url
stringlengths 14
3.34k
| timestamp
timestamp[s] | matches
sequence | text
stringlengths 121
190k
|
|---|---|---|---|
https://www.praha8.cz/Zadost-o-poskytnuti-informace-356.html | 2020-08-04T08:27:57 | [
" zákona č. 114",
" zákona č. 183",
" § 154",
" zákona č. 500",
" § 18",
" zákona č. 131"
] | Odbor životního prostředí a speciálních projektů Úřadu městské části Praha 8 z hlediska zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny) vydává pro účely územního a stavebního řízení podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, pro správní obvod Prahy 8 (včetně území městských částí Dolní Chabry, Březiněves, Ďáblice) vyjádření podle ust. § 154 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Toto vyjádření nemá charakter závazného stanoviska, ale jedná se o sdělení stavebnímu úřadu a žadateli o dodržení nutného postupu dle zákona o ochraně přírody a krajiny v případě, že stavebním záměrem budou dotčeny dřeviny rostoucí mimo les a dále odkazuje na příslušný orgán ochrany přírody, v jehož kompetenci jsou správní činnosti týkající se ochrany dřevin.
Kompetence orgánu ochrany přírody pro hlavní město Prahu jsou specifické, což je dáno jedinečným postavením hlavního města v systému veřejné správy. Orgány městských částí (1-57) vykonávají přenesenou působnost v rozsahu stanoveném zákonem a v mezích zákona vymezených Statutem. Městské části v mezích daných Statutem vykonávají svěřenou přenesenou působnost v rámci ochrany přírody a krajiny. V současnosti je Statutem hl. m. Prahy na všechny městské části (včetně MČ Praha-Dolní Chabry) delegováno povolování a rozhodování o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin rostoucích mimo les, ukládání náhradních výsadeb, ukládání pokut za porušení zákona, celkový dohled nad ochranou dřevin a výkon státního dozoru v ochraně přírody a krajiny.
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud umístění stavby víceúčelové haly při ulici Spořická v Dolních Chabrech vyžaduje odstranění dřevin rostoucích mimo les, je vedení správního řízení o kácení dřevin včetně uložení náhradní výsadby (dle projektu sadových úprav) plně v kompetenci referátu životního prostředí MČ Praha - Dolní Chabry.
Jiná situace nastává, pokud dřeviny nedosahují charakteristiky stanovené prováděcím předpisem, a k jejichž kácení není třeba povolení příslušného orgánu ochrany přírody.
V tomto případě se uplatňují pravomoci vyplývající ze samostatné působnosti pro zastupitelstvo (radu, komisi pro životní prostředí) městské části. Podle obsahu ustanovení § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, do samostatné působnosti městských částí náleží oprávnění vystupovat jako účastník v těch řízeních, v nichž se vydává územní rozhodnutí nebo dodatečné povolení stavby územní rozhodnutí nahrazující podle zvláštního předpisu v území městské části.
Odbor územního rozvoje a výstavby povinného subjektu k předmětným dotazům doplňuje, že v územním rozhodnutí sp.zn. MCP8 061375/2011/OV.La, č. j. MCP8 048565/2012, ze dne 25.04.2012, které nabylo právní moci dne 29.05.2012, je uvedeno:
„Nezpevněné plochy budou sadově upraveny. Ozelenění ploch bude provedeno zatravněním, doplněno nízkou keřovou zelení výšky do 2m a lokálně vzrostlejšími solitéry do výšky 6m“.
„Součástí projektové dokumentace ke stavebnímu povolení bude projekt vegetačních úprav nezastavěných částí pozemků výstavby, který bude předložen a projednán s orgány životního prostředí. Zeleň, která bude v rámci stavby pořízena, nebude mít charakter silniční vegetace a zůstane ve vlastnictví investora“.
Stavba byla následně povolena stavebním povolením sp.zn. MCP8 141358/2012/OV.Sie, č. j. MCP8 080756/2013 ze dne 02.07.2013, s nabytím právní moci dne 08.08.2013.
Následovala změna rozhodnutí o umístění stavby a povolení změny stavby před jejím dokončením sp.zn. MCP8 128777/2013/Ov.Sie, č. j. MCP8 050039/2014 ze dne 13.05.2014, s nabytím právní moci dne 23.06.2014, která uváděla:
„Nezpevněné plochy budou sadově upraveny. Ozelenění ploch bude provedeno zatravněním, doplněno nízkou keřovou zelení výšky a lokálně vzrostlejšími solitéry“.
Jako podklady ke změně územního rozhodnutí a změně stavby před jejím dokončením doložil také stavebník spolu s dalšími podklady k řízení souhlasná stanoviska k příloze dokumentace A.5 „Situace uspořádání zelených ploch“ od Magistrátu hlavního města Prahy, odboru životního prostředí sp. zn. S-MHMP-0916775/2013/1/OZP/VI ze dne 11.09.2013 a Úřadu městské části Prahy 8, odboru životního prostředí sp.zn. SZ MCP8 113231/2013/2 č. j. MCP8 113231/2013 ze dne 09.09.2013, ve kterých byly stanoveny podmínky, které stavební úřad v řízení zohlednil.
Stavba není dokončena, tzn., že v případě, kdy stavebník požádá příslušný stavební úřad o vydání kolaudačního souhlasu, budou provedená opatření plynoucí z povolení (tj. z podmínek rozhodnutí a ověřené projektové dokumentace) v rámci kolaudace zkoumána v rozsahu, v jakém byla touto projektovou dokumentací řešena.
(05.11.2015, řešil odbor životního prostředí a speciálních projektů a odbor územního rozvoje a výstavby) |
http://kraken.slv.cz/KSPH40INS2923/2012 | 2018-06-20T00:41:28 | [
" soud ",
" § 108",
" zákona č. 182",
" soud ",
" § 108",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 5",
" § 50"
] | KSPH 40 INS 2923/2012-A-10
Č.j. KSPH 40 INS 2923/2012-A-10
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Malým v insolvenční věci dlužníka: Petr V e n d l , nar. 12.08.1986, bytem Na Hradbách 130, 280 02 Kolín I
Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 2923/2012-A-8 o zastavení insolvenčního řízení z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení se mění tak, že insolvenční řízení s e n e z a s t a v u j e .
Usnesením insolvenčního soudu č.j.-A-8 bylo rozhodnuto o zastavení insolvenčního řízení, a to z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.
Podle ust. § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen insolvenční zákon ), nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání, o tom byl navrhovatel v předmětném usnesení poučen.
Protože záloha na náklady insolvenčního řízení byla dlužníkem zaplacena dne 23. března 2012, a protože podle citovaného ust. § 108 odst. 3 insolvenčního zákona má insolvenční soud možnost v řízení pokračovat i v případě, že záloha na náklady insolvenčního řízení nebyla zaplacena (včas), rozhodl insolvenční soud jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Opačný postup by vedl k průtahům a nehospodárnosti řízení, když insolvenční navrhovatel má možnost podat po (případné) právní moci usnesení o zastavení řízení nový insolvenční návrh ve stejné věci. Insolvenční soud tak postupoval v souladu se zásadami insolvenčního řízení, vyjádřenými zejména v ust. § 5 insolvenčního zákona, tedy v souladu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí, a to k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího (§ 204 odst. 1 o.s.ř.). Připadne-li konec této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den (§ 57 odst. 2 o.s.ř.). Lhůta je zachována, je-li poslední den lhůty učiněn úkon u zdejšího soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta však začíná běžet ode dne, kdy mu bylo toto usnesení doručeno v písemném vyhotovení (§ 74 odst. 2 insolvenčního zákona). V tomto případě se použije ust. § 50c odst. 4 o.s.ř. -pokračování-
V Praze dne 10. dubna 2012 JUDr. Tomáš Malý, v.r. samosoudce |
http://docplayer.cz/148575810-Obec-navsi-zastupitelstvo-obce-navsi-obecne-zavazna-vyhlaska-obce-navsi-c-2-2016.html | 2019-11-19T18:05:00 | [
" zákona č. 565",
" zákona č. 128",
" Čl. 1",
" Čl. 2",
" zákona č. 565",
" Čl. 3",
" čl. 2",
" čl. 2",
" Čl. 4",
" čl. 6",
" Čl. 5",
" Čl. 6",
" Čl. 7",
" Čl. 8",
" Čl. 9",
" Čl. 10"
] | Obec Návsí Zastupitelstvo obce Návsí Obecně závazná vyhláška obce Návsí č. 2/2016, - PDF
Download "Obec Návsí Zastupitelstvo obce Návsí Obecně závazná vyhláška obce Návsí č. 2/2016,"
1 Obec Návsí Zastupitelstvo obce Návsí Obecně závazná vyhláška obce Návsí č. 2/2016, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo obce Návsí se na svém zasedání dne 8. června 2016 usnesením č. usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s 10 písm. d) a 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen vyhláška ): Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Obec Návsí touto vyhláškou zavádí místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen poplatek ). (2) Řízení o poplatcích vykonává obecní úřad (dále jen správce poplatku). 1 Čl. 2 Poplatník (1) Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí 2 : a) fyzická osoba, 1. která má v obci trvalý pobyt, 2. které byl podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky povolen trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dobu delší než 90 dnů, 3. která podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky pobývá na území České republiky přechodně po dobu delší 3 měsíců, 4. které byla udělena mezinárodní ochrana podle zákona upravujícího azyl nebo dočasná ochrana podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu; má-li ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně. (2) Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce. Osoby, které platí poplatek za více fyzických osob, jsou povinny obecnímu úřadu 1 14 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o místních poplatcích ) 2 10b odst. 1 zákona o místních poplatcích 1
2 oznámit jméno, popřípadě jména, příjmení a data narození osob, za které poplatek platí. 3 Čl. 3 Ohlašovací povinnost (1) Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu povinnost platit tento poplatek vznikla, případně doložit existenci skutečností zakládajících nárok na osvobození nebo úlevu od poplatku. (2) Poplatník dle čl. 2 odst. 1 této vyhlášky je povinen ohlásit správci poplatku jméno, popřípadě jména, a příjmení, místo pobytu, popřípadě další adresy pro doručování. (3) Poplatník dle čl. 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky je povinen ohlásit také evidenční nebo popisné číslo stavby určené k individuální rekreaci nebo rodinného domu; není-li stavba nebo dům označena evidenčním nebo popisným číslem, uvede poplatník parcelní číslo pozemku, na kterém je tato stavba umístěna. V případě bytu je poplatník povinen ohlásit orientační nebo popisné číslo stavby, ve které se byt nachází, a číslo bytu, popřípadě popis umístění v budově, pokud nejsou byty očíslovány. (4) Stejným způsobem a ve stejné lhůtě jsou poplatníci povinni ohlásit správci poplatku zánik své poplatkové povinnosti v důsledku změny pobytu nebo v důsledku změny vlastnictví ke stavbě určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinnému domu. (5) Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede také adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. 4 (6) Dojde-li ke změně údajů uvedených v ohlášení, je poplatník povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala. 5 Čl. 4 Sazba poplatku (1) Sazba poplatku činí 500,-- Kč a je tvořena: a) z částky 250,- Kč za kalendářní rok a b) z částky 250,- Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího kalendářního roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka a kalendářní rok viz. Příloha č. 1, která je nedílnou součástí této vyhlášky. (2) Skutečné náklady za rok 2015 na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu činily: ,-- Kč a byly rozúčtovány takto: Náklady ,-- Kč děleno (4.204 počet osob s pobytem na území obce + 45 počet staveb určených k individuální rekreaci, bytů a rodinných domů, ve kterých není hlášena k pobytu žádná fyzická osoba) = 416,-- Kč. Z této částky je stanovena sazba poplatku dle č. 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky ve výši 250,-- Kč. 3 10b odst. 2 zákona o místních poplatcích 4 14a odst. 2 zákona o místních poplatcích 5 14a odst. 3 zákona o místních poplatcích 2
3 (3) V případě změny místa pobytu fyzické osoby, změny vlastnictví stavby určené k individuální rekreaci, bytu nebo rodinného domu nebo změny umístění podle čl. 6 odst. 1 v průběhu kalendářního roku se poplatek platí v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu, vlastnictví nebo umístění v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav k poslednímu dni tohoto měsíce. 6 Čl. 5 Splatnost poplatku (1) Poplatek je splatný jednorázově a to nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku. (2) Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti uvedeném v odst. 1, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla, nejpozději však do konce příslušného kalendářního roku. Čl. 6 Osvobození a úlevy (1) Od poplatku je osvobozena fyzická osoba, která je a) umístěna do dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy, b) umístěna do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého, c) jako nezaopatřené dítě umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy o poskytnutí sociální služby, nebo d) umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo chráněném bydlení. (2) Od poplatku se osvobozují: a) osoby, které mají na území obce pobyt, ale v místě pobytu se prokazatelně dlouhodobě nezdržují jedná se zejména o osoby ve výkonu trestu odnětí svobody, osoby, které v daném kalendářním roce pobývaly v zahraničí po dobu 6 a více měsíců (např. pracovní nebo studijní pobyt) o počátku a ukončení pobytu v zahraničí je poplatník povinen předložit správci poplatku příslušný doklad (např. potvrzení zaměstnavatele, potvrzení školy apod.). Tyto doklady musí být v jazyce českém nebo slovenském, případně opatřeny úředním překladem do jednoho z těchto jazyků. b) osoby, které mají zrušený pobyt a mají úřední adresu na Obecním úřadě v Návsí, Návsí 327, přičemž rozhodný je stav na konci kalendářního měsíce (3) Úleva se poskytuje: a) osobám, které mají povinnost přibližovat popelovou nádobu na zbytkový komunální odpad k vyprázdnění na místo svozu. Sleva se poskytuje všem osobám v dané domácnosti, jejichž popelová nádoba na zbytkový komunální odpad musí 6 10b odst. 6 zákona o místních poplatcích 3
4 být přiblížena ve svozový den na místo svozu z důvodu neexistence řádné komunikace nebo neodpovídajícího technického stavu pro provoz nákladními automobily na vzdálenost větší než 100 m. Vzdálenost je měřena od hranice pozemku, na kterém je obytná budova. Sleva se poskytuje ve výši 50%. b) osobám, které z důvodu nedostupnosti nemovitosti využívají k ukládání zbytkového komunálního odpadu kontejnéry. Sleva se poskytuje ve výši 50%. c) osobám, studujícím mimo území obce s ubytováním mimo území obce a to např. na základě dokladu o ubytování. Sleva se poskytuje ve výši 50%. Čl. 7 Navýšení poplatku (1) Nebudou-li poplatky zaplaceny poplatníkem včas nebo ve správné výši, vyměří mu obecní úřad poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. 7 (2) Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků může obecní úřad zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku. 8 Čl. 8 Odpovědnost za zaplacení poplatku (1) Vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti nebo který je ke dni splatnosti omezen ve svéprávnosti a byl mu jmenován opatrovník spravující jeho jmění, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce nebo tohoto opatrovníka; zákonný zástupce nebo opatrovník má stejné procesní postavení jako poplatník. 9 (2) V případě podle odstavce 1 vyměří obecní úřad poplatek zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poplatníka. 10 (3) Je-li zákonných zástupců nebo opatrovníků více, jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně. 11 Čl. 9 Přechodné a zrušovací ustanovení (1) Zrušuje se obecně závazná vyhláška č. 1/2012 Obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ze dne 19. prosince (2) Poplatkové povinnosti vzniklé před nabytím účinnosti této vyhlášky se posuzují podle dosavadních právních předpisů odst. 1 zákona o místních poplatcích 8 11 odst. 3 zákona o místních poplatcích 9 12 odst. 1 zákona o místních poplatcích odst. 2 zákona o místních poplatcích odst. 3 zákona o místních poplatcích 4
5 Čl. 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dne Jméno Příjmení Jméno Příjmení místostarosta starosta Evidenční číslo: Vyvěšeno na úřední desce obecního úřadu dne: Sejmuto z úřední desky obecního úřadu dne: Zveřejnění vyhlášky bylo shodně provedeno způsobem umožňujícím dálkový přístup. 5 |
http://public.psp.cz/eknih/2002ps/stenprot/048schuz/s048353.htm | 2019-09-21T14:17:04 | [
" § 81",
" § 81",
" § 86",
" § 86",
" § 86",
" § 13",
" § 13",
" § 4",
" § 16"
] | PČR, PS 2002-2006, 48. schůze, část 353 (27. 10. 2005)
Jestliže tady došlo k tomu, že Státní rostlinolékařská správa si podvodným způsobem v rozporu se zákonem o vysokých školách objednala a kupovala odbornou způsobilost pro své pracovníky, tak tato způsobilost, tato potvrzení jsou neplatná. Jestliže na základě těchto podvodně získaných oprávnění vznikne jakási komise, která bude školit pracovníky a vydávat jim oprávnění pro nakládání s jedy, je to neplatné. Jestliže ten pracovník, který je osvědčen státem garantovanou listinou, že je vyškolen pro nakládání, práci s jedy, se dopustí nějaké chyby, tak samozřejmě lehkým způsobem prokáže zavinění státu, protože byl špatně vyškolen nezodpovědnými lidmi, kteří mají sami konflikt se zákonem, a pak se ta zodpovědnost přenese na stát. Tomu pan ministr pravděpodobně neporozuměl, proto jsem se to pokusil vysvětlit znovu.
Je to tak závažný problém, který bychom neměli teď pustit do jakéhokoli způsobu hlasování v této sněmovně, který bychom měli nejdříve vyřešit od samého začátku. V této normě nehrozí žádný časový stres, takže tady je prostor, abychom ji vrátili zpátky do výboru a projednali to v těchto detailech. Jsou tam podstatně horší věci, ale ne tak principiální jako ty, které zde zmiňoval kolega Papež, a ta záležitost, na kterou upozorňuji já. V těch menších systémových věcech máme naprosto rozdílné názory, tam se nedohodneme. Ale tady, kdy se rýsuje opravdu poškození státu, poškození celého systému nakládání s chemickými látkami, si myslím, že bychom měli hledat cestu. Těch dokumentů, které jsem získal, je celá řada. Jsou naprosto průkazné.
Interpelace, kterou jsem v této věci podal na premiéra vlády, protože je to konflikt na rozhraní dvou ministerstev, ministerstev zemědělství a školství, nemohl jsem tu interpelaci podávat na jednotlivé resortní ministry, podal jsem ji na premiéra této vlády, a je to interpelace podaná již v září. Takže kdyby pan premiér neutíkal ze sálu, když jsem jej v této věci oslovoval, a byl zde přítomen, a pokud pracoval na interpelaci s péčí řádného premiéra této vlády, tak už určitě má všechno prověřené a už určitě bude vědět, jak s celou věcí naložit a jak dalece je v konfliktu s trestním právem této republiky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další přihlášky do rozpravy v písemné formě nejsou, hlásí se ovšem pan ministr Petr Zgarba.
Ministr zemědělství ČR Petr Zgarba Já se velmi omlouvám všem kolegům, že v podstatě v této chvíli zdržuji, nicméně velmi krátce musím reagovat na problém nějakého podvodného… nebo nařčení.
Prosím vás, já bych nerad, abychom sklouzávali v debatách k těmto formulacím, protože pokud něco opravdu existuje, každý občan českého státu má jednat s domněnkou či s podezřením tak, jak přísluší, jak mu dovolují zákony. Ono je velmi jednoduché jakýkoli stav zpochybnit. Daleko složitější je danou odbornost či věc zase dostat na nějakou slušnou úroveň a očistit tu záležitost. Takže kdokoli, kdo má nějaký podnět v tomto směru, by měl podle toho jednat.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Další přihlášky do obecné rozpravy nejsou. Obecnou rozpravu končím.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Mám prozatím přihlášky od pana poslance Papeže, Grůzy, Skopala. A rozuměl-li jsem správně, tak pan poslanec Kučera také říkal, že vystoupí. (Táže se poslance Kučery.) Nerozuměl. Takže zatím tito tři. Jako první vystoupí pan poslanec Papež.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych přednesl pozměňovací návrhy, které jsem avizoval v obecné rozpravě k příslušnému sněmovnímu tisku číslo 918.
První pozměňovací návrh. V § 81 odst. 1 písm. g) doplnit za slovo "organismů" slova "v rámci živnostenského podnikání" a odkaz 12.
Druhý pozměňovací návrh. V § 81 odst. 2 písm. c) vypustit část věty: "nebo jako součást zemědělské výroby, popřípadě lesního hospodářství".
Třetí pozměňovací návrh. V § 86 odst. 1 vypustit v první větě text: "která při podnikatelské činnosti přípravky skladuje, prodává spotřebitelům, odkaz 64, používá nebo přímo aplikuje", a nahradit tento vypuštěný text textem: "která podniká v oboru skladování a obchodování s přípravky, provozuje služby na úseku ochrany rostlin".
Čtvrtý pozměňovací návrh. V § 86 odst. 2 písm. b) vypustit text: "nebo jako součásti zemědělské výroby, popřípadě lesního hospodářství".
Pátý pozměňovací návrh. V § 86 odst. 3 vypustit písm. c), ostatní písmena přeznačit.
Šestý pozměňovací návrh. V návrhu zákona dle sněmovního tisku 918 navrhuji vypustit v části první novelizační body 20 a 2.
Sedmý pozměňovací návrh. V návrhu zákona dle sněmovního tisku 918 navrhuji vypustit v části první novelizační body číslo 53 a 54.
Chtěl bych jenom informovat o tom, že návrhy jsem v písemné podobě předal zpravodaji. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jiřímu Papežovi. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Grůza a připraví se pan poslanec Ladislav Skopal.
Poslanec Jan Grůza: Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, dovolte mi, abych se nejprve přihlásil ke svému pozměňujícímu návrhu, který jsem si dovolil rozdat vám na lavice, který se vztahuje přímo k projednávané materii a který začíná: Za prvé k bodu 67. Bod 67 zní… atd.
Dovolím si na mikrofon přednést zdůvodnění tohoto návrhu. Jde o zpřesnění textu a urychluje a zjednodušuje se řízení o použití registrovaných přípravků pro tzv. minoritní indikace. Zakládá se možnost využít tyto přípravky pro aplikace v České republice na základě jejich úředního povolení v jiném členském státě Evropské unie za předpokladu, že jde o srovnatelné podmínky a povolení neodporuje předpisům uplatňovaným v Evropské unii. V úvahu připadají například aplikace povolené v Německu, Francii, Rakousku, Maďarsku a jiné. Navrhovaným ustanovením se umožňuje využít závěru v řízení o povolení použití přípravku uskutečněného v jiné členské zemi Evropské unie. Tím se urychlí řízení o povolení rozšířeného použití přípravku registrovaného v České republice, neboť nebude nutné opakovat rozsáhlá hodnocení podkladových studií. Tolik k prvnímu pozměňujícímu návrhu.
Dále si dovolím předložit nový komplexní pozměňující návrh.
Římská jedna. Za část druhou se vkládá část třetí, která zní: Část třetí. Změna zákona číslo 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Článek římská tři. Zákon číslo 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona číslo 42/1992 Sb., zákona číslo 93/1992 Sb., zákona číslo 39/1993 Sb., zákona číslo 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu číslo 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu číslo 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu číslo 29/1996 Sb., zákona číslo 30/1996 Sb., zákona číslo 139/2002 Sb., zákona číslo 320/2002 Sb., zákona číslo 253/2003 Sb., zákona číslo 354/2004 Sb., se mění takto:
Za prvé. V § 13 odst. 6 se číslo 2 nahrazuje číslem 5.
Odůvodnění: V návaznosti na prodloužení lhůty pro uplatnění nároku na náhradní pozemky o tři roky, nové přechodné ustanovení paragrafu 28c, se obdobně prodlužuje lhůta pro nově vydaná rozhodnutí.
Za druhé. V § 13 se na konci odstavce 7 doplňují věty: "Současně zaniká možnost oprávněné osoby být nabyvatelem podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona číslo 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nepožádá-li oprávněná osoba ve lhůtě šesti měsíců po uplynutí této doby o finanční náhradu podle § 16 odst. 1 tohoto zákona, její právo zanikne."
Odůvodnění: Doplnění a upřesnění odstavce 7 navazuje na prodloužení lhůty pro nově vydaná rozhodnutí podle odstavce 6. Po uplynutí této lhůty právo na převod pozemku ve vlastnictví státu zaniká. |
http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2010/1001/judikat-ns-8-Tdo-1062-2010-GNS20112228/ | 2017-11-23T00:00:12 | [
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 250",
" § 9",
" § 250",
" § 35",
" § 58",
" § 59",
" § 250",
" § 58",
" § 59",
" § 228",
" § 229",
" soud ",
" § 256",
" § 265",
" § 250",
" § 9",
" § 250",
" § 10",
" § 250",
" § 10",
" § 250",
" soud ",
" § 250",
" § 9",
" soud ",
" § 250",
" § 250",
"in dubio",
"in dubio",
" § 250",
" § 250",
" soud ",
" § 265",
" § 265",
" soud ",
" § 250",
" § 250",
" soud ",
" § 250",
" soud ",
" § 8",
" § 250",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" § 265",
" § 265",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" § 265",
" § 265",
" § 265",
" § 265",
"in dubio",
"in dubio",
" čl. 40",
" § 2",
" § 265",
" § 220",
" soud ",
" § 220",
" § 220",
" soud ",
" soud ",
" § 220",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" § 265",
" § 250",
" § 250",
" soud ",
" § 250",
" § 89",
" § 4",
" § 4",
" § 4",
" § 250",
" zákona č. 168",
" § 250",
" § 250",
" § 250",
" § 250",
" soud ",
" § 250",
" soud ",
" § 250",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 250",
" § 250",
" § 250",
" § 225",
" soud ",
" § 190",
" § 220",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" § 265"
] | 8 Tdo 1062/2010, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu - Zákony.cz
8 Tdo 1062/2010, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu
8 Tdo 1062/2010
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. září 2010 o dovoláních obviněných D. P., a P. B., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 7 To 145/2010, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 37 T 21/2008, t a k t o :
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných D. P. a P. B. o d m í t a j í .
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 37 T 21/2008, byli obvinění D. P. a P. B. (dále jen obvinění , příp. dovolatelé ) uznáni vinnými, že:
po předchozí dohodě dne 15. 11. 2002 na nájezdu 34 km dálnice D1 ve směru na P. v katastru obce O. v úmyslu vylákat pojistné plnění zinscenovali dopravní nehodu, přičemž vozidlo řízené P. B., zn. Škoda Octavia, úmyslně narazilo do vozidla řízeného D. P., zn. BMW 525, následně D. P. oznámil pojistnou událost dne 8. 1. 2003 České podnikatelské pojišťovně a. s., totožné pojišťovně byla pojistná událost oznámena dne 3. 12. 2002 majitelkou vozidla Škoda Octavia, A. B. a zároveň dne 21. 11. 2002 uplatnila nárok u Kooperativa pojišťovny a. s. na základě uzavřeného havarijního pojištění na vozidlo Škoda Octavia, na základě těchto oznámení Česká podnikatelská pojišťovna a. s. vyplatila za poškození vozidla z titulu zákonného pojištění škody způsobené provozem motorového vozidla BMW 525, částku 193.095,- Kč a Kooperativa pojišťovna a.s. se sídlem P., T., vyplatila na základě havarijní pojistky za poškození vozidla Škoda Octavia, částku 161.026,- Kč .
Takto zjištěné jednání obou obviněných soud právně kvalifikoval jako trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen tr. zák. ) ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. Obviněnému D. P. za to uložil podle § 250a odst. 3 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání patnácti měsíců, jehož výkon podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let; přitom současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 3. 2009, sp. zn. 14 T 47/2008 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2009, sp. zn. 9 To 348/2009, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově na tento výrok navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněnému P. B. za to uložil podle § 250a odst. 3 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců, jehož výkon podle § 58 odst. 1 tr. zák. a § 59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. oběma obviněným uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit poškozené České podnikatelské pojišťovně, a. s., se sídlem P., B., na náhradě škody částku 193.095,- Kč, a poškozené Kooperativa pojišťovna, a. s., se sídlem P., T., na náhradě škody částku 161.026,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. poškozenou Českou podnikatelskou pojišťovnu, a. s., se sídlem P., B., odkázal se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti tomuto rozsudku podali oba obvinění odvolání, o nichž Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 7 To 145/2010, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.
Obvinění ani s takovýmto rozhodnutím odvolacího soudu nesouhlasili a prostřednictvím obhájce JUDr. Luďka Trundy podali proti němu dovolání. Jakkoliv šlo o společné podání, které opřeli o dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a posléze doplnili dalším společným podáním ze dne 19. 7. 2010 (doručeným soudu prvního stupně dne 20. 7. 2010), je třeba usuzovat, že jde o dvě dovolání.
Dovolatelé připomněli, že jejich trestní stíhání bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Okresní ředitelství, B., SKPV, čts: ORBN-1507/TČ-80-2007, ze dne 19. 7. 2007 pro trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. spáchaný ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., kterého se měli dopustit (jak je uvedeno ve skutkové větě) tak, že tedy uvedli policii nepravdivé informace o průběhu dopravní nehody a při uplatnění nároku u ČPP, a. s. na plnění z pojistné smlouvy uvedením těchto nepravdivých údajů vznikl neoprávněný nárok na plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a tím ČPP, a. s. se sídlem B., P., vznikla škoda ve výši 313.800,- Kč. . V této souvislosti podotkli, že formulace uvedli policii nepravdivé informace je značně zavádějící, neboť policie postupuje v rámci šetření nehod samostatně a jejím úkolem je zjistit skutečný stav bez ohledu na tvrzení účastníků nehody.
Obvinění dále uvedli, že dne 19. 11. 2007 podala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Benešově na ně obžalobu pro spáchání trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. [u obviněného P. B. spáchaného ve formě pomoci k trestnému činu podle § 10 odst. 1 písm. c) tr. zák.], kterého se měli dopustit tak, že uvedli policii, s úmyslem vyplacení neoprávněného pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, nepravdivé údaje o dopravní nehodě kdy takto byla způsobena České podnikatelské pojišťovně, a. s., se sídlem B., P. škoda ve výši 313.800,- Kč , tedy obv. P. při uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy uvedl nepravdivé údaje a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoliv malou a obv. B. poskytl pomoc k spáchání tr. činu. .
Dovolatelé jsou přesvědčeni, že z formulace skutkové věty a popisu jejich jednání je patrné, že obžaloba pouze převzala skutková tvrzení z usnesení o zahájení trestního stíhání. Mimo to je v samotném odůvodnění obžaloby uvedeno, že pojistné plnění bylo plněno z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, tzn. nikoliv z pojištění smluvního. Podle konstantní judikatury může být subjektem tohoto trestného činu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. pouze účastník pojistné smlouvy, což ani jeden z nich nebyl. Jednání osoby, která není účastníkem právního vztahu z pojistné smlouvy, může být podle okolností posouzeno jen jako účastenství na trestném činu pojistného podvodu podle § 10 odst. 1 tr. zák. a násl. Co se potom týká uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy, jakožto dalšího znaku skutkové podstaty trestného činu podle § 250a odst. 1 tr. zák., obvinění považují za zásadní skutečnost, že ani jeden z nich nárok neuplatnil , pouze obviněný D. P. jakožto poškozený vyplnil oznámení škodné události poškozeným, což byla jeho povinnost uložená mu zákonem, a obviněný P. B. vyplnil oznámení škodní události z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V této souvislosti z důvodů procesní jistoty obvinění považovali za nutné poukázat na to, že uplatněním nároku na plnění z pojistné smlouvy se rozumí úkon osoby, která má vůči pojišťovně právo na plnění, a to úkon, jímž tato osoba projevuje vůli směřující k tomu, aby jí bylo plnění poskytnuto. Z toho a contrario vyplývá, že jednání osoby, která nemá toto postavení, nemůže být považováno za uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy (odkázali přitom na usnesení Nejvyššího soudu 7 Tdo 835/2005 ).
Obvinění v návaznosti na to uvedli, že co se uplatnění nároku týče, koupě vozidla Škoda Octavia (které při vzniku pojistné události řídil obviněný P. B.) byla hrazena formou smlouvy o finančním leasingu uzavřené se Škofin, s. r. o. Dále, jak vyplývá z listinných důkazů založených ve spise, zejména ze závěrečné zprávy České podnikatelské pojišťovny, a. s., ze dne 25. 3. 2003, byla škoda na vozidle obviněného D. P. hrazena z povinného ručení A. B. sjednaného u ČPP, a. s., a škoda na vozidle řízeném obviněným P. B. z havarijního pojištění sjednaného u Kooperativa, a. s. Obě shora uvedené smlouvy o pojištění ve spise přitom absentují, tudíž nelze dovodit, kdo je sjednával zda A. B. či zprostředkovatel leasingu.
Dovolatelé rovněž poukázali na to, že nalézací soud rozsudkem ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 37 T 21/2008, rozhodl, že jsou vinni trestným činem pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 tr. zák. spáchaným ve formě spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák., neboť po předchozí dohodě dne 15. 11. 2002 na nájezdu 34 km dálnice D1 ve směru na P. v katastru obce O. v úmyslu vylákat pojistné plnění zinscenovali dopravní nehodu, přičemž vozidlo řízené P. B., zn. Škoda Octavia úmyslně narazilo do vozidla řízeného D. P., zn. BMW 525 , tedy společným jednáním úmyslně vyvolali pojistnou událost a tímto činem způsobili na cizím majetku škodu nikoliv malou . Z takovéto formulace skutkové věty je podle nich zřejmé, že soud ponechal skutková tvrzení (obžaloby) de facto beze změny, pouze bez řádného odůvodnění změnil právní kvalifikaci. Protože však jde o dvě samostatné skutkové podstaty, byť vzhledem ke shodnému objektu zařazené do jednoho ustanovení zvláštní části trestního zákona, nelze podmínky stanovené v jedné z nich uplatňovat při použití druhé z nich. Úmyslným vyvoláním pojistné události je totiž takové jednání pachatele, kterým úmyslně způsobí konkrétní skutečnost, ze které vzniká povinnost pojistitele poskytnout plnění. Naproti tomu § 250a odst. 1 tr. zák. dopadá (mimo jiné) na případy, kdy pachatel při uplatnění nároku na plnění z pojistné smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
Zmíněná změna v právní kvalifikaci podle dovolatelů nekoresponduje ani s obsahem zpracovaných znaleckých posudků, když znalec v oponentním znaleckém posudku znaleckého ústavu MBL Crash Expert, s. r. o., dospěl k závěru, že deklarovaný střet je reálný a technicky přijatelný, a také ze závěru revizního znaleckého posudku společnosti Dekra Automobil, a. s., vyplývá, že ke střetu vozidel a jejich postřetovému pohybu mohlo dojít a patrně i došlo. Jestliže podle závěrů těchto znaleckých posudků k nehodě dojít mohlo, dovolatelé jsou přesvědčeni, že jejich jednání není možné subsumovat pod skutkovou podstatu trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 tr. zák. (i s ohledem na zásadu in dubio pro reo), neboť nebyla prokázána subjektivní stránka jednání. Obviněný D. P. vedle toho poukázal na to, že pojistné plnění mu bylo vyplaceno z titulu povinného ručení, tzn. z titulu zákonného pojištění, které vzniká a trvá na základě skutečnosti stanovené právním předpisem bez projevu vůle účastníků.
Obvinění jsou názoru, že v situaci, kdy s ohledem na shora uvedené považují za prokázanou existenci nehody, resp. kdy její vznik nebyl znalci jednoznačně vyvrácen (tzn. prokázáno úmyslné vyvolání pojistné události), nemohou být v souladu se zásadou in dubio pro reo uznáni trestně odpovědnými ze spáchání trestného činu podle § 250a odst. 2 tr. zák., a s ohledem na nedostatek speciálních vlastností (účastník pojistné smlouvy) ani odpovědnými ze spáchání trestného činu podle § 250a odst. 1 tr. zák.
Podle dovolatelů je problematickou také otázka vzniku a výše škody. Za situace, kdy nebyl vyvrácen vznik nehody, je nutné vzít v potaz argumenty uvedené již v podaném odvolání a opírající se mj. o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 7 Tdo 580/2002, kdy škodou je částka, která se rovná rozdílu mezi skutečně poskytnutým pojistným plněním a pojistným plněním odpovídajícím skutečně vzniklé škodě. Za škodu tedy nelze bez dalšího považovat celou výši poskytnutého pojistného plnění, je-li v tomto případě zřejmé, že k pojistné události došlo a že nárok na pojistné plnění vznikl, byť v nižší částce, než byla vyplacena. V posudku znaleckého ústavu Dekra, a. s., jsou uvedena poškození, která nemohla při nehodě vzniknout na vozidle BMW obviněného D. P. Jak vyplývá z protokolu o dopravní nehodě, tato poškození (která podle názoru znalce vzniknout nemohla) v tomto protokolu uvedena nebyla, resp. obviněný D. P. je sám o sobě neuvedl. Tato poškození byla určena až na základě zápisu o poškození motorového vozidla, který byl sepsán po prohlídce v autoopravně v P. dne 3. 12. 2002. Tento dokument je podepsán majitelem autoopravny panem Š., ani jeden z obviněných u prohlídky nebyl. Pakliže došlo k úmyslnému navýšení škody, nebylo toto způsobeno jednáním obviněných.
Obvinění rovněž namítali, že nebyla dodržena totožnost skutku ve smyslu následku popsaného v usnesení o zahájení trestního stíhání, v žalobním návrhu a v rozhodnutí soudu, když se rozchází jak způsobená výše škody, tak subjekty, kterým tato škoda měla být způsobena. Zdůraznili, že respektování totožnosti skutku má význam nejen pro dodržení obžalovací zásady a pro stanovení mezí soudního rozhodování, ale správné vymezení skutku a zachování jeho totožnosti má zejména za účel zajištění fungování práva na obhajobu, což v tomto konkrétním případě nebylo dodrženo.
V závěru svého podání obvinění navrhli, aby Nejvyšší soud z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2010, sp. zn. 7 To 145/2010, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 37 T 21/2008, a věc přikázal Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k novému projednání a rozhodnutí.
K podanému dovolání se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství v Brně (dále jen státní zástupce ) a uvedl, že prakticky všechny výše uvedené námitky dovolatelé uplatnili již ve svých odvoláních proti rozsudku nalézacího soudu a odvolací soud se jimi zabýval. Pokud jde o otázku totožnosti projednávaného skutku (oproti tomu, jak byl skutek právně kvalifikován v obžalobě), lze se ztotožnit s argumentací odvolacího soudu, že projednávaný skutek doznal změn pokud jde o vyjádření následků a subjektů poškozených, avšak ze srovnání popisu skutku v obžalobě a rozsudku nalézacího soudu lze dovodit, že byla zachována shoda minimálně v jednání obviněným vytýkaném, což podle ustálené judikatury i odborné literatury k zachování totožnosti skutku postačuje. Státní zástupce konstatoval, že skutek tak, jak byl popsán v obžalobě (předtím v usnesení o zahájení trestního stíhání) i v rozsudku nalézacího soudu je z hlediska jednání coby znaku objektivní stránky pod ustanovení § 250a odst. 2 tr. zák. nepochybně podřaditelný, když v jednotlivých variantách je vždy vyjádřeno i fingování dopravní nehody v úmyslu vylákat pojistné plnění ze strany obviněných.
K tvrzením obviněných, že ani nemohli být pachateli trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák., považoval státní zástupce (poněkud nad rámec dovolací argumentace, neboť nalézací soud právně kvalifikoval jednání obviněných jako pojistný podvod podle § 250a odst. 2, odst. 3 tr. zák.) za vhodné upozornit na to, že zejména z jazykového výkladu citovaného ustanovení nelze dojít k závěru, že jmenovaného trestného činu se může dopustit jen ten, kdo je smluvní stranou pojistné smlouvy. Zejména při uplatnění nároků z pojistných smluv je plnění pojistitelem závislé na informacích nejen od pojistníka, ale i od dalších subjektů. Pokud by měl zákonodárce záměr omezit pachatelství tohoto trestného činu jen na pojistníka či pojistitele jako subjekty pojistné smlouvy, nepochybně by tak učinil jejich přesným pojmenováním v rámci uvedené skutkové podstaty. Ostatně ani rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nestaví na nutnosti, aby pachatel trestného činu pojistného podvodu byl stranou pojistné smlouvy, které se trestný čin dotýká (v tomto směru odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 299/2007 a sp. zn. 6 Tdo 1150/2009).
K další argumentaci dovolatelů, v níž polemizují se skutkovými zjištěními nalézacího soudu, zda předmětná dopravní nehoda byla fingovaná, státní zástupce uvedl, že lze odkázat především na úvahy odvolacího soudu, který akceptoval skutková zjištění soudu prvního stupně, když na základě rozboru znaleckých posudků dospěl k tomu, že nehoda skutečně fingovaná byla. Státní zástupce je přesvědčen, že argumentace odvolacího soudu se jeví jako logická a nevyvolávající pochybnosti (odkázal přitom na str. 3 odůvodnění usnesení odvolacího soudu).
Státní zástupce rovněž uvedl, že pokud dovolatelé poukazovali na to, že v případě vozidla BWM, které řídil obviněný D. P., nebylo prokázáno, že by některý z obviněných ve vztahu k pojišťovně uvedl konkrétní poškození, která na vozidle vznikla před předmětnou dopravní nehodou, nutno podotknout, že byla-li předmětná dopravní nehoda fingovaná pouze za účelem podvodného vylákání pojistných plnění, a byla-li obě vozidla poškozena před touto nehodou (což se zejména ze znaleckého posudku spol. DEKRA Automobil, a. s., podává), stěží lze dospět k jinému závěru, než k tomu, že nehoda byla obviněnými fingovaná již s tím, že bude uplatňován (třeba i další osobou) nárok na náhradu škody, a to jak té, která vznikla při nehodě coby vedlejší efekt fingování nehody, tak té, která vznikla na vozidlech před nehodou; jinak by totiž jednání obviněných nedávalo ekonomický smysl.
Podle státního zástupce nelze jako relevantní a důvodnou považovat ani námitku obviněných vztahující se k vyčíslení škody způsobené trestným činem. Má totiž za to, že odvolací soud, když zpochybnil aplikovatelnost závěrů Nejvyššího soudu obsažených v jeho usneseních sp. zn. 7 Tdo 580/2002 a sp. zn. 6 Tdo 335/2009, nepochybil. Přiléhavější na projednávaný skutek se mu však jeví právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2002, sp. zn. 5 Tdo 614/2002, v němž soud v souvislosti s posouzením skutku právně kvalifikovaného jako pokus trestného činu pojistného podvodu podle § 8 odst. 1 tr. zák. k § 250a odst. 2, 5 tr. zák. vyjádřil názor, že je-li vznik pojistné události od počátku fingován a je-li na tomto podkladě uplatněno pojistné plnění v určité výši, není již podstatné, v jaké skutečné výši by jinak nebýt úmyslného vyvolání pojistné události vznikl nárok na pojistné plnění.
Státní zástupce je přesvědčen, že dokazování ve věci bylo nalézacím soudem provedeno v dostatečném rozsahu, skutkové závěry vyjádřené ve výrokové části jeho rozsudku jsou v souladu s provedenými důkazy a odpovídají jim i právní závěry soudů obou stupňů. Rozpor (a už vůbec ne extrémní) neshledal ani mezi provedenými důkazy a zjištěným skutkovým stavem vyjádřeným ve skutkové větě rozsudku nalézacího soudu, který byl potvrzen soudem odvolacím. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. proto v dané věci není dán.
V závěru svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněných podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněná a učinil tak v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.]; v případě, že Nejvyšší soud dospěje k závěru, že je třeba učinit rozhodnutí jiné [neuvedené v ustanoveních § 265r odst. 1 písm. a), b) tr. ř.], vyslovil souhlas s tím, aby i takové rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že v této trestní věci je dovolání přípustné § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., bylo podáno osobami oprávněnými § 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), a splňuje i obligatorní náležitosti obsahu dovolání uvedené v § 265f odst. 1 tr. ř.
Vzhledem k tomu, že dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda obviněnými uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. Současně je třeba dodat, že z hlediska § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být také skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí.
Z tohoto pohledu některé námitky obviněných, které ve svých mimořádných opravných prostředcích uplatnili a o něž existenci citovaného dovolacího důvodu opřeli, nemohou obstát. Šlo především o ty výhrady, které směřovaly převážně do způsobu hodnocení jednotlivých důkazů (především hodnocení závěrů znaleckých posudků ve věci vypracovaných) ze strany soudů obou stupňů.
Z povahy takto vytýkaných vad je mimo jakoukoliv pochybnost, že ačkoli dovolatelé v tomto směru ve svém společném podání formálně deklarovali dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř., po stránce věcné uplatnili námitky skutkové, resp. procesní, jejichž prostřednictvím se primárně domáhali odlišného způsobu hodnocení provedených důkazů, než jak učinily soudy obou stupňů, a v důsledku toho rovněž změny skutkových zjištění ve svůj prospěch; teprve z takto tvrzených nedostatků (tedy až sekundárně) dovozovali údajně nesprávné právní posouzení skutku, jímž byli uznáni vinnými.
Lze tak shrnout, že obviněnými takto vytýkané vady měly výlučně povahu vad skutkových, resp. procesních, nikoli hmotně právních, a že dovolatelé neuplatnili žádnou konkrétní námitku, již by bylo možno považovat z hlediska uplatněného důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. za relevantní. Protože námitky skutkové žádný z důvodů dovolání podle § 265b tr. ř. nezakládají, neexistuje ve vztahu k nim ani zákonná povinnost Nejvyššího soudu dovolání přezkoumat (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02, ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05 aj.).
Za relevantně uplatněnou výhradu nelze považovat ani tvrzení obviněných, že soudy nepostupovaly v souladu se zásadou in dubio pro reo . Také tato námitka totiž směřuje výlučně do skutkových zjištění a hodnocení provedených důkazů. Je tomu tak proto, že pravidlo in dubio pro reo vyplývá ze zásady presumpce neviny zakotvené v čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a § 2 odst. 2 tr. ř. a má tedy vztah pouze ke zjištění skutkového stavu věci na základě provedeného dokazování, a to bez důvodných pochybností (§ 2 odst. 5 tr. ř.), kdy platí v pochybnostech ve prospěch obviněného . Je tudíž zjevné, že toto pravidlo se týká právě jen otázek skutkových, nikoliv otázky právního posouzení skutku či otázky jiného hmotně právního posouzení.
Pod dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze podřadit ani tvrzení obviněných, že při rozhodování soudů nebyla zachována totožnost skutku, jímž byli uznáni vinnými (při srovnání se skutkem popsaným v usnesení o zahájení trestního stíhání, posléze se skutkem popsaným v obžalobě, a konečně se skutkem popsaným ve výroku odsuzujícího rozsudku). Institut totožnosti skutku totiž není institutem trestního práva hmotného, nýbrž institutem trestního práva procesního, neboť je upraven v ustanovení § 220 tr. ř.
I přesto Nejvyšší soud pro úplnost dodává, že při řešení této problematiky je třeba rozlišovat pojmy skutek a popis skutku . Skutek je to, co se ve vnějším světě objektivně stalo. Naproti tomu popis skutku je slovní formou, jejímž prostřednictvím se skutek odráží ve vyjadřovacích projevech lidské komunikace. Pro rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení je významný samotný skutek a nikoli jeho popis, protože trestní stíhání se vede ohledně skutku a nikoli ohledně popisu skutku.
Z obžalovací zásady rozvedené v ustanovení § 220 odst. 1 tr. ř. a § 220 odst. 3 tr. ř. vyplývá, že vázanost soudu obžalobou se týká pouze toho, o jakém skutku soud rozhoduje. Popisem skutku ve smyslu slovního vyjádření ani právní kvalifikací skutku v obžalobě soud není vázán, když povinnost soudu rozhodnout o žalovaném skutku neznamená povinnost převzít z obžaloby či návrhu na potrestání zcela popis skutku, jak se dovolatel mylně domnívá. Požadavek ustanovení § 220 odst. 1 tr. ř., že soud může rozhodnout jen o skutku uvedeném v žalobním návrhu, totiž neznamená, že musí jít o naprostou shodu žalobního návrhu s výrokem rozsudku, neboť některé skutečnosti uvedené v žalobním návrhu mohou odpadnout a naproti tomu některé opět mohou přibýt, přičemž skutek, který je předmětem trestního řízení, projednává soud v celé šíři. Lze proto přihlížet i ke změnám skutkového stavu, k nimž došlo při projednávání věci před soudem. Protože podstatu skutku lze spatřovat především v jednání a v následku, který jím byl způsoben, bude totožnost skutku zachována, bude-li zachována alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku. Přitom nemusí být jednání nebo následek popsány se všemi skutkovými okolnostmi shodně, postačí shoda částečná (k tomu srov. rozhodnutí publikovaná pod č. 1/1996-I., č. 9/1972, č. 52/1979, č. 17/1993 Sb. rozh. trest. aj.).
Lze proto (ve shodě se stáním zástupcem) shrnout, že totožnost skutku je zachována nejen při naprosté shodě jednání i následku, ale též tehdy, je-li tato shoda ve významných skutečnostech alespoň částečná a v případech, kdy shoda existuje toliko v jednání při rozdílném následku nebo v následku při rozdílném předchozím jednání pachatele. Z tohoto pohledu jednání obviněných popsané ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně (srov. shora) nepředstavuje jiný skutek, než ten, který byl uveden nejprve v usnesení o zahájení trestního stíhání a posléze v podané obžalobě.
Jestliže by až dosud uvedené výhrady obviněných měly být považovány za zpochybnění správnosti a přesvědčivosti odůvodnění usnesení odvolacího soudu, pak Nejvyšší soud připomíná, že dovolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné (srov. § 265a odst. 4 tr. ř.).
Je tak mimo jakoukoliv pochybnost, že všechny až doposud zmíněné námitky dovolatelů stojí mimo jimi zvolený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto pokud by uplatnili pouze tyto výhrady, musel by Nejvyšší soud jejich dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podané z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.
Dovolatelé však ve svých mimořádných opravných prostředcích uplatnili také námitky, které jsou pod citovaný dovolací důvod podřaditelné. V tomto směru šlo o námitky o absenci subjektivní stránky obviněného D. P., o námitky zpochybňující závěry soudů o naplnění kvalifikované skutkové podstaty, a to s ohledem na námitky vztahující se k výši způsobené škody, a konečně námitky, že nemohou být uznáni vinnými trestným činem pojistného podvodu ani podle § 250a odst. 2 tr. zák. s ohledem na nedostatek speciálních vlastností (účastník pojistné smlouvy), ani podle § 250a odst. 1 tr. zák.
Nejvyšší soud však současně shledal, že takovéto výhrady jsou zjevně neopodstatněné.
K uvedené problematice je zapotřebí (alespoň ve stručnosti a jen v obecné rovině) uvést, že trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 tr. zák., jímž byli oba dovolatelé uznáni vinnými, se dopustí ten, kdo úmyslně vyvolá pojistnou událost, nebo kdo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu a způsobí-li tímto činem na cizím majetku škodu nikoliv malou.
Podle § 89 odst. 11 tr. zák. se škodou nikoliv malou rozumí škoda dosahující částky nejméně 25 000 Kč.
Z hlediska subjektivní stránky jde o úmyslný trestný čin. Podle § 4 tr. zák. je trestný čin spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem [úmysl přímý podle § 4 písm. a) tr. zák.], nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že se tak stane, byl s tím srozuměn [úmysl nepřímý podle § 4 písm. b) tr. zák.], přičemž k naplnění subjektivní stránky úmyslného trestného činu postačuje, je-li spáchán alespoň v úmyslu nepřímém.
Úmyslné vyvolání pojistné události je takové jednání pachatele, kterým úmyslně způsobí konkrétní skutečnost, ze které vzniká povinnost pojistitele poskytnout plnění (např. záměrně havaruje s pojištěným automobilem, proražením hráze rybníka způsobí zatopení pojištěné nemovitosti apod.).
Trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 2 tr. zák. je dokonán již vyvoláním pojistné události nebo udržováním stavu vyvolaného pojistnou událostí, i když ke škodě na cizím majetku nedošlo (např. pojistné plnění nebylo v důsledku odhalení činu vyplaceno).
Pachatelem bude zpravidla pojištěný, ale může to být i pojistník nebo osoba zcela jiná, která vyvolá úmyslně pojistnou událost nebo úmyslně udržuje stav jí vyvolaný, ať už v dohodě s pojištěným či bez takové dohody (motivem zde může být např. snaha poškodit pojistitele pojišťovnu).
Pojištění odpovědnosti provozovatelů vozidel za škodu způsobenou provozem těchto vozidel podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších zákonů, a podle vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), je pojištěním smluvním povinným.
Při aplikaci těchto teoretických východisek na posuzovaný případ je třeba nejprve k námitce obviněného D. P. o absenci subjektivní stránky jeho jednání uvést, že pro posouzení, zda spáchal trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 tr. zák., či nikoliv, je rozhodující popis skutku ve výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, případně dále rozvedený v odůvodněních obou uvedených rozhodnutí.
Z tzv. skutkové věty výroku rozsudku soudu prvního stupně se podává, že oba obvinění po předchozí dohodě dne 15. 11. 2002 v úmyslu vylákat pojistné plnění zinscenovali dopravní nehodu, přičemž vozidlo řízené P. B., úmyslně narazilo do vozidla řízeného D. P., následně D. P. oznámil pojistnou událost .
Z hlediska hodnocení okolností významných pro posouzení subjektivní stránky jednání jak obviněného D. P., tak obviněného P. B. má význam především to, že v takto zjištěném skutku je naprosto zřetelně vyjádřeno, že oba obvinění jednali v úmyslu vylákat pojistné plnění, což je zcela dostačující pro posouzení všech rozhodných okolností souvisejících s tím, jaký je subjektivní vztah při takovém počínání. Při tomto posuzování je nutné vycházet ze zásady, že zavinění (ať už ve formě úmyslu nebo nedbalosti) vyjadřuje vnitřní vztah pachatele k následku jeho jednání. Subjektivní stránka je takovým psychickým vztahem pachatele, který nelze přímo pozorovat, a na zavinění je proto třeba usuzovat ze všech okolností případu, za kterých ke spáchání trestného činu došlo.
Z okolností uvedených v rozhodnutích obou soudů i ze spisu samotného lze spolehlivě posoudit jednak to, jaký byl průběh jednání obou obviněných, jednak dospět k závěru shodnému, jaký ve svých rozhodnutí vyslovily soudy obou stupňů, tedy že obvinění (tj. i D. P.) jednali úmyslně. V návaznosti na správné závěry obou nižších soudů je proto možné uzavřít, že tato námitka o absenci subjektivní stránky je zcela neopodstatněná.
Další námitky obviněných směřovaly proti tomu, že nemohli být uznáni shora uvedeným trestným činem, a to pro nedostatek speciálních vlastností, tj. proto, že nebyli účastníky pojistných smluv. Ani tyto námitky obviněných však nelze považovat za opodstatněné.
Především je třeba zdůraznit, že argumentace obou dovolatelů (o nedostatku speciálních vlastností, neboť nebyli účastníky pojistných smluv) se vztahovala k trestnému činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1, 3 tr. zák. (tj. k trestnému činu, pro nějž proti nim bylo zahájeno trestní stíhání a posléze podána obžaloba). Taková námitka se však zcela míjí s formálními znaky trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 2, 3 tr. zák., jímž oba dovolatelé byli uznáni vinnými a u něhož zákon žádné speciální vlastnosti nevyžaduje. Jak již bylo výše uvedeno, pachatelem trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 2 tr. zák. bude zpravidla pojištěný, ale může to být i pojistník nebo osoba zcela jiná, která vyvolá úmyslně pojistnou událost nebo úmyslně udržuje stav jí vyvolaný, ať už v dohodě s pojištěným či bez takové dohody.
Nad rámec již uvedeného považuje Nejvyšší soud za vhodné (a pro větší úplnost) dodat, že námitkám obou obviněných o nedostatku speciálních vlastností by nebylo možno přisvědčit ani ve vztahu k trestnému činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák. Jak správně připomenul již státní zástupce, Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srov. usnesení ze dne 2. 5. 2007, sp. zn. 5 Tdo 299/2007, a usnesení ze dne 27. 10. 2009, sp. zn. 6 Tdo 1150/2009) dovodil, že není nutností, aby pachatel trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák. byl stranou pojistné smlouvy, které se trestný čin dotýká.
Další relevantně uplatněnou námitkou dovolatelé napadali závěry soudů vztahující se ke vzniku a výši škody. V souvislosti s ní poukazovali též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. 7 Tdo 580/2002, z něhož vyvozovali, že v jejich trestní věci nelze bez dalšího považovat za škodu celou výši poskytnutého pojistného plnění, je-li zřejmé, že k pojistné události došlo a že nárok na pojistné plnění vznikl, byť v nižší částce, než byla vyplacena.
Nejvyšší soud považuje za potřebné k této problematice uvést (opět ve shodě se stáním zástupcem), že pokud obvinění opírali své závěry ohledně výše způsobené škody o citované usnesení Nejvyššího soudu, neučinili tak zcela přiléhavě. V tomto usnesení totiž Nejvyšší soud uvedl, že za škodu nelze bez dalšího považovat celou výši poskytnutého pojistného plnění, je-li zřejmé, že k pojistné události došlo a že nárok na pojistné plnění vznikl, byť v nižší částce, než jakou pachatel vylákal. Z tohoto a contrario plyne, že je-li zřejmé, že k pojistné události nedošlo, nemohl ani vzniknout nárok na pojistné plnění a za škodu je tak nutno považovat celou výši poskytnutého pojistného plnění. Závěr odvolacího soudu (o neaplikovatelnosti tohoto rozhodnutí na posuzovanou věc) je proto v tomto směru (a to i ve vztahu k usnesení Nejvyšší soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 6 To 335/2009, které však obvinění v dovolání, na rozdíl od odvolacího řízení, neuplatnili) naprosto správný.
Pokud se obvinění ve svých dovoláních domáhali zohlednění skutečnosti, že vozidla byla při nahlášené dopravní nehodě poškozena a část pojistného plnění proto byla vyplacena důvodně, Nejvyšší soud (i tady ve shodě se státním zástupcem) odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2002, sp. zn. 5 Tdo 614/2002 (publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. BECK, sv. 21/2003, pod č. 495), v němž dospěl k závěru, že jestliže byl vznik pojistné události od počátku fingován a bylo-li na tomto podkladě uplatněno pojistné plnění v určité výši, není již podstatné, v jaké skutečné výši by jinak nebýt úmyslného vyvolání pojistné události vznikl nárok na pojistné plnění. Je tomu tak z toho důvodu, že na pojistné plnění vůbec nevznikl nárok, a tudíž nemá právní význam ani otázka, zda výše podvodně uplatněného pojistného plnění skutečně odpovídá výši škody, která měla být způsobena fingovanou pojistnou událostí na pojištěných hodnotách, resp. zda tyto pojištěné hodnoty odpovídají částce požadovaného pojistného plnění.
Konečně k námitce obviněných, že si soudy neujasnily podstaty skutku a jeho právní kvalifikaci, což ve svém důsledku mělo vést k omezení jejich práv na obhajobu, neboť jim nemohlo být v průběhu trestního řízení dostatečně jasné, co je jim přesně kladeno za vinu, považuje Nejvyšší soud za vhodné odkázat na závěry odvolacího soudu k této výhradě (str. 4 odůvodnění jeho rozhodnutí) a příslušnou pasáž citovat: Nelze totiž pominout, že ačkoliv se jedná o dvě odlišné skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu v § 250a odst. 1 a § 250a odst. 2 tr. zák., trest, který pachatelům hrozí, je v obou případech stejný, takže se nejedná v ustanovení § 250a odst. 2 tr. zák. o přísnější postih. V tomto smyslu je třeba poukázat na ustanovení § 225 odst. 2 tr. ř., jak shora uvedeno, kdy je nesporné, že uznat obžalovaného vinným trestným činem podle přísnějšího ustanovení zákona, než podle kterého posuzovala skutek obžaloba, může soud jen tehdy, když obžalovaný byl na možnost tohoto přísnějšího posuzování skutku upozorněn podle § 190 odst. 2 tr. ř. a nestalo-li se tak, je třeba obžalovaného na onu možnost upozornit ještě před vynesením rozsudku a žádá-li o to poskytnout mu znovu lhůtu k přípravě obhajoby a hlavní líčení k tomuto účelu odročit. K této situaci však nedošlo, neboť se nejedná o přísnější ustanovení trestního zákona. Nelze pak pominout, že ve smyslu ustanovení § 220 odst. 4 tr. ř. právním posouzením skutku v obžalobě není soud vázán. . S ohledem na tuto přiléhavou argumentaci je zřejmé, že ani tato poslední námitka obviněných není důvodná.
Z těchto podstatných důvodů Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněných jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Učinil tak v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.4.2011, čj. 8 Tdo 1062/2010, www.nsoud.cz. |
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-350 | 2020-02-19T01:15:19 | [
" zákona č. 283",
" zákona č. 283",
" zákona č. 283",
" § 2",
" § 3",
" § 129",
" zákona č. 326",
" § 3",
" § 3",
" § 3",
" § 3",
" § 3",
" § 3",
" § 4",
" § 77",
" § 4",
" § 4",
" § 45",
" § 10",
" § 16",
" § 17",
" § 25",
" § 49",
" § 20",
" § 23",
" § 23",
" § 23",
" § 24",
" § 24",
" § 25",
" § 25",
" § 32",
" § 32",
" § 25",
" § 16",
" § 32",
" § 33",
" § 41",
" § 42",
" § 42",
" § 42",
" § 45",
" § 46",
" § 46",
" § 48",
" § 50",
" § 50",
" § 54",
" § 50",
" zákona č. 326",
" zákona č. 222",
" § 54",
" § 32",
" § 54",
" § 56",
" § 57",
" § 58",
" § 59",
" § 62",
" § 72",
" § 78",
" § 61",
" § 71",
" § 71",
" § 71",
" § 47",
" § 4",
" § 71",
" § 71",
" § 71",
" § 71",
" § 72",
" § 72",
" § 73",
" § 73",
" § 77",
" § 77",
" § 77",
" § 77",
" § 77",
" § 78",
" § 78",
" § 78",
" § 78",
" § 79",
" § 79",
" § 81",
" § 81",
" § 81",
" § 82",
" § 82",
" § 83",
" § 84",
" § 85",
" § 86",
" § 87",
" § 87",
" § 87",
" § 87",
" § 87",
" § 87",
" § 32",
" § 42",
" § 32",
" § 88",
" § 88",
" § 88",
" § 89",
" § 89",
" § 92",
" § 92",
" § 4",
" § 34",
" § 42",
" § 42",
" § 43",
" § 45",
" § 46",
" § 48",
" § 50",
" § 73",
" § 77",
" § 78",
" § 78",
" § 79",
" § 80",
" § 81",
" § 82",
" § 83",
" § 88",
" § 93",
" § 93",
" § 72",
" § 93",
" § 93",
" zákona č. 192",
" zákona č. 22",
" zákona č. 237",
" zákona č. 436",
" zákona č. 555",
" zákona č. 127",
" § 16",
" § 31",
" § 35",
" § 104",
" § 104",
" soud ",
" § 97",
" zákona č. 435",
" § 7",
" zákona č. 48",
" zákona č. 242",
" zákona č. 127",
" zákona č. 155",
" zákona č. 198",
" zákona č. 222",
" zákona č. 283"
] | 350/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii Čes...
350/2005verze 1
Zákon č. 350/2005 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Účinnost od 13.10.2005
Aktuální znění 13.10.2005 (verze 1)
kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
1. V § 2 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova ", má-li tato žaloba odkladný účinek".
5. V § 3a písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova ", nejde-li o cizince předávaného podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a)".
"2a) § 129 zákona č. 326/1999 Sb.".
6. V § 3a písm. a) bod 3 zní:
"3. na oblastním ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie (dále jen "útvar policie") za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo".
7. V § 3a písm. a) bodě 4 se za slovo "cizinců,3)" vkládají slova "s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy nebo právního předpisu Evropských společenství2a),".
8. V § 3c odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo "bezplatného" zrušuje a za slova "stravy a jiných" se vkládá slovo "nezbytných".
9. V § 3c odst. 1 písm. a) se slova "vstupního víza" nahrazují slovy "víza k pobytu do 90 dnů za účelem podání žádosti o udělení azylu (dále jen "vstupní vízum")".
10. V § 3d odst. 1, § 3e odst. 1, § 4 odst. 1 a § 77 odst. 4 se slova "odboru cizinecké a pohraniční policie" nahrazují slovy "útvaru policie".
11. Za § 4b se vkládá nový § 4c, který zní:
(1) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.
(2) Cizinec, který učinil prohlášení o azylu, je dále povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí v případě důvodného podezření, že skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, nebo věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku. Na osobní prohlídku a prohlídku věcí cizince se § 45 použije obdobně.".
12. V § 10 odst. 5 se za slovo "odkladu" vkládá slovo "písemně".
13. V § 16 odst. 1 se na konci písmene i) doplňuje slovo "nebo", v písmenu j) se slovo ", nebo" nahrazuje tečkou a písmeno k) se zrušuje.
"(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení azylu, je-li z postupu žadatele patrné, že ji podal s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, ačkoliv mohl požádat o udělení azylu dříve, a pokud žadatel neprokáže opak.".
15. V § 17 odst. 1 písm. a), § 25 písm. d) a § 49a se slova "spolehlivé zjištění skutečného stavu věci" nahrazují slovy "zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí".
16. V § 20 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Plnou moc nelze udělit k převzetí rozhodnutí ministerstva ve věci azylu.".
17. V § 23 odst. 1 se slova "spolehlivého zjištění skutečného stavu věci" nahrazují slovy "zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí" a na konci odstavce se doplňuje věta "Pohovor se neprovádí v případě, kdy lze řízení o udělení azylu zastavit z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.".
18. V § 23 odstavec 2 zní:
"(2) Žadatel o udělení azylu je povinen se dostavit na předvolání k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem. Nedostaví-li se k pohovoru podle věty první, pořídí se o této skutečnosti záznam.".
19. V § 23 odst. 3 se za slovo "zřetele" vkládají slova ", nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení azylu,".
20. § 24 včetně nadpisu zní:
Doručování písemností žadateli o udělení azylu
(1) Písemnosti se doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu do místa jeho hlášeného pobytu (§ 77) nebo za podmínek podle odstavce 2 na adresu pro doručování.
(2) Adresou pro doručování se pro účely tohoto zákona rozumí adresa azylového zařízení, na kterém se žadatel o udělení azylu a ministerstvo dohodnou. V písemném záznamu o dohodě se uvede jméno, příjmení a datum narození žadatele o udělení azylu a datum, od kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, případně datum, do kterého se mu má na adresu pro doručování doručovat, a adresa azylového zařízení. Ministerstvo žadateli o udělení azylu doručuje na adresu pro doručování, jen pokud žadatel o udělení azylu uvede, že platí alespoň 15 dní; v ostatních případech se písemnosti doručují na adresu hlášeného pobytu. O adrese pro doručování se nelze dohodnout dříve než po uplynutí 1 roku ode dne zahájení řízení o azylu. O změně adresy pro doručování se musí žadatel o udělení azylu a ministerstvo dohodnout; věta druhá platí obdobně.
(3) Pokud nebyl žadatel o udělení azylu v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence, u obecního úřadu nebo v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, a žadatele o udělení azylu o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 3 dnů od uložení, poslední den této lhůty je dnem doručení.
(4) Nemohl-li si žadatel o udělení azylu pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může namítnout překážku v doručování do 15 dnů ode dne, kdy pominula. Ve stejné lhůtě musí žadatel o udělení azylu písemnost převzít. Překážku lze namítnout do 1 roku ode dne uložení písemnosti.
(6) Písemnost určená žadateli o udělení azylu, jehož pobyt není znám, se uloží po dobu 10 dnů v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení.".
21. V § 24a odstavec 1 zní:
"(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí. Podpis oprávněné osoby na stejnopisu rozhodnutí lze nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." a doložkou "Za správnost vyhotovení" s uvedením jména, popřípadě jmen, příjmení a podpisu toho, kdo odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí.".
22. V § 25 písm. d) se slovo "vážného" nahrazuje slovem "závažného".
23. V § 25 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
"g) žadateli o udělení azylu bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky,".
24. V § 32 odst. 2 se slovo "nebo" na konci písmene b) zrušuje, tečka na konci písmene c) se nahrazuje slovem ", nebo" a doplňuje se písmeno d), které zní:
"d) jímž bylo řízení o udělení azylu zastaveno z důvodu nepřípustnosti žádosti o udělení azylu.".
25. V § 32 odstavec 3 zní:
"(3) Podání žaloby podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek s výjimkou žaloby proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 a žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. e) a f).".
26. V § 32 odstavec 5 zní:
"(5) Podání kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu podle odstavců 1 a 2 má odkladný účinek.".
27. § 33 zní:
a) žadatel o udělení azylu (žalobce) v průběhu řízení zemřel,
b) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce),
c) žadatel o udělení azylu (žalobce) v průběhu řízení neoprávněně vstoupil na území jiného státu,
d) žadateli o udělení azylu (žalobci) bylo v průběhu řízení uděleno státní občanství České republiky, nebo
e) žadatel o udělení azylu (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil.".
28. V § 41 odstavec 2 zní:
"(2) Ministerstvo předá bez zbytečného odkladu cestovní doklad cizince, který pobývá v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, policii za účelem ukončení pobytu cizince, pokud
a) nepodal žalobu1a) proti rozhodnutí o neudělení azylu nebo nemá-li žaloba odkladný účinek,
b) nepodal kasační stížnost8a).".
29. § 42 včetně poznámky pod čarou č. 9 zní:
(1) Žadateli o udělení azylu hlášenému k pobytu v azylovém zařízení se poskytne
(2) Ministerstvo může mimo služeb uvedených v odstavci 1 písm. a) zajistit psychologické, zdravotní, sociální a jiné nezbytné služby a věci s ohledem na individuální potřeby žadatele o udělení azylu a podporu bezkonfliktního soužití v azylových zařízeních.
(4) Žadatel o udělení azylu hlášený k pobytu v pobytovém středisku nebo v integračním azylovém středisku se podílí na úhradě nákladů na stravu a ubytování. K úhradě nákladů za ubytování a stravu mohou být použity pouze finanční prostředky žadatele o udělení azylu, které převyšují částku životního minima stanoveného zvláštním právním předpisem9).
(5) S ohledem na možnosti azylového zařízení poskytovat stravu lze žadateli o udělení azylu namísto stravy poskytnout finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima podle zvláštního právního předpisu9). Po dobu poskytování finančního příspěvku kapesné nenáleží.
9) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.".
30. Za § 42 se vkládá nový § 42a, který zní:
(1) Kapesné se poskytuje pouze za dobu přítomnosti žadatele o udělení azylu v azylovém zařízení.
(2) Kapesné se vyplácí ve výplatním termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se žadatel o udělení azylu bez závažného důvodu ve výplatním termínu k výplatě kapesného nedostaví, nárok na kapesné za dané výplatní období zaniká.
(3) Vykonává-li žadatel o udělení azylu starší 18 let ubytovaný v přijímacím nebo pobytovém středisku činnosti ve prospěch ostatních žadatelů o udělení azylu, které slouží ke snadnějšímu přizpůsobení na prostředí azylového zařízení a zároveň přispívají k řádnému chodu azylového zařízení a zlepšení vzájemného soužití, může obdržet zvýšené kapesné. Tyto činnosti lze vykonávat na základě zadání učiněného vedoucím azylového zařízení v rozsahu nejvýše 12 hodin měsíčně. Celková výše kapesného po zvýšení může činit až dvojnásobek kapesného stanoveného prováděcím právním předpisem.
(4) Ministerstvo vyhláškou stanoví výši kapesného za kalendářní den podle věku žadatele o udělení azylu a termíny výplaty kapesného pro přijímací a pobytová střediska.".
31. § 45 zní:
(1) Žadatel o udělení azylu je povinen přiznat finanční prostředky, které má k dispozici, a odevzdat věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku.
(2) Je-li důvodné podezření, že žadatel o udělení azylu nepřiznal finanční prostředky, které má k dispozici, neodevzdal věc ohrožující život či zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku nebo skrývá něco, co lze užít jako podklad pro vydání rozhodnutí, zejména cestovní či jiný doklad, je povinen strpět osobní prohlídku a prohlídku svých věcí.
(5) Policie odebere na dobu řízení o udělení azylu věc nalezenou při osobní prohlídce nebo prohlídce věcí podle odstavce 1, která může sloužit jako důkaz v řízení o udělení azylu nebo při určování členského státu Evropské unie příslušného k posuzování žádosti o udělení azylu1c), a předá ji ministerstvu.".
32. V § 46 odst. 1 písm. c) se slova "víza k pobytu za účelem řízení o udělení azylu" nahrazují slovy "víza k pobytu do 90 dnů za účelem řízení o udělení azylu (dále jen "vízum za účelem řízení o udělení azylu")".
33. V § 46 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Za opuštění přijímacího střediska podle odstavce 1 se nepovažuje opuštění za účelem poskytnutí neodkladné zdravotní péče nebo provedení lékařského vyšetření, jež nelze v přijímacím středisku provést, zaměřeného na zjištění, zda žadatel o udělení azylu netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví nebo život či zdraví jiných osob.".
34. § 48 zní:
Žadatel o udělení azylu je povinen
d) šetřit majetek azylového zařízení a ostatních ubytovaných.".
35. Za § 50 se vkládá nový § 50a, který zní:
(1) Ministerstvo poskytne azylantovi, kterému bylo jako žadateli o udělení azylu poskytováno kapesné, na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 3 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima9).
(2) Ministerstvo azylanta písemně poučí o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu.".
36. V § 54 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 9c zní:
"b) ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu podle zvláštního právního předpisu9c).
9c) § 50 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 222/2003 Sb.".
37. V § 54a písmeno b) zní:
"b) cizince na základě jeho písemné žádosti podané po dobu běhu lhůty k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva podle § 32 odst. 1 nebo 2, do 7 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1a), po dobu běhu lhůty k podání kasační stížnosti, v průběhu řízení o kasační stížnosti8a) nebo do 24 hodin po nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.".
38. V § 54a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotní péče (§ 88), ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení azylu, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo náklady spojené s dobrovolným návratem neuhradí.".
39. V § 56a odst. 2 se za slova "rozhodnutí o neudělení azylu" vkládají slova ", zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné".
40. V § 57 odstavec 5 zní:
"(5) Doba platnosti průkazu žadatele o udělení azylu se stanoví shodně s dobou platnosti víza za účelem řízení o udělení azylu. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení azylu lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení azylu je nutná osobní účast žadatele o udělení azylu; ministerstvo může z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku.".
41. V § 58 odst. 1 písm. b) se slovo "nebo" zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem ", nebo" a doplňuje se písmeno d), které zní:
"d) nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci azylu nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle zvláštního právního předpisu1a).".
42. V § 59 odst. 4, § 62 odst. 1 a 2, § 72 odst. 3 a § 78b odst. 4 se slova "odbor cizinecké a pohraniční policie" nahrazují slovy "útvar policie".
43. V § 61 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova ", kterým Česká republika udělila azyl".
44. V § 71 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) evidenci místa pobytu žadatelů o udělení azylu a místa pobytu azylantů,".
45. V § 71 odst. 1 se na začátek písmene d) vkládá slovo "evidenci".
46. V § 71 odst. 1 písm. e) se slova "podle § 47" nahrazují slovy "podle § 4c a 47".
47. V § 71 odstavec 5 zní:
"(5) Policie vede evidenci víz udělených podle tohoto zákona, evidenci místa pobytu žadatelů o udělení azylu, místa pobytu cizinců, kteří podali kasační stížnost, a místa pobytu azylantů a evidenci daktyloskopických otisků prstů sejmutých žadateli o udělení azylu. Zpravodajské služby České republiky mohou při plnění úkolů podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů12) využívat údaje uchovávané v těchto evidencích včetně údajů osobních.".
48. V § 71 odst. 6 se za slova "odstavce 5" vkládají slova "v písemné formě".
49. V § 71 se na konci odstavce 6 doplňuje věta "Údaje uložené na technickém nosiči informací uchovává policie po dobu 20 let od roku ukončení pobytu cizince na území.".
50. V § 71a se slova "do jiných států" nahrazují slovy "do třetích zemí".
51. V § 72 odst. 1 větě druhé se slova "v den" nahrazují slovy "nejpozději do 3 dnů ode dne".
52. V § 72 se doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Není-li cizinec přihlášen k pobytu, je k udělení víza podle odstavce 1 a prodloužení doby pobytu podle odstavce 2 příslušný útvar policie podle sídla azylového zařízení, kde byl cizinec hlášen naposledy.".
53. V § 73 odst. 2 písm. b) se číslo "30" nahrazuje číslem "45", na konci písmene b) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
54. V § 73 odst. 3 se za slova "se azyl neuděluje" vkládají slova ", jímž se žádost o udělení azylu zamítá jako zjevně nedůvodná,".
55. V § 77 odstavec 2 zní:
"(2) Žadatel o udělení azylu žádá o změnu hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou útvaru policie místně příslušnému podle nového místa pobytu. K žádosti připojí písemné potvrzení obsahující souhlas vlastníka objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je určen k bydlení nebo ubytování, nebo jeho vymezené části, s ohlášením změny místa pobytu; je-li vlastníkem právnická osoba, v potvrzení uvede svou obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, potvrzení dále opatří otiskem svého razítka a jménem, popřípadě jmény, příjmením a podpisem oprávněné osoby (statutárního orgánu). Policie do 15 dnů postoupí žádost spolu se svým vyjádřením ministerstvu.".
56. V § 77 odst. 4 se slova "(dále jen "útvar policie")" zrušují.
57. V § 77 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
"(6) Nové místo pobytu se dnem přihlášení stává místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu. Žadatel o udělení azylu je povinen nejpozději do 3 pracovních dnů po přihlášení předložit ministerstvu ke kontrole průkaz žadatele o udělení azylu.".
58. V § 77 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
"(8) O odvolání proti rozhodnutí o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu rozhoduje Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie.".
59. V § 77 odst. 9 se číslo "6" nahrazuje číslem "7".
60. V § 78b nadpis zní: "Pobyt na vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území".
61. V § 78b odstavec 1 zní:
"(1) Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (dále jen "vízum za účelem strpění pobytu") udělí útvar policie příslušný podle místa, kde je cizinec hlášen k pobytu. Není-li hlášen k pobytu, je příslušným útvar policie podle místa, kde byl cizinec hlášen k pobytu naposledy. Cizinci umístěnému v přijímacím středisku v tranzitním prostoru mezinárodního letiště vízum za účelem strpění pobytu udělí referát cizinecké a pohraniční policie s působností na tomto mezinárodním letišti. Vízum za účelem strpění pobytu se udělí na žádost cizince, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu. Vízum za účelem strpění pobytu nelze udělit, pokud cizinec podává opakovaně kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, ačkoliv již o kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí bylo pravomocně rozhodnuto, nebo pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zvláštního právního předpisu4).".
62. V § 78b odst. 2 se věta první nahrazuje větou "Časovou platnost víza za účelem strpění pobytu policie stanoví na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 1 roku; na žádost cizince policie dobu platnosti víza prodlouží, a to i opakovaně.".
63. V § 78b se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Právní postavení cizince pobývajícího na území s uděleným vízem za účelem strpění pobytu se řídí zákonem o pobytu cizinců na území České republiky4), pokud tento zákon nestanoví jinak.".
64. V § 79 odst. 3 se slova " ; ministerstvo může ve zřetele hodném případě udělit výjimku" zrušují.
65. V § 79 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
"(5) Ministerstvo může výjimečně povolit poskytnutí stravy a ubytování v azylovém zařízení osobám jiným, než jsou uvedeny v odstavcích 1 až 3, a to zejména
a) nezletilému rodinnému příslušníku, u něhož bylo řízení o udělení azylu ukončeno, pokud jeho zákonný zástupce je žadatelem o udělení azylu, nejdéle však do ukončení řízení o udělení azylu,
b) zákonnému zástupci, u něhož bylo řízení o udělení azylu ukončeno, pokud nezletilý rodinný příslušník je žadatelem o udělení azylu, nejdéle však do ukončení řízení o udělení azylu,
c) státnímu občanu České republiky, jenž je zákonným zástupcem žadatele o udělení azylu, nebo
d) státnímu občanu České republiky, jehož zákonným zástupcem je žadatel o udělení azylu.
(6) Ministerstvo vytváří podmínky pro bezpečný pobyt v azylových zařízeních a k rozvoji podpory soužití žadatelů o udělení azylu nebo azylantů s obyvatelstvem.".
66. V § 81 odst. 1 písm. b) se slova "do 15 let" nahrazují slovy "do 18 let".
67. Za § 81 se vkládá nový § 81a, který zní:
(2) Ministerstvo může věci uvedené v odstavci 1 odebrat a uložit je do úschovy. Osobě se věc navrátí po nabytí právní moci rozhodnutí ve věci azylu nebo při jejím odchodu na adresu místa hlášeného pobytu mimo azylové zařízení, s výjimkou věcí, které se rychle kazí, a alkoholu nebo jiné potraviny, které nebyly odebrány v neporušených originálních obalech. Stejně postupuje ministerstvo, jedná-li se o věci odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.".
68. V § 82 odst. 1 se slova "30 dnů" nahrazují slovy "10 dnů v kalendářním měsíci".
69. V § 82 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu stanovenou v odstavci 1, nebrání-li to řádnému provádění azylového řízení.
(4) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska může být žadateli o udělení azylu pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou.".
70. V § 83 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Ministerstvo nebo provozovatel azylového zařízení je oprávněno kontrolovat dodržování ubytovacího řádu. Do místností určených pro ubytování může zástupce ministerstva nebo provozovatele azylového zařízení vstupovat pouze s vědomím ubytovaného; bez jeho vědomí je takový vstup možný pouze v případě bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo majetku.".
71. § 84 včetně nadpisu zní:
Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti s azylovým zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci na kalendářní rok rozhoduje vláda.".
72. V § 85a odstavec 1 zní:
"(1) Prohlášením o azylu zaniká platnost víza uděleného podle zvláštního právního předpisu4).".
73. V § 86 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
"(1) Ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje policii a zpravodajské služby České republiky o cizincích, kterým byl pravomocně udělen nebo odejmut azyl.".
74. V § 87 odst. 1 větě první se slova "spolehlivému zjištění skutečného stavu věci" nahrazují slovy "zjištění podkladů pro vydání rozhodnutí".
75. V § 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Organizační složka státu zřízená ministerstvem (§ 92c) a zpravodajské služby České republiky si vzájemně prostřednictvím ministerstva na základě žádosti poskytují informace náležející do oboru jejich působnosti, které zjistily při plnění úkolů podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů12). Zpravodajská služba České republiky poskytnutí informace odmítne, pokud by tím bylo ohroženo plnění jejích úkolů.".
76. V § 87 odst. 6 se slovo "oznámení" nahrazuje slovem "žádosti".
77. V § 87 se doplňuje odstavec 8, který zní:
"(8) Cestovní doklad cizince, který si jeho držitel po pravomocném ukončení řízení o udělení azylu nepřevzal, předá ministerstvo policii. Policie neplatný cestovní doklad vrátí jako doklad na území nalezený státu, který jej vydal. Obdobně postupuje i v případě cestovního dokladu, jehož držitel se na území nenachází.".
78. Za § 87 se vkládá nový § 87a, který zní:
(1) Na cizince se po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 odst. 1 nebo 2, která má odkladný účinek, hledí jako na žadatele o udělení azylu pro účely poskytování zdravotní péče a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek (§ 43) poskytnout nelze.
(2) Cizinec, který podá žalobu po uplynutí lhůty podle § 32 odst. 1 nebo 2, nemá nárok na péči a služby podle odstavce 1. Poskytnout nelze ani finanční příspěvek (§ 43).".
79. V § 88 odst. 1 se za slova "strpění pobytu," vkládají slova "a jeho dítěti narozenému na území".
80. V § 88 odstavec 2 zní:
"(2) Náklady spojené s poskytováním zdravotní péče podle odstavce 1 nese stát; náklady vzniklé zdravotnickému zařízení jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.".
81. V § 88 se odstavec 3 zrušuje.
82. Za § 89 se vkládá nový § 89a, který zní:
Ministerstvo zajistí nezletilým žadatelům o udělení azylu školní potřeby v rámci rozsahu povinné školní docházky.".
83. Za § 92a se vkládají nové § 92b a 92c, které znějí:
"§ 92b
(1) Na řízení o udělení vstupního víza, víza za účelem řízení o udělení azylu a víza za účelem strpění pobytu se nevztahuje správní řád.
Úkoly ministerstva podle § 4b, 10b, 10c, § 34 odst. 2, § 42 odst. 1 až 6, § 42a odst. 1 až 3, § 43 odst. 7, § 45 odst. 3, § 46 odst. 6, § 48 písm. c), § 50a, 54a, § 73 odst. 2, § 77 odst. 1, § 78c, § 78d odst. 5, § 79 odst. 5 a 6, § 80 odst. 2 a 3, § 81a odst. 2, § 82 odst. 4, § 83 odst. 1 a 5, § 88 a 89a lze pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem.".
84. Nad § 93 se vkládá nadpis, který zní: "Správní delikty".
85. § 93 a 93a včetně nadpisů znějí:
a) po prohlášení o azylu se ve stanovené lhůtě nedostaví do přijímacího střediska,
d) při podání žádosti o udělení azylu neodevzdá či nepředloží svůj cestovní doklad,
(2) Žadatel o udělení azylu se dopustí přestupku tím, že
a) neprodleně neodevzdá nebo nepředloží svůj cestovní doklad, který získal až v průběhu azylového řízení,
e) úmyslně poškodí, zničí, či jinak zneužije průkaz žadatele o udělení azylu, nebo poškození, zničení, ztrátu či odcizení průkazu žadatele o azyl neprodleně neohlásí policii,
f) neodevzdá neprodleně neplatný průkaz žadatele o udělení azylu policii nebo ministerstvu,
g) nepožádá o prodloužení pobytu za účelem řízení o udělení azylu podle § 72 odst. 2 nebo o prodloužení pobytu požádá až po uplynutí doby platnosti víza,
m) nedostaví se osobně k prodloužení platnosti, k provedení změn či doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení azylu, ačkoliv mu ministerstvem nebyla povolena výjimka z povinnosti osobní účasti,
a) úmyslně poškodí, zničí, nebo jinak zneužije průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, nebo poškození, zničení, ztrátu nebo odcizení průkazu povolení k pobytu, nebo cestovního dokladu, neprodleně nenahlásí policii,
(4) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) neprodleně neodevzdá ministerstvu nebo policii nalezený nebo jinak získaný průkaz žadatele o udělení azylu, průkaz povolení k pobytu azylanta nebo cestovní doklad, nebo
b) poruší zákaz stanovený osobám ubytovaným v přijímacím nebo pobytovém středisku (§ 81a odst. 1).
(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 3 a odstavce 4 písm. b) lze uložit pokutu do 2 000 Kč a za přestupek podle odstavce 4 písm. a) lze uložit pokutu do 1 000 Kč.
(1) Zdravotnické zařízení se dopustí správního deliktu tím, že neumožní činit nezbytné úkony v souvislosti s řízením o udělení azylu (§ 56b).
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 10 000 Kč. ".
86. Za § 93a se vkládá nový § 93b, který včetně poznámek pod čarou č. 13a, 13b a 14 zní:
"§ 93b
14) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.".
Právní postavení cizince, o jehož kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu, vydanému do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebylo dosud rozhodnuto, se po dobu řízení o kasační stížnosti řídí dosavadními právními předpisy.
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto:
"b) předsedy a čtyř soudců, rozhoduje-li o kasační stížnosti ve věcech azylu,".
2. V § 16 odst. 3 písm. a) se slova "písm. b)" nahrazují slovy "písm. c)".
3. V § 31 odst. 2 se za slovo "přestupků," vkládá slovo "azylu,".
4. V § 35 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Domáhá-li se soudní ochrany účastník žalobou ve věci azylu, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona6), k jejímž činnostem, uvedeným ve stanovách, patří poskytování právní pomoci uprchlíkům. Za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.".
5. Za § 104 se vkládá nový § 104a, který včetně nadpisu zní:
(1) Jestliže kasační stížnost ve věcech azylu svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.
(3) Usnesení podle odstavce 1 nemusí být odůvodněno.".
V § 97 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se slova "nebo kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu" zrušují.
V § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 198/2002 Sb. a zákona č. 222/2003 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které včetně poznámky pod čarou č. 16b zní:
"p) žadatele o udělení azylu a jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.
16b) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů.".
Tento zákon nabývá účinnosti 30. dnem po dni jeho vyhlášení. |
http://kraken.slv.cz/22Cdo2634/2006 | 2018-01-22T16:20:24 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
"\nSoud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 24",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 24",
" soud ",
" § 237",
" soud ",
" § 243",
" § 218",
" § 241",
" soud ",
" § 224",
" § 151",
" § 146",
" § 3",
" § 4",
" § 10",
" § 14",
" § 15",
" § 18",
" § 13",
" § 149",
" § 160"
] | 22 Cdo 2634/2006
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce M. K., zastoupeného advokátem, proti žalované L. K., zastoupené advokátem, o zaplacení 130 000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 7 C 38/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. dubna 2006, č. j. 24 Co 45/2006-77, takto:
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 6 075,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. K. K.
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 26. září 2005, č. j. 7 C 38/2002-59, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal na žalované, aby mu z titulu vypořádání společného jmění manželů zaplatila částku 130 000,- Kč. Dále uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení.
Soud prvního stupně z provedených důkazů zjistil, že manželství žalobce a žalované zaniklo rozvodem 19. března 2001. Dohodou o úpravě a vypořádání vzájemných majetkových vztahů pro dobu po rozvodu jejich manželství ze dne 19. ledna 2001 si účastníci upravili své vzájemné majetkové poměry pro dobu po rozvodu jejich manželství, a to zejména vypořádání věcí ze společného jmění. Za společné jmění touto dohodou označili přístavbu domu č. p. 101 v S. na stavební parcele č. 337, na které vázne dluh z půjčky poskytnuté K. b., a. s., pobočkou v R. n. K., se splatností ke dni 20. května 2007, který k 28. únoru 2001 bude činit asi 260 000,- Kč, a dohodli se, že po právní moci rozvodového rozsudku bude každý z nich hradit na výše uvedený dluh asi 1 600,- Kč měsíčně do zaplacení s tím, že po úhradě tohoto dluhu žalovaná žalobci zaplatí tolik, kolik bude činit polovina uhrazeného dluhu po právní moci rozvodového rozsudku do zaplacení. Movité věci bude vlastnit ten z účastníků, který je užívá, s tím, že žádný z nich nebude za ně požadovat protiplnění. V řízení o rozvod manželství při jednání dne 28. února 2001 oba účastníci shodně prohlásili, že dohodu z 19. ledna 2001 uzavřeli svobodně, vážně, určitě, bez nátlaku a nikoliv v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Této dohodě předcházela dohoda účastníků ze dne 26. září 2000, kterou se žalobce zavázal ke splácení výše uvedeného úvěru a dále že nebude uplatňovat žádné jiné nároky na majetek kromě televize a mrazničky. Žalovaná se zavázala, že po dobu jednoho roku nebude požadovat vyšší výživné než 2 000,- Kč měsíčně. Smlouvou o úvěru uzavřenou mezi K. b., a. s., pobočkou v R. K. jako věřitelem a účastníky jako dlužníky dne 16. května 1997, byl účastníkům poskytnut dlouhodobý úvěr na rekonstrukci domu na stavební parcele č. 337 ve výši 200 000,- Kč a účastníci se zavázali vrátit poskytnuté peněžní prostředky s úroky nejpozději do 20. května 2007 s tím, že počínaje 20. února 1998 budou účastníci splácet jistinu ve výši 3 162,- Kč měsíčně. Ze zpráv K. b., a. s., pobočky R. K. ze dne 9. dubna 2001 a 4. listopadu 2002 bylo zjištěno, že nesplacený zůstatek úvěru představuje ke dni 9. dubna 2001 včetně úroků ke dni konečné splatnosti částku 231 227,72 Kč a na uvedeném úvěru bylo do 19. března 2001 zaplaceno celkem 129 555,395 Kč. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že dohoda účastníků ze dne 19. ledna 2001 je platná. Uvedl, že i když se v dohodě o přístavbě domu č. p. 101 v S., který je ve výlučném vlastnictví žalované, hovoří jako o společném jmění, ve skutečnosti podle tvrzení žalované přístavbu nepokládali za věc, ale měli na mysli vypořádání hodnot na ni vynaložených. Přisvědčil žalované, že dohodou z 19. ledna 2001 si účastníci vypořádali všechna majetková práva. Protože žalobce k prokázání svých tvrzení, že dohoda o úpravě a vzájemném vypořádání společného majetku pro dobu po rozvodu z 19. ledna 2001 je pouze částečná a že jí nebylo vypořádáno to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na majetek žalované, nenabídl žádný důkaz, naopak v dohodě účastníků ze dne 26. září 2000 se žalobce zavázal ke splácení výše uvedeného úvěru a dále k tomu, že nebude uplatňovat žádné jiné nároky na majetek kromě televize a mrazničky, soud prvního stupně žalobu zamítl.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 24. dubna 2006, č. j. 24 Co 45/2006-77, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně. Dodal, že dohoda z 19. ledna 2001 splňuje formální náležitosti smlouvy o vypořádání společného jmění manželů podle § 24a odst. 1 zákona o rodině a nabyla účinnosti právní mocí rozsudku o rozvodu manželství účastníků 19. března 2001. Dovodil, že předmětem vypořádání touto dohodou bylo vypořádání i investic ze společného jmění manželů nabytého na základě úvěru poskytnutého účastníkům K. b., a. s., vložených do přístavby domu v S. č. p. 101, jež je ve výlučném vlastnictví žalované. Podle odvolacího soudu zavázala-li se žalovaná vypořádat žalobci jednu polovinu částek zaplacených na úhradu dluhu z úvěrové smlouvy po právní moci rozvodového rozsudku, tj. zaplatit mu vypořádací podíl 115 613,86 Kč (231 227,72 : 2), došlo tím k platnému a úplnému vypořádání investic vložených ze společného jmění manželů do výlučného majetku žalované .
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání z důvodů, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje v řešení otázky, zda při vypořádání závazku patřícího do společného jmění manželů se bez dalšího (tedy bez výslovné dohody o této věci) řeší i (další) investice vynaložené na majetek jen jednoho z manželů . Namítl, že se žalobou domáhal, aby bylo vypořádáno to, co na majetek žalované bylo vynaloženo ještě z našich společných peněz nad úvěr . Soudům vytkl, že se nezabývaly dokazováním skutečnosti, zda přístavba bytové jednotky stála jen půjčené peníze z úvěru nebo více, jak tvrdí žalobce. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání s tím, že závěry soudů obou stupňů jsou správné. Setrvala na stanovisku, že mezi účastníky došlo k vypořádání veškerých majetkových vztahů z jejich společného jmění, a uvedla, že žalobce se rozhodnutím soudu na podkladě jeho žaloby pokusil změnit to, co bylo předtím smluvně ujednáno.
Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť rozhodnutí odvolacího soudu nezahrnuje posouzení takové právní otázky, která by rozhodnutí odvolacího soudu takovým rozhodnutím činila.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 29. dubna 2002, sp. zn. 20 Cdo 1986/2001 publikovaném pod C 1164 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck, dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam tehdy, jestliže zahrnuje posouzení takové právní otázky, která je relevantní i pro posouzení jiných obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů. To platí i pro posouzení, zda rozhodnutí odvolacího soudu řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem . Právní otázku, která by měla shora popsaný dopad do rozhodovací činnosti obecných soudů, však napadené rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje. V tomto případě rozhodnutí závisí na posouzení správnosti výkladu určité jedinečné dohody účastníků uzavřené podle § 24a zákona o rodině, na němž se soudy obou stupňů shodly, a to, zda je či není taková dohoda úplná, pokud jde o vypořádání investic ze společného jmění manželů do majetku, který byl ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Výklad uvedené dohody má význam právě a jen pro projednávanou věc a nesplňuje tak podmínku, aby řešení takové otázky mohlo být relevantní pro rozhodovací činnost soudů v jiných obdobných případech. Pokud dovolatel zformuloval výše citovanou právní otázku, jejíž řešení má povyšovat rozhodnutí odvolacího soudu na rozhodnutí zásadního právního významu, lze jen poznamenat, že nejde o otázku, kterou by odvolací soud řešil, resp. která by pro něj byla určující. Žalobce nebyl ani v odvolacím řízení úspěšný proto, že podle závěru odvolacího soudu byly předmětnou dohodou účastníků vypořádány všechny společné investice do odděleného majetku žalované. S ohledem na uvedené nejsou předpoklady přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) OSŘ v daném případě naplněny.
Dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 za použití § 218 písm. c) OSŘ dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl. Dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. a) OSŘ, tj. vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, který žalobce ve svém dovolání pouze formálně uplatnil, by se dovolací soud mohl zabývat jen v případě přípustného dovolání (§ 242 odst. 3 OSŘ).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vznikly náklady v souvislosti se zastoupením advokátem (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 OSŘ). Náklady vzniklé žalované představují odměnu advokáta za její zastoupení, která činí podle § 3 odst. 1 bod 5, § 4 odst. 1, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a čl. II vyhlášky č. 276/2006 Sb. částku 6 000,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 75,- Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a čl. II. vyhlášky č. 277/2006 Sb., a celkem tedy činí náklady řízení 6 075,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 OSŘ. |
https://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:361710-2020:TEXT:ES:HTML&WT.mc_id=RSS-Feed&WT.rss_f=Education&WT.rss_a=361710-2020&WT.rss_ev=a | 2020-08-05T21:06:59 | [
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435",
" zákona č. 435"
] | Servicios - 361710-2020 - TED Tenders Electronic Daily
Servicios - 361710-2020
Chequia-Praga: Servicios de enseñanza para adultos y otros servicios de enseñanza
2020/S 147-361710
Nombre oficial: Úřad práce České republiky
Código NUTS: CZ ČESKÁ REPUBLIKA
Código postal: 170 00
Persona de contacto: Luboš Kavan
Correo electrónico: [email protected]
Teléfono: +420 950175190
Rekvallifikace ve Zlínském kraji III
80400000 Servicios de enseñanza para adultos y otros servicios de enseñanza
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s 1 dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Veřejná zakázka je rozdělena do 20 částí. Dodavatelé mohou podávat nabídky na 1, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.
Valor IVA excluido: 93 555 000.00 CZK
Código NUTS: CZ072 Zlínský kraj
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz pro účastníky rekvalifikace s minimálně základním vzděláním. Obsah kurzu Strážný (68-008-E) je dán dle kvalifikačního standardu Národní soustavy kvalifikací (www.narodnikvalifikace.cz). Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 250.
VDTP II
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurzy pro účastníky s minimálně základním vzděláním a základní znalostí obsluhy osobního počítače: - Tvorba www stránek - Pracovník grafického studia - Správce sítí pro malé a střední organizace (26-002-M) Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 760.
Skladník (66-002-H)
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky rekvalifikace s minimálně základním vzděláním. Obsah kurzu Skladník (66-002-H) j dán dle kvalifikačního standardu Národní soustavy kvalifikací (www.narodnikvalifikace.cz). Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 200.
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí zaměstnavatele pro účastníky bezúhonné (nutno doložit výpis z rejstříku trestů), s minimálně základním vzděláním a s odpovídající zdravotní způsobilostí. Dodavatel musí zabezpečit očkování účastníků kurzů de vyhl. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem před nástupem na praktickou přípravu. Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 850.
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurzy: - Obsluha elektrovozíku a motovozíku (ručně vedený, plošinový a tahač, vysokozdvižný volantový do 5 tun) pro účastníky s minimálně základním vzděláním, s odpovídající zdravotní způsobilostí. - Obsluha elektrovozíku a motovozíku (ručně vedený, plošinový a tahač, vysokozdvižný volantový do 5 tun; vstupním předpokladem je řidičský průkaz kategorie B, C, D nebo T) pro účastníky s minimálně základním vzděláním, s odpovídající zdravotní způsobilostí a s řidičským průkazem kategorie B, C, D nebo T. Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 500.
Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky (69-017-M)
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky s minimálně základním vzděláním, s odpovídající zdravotní způsobilostí a věkem nejméně 18 let. Obsah kurzu Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky (69-017-M) je dán dle kvalifikačního standardu Národní soustavy kvalifikací (www.narodnikvalifikace.cz). Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 350.
Svařování - Kroměříž
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurzy pro účastníky bez požadavku na vzdělání s odpovídající zdravotní způsobilostí: - ZK 135 1.1 (Svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu) - ZK 111 1.1 (Svařování obalenou elektrodou) - ZK 141 8 (Svařování netavící elektrodou v inertním plynu) - ZK 311 1.1 (Svařování kyslíko - acetylenovým plamenem) - ZK 141 21 (Svařování netavící elektrodou v inertním plynu) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 135 (tavící se elektrodou v aktivním plynu) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 111 (obalenou elektrodou) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 311 (kyslíko-acetylénovým plamenem) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 141 8 (netavící se elektrodou v inertním plynu) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 141 21 (
Sanitář - Vsetín, Valašské Meziříčí
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky s minimálně základním vzděláním, s odpovídající zdravotní způsobilostí a věkem nejméně 18 let. Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 100.
Sanitář - Kroměříž
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky s minimálně základním vzděláním, s odpovídající zdravotní způsobilostí a věkem nejméně 18 let. Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 50.
Sanitář - Zlín
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky s minimálně základním vzděláním, s odpovídající zdravotní způsobilostí a věkem nejméně 18 let. Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 70.
Svařování - Uherské Hradiště
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurzy pro účastníky s minimálně úplným středoškolským vzděláním: - Účetnictví a daňová evidence (s využitím výpočetní techniky) - Mzdové účetnictví (s využitím výpočetní techniky) Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 1 020.
Sanitář - Uherské Hradiště
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky s minimálně základním vzděláním, s odpovídající zdravotní způsobilostí a věkem nejméně 18 let. Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 60.
Svařování - Zlín
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurzy pro účastníky bez požadavku na vzdělání s odpovídající zdravotní způsobilostí: - ZK 135 1.1 (Svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu) - ZK 111 1.1 (Svařování obalenou elektrodou) - ZK 141 8 (Svařování netavící elektrodou v inertním plynu) - ZK 311 1.1 (Svařování kyslíko - acetylenovým plamenem) - ZK 141 21 (Svařování netavící elektrodou v inertním plynu) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 135 (tavící se elektrodou v aktivním plynu) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 111 (obalenou elektrodou) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 311 (kyslíko-acetylénovým plamenem) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 141 8 (netavící se elektrodou v inertním plynu) - Svařování ČSN EN ISO 9606-1 141 21
Svařování - Vsetín
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz pro účastníky rekvalifikace s minimálně základním vzděláním. Dodavatel uspořádá před zahájením rekvalifikace bezplatně jednodenní konzultaci k podnikatelským záměrům pro účastníky rekvalifikace (výběr účastníků do rekvalifikačního kurzu). Součástí kurzu musí být vypracování podnikatelského záměru. Součástí zkoušky musí být obhajoba vlastního podnikatelského záměru. Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 600.
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurzy pro účastníky s minimálně základním vzděláním: - Základy obsluhy osobního počítače - Obsluha osobního počítače - Počítačová gramotnost (dle Sylabů ECDL Core) Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 1 415.
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky s minimálně středoškolským vzděláním s maturitou. Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 250.
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky s minimálně základním vzděláním a s odpovídající zdravotní způsobilostí. Obsah kurzu Obsluha CNC obráběcích strojů (23-026-H) je dán dle kvalifikačního standardu Národní soustavy kvalifikací (www.narodnikvalifikace.cz). Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 200.
Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění rekvalifikací dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, pro klienty Úřadu práce ČR. Rekvalifikace budou realizovány na základě rámcových dohod uzavřených pouze s jedním dodavatelem na každou část veřejné zakázky. Rekvalifikační kurz s odbornou praxí u zaměstnavatele pro účastníky s minimálně základním vzděláním. Obsah kurzu Úklidový pracovník administrativních ploch (69-008-E) je dán dle kvalifikačního standardu Národní soustavy kvalifikací (www.narodnikvalifikace.cz). Předpokládaný počet účastníků za celou dobu plnění VZ je 100.
Número de anuncio en el DO S: 2019/S 070-165594
Lote nº: N006/19/V00009367/012
Lote nº: N006/19/V00009367/002
Nombre oficial: Počítačová služba s.r.o.
Número de identificación fiscal: 25884735
Dirección postal: Stupkova 413 1a
Localidad: Olomouc
Código postal: 77900
Correo electrónico: [email protected]
Teléfono: +420 585226388
Dirección de internet: www.centrum-vzdelavani.cz
Valor total del contrato/lote: 12 710 000.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/013
Nombre oficial: MARLIN, s.r.o.
Número de identificación fiscal: 60733306
Dirección postal: Města Mayen 1536
Localidad: Uherské Hradiště
Código postal: 68601
Correo electrónico: [email protected]
Teléfono: +420 776165937
Dirección de internet: www.marlin.eu
Lote nº: N006/19/V00009367/003
Nombre oficial: POE EDUCO, spol. s r. o.
Número de identificación fiscal: 64089398
Dirección postal: Divadelní 946 9
Localidad: Nový Jičín
Código NUTS: CZ080 Moravskoslezský kraj
Código postal: 74101
Correo electrónico: [email protected]
Teléfono: +420 596657253
Dirección de internet: www.poe-educo.cz
Valor total del contrato/lote: 7 225 000.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/004
Nombre oficial: KUSTOD s.r.o.
Número de identificación fiscal: 27330052
Dirección postal: Pobřežní 249 46
Código NUTS: CZ010 Hlavní město Praha
Correo electrónico: [email protected]
Teléfono: +420 777773893
Valor total del contrato/lote: 4 725 000.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/015
Lote nº: N006/19/V00009367/005
Lote nº: N006/19/V00009367/006
Lote nº: N006/19/V00009367/007
Lote nº: N006/19/V00009367/016
Lote nº: N006/19/V00009367/009
Valor total del contrato/lote: 13 950 000.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/008
Lote nº: N006/19/V00009367/017
Nombre oficial: Jiří Vendolský
Número de identificación fiscal: 18171443
Dirección postal: Lazy III 3838 2
Localidad: Zlín
Correo electrónico: [email protected]
Teléfono: +420 603201629
Valor total del contrato/lote: 7 985 000.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/018
Lote nº: N006/19/V00009367/010
Valor total del contrato/lote: 8 400 000.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/001
Valor total inicial estimado del contrato/lote: 11 800 000.00 CZK
Valor total del contrato/lote: 84 800.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/011
Valor total inicial estimado del contrato/lote: 6 250 000.00 CZK
Valor total del contrato/lote: 33 000.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/019
Valor total del contrato/lote: 7 800 000.00 CZK
Lote nº: N006/19/V00009367/020
Dirección de internet: http://www.uohs.cz |
https://iudictum.cz/573/2-afs-89-2007-65 | 2019-10-15T09:10:35 | [
" soud ",
" soud\n",
" § 65",
" zákona č. 13",
" soud ",
" soud ",
" § 298",
" zákona č. 13",
" soud ",
" § 75",
" § 298",
" § 293",
" soud ",
" soud ",
" § 65",
" soud ",
" soud ",
" § 293",
" soud ",
" § 103",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 17",
" zákona č. 71",
" § 17",
" soud ",
" soud ",
" § 33",
" soud ",
" § 109",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 298",
" § 47",
" soud ",
" § 25",
" § 17",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 320",
" § 105",
" § 65",
" § 33",
" § 34",
" § 65",
" čl. 32",
" čl. 8",
" soud ",
" soud ",
" § 109",
" § 60",
" § 120",
" soud "
] | 2 Afs 89/2007 - 65 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz
2 Afs 89/2007 - 65 - Cla: nákupní provize
18. 06. 2008, Nejvyšší správní soud
Provádí-li marketingové a akviziční služby pro dovozce ve skutečnosti dodavatel dováženého zboží, nejde v případě ceny těchto služeb o nákupní provizi ve smyslu § 65 odst. 1 písm. f) zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění účinném do 30. 4. 2004, nýbrž o součást kupní ceny.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18.06.2008, čj. 2 Afs 89/2007 - 65)
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: P. R., zastoupeného JUDr. Ing. Petrem Machálkem, Ph.D., advokátem se sídlem Palánek 1a, Vyškov, proti žalovanému: Celní ředitelství Brno, se sídlem Koliště 21, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2007, č. j. 29 Ca 66/2005 - 26,
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 31. 5. 2007, č. j. 29 Ca 66/2005 - 26, zamítl žalobu podanou žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Celní ředitelství Brno (dále jen „celní ředitelství“) ze dne 17. 1. 2005, č. j. 15524/04/628/05-0101-21, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Celního úřadu Brno ze dne 15. 10. 2004, č. j. TR 1264/2004/3, jímž byla stěžovateli uložena pokuta za celní delikt ve výši 90 000 Kč podle ustanovení § 298 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“). V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že stěžovateli byl v říjnu 2001 propuštěn do volného oběhu bílý řepný cukr v množství 450 t a následnou kontrolou bylo zjištěno, že stěžovatel uvedl do odstavců č. 47 celních prohlášení nesprávné údaje o celní hodnotě, když do celní hodnoty nebyly zahrnuty náklady uvedené v § 75 odst. 1 písm. a) bod 1. celního zákona (provize a odměny za zprostředkování). Toto jednání stěžovatele posoudil celní úřad jako celní delikt podle ustanovení § 298 odst. 1 celního zákona, a to porušení zájmu společnosti způsobem uvedeným v ustanovení § 293 písm. d) celního zákona. K první žalobní námitce týkající se označení stěžovatele jako právnické osoby uvedl krajský soud, že nelze hovořit o nesrozumitelnosti, neboť celní ředitelství vysvětlilo v rozhodnutí, jakým způsobem celní úřad použil administrativní zkratku pro fyzickou osobu - žalobce se všemi identifikačními znaky s tím, že dále bude používán jen termín právnická osoba. Nesrozumitelnost nelze rovněž spatřovat v odlišení, byť ne obvyklého, označení daňového subjektu a odvolatele (právního zástupce stěžovatele). Není pochyb totiž o tom, že veškeré úkony, které právní zástupce v odvolacím řízení za stěžovatele činil, byly posuzovány jako úkony stěžovatele. K námitce nesprávného doručení rozhodnutí celního úřadu k rukám advokáta krajský soud uvedl, že v plné moci udělené do protokolu dne 17. 8. 2004 bylo jasně formulováno, že tato je omezena pouze na jeden úkon – ústní jednání. Proto nebyl celní úřad povinen doručovat rozhodnutí také právnímu zástupci. Ohledně nedostatku souvisejícího s podpisem na rozhodnutí celního úřadu se krajský soud ztotožnil s názorem celního ředitelství, že se nejedná o vadu zakládající nicotnost rozhodnutí, ale o procení vadu, která nemohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. Z rozhodnutí je totiž zřejmé, že jej podepsala oprávněná osoba v zastoupení, i když není zřejmé, o koho se konkrétně jedná. Dalšími žalobními námitky se celní ředitelství nemohlo zabývat, neboť nebyly součástí odvolání. První z nich je námitka, v níž stěžovatel zpochybnil posouzení věci ve vztahu k nákupní provizi. Protože stěžovatel ani v žalobě nijak právně a skutkově neodůvodnil, proč měla být služba považována za nákupní provizi ve smyslu § 65 odst. 1 písm. f) celního zákona, nemohl se jí krajský soud zabývat. Krajský soud se také neztotožnil s námitkou stěžovatele, že mu byla odňata možnost vyjádřit se k podkladu rozhodnutí, ke způsobu jeho zjištění, popř. možnosti navrhnout jeho doplnění. Z protokolu o ústním jednání ze dne 17. 8. 2004 za přítomnosti zástupce stěžovatele při jednání, byl tento zástupce vyzván, aby se vyjádřil k podkladům rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění. Zástupce uvedl, že k podkladům rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění nemá námitek jiných než které již byly uvedeny výše anebo dříve. Ze spisového materiálu správního orgánu I. stupně bylo zjištěno, že žádné další šetření již ve věci nebylo prováděno a žádné další důkazy do spisu zakládány. V poslední námitce pak stěžovatel vytýkal celnímu ředitelství, že se nevypořádalo s otázkou, zda nezahrnutí odměny za zprostředkování způsobuje nesprávnost a nebo nepravdivost takových údajů. S poukazem na ustanovení § 293 odst. 1 písm. d) celního zákona krajský soud konstatoval, že pro naplnění skutkové podstaty citovaného deliktu není podstatné, zda údaje byly nesprávné či nepravdivé, neboť v obou těchto případech je naplněna skutková podstata deliktu. Nicméně z rozhodnutí celního ředitelství není pochyb o tom, že celní orgány posuzovaly předložené údaje jako nesprávné.
Stěžovatel podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž uplatnil důvody obsažené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Krajský soud podle stěžovatele učinil nesprávný právní závěr, pokud považuje rozhodnutí celního ředitelství za přezkoumatelné. Krajský soud připouštěl, že celní ředitelství používalo pro fyzickou osobu zkratku „právnická osoba“, ale podle něho se s tím odvolací orgán vypořádal jako s administrativní zkratkou. Stejně tak podle soudu nelze záměnu daňového subjektu a odvolatele považovat za nesrozumitelnou, ačkoliv soud sám konstatoval, že se „nejedná o obvyklé označení“. Pro stěžovatele je takové rozhodnutí přinejmenším nesrozumitelné. K otázce doručování poukázal stěžovatel na to, že otázka zmocnění byla již v judikatuře často řešena. Krajský sodu vycházel ze správně zjištěného skutkového stavu – zmocnění k jednání učiněné do protokolu dne 17. 8. 2004 a učinil nesprávný právní závěr. Z doslovného textu tohoto zmocnění nevyplývá, že by se jednalo o omezení zmocnění. Podle stěžovatele nelze jazykovým výkladem dojít k závěru, že plná moc byla udělena pro ústní jednání, ale naopak v souladu s § 17 odst. 4 zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), k tomu, že zmocnění bylo uděleno při ústním jednání. Tomuto názoru odpovídá i další text protokolu, totiž výslovná citace § 17 odst. 4 správního řádu v poučení o právech a povinnostech. Dodatečné předložení plné moci nemůže být hodnoceno k tíži stěžovatele, a přesto tak soud i správní orgán učinily. Stěžovatel dále vyjádřil nesouhlas s právním názorem krajského soudu, že vada rozhodnutí spočívající v tom, že nebylo podepsáno oprávněnou osobou spolu s uvedením jejího jména, příjmení a funkce, nýbrž bylo podepsáno jinou osobou (neidentifikovanou) v zastoupení Bc. Jiřího Štáhla, ředitele celního úřadu, není vadou natolik závažnou, aby způsobovala nezákonnost či nicotnost rozhodnutí. Podle stěžovatele nebylo zjištěno, zda rozhodnutí neučinila osoba, která k tomu nebyla oprávněna anebo které chybí zmocnění. Stěžovatel má právo znát osobu, jež rozhodnutí podepsala a tím, že mu tato skutečnost nebyla nikdy sdělena, došlo k závažnému porušení jeho práv. Stěžovatel rovněž vytýká krajskému soudu, že uvedl, že stěžovatel žalobě nijak právně a skutkově neodůvodnil, proč měla být služba považována za nákupní provizi a současně připustil, že stěžovatel tvrzenou skutečnost prokázal smlouvou, dalšími dokumenty (stanoviskem k vymezení vztahů) a zápisy. Stěžovatel podle svého názoru předložil listinné důkazy, ve kterých byl specifikován termín nákupní provize, tuto skutečnost specifikoval i při ústním jednání. A z předložených listinných důkazů je zřejmé, že se jedná o nákupní provizi. Mezi stěžovatelem a společností GOPOL Adam Gorol existovalo ujednání (ve více případech) upravující činnost této společnosti na území Polské republiky pro stěžovatele. Název těchto ujednání je irelevantní, neboť je nutné posuzovat právní úkony podle jejich obsahu, nikoliv podle názvu. Mezi těmito subjekty byla upravena činnost zprostředkovatelská, akviziční a marketingová, přičemž akviziční činností se podle stěžovatele rozumělo zejména osobní vyhledávání spojené s přímým jednáním s třetími osobami, zajišťování odborných posudků a expertiz, prohlídka zboží podle pokynů zadavatele, příprava a vypracování návrhů kupních smluv, marketingovými službami se pak rozuměl souhrn činností, jimiž se dodavatel snaží o zvýšení prodeje zadavatele, zahrnuje studium trhu, identifikaci potřeb a přání objednatele a třetích osob. Za poskytování těchto činností musela být poskytována náležitá provize. Sjednaná provize mezi smluvními partnery pak odpovídala nákupní provizi (tedy onomu výše uvedenému souboru činností) a nikoliv jen zprostředkování. Krajský soud se podle stěžovatele nevypořádal s žalobní námitkou, že z protokolu o ústním jednání ze dne 17. 8. 2004 není zřejmé, které podklady sloužily správnímu orgánu k vydání rozhodnutí a dále s tím, že není zřejmé, zda všechny podklady byly součástí spisu celního orgánu a že správní orgán nespecifikoval obsah spisu, se kterým seznamoval účastníka řízení. Jedná se tak o porušení § 33 odst. 2 správního řádu, které má vždy za následek nezákonnost rozhodnutí pro vady řízení.
Podle názoru krajského soudu není podstatné, zda nezahrnutí odměny za zprostředkování způsobuje nesprávnost anebo nepravdivost takových údajů. Podstatné je podle soudu, že se jedná o delikt, a ze správního rozhodnutí není pochyb o tom, že celní orgány posuzovaly předložené údaje jako nesprávné. S tím však podle stěžovatele nelze souhlasit, neboť správní orgán musí vydat rozhodnutí tak, aby bylo přesvědčivé, aby z něho bylo patrno, jakého konkrétního deliktu se jednající osoba dopustila. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl napadený rozsudek krajského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.
Celní ředitelství ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázalo na své vyjádření k žalobě a dále uvedlo, že stěžovatel ani na výzvu celních orgánů neprokázal, jaké konkrétní služby mu měla společnost GOPOL Adam Gorol poskytovat. Obecný odkaz na zprostředkovatelské, akviziční a marketingové služby považuje za účelové tvrzení zastírající skutečný stav věci (údajná provize má být součástí celní hodnoty). Tomu odpovídá i skutečnost, že téměř 96% obdržené provize postupovala společnost GOPOL Adam Gorol společnosti provozované jeho bratrem, který cukr stěžovateli prodával.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ustanovením § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Nejvyšší správní soud se především nejprve musel zabývat vznesenou námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku spočívající v tom, že se krajský soud nevypořádal se žalobní námitkou, že z protokolu o ústním jednání ze dne 17. 8. 2004 není zřejmé, které podklady sloužily k vydání rozhodnutí a že správní orgán nespecifikoval obsah spisu, se kterým seznamoval účastníka řízení. Tuto stížní námitku Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou, protože krajský soud se jednoznačně a srozumitelně vypořádal s námitkou stěžovatele, že mu není jasné, zda po ústním jednání byly ze strany správního orgánu provedeny ještě další úkony nebo nikoliv. Stěžovatel v žalobě vyjádřil přesvědčení, že správní rozhodnutí bylo opřeno ještě o další důkazy, se kterými se nemohl seznámit, ale krajský soud jednoznačně konstatoval, že ze spisového materiálu celního úřadu bylo zjištěno, že žádné další šetření již ve věci nebylo prováděno a žádné další důkazy do spisu zakládány. Ke zbytku argumentace stěžovatele nelze než zdůraznit, že v kasační stížnosti uvedená námitka, že z protokolu o ústním jednání není zřejmé, které podklady sloužily správnímu orgánu k vydání rozhodnutí a že správní orgán nespecifikoval obsah spisu, se kterým seznamoval účastníka řízení, nebyla v žalobě obsažena, a proto se s ní krajský soud ani nemohl vypořádat. Navíc z protokolu o ústním jednání ze dne 17. 8. 2004 je zřejmé, že správní orgán označil (číslem jednacím a dnem) podklady rozhodnutí, ke kterým se měl stěžovatel vyjádřit.
Stěžovatel dále namítal nepřezkoumatelnost rozhodnutí celního ředitelství z důvodu nesrozumitelnosti. Ani tuto námitku Nejvyšší správní soud nepovažuje za důvodnou. Pokud jde o zavedení administrativní zkratky „právnická osoba“ pro fyzickou osobu stěžovatele, který je podnikatelem, je třeba poukázat na skutečnost, že pro účely uvedené v ustanoveních o celních deliktech se podle § 298 odst. 2 celního zákona za právnickou osobu považuje i fyzická osoba - podnikatel. Stěžovatel jako fyzická osoba při výkonu podnikání nebo v souvislosti s podnikáním odpovídá za tzv. smíšené správní delikty za stejných podmínek (bez ohledu na zavinění včetně stejné sankce) jako právnické osoby, tzn. že důraz je kladen zejména na charakter prováděné činnosti. V daném případě tak tato zkratka nebyla zvolena „zcela nevhodně“, neboť naznačuje, že „stěžovatel pro účely tohoto řízení je považován za právnickou osobu“. Zvolená zkratka nezpůsobuje nesrozumitelnost daného rozhodnutí. Nesrozumitelnost nelze rovněž spatřovat v odlišení označení daňového subjektu (stěžovatele) a odvolatele (právního zástupce stěžovatele). Lze souhlasit se stěžovatelem, že není zcela vhodné, že byl právní zástupce stěžovatele označen jako odvolatel zplnomocněný stěžovatelem, ovšem tato skutečnost ještě nezpůsobuje nesrozumitelnost daného rozhodnutí, neboť z textu vyplývá, že podané odvolání sepsal právní zástupce stěžovatele jménem stěžovatele. Z rozhodnutí celního ředitelství pak je zcela zřejmé, že veškeré úkony, které právní zástupce stěžovatele v řízení za stěžovatele činil, byly posuzovány jako úkony stěžovatele.
K námitce stěžovatele týkající se formálních nedostatků rozhodnutí celního ředitelství ve smyslu § 47 odst. 5 správního řádu se Nejvyšší správní soud plně ztotožňuje se závěrem krajského soudu, neboť tuto námitku nepovažuje za důvod ke zrušení napadeného rozhodnutí. Ze stěžovatelovy argumentace je zřejmé, že správní rozhodnutí celního ředitelství považuje za rozhodnutí nicotné (nulitní) či nezákonné. Nicotnost správního aktu však způsobují jen takové vady řízení, které mají za následek, že o existenci správního aktu nelze vůbec hovořit. Může se jednat o vady spočívají například v rozhodování absolutně nekompetentním orgánem, rozhodování podle právního předpisu, který byl přede dnem rozhodnutí bez náhrady zrušen, v absolutním nedostatku zákonem předepsané formy, naprosté neurčitosti či nesrozumitelnosti obsahu rozhodnutí a v důsledku toho jeho nerealizovatelnosti, nebo v absolutní nemožnosti plnění obsahu rozhodnutí. V posuzovaném případě však o nicotnosti rozhodnutí hovořit nelze. Bez ohledu na možné pochybnosti, které může vyvolávat podpis osoby, jež rozhodnutí podepsala s dodatkem „v. z.“ a jež zjevně není osobou uvedenou na rozhodnutí plným jménem i s uvedením funkce, je totiž zřejmé, že rozhodnutí bylo vydáno kompetentním orgánem, bylo vydáno na základě platného zákona, v řádné formě, je určité, srozumitelné a plně realizovatelné. Co se týče namítané nezákonnosti rozhodnutí, je jím takové rozhodnutí, které je v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem, a přitom ještě nejde o tak intenzivní rozpor, aby bylo možno usuzovat, že je nicotné. Nezákonnost může být vyvolána chybnou aplikací hmotného práva nebo práva procesního. Procedurální pochybení mohou mít charakter nepřezkoumatelnosti rozhodnutí nebo vad řízení předcházejícího vydání napadeného rozhodnutí; tyto vady řízení jsou však v rámci soudního řízení relevantní pouze potud, pokud jde o tzv. vady podstatné, tj. pokud porušení procesního práva mohlo mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. V daném případě se však o takovou situaci nejedná, neboť nedostatek uvedení osoby, která rozhodnutí podepsala v zastoupení, nepředstavuje takovou vadu, která by moha mít nějaký vliv na zákonnost daného rozhodnutí. Ke stěžovatelovým pochybnostem o tom, zda rozhodnutí podepsala osoba oprávněná již celní ředitelství ve vyjádření k podané žalobě uvedlo, že bylo podepsáno oprávněnou osobou, a to náměstkem ředitele celního úřadu Ing. Václavem Veselým, který byl oprávněn zastupovat ředitele v době jeho nepřítomnosti, přičemž toto vyjádření je podepsáno ředitelem celního úřadu (k tomu viz. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 1. 2005, č. j. 4 Afs 19/2004 - 78). Tvrzení stěžovatele v kasační stížnosti, že mu nebylo nikdy sděleno jméno osoby, jež rozhodnutí podepsala, se nezakládá na pravdě, neboť vyjádření celního ředitelství k žalobě mu bylo doručeno dne 24. 6. 2005.
Pokud jde o další stížní námitku, v níž stěžovatel namítal, že i když byl ve správním řízení zastoupen, rozhodnutí správního orgánu I. stupně nebylo doručeno jeho právnímu zástupci, nýbrž pouze jemu, tato také není důvodná. Podle obsahu správního spisu v průběhu ústního jednání udělil stěžovatel odvolateli plnou moc do protokolu ze dne 17. 8. 2004, č. j. TR 1264/2004/2 která byla formulována takto: „Účastník řízení zplnomocnil přítomného advokáta JUDr. Ing. Petra Machálka jako svého zplnomocněného zástupce při ústním jednání“. Takto udělená plná moc je svým obsahem mimo jakoukoliv pochybnost plnou mocí omezenou, neboť z ní vyplývá, že stěžovatel zplnomocnil přítomného advokáta k zastupování jen v průběhu ústního jednání. V této plné moci se slovní spojení „při ústním jednání“ nevztahuje k časovému okamžiku zplnomocnění, ale právě k rozsahu zastoupení. Pokud by se toto slovní spojení vztahovalo k časovému okamžiku zplnomocnění, musela by být plná moc formulována jinak, např. že „účastník řízení zplnomocnil při ústním jednání přítomného advokáta jako svého zplnomocněného zástupce“ nebo „účastník řízení zplnomocnil přítomného advokáta jako svého zástupce, který byl zplnomocněn při ústním jednání“ anebo by toto slovní spojení v textu plné moci vůbec nemuselo být, neboť již ze skutečnosti, že text plné moci je obsažen v protokolu o ústním jednání vyplývá, že se jedná o plnou moc udělenou při ústním jednání. Vzhledem k tomu, že udělení plné moci bylo formulováno jako omezená plná moc, nebyl celní úřad povinen doručovat rozhodnutí podle § 25 odst. 3 správního řádu právnímu zástupci stěžovatele, nýbrž stěžovateli. Tomuto názoru neodporuje ani stěžovatelem uváděný další text protokolu (výslovná citace § 17 odst. 4 správního řádu), neboť i svým rozsahem omezená plná moc může být prohlášena do protokolu.
K námitce stěžovatele, že krajský soud uvedl, že stěžovatel v žalobě neodůvodnil, proč měla být služba považována za nákupní provizi, avšak současně připustil, že stěžovatel tvrzenou skutečnost prokázal smlouvou, dalšími dokumenty a zápisy, Nejvyšší správní soud odkazuje na odůvodnění rozsudku krajského soudu. Krajský soud v něm nepřipustil, že stěžovatel tvrzenou skutečnost prokázal, nýbrž výslovně konstatoval, že stěžovatel sice v žalobě tvrdí, že tuto skutečnost prokázal jednak smlouvou, ze které vyplývá povaha služeb, rozsah poskytovaných služeb a otázky rizika, i další smlouvy, dokumenty a zejména zápisy (např. zápis ze dne 18. 9. 2001), tyto doklady však celní ředitelství při rozhodování mělo k dispozici a neposoudilo je jako takové, které prokazují, že by odměna byla nákupní provizí. Tato námitka stěžovatele proto nemůže být důvodná, neboť krajský soud ve svém rozsudku neuvedl, že stěžovatel tvrzenou skutečnost prokázal. Ve věcech celních a jiných správních deliktů podle § 320 písm. c) celního zákona platí obecné předpisy o správním řízení (správní řád). Důkazní břemeno k prokázání, že jednání stěžovatele naplnilo znaky skutkové podstaty deliktu nese správní orgán. V daném případě měl správní orgán prokázat porušení nebo nesplnění povinností stanovených celním zákonem nebo uložených na jeho základě. Obligatorním znakem skutkové podstaty celního deliktu přitom není zavinění (jedná se o odpovědnost objektivní). Podle § 105 odst. 4 celního zákona potvrzuje deklarant podáním celního prohlášení správnost údajů v něm obsažených, pravost dokladů, kterými je doloženo, a zavazuje se k plnění povinností vyplývajících z propuštění zboží do navrženého režimu. Celní prohlášení musí být doloženo všemi doklady, které jsou potřebné pro uplatnění ustanovení upravujících celní režim, do něhož bylo zboží navrženo. Údaje, podle nichž je určována celní hodnota, která je základem pro vyměření cla, musí být celním orgánům prokázány a uvedeny v Deklaraci údajů o celní hodnotě. Deklarant odpovídá za přesnost a úplnost těchto údajů, původnost a hodnověrnost dokladů, které jsou předloženy na podporu těchto údajů, a poskytnutí doplňujících informací nebo dokumentů, které jsou potřebné pro určení celní hodnoty zboží.
Při aplikaci výše uvedených východisek na posuzovaný případ, lze dovodit, že bylo povinností stěžovatele podle celního zákona o prokázat, že částka 35 100 USD byla nákupní provizí, a tudíž není součástí celní hodnoty. Stěžovatel v kasační stížnosti namítal, že předložil správnímu orgánu listinné důkazy, ve kterých byl specifikován termín nákupní provize a že z předložených listinných důkazů je zřejmé, že se jedná o nákupní provizi, a tudíž neporušil své povinnosti vyplývající z celního zákona.
Podle § 65 odst. 1 písm. f) celního zákona se pro účely celního hodnocení nákupní provizí rozumí úhrady placené dovozcem jeho zástupci za zastupitelské služby v zahraničí při nákupu zboží, které má být hodnoceno. Prokázání, že předmětná částka byla nákupní provizí, nemusí být zcela jednoduché, neboť se jedná o úhradu za služby, jejichž výstupem není konkrétní hmatatelný výsledek. Obsahem zastupitelských služeb v zahraničí je zpravidla nikoliv krátkodobá činnost vykonávaná v zájmu zastoupeného směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávání a uzavírání určitého druhu smluv jménem zastoupeného a na jeho účet. Nelze přitom odhlédnout od skutečnosti, že nákupní provizi lze spojovat pouze s činností bezprostředně související a směřující k nákupu zboží, tedy např. vyhledávání dodavatelů, vyhledávání vzorků, prohlídka zboží apod. Zastupitelskou činností, která je předpokladem vzniku nároku na nákupní provizi, je tedy třeba rozumět činnost zástupce směřující k uzavření a realizaci kupní smlouvy, tedy např. činnost, jejímž smyslem je vyhledat příležitost k uzavření smlouvy, např. ohledně zboží, jehož dostupnost pro kupujícího není zcela běžná či v případech, kdy uzavření kupní smlouvy klade s ohledem na druh zboží i nároky na profesní znalosti zástupce, apod. (viz. usnesení Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2001, sp. zn. IV. ÚS 589/2000). Stěžovatel musí v daném případě prokázat, že zástupce pro něho vyvíjel činnost, jež odpovídá výše uvedenému vymezení. V daném případě mohla být důkazním prostředkem např. smlouva o zastoupení uzavřená se zástupcem, objednávky stěžovatele, potvrzení o přijetí objednávek, korespondence se zástupcem, záznamy či zprávy zástupce o provedených jednáních s konkrétními osobami, odborné posudky, průzkumy trhu, protokoly o prohlídce zboží, apod. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005 - 245).
Stěžovatel byl v rámci následné kontroly vyzván, aby předložil všechny potřebné doklady k ověření existence a přesného charakteru předmětných služeb, a to korespondenci s vykonavatelem, jako jsou např. počet získaných objednávek, korespondence s nabídkami cen, analýzy možností nákupu cukru, zprávy a informace o tom, zda a jaké byly sdělovány skutečnosti, které měly rozhodný význam pro uzavření kontraktů. Stěžovatel na výzvu předložil zápis ze dne 17. 1. 2001 z jednání, jehož se účastnili Adam Gorol - majitel společnosti GOPOL, Henryk Gorol - majitel společnosti SATURN, stěžovatel a pan G. N. z cukrovaru Cerekiew. Podle tohoto zápisu účastníci při jednání potvrdili záměr uzavřít smlouvu mezi společností SATURN a stěžovatelem týkající se exportu cukru z cukrovaru v Cerekwi. Adam Gorol přednesl otázku provize z titulu zprostředkování uzavření kontraktu mezi společností SATURN a stěžovatelem. Po provedení analýzy rentability kontraktu se účastníci jednání dohodli na odměně pro společnosti GOPOL ve výši 20% - 30% hodnoty kontraktu, která bude splatná po realizaci celého kontraktu; dále l smlouvu ze dne 31. 8. 2001 uzavřenou mezi stěžovatelem jako kupujícím a společností SATURN, zastoupenou Henrykiem Gorolem, jako prodávajícím o prodeji 500 t řepného cukru; smlouvu ze dne 31. 8. 2001 uzavřenou mezi stěžovatelem jako objednatelem a Adamem Gorolem, majitelem společnosti GOPOL jako vykonavatelem, který se zavázal pro objednavatele vykonávat marketingové a akviziční služby, jejichž předmětem je analýza možnosti nákupu cukru na území Polska. Objednatel se zavázal průběžně dodávat vykonavateli aktuální nabídku prodeje včetně ceníku. Stěžovatel dále předložil zápis ze dne 18. 9. 2001, jehož předmětem bylo sjednání podmínek smlouvy mezi společností SATURN a stěžovatelem, jednání se účastnili Henryk Gorol, Adam Gorol a stěžovatel. Podle tohoto zápisu společnost GOPOL Adam Gorol nese odpovědnost v záležitostech organizačních a dozoru nad průběhem obchodu. Pokud by se dovážený cukr nevešel množstevně do kvóty, přebírá společnost GOPOL Adam Gorol veškeré finanční následky. Stěžovatel podle zápisu přednesl návrh týkající se stanovení provize společnosti GOPOL Adam Gorol z titulu zprostředkování uzavření kontraktu, který je předmětem obsahu tohoto zápisu. Stěžovatel také předložil dohodu ze dne 18. 10. 2001 mezi stěžovatelem a společností GOPOL Adam Gorol, sjednanou ve věci odměny v hodnotě 35 100 USD a dohodu o zápočtu, z níž vyplývá, že stěžovatel společnosti GOPOL Adam Gorol zaplatil tuto částku za výše uvedené služby.
Stěžovatel tak předložil smlouvu obsahující ujednání o marketingových a akvizičních službách, záznamy o provedených jednáních s konkrétními osobami (vždy byl při jednání nejen Adam Gorol, ale i stěžovatel a dodavatel - Henryk Gorol), nepředložil však žádné důkazní prostředky ohledně odborných posudků, průzkumů trhu, objednávek stěžovatele, jejich počtu, případné záznamy zástupce o provedených jednáních s dalšími osobami. Z předložených důkazních prostředků vyplývají pochybnosti ohledně charakteru či vůbec existence prováděných služeb společností GOPOL Adama Gorola. Především podle zápisu ze dne 17. 1. 2001 se jednání účastnil stěžovatel a jeho zástupce, ale i dodavatel cukru. Již při tomto jednání byl potvrzen záměr uzavření smlouvy mezi dodavatelem a stěžovatelem. Otázka provize zástupci z titulu zprostředkování uzavření smlouvy byla projednávána společně s dodavatelem. Podle výsledků šetření ze strany celních orgánů Polska u zástupce (společnost GOPOL), který měl zastupovat zájmy kupujícího, uzavřel smlouvu o marketingových a akvizičních službách při obchodu s cukrem s dodavatelem. Ve své podstatě se tak zástupce stěžovatele (společnost GOPOL) nechal dále „zastupovat“ dodavatelem (prodávajícím). Zájmy kupujícího a prodávajícího jsou z podstaty věci odlišné, proto nelze tuto situaci považovat za obvyklou. Podstatné však je, že tímto způsobem zástupce (společnost GOPOL) „přesunul“ provizi ve výši 95,7% příjmu na obdržené platbě od stěžovatele za zastupování dodavateli. Ze skutečnosti, že dodavatel při jednání ze dne 17. 1. 2001 mohl ovlivňovat výši provize a podle zápisu ze dne 18. 9. 2001 věděl o její konkrétní výši, a především ze skutečnosti, že tato částka z 95,7% byla následně poukázána dodavateli, lze dovodit, že ve skutečnosti byla součástí ceny, která měla být za dovezené zboží zaplacena. Podle sdělení polských celních orgánů platba zaslaná společností GOPOL společnosti SATURN za marketingové akviziční služby neměla žádné ekonomické ani faktické opodstatnění, neboť společnost GOPOL neměla v kontrolovaném období žádný obrat s cukrem. Podle polských orgánů se jednalo o fiktivní činnosti provedené výlučně za účelem umožnění legálního transferu finančních prostředků. Z výsledků šetření ze strany celních orgánů Polska rovněž vyplývá, že dodavatel prodal předmětné zboží stěžovateli s finanční ztrátou, která byla vyrovnána předmětnou provizí. Z těchto sdělení a dokumentů celních orgánu Polska vyplývají pochybnosti, zda předmětná provize nebyla účelově vytvořená provize nebo odměna za činnosti, které ve skutečnosti nebyly prováděny a zda neměla nahradit ztrátu při prodeji cukru za dohodnuté ceny.
Nedoložení důkazních prostředků, jež by prokázaly obsah konkrétní činnosti zástupce v zájmu stěžovatele ve spojení s pochybnostmi vyplývajícími z výsledků šetření provedeného polskými celními orgány vedou k závěru, že stěžovatel neprokázal, že by společnost GOPOL Adam Gorol působila v jeho prospěch, čímž neprokázal, že předmětná částka byla nákupní provizí, jež není součástí celní hodnoty.
Při ústním jednání ze dne 17. 8. 2004 byl stěžovatel poučen podle § 33 a § 34 správního řádu, že má právo navrhovat důkazy a jejich doplnění a klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání a místním ohledání a že správní orgán je povinen dát účastníkům řízení možnost, aby se před vydáním rozhodnutí mohli vyjádřit k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popřípadě navrhnout jeho doplnění. Dále byl poučen, že účastník řízení je povinen navrhnout na podporu svých tvrzení důkazy, které jsou mu známy. Stěžovatel ke stanovisku polských celních orgánů uvedl, že z jeho pohledu je lhostejné, zda objednané marketingové a akviziční služby prováděl Adam Gorol sám anebo si za tím účelem sjednal jinou osobu. S tímto vyjádřením lze obecně souhlasit, ovšem v daném případě marketingové a akviziční služby pro stěžovatele měl provádět dodavatel. V takové situaci však nelze zaplacenou provizi považovat za nákupní provizi, neboť tato provize byla ve skutečnosti uhrazena kupujícím prodávajícímu. Například i podle rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 6. 6. 1990 ve věci C-11/89, Unifert Handels GmbH, Warendorf proti Hauptzollamt Monster, zejm. bod 24 rozsudku, je platba, kterou uhradil kupující prodávajícímu a která byla fakturována odděleně a je označena jako „nákupní provize“, součástí ceny, která byla nebo má být za dovážené zboží skutečně zaplacena. Přitom i v případech, kdy se posuzují skutkové okolnosti, k nimž došlo před vstupem České republiky do Evropské unie, a rozhodným právem je právo tehdy účinné, je nutno ustanovení českého právního předpisu, přijatého nepochybně za účelem sbližování českého práva s právem Evropských společenství a majícího svůj předobraz v právní normě obsažené v právu Evropských společenství, vykládat konformně s touto normou. Odchýlit se od takovéhoto výkladu je však zpravidla nezbytné v případech, kdy pro to existují zřejmé racionální důvody dané kupříkladu tím, že v ustanovení českého právního předpisu byla úmyslně zvolena odlišná textace nebo že ten, kdo právní předpis vydal, v něm jiným nepochybným způsobem projevil vůli odlišnou od vůle projevené v normě práva Evropských společenství. (viz. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2005, č. j. 2 Afs 92/2005 - 45, publikovaný pod č. 741/2006 Sb. NSS). V daném případě je text § 65 odst. 1 písm. f) celního zákona a čl. 32 odst. 1 písm. a) bod i) nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, totožný (totožná byla i textace čl. 8 odst. 1 písm. a) bodu i) původního nařízení Rady (EHS) č. 1224/80, o celní hodnotě zboží, které bylo podkladem shora zmíněného rozsudku Evropského soudního dvora). Námitka stěžovatele, že předložil správnímu orgánu listinné důkazy, ve kterých byl specifikován termín nákupní provize, a že z předložených listinných důkazů je zřejmé, že se jedná o nákupní provizi, tudíž neobstojí.
Nedůvodný je konečně i nesouhlas stěžovatele s právním názorem, že není podstatné, zda nezahrnutí odměny za zprostředkování způsobuje nesprávnost anebo nepravdivost takových údajů. Nejvyšší správní soud i při posouzení této námitky se ztotožňuje s názorem krajského soudu, neboť se jednoznačně jedná o jednu skutkovou podstatu, a není tak podstatné, zda údaje byly nesprávné či nepravdivé, neboť v obou těchto případech je naplněna skutková podstata celního deliktu. Nejvyšší správní soud proto z uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez jednání, protože mu takový postup umožňuje ustanovení § 109 odst. 1 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 věta první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, protože stěžovatel v řízení úspěch neměl a celnímu ředitelství žádné náklady s tímto řízením nevznikly.
V Brně dne 18. června 2008
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 2 Afs 89/2007 - 65, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně. |
https://tablet.epravo.cz/epm-4-18/page-119 | 2019-07-18T09:35:15 | [
" § 110",
" § 211",
" § 211",
" § 2",
" § 211",
" § 211"
] | Page 119 | EPM 4/18 | EPRAVO.CZ Reader
obtíže, jsou proto dodavatelé, kteří jsou taktéž povinni veškerou komunikaci vůči zadavateli činit elektronickou formou, a to nejen podání nabídky, ale též podání objasnění či doplnění nabídky nebo doložení originálů dokladů předložených v nabídce. Podání dodavatele zaslaná jinou než elektronickou formou (např. poštou) tak, jak bylo doposud zcela standardní, by zadavatel nyní neměl akceptovat. Otázkou by však mohlo být, zda zadavatel může přijmout např. elektronický dokument zaslaný dodavatelem prostřednictvím pošty, ovšem uložený např. na CD nebo USB disku. Lze se přiklonit spíše k tomu názoru, že zadavatel by ani takový dokument neměl přijmout, neboť je zřejmé, že samotná komunikace, byť dokument je v elektronické podobě, elektronicky neproběhla (zadavatel by jako součást dokumentace o zadávacím řízení musel archivovat poštovní obálku). Pro vyloučení pochybností je třeba uvést, že elektronická komunikace neznamená pouze to, že komunikační prostředek mezi zadavatelem a dodavatelem musí být elektronické povahy, ale že i samy dokumenty musí mít elektronickou formu. To však nevylučuje, že původní originál dokumentu jako takový nemůže existovat v listinné podobě, z níž dodavatel nechá udělat konverzí originál elektronický a ten následně zašle dodavateli. Vyloučen není ani prostý scan listinného originálu, ovšem pouze tam, kde zadavatel nebo ZZVZ nevyžaduje předložení originálu. Povinná elektronická komunikace se neuplatní mezi jinými osobami, než je doda-
vatel a zadavatel. Například s odborníkem, se kterým zadavatel pro účely zadávacího řízení spolupracuje, může zadavatel i nadále komunikovat libovolnou formou, stejně jako s externím administrátorem. Podobně v rámci interního nastavení zadavatele může i nadále docházet ke komunikaci v libovolné podobě, např. mezi členy hodnotící komise, podobně jako i jednání hodnotících komisí mohou být i nadále vedena za osobní účasti členů. Stejně tak zápisy nebo protokoly z jednání hodnotících komisí mohou být v listinné podobě s vlastnoručními podpisy členů. Administrativní úlevu zadavatelům přináší elektronické otevírání nabídek, které není spojeno s povinností vytvářet protokol o otevírání nabídek tak, jako platilo při otevírání listinných nabídek dle § 110 odst. 5 ZZVZ. Vedle toho ovšem otevření nabídek v elektronické podobě musí být provedeno vždy alespoň 2 osobami, které musí provést odšifrování nabídek, zatímco otevření písemných nabídek mohla provést i jedna osoba samostatně. Další pozitivní přínos § 211 ZZVZ je spatřován také ve vyřešení problému s momentem doručení dokumentu v zadávacím řízení zaslaného prostřednictvím datové schránky. Ustanovení § 211 odst. 6 ZZVZ totiž výslovně stanoví, že momentem doručení dokumentu do datové schránky je okamžik dodání. Bez ohledu na faktické přihlášení se do datové schránky je tak dokument doručen, a případný okamžik rozhodný pro počátek běhu lhůt nastává již dodáním, a to jak na straně zadavatele, tak dodavatele.
Pravděpodobně nejdiskutovanější otázkou související s elektronizací je pak uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. Uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku zpravidla zadávací řízení končí, neboť veřejná zakázka je ve smyslu § 2 odst. 1 ZZVZ zadána. Uzavření smlouvy na veřejnou zakázku by proto mělo spadat stále do fáze zadávacího řízení. Jelikož se současně jedná o komunikaci zadavatele a dodavatele, uzavření smlouvy by mělo být uskutečněno elektronickými prostředky, tedy smlouva by měla být podepsaná v elektronické podobě za použití elektronických podpisů smluvních stran. Problematičtější otázkou ovšem je, zda uzavření smlouvy v listinné podobě způsobí její neplatnost ve smyslu pravidel občanského zákoníku. Dle názoru gestora ZZVZ by smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v listinné podobě být neplatné neměly.2 Teprve rozhodovací praxe Úřadu (příp. správních soudů) ovšem přinese vyjasnění ohledně toho, zda je uzavření smlouvy na veřejnou zakázku v listinné podobě skutečně porušením § 211 ZZVZ. Obava zadavatelů by nicméně mohla být citelnější u spolufinancovaných veřejných zakázek. Tam bude záležet především na tom, jak se k výkladu § 211 ZZVZ postaví dotační orgány a zda z důvodu neuzavření smlouvy v elektronické podobě nebude dovozován negativní vliv na způsobilost výdajů čerpaných z poskytnuté dotace.
Mgr. Karel Masopust, advokát HOLEC, ZUSKA & Partneři, sdružení advokátů
Poznámky: 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. 2 http://www.portal-vz.cz/getmedia/e0ffade9-c8f6-4c36-b0d5-d73a48ab5a56/171113_ DUSLEDKY-NEDODRZENI-POVINNE-ELEKTRONICKE-FORMY-PISEMNE-KOMUNIKACE-PRI-UZAVIRANI-SMLOUVY-NA-VEREJNOU-ZAKAZKU_k-uverejneni. pdf. |
https://zakazky.spucr.cz/form_display_17082.html | 2019-12-10T06:09:32 | [
" § 212",
" § 212",
" § 254",
" § 137",
" § 142",
" § 2"
] | hlavní stránka » veřejné zakázky » Komplexní pozemková úprava Louka u Jemnice » Oznámení o změně
Formulář F20 - Oznámení o změně
Evidenční číslo formuláře ve Věstníku VZ: F2018-044646
Formulář navazuje na/opravuje formulář: [F2017-014294] CZ03: Oznámení o výsledku podlimitního zadávacího řízení
katastrální území Louka u Jemnice
II.2.4) Popis výběrového řízení v době zadání zakázky:
(povaha a množství prací, dodávek nebo služeb)
Pozemkovou úpravou se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádají pozemky, scelí se nebo děli a zabezpečí se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranice tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy v k. ú. Louka u Jemnice. Současně se jimi zajistí podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodního hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a řešení odtokových poměru v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny.
II.2.7) Doba trvání zakázky, rámcové smlouvy, dynamického nákupního systému nebo koncese
směrnice 2014/24/EU – V případě rámcových smluv – odůvodnění překročení čtyřleté doby trvání:
směrnice 2014/25/EU – V případě rámcových smluv – odůvodnění překročení čtyřleté doby trvání:
IV.2.1) Oznámení o výsledku zadávacího řízení týkající se této zakázky
V.2) Zadání zakázky/udělení koncese
V.2.1) Datum uzavření smlouvy/vydání rozhodnutí o udělení koncese:
Zakázka byla zadána/koncese byla udělena skupině hospodářských subjektů
V.2.3) Název a adresa dodavatele/koncesionáře 1
Dodavatelem/koncesionářem je malý či střední podnik
V.2.4) Údaje o hodnotě zakázky/části/koncese
(v době uzavření smlouvy; bez DPH)
Konečná hodnota veřejné zakázky:
Podmínkou pro podání návrhu k ÚOHS je podání námitek k Zadavateli, které je nutné doručit do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona Zadavatelem, nejpozději však do uzavření smlouvy nebo do chvíle, kdy se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou. Námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je Zadavatel povinen podle zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny Zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny Zadavateli nejpozději do skončení této lhůty. Pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny Zadavateli nejpozději do skončení této lhůty, v případě jednacího řízení s uveřejněním musí být námitky proti zadávací dokumentaci doručeny Zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání předběžných nabídek. Námitky proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona musí být doručeny Zadavateli do 30 dnů od uveřejnění tohoto oznámení. Zadavatel je povinen námitky vyřídit do 15 dnů. Návrh je nutné doručit ÚOHS i Zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým Zadavatel námitky odmítnul nebo do 25 dnů od odeslání námitek, pokud Zadavatel o námitkách nerozhodl. Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, a to i bez předchozího podání námitek. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy doručí navrhovatel ÚOHS a ve stejnopisu Zadavateli do 1 měsíce ode dne, kdy Zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy způsobem podle § 212 odst. 2 zákona s uvedením důvodu pro zadání veřejné zakázky bez uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 odstavce 1 písm. d) zákona doručí navrhovatel ÚOHS a ve stejnopisu Zadavateli do 1 měsíce ode dne, kdy Zadavatel uveřejnil oznámení o uzavření smlouvy na základě rámcové dohody podle § 137 zákona nebo oznámení o uzavření smlouvy v dynamickém nákupním systému podle § 142 zákona, nejpozději však do 6 měsíců od uzavření této smlouvy. Ve lhůtě pro doručení návrhu je navrhovatel povinen složit na účet ÚOHS kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč. Jde-li o řízení o přezkoumání postupu pro zadávání koncesí, je navrhovatel povinen ve lhůtě pro doručení návrhu složit na účet ÚOHS kauci ve výši 1 % z předpokládané hodnoty koncese uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu Zadavatele, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že Zadavatel neuveřejní ve Věstníku veřejných zakázek nebo na profilu Zadavatele předpokládanou hodnotu koncese, je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění koncesní smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč
VII.1) Popis zakázky po provedení úprav
VII.1.1) Hlavní kód CPV:
II.1.2) Dodatečný(-é) kód(-y) CPV 2
VII.1.3) Místo plnění
VII.1.4) Popis zakázky:
VII.1.5) Doba trvání zakázky, rámcové smlouvy, dynamického nákupního systému nebo koncese
VII.1.6) Údaje o hodnotě zakázky/části/koncese
Celková hodnota zakázky/položky/koncese:
VII.1.7) Název a adresa dodavatele/koncesionáře 1
VII.2) Informace o změnách
VII.2.1) Popis změn
navýšení etapy podrobné zaměření polohopisu, zjišťování hranic obvodů KoPÚ, geometrický plán pro stanovení obvodu KoPÚ, předepsaná stabilizace, zjišťování hranic pozemků neřešených dle § 2 zákona. snížení u etapy rozbor současného stavu, vodohospodářská studie, dokumentace k soupisu nároků vlastníků pozemků.
VII.2.2) Důvody změny
Na základě terénního šetření hranic pozemků v k. ú. Louka u Jemnice došlo ke zjištění velkých rozdílů v poloze bodů mezi platnou mapou KMD a skutečností v terénu a to na katastrální hranici s k. ú. Jemnice, v jihovýchodní části území. Z tohoto důvodu byl zvolen další postup v transformaci dřívější mapy PK a to v souladu se získanými poznatky ze šetření před mapováním THM a v souladu s poznatky z provedeného šetření. Z vyhodnocení zjištěných skutečností vyplynula nutnost provést v daném lokalitě nové šetření v terénu. Celý úsek bude muset být v terénu za účasti vlastníků opětovně vyšetřen dle opravené mapy s nových podkladů z KP Moravské Budějovice
VII.2.3) Navýšení ceny |
http://www.krasna-hora.cz/mestsky-urad/dokument/4_vyhlaska-obce-c--2-2005---verejna-prostranstvi | 2020-04-02T11:46:41 | [
" zákona č. 106",
" § 10",
" § 35",
" § 84",
" zákona č. 128",
" § 24",
" zákona č. 246",
" zákona č. 128",
" zákona č. 200"
] | Datum: 2. dubna 2020
Zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
polední pauzu 11:00 – 12:00
Informace o zpracování osobních údajů (archiv)
Informace o ochraně osobních údajů zaměstanců, uchazečů o zaměstnání a členů orgánů města (archiv)
Vyhláška obce č. 2/2005 - veřejná prostranství
vytvořeno: 13.6.2005 | poslední změna: 13.6.2005
Obecně závazná vyhláška obce Krásná Hora nad Vltavou č. 2/2005
Zastupitelstvo obce Krásná Hora nad Vltavou se v souladu s ustanovením § 10, § 35 a § 84 odst. 2 písm. i) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů a § 24 odst. 2 zákona č. 246/92 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, schválilo dne 12.4.2005 tuto obecně závaznou vyhlášku.
1) Tato obecně závazná vyhláška upravuje povinnosti a práva fyzických právnických osob (dále také fyzických osob, právnických osob a podnikatelů), působících na území obce Krásná Hora nad Vltavou při udržování čistoty a veřejného pořádku v obci.
2) Tato obecně závazná vyhláška se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se trvale nebo dočasně zdržují na území obce nebo vlastní či užívají na území obce nemovitost, podnikatele právnické osoby, jež zde trvale nebo dočasně vyvíjejí svou činnost, která zasahuje do veřejného pořádku a čistoty obce.
3) V souladu se všeobecným zájmem na udržení a ochranu veřejného pořádku v obci, vyhláška stanovuje opatření, jejichž účelem je zajištění bezpečnosti osob a majetku a veřejného pořádku v obci.
4) Územím obce se rozumí jeho katastrální území:
- Krásná Hora nad Vltavou
- Krašovice
- Mokřice
- Vletice
- Plešiště
- Tisovnice
- Švastalova Lhota
- Zhoř
- Proudkovice
1) Veřejným pořádkem se rozumí stav, kdy je zaručeno klidné a pokojné soužití všech osob v daném místě a čase při respektování subjektivních práv a zachování možností jejich realizace, zejména nedotknutelnost a soukromí osob, ochrana majetku, zdraví a právo na příznivé životní prostředí. K nastolení a zajištění veřejného pořádku dochází dodržováním pravidel chování na veřejnosti, jejichž soubor tvoří jednak pravidla obsažená v právních normách, jednak pravidla chování, která nejsou právně vyjádřena,
ale podle obecného názoru a přesvědčení je ve veřejném zájmu jejich zachování jako
nezbytná podmínka občanského soužití.
2) Veřejným prostranstvím se rozumí všechna náměstí, ulice tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
3) Mobiliářem obce se rozumí movité věci a zařízení, která jsou vlastnictvím obce nebo je obec spravuje nebo užívá a slouží potřebám veřejnosti jako např. odpadkové koše, stojany na jízdní kola, lavičky, vybavení hřišť, zastávky autobusu, plakátovací plochy apod.
4) Dětským hřištěm se rozumí prostor určený pro hry dětí a vybavený k tomu příslušným mobiliářem, případně pískovištěm, bez ohledu na to zdali je nebo není oddělen oplocením od okolní zeleně a označen jako hřiště.
5) Chodníkem se rozumí místní komunikace (cesta) upravená pro pěší, pruh veřejné komunikace přiléhající k nemovitosti a potřebný k bezpečné chůzi v místech, kde chodník není zřízen. Chodník hraničí s nemovitostí i tehdy, je-li mezi chodníkem a nemovitostí pruh pozemku, sloužící jiným účelům (např. veřejná zeleň) nebo je-li takovým pruhem rozdělený samotný chodník.
1) Každý je oprávněn užívat všech veřejných prostranství a mobiliáře obce obvyklým způsobem podle jeho povahy a v souladu s účelem ke kterému jsou určena nebo byla zřízena.
2) Každý je povinen udržovat na území obce čistotu a veřejný pořádek a v zájmu jeho zajištění respektovat a řídit se povinnostmi stanovenými touto vyhláškou a pokyny osob pověřenými městem kontrolou nad jejich dodržováním.
Zvláštní užívání veřejného prostranství.
1) Užívat veřejných prostranství ve vlastnictví obce jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům než ke kterým jsou určena, lze pouze na základě písemného povolení vydaného obecním úřadem, pokud tato obecně závazná vyhláška nestanoví jinak.
2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, není v případě havárii a jiných mimořádných událostí při nichž dojde k záboru veřejného prostranství uvedeného v odstavci 1, zapotřebí povolení. Provedení prací však musí být neprodleně nahlášeno, aby mohly být obecním úřadem v případě, že si to situace vyžádá, dodatečně stanoveny podmínky pro uvedení veřejného prostranství do původního stavu.
3) Za zvláštní užívání se nepovažuje:
- nakládání a skládání materiálu a výrobků, nelze-li toto provést bez zvláštních nebo nepřekonatelných obtíží jinde. Naložení a složení musí být provedeno co nejrychleji, přitom musí být zabezpečen přístup k uzávěrům vody, zařízení rozvodných závodů a spojů, apod.
- vylepování a umísťování plakátů, programů, volebních hesel, výzev a jiných tiskovin sloužících k propagaci určité akce nebo výrobku výhradně na místech k tomu určených.
- umísťování nádob na sběr komunálního odpadu nebo odpad podobný komunálnímu odpadu na místech k tomu určených.
Udržování čistoty a veřejného pořádku
V zájmu zachování hygieny, čistoty, ochrany veřejného pořádku, bezpečnosti i nerušení občanského soužití jsou chovatele nebo vlastníci psů, drůbeže a jiného hospodářského zvířectva povinni:
a) zamezit volnému pohybu těchto domácích a hospodářských zvířat v zastavěné části obce Krásná Hora nad Vltavou a ostatních osadách na území obce Krásná Hora nad Vltavou.
b) zajistit aby pes, drůbež či jiné hospodářské zvířectvo neznečišťovalo veřejné prostranství, veřejné zařízení, dětská hřiště a pískoviště a veřejnou zeleň, popřípadě neprodleně odstranit způsobenou nečistotu (tuhé exkrementy).
Ten, kdo znečistí veřejné prostranství nebo mobiliář obce je povinen zajistit na svůj náklad neprodleně odstranění znečištění. V případě, že ten, kdo znečistí veřejné prostranství nebo mobiliář obce ve stanovené lhůtě znečištění neodstraní, učiní tak na jeho náklad vlastník (popř. správce či jiná osoba, je-li k tomu smlouvou s vlastníkem vázána), nebo jím určený správce veřejného prostranství nebo mobiliáře obce či osoba odpovědná za udržování veřejného pořádku a čistoty.
a) na místních komunikacích v zastavěné části obce Krásná Hora na Vltavou a v ostatních osadách na území obce Krásná Hora nad Vltavou lze vodit psa pouze na vodítku a s výjimkou malých a drobných plemen opatřit psa náhubkem
b) v zastavěné části obce Krásná Hora nad Vltavou a v ostatních osadách na území obce Krásná Hora nad Vltavou zamezit pohybu psů bez vlivu jeho chovatele nebo vlastníka na psa. Toto se nevztahuje na služební policejní psy při výkonu služby.
Zaviněná porušení povinností stanovená touto vyhláškou lze postihovat dle zákona č. 128/2000 Sb., a zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nejde-li o trestný čin, či jiný správní delikt.
1) Jednotlivá ustanovení této vyhlášky nenahrazují povinnosti fyzických a právnických osob stanovené zvláštními právními předpisy, pokud se na tyto povinnosti zvláštní právní předpisy vztahují.
2) Kontrolu dodržování práv a povinností, vyplývajících z této vyhlášky provádí určení zaměstnanci obce a ostatní pověřené osoby.
Dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se ruší vyhláška o zajištění ochrany veřejného pořádku ze dne 15.10.1992.
Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desce OÚ Krásná Hora nad Vltavou.
Jiří Kužel, místostarosta obce Pavel Jirsa, starosta obce |
https://iudictum.cz/16525/2-afs-51-2011-68 | 2019-04-25T06:38:54 | [
" soud ",
" soud\n",
" soud ",
" § 9",
" zákona č. 357",
" § 8",
" § 22",
" soud ",
" § 57",
" zákona č. 337",
" § 57",
" § 8",
" soud ",
" § 22",
" § 70",
" § 103",
" zákona č. 150",
" soud ",
" § 9",
" § 8",
" soud ",
" čl. 36",
" čl. 6",
" § 22",
" soud ",
" § 20",
" soud ",
" § 22",
" § 22",
" čl. 1",
" čl. 3",
" § 22",
" soud ",
" soud ",
" § 102",
" § 104",
" § 104",
" § 22",
" § 20",
" soud ",
" soud ",
" § 109",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 103",
" § 221",
" § 9",
" § 8",
" zákona č. 72",
" § 20",
" § 20",
" § 20",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" § 75",
" § 71",
" soud ",
" § 57",
" § 22",
" soud ",
" soud ",
" § 70",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 57",
" zákona č. 337",
" soud ",
" § 57",
" zákona č. 337",
" čl. 1",
" čl. 11",
" čl. 36",
" čl. 37",
" čl. 6",
" čl. 13",
" § 70",
" soud ",
" § 103",
" § 110"
] | 2 Afs 51/2011 - 68 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz
2 Afs 51/2011 - 68
20. 12. 2011, Nejvyšší správní soud
9 Afs 58/2007 - 96
1 Afs 52/2008 - 60
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: IMOBA, a. s., se sídlem Pyšelská 2327/2, Praha 4, zast. JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M, advokátem, se sídlem Jungmannova 24, Praha 1, proti žalovanému: Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu, se sídlem Štěpánská 28, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2008, č. j. 9719/08-1400-801131, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2011, č. j. 8 Ca 320/2008 - 36,
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 4. 2011, č. j. 8 Ca 320/2008 - 36, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného rozsudku městského soudu, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti výzvě k zaplacení daňového nedoplatku ručitelem, vydané Finančním úřadem pro Prahu 5 dne 27. 11. 2007 pod č. j. 440526/07/005964/7155. Stěžovatel byl vyzván k zaplacení nedoplatku ve výši 567 500 Kč z titulu ručení za daňové pohledávky na dani z převodu nemovitostí neuspokojené ve lhůtě jejich splatnosti poplatníkem Bytové družstvo Plaská 11 v likvidaci (dále též „bytové družstvo“).
V daném případě byla dne 11. 6. 2003 mezi Bytovým družstvem Plaská 11 jako převodcem a IMOBA, a. s. (dále též „IMOBA“), jako nabyvatelem uzavřena smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky č. 12 v budově č. 589 na parcele č. 833 v k. ú Praha - Malá strana včetně spoluvlastnického podílu na pozemku a na společných částech budovy. Právních účinků smlouva nabyla 12. 6. 2003. Ve smlouvě je uvedeno, že nabyvatel se stal členem družstva na základě dohody o cesi práv a povinností uzavřené mezi ním a společností Plas 12, a. s. (dále jen „Plas 12“), dne 11. 6. 2003, nemá nárok na vypořádací podíl a v důsledku toho strany nemají vůči sobě žádné pohledávky.
Dne 19. 2. 2004 vyzval finanční úřad stěžovatele k podání daňového přiznání k dani darovací. Ten k výzvě sdělil, že se stal vlastníkem bytové jednotky úplatně, neboť se stal členem bytového družstva na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností uzavřené se společností Plas 12 dne 11. 6. 2003 za cenu 11 350 000 Kč. Téhož dne uzavřel dohodu o cesi práv a povinností se společností Plas 12, při níž bylo vedlejším účastníkem bytové družstvo; touto smlouvou na něho Plas 12 převedla práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené 12. 6. 2002 mezi ní a družstvem. Na základě této smlouvy mělo družstvo povinnost převést stěžovateli bytovou jednotku č. 12 s tím, že okamžikem převodu dochází k započtení výše hodnoty bytové jednotky na vypořádací podíl. Ke sdělení předložil stěžovatel stanovy družstva, smlouvu o budoucí smlouvě uzavřenou mezi bytovým družstvem a Plas 12 dne 12. 6. 2002, klientskou smlouvu uzavřenou mezi Plas 12 a IMOBA ze dne 30. 1. 2003, smlouvu o převodu členských práv a povinností uzavřenou mezi bytovým družstvem a IMOBA ze dne z 11. 6. 2003 a smlouvu o převodu vlastnictví k bytové jednotce ze dne 11. 6. 2003. Finanční úřad smlouvy zaslané stěžovatelem ke svým výzvám následně obdržel i od bytového družstva a Plas 12. K výzvě finančního úřadu sdělilo bytové družstvo dne 18. 11. 2004, že bytovou jednotku společnosti IMOBA převedlo bezúplatně, neboť byla členem družstva se zaplaceným členským podílem. Šetřením finančního úřadu bylo zjištěno, že po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí mezi bytovým družstvem a Plas 12 byla touto společností (a společností Plas 11) na zvláštní účet bytovému družstvu převedena částka 12 903 084,60 Kč a bytové družstvo zaplatilo současně společnosti V Invest CZ, a. s., která výstavbu dvou nových bytů prováděla, částku 12 902 084,60 Kč. Výstavba bytových jednotek tedy byla provedena z prostředků člena družstva; finanční úřad z tohoto dovodil, že následný převod bytu byl převodem úplatným a následně dne 27. 2. 2006 vyzval k podání daňového přiznání bytové družstvo. Likvidátorka bytového družstva nato sdělila, že není je schopna předložit pro nedostatek podkladů a upozornila na nedostatek finančních prostředků bytového družstva. Finanční úřad dne 9. 5. 2007 zastavil daňové řízení vedené se stěžovatelem ve věci daně darovací.
Téhož dne vydal platební výměr č. j. 224328/07/005964/7155 na daň z převodu nemovitostí, jímž bytovému družstvu vyměřil 567 500 Kč; za základ ceny vzal částku 11 350 000 Kč, přičemž podle znaleckého posudku, který si opatřil v souvislosti s následným prodejem téže bytové jednotky společností IMOBA v roce 2005, cena činila 9 729 930 Kč. Odvolání bytového družstva bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 24. 9. 2007, č. j. 15277//07-1400-801131. Ve výkazu nedoplatků z 19. 11. 2007 má bytové družstvo Plaská 11 v likvidaci evidován nedoplatek 567 500 Kč; podle výpisu z obchodního rejstříku je v likvidaci a podle úředního záznamu o šetření z 27. 11. 2007 společnost na označené adrese nesídlí a nebyl zjištěn žádný bankovní účet ani nemovitý či movitý majetek. Dne 9. 8. 2008 podala likvidátorka bytového družstvo Plaská 11 v likvidaci žádost o prominutí úroku z prodlení ve vztahu ke dvěma platebním výměrům ze dne 9. 5. 2007 č. j. 224328/07/005964/7155 odůvodněný tím, že družstvo nemá žádné prostředky.
Dne 27. 11. 2007 zaslal finanční úřad stěžovateli výzvu k zaplacení nedoplatků ručitelem, č. j. 440526/07/005964/7155. Odvolání stěžovatele bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 25. 6. 2008. Žalovaný vycházel ze zjištění, že smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky předcházelo několik navzájem navazujících právních úkonů, které prokazují, že se jednalo o úplatný převod. Bytové družstvo koupilo dům čp. 589 včetně pozemku (Plaská 11) od hl. m. Prahy dne 9. 9. 1999. Smlouvou o smlouvě budoucí o převodu jednotky č. 12 ze dne 12. 6. 2002 se bytové družstvo zavázalo, že další členský vklad budoucího nabyvatele jednotky č. 12 společnosti Plas 12 ve výši 8 206 088 Kč, tj. nad rámec základního členského vkladu, použije výhradně na vybudování bytové jednotky č. 12 a další činnosti spojené s výstavbou jednotky v půdních prostorech domu. Dodatkem č. 1 k této smlouvě z 29. 1. 2003 byl navýšen další členský vklad na částku 10 707 348 K. Dalšího dne byla uzavřena mezi společností Plas 12 a společností IMOBA klientská smlouva, jejímž předmětem bylo stanovení postupu při převodu členských práv a bytové jednotky do vlastnictví stěžovatele. Cena za „cesi“ a za „převod“ byla stanovena na 11 350 000, po dodatku č. 1 na částku 11 458 000 Kč. V této smlouvě dále byla stanovena rozvazovací podmínka, že přejímající je povinen uhradit 70% sjednané ceny (7 945 000 Kč) do pěti dnů; táž podmínka byla sjednána i v dohodě o cesi práv a povinností. Následně byly sepsány dohody o cesi práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí, smlouva o převodu bytové jednotky a svěřenecká smlouva, ošetřující uložení 70% ceny sjednané za převod do notářské úschovy. Žalovaný uzavřel, že tímto postupem jsou splněny podmínky nabytí za úplatu podléhající dani z převodu nemovitostí, jak předpokládá § 9 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále též „zákon o trojdani“). Podle § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona je nabyvatel ručitelem této daně. Žalovaný označil za nerozhodnou úplatu za cesi, která je platbou ze závazkového vztahu. Rozhodné je co zaplatil původní člen bytového družstva Plas 12 a to, že jím zaplacené prostředky byly ihned propláceny stavební společnosti. Společnost Plas 12 se tak plně podílela na pořízení bytové jednotky. Dále žalovaný uvedl, že podmínky pro osvobození daně v daném případě nebyly splněny.
Žalobou proti tomuto rozhodnutí žalovaného stěžovatel namítal, že není ručitelem bytového družstva za převodní daň, neboť předmětem zdanění může být jen převod, u něhož je převodce prodávajícím a příjemcem úplaty. V případě smlouvy o převodu bytové jednotky je bytové družstvo převádějícím, nikoliv však prodávajícím a neobdrželo od nabyvatele žádnou úplatu. Přitom se nejednalo ani o smlouvu darovací, což dokládá rozhodnutí o zastavení řízení o dani darovací. Pro případ, že by ručitelem byl, namítl promlčení nároku, neboť lhůta podle § 22 zákona o trojdani by uplynula 31. 12. 2006. Městský soud zaujal právní názor, že na stěžovatele podle § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen „daňový řád z r. 1992“) přešla daňová povinnost a následně podle § 57 odst. 4 cit. zákona mohla přejít na jeho právního nástupce. Po konstatování uzavřených smluv vyslovil, že smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky je převodem úplatným ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona o trojdani. Za rozhodné soud označil, že původní člen družstva za předmětnou bytovou jednotku družstvu zaplatil, což následně převedl na nového člena družstva. K promlčení uvedl, že tuto námitku stěžovatel v průběhu daňového řízení neuplatnil. Posoudil ji podle § 22 odst. 1 a 2 zákona o trojdani a s poukazem na výčet úkonů ve vztahu k hlavnímu dlužníku uzavřel, že lhůta byla “prolongována“ do 31. 12. 2010, a platební výměr vůči hlavnímu dlužníkovi byl učiněn v zákonné lhůtě. Současně však poukázal i na lhůtu podle § 70 daňového řádu z r. 1992. Výzva k zaplacení dluhu ručitelem se váže k daňové povinnosti primárního dlužníka, a tudíž nemohlo dojít k prekluzi práva.
V kasační stížnosti stěžovatel namítá kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tedy nezákonnost rozsudku spočívající v nesprávném posouzení právních otázek soudem a nepřezkoumatelnost rozsudku spočívající zejména v jeho nesrozumitelnosti.
Nepřezkoumatelnost rozsudku stěžovatel spatřuje v tom, že důvody vedoucí k zamítnutí žaloby jsou dílem nesrozumitelné, dílem nedostatečně odůvodněné a neopodstatněné z hlediska skutkového stavu daného případu a relevantní právní úpravy. Městský soud se také nedostatečně vypořádal s argumenty stěžovatele uplatněnými v žalobě, resp. v předcházejícím daňovém řízení, zejména pak ve stěžovatelově odvolání. K tomu poukazuje na rozhodovací praxi Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu. Odůvodnění napadeného rozsudku je nepřesvědčivé zejména v odmítnutí žalobní námitky, že se v případě převodu bytové jednotky mezi bytovým družstvem a stěžovatelem nejednalo o úplatný převod ve smyslu § 9 odst. 1, ve spojení s § 8 odst. 1 písm. a) zákona. Toto odůvodnění je navíc v rozporu jak se skutkovým stavem, tak i s právní úpravou. K požadavku na přesvědčivost rozhodnutí poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2007, č. j. 3 As 60/2006 - 46. Ve vztahu k žalobní námitce prekluze se městský soud dokonce omezil jen zopakování argumentace žalovaného obsažené v jeho vyjádření ke správní žalobě. Nepřezkoumatelností napadeného rozsudku bylo porušeno stěžovatelovo právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Nesprávné právní posouzení spatřuje stěžovatel jak v posouzení vzniku daňové povinnosti, tak v posouzení prekluze práva na vyměření daně vůči ručiteli podle § 22 zákona o trojdani.
Městský soud neúplně argumentoval rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 4. 2007, č. j. 1 Afs 10/2007 - 49; v něm je sice uvedeno, že z hlediska úplatnosti převodu je rozhodující jakákoliv protihodnota přinášející hospodářský prospěch či přírůstek, ale současně i to, že tato protihodnota musí být poskytnuta nabyvatelem tomu, kdo nemovitost převádí. V daném případě však bylo zcela jednoznačně prokázáno, že stěžovatel bytovému družstvu žádnou úplatu za převod bytu neposkytl. Stěžovatel poskytl úplatu již předtím, a to společnosti Plas 12 za převod členských práv a povinností. Tvrdí-li městský soud, že smlouvou o cesi na sebe stěžovatel převzal uhrazení dalšího členského vkladu použitého na vybudování bytové jednotky, je toto tvrzení v rozporu se skutečností. Získal-li stěžovatel do svého vlastnictví nemovitost a převzal na sebe povinnost pokračovat ve splácení úvěru, nejde o úplatu poskytnutou „žalobci (převodci)“. Závěr městského soudu o úplatnosti převodu bytové jednotky je nesprávným právním posouzením.
Nad rámec této argumentace stěžovatel poukazuje na skutečnost, že i kdyby se jednalo o převod dani podléhající (což popírá), mělo se na něj vztahovat osvobození od daně podle § 20 odst. 7 písm. b) zákona. Byly totiž splněny všechny zákonné podmínky pro toto osvobození, což nezpochybňovaly ani finanční orgány, které ovšem položily nepatřičný důraz na souvislost s podnikatelskou činností převodce, kterou je výstavba nebo prodej staveb a bytů. Spojitost se zapsaným předmětem činnosti vedla k nepřiměřeně zužujícímu výkladu, který byl již odmítnut rozsudkem rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2007, č. j. 2 Afs 212/2006 - 147.
Ve vztahu k námitce promlčení (přesněji prekluze) městský soud pouze zopakoval argumentaci žalovaného a navíc opět dospěl k chybnému právnímu závěru. Lhůta uvedená v § 22 zákona o trojdani pro vyměření daně je lhůtou prekluzivní, nikoli promlčecí; není rozhodné, jak ji označil stěžovatel v žalobě. Otázka prekluze tedy měla být soudem posuzována ex officio. Lhůta pro vyměření daně začala běžet 1. 1. 2004 a vůči ručiteli byl učiněn první úkon až výzvou ze dne 27. 11. 2007, doručenou mu 8. 12. 2007. Není podstatné, že vůči bytovému družstvu byl učiněn úkon, v jehož důsledku lhůta k vyměření skončila až koncem roku 2010. Vůči stěžovateli v původní prekluzivní lhůtě nebyl učiněn žádný úkon, přičemž teprve doručením výzvy začalo běžet jeho daňové řízení, v němž měl možnost uplatňovat svá procesní práva k ochraně práv hmotných. Výklad, podle něhož se lhůta podle § 22 uplatní pouze proti daňovému dlužníku a nikoliv proti ručiteli, je v rozporu s právními principy institutu ručení a současně i v rozporu s principy rovnosti v právech zakotvenými v čl. 1 a čl. 3 Listiny. Zde poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2007, sp. zn. 32 Cdo 2024/2007 a na skutečnost, že principy ručení je třeba v soukromém i veřejném právu posuzovat shodně. Dlužník musí mít možnost vznést námitku promlčení přesto, že tak neučinil dlužník, přičemž jejich závazky se mohou promlčet samostatně. K zacházení s tradičními soukromoprávními instituty v právu veřejném stěžovatel poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 9. 2007, č. j. 1 Afs 101/2004 - 65. Stěžovatel poté, kdy byla vůči němu uplatněna výzva, důvodně namítal prekluzi vůči sobě a není rozhodné, že tak neučinilo a v průběhu tohoto řízení ani nemohlo učinit bytové družstvo. Opačný výklad by popíral aplikaci § 22 zákona vůči ručiteli, zakládal by protiústavní nerovnost v právech a porušoval by zásadu právní jistoty a legitimního očekávání ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. I. ÚS 98/04. Z těchto důvodů stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalovaný nevyužil možnosti podat vyjádření ke kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti. Kasační stížnost je dle § 102 s. ř. s. zásadně přípustná, s výjimkou případů taxativně vypočtených v § 104 s. ř. s, pokud splňuje zákonné náležitosti (§ 106 odst. 1 s. ř. s.), je podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) a stěžovatel je řádně zastoupen (§ 105 s. ř. s.). Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. není kasační stížnost přípustná mj. v případě, že se opírá o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno, ač tak učinit mohl. Kasační stížnost je totiž mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu; tomu logicky nelze vytýkat, že se nevypořádal s námitkou, která vůči němu nebyla řádně uplatněna. Stěžovatel v žalobě uplatnil dva žalobní důvody, a to že není zákonným ručitelem daňového dlužníka bytového družstva, a že případný nárok by byl promlčen, neboť výzva byla stěžovateli jako ručiteli zaslána až po uplynutí lhůty stanovené v § 22 zákona o trojdani. Neuplatnil tedy důvod, že by se na něj vztahovalo osvobození od daně podle § 20 odst. 7 písm. b) zákona; tato kasační námitka je proto nepřípustná a Nejvyšší správní soud se jí nemůže zabývat.
Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a přípustně uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z ustanovení § 109 odst. 1 věty první s. ř. s.
Za stěžejní kasační námitku je třeba považovat námitku nepřezkoumatelnosti, neboť nepřezkoumatelnost rozsudku obvykle bývá překážkou posouzení důvodnosti ostatních kasačních námitek. Stěžovatel tvrdí, že rozhodnutí městského soudu je nepřezkoumatelné, a to zejména pro jeho nesrozumitelnost, přičemž ovšem rozsudek považuje i za nedostatečně odůvodněný a tím i za nepřesvědčivý.
Z rozsáhlé judikatury Nejvyššího správního soudu k tomuto tématu (srovnej např. rozsudky ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 28/2008 – 76, ze dne 21. 8. 2008, č. j. 7 As 27/2008 – 76, ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Ads 58/2003 – 75, publikovaný pod č. 133/2004 Sb. NSS, a ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003 – 130, publikovaný pod č. 244/2004 Sb. NSS) je zřejmé, že rozsudek je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost, například pokud z něho jednoznačně nevyplývá, podle kterých ustanovení a podle jakých právních předpisů byla v kontextu podané správní žaloby posuzována zákonnost napadeného správního rozhodnutí; pokud je jeho odůvodnění vnitřně rozporné, popřípadě je-li výrok v rozporu s odůvodněním; pokud z jeho výroku nelze zjistit, jak vlastně soud ve věci rozhodl, tj. zda žalobu zamítl, odmítl nebo jí vyhověl, případně, jehož výrok je vnitřně rozporný. Dále se jedná o případy, kdy nelze rozeznat, co je výrok a co odůvodnění, kdo jsou účastníci řízení a kdo byl rozhodnutím zavázán. I nepřezkoumatelnost rozsudku pro nedostatek důvodů je soudní judikaturou bohatě zmapována. Zmínit lze například rozsudky zdejšího soudu ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 – 52, ze dne 18. 10. 2005, č. j. 1 Afs 135/2004 – 73, publikovaný pod č. 787/2006 Sb. NSS, ze dne 14. 7. 2005, č. j. 2 Afs 24/2005 – 44, publikovaný pod č. 689/2005 Sb. NSS, ze dne 17. 1. 2008, č. j. 5 As 29/2007 – 64, a ze dne 25. 5. 2006, č. j. 2 Afs 154/2005 – 245). Z nich se podává, že rozhodnutí soudu je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže například není zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při naplňování zásady volného hodnocení důkazů či utváření závěru o skutkovém stavu; dále z jakého důvodu nepovažoval za důvodnou právní argumentaci v žalobě; proč považuje žalobní námitky za liché, mylné nebo vyvrácené; či proč subsumoval skutkový stav pod zvolené právní normy. Dalším důvodem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí může být případ, kdy soud opomněl přezkoumat některou ze žalobních námitek včas uplatněných, či obsahuje-li odůvodnění rozsudku toliko převzaté pasáže z publikovaného judikátu v jiné, skutkově i právně odlišné věci, aniž dále rozvádí dopad převzatých závěrů na konkrétní souzený případ a na samotné rozhodnutí ve věci. Rozsudek městského soudu je ve vztahu k otázce úplatnosti převodu bytové jednotky mezi bytovým družstvem a stěžovatelem dostatečně srozumitelný i odůvodněný a obstojí i ve srovnání s požadavky na přezkoumatelnost rozsudku uvedenými v rozsudcích tohoto soudu sp. zn. 2 Afs 24/2005 a sp. zn. 3 As 60/2006, na které poukazuje stěžovatel. Městský soud konstatoval skutkový stav, o němž není sporu, rozhodnou právní úpravu a dovodil úplatnost převodu z plateb původního člena družstva společnosti Plas 12 bytovému družstvu, z převodu jeho práv a povinností na stěžovatele, a v jeho dalších platbách. Skutečnost, že toto odůvodnění mohlo být propracovanější, neznamená, že jde o rozsudek nepřezkoumatelný. Otázka přesvědčivosti těchto důvodů spíše než s přezkoumatelností rozsudku souvisí s tím, že stěžovatel tyto právní závěry neakceptuje jako správné; to je však otázkou spadající pod kasační námitku podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Zde lze pouze dodat, že vztah mezi členem družstva a družstvem stojí podle § 221 a násl. obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., ve znění rozhodném v roce 2003, na určitých principech, mezi nimiž je i placení členských vkladů (i dalších členských vkladů), jejichž protihodnotou je uspokojování určitých potřeb členů. Členská práva jsou převoditelná a nový člen tak vstupuje do práv a povinností člena, od něhož je nabyl. Podle § 9 odst. 1. písm. a) zákona o trojdani je předmětem daně z převodu nemovitostí mj. převod vlastnictví k nemovitostem a poplatníkem je podle § 8 odst. 1 písm. a) téhož zákona převodce, přičemž nabyvatel je ručitelem. Převod družstevního bytu členovi družstva jako předmět daně z převodu nemovitostí je zřejmý také z toho, že zákon o trojdani upravuje některé případy, kdy je takový převod od daně osvobozen. Tak je tomu při převodech fyzickým osobám podle zákona č. 72/1994 Sb. - § 20 odst. 6 písm. g), při převodech bytů fyzickým osobám, pokud byty byly pořízeny s finanční účastí členů - § 20 odst. 6 písm. j), nebo při prvních úplatných převodech nemovitostí u nových staveb - § 20 odst. 7 zákona o trojdani. Jak již bylo výše uvedeno, Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší hodnotit, zda se některá z těchto výjimek na daný převod bytové jednotky vztahovala; tyto možnosti uvádí jen k potvrzení pravidla podřazení převodu dani. S postavením účastníků smlouvy o převodu se městský soud vypořádal poukazem na souběžně uzavírané smlouvy a na skutečnost, že v jejich důsledku stěžovatel vstoupil do práv a povinností svého předchůdce. Z tohoto hlediska nelze stěžovateli přisvědčit v tvrzení, že městský soud na jeho věc nesprávně či neúplně aplikoval rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 10/2007.
Stěžovateli rovněž nelze přisvědčit v námitce, že se městský soud nedostatečně vypořádal s argumenty uplatněnými v žalobě, v předcházejícím správním řízení a zejména v odvolání. Soud je v řízení o žalobě podle § 75 odst. 2 s. ř. s. povinen přezkoumat rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Žalobním bodem pak je podle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. tvrzení, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky za nezákonné nebo nicotné. Součástí žalobních bodů uplatněných stěžovatelem v žalobě však nebylo tvrzení, že se žalovaný ve svém rozhodnutí nevypořádal s námitkami uplatněnými v průběhu správního řízení a v odvolání a soud tedy nebyl povinen rozhodnutí žalovaného z těchto hledisek hodnotit. Stejně tak nebyl povinen v důvodech svého rozsudku zohledňovat argumenty uplatněné stěžovatelem v předchozím správním řízení, pokud je ten neučinil součástí žalobních bodů.
Nad rámec této kasační námitky lze ale konstatovat, že ke srozumitelnosti rozsudku nepřispěl opakovaný poukaz městského soudu na ustanovení § 57 odst. 4 daňového řádu z r. 1992 o přechodu daňové povinnosti ručitele na jeho právního nástupce (str. 5 rozsudku), neboť o takový případ se v dané věci vůbec nejednalo.
Nesrozumitelnou a nedostatečně odůvodněnou spatřuje stěžovatel i část rozsudku vypořádávající se s námitkou promlčení. Ta byla v žalobě uplatněna ve vztahu k § 22 zákona o trojdani a soud ji podle tohoto ustanovení také v prvé řadě posuzoval. Lhůta tam upravená je však lhůtou prekluzivní, a proto je nepřípadný závěr městského soudu ve vztahu k tomuto ustanovení, že „žalobce otázku promlčení v průběhu daňového řízení neuplatnil“. Je však pravdou, že v dalším textu se městský soud přesouvá od této lhůty ke lhůtě podle § 70 daňového řádu z r. 1992, která je lhůtou promlčecí. Je nutno přisvědčit stěžovateli v tvrzení, že celé odůvodnění vztahující se k námitce promlčení je doslova a bez jakéhokoliv hodnocení opsáno z vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 1. 12. 2008. Tak poslední odstavec na str. 6 a ¾ strany 7 rozsudku jsou totožné s posledním odstavcem na straně 9 a prvním odstavcem na straně 10 vyjádření žalovaného, odkaz na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 10 Ca 154/2006 zcela odpovídá poslednímu odstavci na str. 10 vyjádření a druhý odstavec na str. 8 rozsudku je opsaným prvním odstavcem str. 11 vyjádření žalovaného. Městský soud toto vyjádření opsal včetně výrazů „žalovaný uvádí“. Přitom se nejedná o rekapitulační část rozsudku, ale o část, v níž měla být hodnocena důvodnost žalobních námitek. Městský soud vyjádření žalovaného nepodrobil žádnému hodnocení, za citacemi z vyjádření žalovaného rozsudek ukončil souhrnným konstatováním zákonnosti rozhodnutí. Obecně je sice přípustné, aby se soud ztotožnil se závěry, k nimž dospěl žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí; z rozsudku však musí být patrno, že tak činí a z jakých důvodů tak činí. Argumentaci žalovaného pak musí posoudit ve vztahu k žalobním námitkám. To vše v napadeném rozsudku absentuje; takový rozsudek je třeba považovat za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.
Další otázkou je, zda toto ztotožnění s rozhodnutím žalovaného bylo namístě. Zde je však třeba připomenout, že Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší posoudit přímo žalobní námitku, kterou nepřezkoumatelným způsobem posoudil (zde vlastně neposoudil) městský soud. I tak však lze ke kasační námitce připomenout, že ve vztahu k užití institutu ručení není třeba vycházet z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, neboť judikatura správních soudů v dostatečné míře řeší obdobné vnímání tohoto soukromoprávního institutu ve veřejném právu. Např. v rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2005, č. j. 1 Afs 86/2004 - 54 stojí: „(r)učitel, jenž má obdobnou povinnost jako dlužník (tj. povinnost zaplatit daňový nedoplatek, čímž se u něj zmenší majetková sféra stejně jako u dlužníka zaplacením daně), musí mít k dispozici též obdobné prostředky k obraně před touto povinností (tedy musí mít rovněž možnost žádat o prominutí daně, má-li tuto možnost i dlužník“(publikováno pod č. 792/2006 Sb. NSS). Také v rozsudku ze dne 13. 3. 2008, č. j. 5 Afs 174/2004 - 68 Nejvyšší správní soud obdobně vyslovil: „(m)á-li mít ručitel totožnou povinnost jako dlužník – tj. povinnost zaplatit daňový nedoplatek, čímž se u něj zmenší majetková sféra stejně jako u dlužníka zaplacením daně – nelze shledat žádný důvod, který by byl způsobilý ospravedlnit nerovný přístup k daňovému dlužníku a ručiteli spočívající v dispozici s diametrálně kvalitativně odlišnými prostředky k obraně před totožnou povinností. Rozsah možných uplatnitelných námitek daňovým ručitelem proti výzvě vydané dle § 57 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nelze proto omezit. Ručitel má v odvolání právo namítat i ty skutečnosti, které směřují již k samotnému vyměření daňové povinnosti, za kterou je ručení uplatněno.“ (publikováno pod č. 1770/2009 Sb. NSS). Ostatně také Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 72/06 konstatoval, že „(u)stanovení § 57 odst. 5 věty třetí zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 230/2006 Sb., bylo v rozporu s čl. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.“
K posouzení otázky prekluze/promlčení lze tedy pouze městskému soudu doporučit, aby respektoval judikaturu Nejvyššího správního soudu. Např. rozsudek ze dne 9. 11. 2008, č. j. 1 Afs 52/2008 - 60 (publikovaný pod č. 1777/2009) řeší otázku promlčecí lhůty podle § 70 daňového řádu z r. 1992 v návaznosti na výzvu ručiteli. Rozsudek rozšířeného senátu ze dne 5. 9. 2008, č. j. 9 Afs 58/2007 - 96 (publikovaný pod č. 1754/2009 Sb. NSS) pak řeší otázku výzvy ručiteli ve vztahu ke lhůtě vyměřovací, byť tak činí zejména ve vztahu k celnímu řízení.
Nejvyšší správní soud shledal ve výše uvedeném rozsahu naplněným kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a z uvedených důvodů napadený rozsudek krajského soudu podle § 110 odst. 1 věta první před středníkem s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž je podle odst. 3 téhož ustanovení vázán právním názorem vysloveným v tomto kasačním rozsudku.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 2 Afs 51/2011 - 68, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně. |
http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-8-2019-0089_CS.html | 2019-09-21T19:42:44 | [
" čl. 294",
" čl. 77",
" čl. 79",
" čl. 67",
" čl. 67",
" čl. 4",
" čl. 2",
" čl. 2",
" čl. 7",
" čl. 7",
" čl. 10",
"\nČl. 4",
"\nČl. 5",
" čl. 6",
"\nČl. 8",
" čl. 3",
" čl. 19",
"\nČl. 8",
"\nČl. 8",
"\nČl. 8",
" čl. 7",
" čl. 7",
"\nČl. 10",
" čl. 13",
" čl. 13",
" čl. 3",
" čl. 3",
"\nČl. 12",
" čl. 3",
"\nČl. 12",
"\nČl. 12",
" čl. 27",
"\nČl. 12",
"\nČl. 12",
"\nČl. 12",
"\nČl. 12",
"\nČl. 12",
"\nČl. 12",
"\nČl. 12",
" čl. 17",
"\nČl. 13",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
"\nČl. 15",
" čl. 4",
" čl. 4",
"\nČl. 22",
"\nČl. 22",
" čl. 5",
"\nČl. 23",
"\nČl. 23",
"\nČl. 23",
"\nČl. 24",
"\nČl. 24",
" čl. 67",
"\nČl. 25",
" čl. 43",
" čl. 41",
"\nČl. 25",
"\nČl. 25",
"\nČl. 25",
" čl. 12",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 26",
"\nČl. 27",
" čl. 36",
"\nČl. 27",
"\nČl. 27",
"\nČl. 27",
"\nČl. 27",
"\nČl. 27",
"\nČl. 27",
"\nČl. 27",
" čl. 12",
"\nČl. 29",
"\nČl. 29",
"\nČl. 29",
"\nČl. 30",
" čl. 27"
] | ZPRÁVA k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz
Postup : 2018/0249(COD)
Stadia projednávání dokumentu : A8-0089/2019
422k 169k
k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz
(COM(2018)0473 – C8‑0272/2018 – 2018/0249(COD))
Zpravodajka: Tanja Fajon
PŘÍLOHA: SEZNAM SUBJEKTŮ A OSOB, OD NICHŽ ZPRAVODAJKA OBDRŽELA PODNĚTY
– s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018) 473),
– s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 77 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0272/2018),
– s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2018(1),
– s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Rozpočtového výboru (A8-0089/2019),
(1) V souvislosti s vyvíjejícími se migračními výzvami v Evropské unii a s bezpečnostními problémy je nanejvýš důležité udržet správnou rovnováhu mezi volným pohybem osob na jedné straně a bezpečností na straně druhé. Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a pro ochranu vnějších hranic a společnou vízovou politiku.
(1) Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a pro ochranu vnějších hranic a společnou vízovou politiku, přičemž je třeba udržet správnou rovnováhu mezi volným pohybem osob na jedné straně a bezpečností na straně druhé.
(3) V Římském prohlášení podepsaném dne 25. září 2017 vedoucí představitelé 27 členských států potvrdili své odhodlání zajistit bezpečnou a chráněnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti.
(3a) Akce financované v rámci tohoto nástroje by měly být prováděny v plném souladu s ustanoveními Listiny základních práv Evropské unie, unijními právními předpisy na ochranu údajů, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, zásadou spravedlivého zacházení se státními příslušníky třetích zemí, právem na azyl a mezinárodní ochranu, zásadou nenavracení a mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jejichž jsou signatáři, jako je Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967. Zvláštní pozornost by měla být věnována také identifikaci, okamžité pomoci a předávání zranitelných osob, zejména dětí a nezletilých osob bez doprovodu, útvarům zajišťujícím jejich ochranu.
(4) Cílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vyvinout a provádět na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie evropskou integrovanou správu hranic, jež je nezbytnou podmínkou volného pohybu osob uvnitř Unie a jednou ze základních složek prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
(4) Cílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vyvinout a provádět na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie koncepci evropské integrované správy hranic s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti a odhalovat je a podporovat společnou vízovou politiku, jež by měla posílit volný pohyb osob uvnitř Unie a jež je jednou ze základních složek prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
(5) Evropská integrovaná správa hranic, prováděná Evropskou pohraniční a pobřežní stráží zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/162413, jejímiž složkami jsou Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, pokud vykonává úkoly ochrany hranic, je nezbytná pro zlepšování řízení migrace a bezpečnosti.
(5) Evropská integrovaná správa hranic, prováděná Evropskou pohraniční a pobřežní stráží zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/162413, jejímiž složkami jsou Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, pokud vykonává úkoly ochrany hranic, by měla napomáhat k harmonizaci ochrany hranic, a tím ke zlepšování řízení migrace – včetně usnadňování přístupu k mezinárodní ochraně pro osoby, které ji potřebují – a k zajištění zvýšené bezpečnosti přispíváním k boji proti přeshraniční trestné činnosti a terorismu.
13 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9. 2016, s. 1).
(6) Ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci bylo jako jeden z hlavních cílů reakce Unie na výzvy v těchto oblastech identifikováno usnadnění legálního cestování a současně předcházení rizikům nelegální migrace a bezpečnostním rizikům14.
(6) Ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci14 bylo jako jeden z hlavních cílů reakce Unie na výzvy v těchto oblastech identifikováno usnadnění legálního cestování.
14 COM(2015) 0240 ze dne 13. května 2015.
(7) Dne 15. prosince 201615 Evropská rada vyzvala k dalšímu zlepšování interoperability informačních systémů a databází EU. Dne 23. června 201716 Evropská rada zdůraznila potřebu zlepšovat interoperabilitu databází a dne 12. prosince 2017 Komise přijala návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU17.
15 https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2016/12/15/euco-conclusions-final/
16 Závěry Evropské rady, 22.–23. června 2017.
(8) V zájmu zachování integrity schengenského prostoru a posílení jeho fungování jsou členské státy ode dne 6. dubna 2017 povinny provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů EU, kteří překračují vnější hranice EU. Dále Komise vydala pro členské státy doporučení, jak lépe využívat policejní kontroly a přeshraniční spolupráci.
(8) Ve snaze o zachování integrity schengenského prostoru a posílení bezpečnosti na vnějších hranicích Unie jsou členské státy ode dne 6. dubna 2017 povinny provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů EU, kteří překračují vnější hranice EU, a to kromě systematických kontrol, které již probíhají u všech státních příslušníků třetích zemí vstupujících do schengenského prostoru. Ukázalo se však, že systematické kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích je třeba nahradit cílenými kontrolami kvůli nepřiměřenému dopadu systematických kontrol na tok přeshraničního provozu1a.
1a Prohlášení Komise o řízení toků osob na hranicích mezi Slovinskem a Chorvatskem ze dne 29. dubna 2017.
(8a) Komise rovněž vydala pro členské státy doporučení (EU) 2017/18041a, aby lépe využívaly policejní kontroly a přeshraniční spolupráci s cílem omezit dopad na volný pohyb a řešit hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost. Navzdory různým přijatým opatřením, řada členských států nadále provádí nezákonnou kontrolu na vnitřních hranicích, což podkopává základní zásadu schengenského prostoru.
1a Doporučení Komise (EU) 2017/1804 ze dne 3. října 2017 k provádění ustanovení Schengenského hraničního kodexu týkajících se dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic v schengenském prostoru (Úř. věst. L 259, 7.10.2017, s. 25).
(9) Finanční podpora z rozpočtu Unie je naprosto nezbytná pro provádění evropské integrované správy hranic, která podpoří členské státy při řízení efektivního přecházení vnějších hranic a při řešení migračních výzev a potenciálních budoucích hrozeb na těchto hranicích, a přispěje tak k řešení závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem, přičemž bude v plném rozsahu dodržovat základní práva.
(9) Finanční podpora z rozpočtu Unie je naprosto nezbytná pro provádění evropské integrované správy hranic, která podpoří členské státy při řízení efektivního přecházení vnějších hranic a při řešení budoucích výzev na těchto hranicích, a přispěje tak k řešení závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem, přičemž bude v plném rozsahu dodržovat základní práva.
(10) Členským státům by měla být poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie na provádění evropské integrované správy hranic a na zajištění její realizace v praxi, přičemž složky evropské integrované správy hranic jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) 2016/1624 takto: ochrana hranic, pátrací a záchranné operace při ostraze hranic, analýza rizik, spolupráce členských států (podporovaná a koordinovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž), meziagenturní spolupráce (včetně pravidelné výměny informací), spolupráce se třetími zeměmi, technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, využívání nejmodernější technologie, mechanismy pro kontrolu kvality a mechanismy solidarity.
(10) Členským státům by měla být poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie na provádění evropské integrované správy hranic a na zajištění její realizace v praxi, přičemž složky evropské integrované správy hranic jsou definovány v článku 4 nařízení (EU) 2016/1624 takto: ochrana hranic, pátrací a záchranné operace při ostraze hranic, analýza rizik, spolupráce členských států (podporovaná a koordinovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž), spolupráce mezi agenturami (včetně pravidelné výměny informací), spolupráce se třetími zeměmi, technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, využívání nejmodernější technologie, mechanismy pro kontrolu kvality a mechanismy solidarity.
(11) Jelikož celní orgány členských států mají stále více povinností, které často zasahují do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnějších hranicích, je nutné zajistit jednotné provádění ochrany hranic a celní kontroly na vnějších hranicích poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Posílí se tak nejen celní kontroly, ale usnadní se i zákonný obchod, což přispěje k vytvoření bezpečné a efektivní celní unie.
(11) Jelikož celní orgány členských států mají stále více povinností, které často zasahují do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnějších hranicích, je důležité podporovat spolupráci mezi agenturami, včetně sdílení informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací, jako součást evropského přístupu k integrovanému řízení hranic v souladu s čl. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/1624. Je nutné zajistit doplňkovost při provádění ochrany hranic a celní kontroly na vnějších hranicích poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Posílí se tak nejen celní kontroly s cílem bojovat proti všem formám nelegálního obchodování, zejména se zbožím na hranicích, a proti terorismu, ale usnadní se i zákonný obchod a cestování a napomůže se k vytvoření bezpečné a efektivní celní unie.
(12) Je proto nezbytné zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) jako nástupce Fondu pro vnitřní bezpečnost, který byl zřízen na období 2014–2020 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/201418.
(12) Je proto nezbytné zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) jako nástupce části Fondu pro vnitřní bezpečnost, který byl zřízen na období 2014–2020 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/201418.
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(14) Fond by proto měl být zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic a víz, který bude obsahovat nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/...19. Uvedený rámec by měl být doplněn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních]20, na které by toto nařízení mělo odkazovat, pokud jde o pravidla sdíleného řízení.
(14) Fond by proto měl být zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic a víz, který bude obsahovat nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly. Uvedený rámec by měl být doplněn o nástroj, kterým se stanoví pravidla sdíleného řízení.
19 Úř. věst. L […], […], s.
20 Úř. věst. L […], […], s.
(15) Nástroj by měl být prováděn v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie a s mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv.
(15) Nástroj by měl být prováděn v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v Listině základních práv Evropské unie a s mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv, jakož i Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), přičemž je nutné zejména zajistit, aby byla dodržována zásada nenavracení, zásada transparentnosti, zásada nediskriminace a právo žádat o mezinárodní ochranu. Zvláštní pozornost by měla být věnována také identifikaci, okamžité pomoci a předávání zranitelných osob, zejména dětí a nezletilých osob bez doprovodu, útvarům zajišťujícím jejich ochranu.
(15a) Tyto povinnosti se vztahují také na třetí země, s nimiž členské státy a Evropská unie spolupracují v rámci tohoto nástroje.
(16) Nástroj by měl navazovat na dosažené výsledky a investice učiněné s podporou jeho předchůdců: Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/200721, a nástroje pro vnější hranice a víza v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/201422, a měl by být rozšířen tak, aby zohledňoval nové události.
(16) Nástroj by měl navazovat na dosažené výsledky a investice jeho předchůdců: Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/200721, a nástroje pro vnější hranice a víza v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/201422, a měl by být rozšířen tak, aby zohledňoval nové události.
21 Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22.
22 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(17) K zajištění jednotné a kvalitní ochrany vnějších hranic a k usnadnění legálního cestování přes vnější hranice by měl nástroj přispívat k rozvoji evropské integrované správy hranic, která zahrnuje veškerá opatření související s politikou, právními předpisy, systematickou spoluprací, sdílením zátěže, vyhodnocováním konkrétní situace a měnícími se okolnostmi, pokud jde o trasy nelegálních migračních toků, zaměstnance, vybavení a technologie, přijatá na různých úrovních příslušnými orgány členských států a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ve spolupráci s ostatními subjekty, jako jsou třetí země a jiné orgány EU, zejména Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Europolem a s mezinárodními organizacemi.
(17) K zajištění jednotné a kvalitní ochrany vnějších hranic a k usnadnění legálního cestování přes vnější hranice by měl nástroj přispívat k rozvoji evropské integrované správy hranic, která zahrnuje veškerá opatření související s politikou, právními předpisy, systematickou spoluprací, sdílením zátěže, vyhodnocováním konkrétní situace a měnícími se okolnostmi, pokud jde o trasy nelegálních migračních toků, zaměstnance, vybavení a technologie, přijatá na různých úrovních příslušnými orgány členských států a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ve spolupráci s ostatními subjekty, jako jsou jiné orgány EU, zejména Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Europolem a případně se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.
(18) Nástroj by měl přispívat ke zvýšení efektivnosti vyřizování víz z hlediska zjišťování a hodnocení bezpečnostních rizik a rizik nelegální migrace a usnadnění postupů udělování víz osobám cestujícím v dobré víře. Zejména by měl nástroj poskytovat finanční pomoc na podporu digitalizace vyřizování víz s cílem zajistit rychlé, bezpečné a klientsky přívětivé postupy udělování víz, ze kterých budou mít prospěch jak žadatelé o vízum, tak konzuláty. Nástroj by rovněž měl zajistit celosvětově rozsáhlé konzulární pokrytí. Rovněž by měl být určen na jednotné provádění společné vízové politiky a její modernizaci.
(18) Nástroj by měl přispívat ke zvýšení efektivnosti vyřizování víz z hlediska usnadnění postupů udělování víz osobám cestujícím v dobré víře a zjišťování a hodnocení bezpečnostních rizik a rizik nelegální migrace. Zejména by měl nástroj poskytovat finanční pomoc na podporu digitalizace vyřizování víz s cílem zajistit rychlé, bezpečné a klientsky přívětivé postupy udělování víz, ze kterých budou mít prospěch jak žadatelé o vízum, tak konzuláty. Nástroj by rovněž měl zajistit celosvětově rozsáhlé konzulární pokrytí. Rovněž by měl být určen na jednotné provádění společné vízové politiky a její modernizaci a na podporu členských států při vydávání víz s omezenou územní platností z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu či mezinárodních závazků, jakož i v případě příjemců unijního programu přesídlování či relokace, a to při plném dodržování acquis Unie v oblasti víz.
(19) Nástroj by měl podporovat opatření na území zemí schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic v rámci rozvoje společného integrovaného systému správy hranic, který posiluje celkové fungování schengenského prostoru.
(19) Nástroj by měl podporovat opatření na území zemí schengenského prostoru, která se zjevně týkají ochrany vnějších hranic v rámci rozvoje společného integrovaného systému správy hranic, který posiluje celkové fungování schengenského prostoru.
(20) S cílem zlepšit správu vnějších hranic, přispět k předcházení nelegální migraci a k boji proti ní a současně přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie by měl nástroj podporovat vývoj rozsáhlých informačních systémů založených na současných nebo nových informačních systémech. Současně by měl podporovat nastavení interoperability v členských státech mezi těmito informačními systémy EU (Systém vstupu/výstupu (EES)23, Vízový informační systém (VIS)24, evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)25, Eurodac26, Schengenský informační systém (SIS)27 a Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN))28, aby se tyto informační systémy EU a jejich údaje navzájem doplňovaly. Nástroj by měl rovněž přispívat k nezbytnému vývoji složek interoperability na vnitrostátní úrovni po jejich zavedení na ústřední úrovni (Evropského vyhledávacího portálu (ESP), sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) a detektoru vícenásobné totožnosti (MID))29.
(20) S cílem zlepšit správu vnějších hranic, usnadnit oprávněné cestování, přispět k předcházení nedovolenému překračování hranic a k boji proti němu a současně přispět k vysoké úrovni bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie by měl nástroj podporovat vývoj rozsáhlých informačních systémů, na nichž se Evropský parlament a Rada dohodly. V této souvislosti by měl podporovat nastavení interoperability v členských státech mezi těmito informačními systémy EU (Systém vstupu/výstupu (EES)23, Vízový informační systém (VIS)24, evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)25, Eurodac26, Schengenský informační systém (SIS)27 a Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN))28, aby se tyto informační systémy EU a jejich údaje navzájem doplňovaly. Nástroj by měl rovněž přispívat k nezbytnému vývoji složek interoperability na vnitrostátní úrovni po jejich zavedení na ústřední úrovni (Evropského vyhledávacího portálu (ESP), sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) a detektoru vícenásobné totožnosti (MID))29.
23 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
25 COM(2016)0731 ze dne 16. listopadu 2016.
26 COM(2016)0272 final/2 ze dne 4. května 2016.
27 COM(2016)0881, 0882 a 0883 ze dne 21. prosince 2016.
28 COM(2017)0344 ze dne 29. června 2017.
29 COM(2017)0794 ze dne 12. prosince 2017.
(21) Nástroj by měl doplňovat a posilovat činnosti za účelem provádění evropské integrované správy hranic na základě sdílené odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které představují dva pilíře Evropské pohraniční a pobřežní stráže. To zejména znamená, že by členské státy měly při přípravě svých programů zohledňovat analytické nástroje a provozní a technické pokyny vytvořené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž i osnovy pro vzdělávání a výcvik vypracované touto agenturou, jako jsou společné hlavní osnovy pro vzdělávání a výcvik příslušníků pohraniční stráže, včetně částí týkajících se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. Aby se vzájemně doplňovalo poslání agentury s povinnostmi členských států, pokud jde o ochranu vnějších hranic, i pro zajištění souladu a předcházení neefektivnímu vynakládání nákladů by Komise měla s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž konzultovat návrhy národních programů předkládané členskými státy, které spadají do působnosti agentury, zejména ohledně činností financovaných z operační podpory.
(21) Nástroj by měl doplňovat a posilovat činnosti za účelem provádění evropské integrované správy hranic na základě sdílené odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které představují dva pilíře Evropské pohraniční a pobřežní stráže. To zejména znamená, že by členské státy měly při přípravě svých národních programů zohledňovat analytické nástroje, provozní a technické pokyny vytvořené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž i osnovy pro vzdělávání a výcvik vypracované touto agenturou, jako jsou společné hlavní osnovy pro vzdělávání a výcvik příslušníků pohraniční stráže, včetně částí týkajících se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. Aby se vzájemně doplňovalo úkolů agentury s povinnostmi členských států, pokud jde o ochranu vnějších hranic, a pro zajištění souladu a předcházení neefektivnímu vynakládání nákladů by Komise měla s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž konzultovat návrhy národních programů předkládané členskými státy, které spadají do působnosti agentury, zejména ohledně činností financovaných z operační podpory. Komise by také měla zajistit, aby do procesu přípravy národních programů členských států byla již v rané fázi zapojena agentura eu-LISA, Agentura Evropské unie pro základní práva a jakákoli jiná příslušná agentura nebo orgán Unie, jestliže tyto národní programy spadají do působnosti těchto agentur.
(22) Nástroj by měl podporovat provádění přístupu založeného na hotspotech, nastíněného ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci a potvrzeného na zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. června 201530. Podstatou přístupu založeného na hotspotech je poskytování operativní podpory členským státům vystaveným nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnějších hranicích Unie. Tento přístup nabízí integrovanou, komplexní a cílenou pomoc v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti i s cílem zabezpečit integritu schengenského prostoru.
(22) Pokud o to dotčené členské státy požádají, měl by nástroj podporovat provádění přístupu založeného na hotspotech, nastíněného ve sdělení Komise o evropském programu pro migraci a potvrzeného na zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. června 2015. Podstatou přístupu založeného na hotspotech je poskytování operativní podpory členským státům, které čelí nouzové situaci. Tento přístup nabízí integrovanou, komplexní a cílenou pomoc v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti, která umožňuje, aby byl příchod velkého počtu osob na vnější hranice Unie zvládán humánním a účinným způsobem, i s cílem zabezpečit integritu schengenského prostoru.
(23) Jestliže budou identifikována slabá místa nebo rizika, zejména po schengenském hodnocení v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/201331, měl by dotčený členský stát v zájmu obecné solidarity v schengenském prostoru a v duchu sdílené odpovědnosti za ochranu vnějších hranic EU odpovídajícím způsobem tento problém řešit s využitím zdrojů ze svého programu na provedení doporučení přijatých podle daného nařízení a na základě hodnocení zranitelnosti, která provádí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 2016/1624.
(23) Jestliže budou identifikována slabá místa nebo rizika, zejména po schengenském hodnocení v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/201331, měl by dotčený členský stát v zájmu obecné solidarity v schengenském prostoru a v celé Unii a v duchu sdílené odpovědnosti za ochranu vnějších hranic EU odpovídajícím způsobem tento problém řešit s využitím zdrojů ze svého programu na provedení doporučení přijatých podle daného nařízení a na základě hodnocení zranitelnosti, která provádí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 2016/1624.
31 Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).
(24) Nástroj by měl vyjadřovat solidaritu a sdílenou odpovědnost prostřednictvím finanční pomoci těm členským státům, které v plném rozsahu uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic a víz, jakož i těm státům, které se na úplnou účast v schengenském systému připravují, a měl by být využíván členskými státy v zájmu společné politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic.
(24) Nástroj by měl poskytovat finanční pomoc těm členským státům, které v plném rozsahu uplatňují schengenská ustanovení týkající se vnějších hranic a víz, a těm státům, které se na úplnou účast v schengenském systému připravují, a měl by být využíván členskými státy v zájmu společné politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic.
(26) Aby se přispělo k dosažení politického cíle nástroje, měly by členské státy zajistit, že se jejich programy zaměří na specifické cíle nástroje, že zvolené priority jsou v souladu s dohodnutými prioritami EU a prováděcími opatřeními podle přílohy II a že rozdělení zdrojů mezi jednotlivé cíle a akce bude úměrné výzvám a potřebám, kterým členské státy čelí.
(26) Aby se přispělo k dosažení politického cíle nástroje, měly by členské státy zajistit, že se jejich programy zaměří na specifické cíle nástroje, že zvolené priority jsou v souladu s dohodnutými prioritami EU a prováděcími opatřeními podle přílohy II a že rozdělení odpovídajících zdrojů mezi jednotlivé cíle a akce bude úměrné výzvám a potřebám, kterým členské státy čelí. V tomto ohledu je třeba dosáhnout spravedlivého a transparentního rozdělení zdrojů mezi specifické cíle nástroje. Proto je vhodné zajistit minimální úroveň výdajů pro specifický cíl podpory společné vízové politiky, ať už jde o opatření v rámci přímého nebo nepřímého řízení nebo o opatření v rámci sdíleného řízení.
(31) Ostraha hranic na moři je považována za jednu z funkcí pobřežní stráže prováděnou v námořní oblasti Unie. Vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, které mohou zahrnovat mimo jiné bezpečnost námořní plavby a její ochranu před protiprávními činy, pátrací a záchranné operace, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné prosazování práva a ochranu životního prostředí. S ohledem na široké rozpětí funkcí pobřežní stráže se na ně vztahují různé politiky EU, které by měly usilovat o synergie pro dosažení účinnějších a efektivnějších výsledků.
(31) Ostraha hranic na moři je považována za jednu z funkcí pobřežní stráže prováděnou v námořní oblasti Unie. Vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, které mohou zahrnovat mimo jiné bezpečnost námořní plavby, pátrací a záchranné operace, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné prosazování práva a ochranu životního prostředí. S ohledem na široké rozpětí funkcí pobřežní stráže se na ně vztahují různé politiky EU, které by měly usilovat o synergie pro dosažení účinnějších a efektivnějších výsledků.
(31a) Při provádění akcí financovaných podle nástroje, které souvisejí s ostrahou námořní hranice, by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost plnění jejich povinností poskytnout pomoc ohroženým osobám, které vyplývají z mezinárodního námořního práva. V tomto ohledu by vybavení a systémy podporované v rámci nástroje měly být použity k řešení pátracích a záchranných operací, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři, a tím přispět k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.
(33) Aby byly posíleny doplňkovost a jednotnost námořních činností, předešlo se zdvojování úsilí a zmírnila se rozpočtová omezení v oblasti nákladných činností, jakou je námořní oblast, měl by nástroj podporovat námořní operace víceúčelové povahy, kdy je hlavním cílem ostraha hranic, ale vedle toho lze souběžně sledovat další cíle.
(33) Aby byly posíleny doplňkovost a jednotnost námořních činností, předešlo se zdvojování úsilí a zmírnila se rozpočtová omezení v oblasti nákladných činností, jakou je námořní oblast, měl by nástroj podporovat námořní operace víceúčelové povahy, kdy je hlavním cílem ostraha hranic, ale vedle toho lze souběžně sledovat další související cíle, jako je boj proti obchodování s lidmi.
(34) Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím podporovaná nástrojem by měla být prováděna v plné součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů pro financování vnější činnosti, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu vážou. V souvislosti s vnějším rozměrem by se měl nástroj zaměřit na podporu prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a posílení klíčových aspektů ostrahy jejich hranic a kapacit správy hranic v oblastech zájmu cílů migrační politiky Unie a bezpečnostních cílů Unie.
(34) Hlavním účelem tohoto nástroje by měla být podpora integrované správy hranic na vnějších hranicích Unie a podpora společné vízové politiky. V rámci stanovených limitů a s výhradou vhodných ochranných opatření by však některá opatření ve třetích zemích a ve vztahu k těmto zemím mohla být podporovaná nástrojem. Tato opatření by měla být prováděna v plné součinnosti a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů pro financování vnější činnosti, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti a zahraniční politiky Unie, jež se k dané zemi či regionu vážou.
(34a) Komise by měla věnovat zvláštní pozornost hodnocení operací a programů týkajících se třetích zemí.
(35) Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Vzhledem k tomu, že Unie má oproti členským státům lepší postavení k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při ochraně hranic, společné vízové politice a řízení migračních toků a k poskytnutí platformy pro vývoj společných informačních systémů na podporu těchto politik, finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení přispěje zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i unijní úrovni.
(35) Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na činnosti, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Vzhledem k tomu, že Unie má oproti členským státům lepší postavení k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při správě hranic a společné vízové politice a k poskytnutí platformy pro vývoj společných informačních systémů na podporu těchto politik, finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení přispěje zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i unijní úrovni.
Záležitosti migrace jsou financovány v rámci samostatného nástroje.
(36) Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání operační podpory z tohoto nástroje, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblastech správy hranic a víz, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se správy hranic a víz nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjistí nedostatky v příslušné oblasti.
(36) Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání operační podpory z tohoto nástroje, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblastech správy hranic a víz, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se správy hranic a víz nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu zjistí nedostatky v příslušné oblasti nebo jestliže v rámci spolupráce se třetí zemí členský stát financoval a podnikl s touto třetí zemí společné akce, což vedlo k porušení základních práv zjištěnému prostřednictvím hodnotícího a monitorovacího mechanismu.
Bod odůvodnění 37
(37) Nástroj by měl odrážet potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky v oblasti předvídatelnosti a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení.
(37) Nástroj by měl zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení. Měl by vyvažovat potřebu předvídatelnosti při rozdělování finančních prostředků s potřebou jeho větší flexibility a zjednodušení. Za účelem splnění požadavků na transparentnost fondu musí Evropská komise ve spolupráci se členskými státy zveřejňovat informace o vývoji ročních a víceletých programů tematického nástroje. Provádění nástroje by se mělo řídit zásadami účinnosti, účelnosti a kvality výdajů. Kromě toho by mělo být provádění nástroje co nejvíce uživatelsky přívětivé.
(38) Toto nařízení by mělo stanovit výchozí částky pro programy členských států vypočítané na základě kritérií stanovených v příloze I, která zohledňují délku a stupeň ohrožení na úsecích pozemních či námořních hranic, pracovní zátěž na letištích a konzulátech a počet konzulátů.
(38) Toto nařízení by mělo stanovit výchozí částky pro programy členských států vypočítané na základě kritérií stanovených v příloze I, která zohledňují délku a úroveň dopadů na základě aktuálních i historických údajů na úsecích pozemních či námořních hranic, pracovní zátěž na letištích a konzulátech a počet konzulátů.
(39a) Přezkum v polovině období by měl být sloužit k vyhodnocení účinnosti a unijní přidané hodnoty programů, k vyřešení problémů, které se objevily v první fázi, a k vypracování transparentního přehledu provádění.
(40) Jelikož se výzvy v oblasti správy hranic a víz neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobovat přidělování finančních prostředků změnám migračních toků, tlaku na hranicích a bezpečnostním hrozbám a financování směrovat na priority s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii. Za účelem reakce na náhlé potřeby, změny politik a priorit Unie a za účelem nasměrování financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii bude část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a na mimořádnou pomoc.
(40) Jelikož se výzvy v oblasti správy hranic a víz neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobovat přidělování finančních prostředků změnám priorit v oblasti vízové politiky a správy hranic, a to i v důsledku zvýšeného tlaku na hranicích, a financování směrovat na priority s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii. Za účelem reakce na náhlé potřeby, změny politik a priorit Unie a za účelem nasměrování financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii bude část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a na mimořádnou pomoc.
Bod odůvodnění 42
(42) Nástroj by měl přispívat na podporu provozních nákladů souvisejících se správou hranic, společnou vízovou politikou a rozsáhlými informačními systémy a tím umožnit členským státům, aby si udržovaly kapacity nezbytné pro celou Unii. Tato podpora spočívá v plné náhradě zvláštních nákladů souvisejících s cíli nástroje a měla by být nedílnou součástí programů členských států.
(42) Nástroj by měl v rámci stanovených limitů přispívat na podporu provozních nákladů souvisejících se správou hranic, společnou vízovou politikou a rozsáhlými informačními systémy a tím umožnit členským státům, aby si udržovaly kapacity nezbytné pro celou Unii. Tato podpora spočívá v plné náhradě zvláštních nákladů souvisejících s cíli nástroje a měla by být nedílnou součástí programů členských států.
Na podporu provozních nákladů by se měla vztahovat omezení, protože tyto výdaje jsou zpravidla záležitostí vnitrostátních rozpočtů a nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu Unie.
Bod odůvodnění 43
(43) Část dostupných zdrojů z nástroje lze také přidělit na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec jejich počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce vyžadující spolupráci nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům, například nákup technického vybavení požadovaného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost, financovaný z národních programů členských států, modernizaci procesů vyřizování žádostí o udělení víza, vývoj nových rozsáhlých informačních systémů a zajištění interoperability mezi těmito systémy. Tyto specifické akce budou definovány Komisí v jejích pracovních programech.
(43) Část dostupných zdrojů z nástroje lze také přidělit na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec jejich počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce s přidanou hodnotou Unie vyžadující spolupráci mezi členskými státy nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům, například nákup technického vybavení požadovaného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost, financovaný z národních programů členských států, modernizaci procesů vyřizování žádostí o udělení víza, vývoj rozsáhlých informačních systémů a zajištění interoperability mezi těmito systémy. Tyto specifické akce budou definovány Komisí v jejích pracovních programech, které by měly být přijímány prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.
Bod odůvodnění 45
(45) Aby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit nepředvídaný nebo nepřiměřený migrační tlak, a to zejména v těch úsecích hranic, kde bylo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/201338 zjištěno, že dopady svou intenzitou ohrožují fungování schengenského prostoru jako celku, i tlak na vízová oddělení konzulátů členských států nebo rizika pro bezpečnost hranic, mělo by být možné poskytovat mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným tímto nařízením.
(45) Aby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit nepředvídané, naléhavé a konkrétní potřeby v případě nouzové situace, a to zejména v těch úsecích hranic, a to zejména v těch úsecích hranic, kde bylo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/201338 zjištěno, že dopady svou intenzitou ohrožují fungování schengenského prostoru jako celku, i tlak na vízová oddělení konzulátů členských států nebo rizika pro bezpečnost hranic, měl by tento nástroj výjimečně a jako poslední opatření poskytovat finanční pomoc v souladu s rámcem stanoveným tímto nařízením.
38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).
Bod odůvodnění 45 a (nový)
(45a) Migrace a překročení vnějších hranic velkým počtem státních příslušníků třetích zemí by samy o sobě neměly být považovány za ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti a neměly by samy o sobě vést k poskytování mimořádné pomoci v rámci tohoto nástroje.
Bod odůvodnění 46
(46) Politický cíl tohoto nástroje bude rovněž zohledněn prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci příslušného okna (příslušných oken) [...] programu Invest EU. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.
Bod odůvodnění 49
(49) Za účelem provádění akcí v rámci sdíleného řízení by měl být nástroj součástí soudržného rámce tvořeného tímto nařízením, finančním nařízením a nařízením (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních].
(49) Za účelem provádění akcí v rámci sdíleného řízení by měl být nástroj součástí soudržného rámce tvořeného tímto nařízením, finančním nařízením a nástrojem o společných ustanoveních pro sdílené řízení. V případě protichůdných ustanovení by toto nařízení mělo mít přednost před nařízením o společných ustanoveních.
Bod odůvodnění 52
(52) V souladu s nařízením (EU) …/… [nové finanční nařízení]41, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201342, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/9543, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/9644 a nařízením Rady (EU) 2017/193945 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/137146. V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.
(52) V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201342, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/9543, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/9644 a nařízením Rady (EU) 2017/193945 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/137146. V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Výsledky vyšetřování nesrovnalostí nebo podvodů v souvislosti s nástrojem by měly být poskytnuty Evropskému parlamentu.
41 Úř. věst. C […], […], s. […].
42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
43 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
44 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
45 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1939 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
Bod odůvodnění 55
(55) Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich národní programy řešily nově se objevující hrozby, jimž nejvzdálenější regiony čelí. Nástroj podpoří tyto členské státy prostřednictvím odpovídajících zdrojů, aby mohly nejvzdálenějším regionům případně poskytovat pomoc.
(55) Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich národní programy řešily nově se objevující hrozby, jimž nejvzdálenější regiony čelí, jako je ostraha hranic, nepřiměřený příliv lidí nebo rozvoj informačních systémů EU. Nástroj podpoří tyto členské státy prostřednictvím odpovídajících zdrojů, aby mohly nejvzdálenějším regionům s ohledem na tyto zvláštnosti poskytovat pomoc.
Bod odůvodnění 56
(56) Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201648 je třeba tento nástroj hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené nástrojem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl tohoto nástroje.
(56) Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201648 je třeba tento nástroj hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele, včetně kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, jakožto základ pro hodnocení účinků nástroje v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené nástrojem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl tohoto nástroje.
48 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
Bod odůvodnění 58
(58) Prostřednictvím ukazatelů a účetního výkaznictví by měla Komise a členské státy monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních] a tímto nařízením.
(58) Komise by měla každoročně předkládat Evropskému parlamentu a Radě přehled přijatých výročních zpráv o výkonnosti. Komise by na požádání měla poskytnout Evropskému parlamentu a Radě plné znění výročních zpráv o výkonnosti.
Bod odůvodnění 58 a (nový)
(58a) V přechodném období a po celou dobu provádění nástroje je důležité zajistit řádné finanční řízení a právní jistotu. Činnosti prováděné v období 2014–2020 by neměly být v přechodném období přerušeny.
Bod odůvodnění 60
(60) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201150. Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména informační povinnost vůči Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví způsoby poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup.
(60) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201150. Pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví způsoby poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup.
50 Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
1. Toto nařízení zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nástroj“).
1. Toto nařízení zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nástroj“) pro období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
2. Fond se zřizuje tímto nařízením společně s nařízením (EU) …/… [Fond pro vybavení pro celní kontroly], kterým se zřizuje jako součást [Fondu pro integrovanou správu hranic] nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly.
3. Stanoví cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
3. Toto nařízení stanoví cíle nástroje, specifické cíle a opatření k provádění těchto konkrétních cílů, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
1) „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu Unie, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
Není jasné, jakou přidanou hodnotu by měly operace kombinování zdrojů v oblasti správy hranic a vízové politiky. Zejména není jasné, na jaké akce by se tyto operace vztahovaly a za jakých podmínek. Politika Unie v oblasti správy hranic a víz by neměla být závislá na financování ze soukromého sektoru.
4) „vnějšími hranicemi“ se rozumí hranice členských států: pozemní hranice, včetně říčních a jezerních hranic, a jejich námořní hranice a letiště, říční přístavy, námořní přístavy a jezerní přístavy, na které se vztahují ustanovení práva Unie pro překračování vnějších hranic, včetně vnitřních hranic, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny;
4) „vnějšími hranicemi“ se rozumí vnější hranice, jak jsou definovány v čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 399/2016 pro hranice členských států: pozemní hranice, včetně říčních a jezerních hranic, a jejich námořní hranice a letiště, říční přístavy, námořní přístavy a jezerní přístavy, na které se vztahují ustanovení práva Unie pro překračování vnějších hranic, včetně vnitřních hranic, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny;
1. Politickým cílem nástroje jakožto součásti Fondu pro integrovanou správu hranic je v naprostém souladu se závazky Unie v oblasti základních práv zajistit silnou a účinnou evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích při současném zabezpečení volného pohybu osob v Unii, a tím přispět k zaručení vysoké úrovně bezpečnosti v Unii.
1. Politickým cílem nástroje jakožto součásti Fondu pro integrovanou správu hranic je v naprostém souladu s acquis a mezinárodními závazky Unie a jejích členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou signatáři, zajistit účinnou evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích při současném zabezpečení volného pohybu osob v Unii.
a) podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky;
a) podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky;
b) podpora společné vízové politiky s cílem usnadnit legální cestování a zabránit migračním a bezpečnostním rizikům.
b) podpora společné vízové politiky s cílem zajistit harmonizovanější přístup členských států v oblasti udělování víz, usnadnit legální cestování a zmírnit bezpečnostní rizika:
Zákaz diskriminace a dodržování základních práv
Provádění tohoto nástroje probíhá v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie, Listinou základních práv Evropské unie, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv, zejména tím, že zajistí dodržování zásad zákazu diskriminace a nenavracení.
1. V rámci cílů uvedených v článku 3 a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II jsou prostřednictvím nástroje podporovány zejména akce vyjmenované v příloze III.
1. V souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II jsou prostřednictvím nástroje podporovány akce, které přispívají k dosažení cílů uvedených v článku 3, a zejména akce vyjmenované v příloze III.
2. Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení může nástroj v souladu s článkem 5 případně podporovat akce prováděné v třetích zemích a ve vztahu k nim, které jsou v souladu s prioritami Unie podle přílohy III.
2. Za účelem dosažení cílů uvedených v článku 3 může nástroj ve výjimečných případech v rámci stanovených limitů a s výhradou vhodných ochranných opatření v souladu s článkem 5 podporovat akce podle přílohy III prováděné v třetích zemích a ve vztahu k nim.
2a. Celková výše financování na podporu akcí ve třetích zemích nebo v souvislosti se třetími zeměmi v rámci tematického nástroje podle článku 8 nepřesáhne 4 % celkové částky přidělené na tematický nástroj podle čl. 7 odst. 2 písm. b).
2b. Celková výše financování na podporu akcí ve třetích zemích nebo v souvislosti se třetími zeměmi v rámci programů členských států podle článku 12 nepřesáhne pro každý členský stát 4 % celkové částky přidělené tomuto členskému státu podle čl. 7 odst. 2 písm. a), čl. 10 odst. 1 a přílohy I.
Čl. 4 – odst. 3 – pododstavec 2
V případě mimořádné situace lze nezpůsobilé akce uvedené v tomto odstavci považovat za způsobilé.
V případě mimořádné situace podle článku 23 lze nezpůsobilé akce uvedené v tomto odstavci považovat za způsobilé.
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a – bod ii
ii) třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek v něm stanovených;
ii) třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek v něm stanovených, za podmínky, že veškeré akce v této třetí zemi nebo v souvislosti s touto třetí zemí plně respektují práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie a mezinárodní závazky Unie a členských států.
3. Právní subjekty usazené ve třetí zemi jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů dané akce.
3. Právní subjekty usazené ve třetí zemi jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů dané akce, a pokud je to v plném souladu s acquis Unie a Listinou základních práv Evropské unie.
4. Právní subjekty účastnící se konsorcia nejméně dvou nezávislých subjektů, které jsou usazeny v různých členských státech nebo v zámořských zemích nebo územích spojených s těmito státy nebo ve třetích zemích, jsou způsobilé.
4. Právní subjekty účastnící se konsorcia nejméně dvou nezávislých subjektů, které jsou usazeny v různých členských státech nebo v zámořských zemích nebo územích spojených s těmito stát, jsou způsobilé. Pokud jsou mezinárodní organizace účastnící se konsorcia usazeny ve třetí zemi, použije se čl. 6 odst. 3.
1. Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty cílů tohoto nařízení.
1. Podpora poskytovaná podle tohoto nařízení doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty Unie cílů tohoto nařízení.
3b. Komise a členské státy při provádění nástroje spolupracují. Komise zřídí asistenční službu a kontaktní místo s cílem poskytovat podporu členským státům a napomáhat účinnému přidělování finančních prostředků.
1. Finanční krytí pro provádění nástroje na období 2021–2027 činí 8 018 000 000 EUR v běžných cenách.
1. Finanční krytí pro provádění nástroje na období 2021–2027 činí 7 087 760 000 EUR v cenách roku 2018 (8 018 000 000 EUR v běžných cenách).
a) částka ve výši 4 811 000 000 EUR se přiděluje na programy prováděné v rámci sdíleného řízení, z toho 157 200 000 EUR je určeno na zvláštní režim průjezdu podle článku 16 prováděný v rámci sdíleného řízení;
a) částka ve výši 4 252 833 000 EUR v cenách roku 2018 (4 811 000 000 EUR v běžných cenách) se přiděluje na programy prováděné v rámci sdíleného řízení, z toho 138 962 000 EUR v cenách roku 2018 (157 200 000 EUR v běžných cenách) je určeno na zvláštní režim průjezdu podle článku 16 prováděný v rámci sdíleného řízení;
b) částka ve výši 3 207 000 000 EUR se přiděluje na tematický nástroj.
b) částka ve výši 2 834 927 000 EUR v cenách roku 2018 (3 207 000 000 EUR v běžných cenách) se přiděluje na tematický nástroj.
2. Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou pro Unii nebo k reakci na naléhavé potřeby, a to v souladu se schválenými prioritami Unie vymezenými v příloze II.
2. Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou pro Unii nebo k reakci na naléhavé potřeby, a to v souladu se schválenými prioritami Unie vymezenými v příloze II nebo podpůrnými opatřeními dle článku 20. Pokud jde o přípravu pracovních programů, Komise ji konzultuje s organizacemi zastupujícími partnery na úrovni EU včetně občanské společnosti.
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a. Alespoň 20 % financování z tematického nástroje se přidělí na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b).
3. Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v režimu přímého nebo nepřímého řízení, zajistí se, aby se na vybrané projekty nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění projektů.
3. Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v režimu přímého nebo nepřímého řízení, nebudou k dispozici žádné finanční prostředky na projekty, u nichž by legalita projektů nebo legalita a správnost financování byla zjevně zpochybněna na základě odůvodněného stanoviska Komise týkajícího se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.
4. Pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje používány v režimu sdíleného řízení, Komise posoudí pro účely článku 18 a čl. 19. odst. 2 nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních], zda se na plánované akce nevztahuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění projektů.
4. Pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje používány v režimu sdíleného řízení, Komise posoudí plánované akce, aby nebyly k dispozici žádné finanční prostředky na projekty, jejichž legalita a správnost nebo výkonnost by byla zjevně zpochybněna na základě odůvodněného stanoviska Komise týkajícího se nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU.
Čl. 8 – odst. 4 a (nový)
4a. Je-li financování z tematického nástroje poskytováno v rámci přímého nebo nepřímého řízení, Komise posoudí, zda předpokládané akce netrpí všeobecnými nedostatky týkajícími se právního státu v členském státě, který ovlivňuje nebo může ovlivňovat zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie způsobem, který ohrožuje legalitu a řádnost výdajů nebo výkonnost projektů.
6. Komise přijme pro tematický nástroj rozhodnutí o financování podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odstavci 1. V rozhodnutích o financování se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
6. Komise je zmocněna přijímat pro tematický nástroj akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, v nichž stanoví pracovní programy podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odstavci 1.
Čl. 8 – odst. 7
7. Po přijetí rozhodnutí o financování uvedeného v odstavci 3 může Komise provést příslušné změny v programech prováděných v rámci sdíleného řízení.
7. Po přijetí pracovního programu uvedeného v odstavci 6 může Komise provést příslušné změny v programech prováděných v rámci sdíleného řízení.
Čl. 8 – odst. 8
8. Rozhodnutí o financování mohou být roční nebo víceletá a mohou platit pro jednu nebo více složek tematického nástroje.
8. Pracovní programy mohou být roční nebo víceletá a mohou platit pro jednu nebo více složek tematického nástroje.
1. Tento oddíl se vztahuje na část finančního krytí uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být provedeny v rámci sdíleného řízení podle rozhodnutí Komise týkajícího se tematického nástroje podle článku 8.
1. Tento oddíl se vztahuje na část finančního krytí uvedenou v čl. 7 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být provedeny v rámci sdíleného řízení podle pracovních programů Komise týkajících se tematického nástroje podle článku 8.
a) 4 009 000 000 EUR členským státům v souladu s kritérii uvedenými v příloze I;
a) částka ve výši 3 543 880 000 EUR v cenách roku 2018 (4 009 000 000 EUR v běžných cenách) členským státům v souladu s kritérii uvedenými v příloze I;
Čl. 10 – odst. 1 – písm. b
b) 802 000 000 EUR členským státům na úpravu přídělů na programy podle čl. 13 odst. 1.
b) 708 953 000 EUR v cenách z roku 2018 (708 953 000 EUR v běžných cenách členským státům na úpravu přídělů na programy podle čl. 13 odst. 1.
1. Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.
1. Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 85 % celkových způsobilých výdajů na projekt od členských států, jejichž hrubý národní důchod na osobu (HND) je nižší než 90 % průměru Unie a 75 % celkových způsobilých výdajů pro ostatní členské státy.
1. Každý členský stát zajistí, aby priority vymezené v jeho programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti správy hranic a víz, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie. Členské státy při vymezování priorit svých programů zajistí, aby byla náležitě zohledněna prováděcí opatření stanovená v příloze II.
1. Každý členský stát a Komise zajistí, aby priority vymezené ve vnitrostátním programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti správy hranic a víz, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie a mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou signatáři. Členské státy při vymezování priorit svých programů zajistí, aby byla náležitě zohledněna prováděcí opatření stanovená v příloze II.
2. Komise zajistí, aby byla do procesu tvorby programů členských států zapojena již v rané fázi Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a případně také agentura eu-LISA, jestliže programy spadají do působnosti těchto agentur.
2. Komise zajistí, aby byla do procesu tvorby programů členských států případně zapojena již v rané fázi Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, agentura eu-LISA, Agentura Evropské unie pro základní práva a jakákoli jiná agentura Unie, jestliže programy spadají do působnosti těchto agentur.
3. Bude konzultovat návrhy programů s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se zvláštním důrazem na činnosti začleněné do operační podpory v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a), aby se zajistil soulad a doplňkovost s akcemi agentury a akcemi členských států ohledně správy hranic, zamezilo se dvojímu financování a bylo dosaženo nákladové efektivnosti.
3. Komise bude konzultovat návrhy programů s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se zvláštním důrazem na činnosti začleněné do operační podpory v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a), aby se zajistil soulad a doplňkovost s akcemi agentury a akcemi členských států ohledně správy hranic, zamezilo se dvojímu financování a bylo dosaženo nákladové efektivnosti.
Čl. 12 – odst. 3 a (nový)
3a. Komise bude konzultovat návrhy programů s eu-LISA se zvláštním důrazem na činnosti začleněné do technické podpory v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. b), aby se zajistil soulad a doplňkovost s akcemi eu-LISA a akcemi členských států.
4. Ve vhodných případech zapojí Komise Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž a agenturu eu-LISA do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, a to zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou nástroje byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.
4. Komise ve vhodných případech zapojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž a agenturu eu-LISA, Agenturu Evropské unie pro základní práva a jakoukoli další příslušnou agenturu do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, a to zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou nástroje byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.
Čl. 12 – odst. 6
6. Komise případně zapojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž do procesu přezkumu nejvhodnějšího přístupu k realizaci doporučení s podporou tohoto nástroje.
6. Komise případně zapojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, agenturu eu-LISA, Agenturu Evropské unie pro základní práva a jakoukoli další příslušnou agenturu nebo orgán do procesu přezkumu nejvhodnějšího přístupu k realizaci doporučení s podporou tohoto nástroje.
Čl. 12 – odst. 8
8. V případě potřeby se dotyčný program změní, aby zohledňoval doporučení uvedená v odstavci 5. V závislosti na dopadu dané úpravy může revidovaný program podléhat schválení Komise.
8. V případě potřeby se dotyčný program změní, aby zohledňoval doporučení uvedená v odstavci 5 pokrok dosažený při dosažení milníků a cílů, dle posouzení ve výročních zprávách o výkonnosti uvedených v čl. 27 odst. 2 písm. a). V závislosti na dopadu dané úpravy revidovaný program podléhá schválení Komise.
Čl. 12 – odst. 10
10. Kdykoli se členský stát rozhodne pro provádění projektů s podporou nástroje společně s třetí zemí nebo ve třetí zemi, konzultuje tuto skutečnost před zahájením projektu s Komisí.
10. Dříve než se členský stát rozhodne pro provádění projektů s podporou nástroje společně s třetí zemí, ve třetí zemi nebo v souvislosti se třetí zemí, zajistí, aby veškeré akce navržené touto třetí zemí nebo v souvislosti s touto třetí zemí byla v souladu s mezinárodními závazky Unie a daného členského státu a aby plně respektovaly práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie. Dotčený členský stát konzultuje tuto skutečnost před zahájením projektu s Komisí, a to i pokud jde o zajištění splnění výše uvedených podmínek.
Čl. 12 – odst. 11
11. Kdykoliv se členský stát rozhodne provést akce podporované z nástroje s třetí zemí nebo ve třetí zemi v souvislosti s monitorováním, odhalováním, identifikací a sledováním nedovoleného překračování hranic, jeho předcházením a zadržováním osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem lepšího zajištění ochrany a záchrany životů migrantů, informuje Komisi o jakékoli dvoustranné či mnohostranné dohodě o spolupráci s takovou třetí zemí v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 1052/2013.
11. Kdykoliv se členský stát výjimečně rozhodne provést akce podporované z nástroje s třetí zemí nebo ve vztahu ke třetí zemi v souvislosti s monitorováním, odhalováním, identifikací a sledováním nedovoleného překračování hranic, jeho předcházením a zadržováním osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem lepšího zajištění ochrany a záchrany životů migrantů, informuje Komisi o jakékoli dvoustranné či mnohostranné dohodě o spolupráci s takovou třetí zemí v souladu s článkem 20 nařízení (EU) č. 1052/2013. Členské státy zajistí plné dodržování zásady nenavracení, včetně akcí, které probíhají na volném moři.
Čl. 12 – odst. 11 a (nový)
11a. Pokud členský stát rozhodne zahájit v rámci tohoto nástroje projekty s třetí zemí nebo ve třetí zemi nebo související s třetí zemí, informuje o tom ve lhůtě deseti dnů organizace, které zastupují partnery na vnitrostátní úrovni, jakož i členy řídícího výboru.
Čl. 12 – odst. 12 – návětí
12. Pokud jde o operativní vybavení, včetně dopravních prostředků, a komunikační systémy nutné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic, nakoupené s podporou tohoto nástroje, platí, že:
12. Pokud jde o operativní vybavení, včetně dopravních prostředků a komunikační systémy nutné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic a pátrací a záchranné operace nakoupené s podporou tohoto nástroje, platí, že:
Čl. 12 – odst. 12 – písm. d
d) za účelem podpory soudržného plánování rozvoje schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže a možností využívání společného zadávání veřejných zakázek členské státy informují Komisi, v rámci podávání zpráv v souladu s článkem 27, o dostupném víceletém plánování vybavení, jehož koupi v rámci nástroje očekávají. Komise tyto informace předloží Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.
Pokud členské státy provádějí opatření v rámci tohoto nástroje, které souvisejí s ostrahou námořních hranic, věnují zvláštní pozornost svým mezinárodním závazkům v oblasti pátrání a záchrany na moři a jsou za tímto účelem oprávněni používat zařízení a systémy uvedené v písmenech a) až d) tohoto odstavce.
Čl. 12 – odst. 13
13. Odborná příprava v oblasti správy hranic vykonávaná s podporou tohoto nástroje vychází z příslušných harmonizovaných evropských standardů pro vzdělávání a společných standardů odborné přípravy pro ostrahu hranic a pobřeží se zaručenou kvalitou.
13. Odborná příprava v oblasti správy hranic vykonávaná s podporou tohoto nástroje vychází z příslušných harmonizovaných evropských standardů pro vzdělávání a společných standardů odborné přípravy pro ostrahu hranic a pobřeží se zaručenou kvalitou zahrnující obory příslušného práva Unie a mezinárodního práva, včetně základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a příslušného námořního práva.
Čl. 12 – odst. 15
15. Programování, jak stanoví čl. 17 odst. 5 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních], vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 1 přílohy VI.
15. Každý program stanoví pro každý specifický cíl typy intervencí v souladu s tabulkou 1 přílohy VI a orientační rozdělení naprogramovaných zdrojů podle typu intervence nebo oblasti podpory.
Čl. 13 – odst. -1 (nový)
-1. Programy jsou podrobeny přezkumu a hodnocení v polovině období v souladu s článkem 26.
1. V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečné finanční prostředky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 11 přílohy I. Tato přidělená částka bude založena na nejnovějších dostupných statistických údajích pro kritéria uvedená v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 11 přílohy I. Toto financování se použije se na období od kalendářního roku 2025.
1. Do konce roku 2024 a poté, co informovala Evropský parlament, přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečné finanční prostředky uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 11 přílohy I. Tato přidělená částka bude založena na nejnovějších dostupných statistických údajích pro kritéria uvedená v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 11 přílohy I. Toto financování se použije se na období od kalendářního roku 2025.
2. Pokud není nejméně 10 % počátečního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) pokryto žádostmi o průběžné platby předloženými v souladu s článkem 85 nařízení (EU) …/... [nařízení o společných ustanoveních], není dotyčný členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v odstavci 1.
2. Pokud není nejméně 30 % počátečního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) pokryto žádostmi o průběžné platby, není dotyčný členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v odstavci 1.
2a. Odstavec 2 se použije pouze tehdy, pokud jsou příslušný předpisový rámec a související právní akty platné k 1. lednu 2022.
3. V rámci přídělu prostředků z tematického nástroje od roku 2025 se případně zohlední pokrok při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 12 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] a zjištěné nedostatky při provádění.
3. V rámci přídělu prostředků z tematického nástroje od roku 2025 se případně zohlední pokrok při dosahování milníků výkonnostního rámce a zjištěné nedostatky při provádění.
1. Specifické akce jsou nadnárodní nebo vnitrostátní projekty v souladu s cíli tohoto nařízení, na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů.
1. Specifické akce jsou nadnárodní nebo vnitrostátní projekty přinášející přidanou hodnotu Unie v souladu s cíli tohoto nařízení, na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů.
3. Členské státy využívající operační podporu musí jednat v souladu s acquis Unie v oblasti správy hranic a víz.
3. Členské státy využívající operační podporu musí jednat v souladu s acquis Unie.
Čl. 15 – odst. 5
5. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 3 písm. c), operační podpora se soustředí na specifické úkoly a služby stanovené v příloze VII.
5. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 3 písm. c), operační podpora se soustředí na způsobilé akce stanovené v příloze VII.
6. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny specifických úkolů a služeb uvedených v příloze VII.
6. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny způsobilých akcí uvedených v příloze VII.
Operace kombinování zdrojů
Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto nástroje se provádějí v souladu s [nařízení o InvestEU] a [hlavou X] finančního nařízení.
Z nástroje lze podpořit opatření technické pomoci prováděná z podnětu nebo jménem Komise. Tato opatření mohou být financována ve výši 100 %.
Z nástroje lze podpořit opatření technické pomoci prováděná z podnětu nebo jménem Komise. Tato opatření, jmenovitě přípravné práce, monitorování, dohled, audit, hodnocení a veškerá správní a technickou pomoc nezbytná pro provádění tohoto nařízení, a případně prováděná s třetími zeměmi, mohou být financována ve výši 100 %.
Čl. 22 – odst. 1
1. Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1. Příjemci finančních prostředků Unie podporují opatření a jejich výsledky tím, že poskytují ucelené, účinné a užitečné informace různým relevantním cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti, v příslušných jazycích. Aby byla zajištěna viditelnost financování ze strany Unie, uvedou příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci původ těchto prostředků. Za tímto účelem příjemci zajistí, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti obsahovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie.
2. Komise provádí k tomuto nástroji a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na tento nástroj rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli tohoto nařízení.
2. S cílem informovat co nejširší veřejnost Komise provádí v souvislosti s prováděním tohoto nástroje a jeho opatřeními a výsledky informační a komunikační činnosti. Komise zveřejní zejména informace o vývoji ročního a víceletého programu daného tematického nástroje. Komise rovněž zveřejní seznam operací vybraných pro podporu v rámci tematického nástroje na veřejně přístupných webových stránkách a tento seznam aktualizuje nejméně jednou za tři měsíce. Finanční zdroje vyčleněné na tento nástroj rovněž přispívají ke sdělování informací o provádění politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli tohoto nařízení. Komise může zejména podporovat osvědčené postupy a výměnu informací co se týče provádění tohoto nástroje.
Čl. 22 – odst. 2 a (nový)
2a. Komise zveřejní informace uvedené v odstavci 2 v otevřených a strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES1a, které umožňují třídění, prohledávání, extrahování, srovnávání a opětovné použití údajů. Údaje lze třídit podle priority, specifického cíle, celkových způsobilých nákladů na operace, celkových nákladů na projekty, celkových nákladů na zadávací řízení, názvu příjemce a názvu dodavatele.
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).
2a. Členské státy mají povinnost zasílat Komisi informace o vývoji programů sdíleného řízení za účelem zveřejnění na jejích internetových stránkách.
Čl. 23 – odst. 1
1. Nástroj poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě mimořádné situace vyvolané naléhavými a výjimečnými okolnostmi, kdy velký či nepřiměřený počet státních příslušníků třetích zemí překročil, překračuje nebo se očekává, že překročí vnější hranice jednoho nebo více členských států, zejména v těch úsecích hranic, kde bylo zjištěno, že úroveň dopadu svou intenzitou ohrožuje fungování celého schengenského prostoru, nebo v případě jakékoli jiné naléhavé a výjimečné situace v působnosti tohoto nařízení, která vyžaduje okamžité přijetí opatření.
1. Komise může ve výjimečných případech a jako poslední možnost rozhodnout o poskytnutí finanční pomoci na řešení naléhavých a zvláštních potřeb v případě řádně odůvodněné nouzové situace. Tyto stiuace mohou být důsledkem naléhavého a výjimečného tlaku, kdy velký či nepřiměřený počet státních příslušníků třetích zemí překročil, překračuje nebo se očekává, že překročí vnější hranice jednoho nebo více členských států, zejména v těch úsecích hranic, kde bylo zjištěno, že úroveň dopadu svou intenzitou ohrožuje fungování celého schengenského prostoru nebo v případě jakékoli jiné řádně odůvodněné mimořádné situace, která vyžaduje okamžité přijetí opatření na vnějších hranicích v působnosti tohoto nařízení. Komise o tomto bez prodlení uvědomí Evropský parlament a Radu.
Čl. 23 – odst. 4 a (nový)
4a. Je-li to nezbytné v zájmu provádění akcí, může se mimořádná pomoc vztahovat na výdaje vzniklé před dnem předložení žádosti o grant nebo žádosti o pomoc, nikoli však před 1. lednem 2021.
Čl. 23 – odst. 4 b (nový)
4b. Mimořádná pomoc musí být poskytnuta přesně v souladu s acquis Unie a mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních dokumentů, které podepsaly.
Čl. 24 – odst. 1
1. Na akci, na niž byl získán příspěvek z nástroje, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady akce a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
1. Na akci, na niž byl získán příspěvek z nástroje, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady akce a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory. Příspěvky z jiných programů Unie na akce v rámci tohoto nástroje se případně uznávají v pracovních programech Komise nebo v národních programech a výročních zprávách o výkonnosti.
2. Akce, které obdržely certifikaci „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:
2. Operace, které obdržely certifikaci „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:
Čl. 24 – odst. 2 – pododstavec 1
mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] a článkem 8 nařízení (EU) …/… [financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla fondu nebo nástroje, z něhož se podpora poskytne.
mohou obržet podporu ze strukturálních fondů Unie, za předpokladu, že tato opatření jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla fondu nebo nástroje, z něhož se podpora poskytne.
Čl. 25 – odst. 1
1. Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 43 odst. 3 písm. h) bodů i) a iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou V.
1. Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 písm. h) bodů i) a iii) finančního nařízení alespoň každoročně předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou V.
Čl. 25 – odst. 3
3. Ukazatele pro vykazování pokroku nástroje při plnění cílů nařízení jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.
3. Ukazatele pro vykazování pokroku nástroje při plnění cílů nařízení jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní. Pro zdroje v rámci sdíleného řízení se použijí společné ukazatele. Na požádání se údaje o ukazatelích výstupů a výsledků, které Komise získala, zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě.
Čl. 25 – odst. 5 a (nový)
5a. Pokud jde o zdroje v rámci sdíleného řízení, monitorování a podávání zpráv se zakládá na typech intervencí uvedených v příloze VI. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterými se řeší nepředvídané nebo nové okolnosti nebo pro zabezpečení účinného provádění finančních prostředků.
Čl. 25 – odst. 5 b (nový)
5b. Komise věnuje zvláštní pozornost monitorování akcí podle článku 5 a čl. 12 odst. 10 a 11 prováděných třetími zeměmi, ve třetích zemích nebo týkajících se třetích zemí.
Čl. 26 – odst. 1
1. Komise provede hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení tohoto nařízení, včetně akcí prováděných v rámci tohoto nástroje.
1. Do 31. prosince 2024 Komise předloží hodnocení provádění tohoto nařízení v polovině období. Hodnocení v polovině období posoudí účinnost, účelnost, zjednodušení a flexibilitu fondu. Konkrétněji musí toto hodnocení zahrnovat:
Čl. 26 – odst. 1 – písm. a (nové)
a) pokroku při dosahování cílů tohoto nařízení s přihlédnutím ke všem příslušným dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti, které v souladu s článkem 30 předložily členské státy, a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII;
Čl. 26 – odst. 1 – písm. b (nové)
b) přidaná hodnota Unie v případě akcí a operací prováděných v rámci tohoto nástroje;
Čl. 26 – odst. 1 – písm. c (nové)
c) příspěvek nástroje k řešení stávajících a nových výzev na vnějších hranicích, k rozvoji společné vízové politiky a k využívání nástroje k řešení nedostatků, na něž poukazuje schengenský hodnotící mechanismus a posouzení zranitelnosti;
Čl. 26 – odst. 1 – písm. d (nové)
d) trvající relevantnosti a vhodnost prováděcích opatření uvedených v příloze II a akcí uvedených v příloze III;
Čl. 26 – odst. 1 – písm. e (nové)
e) doplňkovost a provázanost akcí podporovaných v rámci tohoto nástroje a podporu poskytovanou z jiných fondů Unie.
Čl. 26 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Přezkum v polovině období zohlední výsledky zpětného hodnocení dlouhodobého dopadu předchozího nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnosti na období 2014–2020.
Čl. 26 – odst. 1 a (nový)
1a. Do 31. ledna 2030 provede Komise zpětné hodnocení. K témuž dni Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu. Součástí zpětného hodnocení je posouzení hledisek uvedených v odstavci 1. v tomto ohledu slouží hodnocení dlouhodobějšího dopadu fondu jako podklad pro rozhodnutí o případném obnovení nebo úpravě následujícího fondu.
Čl. 26 – odst. 2
2. Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu ve lhůtě stanovené v článku 40 nařízení (EU) …/… [nařízení o společných ustanoveních].
2. Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu ve lhůtě stanovené v článku 14 tohoto nařízení.
Čl. 26 – odst. 2 a (nový)
2a. Při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení Komise věnuje zvláštní pozornost hodnocení akcí prováděných třetími zeměmi či ve třetích zemích nebo akcí týkajících se třetích zemí v souladu s článkem 5, článkem 12 odst. 10 a článkem 11.
Čl. 27 – odst. 1
1. Do 15. února 2023 a ke stejnému datu každého následujícího roku až do roku 2031 předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 36 odst. 6 nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních]. Zpráva předložená v roce 2023 se bude týkat provádění programu do 30. června 2022.
1. Do 15. února 2023 a ke stejnému datu každého následujícího roku až do roku 2031 předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti. Zpráva předložená v roce 2023 se bude týkat provádění programu do 30. června 2022. Členské státy tyto zprávy zveřejní na zvláštních internetových stránkách a předají je Evropskému parlamentu a Radě.
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a
a) pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované v článku 37 nařízení (EU) ... /... [nařízení o společných ustanoveních];
a) pokroku při provádění programu a dosahování milníků a cílů, přičemž se zohlední nejnovější souhrnné údaje, které byly předány Komisi;
Čl. 27 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa) rozpisu ročních účetních závěrek národního programu na zpětně získané částky, předběžném financování pro konečné příjemce a skutečně vynaložených výdajích;
Čl. 27 – odst. 2 – písm. b
b) veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu, a opatřeních přijatých za účelem jejich vyřešení;
b) veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu, a opatřeních přijatých za účelem jejich vyřešení, včetně odůvodněných stanovisek vydaných Komisí v souvislosti s řízením pro nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU;
Čl. 27 – odst. 2 – písm. c
c) doplňkovosti akcí podporovaných nástrojem a podpory poskytované z jiných nástrojů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k těmto zemím;
c) doplňkovosti, koordinace a provázanosti mezi akcemi podporovanými nástrojem a podporou poskytovanou z jiných fondů Unie, zejména nástrojů na financování vnější činnosti a jiných, které poskytují finanční prostředky ve třetích zemích nebo ve vztahu ke třetím zemím.
Čl. 27 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da) dodržování požadavků v oblasti základních práv;
Čl. 27 – odst. 2 – písm. f a (nové)
fa) provádění projektů ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní.
Čl. 27 – odst. 3
3. Komise může vznést připomínky k výroční zprávě o výkonnosti do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud Komise nesdělí v této lhůtě své připomínky, považuje se zpráva za schválenou.
3. Komise může vznést připomínky k výroční zprávě o výkonnosti do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud Komise nesdělí v této lhůtě své připomínky, považuje se zpráva za schválenou. Jakmile je zpráva schválena, Komise zpřístupní shrnutí výročních zpráv o výkonnosti Evropskému parlamentu a Radě a tato shrnutí výročních zpráv o výkonnosti zveřejní na zvláštních internetových stránkách.
1. Monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) .../... [nařízení o společných ustanoveních] vycházejí z typů intervencí uvedených v tabulkách 1, 2 a 3 přílohy VI. Při řešení nepředvídaných nebo nových okolností nebo s cílem zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 29 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.
2. Společné ukazatele se použijí v souladu s čl. 12 odst. 1 a s články 17 a 37 nařízení (EU) …/... [nařízení o společných ustanoveních].
Čl. 29 – odst. 2
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 12, 15, 25 a 28 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8, 12, 15, 25 a 28 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
Čl. 29 – odst. 3
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 12, 15, 25 a 28 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8, 12, 15, 25 a 28 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.
Čl. 29 – odst. 6
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 12, 15, 25 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 12, 15, 25 a 28 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Čl. 30 – odst. 3
3. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme. Toto se nepoužije na prováděcí akt uvedený v čl. 27 odst. 4.
Příloha I – bod 6
6. Za účelem rozdělování zdrojů podle bodu 1 písm. c) se „vnějšími námořními hranicemi“ rozumí vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. V případech, kdy je k zamezení nedovoleného přistěhovalectví nebo nedovoleného vstupu třeba rozsáhlých pravidelných operací, se jimi však rozumějí vnější hranice oblasti s vysokým stupněm ohrožení. Definice „vnějších námořních hranic“ se v této souvislosti určí s ohledem na operační údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy. Tato definice se použije výhradně pro účely tohoto nařízení.
6. Za účelem rozdělování zdrojů podle bodu 1 písm. c) se „vnějšími námořními hranicemi“ rozumí vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. V případech, kdy je k zamezení nelegálního přistěhovalectví nebo nelegálního vstupu třeba rozsáhlých pravidelných operací, se jimi však rozumějí vnější hranice oblasti s vysokým stupněm ohrožení. Definice „vnějších námořních hranic“ se v této souvislosti určí s ohledem na operační údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy. Tato definice se použije výhradně pro účely tohoto nařízení.
Příloha I – bod 7 – písm. a – bod 1
1) 70 % na počet přechodů vnější hranice na povolených hraničních přechodech;
1) 60 % na počet přechodů vnější hranice na povolených hraničních přechodech;
Příloha I – bod 7 – písm. a – bod 2
2) 30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici;
2) 20 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnější hranici.
Příloha I – bod 7 – písm. a – bod 2 a (nový)
2a) 20 % na počet osob, které podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a jejichž žádosti byly zpracovány v řízení na hranicích podle článku 43 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU1a.
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
Pozměňovací návrh 151
Příloha I – bod 8 – odst. 1
Pokud členské státy nepředložily dotčené statistiky, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.
Pokud členské státy nepředložily dotčené statistiky, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje nebo některý členský stát tyto informace neposkytne ve dvou po sobě jdoucích letech, bude referenční hodnota nulová.
Pozměňovací návrh 152
Příloha I – bod 9 – písm. d
d) Pokud členské státy nepředložily dotčené statistiky, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.
d) Pokud členské státy nepředložily dotčené statistiky, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje nebo některý členský stát tyto informace neposkytne ve dvou po sobě jdoucích letech, bude referenční hodnota nulová.
Pozměňovací návrh 153
Příloha I – bod 10
10. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž předloží Komisi zprávu o rozdělení zdrojů, pokud jde o vnější pozemní hranice, vnější námořní hranice a letiště, jak je uvedeno v bodě 1 písm. c).
10. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž předloží Komisi zprávu o rozdělení zdrojů, pokud jde o vnější pozemní hranice, vnější námořní hranice a letiště, jak je uvedeno v bodě 1 písm. c). Komise zprávu zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrh 154
Příloha I – bod 11 – návětí
11. Pro účely počátečního přídělu zpráva podle bodu 10 stanoví průměrný stupeň ohrožení na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Pro účely přezkumu v polovině období zpráva podle bodu 10 stanoví průměrný stupeň ohrožení na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných v době přezkumu v polovině období v roce 2024. S využitím stupňů ohrožení podle nařízení (EU) č. 1052/2013 určí pro každý úsek tyto konkrétní váhové koeficienty:
11. Pro účely počátečního přídělu zpráva podle bodu 10 stanoví průměrný stupeň dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných ke dni použitelnosti tohoto nařízení. Pro účely přezkumu v polovině období zpráva podle bodu 10 stanoví průměrný stupeň dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za předchozích 36 měsíců dostupných v době přezkumu v polovině období v roce 2024. S využitím stupňů dopadu podle nařízení (EU) č. 1052/2013 určí pro každý úsek tyto konkrétní váhové koeficienty:
Pozměňovací návrh 155
Příloha I – bod 11 – písm. a
a) koeficient 0,5 pro nízké ohrožení;
a) koeficient 0,5 pro nízký stupeň dopadu;
Pozměňovací návrh 156
Příloha I – bod 11 – písm. b
b) koeficient 3 pro střední ohrožení;
b) koeficient 3 pro střední stupeň dopadu;
Pozměňovací návrh 157
Příloha I – bod 11 – písm. c
c) koeficient 5 pro vysoké ohrožení;
c) koeficient 5 pro vysoký stupeň dopadu;
Pozměňovací návrh 158
Příloha I – bod 11 – písm. d
d) koeficient 8 pro kritické ohrožení.
Pozměňovací návrh 159
Příloha II – bod 1 – písm. a – bod i
i. posilováním kapacit pro provádění kontrol a ostrahy na vnějších hranicích, včetně opatření týkajících se prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus;
i. posilováním kapacit pro provádění kontrol a ostrahy na vnějších hranicích, včetně opatření týkajících se usnadnění legitimního překračování hranic a případně opatření týkajících se prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, a opatření spojená s předáváním osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat;
Pozměňovací návrh 160
Příloha II – bod 1 – písm. a – bod ii
ii. podporou pátracích a záchranných operací v souvislosti s prováděním ostrahy hranic na moři;
Pozměňovací návrh 161
Příloha II – bod 1 – písm. a – bod iii
iii. prováděním technických a operativních opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic;
iii. prováděním technických a operativních opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic, za předpokladu že tato opatření nepředstavují riziko pro volný pohyb;
Pozměňovací návrh 162
Příloha II – bod 1 – písm. a – bod v
v. podporou členských států, které čelí současnému nebo potenciálnímu nepřiměřenému migračnímu tlaku na vnějších hranicích EU, poskytovanou v oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně technického a operativního posilování, jakož i vysílání podpůrných týmů pro řízení migrace do oblastí hotspotů;
v. podporou členských států, které čelí mimořádné situaci uvedené v článku 23, poskytovanou v oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně technického a operativního posilování, jakož i vysílání podpůrných týmů pro řízení migrace do oblastí hotspotů.
Pozměňovací návrh 163
Příloha II – bod 1 – písm. b
b) další rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže na základě společného budování kapacit, společného zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž;
b) rozvoj společného budování kapacit, společného zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy v zájmu dalšího rozvoje evropské pohraniční a pobřežní stráže;
Pozměňovací návrh 164
Příloha II – bod 1 – písm. c
c) posílení meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic či za úkoly prováděné na hranicích, jakož i na úrovni EU mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo třetími zeměmi na druhé straně;
c) posílení meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic či za úkoly prováděné na hranicích, jakož i na úrovni EU mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, včetně subjektů odpovědných za vnější činnosti na druhé straně;
Pozměňovací návrh 165
Příloha II – bod 1 – písm. e
e) zřízení, provoz a údržbu rozsáhlých informačních systémů v oblasti správy hranic, včetně interoperability těchto informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury.
e) zřízení, provoz a údržbu těch rozsáhlých informačních systémů, které už podléhají právu Unie v oblasti správy hranic, včetně interoperability těchto informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření ke zvýšení kvality údajů a poskytování informací.
Pozměňovací návrh 166
Příloha II – bod 1 – písm. e a (nové)
ea) zvýšení kapacity k poskytování pomoci osobám v nouzi na moři, zejména podpora pátracích a záchranných operací.
Pozměňovací návrh 167
Příloha II – bod 1 – písm. e b (nové)
eb) podporou pátracích a záchranných operací v souvislosti s prováděním ostrahy hranic na moři;
Pozměňovací návrh 168
Příloha II – bod 2 – písm. a
a) poskytování efektivních a klientsky přívětivých služeb žadatelům o vízum a současně zachování bezpečnosti a integrity postupu udělování víz; b)
a) poskytování efektivních a klientsky přívětivých služeb žadatelům o vízum a současně zachování bezpečnosti a integrity postupu udělování víz, se zvláštním ohledem na zranitelné osoby a děti;
Pozměňovací návrh 169
Příloha II – bod 2 – písm. a a (nové)
aa) podporu členských států při vydávání víz, včetně víz s omezenou územní platností vydávaných z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo vzhledem k mezinárodním závazkům, jakož i pro příjemce unijního programu přesídlování či relokace, a to při úplném dodržení souladu s acqui Unie v oblasti víz;
Pozměňovací návrh 170
Příloha II – bod 2 – písm. d
d) zřízení, provoz a údržbu rozsáhlých informačních systémů v oblasti společné vízové politiky, včetně interoperability mezi těmito informačními systémy a jejich komunikační infrastrukturou.
d) aktualizaci, provoz a údržbu rozsáhlých informačních systémů v oblasti společné vízové politiky, včetně interoperability mezi těmito informačními systémy a jejich komunikační infrastrukturou.
Pozměňovací návrh 171
Příloha III – bod 1 – písm. a
a) infrastrukturu, budovy, systémy a služby nezbytné na hraničních přechodech, v oblastech hotspotů a pro ostrahu hranic mezi hraničními přechody za účelem předcházení nedovolenému překračování hranic, nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, boje proti nim a zajištění plynulého toku legálních cestujících;
a) infrastrukturu, budovy, systémy a služby nezbytné na hraničních přechodech, v oblastech hotspotů a pro ostrahu hranic mezi hraničními přechody za účelem předcházení nedovolenému překračování hranic, nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, boje proti nim a zajištění plynulého toku legálních cestujících a účinné řízení migračních toků, včetně opatření spojených s předáváním osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, přičemž je vždy zajištěno důstojné zacházení s dotyčnými osobami;
Pozměňovací návrh 172
Příloha III – bod 1 – písm. c
c) odbornou přípravu v oblasti rozvoje evropské integrované správy hranic se zohledněním operačních potřeb a analýzy rizik a v naprostém souladu se základními právy;
c) odbornou přípravu v oblasti rozvoje evropské integrované správy hranic se zohledněním operačních potřeb, analýzy rizik a výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země, a to vše v naprostém souladu se základními právy;
Pozměňovací návrh 173
Příloha III – bod 1 – písm. d
d) vysílání společných styčných úředníků do třetích zemí, jak je definováno v nařízení (EU) .../... [nové nařízení o styčných úřednících pro přistěhovalectví], a dočasné přidělování příslušníků pohraniční stráže a jiných příslušných odborníků do členských států nebo z členského státu do třetí země, posilování spolupráce a operační kapacity sítí odborníků nebo styčných úředníků, výměnu osvědčených postupů a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a rozvoj politik Unie;
d) vysílání společných styčných úředníků do třetích zemí a dočasné přidělování příslušníků pohraniční stráže a jiných příslušných odborníků do členských států nebo z členského státu do třetí země, posilování spolupráce a operační kapacity sítí odborníků nebo styčných úředníků, výměnu osvědčených postupů a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a rozvoj politik Unie;
Pozměňovací návrh 174
Příloha III – bod 1 – písm. e
e) studie, pilotní projekty a další příslušné činnosti, které mají za cíl provádět nebo rozvíjet evropskou integrovanou správu hranic, včetně opatření pro rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže, například společné budování kapacit, společné zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakákoli jiná opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a členskými státy;
e) studie, pilotní projekty a další příslušné činnosti, které mají za cíl provádět nebo rozvíjet evropskou integrovanou správu hranic, včetně opatření pro rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže, například společné budování kapacit, společné zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakákoli jiná opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a členskými státy, stejně jako opatření spojená s předáváním osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat;
Pozměňovací návrh 175
Příloha III – bod 1 – písm. f
f) akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména využívání výsledků výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti, pokud Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž označí toto využívání v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2016/1624 jako přínos pro rozvoj operačních schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže;
f) akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména využívání výsledků výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti, pokud Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž označí toto využívání v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2016/1624 jako přínos pro rozvoj operačních schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tyto inovativní metody a nové technologie plně respektují základní práva a právo na ochranu osobních údajů;
Pozměňovací návrh 176
Příloha III – bod 1 – písm. g
g) přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti nutné k provádění politik v oblasti vnějších hranic, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření uplatňování schengenského acquis a Schengenského hraničního kodexu, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě, a opatření pro provádění doporučení vydaných po hodnocení zranitelnosti realizovaném Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2016/1624;
g) přípravné kroky, monitorovací, administrativní a technické činnosti nutné k provádění politik v oblasti vnějších hranic, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření uplatňování schengenského acquis a Schengenského hraničního kodexu, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě, a opatření pro provádění doporučení vydaných po hodnocení zranitelnosti realizovaném Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2016/1624;
Pozměňovací návrh 177
Příloha III – bod 1 – písm. h
h) určování totožnosti, snímání otisků prstů, registraci, bezpečnostní kontroly, vedení pohovorů, poskytování informací, lékařské kontroly a kontroly zranitelnosti a případně lékařskou péči a předávání státních příslušníků třetí země k odpovídajícímu postupu na vnějších hranicích, zejména v oblastech hotspotů;
h) určování totožnosti, snímání otisků prstů, registraci, bezpečnostní kontroly, vedení pohovorů, poskytování informací, lékařské kontroly a kontroly zranitelnosti a případně lékařskou péči a v případě potřeby předávání státních příslušníků třetí země k odpovídajícímu azylovému řízení na vnějších hranicích;
Pozměňovací návrh 178
Příloha III – bod 1 – písm. j
j) vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů;
j) vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, s důkladným přihlédnutím k zásadě zákazu diskriminace;
Pozměňovací návrh 179
Příloha III – bod 1 – písm. k a (nové)
ka) výměnu osvědčených postupů a odborného poradenství, včetně otázky ochrany základních práv v kontextu různých složek hraniční kontroly, zejména pokud jde o identifikaci, okamžitou pomoc a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu;
Pozměňovací návrh 180
Příloha III – bod 1 – písm. k b (nové)
kb) opatření k přípravě, monitorování a hodnocení politik a postupů, včetně používání společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro měření pokroku a hodnocení vývoje politik.
Pozměňovací návrh 181
Příloha III – bod 2 – písm. c
c) odbornou přípravu konzulárních a dalších zaměstnanců, kteří přispívají ke společné vízové politice a konzulární spolupráci;
c) odbornou přípravu konzulárních a dalších zaměstnanců, kteří přispívají ke společné vízové politice a konzulární spolupráci, případně včetně otázky dodržování základních práv;
Pozměňovací návrh 182
Příloha III – bod 2 – písm. d
d) výměnu osvědčených postupů a odborníků, včetně vyslání odborníků, a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie;
d) výměnu osvědčených postupů a odborníků, včetně vyslání odborníků, a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie, zejména pokud jde o ochranu základních práv. Především se to týká identifikace, okamžité pomoci a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu;
Pozměňovací návrh 183
Příloha III – bod 2 – písm. g
g) přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření provádění schengenského acquis, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě;
g) přípravné kroky, monitorovací, administrativní a technické činnosti, včetně těch, jejichž účelem je posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření provádění schengenského acquis, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě;
Pozměňovací návrh 184
Příloha III – bod 2 – písm. i
i) vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů;
i) vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, v souladu se zásadou zákazu diskriminace a právem na ochranu osobních údajů;
Pozměňovací návrh 185
Příloha III – bod 2 – písm. j
j) operační podporu provádění společné vízové politiky.
j) operační podporu provádění společné vízové politiky, s důkladným přihlédnutím k zásadě zákazu diskriminace;
Pozměňovací návrh 186
Příloha III – bod 2 – písm. j a (nové)
ja) podporu členských států při vydávání víz, včetně víz s omezenou územní platností vydávaných z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo vzhledem k mezinárodním závazkům, jakož i pro příjemce unijního programu přesídlování či relokace, a to při úplném dodržení souladu s acqui Unie v oblasti víz.
Pozměňovací návrh 187
Příloha III – bod 3 – písm. g
g) vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro rozsáhlé informační systémy v oblasti víz a hranic;
g) vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro rozsáhlé informační systémy v oblasti víz a hranic, v souladu se zásadou zákazu diskriminace a právem na ochranu osobních údajů;
Pozměňovací návrh 188
Příloha III – bod 3 – písm. g a (nové)
ga) opatření k posílení kvality údajů a výkonu práva subjektu údajů na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování vlastních osobních údajů.
Pozměňovací návrh 189
Příloha IV – bod 3
3) Další rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže na základě společného budování kapacit, společného zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž podle bodu 1 písm. b) přílohy II.
3) rozvoj společného budování kapacit, společného zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy v zájmu dalšího rozvoje evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Pozměňovací návrh 190
Příloha IV – bod 5
5) Opatření na posílení identifikace obětí obchodování s lidmi a posílení přeshraniční spolupráce při odhalování obchodníků s lidmi v rámci ochrany hranic.
5) Opatření na posílení identifikace obětí obchodování s lidmi a jejich podporu a posílení přeshraniční spolupráce při odhalování obchodníků s lidmi v rámci ochrany hranic, a to i prostřednictvím vytváření a podpory mechanismů ochrany a předávání.
Pozměňovací návrh 191
Příloha IV – bod 5 a (nový)
5a) Rozvoj integrovaných systémů ochrany dětí na vnějších hranicích a politik na ochranu migrujících dětí obecně, a to i prostřednictvím dostatečné odborné přípravy zaměstnanců a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 192
Příloha IV – bod 6
6) Opatření určená na využívání, převod, testování a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření v návaznosti na projekty výzkumu v oblasti bezpečnosti financovaných Unií, podle přílohy III.
6) Opatření určená na využívání, převod, testování a validaci nových metod a technologií k posílení kvality údajů a výkonu práva subjektu údajů na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování vlastních osobních údajů.
Pozměňovací návrh 193
Příloha IV – bod 6 a (nový)
6a) Opatření zaměřená na identifikaci, okamžitou pomoc a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu.
Pozměňovací návrh 194
Příloha V – písm. a – návětí
a) Specifický cíl 1: Podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky:
a) Specifický cíl 1: podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky:
Pozměňovací návrh 195
Příloha V – písm. a – bod 2 a (nový)
2a) počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech
Zdroj údajů: členské státy
Pozměňovací návrh 196
Příloha V – písm. a – bod 2 b (nový)
2b) počet osob, jimž byl odepřen vstup
Pozměňovací návrh 197
Příloha V – písm. b – návětí
b) Specifický cíl 2: Podpora společné vízové politiky s cílem usnadnit legální cestování a zabránit migračním a bezpečnostním rizikům:
b) Specifický cíl 2: podpora společné vízové politiky s cílem zajistit harmonizovanější přístup členských států v oblasti udělování víz, usnadnit legální cestování a zmírnit bezpečnostní rizika.
Pozměňovací návrh 198
Příloha V – písm. b – bod 1 a (nový)
1a) počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na konzulátech členských států
Pozměňovací návrh 199
Příloha VI – tabulka 1 – Kódy pro dimenzi oblasti intervence – oddíl 1 – řádek 11 a (nový)
Opatření spojená s identifikací zranitelných osob a jejich předáváním
Pozměňovací návrh 200
Příloha VI – tabulka 1 – Kódy pro dimenzi oblasti intervence – oddíl 1 – řádek 11 b (nový)
Opatření spojená s identifikací osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, a jejich předáváním
Pozměňovací návrh 201
Příloha VI – tabulka 1 – Kódy pro dimenzi oblasti intervence – oddíl 2 – řádek 10 a (nový)
Vydávání humanitárních víz
Pozměňovací návrh 202
Příloha VI – tabulka 1 – Kódy pro dimenzi oblasti intervence – oddíl 3 – řádek 003 a (nový)
Kvalita údajů a práva subjektů údajů na informace, přístup, opravu, výmaz a omezení zpracování vlastních osobních údajů
Pozměňovací návrh 203
Příloha VII – písm. a – bod 3
3) náklady na služby, včetně služeb v oblastech hotspotů v oblasti působnosti tohoto nařízení;
3) náklady na služby v oblasti působnosti tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 204
Příloha VIII – písm. a – návětí
a) Specifický cíl 1: podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nelegálnímu přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky;
Pozměňovací návrh 205
Příloha VIII – písm. b – návětí
b) Specifický cíl 2: podpora společné vízové politiky s cílem zajistit harmonizovanější přístup členských států v oblasti udělování víz, usnadnit legální cestování a zmírnit bezpečnostní rizika:
Vytvoření prostoru bez vnitřních hranic umožňujícího volný pohyb osob a zboží je jedním z největších úspěchů Evropské unie a jedním z nejdůležitějších přínosů pro evropské občany i pro podniky. Schengenský prostor je jedním z hlavních nástrojů, jehož prostřednictvím mohou evropští občané požívat svých svobod a díky kterému vnitřní trh prosperuje a rozvíjí se.
Jak je zakotveno ve Smlouvách, zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a pro ochranu na vnějších hranicích a společnou vízovou politiku.
Zpravodajka proto vítá návrh finančního nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic, který bude nástupcem stávajícího Fondu pro vnitřní bezpečnost, s rozpočtem ve výši 9,3 miliardy EUR, což představuje pětinásobný nárůst. Tento finanční nástroj má zásadní význam, jelikož přetváří politiky Unie do konkrétních opaření, jež přináší prospěch všem evropským občanům. Poskytuje finanční podporu pro provádění politik, které by měly být založeny na solidaritě a spravedlivém sdílení odpovědnosti mezi členskými státy stejně jako na jejich vzájemné důvěře.
Výzvy vyvíjející se v posledních letech, kterým čelí Evropská unie, však ukázaly závažné nedostatky v politikách EU a narušily důvěru mezi členskými státy. Navzdory posilování vnějších hranic prostřednictvím zavádění nových opatření a systémů informačních technologií se důvěra mezi členskými státy nadále zhoršuje a nadále dochází k podkopávání samotných zásad solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti. Jednou z ukázek této skutečnosti je přetrvávající kontrola na vnitřních hranicích po dobu tří let v rámci schengenského prostoru.
Cílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vytvoření a provádění evropské integrované správy hranic. Ta však musí být provedena v rámci stanovených limitů a měla by podléhat příslušným ochranným opatřením, při zachování volného pohybu osob v rámci Unie – což je jeden ze základních prvků prostoru svobody, bezpečnosti a práva.
Zpravodajka se domnívá, že cíle navrhovaného nástroje se příliš zaměřují na bezpečnost a nezohledňují potřebu usnadnění legálního cestování. Převážná většina lidí, kteří překračují vnější hranice, jsou ve skutečnosti cestujícími, kteří cestují legálně v dobré víře, ať už vstupují do Unie s vízem nebo bez víza, což má velmi malý dopad na bezpečnost Unie jako celku.
S ohledem na cíle nástroje považuje zpravodajka za důležité zajistit spravedlivé a transparentní rozdělení financování mezi oba hlavní cíle fondu. S ohledem na to je zpravodajka přesvědčena, že je třeba klást větší důraz na pozitivnější akce a opatření integrované správy hranic, jako například na vízovou politiku, a nikoli pouze na bezpečnost. Je proto vhodné zajistit minimální úroveň financování společné vízové politiky.
Pokud jde o změny návrhu Komise, je zpravodajka přesvědčena, že nařízení by mělo být posíleno a pozměněno, jak je uvedeno níže:
Je nezbytné, aby akce a opatření financované prostřednictvím tohoto nástroje náležitě zohledňovaly dodržování lidských práv a základních svobod. Tento aspekt zpravodajka navrhuje výrazně posílit. Vzhledem k tomu, že na našich vnějších hranicích jsou zaváděny informační technologie a systémy, nebyla potřeba dodržování základních práv osob, pokud jde o jejich osobní údaje, nikdy větší a měla by být zlepšena.
Zpravodajka se rovněž domnívá, že je nesmírně důležité připomenout členským státům jejich závazky v oblasti mezinárodního práva a práva EU v souvislosti s ostrahou hranic a zásadou zákazu navracení. Uvedená zásada platí nejen na území státu, ale i mimo jeho území, včetně volného moře při provádění našich pátracích a záchranných operací. Je mimořádně důležité, aby bylo toto hledisko ve zprávě posíleno.
Podobně v souvislosti se správou hranic, například v oblastech s hotspoty, zpravodajka navrhuje ustanovení, jež by měla vést k lepšímu dodržování práva na mezinárodní ochranu a zlepšení ochrany zranitelných skupin, jako jsou děti.
Dále by měla být odpovídajícím způsobem posilována zásada zákazu diskriminace, zejména pokud jde o zacházení se státními příslušníky třetích zemí v rámci správy hranic a společné vízové politiky.
Usnadnění legálního cestování, včetně otevření legálních a bezpečných cest do Evropy, významně přispěje ke snížení migračního tlaku na Evropskou unii. V souladu s usnesením Evropského parlamentu o humanitárních vízech se v této souvislosti společné vízové politiky zpravodajka domnívá, že tento nástroj by měl podporovat členské státy při vydávání humanitárních víz stejně jako Unii při provádění jakéhokoli budoucího režimu evropského humanitárního víza. Nastal čas, aby se členské státy a Unie staly vzorem a zabránily dalším zbytečným ztrátám na životech ve Středomoří.
V souvislosti s akcemi, které řeší výzvy, jimž Unie čelí, jako jsou migrační tlaky, se zpravodajka domnívá, že pro účely počátečního přidělování financování by měl počet žádostí o mezinárodní ochranu na hranicích tvořit jedno z kritérií pro stanovení pracovní zátěže na vnějších hranicích.
Pokud jde o financování akcí ve třetích zemích nebo v souvislosti se třetími zeměmi, zpravodajka se domnívá, že provádění těchto akcí by mělo omezeno a mělo by podléhat příslušným ochranným opatřením. Unie má několik finančních nástrojů určených pro akce ve třetích zemích a pro třetí země; EU je také největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě. Zpravodajka se domnívá, že evropská správa hranic má jen málo společného se zřizováním zajišťovacích středisek ve třetích zemích nebo s externalizací správy hranic EU s těmito zeměmi.
Zpravodajka rovněž navrhuje omezit financování naléhavých a specifických potřeb v případě mimořádných událostí, jeho použití by mělo být možné pouze ve výjimečných případech a měla by se na ně vztahovat dostatečná ochranná opatření.
Pro řádnou přípravu a provádění akcí a opatření v rámci pracovních programů i tematických nástrojů má zásadní význam aktivní účast občanské společnosti, místních a regionálních orgánů. Zpravodajka navrhuje posílit toto hledisko nařízení stejně jako výměnu osvědčených postupů a odborníků, a to i pokud jde o ochranu základních práv v rámci jednotlivých složek ochrany hranic.
Rozpočtová kontrola je jednou z důležitých pravomocí Evropského parlamentu, který v zastoupení evropských občanů dohlíží na členské státy a orgány Unie. Je proto zásadní, aby se podstatně posílila transparentnost výdajů v rámci nástroje.
Zpravodajka také trvá na tom, že Evropský parlament musí mít – s ohledem na svou úlohu společného normotvůrce – přístup k odpovídajícím informacím o čerpání fondu pro účely podrobného zkoumání. Evropský parlament by měl být rovněž plně zapojen do provádění nebo změn klíčových prvků tohoto nařízení, zejména prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v rámci pracovních programů, akcí způsobilých pro vyšší spolufinancování, jakož i ukazatelů výstupů, hodnocení v polovině období a zpětných hodnocení a výročních zpráv o výkonnosti.
Následující seznam byl vypracován zcela dobrovolně a na výlučnou odpovědnost zpravodajky. Při vypracovávání tohoto návrhu zprávy obdržela zpravodajka podněty od těchto subjektů či osob:
Evropská rada pro uprchlíky a osoby žijící v exilu (ECRE),
Quakerská rada pro evropské záležitosti
Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v oblasti svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
Stálý zástupce Litvy při EU
Zřízení nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic
COM(2018)0473 – C8-0272/2018 – 2018/0249(COD)
Asim Ademov, Malin Björk, Michał Boni, Caterina Chinnici, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Tanja Fajon, Laura Ferrara, Romeo Franz, Ana Gomes, Nathalie Griesbeck, Sylvie Guillaume, Monika Hohlmeier, Sophia in ‘t Veld, Barbara Kudrycka, Monica Macovei, Roberta Metsola, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Judith Sargentini, Giancarlo Scottà, Birgit Sippel, Branislav Škripek, Csaba Sógor, Sergei Stanishev, Helga Stevens, Traian Ungureanu, Bodil Valero, Marie-Christine Vergiat, Josef Weidenholzer, Cecilia Wikström, Kristina Winberg, Tomáš Zdechovský, Auke Zijlstra
Asim Ademov, Michał Boni, Carlos Coelho, Agustín Díaz de Mera García Consuegra, Monika Hohlmeier, Teresa Jiménez-Becerril Barrio, Barbara Kudrycka, Jeroen Lenaers, Roberta Metsola, Emil Radev, Csaba Sógor, Jaromír Štětina, Traian Ungureanu, Rainer Wieland, Tomáš Zdechovský
Caterina Chinnici, Miriam Dalli, Tanja Fajon, Ana Gomes, Sylvie Guillaume, Anna Hedh, Iris Hoffmann, Claude Moraes, Péter Niedermüller, Ivari Padar, Emilian Pavel, Birgit Sippel, Sergei Stanishev, Josef Weidenholzer |
http://docplayer.cz/28796666-Parlament-ceske-republiky-poslanecka-snemovna-vi-volebni-obdobi-1119-0-senatni-navrh-zakona-o-prodejni-dobe-v-maloobchode-a-velkoobchode.html | 2018-12-10T07:35:27 | [
" zákona č. 455",
" zákona č. 240",
" Čl. 2",
" zákona č. 110",
" zákona č. 245",
" čl. 10"
] | PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 1119/0. Senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě - PDF
Download "PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 1119/0. Senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě"
Ladislav Miroslav Janda
1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VI. volební období 1119/0 Senátní návrh zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě Zástupce předkladatele: Bublan F.,Hajda J. Doručeno poslancům: 24. července 2013 v 12:46
2 Senátní návrh ZÁKON ze dne , o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Prodejní doba v maloobchodě a velkoobchodě (1) V maloobchodě a velkoobchodě 1) je zakázán prodej o těchto státních svátcích a ostatních svátcích 2) : a) 1. leden - Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok, b) Velikonoční pondělí, c) 8. květen - Den vítězství, d) 28. září - Den české státnosti, e) 28. říjen - Den vzniku samostatného československého státu, f) 25. prosinec - 1. svátek vánoční a g) 26. prosinec - 2. svátek vánoční. (2) V maloobchodě a velkoobchodě 1) je zakázán prodej v den 24. prosince - Štědrý den od 12,00 hodin do 24,00 hodin. (3) Omezení prodejní doby uvedené v odstavcích 1 a 2 se nepoužije na provozování a) prodejen, jejichž prodejní plocha nepřesahuje 200 m 2, b) čerpacích stanic s palivy a mazivy, c) lékáren, d) prodejen v místech zvýšené koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích, e) prodejen ve zdravotnických zařízeních, f) maloobchodu a velkoobchodu v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, 3) nouzový stav, 4) stav ohrožení státu 4) nebo válečný stav. 4) 1) Příloha č. 4 bod 48 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů. 3) 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 4) Čl. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
3 2 Omezení stanovené v 1 odstavcích 1 a 2 se vztahuje obdobně i na prodejní a výkupní dobu zastaváren, provozoven určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení ke sběru a výkupu odpadů, a to bez ohledu na velikost prodejní nebo výkupní plochy. 3 Správní delikty (1) Právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, se dopustí správního deliktu tím, že provozuje prodej v maloobchodě nebo velkoobchodě anebo prodej nebo výkup v provozovně uvedené v 2 v době, kdy je jejich provozování zakázáno podle 1 a 2. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 je možné uložit pokutu do výše Kč. Dopustí-li se právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem, správního deliktu uvedeného v odstavci 1 opakovaně, je možné uložit pokutu až do výše Kč. (3) Dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí Česká obchodní inspekce. 5) Na řízení podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení. 6) 4 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. 5) Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů. 6) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. 2
4 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část I. Zhodnocení platného právního stavu Podle 3 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, a podle 91 odst. 1 zákoníku práce jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu (kromě dnů nepřetržitého odpočinku zaměstnance v týdnu, tj. sobot a nedělí). Podle zákoníku práce může zaměstnavatel nařídit práci ve dnech pracovního klidu jen výjimečně ( 91 odst. 2). V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon vyjmenovaných nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech; mezi tyto práce patří též práce nutné se zřetelem na uspokojování životních potřeb obyvatelstva ( 91 odst. 3 písm. f)), za něž se běžně považuje i prodej v maloobchodě. Podle ustanovení 17 odst. 8 písmeno b) živnostenského zákona se stanovuje, že provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být trvale a zvenčí viditelně označena prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o mobilní provozovnu nebo automat. II. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy Záměrem návrhu zákona o prodejní době v maloobchodě je upravit oblast vztahů, která nyní právními předpisy upravena není, byť historicky byla. Navrhovaný zákon bude zvláštním právním předpisem k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jakož i k zákoníku práce, pokud jde o úpravu pracovní doby. Bude též doplňovat právní úpravu obsaženou v zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, a to v duchu dřívějších právních předpisů svátkového práva, které upravovaly pracovní klid (srov. např. zákon č. 65/1925 Sb. z. a n., o svátcích a památných dnech republiky Československé). Hlavním cílem návrhu zákona je upravit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě tak, aby byl stanoven obecný zákaz prodejní doby ve vyjmenovaných svátcích a omezení prodejní doby ve Štědrý den. Zákon se nebude týkat prodejen, jejichž plocha nepřesahuje stanovenou plochu a nebude se týkat ani provozování čerpacích stanic, lékáren, prodejen v místech koncentrace cestujících na letištích, železničních stanicích a autobusových nádražích a prodejen ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a to ve všech případech bez ohledu na prodejní plochu. Dále zákaz nebude platit v době, kdy je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.
5 III. Soulad s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Neodporuje ani mezinárodním smlouvám, jimiž je Česká republika vázána. Lze jen podotknout, že právo Evropské unie sice nemá společný předpis týkající se výhradně prodejní doby nebo pracovní doby v obchodech, ale má obecnou právní úpravu pracovní doby obsaženou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES, o některých aspektech úpravy pracovní doby. Navržená úprava této směrnici neodporuje. Evropská unie klade zvláštní důraz na sladění pracovního a rodinného života (reconciliation of work and family life). Zaměstnanci pracující ve svátek se tak nemohou plně věnovat své rodině, neboť v době, kdy mají jejich děti volno, pracují. Ve svátek by měla být rodina pohromadě a věnovat se, mimo jiné, rodinným záležitostem. IV. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah Co se týká výdajů ze státního rozpočtu a jiných veřejných rozpočtů (rozpočtů krajů a obcí), budou spočívat v nákladech na správní dozor nad dodržováním zákona. Příjmy státního rozpočtu budou sníženy o zdanění zisků z tržeb z prodejů ve svátek. Lze však předpokládat, že se větší část tržeb přesune do menších prodejen a do standardní prodejní doby, a proto k výpadku příjmů státního rozpočtu nedojde. Na druhé straně lze předpokládat vyšší příjem v oblasti turismu a služeb poskytovaných v oblasti volnočasových aktivit. Nároky na státní rozpočet jsou předem neodhadnutelné, avšak minimálního rozsahu. Dopad na hospodářské subjekty, dotčené podnikatele, bude spočívat na jedné straně v omezení tržeb z prodejů ve svátek, na druhé straně v úspoře mzdových nákladů a části režijních nákladů. To se však týká jen velkých podnikatelů. Dopad na malé a střední podnikatele bude kladný, neboť zákon nepřímo omezí konkurenci od velkých podnikatelů. Sociální dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade Evropská unie zvýšený důraz. Pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života. Zvláštní část K 1 a 2 V 1 návrhu zákona se výčtovým způsobem stanovuje státní svátky a ostatní svátky, po dobu kterých se zakazuje prodej v maloobchodě a velkoobchodě. Dále se stanovuje, že v den 24. prosince, tj. o Štědrém dnu je prodej v maloobchodě i velkoobchodě zakázán po stanovenou dobu. Výčtovým způsobem se v návrhu zákona stanoví prodejny, na které se omezení prodejní doby nebude vztahovat. Omezení prodejní doby se nebude vztahovat na prodejny, ve kterých prodejní plocha nepřesáhne 200 m 2. V případě vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení 4
6 státu nebo válečného stavu se omezení prodejny doby v maloobchodě i velkoobchodě rovněž nepoužije. Omezení prodeje se bude vztahovat i na prodejní a výkupní dobu zastaváren, prodejen určených k obchodování s použitým zbožím a zařízení určených ke sběru a výkupu odpadu, a to bez ohledu na velikost prodejní či výkupní plochy. K 3 Definují se správní delikty a stanovuje se výše pokuty za porušení zákona. Dozor nad dodržováním povinností spojených se zákazem prodejní doby v maloobchodě a velkoobchodě bude vykonávat Česká obchodní inspekce. Účinnost zákona ( 4) Účinnost stanovená na první den třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení umožní využití legisvakanční lhůty k tomu, aby se prodejci mohli včas na novou právní situaci připravit a aby stanovení účinnosti nebylo na újmu podnikatelské sféry. V Praze dne 26. června 2013 Milan Štěch, v. r. předseda Senátu 5 |
http://slideplayer.cz/slide/11344463/ | 2018-05-23T19:20:53 | [
" zákona č. 301",
" § 2",
" § 74",
" § 11",
" zákona č. 301",
" § 72",
" zákona č. 301",
" § 67",
" § 68",
" § 69",
" zákona č. 301",
" § 72",
" zákona č. 301",
" § 71",
" § 72",
" zákona č. 301",
" § 72",
" soud ",
" § 306",
" § 305",
" § 171",
" § 174",
" § 8",
" § 103",
" § 123"
] | Metody a formy realizace veřejné správy. Rozhodovací procesy ve veřejné správě. JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě ppt stáhnout
Metody a formy realizace veřejné správy. Rozhodovací procesy ve veřejné správě. JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě 29.
ZveřejnilDenis Richard Němeček
Prezentace na téma: "Metody a formy realizace veřejné správy. Rozhodovací procesy ve veřejné správě. JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě 29."— Transkript prezentace:
1 Metody a formy realizace veřejné správy. Rozhodovací procesy ve veřejné správě. JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě 29. 9. 2015
2 Obsah Veřejná správa jako činnost, vrchnostenské a nevrchnostenské formy činnosti veřejné správy. Ústavní a zákonné základy činnosti veřejné správy v České republice. Individuální správní akty, jejich charakteristika, členění, náležitosti, vady a vlastnosti. Normativní správní akty, jejich charakteristika a členění. Právní předpisy jednotek územní samosprávy. Smíšené správní akty (opatření obecné povahy) a další (jiné) úkony (postupy) veřejné správy. Veřejnoprávní smlouvy, jejich charakteristika a členění. Faktické úkony, jejich charakteristika a členění.
3 Veřejná správa jako činnost Od minimálního státu po sociální stát Společenská shoda o zajišťovaných službách? = funkční (materiální) pojetí VS Vrchnostenská x nevrchnostenská správa
4 Veřejnoprávní vztah * * Autorem animace JUDr. Dan Dvořáček
5 Metody a formy realizace Metoda = postup, jak dosáhnout sledovaného cíle ◦ I. obecné (přesvědčování, donucování, řízení a regulace) ◦ II. konkrétní (administrativní, ekonomické, organizační) Forma = vnější vyjádření činnosti VS ◦ I. neprávní (organizační – operativně- organizační činnosti, materiálně-technické operace) ◦ II. právní
6 Právní formy realizace Správní akty Veřejnoprávní smlouvy Faktické úkony s přímými právními důsledky
7 Správní akty = jednostranné úkony vydávané orgány veřejné správy, jimiž závazně stanovují práva a povinnosti podřazených (externí) či podřízených (interní) osob Interní (vnitřní) x externí (vnější) Dále bude věnována pozornost jen správním aktům vnějším, a to nebude- li výslovně stanoveno jinak
8 Ústavní maxima Veřejnou moc lze vykonávat jen na základě zákona v jeho mezích způsobem zákonem stanoveným
9 Náležitosti správních aktů Kompetenční ◦ Pravomoc, působnost, příslušnost Procedurální ◦ Postup vč. doručení (publikace) Formální ◦ Příslušná forma + „nezbytné formality“ Materiální (obsahové) ◦ Výroková část, odůvodnění, poučení u ISA ◦ (Soulad s vyšším P předpisem u NSA)
10 Správní akty Individuální – ISA (zvláštní předpisy a správní řád) Normativní – NSA (zvláštní předpisy, zejm. Z o obcích, krajích, hl. m. Praze, ZVŠ...) Smíšené – OOP (SprŘ & zvláštní úprava)
11 Individuální správní akt (ISA) = jednostranný akt vydaný orgánem veřejné správy, který závazně stanovuje práva či povinnosti individuálně určenému (konkrétnímu) adresátovi veřejnosprávního působení, tj. FO nebo PO (konstitutivní ISA), nebo závazně určuje, zda určitá práva či povinnosti existují či nikoli (deklaratorní ISA) někteří autoři (UK, UPOL) označují ISA jen jako správní akt
12 BRNĚNSKÁ UNIVERZITA SPRÁVNÍ FAKULTA Česká 1, 602 00 Brno Petr Neúspěšný Horní Dolní 10 123 45 V Brně dne 6. 10. 2014 Č.j. 2014/1203/Prij-SprF Rozhodnutí o nepřijetí ke studiu Nepřijímám Vás ke studiu ve studijním programu Správní právo a správní věda studijním oboru Veřejná správa. Odůvodnění Dne 1. 6. 2014 jste se zúčastnil přijímací zkoušky k výše nadepsanému studiu. V testu studijních předpokladů jste uspěl s percentilem 80, v oborovém testu z práva jste uspěl se ziskem 40 bodů. Tím jste se umístil na 193. – 197. místě. V řádně vyhlášených podmínkách přijímacího řízení pro rok 2012 bylo stanoveno, že ke studiu budou přijati uchazeči, kteří splní podmínky přijímací zkoušky a zároveň se umístí nejhůře na 200. místě. Pořadí, na jehož základě bude splnění druhé podmínky posuzováno, bude sestaveno součtem percentilu z testu studijních předpokladů (TSP) a součtem bodového zisku z oborového testu (OT). Pro splnění podmínek přijímací zkoušky bude nutné, aby uchazeč dosáhl v TSP percentilu vyššího nebo rovného 60, a zároveň minimálně 50 bodů OT. Vzhledem k tomu, že jste získal méně než 50 bodů v oborovém testu, nesplnil jste podmínku přijímacího řízení. Poučení Máte právo požádat rektora o přezkum tohoto vyrozumění, a to ve lhůtě 30 dní od jeho doručení. Snaživý Prof. JUDr. MUDr. Ing. Snaživý, CSc., MBA Děkan
13 Individuální správní akt (ISA) vydává se na základě zákona, v jeho mezích a způsobem zákonem stanoveným zákon musí stanovit ◦ kompetence (působnost, pravomoc a příslušnost) ◦ meze aplikace (tj. hmotněprávní úprava) ◦ forma ◦ procesní postup působnost, pravomoc a meze aplikace stanoví zpravidla zvláštní předpis příslušnost, formu a procesní postup zpravidla stanoví správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.)
14 Příklad: změna příjmení (dle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení…) ◦ kompetence § 2 (1) Působnost na úseku matrik a další činnosti stanovené tímto zákonem vykonávají a) matriční úřady, kterými jsou obecní úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí … § 74 (1) O žádosti o povolení změny jména nebo příjmení rozhoduje matriční úřad, v jehož správním obvodu je žadatel přihlášen k trvalému pobytu; u nezletilých dětí rozhoduje matriční úřad v místě trvalého pobytu dítěte. § 11 SprŘ (1) Místní příslušnost správního orgánu je určena d) v ostatních řízeních týkajících se fyzické osoby místem jejího trvalého pobytu… ◦ meze aplikace (tj. hmotněprávní úprava) ◦ forma ◦ procesní postup Individuální správní akt (ISA)
15 Příklad: změna příjmení (dle zákona č. 301/2000 Sb.) ◦ kompetence ◦ meze aplikace (tj. hmotněprávní úpravu) § 72 (2) Změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod. (3) Změna jména se nepovolí, žádá-li fyzická osoba mužského pohlaví o změnu na jméno ženské, nebo naopak, žádá-li o změnu jména na jméno zkomolené, zdrobnělé, domácké, nebo na jméno, které má žijící sourozenec společných rodičů. Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména, je žadatel povinen předložit doklad vydaný znalcem. (4) Změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. ◦ forma ◦ procesní postup Individuální správní akt (ISA)
16 Příklad: změna příjmení (dle zákona č. 301/2000 Sb.) ◦ kompetence ◦ meze aplikace (tj. hmotněprávní úpravu) ◦ forma Díl 6 Správního řádu [Rozhodnutí] § 67 (2) Rozhodnutí se vyhotovuje v písemné formě. Rozhodnutí se písemně nevyhotovuje, stanoví-li tak zákon; výroková část takového rozhodnutí, podstatné části jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku se pouze vyhlásí a do spisu se učiní záznam, který obsahuje výrokovou část, odůvodnění, datum vydání, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. § 68 (1) Rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. (2) Ve výrokové části se uvede řešení otázky, k terá je předmětem řízení, právní ustanovení… § 69 (1) V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. ◦ procesní postup Individuální správní akt (ISA)
17 Příklad: změna příjmení (dle zákona č. 301/2000 Sb.) ◦ kompetence ◦ meze aplikace (tj. hmotněprávní úpravu) ◦ forma ◦ procesní postup § 72 zákona č. 301/200 Sb. (1) Jméno, popřípadě jména, nebo příjmení, popřípadě více příjmení, která je fyzická osoba povinna užívat, lze změnit fyzické osobě pouze na základě její žádosti, případně žádosti jejích zákonných zástupců. § 71 SprŘ (1) Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu.... (3) Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba… § 72 SprŘ (1) Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením..
18 Individuální správní akt (ISA) Příklad: změna příjmení (dle zákona č. 301/2000 Sb.) ◦ kompetence Působnost a pravomoc má matriční úřad, jímž je obecní úřad Příšlušný je dle trvalého pobytu žadatele ◦ meze aplikace (tj. hmotněprávní úpravu) Jde-li o příjmení hanlivé, nebo směšné, nebo je-li pro to vážný důvod Nikoli, pokud jsou splněny překážky dle § 72 odst. 3 a 4 ◦ forma Písemná Obsahuje výrokovou část, odůvodnění, poučení a další náležitosti ◦ procesní postup Na žádost Bezodkladně, nejpozději do 30 dní Doručuje se do vlastních rukou
19 Formální a obsahové nál. IPA Formální (§ 69 SprŘ) Písemná forma Uvedení jmen a příjmení všech účastníků Označení „rozhodnutí” nebo jiné označení stanovené zákonem Označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal Číslo jednací, datum vyhotovení Otisk úředního razítka Jméno, příjmení, funkce nebo služební číslo oprávněné úřední osoby Podpis oprávněné úřední osoby nebo doložka „vlastní rukou”, popř. „v. r.”, u příjmení oprávněné úřední osoby doplněná o doložku „Za správnost vyhotovení:” s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí Obsahové Výroková část Odůvodnění Poučení
20 Formální a obsahové nál. IPA Obsahové náležitosti Výroková část (jeden či více výroků) 68/2 SprŘ řešení otázky, která je předmětem řízení právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno označení účastníků (FO jméno, příjmení, nar., trvalé bydliště, PO název a sídlo) lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění popř. výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (je-li vyloučen)
21 Formální a obsahové nál. IPA Obsahové náležitosti Odůvodnění 68/3 a 4 SprŘ důvody výroku rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí popř. konstatování, že všem účastníkům bylo v plném rozsahu vyhověno Poučení 68/5 a 6 SprŘ zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě a od kterého dne se tato lhůta počítá který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává popř. informace o tom, že odvolání nemá odkladný účinek
22 Vady ISA (správního rozhodnutí) I. Nízké intenzity - chyby či jiné nesprávnosti v písemném projevu (lze opravit bez návrhu) II. Vysoké intenzity (nejběžnější) - nezákonnost, nesprávnost, formální vadnost (tzv. naříkatelné akty, lze je napadnout opravnými prostředky; platí pro ně presumpce správnosti); častá je nepřezkoumatelnost Nicotné akty (nulitní) - chyby takového rozsahu, že se na ně hledí, jakoby ani nevznikly (např. nedostatek kompetence, nesrozumitelnost, vnitřní rozpornost)
23 Normativní správní akt = jednostranný akt vydaný orgánem veřejné správy, který závazně stanovuje práva či povinnosti předem neurčenému okruhu adresátů veřejnosprávního působení, tj. FO nebo PO, jejichž okruh (seznam) není znám někteří autoři (UK, UPOL) označují NSA jako nařízení
24 Normativní správní akt Nařízení vlády Vyhláška ministerstva či jiného ústředního orgánu státní správy Vyhláška obce či kraje Nařízení obce či kraje Pravidla pro jejich vydání (zejm. kompetenční náležitosti) upravuje Ústava ČR či zvláštní zákony (Z o obcích, Z o krajích a o hl. m. Praze) Statutární předpis Interní předpis
25 KdoCo Ústavní východiska Zákonné zmocněníDozor Změna Zruš. Vláda Nařízení78 ÚNetřeba/Zvl 64/2 ZoÚS sám sám / Ústavní soud SÚ Vyhláška79/3Zvl Obec Vyhláška104/3 N/10 Ob/Zvl MV Praha 44 ZoPze/Zvl Obec Nařízení79/3Zvl KÚ Praha přísl. ÚSÚ Kraj Vyhláška104/3N/6 Kr /ZvlMV Nařízení79/3Zvlpřísl. ÚSÚ
26 Normativní správní akt statutární předpisy souvisí s činností samosprávy, uplatňují se jen vůči jejím členům, resp. dopadají jen na jejich postavení ◦ u územní samosprávy jsou vydávány ve formě OZV a jsou tedy označovány za právní předpisy ◦ u samosprávy zájmové jsou označovány různě (nejčastěji jako stavovské předpisy, vnitřní předpisy, či jen „předpisy“ (notářská komora) či jen řády), neplést si legální termín vnitřní předpisy s teoretickým pojmem interní předpisy (vnitřní předpisy) – v interních vztazích, některé stanoví ZPr (např. Pracovní řád dle § 306, § 305 stanoví obecně náležitosti vnitřních předpisů vztahujících se k pracovním povinnostem zaměstnanců
27 Vady NSA (podzák. P předpisů) Neústavnost Nezákonnost -> monopol na rušení (vnějších) NPA má ÚS
28 Opatření obecné povahy = smíšený právní akt (má znaky ISA i NSA) Dle SprŘ není ani právním předpisem, ani rozhodnutím relativně konkrétní věc a dopadem na předem neurčený okruh adresátů anebo obecné otázky vztažené k individuálně určenému adresátovi (zůstává spíše v teorii)
29 Opatření obecné povahy obecná úprava je obsažena ve správním řádu ◦ zejména v části VI. § 171 - § 174 ◦ obdobně se použije i část I. (§ 1 - § 8), přiměřeně i část II. zvláštní úprava v jiných předpisech
30 Veřejnoprávní smlouvy Veřejnoprávní smlouva = dvoustranný nebo vícestranný PÚ, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. ◦ Koordinační ◦ Subordinační ◦ Mezi účastníky
31 Faktické úkony = faktická (neformální) správní činnost, která je uskutečňována na základě zákona a jejímž prostřednictvím jednotlivé úřední osoby v konkrétních případech zasahují do správních poměrů FO, popřípadě PO Faktické pokyny Bezprostřední zásahy Exekuční úkony
32 Faktické úkony = faktická (neformální) správní činnost, která je uskutečňována na základě zákona a jejímž prostřednictvím jednotlivé úřední osoby v konkrétních případech zasahují do správních poměrů FO, popřípadě PO Faktické pokyny správní úkony zákonem zmocněné jednotlivé úřední osoby, spočívající ve vyslovení zákazu nebo příkazu určitého jednání, který je jeho adresát povinen respektovat typicky udělovány mimo prostory vykonavatelů veřejné správy formu zákon zpravidla nepředepisuje; z povahy věci zpravidla ústně, popřípadě posunkem (gestem) nebo i za pomoci nějakého technického zařízení
33 Faktické úkony = faktická (neformální) správní činnost, která je uskutečňována na základě zákona a jejímž prostřednictvím jednotlivé úřední osoby v konkrétních případech zasahují do správních poměrů FO, popřípadě PO Bezprostřední zásahy je-li třeba zasáhnout do práv FO nebo PO, a to aniž by o tom bylo z časových důvodů možno rozhodnout postupem stanoveným pro správní řízení jde o situaci nepředvídatelnou, ovšem nutně okamžitě řešenou (např. požár, přistižení os. podezřelé z protiprávního jednání), anebo vyžadující moment překvapení, bez něhož by prováděný správní úkon ve značné míře ztratil smysl (typické je to pro správní dozor všeho druhu) ústní výzvy, příkazy nebo zákazy vydané oprávněnou úřední osobou něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět
34 Faktické úkony = faktická (neformální) správní činnost, která je uskutečňována na základě zákona a jejímž prostřednictvím jednotlivé úřední osoby v konkrétních případech zasahují do správních poměrů FO, popřípadě PO Exekuční úkony úkony, jimiž se provádí exekuce dle § 103 a násl. SprŘ, např. dle § 123 SprŘ [exekuce vyklizením] (1) Exekuce se provede tak, že oprávněná úřední osoba z vyklizovaného objektu a) odstraní movité věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i movité věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném objektu, a b) vykáže povinného a všechny, kdo se tam zdržují na základě práva povinného. (2) Movité věci odstraněné z vyklizovaného objektu se odevzdají povinnému nebo některému ze zletilých příslušníků jeho domácnosti.
35 Literatura k prostudování PRŮCHA, P. Správní právo : obecná část. 7. doplněné a aktualizované vydání. Brno : Masarykova univerzita a Doplněk, 2007. 418 s. ◦ s. 48 – 67 ◦ s. 251 – 315 STAŠA, J. Úvod do českého správního práva. Praha : Policejní akademie České republiky, 1996. 184 s. ◦ s. 11 - 18 ◦ s. 71 – 98 SKULOVÁ, S. a kol. Správní právo procesní. Plzeň : Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 428 s. ◦ s. 31 – 43 ◦ s. 227 – 233 ◦ Resp. novější vydání z r. 2012 (Průcha, Skulová)
36 Děkuji za pozornost Příští přednáška Správní řád jako základ právní úpravy procesních forem veřejné správy (vč. základních zásad) 6. 10. 2014 JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D.
Stáhnout ppt "Metody a formy realizace veřejné správy. Rozhodovací procesy ve veřejné správě. JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D. BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě 29." |
http://docplayer.cz/1236165-Bezpecnostni-systemy-rychlostni-kamery-identifikace-spz-a-rz-www-mestozlin-cz.html | 2017-03-27T21:18:02 | [
" zákona č. 361",
" zákona č. 131",
" zákona č. 101",
" zákona č. 101",
" zákona č. 361",
" zákona č. 361",
" zákona č. 101"
] | Bezpečnostní systémy - rychlostní kamery Identifikace SPZ a RZ. - PDF
Bezpečnostní systémy - rychlostní kamery Identifikace SPZ a RZ.
Download "Bezpečnostní systémy - rychlostní kamery Identifikace SPZ a RZ. www.mestozlin.cz"
1 Bezpečnostní systémy - rychlostní kamery Identifikace SPZ a RZ2 Město Zlín Jednou z možností monitorování a řízení dopravy v obcích je automatické snímání silničního provozu3 Monitorování dopravy vozidel překračující povolenou rychlost4 Měření úsekové rychlosti Vlastnosti systému rychloměr pracuje zcela automaticky měření průměrné rychlosti probíhá zcela bezobslužně a nelze jej ovlivnit rychloměr je pasivní, nevysílá žádné signály a je tedy prakticky nemožné jeho použití předem detekovat a jeho činnost ovlivňovat běžnými technickými prostředky detekce vozidla se provádí pomocí nazývá videodetekce implementované pomocí algoritmů počítačového vidění a umělé inteligence pokud řidič přejede z jednoho jízdního pruhu do druhého, bude mu vždy naměřena průměrná rychlost nižší než kterou ve skutečnosti jel a nemůže tedy být poškozen5 Měření úsekové rychlosti Popis činnosti podstatou je měření doby průjezdu motorového vozidla měřicím úsekem vozovky rychloměr vypočte průměrnou rychlost vozidla v jako podíl délky měřicího úseku s k změřené době průjezdu podle vztahu v= s/ t ze snímků pořízených kamerami, které snímají začátek a konec měřícího úseku, se vytvoří referenční snímky. využívá se videodetekční počítačový program, který doby vjezdu a výjezdu automaticky určí a přiřadí na jednotlivé snímky a vygeneruje přestupkový dokument6 Měření úsekové rychlosti7 Měření úsekové rychlosti8 Měření úsekové rychlosti Obrázek:9 Monitorování dopravy vozidel překračující povolenou rychlost10 Kamerový systém - princip Počítačové vidění počítačové zpracování obrazu snímaného kamerami použité digitální kamery mají čtyřikrát větší rozlišení než TV kamery a vestavěnou unikátní funkci automatické detekce vozidla snímky vozidel se dále zpracovávají ve výpočetní jednotce detekce vozidla čtení registrační značky sledování pohybu na vozovce videodetekce, atd.11 Inteligentní kamera Vysoké rozlišení (HDTV) podstatně kvalitnější snímky než z běžných TV kamer Široký úhel záběru na snímku je vidět vozovka, celé vozidlo, čitelná SPZ i tvář řidiče bez uvedených náležitostí jsou přestupky prakticky nepoužitelné při přestupkovém a správním řízení Vestavěná inteligence kamera detekuje vozidlo sama bez nutnosti externích čidel Jednoduchá instalace díky standardním rozhraním a digitálnímu zpracování12 Inteligentní kamera13 Inteligentní kamera HDTV rozlišení = kvalitní dokumentace14 Automatizované rozpoznávání SPZ/RZ Probíhá na všech kamerách systému umožňuje pátrání po odcizených vozidlech a sběr dopravně-inženýrských dat pro dopravní průzkumy funkce automaticky detekuje vozidlo opatřené RZ či SPZ v zorném poli kamery a následně poznávací značku přečte čtení probíhá v reálném čase přečtená značka je k dispozici bezprostředně po detekci vozidla rozpoznávání probíhá s vysokou pravděpodobností úhel mezi kamerou a SPZ/RZ může být až ±3015 Čtení SPZ vozidel Snímek SPZ a přečtená SPZ16 Monitorování dopravy vozidel překračující povolenou rychlost17 Automatizované zpracování Pokrytí celé problematiky od zjištění přestupku přes jeho zpracování až po projednání s přestupcem vše automatizovaně Pořízení přestupku/dat automatizovaná činnost eliminace lidského faktoru Elektronický podpis, šifrování údaje jsou elektronicky podepsány a při přenosu šifrovány - nelze je modifikovat či zneužít Dokumentace přestupky jsou zdokumentovány tak, aby byly použitelné při správním řízení Agenda předvolání přestupce a projednání přestupku je maximálně automatizované šetří lidské zdroje18 Statistiky ve Zlíně Zlín - histogram naměřených rychlostí/měsíc19 Statistiky ve Zlíně20 Internetová aplikace nákres měření21 Aktuální průjezdy vozidel22 Pátrání po vozidlech Odcizená vozidla on-line prohledávání aktuální veřejně dostupné databáze odcizených vozidel Ministerstva vnitra pro každou přečtenou SPZ/RZ on-line upozornění operátora na událost nalezení odcizeného vozidla automatická aktualizace databáze zadokumentován průjezd několika odcizených vozidel Zájmová vozidla on-line prohledávání aktuální lokální databáze vozidel pro každou přečtenou SPZ/RZ lokální databázi si uživatel může sám zadávat, upravovat i mazat dle potřeby příslušné složky tuto funkci rutinně využívají23 Odcizená vozidla - lustrace (databáze MV)24 Pátrání po vozidlech Přehled všech projetých vozidel pro každou přečtenou SPZ/RZ je umožněno její zpětné vyhledání uživatel zadá datum a hodinu od kdy do kdy chce zobrazit obsah databáze Přehled průjezdů konkrétního vozidla pro každou přečtenou SPZ/RZ je umožněno její zpětné vyhledání uživatel zadá datum a hodinu od kdy do kdy chce vyhledat veškeré výskyty dané SPZ/RZ s datem, místem a časem25 Odcizená vozidla - vyhledání konkrétní RZ26 Kamerový systém - dopady Prevence kriminality automatická detekce a sledování vozidel pro omezení kriminality a zvýšení bezpečnosti - hledání odcizených vozidel, sledování provozu v okolí objektů, zjišťování zájmových vozidel Kontrola vjezdu do vyhrazených oblastí automatické čtení registračních značek a klasifikace vozidel na vjezdech či výjezdech z vyhrazených oblastí a míst pro parkovací systémy, vážní stanice, městské a dálniční mýto Zlepšení dopravní situace ve městech informování řidičů o aktuální dopravní situaci pro omezení dopravy v centrech měst27 Kamerový systém - dopady Zvýšení bezpečnosti silničního provozu prevence přestupků jízdy na červenou, překročení rychlosti a detekce vjezdu do zákazů - snížení počtu vážných dopravních nehod Zlepšení plynulosti silničního provozu použití přesných a aktuálních dopravních údajů a statistik - řízení a plánování dopravy umožňuje operativně reagovat i na nenadálé situace, dopravní průzkumy, liniové řízení dopravy, detekce nehod Snížení množství emisí a hluku zlepšení plynulosti dopravy a snížení rychlosti vozidel v exponovaných místech vozovek příspěvek ke snížení dopadů dopravy na životní prostředí28 Děkuji za pozornost Podobné dokumenty
Téma příspěvku: vliv měst a obcí na bezpečnost a plynulost dopravy Pozitivní vliv města na dopravu se opírá o řadu systémů technické podpory a jejich integraci Rámce integračního procesu Integrace technologií Více KAMEROVÉ SYSTÉMY PRO MONITOROVÁNÍ DOPRAVY
Měření úsekové rychlosti Detekce jízdy na červenou Noční vidění Dopravní statistiky Měření dojezdových dob Automatické čtení SPZ/RZ Video-detekce Sběr dopravních dat Klasifikace vozidel Mýto Automatické Více SYSTÉM PRO MONITOROVÁNÍ DOPRAVY
Měření úsekové Detekce jízdy na Pokročilé noční Laserový rychlosti červenou vidění rychloměr ě Měření dojezdových dob Smyčkový rychloměr Klasifikace vozidel Automatické čtení SPZ/RZ Vyhodnocovací software Více Tomáš Goller GEMOS CZ, spol. s r.o. B.Smetany 1599 250 88 Čelákovice www.gemos.cz [email protected]
Tomáš Goller GEMOS CZ, spol. s r.o. B.Smetany 1599 250 88 Čelákovice www.gemos.cz [email protected] Hlavní cíle společnosti GEMOS CZ Komplexní řešení dopravy v lokalitách měst a obcí Zvýšení bezpečnosti Více Moderní přestupkové systémy a jejich dopady nejen na bezpečnost silničního provozu
Moderní přestupkové systémy a jejich dopady nejen na bezpečnost silničního provozu ICZ Zákaznický den 2013 Ing. Tomáš Bia Co to jsou přestupkové systémy?» Elektronická zařízení pro dokumentaci dopravních Více Praha, červen 2009. Ing. Michal Sedlák GEMOS CZ, spol. s r.o. B.Smetany 1599 250 88 Čelákovice www.gemos.cz [email protected]
Praha, červen 2009 Ing. Michal Sedlák GEMOS CZ, spol. s r.o. B.Smetany 1599 250 88 Čelákovice www.gemos.cz [email protected] Hlavní cíle projektu Klidné město-obec Komplexní řešení dopravy v lokalitách měst Více Ing. Michal Sedlák GEMOS CZ, spol. s r.o. B.Smetany Čelákovice
Ing. Michal Sedlák GEMOS CZ, spol. s r.o. B.Smetany 1599 250 88 Čelákovice www.gemos.cz [email protected] Hlavní cíle projektu Klidné město-obec Komplexní řešení dopravy v lokalitách měst a obcí Zvýšení Více Mšec - počet vozidel a jejich rychlosti. Dopravní měření: Měření probíhalo: od pátku 31. července do pondělí 11. srpna hod.
Dopravní měření: - počet vozidel a jejich rychlosti Měření probíhalo: od pátku 31. července do pondělí 11. srpna 2015 Časový úsek: 24 hod. Lokality: 1. sloup VO před domem čp. 204 Měřící zařízení: GEM Více Automatické rozpoznávání dopravních značek
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Jiří Hofman Automatické rozpoznávání dopravních značek Semestrální práce z předmětu ITS 2012 Obsah 1. Automatické rozpoznávání dopravních značek (ATSR)... Více vážení za jízdy a automatické pokutování
vážení za jízdy a automatické pokutování CrossWIM DYNAMICKÉ VÁŽENÍ VOZIDEL SE SYSTÉMEM AUTOMATICKÉHO POKUTOVÁNÍ CERTIFIKOVÁN JAKO STANOVENÉ MĚŘIDLO Vážení vozidel za jízdy a automatické pokutování CrossWIM Více Roztoky u Prahy, dubem 2009
Ing. Michal Sedlák GEMOS CZ, spol. s r.o. B.Smetany 1599 250 88 Čelákovice www.gemos.cz [email protected] Kamil Malý GEMOS CZ, spol. s r.o. B.Smetany 1599 250 88 Čelákovice www.gemos.cz [email protected] Roztoky Více VÁŽENÍ ZA JÍZDY A AUTOMATICKÉ POKUTOVÁNÍ
VÁŽENÍ ZA JÍZDY A AUTOMATICKÉ POKUTOVÁNÍ CrossWIM DYNAMICKÉ VÁŽENÍ VOZIDEL SE SYSTÉMEM AUTOMATICKÉHO POKUTOVÁNÍ CERTIFIKOVÁN JAKO STANOVENÉ MĚŘIDLO VÁŽENÍ VOZIDEL ZA JÍZDY A AUTOMATICKÉ POKUTOVÁNÍ CROSSWIM Více INTELIGENTNÍ SENZORY PRO PARKOVÁNÍ V BRNĚ
Téma: INTELIGENTNÍ SENZORY PRO PARKOVÁNÍ V BRNĚ SEMINÁŘ Inovace pro efektivní dopravu * stavebnictví * ICT města Brna SŽDC Brno Kounicova 26, 10. 12. 2015 WWW.CAMEA.CZ Představení společnosti Společnost Více Silniční okruh kolem Prahy, telematické technologie a vyhodnocování dopravních dat
Silniční okruh kolem Prahy, telematické technologie a vyhodnocování dopravních dat Ing. Martin Kňákal Fakulta dopravní, ČVUT Konviktská 20, Praha 2. května 2012 SOKP a D1 telematická zařízení Volná trasa Více Inteligentní analýza obrazu. Ing. Robert Šimčík
Inteligentní analýza obrazu Ing. Robert Šimčík Jaký je přínos video analýzy? 2 Typické CCTV pracoviště? Příliš mnoho kamer! Pomoc! 3 Proč použít video analýzu? Analýza tisíců video záznamů Redukce zátěže Více Videodetekce. 1 Úvod. 2 Popis systému
1 Úvod Videodetekce V tomto dokumentu je popsán software pro videodetekci pracující na otočné či stacionární přehledové kameře. Podstatnou inovací, kterou popisovaný systém nabízí je skutečnost, že umožňuje Více URL veřejné zakázky v elektronickém nástroji zadavatele Plzeňského kraje v E-ZAK: Dodatečné informace č. 3
Nadlimitní veřejná zakázka zadávaná v otevřeném zadávacím řízení s názvem Systém sběru informací o průjezdu a měření rychlosti vozidel na území Plzeňského kraje URL veřejné zakázky v elektronickém nástroji Více DETEKCE DOPRAVY KLASIFIKACE VOZIDEL MONITORING DOPRAVNÍHO PROUDU
Road Traffic Technology DETEKCE DOPRAVY KLASIFIKACE VOZIDEL MONITORING DOPRAVNÍHO PROUDU BTTT modul SČÍTÁNÍ A KLASIFIKACE DOPRAVY BLUETOOTH MODUL PRO MONITOROVÁNÍ DOPRAVNÍHO PROUDU A DOJEZDOVÝCH ČASŮ Technologie Více Rozvoj telematiky v plzeňském kraji a příjezdových komunikacích do Plzně. Roman Voříšek
Rozvoj telematiky v plzeňském kraji a příjezdových komunikacích do Plzně Roman Voříšek Dopravní telematika v podmínkách ŘSD Dopravní telematika (ITS) využití inteligentních technologií a služeb ve prospěch Více Přehled právních předpisů
Přehled právních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích právní stav k 8. 9. 2008 1. Provoz na pozemních komunikacích 2. Pravidla provozu na pozemních komunikacích 3. Výcvik řidičů 4. Řidičské Více Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Informační a komunikační technologie pro budoucí smart cities Ing. Pavel Hrubeš, Ph.D. 5. České dopravní fórum 9. 6.2011 Dopravní systém a bezpečnost Více INTELIGENTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY V MĚSTSKÉ OBLASTI
INTELIGENTNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ DOPRAVY V MĚSTSKÉ OBLASTI Architektura městského telematického systému Architektura městského telematického systému Řízení dopravy ve městech Pro řízení dopravy ve městech v Více 1. Pot eby uživatel 1. Pot eby uživatel - ti, i k te e í í p ra r cu c jí í s C CTV T V den e n n oper e á r to o i i od C CTV T V o o e
KAMEROVÉ SYSTÉMY - CCTV Mgr. Zdeněk Štěpánek, PhD. Policejní akademie ČR POSOUZENÍ VHODNOSTI APLIKACE CCTV 1. Potřeby uživatelů - ti, kteří pracují s CCTV denně (operátoři)...od CCTV očekávají, že budou Více Společnost ICZ a.s. představuje: Informační systém správy dopravních přestupků. Dokument: Obchodní prezentace Důvěrnost: Veřejná www.i.
Společnost ICZ a.s. představuje: Informační systém správy dopravních přestupků Dokument: Obchodní prezentace Důvěrnost: Veřejná www.i.cz 1 Nejdůležitější jsou vždy dobré základy Novela zákona č. 361/2000 Více nehody pomocí GPS Mgr. Václav Valenta,
Lokalizace místa m nehody pomocí GPS Mgr. Václav Valenta, Policie České republiky, Správa hl. m. Prahy dopravní inspektorát hlavního města Prahy Oddělení dopravních nehod (dále PČR DI ODN) Kongresová 2, Více SafeLine PŘÍRUČKA UŽIVATELE. Vážený zákazníku,
SafeLine PŘÍRUČKA UŽIVATELE Vážený zákazníku, děkujeme, že jste se rozhodl pro asistenční služby SafeLine UNIQA. Moderní technologie SafeLine otevřela novou dimenzi v poskytování asistenčních služeb - Více Fyzická bezpečnost. Téma: Ochrana proti odposlechu. Ing. Kamil Halouzka, Ph.D. [email protected]
Fyzická bezpečnost Téma: Ochrana proti odposlechu Ing. Kamil Halouzka, Ph.D. [email protected] Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu Více Systém ak*vního snižování rychlos*
Systém ak*vního snižování rychlos* Základní informace Distrubutor: Longevus s.r.o. Na Příkopě 1047/17, 110 00, Praha Stránka 1 z 14 Systém Aktivního Snižování Rychlosti (Actibump) představuje mul@funkční, Více AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, Praha 1 tel.: e mail: PŘEHLED PŘEDPISŮ
AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, 110 00 Praha 1 tel.: 602 363 032 e mail: [email protected], www.autoklub.cz PŘEHLED PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH SILNIČNÍ PROVOZ V ČR podle právního stavu účinného ke Více v Praze Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky Aktuální stav a rozvoj ITS hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Aktuální stav a rozvoj ITS pro řízení dopravy na území hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D. Obsah prezentace Rozvoj dopravy v ČR a v Praze Více PŘEDNÁŠKA KURZU MPOV
1 PŘEDNÁŠKA KURZU MPOV Zpracování obrazu v dopravních aplikacích P. Petyovský (email: [email protected]) kancelář SD3.152, Technická 12 2 rev. 2015.4 Pojmy a opakování Definice dopravní telematiky, Více ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH
DOPRAVNÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ DOPRAVY VE MĚSTECH Řídit dopravu ve městě znamená mít systém složený z částí, které si vzájemně rozumí. ? Dáváte si za cíl zlepšit plynulost dopravy a snížit tvorbu kolon? Snažíte Více AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, Praha 1 tel.: e mail: PŘEHLED PŘEDPISŮ
AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, 110 00 Praha 1 tel.: 602 363 032 e mail: [email protected], www.autoklub.cz PŘEHLED PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH SILNIČNÍ PROVOZ V ČR podle právního stavu účinného ke Více Hlavní úkoly pro řízení dopravy ve městech střední a východní Evropy příklady z hl. města Prahy
7. konference ČB N Diagnostika zařízení měřicím vozem Ing. Vladimír Říha, TÚDC MV ERTMS České Budějovice, 12. 11. 2015 MV ERTMS Základní popis 2 MV ERTMS Základní popis Pohon vozidla: motor Caterpillar Více CÍL zvýšení plynulosti provozu
CÍL zvýšení plynulosti provozu Evropská a tím zvýšení cestovní rychlosti zkrácení jízdních dob zlepšení pravidelnosti zvýšení pohodlí pro cestující snížení vypravení vozidel úspora energie Plzeňská, jaro Více PŘÍLOHA Č. 2 SPECIFIKACE TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA ZAŘÍZENÍ
PŘÍLOHA Č. 2 SPECIFIKACE TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ NA ZAŘÍZENÍ Měřící zařízení na měření okamžité rychlosti metodou dopplerovského radaru a) Zařízení bude schváleno Českým metrologickým institutem bude na Více Produktové informace. Sesam-e. www.sesam-e.com
Produktové informace Sesam-e je moderní řešení pro monitorování a řízení průjezdů vozidel bránami. Typicky je využíván pro vozové parky, firemními areály, garáže atp., přičemž jej zároveň lze využít i Více Systém REG-Sentry od společnosti Bosch Automatizovaný systém řízení přístupu vozidel
Systém REG-Sentry od společnosti Bosch Automatizovaný systém řízení přístupu vozidel 2 Automatizovaný systém řízení přístupu vozidel REG-Sentry od společnosti Bosch Systém REG-Sentry je řešení řízení přístupu Více Úvod k tématu bezpečnosti a dopravního inženýrství
konference 15. 16. 9. 2014 Brno partner akce: www.bvv.cz/brnosafety/ Ing. Jindřich Frič, Ph.D. Úvod k tématu bezpečnosti a dopravního inženýrství Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 1 Hlavní činnost divize: Více Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu. Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011
Automatická detekce anomálií při geofyzikálním průzkumu Lenka Kosková Třísková NTI TUL Doktorandský seminář, 8. 6. 2011 Cíle doktorandské práce Seminář 10. 11. 2010 Najít, implementovat, ověřit a do praxe Více Realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR
Realizace Jednotného systému dopravních informací pro ČR společný projekt Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo informatiky ČR, Ministerstvo vnitra ČR a Ředitelství silnic a dálnic ČR Ing. Jaroslav Zvára, Více čímž spáchal přestupek podle ustanovení 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu
Věc: PŘÍKAZ O ULOŽENÍ POKUTY Magistrát hlavního města Prahy, Odbor dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení, v přenesené působnosti podle ust. 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, Více Informa ní povinnost dle 18 odst. 2 zákona . 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj a o zm kterých zákon , ve zn pozd jších p edpis Informa
Informační povinnost dle 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Informační povinnost dle 18 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., Více Přestupek Pokuta Zákaz činnosti Bloková pokuta Body Zadržení ŘP Platná (P) Návrh (N) P N P N P N P N
C-28082006-114347-00001 ZKUŠEBNÍ TEST PRO SKUPINU: C 1 z 6 1) [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: a) Jen na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. b) Na všech pozemních komunikacích Více AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, Praha 1 tel.: , mobil: e mail:
AUTOKLUB ČESKÉ REPUBLIKY Opletalova 29, 110 00 Praha 1 tel.: 224212123, mobil: 602 363032 e mail: [email protected], www.autoklub.cz PŘEHLED PŘEDPISŮ UPRAVUJÍCÍCH SILNIČNÍ PROVOZ V ČR podle právního stavu Více Střední odborná škola stavební a zahradnická Praha 9, Učňovská 1 ŘÍZENÍ DOPRAVY
Střední odborná škola stavební a zahradnická Praha 9, Učňovská 1 ŘÍZENÍ DOPRAVY Směrnice č. 2/2009 V Praze dne 15. května 2009 Mgr. Miloslav Janeček ředitel školy 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.1 Účel 1.1.1 Účelem Více Průběžné sledování průchodů zaměstnanců přes vrátnici
ANeT gate Průběžné sledování průchodů zaměstnanců přes vrátnici Další důležitou součástí je průběžné sledování průchodů vlastních zaměstnanců přes terminály spadající pod vrátnici. Údaje o průchodech se Více 3) [2 b.] Řidič při vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci musí:
B-28082006-113130-00001 ZKUŠEBNÍ TEST PRO SKUPINU: B 1 z 7 1) [2 b.] Je jezdec na koni, který se pohybuje po pozemní komunikaci, řidičem a platí pro něj povinnosti a práva účastníků provozu na pozemních Více Dopravně bezpečnostní posouzení projektu Obec Kanice, zvýšení bezpečnosti silničního provozu
Dopravně bezpečnostní posouzení projektu Obec Kanice, zvýšení bezpečnosti silničního provozu Březen 2015 OBSAH Obsah... 2 1. Identifikační údaje... 3 2. Úvod... 4 3. Popis lokality... 5 4. Dopravně bezpečnostní Více Inteligentní dálnice, smart cities
P Ř E D N Á Š K A 11 Inteligentní dálnice, smart cities TELEMATICKÉ SYSTÉMY A SLUŽBY Přednáška 11 Přednáška 11 - obsah Inteligentní dálnice Smart cities Telematika ve městech - workshop Inteligentní dálnice Více PŘÍRUČKA UŽIVATELE. Vážený zákazníku,
PŘÍRUČKA UŽIVATELE Vážený zákazníku, děkujeme, že jste se rozhodl pro využívání služeb Cebia SAT. Moderní technologie otevřela novou dimenzi v poskytování telematických služeb : Vozidlo samo žádá o pomoc, Více Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy
Centrum Digitální Optiky Meo S-H: software pro kompletní diagnostiku intenzity a vlnoplochy Výzkumná zpráva projektu Identifikační čí slo výstupu: TE01020229DV003 Pracovní balíček: Zpracování dat S-H senzoru Více Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu
Novela zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu zákonem č. 268/2015 Sb. s účinností od 31. prosince 2015 6 (7) Přesahuje-li počet přepravovaných dětí starších tří let počet sedadel vybavených bezpečnostními Více Pokuty a bodové hodnoty dopravních přestupků:
Pokuty a bodové hodnoty dopravních přestupků: Přestupky za 1 bod: Nedovolené užití dálnice nebo silnice pro motorová vozidla nemotorovým vozidlem nebo motorovým vozidlem, jehož konstrukce nebo technický Více Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze Systém sběru dopravních dat a DIC PRAHA. reg. č. CZ.1.01/5.2.00/07.
Systém řízení a regulace městského silničního provozu v hl. m. Praze Systém sběru dopravních dat a DIC PRAHA reg. č. CZ.1.01/5.2.00/07.0029 Systému řízení a regulace městského silničního provozu v hl. Více Analýza nehodovosti a návrh bezpečnostních opatření v obci Šebrov-Kateřina
Analýza nehodovosti a návrh bezpečnostních opatření v obci Šebrov-Kateřina (výtah ze studie) Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. 2009 Předmětem smlouvy bylo provedení analýzy nehodovosti a návrh bezpečnostních Více [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: [2 b.] Řidič smí v provozu na pozemních komunikacích užít:
1) [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: a) Jen na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla. b) Na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a účelových komunikacích. c) Na všech Více zákaznický ceník platný od 16. 5. 2011
satelitní vyhledávání GPS lokalizace detekce a analýza havárie elektronická kniha jízd zákaznický ceník platný od 16. 5. 2011 Cebia SAT P o l o ž k a 1. Satelitní zapečení s aktivními mi PCO (Cebia SAT Více Rozvoj dopravní infrastruktury v regionech. Efektivita mýtného systému v ČR a možnosti pro regiony Petr Polák 7.10.2010
Rozvoj dopravní infrastruktury v regionech Efektivita mýtného systému v ČR a možnosti pro regiony Petr Polák 7.10.2010 Agenda Efektivita mýtného systému Měření a vyhodnocení účinnosti předpisu mýtného Více CAMEA. UnirailOCR Train Recognition System
CAMEA Technologie pro rozpoznávání čísel jedoucích vagónů a kontejnerů (UIC)» Záštita projektu evropským programem aplikovaného výzkumu a vývoje EUREKA» LF12007 - Automatická identifikace železničních Více CÍL zvýšení plynulosti provozu
CÍL zvýšení plynulosti provozu Evropská a tím zvýšení cestovní rychlosti zkrácení jízdních dob zlepšení pravidelnosti zvýšení pohodlí pro cestující snížení vypravení vozidel úspora energie Plzeňská, jaro Více Informace o připravovaných. telematických aplikacích na dálnici D1
Informace o připravovaných telematických aplikacích na dálnici D1 Plánované telematické aplikace na dálnici D1 Plánované telematické aplikace na dálnici D1 neintrusivní dopravní detektory zařízení pro Více DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ A TELEMATICKÉ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ
DOPRAVNÍ INFORMAČNÍ A TELEMATICKÉ SYSTÉMY VE VEŘEJNÉ DOPRAVĚ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl Více INTENZITA DOPRAVY na komunikaci I/7 květen 2013. Hodnověrnost tvrzení je dána hodnověrností důkazů
Nadlimitní veřejná zakázka zadávaná v otevřeném zadávacím řízení s názvem Systém sběru informací o průjezdu a měření rychlosti vozidel na území Plzeňského kraje URL veřejné zakázky v elektronickém nástroji Více Parkovací asistent s kamerou BV parking
Parkovací asistent s kamerou BV parking Montážní a uživatelský návod Vlastnosti výrobku a popis funkce: Parkovací asistent s miniaturní kamerou do nárazníku nebo na SPZ bez displeje. Universální kamera, Více Současný postup šetření a dokumentace silničních dopravních nehod v Praze
Současný postup šetření a dokumentace silničních dopravních nehod v Praze rada pplk. Mgr. Václav Valenta, Ph.D. Policejní akademie ČR v Praze, Fakulta bezpečnostně právní, katedra policejních činností Více Aby se u vás jezdilo bezpečněji. Milan Bednář, Czech Radar 14. září 2006
Aby se u vás jezdilo bezpečněji Milan Bednář, Czech Radar 14. září 2006 Statistiky dopravních nehod hovoří Hlavní příčiny nehod řidičů motorových vozidel 2005 Hlavní příčina Počet v % Počet nehody nehod Více Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie 16.6.2015
Policejní prezidium ČR Ředitelství služby dopravní policie Fotografická dokumentace místa dopravní nehody pplk. Mgr. Lukáš Pavlík Fotografická dokumentace Fotografická dokumentace je nedílnou součástí Více LOTYŠSKO Pravidla silničního provozu Pravidla na silnicích
LOTYŠSKO Pravidla silničního provozu Pravidla na silnicích V Lotyšsku se jezdí vpravo. Předjíždění a míjení Předpisy jsou v souladu s Úmluvou o silničním provozu z roku 1968. Většina lotyšských komunikací Více Řízení a organizace dopravy v městských aglomeracích. Pardubice
Řízení a organizace dopravy v městských aglomeracích Pardubice 20.10.2016 2 Propojení jednotlivých částí do jednoho celku Algoritmizace a řízení bez hranic jednotlivých subsystémů Analýza veškerých dat Více Modelování dopravního hluku
Modelování dopravního hluku Ing. Rudolf Cholava Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., http://szp.cdv.cz Modelování dopravního hluku Hluk z dopravy nejvýznamnější zdroj nadměrného hluku v životním prostředí Více Aplikace. prostorového navázání nehod v silničním provozu na přilehlou pozemní komunikaci s využitím prostorových a popisných dat
Aplikace prostorového navázání nehod v silničním provozu na přilehlou pozemní komunikaci s využitím prostorových a popisných dat METODIKA PRÁCE S TOUTO APLIKACÍ červen 13 Obsah ÚVOD 3 UŽIVATELÉ 4 OPERÁTOR Více C ZKUŠEBNÍ TEST PRO SKUPINU: C 1 z 7
C-28082006-114337-00001 ZKUŠEBNÍ TEST PRO SKUPINU: C 1 z 7 1) [2 b.] Nesmět omezit znamená povinnost řidiče počínat si tak, aby: a) Druhý řidič nemusel náhle snížit rychlost jízdy nebo zastavit. b) Jinému Více Web dispečink PDA. www.webdispecink.cz/pda manuál. Květen 2006. HI Software Development s.r.o.
Web dispečink PDA manuál 1 Květen 2006 Rychlá orientace strom vozidel SMS komunikace správa zakázek odhlášení jazykové mutace Zobrazení označených vozidel na mapě Informace o aktuální poloze Zobrazení Více 7 --- 2.500 20.000 6 měs. - 1 rok 125c / 1b) 7 --- 25.000 50.000 1-2 roky 125c / 1c) 7 --- 7 --- 25.000 50.000 1-2 roky 125c / 1d)
Přestupek (zkráceně) Přestupek Body Řízení pod vlivem alkoholu (nad 0,3 promile) Řízení ve stavu vylučujícím způsobilost (alkohol, návykové látky) Řízení ve stavu vylučujícím způsobilost (alkohol a návykové Více 3) [2 b.] Řidič při vjíždění na pozemní komunikaci z místa ležícího mimo pozemní komunikaci musí:
B-28082006-113149-00001 ZKUŠEBNÍ TEST PRO SKUPINU: B 1 z 7 1) [2 b.] Zákon o silničním provozu upravuje pravidla provozu: a) Na všech pozemních komunikacích a též na polích, loukách a v lesích. b) Jen Více Přestupky - zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu:
Přestupky - zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu: Novela zákona o silničním provozu zákonem č. 133/2011 Sb., zavedla s účinností od 1. 8. 2011 mimo jiné i nové 125c, 125d a 125e pod názvem Správní Více MOBILNÍ ŘÍZENÍ DOPRAVY
DOPRAVNÍ SYSTÉMY MOBILNÍ ŘÍZENÍ DOPRAVY Rychlé, bezpečné a chytré řešení pro mimořádné situace. ? Máte v plánu rekonstrukci a rozvoj jednotlivých částí nebo celého systému dopravy? Potřebujete zlepšit Více pro 51. konferenci ČKS Novinky z oblasti taxametrů a měření emisí silničních motorových vozidel
Prezentace společnosti MAHA Consulting s.r.o. pro 51. konferenci ČKS konanou ve dnech 10. a 11. listopadu 2015 v Lísku u Bystřice nad Pernštejnem Novinky z oblasti taxametrů a měření emisí silničních motorových Více GPS Monitor. Zbyněk Filip
GPS Monitor Zbyněk Filip GPS Monitor Systém je určen k zabezpečení motorových vozidel s on-line přenosem přesné polohy vozidla a poplachových a provozních hlášení prostřednictvím mobilních sítí GSM. Systém Více TABULKA PŘESTUPKŮ, TRESTNÝCH ČINŮ A BODOVÉHO HODNOCENÍ
TABULKA PŘESTUPKŮ, TRESTNÝCH ČINŮ A BODOVÉHO HODNOCENÍ Stav od 20.2.2016 Jedná se pouze o informativní přehled bez záruky! WWW.YESPOJISTENI.CZ příslušného zákona Skutková podstata protiprávního jednání Více Urbanistická akustika
Urbanistická akustika Zabývá se studiem akustických jevů ve venkovním prostoru z hlediska ochrany vymezených míst (zejména v okolí budov) před hlukem. Sleduje akustické vlastnosti venkovních zdrojů hluku Více P. č. Účel zpracování Kategorie osobních údajů Kategorie subjektu údajů Kategorie příjemců
ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění Plnění povinností MP vyplývající z její působnosti v souladu se: - zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, Více ÚSTAV DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
Ročník 2010 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 89 Rozeslána dne 30. srpna 2010 Cena Kč 30, O B S A H : 246. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické Více P. č. Účel zpracování Kategorie osobních údajů Kategorie subjektu údajů Kategorie příjemců
Plnění povinností MP vyplývající z její působnosti v souladu se: - zákonem č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění - zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších - zákonem č. 40/2009 Více CIVIC. CIVIC Tourer. ADAS x x. ADAS x x x. Systém ADAS II není od MR 2015 v nabídce. Multifunkční kamera. 2 x Radar. Lidar
CIVIC S Comfort Elegance Sport Lifestyle Eecutive CTBA ADAS CIVIC Tourer S Comfort bez A/C Comfort Elegance Lifestyle Eecutive CTBA ADAS Bezpečnostní paket (ADAS) FCW - Varování před čelní srážkou - Forward Více 500420 odd. Vzdělávání - Tramvaje PRAVIDLA SILNIČNÍHO PROVOZU - soubor otázek str. 12 část 3 - Dopravní značky,světelné signály, dopravní zařízení
500420 odd. Vzdělávání - Tramvaje PRAVIDLA SILNIČNÍHO PROVOZU - soubor otázek str. 12 301. Tato značka zakazuje: + a) Vjezd vozidel, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje vyznačenou mez. b) Vjezd šestinápravovým Více Anotace předmětu. Dálkový průzkum Země. Odkazy. Literatura. Definice DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
Anotace předmětu Dálkový průzkum Země Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Elektromagnetické záření, elektromagnetické spektrum. Radiometrické veličiny. Zdroje záření. Interakce Více MBus Explorer MULTI. Uživatelský manuál V. 1.1
MBus Explorer MULTI Uživatelský manuál V. 1.1 Obsah Sběr dat ze sběrnice Mbus...3 Instalace...3 Spuštění programu...3 Program MBus Explorer Multi...3 Konfigurace sítí...5 Konfigurace přístrojů...6 Nastavení Více POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY POMÁHAT A CHRÁNIT. plk. Mgr. Karel Pospíšil vedoucí operačního odboru Správy Jmk PČR
POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY POMÁHAT A CHRÁNIT Praha Hotel Praha Praha, 29 29. dubna dubna. 2008 2 Konference 2. o bezpečnosti silničního provozu v obcích plk. Mgr. Karel Pospíšil vedoucí operačního odboru Více SEMINÁŘ Klepnutím lze upravit styl předlohy "Jak chránit obce před kamiony" nadpisů.
SEMINÁŘ Klepnutím lze upravit styl předlohy "Jak chránit obce před kamiony" nadpisů. Ing. Milan Dont, Ph.D. Klepnutím lze upravit styl předlohy podnadpisů. Odbor pozemních komunikací Problematika objíždění Více ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE
ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE DOPRAVNÍ OSTRŮVEK S VYCHÝLENÍM JEDNOHO SMĚRU 1.1.B ZVÝRAZNĚNÍ ZAČÁTKU OBCE DOPRAVNÍ OSTRŮVEK S VYCHÝLENÍM JEDNOHO SMĚRU Umístění Rozměr Materiál Nutné bezpečnostní prvky Doplňkové Více Kalibrační proces ve 3D
Kalibrační proces ve 3D FCC průmyslové systémy společnost byla založena v roce 1995 jako součást holdingu FCC dodávky komponent pro průmyslovou automatizaci integrace systémů kontroly výroby, strojového Více SW pro správu a řízení bezpečnosti
Integrační bezpečnostní SW pro správu a řízení bezpečnosti Systém je vlastním produktem společnosti Integoo. Trvalý vývoj produktu reflektuje požadavky trhu a zákazníků. Ať už je velikost vaší organizace Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář |
https://firmy.euro.cz/subjekt-jikalipe-s-r-o-48288641 | 2020-02-17T07:20:53 | [
" zákona č. 101",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud "
] | JIKALIPE s.r.o. IČO: 48288641, Rumburk, výpis z rejstříku (17.02.2020) | Euro.cz
Firma JIKALIPE s.r.o. IČO 48288641
JIKALIPE s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík.
JIKALIPE s.r.o. (48288641) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Cihlářská 1000/2, Rumburk 408 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 3. 5. 1993 a je stále aktivní. JIKALIPE s.r.o. má celkem jednu provozovnu a jednu živnost.
Jako zdroj dat o JIKALIPE s.r.o. nám sloužily tyto stránky:
Detailní informace o JIKALIPE s.r.o. na Justice.cz
Detailní informace o JIKALIPE s.r.o. na rzp.cz
Výpis dat pro JIKALIPE s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů.
Základní údaje JIKALIPE s.r.o.
C 4819
48288641
Aktuální kontaktní údaje JIKALIPE s.r.o.
Kapitál JIKALIPE s.r.o.
30.5.1995 - 14.2.2000
2.12.1993 - 30.5.1995
3.5.1993 - 2.12.1993
Sídlo JIKALIPE s.r.o.
Cihlářská 1000/2 , Rumburk 408 01 2.11.2016
Cihlářská 1000/2 , Rumburk 408 01 3.4.2004 - 2.11.2016
Třída 9. května 393/11 , Rumburk 408 01 3.5.1993 - 3.4.2004
Předmět podnikání JIKALIPE s.r.o.
ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin nebo biocidními přípravky 12.10.2010 - 17.12.2011
reklamní činnost a marketing 23.11.2002 - 12.10.2010
služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob 23.11.2002 - 12.10.2010
velkoobchod 23.11.2002 - 12.10.2010
zprostředkování služeb 23.11.2002 - 12.10.2010
lesnictví, těžba dřeva a poskytování služeb v myslivosti 23.11.2002 - 12.10.2010
činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 23.11.2002 - 12.10.2010
zprostředkování obchodu 23.11.2002 - 12.10.2010
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 3.5.1993 - 23.11.2002
lesnictví v rozsahu par.3, odst. 2e) zák. 455/91 Sb. 3.5.1993 - 23.11.2002
Předmět činnosti JIKALIPE s.r.o.
myslivost 25.4.2012
vedení firmy JIKALIPE s.r.o.
Statutární orgán JIKALIPE s.r.o.
Jednatelé zastupují společnost samostatně. 16.6.2014
Jednatelé jsou oprávněni jednat samostatně, k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis s označením "jednatel". 21.8.1995 - 16.6.2014
Jednatelé, všichni společníci - František Haba, Karel Schäfer a Jiří Sýkora jsou oprávněni jednat samostatně, k obchodnímu jménu společnosti připojí svůj podpis s označením "jednatel". 3.5.1993 - 21.8.1995
Ing. Karel Schäfer 4.12.2013
Jiří Sýkora 4.12.2013
Karel Schäfer 3.5.1993 - 21.8.1995
Jiří Sýkora 3.5.1993 - 15.12.1999
Ing. Libor Vaněček 30.5.1995 - 15.12.1999
František Haba 3.5.1993 - 20.2.2002
Vrchlického 13/3 , Rumburk 408 01
Karel Schäfer 21.8.1995 - 23.11.2002
Jiří Sýkora 15.12.1999 - 3.4.2004
Ing. Libor Vaněček 15.12.1999 - 3.4.2004
Karel Schäfer 23.11.2002 - 3.4.2004
Karel Schäfer 3.4.2004 - 12.10.2010
Jiří Sýkora 3.4.2004 - 12.10.2010
Karel Schäfer 12.10.2010 - 12.10.2010
Ing. Karel Schäfer 12.10.2010 - 4.12.2013
Jiří Sýkora 12.10.2010 - 4.12.2013
Sbírka Listin JIKALIPE s.r.o.
C 4819/SL 40 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Ústí nad Labem 2.2.2015 10.7.2015 13.7.2015 4
C 4819/SL 39 zakladatelské dokumenty ÚZ spol. smlouvy Krajský soud v Ústí nad Labem 9.6.2014 12.6.2014 19.6.2014 5
C 4819/SL 38 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 256/2014 Krajský soud v Ústí nad Labem 9.6.2014 12.6.2014 19.6.2014 10
C 4819/SL 37 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Ústí nad Labem 20.2.2014 17.6.2014 18.6.2014 8
C 4819/SL 36 účetní závěrka [2012] Krajský soud v Ústí nad Labem 31.12.2012 14.6.2013 18.6.2013 8
C 4819/SL 35 účetní závěrka - 2011 Krajský soud v Ústí nad Labem 2.2.2012 21.5.2012 23.5.2012 8
C 4819/SL 34 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ústí nad Labem 2.4.2012 4.4.2012 11.5.2012 4
C 4819/SL 33 notářský zápis 126/2012 Krajský soud v Ústí nad Labem 2.4.2012 4.4.2012 11.5.2012 4
C 4819/SL 32 notářský zápis NZ 125/2012 Krajský soud v Ústí nad Labem 2.4.2012 4.4.2012 11.5.2012 6
C 4819/SL 31 zakladatelské dokumenty, notářský zápis - NZ 487/2011 Krajský soud v Ústí nad Labem 22.11.2011 28.11.2011 12.1.2012 5
C 4819/SL 30 notářský zápis - NZ 486/2011- sml.o převodu Krajský soud v Ústí nad Labem 22.11.2011 28.11.2011 12.1.2012 4
C 4819/SL 29 účetní závěrka - 2010 Krajský soud v Ústí nad Labem 15.2.2011 4.7.2011 4.7.2011 8
C 4819/SL 28 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ústí nad Labem 8.10.2010 26.10.2010 26.10.2010 4
C 4819/SL 27 notářský zápis - NZ 424/2010- VH Krajský soud v Ústí nad Labem 8.10.2010 11.10.2010 13.10.2010 2
C 4819/SL 26 účetní závěrka - 2009 Krajský soud v Ústí nad Labem 16.2.2010 14.6.2010 14.6.2010 8
C 4819/SL 25 účetní závěrka rok 2008 Krajský soud v Ústí nad Labem 10.2.2009 10.7.2009 8
C 4819/SL 24 účetní závěrka - 2007 Krajský soud v Ústí nad Labem 26.3.2008 9.7.2009 9
C 4819/SL 23 účetní závěrka rok 2006 Krajský soud v Ústí nad Labem 15.3.2007 12.6.2007 10
C 4819/SL 22 účetní závěrka k 31.12.2005 Krajský soud v Ústí nad Labem 13.3.2006 24.3.2006 9
C 4819/SL 21 účetní závěrka k 31.12.2004 Krajský soud v Ústí nad Labem 23.3.2005 14.4.2005 10
C 4819/SL 20 účetní závěrka k 31.12.2003 Krajský soud v Ústí nad Labem 14.5.2004 13.9.2004 11
C 4819/SL 19 zakladatelské dokumenty - úplné znění Krajský soud v Ústí nad Labem 22.1.2004 13.4.2004 4
C 4819/SL 18 notářský zápis NZ 35/2004 Krajský soud v Ústí nad Labem 22.1.2004 13.4.2004 2
C 4819/SL 17 účetní závěrka k 31.12.2002 Krajský soud v Ústí nad Labem 20.5.2003 1.12.2003 10
C 4819/SL 16 účetní závěrka k 31.12.2001 Krajský soud v Ústí nad Labem 20.6.2002 19.6.2003 7
C 4819/SL 15 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 21/2002 Krajský soud v Ústí nad Labem 6.3.2002 3.6.2003 6
C 4819/SL 14 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ústí nad Labem 6.3.2002 3.6.2003 5
C 4819/SL 9 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ústí nad Labem 21.11.2001 2.4.2002 2
C 4819/SL 8 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ústí nad Labem 21.11.2001 2.4.2002 2
C 4819/SL 7 rozhod. o statut. orgánu - zápis z mimoř. VH Krajský soud v Ústí nad Labem 21.11.2001 2.4.2002 1
C 4819/SL 13 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ústí nad Labem 21.11.2001 2.4.2002 2
C 4819/SL 12 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ústí nad Labem 21.11.2001 2.4.2002 2
C 4819/SL 11 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ústí nad Labem 21.11.2001 2.4.2002 2
C 4819/SL 10 smlouvy o převodu obchod. podílu Krajský soud v Ústí nad Labem 21.11.2001 2.4.2002 2
C 4819/SL 6 notářský zápis NZ 125/99 - jednání VH Krajský soud v Ústí nad Labem 22.12.1999 17.3.2000 3
C 4819/SL 5 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Ústí nad Labem 22.12.1999 17.3.2000 7
C 4819/SL 4 ostatní - prohlášení o vkladu Krajský soud v Ústí nad Labem 22.12.1999 17.3.2000 3
C 4819/SL 3 ostatní - prohlášení jednatele Krajský soud v Ústí nad Labem 22.12.1999 17.3.2000 1
C 4819/SL 2 posudek znalce č. 1059-138/99 Krajský soud v Ústí nad Labem 15.11.1999 17.3.2000 14
C 4819/SL 1 posudek znalce č. 1214/113/99 Krajský soud v Ústí nad Labem 15.11.1999 17.3.2000 17
Cihlářská 1000/2, Rumburk 408 01
Živnosti a provozovny JIKALIPE s.r.o.
1001509145
JIKALIPE s.r.o. - 48288641 - Rumburk |
http://docplayer.cz/24529951-Smernice-o-poskytovani-informaci-podle-zakona-c-106-1999-sb-o-svobodnem-pristupu-k-informacim-ve-zneni-pozdejsich-predpisu.html | 2018-07-17T08:39:26 | [
" zákona č. 106",
" Čl. 1",
" Čl. 2",
" Čl. 3",
" Čl. 4",
" Čl. 5",
" Čl. 6",
" Čl. 7",
" Čl. 8",
" Čl. 9",
" Čl. 10",
" Čl. 11",
" Čl. 12",
" Čl. 13",
" Čl. 14",
" Čl. 15",
" Čl. 16",
" Čl. 1",
" zákona č. 500",
" Čl. 2",
" čl. 13",
" Čl. 3",
" Čl. 4",
" Čl. 5",
" Čl. 6",
" Čl. 7",
" Čl. 8",
" čl. 3",
" Čl. 9",
" čl. 14",
" Čl. 10",
" čl. 3",
" čl. 7",
" Čl. 11",
" zákona č. 106",
" Čl. 12",
" Čl. 13",
" Čl. 14",
" Čl. 15",
" Čl. 16",
" zákona č. 123",
" zákona č. 106",
" zákona č. 128"
] | 1 MĚSTO KRASLICE Evidenční číslo: 4/2015 Směrnice o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Vydává/schvaluje: Rada města Kraslice Účinnost: od 1. září 2015 Ruší se: Pravidla pro zajištění svobodného přístupu k informacím schválené radou města dne usnesením č. 165/4.
2 Obsah ČÁST I. OBECNÁ USTANOVENÍ... 3 Čl. 1. Úvodní ustanovení... 3 Čl. 2. Pojem informace a dělení informací... 3 Čl. 3. Neposkytnutí informace a uplatnění práva na omezení informace... 3 ČÁST II. VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTI O INFORMACI... 4 Čl. 4. Žádost o poskytnutí informace... 4 Čl. 5. Ústní žádosti... 4 Čl. 6. Písemné žádosti... 5 Čl. 7. Lhůty pro vyřízení žádostí... 5 Čl. 8. Odmítnutí žádosti... 6 Čl. 9. Odložení žádosti... 6 Čl. 10. Poskytnutí informace... 6 Čl. 11. Zveřejnění informací poskytnutých na žádost... 6 Čl. 12. Odvolání... 6 Čl. 13. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace... 7 ČÁST III. HRAZENÍ NÁKLADŮ... 7 Čl. 14. Hrazení nákladů... 7 ČÁST IV. VÝROČNÍ ZPRÁVA... 8 Čl. 15. Výroční zpráva... 8 ČÁST V. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ... 8 Čl. 16. Závěrečná ustanovení... 8 SAZEBNÍK ÚHRAD ZA POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ... 9 Stránka 2 z 10
3 ČÁST I. OBECNÁ USTANOVENÍ Čl. 1. Úvodní ustanovení 1. Tato směrnice upravuje podmínky a způsob poskytování informací všem fyzickým a právnickým osobám městem Kraslice a Městským úřadem Kraslice. Tato směrnice upravuje postup při přijímání, evidenci a vyřizování žádostí o informace podaných v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen InfZ). 2. Tato směrnice se nevztahuje na poskytování informací podle 38 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (tzv. nahlížení do spisu), poskytování informací podle zvláštních právních předpisů a na poskytování obecných informací o činnosti orgánů města, zejména hromadným sdělovacím prostředkům (informace poskytované tiskovým mluvčím ve smyslu Organizačního řádu Městského úřadu Kraslice). Čl. 2. Pojem informace a dělení informací 1. Informací se rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Informací není počítačový program. 2. Informace se dělí na dvě základní skupiny: a. informace poskytované zveřejněním povinně zveřejňované informace dle 5 odst. 1 a 2 InfZ a informace zveřejněné podle čl. 13 této směrnice. Povinně zveřejňované informace jsou zveřejňovány v souladu s vyhláškou č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve znění pozdějších předpisů, ve svém sídle a svých úřadovnách (v podatelně městského úřadu v sídle městského úřadu a na odboru dopravy v budově v ul. Dukelská 1855) a dále způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetových stránkách města Za poskytnutí těchto informací odpovídá odbor správních věcí, obecní živnostenský úřad ve spolupráci se všemi útvary městského úřadu, které odpovídají za pravidelnou aktualizaci informací v rámci náplně útvaru. b. informace poskytované na základě žádosti veškeré ostatní informace, které má povinný subjekt k dispozici, přičemž tyto nenáleží do povinně zveřejňovaných informací a jejich poskytnutí není dle 7 až 12 InfZ omezeno. Za poskytnutí informací na základě žádosti je zodpovědný věcně příslušný útvar městského úřadu, u kterého je informace k dispozici. V případě pochybností o věcné příslušnosti rozhoduje tajemník městského úřadu. 3. Doprovodnou informací je taková informace, která úzce souvisí s požadovanou informací (např. informace o její existenci, původu, počtu, důvodu odepření, době, po kterou důvod odepření trvá, a dalších důležitých rysech. Zveřejnění doprovodné informace způsobem umožňujícím dálkový přístup přichází v úvahu pouze v případě, když je nutné upřednostnit ochranu osobních údajů, které jsou součástí oprávněně poskytnuté informace, nebo v případě, že byla poskytnuta informace v jiné než elektronické podobě (např. listinné kopie, ústní sdělení apod.) nebo v případě mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informací (velikost datového souboru přesahuje 10MB). Čl. 3. Neposkytnutí informace a uplatnění práva na omezení informace 1. Věcně příslušný útvar městského úřadu posoudí obsah požadované informace a vyloučí z něj všechny informace: Stránka 3 z 10
4 a. které nelze z důvodů uvedených v 7 až 10 InfZ poskytnout: i. ochrana utajovaných informací ii. ochrana informací týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobních údajů, kdy tyto informace budou poskytnuty pouze v souladu s právními předpisy, které upravují jejich ochranu iii. ochrana obchodního tajemství iv. ochrana důvěrnosti majetkových poměrů b. u kterých může povinný subjekt uplatnit právo na omezení poskytnutí informací dle ustanovení 11 odst. 1 InfZ: i. informace se vztahuje výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům městského úřadu ii. jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí. To platí jen do doby, než se příprava ukončí rozhodnutím. c. pokud dle ustanovení 11 odst. 2 InfZ: i. jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovou povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí ii. informaci zveřejňuje podle zvláštního zákona v předem stanovených pravidelných obdobích až do nejbližšího následujícího období iii. by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského d. pokud dle ustanovení 11 odst. 3 až 6 InfZ: i. se jedná o probíhající trestní řízení, činnosti příslušné organizační složky MF podle zvláštního zákona. 2. Všechna omezení práva na informace provede věcně příslušný útvar městského úřadu tak, že poskytne požadované informace včetně doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nich to stanoví zákon. Právo odepřít informaci trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření. 3. Pokud věcně příslušný útvar městského úřadu žádosti byť i jen zčásti nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen rozhodnutí o odmítnutí žádosti), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. 4. Za poskytnutí resp. neposkytnutí informace a za uplatnění omezení práva na informace odpovídá vedoucí věcně příslušného útvaru městského úřadu. 5. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti podepisuje vedoucí příslušného útvaru městského úřadu. Týká-li se žádost působnosti více útvarů, pak rozhodne tajemník městského úřadu, který útvar bude garantovat vyřízení žádosti. Tajemník podepisuje ta rozhodnutí, která nemají odvětvový charakter. ČÁST II. VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTI O INFORMACI Čl. 4. Žádost o poskytnutí informace 1. Žádostí o poskytnutí informace (dále jen žádost) je žádost podaná v souladu s InfZ. 2. Za žádost se nepovažuje dotaz na názory, budoucí rozhodnutí a žádost o informace, které neexistují a musely by být nově vytvořeny. 3. Městský úřad Kraslice poskytuje informace žadateli na základě žádosti nebo zveřejněním. 4. Pokud je to možné s přihlédnutím k povaze podané žádosti a způsobu záznamu požadované informace, poskytne městský úřad informaci v elektronické podobě. Čl. 5. Ústní žádosti 1. Žádost o poskytnutí informace může být podána ústně při návštěvě pracoviště městského úřadu nebo telefonicky. Stránka 4 z 10
5 2. Ústně podané žádosti se zpravidla vyřizují bezodkladně v běžném úředním styku jednotlivými útvary městského úřadu. Nevztahuje se na ně povinnost vydávat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, právo na odvolání žadatele proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, povinnost zveřejnění evidence takových žádostí ve výroční zprávě. 3. Tyto žádosti jsou vyřizovány neformálně bez administrativy, není o nich pořizován písemný záznam ani vedena evidence. Poskytovatel vyřizuje ústní žádost ústní odpovědí. 4. Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel poskytnutou informaci za dostačující, je oprávněn podat žádost písemně. 5. Pokud ústní žádost směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, žadatel je odkázán na tento zdroj. Pokud žadatel trvá na přímém poskytnutí zveřejněné informace, příslušný útvar městského úřadu mu ji poskytne. Čl. 6. Písemné žádosti 1. Za písemnou žádost se považuje žádost, ze které je zřejmé: - že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu InfZ - kterému povinnému subjektu je určena - kdo ji činí. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. 2. Není-li ze žádosti zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu InfZ a neobsahuje-li žádost adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána na adresu elektronické podatelny, není žádostí ve smyslu InfZ. 3. Písemná žádost je podána dnem, kdy ji obdržel Městský úřad Kraslice: 1. osobně do podatelny Městského úřadu Kraslice, nám. 28. října 1438, Kraslice 2. prostřednictvím držitele poštovní licence 3. prostřednictvím datové schránky 4. prostřednictvím elektronické adresy podatelny: Není-li elektronická žádost podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny, avšak splňuje náležitosti stanovené InfZ, posuzuje se jako písemná žádost podaná ve smyslu InfZ. Příslušný útvar, který takovou žádost obdrží, ji bezodkladně přepošle na elektronickou adresu podatelny. Čl. 7. Lhůty pro vyřízení žádostí Při vyřizování žádostí o poskytnutí informací postupuje útvar městského úřadu jako povinný subjekt v souladu s 6 a 14 InfZ takto: - do 7 dnů po obdržení žádosti povinný subjekt sdělí, že věc nepatří do jeho působnosti - do 7 dnů po obdržení žádosti povinný subjekt vyzve žadatele k upřesnění nebo doplnění žádosti a stanoví žadateli lhůtu 30 dnů ode dne doručení výzvy - do 7 dnů po obdržení žádosti povinný subjekt sdělí, že informace je zveřejněna a kde je zveřejněna - do 15 dnů po doručení žádosti povinný subjekt poskytne informaci. Danou lhůtu lze ze závažných důvodů stanovených InfZ prodloužit, a to nejvýše o 10 dní. O prodloužení lhůty musí být žadatel prokazatelně informován, a to včas před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace. Stránka 5 z 10
6 Čl. 8. Odmítnutí žádosti Věcně příslušný útvar městského úřadu posoudí žádost a odmítne ji: - vyzval-li žadatele do 7 dnů od doručení žádosti, aby žádost upřesnil, neboť žádost byla nesrozumitelná, nebylo zřejmé, jaká informace je požadována, nebo byla formulována příliš obecně, a žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy neupřesnil ( 14 odst. 5 písm. b) InfZ) - v případech uvedených v čl. 3 Čl. 9. Odložení žádosti Věcně příslušný útvar městského úřadu posoudí žádost a odloží ji: - vyzval-li žadatele do 7 dnů ode dne doručení žádosti, aby žádost doplnil, neboť nedostatek údajů o žadateli zásadním způsobem brání postupu vyřízení žádosti o informaci a žadatel výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení nevyhověl ( 14 odst. 5 písm. a) InfZ) - nevztahují-li se požadované informace k působnosti městského úřadu. Odložení žádosti sdělí věcně příslušný útvar nebo útvar pověřený tajemníkem městského úřadu žadateli do 7 dnů ode dne doručení žádosti - v případě uvedeném v čl. 14 odst. 3 této směrnice Čl. 10. Poskytnutí informace 1. Věcně příslušný odbor poskytne všechny informace, které lze poskytnout po vyloučení informací dle čl. 3 této směrnice žadateli ve lhůtě stanovené v čl. 7 této směrnice. 2. Informace poskytované na základě žádosti se poskytují ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti. Městský úřad není povinen měnit formát nebo jazyk informace, pokud by taková změna byla pro městský úřad nepřiměřenou zátěží; v tomto případě vyhoví městský úřad žádosti tím, že poskytne informaci ve formátu nebo jazyce, ve kterých byla vytvořena. Čl. 11. Zveřejnění informací poskytnutých na žádost 1. Věcně příslušný útvar městského úřadu do 12 dnů od poskytnutí informace na žádost zveřejní tuto informaci na Portálu úředníka v sekci Evidence Informace poskytnuté podle zákona č. 106/1999 Sb. včetně žádosti o poskytnutí informace. Všechny útvary městského úřadu jsou za kvalitu uveřejněné informace odpovědné jak po stránce věcné, tak i formální. Pracovník odboru správních věcí, obecní živnostenský úřad zveřejní takto umístěnou informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup, tj. na webových stránkách města, a to do 15 dnů ode dne poskytnutí informace. 2. Ostatní dokumenty, které se mohou vázat k žádosti o poskytnutí informace (např. rozhodnutí o nevyhovění žádosti, apod.) umístí věcně příslušný útvar městského úřadu do 15 dnů od jejich vyhotovení na Portálu úředníka v sekci uvedené v odst. 1 tohoto článku. Tyto dokumenty se nezveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup. 3. O informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informací postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah. Čl. 12. Odvolání 1. Proti rozhodnutí Městského úřadu Kraslice o odmítnutí žádosti může žadatel podat písemně odvolání do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání se podává u věcně a funkčně Stránka 6 z 10
7 příslušného útvaru městského úřadu, který rozhodnutí vydal. Ten neprodleně zajistí zaevidování do centrální evidence. 2. Vedoucí příslušného útvaru městského úřadu předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu (Krajskému úřadu Karlovarského kraje) ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení odvolání. Čl. 13. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace 1. Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel, a. který nesouhlasí se způsobem vyřízení žádosti poskytnutím údajů umožňujících vyhledání zveřejněné informace b. kterému po uplynutí lhůty nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti c. kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí d. který nesouhlasí s výší sdělené úhrady nebo s výší odměny, požadovanými v souvislosti s poskytováním informací. 2. Stížnost se podává u Městského úřadu Kraslice, a to ve lhůtě do 30 dnů: a. ode dne doručení sdělení údajů umožňujících vyhledání a získání zveřejněné informace, ode dne sdělení o tom, že se informace nevztahují k působnosti městského úřadu nebo ode dne sdělení o požadování úhrady a její výši b. ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace nebo po uplynutí lhůty prodloužené ze závažných důvodů nejvýše o 10 dnů. 3. Stížnost lze podat písemně nebo ústně u útvaru městského úřadu, který vyřizoval žádost o informaci, k níž stížnost směřuje. Je-li stížnost podána písemně, neprodleně zajistí její zaevidování v centrální evidenci. Je-li stížnost podána ústně, sepíše o ní písemný záznam a zajistí jeho zaevidování v centrální evidenci. 4. Příslušný útvar městského úřadu předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu (Krajský úřad Karlovarského kraje) do 7 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla, pokud v této lhůtě sám nevyhoví tím, že poskytne požadovanou informaci nebo konečnou licenční nabídku, nebo vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. ČÁST III. HRAZENÍ NÁKLADŮ Čl. 14. Hrazení nákladů 1. Městský úřad Kraslice je v souvislosti s poskytování informací podle 17 InfZ oprávněn žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií nebo technických nosičů dat, s odesláním informací žadateli a za mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací dle Sazebníku úhrad za poskytování informací, který je přílohou č. 1 této směrnice. 2. V případě, že bude věcně příslušný útvar městského úřadu za poskytnutí informace požadovat úhradu, oznámí tuto skutečnost spolu s výší úhrady žadateli před poskytnutím informace. Z oznámení musí být zřejmé, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady vyčíslena. 3. Poskytnutí informace, za níž bude věcně příslušný útvar městského úřadu požadovat úhradu, je podmíněno zaplacením požadované úhrady. Pokud žadatel do 60 dnů ode dne oznámení výše požadované úhrady úhradu nezaplatí, věcně příslušný útvar městského úřadu žádost odloží. Proti výši úhrady může žadatel podat stížnost (viz článek 13 této směrnice). Po dobu vyřizování stížnosti proti výši požadované úhrady tato lhůta neběží. 4. O uplatnění úhrady za poskytnutí informace rozhoduje příslušný vedoucí útvaru městského úřadu. 5. Uhradit náklady je možné následujícími způsoby: Stránka 7 z 10
8 a. v hotovosti na pokladně Městského úřadu Kraslice b. bezhotovostním převodem prostřednictvím platební karty na pokladně Městského úřadu Kraslice c. bezhotovostním převodem na příjmový účet města Kraslice č /0100. ČÁST IV. VÝROČNÍ ZPRÁVA Čl. 15. Výroční zpráva 1. Do 20. února následujícího roku předloží tajemník městského úřadu Radě města Kraslice výroční zprávu o činnosti městského úřadu v oblasti poskytování informací podle InfZ za předcházející kalendářní rok. Po schválení zajistí její zveřejnění na úřední desce městského úřadu a na webových stránkách města. 2. Tato výroční zpráva musí obsahovat údaje stanovené v 18 InfZ. Podkladem pro tuto zprávu je evidence poskytnutých informací podle 106/1999 Sb. vedená na Portálu úředníka, kam jsou vedoucí jednotlivých útvarů povinni umisťovat údaje o poskytnutých informacích podle InfZ. ČÁST V. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Čl. 16. Závěrečná ustanovení 1. Pokud se žádost týká informací o životním prostředí, postupuje se při vyřizování této žádosti podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. 2. Touto směrnicí se ruší Pravidla pro zajištění svobodného přístupu k informacím schválené radou města dne usnesením č. 165/4. 3. Tato směrnice byla schválena Radou města Kraslice usnesením č. 449/8/2015-RM/19 ze dne Tato směrnice nabývá účinnosti dne Kraslice 27. srpna 2015 Roman Kotilínek, v.r. starosta města Stránka 8 z 10
9 PŘÍLOHA Č. 1 SAZEBNÍK ÚHRAD ZA POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ Město Kraslice stanoví v souladu s 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s 17 tohoto zákona a s nařízením vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a na základě 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tento sazebník úhrad za poskytování informací (dále jen sazebník). Čl I. Náklady na pořízení kopií 1. Za pořízení jedné černobílé kopie formátu A4: a. jednostranně 2,50 Kč bez DPH 3,00 Kč vč. DPH b. oboustranně 4,15 Kč bez DPH 5,00 Kč vč. DPH 2. Za pořízení jedné barvené kopie formátu A4: a. jednostranně 14,90 Kč bez DPH 18,00 Kč vč. DPH b. oboustranně 29,75 Kč bez DPH 36,00 Kč vč. DPH 3. Za pořízení jedné černobílé kopie formátu A3: a. jednostranně 4,15 Kč bez DPH 5,00 Kč vč. DPH b. oboustranně 5,80 Kč bez DPH 7,00 Kč vč. DPH 4. Za tisk na černobílé tiskárně ve formátu A4: a. jednostranně 2,50 Kč bez DPH 3,00 Kč vč. DPH b. oboustranně 4,15 Kč bez DPH 5,00 Kč vč. DPH 5. Za poskytnutí kopie nebo tisku v jiném formátu nebo barvě bude účtována skutečná cena za pořízení kopie u komerčního poskytovatele kopírovacích služeb, kterou město za pořízení kopie nebo tisku bude u tohoto poskytovatele povinna uhradit. 6. V případě informací obsažených v publikacích a tiskovinách vydávaných městem se výše úhrady stanoví ve výši ceny za příslušný výtisk, poskytuje-li se informaci formou prodeje tohoto výtisku. Čl. II. Náklady na opatření technických nosičů dat Náklady za opatření technických nosičů dat (CD, DVD, jiný technický nosič dat aj.) budou účtovány podle skutečné pořizovací ceny. Pokud žadatel poskytne vlastní technický nosič dat, na který bude možné požadované informace zaznamenat, nebude úhrada tohoto nákladu uplatňována. Čl. III Náklady na odeslání informací žadateli 1. Náklady na poštovní služby budou vyčísleny dle ceníku poskytovatele poštovních služeb. 2. Náklady na balné se stanoví paušální částkou 10 Kč za jednu poštovní zásilku. Stránka 9 z 10
10 3. V případě osobního odběru požadovaných informací nebude úhrada nákladů na poštovní služby žadateli uplatňována. Čl. IV Náklady na mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací 1. V případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací se stanoví sazba úhrady za každou i započatou hodinu vyhledávání jedním pracovníkem ve výši 191 Kč, která je odvozena od ročních nákladů na platy zaměstnanců města zařazených do městského úřadu podle schváleného rozpočtu. V případě mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací více pracovníky bude úhrada dána součtem částek připadajících na jednoho pracovníka. 2. Vzniknou-li při mimořádně rozsáhlém vyhledávání informací jiné osobní náklady (např. náklady na jízdné), budou tyto účtovány na základě individuální kalkulace. Čl. V Ostatní ustanovení 1. Celková výše úhrady je dána součtem jednotlivých nákladů spojených s poskytnutím požadovaných informací. Jestliže celková výše úhrady nákladů nepřesáhne 100 Kč, nebude úhrada požadována. 2. Z důvodu hodných zvláštního zřetele může starosta města od úhrady nákladů zcela nebo zčásti upustit na základě žádosti žadatele. Stránka 10 z 10 |
http://kraken.slv.cz/8As2/2008 | 2018-08-20T13:26:41 | [
" soud ",
" § 42",
" § 26",
" soud ",
" § 72",
" soud ",
" soud ",
" § 103",
" § 26",
" soud ",
" § 109",
" § 109",
" § 42",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 72",
" § 40",
" § 40",
" § 106",
" soud ",
" § 40",
" § 106",
" § 7",
" § 7",
" § 104",
" § 104",
" § 40",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 250",
" soud ",
" soud ",
" § 103",
" soud ",
" soud ",
" soud "
] | 8As2/2008
8 As 2/2008-112
Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy JUDr. Michala Mazance a soudcù JUDr. Petra Pøíhody a JUDr. Jana Passera v právní vìci ¾alobce: Obèanské sdru¾ení Obchvat, se sídlem Stojanova 7, Znojmo, zastoupeného JUDr. Jiøím Bílým, advokátem se sídlem Rudoleckého 25, Znojmo, proti ¾alovanému: Krajský úøad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního øádu, se sídlem ®erotínovo nám. 3/5, Brno, proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 10. 10. 2005, èj. JMK 27288/2005 OÚPSØ, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 15. 11. 2007, èj. 31 Ca 20/2006-94,
Usnesení Krajského soudu v Brnì ze dne 15. 11. 2007, èj. 31 Ca 20/2006-94, s e z r u ¹ u j e a vìc s e v r a c í tomuto soudu k dal¹ímu øízení.
Rozhodnutím ze dne 10. 10. 2005, èj. JMK 27288/2005 OÚPSØ, ¾alovaný zamítl odvolání ¾alobce proti územnímu rozhodnutí Mìstského úøadu Znojmo, odboru výstavby (stavební úøad), ze dne 18. 4. 2005, èj. Výst.: 25d 1001517/2005-Hm Rozh, kterým bylo povoleno umístìní stavby silnice I/38 Znojmo-obchvat, 1. stavba, na pozemcích v katastrálním území Znojmo-mìsto, Dob¹ice u Znojma, Kuchaøovice . Obì rozhodnutí byla ¾alobci doruèena veøejnou vyhlá¹kou podle § 42 odst. 2 zákona è. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním øádu, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen stavební zákon ) za pou¾ití § 26 zákona è. 71/1967 Sb., o správním øízení, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen správní øád ).
®alobce napadl rozhodnutí ¾alovaného ¾alobou podanou dne 13. 12. 2005 u Nejvy¹¹ího správního soudu (k po¹tovní pøepravì dne 12. 12. 2005), který ji usnesením ze dne 5. 1. 2006, èj. Na 383/2005-9, postoupil vìcnì a místnì pøíslu¹nému Krajskému soudu v Brnì. Po nabytí právní moci tohoto usnesení byla ¾aloba dne 27. 1. 2006 pøedána krajskému soudu.
Krajský soud usnesením ze dne 15. 11. 2007, èj. 31 Ca 20/2006-94, ¾alobu odmítl jako opo¾dìnou [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ø. s.] s tím, ¾e ¾alobou napadené rozhodnutí bylo vyvì¹eno na úøední desce ¾alovaného dne 7. 11. 2005, úèinky doruèení nastaly patnáctým dnem po vyvì¹ení, tj. dne 22. 11. 2005. Lhùta pro podání ¾aloby podle § 72 odst. 1 s. ø. s. uplynula ¾alobci v pondìlí dne 23. 1. 2006. Krajský soud pak uzavøel, ¾e ¾alobce podal ¾alobu u vìcnì nepøíslu¹ného soudu a tato ¾aloba byla dodána vìcnì a místnì pøíslu¹nému soudu teprve po uplynutí dvoumìsíèní lhùty k jejímu podání. Krajský soud podepøel svùj názor i odkazem na rozsudek Nejvy¹¹ího správní soudu ze dne 27. 8. 2003, èj. 2 Ads 10/2003-62 (www.nssoud.cz).
®alobce (stì¾ovatel) brojil proti usnesení krajského soudu kasaèní stí¾ností z dùvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., tj. nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Namítl, ¾e pro doruèení rozhodnutí veøejnou vyhlá¹kou nebyl v dané vìci dùvod. Stì¾ovatel a ostatní osoby, které proti rozhodnutí stavebního úøadu brojily odvoláním, neznaly pøesnì datum, kdy bylo o jejich odvolání rozhodnuto, ani kdy bylo veøejnou vyhlá¹kou oznámeno, jak bylo o odvolání rozhodnuto. Stì¾ovatel dále poukázal na to, ¾e okruh úèastníkù pùvodního správního øízení byl jednoznaènì dán, v¹ichni úèastníci uvedli svá bydli¹tì a u obèanského sdru¾ení byla pøesnì oznaèena oprávnìná osoba k jeho zastupování. Podle stì¾ovatele je proto velmi sporné, zda bylo na místì doruèování veøejnou vyhlá¹kou a od kdy stì¾ovateli plynula lhùta k podání ¾aloby. Podle § 26 odst. 1 správního øádu se doruèování veøejnou vyhlá¹kou mohlo aplikovat tehdy, pokud nebyl znám okruh úèastníkù nebo jejich pobyt, nebo pokud tak stanovil zvlá¹tní právní pøedpis. Taková situace v¹ak podle stì¾ovatele v¹ak v dané vìci nenastala. Stì¾ovatel dále uvedl, ¾e správním rozhodnutím do¹lo k poru¹ení jeho práv a práv dal¹ích osob a zrekapituloval prùbìh pøedcházejícího správního øízení. Odmítnutí ¾aloby, podané prostøednictvím Nejvy¹¹ího správního soudu ke Krajskému soudu v Brnì, s odkazem na uplynutí lhùty k jejímu podání, po témìø dvou letech od jejího podání, pova¾uje stì¾ovatel za poru¹ení práva na spravedlivý proces. Stì¾ovatel se také domnívá, ¾e podáním ¾aloby u Nejvy¹¹ího správního soudu a jeho následným postoupením vìcnì a místnì pøíslu¹nému soudu do¹lo k zachování lhùty a ¾aloba byla podána vèas.
Nejvy¹¹í správní soud pøezkoumal usnesení krajského soudu v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ø. s., vázán rozsahem a dùvody, které stì¾ovatel uplatnil v kasaèní stí¾nosti. Neshledal pøitom vady podle § 109 odst. 3 s. ø. s., k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti.
Rozhodnutí ¾alovaného (stejnì jako pøecházející územní rozhodnutí) bylo stì¾ovateli doruèeno podle § 42 odst. 2 stavebního zákona veøejnou vyhlá¹kou. K podmínkám doruèení územního rozhodnutí pomocí veøejné vyhlá¹ky se Nejvy¹¹í správní soud ji¾ v minulosti vyjádøil (viz napø. rozsudek ze dne 4. 9. 2003, èj. 7 A 178/2002-36, è. 117/2004 Sb. NSS, usnesení roz¹íøeného senátu ze dne 23. 3. 2005, èj. 6 A 25/2002-42, è. 950/2006 Sb. NSS, nebo rozsudek ze dne 26. 9. 2007, èj. 5 As 78/2006-95, www.nssoud.cz) a na svá pøedchozí rozhodnutí v podrobnostech pro struènost odkazuje. V nyní posuzované vìci se jednalo o stavbu silnièního obchvatu, kterou lze jejím charakterem podøadit pod kategorii liniových staveb, u nich¾ oznamování územního rozhodnutí veøejnou vyhlá¹kou stavební zákon výslovnì pøedpokládá (§ 42 odst. 2 vìta první, stavebního zákona).
Nejvy¹¹í správní soud se ji¾ døíve vyjádøil i k úèinkùm doruèení veøejnou vyhlá¹kou (viz napø. usnesení roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, èj. 6 A 100/2002-74, è. 449/2005 Sb. NSS, související rozhodnutí Ústavního soudu ze dne
11. 5. 2005, sp. zn. II. ÚS 487/03, http://nalus.usoud.cz, nebo rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 27. 6. 2007, èj. 3 As 45/2006-87, www.nssoud.cz) a i zde v podrobnostech pro struènost na svou pøedchozí judikaturu odkazuje. V nyní posuzované vìci ze správního spisu vyplývá, ¾e rozhodnutí ¾alovaného bylo na úøední desce vyvì¹eno dne 7. 11. 2005 a sòato dne 24. 11. 2005. K úèinkùm doruèení do¹lo dne 22. 11. 2005, lhùta pro podání ¾aloby uplynula dne 23. 1. 2006. Stì¾ovatel podal ¾alobu u vìcnì nepøíslu¹ného Nejvy¹¹ího správního soudu, resp. k po¹tovní pøepravì, dne 12. 12. 2005. Nejvy¹¹í správní soud postoupil (doruèil) ¾alobu vìcnì a místnì pøíslu¹nému Krajskému soudu v Brnì dne 27. 1. 2006.
®alobu proti rozhodnutí správního orgánu (§ 65 a násl. s. ø. s.) lze podat ve lhùtì podle § 72 odst. 1 s. ø. s. a podle citovaného ustanovení je lhùta zachována i tehdy, byla-li ¾aloba ve lhùtì podána u správního orgánu, proti jeho¾ rozhodnutí smìøuje. Zároveò je ve smyslu § 40 odst. 4 s. ø. s. lhùta zachována, bylo-li podání v poslední den lhùty pøedáno soudu nebo jemu zasláno prostøednictvím dr¾itele po¹tovní licence. Zatímco v pøípadì podání ¾aloby správnímu orgánu je zachování lhùty vázáno na konkrétní správní orgán, který vydal napadené rozhodnutí, v pøípadì soudu § 40 odst. 4 s. ø. s. takové omezení nezná. Je tedy nutno uzavøít, ¾e platí obecné pravidlo, podle nìj¾ k zachování lhùty postaèuje podání ¾aloby i jinému ne¾ vìcnì èi místnì pøíslu¹nému soudu. Toto obecné pravidlo mù¾e být omezeno zvlá¹tním ustanovením, jako je tomu napø. v pøípadì kasaèní stí¾nosti, která musí být ve smyslu § 106 odst. 4 s. ø. s. podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal, a citované ustanovení zároveò výslovnì stanoví zachování lhùty v pøípadì podání kasaèní stí¾nosti u Nejvy¹¹ího správního soudu.
Nejvy¹¹í správní soud pro úplnost podotýká, ¾e za zvlá¹tní ustanovení ve vztahu k § 40 odst. 4 s. ø. s., jakým je ji¾ zmiòovaný § 106 odst. 4 s. ø. s., nelze pova¾ovat § 7 s. ø. s., upravující pøíslu¹nost soudù. Otázka vìcné a místní pøíslu¹nosti pøedstavuje relativnì samostatnou procesní otázku, její¾ vyøe¹ení mù¾e být i mezi jednotlivými soudy sporné a procesní pøedpisy upravují postup soudu, který má za to, ¾e není vìcnì èi místnì pøíslu¹ný k vyøízení u nìj podaného návrhu (srov. § 7 odst. 6, 7 s. ø. s. pro postup soudù v rámci správního soudnictví, pøíp. § 104b o. s. ø. pro postup soudù rozhodujících v obèanském soudním øízení). Citované ustanovení v¹ak nijak neupravuje otázku dùsledkù, plynoucích z podání adresovaného nepøíslu¹nému soudu (takovéto dùsledky upravuje napø. § 104b odst. 2 poslední vìta o. s. ø.). V tomto smìru je tedy tøeba za neexistence jiného zvlá¹tního ustanovení vycházet z obecného pravidla § 40 odst. 4 s. ø. s.
Nejvy¹¹í správní soud pouze na okraj poukazuje na obdobný právní názor, který za podobné procesní situace zaujal Vrchní soud v Praze v rozhodnutí ze dne 24. 2. 1995, sp. zn. 4 Cdo 42/94, è. 6/97 Sb. NS. Zároveò Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e právní názor vyslovený v jeho rozhodnutí ze dne 27. 8. 2003, èj. 2 Ads 10/2003-62 (www.nssoud.cz), na nì¾ se odvolal krajský soud, není v posuzované vìci relevantní. Nejvy¹¹í správní soud toti¾ v citovaném rozhodnutí aplikoval § 250m odst. 2 o. s. ø. v tehdy úèinném znìní, podle kterého se návrh podává u pøíslu¹ného soudu. Na rozdíl od nyní posuzované vìci tedy byla aplikována úprava, která podmínku pøíslu¹nosti výslovnì stanovila.
Stì¾ovatel podal ¾alobu proti rozhodnutí ¾alovaného v zákonné lhùtì, jakkoliv tak uèinil u vìcnì nepøíslu¹ného Nejvy¹¹ího správního soudu. Skuteènost, ¾e Nejvy¹¹í správní soud postoupil vìc krajskému soudu ji¾ po uplynutí lhùty pro podání ¾aloby, není z hlediska posouzení vèasnosti ¾aloby relevantní. Krajský soud, který posoudil ¾alobu jako opo¾dìnou, proto pochybil a zatí¾il své rozhodnutí nezákonností, proti ní¾ stì¾ovatel dùvodnì brojil kasaèní stí¾ností.
Pouze na okraj Nejvy¹¹í správní soud pøipomíná, ¾e napadá-li kasaèní stí¾nost rozhodnutí krajského soudu o odmítnutí ¾aloby, omezuje se pøezkum Nejvy¹¹ího správního soudu na opodstatnìnost naplnìní dùvodu obsa¾eného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s.
Nejvy¹¹í správní soud shledal napadené usnesení krajského soudu nezákonným, proto je zru¹il a vrátil vìc krajskému soudu k dal¹ímu øízení (§ 110 odst. 1 s. ø. s.). V nìm krajský soud rozhodne vázán právním názorem Nejvy¹¹ího správního soudu vysloveným v tomto rozsudku (§ 110 odst. 3 s. ø. s.). V novém rozhodnutí krajský soud rozhodne také o náhradì nákladù øízení o této kasaèní stí¾nosti. |
https://theses.cz/id/k3woep/?id=600315;title=Soci%C3%A1ln%C3%AD%20slu%C5%BEba;zpet=%2Fth_search%2Fprace_na_stejne_tema%3Fpg%3D1%3Bid%3D600315%3Btitle%3DSoci%C3%A1ln%C3%AD%20slu%C5%BEba%3B | 2020-08-15T08:50:12 | [
" Zákona č. 109",
" zákona č. 109",
" Zákona č. 109",
" Zákona č. 109",
" Zákona č. 109",
" Zákona č. 109",
" Zákona č. 109"
] | Aplikace Zákona č. 109/2002 a změny ve školských zařízeních pro děti a mládež s ústavní a ochrannou výchovou – Mgr. Lenka Vacková
> Theses k3woep
Cílem předkládané diplomové práce je podat informace o aplikaci zákona č. 109/2002 Sb. ve školských zařízeních pro děti a mládež s nařízenou ústavní a uloženou ochrannou výchovou. O změnách, které aplikace v těchto zařízeních přinesla a případných připomínkách realizované aplikace a návrzích jednotlivých zařízeních.
The objective of the submitted diploma work is to provide infomation about the application of the Law no. 109/2002 Coll. in educational institutions for children and young persons with mandatory residential care and imposed protective care. About changes which have been brought by the application in these institutions and about potential remarks to the implemented application and about suggestions of each institution. …víceméně
Dětský domov se školou výchovný ústav výchovná skupina ústavní výchova ochranná výchova opatření ve výchově rodinná skupina zúčastněné osoby práva a povinnosti. Childrens home with a school Educational institution Educational group Residential care Protective care Corrective actions in education Family group Persons concerned Rights and duties.
Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 12. 9. 2006
Identifikátor: https://is.muni.cz/th/ap5z9/
VACKOVÁ, Lenka. \textit{Aplikace Zákona č. 109/2002 a změny ve školských zařízeních pro děti a mládež s ústavní a ochrannou výchovou} [online]. Brno, 2006 [cit. 2020-08-15]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/k3woep/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Lenka Štěpánková, Ph.D..
VACKOVÁ, Lenka. <i>Aplikace Zákona č. 109/2002 a změny ve školských zařízeních pro děti a mládež s ústavní a ochrannou výchovou</i> [online]. Brno, 2006 [cit. 2020-08-15]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/k3woep/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Lenka Štěpánková, Ph.D..
VACKOVÁ, Lenka. Aplikace Zákona č. 109/2002 a změny ve školských zařízeních pro děti a mládež s ústavní a ochrannou výchovou [online]. Brno, 2006 [cit. 2020-08-15]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/k3woep/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Mgr. Lenka Štěpánková, Ph.D..
@MastersThesis{Vacková2006thesis,
AUTHOR = "VACKOVÁ, Lenka",
TITLE = "Aplikace Zákona č. 109/2002 a změny ve školských zařízeních pro děti a mládež s ústavní a ochrannou výchovou [online]",
URL = "Dostupné z WWW <https://theses.cz/id/k3woep/>",
| titul = Aplikace Zákona č. 109/2002 a změny ve školských zařízeních pro děti a mládež s ústavní a ochrannou výchovou
| url = https://theses.cz/id/k3woep/
Práva a povinnosti států v otázce migrace a uprchlictví
Práva a povinnosti žáků, studentů a jejich zákonných zástupců se zaměřením na střední vzdělávání
Zuzana Vymětalová
Práva a povinnosti daňového subjektu v daňovém řízení a v průběhu daňové kontroly
Jiří Pestr
Práva a povinnosti oběti a pachatele domácího násilí
Jana Štěpničková Strachová |
http://kraken.slv.cz/28Cdo2451/2003 | 2017-11-21T01:04:07 | [
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" § 8",
" zákona č. 229",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 237",
" § 237",
" soud ",
" § 237",
" § 8",
" soud ",
" zákona č. 30",
" § 236",
" § 237",
" § 239",
" § 240",
" § 243",
" § 218",
" soud ",
" soud ",
" § 237",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 243",
" § 150"
] | 28 Cdo 2451/2003
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Oldřicha Jehličky, CSc., a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., v právní věci žalobce L. P., proti žalovanému J. N., o přechod vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp.zn. 7 C 561/92, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13.6.2003, čj. 37 Co 205/99-172, takto :
II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznává.
Okresní soud ve Žďáru na Sázavou rozsudkem z 10.2.1999, čj. 7 C 561/92-88, zamítl žalobu na přechod vlastnického práva původně proti dvěma žalovaným jako spoluvlastníkům domu čp. 1 s pozemkem č. 38/2 v Ú. u Ž. n. S., tj. vůči žalovanému a další žalované D. N. Soud odůvodnil zamítnutí žaloby tím, že nebyly zjištěny okolnosti, které by umožňovaly výrok o přechodu vlastnického práva podle § 8 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě ). Žalovaná po vydání rozsudku zemřela a do jejích práv vstoupil žalovaný Jan Nejedlý jako její syn.
Krajský soud v Brně shora uvedeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl návrh na přechod vlastnického práva žalovaného k uvedeným nemovitostem. Ve skutečnosti šlo o potvrzující rozsudek, protože změna se týkala pouze formálního vyjádření přechodu ideálního spoluvlastnického podílu původně žalované D. N. v důsledku universální sukcese na žalovaného J. N., přičemž oba soudy o návrhu na přechod obou spoluvlastnických podílů rozhodly stejně. Změněn byl pouze výrok o nákladech řízení, protože soud prvního stupně uložil žalobci uhradit žalovaným náklady řízení před soudem obou stupňů, zatímco soud odvolací žalovanému náklady řízení před soudy obou stupňů nepřiznal.
Proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst.1 písm.a) OSŘ a odůvodňuje je ustanovením § 237 odst. 3 o.s.ř. (tedy ve znění platném od 1.1.2001). Vytýká odvolacímu soudu, že věc řešil v rozporu s hmotným právem, když pominul nově předložený důkaz o rozdílnosti cen v rozporu s cenovými předpisy. Vytýká nesprávnost znaleckého posudku o cenách, vyžádaného soudem, a z toho pramenící nesprávný právní názor, který soud zaujal. Navrhuje, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.
Žalovaný podal k dovolání své vyjádření, v němž vyslovuje názor, že dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm.a) OSŘ, protože změna provedená odvolacím soudem byla jen upřesněním petitu žaloby, nikoli ve věci samé , a dovolání nebylo soudem II. stupně připuštěno. Rozsudek považuje za správný, protože nebyly zjištěny žádné okolnosti, s nimiž § 8 odst. 1 zákona o půdě spojuje nárok na vydání rozhodnutí o přechodu vlastnického práva. Navrhl, aby dovolání bylo odmítnuto, a v případě, že by soud dospěl k závěru, že je lze věcně projednat, aby bylo zamítnuto.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vydaným po řízení provedením podle dosavadních právních předpisů, projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1.1.2001 (dále jen "OSŘ").
V dané věci bylo řízení provedeno podle OSŘ ve znění platném do 31.12.2000, když rozsudek soudu prvního stupně byl vydán před tímto datem. Dovolací řízení (stejně jako řízení odvolací) se proto řídí ustanoveními OSŘ ve znění platném do 31.12.2000, nikoli ve znění, na něž se odvolává dovolatel.
Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání je upravena v § 237 odst. 1 až § 239 OSŘ. Dovolání lze podle § 240 odst. 1 podat do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Zmeškání této lhůty nelze prominout.
V posuzované věci nabyl rozsudek odvolacího soudu právní moci dne 4.9.2003 a protože jednoměsíční lhůta skončila v sobotu 4.10.2003, bylo posledním dnem lhůty k podání dovolání pondělí dne 6.10.2003 (§ 57 odst. 2 OSŘ). Dovolání však bylo podáno teprve 21.10.2003, tedy opožděně, a nezbylo proto než je podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm.a) OSŘ odmítnout.
I kdyby však bylo dovolání podáno včas, nebylo by možno je věcně projednat z důvodu nepřípustnosti. Jak bylo shora vyloženo, výrokem odvolacího soudu nebyl ve skutečnosti změněn rozsudek soudu prvního stupně, a to ani pokud jde o polovinu nemovitostí, jež původně patřily žalované, protože i ohledně této její části byla žaloba zamítnuta; odvolací soud tedy nerozhodl o právech a povinnostech účastníků ve věci samé jinak než soud prvního stupně. Nebyly namítány ani zjištěny vady řízení, které by zakládaly přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 OSŘ, a odvolací soud nevyslovil přípustnost dovolání proti svému rozsudku, a žalobce ani návrh na připuštění dovolání neučinil (§ 239 odst. 1 a 2 OSŘ).
Pokud jde o náklady dovolacího řízení, vzal dovolací soud v úvahu stejné okolnosti případu jako soud odvolací a s použitím § 243b odst. 4 a § 150 OSŘ úspěšnému žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznal. |
http://kraken.slv.cz/71ICm1738/2016 | 2018-08-21T20:03:35 | [
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 40",
" soud ",
"\nSoud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
"\nSoud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 163",
" § 149"
] | 71 ICm 1738/2016
Sp.zn. 71 ICm 1738/2016-16 KSPH 71 INS 32071/2014
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Drobnou v právní věci žalobce: Mgr. Pavel anonymizovano , anonymizovano , bytem Ostromečská 436/7, 130 00 Praha 3- Žižkov, zastoupen: Mgr. Romanem Ambrožem, advokátem se sídlem Měšická 721/1, 190 00 Praha 9, proti žalovanému: JUDr. Josef CUPKA, se sídlem Trojanova 18, 120 00 Praha 2, insolvenční správce dlužníka Ing. arch. Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Lidická 379, 273 45 Hřebeč, IČ: 47526271,
o vyloučení spoluvlastnického podílu na nemovitostech ze soupisu majetkové podstaty dlužníka
I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá vyloučení spoluvlastnického podílu z majetkové podstaty Ing. arch. Petra anonymizovano , ve výši id 1/2 na pozemku parc.č.st. 938, o výměře 409 m (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba v obci Kladno č.p. 1966 (rodinný dům), na pozemku parc.č. 939, o výměře 46 m (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp./če. (garáž), na pozemku parc.č.st. 940, o výměře 18m (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp./če. (garáž), na pozemku parc.č. 941, o výměře 210 m (zahrada), vše zapsáno na LV č. 105893, pr obec a k.ú. Kladno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, s e z a m í t á .
Žalobce se svým návrhem ze dne 20.5.2016 domáhal, aby soud svým rozhodnutím vyloučil ze soupisu majetkové podstaty dlužníka Ing. arch. Petra anonymizovano , anonymizovano , IČ: 47526271, bytem Hřebeč, Lidická 379, spoluvlastnický podíl dlužníka ve výši 1/2 id na pozemku parc.č.st. 938, o výměře 409 m(zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba v obci Kladno č.p. 1966 (rodinný dům), na pozemku parc.č. 939, o výměře 46 m (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp./če. (garáž), na pozemku parc.č.st. 940, o výměře 18m (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba bez čp./če. (garáž), na pozemku parc.č. 941, o výměře 210 m(zahrada), vše zapsáno na LVč. 105893, pr obec a k.ú. Kladno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno.
K věci uvedl, že žalovaný zahrnul do majetkové podstaty dlužníka i spoluvlastnický podíl dlužníka ve výši id 1/2 na výše citovaných nemovitostech, jejichž je žalobce druhým spoluvlastníkem s podílem ve výši id 1/2. Soupis majetkové podstaty není zveřejněn v insolvenčním rejstříku a vyrozumění o zahrnutí podílu dlužníka na nemovitostech do majetkové podstaty nebyl žalobce vyrozuměn. Žalobce i dlužník získali nemovitost za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. a dle ust.§ 140 obč. zák., žalobci svědčí předkupní právo. Podle ust.§ 284 odst. 2 IZ je insolvenční správce zákonným předkupním právem vázán. Žalobci není známo zda bude spoluvlastnický podíl zpeněžen dražbou či mimo dražbu. Žalobce obdržel od společnosti NAXOS, a.s. dne 8.12.2015 podání s dotazem zda má zájem na odkoupení spoluvlastnického podílu dlužníka, na což odpověděl kladně. Na jeho odpověď nebylo reagováno. Žalobce má právní zájem na vyloučení spoluvlastnického podílu na dlužníka na nemovitostech, neboť nemovitost společně se svojí rodinou užívá a cítí se ohrožen na svých právech a oprávněných zájmech. V případě realizace zpeněžení podílu dlužníka na nemovitostech by hrozilo, že se jeho rodina bude nucena vystěhovat, a to bez nároku na náhradní bydlení. Žalobce nedisponuje žádnými relevantními finančními prostředky, kterými by mohl situaci reálně řešit.
Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedl, že dlužník s insolvenčním správcem nespolupracuje, soupis majetkové podstaty insolvenční správce sestavil na základě informací získaných z veřejných registrů. Spoluvlastnický podíl dlužníka ve výši 1/2 naid výše uvedených nemovitostech zahrnul do majetkové podstaty na základě výpisu z katastru nemovitostí. K námitkám žalobce uvádí, že soupis majetkové podstaty byl v insolvenčním rejstříku zveřejněn dne 13.5.2015 na čl. B-1. Insolvenční správce nemá povinnost o zahrnutí majetku do majetkové podstaty vyrozumět podílového spoluvlastníka. Žalobce nemá vůči žalovanému předkupní právo na polovinu nemovitostí zpeněžovaných správcem, stejně tak se žalobce mýlí ve výčtu pochybení správce, kdy v případě zpeněžování majetku, který slouží k zajištění pohledávky věřitele je insolvenční správce vázán pouze pokynem zajištěného věřitele viz ust.§ 293 IZ. Žalobce v žalobě netvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu majetkové podstaty zahrnut proto, že to vylučuje jeho právo k majetku nebo, že je tu jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, jak to vyžaduje ust.§ 225 IZ. Žalovaný odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, a to rozhodnutí sp.nz. 29 Cdo 342/2000 ze dne 28.2.2002, 29 Cdo 2086/2000 ze dne 30.5.2002 z nichž vyplývá, že osoba, která se domáhá vyloučení majetku ze soupisu majetkové podstaty, musí prokázat nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, nýbrž i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do soupisu majetkové podstaty, svědčí právě jí.
Podle žalovaného žalobce není osobou, jejíž právo by vylučovalo zařazení podílu na nemovitostech dlužníka do soupisu majetkové podstaty, není vlastníkem nemovitostí, jejichž vyloučení se domáhá a ani to netvrdí, není tak ve sporu aktivně legitimován.
Usnesením ze dne 10.3.2015, sp.zn. KSPH 71 INS 32071/2014-A-17 byl zjištěn úpadek dlužníka Ing. arch. Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Lidická 379, 273 45 Hřebeč, IČ: 47526271 a na jeho majetek byl prohlášen nepatrný konkurz. Insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Josef Cupka, se sídlem Trojanova 18, Praha 2.
V soupisu majetkové podstaty ze dne 11.5.2015 v Kategorii nemovitý byl pod položkou č. 1-sepsán spoluvlastnický podíl dlužníka ve výši id 1/2 na nemovitostech zapsaných na LV č. 10593, pro obec a k.ú. Kladno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, jehož vyloučení ze soupisu majetkové podstaty se žalobce domáhá. Soupis majetkové podstaty dlužníka byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 13.5.2015 na č.l. B-1.
Žalovaný insolvenční správce žalobce o soupisu nevyrozuměl.
Žaloba byla podána dne 20.5.2016, tj. včas ( ust.§ 225 odst. 2 IZ), neboť žalovaný žalobce o soupisu nevyrozuměl.
Podle ust.§ 225 odst.1 IZ se osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku, nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolventního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Z odst.2 vyplývá, že žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30ti dnů, kdy osobě uvedené v odst. 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty k soudu. Z odst. 3 vyplývá, že nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil, nebo ji odmítl.
Soud poučil žalobce ve smyslu ust.§ 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil svá žalobní tvrzení o tom, že majetek jehož vyloučení ze soupisu majetkové podstaty se domáhá neměl být do tohoto zahrnut, protože to vylučuje jeho právo k majetku, nebo je zde jiný důvod pro nezahrnutí majetku do majetkové podstaty dlužníka. V případě, že budou tvrzení doplněna byl povinen k těmto navrhnout důkazy. Současně byl žalobce poučen o následcích nevyhovění výzvě. Po poučení soudem uvedl, že vyloučení majetku se domáhá z důvodu tohoto, že mu svědčí zákonné předkupní právo, neboť je spoluvlastníkem nemovitosti a je tedy legitimován k nabytí tohoto majetku.
K důkazu předložil podání společnosti NAXOS, a.s. ze dne 5.1.2016, dále navrhoval výslech žalobce a vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění nemovitosti.
Ze soupisu majetkové podstaty dlužníka ze dne 11.5.2015 má soud za prokázáno, že v tomto je v kategorii nemovitý pod položkou č. 1 sepsán spoluvlastnický podíl dlužníka ve výši id 1/2 na pozemku parc. č.st. 938, o výměře 409 m (zastavěná plocha a nádvoří) jehož součástí je stavba č.p. 1966 v obci Kladno (rodinný dům), pozemku parc..č. 939, o výměře 46 m (zastavěná plocha a nádvoří) jehož součástí je stavba bez čp/če (garáž), pozemek parc.č. 940, o výměře 18 m (zastavěná plocha a nádvoří) jehož součástí je stavba bez čp./če (garáž) a pozemku parc.č. 941, o výměře 210 m (zahrada), vše zapsáno na LVč. 10593 pro obec a k.ú. Kladno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno.
Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. 10593, pro obec a k.ú. Kladno, vedeného Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno vzal soud za prokázáno, že vlastnické právo ve výši spoluvlastnického podílu na výše uvedených nemovitostech ve výši id 1/2 svědčí Mgr. Pavlu Šulcovi, bytem Ostromečská 436/7, Praha 3-Žižkov (žalobce) a ve výši id 1/2 spoluvlastnického podílu Ing. arch. Petru Šulcovi, bytem nám. Draha 75, Hřebeč (dlužník).
Dopisem ze dne 8.12.2015 společnost NAXOS, a.s. pověřená insolvenčním správcem ke zprostředkování prodeje majetku dlužníka vyzvala podílového spoluvlastníka Mgr. Pavla anonymizovano ke sdělení, zda má zájem na odkoupení spoluvlastnického podílu dlužníka ve výši id 1/2 na nemovitostech uvedených na LV č. 10593. V případě zájmu jej vyzvala k učinění potřebných kroků podle ust.§ 295 odst. 1 IZ, kdy pro případ uskutečnění takového prodeje osobě blízké je třeba souhlasu soudu. Opačném případě společnost zahájí aktivní prodej nemovitosti.
Dopisem ze dne 132.6.2016 sdělil společnosti NAXOS, a.s., právní zástupce Mgr. Pavla anonymizovano , že obdrželi nabídku ze dne 8.12.2015 na odkoupení spoluvlastnického podílu ve výši id 1/2 na nemovitostech dlužníka zahrnutých do majetkové podstaty, kdy byla nabídnuta kupní cena v částce 1,382.000,-Kč.
Dopisem ze dne 5.1.2016 společnost NAXOS a.s. potvrdila přijetí odpovědi Mgr. anonymizovano na výzvu ze dne 8.12.2015.
Žalobce navrhoval doplnění dokazování o výslech žalobce k objasnění jednání se společností NAXOS a.s. a důkaz znaleckým posudkem, kterým by bylo provedeno ocenění nemovitosti. Soud návrh žalobce na doplnění dokazování výslechem žalobce a vypracováním znaleckého posudku za účelem ocenění nemovitosti zamítl. Žalobcem navržené důkazy považuje za nadbytečné, neboť skutečnosti jimi prokazované nemají pro posouzení návrhu význam.
Na základě výše uvedených skutečností, dospěl soud k závěru, že v řízení bylo řádně prokázáno, že žalobce i dlužník jsou spoluvlastníky výše uvedených nemovitostí, a to každý ve výši id 1/2. Žalobce ani po poučení soudem (§118a odst. 1 o.s.ř.) nedoplnil své tvrzení o tom, že majetek-spoluvlastnický podíl dlužníka ve výši id 1/2 ěl být sepsán do majetkové nem podstaty z důvodu toho, že to vylučuje jeho, právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být tento majetek do soupisu zahrnut, tak jak to požaduje ust.§ 225 IZ. Insolvenční soud nemá důvod se odchýlit od ustálené judikatury NS ČR (srovnej rozhodnutí NS ČR sp.zn. 29 Cdo 342/2000, sp.zn. 29 Cdo 2086/2000) z níž vyplývá, že osoba, která se domáhá vyloučení majetku z majetkové podstaty, musí prokázat nejen to, že věc neměla být do soupisu zařazena, ale i to, že právo, které vylučovalo zařazení věci do spisu majetkové podstaty svědčí právě jí.
Nelze než dospět závěru, že žalobce není osobou, jejíž právo by vylučovalo zařazení podílu na nemovitostech dlužníka do majetkové podstaty, není vlastníkem druhého spoluvlastnického podílu ve výši id 1/2 Ing.arch, Petra anonymizovano na výše uvedených nemovitostech, jejichž vyloučení se domáhá.
Soud neshledal oprávněnou námitku žalobce, že soupis majetkové podstaty dlužníka Ing. arch Petra anonymizovano nebyl zveřejněn v insolvenčním rejstříku, neboť ke zveřejnění v insolvenčním rejstříku došlo dne 13.5.2015 na č.l. B-1. Rovněž není důvodnou námitka žalobce, že bylo povinností insolvenčního správce žalobce o soupisu tohoto majetku vyrozumět, neboť v případě majetku dlužníka náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v okamžiku, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku dlužníka (§205 odst. 2 IZ). V daném případě, nebylo vyrozumění podle ust.§ 224 IZ třeba, neboť z výpisu z katastru nemovitostí spoluvlastnické právo dlužníka bylo zcela osvědčeno. Lze uzavřít, že insolvenční správce sepsal spoluvlastnický podíl ve výši id 1/2 na výše uvedených nemovitostech, který je ve vlastnictví dlužníka zcela po právu. Na základě výše uvedených skutečností, soud dospěl k závěru, žaloba není důvodná, proto ji zamítl.
Nad rámec insolvenční soud uvádí, že v případě, že měl žalobce, který je druhým spoluvlastníkem výše uvedených nemovitostí, zájem na odkoupení spoluvlastnického podílu dlužníka ing. arch. Petra anonymizovano , byl na místě postup podle ust.§ 295 IZ (výzvou společnosti NAXOS, a.s. byl žalobce na tento postup odkázán), kdy po vyjádření věřitelského výboru může soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 163 IZ ve spojení s ust.§ 142 odst.1, § 149 o.s.ř., kdy ve sporu úspěšný žalovaný, které mu by náležena náhrada nákladů řízení, náklady řízení nepožadoval, jak uvedeno ve výroku.
V Praze dne 29. srpna 2016 JUDr. Jitka DROBNÁ, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Nikola Bílková |
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/home/dotazy-exekuce/questions/6551-insolvencni-spravce-umele-navysuje-odmenu-prodluzovanim-insolvencniho-rizeni-jak-se-branit.html | 2019-12-12T01:21:21 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 414",
" soud ",
" soud "
] | Insolvenční správce uměle navyšuje odměnu prodlužováním insolvenčního řízení - jak se bránit? - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny
Insolvenční správce uměle navyšuje odměnu prodlužováním insolvenčního řízení - jak se bránit?
Odesláno: 03.07.2018 (10:56)
Otevřeno 349 x
Host 6551
chci se zeptat jestli mám nějaké právo vuči insolvenčnímu spravci, který podle mě prudlužuje mé zadluženi vůči jiným osobam.
Už 2 měsíce (05-07/2018) mi není strhaváno z platu a je +/- 10 tis. přeplaceno. Přesto stále nejsou uhrazeny mé dluhy.
Když jsem kontaktoval inolvenčního správce, bylo mi řečeno, že to bude trvat ješte 2 až 3 měsíce.
Trošku mi to přijde jako zneuživání mé osoby, protože za každý započatý měsíc platím insolvenčnímu správci odměnu 1100 Kč. Děkuji za odpověď.
z Vašeho dotazu nevyplývá, jakým způsobem je Váš úpadek řešen.
Pokud Vám bylo schváleno oddlužení, platí, že srážky mají být prováděny po dobu 60 měsíců trvání oddlužení anebo v případě, že uhradíte 100 % pohledávek, tak po kratší dobu.
Pokud tak uhradíte všechny Vaše dluhy dříve než za 60 měsíců, insolvenční správce je povinen zaměstnavateli oznámit, že ji ž dále nemá na oddlužení nic srážet, a zároveň soudu neprodleně podat Zprávu o splnění oddlužení na předepsaném formuláři. V takovém případě jsou ale přihlášené pohledávky zcela uhrazeny.
Pokud je řešením Vašeho úpadku konkurs, postupy jsou jiné a je nutné, aby soud schválil příslušným usnesením konečnou zprávu, kterou mu insolvenční správce předložil.
Dobrý den. Ano odlužení mi bylo schváleno, mam insolvenci ve výši 297 tis. , IS jsem již zaplatil 340 tis. a srážky ze mzdy mi již nejsou 2 měs. ztrhávany, mě jde o to proč IS nechce ukončit mou insolvenci když má odemne finance a ještě by mi měl přes 10 tis. vrátit. Chtěl jsem si zrušit uvěrové úcty u pol. kterým jsem dlužil a stále nemohu protože od března nepřišla ze strany IS žádná pladba a mam tam stále vedený dluh. Myslím si že jde jen o těch 10 tis. co jsem poslal na víc ze kterých IS za každý započatý měsic bere 1100 Kč, když jsem kontaktoval IS bylo mi řečeno že to bude trvat ještě 2 až 3 měsice, zajímalo by mě jestli může IS takto prodlužovat mou insolvenci. Dekuji za odpoveď.
k tomu, aby úvěrové instituce Vaše uvěrové účty zrušili obvykle potřebují, aby bylo insolvenční řízení ukončeno a Vy jste byl osvobozen od placení zbytku dluhů.
Doporučuji nahlédnout do insolvenčního rejstříku (www.isir. justice.cz), zda již insolvenční správce opravdu nepodal Zprávu o splnění oddlužení, jelikož vše tomu nasvědčuje. Nadto platí, že insolvenčnímu správci náleží jeho odměna pouze pod dobu trvání oddlužení, a bylo-li uhrazeno do 100 %, insolvenční správce odměnu již dále účtovat nemůže. Ohledně přeplatku platí, že k tomuto potřebuje právě rozhodnutí osudu, kterým soud stanoví přesnou částku, kterou V8m musí insolvenční správce vyplatit.
Pokud insolvenční správce soudu dosud nezaslal Zprávu o splnění oddlužení, můžete zaslat na soud dotaz, zda tak správce opravdu již neučinil (někdy mívají soudy opravdu velké prodlení se zveřejňováním dokumentů v insolvenčním rejstříku) a pokud tak, neučinil, tak požádat osud, aby správce k tomuto vyzval.
Nado upozorňuji, že Vy sám musíte soudu zaslat žádost o pominutí zbytku dluhů dle ust. § 414 insolvenčního zákona – zde je podání žádosti účelné i v případě uhrazení 100 % přihlášených pohledávek, jelikož soudní osvobození se týká i dluhů, které nebyly přihlášeny do insolvenčního řízení, ač být přihlášeny mohly.
Dobrý den. Určite IS na soud nic neposlal protože stále eviduji dluh na mojich uvěrových účtech v přesný víši v jakém byli od 19. března a již je červenec a nebyla připsaná ani 1 Kč, což tedy naprosto nechápz o co IS jde, myslim že jde o to že nedoplatil 3 společnostem z důvodu aby nebyla insolvence ukončena a on stále mohl pobýrat 1100Kč měsičně, řadově jde o stokoruny a má odemne přeplaceno přes 10 tis.
v tom případě se jeví jako neúčelnější podat soudu žádost o sdělení stavu řízení a vysvětlení, z jakého důvodu insolvenční správce nepodal zprávu o splnění oddlužení, ač tak patrně již dávno měl učinit.
Dobrý den, manžel se zadlužil, mě nic neřekl a nyní máme exekuce na prodej RD, který máme v SJM. Dům je na hypotéku, kterou již od 1/2017 platím sama, manžel se odstěhoval k přítelkyni a nic neplatí. Od 4/2018 jsme rozvedeni, u soudu potvrdil, že jsem o dluzích nevěděla. Rozdělení majetku dohodou nelze, manžel s námi nekomunikuje, jen jeho právník vzkazuje, že chce dům prodat. Co mohu dělat?
Dobrý den, je třeba vypořádat společné jmění, s tím, že pokud není možná dohoda, musíte podat žalobu a mj. žádat, aby dluhy z podnikání, o kterých jste nevěděla, byly zcela hrazeny bývalým manželem a dům aby byl přispořen Vám. Avšak musela byste danou exekuci vyplatit, ať jde o dluh Vašeho bývalého manžela, jinak o něj přijdete a bude z jeho prodeje vyplacen dluh bývalého manžela (nyní stále dluh v nevypořádaném sjm). Pokud by toto nastalo a Vy byste dosáhla toho, že dluhy by soud přisoudil zcela Vašemu manželovi, mohla byste následně po něm žádat uhrazení toho, co jste sama hradila. V každém případě doporučuji obrátit se na právníka z řad advokátů (http://www.advokatikomora.cz), jenž Vám poskytne komplexní právní pomoc. |
https://domaci.ihned.cz/c1-65419310-zverejnil-fotku-zlodeje-a-dostal-za-to-pokutu-soud-ted-zamitl-jeho-zalobu-pravo-na-ochranu-soukromi-ma-i-pachatel-trestne-cinnosti | 2020-06-04T05:15:06 | [
" Soud ",
" Soud ",
"\nSoud ",
"\nsoud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
"\nSoud ",
" soud "
] | Zveřejnil fotku zloděje a dostal za to pokutu. Soud teď zamítl jeho žalobu, právo na ochranu soukromí má i pachatel trestné činnosti | Hospodářské noviny (iHNed.cz)
Zveřejnil fotku zloděje a dostal za to pokutu. Soud teď zamítl jeho žalobu, právo na ochranu soukromí má i pachatel trestné činnosti
Soud - Ilustrační foto. autor: Shutterstock
30. 8. 2016 17:35 / 2 minuty čtení
soud ÚOOÚ Facebook
Žalobu obchodníka, kterému Úřad pro ochranu osobních údajů uložil pokutu za to, že na Facebook umístil fotografii domnělého zloděje, teď zamítl soud.
Původně soud žalobě vyhověl. Nyní ale Úřad pro ochranu osobních údajů, který zastává stanovisko, že "i pachatel trestné činnosti má právo na ochranu soukromí", uspěl s kasační stížností.
Pražský městský soud zamítl žalobu obchodníka, kterému Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) uložil pokutu za to, že umístil na Facebook fotografii domnělého zloděje.
Z rozhodnutí, které soud zveřejnil na své infodesce, zatím není zřejmý důvod zamítnutí, senát ho může doplnit později.
Soud původně žalobě vyhověl, ÚOOÚ ale uspěl s kasační stížností.
Rozhodnutí, na které v úterý upozornila Česká televize, vynesl senát Hany Veberové bez nařízení veřejného jednání 25. srpna.
Žalobce, tedy firma ekolo.cz, se proti němu může bránit podáním kasační stížnosti, o níž by stejně jako o předchozí stížnosti ÚOOÚ rozhodoval Nejvyšší správní soud.
T-Mobile je podezřelý, že nedostatečně chránil údaje klientů. Firma kvůli krádeži dat čelí správnímu řízení - čtěte ZDE
Krádež jízdního kola z pražského obchodu se odehrála v listopadu 2011. Záběr z bezpečnostní kamery, který dal obchodník na Facebook, pomohl identifikovat pachatele. ÚOOÚ dal následně firmě pokutu 5000 korun. Obchodník toto rozhodnutí napadl na jaře roku 2012 žalobou.
Pražský městský soud sice poté dospěl k závěru, že v kauze převažuje ochrana soukromého vlastnictví nad zájmem na ochraně osobních údajů, podle Nejvyššího správního soudu ale pro podobnou úvahu vůbec není prostor. Záběry z kamerového systému lze podle něj poskytnout policii, nikoliv je využít pro hledání pachatele na vlastní pěst.
ÚOOÚ hájí stanovisko, že i pachatel trestné činnosti má právo na soukromí. Pranýřování pachatele zveřejněním jeho snímku na internetu je podle úřadu v rozporu s respektem k soukromému a osobnímu životu. |
https://www.cuni.cz/UK-4575.html | 2018-11-18T21:20:33 | [
" § 9",
" § 17",
" zákona č. 111",
"\nČl. 1",
"\nČl. 2",
" § 111",
" zákona č. 262",
" § 112",
"\nČl. 3",
" čl. 4",
"\nČl. 4",
"\nČl. 5",
" čl. 4",
" zákona č. 172",
"\nČl. 6",
"\nČl. 7",
"\nČl. 8",
"\nČl. 9",
"\nČl. 10",
"\nČl. 11",
"\nČl. 12",
"\nČl. 13",
"\nČl. 14",
"\nČl. 15",
"\nČl. 17",
"\nČl. 18",
"\nČl. 19",
"\nČl. 20",
" § 76",
"\nČl. 21",
"\nČl. 22",
"\nČl. 23",
"\nČl. 24",
" § 110",
" § 36",
"\nČl. 2",
" čl. 1",
" čl. 1",
" čl. 4",
"\nČl. 2",
" čl. 4",
" zákona č. 172",
" zákona č. 172"
] | V. úplné znění Vnitřního mzdového předpisu UK (neaktuální) - Univerzita Karlova
Vnitřní mzdový předpis UK - předchozí znění
V. úplné znění Vnitřního mzdového předpisu UK (neaktuální)
V. ÚPLNÉ ZNĚNÍ
VNITŘNÍHO MZDOVÉHO PŘEDPISU
ZE DNE 6. ČERVNA 2007
se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 111/1998 Sb.,
usnesl na tomto vnitřním mzdovém předpisu Univerzity Karlovy:
Čl. 1 Rozsah platnosti
Vnitřní mzdový předpis Univerzity Karlovy (dále jen "mzdový předpis") upravuje poskytování mzdy a odměny za pracovní pohotovost na Univerzitě Karlově (dále jen "univerzita").
Mzdový předpis se vztahuje na akademické pracovníky a ostatní zaměstnance (dále jen "pracovník"), kteří jsou k univerzitě v pracovním poměru.
Čl. 2 Mzda
Mzdou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná pracovníkovi za práci. Mzdou se rozumí smluvní mzda, nebo tarifní mzda, osobní příplatek, příplatek za vedení, příplatek za zastupování, příplatek za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za noční práci, příplatek za práci o sobotách a nedělích, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a odměny.
Za mzdu se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti s pracovním poměrem, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměny za pracovní pohotovost a pod.
Mzda nesmí být nižší než minimální mzda stanovená zvláštním předpisem,1) popřípadě též než nejnižší úroveň zaručené mzdy, vyplývá-li to ze zvláštního předpisu.1a)
1) § 111 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
1a) § 112 zákoníku práce a nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Čl. 3 Smluvní mzda
Pracovníkům, a to zejména akademickým pracovníkům, může rektor, nebo děkan, v rámci své působnosti přiznat smluvní mzdu. Smluvní mzda se přiznává místo všech složek mzdy s výjimkou příplatku za práci přesčas, příplatku za práci o sobotách a nedělích, příplatku za noční práci a odměn. Na stanovení mzdy pracovníkovi, kterému byla stanovena smluvní mzda, se ustanovení čl. 4 až 8, 11, 14 a 19 nevztahují.
Zásady pro sjednávání smluvních mezd může stanovit opatření rektora, k němuž se vyjadřuje Akademický senát univerzity.
Čl. 4 Zařazování pracovníků do mzdových tříd
Podkladem pro zařazení pracovníka do profese, příp. funkce, je popis pracovní činnosti, který musí vycházet z druhu práce sjednané v pracovní smlouvě a z práce, kterou bude pracovník skutečně vykonávat.
S popisem pracovní činnosti musí být pracovník seznámen před započetím práce a tuto skutečnost musí stvrdit svým podpisem.
Podkladem pro zpracování popisu pracovní činnosti jsou katalogy prací obsahující příklady pracovních činností s jejich zařazením do příslušné mzdové třídy.
Pracovní činnosti na univerzitě jsou rozděleny podle kategorií pracovníků do těchto katalogů prací:
katalog prací pro akademické a vědecké pracovníky, který je uveden v příloze č. 3,
katalog prací pro hospodářsko - správní, technické a odborné pracovníky, který je uveden v příloze č. 4,
katalog prací pro dělníky, obslužné pracovníky a obchodně provozní pracovníky, který je uveden v příloze č. 4.
Pracovní činnosti se v katalogu prací člení podle složitosti, náročnosti a odpovědnosti do osmi mzdových tříd pro akademické pracovníky, vědecké pracovníky a ostatní lektory (dále jen „akademický a vědecký pracovník“) a do deseti mzdových tříd pro hospodářsko - správní, technické a odborné pracovníky a pro dělníky, obslužné pracovníky a obchodně provozní pracovníky.
Pracovník bude zařazen na základě dohodnutého druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě, včetně popisu pracovní činnosti, do příslušné mzdové třídy.
Univerzita zařadí akademického nebo vědeckého pracovníka do takové mzdové třídy, aby rozhodující část pracovních činností uvedených v katalogu prací u této třídy byla obsažena v popisu pracovní činnosti pracovníka. Popis pracovní činnosti může zahrnovat jen takové pracovní činnosti, u kterých lze důvodně předpokládat, že je pracovník bude v průběhu doby, na kterou je do mzdové třídy zařazován, schopen vykonávat. Zařazení do mzdové třídy se provádí na dobu nejvýše pěti let, nebo na dobu tří let, jde-li o pracovníka na fakultě nebo další součásti, na které nebylo vydáno opatření podle odstavce 12.
Univerzita zařadí pracovníka, který není akademickým ani vědeckým pracovníkem, do té mzdové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon univerzita na pracovníkovi požaduje. Pokud není tato práce v katalogu uvedena, zařadí univerzita pracovníka do mzdové třídy, ve které jsou v katalogu zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti, psychické, případně fyzické náročnosti.
Podmínkou pro zařazení pracovníka do mzdové třídy je splnění příslušných kvalifikačních předpokladů uvedených v katalogu prací. Dosažení kvalifikačních předpokladů potřebných pro zařazení do jiné mzdové třídy nezakládá nárok na zařazení do této třídy.
Výjimečně může univerzita pracovníka zařadit do mzdové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklady, a to nejdéle na dobu dvou let; opakovaně lze takovéto zařazení provést jen v případech hodných zvláštního zřetele.
Na dobu delší než dva roky může univerzita výjimečně zařadit pracovníka, který není akademickým ani vědeckým pracovníkem, do mzdové třídy, pro kterou nesplňuje kvalifikační předpoklady, jestliže pracovník nesplňuje kvalifikační předpoklad vzdělání o jeden stupeň a dále pokud
dlouhodobou činností v příslušném oboru prokázal schopnost k výkonu požadovaných prací a dosáhl věku 45 let nebo
zahájil v době, po kterou byl výjimečně zařazen do mzdové třídy, nebo před tímto výjimečným zařazením, studium, jehož absolvováním si doplní potřebné vzdělání a ve studiu řádně pokračuje anebo
výkon na něm požadované práce je převážně manuálního nebo provozního charakteru a vyžaduje podle příslušného katalogu jen střední odborné vzdělání, absolvování speciálních kurzů, vyučení v oboru nebo zvláštní zkoušku odborné způsobilosti stanovenou zvláštním předpisem, přičemž pracovník může být zařazen nejvýše do šesté mzdové třídy.
Konkrétní rozsah pedagogických a vědeckých povinností akademických pracovníků a ostatních lektorů a vědeckých povinností vědeckých pracovníků stanoví děkan fakulty nebo ředitel další součásti, na které jsou zařazeni akademičtí nebo vědečtí pracovníci, svým opatřením, a to dle zaměření pedagogické a vědecké činnosti příslušné fakulty nebo další součásti. Obsah tohoto opatření děkan nebo ředitel předem projedná s rektorem; na fakultě se k tomuto opatření vyjadřuje akademický senát fakulty.
Čl. 5 Stanovení mzdového tarifu
Pracovníkovi přísluší mzdový tarif nejméně ve výši dolní hranice a nejvýše horní hranice tarifního rozpětí příslušné mzdové třídy, do které byl zařazen podle čl. 4. Tarifní rozpětí mzdových tříd jsou uvedena v příloze č. 1.
Při stanovení výše mzdového tarifu v rámci rozpětí příslušné mzdové třídy univerzita přihlédne k délce předchozí odborné praxe pracovníka.
Podle odstavce 2 postupuje univerzita při prvním zařazení pracovníka do příslušné mzdové třídy. K prvnímu zařazení dochází při
založení pracovního poměru,
změně druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě,
změně mzdového předpisu.
Od tohoto zařazení se dále získaná praxe započítává v plném rozsahu bez ohledu na to, zda pracovník splňuje stanovený stupeň vzdělání.
Do doby odborné praxe se plně započítávají tyto náhradní doby:
doba výkonu základní (náhradní) vojenské služby nebo civilní služby v rozsahu stanoveném pro výkon této služby příslušným zákonem platným v době jejího výkonu,
doba mateřské, další mateřské nebo rodičovské dovolené v rozsahu odpovídajícím délce této dovolené podle příslušného právního předpisu platného v době jejího čerpání, nejvýše však v celkovém rozsahu šesti let,
doba studia v postgraduálním studiu podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, nebo v doktorském studijním programu, které bylo řádně ukončeno, nejvýše však tři roky.
Posouzení druhu praxe a rozhodnutí o rozsahu jejího zápočtu je s výjimkou odstavce 4 plně v kompetenci univerzity.
Pracovníkům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou lze stanovit odměňování hodinovou mzdou. Podmínky pro zařazení pracovníků do této kategorie stanoví zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
Čl. 6 Příplatek za vedení
Vedoucímu pracovníkovi univerzity přísluší podle stupně řízení a náročnosti řídící práce příplatek za vedení. Rozpětí příplatků za vedení jsou uvedena v příloze č. 2.
Konkrétní výši příplatku za vedení stanovuje vedoucímu pracovníkovi osoba oprávněná uzavírat s pracovníkem jménem univerzity pracovní smlouvu.
Čl. 7 Příplatek za zastupování
Nárok na příplatek za zastupování vznikne pracovníkovi bez ohledu na jeho pracovní zařazení tehdy, zastupuje-li vedoucího pracovníka na vyšším stupni řízení, pokud zastupování není obsaženo v popisu jeho pracovní činnosti.
Příplatek za zastupování přísluší pracovníkovi, který byl zastupováním pověřen a který zastupuje vedoucího pracovníka na vyšším stupni řízení po dobu alespoň čtyři týdny, a to zpětně od prvního dne zastupování. Doby kratší než čtyři týdny, po které pracovník zastupoval vedoucího pracovníka, nelze sčítat.
Výši příplatku za zastupování určuje pracovníkovi univerzita v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného zastupovanému pracovníkovi.
Univerzita nemá povinnost určit příplatek za zastupování ve stejné výši, v jaké určila příplatek za vedení zastupovanému vedoucímu pracovníkovi. Pokud je zastupující pracovník vedoucím pracovníkem na stejné nebo vyšší úrovni (příloha č. 2) jako zastupovaný pracovník a je mu vyplácen příplatek za vedení, příplatek za zastupování mu nepřísluší. V případě, že mu univerzita určí příplatek za zastupování vyšší než je jeho příplatek za vedení, má pracovník nárok na ten příplatek, který je vyšší.
Čl. 8 Osobní příplatek
Pracovníkovi, který dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků, může univerzita přiznat osobní příplatek.
Pracovníkovi může být přiznán osobní příplatek až do výše 100 % jeho mzdového tarifu.
Osobní příplatek je přiznáván na dobu nejméně šesti měsíců a nejvýše jednoho roku na základě hodnocení, které provádí příslušný vedoucí pracovník; pracovníkům zařazeným do mzdových tříd AP2, AP3, AP4, VP2 a L2 lze osobní příplatek přiznat na dobu delší, nejvíce však na tři roky.
V závislosti na plnění podmínek stanovených v odstavci 1 a 2 mohou osoby podle odstavce 3 rozhodnout o zvýšení, snížení nebo odejmutí osobního příplatku bez ohledu na dobu stanovenou v odstavci 3.
Na poskytnutí osobního příplatku nemá pracovník nárok.
Čl. 9 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí náleží pracovníkovi, který vykonává pracovní činnosti ve ztíženém pracovním prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí náleží pracovníkovi ve výši a za podmínek stanovených v souladu se zákoníkem práce a zvláštním předpisem2) v kolektivní smlouvě.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí lze poskytnout i pracovníkům vykonávajícím činnosti, které jsou z hlediska rizika ohrožení života nebo zdraví pracovníka srovnatelné s činnostmi uvedenými v odstavci 1.
2) Nařízení vlády č. 567/2006 Sb.
Čl. 10 Příplatek a náhradní volno za práci přesčas
Prací přesčas je práce konaná pracovníkem na příkaz univerzity nebo s jejím souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Za práci přesčas přísluší pracovníkovi vedle dosažené mzdy příplatek ve výši stanovené v souladu se zákoníkem práce v kolektivní smlouvě.
Univerzita může pracovníkovi po dohodě s ním poskytnout za dobu práce přesčas místo příplatku náhradní volno.
Podmínky nařizování a rozsah výkonu přesčasové práce se řídí zákoníkem práce.
Čl. 11 Příplatek, náhradní volno a náhrada mzdy za svátek
Za dobu práce ve svátek přísluší pracovníkovi dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší pracovníkovi náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Univerzita se může se pracovníkem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě místo náhradního volna, a to ve výši stanovené v souladu se zákoníkem práce v kolektivní smlouvě.
Pracovníkovi, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku svátku.
Čl. 12 Příplatek za noční práci
Za práci v noci přísluší pracovníkovi mzdové zvýhodnění, a to ve výši a za podmínek stanovených v souladu se zákoníkem práce v kolektivní smlouvě.
Čl. 13 Příplatek za práci o sobotách a nedělích
Za práci nařízenou univerzitou o sobotách a nedělích v rámci týdenní pracovní doby se poskytuje příplatek ve výši stanovené v souladu se zákoníkem práce v kolektivní smlouvě.
Za práci nařízenou univerzitou o sobotách a nedělích nad rámec týdenní pracovní doby přísluší pracovníkovi vedle příplatku, nebo náhradního volna za práci přesčas příplatek ve výši 50 % příslušného mzdového tarifu, nejméně však ve výši podle odstavce 1.
Čl. 14 Doplatek mzdy při převedení na jinou práci
Převede-li univerzita pracovníka v dohodě s ním na přechodnou dobu na práci s pracovní činností zařazenou do vyšší mzdové třídy nebo na funkci zařazenou do vyšší mzdové třídy, přísluší pracovníkovi za tuto dobu, nejdéle však za 60 pracovních dnů, doplatek mzdy ve výši rozdílu dolní hranice tarifního rozpětí vyšší mzdové třídy a jeho mzdového tarifu.
Při přechodném převedení na jinou práci s pracovní činností zařazenou do nižší mzdové třídy nebo na funkci zařazenou do nižší mzdové třídy se mzdový tarif pracovníka nemění.
Za převedení na jinou práci se nepovažuje částečný výkon činnosti při dočasné nepřítomnosti jiného pracovníka, kdy pracovník současně vykonává svou činnost.
V případě převedení pracovníka na jinou práci s pracovní činností zařazenou do nižší mzdové třídy z důvodu
karanténního opatření nebo
odvrácení živelné pohromy,
přísluší pracovníkovi po dobu převedení doplatek ke mzdě nejméně do výše jeho průměrného výdělku; tento doplatek lze však poskytnout po dobu nejvýše dvanácti měsíců.
Čl. 15 Mzda při odborném školení
Za dobu účasti na odborném školení a přezkušování nařízené univerzitou jako povinnost vyplývající z výkonu sjednané práce, se pracovníkům poskytuje mzda.
Čl. 17 Výplata další mzdy
Univerzita může vyplatit další mzdu pracovníkovi za splnění pracovních úkolů a pracovní výkon v každém pololetí kalendářního roku, pokud v něm, tj. v pololetí kalendářního roku, odpracuje alespoň 65 dnů u univerzity v témže pracovním poměru. Další mzda se může pracovníkovi vyplatit v tom případě, že v prvním pololetí neskončí jeho pracovní poměr 31. květnem nebo před 30. červnem, odpracuje-li pracovník stanovený počet dní až v červnu, ve druhém pololetí 30. listopadem nebo před 31. prosincem, pokud pracovník odpracuje stanovený počet dní až v prosinci. Splnění podmínky trvání téhož pracovního poměru k jednomu zaměstnavateli se nevyžaduje v případě, že dojde ke změně zaměstnavatele a k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na základě zákona.
Za odpracovaný den se považuje den, v němž pracovník odpracoval převážnou část své směny a dále den, v němž pracovník
čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny a větším,
čerpal náhradní volno za práci přesčas v rozsahu poloviny své směny a větším,
nemohl konat práci pro překážku na straně univerzity v rozsahu poloviny své směny a větším nebo
nepracoval proto, že na jeho obvyklý den připadl svátek.
Pracovník, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu a má univerzitou rozvrženou týdenní pracovní dobu nerovnoměrně, se pro účely odstavce 1 posuzuje jako pracovník, který v kalendářním týdnu odpracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně.
Postup stanovený v odstavci 3 nelze uplatnit u pracovníků s kratší než stanovenou týdenní pracovní dobou, jimž univerzita v rámci kratší pracovní doby rozvrhla práci na méně než pět pracovních dnů v týdnu. Těmto pracovníkům se započtou pouze dny, v nichž skutečně pracovali, případně nekonali práci z důvodů stanovených v odstavci 2.
Výše další mzdy je shodná s výší přiznané smluvní mzdy, nebo je tvořena součtem mzdového tarifu, příplatku za vedení, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a osobního příplatku, a to v těch částkách, na které pracovníkovi naposledy vznikl nárok nebo mu byly univerzitou naposledy určeny (tj. v měsíci květnu, červnu, listopadu, popř. v prosinci), pokud děkan příslušné fakulty, nebo v ostatních případech rektor nestanoví jinak.
O tom, zda na fakultě bude vyplacena další mzda podle odstavce 1, rozhodne po vyjádření akademického senátu fakulty děkan; v případě dalších součástí a rektorátu rektor.
Čl. 18 Odměny
Univerzita může pracovníkovi poskytnout odměnu
za splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu,
v souladu s kolektivní smlouvou, k ocenění jeho pracovních zásluh při výročí 20 let a každých dalších 10 let trvání pracovního poměru, při dovršení padesáti let věku, při prvním skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu nebo po nabytí nároku na starobní důchod,
za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo jiným živelním událostem, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen majetek, zdraví nebo život,
za práce a činnosti prováděné v doplňkové činnosti,
za zajištění, respektive získání finančních zdrojů mimo státní příspěvek nebo dotaci,
za práce a činnosti prováděné při řešení grantů, vědecko-výzkumných úkolů a dalších projektů, včetně zahraničních, v rámci hlavních činností univerzity (čl. 2 odst. 1 až 5 statutu univerzity) a souvisejících prací,
za významnou a mimořádnou reprezentaci univerzity, fakulty nebo další součásti.
Čl. 19 Odměna za pracovní pohotovost
Při pracovní pohotovosti mimo pracoviště mimo pracovní dobu pracovníka poskytne univerzita pracovníkovi za hodinu této pohotovosti odměnu ve výši stanovené v souladu se zákoníkem práce v kolektivní smlouvě.
Koná-li pracovník v době pracovní pohotovosti práci, odměna za pracovní pohotovost mu nepřísluší.
Čl. 20 Tvůrčí volno
Po dobu tvůrčího volna3) přísluší pracovníkovi mzda ve výši přiznané smluvní mzdy, nebo ve výši součtu mzdového tarifu a osobního příplatku tak, jak byly pracovníkovi přiznány před nástupem tvůrčího volna.
3) § 76 zákona o vysokých školách.
Čl. 21 Splatnost mzdy
Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím měsíčním období.
Univerzita vyplatí pracovníkovi před nastoupením dovolené mzdu splatnou během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se s pracovníkem nedohodla jinak. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dovolené.
Čl. 22 Srážky ze mzdy
Srážky ze mzdy lze provést jen v případech stanovených v zákoníku práce.
Čl. 23 Průměrný výdělek
Zjišťování a používání průměrného výdělku upravuje zákoník práce.
Čl. 24 Společná a závěrečná ustanovení
Kde se v textu předchozích ustanovení užívá výrazu "univerzita", rozumí se tím orgán, který je oprávněn rozhodovat a jednat v pracovněprávních vztazích. V případě pracovníků uvedených v příloze č. 2 písm. a) výši mzdy (čl. 2 odst. 1) stanoví rektor.
Na fakultě, nebo další součásti, anebo rektorátě univerzita dbá ustanovení § 110 zákoníku práce.
Tento předpis byl schválen Akademickým senátem univerzity dne 29. ledna 1999.
Tento předpis nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.4)
4) § 36 zákona o vysokých školách. Registrace byla provedena dne 30. března 1999.
Čl. 2 Změny Vnitřního mzdového předpisu ze dne 16. května 2005 (čtvrtá změna)
Opatření podle čl. 1 bodu 7 děkani fakult a ředitelé dalších součástí poprvé od nabytí účinnosti změny Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „předpis“) vydají do 31. prosince 2006. Rektor stanoví termíny jejich projednávání tak, aby návrhy opatření oborově příbuzných fakult a dalších součástí byly projednávány zároveň.
Rektor, děkani fakult a ředitelé dalších součástí provedou v mezích své působnosti zařazení všech akademických a vědeckých pracovníků do mzdových tříd stanovených v příloze č. 3 předpisu nejpozději k 1. listopadu 2005, nejde-li o pracovníka, kterému byla přiznána smluvní mzda. Do provedení tohoto nového zařazení zůstávají zařazení pracovníka ve stávající mzdové třídě, výše jeho mzdového tarifu a výše osobního příplatku touto změnou předpisu nedotčeny.
Pozn.: V čl. 1 bodu 7 čtvrté změny se nově upravilo znění čl. 4 odst. 12 Vnitřního mzdového předpisu.
Čl. 2 Změny Vnitřního mzdového předpisu ze dne 6. června 2007 (pátá změna)
Rektor, děkani a ředitelé dalších součástí uvedou v mezích své působnosti mzdové tarify pracovníků do souladu s přílohou č. 1 Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze (dále jen „předpis“) nejpozději k 1. prosinci 2007. Do provedení této úpravy zůstává mzdový tarif pracovníka touto změnou předpisu nedotčen.
Osobní příplatky přiznané před účinností této změny předpisu zůstávají nedotčeny.
Změna Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze (první změna) byla schválena Akademickým senátem univerzity dne 4. června 1999 a nabyla platnosti a účinnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Tato registrace byla pod čj. 23 585/99-30 provedena dne 17. června 1999 a současně bylo registrováno 1. úplné znění Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze.
Změna Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze (druhá změna) byla schválena Akademickým senátem univerzity dne 30. listopadu 2001. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla pod č.j. 33 117/2001-30 dne 28. prosince 2001 a nabyla účinnosti 1. února 2002.
Změna Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze (třetí změna) byla schválena Akademickým senátem univerzity dne 11. dubna 2003. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla pod č.j. 21 721/2003-30 dne 17. června 2003 a nabyla účinnosti 1. července 2003.
Změna Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze (čtvrtá změna) byla schválena Akademickým senátem univerzity dne 1. dubna 2005, změny provedené v rámci registrace byly schváleny dne 13. května 2005. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla pod č.j. 18 297/2005-30 dne 16. května 2005 a nabyla účinnosti 1. července 2005.
Změna Vnitřního mzdového předpisu Univerzity Karlovy v Praze (pátá změna) byla schválena Akademickým senátem univerzity dne 25. května 2007. Tato změna nabyla platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, registrována byla pod č.j. 15 302/2007-30 dne 6. června 2007 a nabývá účinnosti 1. července 2007.
Za správnost V. úplného znění:
Příloha č. 1 mzdového předpisu
Tarifní rozpětí mzdových tříd pro akademické a vědecké pracovníky
Mzdová třída
Tarifní rozpětí mzdových tříd pro hospodářsko - správní, technické a odborné pracovníky a pro dělníky, obslužné pracovníky a obchodně provozní pracovníky
min. mzda1
min. mzda1 +1100
min. mzda1 +1400
min. mzda1 +1000
min. mzda1 +2500
min. mzda1 +3000
Příloha č. 2 mzdového předpisu
prorektor univerzity, děkan fakulty, kvestor
7000,- až 20000,- Kč měsíčně,
proděkan fakulty, tajemník fakulty, ředitel další součásti, rektor Arcibiskupského semináře
5000,- až 15000,- Kč měsíčně,
vedoucí katedry, ústavu, útvaru, přednosta kliniky, vedoucí koleje, vedoucí menzy, zástupce ředitele další součásti
3000,- až 10000,- Kč měsíčně,
vedoucí oddělení, vedoucí střediska, zástupce vedoucího katedry, zástupce vedoucího ústavu, zástupce vedoucího útvaru, zástupce vedoucího koleje, zástupce vedoucího menzy
1500 ,- až 6500,- Kč měsíčně,
pracovník univerzity, který je podle opatření rektora, děkana nebo ředitele další součásti oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných pracovníků a dávat jim k tomu závazné pokyny
500,- až 5000,- Kč měsíčně.
Příloha č. 3 mzdového předpisu
Katalog prací pro akademické a vědecké pracovníky
• Mzdová třída: AP4
Řešení úkolů základního nebo aplikovaného výzkumu anebo vývoje nebo umělecké činnosti s rozhodujícím významem pro rozvoj příslušného vědního nebo uměleckého oboru, jehož výsledky publikuje v mezinárodně významných recenzovaných časopisech nebo mezinárodně významných vědeckých monografiích anebo mezinárodně významných recenzovaných sbornících.
Vedení nebo tvůrčí koordinace nejnáročnějších mezinárodních nebo klíčových národních výzkumných projektů.
Působení ve funkci garanta studijního programu nebo člena rady garantů studijního programu anebo člena oborové rady doktorského studijního programu.
Tvůrčí aplikace výsledků vědecko-výzkumné nebo umělecké činnosti do pedagogické činnosti, zejména do vedení studentů doktorského studijního programu; vedení specializovaných přednášek, seminářů nebo dalších forem výuky v doktorském a magisterském studijním programu.
Působení v komisích pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby doktorských disertačních prací, členství v komicích pro státní závěrečné zkoušky nebo pro státní rigorózní zkoušky.
Oponentní posuzování doktorských a habilitačních prací nebo oponentní činnost v rámci habilitačních nebo jmenovacích řízení.
Expertizní činnost na národní nebo mezinárodní úrovni; recensní a oponentská práce při posuzování zásadních projektů v rámci příslušného oboru.
magisterské vysokoškolské vzdělání, nejde-li o osobu jmenovanou profesorem v uměleckém oboru
deset let praxe
jmenování profesorem nebo dosažení srovnatelného postavení v zahraničí
• Mzdová třída: AP3
Řešení úkolů základního nebo aplikovaného výzkumu anebo vývoje nebo umělecké činnosti se zásadním významem pro daný vědní nebo umělecký obor, jehož výsledky publikuje v recenzovaných časopisech nebo ve vědeckých monografiích anebo v recenzovaných sbornících.
Vedení nebo koordinace náročných výzkumných projektů nebo relativně samostatných částí takových projektů na alespoň národní úrovni.
Tvůrčí aplikace výsledků vědecko-výzkumné nebo umělecké činnosti do pedagogické činnosti, zejména do vedení studentů doktorského nebo magisterského studijního programu; vedení přednášek a seminářů, zejména v magisterském nebo doktorském studijním programu; vedení a oponování diplomových a doktorských prací.
Oponentní posuzování doktorských nebo habilitačních prací nebo oponentní činnost v rámci habilitačních řízení.
Recensní a oponentská činnost na národní úrovni při posuzování projektů v rámci příslušného oboru.
magisterské vysokoškolské vzdělání, nejde-li o osobu jmenovanou docentem nebo profesorem v uměleckém oboru
šest let praxe
jmenování docentem nebo profesorem anebo dosažení srovnatelného postavení v zahraničí
• Mzdová třída: AP2
Samostatné řešení složitých výzkumných nebo vývojových anebo uměleckých úkolů, jehož výsledky publikuje v recenzovaných časopisech nebo ve vědeckých monografiích anebo v recenzovaných sbornících.
Podíl na organizačním zabezpečení výzkumné nebo pedagogické činnosti.
Podíl na vedení přednášek a realizace dalších forem pedagogické činnosti v bakalářském nebo magisterském studijním programu, a to i v programech celoživotního vzdělávání.
Kontrola studia, včetně vedení nebo konzultování anebo oponování diplomových, popřípadě bakalářských prací, nejde-li o působení na fakultě nebo další součásti, kde se z důvodu akreditovaných studijních programů obhajoby těchto prací nekonají.
magisterské vysokoškolské vzdělání
čtyři roky praxe
dosažení titulu PhD., ThD. nebo CSc. nebo jmenování docentem anebo profesorem nebo dosažení srovnatelného postavení v zahraničí
• Mzdová třída: AP1
Podíl na řešení dílčích výzkumných nebo vývojových nebo uměleckých úkolů anebo podíl na publikační činnosti pro vzdělávací účely.
Kontrola studia, vedení cvičení a dalších základních forem výuky, a to i v programech celoživotního vzdělávání; podíl na zajištění dalších forem pedagogické činnosti.
magisterské vysokoškolské vzdělání nebo dosažení titulu PhD., ThD. nebo CSc. anebo srovnatelného postavení v zahraničí
• Mzdová třída: L2
Vedení přednášek a realizace dalších forem pedagogické činnosti v bakalářském nebo magisterském studijním programu, a to i v programech celoživotního vzdělávání.
Kontrola studia, včetně vedení nebo konzultování anebo oponování bakalářských anebo diplomových prací, nejde-li o působení na fakultě nebo další součásti, kde se z důvodu akreditovaných studijních programů obhajoby těchto prací nekonají.
magisterské vysokoškolské vzdělání nebo dosažení titulu PhD., ThD. nebo CSc. nebo jmenování docentem anebo profesorem nebo dosažení srovnatelného postavení v zahraničí
pět let praxe
• Mzdová třída: L1
Realizace podpůrných forem pedagogické činnosti v bakalářském nebo magisterském studijním programu nebo v programech celoživotního vzdělávání anebo realizace pedagogické činnosti přímo nesouvisející s hlavním zaměřením studijního programu.
Kontrola studia.
magisterské nebo bakalářské vysokoškolské vzdělání
• Mzdová třída: VP2
Recensní a oponentská činnost při posuzování projektů v rámci příslušného oboru.
pět let praxe v oboru
dosažení titulu PhD., ThD. nebo CSc. nebo jmenování docentem anebo profesorem nebo srovnatelného postavení v zahraničí
• Mzdová třída: VP1
Řešení dílčích vědeckých nebo výzkumných anebo vývojových nebo uměleckých úkolů v příslušném oboru, jehož výsledky publikuje.
Práce ve výzkumném týmu.
Příloha č. 4 mzdového předpisu
Katalog prací pro hospodářsko-správní, technické a odborné pracovníky a Katalog prací pro dělníky, obslužné pracovníky a obchodně-provozní pracovníky
Pro zařazení výše uvedených kategorií pracovníků v souladu s čl. 4 mzdového předpisu, v zájmu spravedlivého odstupňování mezd podle složitosti, odpovědnosti a fyzické a psychické náročnosti vykonávané práce, se na všech fakultách a součástech univerzity používá "Katalog prací podle povolání a stupňů", dále jen "katalog", který byl vydán vydavatelstvím OLIVA Praha v r. 1996. Katalog byl zpracován ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky v letech 1993 až 1996.
Pokud je v katalogu uváděn "stupeň", jedná se v podmínkách univerzity o mzdovou třídu.
Převodový můstek pro používání stupňů katalogu je následující
Hospodářsko - správní a organizační pracovníci univerzity, neuvedení v katalogu:
• 6. mzdová třída
Zajišťování samostatných odborných knihovnických a informačních činností, které vyžadují spolupráci s dodavateli informačních dokumentů, dalšími knihovnami a informačními středisky. Práce s uživateli - knihovník.
Příklady činností :
vstupní zpracování informačních dokumentů, evidence přírůstků,
evidence a rozdělování periodik,
výpůjční služba absenční a prezenční,
registrace uživatelů, upomínky a rezervace,
provádění meziknihovní výpůjční služby,
provádění správní agendy knihovny,
provádění správy a ochrany knihovních fondu, fyzické revize.
Zajišťování plynulého chodu obchodních stravovacích nebo ubytovacích zařízení. Zajišťování dodávek zboží, vyřizování reklamací. Řízení a kontrola menších provozních jednotek. Zajišťování technického vybavení a údržby. Personální činnost v rozsahu vymezeném univerzitou - vedoucí koleje nebo menšího ubytovacího zařízení, vedoucí menzy nebo menšího stravovacího zařízení, vedoucí výcvikového střediska.
• 7. mzdová třída
Zajišťování a vedení specializovaných odborných informačních, knihovnických a bibliografických činností, které mimo jiné vyžadují znalost cizích jazyků a jsou převážně spojené s použitím automatizovaných systému. Práce s uživateli na úrovni referenčních služeb - knihovník bibliograf.
akvizice všech druhů informačních pramenů, analýza tuzemských i zahraničních zdrojů,
výměna informačních pramenů,
budování specializovaných kartoték i databází různého druhu,
správa a redakce katalogů, správa souboru autorit,
vedení správy a ochrany knihovního fondu, fyzická a obsahová prověrka, aktualizace a revize knihovního fondu,
zpracování informačních dokumentů (česká i cizojazyčná jmenná katalogizace všech druhů dokumentů),
vedení a správa výpůjčního protokolu,
mezinárodní meziknihovní výpůjční služba,
poskytování elektronických služeb (např. elektronického zasílání plných textů dokumentů - electronic document delivery),
poskytování bibliografických a referenčních služeb,
správa a organizace a řízení dílčích knihoven,
Komplexní organizace a řízení provozu stravovacích nebo ubytovacích zařízení. Komplexní zajišťování dodávek zboží a materiálu, samostatné vyřizování reklamací. Zajištění technického, materiálního a personálního vybavení rozsáhlých provozních jednotek a areálů. Řízení komplexní údržby - vedoucí správy kolejí nebo velkého ubytovacího zařízení, vedoucí menzy nebo velkokapacitního stravovacího zařízení.
• 8. mzdová třída
Komplexní zajišťování specializovaných knihovnicko-informačních agend, řízení knihoven. Zajišťování a vedení specializovaných činností, které vyžadují znalost informačních technologií. Zpracování koncepcí a plánu vývoje knihovních fondů, jejich profilace a koordinace. Zajišťování spolupráce na národní i mezinárodní úrovni. Účast v rezortních, národních i mezinárodních programech pro rozvoj knihoven - vedoucí knihovník, ředitel knihovny.
tvorba a správa prostředku a nástrojů věcného pořádání informací,
profilované budování specializovaných fondů,
obsahová analýza dokumentů, česká i cizojazyčná věcná katalogizace tradičních i speciálních druhů dokumentů,
náročná bibliografická - informační, konzultační a poradenská činnost,
specializované práce s elektronickými informačními zdroji v počítačových sítích,
poskytování komplexní rešeršní služby,
provozování elektronických informačních zdrojů v lokálním či síťovém režimu,
tvorba a správa vlastních databází,
analýza a výběr databází v národních a mezinárodních systémech,
tvorba dokumentů různých forem prezentace v elektronické podobě,
zabezpečení základní výchovy uživatelů pro práci s informacemi, příp. specializovaného vzdělávání,
komplexní správa a údržba souborného automatizovaného knihovního katalogu,
řízení a koordinace činnosti knihovny,
řešení složitých koncepčních a specializovaných systémových prací,
zpracování programu národní a mezinárodní spolupráce.
Zajišťování komplexní ekonomiky organizační složky, financování, účetnictví, zpracování daňových a odvodových podkladů, zajišťování rozboru hospodaření organizační složky. Sestavování rozpočtu, nákladových analýz a cenových kalkulací. Organizování vnitřního ekonomického kontrolního systému. Zodpovědnost za výsledky hospodaření a doplňkové činnosti - ekonom fakulty, ekonom součásti (s rozpočtem neinvestičních výdajů do 80 mil. ročně).
• 9. mzdová třída
Zajišťování komplexní ekonomiky rozsáhlé organizační složky, řízení financování, účetnictví, PaM, zpracování a příprava daňových a odvodových podkladů. Zajišťování a řízení rozboru hospodaření. Řízení sestavování rozpočtu, nákladových analýz a cenových kalkulací. Řízení komplexní ekonomické kontroly. Řízení ekonomiky doplňkové činnosti - ekonom fakulty, ekonom součásti (s rozpočtem neinvestičních výdajů nad 80 mil. ročně).
Tajemník fakulty, tajemník součásti - charakteristika funkce a rozsah činností vyplývají ze statutu fakulty nebo vnitřního předpisu součásti.
Ředitel součásti - charakteristika funkce a rozsah činností vyplývají z vnitřního předpisu součásti.
Zajišťování a organizace vnitřního kontrolního systému univerzity. Usměrňování kontrolních činností v celé organizaci včetně organizačních složek. Plánování kontrolních akcí. Zpracovávání metodiky a postupu kontrolní činnosti. Zajišťování součinnosti s orgány vnější kontroly. Projednávání výsledku kontrol s vedoucími pracovníky univerzity i organizačních složek - hlavní kontrolor.
Komplexní řízení ekonomiky univerzity - koordinace ekonomických činností organizačních složek. Koordinace jednotlivých úseků informační soustavy (účetnictví, kalkulace, statistiky a rozpočetnictví) a jejich vztahu k finančnímu a dalším systémům univerzity. Řízení a tvorba metodiky v oblasti účetnictví, statistiky, výkaznictví, správy majetku a financování organizace. Koordinace a řízení rozboru hospodaření. Stanovování finanční strategie univerzity. Projednávání podkladu v ekonomické komisi akademického senátu univerzity pro stanovení způsobu rozdělení dotací ze státního rozpočtu na fakulty a součásti univerzity.
Koordinace daňové agendy s účetními a finančními systémy organizace. Poskytování finančně ekonomických rad ve věcech všech druhů daní, součinnost se správcem daní. Navrhování investiční politiky univerzity ve vazbě na potřeby a zdroje financování. Řízení ekonomiky doplňkové činnosti včetně hmotné zainteresovanosti vedoucích pracovníků na výsledcích. Navrhování zásad mzdové politiky, vytváření mzdových systémů a tvorba a návrhy úprav vnitřního mzdového předpisu. Součinnost při kolektivním vyjednávání - hlavní ekonom.
• 10. mzdová třída
Tajemník fakulty, kvestor - charakteristika funkcí a rozsah činnosti vyplývají ze statutu fakulty nebo univerzity.
vyučen v oboru, středoškolské bez maturity
středoškolské s maturitou, vyšší odborné
vyšší odborné, bakalářské vysokoškolské*
magisterské vysokoškolské**
* nebo ucelená část vysokoškolského studia podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách
** nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách nebo dřívějších právních předpisů
Poslední změna: 12. březen 2018 13:53 |
http://kraken.slv.cz/6Azs44/2008 | 2018-06-18T19:15:05 | [
" soud ",
" § 10",
" § 25",
" § 32",
" § 103",
" § 103",
" soud ",
" § 103",
" § 75",
" § 120",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 46",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 104",
" soud ",
" § 11",
" § 13",
" § 37",
" § 47"
] | 6Azs44/2008
6 Azs 44/2008-41
Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudcù JUDr. Ludmily Valentové, JUDr. Karla ©imky, JUDr. Lenky Matyá¹ové a JUDr. Marie Turkové v právní vìci ¾alobce: V. F., zastoupeného JUDr. Marií Cilínkovou, advokátkou, se sídlem Bolzanova 1, Praha 1, proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad ©tolou 3, po¹tovní pøihrádka 21/OAM, Praha 7, o pøezkoumání rozhodnutí ¾alovaného ze dne 29. 2. 2008, è. j. OAM-124/LE-BE03-BE07-2008, o udìlení azylu, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2008, è. j. 46 Az 49/2008-9,
III. Ustanovené zástupkyni ¾alobce, advokátce JUDr. Marii Cilínkové, s e p ø i z n á v á odmìna za zastupování v øízení o kasaèní stí¾nosti v èástce 2856 Kè, která bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu ve lhùtì do 60 dnù od právní moci tohoto usnesení.
®alobce (dále jen stì¾ovatel ) brojí vèasnou kasaèní stí¾ností proti shora oznaèenému usnesení krajského soudu, kterým byla odmítnuta jeho ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 29. 2. 2008, è. j. OAM-124/LE-BE03-BE07-2008, kterým bylo rozhodnuto, ¾e ¾ádost o udìlení mezinárodní ochrany je nepøípustná podle § 10a písm. e) zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii Èeské republiky, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o azylu ), a øízení o udìlení mezinárodní ochrany podle § 25 písm. i) citovaného zákona zastaveno. Dále bylo rozhodnuto, ¾e podání ¾aloby nemá odkladný úèinek podle § 32 odst. 3 zákona o azylu. O nákladech øízení bylo rozhodnuto tak, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá na jejich náhradu právo.
V kasaèní stí¾nosti stì¾ovatel pouze uvedl, ¾e kasaèní stí¾nost podává z dùvodù uvedených v ust. § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ø. s. a navrhl zru¹ení napadeného rozhodnutí. Souèasnì po¾ádal o ustanovení advokáta pro øízení o kasaèní stí¾nosti a pøipojil dal¹í podání, v nìm¾ uvádí, jaké dùvody ho vedly k opu¹tìní zemì pùvodu a k podání ¾ádosti o azyl. Kasaèní stí¾nost byla doplnìna advokátkou, je¾ byla stì¾ovateli ustanovena usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 17. 6. 2008, è. j. 46 Az 49/2008-25. Stì¾ovatel výslovnì uvádí, ¾e kasaèní stí¾nost podává z dùvodu uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., nebo» postup soudu pøi odmítnutí ¾aloby pro opo¾dìnost nebyl podle mínìní stì¾ovatele dùvodný, proto¾e stì¾ovatel je cizinec, neovládá èeský jazyk, je umístìn v zaøízení pro zaji¹tìní cizincù a vzhledem k tìmto okolnostem nebyl schopen lhùtu pro podání ¾aloby splnit. Ze shora uvedených dùvodù stì¾ovatel navrhuje napadené rozhodnutí zru¹it a vìc vrátit k dal¹ímu øízení. Následnì stì¾ovatel po¾ádal o pøiznání odkladného úèinku kasaèní stí¾nosti.
Po posouzení pøedlo¾ené kasaèní stí¾nosti z hlediska vý¹e naznaèených kritérií Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e v té èásti, kde stì¾ovatel argumentuje kasaèními dùvody podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s.-nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu, lze uvést následující:
Podle § 75 odst. 1 s. ø. s. v kontextu s § 120 s. ø. s. pøi pøezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v dobì rozhodování. Nejvy¹¹í správní soud tedy posuzuje správnost postupu soudu k právnímu stavu, který zde byl v dobì rozhodování krajského soudu. V daném pøípadì stì¾ovatel podal proti rozhodnutí správního orgánu, které mu bylo doruèeno dne 5. 3. 2008, ¾alobu ke Krajskému soudu v Praze. ®aloba byla podána k po¹tovní pøepravì dne 13. 3. 2008 a doruèena tomuto soudu 14. 3. 2008, tedy po marném uplynutí zákonné lhùty pro podání ¾aloby, je¾ uplynula dnem 12. 3. 2008. Stì¾ovatel byl øádnì pouèen, ¾e ¾alobu proti rozhodnutí ¾alovaného lze podat do sedmi dnù ode dne jeho doruèení ke krajskému soudu, v jeho¾ obvodì je ¾alobce v den podání ¾aloby hlá¹en k trvalému pobytu, a ¾e podání ¾aloby nemá ze zákona odkladný úèinek. Krajský soud tedy vycházel z jasného právního stavu a nepochybil, kdy¾ ¾alobu v souladu s ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ø. s. odmítl pro opo¾dìnost. Podle citovaného ustanovení soud usnesením odmítne návrh, jestli¾e návrh byl podán opo¾dìnì.
Ustálená a vnitønì jednotná judikatura Nejvy¹¹ího správního soudu poskytuje dostateènou odpovìï na námitky podávané v kasaèní stí¾nosti a krajský soud se prima facie v napadeném rozsudku neodchyluje od výkladu pøedmìtných ustanovení podaných v citovaných rozhodnutích. Nejvy¹¹í správní soud neshledal ani ¾ádný jiný z vý¹e vymezených dùvodù pro pøijetí kasaèní stí¾nosti k vìcnému projednání. Za tìchto okolností Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì nepøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení § 104a s. ø. s. nepøijatelnou a odmítl ji. O odkladném úèinku Nejvy¹¹í správní soud nerozhodoval-je stanoven pøímo ze zákona (§ 32 odst. 5 zákona o azylu).
Stì¾ovateli byla usnesením Krajského soudu v Praze è. j. 46 Az 49/2008-25 ze dne 17. 6. 2008 pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanovena zástupcem advokátka; v takovém pøípadì platí hotové výdaje a odmìnu za zastupování stát (§ 35 odst. 7 s. ø. s.). Ustanovené zástupkyni podle obsahu spisu nále¾í v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. d) vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., o odmìnách advokátù a náhradách advokátù za poskytování právních slu¾eb (advokátní tarif), odmìna za jeden úkon ve vý¹i 2100 Kè spoèívající v písemném podání soudu ve vìci doplnìní kasaèní stí¾nosti, a dále náhrada hotových výdajù ve vý¹i pau¹ální èástky, tj. 1 x 300 Kè za jeden úkon podle ust. § 13 odst. 3 citované vyhlá¹ky, celkem tedy 2400 Kè. Proto¾e ustanovená advokátka je plátcem danì z pøidané hodnoty, zvy¹uje se tento nárok vùèi státu o èástku odpovídající dani, kterou je tato osoba povinna z odmìny za zastupování a z náhrad hotových výdajù odvést podle zákona è. 235/2004 Sb., o dani z pøidané hodnoty (§ 35 odst. 7 s. ø. s.). Èástka danì vypoètená podle § 37 písm. a) a § 47 odst. 3 zákona è. 235/2004 Sb. èiní 456 Kè. Ustanovené zástupkyni se tedy pøiznává náhrada nákladù øízení v celkové vý¹i 2856 Kè. |
https://www.novyepis.cz/clanek-zaklad/386593 | 2020-06-06T08:48:06 | [
" §43",
" zákona č. 361",
" zákona č. 435",
" §33",
" zákona č. 108",
" §102",
" §106",
" §12",
" §206",
" §191",
" §192",
" §219",
" §191",
" §192",
" §219",
" §42",
" §42",
" §154",
" §186",
" zákona č. 110",
" §41",
" §10",
" §38"
] | EPIS® Právní systém | Článek - Koronavirus
Přehled právních předpisů vydaných v souvislosti s výskytem koronaviru v ČR
Přehled předpisů EU vydaných v souvislosti s výskytem COVID-19 v Unii
Zajímavé internetové odkazy a kontakty
Přehled mimořádných opatření a rozhodnutí ke COVID-19
Chronologický přehled právních předpisů, který je průběžně aktualizovaný:
Rozeslán
Usnesení vlády České republiky o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky na dobu od 14.00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů (č. 194)
Usnesení vlády České republiky o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic České republiky (č. 197)
71/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 198)
Zákaz vstupu cizinců na území ČR; zastavení přijímání žádostí o víza a přechodné a trvalé pobyty
72/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 199)
Zákaz pořádání kulturních a sportovních akcí, trhů, veletrhů a obdobných akcí s účastí více než 30 lidí.
Zákaz přítomnosti veřejnosti v čase mezi 20:00 hod. a 6:00 hod. v provozovnách stravovacích služeb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 200)
Zákaz přepravy cestujících přes hranice České republiky.
Omezení letecké přepravy na letiště V. Havla.
Přijetí souvisejících technických opatření.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 201)
Zákaz osobní přítomnosti žáků a studentů ve školách a školských zařízeních.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 203)
Zákaz vstupu pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky.
Zákaz občanům České republiky a cizincům s trvalým nebo s přechodným pobytem nad 90 dnů na území České republiky vycestovat z území České republiky.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 204)
Zákaz návštěv ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 205)
Umožnění jízdy vozidlům, která je mají zakázány podle §43 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
Usnesení vlády České republiky o zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb po dobu trvání nouzového stavu (č. 207)
80/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 208)
Zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách poskytovatelů služeb - bazény a turistická informační centra a v provozovnách poskytovatelů služeb - vnitřní i venkovní sportoviště s účastí přesahující ve stejný čas 30 osob.
Zakazuje se maloobchodní prodej na tržnicích a tržištích (např. SAPA)
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 209)
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 211)
Povolání vojáků a příslušníků Celní správy
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 214)
Úprava povinností v pracovněprávních vztazích
Omezení zákazů v maloobchodním prodeji
Zákaz prodeje v ubytovacích službách
Zákaz taxislužby
Zákaz provozu samoobslužných prádelen a čistíren
Zákaz přítomnosti veřejnosti v prodejnách stavebnin, stavebních výrobků a hobby marketů
Zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách poskytovatelů služeb - vnitřní i venkovní sportoviště
Omezení platnosti modrých parkovacích zón
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 215)
Omezení pohybu na veřejně dostupných místech
Omezení kontaktu s jinými osobami
Doporučení zaměstnavatelům, vč. možnosti využívat nejvyšší možnou měrou práci na dálku
Doporučení zachovávat při kontaktu s ostatními osobami ve veřejných prostorách odstup nejméně 2 metry (např. při nákupu)
Doporučení provozovatelům veřejných služeb zajistili zvýšená hygienická opatření (zejména dezinfekci)
Zákaz zdravotnickým pracovníkům čerpání dovolené po dobu nouzového stavu
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 217)
Ukládá orgánům veřejné moci a správním orgánům, aby v rámci všech svých pracovišť zahájily omezený provoz vyplývající z nouzového stavu, vč. omezení rozsahu úředních hodin
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 218)
Odložení doplňovacích voleb do Senátu
89/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 219)
O určení školských zařízení, které budou vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 10 let vybraných zaměstnanců a omezení počtu dětí v jednotlivých skupinách
Usnesení vlády České republiky k zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb a k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví po dobu trvání nouzového stavu (č. 220)
K zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb a k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 238)
Úprava omezení maloobchodního prodeje (82/2020) - prodej textilního materiálu a textilní galanterie, servis výpočetní a telekomunikační techniky, audio a video přijímačů, spotřební elektroniky, přístrojů a dalších výrobků pro domácnosti
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 239)
Omezení v oblasti poskytování sociálních služeb
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 240)
Doporučuje osobám starším 70 let nevycházet po dobu trvání nouzového stavu mimo svá obydlí;
Nařizuje starostům obcí zajistit osobám uvedeným v bodě I. tohoto usnesení pomoc při zvládání základních životních potřeb, včetně nákupů potravin a léků
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 241)
Úprava zákazu prodeje ubytovacích služeb, (č. 84/2020 Sb.), se nevztahuje na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb cizincům do doby opuštění území ČR a cizincům s pracovním povolením na území ČR
104/2020 Sb.
Zákaz dodání všech registrovaných léčivých přípravků určených pro trh na území ČR do členských zemí EU a vývoz těchto léčivých přípravků do jiných zemí než členských zemí EU
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 243)
Zakazuje příslušníkům bezpečnostních sborů vykonávat jinou výdělečnou činnost
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 247)
Zákaz všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest;
Nařizuje všem osobám, které mají výjimku pro přeshraniční pracovníky (pendlery) omezit pohyb na území České republiky na nezbytně nutné potřeby
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 248)
Mění platnost povolení k zaměstnání podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a krátkodobého schengenského víza za účelem zaměstnání, které byly vydány přede dnem vyhlášení tohoto opatření a jejichž platnost uplyne maximálně 60 dnů ode dne skončení nouzového stavu, prodlužuje tak, že skončí uplynutím doby 60 dnů ode dne skončení nouzového stavu
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 249)
Zákaz všem osobám přítomnost v maloobchodních prodejnách potravin v čase mezi 10:00 hod. a 12:00 hod., a to s výjimkou osob starších 65 let věku a majitelů a zaměstnanců provozovatele prodejny nebo osob v obdobném poměru
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 262)
Schvaluje finanční příspěvek pro osoby samostatně výdělečně činné ("OSVČ") - ošetřovné
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 264)
Úprava zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách, stanovený v č. 82/2020 Sb., se dále nevztahuje na realitní zprostředkování a činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence
Usnesení vlády České republiky o zrušení usnesení vlády ze dne 18. března 2020 č. 249, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného pod č. 108/2020 Sb. (č. 266)
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 267)
Nařízení všem přeshraničním pracovníkům předložit při přechodu státní hranice kromě potvrzení i "knížku přeshraničního pracovníka" za účelem opatření razítkem Policie České republiky o přechodu státní hranice k prokazování pravidelnosti a četnosti překračování státní hranice;
Nařízení pro cizince zaměstnané na území ČR
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 274)
Ukládá územním samosprávným celkům z důvodu omezení svobody pohybu na území České republiky konat zasedání zastupitelstev, pouze pokud je to nezbytné k přijetí opatření souvisejících s řešením nouzového stavu nebo ke schválení právních jednání nezbytných k dodržení termínů nebo zabránění bezprostředně hrozícím škodám
Doporučuje územním samosprávným celkům, aby průběh zasedání zastupitelstev konaných podle bodu I. tohoto usnesení nejvyšší možnou měrou zpřístupnily veřejnosti
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 275)
Stanovuje, že provozovateli informačního systému datových schránek nenáleží odměna
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 276)
Zajištění nezbytné péče o děti ve věku od 3 do 10 let (č. 89/2020 Sb.) se vztahuje i na děti, jejichž zákonní zástupci jsou zaměstnanci obcí zařazení do obecních úřadů k výkonu sociální práce, krajů zařazení do krajských úřadů k výkonu sociální práce a poskytovatelů sociálních služeb
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 278)
Zákaz čerpání dovolené zdravotnickým pracovníkům po dobu nouzového stavu, s výjimkou osob, kterým byla nařízena karanténa.
Ruší usnesení č. 86/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 279)
Doporučení zaměstnavatelům k vytváření podmínek k omezení možnosti přenosu koronaviru
Ruší usnesení č. 85/2020 Sb. a č. 87/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 280)
Nařizuje, že po dobu trvání nouzového stavu jsou omezeny požadavky na některé dokumenty související se zdravotním stavem zaměstnance
U zabalených potravin se nemusí dodržovat další požadavky pro uvádění na trh stanovené prováděcím právním předpisem
Ruší usnesení č. 82/2020 Sb., č. 84/2020 Sb., č. 96/2020 Sb., č. 99/2020 Sb. a č. 100/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 281)
Stanoví, že výjimka z usnesení vlády publikovaných pod č. 71/2020 Sb. a č. 76/2020 Sb. pro přeshraniční pracovníky na hranicích s Rakouskou republikou a Spolkovou republikou Německo se týká pouze osob, které vycestují na dobu delší než 21 kalendářních dní.
Nařizuje všem těmto přeshraničním pracovníkům oznamovací povinnost a všem poskytovatelům zdravotních služeb aby u těchto osob rozhodli o karanténě.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 305)
Rozhodnutí k zajištění plynulosti poskytování nepojistných sociálních dávek Úřadu práce České republiky a Ministerstvu práce a sociálních věcí postupovat po dobu trvání nouzového stavu v řízeních o dávkách, o státní sociální podpoře, …
Vláda bere na vědomí mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, č. j. MZDR 13361/2020-1/MIN/KAN ze dne 26. března 2020, kterým byly stanoveny některé další výjimky ze zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 310)
Stanovení, že 1. na osoby uvedené v bodě I. tohoto usnesení se nadále vztahují povinnosti podle usnesení vlády z 18. března 2020 č. 247 (přísnější omezení pohybu na území České republiky, zákaz pobytu mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest);
Zákon o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 202
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 332)
Nařízení orgánům ochrany veřejného zdraví a poskytovatelům zdravotních služeb, aby u kritických zaměstnanců bez klinických příznaků … nenařizovaly karanténu, pokud daný zaměstnanec a dotčený zaměstnavatel dodržují stanovené postupy a žádné z vyšetření není pozitivní.
Stanovení, že výjimka ze zákazu prodeje ubytovacích služeb se vztahuje též na prodej a poskytnutí ubytovacích služeb při zajištění ubytování pro kritické zaměstnance.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 333)
Nařizuje s účinností od 30. března 2020 od 18:00 hodin nasazení vojáků v činné službě v počtu 300 osob a související potřebné techniky k provádění krizových opatření, a to za účelem poskytnutí podpory a součinnosti orgánům ochrany veřejného zdraví při plnění úkolů k likvidaci epidemie nového koronaviru.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 334)
Vláda s účinností ode dne 31. března 2020 od 00:00 hod do 12. dubna 2020 nařizuje:
- zákaz vstupu na území České republiky pro všechny cizince s výjimkami,
- zákaz vycestování z území České republiky,
- povinnosti všem osobám, které vstoupí na území České republiky,
- zákaz všem osobám, které vstoupí na území České republiky volný pohyb na území celé České republiky s výjimkami.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 352)
Zákaz ode dne 2. dubna 2020 po dobu trvání nouzového stavu vymezování oblasti obce, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 369)
Nařízení přednostního zásobování Ministerstva vnitra vyjmenovaným právnickým osobám a jejicb výrobky.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 377)
Vláda stanoví, že subjekty kritické infrastruktury, které jsou dotčenými zaměstnavateli, mohou určit kritické zaměstnance, jejichž přítomnost na pracovišti je nezbytná pro zajištění funkce příslušného prvku kritické infrastruktury, na něž se budou vztahovat stanovené zákazy a povinnosti.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 387)
Úprava vstupu na území ČR od 14. dubna 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu. Rozšíření výjimek pro vstup na území ČR s uložením povinností pro vstupující osoby a zákazem volného pohybu na území celé České republiky s výjimkami.
Nařízení povinností s účinností ode dne 7. dubna 2020 od 00:00 hod. po dobu trvání nouzového stavu občanům České republiky, jejich rodinným příslušníkům a cizincům, kteří se repatriují na území České republiky.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 388)
Uložení povinností územním samosprávným celkům při jednáních svých orgánů v dodržování odstupů účastníků nejméně 2 metry.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 393)
Nařizuje přednostní zásobování Ministerstva zdravotnictví určeným právnickým osobám.
Usnesení vlády České republiky k informování o změně krizového opatření (č. 394)
Rozhodla usnesením č. 347 o zrušení bodu I. usnesení vlády ze dne 18. března 2020 č. 247 (zákaz s účinností od 19. března 2020 od 00:00 hod. všem osobám pohyb a pobyt na všech místech mimo bydliště, bez ochranných prostředků dýchacích cest).
Usnesení vlády České republiky o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2 (č. 396)
Prodloužení usnesení vlády České republiky, které bylo vyhlášeno pod č. 69/2020 Sb., o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru do 30. dubna 2020.
Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření (č. 403)
Zrušení usnesení vlády, vyhlášené pod č. 125/2020 Sb., o zákazu čerpání dovolené zdravotnickým pracovníkům po dobu nouzového stavu.
Usnesení vlády České republiky k zajištění poskytování zdravotních služeb poskytovateli zdravotních služeb a k zajištění činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví po dobu trvání nouzového stavu (č. 404)
172/2020 Sb.
Nařízení vlády o použití Armády České republiky k záchranným pracím v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2
Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření (č. 415)
Úprava nařízení vlády vyhlášeného pod č. 144/2020 Sb. o přednostním zásobování Ministerstva vnitra vyjmenovaným právnickým osobám a jejich výrobky. Omezení rozsahu firem a jejich výrobků.
Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření (č. 416)
Určená školská zařízení, které budou vykonávat nezbytnou péči o děti ve věku od 3 do 10 let vybraných zaměstnanců a omezení počtu dětí v jednotlivých skupinách, uvedená v nařízení vlády vyhlášeného pod č. 89/2020 Sb., se rozšiřují i o děti, jejichž zákonní zástupci jsou zaměstnanci Úřadu práce České republiky a České správy sociálního zabezpečení a okresních správ sociálního zabezpečení.
Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření (č. 421)
S účinností ode dne 20. dubna 2020 od 0:00 hod. zrušuje usnesení vlády vyhlášené pod č. 74/2020 Sb., kterým zakázala žákům, studentům a některým dalším osobám účast na vyjmenovaných druzích vzdělávání.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 422)
nařizuje, že zajištění nezbytné péče o děti ve věku od 3 do 10 let stanovené v bodě 1 usnesení vlády vyhlášeném pod č. 89/2020 Sb., se vztahuje i na děti, jejichž zákonní zástupci jsou zaměstnanci v orgánech Finanční správy České republiky nebo ve Finančním analytickém úřadu.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 443)
zákaz vstupu na území České republiky pro všechny cizince i občany ČR s výjimkami a s tím stanovenými povinnostmi;
určení povinností všem subjektům, které přijímají cizince za účelem ekonomické činnosti;
určení povinností občanům České republiky, cizincům s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem a jejich rodinným příslušníkům, kteří se repatriují na území České republiky;
s účinností ode dne 27. dubna 2020 zrušení usnesení vyhlášené pod č. 132/2020 Sb. a č. 150/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 452)
pobývání na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu deseti osob s výjimkami;
konzumace potravin včetně nápojů na veřejnosti v místě jejich prodeje s podmínkami;
úprava sportování na venkovních sportovištích, v parcích, v přírodě a na jiných veřejně přístupných místech;
stanovení pravidel pro trénink sportovců, pro které je sport výdělečnou činností;
stanovení pravidel pro účast na sňatečném obřadu;
stanovení pravidel pro účast na bohoslužbě;
stanovení pravidel pro účast na spolkové činnosti.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 453)
zákaz maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách, s výjimkami;
zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, s výjimkami;
zákaz provozu heren a kasin;
zákaz provozu taxislužby, s výjimkami;
zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách poskytovatelů služeb - vnitřních sportovišť včetně vnitřních bazénů, s výjimkou posiloven, tělocvičen a fitness center se stanovením podmínek;
zákaz prodeje ubytovacích služeb, s výjimkami.
Úprava maloobchodního prodeje a prodeje na farmářských a ostatních venkovních trzích a tržištích.
Úprava provozu autoškol a center pro zdokonalovací výcvik řidičů.
Úprava provozu zoologických zahrad, botanických zahrad, arboret a podobných provozů.
Úprava provozu knihoven.
Zrušení usnesení vyhlášeného pod č. 80/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 454)
Stanovení výjimek pro maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 455)
Stanovení podmínek a pravidel pro osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních.
Stanovení podmínek a pravidel pro osobní přítomnost studentů na hromadných formách výuky a zkoušek při studiu na vysoké škole.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 456)
Stanovení podmínek a pravidel pro osobní přítomnost žáků na základním uměleckém vzdělávání v základní umělecké škole a jazykovém vzdělávání v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky.
Stanovení podmínek a pravidel pro osobní přítomnost osob na vzdělávání v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou v institucích zapsaných v seznamu vzdělávacích institucí poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou.
Stanovení podmínek a pravidel pro osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na zájmovém vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a na soutěžích a přehlídkách organizovaných pro děti, žáky a studenty škol a školských zařízení.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 458)
Povolení vstupu specialistů a klíčových zaměstnanců z Korejské republiky nezbytných pro realizaci první fáze investice ve společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. v souvislosti se zahájením výroby nového ekologického modelu automobilu na území České republiky.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 462)
Pozastavení činnosti zařízení sociálních služeb se nevztahuje na nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, pokud se tyto sociální služby poskytují ve formě terénní podle §33 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb.
Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření (č. 483)
Zrušení usnesení vyhlášeného pod č. 143/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o prodloužení nouzového stavu v souvislosti s epidemií viru SARS CoV-2 (č. 485)
Prodloužení usnesení vlády České republiky, které bylo vyhlášeno pod č. 69/2020 Sb., o vyhlášení nouzového stavu pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru do 17. května 2020.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 491)
Úprava osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních.
Úprava osobní přítomnost dětí, žáků a studentů a jiných účastníků na zájmovém vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání a na soutěžích a přehlídkách organizovaných pro děti, žáky a studenty škol a školských zařízení.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 492)
Stanovení výjimku z usnesení vlády ze dne 23. dubna 2020 č. 452, o přijetí krizového opatření, vyhlášeného po č. 194/2020 Sb., a to z omezení počtu osob pro účast na bohoslužbě, pro konání bohoslužby v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze dne 5. května 2020 k 75. výročí Pražského povstání tak, že nařizuje, že se této bohoslužby zúčastní nejvýše 60 osob.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 495)
Úprava vstupu na území České republiky pro všechny cizince, kteří nemají na území České republiky přechodný pobyt nad 90 dnů nebo trvalý pobyt;
Úprava vstupu vůči všem občanům České republiky a cizincům s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky, kteří při vstupu na území České republiky nepředloží potvrzení o absolvování testu.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 490)
možnost pobývat na veřejně dostupných místech nejvýše v počtu deseti osob - odstup od jiných osob nejméně 2 metry,
zákaz akcí a podobných shromáždění s účastí přesahující ve stejný čas 100 osob,
omezení sportování na sportovištích, v parcích, v přírodě a na jiných veřejně přístupných místech - nejvýše 100 osob a bez společných umýváren, sprch a šaten,
Dále řeší:
organizovaný trénink sportovců na venkovním i vnitřním sportovišti,
účast na sňatečném obřadu,
účast na bohoslužbě.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 493)
Úprava přítomnosti veřejnosti:
v provozovnách stravovacích služeb,
při provoz taxislužby,
ve vnitřních bazénech a saunách,
v rámci prohlídky vnitřních prostor v hradech a zámcích,
prodej ubytovacích služeb,
při provozování činností, které jsou živností podle živnostenského zákona, a při kterých je porušována integrita kůže.
Úprava provozu:
v provozovnách, v nichž není zakázán provoz,
v maloobchodních prodejnách potravin se samoobslužným prodejem,
farmářských a ostatních venkovních trhů a tržišť,
zoologických zahrad, botanických zahrad, arboret a podobných provozů,
knihoven,
při prodeji oděvů a obuvi,
v činnosti holičství a kadeřnictví,
v činnosti manikúry, pedikúry, masáží, kosmetických služeb a pedologie,
muzeí, galerií a dalších podobných zařízení,
divadel, kin, koncertních síní, cirkusů a podobných provozů,
nákupních center s prodejní plochou přesahující 5 000 m2,
vnitřních sportovišť.
Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření (č. 506)
Zrušení usnesení vyhlášeného pod č. 73/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 511)
Nařízení zákazu vstupu na území České republiky pro všechny cizince, kteří neměli ke dni 12. března 2020 na území České republiky přechodný pobyt nad 90 dnů, nebo trvalý pobyt. Vstup je spojen s rozsáhlými výjimkami a povinnostmi.
Nařízení všem subjektům, které přijímají cizince za účelem ekonomické činnosti.
Zrušení usnesení vyhlášeného pod č. 222/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o zrušení krizového opatření (č. 512)
Zrušení usnesení vyhlášeného pod č. 158/2020 Sb.
230/2020 Sb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 521)
Úprava pozastavení činnosti zařízení sociálních služeb stanovené v bodě I./3. usnesení vlády, vyhlášeném pod č. 97/2020 Sb., se s účinností od 11. května 2020 nevztahuje na vybrané poskytovatele sociálních služeb.
Usnesení vlády České republiky o přijetí krizového opatření (č. 538)
Zrušuje vybraná opatření na úseku pracovnělékařských mimořádných prohlídek vyhlášená pod č. 127/2020 Sb.
Čestná prohlášení nahrazující posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání se prodlužuje do konce nouzového stavu.
Zákon o pravomoci Policie ČR a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území ČR
265/2020 Sb.
266/2020 Sb.
32020D0430 - ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2020/430 ze dne 23. března 2020 o dočasné odchylce od jednacího řádu Rady vzhledem k cestovním obtížím způsobeným pandemií nákazy COVID-19 v Unii
32020R0460 - NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus)
32020R0466 - PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/466 ze dne 30. března 2020 o dočasných opatřeních pro omezení rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin a pro dobré životní podmínky zvířat během určitých závažných narušení kontrolních systémů členských států v důsledku onemocnění koronavirem (COVID-19)
32020D0545 - ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/545 ze dne 17. dubna 2020 o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření v souvislosti se šířením onemocnění COVID-19 a posílení Úřadu evropského veřejného žalobce
32020D0546 - ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/546 ze dne 17. dubna 2020 o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření v souvislosti se šířením onemocnění COVID-19
32020D0547 - ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/547 ze dne 17. dubna 2020 o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události v roce 2020 na poskytnutí mimořádné podpory členským státům a další posílení mechanismu civilní ochrany Unie/rescEU v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19
32020R0697 - NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/697 ze dne 25. května 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2017/352, s cílem umožnit řídícím orgánům přístavu nebo příslušným orgánům poskytnout flexibilitu při účtování poplatků za přístavní infrastrukturu v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19
32020R0696 - NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/696 ze dne 25. května 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství s ohledem na pandemii COVID-19
32020R0698 - NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/698 ze dne 25. května 2020, kterým se stanoví zvláštní a dočasná opatření s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19, jež se týkají obnovení či prodloužení některých osvědčení, licencí a povolení a odkladu některých pravidelných kontrol a pravidelného školení podle určitých částí právních předpisů v oblasti dopravy
32020D0702 - ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2020/702 ze dne 20. května 2020 o dalším prodloužení použitelnosti dočasné odchylky od jednacího řádu Rady zavedené rozhodnutím (EU) 2020/430 a prodloužené rozhodnutím (EU) 2020/556 vzhledem k cestovním obtížím způsobeným pandemií COVID-19 v Unii
32020R0714 - PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/714 ze dne 28. května 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/466, pokud jde o používání elektronické dokumentace pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností a o dobu uplatňování dočasných opatření
Praha, 2. Března 2020
Zaměstnanec by měl s ohledem na ustanovení §102 odst. 1 a §106 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatele informovat o tom, že se vrátil z oblasti zasažené koronavirem. Zaměstnavatel je s ohledem na povinnost předcházet rizikům z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci oprávněn vyzvat zaměstnance, aby se podrobil vyšetření u poskytovatele pracovnělékařských služeb, popř. registrujícího lékaře, zejména je-li to důvodné vzhledem k vykonávané práci nebo má zaměstnavatel podezření, že zaměstnanec není způsobilý vykonávat práci. V tomto případě přichází v úvahu mimořádná pracovnělékařská prohlídka u poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to ve smyslu §12 vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.
3) Je-li zaměstnanec připraven konat pro zaměstnavatele práci v místě výkonu práce a zaměstnavatel mu ji nebude přidělovat, aniž by zaměstnanec sám měl překážku v práci (například zaměstnanci není nařízena karanténa, ani není v dočasné pracovní neschopnosti, ale zaměstnavatel má jen určité obavy), jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§208 zákoníku práce).
4) Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené; obecně platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§217 odst. 1 zákoníku práce). Bez dohody se zaměstnancem mu nemůže zaměstnavatel určit dovolenou „ze dne na den“. Za porušení povinností na úseku dovolené může orgán inspekce práce zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 200 000 Kč (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce).
V případě, že je zaměstnanci nařízena karanténa, jde o překážku v práci na straně zaměstnance, při které mu přísluší náhrada mzdy nebo platu stejně, jako v případě, když je dočasně práce neschopen (§191 a 192 zákoníku práce). I o této překážce v práci a předpokládané době jejího trvání je zaměstnanec povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu a překážku v práci mu prokázat (viz §206 odst. 1 a 2 zákoníku práce). Podle §191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Podle §192 zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dní, a to s tím, že tato náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí.
Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz §219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena).
Je-li zaměstnanci nařízena karanténa v cizině, pak jde-li o státy EU a státy, se kterými Česká republika uzavřela bilaterální dohodu, zaměstnavatel je povinen omluvit jejich nepřítomnost v práci a poskytnout jim náhradu mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů karantény stejně, jako v případě, že je nařízena karanténa podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Postupuje se podle §191 a 192 zákoníku práce. Jde-li o státy EU, postupuje se podle společných evropských pravidel, zaměstnancům je vydáno v místě pobytu potvrzení o nařízené karanténě a toto potvrzení zaměstnanec zašle svému zaměstnavateli v České republice a zaměstnavatel mu na základě tohoto potvrzení vyplatí náhradu mzdy nebo platu podle §192 zákoníku práce.
V případě, že v cizině zaměstnanec čerpá dovolenou, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz §219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena). Překážka v práci z důvodu karantény proto bude následovat až po skončení dovolené.
Pracovní cestou se podle §42 zákoníku práce rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce. Cestovními výdaji, za které je zaměstnavatel povinen poskytovat cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které zaměstnanci vzniknou právě při pracovní cestě podle §42 zákoníku práce, a to jak pracovní cestě tuzemské, tak zahraniční (zahraniční pracovní cestou se podle §154 zákoníku práce rozumí cesta konaná mimo území České republiky). Cestovní náhrady příslušejí v souladu s podmínkami pracovní cesty určenými zaměstnavatelem po celou dobu jejího trvání, tedy od jejího počátku až do ukončení.
Pokud je toho zaměstnanec v karanténě schopen, musí podle §186 zákoníku práce bezodkladně informovat zaměstnavatele o změně podmínek rozhodných pro poskytování a výši cestovních náhrad, tak, aby zaměstnavatel mohl přijmout potřebná opatření (např. zrušit rezervaci zpáteční letenky nebo ubytování). Přerušení nebo ukončení pracovní cesty, respektive neposkytování cestovních náhrad zaměstnanci, kterému je na pracovní cestě nařízena karanténa a nemůže se z tohoto důvodu vrátit do bydliště, by bylo rovněž v rozporu s dobrými mravy. Poskytování stravného a zahraničního stravného není vázáno na výkon práce, ale na dobu trvání pracovní cesty a dobu strávenou mimo území České republiky v kalendářním dnu. Je-li zaměstnanci během karantény na pracovní cestě zabezpečeno bezplatné stravování charakteru snídaně, oběda nebo večeře, pak se stravné a zahraniční stravné krátí způsobem stanoveným v příslušných ustanoveních zákoníku práce. Pokud má zaměstnanec zachováno ubytování, potom musí zaměstnavatel uhradit i tyto náklady, v případě, že nebylo poskytnuto zaměstnanci jiným subjektem v rámci opatření při nařízené karanténě. Zaměstnanci mohou během uvedené doby vzniknout i některé nutné vedlejší výdaje. I ty mohou mít souvislost s pracovní cestou, nikoliv s výkonem práce (§164 zákoníku práce). Všechny tyto okolnosti je třeba vždy posuzovat podle konkrétního případu a jeho podmínek.
Č. j. MV- 49249-2/OBP-2020
Praha 16. března 2020
Z důvodu šíření nákazy virem SARS-COVID-19 („koronavirus") byl v České republice nařízen nouzový stav (čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb.). Vláda průběžně nařizuje opatření směřující k omezení šíření nákazy, a to zejména prostřednictvím snížení četnosti fyzických kontaktů mezi obyvatelstvem.
Vláda aktuálně přistoupila k omezení činnosti správních orgánů, včetně omezení osobního kontaktu zaměstnanců s adresáty veřejné správy s žadateli na nezbytně nutnou úroveň.
Až na výjimky nelze úkony podle zákona o zbraních považovat za neodkladné úřední záležitosti. Až na výjimky budou tedy podání podle zákona o zbraních vyřizována až po ukončeni nouzového stavu.
Zároveň je třeba upozornit, že k povaze přijatých opatření, lze u všech lhůt podle zákona o zbraních prominout jejich zmeškání podle §41 odst. 1 správního řádu.
Vzhledem ke krizovým opatřením přijatým vládou dochází k úpravě činnosti odborů služby pro zbraně bezpečnostní materiál od 16.3.2020 následujícím způsobem:
1. Omezení provozu pracovišť odborů Služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Policie ČR (dále jen „OSZBM“) pro veřejnost
Dochází k uzavření přepážek OSZBM. Ve zcela nezbytných případech lze záležitost fyzické nebo právnické osoby vyřídit individuálně, a to přednostně v elektronické formě, telefonicky nebo korespondenčně (poštou). I v takových výjimečných případech je třeba důsledně zajistit zvýšenou ochranu před šířením koronaviru.
2. Veřejnosti se důrazně doporučuje řešit své neodkladné záležitosti týkající se zbraní a střeliva korespondenčně nebo elektronicky. Jiné než neodkladné záležitosti doporučujeme odložit.
Již v současnosti není nutné s každým podáním docházet na OSZBM osobně. S výjimkou případů, v nichž má být OSZBM předložena zbraň (zejména registrace, viz dále), lze v zásadě veškerá podání vůči OSZBM zcela standardně učinit poštou nebo elektronicky (datovou schránkou nebo s uznávaným elektronickým podpisem) na standardních formulářích, které lze vyplnit i přímo v elektronické podobě a které jsou dostupné zde:
https://www.mvcr.cz/clanek/formulare-ke-stazeni-736999.aspx?q=Y2hudW09MTA%3d
Adresy jednotlivých OSZBM lze dohledat prostřednictvím interaktivní mapy zde: https://www.policie.cz/SCRIPT/imapa.aspx
V případě, že bude podání učiněno elektronickou cestou bez uznávaného elektronického podpisu, vyzve příslušný útvar policie k doplnění podání po ukončení nouzového stavu a promine mu případné zmeškání lhůty.
Souvisí-li s příslušným podáním povinnost uhradit správní poplatek, vyzve OSZBM žadatele po obdržení žádosti individuálně k jeho uhrazení a sdělí mu současně potřebné platební údaje. Žadatelé se vyzývají, aby správní poplatky nepřikládali ke korespondenčně zaslané žádosti v hotovosti - takovou platbu nelze akceptovat a bude vrácena.
3. OSZBM bude zasílat vydaná rozhodnutí a doklady rovněž prioritně korespondenčně, popř. elektronicky
Nezdržuje-li se žadatel na adrese svého trvalého bydliště, je třeba, aby nejlépe již při zaslání žádosti uvedl adresu, na kterou mu má OSZBM doručovat.
Za účelem zjednodušení komunikace se žadatelům doporučuje již při zaslání žádosti (v přiloženém dopise, datové zprávě, popř. telefonicky) uvést, že pro případ, že bude jeho žádosti plně vyhověno, se vzdává odvolání.
4. Pozastavení provádění zkoušek odborné způsobilosti
Provádění zkoušek odborné způsobilosti se dočasně pozastavuje. Provádění zkoušek bude obnoveno po odeznění zvýšeného rizika nákazy koronavirem.
Uchazeč, který do doby vyhlášení nouzového stavu neuspěl u praktické části zkoušky odborné způsobilosti a byl by oprávněn tuto část zkoušky opakovat podle §10 vyhlášky č. 221/2017 Sb., bude k opakování zkoušky odborné způsobilosti vyzván po ukončení nouzového stavu.
5. Prodlužování platnosti zbrojních průkazů
a) v případě držitelů zbrojních průkazů, jejichž zbrojnímu průkazu končí platnost za méně než 6 měsíců, ale více než 3 měsíce, doporučujeme podání žádosti o vydání nového zbrojního průkazu odložit,
b) v případě držitelů zbrojních průkazů, jejichž zbrojnímu průkazu končí platnost za méně než 3 měsíce, doporučujeme podat žádost o vydání nového zbrojního průkazu korespondenčně nebo elektronicky,
c) v případě korespondenčního nebo elektronického podání žádosti podle písmene b) nemusí být s ohledem na aktuální situaci součástí žádosti zdravotní posudek, správní poplatek a „pasová" fotografie; zejména v případě zdravotního posudku se v současnosti nejeví jako vhodné zatěžovat zdravotní systém rutinní posudkovou péčí; k doplnění těchto náležitostí žádosti bude držitel vyzván ze strany OSZBM po ukončení nouzového stavu,
d) v případě zbrojního průkazu, o nějž byla podána žádost podle písmene c) a u kterého skončí platnost v době trvání nouzového stavu, bude po dodatečném doložení lékařského posudku a „pasové" fotografie a uhrazení správního poplatku po skončení nouzového stavu, vydán standardně nový zbrojní průkaz, který bude zpětně svou platností navazovat na dosavadní zbrojní průkaz.
6. Registrace zbraně
Registrace zbraně je z hlediska možného šíření koronaviru nejrizikovějším úkonem. Doporučujeme konkrétní případy řešit s příslušným útvarem policie telefonicky, držitel zbraně bude vyzván k předložení zbraně až v době po skončení nouzového stavu.
Ohlášení převodu zbraně a odevzdání průkazu zbraně je možné provést korespondenčně.
Rovněž v případě registrace zbraně a ohlášení převodu zbraně lze s ohledem na aktuální situaci prominout zmeškání lhůty.
vedoucí oddělení obecní policie, zbraní a dopravního inženýrství
Bezplatná informační linka ke koronaviru
Nonstop infolinky Státního zdravotního ústavu (SZÚ)
724 810 106, 725 191 367, 725 191 370
Pouze pro případ vážných zdravotních problémů či ohrožení života
155 a 112
Hot line koronavirus Ministerstva zahraničních věcí (MZV)
CZ +420 224 183 200, EN +420 224 183 100
Světová aktuální data a interaktivní mapa světa s aktuálními počty nakažených
Přehled vládních usnesení souvisejících s bojem proti koronaviru
Ministerstvo zdravotnicví ČR
Časový vývoj událostí
Zprávy a stanoviska MF související s koronavirem
Informace MV
Koronavirus COVID 19 - Doporučení ve vztahu k dětem
Doprava v ČR aktuálně
Infolinka: CZ 225 131 810, EN 225 131 820
Podrobnější rozcestník v kontextu s koronavirem
Inforlinka: 224 854 444
Inforlinka: 221 814 595
Jak MPSV pomáhá sociálním službám
Antivirus - podpora zaměsnanosti
Nouzový stav a vysoké školství v ČR
Nový web pro podporu vzdělávání na dálku nadalku.msmt.cz
Infolinka: 778 725 602
Call centrum: 844 844 803
Rozhodnutí MF ČR 4/2020 - Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události
Rozhodnutí MF ČR 6/2020 - Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události
Rozhodnutí MF ČR 7/2020 - Rozhodnutí o prominutí úroku z prodlení, který vznikl z důvodu opravy zálohy na daň/daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti provedené plátcem daně podle §38i zákona o daních z příjmů v případě zpětného prokázání povinného zahraničního pojištění poplatníka, z důvodu nesrovnalosti vyplývající z uplatňování daňových zákonů
Rozhodnutí MF ČR 8/2020 - Rozhodnutí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodu mimořádné události
Rozhodnutí MF ČR 10/2020 - Rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty a správního poplatku z důvodu mimořádné události
Ochranné opatření - omezení překročení státní hranice ČR s účinností od 5.6.2020 od 12.00 hodin do 14.6.2020 do 23.59 hodin
Mimořádné opatření - nošení ochranných prostředků dýchacích cest, s výjimkami, s účinností od 8.6.2020 do odvolání
Ochranné opatření - omezení překročení státní hranice ČR od 4. do 14.6.2020
Ochranné opatření - omezení překročení státní hranice ČR od 15.6.2020
Mimořádné opatření - zákaz a omezení hromadných akcí nad 500 osob s účinností od 8.6.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - omezení provozoven a provozů služeb s účinností od 8.6.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - omezení provozoven a provozů služeb s účinností od 4. do 8.6.2020
Zrušení mimořádného opatření ze dne 9. dubna 2020 k nařízení poskytovatelům sociálních služeb
Ochranné opatření - omezení překročení státní hranice ČR od 27.5.2020
Mimořádné opatření - omezení provozoven a provozů služeb s účinností od 26.5.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - nošení ochranných prostředků dýchacích cest, s výjimkami, s účinností od 26.5.2020 do odvolání
Ochranné opatření - omezení překročení státní hranice ČR od 26.5.2020
Zrušení mimořádného opatření ze dne 23.3.2020 k vyčlenění prodejní doby pro seniory s účinností od 26.5.2020
Mimořádné opatření - elektronické žádanky v prostředí NZIS s účinností od 26.5.2020
Mimořádné opatření - omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 1.6.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - ukončování karantény osob, s účinností od 1.6.2020
Mimořádné opatření - omezení provozoven a provozů služeb s účinností od 25.5.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - nošení ochranných prostředků dýchacích cest, s výjimkami, s účinností od 25.5.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - zákaz a omezení hromadných akcí nad 300 osob s účinností od 25.5.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - omezení provozu škol a školských zařízení s účinností od 25.5.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - omezení provozu zdravotnických zařízení lůžkové péče a zařízení sociálních služeb s účinností od 25.5.2020 do odvolání
Mimořádné opatření - omezení provozu lázeňské léčebně rehabilitační péče s účinností od 25.5.2020
Mimořádné opatření - nařízení všem poskytovatelům sociálních služeb k přijímání nových klientů a jejich testování na SARS-CoV-2 s účinností od 25.5.2020
Mimořádné opatření - konání fotbalového zápasu mezi FK Teplice a FC Slovan Liberec dne 23.5.2020
Mimořádné opatření - nošení ochranných prostředků dýchacích cest, s výjimkami, s účinností od 19.5.2020
Zrušení opatření obecné povahy ze dne 16.3.2020 k omezení provádění zdravotních výkonů v rámci plánované péče
Ochranné opatření - omezení překročení státní hranice ČR od 18.5.2020
Mimořádné opatření - omezení provozu škol a školských zařízení od 18.5. do 25.5.2020
Mimořádné opatření - omezení provozu zařízení sociálních služeb od 18.5. do 25.5.2020
Mimořádné opatření - úprava podmínek provozu stravovacích a ubytovacích zařízení od 18.5. do 25.5.2020
Mimořádné opatření - zákaz a omezení hromadných akcí nad 100 osob od 18.5. do 25.5.2020
Mimořádné opatření - nařízení Vězeňské službě ČR, od 18.5.2020 do odvolání
Zrušení mimořádného opatření ze dne 9.4.2020 k nařízení OVM a SO
Rozhodnutí o dodávání biocidního přípravku na trh - Anti-COVID
Mimořádné opatření - nošení ochranných prostředků dýchacích cest, s výjimkami, s účinností od 12.5.2020
Mimořádné opatření - nošení ochranných prostředků dýchacích cest, s výjimkami, s účinností od 5.5.2020
Mimořádné opatření - nařízení k zajištění Rapid testů u poskytovatelů zdravotních služeb
Zrušení mimořádného opatření ze dne 10.3.2020 k osobní přítomnosti žáků a studentů ve školách
Rozhodnutí o dočasném povolení neregistrovaného humánního léčivého přípravku HYDROXYCHLOROQUINE SULFATE TABLETS
Opatření MZ ČR - 2. povolení LP REMDESIVIR
Mimořádné opatření - omezení provozu lázeňské léčebně rehabilitační péče
Mimořádné opatření - vyčlenění kapacity lůžek v krajích a hl. m. Praze
Zrušení mimořádného opatření ze dne 17.4.2020 k zákazu maloobchodního prodeje
Zrušení mimořádných opatření ze dne 15. a 17.4.2020 k volnému pohyb osob na celém území ČR
Zrušení mimořádného opatření ze dne 15.4.2020 k osobní přítomnosti žáků a studentů na vyjmenovaných druzích vzdělávání, s výjimkami
Mimořádné opatření - realizace Studie kolektivní imunity
Mimořádné opatření - Zrušení mimořádného opatření ze dne 7.3.2020 o zastavení příjmu žádostí o víza v Teheránu
Mimořádné opatření - Zrušení mimořádného opatření ze dne 5.3.2020 o zákazu vývozu desinfekce rukou
Mimořádné opatření - Zrušení ochranného opatření ze dne 10.2.2020 o zastavení příjmu žádostí o víza v ČLR a Hongkongu
Mimořádné opatření - Zrušení ochranného opatření ze dne 3.2.2020 k zákazu letů z Čínské lidové republiky
Mimořádné opatření - elektronické žádanky v prostředí NZIS, s účinností od 18.4.2020
Mimořádné opatření - zákaz maloobchodního prodeje a služeb s výjimkami, s účinností od 20.4.2020
Mimořádné opatření - zákaz volného pohybu osob s výjimkami, s účinností od 27.4.2020
Mimořádné opatření - Zrušení mimořádného opatření ze dne 10.3.2020 ke kulturním a jiným akcím nad 100 osob
Mimořádné opatření - Zrušení mimořádného opatření ze dne 7.3.2020 k návratu z pobytu na území Italské republiky
Mimořádné opatření - Zrušení mimořádného opatření ze dne 4.3.2020 k hromadným akcím nad 5000 osob
Mimořádné opatření - Rozhodnutí o dočasném povolení neregistrovaného humánního léčivého přípravku Avigan
Mimořádné opatření - zákaz návštěv pacientů ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb s výjimkami, s účinností od 16.4.2020
Mimořádné opatření - elektronické žádanky v prostředí NZIS, s účinností od 16.4.2020
Mimořádné opatření - nařízení Vězeňské službě ČR
Mimořádné opatření - zákaz volného pohybu osob s výjimkami, s účinností od 20.4.2020
Mimořádné opatření - uzavření škol a školských zařízení, s účinností od 20.4.2020
Mimořádné opatření - ukončování karantény, s účinností od 22.4.2020
Mimořádné opatření - zákaz volného pohybu osob s výjimkami
Mimořádné opatření - nařízení správním úřadům II.
Mimořádné opatření - nařízení správním úřadům I.
Mimořádné opatření - kapacity akutní péče
Opatření MZ ČR - povolení LP HYDROXYCHLOROQUINE-SULFAAT TEVA
Mimořádné opatření - nařízení k vyčlenění lůžek v krajích a hl. m. Praze
Zrušení mimořádného opatření ze dne 6.3.2020 k prodeji OOP třídy FFP3
Rozhodnutí o dočasném povolení distribuce a použití medicinálního kyslíku
Mimořádné opatření - nařízení poskytovatelům zdravotních služeb zajišťujícím odběr vzorků na vyšetření nového koronaviru SARS-CoV-2
Mimořádné opatření - předepisování léčivého přípravku Plaquenil
Mimořádné opatření - vyčlenění lůžek v krajích a hl. m. Praze
Mimořádné opatření - zákaz návštěv pacientů ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb s výjimkami
Mimořádné opatření - nařízení poskytovatelům akutní lůžkové péče
Mimořádné opatření - lázeňská léčebně rehabilitační péče
Zrušení ochranného opatření ze dne 2. března 2020 k zákazu letů z Korejské republiky
Mimořádné opatření - záznam o hospitalizovaném pozitivním nálezu v ISIN
Mimořádné opatření - organizace a provádění karantény u zdravotnických pracovníků
Mimořádné opatření - příkaz poskytovatelům akutní lůžkové péče
Mimořádné opatření - nařízení pro operátory veřejných mobilních komunikačních sítí a banky
Rozhodnutí o rozšíření prodeje Anti-COVID
Opatření MZ ČR - povolení LP REMDESIVIR
OOP - zařazení na Seznam LP ENSTILAR, DAIVOBET
Mimořádné opatření - zákaz přítomnosti ve vybraných maloobchodních prodejnách s výjimkou osob starších 65 let
Mimořádné opatření - zákaz návštěv pacientů ve zdravotnických zařízeních s výjimkami
Mimořádné opatření - zákaz přijímat nové pacienty za účelem poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče
OOP - omezení provádění zdravotních výkonů v rámci plánované péče
Mimořádné opatření - žádanky pro laboratorní vyšetření
Rozhodnutí o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání s účinnou látkou ethanol - Anti-COVID
Rozhodnutí dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání - Anti-COVID
Rozhodnutí - nahrazení přílohy rozhodnutí Souhrn vlastností biocidní přípravek IPA
Rozhodnutí - nahrazení přílohy rozhodnutí Souhrn vlastností Lihová lékárenská dezinfekce
Rozhodnutí o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání - Lihová lékárenská dezinfekce
Rozhodnutí o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání - biocidní přípravek IPA
Mimořádné opatření - zákaz konání akcí nad 100 osob od 18 hodin dne 10.3.2020
Mimořádné opatření OP - zastavení příjmu žádostí o víza Irán
Mimořádné opatření OP - karanténa pro osoby s přechodným a trvalým pobytem v ČR po návratu z Italské republiky
Ukončení mimořádného OOP - výjimka pro pracující v dopravě
Mimořádné OOP - prodej osobních ochranných prostředků třídy FFP3
Mimořádné OPP - karanténní opatření pro občany ČR po návratu z Italské republiky
Mimořádné OOP - zákaz vývozu desinfekce rukou
Mimořádné OOP - nahlášení konání akcí nad 5000 osob
Mimořádné OOP - zákaz vývozu všech respirátorů třídy FFP3 mimo ČR
Ochranné opatření - zákaz účasti diváků na Světovém poháru v biatlonu
Ochranné opatření - zákaz letů z Korejské republiky
Ochranné opatření - zákaz letů z Itálie
Ochranné opatření - zákaz letů z Číny
č. 5/2020 (Brno) - Nařízení č. 5/2020 o přijetí krizového opatření
č. 6/2020 (Brno) - Nařízení č. 6/2020, kterým se mění a doplňuje nařízení statutárního města Brna č. 5/2020, o přijetí krizového opatření
č. 8/2020 (Brno) - Nařízení č. 8/2020, kterým se mění nařízení statutárního města Brna č. 5/2020, o přijetí krizového opatření
č. 3/2020 - Rozhodnutí hejtmanky Středočeského kraje o vykonávání péče o děti a mládež za nouzového stavu
1/2020 - Rozhodnutí hejtmana Karlovarského kraje ze dne 16.3.2020, kterým se nařizují regulační opatření v dopravě
2/2020 - Rozhodnutí hejtmana Karlovarského kraje ze dne 17.3.2020 o vykonávání péče o děti a mládež za nouzového stavu
3/2020 - Rozhodnutí hejtmana Karlovarského kraje č. 2/2020 ze dne 18.3.2020 o zákazu vstupu, pobytu a pohybu osob bez ochranných prostředků dýchacích cest (roušky, respirátory, šátky, šály a obdobné tkaniny a materiály)
4/2020 - Rozhodnutí hejtmana Karlovarského kraje ze dne 23.3.2020, kterým se nařizují regulační opatření v dopravě
5/2020 - Rozhodnutí Krajského úřadu Karlovarského kraje ze dne 24.3.2020 o prodloužení lhůty pro podání řádného poplatkového přiznání za rok 2019
6/2020 - Rozhodnutí hejtmana Karlovarského kraje ze dne 3.4.2020 o ubytování pro osoby bez přístřeší a osoby vykázané z důvodu domácího násilí |
http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2012-503.html | 2018-02-24T13:57:46 | [
"\n§ 7",
"\n§ 28",
" § 4",
" zákona č. 289",
"\n§ 29",
" § 6",
" zákona č. 500",
"\n§ 30",
"\n§ 31",
" § 1",
" zákona č. 563",
"\n§ 32",
" § 10",
" zákona č. 243",
"\n§ 33",
" § 18",
" zákona č. 334",
"\n§ 34",
"\n§ 36",
" § 18",
" zákona č. 586",
"\n§ 37",
"\n§ 38",
"\n§ 39",
" § 6",
" zákona č. 256",
"\n§ 40",
" § 1",
" zákona č. 320",
"\n§ 41",
"\n§ 42",
" § 72",
" zákona č. 326",
"\n§ 43",
" zákona č. 634",
"\n§ 44",
" § 5",
" zákona č. 159",
"\n§ 45",
" § 1",
" zákona č. 300",
"\n§ 46",
"\n§ 48",
"\n§ 49",
"\n§ 50",
" zákona č. 569",
" zákona č. 357",
" zákona č. 569",
" zákona č. 357",
" § 14",
" zákona č. 219",
" zákona č. 569",
" zákona č. 357"
] | Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (eAGRI)
Obsah - 503/2012 Sb. (Aktuální znění)
§ 7 (1) Státní pozemkový úřad bezúplatně převede zemědělské pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti d f a (
§ 28 V § 4 zákona č. 289/1995 Sb.
§ 29 V § 6 odst. 5 zákona č. 500/1990 Sb.
§ 30 Zákon č. 513/1991 Sb.
§ 31 V § 1 odst. 3 větě třetí zákona č. 563/1991 Sb.
§ 32 V § 10 odst. 1 zákona č. 243/1992 Sb.
§ 33 V § 18 odst. 4 zákona č. 334/1992 Sb.
§ 34 Zákon č. 338/1992 Sb.
§ 36 V § 18 zákona č. 586/1992 Sb.
§ 37 Zákon č. 39/1993 Sb.
§ 38 Zákon č. 219/2000 Sb.
§ 39 V § 6b odst. 3 zákona č. 256/2000 Sb.
§ 40 V § 1 odst. 2 zákona č. 320/2001 Sb.
§ 41 Zákon č. 201/2002 Sb.
§ 42 V § 72 odst. 8 zákona č. 326/2004 Sb.
§ 43 V položce 119 část X přílohy zákona č. 634/2004 Sb.
§ 44 V § 5 odst. 3 písm. c) zákona č. 159/2006 Sb.
§ 45 V § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 300/2008 Sb.
§ 46 Zákon č. 589/1992 Sb.
§ 48 Zákon č. 92/1991 Sb.
§ 49 Zákon č. 178/2005 Sb.
§ 50 (1) Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Nařízení vlády č. 65/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu
Zákon č. 253/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisu
Zákon č. 119/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 118/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 433/2002 Sb., o podrobnějších pravidlech pro plnění povinností podle ustanovení § 14 odst. 1 a 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, Pozemkovým fondem České republiky
Zákon č. 66/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 313/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 74/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky
Zákon České národní rady č. 546/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky
Zákon č. 423/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 140/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 299/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 345/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů |
https://www.egov-nn.com/vlada-schvalila-zavedeni-bankid/ | 2019-10-23T08:27:21 | [
" zákona č. 455",
" zákona č. 2",
" zákona č. 65",
" zákona č. 359",
" zákona č. 171",
" zákona č. 89"
] | Vláda schválila zavedení BankID | eGOVERNMENT NETWORK NEWS
Vláda schválila zavedení BankID
Září 3, 2019 Září 3, 2019 eGOVERNMENT
Vláda na svém jednání odsouhlasila zavedení podpory BankID, díky čemuž bude možné se ke službám e-governmentu přihlašovat pomocí internetového bankovnictví. Nyní se záležitost bude probírat ve výborech v Poslanecké sněmovně a od příštího roku by systém mohl odstartovat.
Ve sněmovně je připravená novela zákona, která říká: „Banka dále může vykonávat podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů. Pokud právní předpisy vyžadují k poskytování identifikačních služeb povolení, registraci či akreditaci, může banka takové identifikační služby poskytovat, je-li držitelem příslušného oprávnění.“
Je možné, že taková možnost přinese větší zájem občanů o služby e-governmentu. Internetové bankovnictví používá zhruba 5,5 milionu Čechů. K Portálu občana se lze dnes hlásit skrze Datové schránky nebo e-identitu, což jsou služby, které takovou penetraci nemají.
České zdravotnictví zatím v digitalizaci pokulhává
Komunikace s úřady nyní jednoduše z mobilu či webu
Říjen 11, 2019 eGOVERNMENT 0
Praha ušetřila přes 100 milionů korun na IT zakázkách
Hlavní město provedlo audit IT zakázek, bylo nalezeno 11 problematických projektů, 5 jich bylo zrušeno. Audit...
Říjen 10, 2019 eGOVERNMENT 0
Praha chce předejít neuváženým investicím
Rada hl. m. Prahy schválila novou strategii pro IT až do roku 2025. Hlavním cílem je...
Říjen 9, 2019 eGOVERNMENT 0
Do hospodaření města bude moci nahlížet každý
Hlavní město Praha na adrese https://cityvizor.praha.eu/ spouští aplikaci CityVizor. Každý, kdo má zájem, v aplikaci najde...
631/0 Zpráva o plnění státního rozpočtu ČR za 1. pololetí 2019
Zpráva o plnění státního rozpočtu České republiky za 1. pololetí 2019
630/0 Novela z. o soudech a soudcích
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
629/0 Zpr. o činnosti kontrolní rady GA ČR říjen 2018 – září 2019
Zpráva o činnosti kontrolní rady Grantové agentury České republiky za období od října 2018 do září 2019
628/0 Písemná interpelace V. Munzara na K. Dostálovou ve věci aktuálního čerpání EF v ČR v období 2014-2020
Písemná interpelace poslance Vojtěcha Munzara na ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou ve věci aktuálního čerpání evropských fondů v ČR v období 2014-2020
627/0 Písemná interpelace L. Volného na vládu ČR ve věci Kauzy občana,pana Bořka Riesse
Písemná interpelace poslance Lubomíra Volného na vládu České republiky ve věci Kauzy občana, pana Bořka Riesse a úzce související nápravy systému povolování provozu a připojení malých (občanských pro soukromé účely) i větších zdrojů výroby solární aj. elektrické energie k rozvodné soustavě
626/0 Novela z. o Nejvyšším kontrolním úřadu
Návrh poslanců Petra Dolínka, Ondřeje Veselého, Antonína Staňka a Aleny Gajdůškové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
625/0 Novela z. o rozhlasových a televizních poplatcích
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
391/7 Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 391/0
Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona o realitním zprostředkování a o změně zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (zákon o realitním zprostředkování)
463/4 Usnesení VSP k tisku 463/0
Usnesení garančního výboru č. 146 ze dne 18. října 2019 k návrhu poslanců Aleny Gajdůškové, Jana Chvojky, Ondřeje Veselého, Hany Aulické Jírovcové, Heleny Válkové, Lukáše Koláříka, Romana Onderky, Víta Kaňkovského, Petra Pávka, Lenky Dražilové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
620/1 Usnesení VEZ k tisku 620-E/0
Usnesení výboru pro evropské záležitosti č. 262 ze dne 17. října 2019 k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení předchozího souhlasu návrh nařízení Rady o opatřeních týkajících se plnění a financování souhrnného rozpočtu Unie v roce 2020 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie
431/3 Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 431/0
Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
451/3 Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 451/0
Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním
624/0 Novela z. - trestní řád
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
412/3 Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 412/0
Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
398/3 Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 398/0
Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu
485/4 Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 485/0
Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
413/3 Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 413/0
Pozměňovací a jiné návrhy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
463/3 Pozměňovací a jiné návrhy k tisku 463/0
Pozměňovací a jiné návrhy k návrhu poslanců Aleny Gajdůškové, Jana Chvojky, Ondřeje Veselého, Hany Aulické Jírovcové, Heleny Válkové, Lukáše Koláříka, Romana Onderky, Víta Kaňkovského, Petra Pávka, Lenky Dražilové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
623/0 Písemná interpelace O. Richterové na A. Babiše ve věci vládní politiky vůči Číně
Písemná interpelace poslankyně Olgy Richterové na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci vládní politiky vůči Číně v souvislosti se zprávami o soustavném porušování lidských práv včetně obchodu s nezákonně odebíranými lidskými orgány
622/0 Vládní návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021
Vládní návrh zákona o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 a o změně zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů |
http://docplayer.cz/43009114-Mestsky-urad-nachod-masarykovo-namesti-40-nachod-idds-gmtbqhx-tel.html | 2018-07-20T15:02:52 | [
" zákona č. 500",
" zákona č. 100",
" zákona č. 183",
" zákona č. 500",
" zákona č. 500",
" zákona č. 100",
" zákona č. 634"
] | Městský úřad Náchod Masarykovo náměstí 40, Náchod IDDS: gmtbqhx tel - PDF
Download "Městský úřad Náchod Masarykovo náměstí 40, Náchod IDDS: gmtbqhx tel"
1 Městský úřad Náchod Masarykovo náměstí 40, Náchod IDDS: gmtbqhx tel odbor výstavby a územního plánování odloučené pracoviště: Palachova 1303, Náchod Spis.zn.: 10596/2015/VÝST/Li (MUNAC 2622/2016) Ukládací skartační znak: 331 A/50 Vyřizuje: Ing. Andrea Lipovská Tel.: Datum: 12. ledna 2016 VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA R O Z H O D N U T Í č. 1 / Dne podala společnost Saar Gummi Czech s.r.o., Stolín 105, Červený Kostelec (IČ ), zastoupeni Ing. Jindřichem Houskou (nar ), Wolkerova 1405, Náchod, žádost o povolení změny stavby před dokončením pro stavbu nazvanou Stavební úpravy haly PR3 Saar Gummi Czech s.r.o. Červený Kostelec, jedná se o stavební úpravy haly na st.p.č. 198 dle KN v kat. území Stolín v areálu čp. 105, Stolín. Změna stavby před dokončením spočívá v návratu k původnímu návrhu (ve stavebním povolení ze dne , pod čj. VYST/00313/2011/Ne), tj. instalace 4 nových výrobních linek na výrobu gumových profilů pro automobilový průmysl ve stávající hale PR 3 a pro posílení vzduchotechnicky bude instalována VZT jednotka m³/h. Dnem podání žádosti bylo zahájeno řízení o změně stavby před dokončením 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ). Jedná se o navazujícího řízení podle 9b zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon EIA ), ve znění pozdějších předpisů, které navazuje na řízení Ministerstva životního prostředí čj /ENV/10 ze dne týkající se posouzení vlivů provedení předmětného záměru na životní prostředí. Pro stavební úpravy haly PR3 Saar Gummi Czech s.r.o. Červený Kostelec na st.p.č. 198 dle KN v kat. území Stolín v areálu čp. 105, Stolín, vydal Městský úřad Červený Kostelec, odbor výstavby a ŽP, stavební povolení dne , pod č.j. VYST/00313/2011/Ne a následně dne , pod čj. VYST/00888/2012/Ne rozhodnutí, kterým povoluje změnu stavby před dokončením. Po projednání žádosti v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů nebo povinností účastníků řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány, Městský úřad Náchod, odbor výstavby a územního plánování, jako stavební úřad příslušný podle 13 odst. 8 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), rozhodl podle 118 stavebního zákona takto: strana 1 (celkem 5), rozhodnutí (spisová značka 10596/2015/VÝST/Li)
2 Změna stavebních úprav haly PR3 Saar Gummi Czech s.r.o. Červený Kostelec, spočívající v návratu k původnímu návrhu (ve stavebním povolení ze dne , pod čj. VYST/00313/2011/Ne), tj. instalace 4 nových výrobních linek na výrobu gumových profilů pro automobilový průmysl ve stávající hale PR 3 a pro posílení vzduchotechnicky. se povoluje. Pro provedení stavby se stanoví tyto další závazné podmínky: 1. Změna stavby bude provedena podle projektové dokumentace ověřené v řízení o této změně. Jakékoli jiné změny nesmí být provedeny bez předchozího povolení stavebního úřadu. 2. V hale PR3 budou instalovány 4 nové výrobní linky na výrobu gumových profilů pro automobilový průmysl (vytlačovací linky UHF se stříkacími kabinami). 3. Vzduchotechnika v hale PR3 bude obsahovat VZT jednotku v jižní části haly o přívodu m³/h, VZT jednotku v severní části haly (sklad) přívod m³/h a nově VZT jednotku v západní části haly m³/h. 4. Lhůta k dokončení stavby stanovená podmínkou č. 4 výše citovaného stavebního povolení a podmínkou č. 2 citovaného rozhodnutí o změně stavby před dokončením, se mění tak, že stavba bude dokončena do , 5. Ostatní podmínky stavebního povolení a rozhodnutí o změně stavby před dokončením ze dne zůstávají i nadále v platnosti. Účastníkem řízení dle 27 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů je : Saar Gummi Czech s.r.o., Stolín 105, Červený Kostelec (IČ ), zastoupeni Ing. Jindřichem Houskou (nar ), Wolkerova 1405, Náchod O d ů v o d n ě n í Dne podala společnost Saar Gummi Czech s.r.o., Stolín 105, Červený Kostelec (IČ ), zastoupeni Ing. Jindřichem Houskou (nar ), Wolkerova 1405, Náchod, žádost o povolení změny stavby před dokončením pro stavbu nazvanou Stavební úpravy haly PR3 Saar Gummi Czech s.r.o. Červený Kostelec, jedná se o stavební úpravy haly na st.p.č. 198 dle KN v kat. území Stolín v areálu čp. 105, Stolín. Pro stavební úpravy haly PR3 Saar Gummi Czech s.r.o. Červený Kostelec na st.p.č. 198 dle KN v kat. území Stolín v areálu čp. 105, Stolín, vydal Městský úřad Červený Kostelec, odbor výstavby a ŽP, stavební povolení dne , pod č.j. VYST/00313/2011/Ne a následně dne , pod čj. VYST/00888/2012/Ne rozhodnutí, kterým povoluje změnu stavby před dokončením. Dnem podání žádosti bylo zahájeno řízení o změně stavby před dokončením 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ). Jelikož se jedná o navazujícího řízení podle 9b zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon EIA ), ve znění pozdějších předpisů, které navazuje na řízení Ministerstva životního prostředí čj /ENV/10 ze dne týkající se posouzení vlivů provedení strana 2 (celkem 5), rozhodnutí (spisová značka 10596/2015/VÝST/Li)
3 předmětného záměru na životní prostředí, stavební úřad v souladu s 9b zákona EIA a v souvislosti s 144 správní řád opatřením formou veřejné vyhlášky ze dne oznámil zahájení řízení o povolení změny stavby před jejím dokončením účastníkům řízení dle 27 odst. 2 správního řádu a 109 písm. e) a f) stavebního zákona. Účastníků dle 27 odst. 1 správního řádu a 109 písm. a) d) stavebního zákona a dotčeným orgánům se opatření doručovala do vlastních rukou. Stavební úřad stanovil lhůtu 10 dnů k uplatnění případných námitek nebo připomínek. Ve stanovené lhůtě nebyly žádné námitky účastníků řízení vzneseny. Zároveň v souladu s 9b odst. 1 zákona EIA zveřejnil na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o předmětu a povaze rozhodnutí navazujícího na řízení o posouzení vlivů na životní prostředí. Informace byla vyvěšena po dobu 30 dnů. Stavební úřad se v rámci probíhajícího řízení zabýval též otázkou vymezení okruhu účastníků řízení ve smyslu 118 stavebního zákona, kdy žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy. Ve stavebním řízení dle 109 stavebního zákona jsou účastníky řízení stavebník, a dále osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být navrhovanou stavbou přímo dotčena. Stavební úřad stanovil okruh účastníků řízení podle konkrétních podmínek projednávané stavby. Přitom konstatoval, že v tomto konkrétním případě je účastníkem řízení: a) stavebník (žadatel): společnost Saar Gummi Czech s.r.o.,, b) vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, jehož vlastnické právo může být navrhovanou stavbou přímo dotčeno: - Zdeněk Vlček spoluvlastník p.p.č. 143/4 a st.p.č. 196 dle KN v kat. území Stolín - Miroslava Kuldová - spoluvlastník p.p.č. 143/4 a st.p.č. 196 dle KN v kat. území Stolín - Lenka Semerádová vlastník p.p.č. 155/5, 155/15, 155/16, st.p.č. 119 vše dle KN v kat. území Stolín a čp. 86 Stolín - Město Červený Kostelec vlastník p.p.č. 142/5 dle KN v kat. území Stolín Doklady dle 110, odst. 2 písm. a) stavebního zákona, prokazující vlastnické právo stavebníka ke stavbě a pozemkům (pod stavbou), stavební úřad nepožadoval a sám ověřil v katastru nemovitostí existenci takového práva podle výpisu z katastru nemovitostí, LV 3815, katastrální území Stolín, ze dne V průběhu řízení stavební úřad přezkoumal žádost o povolení změny stavby ve smyslu 111, 118 stavebního zákona, posoudil shromážděná stanoviska a připomínky a zjistil, že jejím uskutečněním nejsou ohroženy veřejné zájmy ani nepřiměřeně omezena či ohrožena práva a oprávněné zájmy účastníků řízení. Projektová dokumentace byla zpracována oprávněnou osobou a splňuje obecné technické požadavky na výstavbu. Při provádění stavby je nutno dodržovat předpisy týkající se bezpečnosti práce a technických zařízení, zejména nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a zajistit ochranu zdraví a života osob na staveništi. strana 3 (celkem 5), rozhodnutí (spisová značka 10596/2015/VÝST/Li)
4 Stavební úřad v řízení posoudil tyto důvody navrhované změny uvedené v žádosti a vzhledem k tomu, že neshledal překážky bránící povolení výše uvedené změny stavby před jejím dokončením, rozhodl způsobem uvedeným ve výroku. Žádost byla doložena (i v průběhu řízení) těmito rozhodnutími, vyjádřeními a souhlasy: - plná moc od Saar Gumami Czech s.r.o. pro Ing. Jindřicha Housku - závazné stanovisko Krajské hygienické stanice KHK ze dne pod č.j.: S-KHSHK 22688/2015/2/HP.NA/Ho - závazné stanovisko Městského úřadu Náchod, odboru životního prostředí ze dne , pod čj. 9978/2015/ŽP/Ht, - závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje ze dne pod č.j.: HSHK /2015, - vyjádření Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne , pod čj /ZP/ vyjádření Státního úřadu inspekce práce ze dne , pod zn. V závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí ze dne , pod čj. 1812/550/15-Ko 75885/ENV/15 Podmínky vyplývající z vyjádření vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury, stanovisek vlastníků technické infrastruktury jejichž zařízení se mohou nacházet v místě stavby a stanoviska (popř. vyjádření) dotčených orgánů, je stavebník povinen splnit. Projektovou dokumentaci pro řízení o změně stavby před dokončením zpracoval autorizovaný inženýr pro technologická zařízení staveb Ing. Jindřich Houska (ČKAIT ) pod číslem zakázky 4902 v srpnu Protože stavební úřad v průběhu řízení neshledal důvody bránící povolení stavby, rozhodl způsobem uvedeným ve výroku. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu, podáním u odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Náchod. Povolené změny stavby nesmí být zahájeny, dokud toto rozhodnutí nenabude právní moci. otisk úředního razítka Ing. Andrea Lipovská vedoucí odboru výstavby a územního plánování Správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, položky číslo 18 odst. 5 sazebníku, byl za vydání rozhodnutí o změně stavby vyměřen ve výši 1000,- Kč, zaplacen byl dne strana 4 (celkem 5), rozhodnutí (spisová značka 10596/2015/VÝST/Li)
5 Toto oznámení se doručuje účastníkům řízení uvedeným v 27, odst. 2 správního řádu a 109, písm. e) a f) stavebního zákona veřejnou vyhláškou, která bude vyvěšena na úřední desce Městského úřadu Náchod a Městského úřadu Červený Kostelec, po dobu 15 dnů a bude zveřejněna též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyvěšeno na úřední desce/sejmuto dne: Zveřejněno způsobem umožňujícím dálkový přístup/do dne: Razítko a podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí písemnosti na úřední desce a zveřejnění písemnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. Obdrží: 1. Městský úřad Náchod, odbor tajemníka, k vyvěšení a podání zprávy stavebnímu úřadu o datu vyvěšení a sejmutí a o zveřejnění způsobem umožňující dálkový přístup 2. Městský úřad Červený Kostelec, k vyvěšení a podání zprávy stavebnímu úřadu o datu vyvěšení a sejmutí a o zveřejnění způsobem umožňující dálkový přístup Účastníci řízení podle 27 odst. 1 správního řádu a 109 písm. a)-d) stavebního zákona + dotčené orgány (doručuje se do vlastních rukou) 1. Saar Gummi Czech s.r.o., Stolín 105, Červený Kostelec (IČ ), zastoupeni Ing. Jindřichem Houskou (nar ), Wolkerova 1405, Náchod 2. Krajský úřad Královéhradeckého kraje (IČ ), odbor životního prostředí 3. Ministerstvo životního prostředí (IČ ), územní odbor pro Královéhradeckou oblast, Resslova 1229, Hradec králové 4. Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj (IČ ), Říční 1195, Hradec Králové 5. Městský úřad Náchod, odbor životního prostředí (zde) 6. Hasičský záchranný sbor KHK (IČ Krajská hygienická stanice KHK (IČ ) Účastníci řízení podle 27 odst. 2 správního řádu a 109 písm. e) a f) stavebního zákona (doručuje se veřejnou vyhláškou) V souladu s 112, odst. 1 stavebního zákona se účastníci řízení podle 109 písm. e) a f) identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí: Vlastníci p.p.č. 142/5, 155/5, 155/15, 155/16 a st.p.č. 119 (čp. 86), 123/5, 143/4 a st.p.č. 196 vše dle KN v kat. území Stolín Archivace: rozestavěné stavby strana 5 (celkem 5), rozhodnutí (spisová značka 10596/2015/VÝST/Li)
Městský úřad Náchod Masarykovo náměstí 40, Náchod IČ: tel IDDS: gmtbqhx VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA |
http://docplayer.cz/1115244-Kolektivni-smlouva-vyssiho-stupne.html | 2016-10-27T22:45:06 | [
" Čl. 1",
" Čl. 2",
" Čl. 3",
" Čl. 4",
" Čl. 5",
" Čl. 6",
" Čl. 7",
" Čl. 8",
" Čl. 9",
" Čl. 10",
" Čl. 11",
" Čl. 12",
" Čl. 13",
" zákona č. 179",
" Čl. 14",
" Čl. 15",
" Čl. 16",
" Čl. 17",
" Čl. 18",
" Čl. 19",
" Čl. 20",
" Čl. 21",
" Čl. 22",
" Čl. 23",
" čl. 24",
" čl. 26",
" zákona č. 586",
" Čl. 24",
" Čl. 25",
" zákona č. 20",
" Čl. 26",
" Čl. 27",
" Čl. 28",
" Čl. 29",
" zákona č. 438",
" Čl. 30",
" Čl. 31",
" zákona č. 435"
] | ⭐* * * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ
Download "* * * * * KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ"
1 Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu * * * * * Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy KOLEKTIVNÍ SMLOUVA VYŠŠÍHO STUPNĚ pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 20122 Text a úroveň jednotlivých závazků smluvních stran vychází z možností a potřeb textilního, oděvního a kožedělného průmyslu a z jejich postavení v české ekonomice. Tato kolektivní smlouva vyššího stupně (dále jen KSVS) plně respektuje postavení jednotlivých výrobních oborů a z nich vyplývající diferenciaci. Kapitola I. Základní ustanovení Čl. 1 Smluvní strany Asociace textilního-oděvního-kožedělného průmyslu (dále jen ATOK), se sídlem v Praze 1, Těšnov 5, zastoupená prezidentem Ing. Jiřím Kohoutkem a Odborový svaz pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy (dále jen OS TOK), se sídlem v Praze 3, nám. Winstona Churchilla 2, zastoupený předsedkyní Miroslavou Palečkovou se dohodly v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání na uzavření Kolektivní smlouvy vyššího stupně na rok Čl. 2 Předmět a působnost KSVS Tato KSVS je závazná pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance sdružené v ATOK, i pro všechny odborové organizace sdružené v OS TOK působící u těchto zaměstnavatelů. KSVS je závazná i pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti této smlouvy z organizace zaměstnavatelů ATOK vystoupili. Upravuje práva a povinnosti smluvních stran, jakož i zaměstnavatelů a příslušných odborových organizací, na které byla závaznost KSVS rozšířena. Rozšíření závaznosti KSVS se bude vztahovat i na ty zaměstnavatele, na které bude závaznost KSVS příslušným právním předpisem rozšířena. Pokud bude příslušným právním předpisem na uvedené ekonomické subjekty závaznost KSVS rozšířena dle právních norem platných v roce 2012, bude se rozšíření závaznosti KSVS týkat zaměstnavatelů v odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu, jejichž převažující činnost je označena u Českého statistického úřadu kódem Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) č. 13, 14 a 15. V návaznosti na ustanovení zákoníku práce a další pracovněprávní předpisy stanoví minimální pracovní a mzdové podmínky pro zaměstnávání zaměstnanců v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. Ustanovení PKS, která budou v rozporu s touto KSVS, budou považována za neplatná, přičemž ta ustanovení PKS, která jsou pro zaměstnance příznivější než stanovuje tato KSVS, nebudou považována za ustanovení v rozporu s touto KSVS. 23 Kapitola II. Pracovněprávní nároky Čl. 3 Pracovní doba Délka pracovní doby je v souladu s právními předpisy stanovena na maximálně 37,5 hodiny týdně pro všechny zaměstnance. Do délky pracovní doby není započtena, v souladu se ZP, přestávka na jídlo a oddech. Začátky jednotlivých směn, včetně určení, která směna (v případě vícesměnného provozu) nastupuje v pracovním týdnu jako první, budou u zaměstnavatele stanoveny v písemné podobě. V případě uplatnění nepřetržitého provozu musí být zpracován takový harmonogram směn, aby zaměstnanec měl alespoň jednou za měsíc volnou sobotu a neděli. Pokud to pracovní podmínky dovolí, mohou zaměstnavatelé uplatnit konto pracovní doby, pokud to bude dohodnuto v kolektivní smlouvě nebo stanoveno vnitřním předpisem. Zaměstnavatel je povinen vést podrobný účet pracovní doby obsahující mj. údaj o rozvržené a skutečně odpracované pracovní době a účet mzdy, na kterém bude pro pozdější vyrovnání vykazovat jednak stálou mzdu zaměstnance a jednak jeho dosaženou mzdu za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle zákoníku práce a podle sjednaných podmínek. Čl. 4 Pracovní volno Zaměstnancům, jejichž práce je spojena s rizikem duševní a tělesné únavy a jiných druhů tělesné a duševní zátěže spojené s vykonávanou prací, kterým nenáleží dovolená nad zákonnou úpravu a kteří splní podmínky dohodnuté v jednotlivých PKS nebo stanovené ve vnitřních předpisech, poskytne zaměstnavatel pracovní volno v rozsahu nejméně pěti pracovních dnů v roce. V souladu s ustanovením 199 ZP náhrada mzdy při tomto pracovním volnu náleží ve výši průměrného výdělku. Čl. 5 Překážky v práci Pokud v souladu s právními předpisy vznikne zaměstnavateli povinnost platit zaměstnancům za v právních předpisech stanovené období v době pracovní neschopnosti zaměstnance náhradu mzdy, potom tato náhrada mzdy může být zaměstnavatelem poskytnuta až do výše průměrného čistého výdělku zaměstnance. Zaměstnavatelé zveřejní okruh osob, které budou oprávněny provádět kontroly dočasně práce neschopných zaměstnanců. Překážky v práci na straně zaměstnavatele při uplatnění 209 ZP budou řešeny samostatnou dohodou uzavřenou s příslušným odborovým orgánem. Dohoda musí mít tyto náležitosti: a) písemnou formu b) vymezení důvodů 34 c) dobu platnosti dohody d) výši náhrady mzdy, která zaměstnancům náleží Pro každý jednotlivý případ zaměstnavatel projedná s odborovou organizací a) dobu trvání překážky v práci b) okruh zaměstnanců, na které se překážka v práci vztahuje Kapitola III. Mzdy a obdobná plnění Čl. 6 Mzdové nároky Základní práva a povinnosti při poskytování mzdy jsou upraveny zákoníkem práce v platném znění, jakož i dalšími souvisejícími pracovněprávními předpisy. Všechna mzdová plnění a podmínky jejich poskytování uplatňovaná u zaměstnavatele jsou uvedena v kolektivních, pracovních či jiných smlouvách, nebo stanovena zaměstnavatelem ve vnitřních mzdových předpisech. Pokud nejsou údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy obsaženy ve smlouvě nebo vnitřním předpisu, je zaměstnavatel povinen nejpozději v den nástupu do práce vydat zaměstnanci mzdový výměr, který tyto údaje obsahuje. Výše mzdových nároků a dalších plnění uvedená v této KSVS je pro zaměstnavatele jako minimální a PKS či vnitřní mzdové předpisy mohou obsahovat závazky pouze na stejné nebo vyšší úrovni. Mzda zaměstnanců může sestávat z různých složek, pro jejichž výplatu je rozhodující splnění předem daných kritérií, se kterými byl zaměstnanec seznámen. Zaměstnavatelé v rámci svých možností budou usilovat o vyjednání zřízení zaměstnaneckých účtů se zvýhodněnými podmínkami ve svých spolupracujících bankách. Čl. 7 Zatřídění pracovních činností Zaměstnavatelé mohou zpracovat vlastní katalogy prací uplatňované u zaměstnavatele, a to včetně popisu pracovních činností a zatřídění povolání, typových pozic a dílčích typových pozic (profesí) do tarifních stupňů. Přitom lze vycházet ze zatřídění prací a pracovních činností podle seznamu povolání, typových pozic a dílčích typových pozic odvětví textilního a oděvního průmyslu (TOP) dle NSP (Národní soustava povolání). Zatřídění profesí do tarifních stupňů bude předem projednáno s odborovou organizací. Druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán, musí být v pracovní smlouvě uveden tak, aby bylo zcela zřejmé, o jaký druh práce se jedná, a který také je uveden v katalogu prací používaném u zaměstnavatele. V pracovní smlouvě může být uvedeno více druhů prací ve dvou po sobě jdoucích tarifních stupních. Pro zařazení zaměstnance do tarifního stupně je rozhodující druh práce a pracovní činnosti, která je zaměstnavatelem po zaměstnanci požadována. Zařazení práce vykonávané 45 zaměstnancem do tarifního stupně je uvedeno v pracovní smlouvě, ve mzdovém výměru nebo v jiné smlouvě. Čl. 8 Příplatek za práci přesčas Za práci přesčas přísluší zaměstnanci vedle mzdy příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel nedohodl se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas. Čl. 9 Příplatky Příplatky za práci v odpoledních směnách, za práci v noci, o sobotách a nedělích a ve ztíženém pracovním prostředí budou uplatňovány nejméně v následující výši: Příplatky za práci: a) v odpolední směně 5,50 Kč/hod b) v noci 9,00 Kč/hod c) v sobotu a neděli 8, 00 Kč/hod. d) ve ztíženém pracovním prostředí 6,50 Kč/hod Uvedené příplatky se poskytují vedle případného příplatku za práci přesčas. Příplatky uvedené pod písm. a) až písm. d) mohou být řešeny jinou mzdovou formou při zachování úrovně dohodnuté v této KSVS, přičemž zaměstnavatelé jsou povinni prokázat poskytovanou výši uvedených příplatků. Čl. 10 Náhrada mzdy při prostoji Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, v dodávce surovin nebo pohonné síly, chybnými pracovními podklady nebo jinými podobnými provozními příčinami (prostoj dle 207, písm. a) ZP) a nebyl-li převeden zaviněním zaměstnavatele na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. Čl. 11 Růst mezd Zaměstnavatelé provedou takové úpravy mzdových předpisů, aby při splnění daných kritérií, nutných pro výplatu mzdových plnění, úroveň mezd zaměstnanců podle nich poskytovaných odpovídala alespoň úrovni mezd předchozího roku. Pro účely hodnocení průměrných reálných mezd se započítává příspěvek zaměstnavatele na penzijní nebo soukromé životní pojištění. KAPITOLA IV. 56 Rozvoj lidských zdrojů Čl. 12 Rozvoj kvalifikace zaměstnanců Zaměstnavatelé budou s využitím vnějších zdrojů a daňově uznatelných nákladů financovat vzdělávání zaměstnanců a rekvalifikační programy stávajících i nových zaměstnanců získaných na trhu práce, majících zájem na osobním rozvoji, rekvalifikaci a uznání dílčí kvalifikace v souladu se zák. č. 179/2006 Sb., vyhovující potřebám zaměstnavatele a schopnostem zaměstnance. Dodatečné ověřování kvalifikací Čl. 13 Při dodatečném ověřování kvalifikací podle zákona č. 179/2006 Sb. budou v zájmu udržení vysoké odborné úrovně zaměstnanců v odvětví textilního a oděvního průmyslu zaměstnavatelé doporučovat složení příslušné zkoušky před autorizovanými orgány osvědčenými Správním výborem ATOK. Čl. 14 Zaměstnavatelé mohou uhradit zaměstnancům náklady nebo jejich část na absolvování zkoušky o dodatečném uznání kvalifikace podle zák.č. 179/2006 Sb., složené před autorizovanými orgány. Čl. 15 V PKS zaměstnavatelé uvedou další podmínky, za kterých přísluší zaměstnanci náhrada nákladů na složení zkoušky o dodatečném uznání kvalifikace podle zák.č. 179/2006 Sb., za kterých je mu krácena, nevyplacena nebo požadováno vrácení. Čl. 16 Zajišťování budoucích absolventů středních odborných škol Zaměstnavatelé budou budovat u rodičů žáků základních škol prestiž profesí pro firmu klíčových. Ve spolupráci s odbornými středními školami budou organizovat odbornou praxi na pracovištích firmy v souladu s legislativními podmínkami tuto oblast řešícími. Budou tím vytvářet vztah identity studenta k firmě, rozvíjet sociální adaptabilitu studenta a vytvářet si předpoklady pro jeho budoucí zaměstnání ve firmě po absolvování střední odborné školy. Čl. 17 Využití mnohaletých zkušeností zaměstnanců Zaměstnavatelé budou vytvářet v souladu se svými možnostmi a potřebami ekonomické a personální předpoklady pro využití zkušených, vysoce kvalifikovaných a odborně prakticky a teoreticky schopných zaměstnanců v profesích klíčových pro další rozvoj firmy na místech instruktorů a poradců, odměňovaných nezávisle na měřitelném výsledku práce. 67 Kapitola V. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Čl. 18 Prověrky BOZP Zaměstnavatelé ve spolupráci s odborovou organizací zorganizují zpravidla v první polovině roku prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatelů. Z prověrky bude pořízena zpráva, jejíž součástí bude plán realizace opatření k nápravě zjištěných nedostatků, vždy s uvedením termínu realizace a osoby odpovědné za její plnění. Zpráva bude projednána do jednoho měsíce po skončení prověrky. Čl. 19 Ochranné nápoje K ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem poskytne zaměstnavatel zaměstnancům bezplatně ochranný nápoj. Ochranný nápoj se poskytuje na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byl snadno a bezpečně dostupný. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný. Podmínky pro uplatňování pitného režimu včetně druhu a množství poskytovaných nápojů projednají zaměstnavatelé s příslušným odborovým orgánem včas zajistí jeho realizaci. Čl. 20 Osobní ochranné pracovní prostředky Na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek na pracovištích stanoví zaměstnavatelé rozsah a podmínky v poskytování, používání a údržbě osobních ochranných pracovních prostředků, jakož i poskytování a používání mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, včetně přehodnocení stavu vybavení a doplňování lékárniček na jednotlivých pracovištích. Zároveň stanoví okruh zaměstnanců, kterým budou poskytovány OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky. V zájmu skutečné ochrany zdraví a bezpečnosti při práci je zaměstnavatel povinen poskytovat faktické plnění a nenahrazovat je peněžitým plněním. Čl. 21 Povinnosti zaměstnanců Zaměstnanci jsou povinni při práci dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a požární ochrany, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele, dodržovat stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu. Porušování léčebného režimu zaměstnancem bude ze strany zaměstnavatele posuzováno jako jednání v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, jako jednání proti dobrým mravům a poškozující zdraví zaměstnance. 78 OS TOK nebude poskytovat právní pomoc těm členům, kteří se prokazatelně dopustí porušení léčebného režimu v pracovní neschopnosti ve smyslu 192 ZP. Zaměstnavatelé budou průběžně informovat zaměstnance nebo zástupce zaměstnanců o vzniklých případech porušování léčebného režimu zaměstnanci. Zaměstnanci jsou povinni účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu včetně ověření svých znalostí a podrobit se preventivním prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy a hrazenými zaměstnavatelem. Dále jsou povinni bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, nebo úraz jiného zaměstnance, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin. Znalost předpisů k zajištění BOZP a PO je nedílnou součástí kvalifikačních předpokladů pro výkon práce. Na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem jsou zaměstnanci povinni se podrobit vyšetření, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Okruh vedoucích zaměstnanců oprávněných dát zaměstnanci pokyn, aby se vyšetření podrobil, uvede zaměstnavatel v pracovním řádu, podnikové kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu. Čl. 22 Účast odborů v BOZP Zaměstnavatelé a odborové organizace budou projednávat a řešit všechny otázky spojené se zajišťováním BOZP vzájemným jednáním. Za účelem společného postupu mohou být v odborové organizaci zvoleni odboroví inspektoři BOZP. Odborová organizace informuje zaměstnavatele o určeném funkcionáři, který má oprávnění upravené 322 ZP. Zaměstnavatelé umožní výkon funkce inspektorům bezpečnosti práce odborové organizace v rozsahu nezbytně nutném, včetně účasti na školeních souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci, a budou ji posuzovat jako výkon funkce odborového funkcionáře s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatelé zajistí prověření plnění hygienických a bezpečnostních norem na své náklady, jestliže o to na doporučení svazového inspektora BOZP příslušná odborová organizace požádá, a to nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti. Výsledky měření budou projednávat průběžně s příslušnou odborovou organizací a na základě zjištěných výsledků přijímat účinná opatření. Toto právo přísluší odborové organizaci na témže pracovišti zaměstnavatelů nejvýše jedenkrát ročně nebo vždy, nastanou-li nové skutečnosti týkající se změn v uspořádání pracoviště či podstatné změně výroby. 89 Kapitola VI. Sociální oblast Čl. 23 Sociální programy Pro vytváření vhodných pracovních podmínek a stabilizaci zaměstnanců zajistí zaměstnavatelé realizaci sociálních programů nejméně v rozsahu uvedeném v čl. 24 a 25 této KSVS. Po zvážení potřeb a možností organizace a jejích zaměstnanců mohou zaměstnavatelé uplatnit i doporučené náměty obsažené v čl. 26 této KSVS, případně i další plnění. Pro způsob financování využijí ustanovení zákona č. 586/ 1992 Sb., v platném znění. V případě, že u zaměstnavatele působí odborová organizace, bude sociální program připravován v součinnosti s příslušným odborovým orgánem. Čl. 24 Stravování zaměstnanců Zaměstnavatelé umožní zaměstnancům stravování v průběhu všech směn a poskytnou příspěvek na závodní stravování zaměstnanců. Výše příspěvku zaměstnavatele bude taková, aby cena stravenky nepřekročila 50% ceny jídla bez DPH nebo limit potravin použitých na výrobu jídla (u zaměstnavatelů s vlastním zařízením závodního stravování). Cena stravenky bude uvedena v PKS nebo ve vnitřním předpise a podléhá zdanění dle zákona o DPH v platném znění. Podmínky, za nichž bude stravování umožněno, budou řešeny v PKS nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele. Zaměstnavatelé mohou umožnit, aby výhod závodního stravování mohli využívat i důchodci, bývalí zaměstnanci zaměstnavatelů. Konkrétní podmínky budou řešeny v PKS nebo vnitřním předpisu. Čl. 25 Závodní preventivní péče Zaměstnavatelé zajistí pro zaměstnance u lékařů poskytujících závodní preventivní péči provádění vstupních, preventivních a výstupních lékařských prohlídek v souladu s 18a, 35a, 40 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu v platném znění, dále s 32 a 103 odst. 1 písm. a) a 224 odst. 1 písm. d) zákoníku práce. Zaměstnavatelé ve spolupráci s odborovou organizací zajistí přiměřený rozsah zdravotní rehabilitace zaměstnanců (na základě doporučení lékaře poskytujícího závodní preventivní péči). Čl. 26 Další doporučený obsah sociálních programů Zaměstnavatelé mohou po dohodě s příslušným odborovým orgánem zajistit podnikovou rekreaci pro zaměstnance, včetně jejich rodinných příslušníků a rovněž pro poživatele starobního důchodu, tj. bývalé zaměstnance, kteří odešli od organizace z pracovního poměru poprvé do starobního nebo předčasného starobního důchodu a invalidního, včetně jejich rodinných příslušníků. V dohodě s odborovým orgánem mohou zaměstnavatelé zabezpečit provoz v letních a zimních dětských táborech. 910 Zaměstnavatelé mohou poskytnout pomoc individuálním stavebníkům z řad svých zaměstnanců formou zapůjčení zařízení či mechanismů. Zaměstnavatelé mohou poskytnout zaměstnancům odměnu při životních jubileích (50 let věku, první skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní, předčasný starobní a plný invalidní důchod). V případě uplatnění bude odměna poskytnuta nejméně ve výši 1000 Kč a dále podle podmínek dohodnutých v PKS. Zaměstnavatelé umožní odprodej výrobků, případně předmětů krátkodobé spotřeby, které jsou předmětem jeho podnikání, svým zaměstnancům. Zaměstnavatelé umožní v rámci svých možností použití elektronické pošty pro účely činnosti odborové organizace. Kapitola VII. Vztahy zaměstnavatelů a odborů Čl. 27 Odborový svaz Zájmová činnost odborových organizací nesouvisející přímo s činností zaměstnavatele bude pořádána mimo pracovní dobu. Odborové organizace ve své činnosti budou respektovat ustanovení zákoníku práce a odboroví funkcionáři budou zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce. Čl. 28 Zaměstnavatelé a odborové organizace V zájmu zachování sociálního smíru, příznivého sociálního klimatu na pracovišti a utváření dobrých vzájemných vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci nebudou zaměstnavatelé bránit vzniku a činnosti odborových organizací. Budou odborovým orgánům vycházet vstříc při přípravě, uplatňování a kontrole dodržování pracovněprávních předpisů a podle provozních možností jim vytvoří podmínky pro jejich práci, budou s nimi projednávat opatření týkající se pracovních a mzdových podmínek a podle možností přihlédnou k jejich stanovisku. Pokud výkon funkce funkcionářů odborových organizací bude zasahovat do pracovní doby, jde o překážku v práci, při níž přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku v souladu s ustanoveními zákoníku práce. Čl. 29 Zaměstnavatelé zajistí bezúplatně od členů odborové organizace ve prospěch účtu odborové organizace výběr odborových členských příspěvků, pokud je o to odborová organizace požádá, za podmínek uvedených v 146 písm. c) zákoníku práce. Členové odborové organizace si mohou dle zákona č. 438/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, odečíst zaplacené členské příspěvky od základu daně z příjmů fyzických osob do zákonem stanoveného limitu. Zaměstnavatelé, kteří srážejí ze mzdy členům odborové organizace členské příspěvky, jsou povinni za tímto účelem vydat členům odborové organizace na požádání potvrzení o výši stržených členských příspěvků za příslušné daňové období, a to do 10 dnů ode dne požádání; požádat lze nejpozději do 15. února následujícího roku po ukončení zdaňovacího období. 1011 Kapitola VIII. Vztahy smluvních stran Čl. 30 Oba sociální partneři zahájí diskusi s vládou ČR a dotčenými institucemi o odvětvovém přístupu k hlavním ekonomicko sociálním problémům, konkrétně pro rok ke kategorii zaměstnanců o okruhu namáhavých povolání, na které by se vztahovala možnost tzv. předdůchodů - budou pokračovat v hledání shody o odvětvovém přístupu k institutu minimální mzdy. ATOK a OS TOK se zavazují respektovat pravomoci obou účastníků smlouvy vyplývající z platných právních předpisů, vzájemně se informovat o připravovaných opatřeních a záměrech, které se dotýkají zájmů druhé strany, podporovat kolektivní vyjednávání u jednotlivých zaměstnavatelů s cílem uzavřít podnikové kolektivní smlouvy. Smluvní strany se zavazují vyměnit si stanoviska z plnění KSVS do následujícího kalendářního roku a získané poznatky využít při projednávání budoucí KSVS. Jednání o KSVS na rok 2013 vést s cílem uzavřít KSVS do předcházejícího kalendářního roku. Veškerá ohrožená plnění kolektivních smluv řešit jednáním až do vyčerpání všech možností. Smluvní strany se zavazují, že neprodleně po uzavření KSVS požádají společně Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o vydání právního předpisu, jímž bude KSVS závazná i pro další zaměstnavatele, kteří nejsou členy Asociace. Kapitola IX. Závěrečná ustanovení Čl. 31 Tato KSVS nabývá platnosti dnem podpisu zástupců účastníků smlouvy a uzavírá se na období od do Účastníci smlouvy se zavazují řešit případné spory před uplatněním postupu dle zákona o kolektivním vyjednávání a o plnění závazků této KSVS prostřednictvím komise ve složení: za ATOK: Ing.Stanislav Sedláček JUDr. Eva Kohoutková Ing. Jiří Kohoutek Ing. Vladimír Malý Ing. Jiří Myšák za OS TOK: Miroslava Palečková Miloslava Janská JUDr. Olga Hološová Pokud nastanou nové skutečnosti v souvislosti s vydáním nových právních předpisů, mohou být ustanovení této KSVS těmito skutečnostmi dotčená na základě vzájemné dohody 1112 změněna. Kterýkoliv z účastníků smlouvy může navrhnout jednání o změně nebo doplnění této KSVS v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání. Nebude-li jednání ukončeno do 30 dnů od předložení návrhu a smluvní strany se nedohodnou na zprostředkovateli, zavazují se smluvní strany požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR o zprostředkovatele společně. Ostatní práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí v plném rozsahu zákonem o kolektivním vyjednávání a obecně závaznými právními předpisy. Tato KSVS bude odevzdána ATOK k uložení na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Účastníci smlouvy obdrží po jednom vyhotovení KSVS. V Praze dne Miroslava Palečková předsedkyně OS TOK Ing. Jiří Kohoutek prezident ATOK 12 Podobné dokumenty
Kolektivní smlouva České pošty, s. p. na léta 2011-2013 (dále jen KS, kolektivní smlouva nebo smlouva)
Česká pošta, s.p. Kolektivní smlouva České pošty, s. p. na léta 2011-2013 (dále jen KS, kolektivní smlouva nebo smlouva) uzavřená mezi: se sídlem Praha 1, Politických vězňů 909/4, PSČ 225 99 jejímž jménem Více VYSSIHO STUPNE. pro rok 2015. uzavrena. mezi. Sekcí silničního hospodářství
Svaz dopravy České republiky - Sekce silničního hospodářství Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Sekce silničního hospodářství KOLEKTIVNÍ SMLOUVA Více Kolektivní smlouva od 1.9.2013 na dobu neurčitou
Kolektivní smlouva od 1.9.2013 na dobu neurčitou Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, příspěvková organizace zřizovaná Jihočeským krajem, zapsaná v obchodním rejstříku Krajského soudu v Českých Více Kolektivní smlouva České pošty, s.p. na léta 2015-2018 (dále jen KS, kolektivní smlouva nebo smlouva)
Kolektivní smlouva České pošty, s.p. na léta 2015-2018 (dále jen KS, kolektivní smlouva nebo smlouva) uzavřená mezi: Česká pošta, s.p. se sídlem Praha 1, Politických vězňů 909/4, PSČ 225 99, IČ: 47114983 Více Podniková kolektivní smlouva ČD Cargo,a.s., na rok 2011
ČD Cargo, a.s. Odborové sdruţení ţelezničářů Federace strojvůdců ČR Federace vlakových čet Unie ţelezničních zaměstnanců Federace vozmistrů Federace ţelezničářů ČR Cech strojvůdců ČR Svaz odborářů sluţeb Více Podniková kolektivní smlouva. na rok 2015
ČD Cargo, a.s. Odborové sdružení železničářů Federace strojvůdců ČR Federace vlakových čet Unie železničních zaměstnanců Federace vozmistrů Federace železničářů ČR Cech strojvůdců ČR Svaz odborářů služeb Více KOLEKTIVNÍ SMLOUVA 1/2015
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA 1/2015 Smluvní strany: Domov mládeže a školní jídelna Pardubice Rožkova 331, 532 02 Pardubice v zastoupení ředitelkou Mgr. Bc. Alenou Krabcovou (dále jen zaměstnavatel ) a odborové organizace: Více KOLEKTIVNÍ SMLOUVA ÚČINNOST OD 1. LEDNA 2013
VOJENSKÉ LESY A STATKY ČR, S. P. KOLEKTIVNÍ SMLOUVA ÚČINNOST OD 1. LEDNA 2013 1 OBSAH: ČÁST I. ROZSAH A PLATNOST ČÁST II. VZÁJEMNÉ VZTAHY SMLUVNÍCH STRAN ČÁST III. PRACOVNÍ POMĚR ČÁST IV. PRACOVNÍ DOBA Více Podniková kolektivní smlouva
České dráhy, akciová společnost Odborové sdružení železničářů Federace strojvůdců ČR Federace vlakových čet Unie železničních zaměstnanců Federace vozmistrů Federace železničářů ČR Cech strojvůdců ČR Svaz Více P r a c o v n í ř á d
Jednota, spotřební družstvo v Jindřichově Hradci sídliště Vajgar 595/III, 377 01 J.Hradec IČ : 00031879 P r a c o v n í ř á d Schváleno v představenstvu družstva dne 27. června 2012 Souhlas ZV OSPO vydán Více KOLEKTIVNÍ SMLOUVA 2011-2013
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA 2011-2013 uzavřená mezi ŠKODA TRANSPORTATION a. s. zastoupena předsedou představenstva Ing. Tomášem Krskem a místopředsedou představenstva doc. Ing. Michalem Koreckým, Ph.D. na straně Více 377 01 Jindřichův Hradec 377 01 Jindřichův Hradec
Jednota, spotřební družstvo Odborový svaz pracovníků obchodu ZO v Jindřichově Hradci při Jednotě, s.d. v Jindřichově Hradci sídl. Vajgar 595/III sídl. Vajgar 595/III 377 01 Jindřichův Hradec 377 01 Jindřichův Více Kolektivní smlouva. Dopravního podniku hl.m. Prahy, akciová společnost na období 2010-2012. uzavřená dne 22.12.2009. Dodatek č. 4
Kolektivní smlouva Dopravního podniku hl.m. Prahy, akciová společnost na období 2010-2012 uzavřená dne 22.12.2009 Dodatek č. 4 zaměstnavatel Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciová společnost (dále DP nebo Více Kolektivní smlouva na rok 2004 Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost. Kolektivní smlouva na rok 2004
Kolektivní smlouva na rok 2004 1 1. Základní ustanovení 1) Zaměstnavatelem oprávněným vystupovat v pracovně právních vztazích, kolektivně vyjednávat, přijímat a předkládat návrhy kolektivních smluv resp. Více Kolektivní smlouva. uzavřená mezi Gymnáziem, Brno, Slovanské náměstí 7, zastoupeném ředitelem PhDr. Josefem Filoušem na straně jedné
Kolektivní smlouva uzavřená mezi Gymnáziem, Brno, Slovanské náměstí 7, zastoupeném ředitelem PhDr. Josefem Filoušem na straně jedné a ZO ČMOS PŠ při škole zastoupená předsedkyní RNDr. Hanou Gorodeckou Více 33 O z n á m e n í vedoucího analyticko legislativního odboru. Policejního prezidia České republiky
Sbírka interních aktů řízení PP ČR čá. 188/2009 (část II) 33 O z n á m e n í vedoucího analyticko legislativního odboru Policejního prezidia České republiky, kterým se uveřejňuje Kolektivní smlouva (1) Více MINISTERSTVO OBRANY ČR ČESKOMORAVSKÝ ODBOROVÝ SVAZ CIVILNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY
MINISTERSTVO OBRANY ČR ČESKOMORAVSKÝ ODBOROVÝ SVAZ CIVILNÍCH ZAMĚSTNANCŮ ARMÁDY SAMOSTATNÉ ODBOROVÉ SDRUŽENÍ ZAMĚSTNANCŮ RESORTU MINISTERSTVA OBRANY ČESKÉ REPUBLIKY KOLEKTIVNÍ SMLOUVA 2012 Smluvní strany Více KOLEKTIVNÍ SMLOUVA NA ROK 2010
KOLEKTIVNÍ SMLOUVA NA ROK 2010 Česká republika - Ministerstvo průmyslu a obchodu, organizační složka státu se sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1, zastoupená ministrem průmyslu a obchodu Ing. Vladimírem Více Podniková kolektivní smlouva
České dráhy, akciová společnost Odborové sdružení železničářů Federace strojvůdců ČR Federace vlakových čet Unie železničních zaměstnanců Federace vozmistrů Federace železničářů ČR Podniková kolektivní Více STUDIJNÍ MATERIÁL K PROJEKTU
Kategorie a číslo normy: Kolektivní smlouva č. 1/2014 Strana: 1 / 30 Mzdová dohoda uzavřená mezi zaměstnavatelem: Dopravní podnik Ostrava a.s., IČ: 61974757, se sídlem: Poděbradova 494/2, Moravská Ostrava, Více Kolektivní smlouva. uzavřená mezi:
Kolektivní smlouva uzavřená mezi: Gymnáziem, Střední odbornou školou a Vyšší odbornou školou Ledeč nad Sázavou zastoupenou ředitelkou školy Mgr. Ivanou Vitiskovou (dále jen zaměstnavatel ) a základní organizací Více ASOCIACE MANAŽERŮ ABSOLVENTŮ Závěrečná práce MANAŽEŘI Kurz efektivního řízení 2008/2009 PRACOVNÍ ŘÁD. Občanské sdružení Život 90 Zruč nad Sázavou
ASOCIACE MANAŽERŮ ABSOLVENTŮ Závěrečná práce MANAŽEŘI Kurz efektivního řízení 2008/2009 PRACOVNÍ ŘÁD Občanské sdružení Život 90 Zruč nad Sázavou Autor: Jana Lengerová Rok : 2009 Občanské sdružení Život Více DODATEK č. 1/2014 ke KOLEKTIVNÍ SMLOUVĚ na roky 2013-2015
DODATEK č. 1/2014 ke KOLEKTIVNÍ SMLOUVĚ na roky 2013-2015 uzavřená mezi ArcelorMittal Ostrava a.s., se sídlem Ostrava-Kunčice, Vratimovská 689, PSČ 70702, IČ 45193258, jednající Tapasem Rajderkarem, předsedou Více Specifické podmínky v divizi Autobusy obsahují:
Příloha č. 7 KS 2004 SPECIFICKÉ PODMÍNKY V DIVIZI AUTOBUSY Specifické podmínky v divizi Autobusy obsahují: Strana 1 (celkem 24) strana: 1. Základní ustanovení 3 2. Dovolená, pracovně právní vztahy 3 3. Více SMĚRNICE BOZP PRAVIDLA BOZP A PO
SMĚRNICE BOZP PRAVIDLA BOZP A PO 1 Obsah název kapitola Obsah 1 Účel 2 Rozsah působnosti 3 Pojmy, definice, zkratky 4 Zabezpečení BOZP a PO 5 Právní předpisy k zajištění BOZP a PO 5.1 Inspekce práce kontrolní Více č. 4 S T A N O V Y Adresa OSPZV-ASO ČR:
č. 4 O D B O R Y J S O U T U P R O V Á S Ú V O D N Í S L O V O P Ř E D S E D Y O S Vážené kolegyně, vážení kolegové, jistě se mnou budete souhlasit, když prohlásím, že minulé čtyřleté volební období bylo Více UČEBNÍ TEXT Č. 1 VZNIK, ZMĚNA A SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
UČEBNÍ TEXT Č. 1 VZNIK, ZMĚNA A SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU 1 ODBORNÝ GARANT: JUDr. Zdenka Kindlová AUTORKA TEXTU: JUDr. Zdenka Kindlová Učební text č. 1 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu Více AKTUALIZACE. Ladislava Steinichová a kol. ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář
AKTUALIZACE Aktualizace k 1. lednu 2011 Ladislava Steinichová a kol. ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Komentář Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, byl změněn s účinností od 1. ledna Více SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 22 Rozeslána dne 16. března 2009 Cena Kč 63, O B S A H :
Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 22 Rozeslána dne 16. března 2009 Cena Kč 63, O B S A H : 68. Úplné znění zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, jak vyplývá z pozdějších změn Strana 842 Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář |
http://kraken.slv.cz/21Cdo19/2001 | 2018-07-23T12:18:37 | [
" § 237",
" § 241",
" § 122",
" § 132",
" § 213",
" § 53",
" soud ",
" § 53",
" soud ",
" § 64",
" soud ",
" § 41",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 53",
" soud ",
" soud ",
" § 237",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 237",
" § 237",
" § 241",
" soud ",
" § 237",
" § 43",
" soud ",
" soud ",
" § 132",
" soud ",
"\nSoud ",
" soud ",
" soud ",
" § 132",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 220",
" soud ",
" § 122",
" § 132",
" § 211",
" § 213",
" soud ",
" § 53",
" § 53",
" soud ",
" soud ",
" § 53",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 243",
" soud "
] | 21 Cdo 19/2001
Datum rozhodnutí: 14.12.2001
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. e) předpisu č. 99/1963Sb., § 241 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 122 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 132 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 213 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 53 odst. 1 písm. b) předpisu č. 65/1965Sb.
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně J. M., zastoupené advokátkou, proti žalovanému F. M., zastoupenému advokátem, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 6 C 164/98, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. července 2000, č.j. 16 Co 253/2000-108, takto:
Dopisem ze dne 27. 4. 1998 žalovaný sdělil žalobkyni, že s ní ve smyslu ust. § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zrušuje okamžitě pracovní poměr, založený pracovní smlouvou ze dne 6. 5. 1996. Důvod k tomuto opatření spatřoval v tom, že vyúčtovala a převzala od paní P. částku 6.876,10 Kč za akci uskutečněnou dne 14. 3. 1998 , aniž tuto částku odevzdala žalovanému, a v tom, že této zákaznici v nesprávné výši účtovala ceny a množství konzumovaných nápojů.
Žalobkyně se domáhala (žalobou změněnou se souhlasem soudu prvního stupně), aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni žalovaným dopisem z 27. 4. 1998 je neplatné a že pracovní poměr dále trvá. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovanému vyúčtování za oslavu narozenin A. P., jež se konala dne 14. 3. 1998 ve F. baru v H., nepřísluší. Vyúčtování nápojů provedla hned 16. 3. 1998 a žalovanému též odevzdala a vyúčtování za spotřebované jídlo mu nenáleželo, neboť je hradila ve vlastní režii .
Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 25. 9. 1998, č. j. 6 C 164/98 - 22, žalobu zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení 3.450,- Kč k rukám advokáta. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně se nejprve žalobou ze dne 10. 6. 1998 domáhala určení, že výpověď daná přípisem ze dne 27. 4. 1998 je neplatná a teprve přípisem ze dne 8. 7. 1998 upřesnila petit tak, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Vzhledem k tomu, že žalobkyně převzala okamžité zrušení pracovního poměru dne 27. 4. 1998 a neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru se domáhala teprve upřesněným petitem ze dne 8. 7. 1998, byla, s ohledem na ustanovení § 64 zákoníku práce, žaloba podána opožděně a nárok zanikl. Zabývaje se však přesto důvodností žaloby, dovodil, že žalobkyně pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem porušila. Vycházel přitom z toho, že, tvrdí-li žalobkyně, že zkonzumované alkoholické a nealkoholické nápoje za oslavu dne 14. 3. 1998 vyúčtovala žalovanému dne 16. 3. 1998, přičemž svědkyni P. náklady oslavy vyúčtovala teprve dne 20. 3. 1998, nemohla být částka za alkoholické a nealkoholické nápoje ve výši 2.715,50 Kč započítána v tržbě již dne 16. 3. 1998.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 25. 1. 1999, č. j. 16 Co 436/98-37, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Vytknul soudu prvního stupně nesprávný závěr o tom, kdy uplatnila žalobkyně u soudu žalobou neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 27. 4. 1998. Podle přesvědčení odvolacího soudu žalobu ze dne 10. 6. 1998 je třeba posoudit podle jejího obsahu ve smyslu ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. I když jsou v žalobě nepřesnosti, je zřejmé, že žalobkyně se žalobou ze dne 10. 6. 1998 domáhala určení neplatnosti skončení pracovního poměru učiněného okamžitým zrušením ze dne 27. 4. 1998. Nepřesnost spočívající v tom, že původně se domáhala určení neplatnosti výpovědi ze dne 27. 4. 1998, opravila žalobkyně podáním došlým soudu dne 8. 7. 1998 a ve světle těchto skutečností je třeba již žalobu ze dne 10. 6. 1998 považovat za žalobu na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 27. 4. 1998. Ve věci samé vytknul dále soudu prvního stupně, že se nevypořádal s tvrzením žalobkyně, že žalovanému žádné vyúčtování za oslavy pořádané pro paní P. dne 14. 3. 1998 nenáleží. Protože nebylo sporné, že částka 6.876,10 Kč, kterou žalovaný po žalobkyni žádá, zahrnuje kromě nápojů i náklady za květiny a jídlo, musí být objasněno, jaká dohoda vlastně mezi žalobkyní, žalovaným a paní P. byla uzavřena stran oslavy jejích narozenin dne 14. 3. 1998. Blíže objasnit také uložil soudu prvního stupně okolnosti účtování zkonzumované kávy, smetany do kávy a ginu.
Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 12. 4. 1999, č.j. 6 C 164/98-51, řízení, aby bylo určeno, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného trvá i nadále, zastavil, žalobu na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni žalovaným přípisem z 27. 4. 1998 je neplatné, zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení 13.300,- Kč k rukám advokáta. Po doplnění dokazování dle pokynů odvolacího soudu konstatoval, že žaloba byla podána včas, a dovodil, že se žalobkyně jednáními uvedenými v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 27. 4. 1998 dopustila hrubého porušení pracovních povinností. Vycházel přitom z toho, že porušení pracovní kázně nelze spatřovat ve skutečnosti, že žalobkyně neodevzdala tržbu ve výši 6.876,10 Kč za oslavu paní P. dne 14. 3. 1998 (tržba za dobu od 9. do 15. 3. 1998 byla žalovanému předána v naprostém pořádku a na provozovně nevznikl schodek), že však žalobkyně nesprávně účtovala paní P. konzumaci kávy, smetánky do kávy a ginu. Toto jednání žalobkyně soud považoval za hrubé porušení pracovních povinností zejména s ohledem na skutečnost, že žalobkyně vyúčtování prováděla až dne 20. 3. 1998 a měla tedy možnost učinit je v klidu, zkontrolovat a porovnat ceny.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 11. 10. 1999, č.j. 16 Co 334/99-68, rozsudek soudu prvního stupně v napadané části v odstavcích II. a III. výroku (tj. ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o žalobě na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni žalovaným přípisem ze dne 27. 4. 1998 je neplatné, a ve výroku o nákladech řízení) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Vytknul soudu prvního stupně, že při hodnocení intenzity porušení pracovní kázně žalobkyní nezohlednil dobu a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, a obecnější okolnosti daný případ provázející. Připomněl, že je nutno přihlédnout ke skutečnosti, že oslava narozenin paní P. měla výrazně privátní charakter (nešlo o běžný provoz baru), že žalobkyně i žalovaný byli na této oslavě v jistém smyslu také hosty, že po skončení a zúčtování oslavy si paní P. u žalovaného na nic nestěžovala, že žalovaný sám paní P. s odstupem několika týdnů o zúčtování požádal, aniž vlastně vysvětlil z jakého důvodu, že alkoholické i nealkoholické nápoje byly prokazatelně zahrnuty do tržby předané 15. či 16. 3. 1998 a vynaložení zbývajících nákladů na jídlo a květiny žalovaný neprokázal, že vše se odehrálo v době, kdy žalovaný předložil žalobkyni dohodu o rozvázání pracovního poměru, kterou odmítla podepsat, a že ze strany žalovaného jí na to bylo sděleno, že nějaký důvod ke skončení pracovního poměru bude nalezen. Uložil soudu prvního stupně ve světle shora zmíněných okolností se znovu zabývat vyhodnocením intenzity porušení pracovní kázně.
Okresní soud v Novém Jičíně rozsudkem ze dne 16. 2. 2000, č.j. 6 C 164/98-86, žalobu, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni žalovaným přípisem ze dne 27. 4. 1998 je neplatné, zamítl a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení 15.450,- Kč k rukám advokáta. Protože ani po opakovaných výpovědích účastníků a svědkyně P. se nepodařilo odstranit rozpory v tvrzení mezi účastníky, zda žalobkyně měla veškeré suroviny pro oslavu paní P. hradit z peněz baru F., či ze svých prostředků , dospěl k závěru, že první ze skutků vytýkaný v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 27. 4. 1998, spočívající v neodvedení tržby ve výši 6.876,10 Kč, nemůže být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru s žalobkyní. Ohledně nesprávného účtování konzumovaných nápojů (druhý skutek uvedený v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 27. 4. 1998) měl soud prvního stupně za jednoznačně prokázáno , že žalobkyně nesprávně provedla vyúčtování za oslavu paní P., a to v položkách nescafé, smetana do kávy, káva a gin, nejméně v hodnotě 444,- Kč. Toto jednání žalobkyně shledal jako hrubé porušení pracovních povinností právě s ohledem na skutečnost, že žalobkyně prováděla vyúčtování oslavy, jež se konala 14. 3. 1998, až dne 20. 3. 1998 a měla tedy možnost v klidu toto vyúčtování provést, zkontrolovat si a porovnat ceny. Přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalovaný nabízel žalobkyni ukončení pracovního poměru dohodou, kterou odmítla žalobkyně podepsat, že žalobkyně nebyla hostem na oslavě svědkyně P. dne 14. 3. 1998, a neshledal podstatným, z jakého důvodu žalovaný kontroloval vyúčtování oslav paní P., když toto bylo jeho právem .
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 25. 7. 2000, č.j. 16 Co 253/2000-108, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že určil, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni přípisem žalovaného ze dne 27. 4. 1998 je neplatné, a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení před soudy obou stupňů 8.921,- Kč k rukám advokátky. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal, že žalobkyně měla uhradit veškeré náklady za oslavu narozenin paní P. z prostředků baru F., a že proto nemůže bez příčiny dovozovat, že se tak stalo a že žalobkyně je povinna odevzdat vyúčtování této oslavy žalovanému, a že žalobkyně nesprávně účtovala kávu, nescafé a smetanu do kávy, v celkové částce 220,- Kč (žalobkyně svůj omyl v rozdílných cenách u nescafé a smetany připouští, rozdíl ve váze kávy nedokázala přijatelně vysvětlit). Na rozdíl od soudu prvního stupně však neshledal, že by se žalobkyně dopustila nesprávnosti ve vyúčtování ginu. Podle jeho přesvědčení žalobkyně zcela jednoznačně dokázala uvést, v čem je rozdíl v účtovaném ginu (alkohol, který jí byl hosty oslavy objednán, nepila a nalila jej zpět do lahve), a nebyl žádný důvod, aby toto své počínání oznamovala žalovanému. Nevypitý alkohol navíc nepředstavoval pro žalovaného ztrátu, nýbrž šlo o spropitné pro žalobkyni, v pohostinské praxi obvyklé. V účtování ginu tudíž nelze podle odvolacího soudu spatřovat porušení pracovní kázně žalobkyní. Při hodnocení intenzity porušení pracovní kázně žalobkyní nelze podle odvolacího soudu nevidět, že v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, kdy došlo ke změně cen nescafé a smetany do kávy, a sama cena, jež byla účtována chybně, je vzhledem k ceně celé oslavy zanedbatelná. Přihlédl též k okolnostem, za nichž došlo ke skončení pracovního poměru žalobkyně, a vytknul soudu prvního stupně, že nepřiložil správný význam nabídce dohody o rozvázání pracovního poměru ze strany žalovaného žalobkyni v souvislosti s uzavřením baru F. (nabídka těsně předcházela okamžitému zrušení pracovního poměru) ani tomu, že si paní P. na nesrovnalosti v účtu nestěžovala, že žalovanému v tržbě nic nechybělo a že schodek vyčíslen nebyl. Proto podle názoru odvolacího soudu nelze v porušení pracovní kázně žalobkyní, spočívajícím toliko v nesprávném vyúčtování kávy, nescafé a smetany do kávy, spatřovat porušení pracovní kázně v takové intenzitě, jakou má na mysli ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce.
V dovolání proti rozsudku odvolacího soudu žalovaný namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil skutečnost, že žalobkyně se nejprve domáhala určení neplatnosti výpovědi ze dne 27. 4. 1998 a teprve při jednání dne 9. 9. 1998 provedla změnu žaloby tak, že se domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Šlo proto o změnu návrhu a ne o odstraňování vady podání. Podle názoru dovolatele jestliže soud změnu žaloby připustí, nemůže dále jednat o návrhu původním, ale toliko o návrhu změněném ; rozsudek odvolacího soudu je tak postižen vadou uvedenou v ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. nebo jinou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dovolatel je dále přesvědčen, že zajištění oslav paní P. dne 14. 3. 1998 bylo povinností žalobkyně vyplývající z titulu jejího pracovního zařazení a zaměstnání, a proto byla také povinna provést vyúčtování této oslavy žalovanému. Nesouhlasí ani se závěrem odvolacího soudu, že vyúčtováním ginu nedošlo k poškození paní P. ani žalovaného. Domnívá se dále, že jednání žalobkyně je nutno hodnotit jako porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, zejména vzhledem k tomu, že vyúčtování akce paní P. prováděla až dne 20. 3. 1998 a měla tedy dostatek času na zjištění svých omylů při účtování. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud dovolání žalovaného zamítl, neboť podle jejího názoru odvolací soud správně vyhodnotil jednání žalobkyně jako porušení pracovní kázně, nikoli však zvlášť hrubým způsobem.
Dovolatel v první řadě namítá nesprávnost postupu odvolacího soudu v tom, že jednal o původní žalobě podané dne 10. 6. 1998, ačkoli teprve podáním ze dne 8. 7. 1998 a svým projevem při jednání dne 9. 9. 1998 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 27. 4. 1998. V takovém postupu soudu spatřuje vadu uvedenou v ust. § 237 odst. 1 o.s.ř. nebo jinou vadu, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci .
Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. e) o.s.ř. dovolání je přípustné [a ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. a) o.s.ř. též důvodné] proti rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoli podle zákona ho bylo třeba.
Vada řízení podle citovaného ustanovení spočívá tedy v tom, že soud ve věci jednal bez toho, že by byla podána žaloba (návrh na zahájení řízení), ačkoli v této věci podle zákona nebylo možno řízení zahájit bez návrhu. O takový případ však v posuzované věci nejde. Jak vyplývá z obsahu spisu i z tvrzení dovolatele, řízení bylo zahájeno žalobou ze dne 10. 6. 1998, kterou se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo určeno, že výpověď daná žalobkyni přípisem ze dne 27. 4. 1998 je neplatná . Podáním ze dne 8. 7. 1998 žalobkyně sdělila, že upřesňuje žalobu tak, že se určuje, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobkyni žalovaným přípisem z 27. 4. 1998 je neplatné. Již z uvedeného je zřejmé, že v projednávané věci bylo řízení zahájeno na základě žaloby, která byla ohledně předmětu, o němž bylo řízení vedeno, skutečně podána. Okolnost, zda podáním ze dne 8. 7. 1998 byla podána samostatná nová žaloba nebo zda se jednalo pouze o upřesnění původně podané žaloby, na existenci vady podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. e) o.s.ř. nemá vliv, neboť, jak výše uvedeno, žaloba na zahájení řízení, v němž bylo napadeným rozsudkem rozhodnuto, podána byla.
Správný byl také postup soudů, jestliže podání žalobkyně ze dne 8. 7. 1998 v souladu s jeho označením považovaly pouze za upřesnění žaloby. Jak totiž plyne již ze žaloby ze dne 10. 6. 1998 označené o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru i z jejího obsahu ( dne 27. 4. 1998 mě žalovaný přinesl k podpisu okamžité zrušení pracovního poměru ), žalobkyně se domáhala určení neplatnosti rozvazovacího úkonu, který učinil žalovaný dne 27. 4. 1998. Jestliže v návrhu petitu v žalobě obsaženého uvedla, že se domáhá určení neplatnosti výpovědi dané žalobkyni přípisem ze 27. 4. 1998 , jednalo se toliko o rozpor mezi skutkovým vylíčením obsaženým v žalobě a petitem v žalobě uvedeným. Tuto nesrovnalost však žalobkyně (i bez součinnosti soudu podle ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř.) sama odstranila podáním ze dne 8. 7. 1998. Správně tedy soudy nadále jednaly o původní žalobě v obsahu, jenž vyplýval z podání ze dne 8. 7. 1998, kterým byla dosavadní nepřesnost v žalobě odstraněna.
Dovolatel dále namítá, že odvolací soud nesprávně dospěl k závěru, že žalobkyně neměla odevzdat vyúčtování oslavy paní P. žalovanému a že nepoškodila žalovaného ani paní P. při účtování za zkonzumovaný gin.
Závěr o tom, že žalovaný neprokázal, že žalobkyně měla uhradit veškeré náklady na oslavu narozenin paní P. z prostředků baru F. a že je povinna odevzdat vyúčtování oslavy žalovanému, odvolací soud učinil jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku z výsledků dokazování (zejména z výpovědí žalobkyně, žalovaného a svědkyně P.), které zhodnotil způsobem vyplývajícím z ustanovení § 132 o.s.ř. Protože ostatní důkazy v tomto směru nepřinesly pro rozhodnutí věci podstatné poznatky, má uvedené skutkové zjištění oporu v provedeném dokazování; z odůvodnění napadeného rozsudku a z obsahu spisu je zřejmé, že odvolací soud pro uvedené zjištění vzal v úvahu jen skutečnosti, které vyplynuly z provedených důkazů a přednesů účastníků, že žádné skutečnosti, které v tomto směru byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, a které byly současně významné pro věc nepominul a že v jeho hodnocení důkazů a poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, není z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, event. věrohodnosti, logický rozpor.
Namítá-li dovolatel, že zajištění akce paní P. bylo povinností žalobkyně vyplývající z titulu jejího pracovního zařazení a zaměstnání a že povinností žalobkyně je přitom přijaté tržby vůči žalobci řádně vyúčtovat a odvést , a předestírá-li vlastní hodnocení důkazů a z těchto důkazů činí jiné skutkové závěry než odvolací soud, napadá tak hodnocení důkazů soudem, které samo o sobě jak uvedeno výše není způsobilým dovolacím důvodem.
V dopise ze dne 27. 4. 1998 žalovaný žalobkyni vytýká mimo jiné také to, že v nesprávné výši účtovala ceny a množství konzumovaných nápojů nescafé, káva, smetánka, gin, atd.) .
Soud prvního stupně při zkoumání, zda i toto jednání žalobkyně představovalo porušení pracovní kázně, dospěl - jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku - ke skutkovému závěru, že žalobkyně nesprávně provedla vyúčtování za oslavu paní P., a to v položkách nescafé, smetana do kávy, káva a gin, nejméně v hodnotě 444,- Kč (vycházel přitom zejména z výpovědi žalobkyně, žalovaného a svědků A. P. a R. H.). Odvolací soud naproti tomu ze skutkového hlediska dovodil, že žalobkyně nesprávně účtovala kávu, nescafé a smetanu do kávy, v celkové částce 220,- Kč, neshledal však, že by se žalobkyně dopustila nesprávnosti ve vyúčtování ginu. Podle jeho přesvědčení žalobkyně zcela jednoznačně dokázala uvést, v čem je rozdíl v účtovaném ginu (alkohol, který jí byl hosty oslavy objednán, nepila a nalila jej zpět do lahve).
Závěr odvolacího soudu o tom, že se žalobkyně nedopustila nesprávnosti ve vyúčtování ginu, představuje skutkové zjištění soudu. Jedná se o výsledek dokazování (hodnocení důkazů), při němž soud hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy ve vzájemné souvislosti, a přihlíží přitom pečlivě ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (srov. § 132 o.s.ř.).
Odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně (§ 213 odst. 1 o.s.ř.), a může opakovat dokazování nebo je i doplnit, nejde-li o rozsáhlejší doplnění a lze-li je provést bez průtahů (§ 213 odst. 2, věta první o.s.ř.). Pokud tak učiní, pak i pro řízení před ním platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně (§ 211 o.s.ř.); z toho plyne, že i v řízení před odvolacím soudem má být provedeno dokazování při jednání a účastníci mají právo se vyjádřit ke všem důkazům, a to bez ohledu, zda byly provedeny procesním soudem, dožádaným soudem nebo prostřednictvím soudu prvního stupně. Zásada, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně, neznamená (zejména s přihlédnutím k zásadám přímosti a ústnosti), že by se odvolací soud mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně, zejména pokud bylo čerpáno z výpovědí, popř. přednesů účastníků řízení a svědků. V takovém případě je třeba, aby odvolací soud opakoval důkazy, které byly provedeny soudem prvního stupně, neboť při hodnocení důkazů spolupůsobí kromě věcného obsahu výpovědi, který je zachycen, a to často nepříliš výstižně, obsahem protokolu, i další skutečnosti, které v protokole zachyceny být nemohou (např. přesvědčivost vystoupení vypovídající osoby, plynulost a jistota výpovědi, ochota vypovídat přesně na dané otázky apod.).
Jestliže odvolací soud měl pochybnosti o správnosti skutkového závěru soudu prvního stupně o tom, zda žalobkyně porušila pracovní kázeň svým jednám dne 27. 4. 1998 také tím, že nesprávně provedla vyúčtování konzumace ginu, měl zopakovat důkazy, ze kterých soud prvního stupně vycházel (zejména výslech žalobkyně, žalovaného a svědků A. P. a R. H., když zejména výpovědi žalobkyně se dovolává), popřípadě provést objasnění rozhodných skutečností dalšími důkazy. Odvolací soud to však - jak plyne z obsahu protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 17. 7. 2000- neučinil (pouze přečetl rozsudek Okr. soudu z č.l. 86-96 a probral podstatný obsah spisu od č.l. 1-95 a založené přílohy ). Jeho závěr o tom, že se žalobkyně nedopustila nesprávnosti ve vyúčtování ginu, neboť zcela jednoznačně dokázala uvést, v čem je rozdíl v účtovaném ginu (alkohol, který jí byl hosty oslavy objednán, nepila a nalila jej zpět do lahve), tedy, že se nestal jeden ze skutků vymezených v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 27. 4. 1998, nelze proto považovat za podložený. Uvedený závěr pak představuje od soudu prvního stupně odlišný (jiný) skutkový závěr o tom, zda a v jakém rozsahu žalobkyně vůbec jednáním uvedeným v dopise žalovaného ze dne 27. 4. 1998 porušila pracovní kázeň.
Protože odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 2 o.s.ř., ačkoli ve skutečnosti dospěl k odlišnému (jinému) skutkovému zjištění než soud prvního stupně (aniž dokazování provedené před soudem prvního stupně zopakoval nebo doplnil), a protože jeho skutkový závěr byl učiněn v rozporu s ustanoveními § 122, § 132, § 211 a § 213 o.s.ř., trpí řízení před odvolacím soudem vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Souhlasit lze s dovolatelem v tom, že odvolací soud nepostupoval správně při hodnocení stupně intenzity porušení pracovní kázně jednáním žalobkyně, jež jí bylo vytknuto v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 27. 4. 1998.
Podle ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr jen výjimečně, a to pouze tehdy, poruší-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem.
Ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, t.j. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu možností.
Při zkoumání, zda žalobkyně jednáním uvedeným v dopise ze dne 27. 4. 1998, v němž odvolací soud spatřoval porušení pracovní kázně ( nesprávně účtovala kávu, nescafé a smetanu do kávy v celkové částce 220,- Kč ), porušila pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem, odvolací soud jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku přihlížel zejména k tomu, že v řízení nebylo jednoznačně prokázáno, kdy ke změně cen nescafé a smetany do kávy došlo, k tomu, že nebyl prokázán úmysl žalobkyně poškodit paní P., že částka, která byla paní P. účtována chybně je v ceně celé oslavy zanedbatelná, že si paní P. na nesrovnalosti v účtu nestěžovala, že žalovanému v tržbě nic nechybělo, schodek nebyl vyčíslen, a že nabídka na skončení pracovního poměru dohodou ze strany žalovaného byla žalobkyni učiněna těsně před okamžitým zrušením pracovního poměru. Z hlediska požadavků vymezení rozsahu hypotézy právní normy, jak v posuzované věci vyplývá z ustanovení § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce (tedy pro právní závěr, zda žalobkyně porušila pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem), nelze úvahu odvolacího soudu vzhledem k okolnostem případu považovat za dostatečnou. Odhlédajíc od toho, že skutkový závěr o tom, zda a v jakém rozsahu žalobkyně vůbec jednáním uvedeným v dopise žalovaného ze dne 27. 4. 1998 porušila pracovní kázeň, neučinil odvolací soud korektně, kladl při hodnocení stupně porušení pracovní kázně nedostatečný důraz na skutečnost, že žalobkyně svým jednáním poškodila zákazníka svého zaměstnavatele. Přitom vztah zaměstnavatele a zaměstnance tam, kde zaměstnanec nakládá s finančními prostředky zaměstnavatele (i ve vztahu k zákazníkovi), stojí na důvěře mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, neboť bez takové dostatečné důvěry by nemohl takovouto prací nikoho zaměstnávat, a navíc nesprávné jednání zaměstnance vůči zákazníkovi je posuzováno jako nevhodné jednání zaměstnavatele a jako jeho přímé poškozování zákazníka. Toto hledisko při stanovení hypotézy, v projednávaném případě velmi významné, odvolací soud nezohlednil, a proto, jak výše uvedeno, nelze vymezení hypotézy odvolacím soudem považovat za úplné.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není správný. Nejvyšší soud České republiky jej proto podle ustanovení § 243b odst. 1 části věty za středníkem o.s.ř. zrušil, a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 věta druhá o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný; v novém rozhodnutí o věci soud rozhodne nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§ 243d odst. 1 věta druhá a třetí o.s.ř.).
V Brně dne 14. prosince 2001 |
https://www.zakony.cz/zakony/2002/1/zakon-86-2002-Sb-SB200286 | 2019-05-19T06:19:38 | [
" zákona č. 86",
" zákona č. 455",
" zákona č. 587",
" § 11",
" zákona č. 185",
" zákona č. 168",
" zákona č. 307",
" § 3",
" zákona č. 97",
" zákona č. 358",
" zákona č. 455",
" zákona č. 93",
" Čl. 18",
" § 7",
" zákona č. 695",
" zákona č. 334",
" zákona č. 132",
" zákona č. 317",
" § 2",
" zákona č. 521"
] | Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) - Zákony.cz
5.12.2005 - 31.12.2005
úplné znění zákona č. 86/2002 Sb.,
(zákon o ochraně ovzduší), jak vyplývá ze změn
provedených zákonem č. 521/2002 Sb.,
zákonem č. 92/2004 Sb., zákonem č. 186/2004 Sb.,
zákonem č. 695/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb.
a zákonem č. 385/2005 Sb.
A MEZINÁRODNÍM ORGANIZACÍM
VÝKON SPRÁVNÍ ČINNOSTI NA ÚSEKU
OZONOVÉ VRSTVY A KLIMATICKÉHO
Anorganické kyslíkaté sloučeniny síry vyjádřené jako oxid siřičitý (dále jen “oxid siřičitý“),
Anorganické kyslíkaté sloučeniny dusíku vyjádřené jako oxid dusičitý (dále jen “oxidy dusíku“),
Těžké kovy a jejich sloučeniny vyjádřené jako kov (dále jen “těžké kovy“); těžkými kovy se rozumí kovy, případně metaloidy, které jsou stabilní a jejich specifická hmotnost je větší než 4 500 kg/m3,
g) vztah k Státnímu programu podpory úspor energie obnovitelných zdrojů, .
n) základní nástroje programu snižování emisí, a to .
n) souhrn stanovených požadavků a lhůt k dosažení cílů.programu,
*) Vztahuje-li se program na více znečišťujících látek, použije se pro základ jeho názvu pojem “Integrovaný národní, program snižování emisí“ s následným vyjmenováním znečišťujících látek nebo jejich stanovených skupin, jejichž emise jsou předmětem programu.
[1] Například Směrnice Rady ze dne 23. prosince 1991, kterou se normalizují a racionalizují zprávy o provádění některých směrnic týkajících se životního prostředí (91/692/EHS), Směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality ovzduší.
[1a] Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[2] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[3] Například občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
[3a] Vyhláška č. 227/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na pohonné hmoty pro provoz vozidel na pozemních komunikacích a způsob sledování a monitorování jejich jakosti.
[3b] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou.
[3c] Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů.
[3d] Článek 16 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003 o zdanění energetických výrobků a elektřiny.
[4] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
[4a] § 11 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
[5] Například zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
[6] Například zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
[7] Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
[7a] Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
[7b] § 3 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
[8] Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[9] Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
[9a] Čl. 18 odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech.
[10] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[10a] Nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší.
[11] Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
[11a] § 7 zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
[11b] Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
[11c] Kategorie uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
[12] Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
[13a] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2038/2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, pokud jde o inhalátory odměřených dávek a dávkovačů léčiv, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2039/2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, pokud jde o základní rok pro přidělení kvót hydrochlorfluoruhlovodíků.
[13b] Příloha VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2037/2000 ze dne 29. června 2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2038/2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, pokud jde o inhalátory odměřených dávek a dávkovačů léčiv, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2039/2000, kterým se mění nařízení (ES) č. 2037/2000 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, pokud jde o základní rok pro přidělení kvót hydrochlorfluoruhlovodíků.
[18] Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů.
[19] Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění zákona č. 334/1992 Sb.
[19a] Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
[20] Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
[21] Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů.
[21a] Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 317/2002 Sb. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
[21b] § 2 odst. 2 vyhlášky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
[22] Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
[23] Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb.
[+] Příloha č. 1 k zákonu č. 86/2002 Sb.
[+] Příloha č. 2 k zákonu č. 86/2002 Sb.
[+] Příloha č. 3 k zákonu č. 86/2002 Sb.
[+] Příloha č. 9 k zákonu č. 86/2002 Sb. |
http://www.klatovynet.cz/mukt/fr.asp?tab=mukt&id=3429&burl=&pt=UD | 2017-06-23T00:03:52 | [
" § 13",
" zákona č. 183",
" § 11",
" zákona č. 500",
" § 84",
" § 80",
" § 10",
" § 93",
" zákona č. 634"
] | ROZHODNUTÍ O UMÍSTĚNÍ STAVBY ŠVIHOV OPLOCENÍ ČÁSTI POZEMKU, UMÍST. 2 MOBIL.BUNĚK | MĚSTSKÝ ÚŘAD KLATOVY
Obsah stránky - rozhodnutí o umístění stavby Švihov oplocení části pozemku, umíst. 2 mobil.buněk Rychlý kontakt, odkazy Nepřehlédněte Městský úřadKlatovy a okolíInfocentrum
Obsah stránky - rozhodnutí o umístění stavby Švihov oplocení části pozemku, umíst. 2 mobil.buněk
rozhodnutí o umístění stavby Švihov oplocení části pozemku, umíst. 2 mobil.buněk MĚSTSKÝ ÚŘAD KLATOVY
V Klatovech, dne : 2.6.2009
OVÚP/4109/09
Městský úřad Klatovy, odbor výstavby a územního plánování, jako stavební úřad příslušný podle § 13 odst. 1 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), a jako místně příslušný stavební úřad podle § 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů v územním řízení posoudil podle § 84 až 91 stavebního zákona žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (dále jen "rozhodnutí o umístění stavby"), a žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území které, dne 16.3.2009 podali
(dále jen "žadatelé"), a na základě tohoto posouzení:
- Oplocení pozemku bude provedeno v kombinaci oc. sloupků a celodřevěné výplně výšky 1,70 m. Mobilní buňky velikosti 3,0 x 5,0 m a výšky do 2,5 m. Vstupy na pozemek budou řešeny z jižní a severní strany. Pro vstup z komunikace bude přes silniční příkop uložena dřevěná lávka. Umístění stavby na pozemku:
- Pozemek bude oplocen v hranicích pozemku jen v jeho jižní části. Délka oplocení s pozemkem p.č. 646 bude 82,0 m a délka oplocení s pozemkem p.č. 645/1 bude 80,0 m. Mobilní buňky budou umístěny vždy ve vzdálenosti 3,0 m od podélných stran oploceného pozemku. Od jižní hranice s pozemkem komunikace p.č. 1619/2 budou vzdáleny 38,0 m. I. Stanoví podmínky pro umístění stavby:
1. Stavba bude umístěna v souladu s ověřenou situací – zastavovacím plánem (č.v. 02), který je součástí dokumentace k územnímu řízení, kterou zpracoval Miroslav Stuchlík (ČKAIT 0201152). Výkres obsahuje současný stav území v měřítku katastrální mapy se zakreslením stavebního pozemku, požadovaným umístěním stavby, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb.
2. Oplocení musí respektovat ochranné pásmo el. vedení, které je celkem 15 m. V tomto pásmu nebude již oplocení řešeno. II. Vydává rozhodnutí o námitkách účastníků řízení:
Stavební úřad neobdržel žádné námitky:
Účastníci řízení na něž se vztahuje rozhodnutí o umístění stavby:
Jiří Tomášek, nar. 21.8.1965, Husova 106, 340 12 Švihov
B. Vydává podle § 80 a 92 stavebního zákona a § 10 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření
r o z h o d n u t í o z m ě n ě v y u ž i t í ú z e m í pro účel
- změna druhu pozemku parc.č. 647 (6690 m2) v katastrálním území Švihov u Klatov z trvalého travního porostu na zahradu. I. Stanoví podmínky pro nové využití pozemků:
Navrhovaná změna využití území bude v souladu s grafickou přílohou rozhodnutí, která obsahuje výkres současného stavu území v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic nově využívaného území a způsobu jeho nového využívání.
Účastníci řízení na něž se vztahuje rozhodnutí o změně využití území:
Dne 16.3.2009 podali žadatelé žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby a zároveň žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území. Stavební úřad spojil obě žádosti, které se týkaly jednoho pozemku a vedl jedno společné územní řízení. Stavební úřad oznámil zahájení územního řízení známým účastníkům řízení a dotčeným orgánům. K projednání žádosti současně nařídil veřejné ústní jednání spojené s ohledáním na místě na den 28.5.2009, o jehož výsledku byl sepsán protokol.
Umístění stavby z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací odsouhlasil pořizovatel této dokumentace, Město Švihov. Umístění stavby vyhovuje obecným požadavkům na využívání území.
- Město Švihov č.j. 70/09 ze dne 12.3.2009
- MěÚ Klatovy, koordinované stanovisko č. 171 - odbor životního prostředí ŽP/2854/09/Ro ze dne19.3.2009
- Správa a údržba silnic Klatovy zn. 737/09 ze dne 21.4.2009
- Vyjádření k sítím: ČEZ Distribuce a.s., č.j. 361/2009/Ku ze dne 10.2.2009 Stavební úřad zajistil vzájemný soulad předložených závazných stanovisek dotčených orgánů vyžadovaných zvláštními předpisy a zahrnul je do podmínek rozhodnutí.
Město Švihov, Pavel Chmelík, Mgr. Jana Kalašová, Jiří Fiala, Zemědělská vodohospodářská správa, Správa a údržba silnic Klatovy Vypořádání s návrhy a námitkami účastníků:
- Nebyly podány žádné připomínky.
Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení k odboru Krajského úřadu Plzeňského kraje podáním u zdejšího správního orgánu.
Rozhodnutí má podle § 93 odst. 1 stavebního zákona platnost 2 roky. Podmínky rozhodnutí o umístění stavby platí po dobu trvání stavby či zařízení, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci. Stavby již nevyžadují povolení stavby. Ing. Pavel Boublík v.r.
Správní poplatek podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích položky 18 písm. a) ve výši 1000 Kč byl zaplacen dne 1.6.2009. |
http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/CE84216DB130EF51C1257F1600366595?openDocument | 2019-05-27T00:11:02 | [
"\n§ 243",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 243",
" zákona č. 99",
" § 241",
" § 237"
] | 29 Cdo 3781/2015
Datum rozhodnutí: 10/08/2015
Spisová značka: 29 Cdo 3781/2015
ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.3781.2015.1
§ 243 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, proti žalovaným 1) VIRGO + s. r. o., se sídlem ve Strakonicích, Na Dubovci 140, PSČ 386 01, identifikační číslo osoby 26078767, 2) JUDr. P. B., a 3) P. T., oběma zastoupeným Mgr. Janem Hoškem, advokátem, se sídlem ve Strakonicích, Sokolovská 980, PSČ 386 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 396/2013, o dovolání druhého a třetího žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. ledna 2015, č. j. 6 Cmo 226/2014-160, takto:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání druhého a třetího žalovaných potvrdil usnesení ze dne 23. května 2014, č. j. 13 Cm 396/2013-151, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl návrh druhého a třetího žalovaných na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení téhož soudu ze dne 23. dubna 2014, č. j. 13 Cm 396/2013-139.
Proti usnesení odvolacího soudu podali druhý a třetí žalovaní dovolání, která Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahují vymezení toho, v čem dovolatelé spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Tomuto požadavku přitom dovolatelé, neuvádějíce v podaném dovolání ohledně předpokladů jeho přípustnosti (kromě citace textu ustanovení § 237 o. s. ř.) ničeho, zjevně nedostáli. |
http://kraken.slv.cz/11Tdo1233/2013 | 2018-07-16T13:04:41 | [
" soud ",
" § 274",
" § 274",
" § 67",
" § 68",
" § 68",
" § 69",
" § 73",
" § 74",
" soud ",
" § 256",
" § 265",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" § 265"
] | 11 Tdo 1233/2013
11 Tdo 1233/2013-11
Nejvyšší soud rozhodl dne 11. prosince 2013 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. B. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci ze dne 3. 7. 2013, sp. zn. 31 To 212/2013, v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 33 T 103/2012, t a k t o :
Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 19. 3. 2013, sp. zn. 33 T 103/2012, byl obviněný M. B. uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, za nějž byl podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku ve spojení s § 67 odst. 2 a § 68 tr. zákoníku odsouzen k peněžitému trestu ve výměře 100 denních sazeb po 400,- Kč, celkem ve výši 40.000,- Kč. Podle § 68 odst. 5 tr. zákoníku bylo obviněnému povoleno splnění peněžitého trestu ve splátkách po 4.000,- Kč měsíčně. Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku byl stanoven pro případ nesplácení peněžitého trestu náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců. Podle § 73 odst. 1 a § 74 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému rovněž uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 18 měsíců.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci usnesením ze dne 3. 7. 2013, sp. zn. 31 To 212/2013, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný M. B. dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Obviněný namítal, že odvolací soud rozhodl v rozporu se zákonem, neboť nepřihlédl k důkazům obhajoby a vinu postavil na nevěrohodných svědeckých výpovědích. Dovolatel zpochybňuje závěry soudů učiněných na základě provedeného dokazování, přičemž jejich postupem podle něj došlo k porušení zásady presumpce neviny. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a přikázal odvolacímu soudu věc k novému projednání a rozhodnutí, případně aby ve věci sám rozhodl.
Námitky obviněného, kterými zpochybňuje naprosto shodné výpovědi svědků V. P. a R. B., jejichž svědectví vzaly soudy za podklad svých skutkových závěrů, a provádí vlastní hodnocení jejich výpovědí, přičemž na základě toho ve svůj prospěch rozporuje soudy zjištěný důkazní stav, neodpovídají výše uvedeným hmotně právním požadavkům deklarovaného dovolacího důvodu. Námitky obviněného nesměrují proti nesprávnému právnímu posouzení skutku nebo jinému nesprávnému hmotně právnímu posouzení, ale výhradně proti hodnocení důkazů soudy nižších stupňů. Dovolatel tak neuplatnil žádnou námitku, která by byla způsobilá založit přezkumnou povinnost dovolacího soudu. Nad rámec výše konstatovaného Nejvyšší soud uvádí, že se ztotožňuje se závěrem soudů nižších stupňů o vině obviněného, která byla prokázána provedenými důkazy, přičemž z odůvodnění rozhodnutí obou soudů vyplývá zjevná logická návaznost mezi provedenými důkazy, jejich hodnocením a učiněnými skutkovými zjištěními na straně jedné a právními závěry soudů na straně druhé. Nejvyšší soud proto odkazuje na str. 4 odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, kde se tento soud podrobně zabýval obhajobou obviněného, náležitě vyhodnotil provedené důkazy jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu, což následně potvrdil i odvolací soud na str. 2, 3 odůvodnění rozhodnutí.
Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Jelikož Nejvyšší soud v posuzované věci shledal, že dovolání obviněného M. B. nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. |
http://www.firmo.cz/cs/spolecnost/47908912/agropodnik-as-zlin | 2017-01-16T22:08:18 | [
" soud ",
" § 69",
" § 10",
" § 27",
" § 4",
" § 25",
" § 33"
] | Agropodnik, a.s., Zlín | FIRMOFirmo, podnikání bez starostíMenu Ukázkový subjektUkázka Vyzkoušet ZDARMAVyzkoušet Přihlásit
RegistraceAgropodnik, a.s., ZlínZákladní informace
Struktura společnostiÚčast ve společnostechGraf vazebZjištěné problémyDotacePředmět činnostiEkonomické údajeInsolvenční rejstříkVolná místaVeřejné zakázkySbírka listinOchranné známky Zavřít panel Zobrazit panelTrendy20 634 tis. KčCelkové výnosy za rok 2015Trendy5 204 tis. KčZisk za rok 2015Trendy62 835 tis. KčAktiva celkem za rok 2015Trendy7Zaměstnanců za rok 2015Základní údaje
od 7.7.2014Kvítkovická 1386, 763 61 Napajedla Historické adresy
5.8.2003 - 7.7.2014Napajedla, Kvítkovická 1386, PSČ 7636126.1.1993 - 5.8.2003Zlín, Zarámí 88, PSČ 76001 Historické adresy z obchodního rejstříku
13.10.2003 - 29.12.2003Kvítkovická 1386, 763 01 SazoviceIČ
47908912
CZ47908912
26.1.1993 - 30.4.2002
n27cntv
26.1.1993 - 12.3.1997
Agropodnik, akciová společnost, Zlín, ve zkratce Agropodnik, a.s., Zlín
Krajský soud v Brně, odd. vložka: B 988
Základní jměníod 4.3.2011 41 636 000 Kč
Historické jmění5.9.2008 - 4.3.2011
35 200 000 Kč
16.10.2004 - 5.9.2008
32 608 000 Kč
6.9.2002 - 16.10.2004
10.12.1999 - 6.9.2002
8 138 000 Kč
25.8.1998 - 10.12.1999
89 738 000 Kč
28.1.1998 - 25.8.1998
104 238 000 Kč
6.9.1995 - 28.1.1998
128 382 000 Kč
26.1.1993 - 6.9.1995
131 364 000 Kč
61808724
29.9.2003 - 31.12.2005
7. července 2014 : Společnost se řídí stanovami schválenými valnou hromadou dne 16.06.2014.
4. března 2011 - 7. července 2014 : Společnost se řídí stanovami schválenými valnou hromadou 27.01.2011.
5. září 2008 - 4. března 2011 : Společnost se řídí stanovami schválenými valnou hromadou 25.6.2008.
29. prosince 2003 - 4. března 2011 : Společnost AG Napajedla a.s., se sídlem Napajedla, Kvítkovická č. 1386, PSČ 763 61, IČ: 25332023, zanikla převodem jmění na společnost:Agropodnik, a.s., Zlín, se sídlem v Napajedlí... ch, Kvítkovická 1386, PSČ 763 61, IČ 47908912, jako společnost nástupnickou, která je jediným akcionářem společnosti AG Napajedla, se sídlem Napajedla, Kvítkovická č. 1386, PSČ 763 61, IČ 25332023. zobrazit více
26. ledna 1993 - 4. března 2011 : Společnost vznikla přeměnou Agropodniku, společný podnik, Zlín,zapsaného pod Do 694 obchodního rejstříku okresního soudu Brno -venkov, zrušeného a vymazaného podle § 69 zák. č. 513... /1991 Sb. zobrazit více
16. října 2004 - 5. září 2008 : Společnost se řídí stanovami schválenými valnou hromadou 8.6.2004.
4. října 2003 - 16. října 2004 : Společnost se řídí stanovami schválenými valnou hromadou 29.04.2003.
10. prosince 1999 - 16. října 2004 : Společnost předložila stanovy v novém znění schválené valnouhromadou 26.1.1999.
25. srpna 1998 - 16. října 2004 : Společnost se řídí stanovami ze dne 14.10.1997.
28. ledna 1998 - 16. října 2004 : Společnost se řídí stanovami ze dne 14.10.1997.
12. března 1997 - 16. října 2004 : Zapisuje se nové znění stanov přijaté valnou hromadou dne24.1.1997.
10. prosince 1996 - 16. října 2004 : Změna stanov § 10 odst. 2 a § 27 valnou hromadou 23.10.1995.
10. prosince 1996 - 16. října 2004 : Zapisuje se změna stanov § 4, § 25 odst. l, § 33odst. la, odst. lb se ruší, přijatá valnou hromadou14.5.1996.
28. února 2002 - 6. září 2002 : Zapisuje se usnesení mimořádné valné hromady ze dne 6.11.2001,která rozhodla o snížení základního kapitálu společnosti očástku 6,100.000,- Kč. Tato částka představuje vlastní akcie... vlistinné podobě v držení společnosti. Akcie budou podlerozhodnutí mimořádné valné hromady zničeny. zobrazit více
24. května 1999 - 10. prosince 1999 : Zapisuje se usnesení mimořádné valné hromady ze dne 26.1.1999,která svým usnesením rozhodla:- o nabytí vlastních akcií o celkové jmenovité hodnotě81.600.000,- Kč a to směnou za akc... ie dceřinných společností,- o snížení základního jmění o částku 81.600.000,- Kč, kterážtočástka představuje vlastní akcie v listinné podobě v drženíspolečnosti. zobrazit více
28. ledna 1998 - 25. srpna 1998 : Zapisuje se usnesení mimořádné valné hromady ze dne 14.10.1997,která rozhodla o snížení základního jmění společnosti o částku14,500.000,- Kč. Tato částka představuje vlastní akcie ... vlistinné podobě v držení společnosti. Akcie budou podlerozhodnutí mimořádné valné hromady zničeny. zobrazit více
28. ledna 1998 - 28. ledna 1998 : Zapisuje se usnesení mimořádné valné hromady ze dne 15.4.1997která rozhodla o snížení základního jmění společnosti o částku24.144.000,-Kč. Tato částka představuje vlastní akcie v l... istinnépodobě v držení společnosti. Akcie budou podle rozhodnutímimořádné valné hromady zničeny. zobrazit více
21. května 1997 - 28. ledna 1998 : Zapisuje se usnesení mimořádné valné hromady ze dne 15.4.1995která rozhodla o snížení základního jmění společnosti o částku24.144.000,-Kč. Tato částka představuje vlastní akcie v l... istinnépodobě v držení společnosti. Akcie budou podle rozhodnutímimořádné valné hromady zničeny. zobrazit více
13. června 1994 - 10. prosince 1996 : Zástupce ředitele: Milada Forstová- Napajedla, tř. T. Bati 946
17. května 1993 - 10. prosince 1996 : Zástupce ředitele: JUDr. Vladislav Štefka- Zlín, Okružní 4550
26. ledna 1993 - 10. prosince 1996 : Ředitel: ing. Miroslav Čejka- Napajedla, Komenského 1507
26. ledna 1993 - 13. června 1994 : Zástupce ředitele: ing. Rudolf Jaroš- Zlín-Malenovice, Tyršova 890
26. ledna 1993 - 17. května 1993 : Zástupce ředitele: ing. Miroslav Konečný- Napajedla, Komenského 1381 |
http://slideplayer.cz/slide/5671432/ | 2017-05-23T12:30:27 | [
" §2",
" Čl. 169",
"\nČl. 169",
" čl. 153",
" čl. 95",
"\nČl. 114",
" čl. 95",
" Čl. 36",
" Čl. 191",
" čl. 174",
"\nČl. 168",
" čl. 152",
" čl. 129",
" čl. 87",
" čl. 153",
" čl. 169",
" čl. 169",
" soud ",
" Čl. 153"
] | Spotřebitel v právu ES/EU Jana Dudová. Vymezení – vzájemné vazby Veřejnoprávní -obecně, -kvalitativní parametry (prohlášení o shodě) -potravinové právo, - ppt stáhnout
Prezentace na téma: "Spotřebitel v právu ES/EU Jana Dudová. Vymezení – vzájemné vazby Veřejnoprávní -obecně, -kvalitativní parametry (prohlášení o shodě) -potravinové právo,"— Transkript prezentace:
Spotřebitel v právu ES/EU Jana Dudová
Vymezení – vzájemné vazby Veřejnoprávní -obecně, -kvalitativní parametry (prohlášení o shodě) -potravinové právo, -ochrana veřejného zdraví Soukromoprávní -odpovědnost za škodu -smluvní vztahy …
jednotlivec, který uspokojuje své vlastní nebo rodinné potřeby – srov. §2/1 ZOS: FO, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání Čl. 169 SFEU (bývalý čl 153 SES) – „homo oeconomicus passivus“ regulace bezpečnosti spotřebitele versus ochrana ekonomického prostředí Právo ES/EU – řada pravomocí, které obsahují ochranu spotřebitele – např. v rámci zemědělské politiky, ŽP a zdraví
Čl. 169 SFEU (bývalý čl. 153 SES) 1.K podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Unie k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podpoře jejich práva na informace, vzdělávání a práva sdružovat se k ochraně svých zájmů. 2.Unie přispívá k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím: a) opatření přijatých podle článku 114 (bývalý čl. 95 SES)v souvislosti s vytvářením vnitřního trhu; b) opatření, která podporují, doplňují a sledují politiku členských států.
EP a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímají opatření (viz odst. 2 písm. b). Tato opatření nebrání členskému státu zachovávat nebo zavádět přísnější ochranná opatření. Opatření musí být slučitelná se Smlouvami. Jsou oznamována Komisi.
Čl. 114 SFEU (bývalý čl. 95 odst. 3 SES): EP a Rada po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímají opatření ke sbližování vnitřního trhu Čl. 36 SFEU: potraviny a léky – členské státy mohou vydávat vnitrostátní předpisy jenom potud, pokud EU nevydala předpisy vlastní Čl. 191 SFEU (bývalý čl. 174 SES): ochrana ŽP, členské státy mohou přijmout z mimoekonomických důvodů OŽP dočasná opatření v rámci kontroly.
Čl. 168 SFEU (bývalý čl. 152 SES) 1. Při vymezení a provádění všech politik a činností Unie je zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Činnost Unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Tato činnost zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu a sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasné varování před nimi a boj proti nim. Unie doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informačních a prevenčních opatření.
EP a Rada mohou řádným legislativním postupem a po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů rovněž přijmout pobídková opatření určená k ochraně a zlepšování lidského zdraví, a zejména k boji proti nejzávažnějším přeshraničním nemocem, opatření týkající se sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasného varování před nimi a boje proti nim, jakož i opatření, která mají za svůj přímý cíl ochranu veřejného zdraví, pokud jde o tabák a zneužívání alkoholu, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států. Při činnosti Unie je uznávána odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče.
Vývoj Paříž 1972 – poprvé vyslovena podpora spotřebitele 1973 – Komise zřizuje oddělení pro ochranu ŽP a ochranu spotřebitele(1989 – rozdělení na 2 samost.odd.) Komise svolává poprvé poradní spotřebitelskou radu a vydává návrh 1. programu spotřebitele 1975 – schválení 1. programu spotřebitele 1981 – Komise stanoví Katalog práv spotřebitele základní práva: právo na ochranu zdraví a bezpečnosti právo na ochranu hospodářských zájmů právo na náhradu utrpěné škody právo na informace a vzdělání právo na řádný proces reakce na slabší vyjednávací pozici spotřebitele vůči „nabíziteli“, obsáhlý program sociální ochrany
1982 – 2. program ochrany spotřebitele (5 let) 1990 - 1992 – tříletý akční plán na ochranu spotřebitele (opatření v rámci 4 oblastí ochrany spotřebitele): zastoupení spotřebitele informace spotřebitele bezpečnost spotřebitele smluvní ochrana spotřebitele 1992 – Smlouva o EU – nový čl. 129a: závazek ES zabývat se celým spektrem ochrany spotřebitele
1993 – 1995 – druhý akční plán na ochranu spotřebitele konsolidace předpisů evropského práva 1996 – 1998 – „Priority politiky v oblasti ochrany spotřebitele“: zlepšování výchovy a informovanosti zohlednění zájmů spotřebitelů na vnitřním trhu ochrana spotřebitele u finančních služeb a při veřejném zásobování opatření na posílení důvěry spotřebitele v potraviny podpora spotřeby slučitelné s ochranou ŽP konsolidace a rozšíření zastupování zájmů spotřebitele (zájmy ochrany spotřebitele jsou velmi mnohotvárné)
1997 – EP koncipuje novou politiku na ochranu zdraví spotřebitele a bezpečnost potravin (aféra BSE) vydání „Zelené knihy“obecné zásady potravinového práva EP – Prohlášení o bezpečnosti potravin 1999 – EP a Rada přijímají „Obecný rámec pro činnost ES ve prospěch spotřebitelů“ 1999 – 2001 - usnesení Rady o politice ES v oblasti ochrany spotřebitele navazuje na „Obecný rámec“ (následně prodlouženo do 31.12. 2003) 2000 – Bílá kniha o bezpečnosti potravin 2003 – 2008 – 1.akční program ES v oblasti ochrany veřejného zdraví (rozhodnutí EP a Rady 178/6 2002/ES) 2008 – 2013 – 2. akční program EU v oblasti ochrany veřejného zdraví (rozhodnutí EP a Rady 1350/2007/ES) – zdravý životní styl, snižování zdrav.nerovností, důraz na zdraví dětí 2007 – 2013 – akční program ES/EU v oblasti ochrany zdraví spotřebitele ( rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1926/2006/ES ze dne 18. prosince 2006)
1962 – 1972 -Kontaktní výbor pro otázky ochrany spotřebitele (fórum pro spolupráci evropských organizací na ochranu spotřebitele.) 1973 – Komise zřizuje Útvar pro ochranu ŽP a spotřebitele 1989 –vznikají 2 samostatné útvary – pro ochranu spotřebitele a pro ochranu ŽP, oba byly později sloučeny do Generálního ředitelství pro politiku na ochranu ŽP, ochranu spotřebitele a jadernou bezpečnost 1995 – stanoví Komise nový Spotřebitelský výbor (struktura se více přiblížila čl. státům) 1997 vzniká Úřad pro veterinární medicínu a potraviny a ten je přiřazen ke GŘ pro politiku na ochranu spotřebitele a ochranu zdraví 2002 – Evropský potravinový úřad 2005 – Evropská komise: Výkonná agentura pro program veřejného zdraví 2008 – dosud: Výkonná agentura pro zdraví a spotřebitele – EAHC (Executive Agency for Health and Consumers) Dostupné z: http//europa.eu/agencies/ex ecutive_agencies/eahc/index_cs.htm
Základy ochrany spotřebitele v primárním právu Před vydáním JEA (28. 2. 1986) pouze v rámci agrární politiky, soutěžního práva čl. 87 SES podpora sociálního charakteru pro jednotlivé spotřebitele, pokud se udělují bez diskriminace podle původu zboží 1986 – JEA – příspěvek k posílení ochrany spotřebitele 7. 2. 1992 – Smlouva o EU, do SES vložena hl. XI „Ochrana spotřebitele“ – čl. 153 SES, nyní čl. 169 SFEU
1999 Amsterodamská smlouva – ochrana spotřebitele jako vlastní politika (nikoli jako dříve příspěvek k politikám ostatním) rozšíření práv spotřebitelů na informace vůči třetím osobám vlastní zastoupení spotřebitelů, zaručeno právo sdružovat se k ochraně svých zájmů Vloženo průřezové ustanovení, podle něhož požadavky na ochranu spotřebitele je třeba zohlednit i v provádění jiných politik a činností Společenství Lisabonská smlouva: čl. 169 SFEU Aktivity WHO
Politika na ochranu spotřebitele šifra, ex post - zaměření se na vzniklé hrozby, diferencování podle příslušné problémové situace, právo ES/EU doposud pouze potírá ohniska nebezpečí pro spotřebitele, ne ucelený koncept, proto návazně problém i v rámci sekundárního práva vzor spotřebitele, který jedná v zásadě rozumně a pozorně, dokáže se zorientovat ze vzoru spotřebitele se odvozují nástroje jeho ochrany (zejména informování a zastupování spotřebitelských zájmů) Ochrana spotřebitele jako ospravedlnění pro zásahy čl. států do základních svobod - viz zejména rozsudek Cassis de Dijon, ve kterém ESD uznal poprvé „kategorické požadavky poctivosti obchodního styku a ochrany spotřebitelů“ jako kritérium pro výjimku z opatření s rovnocennými účinky. Ospravedlnění takových zásahů vyplývá z Amsterodamské smlouvy.
Priority spotřebitelské politiky 2011 - 2014 priority vycházejí ze základních práv spotřebitelů definovaných ve Směrnici OSN pro ochranu spotřebitelů A/RES/39/248, kterými jsou práva na: ochranu zdraví a bezpečnosti ochranu ekonomických zájmů odškodnění, informace a výchovu, zastoupení při řešení uplatňování nároků sdružování k ochraně zájmů spotřebitelů odpovědnou volbu ve vztahu k životnímu prostředí a sociálním dopadům spotřeby.
Bezpečnost výrobků Obecná směrnici o bezpečnosti výrobků: http://ec.europa.eu/consumers/safety/rapex/index_en.ht m. http://ec.europa.eu/consumers/safety/rapex/index_en.ht m Specifická pozornost je pak dále věnována bezpečnosti potravin: http://ec.europa.eu/food/index_en.htm.http://ec.europa.eu/food/index_en.htm Nástroje v oblasti bezpečnosti výrobků se člení následujícím způsobem: Obecná směrnice o bezpečnosti výrobků Chemikálie ve výrobcích Další legislativa EU v oblasti bezpečnosti výrobků Závazky pro vadné výrobky
Sítě a služby veřejného zájmu všeobecná politická orientace vůči službám veřejného zájmu, přístup spotřebitelské politiky vůči službám veřejného zájmu, přehledy názorů ke spokojenosti spotřebitelů služeb veřejného zájmu, relevantní legislativa.
Zajištění bezpečného nakupování nekalé obchodní praktiky, evropské smluvní právo, zneužití postavení a komparativní reklama, cenové indikace, nekalé smluvní podmínky, prodej zboží a záruky, distanční prodej. http://ec.europa.eu/consumers/cons_int/index_en.htm
Vynutitelnost spotřebitelských práv řešení stížností spotřebitelů řešení spotřebitelského sporu alternativně mimo soud vytvoření Evropské sítě spotřebitelských center vytváření užitečných manuálů pro spotřebitele jak účinně komunikovat s justicí a ostatními relevantními institucemi v případě jejich potřeby výchova a vzdělávání, granty….
Stáhnout ppt "Spotřebitel v právu ES/EU Jana Dudová. Vymezení – vzájemné vazby Veřejnoprávní -obecně, -kvalitativní parametry (prohlášení o shodě) -potravinové právo,"
Podobné prezentace Spotřebitel v komunitárním právu Jana Dudová. jednotlivec, který uspokojuje své vlastní nebo rodinné potřeby Čl. 153 SES – „homo oeconomicus passivus“ |
http://kraken.slv.cz/17VSOL286/2017 | 2018-07-20T18:05:21 | [
" soud ",
"\nSoud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 3028",
" zákona č. 89",
" zákona č. 40",
" zákona č. 513",
" soud ",
" § 170",
" § 170",
" § 170",
" Soud ",
" § 170",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 142",
" soud ",
" soud ",
" § 170",
" § 39",
" soud ",
" § 212",
" soud ",
" § 170",
" § 170",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 111",
" § 235",
" § 241",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 142",
" soud ",
" soud "
] | 17 VSOL 286/2017-76
36 ICm 3335/2015 17 VSOL 286/2017-76 (KSOS 36 INS 13597/2015) ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Maiové a soudkyň JUDr. Magdaleny Vinklerové a JUDr. Lenky Kypré ve věci žalobce BP Integralis Limited, sídlem Diagorou 4, Kermia Building, 6th Floor, Office 601, PC 1097, Nikósia, Kypr, registrační číslo 255048, zastoupeného Mgr. Ivo Siegelem, advokátem v Praze 1, Školská 695/38, PSČ 110 00, proti žalovanému Mgr. Ing. Bohumilu Kaduchovi, sídlem 702 00 Ostrava, Sadová 553/8, insolvenčnímu správci dlužnice Pavly anonymizovano , anonymizovano , bytem 747 21 Kravaře u Hlučína, Dvořisko, Ludmily Hořké 58/40, zastoupenému Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem v Brně, tř. Kpt. Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, o určení popřené pohledávky, jako incidenční spor v insolvenčním řízení dlužnice Pavly anonymizovano , anonymizovano , bytem 747 21 Kravaře u Hlučína, Dvořisko, Ludmily Hořké 58/40, vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 13597/2015, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 3. 2017, č. j. 36 ICm 3335/2015-39 (KSOS 36 INS 13597/2015),
I. Rozsudek soudu prvního stupně se p o t v r z u j e. isir.justi ce.cz (KSOS 36 INS 13597/2015)
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 4 837,50 Kč, k rukám advokáta žalovaného, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Soud prvního stupně v záhlaví označeným rozsudkem žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že má za dlužnicí Pavlou anonymizovano pohledávky, a to v rozsahu části pohledávky č. 1 ve výši 33 317 Kč z titulu jistiny a pohledávku č. 2 ve výši 626 600 Kč z titulu části jistiny vzniklé kapitalizací smluvního úroku, obě podle Smlouvy o úvěru č. 1 F1 01149/2010 ze dne 18. 3. 2010, zajištěné zástavním právem k nemovitostem, specifikovaným ve výroku I., zamítl; určil, že část pohledávky č. 1 žalobce za dlužnicí Pavlou anonymizovano ve výši 70 223 Kč z titulu jistiny podle Smlouvy o úvěru č. 1F101149/2010 ze dne 18. 3. 2010, zajištěná zástavním právem k nemovitostem, specifikovaným ve výroku II., je po právu a rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 9 972 Kč (80,80 % nákladů vynaložených). V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně konstatoval skutková tvrzení, uvedená žalobcem v žalobě, kterou se žalobce domáhal určení, že má za dlužnicí pohledávky ve výši přihlášené v insolvenčním řízení; konstatoval podstatný obsah stanoviska žalovaného k žalobě, v němž žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby; uvedl zjištění, která učinil z listin tvořících součást spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. KSOS 36 INS 13597/2015. Z hlediska skutkového stavu věci poté, kdy zdůraznil, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že k datu rozhodování soudu byla na úvěr dle Smlouvy o úvěru č. 1F 101149/2010 (dále jen Smlouva) všemi zavázanými osobami na straně dlužníků zaplacena částka 372 000 Kč, uvedl, že původní věřitel 1. faktorská s.r.o. uzavřel s dlužníkem Ladislavem anonymizovano , anonymizovano a vedlejšími účastníky Annou anonymizovano , Ladislavem anonymizovano (st.) a Pavlou anonymizovano (insolvenční dlužnicí), zavázanými společně a nerozdílně, Smlouvu, na základě které se zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr ve výši 400 000 Kč pro podnikatelské účely a dlužník se zavázal peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěr měl být splacen ve 240 měsíčních splátkách á 5.790 Kč, které v sobě měly zahrnovat jak splátky jistiny, tak i splátky úroků z úvěru, byly splatné vždy k 28. dni měsíce, a to v době do 28. 4. 2010 do 28. 3. 2030. Ve vztahu k předmětné Smlouvě soud uvedl svá zjištění z obsahu této listiny, zejména článku VII. odst. 3, v němž bylo dohodnuto, že v případě, kdy kterákoli ze zavázaných osob podá na sebe insolvenční návrh, nastává splatnost celého úvěru okamžikem, kdy byl insolvenční návrh doručen soudu, ujednání obsažené v článku III. odst. 9 ohledně zesplatnění úvěru a povinnosti zaplatit jak nesplacenou část úvěru, tak i dosud nesplacené úroky za celou sjednanou dobu úvěru včetně nesplaceného příslušenství a nesplacených oprávněných nároků věřitele (úroků z prodlení, smluvních pokut atd.), a zjištění z článku IV. odst. 2, v němž bylo obsaženo ujednání týkající se úroků z úvěru, jejich výpočet, splatnost a rovněž ujednání, že v případě, kdy úrok nebude uhrazen v den (KSOS 36 INS 13597/2015) splatnosti, hledí se na něj jako na nový úvěr věřitele vůči dlužníkovi, který se k témuž dni slučuje s dosavadním úvěrem, tedy připočítává se k jistině dosavadního úvěru a stává se jeho součástí. Soud vzal dále za zjištěno: že pohledávka ze Smlouvy o úvěru byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem (ve vlastnictví manželů Anny a Ladislava anonymizovano ); že původní věřitel dne 14. 10. 2011 uzavřel s žalobcem smlouvu, dle které na žalobce postoupil soubor pohledávek, mezi nimi i pohledávku ze Smlouvy; že dlužník ze Smlouvy a vedlejší účastníci na straně dlužníka v rámci Dodatku č. 1 ke Smlouvě prohlásili, že v plném rozsahu uznávají svůj závazek ze smlouvy, který ke dni 28. 7. 2015 činí 240× 5 790 Kč, snížený o zaplacenou částku 372 000 Kč, smluvní pokutu z prodlení ve výši 4 342,50 Kč, že k dluhu přistoupila (při uzavírání Dodatku č. 1) jako přistupující dlužník Veronika anonymizovano , která se zavázala za dosavadního dlužníka peněžní závazek splnit. Z hlediska skutkového stavu soud prvního stupně rovněž uvedl, že žalobce své nároky ze Smlouvy v souvislosti s přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení vyčíslil částkou 1 029 600 Kč, přičemž nebylo tvrzeno, tedy ani prokázáno, že by ze strany insolvenční dlužnice došlo k porušení povinností v tom, že by splátky dle Smlouvy nebyly do jejího úpadku řádně hrazeny. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně, s odkazem na ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posoudil dle zákona č. 40/1964 Sb. (dále ObčZ) a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále ObchZ) ve znění účinném do 31. 12. 2013. Po podřazení zjištěného skutkového stavu věci pod příslušná zákonná ustanovení uvedl, že Smlouvu o úvěru uzavřenou dne 18. 3. 2010 mezi dlužníkem Ladislavem anonymizovano a vedlejšími účastníky na straně dlužníka a věřitelem 1. faktorská s.r.o. hodnotí jako platně uzavřenou úvěrovou smlouvu (doplněnou Dodatkem č. 1 ze dne 7. 9. 2015). Protože si účastníci smluvního vztahu, mimo jiné, sjednali možnost předčasného zesplatnění úvěru v souvislosti se zahájením insolvenčního řízení zaměřil se soud na posouzení této okolnosti, tedy otázky, zda uvedené ujednání je ujednáním platným. S odkazem na ustanovení § 170 písm. a) IZ a judikaturu Nejvyššího soudu ČR konstatoval, že konečným efektem sporného ujednání (článek VII. odst. 3 smlouvy ve spojení s článkem III. odst. 9) v části připouštějící možnost zesplatnění také veškerých budoucích úroků z úvěru v případě insolvence osob zavázaných na straně dlužníků (podáním insolvenčního návrhu), je obcházení ustanovení § 170 písm. a) IZ. I když nelze zpochybnit, a zákon to ani výslovně nevylučuje, možnost sjednat okamžitou splatnost úroků, které se vztahují i k obdobím po rozhodnutí o úpadku, v důsledku čehož původně budoucí úroky přirostou k jistině ještě před prohlášením úpadku nebo dokonce před zahájením insolvenčního řízení, nicméně vyloučení závazného pravidla záměrným použití prostředku, který sice sám o sobě není zákonem zakázaným, je ve svém důsledku obcházením zákona. Jinými slovy řečeno, ujednání o kapitalizaci úroků ve smlouvě v posuzované věci je sice formální dovoleným smluvním ujednáním, vedoucím však k takovému důsledku, který je z hlediska účelu ustanovení § 170 písm. a) IZ a zásad poměrného uspokojení věřitelů dlužníka, nežádoucí. Soud prvního stupně zdůraznil, že jedním z cílů insolvenčního řízení je také poskytnutí ochrany dlužníka před dalším navyšováním jeho dluhů v důsledku úroků a smluvních sankcí navyšujících se pro jeho neschopnost uhradit své závazky. (KSOS 36 INS 13597/2015)
Třebaže předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena několik let před zahájením insolvenčního řízení, tato skutečnost nevylučuje záměr původního věřitele obejít sjednáním okamžitého zesplatnění úroků v důsledku insolvence limit stanovený v § 170 písm. a) IZ. Tento záměr lze dovodit i ze skutečnosti, že původní věřitel je či byl poskytovatelem velkého množství úvěrů a z jeho strany šlo o nastavení obchodního modelu, tedy opakovaně po několik let používaného smluvního vzoru, umožňující obejití daného ustanovení insolvenčního zákona. Soud dále uvedl, že ujednání, dle něhož jsou úroky z úvěru splatné jednou měsíčně v den pravidelné splátky úvěru a v případě kdy je ujednáno, že nebude-li úrok z úvěru uhrazen, hledí se na něj jako na nový úvěr a slučuje se s dosavadním úvěrem, nelze takové ujednání vykládat tak, jak dovozuje žalobce, a sice že sjednané úroky se stávají součástí jistiny i v případě zesplatnění celé pohledávky z důvodu zahájení insolvenčního řízení, neboť dle obsahu tohoto ujednání mohou být (budou) úroky připočteny k jistině pouze tehdy, kdy konkrétní úroky, nebo konkrétní splátky nebudou uhrazeny v den pravidelné splátky. K takové situaci však v posuzované věci nedošlo a soud proto uzavřel, že ujednání o zesplatnění úvěru (včetně úroků) pro podání insolvenčního návrhu je neplatné, k zesplatnění úvěru nemohlo dojít. Následně se soud prvního stupně podrobně zabýval výpočtem úroků, za účelem zjištění jejich výše ke dni rozhodnutí o úpadku, tj. ke dni 9. 6. 2015, k němuž byly splatné splátky úvěru za dobu od 28. 4. 2010 do 28. 5. 2015; provedl výpočet započtených plateb uhrazených ze strany dlužníků a na základě svých výpočtů, včetně započtení jednotlivých plateb na jistinu a úroky, uzavřel, že ohledně jistiny úvěru není nárok žalobce v rozsahu 33 317 Kč důvodný a nedůvodný je zcela v rozsahu požadovaných kapitalizovaných úroků z úvěru. S ohledem na výsledek řízení, úspěch a neúspěch sporných stran, rozhodl o náhradě nákladů řízení s odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř.
Proti tomuto rozsudku, a to do výroku I. a závislého výroku III. (o nákladech řízení), podal žalobce včas odvolání. Shrnul v něm skutková zjištění soudu prvního stupně ze Smlouvy o úvěru č. 1F 101149/2010 ze dne 18. 3. 2010, a to jak ohledně předmětu úvěru, tak účastníků úvěrové smlouvy, skutková zjištění ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2011, uzavřené mezi postupitelem-původním věřitelem (1. faktorská s.r.o.) a postupníkem-žalobcem, zjištění o zesplatnění úvěru a zjištění z Dodatku č. 1 ke Smlouvě o úvěru, v němž jak hlavní dlužník, tak spoludlužníci, včetně insolvenční dlužnice, uznali dluh plynoucí ze smlouvy o úvěru. Namítl, že ačkoli soud prvního stupně činil zjištění z Dodatku č. 1 ke Smlouvě o úvěru, svá skutková zjištění týkající se zejména uznání dluhu provedeného tímto Dodatkem nesprávně posoudil a vyvodil z nich nesprávné závěry. Zdůraznil, že v Dodatku bylo smluvními stranami konstatováno, že žalobci vzniklo právo na okamžité splacení celého úvěru a v souladu s tím byl také dluh uznán, vyjma již uhrazené částky. Za této situace nebylo možno dovodit, že dílčí pohledávka č. 1 je po právu pouze zčásti, ačkoli byla i insolvenční dlužnicí uznána. K uznání dluhu sice došlo po rozhodnutí o úpadku insolvenční dlužnice, žalobce je však přesvědčen o tom, že tato skutečnost nemůže mít na uznání dluhu negativní dopad. (KSOS 36 INS 13597/2015)
Zdůraznil, že Dodatkem byl uznán dluh ze Smlouvy o úvěru ve výši 1 017 600 Kč jako splatný a existující. Ve vztahu k pochybením ohledně skutkového stavu namítl i nesprávné právní posouzení, odkazoval-li soud prvního stupně na ustanovení § 170 písm. a) IZ a současně dovodil, že ujednání o okamžitém zesplatnění úvěru v případě podání insolvenčního návrhu je obcházením zákona a způsobuje jeho neplatnost dle ustanovení § 39 ObčZ. Dle jeho mínění je ujednání o zesplatnění půjčky či úvěru platné i v případě, kdy zesplatnění je důsledkem zahájení insolvenčního řízení, neboť nejde o ujednání nestandardní, je-li obdobně připuštěno z důvodů prodlení. V této souvislosti uvedl svoji úvahu o tom, že ujednání o zesplatnění pro případ zahájení insolvenčního řízení zavázané osoby je logickým krokem doplňujícím zajištění pohledávky zástavním právem, když v případě, kdy by nebylo možno při zahájení insolvenčního řízení dojít k zesplatnění půjčky či úvěru, mohl by být věřitel zbaven zástavního práva, které bylo zřízeno za účelem zajištění jeho pohledávky, neboť z pohledávky by byl splatný pouze zlomek představovaný dospělými splátkami. Tento splatný zlomek by pak nebylo možno uspokojit ze zástavy a důsledkem takovéto situace by byl zánik zástavního práva a zbytek pohledávky by zůstal nezajištěný. S odkazem na uvedené navrhl změnu rozsudku soudu prvního stupně v napadených výrocích tak, že žalobě bude zcela vyhověno, případně rozsudek v napadeném rozsahu zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný k odvolání žalobce uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za zcela věcně správný. Pokud žalobce v odvolání odkazuje na soudní judikaturu, jde o rozhodnutí, která se posuzované věci nedotýkají. V jím označených judikátech bylo rozhodováno v případech, kdy došlo k zesplatnění úvěru z důvodu prodlení dlužníka, v posuzované věci ve vztahu k insolvenční dlužnici je situace zcela jiná, neboť dlužnice řádně plnila, žalobcem nebylo ani tvrzeno, tím méně mohlo být prokazováno, že by z její strany došlo k prodlení a zesplatnění úvěru tak bylo pouze důsledkem podaného insolvenčního návrhu.
Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, v rozsahu dotčeném odvoláním, i řízení mu předcházející (§ 212, § 212a o.s.ř.), a po jednání ve věci (§ 214 o.s.ř.), dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se žalobou, doručenou soudu prvního stupně dne 25. 8. 2015, domáhal vůči žalovanému určení, že má za dlužnicí Pavlou anonymizovano pohledávku v celkové výši 1 029 600 Kč, sestávající se z dílčích pohledávek-č. 1 v celkové výši 400 000 Kč jako jistiny úvěru a č. 2 ve výši 629 600 Kč jako část jistiny vzniklé kapitalizací úroků sjednaných ve Smlouvě o úvěru, vše vyplývající ze Smlouvy uzavřené mezi původním věřitelem 1. faktorská s.r.o. na straně jedné a dlužníkem Ladislavem anonymizovano , vedlejšími účastníky-manžely Annou a Ladislavem anonymizovano a insolvenční dlužnicí na straně druhé. Tvrdil, že pohledávku přihlásil u insolvenčního soudu v insolvenčním řízení vedeném na dlužnici Pavlu anonymizovano jako pohledávku nevykonatelnou, zajištěnou (KSOS 36 INS 13597/2015) na základě zástavní smlouvy, jejímž předmětem byly nemovitosti v žalobě specifikované. Dále v žalobě uvedl, že při přezkumném jednání, konaném dne 30. 7. 2015 v rámci insolvenčního řízení, žalovaný jako insolvenční správce popřel dílčí pohledávky žalobce, a to dílčí pohledávku č. 1, která byla uplatněna v celkové výši 400 000 Kč, popřel co do výše 103 540 Kč z toho důvodu, že s ohledem na dobu splácení úvěru došlo již k zaplacení části jistiny v této výši a pohledávka tak v tomto rozsahu zanikla. Dílčí pohledávku č. 2 přihlášenou ve výši 629 600 Kč popřel v celém rozsahu a jako důvod uvedl, že nelze úvěr zesplatnit takovýmto způsobem a že takto nárokovaná pohledávka vůbec nevznikla. Žalobce v žalobě odkázal na Smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které se stal věřitelem předmětných pohledávek, dále poukázal na ujednání ve Smlouvě o úvěru, zejména ve vztahu k okolnostem, za nichž dochází k zesplatnění úvěru včetně sjednaného úroku, a vyslovil své přesvědčení o tom, že sjednání zesplatnění úvěru, resp. kapitalizaci úroků nelze vnímat jako ujednání, které by bylo v rozporu s ustanovením § 170 IZ. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobce i nadále neuznává a trvá na důvodech popření pohledávek s odkazem na dokumenty tvořící součást insolvenčního spisu, zejména přihlášku popřených pohledávek a její přílohy. Současně uvedl, že postup žalobce, který pouze z důvodu podání insolvenčního návrhu dlužnicí požaduje okamžité splacení veškerých částek, které měly být splatné do roku 2030, je v rozporu s dobrými mravy a je rovněž zákazem uspokojování úroků po datu úpadku dle ustanovení § 170 IZ. V podrobnostech pak uvedl, že z hlediska skutkového se posuzovaná věc vyznačuje tím, že ze strany dlužnice nedošlo k porušení povinností, platby dle smlouvy byly řádně hrazeny a podle smlouvy tak byla uhrazena značná část nejen úroků, ale i jistiny. Dle výpočtu žalovaného tak bylo na jistině zaplaceno 103 540 Kč, tedy částka, která byla právě z důvodu úhrady popřena. Odkázal na soudní judikaturu, konkrétně usnesení Vrchního soudu v Praze (č. j. 101 VSPH 232/2013-63), v němž byla posuzována důvodnost přihlášené pohledávky spočívající v přípustnosti sjednání kapitalizace úroků z prodlení u smluv o spotřebitelském úvěru, a vyslovil přesvědčení o tom, že závěry uvedené v tomto rozhodnutí lze vztáhnout i na situaci, kdy dlužník není spotřebitelem, neboť soud by měl vždy přihlížet ke konkrétní situaci a korektivu dobrých mravů. V neposlední řadě uvedl, že v případě přiznání nároku dle požadavku žalobce by se žalobce obohatil na úkor dlužnice, potencionálně i na úkor ostatních věřitelů dlužnice, neboť by obdržel již nyní částky, které by měl obdržet až v průběhu dalších let. Zdůraznil, že dosavadní judikatura dovodila, že v insolvenčním řízení mohou být uspokojovány pouze ty části úroků, které narostly, resp. se vázaly k období před rozhodnutím o úpadku, a ty, které se váží k období po úpadku, již v insolvenčním řízení nemají být uspokojovány. Soud prvního stupně v průběhu řízení k takto vyjádřeným stanoviskům účastníků provedl dokazování listinami, tvořícími součást insolvenčního spisu vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 36 INS 13597/2015, zejména usnesením o úpadku dlužnice ze dne 9. 6. 2015, přihláškou pohledávky žalobce vedenou pod č. P1, protokolem z přezkumného jednání ze dne 30. 7. 2015, vyrozuměním o popření pohledávky ze dne 5. 8. 2015, Smlouvou o úvěru č. 1F 101149/2010, Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi (KSOS 36 INS 13597/2015) postupitelem-1. faktorskou s.r.o. a postupníkem-žalobcem dne 14. 10. 2011, oznámeními o zadání příkazu k úhradě České spořitelny, a.s., Zástavní smlouvou o zřízení zástavního práva č. 1F 101149/2010 ze dne 27. 4. 2010, výpisem z katastru nemovitostí, Dodatkem č. 1 ke Smlouvě o úvěru č. 1F 101149/2010 ze dne 7. 9. 2015, a poté rozhodl odvoláním napadeným rozsudkem.
Odvolací soud především konstatuje správná skutková zjištění soudu prvního stupně, i jejich správné právní posouzení, a s ohledem na velmi podrobné a přiléhavé odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně na ně pro stručnost v celém rozsahu odkazuje.
K odvolacím námitkám žalobce, v nichž poukazuje na Dodatek č. 1 ke Smlouvě o úvěru č. 1F 101149/2010 ze dne 7. 9. 2015, a v něm obsažené uznání závazku ze Smlouvy o úvěru ke dni 28. 7. 2015 ze strany úvěrového dlužníka i vedlejších účastníků, včetně insolvenční dlužnice a přistupujícího dlužníka Veroniky anonymizovano spolu s tvrzením, že soud prvního stupně k těmto okolnostem nepřihlédl a nevyvodil z nich odpovídající závěry, odvolací soud podtrhuje datum uzavření tohoto Dodatku-7. 9. 2015 a v této souvislosti připomíná data, která jsou ve vztahu ke dni uzavření Dodatku rozhodná pro jeho posouzení, a sice: zahájení insolvenčního řízení k návrhu insolvenční dlužnice, který byl doručen Krajskému soudu v Ostravě dne 25. 5. 2015, usnesení ze dne 9. 6. 2015, kterým byl zjištěn úpadek dlužnice Pavly anonymizovano , usnesení ze dne 8. 9. 2015, jímž bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Nelze rovněž přehlédnout, že i řízení v posuzované věci, tj. řízení o žalobě na určení popřené pohledávky, zahájené žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 25. 8. 2015, uzavření Dodatku č. 1 časově předcházelo. Dodatek byl uzavřen nejen poté, kdy bylo zahájeno insolvenční řízení a kdy byl zjištěn úpadek dlužnice Pavly anonymizovano , ale i poté, kdy na základě žaloby žalobce byl zahájen tento incidenční spor. V této souvislosti odvolací soud odkazuje na ustanovení § 111 IZ, upravujícího omezení dlužníka při nakládání s majetkem, které se netýká pouze zcizování majetku dlužníka, ale také změny ve skladbě majetku nebo změny jeho určení, a to v návaznosti na ustanovení § 235 odst. 1 IZ, dle něhož neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu, přičemž zvýhodňujícím právním úkonem je právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku (§ 241 odst. 1, odst. 2 věta první IZ). Současně dle ustanovení § 241 odst. 3 IZ platí, že zvýhodňujícími právními úkony jsou mimo jiné zejména úkony, kterými dlužník splnil dluh dříve, než se stal splatným, případně dohodl změnu nebo nahrazení závazku ve svůj neprospěch. (KSOS 36 INS 13597/2015)
V posuzované věci není sporu o tom, že Dodatek č. 1 ke Smlouvě o úvěru byl uzavřen a sepsán poté, kdy byl zjištěn úpadek insolvenční dlužnice a povoleno řešení úpadku oddlužením, tedy zcela nepochybně po zahájení insolvenčního řízení, a proto nelze než dovodit, že právní úkon, spočívající v tom, že insolvenční dlužnice (vedle dlužníka a vedlejších účastníků na straně dlužníka) podepsala Dodatek č. 1 ke Smlouvě o úvěru, je právním úkonem neúčinným. Jeví se vhodné připomenout, že k naplnění skutkové podstaty neúčinnosti právního úkonu (§ 240 IZ) se nevyžaduje dlužníkův úmysl zkrátit věřitele, ale dostačuje pouze zjištění, že dlužník byl v době uskutečnění zpochybněného právního úkonu v úpadku (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 ICdo 17/2013, 29 NS ČR 67/2014).
Odvolací námitky žalobce, v nichž tvrdil pochybení soudu prvního stupně, pokud nepřihlédl k uznání závazku insolvenční dlužnicí a nevyvodil z této skutečnosti odpovídající závěr o existenci pohledávky žalobce v plné jím přihlášené výši, posoudil odvolací soud s ohledem na výše uvedené závěry o neúčinnosti právního úkonu insolvenční dlužnice, spočívajícího v podpisu Dodatku č. 1, jako zcela nedůvodné.
S odkazem na vše shora uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, v rozsahu dotčeném odvoláním, jako věcně správný, potvrdil (§ 219 o.s.ř.).
Žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný, odvolací soud jej proto zavázal k povinnosti nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.), představující náklady zastoupení žalovaného advokátem, sestávající se z odměny za 1 úkon právní služby (účast při jednání odvolacího soudu) á 3 100 Kč, 1 paušální náhrady 300 Kč, hotových výdajů-cestovném hromadným dopravním prostředkem, dle předložených jízdenek ve výši 198 Kč, náhrady za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin á 100 Kč, vše zvýšeno o 21 % DPH ve výši 839,50 Kč. Celkem 4 837,50 Kč (vyhláška č. 177/1996 Sb.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud na základě dovolání podaného ve lhůtě do dvou měsíců od jeho doručení, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně, prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Za správnost vyhotovení: JUDr. Jana Maiová v.r. Dana Langová předsedkyně senátu |
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32006R1987&from=EN | 2019-05-26T23:37:12 | [
" čl. 1",
" čl. 1",
" čl. 4",
" čl. 3",
" čl. 17",
" čl. 7",
" čl. 4",
" čl. 4",
" čl. 51",
" čl. 34",
" čl. 55"
] | L_2006381CS.01000401.xml
Schengenský informační systém (dále jen „SIS“) zřízený v souladu s ustanoveními hlavy IV Úmluvy ze dne 19. června 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (2) (dále jen „Schengenská úmluva“) a jeho rozšířená verze SIS 1+ představují nezbytný nástroj pro uplatňování ustanovení schengenského acquis začleněného do rámce Evropské unie.
Vývoj SIS druhé generace (dále jen „SIS II“) byl svěřen Komisi na základě nařízení Rady (ES) č. 2424/2001 (3) a rozhodnutí Rady 2001/886/SVV (4) ze dne 6. prosince 2001 o vývoji Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II). SIS II nahradí SIS vytvořený na základě Schengenské úmluvy.
Toto nařízení představuje nezbytný právní základ pro řízení SIS II s ohledem na záležitosti spadající do oblasti působnosti Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen „Smlouva“). Rozhodnutí Rady 2006/…/SVV ze dne… o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (5) představuje nezbytný právní základ pro řízení SIS II s ohledem na záležitosti spadající do oblasti působnosti Smlouvy o Evropské unii.
Skutečnost, že legislativní základ nezbytný pro řízení SIS II sestává ze samostatných nástrojů, nemá dopad na zásadu, že SIS II představuje jediný informační systém, který by měl jako takový fungovat. Proto by určitá ustanovení těchto nástrojů měla být totožná.
SIS II by měl představovat vyrovnávací opatření přispívající k udržení vysokého stupně bezpečnosti v rámci prostoru svobody, bezpečnosti a práva Evropské unie prostřednictvím podpory provádění politik souvisejících se součástí schengenského acquis týkající se pohybu osob, jak jsou začleněny do hlavy IV Smlouvy.
Je nezbytné konkrétně vymezit účely SIS II, jeho technickou architekturu a financování a stanovit pravidla týkající se jeho provozu, využívání a odpovědností, kategorií údajů vkládaných do systému, účelů jejich vkládání, kritérií jejich vkládání, orgánů oprávněných k přístupu do systému, propojení záznamů, jakož i další pravidla týkající se zpracování údajů a ochrany osobních údajů.
SIS II by měl zahrnovat centrální systém (dále jen „centrální SIS II“) a vnitrostátní aplikace. Výdaje spojené s provozem centrálního SIS II a komunikační infrastruktury by měly být financovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie.
Je nutné vytvořit příručku obsahující podrobná pravidla pro výměnu určitých doplňujících informací týkajících se opatření, která záznam vyžaduje. Výměnu těchto informací by měly zajišťovat vnitrostátní orgány jednotlivých členských států.
Během přechodného období by za provozní řízení centrálního SIS II a částí komunikační infrastruktury měla odpovídat Komise. V zájmu zajištění hladkého přechodu na SIS II však může přenést některé nebo všechny odpovědnosti na dva vnitrostátní veřejnoprávní subjekty. Z dlouhodobého hlediska a v návaznosti na posouzení dopadu, které bude obsahovat věcnou analýzu alternativ z hlediska finančního, provozního a organizačního, a na legislativní návrhy Komise by měl být stanoven řídící orgán odpovědný za tyto úkoly. Přechodné období by mělo trvat nejdéle pět let ode dne použitelnosti tohoto nařízení.
SIS II by měl obsahovat záznamy pro účely odepření vstupu nebo pobytu. Je nezbytné dále zvážit harmonizaci ustanovení o důvodech pro pořizování záznamů týkajících se občanů třetích zemí pro účely odepření vstupu nebo pobytu a vyjasnit jejich používání v rámci azylové, přistěhovalecké a návratové politiky. Proto by Komise měla tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení přezkoumat ustanovení o cílech a podmínkách pořizování záznamů pro účely odepření vstupu nebo pobytu.
Záznamy za účelem odepření vstupu nebo pobytu by v SIS II měly být uchovávány nanejvýš po dobu potřebnou pro splnění účelů, pro které byly tyto záznamy pořízeny. Obecnou zásadou je, že by měly být ze SIS II automaticky vymazány po uplynutí tří let. Rozhodnutí o uchování záznamu po delší dobu by mělo vycházet z komplexního individuálního posouzení. Členské státy by měly během tohoto tříletého období tyto záznamy přezkoumat a vést statistiku o počtu záznamů, u nichž byla doba uchovávání prodloužena.
SIS II by měl umožnit zpracování biometrických údajů s cílem napomoci spolehlivému určení totožnosti dotyčných osob. Ve stejném smyslu by měl SIS II umožňovat rovněž zpracování údajů o osobách, jejichž totožnost byla zneužita, za účelem předcházení nepříjemnostem způsobeným chybným určením totožnosti, s výhradou odpovídajících záruk, zejména souhlasu dotyčné osoby a přísného omezení účelů, pro něž se tyto údaje mohou zákonným způsobem zpracovávat.
Členským státům by mělo být umožněno zavést odkazy mezi záznamy v SIS II. Vytvoření odkazů mezi dvěma nebo více záznamy členským státem by nemělo mít dopad na přijímaná opatření, na délku doby uchovávání nebo práva přístupu k záznamům.
Údaje zpracovávané v SIS II za použití tohoto nařízení by neměly být poskytovány ani zpřístupňovány žádným třetím zemím nebo mezinárodním organizacím.
Na zpracování osobních údajů za použití tohoto nařízení se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (6). To zahrnuje určení správce a možnost členských států stanovit výjimky z některých udělených práv a povinností stanovených v této směrnici nebo jejich omezení, včetně práv na přístup k údajům a sdělování informací dotyčné osobě. Pokud je to nezbytné, měly by se zásady uvedené ve směrnici 95/46/ES doplnit nebo objasnit v tomto nařízení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (7), a zejména ta jeho ustanovení, které se týkají důvěrné povahy a bezpečnosti zpracovávání, se vztahuje na zpracovávání osobních údajů orgány nebo institucemi Společenství při plnění jejich úkolů jakožto orgánů odpovědných za provozní řízení SIS II v rámci výkonu činností, z nichž všechny nebo část spadá do oblasti působnosti práva Společenství. Část zpracování osobních údajů v SIS II spadá do oblasti působnosti práva Společenství. V zájmu soudržného a stejnorodého uplatňování pravidel ochrany základních práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů je třeba vysvětlit, že pokud Komise zpracovává osobní údaje za použití tohoto nařízení, vztahuje se na ni nařízení (ES) č. 45/2001. Pokud je to nezbytné, měly by se zásady uvedené v nařízení (ES) č. 45/2001 doplnit nebo objasnit v tomto nařízení.
Pokud jde o důvěrnost, měla by se na úředníky nebo ostatní zaměstnance Evropských společenství zaměstnané a pracující v souvislosti se SIS II vztahovat příslušná ustanovení služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství.
Je vhodné, aby zákonnost zpracovávání osobních údajů členskými státy sledovaly vnitrostátní orgány dozoru, zatímco Evropský inspektor ochrany údajů, jmenovaný podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/55/ES ze dne 22. prosince 2003 o jmenování nezávislého kontrolního orgánu podle článku 286 Smlouvy o ES (8), by měl sledovat činnosti orgánů a institucí Společenství související se zpracováváním osobních údajů s ohledem na omezené úkoly orgánů a institucí Společenství ve vztahu k samotným údajům.
Členské státy i Komise by měly vypracovat bezpečnostní plán s cílem usnadnit provádění bezpečnostních povinností a měly by vzájemně spolupracovat s cílem společně řešit bezpečnostní otázky.
Za účelem zajištění transparentnosti by měla Komise, nebo řídící orgán, je-li zřízen, každé dva roky vypracovat zprávu o technickém fungování centrálního SIS II a komunikační infrastruktury, včetně jejího zabezpečení, a o výměně doplňujících informací. Každé čtyři roky by měla Komise vydat celkové vyhodnocení.
Ustanoveními tohoto nařízení nelze vyčerpávajícím způsobem upravit některé aspekty SIS II, jako jsou technická pravidla pro vkládání údajů, včetně údajů potřebných pro vložení záznamu, aktualizace, výmaz a vyhledávání, pravidla týkající se slučitelnosti a priority záznamů, odkazy mezi záznamy a výměna doplňujících informací v důsledku jejich technické podstaty, úrovně podrobností a potřeby pravidelné aktualizace. S přihlédnutím k hladkému fungování vnitrostátních systémů je proto třeba svěřit Komisi prováděcí pravomoci, pokud jde o tyto aspekty. Technická pravidla o vyhledávání v záznamech by měla zohlednit hladké fungování vnitrostátních aplikací. Na základě posouzení dopadu předloženého Komisí by mělo být rozhodnuto, v jakém rozsahu může být řídící orgán, jakmile bude zřízen, odpovědný za prováděcí opatření.
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9).
Je vhodné stanovit přechodná ustanovení, pokud jde o záznamy pořízené v SIS 1+, které budou přeneseny do SIS II. Některá ustanovení schengenského acquis by měla dále platit po omezené období, dokud členské státy nepřezkoumají slučitelnost těchto záznamů s novým právním rámcem. Přednostně je třeba přezkoumat slučitelnost záznamů o osobách. Navíc by jakákoliv změna, doplnění, oprava nebo aktualizace záznamu přeneseného ze SIS 1+ do SIS II, a jakýkoliv pozitivní nález takového záznamu, měla podnítit okamžité posouzení jeho souladu s ustanoveními tohoto nařízení.
Je nezbytné stanovit zvláštní ustanovení, pokud jde o zbývající část rozpočtu vyčleněného na provoz SIS, která není součástí souhrnného rozpočtu Evropské unie.
Jelikož cílů navrhované akce, zejména vytvoření a řízení společného informačního systému, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z důvodu rozsahu a účinků akce lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.
Toto nařízení ctí základní práva a zachovává zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie.
V souladu s články 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis podle hlavy IV části třetí Smlouvy, mělo by se Dánsko rozhodnout v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.
Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (10). Spojené království se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.
Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (11). Irsko se tudíž nepodílí na jeho přijímání, a proto pro ně není závazné ani použitelné.
Toto nařízení se nedotýká opatření pro částečnou účast Spojeného království a Irska na schengenském acquis, jak jsou vymezena pro Spojené království v rozhodnutí 2000/365/ES a pro Irsko v rozhodnutí 2002/192/ES.
Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (12), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 (13) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody.
Je třeba přijmout opatření umožňující zástupcům Islandu a Norska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je uvedeno ve výměně dopisů mezi Radou evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o výborech, které jsou nápomocny Evropské komisi při výkonu její výkonné moci (14), připojené k výše uvedené dohodě.
Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu dohody podepsané mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí 2004/849/ES (15) a rozhodnutí 2004/860/ES (16),
Je třeba přijmout opatření umožňující zástupcům Švýcarska zapojení do práce výborů, jež jsou nápomocny Komisi při výkonu jejích prováděcích pravomocí. Takové opatření je uvedeno ve výměně dopisů mezi Společenstvím a Švýcarskem, připojené k uvedené dohodě.
Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003.
Toto nařízení by se mělo vztahovat na Spojené království a Irsko ve lhůtách určených v souladu s postupy stanovenými v příslušných nástrojích týkajících se použití schengenského acquis na tyto státy,
1. Zřizuje se Schengenský informační systém druhé generace (dále jen „SIS II“).
„záznamem“ soubor údajů vložených do SIS II umožňující příslušným orgánům identifikovat osobu s ohledem na konkrétní opatření, které má být přijato;
„doplňujícími informacemi“ informace, které nejsou uložené v SIS II, ale souvisejí se záznamy SIS II a které se vyměňují:
s cílem umožnit členským státům vzájemné poskytování konzultací či informací při vkládání záznamu;
po pozitivním nálezu, aby se umožnilo přijetí vhodného opatření;
pokud nelze požadované opatření přijmout;
pokud se jedná o kvalitu údajů v SIS II;
pokud se jedná o slučitelnost a prioritu záznamů;
pokud se jedná o práva přístupu;
„dalšími údaji“ údaje uložené v SIS II a související se záznamy SIS II, které jsou okamžitě k dispozici příslušným orgánům, pokud jsou na základě vyhledávání v tomto systému nalezeny osoby, jejichž údaje byly vloženy do SIS II;
„státním příslušníkem třetí země“ každá fyzická osoba, která není
ani občanem Evropské unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy o ES;
státním příslušníkem třetí země, jejíž státní příslušníci na základě dohod mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a těmito zeměmi na straně druhé požívají práva volného pohybu rovnocenného právu občanů Evropské unie;
„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjektu údajů“); identifikovatelnou osobou se rozumí osoba, kterou lze přímo nebo nepřímo identifikovat;
„zpracováním osobních údajů“ (dále jen „zpracování“) jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údaji pomocí automatizovaných postupů nebo bez nich, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnávání či kombinování, jakož i blokování, výmaz nebo znehodnocení.
centrálního systému (dále jen „centrální SIS II“) sestávajícího z:
technické podpůrné funkce (dále jen „CS-SIS“) obsahující databázi, dále jen „databáze SIS II“;
jednotného vnitrostátního rozhraní (dále jen „NI-SIS“);
vnitrostátního systému (dále jen „N. SIS II“) v každém členském státě, sestávajícího z vnitrostátních datových systémů, které komunikují s centrálním SIS II. Vnitrostátní systém N. SIS II může obsahovat soubor údajů (dále jen „vnitrostátní kopie“) obsahující úplnou nebo částečnou kopii databáze SIS II;
komunikační infrastruktury mezi CS-SIS a NI-SIS (dále jen „komunikační infrastruktura“), která poskytuje šifrovanou virtuální síť vyhrazenou pro údaje SIS II a výměnu údajů mezi centrálami SIRENE uvedenými v čl. 7 odst.2.
on-line aktualizaci vnitrostátních kopií;
synchronizaci a soulad mezi vnitrostátními kopiemi a databází SIS II;
počáteční nastavení a opětovné zavedení vnitrostátních kopií.
1. Každý členský stát určí orgán (dále jen „úřad N. SIS II“), jenž nese hlavní odpovědnost za jeho N. SIS II. Tento orgán je odpovědný za plynulý provoz a bezpečnost N. SIS II, zajišťuje přístup příslušných orgánů k SIS II a přijímá nezbytná opatření k zajištění dodržování ustanovení tohoto nařízení. Každý členský stát předává své záznamy prostřednictvím svého úřadu N. SIS II.
2. Každý členský stát určí centrálu, která zajistí výměnu veškerých doplňujících informací (dále jen „centrála SIRENE“), v souladu s ustanoveními příručky SIRENE, jak je uvedeno v článku 8.
fyzicky chránil údaje mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace pro ochranu kritické infrastruktury;
zabránil neoprávněným osobám v přístupu k zařízení na zpracování údajů využívanému pro zpracování osobních údajů (kontrola přístupu k zařízení);
zabránil neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování či výmazu uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);
zabránil neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů zpracování údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);
zajistil, aby osoby oprávněné k využívání automatizovaného systému zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí individuálních a jedinečných totožností uživatele a chráněných režimů přístupu k informacím (kontrola přístupu k údajům);
zajistil, aby všechny orgány s oprávněním přístupu do SIS II nebo k zařízením pro zpracování údajů vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny k údajům přistupovat a údaje zadávat, aktualizovat, mazat a vyhledávat, a aby tyto profily bezodkladně na základě žádosti zpřístupnily vnitrostátním orgánům dozoru uvedeným v článku 44 odst. 1 (profily pracovníků);
zajistil, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů (kontrola předávání);
zajistil, aby bylo možné dodatečně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů zpracování údajů, a kdo, kdy a za jakým účelem je vložil (kontrola vkládání);
zabránil neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů během přenosů osobních údajů nebo přepravy nosičů dat, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování (kontrola přepravy);
sledoval účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijal nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění souladu s tímto nařízením (interní kontrola).
úkoly související s plněním rozpočtu;
pořizování a obnovu;
smluvní záležitosti.
4. Během přechodného období, než se řídící orgán ujme svých povinností, je za provozní řízení centrálního SIS II odpovědná Komise. Komise může v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (17) svěřit provádění tohoto řízení, jakož i úkolů souvisejících s plněním rozpočtu, vnitrostátním veřejnoprávním subjektům ve dvou různých zemích.
musí prokázat dlouhodobou zkušenost při provozování rozsáhlého informačního systému s funkcemi uvedenými v čl. 4 odst. 4;
musí mít značnou odbornou znalost, pokud jde o obsluhu a požadavky na zabezpečení informačního systému srovnatelného s funkcemi uvedenými v čl. 4 odst. 4;
musí mít dostatečný počet zkušených pracovníků, kteří mají odbornou a jazykovou kvalifikaci vhodnou pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce, jakou vyžaduje SIS II;
musí mít k dispozici bezpečnou a na míru postavenou infrastrukturu zařízení, která je zejména schopná zálohovat a zaručit nepřetržitou funkčnost rozsáhlých IT systémů,
jeho administrativní prostředí mu musí umožňovat řádně plnit jeho úkoly a vyhnout se jakémukoli střetu zájmů.
fyzicky chránily údaje mimo jiné vypracováním plánů pro mimořádné situace pro ochranu kritické infrastruktury;
zabránily neoprávněným osobám v přístupu k zařízení na zpracování údajů využívanému pro zpracování osobních údajů (kontrola přístupu k zařízení);
zabránily neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování či vyjímání nosičů dat (kontrola nosičů dat);
zabránily neoprávněnému vkládání údajů a neoprávněnému prohlížení, pozměňování či výmazu uložených osobních údajů (kontrola uchovávání);
zabránily neoprávněným osobám v užívání automatizovaných systémů zpracování údajů pomocí zařízení pro přenos údajů (kontrola uživatelů);
zajistily, aby osoby oprávněné k využívání automatizovaného systému zpracování údajů měly přístup pouze k údajům, na které se vztahuje jejich oprávnění k přístupu, a pouze s pomocí individuálních a jedinečných totožností uživatele a chráněných režimů přístupu k informacím (kontrola přístupu k údajům);
vytvořily profily popisující funkce a povinnosti osob, jež jsou oprávněny k údajům nebo k zařízením pro zpracování údajů přistupovat, a aby tyto profily na žádost bezodkladně zpřístupnily Evropskému inspektorovi ochrany údajů uvedenému v článku 45 (profily pracovníků);
zajistily, aby bylo možné ověřit a zjistit, kterým orgánům se mohou osobní údaje předávat prostřednictvím zařízení pro přenos údajů (kontrola předávání);
zajistily, aby bylo možné dodatečně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných systémů zpracování údajů, a kdo a kdy je vložil (kontrola vkládání);
zabránily neoprávněnému čtení, kopírování, pozměňování nebo výmazu osobních údajů během přenosů osobních údajů nebo přepravy nosičů dat, zejména prostřednictvím vhodných technik šifrování (kontrola přepravy);
sledovaly účinnost bezpečnostních opatření uvedených v tomto odstavci a přijaly nezbytná organizační opatření související s interním sledováním pro zajištění souladu s tímto nařízením (interní kontrola).
příjmení a jméno, rodné příjmení a dříve užívaná jména, a případně alias, které může být vedeno zvlášť;
jakékoli zvláštní objektivní a nezměnitelné tělesné znaky;
státní příslušnost (příslušnosti);
údaj o tom, zda je dotyčná osoba ozbrojena, má sklon k násilí nebo jde o uprchlou osobu;
důvod záznamu,
orgán pořizující záznam;
odkaz na rozhodnutí, na jehož základě byl záznam pořízen;
odkaz (odkazy) podle článku 37 na další záznamy pořízené v SIS II.
fotografie a otisky prstů se vloží pouze po provedení zvláštní kontroly kvality s cílem zjistit, zda jsou splněny minimální normy kvality údajů. Upřesnění zvláštní kontroly kvality se stanoví postupem podle čl. 51 odst. 2, aniž jsou dotčena ustanovení nástroje, kterým se zřizuje řídící orgán;
fotografie a otisky prstů se použijí pouze k potvrzení totožnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří byli nalezeni na základě alfanumerického vyhledávání v SIS II;
jakmile to bude z technického hlediska možné, lze též použít fotografie a otisky prstů k určení totožnosti státního příslušníka třetí země na základě jeho biometrického identifikátoru. Před zavedením této funkce do SIS II předloží Komise zprávu o dostupnosti a připravenosti potřebné technologie, kterou konzultuje s Evropským parlamentem.
státního příslušníka třetí země, který byl v členském státě odsouzen pro trestný čin, na který se vztahuje trest odnětí svobody ve výši nejméně jednoho roku;
státního příslušníka třetí země, proti kterému existuje důvodné podezření, že spáchal závažné trestné činy, nebo ohledně kterého existují zjevné náznaky o úmyslu páchat takové trestné činy na území členského státu.
1. Záznam týkající se státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb ve Společenství ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (18) se zakládá na pravidlech přijatých za účelem provedení uvedené směrnice.
ochranu hranic, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (19);
provádění jiných policejních a celních kontrol v dotyčném členském státě, jakož i pro jejich koordinaci určenými orgány.
centrála SIRENE kontaktuje žádající orgán s cílem objasnit, zda se záznam týká stejné osoby či nikoli;
v případě, že kontrola prokáže, že osoba, jež je předmětem nového záznamu, a osoba, o níž již existuje záznam v SIS II, je ve skutečnosti jedna a ta samá, centrála SIRENE použije postup vkládání vícenásobných záznamů uvedený v čl. 34 odst. 6. Prokáže-li kontrola, že se ve skutečnosti jedná o dvě různé osoby, centrála SIRENE schválí požadavek na vložení dalšího záznamu a to tak, že doplní potřebné prvky, které zabrání jakýmkoli chybným určením totožnosti.
umožnit příslušnému orgánu odlišit osobu, jejíž totožnost byla zneužita, od osoby, jež je ve skutečnosti předmětem záznamu;
umožnit osobě, jejíž totožnost byla zneužita, prokázat svoji totožnost a dokázat, že její totožnost byla zneužita.
příjmení a jméno (jména), rodné (rodná) příjmení a dříve užívaná jména, případně alias, které může být vedeno zvlášť;
číslo (čísla) průkazu (průkazů) totožnosti a datum vydání.
osobní údaje nebyly získány od dotyčného státního příslušníka třetí země;
poskytnutí informací se ukáže jako nemožné nebo by vyžadovalo nepřiměřené úsilí;
pokud dotyčný státní příslušník třetí země již informace má;
pokud vnitrostátní právní předpisy umožňují omezení práva na informace, zejména za účelem zajištění národní bezpečnosti, obrany, veřejné bezpečnosti a pro předcházení, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů.
1. Orgán nebo orgány, které byly v každém členském státě určeny a které mají pravomoci uvedené v článku 28 směrnice 95/46/ES (dále jen „vnitrostátní orgány dozoru“), sledují nezávisle zákonnost zpracování osobních údajů v SIS II na svých územích a jejich předávání mimo svá území, včetně výměny a dalšího zpracování doplňujících informací.
2. Toto nařízení rovněž nahrazuje, ode dne uvedeného v čl. 55 odst. 2, níže uvedená ustanovení schengenského acquis provádějící uvedené články (20):
Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 14. prosince 1993 o finančním nařízení o nákladech na zřízení a provoz Schengenského informačního systému (C. SIS) (SCH/Com-ex (93) 16);
Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 7. října 1997 o vývoji SIS (SCH/Com-ex (97) 24);
Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 15. prosince 1997, kterým se mění finanční nařízení o C. SIS (SCH/Com-ex (97) 35);
Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 21. dubna 1998 o C. SIS s 15/18 přípojkami (SCH/Com-ex (98) 11);
Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o výdajích na zřízení C. SIS (SCH/Com-ex (99) 4);
Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o aktualizaci příručky SIRENE (SCH/Com-ex (99) 5);
Prohlášení výkonného výboru ze dne 18. dubna 1996, kterým se vymezuje pojem cizí státní příslušník (SCH/Com-ex (96) decl. 5);
Prohlášení výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999 o struktuře SIS (SCH/Com-ex (99) decl. 2 rev.);
Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 7. října 1997 o příspěvcích Norska a Islandu na náklady na zřízení a provoz C. SIS (SCH/Com-ex (97) 18).
v případě změny, doplnění nebo opravy nebo aktualizace obsahu záznamu přeneseného ze SIS 1+ do SIS II členské státy zajistí, aby záznam ode dne této změny, doplnění, opravy nebo aktualizace vyhovoval ustanovením tohoto nařízení;
v případě pozitivního nálezu záznamu přeneseného ze SIS 1+ do SIS II členské státy posoudí soulad uvedeného záznamu s ustanoveními tohoto nařízení bezodkladně, ale bez zpoždění opatření, která mají být přijata na základě uvedeného záznamu.
po přijetí nezbytných prováděcích opatření;
po tom, co všechny členské státy, které se plně účastní SIS 1+ Komisi oznámí, že přijaly nezbytná technická a právní opatření pro zpracovávání údajů SIS II a výměnu dodatečných informací;
po tom, co Komise oznámí úspěšné dokončení souhrnného testu SIS II, který provede Komise společně s členskými státy a po tom, co přípravné orgány Rady ověří navrhovaný výsledek testu a potvrdí, že úroveň funkční způsobilosti SIS II je přinejmenším rovnocenná úrovni funkční způsobilosti, které bylo dosaženo u SIS 1+;
po tom, co Komise provede veškerá nezbytná technická opatření umožňující připojení centrálního SIS II k N. SIS II dotyčných členských států.
V Bruselu dne20. prosince 2006
(1) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. října 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19. Úmluva naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1160/2005 (Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 18).
(5) Úř. věst. L …
(7) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s.1.
(8) Úř. věst. L 12, 17.1.2004. s. 47.
(13) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
(14) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 53.
(15) Rozhodnutí Rady 2004/849/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení (Úř. věst. L 368, 15.12.2004, s. 26).
(16) Rozhodnutí Rady 2004/860/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých jejích ustanovení (Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78).
(17) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(18) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.
(19) Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
(20) Úř. věst. L 239, 22.9.2000 s. 439. |
https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgazf6nbsgywta | 2018-08-18T13:05:25 | [
" zákona č. 100",
" zákona č. 320",
" zákona č. 100",
" § 73",
" zákona č. 100",
" zákona č. 180",
" zákona č. 320",
" zákona č. 320",
" zákona č. 320"
] | 426/2002 Sb. - Beck-online
426/2002 Sb.: 1. 10. 2002 - 31. 12. 2011
ČÁST PRVNÍ. Změna zákona č. 100/1988 Sb. , o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (čl. 1)
ČÁST DRUHÁ. Změna zákona č. 320/2002 Sb. , o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů (čl. 2)
426/2002 Sb. znění účinné od 1. 10. 2002 do 31. 12. 2011
kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením
činnosti okresních úřadů
Změna zákona č. 100/1988 Sb. , o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (čl. 1)
V § 73a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 180/1990 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se v odstavci 3 za slova „nařízením stanoví“ vkládají slova „od 1. ledna 2004“.
Změna zákona č. 320/2002 Sb. , o změně a zrušení
některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti
okresních úřadů (čl. 2)
V čl. CXX zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, se na konci tečka nahrazuje čárkou a doplňují slova „a čl․ XXV bodů 1 a 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2004.“.
Přehled souvislostí Verze(1) Předpis zrušen (11) Důvodové zprávy (1) Novelizované předpisy (2) Aktuální k datu Historie Editorial Záložky
Souvislosti k 426/2002 Sb. bez vazby na §
Verze 426/2002 Sb. (1) Novela:
01.10.2002 - 31.12.2011
Důvodová zpráva k zákonu č. 426/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů
426/2002 Dz |
http://www.pedagogicke.info/2017/05/msmt-navrh-narizeni-vlady-kterym-se.html | 2018-09-25T00:57:30 | [
" § 3",
" § 3",
" § 3",
" § 5",
" § 5",
" § 3",
" § 3"
] | Pedagogicke.info: MŠMT: Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických
V rámci meziresortního připomínkového řízení byl do elektronické knihovny Úřadu vlády (eKLEP) vložen materiál „Návrh novely nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů “.
Na základě udělené výjimky byl též omezen okruh připomínkových míst na Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví a Ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu.
Všechny dokumenty na Disku Google
o návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb.,
o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků,
návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-
-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, s úpravami podle připomínek obsažených ve stanovisku ministra a předsedy Legislativní rady vlády;
1. vypracovat konečné znění nařízení vlády podle bodu I tohoto usnesení,
2. předložit nařízení vlády podle bodu I tohoto usnesení předsedovi vlády k podpisu,
3. 1. místopředsedovi vlády a ministru financí zajistit v rámci přípravy státního rozpočtu na rok 2018 a střednědobého výhledu na roku 2019 a 2020 finanční prostředky kapitoly 333 státního rozpočtu určené na platy pedagogických pracovníků a související odvody o 791 760 000 Kč.
ze dne ………,
kterým se mění nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů
Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění nařízení vlády č. 273/2009 Sb. a nařízení vlády č. 239/2015 Sb., se mění takto:
(2) Učiteli vyučujícímu předmět v cizím jazyce ve škole, která na základě povolení ministerstva vyučuje některé předměty v cizím jazyce nebo která realizuje obor vzdělání s maturitní zkouškou podle rámcového vzdělávacího programu s povinnou výukou některých předmětů v cizím jazyce, může ředitel školy snížit rozsah přímé pedagogické činnosti až o 3 hodiny týdně. To neplatí pro výuku cizích jazyků.
(3) Učiteli vykonávajícímu specializovanou činnost výchovného poradce se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
a) v základní nebo střední škole s počtem žáků
1. do 150 o 2 hodiny týdně,
2. do 250 o 3 hodiny týdně,
3. do 550 o 5 hodin týdně,
4. do 800 o 6 hodin týdně,
5. nad 800 o 7 hodin týdně,
1. do 7 o 2 hodiny týdně,
2. do 12 o 3 hodiny týdně,
3. nad 12 o 4 hodiny týdně,
c) v mateřské škole s počtem dětí
5. nad 800 o 5 hodin týdně.
(4) Učiteli vykonávajícímu specializovanou činnost metodika prevence sociálně patologických jevů se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
(5) Učiteli vykonávajícímu specializovanou činnost mentora profesního rozvoje se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
a) v mateřské škole o 3 hodiny týdně,
b) v základní škole, střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole, základní umělecké škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky o 2 hodiny týdně.
(6) Uvádějícímu učiteli může ředitel školy snížit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
a) v mateřské škole až o 3 hodiny týdně,
b) v základní škole, střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole, základní umělecké škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky až o 2 hodiny týdně.
(7) Učiteli vykonávajícímu specializovanou činnost koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s počtem žáků nebo studentů ve škole
(8) Je-li pověřeno výkonem činnosti koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií, metodika prevence sociálně patologických jevů nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků, sníží se každému z nich rozsah přímé pedagogické činnosti podle ředitelem školy přiděleného počtu žáků nebo tříd.
(9) Vykonává-li funkci koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií, metodika prevence sociálně patologických jevů nebo výchovného poradce ředitel školy nebo zástupce ředitele školy, sníží se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 3 až 7, nejvýše však do poloviny týdenního rozsahu stanoveného pro ředitele školy nebo zástupce ředitele školy v příloze k tomuto nařízení.
(10) Učitelům, u nichž příloha tohoto nařízení stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti v rozpětí, sníží ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 3 až 7 z nejnižší hodnoty tohoto rozpětí.“.
„(6) Učiteli vykonávajícímu specializovanou činnost kariérového poradce se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
3. nad 12 o 3 hodiny týdně.“.
V § 3 odst. 9 se za slovo „jevů“ vkládají slova „, kariérového poradce“.
V § 3 odst. 10 se za slovo „jevů“ vkládají slova „, kariérového poradce“ a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“.
V § 3 odst. 11 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.
V § 5 odst. 2 se text „a 4“ nahrazuje textem „až 7“.
V § 5 odst. 2 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.
V příloze bodě 12.1 se slovo „učitel“ nahrazuje slovem „pedagog“ a číslo „21“ se nahrazuje číslem „3“.
V příloze bodě 12.2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 2017, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 až 5 a 7, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2021, a ustanovení čl. I bodů 8 a 9, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Platné znění dotčených ustanovení nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko--psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů
(1) Rozsah hodin přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti (dále jen „přímá pedagogická činnost“) je stanoven v příloze k tomuto nařízení.
(2) Učiteli vyučujícímu všechny předměty v ročníku, ve kterém je počet hodin podle schválených školních vzdělávacích programů nižší než počet hodin přímé pedagogické činnosti stanovené v příloze k tomuto nařízení, stanoví ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle schváleného školního vzdělávacího programu.
Účinnost do 31.8.2021
(4) Učiteli - metodikovi informačních a komunikačních technologií se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s počtem žáků nebo studentů ve škole
(3) Učiteli-výchovnému poradci se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
1. do 7 o 2 hodinu týdně,
a) do 150 o 1 hodinu týdně,
b) do 250 o 2 hodiny týdně,
c) do 550 o 3 hodiny týdně,
d) do 800 o 4 hodiny týdně,
e) nad 800 o 5 hodin týdně.
(4) Učiteli-metodikovi prevence sociálně patologických jevů se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
(7) Učiteli-koordinátorovi v oblasti informačních a komunikačních technologií se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s počtem žáků nebo studentů ve škole
(8) Je-li pověřeno výkonem funkce metodika koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií, metodika prevence sociálně patologických jevů nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků, sníží se každému z nich rozsah přímé pedagogické činnosti podle ředitelem školy přiděleného počtu žáků nebo tříd.
(10) Učitelům, u nichž příloha tohoto nařízení stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti v rozpětí, sníží ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 3 až 7 z nejnižší hodnoty tohoto rozpětí.
Účinnost od 1.9.2021 (kariérový poradce)
(2) Učiteli vyučujícímu předmět v cizím jazyce ve škole, která na základě povolení ministerstva vyučuje některé předměty v cizím jazyce nebo která realizuje obor vzdělání s maturitní zkouškou podle rámcového vzdělávacího programu s povinnou výukou některých předmětů v cizím jazyce3), může ředitel školy snížit rozsah přímé pedagogické činnosti až o 3 hodiny týdně. To neplatí pro výuku cizích jazyků.
(6) Učiteli vykonávajícímu specializovanou činnost kariérového poradce se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
(6) (7) Uvádějícímu učiteli může ředitel školy snížit týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti
(7) (8) Učiteli-koordinátorovi v oblasti informačních a komunikačních technologií se snižuje týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti s počtem žáků nebo studentů ve škole
(8) (9) Je-li pověřeno výkonem funkce koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií, metodika prevence sociálně patologických jevů, kariérového poradce nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků, sníží se každému z nich rozsah přímé pedagogické činnosti podle ředitelem školy přiděleného počtu žáků nebo tříd.
(9) (10) Vykonává-li funkci koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií, metodika prevence sociálně patologických jevů, kariérového poradce nebo výchovného poradce ředitel školy nebo zástupce ředitele školy, sníží se jim týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 3 až 7 8, nejvýše však do poloviny týdenního rozsahu stanoveného pro ředitele školy nebo zástupce ředitele školy v příloze k tomuto nařízení.
(10) (11) Učitelům, u nichž příloha tohoto nařízení stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti v rozpětí, sníží ředitel školy týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti podle odstavců 3 až 7 8 z nejnižší hodnoty tohoto rozpětí.
(2) Vykonává-li pedagogický pracovník současně více činností podle § 3 odst. 3 a 4 až 7, snižuje se mu týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za každou tuto činnost zvlášť.
Účinnost od 1.9.2021
(2) Vykonává-li pedagogický pracovník současně více činností podle § 3 odst. 3 až 7 8, snižuje se mu týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti za každou tuto činnost zvlášť.
Počet tříd, oddělení, studijních skupin, kurzů, výchovných skupin, nebo dětí, žáků nebo studentů ve škole
Týdenní rozsah hodin přímé pedagogické činnosti
12. 1. učitel pedagog
nejméně 21 3
12.2. ředitel
nejméně 3 2
Štítky: novela, rozsahu přímé vyučovací činnosti, vláda, vyhláška
(8) Je-li pověřeno výkonem činnosti koordinátora v oblasti informačních a komunikačních technologií, metodika prevence sociálně patologických jevů nebo výchovného poradce více pedagogických pracovníků...
A co v případě, že výkonem činnosti koordinátora, metodika a poradce je pověřen jeden člověk?
24. května 2017 11:09
To už je nadčlověk. Takovému netřeba krátit úvazek.
24. května 2017 12:04
Tak mě tam mate ta speciálně pedagogická přímá činnost. Mám zprávu z MŠMT, kde píšou, že svou pracovní dobu si mohu upravovat dle svého tak, abych stihla veškeré své činnosti, které mám v popisu práce. Tudíž , že půl úvazku deseti hodin mohu mít deset hodin nebo taky jen dvě hodiny přímé práce v reedukačních hodinách. Vše je na mém úsudku. A nakonec se tam stejně o spec. ped. nepíše nic.
24. května 2017 15:38
Najdou se. Nebývá jich mnoho, ale jsou.
Klidně tři, čtyři hoďky nad úvazek, třídnictví, vedení předmětové komise, správa odborné učebny, správa sbírky, organizace soutěží, koordinace čehokoli, nástěnka k tomu, případně publikace na webu i nějaký ten praktikant...
24. května 2017 21:02 |
http://kraken.slv.cz/KSPA56INS8970/2013 | 2018-06-21T10:43:19 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 293",
" § 295",
" § 204"
] | KSPA 56 INS 8970/2013-B-22
Č.j.: KSPA 56 INS 8970/2013-B-22
Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích rozhodl vyšší soudní úřednicí Lenkou Pilařovou v insolvenční věci dlužníků: a) Romana Sochora, nar. 6. března 1968, bytem 539 01 Hlinsko, Vítanov 122 a b) Marie Sochorové, nar. 24. září 1971, bytem 539 01 Hlinsko, Vítanov 122, o návrhu na povolení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníků
Insolvenční soud povoluje slečně Veronice Sochorové, nar. 26. ledna 1995, bytem 539 01 Hlinsko, Vítanov 122, výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníků, a to nemovitých věcí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, na listu vlastnictví číslo 115 pro obec a katastrální území Vítanov.
Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 27. srpna 2013, č. j.:-A-14 byl zjištěn úpadek dlužníků a) i b) a povoleno jejich oddlužení. Insolvenční správkyní byla ustanovena Ing. Jana Vodrážková, 537 01 Chrudim, Novoměstská 960. Usnesením ze dne 17. ledna 2014, č.j. KSPA 56 INS 8970/2013-B-7 bylo schváleno oddlužení dlužníků a) i b) plněním splátkového kalendáře.
Dne 31. července 2014 byla insolvenčnímu soudu doručena žádost dlužníků a) a b) o povolení výjimky ze zákazu nabývání majetku z jejich majetkové podstaty, a to nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště Chrudim, na listu vlastnictví číslo 115 pro obec a katastrální území Vítanov. Ve své žádosti uvedli, že o odkoupení těchto nemovitých věcí má zájem jejich dcera Veronika Sochorová, nar. 26. ledna 1995.
Následně dne 4. srpna 2014 byla insolvenčnímu soudu doručena i žádost slečny Veroniky Sochorové, dcery dlužníků, o povolení výjimky. Ta ve své žádosti uvedla, že má zájem o odkoupení nemovitostí shora specifikovaných a je ochotna za ně zaplatit 1.100.000 Kč. Důvodem její žádosti je to, že zde bydlí s rodiči a bratrem, které zde po odkoupení hodlá nechat nadále bydlet.
Insolvenční soud vyzval insolvenční správkyni a zajištěnou věřitelku Modrou pyramidu stavební spořitelnu, a.s., aby se k žádosti dlužníků a jejich dcery o udělení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníků písemně vyjádřily. Insolvenční správkyně i zajištěná věřitelka vyslovily souhlas s udělením výjimky za podmínky, že insolvenční správkyni bude doložena schopnost slečny Veroniky Sochorové financování koupě nemovitých věcí a jí nabízená kupní cena ve výši 1.100.000 Kč bude nejvyšší předloženou nabídkou (viz dokument č. B-20 a B-21).
Insolvenční soud přezkoumal žádost dlužníků a slečny Veroniky Sochorové o udělení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníků (nemovitostí zapsaných na LV č. 115 pro obec a k.ú. Vítanov) a neshledal důvod, pro který by nemohl této žádosti vyhovět.
Závěrem insolvenční soud konstatuje, že vzhledem k tomu, že nerozhodoval o prodeji nemovitých věcí, nespecifikoval bližší podmínky, za kterých bude prodej uskutečněn, neboť při zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správkyně vázána pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení (ustanovení § 293 insolvenčního zákona). Souhlasu insolvenčního soudu není v takovém případě třeba.
P o u č e n í : Proti výroku ad I. usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to osobou, která návrh podala, k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích (ustanovení § 295 odst. 3 insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 204 odst. 1 zákona číslo 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění).
Proti tomuto usnesení vydanému vyšší soudní úřednicí může účastník řízení podat námitky do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. V námitkách nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. O námitkách rozhodne příslušný insolvenční soudce, který rozhodnutí vydané vyšším soudním úředníkem bez jednání potvrdí nebo změní (§ 9 odst. 2 zák. č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů).
V Pardubicích dne 23. září 2014 Lenka Pilařová v.r. vyšší soudní úřednice
Za správnost vyhotovení: Ivana Hrdinová |
http://docplayer.cz/29433770-Parlament-ceske-republiky-poslanecka-snemovna-vii-volebni-obdobi-655-0.html | 2018-11-21T04:50:49 | [
" zákona č. 100",
" zákona č. 424",
" zákona č. 263",
" zákona č. 167",
" zákona č. 303",
" zákona č. 312",
" zákona č. 365",
" zákona č. 111",
" zákona č. 111",
" zákona č. 111",
" zákona č. 219",
" zákona č. 501",
" zákona č. 202",
" zákona č. 88",
" zákona č. 219",
" zákona č. 320",
" zákona č. 450",
" zákona č. 320",
" zákona č. 421",
" zákona č. 557",
" zákona č. 562",
" zákona č. 635",
" zákona č. 342",
" zákona č. 138",
" zákona č. 140",
" zákona č. 245",
" zákona č. 270",
" zákona č. 27",
" zákona č. 306",
" zákona č. 477",
" zákona č. 227",
" zákona č. 281",
" zákona č. 421",
" zákona č. 458",
" zákona č. 465",
" zákona č. 466",
" zákona č. 171",
" zákona č. 303",
" zákona č. 24",
" zákona č. 250",
" zákona č. 562",
" zákona č. 495",
" zákona č. 296",
" zákona č. 129",
" zákona č. 41",
" zákona č. 227",
" zákona č. 375",
" zákona č. 420",
" zákona č. 428",
" zákona č. 303"
] | PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 655/0 - PDF
Download "PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 655/0"
1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 655/0 Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Zástupce předkladatele: ministr vnitra Doručeno poslancům: 11. listopadu 2015 v 12:56
3 V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o základních registrech Čl. I Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 312/2013 Sb., se mění takto: 1. V 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: d) soukromoprávním uživatelem údajů podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba, která není orgánem veřejné moci a je podle jiného právního předpisu oprávněna využívat údaje ze základního registru nebo z agendového informačního systému,. Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h). 2. V 2 písmeno e) zní: e) agendou ucelená oblast působnosti orgánu veřejné moci nebo ucelená oblast působení soukromoprávního uživatele údajů,. 3. V 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova, využívání elektronických formulářů nebo elektronické identifikaci. 4. V 2 písm. g) se za slovo správy, vkládají slova který je součástí referenčního, sdíleného a bezpečného rozhraní informačních systémů veřejné správy 54) (dále jen referenční rozhraní ) a. Poznámka pod čarou č. 54 zní: 54) 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.. 5. V 2 písm. h) se slovo referenční a slovo referenčních zrušují. 6. V 3 písm. d) se za slovo agend vkládá čárka a za slovo moci se vkládají slova, soukromoprávních uživatelů údajů. 1
4 7. V 4 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova, provozní údaje a jiné zákonem stanovené údaje. 8. V 5 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: (4) Soukromoprávní uživatel údajů využívá údaje vedené v základním registru výhradně prostřednictvím agendového informačního systému stanoveného jiným právním předpisem, který zakládá oprávnění soukromoprávního uživatele údajů k využívání údajů vedených v základním registru.. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec V 5 odst. 5 se za slovo identifikaci vkládají slova a autentizaci, slova přístup k referenčním údajům se nahrazují slovy poskytnutí referenčních údajů a slovo třetí se nahrazuje slovy jiné fyzické nebo právnické. 10. Z 5 se vkládá nový 5a, který zní: 5a (1) Orgán veřejné moci využívá údaje z agendového informačního systému přímým přístupem, a to i pokud jsou vyžadovány údaje o fyzické osobě, která není jednoznačně určena, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování a) bezpečnosti České republiky, b) obrany České republiky, c) veřejné bezpečnosti, d) předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, e) významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně takového zájmu v oblasti měnové, rozpočtové a daňové, nebo f) ochrany práv osob v řízení před soudem. (2) Ustanovení tohoto zákona o realizaci vazeb prostřednictvím informačního systému základních registrů se při postupu podle odstavce 1 nepoužijí V 7 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova prostřednictvím služeb informačního systému základních registrů. 12. V 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí: g) propojení informačního systému základních registrů a dalších součástí referenčního rozhraní, h) zveřejňování aktuálních údajů o provozních stavech základních registrů a provozně technických údajů z provozu základních registrů způsobem umožňujícím dálkový přístup V 7 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova s výjimkou přístupu v rámci agendy, pro jejíž výkon byla zaregistrována. 2
5 14. V 7 odst. 5 se za slova orgán veřejné moci vkládají slova nebo soukromoprávní uživatel údajů. 15. V 8 odst. 1 se za slovo zapisování vkládají slova a využívání. 16. V 9 odst. 1 se slovo příslušném zrušuje a za slovo registru se vkládají slova v rámci příslušné agendy včetně nadpisu zní: 12 Identifikátor subjektů vedených v registru osob Identifikátorem subjektu vedeného v registru osob je identifikační číslo osoby.. Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje. 18. V 17 písmena b) a c) znějí: b) cizinci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu anebo na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu, c) občané jiných členských států Evropské unie, občané států, které jsou vázány mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropským společenstvím 9), a občané států, které jsou vázány smlouvou o Evropském hospodářském prostoru 10), a jejich rodinní příslušníci, kteří pobývají na území České republiky v rámci trvalého pobytu nebo kterým byl vydán doklad o přechodném pobytu na území České republiky delším než 3 měsíce,. 19. V 18 odst. 1 písm. g) se za slovo čísla vkládají slova a druhy. 20. V 18 odst. 1 písm. h) se slova záznam o zřízení nahrazují slovem typ. 21. V 18 odst. 2 se za slovo čitelného vkládá slovo identifikačního. 22. V 18 odst. 4 písm. b) se slova den, měsíc, rok nahrazují slovem datum a za slovo výdeje se vkládají slova, identifikátor souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů jiné fyzické nebo právnické osobě. 23. V 18 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: d) záznam o udělení nebo odvolání souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů jiné fyzické nebo právnické osobě podle 58a V 19 odst. 5 písm. a) se slova oprávněné úřední osoby vykonávající agendu nahrazují slovy fyzické osoby, která je nositelem role, které je neveřejné,. 25. V 19 odst. 5 písm. b) se slova den, měsíc, rok nahrazují slovem datum. 26. V 19 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: 3
6 c) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení subjektu, kterému jsou na základě žádosti poskytovány údaje podle 58a, datum a čas udělení nebo odvolání souhlasu subjektu údajů s poskytnutím údajů podle 58a a identifikátor souhlasu,. Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e). 27. V 20 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: (3) Ministerstvo vnitra kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku registru obyvatel u územních samosprávných celků; ustanovení o kontrole výkonu přenesené působnosti krajskými úřady podle zákona o obcích tím není dotčeno.. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec V 21 se za slovo čísla vkládají slova a druhu. 29. V 22 odst. 1 se číslo 3 nahrazuje číslem V 24 písmeno a) zní: a) agendovým místem 1. orgán veřejné moci, který vede evidenci subjektů uvedených v 25 podle jiného právního předpisu, pokud tyto subjekty vznikají zápisem do této evidence nebo jiný právní předpis spojuje vznik těchto subjektů se zápisem do této evidence, 2. orgán veřejné moci, který uděluje oprávnění k činnosti podle jiného právního předpisu, 3. správce rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, je-li subjekt uvedený v 25 orgánem veřejné moci, 4. ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je vznik subjektu uvedeného v 25 nejbližší, není-li orgán veřejné moci podle bodů 1 až 3,. Poznámky pod čarou č. 18 a 19 se zrušují. 31. V 24 písm. b) se slova s agendou správy nahrazují slovy se správou. 32. V 25 písm. b) se za slovo složka vkládají slova a organizační jednotka. 33. V 25 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: d) vnitřní organizační jednotka organizační složky státu, pokud je této vnitřní organizační jednotce zákonem svěřena vlastní působnost,. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g). 34. Poznámky pod čarou č. 22, 23 a 25 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 35. V 25 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 24 zrušuje. 4
7 36. V 25 závěrečné části ustanovení se za slovo podle vkládají slova tohoto zákona nebo. 37. V 26 odst. 1 se slova, identifikátory zrušují. 38. V 26 odst. 2 písm. a) se slova písm. d) nahrazují slovy písm. e). 39. V 26 odst. 2 písm. b) se slova písm. d) a e) nahrazují slovy písm. e) a f). 40. V 26 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: d) identifikační číslo osoby,. Dosavadní písmena d) až q) se označují jako písmena e) až r). 41. V 26 odst. 2 písm. h) se slova záznam o zřízení nahrazují slovem typ. 42. V 26 odst. 2 se za písmeno i) vkládají nová písmena j) až m), která znějí: j) likvidátor vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob, k) opatrovník právnické osoby vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob, l) insolvenční správce vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby nebo údajem o názvu a sídle právnické osoby, nevedou-li se tyto osoby v registru obyvatel nebo registru osob, m) nucený správce vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti, nevede-li se tato osoba v registru obyvatel,. Dosavadní písmena j) až r) se označují jako písmena n) až v). 43. V 26 odst. 2 písm. o) se slova nebo adresa místa podnikání fyzické osoby zrušují a slova písm. d) a e) se nahrazují slovy písm. e) a f). 44. V 26 odst. 2 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní: q) identifikační číslo provozovny,. Dosavadní písmena q) až v) se označují jako písmena r) až w). 45. V 26 odst. 2 písm. t) se slova písm. d) a e) nahrazují slovy písm. e) a f). 46. V 26 odst. 2 písmeno v) zní: v) přerušení nebo pozastavení činnosti podle jiného právního předpisu; v případě činností, jimž odpovídá jedna agenda, přerušení všech takových činností,. 5
8 47. V 26 odst. 2 se na konci písmene v) čárka nahrazuje tečkou a písmeno w) se zrušuje. 48. V 26 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní: b) identifikační číslo osoby editora,. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d). 49. V 26 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: e) záznam o využívání údajů z registru osob V 26 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až V 26 odst. 4 se slova písm. d) a e) nahrazují slovy písm. e) a f) a slova písm. n) se nahrazují slovy písm. t). 52. V 26 odst. 5 písm. a) a b) se slova k) a m) nahrazují slovy p) a s). 53. V 27 odst. 1 se slova a identifikátory zrušují. 54. V 27 odst. 2 se slova písm. f) a i) nahrazují slovy písm. g), h), n) a v). 55. V 28 odstavec 2 zní: (2) Správce registru osob poskytuje editorům k přidělení identifikační číslo osoby a identifikační číslo provozovny a odpovídá za jejich správnost V 28 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: (5) Správce registru osob spravuje integrovaný agendový informační systém registru osob, který slouží k zápisu referenčních údajů do registru osob, popřípadě se souhlasem správce registru osob k vedení údajů potřebných k výkonu agendy spojené s evidencí subjektů zapisovaných do registru osob v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem. (6) Správce registru osob zpracovává údaje potřebné k plnění úkolů stanovených jiným právním předpisem v rozsahu údajů podle V 29 odst. 1 písmeno c) zní: c) stavebním objektem dokončená budova zapisovaná do katastru nemovitostí, která je samostatnou věcí, nebo budova, která je součástí pozemku nebo součástí práva stavby a údaje o ní se do katastru nemovitostí zapisují k pozemku nebo k právu stavby, nebo jiná dokončená stavba, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, ale bylo jí přiděleno číslo popisné nebo evidenční,. 58. V 29 odst. 1 písm. h) se za slova názvu obce vkládají slova nebo vojenského újezdu, slova názvu městské části nebo městského obvodu, se zrušují a za slovo území se vkládají slova a názvu městského obvodu. 6
9 59. V 31 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova nebo do některého z nich. 60. V 33 odst. 1 se slova a základní sídelní jednotky zrušují. 61. V 33 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova, kterými jsou vyobrazení a popis znaku nebo vlajky. 62. V 33 se doplňuje odstavec 5, který zní: (5) O základních územních prvcích uvedených v 31 odst. 1 písm. a) až o) a o územně evidenční jednotce část obce se vede doplňující údaj o datu jejich vzniku V 34 odst. 1 se v úvodní části ustanovení slova technickoekonomické atributy tohoto objektu, kterými jsou nahrazují slovy technickoekonomický atribut měsíc a rok dokončení. a písmena a) až l) se zrušují. 64. V 34 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) O stavebním objektu s číslem popisným nebo evidenčním se dále vedou technickoekonomické atributy, kterými jsou a) počet bytů u stavebního objektu s byty, b) zastavěná plocha v m 2, c) obestavěný prostor v m 3, d) podlahová plocha v m 2, e) počet nadzemních a podzemních podlaží, f) druh svislé nosné konstrukce, g) připojení na vodovod, h) připojení na kanalizační síť, i) připojení na rozvod plynu, j) způsob vytápění a k) vybavení výtahem.. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec V 34 odst. 3 se za slovo objekt vkládají slova, kterému bylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční,. 66. V 38 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: d) údaje o typu a způsobu využití stavebního objektu,. Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f). 67. V 38 odst. 2 větě druhé se za slovo prvků vkládají slova a územně evidenčních jednotek. 7
10 68. V 41 a 42 odst. 5 se slova správce registru územní identifikace nahrazují slovy příslušný katastrální úřad. 69. V 43 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 6 doplňují slova v elektronické podobě, jehož součástí je vyobrazení a popis znaku nebo vlajky. 70. V 43 odst. 1 písm. b) se slova sdělení obce nahrazují slovy sdělení Ministerstva vnitra. 71. V 43 se doplňuje odstavec 6, který zní: (6) Doplňující údaj o datu vzniku zapisuje editor tohoto údaje, kterým je správce registru územní identifikace, na základě právního předpisu, který základní územní prvek zřídil, nebo na základě údajů o vzniku základního územního prvku nebo územně evidenční jednotky sdělených příslušným správním orgánem V 44 odst. 2 se slova Vzniká-li adresní místo současně se vznikem nahrazují slovy Pokud adresní místo vzniká, mění se nebo zaniká současně se vznikem, změnou nebo zánikem se zrušuje. 74. V 48 písm. a) se slova, které jsou za účelem výkonu veřejné moci vykonávány orgány veřejné moci v rámci jejich agendy nahrazují slovy vykonávaných v rámci agendy. 75. V 48 písm. b) se slovo úřední nahrazuje slovem fyzické. 76. V 48 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až f), která znějí: c) identifikátorem orgánu veřejné moci kód, který slouží k jednoznačnému určení orgánu veřejné moci, d) identifikátorem soukromoprávního uživatele údajů kód, který slouží k jednoznačnému určení soukromoprávního uživatele údajů, e) kategorií skupina orgánů veřejné moci nebo soukromoprávních uživatelů údajů, kteří vykonávají stejné činnosti, f) ohlašovatelem agendy orgán veřejné moci, který ohlašuje agendu pro potřeby její registrace V 49 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: (2) Správce registru práv a povinností přiděluje identifikátor orgánu veřejné moci a identifikátor soukromoprávního uživatele údajů V 50 odstavec 1 zní: (1) V registru práv a povinností jsou vedeny údaje o a) orgánech veřejné moci, 8
11 b) soukromoprávních uživatelích údajů, c) agendách, d) právech a povinnostech fyzických a právnických osob (dále jen práva a povinnosti osob ), pokud jsou údaje o těchto osobách vedeny v základních registrech, a to včetně údajů o rozhodnutích orgánů veřejné moci V 50 odst. 3 se slovo referenčních zrušuje včetně nadpisu zní: 51 Údaje o orgánech veřejné moci, soukromoprávních uživatelích údajů a agendách (1) Referenčními údaji o orgánu veřejné moci jsou a) identifikátor orgánu veřejné moci, b) název orgánu veřejné moci vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel nebo na registr osob, c) údaj o tom, zda je orgán veřejné moci vnitřní organizační jednotkou organizační složky státu, které byla zákonem svěřena vlastní působnost, d) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, e) typ datové schránky a identifikátor datové schránky 14) vyjádřené referenční vazbou na registr obyvatel nebo registr osob, f) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě orgán veřejné moci vykonává svoji působnost, g) kategorie orgánu veřejné moci a údaje o ní 1. identifikátor kategorie, 2. název kategorie, 3. číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které kategorii vymezuje, 4. ústřední správní úřad, který ohlašuje kategorii podle 52b odst. 5, h) adresa místa pobytu nebo adresa sídla orgánu veřejné moci vyjádřená referenční vazbou na registr obyvatel nebo registr osob, i) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby stojící v čele orgánu veřejné moci vyjádřené referenční vazbou na registr obyvatel, j) datum, od kterého orgán veřejné moci vykonává působnost, k) přerušení nebo pozastavení výkonu působnosti orgánu veřejné moci. (2) Údaji o soukromoprávním uživateli údajů jsou a) identifikátor soukromoprávního uživatele údajů, b) obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení soukromoprávního uživatele údajů vyjádřený referenční vazbou na registr osob, 9
12 c) identifikační číslo osoby, d) typ datové schránky a identifikátor datové schránky 14) vyjádřené referenční vazbou na registr osob, e) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je soukromoprávní uživatel údajů oprávněn k využívání údajů ze základních registrů nebo z agendových informačních systémů, f) kategorie soukromoprávního uživatele údajů a údaje o ní 1. identifikátor kategorie, 2. název kategorie, 3. číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které kategorii vymezuje, 4. ústřední správní úřad, který ohlašuje kategorii podle 52b odst. 5, g) adresa sídla nebo adresa místa podnikání soukromoprávního uživatele údajů vyjádřená referenční vazbou na registr osob, h) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle jiného právního předpisu, je-li se zápisem do evidence spojen vznik soukromoprávního uživatele údajů, i) přerušení nebo pozastavení působení soukromoprávního uživatele údajů, j) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle jiného právního předpisu, je-li s výmazem z evidence spojen zánik soukromoprávního uživatele údajů. (3) Údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) a f) jsou referenčními údaji. (4) K referenčním údajům o orgánech veřejné moci a soukromoprávních uživatelích údajů se vedou provozní údaje zapisované prostřednictvím informačního systému základních registrů a) kód agendy, v rámci které byl zápis proveden, b) identifikační číslo osoby editora a jeho identifikátor orgánu veřejné moci, c) datum prvotního zápisu do registru práv a povinností, d) datum poslední změny údaje vedeného v registru práv a povinností, e) záznam o využívání údajů z registru práv a povinností. (5) Referenčním údajem o agendě je a) název agendy a její číselný kód, které jsou součástí číselníku agend, b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě orgán veřejné moci vykonává svoji působnost nebo na jehož základě je soukromoprávní uživatel údajů oprávněn k využívání údajů ze základních registrů nebo agendových informačních systémů, c) výčet a popis činností, které mají být vykonávány v agendě včetně výčtu rolí pro danou činnost; má-li činnost vykonávat územní samosprávný celek, je součástí popisu informace, zda je činnost výkonem státní správy vykonávané v přenesené působnosti, 10
13 d) výčet orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů, kteří agendu vykonávají, nebo jejich kategorie, e) název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci, f) výčet orgánů veřejné moci, které byly pro výkon agendy zaregistrovány, a jejich identifikátor orgánu veřejné moci, g) výčet údajů vedených nebo vytvářených podle jiného právního předpisu v rámci agendy; to neplatí pro zpravodajské služby, h) výčet údajů vedených v základních registrech zpřístupněných prostřednictvím informačního systému základních registrů pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, i) výčet údajů vedených v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných prostřednictvím referenčního rozhraní pro výkon dané agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, j) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě je orgán veřejné moci nebo soukromoprávní uživatel údajů oprávněn využívat údaje ze základních registrů nebo z agendových informačních systémů anebo je zapisovat. (6) K referenčním údajům o agendě se vedou provozní údaje zapisované prostřednictvím informačního systému základních registrů a) kód agendy, v rámci které byl zápis proveden, b) identifikační číslo osoby editora a jeho identifikátor orgánu veřejné moci, c) datum prvotního zápisu do registru práv a povinností, d) datum poslední změny údaje vedeného v registru práv a povinností, e) záznam o využívání údajů z registru práv a povinností. (7) Editorem údajů podle a) odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) a odstavce 5 písm. a) a f) je Ministerstvo vnitra, b) odstavce 1 písm. b) až k), odstavce 2 písm. b) až j) a odstavce 5 písm. b) až e) a g) až j) je ohlašovatel agendy; ohlašovatel agendy údaje zapisuje neprodleně po ohlášení agendy prostřednictvím agendového informačního systému registru práv a povinností. (8) Údaje uvedené v odstavci 1, 2 a 5 jsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup; to neplatí, pokud by tím byla ohrožena činnost zpravodajské služby 46) V nadpisu 52 se slova Referenční údaje nahrazují slovem Údaje. 82. V 52 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova veřejné moci. 83. V 52 odst. 1 písm. e) se slova, které subjektu podle písmene c) rozhodnutím vznikly nahrazují slovy subjektu podle písmene c), kterých se rozhodnutí týká. 84. V 52 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: 11
14 f) údaj, který je rozhodnutí přidělen orgánem veřejné moci, který rozhodnutí vydal, na základě zaevidování rozhodnutí v evidenci dokumentů,. Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h). 85. V 52 odst. 1 písm. h) se slova odst. 1 písm. h) nahrazují slovy odst. 5 písm. c). 86. V 52 odst. 3 se slova úřední osoby nahrazují slovy fyzické osoby, která je nositelem role,. 87. V 52 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a V 52 odst. 5 se slova odst. 1 písm. i) nahrazují slovy odst. 5 písm. h) a slova Úřední osoba, se nahrazují slovy Fyzická osoba, která je nositelem role a. 89. V 52 se doplňuje odstavec 7, který zní: (7) K referenčním údajům o právech a povinnostech se vedou provozní údaje zapisované prostřednictvím informačního systému základních registrů a) kód agendy, v rámci které byl zápis proveden, b) identifikační číslo osoby editora a jeho identifikátor orgánu veřejné moci, c) datum prvotního zápisu do registru práv a povinností, d) datum poslední změny údaje vedeného v registru práv a povinností, e) záznam o využívání údajů z registru práv a povinností Za 52 se vkládají nové 52a až 52c, které včetně nadpisů znějí: 52a Informační systém registru práv a povinností (1) Informační systém registru práv a povinností slouží k zápisu údajů o orgánech veřejné moci, soukromoprávních uživatelích údajů, jimi vykonávaných agendách a agendových informačních systémech do registru práv a povinností. (2) Správcem informačního systému registru práv a povinností je Ministerstvo vnitra. Informační systém registru práv a povinností je agendovým informačním systémem. (3) V informačním systému registru práv a povinností se o všech v něm vedených údajích vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsouli správci informačního systému registru práv a povinností známa. 52b Rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů (1) Ministerstvo vnitra vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. V rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů jsou vedeny o orgánu veřejné moci 12
15 údaje stanovené v 51 odst. 1 a údaj o datu zániku orgánu veřejné moci a o soukromoprávním uživateli údajů údaje stanovené v 51 odst. 2. (2) Orgán veřejné moci, který vede evidenci orgánů veřejné moci, pokud tyto orgány veřejné moci vznikají zápisem do této evidence nebo jiný právní předpis spojuje vznik těchto orgánů veřejné moci se zápisem do této evidence, nebo orgán veřejné moci, který uděluje oprávnění k výkonu působnosti orgánu veřejné moci, oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení výkonu působnosti anebo zánik orgánu veřejné moci Ministerstvu vnitra v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Není-li takový orgán veřejné moci, oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení výkonu působnosti anebo zánik orgánu veřejné moci ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je vznik orgánu veřejné moci nejbližší. (3) Ohlašovatel agendy oznámí neprodleně vznik, přerušení nebo pozastavení působení anebo zánik soukromoprávního uživatele údajů Ministerstvu vnitra v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (4) Oznámení podle odstavců 2 a 3 obsahuje údaje uvedené v 51 odst. 1 s výjimkou údajů podle písmen a) a d) a údaje uvedené v 51 odst. 2 s výjimkou údajů podle písmen a) a d). Ministerstvo vnitra na základě oznámení zapíše orgán veřejné moci nebo soukromoprávního uživatele údajů do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. (5) Ústřední správní úřad, do jehož působnosti kategorie náleží, zašle podklady pro zápis kategorie do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Podklady podle odstavce 5 jsou a) název kategorie, b) číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, které vymezuje kategorii, c) orgán veřejné moci, do jehož působnosti kategorie náleží, d) výčet orgánů veřejné moci nebo soukromoprávních uživatelů údajů, které do kategorie náleží. (7) Ministerstvo vnitra na základě podkladů zapíše kategorii do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. (8) Ustanovení odstavců 2 až 6 se užijí obdobně pro ohlášení změny údaje vedeného v rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů. 52c Využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při správě nebo užívání registru práv a povinností (1) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle 52 odst. 4 a orgán příslušný podle 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z registru obyvatel referenční údaje 13
16 a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství. (2) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle 52 odst. 4 a orgán příslušný podle 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo, d) státní občanství, popřípadě více státních občanství, e) adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. (3) Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle 52 odst. 4 a orgán příslušný podle 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému cizinců tyto údaje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) datum, místo a okres narození; u cizince, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, c) rodné číslo, d) státní občanství, e) druh a adresa místa pobytu, f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil. 14
17 (4) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (5) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu V 53 odst. 1 a 4 se slova nebo jiný správní úřad s celostátní působností zrušují. 92. V 53 odst. 3 se slova působnosti nebo jinými orgány veřejné moci, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2 nahrazují slovy působnosti, jinými orgány veřejné moci, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2, nebo soukromoprávními uživateli údajů a slova nebo jiný správní úřad s celostátní působností se zrušují. 93. V 54 odstavec 1 zní: (1) Ohlášení agendy podle 53 obsahuje a) údaje uvedené v 51 odst. 5 s výjimkou údaje podle 51 odst. 5 písm. f) a kódu agendy, b) výčet agendových informačních systémů sloužících k výkonu agendy vedených v informačním systému o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy, pokud je ohlašovatel agendy k tomuto účelu stanovil, c) formuláře v elektronické podobě pro podání a jiné úkony, nevylučuje-li jiný právní předpis stanovící náležitosti výkonu agendy použití formulářů v elektronické nebo listinné podobě nebo nepožaduje-li jiný právní předpis stanovící náležitosti výkonu agendy použití zvláštního formuláře, který není možno bez omezení tisknout, zpřístupnit či distribuovat, anebo není-li použití formulářů v elektronické nebo listinné podobě s ohledem na povahu úkonu v agendě účelné; formuláře se předloží ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.. Poznámka pod čarou č. 48 se zrušuje. 94. V 54 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: (3) Ministerstvo vnitra zašle správci základního registru a správci agendového informačního systému, do něhož je požadován přístup, ohlášení podle odstavce 1 ke stanovisku z hlediska oprávněnosti přístupu k vymezenému rozsahu údajů. Správce zasílá stanovisko prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.. Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až V 54 odst. 4 se slova Pokud Ministerstvo vnitra neshledá v ohlášení agendy nedostatky, nahrazují slovy Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladného stanoviska podle odstavce 3 a slova odst. 1 písm. a) se nahrazují slovy odst. 5 písm. a). 15
18 96. V 54 odst. 6 se slova podle odstavce 1 písm. d) nahrazují slovy, které agendu vykonávají, a slova písm. n) se nahrazují slovy písm. c). 97. V 54 odst. 7 se slovo obdobně nahrazuje slovem přiměřeně. 98. V 54 se odstavec 8 zrušuje. 99. V 55 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova působnosti v agendě nahrazují slovem agendy a za číslo 54 se vkládají slova nebo jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů V 55 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova působnosti v agendě nahrazují slovem agendy V 55 odst. 2 písm. a) se za slovo název vkládají slova a identifikátor a slova, a jeho identifikátor vedený v registru osob se zrušují V 55 odst. 2 písm. b) se slova odst. 1 písm. a) nahrazují slovy odst. 5 písm. a) V 55 odst. 2 písm. c) se slova odst. 1 písm. h) nahrazují slovy odst. 5 písm. c) a slova úředních osob, které budou roli zastávat se nahrazují slovy fyzických osob, které jsou nositeli rolí V 55 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: d) výčet agendových informačních systémů sloužících k výkonu agendy V 55 odst. 3 se slova působnosti v agendě nahrazují slovem agendy V 55 odst. 4 se slova odst. 1 písm. a) nahrazují slovy odst. 5 písm. a) V 55 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec V 55 odst. 5 se slova působnosti v agendě nahrazují slovem agendy a slova a pokud bylo stanovisko k oznámení podle odstavce 6 kladné, a slova Ministerstvo vnitra se zrušují V 56 odst. 1 se slova působnosti v agendě nahrazují slovem agendy a slova a označení rolí, které jsou na základě ohlášení agendy stanovené jako nezbytné pro výkon agendy se zrušují V 56 odst. 2 se slova odst. 1 písm. f) nahrazují slovy odst. 5 písm. f) V 56 odst. 3 písm. a) se slova úředních osob, které působí v jednotlivých rolích nahrazují slovy fyzických osob, které jsou nositeli rolí. 16
19 112. V 56 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní: c) uplatnění odpovídajících opatření, která zabrání neoprávněnému přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech a k údajům vedeným v základních registrech v souvislosti s oprávněním soukromoprávních uživatelů údajů k jejich využívání V 56 odst. 5 se slova působnosti v agendě nahrazují slovem agendy a slovo obdobně se nahrazuje slovem přiměřeně Za 56 se vkládá nový 56a, který zní: 56a (1) Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, může za účelem uplatňování opatření podle 56 odst. 3 písm. b) a c) provést autentizaci fyzické osoby, která je nositelem role. Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy, využívá k autentizaci fyzické osoby, která je nositelem role, informační systém sloužící k autentizaci fyzických osob, které jsou nositeli rolí, (dále jen autentizační informační systém ) nebo informační systém, jehož je správcem. (2) Správcem autentizačního informačního systému je Ministerstvo vnitra. (3) V autentizačním informačním systému jsou o fyzické osobě, která je nositelem role, vedeny a) údaje v rozsahu 1. příjmení, 2. jméno, popřípadě jména, 3. čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, 4. datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, 5. datum úmrtí, a b) agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu autentizace. (4) Údaje podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 2 a odstavce 3 písm. b) se uchovávají nejdéle po dobu dvou let po zániku oprávnění fyzické osoby, která je nositelem role, k přístupu k údajům obsažených v základních registrech. (5) Orgán veřejné moci, který byl zaregistrován pro výkon agendy a který využívá k autentizaci fyzické osoby, která je nositelem role, autentizační informační systém, využívá pro účely autentizace fyzické osoby, která je nositelem role, z registru obyvatel referenční údaje a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, 17
20 e) datum úmrtí. (6) Ministerstvo vnitra využívá pro účely správy autentizačního informačního systému z registru obyvatel referenční údaje a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum úmrtí V 57 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova 1 roku nahrazují slovy 2 let V 57 odst. 1 písm. a) se slova oprávněné úřední osoby podle 56 odst. 3 písm. a), nahrazují slovy fyzické osoby, která je nositelem role a V 57 odst. 1 písm. b) se slova odst. 1 písm. h) nahrazují slovy odst. 5 písm. c) a slovo úřední se nahrazuje slovem fyzická V 57 odst. 1 písm. c) se slova úřední osoba nahrazují slovy fyzická osoba, která je nositelem role, V 57 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: (2) Ministerstvo vnitra vede pro účely správy autentizačního informačního systému záznamy o přístupu k údajům obsaženým v základních registrech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává je po dobu 2 let; záznam obsahuje a) agendový informační systém, kód agendy, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají nebo poskytují, b) roli podle 51 odst. 5 písm. c), ve které fyzická osoba přístup učinila, c) výčet údajů, ke kterým byl získán přístup, d) datum a čas přístupu, e) důvod a konkrétní účel přístupu.. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až V 57 odst. 5 se slova oprávněné úřední osoby nahrazují slovy fyzické osoby, která je nositelem role a slovo úřední se zrušuje V 58 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo poskytnou vkládají slova referenční nebo provozní V 58 odst. 3 se za slova krajskému úřadu vkládají slova a v případě údajů z registru obyvatel také. 18
21 123. V 58 se na konci odstavce 3 doplňuje věta Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jeli žádost podepsána před zaměstnancem zařazeným ve správním orgánu, vůči kterému směřuje V 58 odst. 4 písm. c) se za slovo číslo vkládají slova a druh a slova nebo rodné číslo, není-li žadatel držitelem elektronicky čitelného identifikačního dokladu se zrušují V 58 odstavce 5 a 6 znějí: (5) O poskytnutí údajů z registru obyvatel a registru práv a povinností může subjekt údajů požádat osobně u kontaktního místa veřejné správy, u kteréhokoli obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu a v případě údajů z registru obyvatel také u Ministerstva vnitra; subjekt údajů sdělí rozsah požadovaných údajů. Subjekt údajů provede svoji identifikaci pomocí elektronicky čitelného identifikačního dokladu a autentizuje se pomocí bezpečnostního osobního kódu, má-li ho zadán a je-li to technicky umožněno. (6) Údaje z registru obyvatel a registru práv a povinností poskytuje správní orgán, u kterého byla žádost podána V 58 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí: (7) O poskytnutí údajů žádá zákonný zástupce, opatrovník, člen domácnosti nebo společně se subjektem údajů jeho podpůrce, pokud je subjekt údajů osobou, a) která je mladší 15 let, b) jejíž svéprávnost byla omezena rozhodnutím soudu tak, že není způsobilá k jednání podle odstavce 1, nebo c) která má soudem schválenou smlouvu o nápomoci nebo o zastoupení členem domácnosti. (8) Je-li žádost podle odstavce 7 podána v listinné podobě, musí být opatřena úředně ověřeným podpisem osoby, která žádá o poskytnutí údajů; úředně ověřený podpis se nevyžaduje, je-li žádost podepsána před zaměstnancem zařazeným ve správním orgánu, vůči kterému směřuje. Osoba žádající za subjekt údajů podle odstavce 7 musí dále prokázat svoji totožnost.. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 9 a V 58 odst. 9 se číslo 6 nahrazuje číslem 7 a na konci textu odstavce se doplňují slova, opatrovníku, členu domácnosti, nebo subjektu údajů v případě podání žádosti společně s jeho podpůrcem V 58 odst. 10 se za slovo základě vkládá slovo zvláštní V 58 se doplňuje odstavec 11, který zní: (11) Údaje vedené podle 18 odst. 4 písm. a) a b) lze poskytnout za období 2 let zpětně od data podání žádosti.. 19
22 130. V 58a se na konci odstavce 1 doplňuje věta Součástí poskytnutých údajů jsou též údaje o subjektu údajů v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu V 58a odstavce 3 a 4 znějí: (3) Žádost o poskytnutí údajů jiné fyzické osobě obsahuje údaje o žadateli stanovené v 58 odst. 4 a dále údaje o jiné fyzické osobě, které mají být údaje poskytnuty, v rozsahu a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, b) datum a místo narození, c) číslo a druh elektronicky čitelného identifikačního dokladu, d) adresa místa pobytu, popřípadě jiná kontaktní adresa, e) identifikátor datové schránky. (4) Žádost o poskytnutí údajů právnické osobě obsahuje údaje o žadateli stanovené v 58 odst. 4 a dále údaje o právnické osobě, které mají být údaje poskytnuty, v rozsahu a) obchodní firma nebo název, b) adresa sídla, c) identifikační číslo osoby, d) identifikátor datové schránky V 58a se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: (5) Žádost o poskytnutí údajů jiné fyzické nebo právnické osobě dále obsahuje výčet údajů, které mají být poskytnuty, popřípadě doplňující informaci žadatele určenou pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu. (6) Správní orgán, u kterého byla žádost podána, přidělí záznamu o udělení souhlasu identifikátor souhlasu, a to prostřednictvím informačního systému sloužícího k předávání žádostí. (7) Na základě odvolání souhlasu subjektu údajů s poskytnutím referenčních údajů podle odstavce 1 se jiné fyzické nebo právnické osobě zašle sdělení o ukončení poskytování referenčních údajů. Sdělení obsahuje údaje o subjektu údajů v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu a údaje o jiné fyzické osobě uvedené v odstavci 3 nebo údaje o právnické osobě uvedené v odstavci 4. Sdělení dále obsahuje datum a čas udělení a odvolání souhlasu s poskytnutím údajů V 59 odst. 1 se slova Právnické osobě a dalším subjektům neuvedeným v 58 (dále jen právnická osoba ) se údaje, které jsou k nim nahrazují slovy Subjektu, o němž jsou vedeny údaje v registru práv a povinností, nejde-li o fyzickou osobu, se údaje, které jsou k němu a slova odst. 1 až 5 se zrušují V 59 odst. 2 písm. a) až c) se slova právnické osoby nahrazují slovem subjektu. 20
23 135. V 59 odst. 2 písm. d) úvodní části ustanovení se slova právnické osoby nahrazují slovem subjektu a slovo jedná se nahrazuje slovy žádá o poskytnutí údajů V 59 odst. 2 písm. d) bodu 3 se za slovo číslo vkládají slova a druh V 60 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo obyvatel vkládají slova, registru osob V 60 odst. 1 závěrečné části ustanovení se za slova 18 odst. 4 vkládají slova nebo záznamu o provozních údajích z registru osob podle 26 odst V 60 odst. 2 se za slova z registru obyvatel vkládají slova, registru osob, za slova správci registru obyvatel se vkládají slova, správci registru osob a slova úřední osoby se nahrazují slovy fyzické osoby, která je nositelem role, včetně nadpisu zní: 61 Poskytování údajů z registru osob (1) Referenční údaje vedené o osobách podle 26 odst. 2 písm. a), d) až s), u) a v) a provozní údaje podle 26 odst. 3 písm. a) až d) jsou veřejné. (2) Referenční údaje vedené o osobách podle 26 odst. 2 písm. b), c) a t) jsou neveřejné a poskytují se na žádost subjektu údajů nebo orgánu veřejné moci, pokud je k využívání těchto údajů oprávněn podle jiného právního předpisu. (3) Provozní údaj podle 26 odst. 3 písm. e) se poskytuje na žádost subjektu údajů, a to za období 2 let zpětně ode dne podání žádosti; ustanovení 14 odst. 3 tím není dotčeno. (4) Údaje podle odstavců 1 a 2 se poskytují prostřednictvím agendových informačních systémů V 62 odst. 1 se za slovo využívání vkládá slovo údajů Za 62 se vkládá nový 62a, který zní: 62a Referenční údaje zapisuje a údaje ze základních registrů na žádost poskytuje obec, městský obvod nebo městská část územně členěného statutárního města, městská část hlavního města Prahy a kraj v přenesené působnosti V 69 odst. 1 písm. d) se za slovo obce vkládají slova a Ministerstvo vnitra. 21
24 Čl. II Přechodná ustanovení 1. Správce základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí uvede základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí do souladu s 33 odst. 5 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 2. Správce základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností vytvoří do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů a současně přidělí orgánům veřejné moci identifikátor orgánu veřejné moci a soukromoprávním uživatelům údajů identifikátor soukromoprávního uživatele údajů. Rejstřík orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů se vytvoří naplněním údajů z informačního systému datových schránek a ze základních registrů. 3. Orgán příslušný podle 52b odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo ohlašovatel agendy podle 52b odst. 3 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí Ministerstvu vnitra do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přerušení nebo pozastavení výkonu působnosti orgánu veřejné moci nebo působení soukromoprávního uživatele údajů, které nastalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a v den nabytí účinnosti tohoto zákona trvá. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích Čl. III V 54 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. /2015 Sb., se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: (5) Organizační složka vede evidenci státních příspěvkových organizací, vůči kterým vykonává zřizovatelskou (zakladatelskou) funkci, v rozsahu a) název, b) identifikační číslo osoby, c) datum vzniku, d) datum zániku, e) statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, anebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby, 22
25 f) adresa sídla. (6) Organizační složka může vést evidenci podle odstavce 5 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob.. Čl. IV Přechodné ustanovení Organizační složka státu, která vykonává zřizovatelskou nebo zakladatelskou funkci vůči státní příspěvkové organizaci, vytvoří evidenci podle 54 odst. 5 nebo 6 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Čl. V Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb. a zákona č. /2015 Sb., se mění takto: 1. V 27 odst. 2 písm. b) se slovo její zrušuje a za slovo číslo se vkládají slova osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci. 2. V 27 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí: (3) Zřizovatel vede o všech jím zřízených příspěvkových organizacích evidenci obsahující tyto údaje: a) název, b) identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, c) datum vzniku, d) datum zániku, e) statutární orgán vyjádřený údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení, datu narození a adrese místa pobytu fyzické osoby nebo místa jejího bydliště v cizině, nemá-li místo pobytu v České republice, nebo údajem o identifikačním čísle osoby, názvu a adrese sídla právnické osoby, 23
26 f) adresa sídla. (4) Zřizovatel může vést evidenci podle odstavce 3 v integrovaném agendovém informačním systému registru osob.. Dosavadní odstavce 3 až 10 se označují jako odstavce 5 až V 27 odst. 8 se číslo 5 nahrazuje číslem V 27 odst. 10 se číslo 7 nahrazuje číslem 9. Čl. VI Přechodné ustanovení Zřizovatel vytvoří evidenci příspěvkových organizací podle 27 odst. 3 nebo 4 zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Čl. VII Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto: 1. V 3 písm. c) se slovo osobními nahrazuje slovem identifikačními a na konci textu písmene se doplňují slova, název a sídlo právnické osoby. 2. V 10 odst. 1, 10 odst. 3 písm. e), 10 odst. 5, 12 odst. 1 písm. e), 16 odst. 2 písm. f), 16a odst. 3 písm. e), 18 odst. 1 písm. c) a g), 19 odst. 1 písm. d) a g) a 20 odst. 1 písm. d) a g) se slovo osobní nahrazuje slovem identifikační. 3. V 10 odst. 2 písm. c), 11 odst. 4 písm. a), 15 odst. 3, 27a odst. 1 úvodní části ustanovení, 27a odst. 2 úvodní části ustanovení a 27a odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo osobních nahrazuje slovem identifikačních. 4. V 15 se doplňuje odstavec 6, který zní: (6) Ministerstvo provede změnu zápisu v Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností nebo Rejstříku svazu církví a náboženských společností i bez návrhu a bez vydání rozhodnutí, jde-li o změnu, která je vyvolána změnou referenčních údajů v základním registru, rozhodnutím soudu nebo správního orgánu, nebo o změnu, která spočívá v opravě chyb v psaní a počtech nebo jiných zjevných 24 |
http://kraken.slv.cz/102VSPH196/2013 | 2017-09-19T16:58:09 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 109",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 174",
" soud ",
" soud ",
" § 109",
" soud ",
" soud ",
" § 109",
" § 1",
" § 198",
" § 112",
" § 109",
" § 112",
" § 6",
" § 109",
" soud ",
" § 111",
" § 109",
" soud ",
" § 112",
" soud ",
" § 109",
" soud "
] | 102 VSPH 196/2013-71
37 ICm 707/2013 102 VSPH 196/2013-71 (KSPH 37 INS 23802/2012)
Usnesení Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátď složeném z p edsedy JUDr. Ji ího Karety a soudc Mgr. Tomáše Brauna a Mgr. Martina Lišky v právní vďci žalobce Lesy yeské republiky, s.p., sídlem P emyslova 1106, Hradec Králové, zast. advokátem JUDr. Romanem Poláškem, sídlem Trojanova 12, Praha 2, proti žalovaným 1) Mgr. Monice Cihelkové, sídlem Lazarská 5, Praha 1, insolven ní správkyni dlužníka LESS & FOREST, s.r.o., 2) LESS & FOREST, s.r.o., sídlem Bohdane 136, a 3) Mgr. Ivo Šotkovi, sídlem Ostružnická 6, Olomouc, oddďlenému insolven nímu správci dlužníka LESS & FOREST, s.r.o., o ur ení pravosti a výše pohledávek žalobce o odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze .j. 37 ICm 707/2013-34 ze dne 12.dubna 2013
Usnesení Krajského soudu v Praze .j. 37 ICm 707/2013-34 ze dne 12.dubna 2013 se mďní tak, že se ízení nep erušuje.
Krajský soud v Praze jako soud prvního stupnď ve výroku uvedeným usnesením rozhodl, že se p erušuje ízení o žalobď vedené pod sp. zn. 37 ICm 707/2013, jíž se žalobce domáhá ur ení pravosti a výše pohledávek p ihlášených do insolven ního ízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. KSPH 37 INS 23802/2012.
Rozhodnutí od vodnil s odkazem na ust. § 109 odst. 2 písm. c) ob anského soudního ádu (dále jen o.s. .) tím, že u téhož soudu probíhá pod sp. zn. 33 ICm 245/2013 ízení o žalobď podané žalovanou 1) a žalovaným 2), kte í se jí domáhali ur ení neplatnosti, eventuálnď neú innosti smluv uzav ených mezi žalobcem a dlužníkem, jež jsou právním d vodem pohledávek, jejichž existence má být ur ena soudem v tomto sporu. V ízení o ur ení neplatnosti, eventuálnď neú innosti smluv tak soud rozhoduje otázku, která je rozhodná i pro posouzení d vodnosti žaloby v této vďci, a to otázku neplatnosti nebo neú innosti smluv, jež mají být právním d vodem p ihlášených pohledávek. Je proto namístď, aby soud v tomto ízení vy kal pravomocného skon ení ízení o žalobď na ur ení neplatnosti smluv, po ítaje v to i p ípadné dovolací ízení.
Proti tomuto usnesení podal žalobce v asné odvolání a požadoval, aby je odvolací soud zmďnil a rozhodl o tom, že se ízení nep erušuje. V odvolání podrobnď argumentoval ve prospďch závďru, že pohledávky, jež jsou p edmďtem tohoto sporu, nebyly žalovanými na p ezkumném jednání ádnď pop eny, a dovodil, že jde o pohledávky zjištďné. Není proto dle jeho názoru d vod k p erušení ízení o ur ení jejich existence. V p ípadď nďkterých pohledávek je navíc z ejmé, že došlo toliko ke zpochybnďní jejich právní kvalifikace, a nikoliv jejich d vodu ve smyslu ust. § 174 odst. 2 insolven ního zákona. V doplnďní odvolání poukázal žalobce na skute nost, že Nejvyšší soud yR mj. v rozhodnutí .j. 29 ICdo 42/2013-116 ze dne 28.11.2013 v typovď shodné vďci dovodil, že podmínky pro p erušení ízení nebyly dány. (KSPH 37 INS 23802/2012)
Typovď shodnou vďcí stejných ú astník se zabýval Nejvyšší soud yR v usnesení sen. zn. 29 ICdo 40/2013 ze dne 27.11.2013 a ze závďr v nďm vyslovených vyšel i v dalších typovď shodných vďcech týchž ú astník . Dospďl p itom k následujícím úsudk m: 1) Smyslem ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s. . je zajistit hospodárnost ízení; proto by mďl soud posoudit, zda vy kání výsledku vedlejšího ízení bude i z hlediska délky p vodního ízení ú elné, nebo zda si otázku, která m že mít význam pro jeho rozhodnutí, vy eší p edbďžnď sám. P i úvaze o tom, zda ízení p eruší, by mďl soud postupovat podle okolností konkrétního p ípadu, zejména s ohledem na to, zda v ízení nelze u init jiná vhodná opat ení, a také s ohledem na celkovou délku ízení, o kterou se nutnď p vodní ízení prodlouží (viz rozsudek Nejvyššího soudu yR sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). 2) Akcent na hospodárnost ízení ve spojení s d vodem p erušení ízení dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s. . klade i literatura (srovnej nap . Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Ob anský soudní ád I. § 1 až 200za. Komentá . 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 752). 3) Jakkoli lze o ekávat, že okruh sporných otázek v inciden ním sporu o ur ení pravosti, výše nebo po adí nevykonatelné pohledávky pop ené insolven ním správcem a dlužníkem v reorganizaci (jíž je v dané vďci ešen dlužník v úpadek) bude definován p ihláškou pohledávky a obsahem žaloby o požadovaném ur ení na stranď p ihlášeného vď itele-žalobce (ust. § 198 odst. 2 IZ) a popďrným úkonem insolven ního správce a dlužníka v reorganizaci na stranď žalované, nemusí tomu tak být vždy (srov. usnesení Nejvyššího soudu yR sen. zn. 29 ICdo 5/2012). 4) Tam, kde mezi týmiž ú astníky u stejného soudu probíhají spory, p i emž v jednom je p edmďtem ízení ešení otázky platnosti právního úkonu (jež se má projevit výrokem soudního rozhodnutí) jako otázky, jež má být p edbďžnď posuzována ve druhém sporu, má být p i zachování principu hospodárnosti ízení p edevším zkoumána otázka, zda takové vďci lze spojit ke spole nému ízení dle ust. § 112 odst. 1 o.s. ., emuž ve svďtle závďr formulovaných v rozsudku Krajského soudu v Brnď sp.zn. 18 Co 297/2010 ze dne 21.4.2011 uve ejnďném pod íslem 118/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nemusí bránit ani to, že k projednání a rozhodnutí spojovaných vďcí není (p ípadnď) podle rozvrhu práce p íslušný tentýž soudce (senát). 5) Je zjevné, že tam, kde se vedle postupu dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s. . nabízí soudu (jako možný) postup dle ust. § 112 odst. 1 o.s. ., má spojení vďcí ke spole nému ízení zásadnď p ednost p ed p erušením ízení; institut spojení vďcí vede (tím, že ízení pokra uje) k naplnďní ú elu ob anského soudní ízení vymezeného ust. § 6 o.s. ., kdežto využití institutu p erušení ízení lze chápat jako krok, jenž z ejmď povede k oddálení kýženého výsledku (ve sporu se nepokra uje), le je žádoucí se z etelem k p edmďtu jiného (nejen) soudního ízení, jež je d vodem p erušení ízení. To se ostatnď projevuje i v textu p íslušných ustanovení ob anského soudního ádu. Tak v návďští odstavce 2 v ust. § 109 o.s. . se možnost soudu p erušit ízení podmiěuje tím, že soud neu iní jiná vhodná opat ení a následnď se pak podle ust. § 111 odst. 2 vďty první o.s. . pro p ípad, že ízení je p erušeno podle ust. § 109 o.s. ., vyžaduje, aby soud inil všechna pot ebná opat ení, aby byly odstranďny p ekážky, jež zp sobily p erušení nebo pro které p erušení trvá . Oproti tomu podle dikce ust. § 112 odst. 1 o.s. . m že soud spojit vďci ke spole nému ízení v zájmu hospodárnosti ízení . (KSPH 37 INS 23802/2012)
V situaci, kdy soudu I. stupnď nebyl znám aktuální procesní postoj žalovaných k žalobou uplatnďnému nároku (jenž by vyjasnil, zda v bec bude nutné p edbďžnď zkoumat platnost dot ených smluv), nemďl k dispozici dostatek poznatk opodstatěujících závďr, že je zde d vod p erušit ízení podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s. . Stejnď tak je zjevné, že za stavu, kdy žalobce zpochyběoval i to, zda v bec byly jeho nevykonatelné pohledávky ádnď pop eny, bylo v souladu s principem hospodárnosti ízení oz ejmit tuto otázku nejprve dokazováním tak, aby bylo postaveno najisto, zda v bec má smysl vy kávat výsledk ízení o ur ení neplatnosti dot ených smluv (zda d vodem pro zamítnutí žaloby nebude okolnost, že jde o pohledávky zjištďné). Z napadeného rozhodnutí se pak nepodává ani to, že by insolven ní soud zkoumal otázku vhodnosti spojení vďcí (jako prioritní postup). Jeho závďr o d vodnosti p erušení ízení tak byl v dané procesní situaci p ed asný. |
https://zakony.kurzy.cz/90-2012-zakon-o-obchodnich-korporacich/paragraf-782/ | 2018-02-21T11:38:30 | [
" § 782",
"\n§ 782",
" § 782",
" § 781",
" § 783",
"\n§ 782",
"\n§ 782"
] | § 782 paragraf 782 - Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.
Kurzy.cz > Zákony > Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. > ČÁST DRUHÁ USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ > Hlava II Ustanovení přechodná > § 782
§ 782 paragraf 782
<a href="https://zakony.kurzy.cz/90-2012-zakon-o-obchodnich-korporacich/paragraf-782/" title="§ 782 ">§ 782, Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.</a>
Zařazení ustanovení v předpisu: USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ A PŘECHODNÁ (ČÁST DRUHÁ) » Ustanovení přechodná (Hlava II) » § 782
Předchozí: § 781
Následující: § 783
§ 782 paragraf 782 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
§ 782, paragraf 782 - Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
Halenkovice 782 na parcele st. 1165 v KÚ Halenkovice
Parcela st. 782 v k.ú. Počátky
Máchova 782/25, 466 01 Jablonec nad Nisou, objekt - Města a obce
sídl. U nádraží 782, 377 01 Jindřichův Hradec, objekt - Města a obce
Dolní 782/65, 700 30 Ostrava-Zábřeh, objekt - Města a obce
Společenství vlastníků jednotek Nádražní 782-783 v Kralovicích - fyzické osoby, právnické osoby
Jar. Seiferta 782, Švermov, 273 09 Kladno, objekt - Města a obce
Husova 782, 386 01 Strakonice, objekt - Města a obce
Společenství vlastníků jednotek Nádražní 782-783 v Kralovicích, Kralovice IČO 26339692 - Obchodní rejstřík firem
středa 21.2.2018 12:38:30 |
http://kraken.slv.cz/103VSPH270/2013 | 2018-07-23T11:30:52 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
"\nSoud ",
" soud ",
" soud ",
" § 37",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 142",
" § 9",
" soud ",
" soud ",
" § 542",
" § 542",
" soud ",
" § 9",
" Soud ",
" soud ",
" § 225",
" § 536",
" § 542",
" § 538",
" čl. 1",
" čl. 2",
" čl. 1",
" čl. 21",
" § 536",
" § 542",
" soud ",
" čl. 1",
" čl. 1",
" soud ",
" § 46",
" § 133",
" § 542",
" § 538",
"in fine",
" soud ",
" § 351",
" soud ",
" § 220",
" § 224",
" § 142",
" § 7",
" § 9",
" § 7",
" § 9",
" § 7",
" § 9",
" § 11",
" § 13",
" § 7",
" § 9",
" § 13",
" soud ",
" soud ",
" § 9",
" § 7",
" § 9",
" soud ",
" § 142",
" soud ",
" § 11",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" § 239",
" § 240"
] | 103 VSPH 270/2013-185
59 ICm 2607 / 2011 103 VSPH 270/2013-185 (MSPH 59 INS 4691 /2010)
Vrchní soud V Praze jako soud odvolací rozhodl V senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové V právní Věci žalobce RO development s.r.o., IČO: 27876314, se sídlem v Praze 1, Týn 1049/3, zastoupeného Mgr. Martinem Láníkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, proti žalovanému Mgr. Tomáši Linhovi, se sídlem v Praze 2, Trojanova 342/ 18, insolvenčnímu správci dlužníka Immo Industry Czech, s.r.o., IČO: 27670830, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 2097/10, zastoupenému Mgr. Janem Zachariášem, advokátem se sídlem v Praze 2, Trojanova 342/18, o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty, o odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. května 2013, 59 lCm 2607/2011-137, takto:
I. Rozsudek Městského soudu VPraze, 59 ICm 2607/2011-137 ze dne 14. května 2013, se mění takto:
Z majetkové podstaty dlužníka Immo Industry Czech s.r.o., IČO: 27670830, se sídlem Karlovo náměstí 2097/10, Praha 2, V insolvenčním řízení vedeném u Městského soudu V Praze pod sp.zn. MSPH 59 INS 4691/2010 se vylučuje budova č.p. 494, postavená V části obce Vyškov-Město na pozemcích parc. č. 2191/17 a parc. č. 2191/15, V Katastrálním území Vyškov, obec Vyškov.
103 VSPH 270/ 2013 (MSPH 59 INS 4691 /2010)
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím krukám Mgr. Martina Láníka, advokáta se sídlem V Praze 1, částku 145.599,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14.5.2013, č.j. 59 ICm 2607/ 2011-137 v bodě I. zamítl žalobu na vyloučení budovy č.p. 494 postavené v části obce Vyškov-Město na pozemcích parc. č. 2191 / 17 a parc. č. 2191 / 15, v Katastrálním území Vyškov, obec Vyškov (dále jen Nemovitost ) ze soupisu majetku majetkové podstaty dlužníka Immo Industry Czech s.r.o., IČO: 27670830, se sídlem Karlovo náměstí 2097/ 10, Praha 2 (dále jen dlužník ). V bodě II. výroku rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalovanému náklady řízení ve Výši 28.798,-Kč na účet Mgr. Jana Zachariáše do tří dnů od právní moci rozsudku.
V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že se žalobce svou žalobou podanou dne 30.9.2011 domáhal vyloučení Nemovitosti ze soupisu majetku dlužníka, nebot' Vlastníkem nemovitosti není dlužník, nýbrž žalobce.
Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, podle nichž žalobce nemohl být Vlastníkem Nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 29.5.2009 uzavřené mezi žalobcem a společností STAEG, spol. s r.o. (dále jen STAEG ), nebot' tato společnost nemohla být originárním Vlastníkem Nemovitosti; podle smlouvy Addendum 2 to Contract for CONSTRUCTION OF BUILDING FOR Rompa Vyskov (dále jen Addendum 2 ) uzavřená mezi dlužníkem a STAEG dne 30.11.2008, na základě které mělo dojít k převodu vlastnického práva z dlužníka na STAEG, totiž nikdy nebylo vloženo vlastnické právo do katastru nemovitostí.
Nebylo ani prokázáno, jak uzavřel soud prvního stupně,že by žalobce byl a zároveň se považoval za vlastníka předmětné Nemovitosti do podpisu kupní smlouvy ze dne 29.5.2009. Smlouvu Addendum 2, vníž se dlužník prohlásil výlučným Vlastníkem rozestavěné Nemovitosti, podepsal jednatel žalobce, jež byl v této době zároveň jednatelem dlužníka. Přestože měl soud za prokázané, že žalobce od počátku stavěl Nemovitost s úmyslem mít ji pro sebe a opatřil k její stavbě pozemek, nikdy Vlastníkem nebyl, nebot' proti smlouvě Addendum 2 nepodnikl žádné právní kroky hájící jeho vlastnické právo a následně v souladu s § 37 ObčZ uzavřel kupní smlouvu na nemovitost se společností STAEG, pročež musel být v dobré víře, že tato společnost je Vlastníkem Nemovitosti, která na ni dříve byla převedena dlužníkem.
Žalobcův úmysl Nemovitost vlastnit za účelem jejího dalšího pronájmu společnosti Rompa CZ s.r.o. (dále jen Rompa ) na základě smlouvy Project Development Agreement (dále jen PDA ) ze dne 30.8.2007 se-jak se uvádí v odůvodnění napadeného rozsudku-vztahoval pouze ke stavbě dokončené dlužníkem, žalobcem převzaté. To vyplývá zejména právě ze smlouvy PDA. Vzhledem k tomu, že dlužník nebyl z finančních důvodů schopen předmětnou rozestavěnou Nemovitost dokončit, převedl za úplatu své vlastnické právo k rozestavěné nemovitosti na STAEG, jenž stavbu dokončil, prohlásil své vlastnictví a vlastnické právo následně převedl na žalobce.
Žalobce měl rovněž dne 29.5.2009, tedy stejného dne, jako podepsal kupní smlouvu se společností STAEG, zaslat dlužníkovi dopis s oznámením o odstoupení od smlouvy o dílo označené jako DEVELOPMENT MANAGEMENT AGREEMENT (dále jen DMA ), v němž nepožaduje žádné plnění závazků dlužníka vyplývající z DMA, naopak požaduje vrácení vyplacené odměny ve Výši 3.052.086,-EUR. Z toho dle soudu prvního stupně plyne, že se žalobce tímto odstoupením vzdal jakýchkoliv práv k vlastnictví rozestavěné budovy s úmyslem nabýt vlastnictví předmětné Nemovitosti právě až kupní smlouvou od společnosti STAEG.
Konečně vyšel soud prvního stupně i z účetních rozvah žalobce, podle kterých žalobce v rozhodné době neúčtoval o Nemovitosti (resp. její rozestavěné části) tak, že by se cítil být jejím vlastníkem, nebot' žalobce evidoval nemovitost tak, jakoby se měla stát jeho vlastnictvím, až bude dostavena a řádně předána.
Ze všech shora uvedených skutečností soud prvního stupně dospěl k názoru, že předmětná Nemovitost zůstala ve vlastnictví dlužníka, a tedy je nadále součástí jeho majetkové podstaty. Proto žalobu zamítl.
Výrok o nákladech řízení soud prvního stupně odůvodnil úspěchem žalovaného ve Věci a odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř a § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/ 1996 Sb., advokátní tarif.
Proti tomuto rozsudku se žalobce Včas odvolal a požadoval, aby jej odvolací soud bud' zrušil, nebo změnil a žalobní nárok v celém rozsahu přiznal. Žalobce ve svém odvolání rekapituloval vývoj smluvních vztahů mezi žalobcem, dlužníkem a společností STAEG; dovozuje, že smlouva Addendum 2 byla pravděpodobně antidatována, a to v reakci na ohlášení stavby jako své vlastní na katastr nemovitostí společností STAEG (zřejmě za účelem posílení vyjednávací pozice v nastalé insolvenční situaci dlužníka). Žalobce tak byl postaven do situace, ve které se jako jediné operativní řešení jevilo legalizovat nabytí vlastnictví společností STAEG a toto vlastnictví pak úplatně převést na žalobce, aby zajistil předání Nemovitosti budoucímu nájemci, společnosti Rompa. V opačném případě by hrozila vážná ekonomická újma, nebot' Nemovitost byla vytvořena na míru společnosti Rompa a v případě nezrealizování nájemní smlouvy by fakticky neměla ekonomické využití.
(MSPH 59 INS 4691 /2010)
Pokud se tehdejší jednatel žalobce ve smlouvě Addendum 2 jménem dlužníka označil za vlastníka Nemovitosti, vyplývalo to zřejmě z jeho nedostatečného a mylného právního přesvědčení, které samo o sobě nemůže ovlivnit vlastnická práva kNemovitosti (i když může mít právní důsledky vzhledem ke spolukontrahentovi STAEG). Toto mylné přesvědčení jednatele žalobce-uvádí se v odvolání-tak bylo pouhým projevem názoru na aktuální stav vlastnictví kjiž existující Nemovitosti, nikoliv projev vůle Nemovitost vlastnit při provádění její stavby.
Podle odvolatele je relevantní pouze určení vlastnického práva k Nemovitosti. Vzhledem k tomu, že v předmětné Věci nedošlo k žádnému platnému právnímu převodu ani přechodu, kčemuž dle odvolatele správně dospěl i soud prvního stupně, je nutné vyřešit otázku originárního vzniku vlastnického práva k Nemovitosti. Originárním, a tudíž aktuálním Vlastníkem Nemovitosti je on sám, a to na základě § 542 odst. 1 ObchZ, a to i přesto, že od DMA odstoupil dne 29.5.2009, nebot' odstoupení od smlouvy má pouze obligačně právní, nikoliv věcně právní důsledky. Žalobce přitom od počátku stavěl budovu s úmyslem mít ji pro sebe a kjejí výstavbě opatřil i pozemek, přičemž smlouva o dílo mezi žalobcem a dlužníkem DMA) nestanovila, že by Vlastníkem měl být někdo jiný.
I kdyby se žalobce nestal Vlastníkem Nemovitosti na základě § 542 odst. 1 ObchZ, stal by se jím jakožto tzv. stavebník v občanskoprávním smyslu. K tomu žalobce odkazuje na příslušnou judikaturu. Žalobce přitom i dle odůvodnění napadeného rozsudku byl osobou, která měla od počátku úmysl stavět stavbu pro sebe. Odvolatel přitom vytýká soudu prvního stupně, že v předchozím řízení neprovedl žádné důkazy k tomu, kdy Nemovitost vznikla jako věc v právním smyslu, ani nevzal za svá shodná tvrzení účastníků, že věc v právním slova smyslu existovala nejpozději v září 2008. Závěr soudu prvního stupně, že žalobcův úmysl Nemovitost vlastnit se vztahoval pouze k dokončené stavbě, nebyl v řízení předmětem ani tvrzení, ani dokazování. Pokud soud prvního stupně dovozuje, že se žalobce dle smlouvy DMA měl stát Vlastníkem Nemovitosti až po jejím dokončení a předání, je zjevné, že zaměňuje institut předání Věci a vzniku vlastnického práva. Skutečnost, že žalobce nepodniknul proti smlouvě Addendum 2 žádné právní kroky nebo že o nedokončené Nemovitosti neúčtoval jako o svém nemovitém majetku, je pak pro originární vznik vlastnického práva zcela bezpředmětná. Stejně tak bezpředmětné jsou dle odvolatele úvahy soudu vyvozující úmysl žalobce z projevů učiněných po vzniku Nemovitosti jako Věci v právním slova smyslu.
Odvolatel dále vytýká soudu prvního stupně, že se v napadeném rozsudku nevypořádal se všemi jeho argumenty uvedenými v jeho žalobě a jejích doplnění a že napadené rozhodnutí trpí vadou nepřezkoumatelnosti.
Ohledně způsobu výpočtu nákladů řízení odvolatel napadá postup soudu prvního stupně, který stanovil odměnu za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty uvedené v § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu i za úkony provedené do
31.12.2012. Za ty by přitom měla příslušet odměna vypočtená z tarifní hodnoty odpovídající hodnotě Nemovitosti.
Žalovaný navrhoval potvrzení rozsudku soudu I. stupně a poukazoval zejména na to, že žalobce svá tvrzení o skutkovém stavu a právním omylu dřívějšího jednatele žalobce nepodložil žádným důkazem. Soud prvního stupně se přitom se všemi argumenty žalobce řádně vypořádal a žalovaný se s těmito závěry zcela ztotožňuje.
Vrchní soud v Praze přezkoumal napadený rozsudek, Včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
Podle § 225 insolvenčního zákona (dále jen IZ ) osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu majetkové podstaty dlužníka zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.
Podle odst. 2 citovaného ustanovení musí být žaloba podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu.
Podle § 536 odst. 1 ObchZ se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny jeho provedení. Podle odst. 2 se dílem Vždy rozumí zhotovení stavby nebo její části. Cena přitom musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení (š 536 odst. 3 ObchZ).
Podle § 542 odst. 1 ObchZ jestliže zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, objednatel nese nebezpečí škody na zhotovované Věci a je jejím vlastníkem, jestliže smlouva nestanoví něco jiného.
Podle § 538 ObchZ může zhotovitel díla pověřit jeho provedením jinou osobu, jestliže ze smlouvy nebo z povahy Věci nevyplývá něco jiného. Při provádění díla jinou osobou má zhotovitel odpovědnost, jako by dílo prováděl sám.
V projednávané Věci se žalobce svou Včas podanou žalobou domáhal vyloučení Nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, nebot' tato měla být ve vlastnictví žalobce, nikoliv dlužníka.
Ze smlouvy PDA (srov. odst. A, E, F, G, H, I a J preambule smlouvy s čl. 1.1 písm. f. a čl. 2.1 smlouvy) vyplývá, že žalobce uzavřel se společností Rompa
(dříve GM, spol. s r.o.) developerský projekt, na základě něhož měl vystavět dle požadavků společnosti Rompa Nemovitost a tuto jí následně pronajímat. K výstavbě Nemovitosti mělo dojít na pozemcích města Vyškov, které společnost Rompa hodlala odkoupit a tyto později prodat žalobci (odst. A preambule smlouvy PDA).
Z čl. 1.1. a 2.1. smlouvy DMA uzavřené mezi žalobcem coby Investorem a dlužníkem jakožto Developerem plyne, že se dlužník zavázal pro žalobce a) stavbu Nemovitosti provést a b) předat dokončenou budovu žalobci, a to v souladu se smlouvou PDA (čl. 2.2. smlouvy). Za to měl dle čl. 21.1. smlouvy DMA dlužník obdržet odměnu ve Výši 5.040.363,75 EUR. Smlouva DMA tak představuje smlouvu o dílo podle § 536 a násl. ObchZ, nebot' se vní dlužník jako zhotovitel zavázal ke zhotovení stavby a žalobce se jako objednatel zavázal k zaplacení ceny za její provedení.
Nemovitost jako věc v právním smyslu tedy musela vzniknout na základě smlouvy DMA uzavřené mezi žalobcem a dlužníkem, a to v okamžiku, kdy byla vybudována minimálně do takového stádia, od něhož všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i Nemovitost, stav, kdy je jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Vše, co v důsledku přístavby, přestavby, jiné stavební změny nebo dokončovacích prací ke stavbě přiroste, stává se její součástí a Vlastnicky náleží tomu, komu patřila stavba jako věc v okamžiku svého vzniku (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.9.1998, sp. zn. 33 Cdo 111/98, publikovaný v Soudních rozhledech č. 12/ 1998). Jak žalobce, tak i žalovaný se přitom shodují, že k tomuto požadovanému minimálnímu stavu rozestavěnosti Nemovitosti došlo nejpozději vzáří 2008 (srov. č.l. 103 a 109). Nejpozději vtéto době tedy muselo vzniknout originární vlastnictví prvnímu vlastníkovi nemovitosti.
Postavení osoby originárního vlastníka zhotovované Věci upravuje citované ustanovení § 542 odst. 1 ObchZ, podle kterého se stává Vlastníkem Věci zhotovované u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, ta osoba, o které tak stanoví smlouva o dílo. Pokud smlouva vlastníka takto zhotovované Věci nestanoví, je jím objednatel.
V daném případě docházelo k výstavbě Nemovitosti na pozemcích opatřených žalobcem, nebot' tyto pozemky byly smlouvou PDA určeny k výstavbě Nemovitosti a měly být společností Rompa nejdříve odkoupeny od města Vyškov a následně převedeny na žalobce (ke shodnému závěru dospívá v odůvodnění napadeného rozsudku i soud prvního stupně). Ostatně i smlouva DMA počítá s tím, že Nemovitost bude postavena na pozemcích, které později budou v souladu se smlouvou PDA převedeny na žalobce (srov. odst. B preambule smlouvy DMA s čl. 1.1. a 2.2 této smlouvy).
Samotná smlouva DMA originárního vlastníka Nemovitosti přímo neurčuje.
Ve svém odst. B preambule Však stanoví, že žalobce nabude vlastnické právo k objektu , jímž se dle čl. 1.1. rozumí (a) Pozemek, na kterém se Budova (tedy Nemovitost) staví nebo byla postavena, a (b) Budova. Tento článek pak rozlišuje mezi Budovou (tedy budovou, která má být v souladu s touto smlouvou a s technickou dokumentací postavena) a Dokončenou Budovou , za kterou se považuje dokončená a zkolaudovaná Budova, která byla pronajata budoucímu nájemci v souladu s touto smlouvou. Z uvedených ustanovení nelze dovodit, že úmysl žalobce stát se Vlastníkem Nemovitosti se vztahuje pouze na nemovitost řádně dokončenou dlužníkem, předanou žalobci, jím převzatou a zaplacenou, jak nesprávně uvádí soud prvního stupně, ba naopak. Pokud by totiž smluvní strany DMA chtěly takovýto úmysl vyjádřit, musely by uvedené prohlášení v preambuli vztáhnout k Dokončené Budově , nikoliv pouze Budově . Jestliže pak smlouva DMA hovoří v budoucím čase o tom, že žalobce získá vlastnické právo k Budově, nelze bez dalšího uzavřít, že by tím vylučovala žalobcovo vlastnictví i rozestavěné věci. V době uzavírání smlouvy DMA Nemovitost nebyla pochopitelně ani z části hotová, a tak je nasnadě, že smluvní strany o ní také v budoucím čase hovoří.
Pokud by navíc smlouva DMA posouvala vznik vlastnického práva k Nemovitosti na žalobce až k době jejího dokončení a předání, znamenalo by to, že by nadto (vzhledem kjiž existujícímu vlastnickému právu dlužníka) muselo dojít i k převodu vlastnického práva kNemovitosti z dlužníka na žalobce písemnou smlouvou a následným vkladem do katastru nemovitostí ve smyslu § 46 odst. 1 a § 133 odst. 2 ObčZ. Takový postup Však smlouva DMA vůbec neupravuje, ačkoliv proces předání (resp. předběžného a konečného předání) a převzetí je ve smlouvě upraven velice podrobně.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že smlouva DMA vlastnictví zhotovované Věci odlišně od zákona neupravuje, naopak z ní lze dovodit úmysl stran shodný se zákonnou úpravou, a tedy že originárním Vlastníkem Nemovitosti se podle § 542 odst. 1 ObchZ stal žalobce, nikoliv dlužník.
Jelikož žalobce vlastnictví Nemovitosti na jinou osobu nepřevedl, musí být Vlastníkem nemovitosti i v době rozhodování odvolacího soudu. Na tom nemůže nic změnit ani pozdější prohlášení dlužníka učiněné dřívějším statutárním orgánem žalobce ve smlouvě Addendum 2, že je dlužník Vlastníkem Nemovitosti, ani prohlášení společnosti STAEG, že je výlučným Vlastníkem Nemovitosti v ohlášení stavebníka-vlastníka stavby ze dne 4.3.2009, nebot' těmto uvedeným osobám z Výše uvedených důvodů vlastnické právo k Nemovitosti nesvědčilo.
Na vlastnictví Nemovitosti žalobcem nemůže mít dále Vliv skutečnost, že realizace závazků dlužníka ze smlouvy DMA byla z větší části uskutečněna jeho subdodavatelem, společností STAEG, a to na základě smlouvy označené jak
CONTRACT AGREEMENT ze dne 24.4.2008. Pokud totiž zhotovitel (dlužník) oprávněně pover1 provedením díla zhotovovaného na pozemcích opatřených objednatelem jinou osobu (subdodavatele), nemá tato skutečnost Vliv na vzájemné
(MSPH 59 INS 4691 /2010) vztahy mezi zhotovitelem a objednatelem (žalobcem), nebot' ve smyslu § 538 in fine ObchZ má zhotovitel při provádění díla pomocí jiné osoby odpovědnost, jakoby dílo prováděl sám. Z toho důvodu je žalobce Vlastníkem Nemovitosti, i když dlužník použil k její výstavbě společnost STAEG (k tomu viz např. rozsudek Nejvyss1ho soudu ČR ze dne 21.3.2001, sp.zn. 29 Cdo 1532/99).
Nesprávným shledal odvolací soud rovněž závěr soudu prvního stupně, že pokud žalobce měl jakákoliv práva k vlastnictví rozestavěné Nemovitosti, vzdal se jich odstoupením od smlouvy DMA s úmyslem nabýt vlastnictví k předmětné Nemovitosti až na základě kupní smlouvy ze dne 29.5.2009 od společnosti STAEG. Toto odstoupení od smlouvy bylo datováno ke dni 29.5.2009, tedy v době, kdy rozestavěná Nemovitost byla již věcí v právním slova smyslu a náležela do vlastnictví žalobce (k tomu srov. shora). Obchodní zákoník, který obsahuje komplexní úpravu odstoupení od smlouvy, s odstoupením spojuje podle § 351 odst. 1 a 2 ObchZ pouze obligačně právní účinky, nikoliv věcně právní účinky. Pokud tedy žalobce od smlouvy odstoupil až v době, kdy již Nemovitost existovala jako věc v právním slova smyslu a tuto také vlastnil, nemohl odstoupením od smlouvy své vlastnické právo k Nemovitosti pozbýt, nebot' obchodní zákoník (a ani smlouva DMA) takový následek s odstoupením od smlouvy nespojuje. Už vůbec se pak nemohl žalobce svého vlastnického práva k Nemovitosti vzdát a založit takto jednostranným právním úkonem vlastnické právo dlužníka (odstoupení ani žádný takovýto projev vůle žalobce neobsahuje).
Lze tedy shrnout, že žalobce existenci svého vlastnického práva k Nemovitosti prokázal, a odvolací soud proto napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil tak, že žalobě vyhověl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 2 o.s.ř. a jejich náhrada byla přiznána v řízení zcela úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. v rozsahu odměny za zastupování advokátem, náhrady hotových výdajů a soudního poplatku. V řízení před soudem prvního stupně tyto náklady zahrnují odměnu advokáta za zastupování v rozsahu 4 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, 1. doplnění žaloby a účast na jednání soudu dne 27.8.2012) po 2.100,-Kč podle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31.12.2012, dále 3 úkonů právní služby (5. doplnění obžaloby a účast na jednání u soudu dne 25.2.2013 a 7.5.2013) po 3.100,-Kč podle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1.1.2013 a 1 úkonu právní služby (účast na jednání u soudu, při němž byl pouze vyhlášen rozsudek) ve Výši 1.550,-Kč podle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. c), § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1.1.2013. Náhrada hotových výdajů byla žalobci přiznána ve Výši 80.880,-Kč podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu a skládá se z výdajů na ověřený překlad listinných důkazů ve Výši 78.480,-Kč a z 8 paušálních částek náhrady hotových výdajů po 300,-Kč. Žalobci rovněž náleží náhrada soudního poplatku ve Výši 5.000,-Kč.
V odvolacím řízení pak náhrada zahrnuje 3 úkony právní služby (odvolání, replika žalobce ze dne 15.10.2013 kvyjádření žalovaného a účast na jednání před odvolacím soudem) po 3.100,-Kč podle § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1.1.2013, náhradu hotových výdajů ve Výši 900,-Kč podle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu skládající se z 3 paušálních částek náhrady hotových výdajů po 300,-Kč a soudní poplatek ve Výši 5.000,-Kč. Celková náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů tedy činí 120.330,-Kč. Spolu s náhradou 21 % DPH tak odvolací soud přiznal žalobci na náhradu nákladů řízení celkem částku 145.599,30 Kč.
Odvolací soud se tedy neztotožnil zvyčíslením nákladů řízení ze strany žalobce (č.l. 133), a to jak ve Výši tarifní hodnoty, tak i v počtech úkonů právní služby. Podle přechodných ustanovení v čl. II vyhlášky č. 486/2012 Sb., kterou se mění advokátní tarif, přísluší za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky advokátovi odměna podle vyhlášky č. 177 / 1996 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky. Zástupci žalobce proto za úkony učiněné do 31.12.2012 přísluší odměna podle dosavadních právních předpisů. Incidenční spor o vyloučení věcí z majetkové podstaty dlužníka je ve smyslu § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu sporem o určení, zda tu je právní vztah nebo právo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2013, sp.zn. 29 ICdo 19 / 2012 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.6.2013, sp.zn. 29 Cdo 2650/2011), u kterého se považuje (pro rozhodnou dobu) za tarifní hodnotu částka 25.000,-Kč, nikoliv hodnota Nemovitosti, jak nesprávně navrhuje žalobce. Tomu podle § 7 bodu 5 advokátního tarifu odpovídá mimosmluvní odměna ve Výši 2.100,-Kč. Za úkony učiněné po 1.1.2013 pak náleží zástupci žalobce odměna vypočtená z tarifní hodnoty 50.000,-Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, tedy ve Výši 3.100,-Kč za jeden úkon právní služby.
Odvolací soud nepřiznal žalobci náhradu odměny za zastupování advokátem spočívající v 2., 3., 4. a 6. doplnění žaloby, nebot' je nepovažuje za potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. V podání nazvaném jako 1. a 5. doplnění žaloby žalobce reagoval na výzvy soudu k podání repliky k vyjádření žalovaného či jiné výzvy soudu, a proto odvolací soud za tyto úkony (podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu) žalobci náhradu odměny za zastupování přiznal.
Odvolací soud dále nenavýšil odměnu o žalobcem vyúčtované úkony spočívající v sepsání právního rozboru věci, dalších poradách s klientem přesahujících jednu hodinu či jednáních s protistranou, nebot' žalobce je žádným způsobem nedoložil a ani nevyplývají ze spisu. Odvolací soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů za pořízení soudem požadovaného překladu listin pouze v částce 78.480,-Kč. Žalobce totiž ke svému vyúčtování nákladů přiložil toliko 2 faktury znějící v součtu na částku 137.410,-Kč, jimiž zástupce žalobce účtoval žalobci za blíže neurčené soudní překlady, nikoliv Však původní účetní doklady od tlumočníka za provedené překlady. Ve spise na č.l. 95 se nachází vyúčtování Mgr. Šárky Rucké, soudní tlumočnice, pro zástupce žalobce za korekturu překladu a jeho
(MSPH 59 INS 4691 /2010) vyhotovení ve Výši 78.480,-Kč odpovídající 218 stranám po 300,-Kč. Soud proto přiznal žalobci náhradu hotových výdajů za pořízení překladu listinných důkazů pouze v této částce.
Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyss1mu soudu, prostřednictvím Městského soudu v Praze. |
https://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjzhe4f6mjsgmxhazrrgewta | 2018-09-24T20:17:33 | [
"\n§ 4",
"\n§ 10",
"\n§ 10",
"\n§ 11",
"\n§ 11",
"\n§ 11",
"\n§ 11",
"\n§ 11",
"\n§ 13",
"\n§ 15",
" § 3",
" § 3",
" § 2",
" § 3",
" § 8",
" § 2",
" § 11",
" § 3",
" § 9",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 11",
" § 9",
"\n§ 14",
" zákona č. 17",
"\n§ 72",
" zákona č. 380",
" zákona č. 6",
"\nČl. 35",
"\n§ 17",
" zákona č. 513",
"\n§ 160",
" zákona č. 141",
" § 7",
" zákona č. 309",
"\n§ 88",
" § 11"
] | 123/1998 Sb. - Beck-online
123/1998 Sb.: od 1. 9. 2015
§ 4 Žádost podaná nepříslušnému povinnému subjektu
§ 10a Aktivní zpřístupňování informací
§ 10b Zpřístupňování informací při mimořádných událostech
§ 11a Geoportál
§ 11b Pravidla zpřístupňování dat
§ 11c Přístup k prostorovým datům
§ 11d Omezení a odepření přístupu k prostorovým datům
§ 11e Ministerstvo životního prostředí
§ 13 Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta
§ 15a Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů
123/1998 Sb. znění účinné od 1. 9. 2015
zákonem č. 83/2015 Sb.
zákonem č. 6/2005 Sb.
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1 a upravuje zabezpečení práva na přístup k informacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředí,1a na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředí ze strany povinných subjektů. Stanoví
pravidla pro zřízení infrastruktury pro prostorová data pro účely politik životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí a zpřístupňování prostorových dat prostřednictvím síťových služeb na Národním geoportálu INSPIRE (dále jen „geoportál“),
Zpřístupňování údajů získaných pro statistické účely a zpřístupňování statistických informací se řídí zvláštním zákonem.2
informacemi o životním prostředí (dále jen "informace") informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména o
stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách, energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí,
vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní prostředí,
ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků,
zprávách o provádění a plnění právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí,
zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů;
správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních samosprávných celků,3
právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí,4
zpřístupňováním informací jejich poskytování jakoukoliv technicky proveditelnou formou, jednotlivým právnickým nebo fyzickým osobám, jež o ně požádaly, (dále jen "žadatel") přímé nahlížení do písemností nebo jiných souborů informací, pořizování výpisů, opisů nebo kopií žadatelem v sídle nebo v jiných prostorách povinných subjektů a informování o způsobech a metodách získání jednotlivých informací;
aktivním zpřístupňováním informací jejich poskytování neomezenému okruhu subjektů, aniž by bylo třeba podat žádost;
prostorovými daty data, včetně jejich identifikovatelných skupin, v elektronické podobě, která přímo nebo nepřímo odkazují na určitou polohu nebo zeměpisnou oblast na území České republiky a v případě dohody s jiným členským státem Evropské unie i v rámci jeho území;
metadaty informace, které popisují prostorová data nebo služby založené na prostorových datech a které umožňují jejich vyhledávání, třídění a používání;
infrastrukturou pro prostorová data prostorová data a služby založené na prostorových datech, síťové služby a technologie, metadata, technické požadavky, dohody o sdílení přístupu k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a jejich využívání, mechanismy, procesy a postupy koordinace, zavedené, provozované nebo zpřístupněné v souladu s tímto zákonem a sledování, využívání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech;
interoperabilitou možnost kombinace prostorových dat a vzájemné komunikace mezi službami založenými na prostorových datech bez opakovaných ručních zásahů tak, aby bylo dosaženo soudržného výsledku a aby byla zvýšena přidaná hodnota prostorových dat a služeb založených na prostorových datech;
zpřístupňováním dat zpřístupňování prostorových dat a metadat neomezenému okruhu subjektů prostřednictvím
poskytování prostorových dat a metadat na geoportál (§ 11a) z vlastního internetového rozhraní s využitím služeb založených na prostorových datech v souladu s technickými požadavky, nebo
předávání prostorových dat a metadat v souladu s technickými požadavky na geoportál (§ 11a),
technickými požadavky požadavky, které obsahují minimální výkonnostní požadavky na služby založené na prostorových datech a zajišťují soudržnost prostorových dat, stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie16 upravujícími pravidla pro vytvoření a aktualizaci metadat, monitorování a podávání zpráv, služby založené na prostorových datech, interoperabilitu a harmonizaci prostorových dat a služeb založených na prostorových datech a pro přístup k prostorovým datům a službám;
službami založenými na prostorových datech možné formy zpracování prostorových dat nebo souvisejících metadat prostřednictvím počítačové aplikace․
Žadatel může za účelem získání informace o životním prostředí požádat povinný subjekt o zpřístupnění informace o životním prostředí. Svou žádost nemusí odůvodňovat. Žádost lze učinit ústně, písemně, telefonicky, elektronicky, faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou. Ze žádosti musí být patrno, kdo ji podal.
V případě nesrozumitelné nebo příliš obecně formulované žádosti je žadateli do 15 dnů od obdržení žádosti zaslána výzva k jejímu upřesnění. Ve výzvě musí být určeno, v jakém směru je třeba žádost upřesnit. Žadatel je povinen tuto žádost bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů, v požadovaném rozsahu upřesnit. Pokud žadatel do 15 dnů od doručení výzvy žádost v požadovaném směru neupřesní, má se za to, že od své žádosti upustil.
V případě, že je žádost podána u povinnému subjektu, jenž nemá dotyčnou informaci k dispozici a současně nemá podle zvláštních právních předpisů povinnost takovou informaci mít, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů od obdržení žádosti, že požadovanou informaci nemůže z tohoto důvodu poskytnout. Pokud je dotazovanému povinnému subjektu známo, který povinný subjekt má požadovanou informaci k dispozici, postoupí mu žádost ve lhůtách stanovených ve větě první a uvědomí o tom žadatele.
Pokud žádost směřuje k poskytnutí zvěřejněné informace, může povinný subjekt nejdříve, nejpozději však do 15 dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace. To neplatí, pokud žadatel uvedl, že nemá možnost získat zveřejněnou informaci jiným způsobem.
Pokud žadatel formu nebo způsob podle odstavce 1 neurčí, případně pokud takové formy nebo způsobu nelze ze závažných důvodů využít, zvolí se způsob a forma zpřístupnění informace s ohledem na splnění účelu žádosti o zpřístupnění informace a její optimální využití žadatelem. V pochybnostech se využije především formy a způsobu, jež byly žadatelem využity k podání žádosti. Pokud povinný subjekt zpřístupní informaci byť i jen částečně v jiné než požadované formě, musí tento svůj postup odůvodnit.
V případě uvedeném v § 3 odst. 2 tohoto zákona počíná lhůta pro zpřístupnění informace běžet dnem doručení upřesněné žádosti.
Odepřeno bude zpřístupnění informace, pokud je vylučují předpisy
o ochraně utajovaných informací5,
o ochraně osobních6 nebo individuálních údajů2 a o ochraně osobnosti,7
o ochraně duševního vlastnictví,8
o ochraně obchodního tajemství.9
Zpřístupnění informace může být rovněž odepřeno pokud
žadatel se domáhá informací opatřovaných v rámci přípravného řízení (vyšetřování) v trestních věcech,10 nebo se informace týká neukončených řízení a nepravomocných rozhodnutí o přestupcích a jiných správních deliktech,
žádost byla formulována nesrozumitelně nebo příliš obecně a žadatel, ač byl k tomu vyzván, ji podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil, nebo jde o anonymní žádost.
Dále je možno odepřít zpřístupnění informace, pokud
Porušením obchodního tajemství není zpřístupnění informace označené za obchodní tajemství, pokud
se požadovaná informace týká působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí,
hrozí bezprostřední ohrožení lidského zdraví a životního prostředí,
požadovaná informace byla získána z prostředků z veřejných rozpočtů.
Porušením práva na ochranu osobnosti není poskytnutí informace o původci činnosti znečišťující nebo jinak ohrožující nebo poškozující životní prostředí obsažené v pravomocném rozhodnutí o trestném činu, přestupku nebo jiném správním deliktu.
Pokud je to možné, zpřístupní se požadovaná informace po vyloučení těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle odstavců 1 a 2. O takovém zásahu a jeho důvodu musí být žadatel vždy při zpřístupnění informace uvědoměn.
Právo odepřít zpřístupnění informace trvá pouze po dobu, po kterou trvá důvod odepření.
Je-li odepřeno zpřístupnění informace v případech uvedených v odstavci 3 písm. a), sdělí povinný subjekt žadateli údaj o odhadu doby potřebné na zpracování nebo vyhodnocení požadovaných údajů, a pokud tuto činnost neprovádí sám, i identifikační údaje osoby, která má tuto činnost provést.
Jde-li o žádost o poskytnutí informace o emisích vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí, nelze použít důvody odepření zpřístupnění informace uvedené v odstavci 1 písm. b) a d) a v odstavci 2 písm. a) a b).
Pokud povinný subjekt žádosti o zpřístupnění informace, byť i jen zčásti nevyhoví, vydá o tom ve lhůtě pro zpřístupnění informace rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace. Je-li povinným subjektem pověřená osoba, která není podle zvláštních právních předpisů oprávněna vydávat rozhodnutí, vydá rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace povinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3.
Rozhodnutí se nevydává v případě anonymní žádosti, nebo pokud žadatel podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nedoplnil svou žádost, ač k tomu byl řádně a včas vyzván.
Obdobně jako v odstavci 3 se postupuje v případě, kdy žadatel nesouhlasí s vyloučením těch skutečností, které zakládají důvod pro odepření zpřístupnění informace podle § 8 odst. 1 a 2 před zpřístupněním informace.
Každý má právo nahlížet do listin a pořizovat si z nich výpisy nebo opisy. Každý má rovněž právo, je-li to provozně možné, na pořízení kopií listin.
Povinné subjekty zpracují veřejně přístupný sazebník úhrad podle odstavce 3 s uvedením podmínek, za nichž se úhrady vybírají, popřípadě za nichž je možno od vybírání úhrad upustit.
Povinné subjekty zpracovávají informace vztahující se k jejich působnosti a vytvářejí nezbytné technické a další podmínky pro aktivní zpřístupňování informací.
Povinné subjekty jsou povinny v rozsahu stanoveném tímto zákonem vést a aktualizovat elektronické databáze obsahující informace vztahující se k jejich působnosti. Tato povinnost neplatí pro pověřenou osobu, pokud informace podle odstavce 1 vede v elektronické databázi povinný subjekt, který pověřenou osobu založil, zřídil, řídí nebo pověřil, popřípadě s níž má uzavřenu dohodu podle § 2 písm. b) bodu 3.
Elektronické databáze podle odstavce 2 musí být přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup.
Povinné subjekty aktivně zpřístupňují informace zejména způsobem umožňujícím dálkový přístup a dále prostřednictvím vlastní ediční a publikační činnosti.
Povinné subjekty aktivně zpřístupňují zejména
správní rozhodnutí v případě, že je jeho vydání podmíněno vydáním stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10a
dokumenty pořizované v průběhu posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu,10b
Ministerstvo životního prostředí dále aktivně zpřístupňuje
mezinárodní smlouvy a dohody, právní předpisy Evropské unie, zákony a další právní předpisy v oblasti ochrany životního prostředí a zprávy o jejich provádění a plnění, pokud jsou zpracovávány.
Pokud jsou informace uvedené v tomto ustanovení již prokazatelně přístupné prostřednictvím zařízení umožňujících dálkový přístup, mohou povinné subjekty na takto zveřejněné informace odkázat.
V případě mimořádné události je veřejnost, které hrozí nebezpečí, varována podle zvláštních právních předpisů.10c
Zvláštní zákon může stanovit případy, kdy je jiná osoba povinna zpřístupňovat informace.11 Zvláštní zákon může rovněž určit odchylné způsoby a podmínky zpřístupňování informací.12 Právo na informace o životním prostředí podle tohoto zákona však nelze omezit nebo vyloučit.
Ministerstvo životního prostředí spravuje geoportál, který je informačním systémem veřejné správy a je přístupný prostřednictvím portálu veřejné správy. Povinné subjekty prostřednictvím geoportálu zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v prováděcím právním předpise, která povinné subjekty tvoří, přijímají, spravují nebo aktualizují a která spadají do oblasti úkolů veřejné správy. Ministerstvo životního prostředí zpřístupní na geoportálu veškeré informace o údajích, kódech a technických klasifikacích, které jsou nezbytné k zajištění souladu s technickými požadavky.
Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím geoportálu zajišťuje zejména
zpřístupňování dat,
služby založené na prostorových datech,
služby elektronického obchodu,
sdílení prostorových dat ve veřejné správě,
informování o využívání infrastruktury pro prostorová data.
Ministerstvo životního prostředí na geoportálu zpřístupní i jiná prostorová data než ta, jejichž témata jsou uvedena v prováděcím právním předpise, pokud o to povinný subjekt požádá a pokud jsou splněny technické požadavky. Ministerstvo životního prostředí na geoportálu zpřístupní i data osoby, která není povinným subjektem (dále jen „jiný poskytovatel prostorových dat“), pokud o to jiný poskytovatel prostorových dat požádá nebo tak stanoví jiný právní předpis a pokud jsou splněny technické požadavky.
Součástí služeb založených na prostorových datech jsou síťové služby, kterými jsou služby
vyhledávací, které umožňují vyhledání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech na základě obsahu odpovídajících metadat a umožňují zobrazení obsahu metadat,
prohlížecí, které umožňují alespoň zobrazit, procházet, přiblížit, oddálit, posouvat nebo překrývat zobrazitelná prostorová data a zobrazit vysvět-livky a jakýkoli další významný obsah metadat,
stahování dat, které umožňují stažení úplných prostorových dat nebo jejich částí a tam, kde je to prakticky možné, přímý přístup k nim,
transformační, které umožňují, aby prostorová data byla transformována za účelem dosažení interoperability,
spouštěcí, které umožňují spuštění služeb založených na prostorových datech uvedených v písmenech a) až d).
Transformační služby musí být kombinovatelné s dalšími službami založenými na prostorových datech a zajišťovat interoperabilitu.
Vyhledávací služby umožňují vyhledání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech podle alespoň těchto vyhledávacích kritérií nebo jejich kombinací:
klasifikace prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,
kvalita a platnost prostorových dat,
stupeň souladu s technickými požadavky,
zeměpisná poloha,
podmínky pro přístup k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a podmínky pro jejich použití,
povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat, kteří vytváří, spravují, aktualizují a distribuují prostorová data a služby založené na prostorových datech.
Metadata zahrnují informace o
souladu prostorových dat s technickými požadavky,
podmínkách pro přístup k prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech a jejich používání a o výši úhrady podle § 11c odst. 3 a 4, pokud je požadována,
kvalitě a platnosti prostorových dat,
povinných subjektech a jiných poskytovatelích prostorových dat, kteří vytvářejí, spravují, aktualizují a distribuují prostorová data a služby založené na prostorových datech,
omezení přístupu a o důvodech takového omezení.
Povinný subjekt zpřístupňuje data v souladu s technickými požadavky bez podání žádosti. Obdobně zpřístupňuje data jiný poskytovatel prostorových dat. Pro zpřístupňování dat z geoportálu se nepoužijí ustanovení § 3 až 7 a § 9.
Obce zpřístupňují data, pouze pokud tvorbu, shromažďování nebo šíření těchto dat ukládá zvláštní právní předpis. V případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy se věta první použije obdobně pro městské obvody nebo městské části. Územně členěná statutární města a hlavní město Praha zpřístupňují data odpovídající alespoň jednomu z témat uvedených v prováděcím právním předpise bez omezení.
Povinnost zpřístupňovat data má pouze pořizovatel prostorových dat, nikoliv držitel jejich kopií. Pořizovatelem prostorových dat se rozumí povinný subjekt, který prostorová data sám vytváří nebo nechává vytvořit jiným subjektem pro účely výkonu veřejné správy. Pokud pořizovatel prostorových dat přijímá prostorová data od jiného subjektu, zpřístupňuje prostorová data v souladu s autorskými právy, právy souvisejícími s právem autorským nebo zvláštním právem pořizovatele databáze.
Povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat k jimi pořízeným prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech vytvářejí a aktualizují metadata, která předávají na geoportál. Povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat jsou povinni zajistit, že prostorovým datům jimi zpřístupněným na geoportál odpovídají metadata k nim vytvořená. Prováděcí právní předpis stanoví lhůty, ve kterých musí povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat vytvořit metadata k jim pořízeným prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech.
Povinné subjekty vedou evidenci o veřejném využívání jimi vytvářených, spravovaných, přijímaných nebo aktualizovaných prostorových datech a zpřístupňují ji Ministerstvu životního prostředí. Způsob vedení evidence a zpřístupňování stanoví prováděcí právní předpis. Evidence je předávána Ministerstvu životního prostředí prostřednictvím služby na geoportálu vždy do konce února za předchozí kalendářní rok. Povinnost uchovávat neaktuální prostorová data mají ty povinné subjekty, které neuchovávají prostorová data podle zvláštního právního předpisu12a; metadata k neaktuálním prostorovým datům povinné subjekty zpřístupňují na geoportál. Způsob uchovávání neaktuálních prostorových dat a zpřístupňování metadat k neaktuálním prostorovým datům stanoví prováděcí právní předpis.
Data zpřístupněná prostřednictvím geoportálu jsou veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup. Povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupňují podmínky poskytování dat jako součást jím zpřístupňovaných metadat. Prostorová data zpřístupňují povinné subjekty nebo jiní poskytovatelé na základě nevýhradní licenční smlouvy nebo podlicenční smlouvy upravující zejména zužitkování nebo vytěžování databází, které jsou tvořeny prostorovými daty (dále jen „licenční smlouva“)12b. Pokud povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat nepředá jako součást metadat návrh licenční smlouvy, zpřístupňují se prostorová data na základě vzorové licenční smlouvy, kterou Ministerstvo životního prostředí uveřejní na geoportálu. Na základě licenční smlouvy může povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat zpřístupnit také služby založené na prostorových datech.
Licenční smlouva obsahuje zejména
označení povinného subjektu nebo jiného poskytovatele prostorových dat, v případě fyzické osoby uvedením jména, příjmení a bydliště a v případě právnických osob názvem právnické osoby, uvedením právní formy, sídla, identifikačního čísla a daňového identifikačního čísla,
označení nabyvatele, u fyzické osoby uvedením jména, příjmení, data narození a bydliště a u právnické osoby uvedením názvu, právní formy, sídla, identifikačního čísla a daňového čísla,
informace o předpokládaném způsobu využívání prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,
předmět smlouvy, kterým se rozumí přesný název prostorových dat nebo služby založené na prostorových datech,
v případě služeb stahování dat dobu platnosti smlouvy,
podmínky užití prostorových dat a služeb založených na prostorových datech, které stanoví prováděcí právní předpis,
cenu za zpřístupňovaná prostorová data a služby založené na prostorových datech, platební a fakturační podmínky.
Prostorová data a služby založené na prostorových datech mohou být zpřístupněny za úplatu, pokud dále není stanoveno jinak. Za zpřístupnění prostorových dat povinných subjektů a jiných poskytovatelů prostorových dat odpovídajících tématům uvedeným v prováděcím právním předpise a služeb založených na prostorových datech může být požadována úhrada ve výši, která nepřesáhne minimální výši nezbytnou k zajištění potřebné kvality a zpřístupňování prostorových dat a služeb založených na prostorových datech.
Vyhledávací a prohlížecí služby založené na prostorových datech včetně dat jsou zpřístupňovány bezplatně. Data zpřístupněná prohlížecími službami založenými na prostorových datech mohou být ve formě zabraňující opětovnému využití pro obchodní účely. V případě průběžně aktualizovaných dat velkého objemu lze požadovat úhradu podle odstavce 3 i za prohlížecí služby založené na prostorových datech, pokud tato úhrada slouží k zajištění zachování a údržby prostorových dat a zachování odpovídajících služeb založených na prostorových datech; v takovém případě se odstavec 3 věta druhá použije obdobně. Rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu stanoví prováděcí právní předpis.
Každý může pro placení úhrad za zpřístupněná prostorová data a služby založené na prostorových datech využít službu elektronického obchodu na geoportálu. Služby elektronického obchodu na geoportálu lze využít i pro úhradu nákladů spojených s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním žadateli.
Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu mají pro účely plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí, k prostorovým datům a ke službám založeným na prostorových datech poskytovaným orgány veřejné správy, které odpovídají tématům uvedeným v prováděcím právním předpisu a jsou zpřístupněny na geoportálu, bezplatný přístup v plném rozsahu. Orgány veřejné správy, státní příspěvkové organizace a organizační složky státu si vyměňují a využívají tato data a služby pro plnění svých úkolů, které mohou mít vliv na životní prostředí.
Pro přístup institucí, orgánů, agentur Evropské unie, orgánů veřejné správy jiných členských zemí Evropské unie k prostorovým datům povinných subjektů, pokud tato data slouží k plnění jejich povinností podávat zprávy podle předpisů Evropské unie týkajících se životního prostředí, se použije odstavec 6 obdobně.
Přístup orgánů zřízených mezinárodními dohodami, jejichž smluvními stranami jsou Evropská unie a členské státy, k prostorovým datům povinných subjektů je možný na základě vzájemnosti a rovnoprávnosti, pokud tato prostorová data slouží k plnění jejich úkolů, které by mohly mít vliv na životní prostředí.
Přístup k prostorovým datům bude odepřen, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského, práv souvisejících s právem autorským nebo zvláštního práva pořizovatele databáze.
Přístup veřejnosti k prostorovým datům prostřednictvím vyhledávacích služeb lze omezit, pokud je to v zájmu veřejné bezpečnosti, zajištění obrany státu nebo ochrany mezinárodních vztahů. Přístup k prostorovým datům zpřístupněným prostřednictvím prohlížecích služeb, služeb stahování dat, transformačních služeb a služeb umožňujících spuštění služeb založených na prostorových datech lze omezit orgánům veřejné správy z důvodů uvedených ve větě první a přístup veřejnosti i z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) až c). Přístup veřejnosti je možné omezit pouze v nezbytně nutných případech, převažuje-li zájem na omezení přístupu nad veřejným zájmem na zpřístupnění prostorových dat. Na základě důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), b) a d) a § 8 odst. 2 písm. a) a b) nelze omezit přístup k informacím o emisích do životního prostředí.
Omezení přístupu provede povinný subjekt nebo jiný poskytovatel prostorových dat v případě prostorových dat umístěných na internetových rozhraních zpřístupněných prostřednictvím geoportálu. V případě prostorových dat umístěných na geoportálu provede omezení přístupu ministerstvo. Omezení přístupu a jeho zdůvodnění Ministerstvo životního prostředí zveřejní v obou případech na geoportálu. Povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat informuje ministerstvo o potřebě omezení přístupu, které provádí ministerstvo, a o provedeném omezení přístupu, které provedli sami, a to včetně sdělení důvodů, které mají vést nebo vedly k omezení přístupu.
je kontaktním místem pro styk s Evropskou komisí,
zasílá zprávy podle příslušných předpisů Evropské unie1,
zpřístupňuje prostorová data, která jsou přístupná prostřednictvím geoportálu, pro evropský geoportál INSPIRE provozovaný Evropskou komisí na úrovni Evropské unie,
zpřístupňuje evidenci podle § 11b odst. 5 veřejnosti a Evropské komisi prostřednictvím geoportálu,
koordinuje infrastrukturu ve spolupráci s ústředními správními úřady, právnickými osobami sdružujícími osoby působící v oblasti prostorových dat a právnickými osobami sdružujícími územní samosprávné celky.
Vláda České republiky projednává a schvaluje zprávu o stavu životního prostředí České republiky jedenkrát za rok. Tato zpráva obsahuje zejména informace o kvalitě životního prostředí a o zátěžích, které na životní prostředí působí.
Po projednání a schválení předloží vláda České republiky zprávu o stavu životního prostředí k projednání Parlamentu.
Nejpozději do tří měsíců od svého schválení musí být tato zpráva zveřejněna.
V návaznosti na zprávu o stavu životního prostředí České republiky zpracovává Ministerstvo životního prostředí jedenkrát za rok zprávy o stavu životního prostředí jednotlivých krajů. Tyto zprávy musí být zveřejněny v elektronické podobě do tří měsíců od schválení zprávy o stavu životního prostředí České republiky.
Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy spolu s dalšími ústředními správními úřady, kraje a obce v samostatné působnosti jsou povinny podporovat environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu vycházející z principů udržitelného rozvoje zajišťované prostřednictvím státních i nestátních organizací.
Kraje v samostatné působnosti
Kraje umožňují obcím v samostatné působnosti podílet se na realizaci krajských koncepcí a vytvářet v této oblasti vlastní programy.
Orgány veřejné správy s výjimkou organizačních složek státu mohou k podpoře environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty zřizovat zvláštní fondy.
Předpisy o správním řízení13 se použijí při řízení podle § 9 odst. 1, 3 a 4 tohoto zákona a k počítání lhůt.
Rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace je po vyčerpání řádných opravných prostředků přezkoumatelné podle zvláštního právního předpisu.14
Pokud zvláštní právní předpisy15 upravují též poskytování informací, které jsou předmětem úpravy tohoto zákona, nelze rozsah informací stanovený tímto zákonem omezit.
témata prostorových dat,
podmínky užití prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,
zvláštní způsoby užití prostorových dat a služeb založených na prostorových datech,
rozsah průběžně aktualizovaných dat velkého objemu,
lhůty, ve kterých musí povinný subjekt a jiný poskytovatel prostorových dat vytvořit metadata k jimi pořízeným prostorovým datům a službám založeným na prostorových datech,
způsob vedení evidence o veřejném využívání a zpřístupňování prostorových dat,
způsob uchovávání neaktuálních prostorových dat a zpřístupňování metadat k nim.
§ 14 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí,
§ 72 odst. 2 zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zároveň se v dosavadním odstavci 1 zrušuje číslování odstavců.
č. II zákona č. 380/2009 Sb. 14.11.2009
Čl. II zákona č. 6.1.2005
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).
Čl. 35 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, publikované usnesením Předsednictva ČNR pod č. 2/1993 Sb.
Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Například nařízení Komise (ES) č. 1205/2008 ze dne 3. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES týkající se metadat, nařízení Komise (ES) č. 976/2009 ze dne 19. října 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o síťové služby, nařízení Komise (EU) č. 268/2010 ze dne 29. března 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o poskytnutí přístupu k sadám prostorových dat a službám prostorových dat členských států orgánům a subjektům Společenství za harmonizovaných podmínek, nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o interoperabilitu sad prostorových dat a služeb prostorových dat.
§ 17 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
§ 160 až 178 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Např. § 7 odst. 1 písm. h) a k) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečisťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
Např. zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
§ 88 až 94 autorského zákona.
Zejména zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 309/1991 Sb., zákon ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, a předpisy vydané k jejich provedení.
Přehled souvislostí Verze(1) Články (1) Důvodové zprávy (1) Aktuální k datu Historie Editorial Záložky
Souvislosti k 123/1998 Sb.: § 11
od 01.07.1998
Dva zákony o informacích
Důvodová zpráva k zákonu č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí
123/1998 Dz |
http://paragraphos.pecina.cz/2016/06/osel-mesice-cervna-soudci-simickovi.html | 2017-03-28T15:57:02 | [
" § 265",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 223",
" § 172",
" § 257",
" čl. 6",
" soud ",
" § 11",
" § 11",
" soud "
] | David Schmidt1. června 2016 21:10Ten člověk to přeci vůbec nečetl, maximálně jen to vylhané usnesení.OdpovědětVymazatOdpovědiAnonymní1. června 2016 21:33Já nevím, prostě toto by mělo být na kárné řízení (a je jedno, jestli jde o ústavní nebo ten nejzapadlejší okresní soud). Ať se na mne nikdo nezlobí, ale pokud si někdo dá práci (a případně investuje peníze do advokáta) se sepsáním fundovaného podání, které si pak dotyčný ctihodný soudce neráčí vůbec přečíst, tak to je naprostá svévole a pohrdání občanem, který dotyčného platí z daní. A pokud je jeho ctihodnost natolik přetížena, že za něj všechno vyřizují asistenti, kteří jsou tak neschopní, že nejsou schopni sesmolit usnesení alespoň tak, aby se naprosto nemíjelo s obsahem stížnosti a neslo minimální znaky přezkoumatelnosti, tak to je stále problém soudce a musí za ty, který si vybral, stejně nést odpovědnost.Konečně, pokud si ÚS hodlá vybírat, čím se chce zabývat a čím nikoliv, nechť si to politicky prosadí do zákona.VymazatTomáš Pecina1. června 2016 21:43Takže exkurse nebude…VymazatUnknown1. června 2016 21:50Snad leda že bychom si udělali exkurzi za soudruhem Rychetským a zeptali se ho, zda považuje za vhodné, aby rozhodnutí ÚS byla přezkoumatelná alespoň v té míře, jak to vyžaduje např. ESLP.VymazatOdpovědětAnonymní2. června 2016 8:34Proč se domníváte, ze to nečetl?OdpovědětVymazatAnonymní2. června 2016 9:11Obávám se, že to, co kritizujete, je naprosto standardní procedura Ústavního soudu a pokud by daný soudce zpravodaj rozhodoval jinak, tak by rozhodoval nepředvídatelně. Při návštěvě nalus.usoud.cz a zadání: Výrok odmítnuto pro nepřípustnost a Vztah k předpisům 141/1961 Sb. § 265k vám vyjede 19 záznamů věcně totožných rozhodnutí. Pokud vím tak se jedná jen o malý zlomek toho, v kolika případech bylo takto rozhodnuto v minulosti všemi soudci. Ale máte pravdu - odůvodnění toho vlastního usnesení NS prakticky nebylo třeba číst.Ste StaOdpovědětVymazatAnonymní2. června 2016 9:32Ve skutečnosti je to v této procesní situaci standardní rozhodnutí, jak již píše Ste Sta. Řízení ještě běží, stížnost je nepřípustná. Co víc psát? Je-li stížnost nepřípustná, je v zásadě jedno, co do ní budete psát, snad jen s výjimkou toho, že se budete soud snažit přesvědčit o tom, že je setrvalá praxe ÚS nesprávná a že by stížnost měla být přípustná. To jste nenapsal (resp. R. Cholenský nenapsal, samozřejmě), tak se s tím soud nemusel vypořádat.Oslí uši tedy patří spíše tomu, kdo se při přípravě stížnosti vůbec nezajímá o prejudikaturu a spoléhá se pouze na vlastní genialitu.JŠOdpovědětVymazatOdpovědiTomáš Pecina2. června 2016 10:29Spíše se mi jeví, že jste se vy neobtěžoval přečíst si ústavní stížnost. Ta brojí proti pokračování v trestním stíhání, tedy nemůže být předčasná.VymazatAnonymní2. června 2016 10:34JŠ == JUDr. Šimíček? :-DVymazatPefi2. června 2016 13:09Nejspíš skutečně jde o zcela bezmyšlenkovitou aplikaci standardních procesních zvyklostí. Pokud už ani ÚS není schopen či spíše ochoten použít zdravý rozum a schovává se za procesní procedury, tak jsme ztraceni.Na průtahy si nemůžete stěžovat, protože ještě nebylo vydáno rozhodnutí. Není jedním z obviněných někdo, kdo si říká Yossarian ? To by vysvětlovalo, proč ÚS aplikoval Hlavu 22.VymazatAnonymní2. června 2016 15:22"Na průtahy si nemůžete stěžovat, protože ještě nebylo vydáno rozhodnutí."To ovšem není úplně pravda, že? Vizte nález sp. zn. IV. ÚS 180/04.VymazatOdpovědětAnonymní2. června 2016 11:29Zřejmě se to chápe tak, že to není pokračování, ale nové řízení...OdpovědětVymazatAnonymní2. června 2016 11:40Můžete a budete si na toto rozhodnutí někde stěžovat?OdpovědětVymazatOdpovědiTomáš Pecina3. června 2016 11:11Jistě! Adresát: Železniční stanice Kájov, lampárna, čp. 123, 382 21 Kájov. Datovou schránku prý nemají.VymazatOdpovědětAnonymní2. června 2016 13:17Vojtěch Šimíček: Ústavní soud má být předvídatelný, srozumitelný a důvěryhodnýhttp://ceskapozice.lidovky.cz/ustavni-soud-ma-byt-predvidatelny-srozumitelny-a-duveryhodny-p7x-/tema.aspx?c=A160531_162911_pozice-tema_lubeOdpovědětVymazatAnonymní2. června 2016 13:44Toto jsem dostal od Vojtěcha Šimíčka:Pane kolego,předmětné usnesení jsem napsal sám a neměnil bych na něm ani čárku, a to ani poté, co jsem získal předmětnou „cenu“ od pana Peciny.Vám i jemu doporučuji se seznámit se zákonem o Ústavním soudu, s prejudikaturou (kterou jsem ostatně i citoval) a pak teprve činit takto silné závěry.Jednou větou řečeno: Ústavní soud se může věcně zabývat ústavní stížností teprve tehdy, když stěžovatel nemá k dispozici již vůbec žádné procesní prostředky ochrany. Pokud však v daném případě Nejvyšší soud zrušil předchozí rozhodnutí soudů, neznamená to nic jiného, než že se tyto soudy budou případem zabývat v dalším řízení a stěžovatelé v něm mohou svoje práva stále uplatňovat u obecných soudů. V této procesní situaci je ústavní stížnost skutečně předčasná, na tom trvám.Možná Vás zmátlo, že proti rozhodnutí Nejvyššího soudu již neexistuje žádný opravný prostředek – to je pravda, nicméně to nic nemění na přechozím závěru.Abych Vám to více přiblížil: představte si civilní kauzu, kde se budeme my dva soudit např. o vlastnictví k nějaké věci. Třeba vyhrajete Vy, a to i v odvolacím řízení, já podám dovolání a Nejvyšší soud mu vyhoví a zruší obě předchozí rozhodnutí. V této situaci také ještě nemůžete jít k Ústavnímu soudu, nýbrž musí být pravomocně ukončeno řízení před obecnými soudy a pak teprve ten z nás dvou, který prohraje, může uvažovat o podání ústavní stížnosti.Lapidárně řečeno: Ústavní soud nesmí vést řízení za situace, kdy o stejné kauze je stále vedeno neskončené řízení před obecnými soudy.Takže se mějte hezky a věřte, že mi uši, oči i hlava slouží velmi dobře a vůči opakovaným atakům pana Peciny zůstávám zcela imunní.S pozdravemVojtěch Šimíček OdpovědětVymazatOdpovědiAnonymní2. června 2016 15:03https://www.youtube.com/watch?v=f21zFR1rN8MVymazatTomáš Pecina2. června 2016 15:28Domnívá se snad někdo z přítomných, že jsem chtěl po slavném Ústavním soudu, aby předjímal rozhodnutí ve věci samé? Ani v nejmenším: spor byl veden o to, zda lze nadměrně dlouhé trestní stíhání z tohoto důvodu zastavit. Nižší soudy, vyšedše z judikatury ÚS rozhodly, že ne, Nejvyšší soud vyjevil názor opačný, a na Ústavním soudu bylo, aby toto pochybení buď napravil, anebo svou vlastní judikaturu korigoval. Otázka předčasnosti je zcela mimo rámec diskursu, který ctěný osel zpravodaj nepochopil.VymazatAnonymní2. června 2016 16:01Ale jistě, že je stížnost předčasná! Průtahy jsou totiž teprve v polovině! Proto! :-)HonzaVymazatAnonymní2. června 2016 17:14Na moji odpověď, obsahující:Věcně se domnívám, že jste celou záležitost nepochopil a rozumím tomu, že se to těžko přiznává v situaci, kdy na to upozornil "právní laik" Pecina. Alespoň uvnitř byste však asi mohl uznat, že na předmětné stížnosti není nic předčasného. Nezmátlo mě, že proti rozhodnutí Nejvyššího soudu není přípustný opravný prostředek. Jak ale může být předčasná ústavní stížnost, která míří na neústavnost pokračování v trestním řízení? Taková stížnost je přípustná až poté, co řízení skončí? Není to pak krapet opožděné? (Je to podobné jako bych měl právo stěžovat si na nepřípustnost trestu smrti až po jeho vykonání.)Odpověď V. Šimíčka:A k Vaší replice opět jedinou poznámku: ústavní stížnost petitem požadovala zrušení předmětného usnesení Nejvyššího soudu, nejednalo se tedy o tzv. zásahovou stížnost:"Ze všech těchto důvodů stěžovatelky navrhují, aby Ústavní soud po projednání jejich ústavní stížnosti vydal tento nález:1. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. ledna 2016, č. j. 3 Tdo 1428/2015-34,došlo k zásahu do práva stěžovatelek na spravedlivý proces a na projednání jejich věci v přiměřené lhůtě.2. Toto usnesení se proto ve vztahu ke stěžovatelkám ruší.Takže se velmi mýlíte, pokud tvrdíte, že stížnost mířila proti „neústavnosti pokračování v trestním řízení“, zcela jednoznačně mířila proti soudnímu rozhodnutí.A s tou předčasností je to podobné, jako ve sportu: góly můžete dávat až poté, co rozhodčí zapíská začátek zápasu. Vše předtím je jen trénink.VymazatAnonymní2. června 2016 17:45A s tou předčasností je to podobné, jako ve sportu: góly můžete dávat až poté, co rozhodčí zapíská začátek zápasu. No, pane Šimíčku, on ten zápas už skončil, akorát si pak bafuňáři vzpomněli, že jim výsledek nějak nevyhovuje, tak nařídili jeho opakování. Tolik asi k Vaší "analogii".Vše předtím je jen trénink.Ach tak; státní aparát na občanech trénuje, co si může dovolit. To je ovšem brilantní uvažování. Ještě nějaké ty kautely přihoďte a zatvařte se nesmírně moudře a seriózně pro přihlížející publikum. Bravo, ústavní soude! :-/VymazatTomáš Pecina2. června 2016 17:45Zrušením napadeného usnesení NS by se řízení o dovolání obnovilo (trestní řízení by se tím vrátilo do stavu pravomocného zastavení), a NS by musel v intencích nálezu ÚS rozhodnout o jeho zamítnutí. Co je na tom tak složitého pochopit? Zásahová ústavní stížnost by mohla nejvýš dosáhnout rychlejšího postupu v dalším stíhání, což jsme nechtěli, naopak jsme trvali na tom, že mělo být zastaveno.VymazatAnonymní2. června 2016 18:12Co je na tom tak složitého pochopit?To bude snad nějaký nový trend extrémní tuposti na ÚS, jinak už nevím - viz kauza odposlechy. To jsou rozhodnutí, že se na to nedá říct nic jiného, než "podobné hraběcí rady si račte vetknout tam, kam slunce nesvítí." Vždyť to je naprostá rezignace na to, co by ÚS měl dělat. Oni si tam sedí za 150+kKč měsíčně a blahosklonně předstírají činnost, přičemž to, že někdo je nesmyslně obtěžován státem už nějakých 10 let, je vlastně úplně jedno, ať si počká dalších 10 let a pak už tady bude sedět někdo jiný, kdo mu třeba vyhoví.VymazatDavid Schmidt2. června 2016 18:30Třeba obecné soudy umí vrátit čas, že je předčasné soudit, že není čas.VymazatOdpovědětAnonymní2. června 2016 14:33uši, oči i hlava slouží velmi dobřeZato s mozkem to bude slabší... OdpovědětVymazatAnonymní2. června 2016 16:12Vaše argumentace v předmětné ústavní stížnosti skutečně směřovala "k nepřiměřené délce trestního stíhání", vycházeje přitom částečně z právních názorů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 31. března 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04. Domnívám se, že v totmo smyslu byla Vaše argumentace opravdu racionální, zvláště s přihlédnutím k ústavně garantovanému principu proporcionality, který byl v citovaném nálezu akcentován.Nicméně Ústavní soud zároveň vyslovil premisu, že "Zastavení trestního stíhání proto představuje podle Ústavního soudu spíše krajní prostředek, použitelný za předpokladu, že by obecný soud nalezl po zhodnocení všech shora uvedených skutečností podmínky pro postup dle § 223 odst. 2 trestního řádu ve spojení s § 172 odst. 2 písm. c) trestního řádu [resp. § 257 odst. 1 písm. c) trestního řádu]", neboť "ochrana práva na přiměřenou délku řízení podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, resp. kompenzace jeho porušení může být dosažena i prostředky, jež jsou vlastní trestnímu právu". Dle mého názoru, tedy soudce zpravodaj JUDr. Vojtěch Šimíček nepochybyl, jestliže ponechal na obecných soudech, jak se problematikou délky trestního řízení vypořádají.Jan K.OdpovědětVymazatOdpovědiAnonymní2. června 2016 16:26ponechal na obecných soudech, jak se problematikou délky trestního řízení vypořádají.Jak by se s problematikou asi tak mohly - vázány právním názorem Nejvyššího soudu - asi tak vypořádat? Máte se Šimíčkem jeden pokus (dohromady oba). :-PVymazatTomáš Pecina2. června 2016 16:30Jenže takhle to nenapsal, a nemohl by to takto ani posoudit sám; podobná argumentace by vyžadovala formu zamítavého nálezu.Obecně, my připouštíme, že zastavení trestního stíhání není pro obviněné optimální, ale za situace, kdy jsou roky vláčeny po soudech za něco, co je na první pohled bagatelní a co se stalo před v průměru osmi lety, je zastavení trestního stíhání i pro obviněné akceptovatelné.VymazatOdpovědětMámprůvěm2. června 2016 17:43To je ten co zakazuje rebelům politické strany aby dostal vyznamenání?OdpovědětVymazatAnonymní2. června 2016 18:28Podle mě to je naprosto jednoduché, nižší soudy se přece mohou vykašlat na rozsudek NS a řízení přesto zastavit, třeba s argumentací, že se NS dopustil strašlivého excesu, na který není třeba brát zřetel.Až NS zamítne dovolání, bude čas na NS, teď by bylo možné se domáhat teoreticky akorát tak určení toho, že doba řízení je protiústavní apod.OdpovědětVymazatOdpovědiPhilip Sudak3. června 2016 10:30Nemohou:1. smrdi to karnym rizenim,2. k nicemu to nebude - nelze presumovat, ze by do takoveho, druhostolocniho, rozhodnuti nepohnal zastupce statni dovolani. A jak myslite, ze rozhodne dovolaci soud?Hlava 22.VymazatOdpovědětAnonymní2. června 2016 22:06Vy si koledujete p. Pecina, titulovat jeho ctihodnost oslem. Chcete mit na krku urážku na cti?OdpovědětVymazatPhilip Sudak3. června 2016 0:43Soudím, že základním měřítkem přípustnosti obdobných stížností by mělo být, jest-li možná náprava tvrzeného zásahu v řízení před obecnými soudy (jinými orgány ve stanovených případech). Pakliže ano, ústavní stížnost jest skutečně předčasnou, pakliže ne, je redundantním formalismem trvat na tom, aby tento pořad práva byl vyčerpán.Petitem ústavní stížnosti byla kassace kassačního usnesení Nejvyššího soudu, a meritem přezkumu tvrzení, že tímto usnesením došlo k zásahu do práva stěžovatelek na spravedlivý proces, a na projednání věci v přiměřené lhůtě.Přezkum toho, došlo-li napadeným usnesením k zásahu do práva na spravedlivý proces počkat může, avšak toho, došlo-li k zásahu do práva na projednání v přiměřené lhůtě, nikoli.Uvážíme-li, že všechny soudy, které nyní budou ve věci jednat, jsou vázány právním názorem, který Nejvyšší soud v kassačním usnesení vyslovil, inter alia, že "v obecné rovině je třeba nejprve uvést, že okolnosti obsažené v § 11 odst. 1 trestního řádu jsou ty, s nimiž zákon spojuje důvody, pro které je trestní stíhání nepřípustné a v důsledku toho v něm nelze pokračovat a musí být zastaveno. Důvody pro zastavení trestního stíhání jsou zde vymezeny taxativně, pozitivně a výslovně. Představují kogentní úpravu a je zapotřebí je chápat jako průlom do zásady oficiality (§ 2 odst. 4 trestního řádu) a do zásady legality (§ 2 odst. 3 trestního řádu). To platí i pro důvod uvedený v § 11 odst. 1 písm. j) trestního řádu, podle něhož trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno, stanoví-li tak vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána. Odkaz na takovou smlouvu však znamená, že v textu vyhlášené mezinárodní smlouvy musí být nepřípustnost trestního stíhání zakotvena výslovně a nelze ji dovozovat jako možný prostředek nápravy vzniklého pochybení.", celé řízení bude tímto řízeno.To znamená, že k zastavení tr.stíhání pro předestřený zásah do práva na spravedlivý proces, a na projednání věci v přiměřené lhůtě, nedojde dříve, než se věc dostane před Ústavní soud.Obviněným tak, skutečně, zbývá jedině podat v brzké době tzv. zásahovou stížnost ústavní, jejímž petitem bude deklarace nepřiměřené lhůty a zákaz obecným soudům, aby v toto stavu pokračovaly.Otázka je, zda je toto souladné s právem na spravedlivý proces, a s právem na projednání věci v přiměřené lhůtě.OdpovědětVymazatOdpovědiDavid Schmidt3. června 2016 18:05Tento komentář byl odstraněn autorem.VymazatDavid Schmidt3. června 2016 18:08Ale stěžovatelé nechtějí uspíšit trestní řízení, nýbrž tvrdí, že mělo zůstat zastavené. O tom, že nezůstane zastaveno, rozhodl pravomocně NS, proti jeho rozhodnutí není žádný opravný prostředek a Ústavní soud odmítl přezkoumat ústavnost takového rozhodnutí, byť zrušilo soudně přiznané základní právo podle Listiny a Úmluvy.VymazatOdpovědětOkomentovatNačíst další... |
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-183/zneni-19960209 | 2020-05-29T01:06:07 | [
" zákona č. 42",
" zákona č. 93",
" zákona č. 42",
" zákona č. 93",
" zákona č. 42",
" zákona č. 39",
" § 1",
" § 4",
" § 4",
" § 4",
" § 6",
" § 6",
" § 6",
" § 6",
" § 8",
" § 6",
" § 8",
" soud ",
" § 9",
" § 6",
" § 11",
" § 11",
" § 119",
" § 1",
" § 2",
" § 3",
" § 11",
" § 11",
" § 11",
" zákona č. 142",
" zákona č. 46",
" § 11",
" § 8",
" § 11",
" § 11",
" § 9",
" zákona č. 42",
" § 13",
" § 14",
" § 14",
" § 15",
" § 14",
" § 9",
" § 11",
" § 16",
" § 28",
" zákona č. 229",
" zákona č. 93",
" § 16",
" § 14",
" § 16",
" § 16",
" § 17",
"\n§ 10",
" § 17",
" § 17",
" § 13",
" § 14",
" § 20",
" zákona č. 92",
" § 18",
" § 18",
" § 14",
" § 20",
" § 19",
" § 20",
" § 20",
" § 18",
" § 20",
" § 13",
" § 20",
" zákona č. 243",
" zákona č. 441",
" § 21",
" § 21",
" soud ",
" § 22",
" § 22",
" § 22",
" § 22",
" § 22",
" zákona č. 42",
" soud ",
" § 22",
" § 23",
" § 23",
" § 24",
" § 22",
" § 22",
" § 11",
" § 25",
" § 25",
" § 25",
" § 28",
" § 28",
" § 28",
" § 13",
" zákona č. 46",
" § 32",
" zákona č. 142",
" zákona č. 142",
" zákona č. 46",
" § 33",
" § 33",
" zákona č. 42",
" zákona č. 229"
] | 183/1993 Sb. Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému...
183/1993verze 2
Zákon č. 183/1993 Sb.Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 39/1993 Sb.
Částka 46/1993
Aktuální znění 09.02.1996 (verze 2)
ze dne 1. června 1993,
kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 39/1993 Sb.
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 39/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 39/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 odst. 3 se slova "zvláštními předpisy" nahrazují slovy "právními předpisy".
2. V § 4 odst. 2 písm. e) se za slova "oprávněnými jeho děti" doplňují slova "a jeho manžel".
"(4) V případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle §) 9, přechází nárok na dědice.".
4. V § 4a se v celém ustanovení výraz "domnělý vlastník" nahrazuje výrazem "domnělá oprávněná osoba" a výraz "vlastnictví" výrazem "nárok", s výjimkou písmen a) a c) v odstavci 3.
5. V § 4a odst. 4 se za slova "je možno uznat, " vkládají slova "neuplatnila-li nárok jiná oprávněná osoba, která pozbyla věci dříve,".
6. V § 6 odst. 1 písm. m) se slova "nikdy nesloužila" nahrazují slovy "trvale neslouží".
7. V § 6 odst. 1 písm. o) se za slovo " znárodnění" vkládají slova "nebo zestátnění5a)".
Poznámka č. 5a) zní:
"5a) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.".
8. V § 6 odst. 1 písm. u) se vypouštějí slova "na stát".
9. V § 6 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "Výši nedoplatku přídělové ceny sdělí okresní úřad.".
10. V § 8 odst. 1 se slova "které ji získaly za okolností uvedených v § 6" nahrazují slovy "a na kterou by se vztahovalo právo na vydání podle tohoto zákona", za slova "s tehdy platnými předpisy" se vkládají slova "nebo za cenu nižší než cenu odpovídající tehdy platným cenovým předpisům" a za slova "do 31. prosince 1992" se vkládají slova "nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o nevydání nemovitosti,".
11. § 8 se doplňuje odstavci 3 až 5, které znějí:
"(3) V případě, že vlastník pozemku daroval v tísni své pozemky fyzické osobě nebo je bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily, a jsou-li tyto pozemky ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby, jíž byly darovány nebo bezúplatně převedeny, nebo ve vlastnictví osoby této osobě blízké, rozhodne soud na návrh oprávněné osoby:
(4) Ustanovení odstavce 3 se nepoužije v případě, že pozemky byly vlastníkem darovány nebo bezúplatně převedeny na osoby blízké.
(5) V případě, že vlastník pozemku daroval své pozemky fyzické osobě nebo je bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily, a jsou-li tyto pozemky ke dni účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví jiné osoby než osoby uvedené v odstavci 3, uhradí osoba, jíž byly pozemky darovány nebo bezúplatně převedeny, nebo její dědic oprávněné osobě cenu, za kterou byly pozemky převedeny na třetí osobu.".
12. § 9 se doplňuje odstavci 7 až 9, které znějí:
"(7) V rozhodnutí podle odstavců 2 a 4 musí být uvedena výše pohledávek podle § 6 odst. 3 a 4 a lhůta k jejich zaplacení. Toto rozhodnutí může pozemkový úřad vydat i dodatečně, nejdéle však do tří let od právní moci rozhodnutí dle odstavců 2 a 6.
(8) Účastníky řízení podle tohoto ustanovení jsou oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání nemovitosti u pozemkového úřadu, povinná osoba a pozemkový fond.
(9) Řízení podle odstavce 2 je zahájeno dnem doručení dohody uzavřené dle odstavce 1 pozemkovému úřadu. Řízení podle odstavce 4 je zahájeno uplynutím lhůty dle odstavce 1 nebo oznámením některého účastníka, že k dohodě nedojde.".
13. V § 11 odst. 1 písm. b) se slova "na pozemku se nachází hřbitov" nahrazují slovy "na pozemku byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zřízen hřbitov,".
14. V § 11 odst. 1 písm. c) se za slova "lesnímu využití pozemku," připojují tato slova: "nebo jedná-li se o stavbu movitou,9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení,".
Poznámky č. 9b), 9c), 9d) a 9e) znějí:
"9b) § 119 občanského zákoníku.
9c) § 1 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.
9d) § 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
9e) § 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.".
15. § 11 odst. 1 písm. d) zní:
"d) na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada 10) nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976,".
16. § 11 odst. 1 písm. e) zní:
"e) na pozemku, který byl vyňat ze zemědělského půdního fondu, bylo na základě územního rozhodnutí zřízeno tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo se na pozemku nachází tělovýchovné nebo sportovní zařízení, které bylo zřízeno před 1. říjnem 1976,".
17. V § 11 odst. 1 se za písmeno e) doplňuje písmeno f), které zní:
"f) nelze-li provést identifikaci parcel z důvodu nedokončeného přídělového řízení podle dekretu č. 12/1945 Sb., dekretu č. 28/1945 Sb., zákona č. 142/1947 Sb. a zákona č. 46/1948 Sb.".
18. v § 11 odst. 2 se slova "se oprávněné osobě převedou" nahrazují slovy "pozemkový fond oprávněné osobě převede" a slova "v přiměřené výměře a kvalitě, jako byly její původní pozemky" nahrazují slovy "postupem podle § 8 odst. 4 zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů" a na konci se připojují tyto věty: "Na žádost oprávněné osoby může být oprávněné osobě převeden i pozemek lesního půdního fondu s trvalými porosty, a to v ceně přiměřené ceně výměry a kvality původního pozemku. To vše v cenách ke dni 24. června 1991.".
19. V § 11 odst. 3 se za slova "významným krajinným prvkem" vkládají slova "nebo má-li překážka bránící vydání pozemku dočasný charakter".
20. V § 11 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
"(6) Pomine-li překážka, pro kterou nelze nemovitost vydat, ke dni rozhodnutí pozemkového úřadu, rozhodne pozemkový úřad o vydání nemovitosti oprávněné osobě dle § 9 odst. 4.
(7) Je-li na pozemku stavba ve vlastnictví povinné osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu a má-li oprávněná osoba vůči povinné osobě nebo státu nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu dle zákona č. 42/1992 Sb. ve výši nejméně 50 % ceny stavby, může rozhodnout pozemkový úřad na návrh oprávněné osoby o vydání pozemku i se stavbou. Povinná osoba nebo stát má v takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby13a) přesáhne nevypořádané nároky oprávněné osoby; u staveb ve správě pozemkového fondu náleží náhrada pozemkovému fondu.".
"13a) Vyhláška č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.".
21. § 13 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Oprávněná osoba může vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitostí a požádat o poskytnutí náhrad podle § 14 až 16 do šesti měsíců ode dne, kdy se dozvěděla, kdo je povinnou osobou, nejpozději do pěti let ode dne 24. června 1991. Neuplatněním ve lhůtě tato práva zanikají.".
22. V § 14 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 6, které znějí:
"(3) Je-li cena vydávané obytné budovy, hospodářské budovy nebo jiné stavby určená ke dni 24. června 1991 nižší než cena původní stavby, má oprávněná osoba právo na poskytnutí náhrady ve výši rozdílu cen.
(4) Pro účely tohoto zákona se za podstatné zhodnocení nepovažuje meliorační zařízení pod povrchem půdy. Oprávněná osoba, které byla vydána nemovitost, na níž je umístěna meliorační stavba, je povinna meliorační stavbu udržovat.
(5) Nestane-li se oprávněná osoba též vlastníkem meliorační stavby, je povinna umožnit kontrolu, údržbu a opravy právnické nebo fyzické osobě, která odpovídá za její stav a činnost. Do provedení privatizace meliorační stavby, údržbu a opravy hlavních melioračních zařízení, která jsou k účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví státu, hradí ze svých příjmů pozemkový fond.
(6) Hlavním melioračním zařízením se podle odstavce 4 rozumí u odvodnění čerpací stanice, otevřené a zakryté kanály od světlosti 30 cm včetně, sběrné otevřené příkopy, stavební objekty na kanálech a příkopech, poldry a obtokové nádrže, u závlah odběrné objekty, nádrže, přivaděče kryté i otevřené s objekty na nich, čerpací stanice, výtlaky a trubní sítě až po hydrant, zpevněné manipulační plochy a cesty sloužící výhradně pro závlahový provoz.".
Dosavadní odstavce 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 7, 8, a 9.
23. § 15 zní:
(1) Při vydání pozemku dle tohoto zákona přechází do vlastnictví oprávněné osoby trvalé porosty a vše co tvoří jejich součásti (§ 120 odst. 1 obč. zák. ) a meliorační zařízení umístěné pod povrchem pozemku, s výjimkou hlavních melioračních zařízení dle § 14 odst. 5, které se na tomto pozemku nacházejí v okamžiku jeho vydání.
(2) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání cenově srovnatelný trvalý porost, náleží oprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(3) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době jeho vydání žádný trvalý porost, náleží oprávněné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou.
(4) Jestliže se na vydávaném lesním pozemku dle odstavce 3 nacházel les, je povinná osoba povinna zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem13b) a dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena vysazeného a zajištěného trvalého porostu.
(5) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, nebyl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(6) Jestliže na pozemku nebo jeho části, který má být vydán podle tohoto zákona, byl v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době jeho vydání cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží povinné osobě náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době jeho převzetí státem nebo jinou právnickou osobou, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku jeho vydání.
(7) Jestliže je oprávněná osoba povinna při vydání pozemku dle § 9 poskytnout povinné osobě náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na vůli oprávněné osoby, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost nebo zda požádá o vydání jiného pozemku; v takovém případě se postupuje dle § 11 odst. 2, nedohodnou-li se účastníci jinak.
(8) Ceny se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. června 1991.
(9) Je-li vlastníkem trvalých porostů stát, náhrady podle odstavců 5 a 6 se neposkytují.".
Poznámka č.13b) zní:
"13b) Zákon ČNR č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství.".
24. § 16 odst. 1 zní:
"(1) Za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout oprávněné osobě jiný pozemek, poskytne stát nebo jiná právnická osoba, jejímž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, finanční náhradu podle zvláštních předpisů13c) Finanční náhrada spočívá ve vyplacení hotovosti a v cenných papírech, které nemají povahu státního dluhopisu, a to v cenách podle § 28a. Hotovost se vyplácí pouze původním vlastníkům vydávaných věcí.".
Poznámka č. 13c) zní:
"13c) Nařízení vlády České republiky č. 504/1992 Sb., o výši náhrady v hotovosti poskytované podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.".
25. V § 16 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Pokud oprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby nemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny 13a) v okamžiku přechodu na stát.".
26. V § 16 odst. 4 se za slova "k poskytnutí náhrady vlastní" vkládají slova "nebo k nimž měla právo hospodaření13d) ke dni 24. června 1991 s výjimkou nemovitostí ve správě pozemkového fondu,".
Poznámka č. 13d) zní:
"13d) Vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů.".
27. § 16 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
"(6) Nedojde-li k dohodě o způsobu náhrady podle odstavce 5, rozhodne o způsobu náhrady na návrh soud.".
28. § 17 odst. 1 písm. c) zní:
"c) které jsou určeny rozhodnutím o využití území pro těžbu nerostu,15)".
Poznámka č. 15) zní:
"15) Zákon č. 44/1988 Sb.
§ 10 odst. 2 vyhlášky č. 85/1976 Sb.".
29. V § 17 odst. 1 se vypouští písmeno e).
30. V § 17 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Nemovitosti ve vlastnictví státu, na které nebylo ve lhůtě uvedené v § 13 uplatněno právo na vydání, může pozemkový fond převést
a) do vlastnictví oprávněných osob k uspokojení jejich nároku na náhradu podle § 14 až 16 nebo § 20,
b) na spoluvlastníky těchto nemovitostí za cenových a jiných podmínek platných pro nabyvatele státního majetku převáděného pozemkovým fondem na fyzické osoby postupem podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, stanovených podle cenových předpisů platných ke dni převodu,
(4) Pozemkové úřady jsou povinny poskytnout pozemkovému fondu informace o tom, zda na nemovitost byl uplatněn restituční nárok.".
31. Za § 18 se vkládá nový § 18a, který zní:
(1) Pozemkový fond poskytuje náhrady oprávněným osobám v případech, kdy je povinnou osobou obec nebo okresní úřad, Poskytla-li náhradu obce před účinností tohoto zákona, poskytne této povinné osobě náhradu pozemkový fond. Pozemkový fond může převzít závazky povinných osob na poskytnutí náhrad dle § 14 až 16 a § 20 tam, kde je povinnou osobou státní podnik nebo právnická osoba, jejímž zakladatelem je stát, v tom případě, kdy před privatizací nebo likvidací této právnické osoby nebyly tyto nároky vypořádány.
(2) Náhrada spočívá v poskytnutí nemovitostí ve správě pozemkového fondu nebo v poskytnutí hotovosti ve výši stanovené zvláštním předpisem,13c) popřípadě v cenných papírech, které nemají povahu státních dluhopisů.".
32. § 19 odst. 5 zní:
"(5) O přidělení pozemků do zatímního užívání rozhoduje pozemkový úřad v dohodě s vlastníky předmětných pozemků. V případě nesouhlasu vlastníka pozemku s přidělením pozemku do zatímního užívání dohodou, rozhodne pozemkový úřad o přidělení pozemků do zatímního užívání ve správním řízení. Rozhodnutí pozemkového úřadu přezkoumá na návrh účastníka soud.".
33. V § 20 odst. 1 se za slova "mu byly odňaty" vkládají slova "nebo jinak bezúplatně převedeny".
34. V § 20 odst. 2 se v prvé větě slova "jednoho roku" nahrazují slovy "60 dnů" a na konci odstavce se připojují tyto věty: "Nelze-li zjistit právnickou osobu, která věci převzala, nebo jejího právního nástupce nebo jestliže tato právnická osoba zanikla, poskytne náhradu podle odstavce 1 právnická osoba, která ke dni 24. června 1991 užívala pozemky oprávněné osoby. Nelze-li určit povinnou osobu, poskytne náhradu dle odstavce 1 pozemkový fond způsobem uvedeným v § 18a odst. 2.".
35. V § 20 odst. 5 se za slova "uvedených v § 13." připojuje tato věta: "Závisí-li právo na náhradu na rozhodnutí pozemkového úřadu nebo soudu, končí tato lhůta uplynutím šesti měsíců ode dne právní moci rozhodnutí.".
36. § 20 se doplňuje odstavcem 7, který zní:
"(7) Rozhodnutí ministerstva zemědělství České republiky o určení povinné osoby podle zákona č. 243/1992 Sb., ve znění zákona č. 441/1992 Sb., je uplatněním nároku podle tohoto zákona, na které se nevztahuje lhůta dle odstavce 5.".
37. V § 21a odst. 1 se vypouštějí slova "a notářské", za slova "související s vydáním" se vkládají slova "a výměnou" a za slova "nemovitosti" se vkládají slova "a poskytnutím náhrad".
38. V § 21a odst. 2 se na konci vypouštějí slova ",jestliže soud rozhodl v její prospěch".
39. V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Dnem schválení návrhu pozemkové úpravy23a) zaniká právo náhradního užívání.23b)".
Poznámky č. 23a) a 23b) znějí:
"23a) Zákon ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.
23b) Vládní nařízení č. 47/1955 Sb., o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.
Vyhláška č. 27/1958 Ú. l., kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o opatřeních v oboru hospodářsko-technických úprav pozemků.".
40. V § 22 odst. 3 se slova "V roce 1991 až 1993" a dále se vypouštějí slova "k provozování zemědělské výroby" a slova "1991 nebo k 1. říjnu 1992" a na konci odstavce se připojuje tato věta: "Po nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení dohody o vydání nemovitosti nebo rozhodnutí o vlastnictví oprávněné osoby k nemovitosti může vlastník vypovědět nájem k této nemovitosti k 1. říjnu výpovědí doručenou nejpozději jeden měsíc před tímto dnem.".
41. § 22 odst. 4 zní:
"(4) Je-li na pozemku na základě územního rozhodnutí zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která existovala před 1. říjnem 1976, končí výpovědní lhůta dnem, kdy mělo skončit právo dočasného užívání pozemku. V případě trvalého užívání pozemku a dočasného užívání na dobu neurčitou, skončila výpovědní lhůta dnem 24. června 1991. Nájemce má právo na prodloužení nájmu o dalších 10 let, nejdéle však do roku 2001, nedohodnou-li se účastníci jinak. Nájemce má po dobu nájmu předkupní právo k pozemku. Výše ročního nájemného u těchto pozemků činí 10 % z ceny pozemku, odvozené z bonitovaných půdně-ekologických jednotek, vydaných vyhláškou ministerstva zemědělství pro účely daně z nemovitostí.".
42. V § 22 odst. 5 se za slova "Nachází-li se na pozemku" a za slova "slouží-li pozemek" vkládají slova "v užívání šlechtitelské stanice".
43. V § 22 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
"(8) Je-li na pozemku vlastníka stavba ve vlastnictví jiné právnické osoby, která zajišťuje zemědělskou výrobu, nebo stavba ve vlastnictví státu, a má-li vlastník pozemku nevypořádané nároky na poskytnutí náhrad dle tohoto zákona nebo na vydání majetkového podílu dle zákona č. 42/1992 Sb., ve výši nejméně 50 % ceny stavby vůči vlastníkovi stavby, může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout soud o převodu stavby vlastníkovi pozemku. Vlastník budovy má v takovém případě právo na náhradu ve výši, o kterou cena stavby 13a) převyšuje nároky vlastníka pozemku. Pokud vlastník pozemku nevyužije tohoto práva ve lhůtě do konce roku 1993,
c) na návrh vlastníka pronajme zastavěný pozemek vlastníku budovy nebo stavby bez možnosti výpovědi. Nájemce má předkupní právo k tomuto pozemku.".
44. § 22 se doplňuje odstavcem 10, který zní:
"(10) Roční nájemné za pozemky, náležející do zemědělského půdního fondu, s výjimkou pozemků lesního půdního fondu, činí 1 % z ceny pozemku,23c) pokud se vlastník s nájemcem nedohodnou jinak.".
Poznámka č. 23c) zní:
"23c) Vyhláška ministerstva zemědělství České republiky č. 613/1992 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek.".
45. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
"(2) Povinnou osobou k poskytnutí náhrad je právnická osoba, která budovu užívá nebo ji naposledy užívala před jejím odstraněním, opuštěním nebo vrácením vlastníkovi.".
46. § 23 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) V případě, že vlastník získal nemovitost přídělem od státu, je povinen uhradit státu nedoplatek přídělové ceny. Jeho výši stanoví okresní úřad. K přijetí nedoplatku se zmocňuje ministerstvo zemědělství České republiky.".
47. § 24 zní:
(1) Při ukončení nájmu pozemku dle § 22 přechází do vlastnictví vlastníka pozemku trvalé porosty, nezbytné stavby bezprostředně související s trvalými porosty a meliorační zařízení umístěné pod povrchem země, které se na tomto pozemku nacházejí v okamžiku ukončení nájmu.
(2) Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době ukončení nájmu cenově srovnatelný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel v době vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(3) Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku není v době ukončení nájmu žádný trvalý porost, náleží vlastníkovi pozemku náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání.
(4) Jestliže se na lesním pozemku, na kterém má být ukončen nájem, nacházel ke dni vzniku práva užívání les, je nájemce povinen zalesnit tento pozemek na své náklady ve lhůtě stanovené zákonem13b) a dopěstovat les do zajištěné kultury, nedohodnou-li se účastníci jinak. Od náhrady za trvalý porost dle odstavce 3 se odečte cena zajištěné kultury.
(5) Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, nebyl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době ukončení nájmu trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši ceny trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(6) Jestliže na pozemku nebo jeho části, na kterém má být ukončen nájem, byl ke dni vzniku práva užívání trvalý porost a jestliže na tomto pozemku je v době ukončení nájmu cenově hodnotnější trvalý porost s výjimkou lesa, náleží nájemci náhrada za trvalý porost ve výši rozdílu mezi cenou trvalého porostu, který se na pozemku nacházel ke dni vzniku práva užívání, a cenou trvalého porostu, který se na pozemku nachází v okamžiku ukončení nájmu.
(7) Jestliže je vlastník pozemku povinen při ukončení nájmu dle § 22 poskytnout nájemci náhradu za trvalý porost dle odstavců 5 a 6, je na vůli vlastníka, zda převezme pozemek a uhradí náhradu za trvalý porost nebo zda požádá o výměnu pozemku za jiný pozemek ve vlastnictví státu; v takovém případě se postupuje dle § 11 odst. 2, nedohodnou-li se účastníci jinak.
48. V § 25 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Je-li smlouva uzavřena na dobu určitou, mění se změnou osoby pronajímatele na smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou.".
49. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na pozemky školních statků, středních zemědělských škol a vysokých škol. V těchto případech může vlastník vypovědět dohodu o nájmu pozemků nejdříve k 1. říjnu 1995.".
50. V § 25 odst. 4 se slova "orgán státní správy" nahrazují slovy "příslušný okresní úřad, Magistrátní úřad hl. m. Prahy a magistráty měst Brna, Ostravy a Plzně".
51. V § 28a se na konci připojují tato slova: ", a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny".
52. Za § 28a se vkládá nový § 28b, který zní:
(1) Pokud došlo k přechodu vlastnictví k nemovitostem podle zákonů o zemědělském družstevnictví a prováděcích předpisů nebo podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb. a tato změna nebyla zaevidována v pozemkových knihách nebo na Listu vlastnictví u příslušného střediska geodézie, je vlastníkem těchto nemovitostí osoba, která byla k 24. červnu 1991 zapsána jako vlastník v katastru nemovitostí.
(2) Pokud nedošlo k přechodu vlastnictví na kupujícího proto, že nebyl udělen souhlas nebo dodatečný souhlas ministerstvem zemědělství podle § 13 zákona č. 46/1948 Sb., považuje se za původního vlastníka kupující, pokud prokáže, že k uzavření kupní smlouvy došlo a že na jejím základě byla uhrazena kupní cena, a pokud nemovitosti nepřešly již na základě tohoto zákona na jiné oprávněné osoby.".
53. V § 32 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se nové odstavce 2 a 3, které znějí:
"(2) Za okamžik přechodu na stát nebo jinou právnickou osobu postupem podle zákona č. 142/1947 Sb. se považuje den faktického převzetí nemovitostí státem nebo jinou právnickou osobou.
(3) K přechodu vlastnického práva na přídělce podle zákonů o pozemkových reformách došlo u přídělů podle zákona č. 142/1947 Sb. vkladem vlastnického práva do pozemkové knihy a u přídělů podle zákona č. 46/1948 Sb. převzetím držby přídělcem na základě právoplatné přídělové listiny. Přidělené nemovitosti nelze vydat původnímu vlastníkovi, jemuž byly zabrány podle zákonů o pozemkových reformách, nebo osobám oprávněným na jeho místě pouze v případě, že přídělce - fyzická osoba nebo jeho právní nástupci takto nabyté vlastnické právo nepochybně doloží.".
54. Za zrušený § 33 se vkládají nové § 33a až 33c, které znějí:
(1) Veškeré nároky na poskytnutí náhrad podle tohoto zákona a nároky na vydání podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. (dále jen "zákona") jsou pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby (dále jen "pohledávky"). Nabyvatel má postavení oprávněné osoby podle tohoto zákona a podle zákona.
(2) Povinná osoba podle tohoto zákona nebo její právní nástupce, s výjimkou státního podniku, transformované družstvo nebo právnická osoba vzniklá podle zákona (dále jen "dlužník") je povinna vypracovat soupis všech věcí nebo souborů věcí v jejím vlastnictví s výjimkou nemovitostí, na které byl uplatněn nárok na vydání podle tohoto zákona, včetně jejich ocenění v zůstatkových účetních cenách; u věcí s nulovou účetní hodnotou se cena stanoví ve výši 20 % z pořizovací ceny. Dále je povinna umožnit osobám oprávněným k poskytnutí náhrady podle tohoto zákona nebo oprávněným osobám, které mají právo na vydání podílu podle zákona, nebo osobám, na které tyto oprávněné osoby tyto nároky převedly (dále jen "věřitel"), přístup k tomuto seznamu.
(3) Pohledávky téhož věřitele vůči dlužníkovi lze sčítat. Věřitelé mohou své pohledávky sdružovat.
Nedošlo-li do 30 dnů od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví věřitele nebo jiné oprávněné osoby k dohodě o vypořádání pohledávek dlužníka, může se ustavit výbor pro jejich vypořádání (dále jen " výbor"). Členy výboru jsou věřitelé, u kterých nedošlo od uplynutí lhůty k převzetí pozemku ve vlastnictví věřitele nebo jiné oprávněné osoby k vypořádání pohledávek, a oprávněné osoby s majetkovými vklady či podíly u dlužníka. Zastoupení obou skupin musí být stejné.
(1) Výbor řeší jednotlivé případy vypořádání pohledávek buď na základě dohody, nebo v případě, že nelze dohody dosáhnout, pomocí dražby, jejímiž účastníky jsou věřitelé, kteří zajišťují zemědělskou výrobu, a dlužník (dále jen "dražba"). Způsob vyhlášení a provedení dražby stanoví vláda nařízením, které vydá do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona.
(2) Jednotlivé případy vyřizuje výbor na základě došlých žádostí věřitelů. Podaná žádost musí být vyřízena do 30 dnů od jejího podání buď dohodou, nebo vyhlášením dražby.".
Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících. |
https://iudictum.cz/94367/ii-us-2868-13 | 2020-02-24T21:04:32 | [
" soud ",
" soud ",
" čl. 36",
" § 6",
" zákona č. 229",
" soud ",
" Soud ",
" § 6",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 11",
" soud ",
" § 43",
" soud ",
" čl. 83",
" čl. 87",
" § 72",
" soud ",
" čl. 36",
" čl. 36",
" soud ",
" § 6",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 11",
" § 5",
" soud "
] | II. ÚS 2868/13 — Ústavní soud — Iudictum.cz
II. ÚS 2868/13
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Zemánka, soudce Radovana Suchánka a soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Rostislava Hůly, zastoupeného Mgr. Marií Klinerovou, advokátkou se sídlem Praha 1, V Jámě 1, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2010, č.j. 28 Cdo 2494/2009-316, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 2. 3. 2011, č.j. 5 C 106/2003-418, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2012, č.j. 24 Co 204/2011-469, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, č.j. 28 Cdo 3303/2012-519, takto:
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 9. 2013, jež byla doplněna podáním ze dne 4. 10. 2013 a která splňuje formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
2. Právní předchůdkyně stěžovatele se svou žalobou domáhala určení, že je vlastnicí v žalobě blíže specifikovaných pozemků, a to z titulu oprávněné osoby dle § 6 odst. 1 písm. k) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen "zákon o půdě"). O žalobě bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 11. 2007, č.j. 5 C 106/2003-189, mj. tak, že soud určil, že právní předchůdkyně stěžovatele je vlastnicí pozemku parc. č. X v katastrálním území Štěrboholy o výměře 13 942 m2. Soud prvního stupně došel k závěru, že právní předchůdkyni stěžovatele svědčí restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě, neboť k převodu předmětného pozemku do vlastnictví státu, resp. jiné právnické osoby, došlo na základě kupní smlouvy, jež byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno též rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2009, č.j. 24 Co 317, 318/2008-274.
3. Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 21. 4. 2010, č.j. 28 Cdo 2494/2009-316, zrušil výše uvedená rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm zpochybnil závěr soudů nižších stupňů stran uzavření předmětné kupní smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek. V této souvislosti poukázal na to, že předmětný převod byl uskutečněn dle tehdy platných cenových předpisů, přičemž se tak stalo v době, kdy půda již nebyla (s limitovanými výjimkami soukromého vlastnictví) reálným předmětem případného individuálního vlastnictví, k němuž by bylo možné vykonávat kterékoli z vlastnických oprávnění, čímž byla hodnota půdy silně snížena. Nejvyšší soud dále neshledal, že by smlouva byla uzavřena v tísni, neboť na tuto nelze dle názoru dovolacího soudu usuzovat toliko z výzvy k uzavření kupní smlouvy ze dne 6. 5. 1987, jež byla tehdejšímu vlastníkovi pozemku adresována a která obsahovala mj. sdělení, že nevyjádří-li tento svůj souhlas s uzavřením kupní smlouvy, budou učiněny kroky směřující k vyvlastnění. Takový postup byl dle názoru dovolacího soudu tehdy běžný a nelze jej proto klást na roveň např. kolektivizaci. Pro výše uvedené dovolací soud uzavřel, že bude věcí dalšího posouzení, zda s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu byly naplněny podmínky existence restitučního titulu či nikoli.
4. Obvodní soud pro Prahu 10 svým rozsudkem ze dne 2. 3. 2011, č.j. 5 C 106/2003-418, žalobu právní předchůdkyně stěžovatele na určení, že tato je vlastnicí předmětných pozemků, zamítl. Uvedl, že ve věci nebyly splněny podmínky existence restitučního titulu, když smlouva nebyla uzavřena v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek. V této souvislosti poukázal na to, že jediná tvrzená tíseň byla právní předchůdkyní stěžovatele spatřována ve skutečnosti, že původnímu vlastníku pozemku byl zaslán dopis ze dne 6. 5. 1987 obsahující upozornění, že v případě, když do 15 dnů nevyjádří svůj souhlas s uzavřením smlouvy, bude Velkoobchod průmyslovým zbožím Praha nucen požádat neprodleně stavební úřad o zahájení vyvlastňovacího řízení. Takováto výzva však dle názoru soudu prvního stupně nebyla způsobilá ovlivnit právního předchůdce žalobkyně do té míry, aby ho omezila na svobodě rozhodování. Ani kupní cenu nemovitostí ve výši 0,40 Kčs za 1 m2 nelze dle názoru soudu prvního stupně označit za nápadně nevýhodnou, neboť tato byla stanovena v souladu s tehdy platnými cenovými předpisy, konkrétně vyhláškou č. 128/1984 Sb. Tato cena, byť nebyla pro prodávajícího zvláště výhodnou, dle názoru soudu prvního stupně nedosahuje intenzity nápadné nevýhodnosti.
5. Toto rozhodnutí bylo jako věcně správné potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2012, č.j. 24 Co 204/2011-469. Rovněž odvolací soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyni stěžovatele nesvědčí restituční titul, když kupní smlouva nebyla uzavřena v tísni (upozornění na možnost vyvlastnění dle odvolacího soudu tíseň nezakládá a jiné okolnosti nebyly prokázány) ani za nápadně nevýhodných podmínek (kupní cena odpovídá tehdy platnému cenovému předpisu a v konkrétním případě není ani důvod pro aplikaci výkladu, že zde byly jiné nápadně nevýhodné podmínky).
6. Dovolání právní předchůdkyně stěžovatele bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, č.j. 28 Cdo 3303/2012-519, odmítnuto jako nepřípustné, neboť dovolací soud neshledal, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam.
7. Stěžovatel jako právní nástupce původní žalobkyně svou ústavní stížností napadl čtyři posledně uvedená rozhodnutí obecných soudů. V ní vyslovil svůj nesouhlas s jejich názorem, že předmětná kupní smlouva nebyla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, přičemž tento závěr označil za závěr vedoucí k zjevné nespravedlnosti. Ohradil se též proti závěru soudů stran zastavěnosti předmětných pozemků [posuzováno z hlediska § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě] a neporušení tzv. blokačního ustanovení [§ 5 odst. 3 zákona o půdě]. Obecným soudům dále vytkl překvapivost jejich rozhodnutí, kterou spatřoval v rozchodu právních názorů soudu prvního stupně a soudu odvolacího se soudem dovolacím, který zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů. Obecné soudy dle názoru stěžovatele pochybily též v tom, že svá rozhodnutí v některých částech nedostatečně odůvodnily, nerespektovaly konstantní judikaturu a rozhodly v rozporu s účelem zákona o půdě.
8. Ústavní soud po prostudování ústavní stížnosti, jakož i jí napadených rozhodnutí, dospěl k závěru, že tato představuje zjevně neopodstatněný návrh ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
9. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
10. Jestliže ústavní stížnost směřuje proti rozhodnutí vydanému v soudním řízení, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Jeho pravomoc je založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka a zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy.
11. Stěžovatel se v ústavní stížnosti dovolával porušení čl. 36 odst. 1 Listiny, jímž je garantováno, že každý se může domáhat svého práva stanoveným způsobem u nezávislého a nestranného soudu. Je však zřejmé, že toto právo stěžovateli (ani jeho právní předchůdkyni) upřeno nebylo. Stěžovateli (jeho právní předchůdkyni) se dostalo adekvátního postavení účastníka řízení, jenž měl k dispozici všechny procesní prostředky, jejichž prostřednictvím se mohl bránit proti nepříznivému rozhodnutí ve věci a jichž také využil. To je však v zásadě vše, co z čl. 36 odst. 1 Listiny lze pro ústavněprávní přezkum vyvodit. Neplyne odtud garance rozhodnutí "správného", natožpak rozhodnutí, jež stěžovatel za správné pokládá.
12. Ústavní soud by byl oprávněn svým kasačním rozhodnutím zasáhnout do rozhodovací praxe obecných soudů pouze tehdy, dospěl-li by k závěru, že interpretace podústavního práva, kterou obecné soudy zvolily, je výrazem flagrantního ignorování příslušné kogentní normy nebo zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů právního výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, je výrazem interpretační svévole (libovůle), jíž chybí smysluplné odůvodnění, případně koliduje s všeobecně (konsensuálně) akceptovaným chápáním dotčených právních institutů, resp. představuje výklad extrémní, resp. excesivní.
13. Navzdory očekávání stěžovatele však právní názory, jež byly obecnými soudy v dané věci uplatněny, za protiústavní - v právě uvedeném smyslu - mít nelze. Obecné soudy řádně vysvětlily, z jakého důvodu mají za to, že předmětná kupní smlouva nebyla původním vlastníkem pozemku uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek a nemůže tak představovat restituční titul dle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě. Ústavní soud dále neshledal, že by závěr obecných soudů, dle nichž samotná skutečnost, že pozemky byly prodány za cenu 0,40 Kčs/m2, nemůže vést k závěru o nápadně nevýhodných podmínkách (přičemž jiné okolnosti v řízení zjištěny ani tvrzeny nebyly), byl v rozporu s konstantní judikaturou, jak tvrdil stěžovatel (srov. např. usnesení ze dne 18. 12. 2001, sp. zn. I. ÚS 37/01, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Rozpor s dřívější judikaturou Ústavní soud neshledal ani pokud jde o tvrzení stěžovatele, že jeho právní předchůdce jednal v tísni, když byl před uzavřením smlouvy upozorněn na možnost vyvlastnění předmětných pozemků (srov. např. usnesení ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. III. ÚS 170/03, dostupné na http://nalus.usoud.cz).
14. Ústavní soud nemohl přisvědčit ani tvrzení stěžovatele o překvapivosti rozhodnutí obecných soudů. Jak vyplývá z ustálené judikatury Ústavního soudu (viz např. usnesení ze dne 5. 2. 2013, sp. zn. II. ÚS 4809/12, nález ze dne 13. 3. 2013, sp. zn. I. ÚS 1312/11, nález ze dne 22. 5. 2013, sp. zn. I. ÚS 3844/12, či nález ze dne 21. 4. 2011, sp. zn. II. ÚS 2388/10, dostupné na http://nalus.usoud.cz), o překvapivé, resp. nepředvídatelné rozhodnutí se jedná tehdy, pokud soud rozhodne způsobem, který účastníci řízení nemohli s ohledem na dosavadní průběh řízení očekávat, v důsledku čehož neměli ani možnost se k názoru soudu vyjádřit a tento názor tím zvrátit. O takovém rozhodnutí však v nyní posuzovaném případě hovořit nelze, neboť právní předchůdkyně stěžovatele měla možnost vyjádřit se k dovolání vedlejší účastnice, na jehož základě dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů, a také tak učinila. Právní předchůdkyně stěžovatele dále měla možnost reagovat na právní názor dovolacího soudu v dalším řízení (před soudem prvního stupně, soudem odvolacím a konečně i soudem dovolacím, které se následně věcí znovu zabývaly) a uvádět v řízení skutečnosti či navrhovat důkazy, které by mohly tento právní názor zvrátit, což také učinila. Pouhá skutečnost, že dovolací soud ve svém kasačním rozhodnutí vyslovil na věc jiný právní názor, než předtím zaujaly soudy nižších stupňů, není v žádném případě skutečností, jež by v dané věci mohla založit závěr o nepředvídatelnosti vydaných rozhodnutí.
15. Jde-li o zbývající námitky stěžovatele, jimiž tento brojil proti závěrům obecných soudů o zastavěnosti předmětného pozemku ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě a (ne)porušení blokačního ustanovení ve smyslu § 5 odst. 3 téhož zákona, těmito se Ústavní soud nezaobíral, neboť tyto závěry nemohly mít s ohledem na skutečnost, že obecné soudy neshledaly existenci restitučního titulu, žádný vliv na výsledek sporu a rovněž obecné soudy se těmito otázkami zabývaly toliko obiter dictum.
Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 19. 8. 2014, sp. zn. II. ÚS 2868/13, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně. |
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-65 | 2018-08-20T12:38:54 | [
" zákona č. 425",
" zákona č. 427",
" zákona č. 309",
" zákona č. 626",
" soud ",
" § 1",
" zákona č. 425",
" § 3",
" zákona č. 425",
" zákona č. 425",
" § 1",
" zákona č. 427",
" § 3",
" zákona č. 427",
" zákona č. 427",
" zákona č. 309",
" zákona č. 236",
" zákona č. 626",
" zákona č. 427",
" čl. 95",
" § 64",
" zákona č. 182",
" soud ",
" soud ",
" § 1",
" zákona č. 425",
" § 3",
" zákona č. 425",
" zákona č. 425",
" § 1",
" zákona č. 427",
" § 3",
" zákona č. 427",
" zákona č. 427",
" zákona č. 309",
" zákona č. 236",
" zákona č. 626",
" zákona č. 427",
" § 28",
" zákona č. 236",
" § 32",
" čl. 1",
" čl. 82",
" čl. 1",
" § 1",
" zákona č. 425",
" § 3",
" § 3",
" § 1",
" § 3",
" zákona č. 427",
" § 1",
" § 3",
" zákona č. 626",
" zákona č. 427",
" zákona č. 427",
" zákona č. 309",
" zákona č. 236",
" § 3",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" čl. 95",
" § 64",
" § 48",
" § 69",
" zákona č. 309",
" § 3",
" zákona č. 236",
" § 49",
" soud ",
" zákona č. 626",
" § 48",
" soud ",
" § 48",
" § 44",
" § 101",
" § 44",
" § 63",
" § 1",
" § 3",
" zákona č. 425",
" § 3",
" zákona č. 236",
" § 3",
" zákona č. 201",
" zákona č. 143",
" § 1",
" § 3",
" zákona č. 427",
" zákona č. 427",
" zákona č. 626",
" § 3",
" zákona č. 236",
" zákona č. 309",
" § 3",
" zákona č. 201",
" zákona č. 143",
" zákona č. 309",
" zákona č. 309",
" zákona č. 236",
" § 3",
" § 2",
" zákona č. 309",
" § 3",
" zákona č. 626",
" zákona č. 427",
" § 1",
" § 2",
" § 3",
" § 68",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 425",
" soud ",
" zákona č. 427",
" soud ",
" soud ",
" čl. 1",
" čl. 82",
" čl. 1",
" čl. 1",
" čl. 2",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 1",
" zákona č. 268",
" soud ",
" soud ",
" § 4",
" zákona č. 236",
" zákona č. 287",
" soud ",
" § 1",
" zákona č. 308",
" soud ",
" § 1",
" zákona č. 416",
" soud ",
" § 1",
" zákona č. 416",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 1",
" zákona č. 590",
" soud ",
" § 2",
" zákona č. 425",
" zákona č. 425",
" soud ",
" § 2",
" zákona č. 427",
" zákona č. 626",
" zákona č. 427",
" zákona č. 626",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" čl. 6",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" čl. 1",
" čl. 2",
" čl. 82",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 1",
" zákona č. 425",
" § 3",
" zákona č. 425",
" zákona č. 425",
" § 1",
" zákona č. 427",
" § 3",
" zákona č. 427",
" zákona č. 427",
" § 70",
" zákona č. 309",
" zákona č. 236",
" zákona č. 626",
" zákona č. 427"
] | Aktuální znění 30.03.2007
Nález č. 65/2007 Sb.Nález Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2007 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 425/2002 Sb., některých ustanovení zákona č. 427/2003 Sb., některých ustanovení zákona č. 309/2002 Sb. a některých ustanovení zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týkají soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu
Částka 30/2007
Účinnost od 30.03.2007
Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2007 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Městského soudu v Brně na zrušení I. ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb. a § 3 zákona č. 425/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb.], II. ustanovení § 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb. a § 3 a 4 zákona č. 427/2003 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.], III. ustanovení části třicáté třetí článku XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve znění platném v době podání návrhu, nyní písm. g)] a IV. ustanovení části první článku I bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.],
1. Návrhem podaným podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a § 64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se Městský soud v Brně domáhal vydání nálezu, jímž by Ústavní soud zrušil
I. ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb. a § 3 zákona č. 425/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb.],
II. ustanovení § 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb. a § 3 a 4 zákona č. 427/2003 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.],
III. ustanovení části třicáté třetí článku XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve znění platném v době podání návrhu, nyní písm. g)],
IV. ustanovení části první článku I bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.].
2. Navrhovatel uvedl, že před ním probíhá řízení sp. zn. 36 C 338/2005 o žalobě, jíž se soudce Městského soudu v Brně JUDr. D. S. domáhá vůči České republice - Městskému soudu v Brně zaplacení částky 16 300 Kč z titulu nároku na doplatek platu ve smyslu § 28 až 31 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění platném v rozhodné době, (dále též „zákon o platu představitelů státní moci“) a náhrady výdajů ve smyslu § 32 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, a to za měsíce leden 2003 a leden 2004. Žalobce v řízení tvrdil, že ve výplatních termínech stanovených na 16. února 2003 (za leden 2003) a 17. února 2004 (za leden 2004) mu nebyl vyplacen celý plat a celá náhrada výdajů.
3. Navrhovatel v řízení dospěl k závěru, že ustanovení uvedená v navrhovaném petitu (viz bod 1 odůvodnění), která v konečném důsledku vedla ke zmrazení platů od 1. ledna 2003 a od 1. ledna 2004 a která mají být při řešení věci sp. zn. 36 C 338/2005 použita, jsou v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy a s čl. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť zmrazením platů došlo k nepřípustnému zásahu do soudcovské nezávislosti, konkrétně pak do její složky spočívající v materiálním zajištění, resp. do práva soudce na materiální zabezpečení jeho soudcovské nezávislosti. Proto řízení přerušil a podal návrh Ústavnímu soudu na jejich zrušení.
4. Navrhovatel argumentoval, že materiální zajištění nezávislosti soudce je jednou z garancí nestranného a spravedlivého rozhodování o právech a právem chráněných zájmech osob. Proto nesmí být platové záležitosti soudců pohyblivým faktorem, jehož vývoj je závislý na představách toho kterého vládního uskupení. Platové poměry soudců, kteří jsou apolitickými ústavními činiteli, musí být podle navrhovatele stabilní a ad hoc nesnižovanou veličinou, resp. musí být nezávislé na představách výkonné a zákonodárné moci vycházejících z politicky motivovaných cílů a názorů. S ohledem na princip dělby moci a princip nezávislosti moci soudní nemůže zákonodárce přistupovat k platovým restrikcím u soudců podle shodných zásad a cílů, jako je tomu v jiných oblastech veřejné sféry. Materiální zabezpečení soudců garantuje zákon a Ústava, proto může být zásah do tohoto zabezpečení odůvodněn jen zcela výjimečnými okolnostmi. I kdyby takové výjimečné okolnosti nastaly, musela by být zohledněna odlišnost soudní moci od moci výkonné a zákonodárné.
5. Zákonodárce se však při přijetí návrhem napadených ustanovení těmito principy neřídil. Podle navrhovatele došlo v roce 2003 v důsledku ustanovení (napadeného pod bodem I petitu) § 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkcí představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003, (dále též „zákon o mimořádném platovém opatření pro rok 2003“) ke zmrazení platu tím, že zákonodárce stanovil, že v roce 2003 se použije platová základna ve výši dosažené k 31. prosinci 2002 a že v důsledku změny právní úpravy platových tarifů a osobního příplatku provedené pro zaměstnance ministerstev s účinností následující po dni 31. prosince 2002 se platová základna v uvedeném roce nezvyšuje. Toto zmrazení platu zákonodárce upravil též v § 3 citovaného zákona, podle něhož se v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 nepoužije ustanovení § 3 odst. 3 zákona o platu představitelů státní moci.
6. V důsledku napadených ustanovení zůstala platová základna stejná ve výši 46 500 Kč měsíčně, ačkoli se měla zvýšit na 50 180 Kč, a náhrada hotových výdajů zůstala ve výši 2 600 Kč, ačkoli se měla zvýšit na 2 800 Kč měsíčně; v procentech se měla platová základna zvýšit o 7,91 % a náhrada hotových výdajů o 7,69 %.
7. Navrhovatel uvedl, že podle důvodové zprávy k zákonu o mimořádném platovém opatření pro rok 2003 a podle vyjádření představitelů vlády při projednávání tohoto návrhu zákona bylo jeho cílem zajistit proporcionalitu ve výši platů zaměstnanců veřejné správy a služeb a představitelů státní moci, některých státních orgánů, soudců a státních zástupců a dále uplatnit solidaritu s občany postiženými povodněmi. Podle navrhovatele však tento deklarovaný záměr byl zpochybněn. S účinností od 1. ledna 2003 došlo k navýšení stupnice platových tarifů zaměstnanců veřejné sféry a státní rozpočet na rok 2003 (zákon č. 579/2002 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2003) počítal s navýšením mzdových prostředků určených pro tyto zaměstnance; navrhovatel poukázal na nařízení vlády č. 582/2002 Sb., nařízení vlády č. 583/2002 Sb. a nařízení vlády č. 584/2002 Sb. [nařízení vlády č. 582/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 583/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců rozpočtových a některých dalších organizací, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 584/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění pozdějších předpisů].
8. V roce 2004 došlo podle navrhovatele k opětovnému zmrazení platů v důsledku návrhem napadených ustanovení (bod II petitu) § 1 písm. i) a § 3 zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony, (dále též „zákon o mimořádném platovém opatření pro rok 2004“), jimiž byla ukotvena platová základna k 31. prosinci 2003. Přitom podle napadeného ustanovení § 1 písm. h) a § 3 zákona o mimořádném platovém opatření pro rok 2003 byla platová základna ke dni 31. prosince 2003 shodná s platovou základnou ke dni 31. prosince 2002.
9. V důsledku ustanovení napadených pod bodem II petitu se platová základna nezvýšila, ačkoli se měla zvýšit z částky 50 180 Kč (platová základna k 31. prosinci 2003 stanovená bez přihlédnutí k předchozímu zmrazení) na částku 59 180 Kč, a nezvýšila se ani náhrada hotových výdajů, ačkoli se měla zvýšit z částky 2 800 Kč (náhrada hotových výdajů k 31. prosinci 2003 stanovená bez přihlédnutí k předchozímu zmrazení) na částku 3 300 Kč měsíčně; v procentech se měla platová základna zvýšit o 17,93 % a náhrada hotových výdajů o 17,86 %.
10. I v tomto případě, uvedl navrhovatel, bylo podle důvodové zprávy k zákonu o mimořádném platovém opatření pro rok 2004 a podle vyjádření představitelů vlády při projednávání tohoto návrhu zákona jeho cílem zajistit proporcionalitu ve výši platů zaměstnanců veřejné správy a služeb a představitelů státní moci, některých státních orgánů, soudců a státních zástupců a dále uplatnit solidaritu s občany postiženými povodněmi. Podle navrhovatele však byl i tento deklarovaný záměr zpochybněn. S účinností od 1. ledna 2004 totiž došlo k navýšení stupnice platových tarifů zaměstnanců veřejné sféry a státní rozpočet na rok 2004 (zákon č. 457/2003 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2004) počítal s navýšením mzdových prostředků určených pro tyto zaměstnance; navrhovatel poukázal na nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.
11. Návrh na zrušení ustanovení části první článku I bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.] - bod IV petitu - odůvodnil navrhovatel tím, že těmito ustanoveními došlo k přijetí novely zákona č. 427/2003 Sb. týkající se zmrazení platů na léta 2005 a 2006. S ohledem na požadavek vnitřní konzistentnosti návrhu a princip právní jistoty navrhl i jejich zrušení, neboť jinak by v právním řádu zůstala ustanovení upravující zmrazení platů v roce 2004.
12. Pod bodem III petitu se navrhovatel domáhal zrušení ustanovení části třicáté třetí článku XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve znění platném v době podání návrhu, nyní písm. g)], jimiž došlo s účinností od 1. ledna 2004 k novelizaci ustanovení § 3 odst. 3 zákona o platu představitelů státní moci. Namísto dosavadního způsobu výpočtu platové základny jako souhrnu nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanovených zvláštním právním předpisem pro zaměstnance ministerstev se má platová základna nově stanovit ve výši trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Návrh na zrušení těchto ustanovení odůvodnil navrhovatel tím, že v případě vyhovění návrhu pod bodem II petitu by došlo k odstranění zmrazení platové základny od 1. ledna 2003, čímž by automaticky byla platová základna počínaje dnem 1. ledna 2004 stanovena podle nového způsobu výpočtu. Tak by se podle navrhovatele stalo, že platovou základnou by od 1. ledna 2004 byla částka 46 026 Kč (trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře v roce 2002 podle publikace Českého statistického úřadu č. 3106-04, přílohy č. 2), tzn. částka o 28,58 % nižší než částka 59 180 Kč, kolik by činila platová základna bez přihlédnutí ke zmrazení platů a k novému způsobu jejího výpočtu. Reálný pokles platu soudce téměř o jednu třetinu by byl podle navrhovatele zcela zřejmě neústavní.
13. Navrhovatel poukázal též na judikaturu Ústavního soudu týkající se problematiky materiálního zabezpečení soudců, konkrétně na nálezy sp. zn. Pl. ÚS 11/02 ze dne 11. června 2003 [Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu (dále jen „Sbírka rozhodnutí“), svazek 30, nález č. 87, vyhlášen pod č. 198/2003 Sb.], sp. zn. Pl. ÚS 34/04 ze dne 14. července 2005 (vyhlášen pod č. 355/2005 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 43/04 ze dne 14. července 2005 (vyhlášen pod č. 354/2005 Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 9/05 ze dne 14. července 2005 (vyhlášen pod č. 356/2005 Sb.).
14. Ústavní soud se nejdříve zabýval otázkou, zda je navrhovatel - Městský soud v Brně - oprávněn návrh na zrušení napadených ustanovení podat. Navrhovatel uvedl, že musí napadená ustanovení použít v občanskoprávním řízení o žalobě na zaplacení, neboť o napadená ustanovení, s tvrzením o jejich neústavnosti, žalobce - soudce Městského soudu v Brně - opírá svůj tvrzený nárok vůči České republice - Městskému soudu v Brně. Toto tvrzení ověřil Ústavní soud ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 36 C 338/2005. Návrh Městského soudu v Brně tedy souvisí s jeho rozhodovací činností, a proto je tento soud oprávněným navrhovatelem podle čl. 95 odst. 2 Ústavy a § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.
Průběh řízení a rekapitulace vyjádření účastníků řízení a dalších subjektů dle § 48 a 49 zákona o Ústavním soudu
15. K výzvě Ústavního soudu podala podle § 69 zákona o Ústavním soudu ústy svého tehdejšího předsedy PhDr. Lubomíra Zaorálka vyjádření Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, podle níž je soudcovská nezávislost především právní princip a institut, není to nezávislost absolutní, a má své meze. Umožňuje proto toliko ochranu vůči zásahům, vlivům a působení, které jsou postižitelné právem. Není v jejích silách, aby vyloučila obecné determinující vlivy, jež působí na soudce jako na kteréhokoliv jiného člověka (vliv prostředí, výchovy, vzdělání, charakteru apod.), ani okolnost, že soudce je součástí státního mechanismu, není tedy izolován, ale existuje v rámci určitého systému. Konkrétní úprava musí k existenci tohoto systému přihlížet, nemůže jej ignorovat. Smyslem přijatých úprav bylo především vyjádření jisté solidarity se zaměstnanci placenými z veřejných zdrojů, a nikoli útok proti soudcovské nezávislosti.
16. Senát Parlamentu České republiky ústy svého předsedy MUDr. Přemysla Sobotky ve svém vyjádření odkázal na své vyjádření k věcem projednávaným u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 34/04 a sp. zn. Pl. ÚS 43/04 citovaným výše, které se týkaly zákonů č. 425/2002 Sb. a č. 427/2003 Sb. Doplnil, že prakticky ve všech případech projednávání těchto zákonů v Senátu, kterými mělo docházet - podle předkladatele k nezbytným - úsporným opatřením v oblasti platů upravených zákonem č. 236/1995 Sb., byla diskutována jak účelnost a opodstatněnost takových úprav, tak i možné pochybnosti o přijatelnosti těchto úprav ve vztahu k soudcům s ohledem na v té době známé (a rozdílné) názory Ústavního soudu ve věcech restrikcí dalších platů. U žádného z projednávaných návrhů zákonů, pokud se týkaly určování platové základny, však v Senátu nepřevážil názor, že by mohlo jít o úpravu v rozporu s ústavním pořádkem České republiky.
17. K podanému návrhu na zrušení části třicáté třetí čl. XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., tj. úpravy § 3 zákona č. 236/1995 Sb., poukázal Senát na skutečnost, že zrušení navrhovaných ustanovení by navodilo stav, ve kterém pro soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu by neexistovala žádná právní úprava vymezující platovou základnu, která je nezbytná pro určení výše platu a náhrad výdajů, neboť podle ustálené judikatury Ústavního soudu „zrušením protiústavního ustanovení zákona neožívá ustanovení dřívější, které bylo protiústavním ustanovením zrušeno či změněno“; Senát odkázal na nález Ústavního soudu vyhlášený pod č. 95/2002 Sb. [sp. zn. Pl. ÚS 21/01 (Sbírka rozhodnutí, svazek 25, nález č. 14)] a č. 4/2003 Sb. [sp. zn. Pl. ÚS 6/02 (Sbírka rozhodnutí, svazek 28, nález č. 146)].
18. Podle § 49 odst. 1 zákona o Ústavním soudu oslovil Ústavní soud i Ministerstvo spravedlnosti a poskytl mu možnost, aby se k návrhu vyjádřilo.
19. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Němec ve svém vyjádření ze dne 12. dubna 2006 uvedl, že v obecné rovině není příznivcem zmrazování či odnímání platů soudců a dalších náležitostí spojených s výkonem soudcovské funkce. Konstatoval, že platová základna, a tím i plat soudce, mohla, byť i jen teoreticky, poklesnout podle předchozí právní úpravy např. v důsledku změny nařízení vlády, kterým se provádí zákon č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a kterým se stanovují platové tarify a výše osobního příplatku pro zaměstnance ve veřejných službách a správě. Podle současné právní úpravy může k poklesu dojít v případě, kdyby poklesla průměrná nominální měsíční mzda fyzických osob v nepodnikatelské sféře, tedy aniž by došlo ke změně právní úpravy nároků soudců upravených zákonem č. 236/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
20. Ministr spravedlnosti poznamenal, že je na Ústavním soudu, aby posoudil, zda zákonodárná moc je či není oprávněna ve vazbě na vývoj stavu veřejných rozpočtů v České republice a vývoj příjmových relací zákonem omezit na určitou dobu zvyšování platů pro určitou skupinu osob, aniž by šlo v případě soudců o nepřípustné omezování principu jejich nezávislosti. Odmítl však jako nepřijatelný názor, že míra nezávislosti soudce je, bez ohledu na jakékoliv existující objektivní okolnosti, přímo závislá na výši hmotného zabezpečení.
21. Závěrem připomněl, že na základě dosavadních nálezů Ústavního soudu vyhlášených pod č. 354 - 356/2005 Sb. byly soudcům vyplaceny doplatky dalšího platu za I. a II. pololetí roku 2003 a I. pololetí roku 2004 a další plat za II. pololetí roku 2004. S účinností od 1. ledna 2005 došlo na základě zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování, mimo jiné ke zvýšení platů soudců, když došlo ke zvýšení platových koeficientů, do kterých se promítly dřívější další platy, a dále ke zvýšení platové základny. Za této situace ministr spravedlnosti označil za nekonstruktivní opětovně se vracet k projednávání platových nároků soudců z let 2003 a 2004, když počínaje 1. lednem 2005 je situace stabilizována.
22. Ministerstvo spravedlnosti dále k žádosti podle § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu poskytlo Ústavnímu soudu informaci o celkovém ročním příjmu soudce včetně víceúčelové paušální náhrady a dalších náhrad, a to soudce okresního, krajského, vrchního a Nejvyššího soudu (Nejvyššího správního soudu) s délkou praxe od počátku 6. roku započtené doby a s délkou praxe od počátku 30. roku započtené doby v letech 2001 - 2006 (s extrapolací do konce roku 2006):
2001 2002** 2003 2004 2005 2006
celkový roční příjem včetně paušální náhrady výdajů
OS 6* 572200 626800 636000 636000 645600 682800
30* 841000 922000 935600 935600 948000 1002000
KS 6* 618400 679000 689200 689200 693600 733200
30* 929200 1018600 1033600 1033600 1044000 1104000
VS 6* 660400 723400 734000 734000 741600 784800
30* 1023000 1120800 1137200 1137200 1147200 1213200
NS 1023000 1120800 1137200 1137200 1147200 1213200
z toho paušální náhrada výdajů činí
27600 30600 31200 31200 33600 36000
* soudce s délkou praxe od 6., resp. 30. roku započtené doby
** od 1. ledna do 28. února 2002 platová základna pro rok 2001 ve výši 41780 Kč od 1. března do 31. prosince 2002 platová základna ve výši 46440 Kč (nařízení vlády č. 67/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění pozdějších předpisů)
23. Městský soud v Brně ústy své místopředsedkyně JUDr. O. K. k žádosti podle § 48 odst. 1 zákona o Ústavním soudu poskytl Ústavnímu soudu informaci o celkovém ročním platu a výši náhrad soudce Městského soudu v Brně s délkou praxe od počátku 6. roku započtené doby v letech 2001 - 2006 (s extrapolací do konce roku 2006), přičemž dodatečně vyplacené - v důsledku předchozích nálezů Ústavního soudu - další platy za léta 2001 až 2004 jsou započteny k těm rokům, v nichž byly původně zákonem odňaty; údaje srovnatelné s informací Ministerstva spravedlnosti jsou zvýrazněny tučně:
rok plat (včetně dalších platů) náhrady výdajů celkem
2001 544600 Kč 27600 Kč 572200 Kč
2002 596200 Kč 30600 Kč 626800 Kč
2003 604800 Kč 31200 Kč 636000 Kč
2004 604800 Kč 31200 Kč 636000 Kč
2005 612000 Kč 33600 Kč 645600 Kč
2006 646800 Kč 36000 Kč 682800 Kč
24. S ohledem na to, že vyžádaná informace ministra spravedlnosti a předsedkyně Městského soudu v Brně o vývoji platů soudců v letech 2001 - 2006 je součástí dokazování v projednávané věci, byla obě vyjádření zaslána navrhovateli a účastníkům řízení na vědomí spolu s žádostí o vyslovení souhlasu s upuštěním od ústního jednání.
25. Navrhovatel i předseda Senátu Parlamentu České republiky vyslovili podle § 44 odst. 2 zákona o Ústavním soudu souhlas s upuštěním od ústního jednání. Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na výzvu, zda souhlasí s upuštěním od ústního jednání, ve stanovené lhůtě nereagoval, čímž svůj souhlas s upuštěním od ústního jednání podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve spojení s § 44 odst. 2 a § 63 zákona o Ústavním soudu vyjádřil mlčky.
26. Pod bodem I petitu se navrhovatel domáhá zrušení ustanovení § 1 písm. h) zákona o mimořádném platovém opatření pro rok 2003 č. 425/2002 Sb. a § 3 tohoto zákona, pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb.], která znějí:
Ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, a ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, se v období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 nepoužije.“
27. Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona, který byl nakonec schválen a vyhlášen pod č. 425/2002 Sb. (www.psp.cz), se zákonem č. 236/1995 Sb. založený způsob automatického zvyšování platové základny neosvědčil, neboť vede ve svém vývoji k odtržení procentního přírůstku platů zaměstnanců a platů výše uvedených osob a k rychlejšímu růstu náhrad výdajů, než jaký by odpovídal vývoji spotřebitelských cen a celkové inflace. Vedle toho, v souvislosti s ekonomickou situací vzniklou v důsledku povodní v srpnu letošního roku, je podle vlády nezbytné již podruhé odsunout realizaci nového šestnáctitřídního platového systému pro zaměstnance veřejných služeb a správy a úroveň jejich platů zvýšit v mnohem menší míře, než bylo původně ve výdajích návrhu státního rozpočtu na rok 2003 předpokládáno. I toto minimální zvýšení by se při zachování současného způsobu stanovení platové základny projevilo v neúměrně vysokém zvýšení platů a některých náhrad poskytovaných představitelům státní moci, některých státních orgánů, soudcům a státním zástupcům, což při dosažené úrovni příjmů těchto osob nelze považovat za správné ani spravedlivé. Zástupce předkladatele, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, při projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně 13. září 2002 uvedl, že tímto návrhem zákona se zmrazí výše platů poslanců, senátorů, členů vlády, soudců, státních zástupců a dalších osob na úrovni dosažené v roce 2002, čímž se zamezí dalšímu vzdalování se úrovně těchto osob od úrovně platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to až do účinnosti nového způsobu určování výše platové základny, který vývoj platů představitelů státní moci a některých dalších osob od roku 2004 přibrzdí a přizpůsobí vývoji platů financovaných z veřejných zdrojů. V průběhu projednávání tohoto návrhu zákona v Poslanecké sněmovně nic jiného ze strany poslanců nezaznělo ani nebyly uplatněny pozměňovací návrhy. Senát se návrhem zákona nezabýval.
28. Pod bodem II petitu se navrhovatel domáhá zrušení ustanovení § 1 písm. i) zákona o mimořádném platovém opatření pro rok 2004 č. 427/2003 Sb. a ustanovení § 3 a 4 tohoto zákona, pokud se týkají soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.]. V době podání návrhu byl původní text zákona č. 427/2003 Sb. dotčen několika změnami; pokud jde o napadená ustanovení šlo o změny provedené čl. I body 1, 2, 4 a 6 zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování (které jsou samy též předmětem návrhu pod bodem IV petitu), takže znějí (v závorkách je kurzívou uveden text ustanovení ve znění před novelou provedenou zákonem č. 626/2004 Sb.):
»ČÁST PRVNÍ
(VÝŠE PLATOVÉ ZÁKLADNY PRO LÉTA 2004, 2005 A 2006 A VÝŠE DALŠÍCH PLATŮ ZA PRVNÍ A DRUHÉ POLOLETÍ LET 2004, 2005 A 2006)
(se v letech 2004, 2005 a 2006 použije platová základna ve výši dosažené podle zvláštního právního předpisu1) k 31. prosinci 2003.)
Ustanovení § 3 odst. 3 až 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., a ustanovení § 3 odst. 3 až 5 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., se v období od 1. ledna 2004 do 31. prosince 2004 (do 31. prosince 2006) nepoužije.
1) Zákon č. 425/2002 Sb., kterým se pro rok 2003 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců, a kterým se těmto osobám stanoví výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003.«
29. Pod bodem III petitu se navrhovatel domáhá zrušení ustanovení části třicáté třetí článku XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve znění platném v době podání návrhu, nyní písm. g)], která znějí:
»ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
1. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1) zní:
1) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv.“.
2. V § 3 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
(5) Od kalendářního roku, ve kterém by výše platové základny podle odstavce 3 dosáhla alespoň výše platové základny podle odstavce 4, se postupuje podle odstavce 3.“.«
30. Podle důvodové zprávy k části třicáté třetí (v návrhu zákona původně třicáté páté) je „dosavadní způsob stanovení platové základny pro určení úrovně platu a některých náhrad ústavních činitelů, kterou je souhrn nejvyššího platového tarifu a maximální výše osobního příplatku stanovených zvláštním předpisem pro zaměstnance ministerstev, právně problematický jednak proto, že zákon odvozuje nároky z prováděcího předpisu vydaného k jinému zákonu, a jednak proto, že de facto moc výkonná (vláda) určuje nároky představitelů moci zákonodárné. ... Navrhuje se proto změnit způsob stanovení platové základny tak, aby se vytvořila stabilní vazba mezi platy ústavních činitelů a vývojem mezd v nepodnikatelské sféře. Ve vztahu k možnostem diferenciace v platech zaměstnanců je možné považovat za přiměřenou relaci platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši trojnásobku. Protože však je současná výše platové základny vyšší (činí 3,4násobek), navrhuje se, aby se pro nejbližší léta vycházelo při stanovení platů ústavních činitelů z dosažené úrovně platové základny, která by se meziročně zvyšovala o shodnou částku, o kterou se zvýší průměrná mzda v nepodnikatelské sféře. Od roku, ve kterém bude hodnota trojnásobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře vyšší, než platová základna určovaná způsobem stanoveným pro přechodné období, se již bude platová základna automaticky meziročně zvyšovat o trojnásobek absolutní hodnoty meziročního přírůstku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře.“.
31. Konečně pod bodem IV petitu se navrhovatel domáhá zrušení ustanovení části první článku I bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.], která znějí:
1. V názvu zákona se slova „léta 2004, 2005 a 2006“ nahrazují slovy „rok 2004“ a slova „dalších platů těchto osob za první a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006“ se nahrazují slovy „dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004“.
2. V nadpisu části první se slova „léta 2004, 2005 a 2006“ nahrazují slovy „rok 2004“ a slova „dalších platů za první a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006“ se nahrazují slovy „dalšího platu za první pololetí roku 2004“.
4. V § 1 se slova „v letech 2004, 2005 a 2006“ nahrazují slovy „v roce 2004“.
5. V § 2 se slova „a druhé pololetí let 2004, 2005 a 2006“ nahrazují slovy „pololetí roku 2004“.
6. V § 3 se číslo „2006“ nahrazuje číslem „2004“.«
32. Podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona, který byl nakonec přijat a vyhlášen pod č. 626/2004 Sb., je smyslem této úpravy zrušit od roku 2005 institut tzv. dalšího platu a všech jeho podob hrazených z prostředků veřejných financí a jeho zrušení kompenzovat s účinností od 1. ledna 2005 formou zvýšení měsíčních platových tarifů v rozsahu odpovídajícím v průměru jedné dvanáctině jednoho dalšího platu, který by se jinak v roce 2005 poskytl. Obdobný postup byl navržen i pro představitele státní moci, některých státních orgánů, pro soudce a státní zástupce.
33. Podle § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu má Ústavní soud, kromě posouzení souladu napadeného zákona s ústavními zákony, zjišťovat, zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
34. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamítal vadu legislativního procesu ani překročení Ústavou stanovené kompetence zákonodárce, není s ohledem na principy procesní ekonomie nutné tuto otázku blíže zkoumat, a postačí formální ověření průběhu legislativního procesu z veřejně dostupného informačního zdroje na www.psp.cz.
35. Ústavní soud z něj zjistil, že návrh zákona, který byl posléze vyhlášen pod č. 626/2004 Sb. (sněmovní tisk 680 Poslanecké sněmovny 2002 - 2006), byl poté, co jej Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, schválen usnesením č. 1395 na 38. schůzi Poslanecké sněmovny dne 26. listopadu 2004 ve znění schváleném Senátem, kdy ze 187 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh 109, proti 57. Zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl vyhlášen v částce 212 Sbírky zákonů, která byla rozeslána 10. prosince 2004, pod číslem 626/2004 Sb.
36. Návrh zákona, který byl posléze vyhlášen pod č. 309/2002 Sb. (sněmovní tisk 794 Poslanecké sněmovny 1998 - 2002), byl poté, co jej Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, schválen usnesením č. 2318 na 51. schůzi Poslanecké sněmovny dne 13. června 2002 ve znění schváleném Senátem, kdy ze 171 přítomných poslanců hlasovalo pro návrh 95, proti 52. Zákon byl podepsán příslušnými ústavními činiteli a byl vyhlášen v částce 114 Sbírky zákonů, která byla rozeslána 12. července 2002, pod číslem 309/2002 Sb.
37. Ústavní soud konstatuje, že zákony č. 626/2004 Sb. a 309/2002 Sb. byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem, resp. že v tomto řízení nezjistil nic, co by svědčilo pro závěr opačný.
38. Ústavní konformitu legislativního procesu stran zákona č. 425/2002 Sb. zjišťoval Ústavní soud již v řízení pod sp. zn. Pl. ÚS 34/04 a dospěl k závěru, že tento zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem (nález sp. zn. Pl. ÚS 34/04 ze dne 14. července 2005). Taktéž ústavní konformitu legislativního procesu stran zákona č. 427/2003 Sb. zjišťoval Ústavní soud již v řízení pod sp. zn. Pl. ÚS 43/04 a dospěl k závěru, že tento zákon byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem (nález sp. zn. Pl. ÚS 43/04 ze dne 14. července 2005). Na oba nálezy Ústavní soud ve stručnosti odkazuje.
39. Navrhovatel dospěl k závěru, že napadená zákonná ustanovení stručně řečeno představují restrikci platů soudců rozpornou s ustanoveními čl. 1 odst. 1 Ústavy, podle něhož je Česká republika svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana, ve spojení s čl. 82 odst. 1 Ústavy, podle něhož jsou soudci při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat, a s čl. 1 Listiny, který stanoví, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech a že základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Podle názoru Ústavního soudu sice ustanovení čl. 1 Listiny na daný případ aplikovatelné zřejmě není a odůvodnění návrhu by odpovídal spíše poukaz na porušení čl. 2 odst. 1 Ústavy, v němž se promítá princip dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, to však není pro posouzení návrhu podstatné vzhledem k vázanosti Ústavního soudu petitem návrhu, nikoli jeho odůvodněním.
40. Ústavní soud se již ve svých rozhodnutích několikrát zabýval, zjednodušeně řečeno, otázkou platových restrikcí vůči soudcům. Nyní je Ústavní soud opětovně s tímto problémem konfrontován, je proto vhodné dosavadní precedenty stručně připomenout.
41. V derogačním nálezu sp. zn. Pl. ÚS 13/99 ze dne 15. září 1999 (Sbírka rozhodnutí, svazek 15, nález č. 125, vyhlášen pod č. 233/1999 Sb.) Ústavní soud na návrh Obvodního soudu pro Prahu 4 zrušil část ustanovení § 1 zákona č. 268/1998 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1998 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry, a to ustanovení upravujícího odejmutí dalšího platu soudcům za druhé pololetí 1998. Nosným důvodem nálezu byl argument principem soudcovské nezávislosti, do jehož rámce soud vztáhnul i „aspekty materiální povahy“. Argumentem dalším se stal poukaz na rozdílnost ústavního postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé.
42. Nálezem ze dne 3. července 2000 sp. zn. Pl. ÚS 18/99 (Sbírka rozhodnutí, svazek 19, nález č. 104, vyhlášen pod č. 320/2000 Sb.) Ústavní soud návrh Městského soudu v Brně na zrušení části ustanovení § 4a zákona č. 236/1995 Sb., ve znění zákona č. 287/1997 Sb., upravujícího odejmutí dalšího platu soudcům za druhé pololetí 1997, zamítl. I v daném nálezu přitom zdůraznil, že soudcovská nezávislost představuje jednu ze základních demokratických hodnot, jejímuž zajištění nesporně napomáhá i materiální zabezpečení soudců. Považoval přitom za podstatné, aby do platů soudců jiné orgány státní moci nezasahovaly, a to jakoukoliv formou, svévolně a opakovaně. Pro rozhodovaný případ ale zásah zákonodárce znaky svévole dle Ústavního soudu nevykazoval.
43. Téhož dne, tj. 3. července 2000, Ústavní soud nálezem sp. zn. Pl. ÚS 16/2000 (Sbírka rozhodnutí, svazek 19, nález č. 105, vyhlášen pod č. 321/2000 Sb.) zamítl i návrh Okresního soudu v Hradci Králové na zrušení části ustanovení § 1 zákona č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry, a to ustanovení upravujícího odejmutí dalšího platu soudcům za druhé pololetí roku 1999 a roku 2000. Nezměnil přitom základní východisko posuzování daného problému.
44. Dne 11. června 2003 Ústavní soud na návrh Městského soudu v Brně nálezem sp. zn. Pl. ÚS 11/02 (viz výše) zrušil část ustanovení § 1 zákona č. 416/2001 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2001 a stanovení výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2002 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům, členům prezidia Komise pro cenné papíry, zástupci Veřejného ochránce práv a členům bankovní rady České národní banky, a to upravujícího odejmutí dalšího platu soudcům za druhé pololetí roku 2001 a snižujícího další plat za první a druhé pololetí roku 2002 na výši poloviny částky, na kterou by jim jinak vznikl nárok.
45. Posuzovaná změna v zákonné úpravě vztahující se k platovým poměrům soudců překročila dle názoru Ústavního soudu ústavní limity pro akceptaci „výjimečnosti“ aktu, jímž došlo k odejmutí dalšího platu soudcům tak, jak tyto soud vymezil v předchozích rozhodnutích. Uvedl dále, že lze-li za zcela výjimečných okolností akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikcí v odměňování státních zaměstnanců, ústavních činitelů a soudců před principem komplexně chápané nezávislosti soudců, neplatí tato relace obou principů obecně jako jednou pro vždy a za všech okolností daná. Naopak, platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivým faktorem, s nímž kalkuluje to či ono vládní uskupení např. proto, že se mu zdají platy soudců příliš vysoké ve srovnání s platy státních zaměstnanců nebo ve srovnání s jinou profesní skupinou. Jinými slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uvedeném smyslu co do výjimečného ekonomicky odůvodněného krácení platů všech, nelze akceptovat rovnost všech svrchu uvedených skupin (ani jako cílovou kategorii) co do konečné výše platů. Usilování o takovou rovnost vybočuje z kategorie ústavnosti, jde o politický cíl, který nemá oporu v ústavně chápaném principu rovnosti. Tento princip nalézá v materiálním smyslu své hranice ve vyjádření, dle kterého „stejné nesmí být upravováno libovolně nestejně, avšak zároveň nestejné nesmí být upravováno libovolně stejně“. Princip rovnosti nelze chápat jako nivelizaci ve výsledku, nýbrž je třeba jej interpretovat jako garanci stejných startovních šancí. Takto vyložený princip rovnosti však zákonodárce dle přesvědčení Ústavního soudu v § 1 zákona č. 416/2001 Sb. zjevně nedodržel. Ústavní soud v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/02 zformuloval zobecňující maximu, dle které princip rovnosti v oblasti restrikcí v odměňování státních zaměstnanců, ústavních činitelů a soudců lze akcentovat před principem komplexně chápané nezávislosti soudců za zcela výjimečných okolností, a tím vymezil prostor ústavní konformity platové restrikce vůči soudcům. V této souvislosti považuje Ústavní soud za nezbytné zdůraznit, že argumentace nálezu sp. zn. Pl. ÚS 11/02 shrnula základní principy vztahu zákonodárné a výkonné moci v prostředí demokratického právního státu, které se staly i východiskem pro rozhodování pléna v této věci (viz bod 49).
46. Konečně 14. července 2005 přijal Ústavní soud tři nálezy týkající se problematiky odejmutí tzv. dalšího platu soudcům. Nálezem sp. zn. Pl. ÚS 9/05 (viz výše) Ústavní soud na návrh Městského soudu v Brně zrušil ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 590/2004 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky, tj. ustanovení, podle něhož se odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 2004 vztahovalo na soudce.
47. Nálezem z téhož dne sp. zn. Pl. ÚS 34/04 (viz výše) Ústavní soud na návrh Městského soudu v Brně zrušil ustanovení § 2 zákona č. 425/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb.], tj. ustanovení, jímž bylo pro rok 2003 stanoveno mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců a kterým se těmto osobám stanovila výše dalších platů za první a druhé pololetí roku 2003.
48. Třetím nálezem z téhož dne sp. zn. Pl. ÚS 43/04 (viz výše) Ústavní soud na návrh Městského soudu v Brně zrušil ustanovení § 2 zákona č. 427/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb.], tj. ustanovení, jímž bylo pro rok 2004 stanoveno mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a státních zástupců a výše dalšího platu za první pololetí roku 2004.
49. V posledních třech citovaných nálezech formuloval Ústavní soud s ohledem na dosavadní judikaturu a komparativní analýzu tyto základní zobecňující teze:
• posouzení ústavnosti platových restrikcí vůči soudcům pro konkrétní období konkrétního roku spadá do rámce vymezeného principem soudcovské nezávislosti,
• ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdílný dispoziční prostor pro zákonodárce k platovým restrikcím vůči soudcům ve srovnání s dispozičním prostorem k takovýmto restrikcím v jiných oblastech veřejné sféry,
• zásah do materiálního zabezpečení soudců garantovaného zákonem nesmí být výrazem svévole zákonodárce, nýbrž musí být, vycházeje ze zásady proporcionality, odůvodněn výjimečnými okolnostmi, např. tíživou finanční situací státu, přičemž i za splnění této podmínky musí být zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy; takovýto zásah nesmí zavdat důvod k obavám, nedotýká-li se omezení důstojnosti soudců [viz doporučení Výboru ministrů Rady Evropy (94) 12 ze dne 13. října 1994], příp. není-li výrazem ústavně nepřípustného tlaku moci zákonodárné a moci výkonné na moc soudní.
50. Sluší se zopakovat i základní argumenty, které Ústavní soud vedly k formulaci těchto tezí. Ústavní soud vychází z premisy, že princip nezávislého soudnictví je jednou z podstatných náležitostí demokratického právního státu (čl. 9 odst. 2 Ústavy). Požadavek nezávislé justice pramení ze dvou zdrojů: z neutrality soudců jako garance spravedlivého, nestranného a objektivního soudního řízení a ze zajištění práv a svobod jednotlivců soudcem „odčleněným“ od politické moci. Nezávislost soudců je garantována zárukami zvláštního právního postavení (mezi něž nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dále zárukami organizační a funkční nezávislosti na orgánech reprezentujících zákonodárnou a zejména výkonnou moc, jakož i oddělením soudnictví od moci zákonodárné a výkonné (zejména uplatněním zásady inkompatibility). Z hlediska obsahového je pak soudcovská nezávislost zajištěna vázaností soudců toliko zákonem, tj. vyloučením jakýchkoli prvků subordinace v soudcovském rozhodování.
51. Ústavní soud opakovaně vyložil, že zásah zákonodárce do oblasti materiálního zajištění soudců (jinými slovy platové restrikce) nutno do rámce chráněného principem jejich nezávislosti podřadit ze dvou důvodů. Nezávislost soudců je v první řadě podmíněna jejich morální integritou a odbornou úrovní, zároveň ale je spjata i s jejich přiměřeným materiálním zajištěním. Tento komponent principu nezávislosti soudců byl zakotven i v doporučení Výboru ministrů Rady Evropy (94) 12 ze dne 13. října 1994 ohledně nezávislosti, efektivnosti a role soudců, dle něhož se mezi „řádné pracovní podmínky“ soudců řadí i „zajištění přiměřenosti postavení a odměňování soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovní zatížení“ (Zásada III, bod 1b). Obdobná maxima je obsažena i v čl. 6.1 Evropské charty o statutu soudce, přijaté účastníky multilaterálního setkání organizovaného Radou Evropy ve dnech 8. až 10. července 1998, dle něhož soudci z povolání mají právo na plat, jehož výše má být stanovena tak, aby je chránila před tlakem směřujícím k ovlivnění jejich rozhodnutí a všeobecně k ovlivnění jejich chování při nalézání práva, kterým by mohla být ohrožena jejich nezávislost a nestrannost. Druhým důvodem podřazení zákazu svévolného zásahu do materiálního zajištění soudců (platových restrikcí) do rámce principu jejich nezávislosti je vyloučit možnost, eventualitu nátlaku moci zákonodárné, resp. výkonné na rozhodování soudců. Jinými slovy, vyloučit svévolné zásahy do materiálního zajištění soudců jako eventuální formu „penalizace“ soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tím i formy nátlaku na jejich rozhodování.
Vlastní posouzení ústavnosti napadených ustanovení zákona
52. Jak je z rekapitulace dosavadní judikatury Ústavního soudu zřejmé, Ústavní soud se dosud zabýval případy, kdy soudcům byl v letech 1997 až 2004, spolu s ostatními představiteli státní moci, jednorázově odnímán, popř. snižován tzv. další plat, který do konce roku 2004 tvořil jednu z nárokových složek odměny představitele státní moci za výkon funkce. V důsledku těchto zásahů byl opakovaně, „mimořádně“ a přitom každoročně v letech 1997 až 2004 snižován celkový roční úhrn platu soudce. Soudcům byla odnímána, popř. snižována jedna z nárokových složek jejich odměny, aniž by toto snížení bylo kompenzováno nárůstem v jiné nárokové složce. Takové platové restrikce, až na dvě výjimky, shledal Ústavní soud protiústavními, jak bylo rekapitulováno výše.
53. V nyní projednávaném případě je však Ústavní soud konfrontován na první pohled s odlišnou situací. Nejde o snížení nebo odnětí dalšího platu nebo jiné nárokové složky odměny soudce za výkon funkce jako v dosavadních případech, nýbrž o opatření, jímž bylo v roce 2003 a 2004 sníženo tempo růstu platů soudců (platy byly, jinými slovy, zmrazeny). Ústavní soud proto musí nejprve odpovědět na otázku, zda v daném případě lze vůbec hovořit o platové restrikci vůči soudcům ve smyslu dosavadních nálezů.
54. Konstrukce odměňování představitelů státní moci včetně soudců v zákoně o platu představitelů státní moci je poměrně komplikovaná. Pravidelný příjem soudce se skládá z platu vypláceného měsíčně, do konce roku 2004 soudci dostávali ještě dva další platy ve výši měsíčního platu, vyplácené v prvním a druhém pololetí kalendářního roku. Vedle platů soudce měsíčně obdrží víceúčelovou paušální náhradu výdajů. Ta sice nemá charakter odměny za výkon funkce, avšak pro její pravidelnost, nezúčtovatelnost a peněžitou formu ji Ústavní soud pro účely kvantifikace materiálního zajištění soudců bude posuzovat jako součást pravidelného příjmu soudce. To pochopitelně neplatí o naturálním plnění a náhradě prokázaných výdajů, které nemají charakter odměny za výkon funkce, nejsou vyčíslitelné peněžitou částkou, resp. jsou poskytovány nepravidelně a proti vyúčtování.
55. Pro zjištění dopadu napadených zákonných ustanovení do materiálního zabezpečení soudců je nutno vycházet z úhrnu pravidelných příjmů soudců v kalendářním roce; měsíční příjmy již s ohledem na existenci dalších platů vyplácených jen v určitých měsících v roce srovnávat nelze, navíc hospodářská, rozpočtová i daňová soustava je přirozeně vybudována na cyklu kalendářního roku. Kvantifikace materiálního zabezpečení soudců v podobě úhrnu jejich příjmů v kalendářním roce je tak pro Ústavní soud základním kritériem pro zjištění, zda v důsledku opatření ve sféře odměňování soudců došlo či nedošlo k platové restrikci. Za platovou restrikci, v souladu s dosavadními nálezy Ústavního soudu, je třeba považovat opatření, kdy soudci je odňata nebo snížena nároková složka odměny (např. další plat), aniž by toto odnětí nebo snížení bylo kompenzováno zvýšením jiné nárokové složky odměny. Za další formu platové restrikce je ovšem třeba považovat i zmrazení zákonem předpokládaného růstu příjmů soudců nebo i jiných ústavních činitelů, přičemž např. „trvalé“ zmrazení platů některých představitelů státu by Ústavní soud nepochybně posuzoval jako krok ústavně nepřípustný.
56. Z dokazování vyplynulo, že příjem soudce se ve sledovaném období od roku 2001 do roku 2006 nesnížil. Naopak, roční příjem soudce rostl, a to i v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002, přestože příjem soudce za rok 2003 ovlivnil zákon o mimořádném platovém opatření pro rok 2003, jehož ústavnost navrhovatel pod bodem I petitu zpochybnil. V důsledku přijetí zákona o mimořádném platovém opatření pro rok 2004 napadeného pod bodem II petitu se sice příjem soudce v roce 2004 oproti roku 2003 nezvýšil, nicméně ani neklesl, což je z hlediska dosavadních nálezů Ústavního soudu rozhodující. Současně je zřejmé, že napadenými zákonnými ustanoveními nebylo zasaženo do některé z nárokových složek odměny, konkrétně nebyl jimi snížen měsíční plat, další plat nebo víceúčelová paušální náhrada v daném kalendářním roce oproti dosavadnímu stavu, aniž by takové snížení bylo kompenzováno navýšením jiné nárokové složky odměny.
57. Ústavní soud na tomto místě připomíná, že tenorem dosavadních precedentů je teze (princip), že platové poměry soudců v širokém smyslu mají být stabilní nesnižovatelnou veličinou, pokud nenastanou zcela výjimečné, mimořádné okolnosti státu. Z dosavadní judikatury Ústavního soudu ovšem nelze dovozovat trvalý a nezpochybnitelný nárok na každoroční růst platů soudců.
58. Ústavní soud proto uzavírá, že zákonná ustanovení napadená pod body I a II nepředstavují platovou restrikci, která by byla v rozporu s čl. 1 odst. 1 (princip demokratického právního státu), čl. 2 odst. 1 (princip dělby státní moci) a čl. 82 odst. 1 (princip nezávislosti soudní moci) Ústavy, neboť k zastavení nárůstu platů soudců došlo pouze na jeden rok. Ústavní soud se však neztotožnil se všemi důvody, které zákonodárnou a výkonnou moc vedly k přijetí napadených zákonných ustanovení, zejména s argumentací „dalšího vzdalování se“ úrovně platů soudců od úrovně platů zaměstnanců veřejných služeb a správy. Tato argumentace neobstojí, a to i ve srovnání s ostatními vyspělými demokratickými státy.
59. V linii dosavadních nálezů Ústavní soud považuje za nutné vyjádřit své hluboké přesvědčení, že neblahá praxe „mimořádných“, a přitom zcela pravidelných opatření v oblasti odměňování soudců, s níž byl po osm let (1997 až 2004) Ústavní soud opakovaně konfrontován, je minulostí, která se již nevrátí. I když v daném případě Ústavní soud neshledal, že by v důsledku napadených zákonných ustanovení došlo ke snížení materiálního zabezpečení soudců oproti dosavadnímu stavu, je zřejmé, že neustálé změny pravidel odměňování soudců k žádoucí stabilizaci justice nepřispěly. Ústavní soud znovu na tomto místě připomíná, že přiměřené materiální zajištění soudců je jednou z významných podmínek jejich nezávislosti a že ústavní postavení soudců na straně jedné a představitelů moci zákonodárné a výkonné, zvláště pak státní správy, na straně druhé se vzhledem k principu dělby moci a principu nezávislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i omezený dispoziční prostor pro zákonodárce v oblasti odměňování soudců. Za daného stavu a s ohledem na neblahou zkušenost z minulých let považuje Ústavní soud za nesporný pokrok v oblasti odměňování soudců a ostatních představitelů státní moci odbourání tzv. dalších platů a jejich „rozpuštění“ do měsíčních platů, aniž by tímto opatřením došlo k meziročnímu poklesu celkového příjmu soudce. Za výrazný prvek záruky přiměřeného materiálního zabezpečení soudců z hlediska principu dělby státní moci na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní a požadavku jejich vzájemné vyváženosti je třeba považovat i přímou vazbu mezi platem představitelů moci zákonodárné a výkonné na straně jedné a platem soudců na straně druhé. Konstrukce zákona o platu představitelů státní moci, která s pomocí jednotné platové základny a zákonem stanovených koeficientů zaručuje, že spolu se zvýšením platů představitelů moci zákonodárné a výkonné se ve stejném poměru automaticky zvýší i platy soudců, tak představuje významnou, v právním řádu vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachováván.
60. Ústavní soud závěrem konstatuje, že neshledal důvody ke zrušení ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb. a § 3 zákona č. 425/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 425/2002 Sb.], napadeného pod bodem I petitu, a ustanovení § 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb. a § 3 a 4 zákona č. 427/2003 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.], napadených pod bodem II petitu, a proto tyto návrhy podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítá. Ze stejného důvodu zamítá i návrh na zrušení ustanovení části třicáté třetí článku XXXIII zákona č. 309/2002 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. h) zákona č. 236/1995 Sb. - pozn. red.: ve znění platném v době podání návrhu, nyní písm. g)], napadených pod bodem III petitu, a návrh na zrušení ustanovení části první článku I bodů 1, 2, 4, 5 a 6 zákona č. 626/2004 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zákona č. 427/2003 Sb.], napadených pod bodem IV petitu, neboť tyto návrhy neoddělitelně souvisí s návrhy pod bodem I a II petitu a jejich přezkum po zamítnutí těchto návrhů ztratil smysl. |
http://kraken.slv.cz/1VSOL869/2016 | 2018-06-18T17:58:12 | [
" soud ",
" soud ",
" § 185",
" § 430",
" zákona č. 182",
" soud ",
" § 173",
" soud ",
" soud ",
" § 430",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 185",
" § 430",
" čl. 39",
" čl. 40",
" soud ",
" § 212",
" § 430",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 104",
" soud ",
" soud ",
" § 430",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 173",
" soud ",
" § 1882",
" § 185",
" § 185",
" § 430",
" soud ",
" soud ",
" § 430",
" soud "
] | 1 VSOL 869/2016-P19-11
KSBR 38 INS 8324/2015 1 VSOL 869/2016-P19-11
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníků a) Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Merhautova 1033/169, PSČ 613 00, b) Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Merhautova 1033/169, PSČ 613 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS 8324/2015, o přihlášce pohledávky věřitele č. 20 (přihláška č. P19) AB 5 B.V., se sídlem Nizozemské království, Amsterdam, Strawinskylaan 933, PSČ 1077XX, reg. č. 34192873, zastoupeného Mgr. Romanem Pospiechou, LL.M., advokátem, se sídlem Praha 2, Vyšehrad, anonymizovano 136/9, PSČ 128 00, o odvolání věřitele AB 5 B.V. ze dne 26.5.2016, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. května 2016, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-P19-5,
Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. května 2016, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-P19-5, se p o t v r z u j e.
Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 185 a § 430 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), odmítl přihlášku věřitele AB 5 B.V. ze dne isir.justi ce.cz
12.2.2016, kterou věřitel přihlásil pohledávku výši 19.772,44 Kč (výrok I.) a rozhodl, že právní mocí tohoto rozhodnutí končí účast věřitele AB 5 B.V. v tomto insolvenčním řízení (výrok II.).
V důvodech soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 24.4.2015, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-A-10 byl zjištěn úpadek dlužníků a současně byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku. Dále byli věřitelé ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 IZ řádně poučeni, že k opožděně podaným přihláškám pohledávek soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Uvedené usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 24.4.2015, posledním dnem lhůty stanovené pro přihlášení pohledávek věřitelů byl 25.5.2015. Podání, jímž se věřitel AB 5 B.V. domáhal přihlášení své pohledávky ve výši 19.772,44 Kč, bylo soudu doručeno dne 13.2.2016 prostřednictvím datové schránky právního zástupce věřitele. Z uvedeného je zřejmé, že přihláška byla soudu podána až po uplynutí jím stanovené lhůty pro podání přihlášek pohledávek, tj. opožděně. Vzhledem k tomu, že věřitel AB 5 B. V., je věřitelem se sídlem v členském státě Evropské unie, insolvenční soud zkoumal, zda lze tohoto věřitele považovat za známého věřitele dlužníka ve smyslu ustanovení § 430 odst. 1 IZ. Z obsahu spisu (insolvenčního návrhu, sdělení dlužníka) nevyplývalo, že by AB 5 B. V. byl dlužníkovým věřitelem, insolvenční soud tedy tomuto věřiteli zvlášť nedoručoval rozhodnutí o úpadku a výzvu k podávání přihlášek. Věřitel ve své přihlášce pohledávky (kol. 11 další okolnosti ) sdělil, že dlužníkovi bylo oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem Home Credit a.s. a pakliže dlužník soudu neoznámil, že jeho věřitelem je zahraniční osoba, nemůže jít tato skutečnost k tíži zahraničního věřitele. Usnesením ze dne 6.4.2016, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-P19-3 soud vyzval věřitele AB 5 B. V., aby ve stanovené lhůtě předložil doklad potvrzující doručení oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi. Podáním doručeným soudu dne 6.4.2016 předložil věřitel soudu listinu o úhrnném podání České pošty, s.p., odesílatelem Home Credit a.s. ze dne 7.4.2015. Touto listinou však věřitel AB 5 B.V. nedoložil, že byl známým věřitelem dlužníka, tj. že bylo dlužníkovi oznámeno postoupení pohledávky z původního věřitele Home Credit a.s. na věřitele AB 5 B.V., a kdy (nepředložil listinu prokazující doručení oznámení o postoupení pohledávky dlužníkovi), proto insolvenční soud posoudil přihlášku jeho pohledávky jako přihlášku podanou opožděně a ve smyslu ustanovení § 185 IZ ji odmítl.
Proti tomuto usnesení podal věřitel AB 5 B.V. včasné odvolání, v němž žádal, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítal, že jeho přihláška pohledávek opožděně podána nebyla, je zahraniční osobou se sídlem v členském státě Evropské unie a v tomto případě bylo nutno postupovat dle ustanovení § 430 IZ ve spojení s ustanovením čl. 39 a čl. 40 Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.200, kdy měl být jako zahraniční věřitel informován o zahájení insolvenčního řízení a teprve v návaznosti na doručení oznámení o zahájení insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka, se počítá lhůta k podání přihlášky. K prokázání, že je známým věřitelem, doložil oznámení o postoupení pohledávky, kterým jeho právní předchůdce Home Credit a.s. jako postupitel, oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky na postupníka-odvolatele. Oznámení o postoupení ze dne 3.4.2015 bylo dlužníku zasláno 7.4.2015, což je prokázáno poštovním podacím archem a tedy, že oznámení o postoupení se dostalo do dispozice dlužníka. Z uvedeného vyplývá, že dlužníku již před zahájením insolvenčního řízení bylo známo , že odvolatel je jeho věřitelem, nikoliv Home Credit a.s. Z procesní opatrnosti odvolatel odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.7.2012, sen. zn. 29 NSČR 13/2010, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. KSPH 38 INS 30072/2013 104 VSPH 158/2014 a Krajského soudu v Ostravě č.j. KSOS 14 INS 37761/2013-P10-2.
Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1 a 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání věřitele není důvodné.
Podle § 430 IZ, známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele podle odstavce 1 splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí, kterým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění (odstavec 2). Známým věřitelům podle odstavce 1 insolvenční soud zvlášť doručí i výzvu k podávání přihlášek pohledávek (odstavec 3).
K výkladu pojmu známý je věřitel se Nejvyšší soud České republiky vyjádřil především ve svém rozhodnutí sen. zn. KSCB 27 INS 3323/2008, 29 NSČR 13/2010 ze dne 31.5.2012 (publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu v čísle vydání /svazku/ 10, ročník 2012, strana 1473 pod R 138/2012) tak, že známým věřitelem dlužníka, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánka, je v insolvenčním řízení takový věřitel, o kterém by se insolvenční soud, případně předběžný správce nebo (od rozhodnutí o úpadku) insolvenční správce dlužníka dozvěděl při obvyklém chodu věcí buď z listin, jež je dlužník povinen předložit insolvenčnímu soudu (typicky ze seznamu závazků ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. d/ IZ) nebo z řádně vedeného účetnictví dlužníka anebo (typově u dlužníka, která nemá povinnost vést účetnictví) z jiných dlužníkem řádně vedených záznamů o stavu jeho majetku a závazků (včetně korespondence). Dlužník, který nekoná s péčí řádného hospodáře a nevede řádné seznamy o stavu svého majetku a o svých závazcích nebo který nesplní řádně a včas povinnost předložit soudu seznam závazků, nemá právo spoléhat na to, že věřitel (jenž by v propadné lhůtě určené k podání přihlášky do insolvenčního řízení byl jinak znám-při obvyklém chodu věcí-alespoň insolvenčnímu správci), přijde v důsledku dlužníkovy nedbalosti o možnost přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení. Nejvyšší soud dále v tomto rozhodnutí uzavřel, že nevyjde-li do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek v insolvenčním řízení o takovém věřiteli ničeho najevo ani z dlužníkem
řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, nebude pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka. Tím, že okolnosti rozhodné pro závěr, že jde o známého věřitele dlužníka, vyjdou při obvyklém (řádném) chodu věcí najevo později (po uplynutí propadné přihlašovací lhůty) není insolvenční správce ani insolvenční soud zbaven povinnosti postupovat ohledně takového věřitele ve smyslu ustanovení § 430 IZ, resp. ustanovení článku 40 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29.5.2000 o úpadkovém řízení (plnit vůči němu informační povinnost), zmeškaná lhůta k podání přihlášky se však takovému věřiteli nevrací.
Dále Nejvyšší soud ČR v usnesení ze dne 29.7.2012, č.j. KSBR 26 INS 4436/2008, 29 NSČR 20/2010-P79-19 (dostupným na webových stránkách Nejvyššího soudu) doplnil, že jestliže dlužník označuje ve svém účetnictví, v jiných svých záznamech nebo v podáních adresovaných insolvenčnímu soudu svého věřitele, který má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, nepřesně (označí-li např. věřitele-fyzickou osobu pouze jeho fantazijní obchodní firmou), jde skutečnost, že takový věřitel se co do řádné identifikace stal známým insolvenčnímu soudu nebo insolvenčnímu správci až po uplynutí propadné přihlašovací lhůty, k tíži dlužníka a práva přihlásit pohledávku do insolvenčního řízení ve lhůtě počítané ode dne, kdy mu bude výzva k podání přihlášky doručena zvlášť, takového věřitele nezbavuje.
Konečně ve svém usnesení ze dne 22.12.2014, sen. zn. 29 NSČR 126/2014 (KSPA 56 INS 19901/2011) Nejvyšší soud formuloval závěr, že věřitel dlužníka, který nabyl pohledávku vůči dlužníku postoupením a má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, o kterém však do uplynutí propadné lhůty určené v rozhodnutí o úpadku k podávání přihlášek do insolvenčního řízení nevyjde v insolvenčním řízení ničeho najevo ani z dlužníkem řádně vedeného účetnictví nebo jiných záznamů o majetku a závazcích dlužníka, s nimiž se insolvenční správce včas seznámil, ani jinak, jelikož dlužník se o postoupení nedozvěděl (nebyl o něm nikým vyrozuměn) a jako majitele pohledávky dále označoval postupitele, není pro tuto dobu pokládán za známého věřitele dlužníka (toto rozhodnutí je rovněž dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).
V přezkoumávané věci z insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 30.3.2015 insolvenčním návrhem dlužníků, který spojili se společným návrhem manželů na povolení oddlužení (394a IZ). V návrhu i v seznamu závazků dlužníci mj. uvedli, že mají závazek z úvěrové smlouvy č. 5508062088 (ze dne 21.9.2005) vůči věřiteli Home Credit a.s. ve výši 19.227,03 Kč a kromě uvedené úvěrové smlouvy k návrhu předložili rovněž upomínku věřitele Home Credit a.s. ze dne 14.3.2015, kterou byl dlužník a) upomenut k zaplacení částky 1.511 Kč s tím, že pokud nebude zaplacena ihned, věřitel předá pohledávku externí vymáhací agentuře, s čímž může být spojena i osobní návštěva pracovníka agentury pověřeného k vymáhání dluhu. Usnesením ze dne 24.4.2015, č.j. KSBR 38 INS 8324/2015-A-10 soud prvního stupně rozhodl o zjištění úpadků dlužníků, povolil jeho řešení oddlužením, ustanovil insolvenčním správcem Mgr. Václava Rožce a současně byli věřitelé dlužníků, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku a rovněž byli poučeni ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 IZ, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto přihlášené pohledávky nebudou v insolvenčním řízení uspokojeny. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 24.4.2015 ve 14.26 hod. Přihláškou datovanou 12.2.2016 (doručenou soudu 13.2.2016) přihlásil odvolatel (věřitel č. 20) do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem a) ve výši celkem 19.772,44 Kč z titulu revolvingového úvěru dle smlouvy ze dne 21.9.2005 č. 5508062088 s tím, že úvěrová smlouva byla uzavřena mezi dlužníkem a) a původním věřitelem Home Credit Finance a.s., právním předchůdcem Home Credit a.s., úvěr byl ke dni 2.4.2015 zesplatněn a dlužník a) vyzván k zaplacení úvěru, včetně smluvní pokuty. Dále se z této přihlášky podává (bod 11), že pohledávky z uvedené úvěrové smlouvy byly postoupeny společnosti PPF B1 B.V. , se sídlem Nizozemské království, která se dne 18.12.2012 přejmenovala na AB 5 B.V. a o tomto postoupení byl dlužník obeznámen postupitelem Home Credit a.s. Ke své přihlášce věřitel předložil (mj.) shora uvedenou úvěrovou smlouvu č. 5508062088 ze dne 21.9.2005 a oznámení o postoupení pohledávky společností Home Credit a.s. datované dne 3.4.2015, adresované dlužníku Pavlu anonymizovano , bytem Brno, Merhautova 1033/169, PSČ 613 00, dle něhož mělo být dlužníku sděleno, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla v souladu s ustanovením § 1882 zák. č. 89/2012 Sb., postoupena společnosti AB 5 B.V, soukromé společnosti s ručením omezeným, IČ: 334192873, založené dle právních předpisů Nizozemského království, jejíž statutární sídlo se nachází v Amsterdamu s tím, že dlužník je povinen poskytovat plnění přímo uvedené společnosti.
Dále z této přihlášky vyplývá, že přípisem ze dne 10.3.2016 (č.d. P19-2, zveřejněným v insolvenčním rejstříku de 5.4.2016), doručeným tehdejšímu advokátu věřitele č. 20 Mgr. Ing. Jaromíru Škárovi dne 11.3.2016, insolvenční správce vyzval věřitele č. 20, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy doplnil svou přihlášku o listiny prokazující, že dlužníku a) bylo doručeno oznámení o postoupení od původního věřitele, včetně uvedení data, kdy toto oznámení bylo dlužníku doručeno nebo aby bylo doloženo, že věřitel č. 20 prokázal dlužníku postoupení pohledávky z původního věřitele věřiteli č. 20, tj. včetně uvedení data, kdy se tak stalo. Dále byl věřitel č. 20 vyzván správcem, aby doložil veškeré listiny, prokazující, že mu byla pohledávka původním věřitelem Home Credit a.s. postoupena. Současně byl věřitel správcem poučen, že toto doplnění je nutno předložit ve stanovené lhůtě, dvojmo a to Krajskému soudu v Brně ke sp. zn. KSBR 38 INS 8324/2015 s tím, že pokud se tak nestane, bude přihláška pohledávky správcem předložena insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k této přihlášce pohledávek nepřihlíží (§ 188 odst. 2 věta třetí, § 185 IZ). Podáním ze dne 4.4.2016 (č.d. P19-2-zveřejněným 5.4.2016) správce navrhl soudu odmítnutí přihlášky věřitele č. 20 dle ustanovení § 185 IZ s tím, že učinil úkony směřující ke zjištění, zda je věřitel č. 20 známým věřitelem dlužníka ve smyslu ustanovení § 430 IZ, když vyzval tohoto věřitele k doplnění přihlášky přípisem ze dne 10.3.2016 (viz zjištění shora), avšak věřitel ve stanovené lhůtě nereagoval a dlužník a) správci dne 17.3.2016 sdělil, že o postoupení pohledávky původním věřitelem nic neví, jakékoliv oznámení o postoupení mu doručeno nebylo a že jeho věřitelem je stále Home Credit a.s. K tomuto návrhu správce sdělení dlužníka ze dne 17.3.2016 rovněž doložil (zveřejněno opět 5.4.2016).
Usnesením ze dne 6.4.2016 (č.d. P19-3), zveřejněným téhož dne a doručeným věřiteli 7.4.2016, soud prvního stupně rovněž vyzval věřitele č. 20, by ve lhůtě 15 dnů od doručení předložil doklad potvrzující doručení oznámení o postoupení dlužníkovi a to za účelem posouzení včasnosti jeho přihlášky pohledávek. Dne 6.4.2016 věřitel č. 20 předložil soudu poštovní podací arch České pošty s.p., dle něhož byla poště pod podacím číslem RR 0015762675U odesílatelem-společností Home Credit a.s.-dne 7.4.2016 předána k doručení zásilka označená číslem 5508062088 pro adresáta Pavla Svobodu, Merhautova 1033/169, PSČ 613 00 Brno. Jiné listiny, jež by měly prokázat, že dlužníku bylo doručeno oznámení Home Credit a.s. o postoupení jeho pohledávky věřiteli č. 20, doloženy nebyly; rovněž nebyly věřitelem v tomto směru označeny žádné jiné konkrétní důkazy.
Na základě všech shora uvedených zjištění dospěl odvolací soud shodně se soudem prvního stupně k závěru, že věřitel č. 20 nebyl známým věřitelem dlužníka ve smyslu ustanovení § 430 IZ. Především nelze přehlédnout, že ještě přípisem ze dne 14.3.2015 (insolvenční návrh byl podán 30.3.2015) společnost Home Credit a.s. upomínala dlužníka a) k úhradě dluhu na její účet a lze souhlasit se závěrem, že ani dodatečně doloženým poštovním podacím archem České pošty s.p. ze dne 7.4.2015 nebylo prokázáno, že by dlužníku a) oznámení Home Credit a.s. ze dne 3.4.2015 o postoupení pohledávky věřiteli č. 20 bylo skutečně doručeno (že se v období od 7.4.2015 skutečně dostalo do jeho dispozice). Nehledě k tomu, že z přihlášky pohledávek, avšak ani z oznámení Home Credit a.s. ze dne 3.4.2015, nelze zjistit, kdy k tomuto postoupení mělo dojít (příslušná smlouva nebyla doložena). Odvolací soud proto uzavírá, a to i s přihlédnutím k závěrům Nejvyššího soudu ČR formulovaným v usnesení ze dne 22.12.2014, sen. zn. 29 NSČR 126/2014 (KSPA 56 INS 19901/2011), že i pokud zahraniční věřitel č. 20 nabyl pohledávku vůči dlužníku a) postoupením, avšak do uplynutí propadné lhůty (25.5.2015) určené v rozhodnutí o úpadku (ze dne 24.4.2015) k podávání přihlášek do insolvenčního řízení, nevyšla tato skutečnost najevo, a ani následně nebylo prokázáno, že se dlužník o tomto postoupení skutečně dozvěděl, pak nelze odvolatele pro tuto dobu pokládat za známého věřitele dlužníka. |
https://www.judikaty.info/cz/nejvyssi-soud-ceske-republiky/nepodmineny-trest-odneti-svobody | 2020-07-13T15:37:25 | [
" soud ",
" soud ",
" § 65",
" § 45",
" soud ",
" § 337",
" zákona č. 40",
" § 337",
" § 321",
" soud ",
" § 268",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" § 265",
" soud ",
" § 56",
" § 56",
" § 56",
" soud ",
" § 265",
" § 337",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" § 74",
" § 74",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" čl. 10",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 451",
" § 451",
" soud ",
" zákona č. 140",
" zákona č. 40",
" zákona č. 306",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 234",
" § 360",
" § 47",
" § 265",
" soud ",
" § 59",
" § 59",
" § 59",
" § 337",
" § 337",
" § 321",
" soud ",
" § 73",
" § 73",
" soud ",
" § 148"
] | Krajské soudy (SR): 425623
Krajské soudy (ČR): 43784
Nalezené rozsudky pro výraz: nepodmíněný trest odnětí svobody
Přibližný počet výsledků: 3336 (zobrazit statistiku vyhledávání)
vyhledávací dotaz: nepodmíněný trest odnětí svobody
podmineny nalezené 10217 krát v 7311 doukumentech
trestit nalezené 109352 krát v 24055 doukumentech
odneti nalezené 106208 krát v 33765 doukumentech
svoboda nalezené 159728 krát v 41499 doukumentech
Nejvyšší správní soud České republiky 76 dokumentů
Ústavní soud České republiky 625 dokumentů
Soudní dvůr Evropské unie 7 dokumentů
Merito Přeměna trestu obecně prospěšných prací podle trestního zákona
Klíčové slová: den odnětí svobody, nepodmíněný trest odnětí svobody, trestní zákoník, obecně prospěšné práce, trest obecně prospěšných prací
Právní věta: Pokud obviněnému, který k 1. 1. 2010 ještě nevykonal pravomocně uložený trest obecně prospěšných prací, byla po nabytí účinnosti trestního zákoníku podle jeho ustanovení § 65 odst. 3 písm. a) prodloužena soudem doba pro výkon uloženého trestu obecně prospěšných prací o šest měsíců se současným stanovením dohledu, tak za situace, že obviněný zavdal důvod k přeměně nevykonané části trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, je nutné použít poměr vyplývající z ustanovení § 45a odst. 4 tr. zák., tzn. že každé jen i započaté dvě hodiny nevykonaného trestu obecně prospěšný ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
4 Tz 104/2012-22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 5. února 2013 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného L. K., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2012 sp. zn. 4 To 32/2012, ve věci vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. .
Merito Výzva soudu k nástupu trestu odnětí svobody.
Klíčové slová: odklad výkonu trestu, nepodmíněný trest odnětí svobody, trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, příkaz k dodání do výkonu trestu, pravomocné rozhodnutí soudu, výzva soudu k nástupu trestu odnětí svobody
Právní věta: Přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku ve znění zákona č. 40/2009 Sb. ̶ nyní s účinností od 15. 1. 2013 podle § 337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku ̶ se dopustí ten, kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu tím, že bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu. „Výzvou“ ve smyslu citovaného ustanovení se rozumí úkon soudu podle § 321 odst. 1 tr. ř. Podle tohoto ustanovení jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat nepodmíněný tre ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
7 Tz 54/2013-22 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Michala Mikláše a JUDr. Jindřicha Urbánka projednal ve veřejném zasedání 15. 10. 2013 stížnost pro porušení zákona podanou ministryní spravedlnosti ve prospěch obviněného Z. Š., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 4 To 103/2012, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 11 T 240/2011 a podle § 268 odst. 2 tr. ř., § .
Merito Uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody oproti uložení podmíněného trestu odnětí svobody
Klíčové slová: zákaz reformace in peius, nepodmíněný trest odnětí svobody, podmíněný trest odnětí svobody, výměra trestu, odložení výkonu trestu
Právní věta: Je-li uložen podmíněný trest odnětí svobody, který je odložen, je nutné, aby oproti němu uložený trest nepodmíněného odnětí svobody byl přísnější, přestože podmíněný trest byl uložen v delší výměře.
5 Tdo 974/2007 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. 10. 2007 o dovolání obviněného D. P. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 4. 2007, sp. zn. 23 To 253/2007, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 4 T 10/2007, t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se částečně z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 4. 2007, sp. zn. 23 .
Merito Podmíněný a nepodmíněný trest odnětí svobody
Klíčové slová: podmíněný trest odnětí svobody, nepodmíněný trest odnětí svobody, výměra trestu, přísnost trestu, vazba
Právní věta: Je nutné, aby nepodmíněný trest odnětí svobody byl vždy přísnější než podmíněný trest odnětí svobody. Není možné, aby se nepodmíněný trest stal mírnějším jen proto, že ho obviněný nemusí vykonat kvůli tomu, že před tím vykonal vazbu v délce, která zahrnuje celou výměru trestu.
7 Tdo 1252/2006 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání dne 18. 10. 2006 dovolání obviněného R. Č., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. 9 To 259/2006, v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 8 T 148/2001 a rozhodl t a k t o : Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se z r u š u j e rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 6. 2006, sp. zn. 9 To 259/2006. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek .
Merito Mezi výrokem o zařazení pachatele k výkonu trestu odnětí svobody a výrokem o uložení ústavního ochranného léčení není žádný vztah.
Klíčové slová: nepodmíněný trest odnětí svobody, zařazení pachatele k výkonu trestu odnětí svobody do jednotlivých typů věznic, ochranné léčení, ústavní
Právní věta: Jestliže soud uložil pachateli vedle nepodmíněného trestu odnětí svobody i ústavní ochranné léčení, nemá tato okolnost žádný vliv na postup podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku o zařazení pachatele k výkonu trestu odnětí svobody do jednotlivých typů věznic. Uvedená okolnost není sama o sobě významná ani z hlediska případného použití ustanovení § 56 odst. 3 tr. zákoníku, které připouští, aby pachatel byl zařazen do jiného typu věznice, než do jakého má být zařazen podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku. Z hlediska trestního zákoníku tedy není mezi výrokem o zařazení pachatele k výkonu trestu ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
7 Tdo 1408/2011-16 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 11. 2011 o dovolání obviněného D. H. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 7. 2011, sp. zn. 6 To 307/2011, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 27 T 25/2011 takto: Podle § 265i odst. l písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného D. H. o d m í t á. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 27 T 25/2011, byl obviněný D. H. uznán vinným přečinem .
Merito Při posuzování trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí je důležité, zda existovalo rozhodnutí v době spáchání skutku a bylo tehdy pravomocné a vykonatelné, není již podstatné, zda takové rozhodnutí existovalo v době rozhodování soudu o daném skutku
Klíčové slová: trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, nepodmíněný trest odnětí svobody, vykonatelný rozsudek
Právní věta: Při posuzování otázky, zda skutek lze právně kvalifikovat jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, je určující, zda rozhodnutí soudu, jímž byl obviněnému uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, který obviněný bez závažného důvodu na výzvu soudu nenastoupí nebo se jiným způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu (tzv. mařené rozhodnutí), existovalo v době spáchání skutku a bylo tehdy pravomocné a vykonatelné. Není již podstatné, zda takové rozhodnutí existovalo v době rozhodování soudu o daném skutku, neboť soud prvního st ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
8 Tdo 917/2016-50 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 9. 2016 o dovolání obviněného Ing. P. P., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 13 To 82/2016, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 1 T 9/2016, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. P. P. odmítá. O d ů v o d n ě n í : 1. Obviněný Ing. P. P. (dále převážně jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) .
Merito Ustanovení § 74 odst. 1 tr. zákoníku nutno vykládat tak, že do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává pouze doba skutečného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tzn. doba, po kterou se odsouzený fyzicky nachází v některém ze zařízení příslušných k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody
Klíčové slová: výkon trestu zákazu činnosti, nepodmíněný trest odnětí svobody, výkon trestu odnětí svobody
Právní věta: Ustanovení § 74 odst. 1 tr. zákoníku nutno vykládat tak, že do doby výkonu trestu zákazu činnosti se nezapočítává pouze doba skutečného výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, tzn. doba, po kterou se odsouzený fyzicky nachází v některém ze zařízení příslušných k výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Za skutečný výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody naopak nelze považovat dobu, po kterou je tento výkon přerušen, nebo po kterou je odsouzený z jeho výkonu podmíněně propuštěn. Nezáleží přitom ani na skutečnosti, zda se přerušení výkonu trestu odnětí svobody do jeho doby započítává či ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
6 Tdo 1402/2016-37 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. října 2016 o dovolání, které podal obviněný I. V. , proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 6 To 271/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 1 T 2/2015, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněného I. V. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : I. 1. Rozsudkem Okresního soudu v .
Merito Nepodmíněný trest odnětí svobody pro matku tří dětí
Klíčové slová: nepodmíněný trest odnětí svobody, trest odnětí svobody, stanovení druhu a výměry trestu
Právní věta: Závěr tohoto soudu, že je obviněné třeba uložit nepodmíněný trest odnětí svobody, ač si je vědom důsledků, které pobyt obviněné ve věznici může mít pro další dvě nezletilé děti, a to „BUKU“ a „KOPRETINU“, kteří mají podle zpráv založených ve spise k obviněné pozitivní vztah, nelze bez bližšího vysvětlení akceptovat. Stěží lze také přijmout vysvětlení, že uložení nepodmíněného trestu je nezbytné také z toho důvodu, aby se obviněná „podrobila dostatečné převýchově ve smyslu uvědomění si svých selhání a přijetí běžně akceptovaných společenských norem, a to zejména těch, týkajících se výchovy dětí ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
8 Tdo 1561/2016-47 U S N E S E N Í Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 11. 2016 dovolání obviněné Z. J. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 7 To 343/2014, jako odvolacího soudu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 1 T 21/2013, a rozhodl takto: Podle § 265k odst. 1, 2 tr. ř. se rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 7 To 343/2014, ohledně obviněné Z. J. částečně zrušuje ve .
Klíčové slová: ochranné léčení v ústavní formě, omezení osobní svobody jednotlivce, nepodmíněný trest odnětí svobody
Právní věta: Ochranné léčení v ústavní formě je mimořádně závažným omezením osobní svobody léčeného, které někdy může znamenat větší újmu než nepodmíněný trest odnětí svobody, a to zejména díky neurčitosti svého trvání. Proto také dovolací soud posuzoval velmi obezřetně a s mimořádnou pečlivostí zákonné podmínky pro jeho uložení v ústavní formě a bral do úvahy, že právě hrozba nebezpečí ze strany pachatele je hlavní skutečností, která tento závažný zásah do jeho základních práv odůvodňuje a k němu opravňuje. V této konkrétní projednávané věci však shledal mezi těmito dvěma zájmy proporcionalitu, protože ne ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
8 Tdo 1639/2016-20 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2016 o dovolání obviněného J. D. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. 7 To 304/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 220/2015, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. D. odmítá. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 5. 2016, sp. zn. 7 T .
Merito Přípustnost zásahu Nejvyššího soudu do výroku o trestu
Klíčové slová: podmíněně odložený trest odnětí svobody, trest odnětí svobody, porušení tajemství dopravovaných zpráv, nepodmíněný trest odnětí svobody, přečin porušení tajemství dopravovaných zpráv, násilí proti úřední osobě
Právní věta: Jestliže byl uložen přípustný druh trestu ve výměře odpovídající příslušné trestní sazbě, přicházel by zásah Nejvyššího soudu do výroku o trestu v úvahu zcela výjimečně za situace, že by se jednalo o trest tak extrémně přísný, že by jeho uložením (a výkonem) došlo k porušení ústavního principu proporcionality trestní represe a zásahu do ústavně zaručeného práva obviněného na ochranu před zasahováním do jeho soukromého a rodinného života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Jinak řečeno, muselo by jít o krajní případ, kdy by extrémní rozpor mezi druhem a výměrou uloženého ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
7 Tdo 342/2019-370 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 3. 2019 o dovolání obviněného J. T., nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 1. 11. 2018, sp. zn. 68 To 307/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 2 T 95/2018 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. T. odmítá. Odůvodnění: Obviněný J. T. podal dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – .
Klíčové slová: kdy může odvolací soud sám rozhodnout ve věci rozsudkem, trest odnětí svobody, výkon trestu odnětí svobody
Právní věta: I. Shledá-li příslušný krajský soud, že jsou splněny právní podmínky pro výkon trestu odnětí svobody uloženého cizozemským rozhodnutím, uzná toto rozhodnutí na území České republiky (§ 451 tr. ř.). Současně dalším výrokem rozhodne, že se ve výkonu trestu bude pokračovat podle § 451 odst. 3 tr. ř., jestliže druh trestu odnětí svobody uloženého uznaným cizozemským rozhodnutím a délka jeho trvání jsou slučitelné s právním řádem České republiky, nebo dalším výrokem trest uložený uznaným cizozemským rozhodnutím podle § 451 odst. 1 tr. ř. přemění na trest, který by mohl uložit, jestliže ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
... písm. b/ zák. č. 6/2002 Sb.). III. V rámci řízení o uznávání a výkonu cizozemských rozhodnutí, jimiž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, musí být rozhodnuto o zařazení odsouzeného do typu věznice, ve kterém bude trest vykonávat. Tímto zařazením však nesmí být zhoršeno .
Merito Časová působnost trestního zákoníku
Klíčové slová: časová působnost trestního zákoníku, trest odnětí svobody, způsob výkonu trestu odnětí svobody, výrok o trestu
Právní věta: Trestnost činu nelze posoudit částečně podle zákona účinného v době jeho spáchání a částečně podle zákona účinného v době rozhodování soudu (č. 11/2004-I. Sb. rozh. tr.). Jestliže soud zjistí, že posouzení trestnosti činu podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, je pro pachatele příznivější než jeho posouzení podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., pak je ustanoveními tohoto příznivějšího zákona vázán jak při rozhodnutí o vině, tak i rozhodnutí o trestu. Způsob výkonu trestu odnětí svobody je součástí trestnos ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
8 Tdo 1430/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. prosince 2010 o dovolání obviněného Č.S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2010, sp. zn. 6 To 196/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 8 T 146/2009, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. f) tr. ř. se dovolání obviněného Č. S. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 8. 3. 2010, sp. .
Klíčové slová: zastavení pravomocně neskončeného trestního stíhání, rozhodnutí o amnestii, mimořádný opravný prostředek, zastavení trestního stíhání z důvodů amnestie
Právní věta: Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že rozhodnout o zastavení trestního stíhání je možno jen u trestních stíhání, která běžela po dobu více jak 8 let od zahájení trestního stíhání k datu vyhlášení amnestie dne 1. ledna 2013. Zmíněný článek II rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. ledna 2013 tedy nelze použít na trestní stíhání, která byla k datu amnestie dne 1. ledna 2013 pravomocně skončena, a k zrušení odsuzujícího rozsudku a tím k pokračování v trestním stíhání došlo na základě dovolání, jako tomu bylo v posuzovaném případě, anebo na základě jiného mimořádného opravného prostř ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
... obou soudů zrušena a hlavní líčení muselo být provedeno znovu. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud obviněnému uložil nepodmíněný trest odnětí svobody nepříliš nad dolní hranicí trestu odnětí svobody v § 234 odst. 1 tr. zák., neboť na něho nelze působit výchovným .
Klíčové slová: trestný čin opilství, nepříčetnost, ochranné léčení nepříčetného pachatele
Právní věta: U pachatele trestného činu opilství podle § 360 odst. 1 tr. zákoníku se vyžaduje existence stavu nepříčetnosti (tedy úplného vyloučení schopnosti rozpoznat protiprávnost činu nebo schopnosti ovládat své jednání, případně obou těchto schopností). Trestní postih podle této privilegované skutkové podstaty trestného činu je pak zákonem jasně stanoven a v konkrétním případě měl být trest odnětí svobody vyměřen v sazbě od tří do deseti let. Naproti tomu u institutu upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení podle ustanovení § 47 odst. 1 tr. zákoníku je kromě jiného vyžadováno, ab ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
... nenamítá nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotněprávní posouzení, ale pouze se dovolává toho, že jí neměl být uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Obviněná by mohla své dovolání podat taktéž s odkazem na důvod dovolání uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm .
Merito Požádáním o stíhání v ČR se stát sám vzdává své vlastní jurisdikce
Klíčové slová: zásada speciality, právní styk s cizinou, vydání k trestnímu stíhání do ciziny, specialita, orgány činné v trestním řízení
Právní věta: Přestože se obv. J. před orgány činnými v trestním řízení na území Slovenské republiky nevzdal zásady speciality, vzhledem k tomu, že slovenská strana sama aktivně požádala o to, aby předávaná osoba byla vydána k trestnímu stíhání na území České republiky, udělila tak souhlas se stíháním obv. J. tím nejvýraznějším způsobem. Není tedy pochyb o tom, že se touto žádostí vědomě vzdala vlastní trestní jurisdikce ve věci projednání předmětných skutků spáchaných občanem České republiky na jejím území.
... svým usnesením ze dne 6. 12. 2010, sp. zn. 1 T 256/2006, konstatoval, že obv. J. se neosvědčil a podmíněný trest odnětí svobody byl přeměněn na trest odnětí svobody nepodmíněný – v trvání 2 let, 10 měsíců a 9 dní. Následně odsouzený J. uprchl .
Merito Mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody
Klíčové slová: mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody, přitěžující okolnosti, zvlášť závažný zločin jako úmyslný trestný čin, ukládání trestu odnětí svobody
Právní věta: Jestliže soud shledá, že jsou splněny zákonné podmínky pro mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody podle § 59 odst. 1 tr. zákoníku, ve výroku o vině neuvádí skutková zjištění o dřívějších potrestáních pachatele pro zvlášť závažný zločin a ani odkaz na ustanovení § 59 odst. 1 tr. zákoníku, protože se nejedná o okolnost dotýkající se viny, ale jen o mimořádný způsob ukládání trestu (k tomu č. 23/2012 Sb. rozh. tr.). Odkaz na ustanovení § 59 odst. 1 tr. zákoníku se uvede jen ve výroku o trestu, a to pouze tehdy, je-li skutečně ukládán trest odnětí svobody za podmínek v něm stanovených. V takovém ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
... minulosti zvlášť závažný zločin, jehož závažnost byla velmi vysoká nebo vysoká, byl-li předchozím odsuzujícím rozhodnutím uložen pachateli citelnější (delší) nepodmíněný trest odnětí svobody, spáchal-li pachatel další zvlášť závažný zločin dokonce ve zkušební době po podmíněném propuštění z výkonu dříve uloženého trestu odnětí .
Klíčové slová: trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, výkon trestu odnětí svobody , návrh na odklad výkonu trestu, důvody pro odklad výkonu trestu odnětí svobody
Právní věta: Trestní zákoník blíže nedefinuje pojem „závažný důvod“ významný z hlediska naplnění zákonných znaků přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku V době rozhodování se jednalo o ustanovení § 337 odst. 1 písm. e) tr. zákoníku.. Může jím však být jen reálně existující okolnost, v důsledku níž obviněný není schopen se k nástupu výkonu trestu odnětí svobody dostavit. Za takový důvod je vedle závažných zdravotních potíží možné považovat i jiné závažné problémy, pokud však jsou svým nepříznivým dopadem do poměrů obviněného či jeho rodiny srovnatelné s ...Právní věta je zkrácená. Pro zobrazení celé právní věty se zaregistrujte na 14 dní bezplatně nebo přihlaste.
... podmínek stanovených v § 321 odst. 1 tr. ř., podle něhož, jakmile se rozhodnutí, podle kterého se má vykonat nepodmíněný trest odnětí svobody, stalo vykonatelným, předseda senátu příslušné věznici zašle nařízení výkonu trestu a vyzve odsouzeného, je-li na svobodě, aby trest ve ... do vlastních rukou dne 28. 3. 2011 a byl poučen, že je povinen do pěti dnů po obdržení výzvy nepodmíněný trest odnětí svobody nastoupit, zdržoval se převážně ve svém bydlišti v Š. v M. a do výkonu trestu odnětí svobody byl dodán .
Merito Rozhodování o dalším trvání vazby mimo hlavní líčení či veřejné zasedání
Klíčové slová: vazba, rozhodování o dalším trvání vazby, veřejné zasedání, hlavní líčení, práva obviněného, základní zásady trestního řízení
Právní věta: Jestliže soud mimo hlavní líčení či veřejné zasedání rozhoduje o dalším trvání vazby (§ 72 odst. 1, 3, 4 tr. ř.), pak v souladu s ustanovením § 73d odst. 3, věta první, tr. ř. je povinen sdělit obviněnému, že bude rozhodováno o jeho vazbě, a tím mu umožnit uplatnění jeho práv. To neplatí v případech, kdy s ohledem na existenci některé z okolností uvedených v ustanovení § 73d odst. 3, věta druhá, tr. ř. není třeba konat vazební zasedání.
... připomenout, že přezkoumání správnosti a zákonnosti odsuzujícího rozsudku, jímž byl Městským soudem v Praze obviněnému uložen poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody, přísluší odvolacímu soudu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud podle § 148 odst. 1 písm. ... 1, 3 tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem nedokonaným ve stadiu pokusu. Byl mu za to uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti let s výkonem ve věznici s ostrahou. Proti tomuto rozsudku podal obviněný L. S. . |
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Migracni-kompakt-Migranti-si-u-soudu-budou-prosazovat-sva-prava-Zeman-to-muze-uplne-zastavit-rika-pravnicke-eso-docent-Balas-556427?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&fbclid=IwAR2c15GwFIxLlvl8M4Qhn07FM-3EIQ7s9HdxF1aaqn9u3vG8SdfN9229FJI | 2019-09-20T01:35:09 | [
" čl. 49",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" čl. 7"
] | Migrační kompakt? Migranti si u soudu budou prosazovat svá práva. Zeman to může úplně zastavit, říká právnické eso docent Balaš | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran
ParlamentníListy.cz » Aréna » Rozhovory » Migrační kompakt? Migranti si u soudu budou prosazovat svá práva. Zeman to může úplně zastavit, říká právnické eso docent Balaš
ROZHOVOR Rozhovor se členem Stálého rozhodčího soudu v Haagu docentem Vladimírem Balašem, který byl v minulosti ředitelem Ústavu státu a práva Akademie věd ČR a dnes též přednáší mezinárodní právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. „V době mezi podpisem mezinárodní smlouvy a ratifikací, nebo jejím odmítnutím, by stát neměl dělat žádné kroky, které by zhatily předmět a účel podepsané smlouvy,“ upozorňuje přední český expert na mezinárodní právo.
Co následuje poté, když ministr jménem České republiky podepíše mezinárodní smlouvu?
Záleží na tom, jaká mezinárodní smlouva to je. U dvoustranných smluv může smlouva vstoupit v platnost i podpisem. Mnohostranné smlouvy se připravují tak, že skupina odborníků nebo zástupců států připraví návrh textu smlouvy. Samotný podpis ministrem nebo jiným zástupcem země zpravidla vyjadřuje souhlas s předloženým textem. S tím, že daný text vyjadřuje to, na čem se příslušné státy dohodly v procesu vyjednávání. Podpis smlouvy sám o sobě neznamená, že by smlouva stát plně zavazovala. U většiny smluv tohoto druhu je v ČR nutný souhlas Parlamentu, aby smlouva mohla být ratifikována. Teprve poté je možné odeslat ratifikační listinu k depozitáři.
Plně právně zavazovat stát může smlouva až poté, kdy vstoupí v platnost. Většinou je pro to ve smlouvě stanovena podmínka určitého počtu ratifikací. Obvykle je také stanovena určitá lhůta, která musí pro vstup v platnost uplynout od uložení poslední požadované ratifikační listiny. Je to něco na způsob legisvakanční lhůty. Řeší se to většinou tak, že smlouva obsahuje ustanovení, podle nějž smlouva vstupuje v platnost například čtyřicátým dnem následujícím po uložení padesáté ratifikační listiny v sídle depozitáře.
Samotný podpis na smlouvě stanoví státu pouze povinnost v nějaké dohledné době smlouvu buď ratifikovat, nebo sdělit, že na smlouvě nehodlá participovat. Podle dosavadních zkušeností s mezinárodním právem může ta dohledná doba znamenat i několik desetiletí.
Jaký právní režim platí během doby od podpisu smlouvy až po její ratifikaci, nebo rozhodnutí, kterým parlament ratifikaci zamítá?
hlasovalo: 10560 lidí
Během této doby by stát neměl dělat žádné kroky, které by zhatily předmět a účel podepsané smlouvy. V případě uprchlického a migračního kompaktu většinu věcí, které jsou v textu obou smluv navrženy, státy dělají. Už dnes probíhá monitoring migračních tras a pomoc zemím, z nichž migranti vyrážejí na cestu. Evropské země už dnes pomáhají i migrantům.
Porušení tohoto pravidla by představovala situace, kdyby se stát rozhodl, že jeho ozbrojené složky budou na hranicích do migrantů střílet. Nebo kdyby vláda rozhodla, že migranti budou zavíráni do věznic či nějakých internačních táborů. Což v Evropě nebo v ČR asi nehrozí.
Praktickým příkladem politiky, která je v rozporu s právní úpravou navrženou v kompaktech, je opatření, které nařídil provádět americký prezident Donald Trump a podle něhož mají být migrujícím Jihoameričanům a Mexičanům na území USA odebírány děti.
Náš stát je v rámci Evropské unie kritizován za přístup k migrantům. Zejména za to, že je nechceme přijímat. Někdo dokonce tvrdí, že tady vůbec žádní nejsou. Myslím si, že jich tu ve skutečnosti máme docela dost. A nikdo z nich si podle mého názoru nemůže stěžovat na to, že by s ním bylo zacházeno nějak šikanózně nebo diskriminačně. U nás se s nimi zachází jako v normální civilizované zemi.
BBC: Migrantské děti, kolik je vám let? Odpovědi raději nečíst
Jaké kategorie mezinárodních smluv podle našeho práva rozlišujeme?
Mezinárodní smlouvy rozlišujeme standardně na prezidentské a vládní nebo resortní. Ty nejdůležitější spadají většinou do kategorie prezidentských smluv. V jejich případě dává prezident republiky podle Ústavy vládě ad hoc souhlas k jejich vyjednání. K přijetí mezinárodně právního závazku pro Českou republiku je v jejich případě třeba, aby k ratifikaci udělily souhlas obě komory Parlamentu. Mezi prezidentské smlouvy jsou zařazovány takové dokumenty, k jejichž provedení je třeba změnit vnitrostátní zákony nebo přijmout nějaký nový zákon.
V případě vládních nebo resortních smluv byla na vládu respektive ministerstva přenesena pravomoc k jejich sjednávání rozhodnutím prezidenta Václava Havla, které bylo vyhlášeno pod číslem 144/1993. Jde o smlouvy, které nevyžadují souhlas Parlamentu. Může však jít pouze o smlouvy, které svým obsahem vyhovují našemu právnímu řádu. V případě resortních smluv musí přesně zapadat do pravomocí, které byly zákonem svěřeny příslušnému ministerstvu. V případě mezivládních smluv mohou být touto cestou sjednány dokumenty pouze v případě, kdy má vláda k takovému kroku zákonné zmocnění.
hlasovalo: 17699 lidí
U soudu se však můžete domáhat i plnění závazků, které na sebe stát vzal i resortní smlouvou. V článku 1 odstavci 2 Ústavy je totiž stanoveno, že Česká republika dodržuje závazky, které jí vyplývají z mezinárodního práva. Občan tedy může legitimně očekávat, že když Ministerstvo dopravy jménem státu uzavře mezinárodní smlouvu, v níž se zaváže k prohlubování dna Labe a udržování této řeky splavné od Kolína až ke státním hranicím za Děčínem, měl by tak činit. Když občanovi nebo firmě vznikne škoda nečinností státních orgánů nebo jejich chybným postupem, který způsobil, že nemůže přepravovat náklady buď vůbec, nebo jen v omezeném množství, tak má možnost žalovat stát o náhradu škody.
Jde o politická ujednání, která by podle článku 49 Ústavy před ratifikací měla podléhat souhlasu obou komor Parlamentu, tedy za předpokladu, že budou smluvními stranami skutečně považovány za mezinárodní smlouvy. Standardně by k jejímu vyjednávání a sjednání měl být někdo prezidentem republiky řádně zmocněn. V tuto chvíli není obecně známo, jestli to prezident republiky udělal. Běžné veřejnosti zatím není známo ani to, jestli vláda oba dokumenty považuje za řádnou mezinárodní smlouvu, nebo jakousi deklaraci, která proklamuje snahu o dosažení určitých cílů, jichž má být postupně dosaženo.
Může prezident republiky, třeba i na poslední chvíli před ministerskou konferencí v Marrákeši, kde mají být oba kompakty slavnostně podepsány, vládě nařídit, že tato smlouva nemá být jménem ČR podepsána?
Prezident republiky může kdykoli vládě odebrat pravomoc sjednat tyto smlouvy. Stejně jako u kterékoli jiné mezinárodní smlouvy. Standardně prezident dává vládě nebo některému ministrovi plnou moc k vyjednávání a ke sjednání mezinárodní smlouvy. A tuto plnou moc samozřejmě může kdykoli odvolat.
Asi by nebylo taktické udělat něco takového ještě během procesu vyjednávání v odborné skupině, která připravuje návrh textu, jenž je pak předložen státům k posouzení a podpisu, nebo ke sjednání eventuální výhrady. Vždy je lepší vědět, co přesně se chystá, stejně tak je vhodné na přípravě textu smlouvy spolupracovat a prosazovat v této fázi vyjednávání vlastní představy o mezinárodně právní úpravě dané otázky.
Prezident republiky má v případě mezinárodních smluv pravomoc absolutního veta. Ani Parlament nemůže jeho nesouhlas žádným způsobem přehlasovat. Jde o zcela jinou situaci než v případě zákonů, kde Ústava zakotvuje sistační veto, které má pouze pozdržovací charakter a Poslanecká sněmovna jej může v Ústavě předepsaným kvórem přehlasovat.
Sjednávání mezinárodních smluv je ústavně vyhrazeno moci výkonné, konkrétně prezidentu republiky. K ratifikaci je nutno ještě spolupodpis předsedy vlády, Parlament se ke smlouvě vyjadřuje u těch nejdůležitějších typů smluv – smluv podle čl. 49 Ústavy až poté, co vláda text vyjednané mezinárodní smlouvy předloží Poslanecké sněmovně se žádostí o schválení před ratifikací. Je to jedna z kontrolních funkcí, kterou Parlament má. Zjednodušeně lze říci, že Parlament kontroluje moc výkonnou, aby nedocházelo k obcházení jeho zákonodárné pravomoci tím, že výkonná moc zaváže Českou republiku k něčemu, co má vnitrostátně aplikační přednost a co jinak v rámci dělby moci přísluší Parlamentu, k něčemu, co je v rozporu se zákonem. Nic však nebrání tomu, aby k připravovanému návrhu smlouvy zaujal Parlament politické stanovisko už v průběhu vyjednávání.
Může parlament nebo některá z jeho komor vládě ještě před podpisem uložit povinnost sjednání výjimek?
Máte-li na mysli výhrady k přijímané mezinárodní smlouvě, pak při schvalovacím procesu lze dle mého názoru podmínit tím, že Česká republika při ratifikaci takové výhrady uplatní. Je jen třeba připomenout, že výhrady lze činit pouze v případě, že se na nich smluvní strany dohodnou, nebo v případě, že se otázka výhrad při vyjednávání neřeší, takové výhrady, které nejsou v rozporu s předmětem a účelem smlouvy. Jen na okraj bych rád podotkl, že v některých případech je možnost uplatnit výhrady zcela vyloučena.
Mezinárodní smlouva pro nás může být platná teprve od okamžiku, kdy vstoupí v platnost mezinárodně. Když u nás proběhne řádně její schvalovací proces – ústavněprávní ratifikace, prezident a předseda vlády opatří ratifikační listinu svými podpisy a vláda, zpravidla prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí, zašle ratifikační listinu depozitáři. Jeho úkolem je shromažďovat a uchovávat ratifikační listiny a informovat ostatní signatáře o jejich uložení. Eventuálně je informovat o tom, že některý stát učinil vůči části smlouvy výhradu. Ostatní státy na to pak mohou reagovat tím, že výhradu přijmou, odmítnou nebo odmítnou kvalifikovaně. O tom pak má depozitář ¨povinnost rovněž informovat všechny ostatní státy, které jsou zainteresovány na sjednání příslušné smlouvy. V okamžiku, kdy se u depozitáře sejde dostatek ratifikačních listin, který je ve smlouvě stanoven jako minimální počet pro vstup smlouvy v platnost, tak tuto skutečnost oznámí všem stranám.
Ve většině mezinárodních smluv je navíc stanovena ještě časová podmínka. Jako příklad lze uvést Statut Mezinárodního trestního soudu, v němž je stanoveno, že smlouva vstupuje v platnost čtyřicátým dnem následujícím po uložení čtyřicáté ratifikační listiny. V okamžiku dosažení potřebného počtu ratifikačních listin depozitář tuto informaci zveřejňuje a dává ji na vědomí zainteresovaným vládám, aby se mohly připravit na to, že za stanovený počet dnů bude smlouva z mezinárodněprávního hlediska závazná.
Kromě toho existuje ještě povinnost registrovat mezinárodní smlouvy v Sekretariátu OSN, který vede Sbírku mezinárodních smluv na mezinárodní úrovni. Jednotlivé státy mají vedle toho ještě vlastní sbírky mezinárodních smluv, v nichž zveřejňují smlouvy, které stát sjednal. I ČR má nyní takovou Sbírku mezinárodních smluv. Dříve byla většina mezinárodních smluv u nás zveřejňována ve Sbírce zákonů. Dnes se ve Sbírce mezinárodních smluv sděluje, kdy příslušná smlouva vstoupila v platnost. To je důležité zejména pro situace, kdy jsou subjektům vnitrostátního práva uloženy nějaké povinnosti nebo přiznána nějaká práva, aby se eventuálně mohly dovolávat mezinárodní smlouvy před vnitrostátními soudními nebo správními orgány.
Mohl by se v případě, pokud by se ČR stala smluvní stranou migračního a uprchlického kompaktu a české zákony by s nimi byly v rozporu, migrant v ČR domáhat u soudu pro něj příznivějšího zacházení, které by zaručovaly tyto smlouvy?
V případě, pokud by ČR sjednala a ratifikovala tyto dokumenty a ony poté vstoupily v platnost, tak by se mohl domáhat zacházení podle těchto mezinárodních smluv nejen u soudu, ale i u správního orgánu. Například u Cizinecké policie nebo Ministerstva vnitra. S tím, že pokud by mu správní orgán nepřiznal práva, která by mu zaručovala mezinárodní smlouva, tak by mohl využít opravného prostředku ve formě správní žaloby. I v tomto případě by platilo, že při aplikaci práva by mezinárodní smlouva měla přednost. Konečné rozhodnutí by pak bylo na soudech.
Podle jakých kritérií se rozlišuje, jestli je mezinárodní smlouva pouze jakýmsi nezávazným deklaratorním projevem, nebo už stát zavazuje k plnění určitých povinností?
V mezinárodním právu se rozlišují tvz. „hard law“ a „soft law“ dokumenty. Soft law dokumenty nenaplňují formální požadavky stanovené pro mezinárodní smlouvu. Typickým příkladem je rezoluce Valného shromáždění OSN. Jsou sice důležité, ale protože se přijímají konsensem jen na diplomatické půdě Valného shromáždění OSN a dále už nejsou podrobovány žádnému souhlasu jiných státních orgánů jako třeba Parlamentu, tak jsou považovány za právně nezávazné, ale pouze doporučující. Přestože v sobě často obsahují něco, co už mezinárodně právně závazné je.
Hard law smlouvy musí být formálně a obsahově dokonalé. Jejich příprava se děje formou vyjednání na diplomatické půdě, po níž následuje sjednávací a ratifikační proces, který je zakotven ve Vídeňské úmluvě o smluvním právu. V ní jsou také zakotveny požadavky na pravidla vstupu smluv v platnost.
Druhým kritériem, podle něhož poznáme závaznou smlouvu, je její obsah. Jsou smlouvy, které jsou formálně dokonalé, ale jejich obsah je natolik vágní a nejasný, že se podle nich prakticky nelze ničeho domáhat. Za takovou smlouvu byl považován Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Například v článku 9 je v něm stanoveno: smluvní strany uznávají právo každého na sociální zabezpečení, zahrnujíce v to právo na sociální pojištění. Nikde dále už však není vymezeno, na co přesně má mít každý nárok. Třeba jaká má být výše starobního důchodu nebo dávek v nemocenské. U smluv tohoto typu je obtížné stanovit přesná pravidla. Každý stát má s ohledem na svůj ekonomický výkon jiné možnosti, kolik může investovat do sociálního zabezpečení svých obyvatel. Je jasné, že nelze srovnávat sociální a zdravotní zabezpečení ve Švýcarsku s úrovní nějaké rozvojové země třeba v Africe. Takže ani není možné napsat jednotnou celosvětovou formulaci zaručených práv v této oblasti. To, co je v Německu považováno za standard a je všeobecně přijatelné, je pro země jako Tanzánie nesplnitelné. Proto by její zástupci nemohli s čistým svědomím sjednat smlouvu, která by jejich zemi zavázala k vyplácení přesně stejných důchodů jako v Německu. S ohledem na tyto skutečnosti jsou některé smlouvy – zejména v oblasti hospodářských a sociálních práv – psány velmi obecnými a vágními formulacemi, takže jsou někdy považovány za soft law.
Jak je to s vymahatelností závazků u obou druhů smluv?
Záleží na tom, jaký je smluvně stanovený kontrolní mechanismus. Jestli je stanoven nějaký orgán, na nějž se jednotlivec může obracet se stížností na porušení smluvně zaručených práv, nebo jestli smlouva zakotvuje jen jakýsi všeobecný dohled k vyhodnocování, zda trendy směřují ke splnění cílů smlouvy.
Nejlépe se to chápe na konkrétních příkladech. Typickou hard law smlouvou je Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. V ní a jejích dodatkových protokolech jsou přesně vymezena práva a svobody, které se zavázaly dodržovat státy, jež jsou smluvními stranami. Úmluvou byl také zřízen Evropský soud pro lidská práva, který sídlí ve Štrasburku. Úmluva rovněž stanoví postup, kterým se stěžovatel může domáhat před tímto soudem ochrany proti porušování smluvně zaručených práv nebo proti nečinnosti orgánů smluvního státu, který má za následek, že jsou jeho práva krácena. Ten, kdo se nachází na území smluvního státu, se může domáhat práv zaručených Úmluvou samozřejmě už u vnitrostátních správních a soudních orgánů. Právní řády jednotlivých států, které jsou smluvní stranou Úmluvy, jsou v detailech odlišné. Jejich celkový smysl však musí být takový, aby vyhovoval tomu, co je zaručeno Úmluvou. Například v oblasti práva na svobodu a osobní bezpečnost a práva na spravedlivý proces, které upravují články 5 a 6 Úmluvy, má každý stát své vlastní procesní předpisy pro vedení trestního nebo soudního řízení. Některé státy mají pro všechny druhy kriminality příslušný jako prvoinstanční soud na nejnižší teritoriální úrovni, a jiné státy mají příslušnost soudů rozdělenou podle závažnosti trestného činu. Některé země mají ústavní soud nebo jeho obdobu, a jiné nikoli. Ve všech zemích, které jsou smluvní stranou Úmluvy však platí, že obviněný má právo na obhájce, může nechat předvolávat svědky a musí být považován za nevinného, dokud mu zákonným způsobem nebyla prokázána vina. Každý, kdo se nachází na území smluvního státu, má Úmluvou zaručeno, že jeho věc musí být v přiměřené lhůtě projednána před spravedlivým a nestranným soudem. Každý má také právo, aby rozhodnutí v jeho věci bylo na základě odvolání přezkoumáno. V případě, kdy člověk vyčerpá všechny opravné prostředky – rozhodnutí v jeho věci bylo přezkoumáno soudem a nadřazenými soudy – a přesto má pocit, že bylo v jeho neprospěch postupováno v rozporu s Úmluvou, tak má za přesně stanových podmínek možnost se obrátit na Evropský soud pro lidská práva. Jeho rozhodnutí ve věci je pak pro stát, který je smluvní stranou Úmluvy, závazné a musí být provedeno. U nás provedení zajišťuje Ústavní soud.
Druhým typickým příkladem hard law je Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. Práv v nich zaručených se člověk nacházející se na území smluvního státu může domáhat nejen u vnitrostátních orgánů. Podle prvního opčního protokolu se po vyčerpání všech opravných prostředků může i jednotlivec obrátit se stížností na porušování práv zakotvených v Paktu na Výbor Spojených národů pro lidská práva. Jeho stížnost je pak posouzena stálým výborem 18 právních expertů volených Valným shromážděním OSN. Posudek ve věci napadené stěžovatelem je pak zaslán jak stěžovateli, tak i orgánům státu, jejichž postup byl napaden. A pokud je konstatováno porušení práv zaručených paktem, tak se stěžovatel na základě nálezu může domoci nápravy nebo odškodnění.
Typickým příkladem obsahově soft law je Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Jeho článek 6 zaručuje každému právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí svojí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme. Nikde v něm však nejsou zakotveny konkrétní mechanismy, které by stát nutily k zajištění práce pro každého. Pakt pouze nabádá smluvní státy, aby činily opatření jako programy technického a odborného zaškolení a výcviku, a prováděly plány k dosažení stálého hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje a plné a produktivní zaměstnanosti za podmínek zajišťujících jednotlivci základní politické a hospodářské svobody. V Paktu však nikde není zakotven způsob, jakým by se člověk mohl domáhat, že právě jemu má stát zajistit práci.
U těchto typů smluv je kontrola dodržování závazků prováděna většinou formou výroční konference expertů, kteří vyhodnocují, co vše bylo ve smluvních státech zajištěno. Například jaké procento lidí je gramotné, kolik stát dává na školství a jak se jeho vzdělávací soustava vyvíjí. O svých poznatcích konference sepíše zprávu. Avšak ani konference na úrovni ministrů nemá žádnou pravomoc přikázat některé zemi, že musí dát více peněz třeba na důchody. Její závěry jsou pouze doporučující. Je např. poukazováno na to, že státy dlouhodobě nedodržují svůj závazek vyplývající z čl. 7 odst. 1 Paktu o hospodářských sociálních a kulturních právech a odměna za stejnou práci u muže je stále vyšší než u ženy a ani pravidelná kontrola plnění závazků v této oblasti na věci zatím příliš moc nezměnila.
V poslední době se objevují některé případy, kdy se podařilo soudní cestou vynutit práva zaručená v některých ustanoveních soft law. Jako příklad lze uvést právo na svobodné sdružování v odborových organizacích, které zaručují jak úmluvy Mezinárodní organizace práce, tak i článek 8 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Ve všech případech však šlo o ustanovení, která byla dostatečně přesná, aby je bylo možno vyložit.
Jak lze poznat hranici, kdy už z formulace obsažené v mezinárodní smlouvě pro stát vzniká vynutitelný právní závazek?
Podle toho, zda jej lze v konkrétní situaci vyložit. Zákaz zabíjení válečných zajatců, který je obsažen v třetí Ženevské úmluvě o zacházení s válečnými zajatci, je jasný závazek. Odpovědnost za tento přesně definovaný čin lze jasně prokázat. Podobné je to se zákazem mučení, které je kogentně vymezeno pravidly mezinárodního práva. Od těchto pravidel se státy nesmí odchýlit. V těchto případech je mezinárodním právem navíc stanoveno, že tyto zákazy působí erga omnes neboli vůči všem. Každý stát i jednotlivec je jimi vázán.
Zcela jiná je situace v případě vágních, mnohdy pouze rámcových, ustanovení smluv, v nichž se státy zavazují k trvalému zlepšování vzdělávání nebo sociálního zabezpečení. Takovou formulaci lze v nějakém nalézacím řízení velmi těžko uchopit. Proto jsou také obtížně vymahatelné. Nebo prakticky nevynutitelné.
Afrika , diplomacie , Doporučujeme , EU , legislativa , migrace , Právo , Balaš , Marrákešská deklarace |
https://www.senat.cz/cinnost/zpravy/vyrzpr2005/komisemedia.php?ke_dni=7.12.2017&O=9 | 2019-06-16T01:01:37 | [
" zákona č. 468",
" zákona č. 468",
" zákona č. 468",
" zákona č. 81",
" soud ",
" zákona č. 231"
] | Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky v roce 2005
V Praze dne 23. listopadu 2005
USTAVENÍ KOMISE
Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky (dále jen komise) byla ustavena usnesením Senátu ze 4. schůze 5. funkčního období dne 31. března 2005 v následujícím složení:
Milan Bureš (Senátní klub ODS),
Alena Gajdůšková (Senátorský klub ČSSD),
Liana Janáčková (Senátorský klub SNK),
Josef Jařab (Klub otevřené demokracie),
Adolf Jílek (Klub senátorů KDU-ČSL),
Josef Kalbáč (Klub senátorů KDU-ČSL),
Jaroslav Mitlener (Senátní klub ODS),
Jan Nádvorník (Senátní klub ODS),
Jiří Oberfalzer (Senátní klub ODS),
František Příhoda (Senátní klub ODS),
Karel Schwarzenberg (Klub otevřené demokracie).
Na téže schůzi byl v tajných volbách v prvním kole první volby zvolen předsedou komise senátor Jiří Oberfalzer. Získal 56 hlasů ze 73 odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků.
Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky se do 23. 11. 2005 sešla na osmi schůzích.
1. schůze (27. dubna 2005)
V úvodu schůze předseda komise Jiří Oberfalzer představil členům tajemníka komise Jana Jakoba. Usnesením č. 1 byl schválen Statut Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, který upravuje pravidla pro jednání komise. Usnesením č. 2 byl stanoven počet místopředsedů komise na 3. Místopředsedy byli zvoleni: Liana Janáčková, Josef Kalbáč a Jaroslav Mitlener. Ověřovateli komise byli zvoleni: Adolf Jílek, Jan Nádvorník a Karel Schwarzenberg (usnesení č. 3). Na schůzi proběhla diskuse o pracovním směřování komise a o rámcovém programu její činnosti. Úloha komise by měla především spočívat ve sledování stavu mediální legislativy a systémovém sledování mediální problematiky a mediální scény. Dále také v pravidelné komunikaci s regulačními orgány a subjekty mediálního trhu. Členové se shodli, že by komise měla také napomáhat ke zlepšení mediálního obrazu Senátu. Byla zmíněna důležitost Senátu jako garanta komunikace s regiony, tedy s regionálními médii.
2. schůze (10. května 2005)
Na této schůzi se členům komise představili zástupci regulačních orgánů. Návštěvu zástupců Rady České televize vedl její předseda Jan Mrzena, který upozornil na chování České televize ve smyslu standardní ekonomické jednotky. Členové komise byli informováni o kompetencích Rady České televize. Diskuse se vedla kolem nutnosti navýšení koncesionářských poplatků a také o vlastní tvorbě a regionálních studiích. Delegace zástupců Asociace českých reklamních agentur informovala členy komise o rovnováze na mediálním trhu s reklamou a o struktuře tohoto trhu. Za Radu pro rozhlasové a televizní vysílání komisi navštívil její místopředseda Jiří Šenkýř. Členy komise zajímala především problematika digitalizace rozhlasového a televizního vysílání a problematika udílení licencí. Místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tato témata rozvedl a nastínil možná úskalí, která přechod na digitální vysílání přináší. Radu Českého rozhlasu na schůzi komise zastupoval její předseda Michal Prokop, který informoval o činnosti tohoto orgánu. Dále upozornil na blížící se volbu ředitele Českého rozhlasu. V diskusi bylo probráno hospodaření Českého rozhlasu, výše koncesionářských poplatků, problematika reklamy a připravenost Českého rozhlasu na digitální vysílání. Schůzi komise navštívil také bývalý místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Štěpánek s informací ke kauze TV3 (viz samostatná kapitola níže).
3. schůze (2. června 2005)
Schůze se opět věnovala kauze TV3. Navštívil ji Martin Kindernay (bývalý vlastník RTV Galaxie), George Collins (Europian Media Ventures, Argus Capital Group) a Ladislav Štorek (právní kancelář Salans). Blíže viz níže. Dále se komise věnovala problematice vymáhání koncesionářských poplatků Českou televizí. Schůze se zúčastnil vrchní ředitel České televize František Lambert, který shrnul úspěšnost akce a upozornil na její nedostatky. Zástupci České televize také uvedli podrobnosti při výběru společnosti BSP, které byly pohledávky podstoupeny. Upozornili, že podmínky byly pro Českou televizi bezkonkurenční. Zástupci společnosti BSP vysvětlili systém výběru pohledávek na základě sofistikovaného softwaru. Na schůzi vystoupili také zástupci České pošty, jíž se dotýká problematika databáze poplatníků. Komise začala projednávat návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 84). K návrhu vystoupil předkladatel. Komise také začala projednávat návrh zákona, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 81). K návrhu vystoupil předkladatel.
4. schůze (15. června 2005)
Schůze se opět věnovala kauze TV3. Zúčastnil se jí tehdejší náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, který měl v kompetenci problematiku arbitráží, a opět Martin Kindernay. Blíže viz níže. Komise se začala věnovat také kauze TV Vysočina. Navštívili ji: Ivo Brabec, Jiří Šenkýř (místopředseda rady pro rozhlasové a televizní vysílání), Martin Dvořák (generální ředitel TV Prima) a zástupci Českých radiokomunikací. Bližší informace je uvedena níže. Komise přijala k senátnímu tisku č. 84 usnesení č. 4, kterým doporučila Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s pozměňovacími návrhy, které přijal Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Komise přijala k senátnímu tisku č. 81) usnesení č. 5, kterým doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s pozměňovacími návrhy. Tyto pozměňovací návrhy si osvojil a podal předseda Jiří Oberfalzer a následně je Senát schválil.
5. schůze (14. července 2005)
Schůze se opět krátce věnovala problematice TV Vysočina a TV3. Členové komise se věnovali problematice přechodu na digitální televizní vysílání. Předseda Jiří Oberfalzer shrnul vývoj projednávání zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který tuto problematiku upravuje. Proběhla diskuse o přechodu stávajících celoplošných vysílatelů a o variantách řešení této situace. Důraz byl kladen na pozici a přechod regionálních stanic. Byl otevřen také problém s udělováním licencí na jednotlivé pozice v digitálním vysílání. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání již na konci roku 2004 zahájila licenční řízení, ale odpovídající legislativa zatím nebyla schválena. Bylo zahájeno projednávání návrhu zákona o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (senátní tisk č. 121). Podstatou návrhu zákona bylo postupné snižování reklamy v České televizi a zároveň postupné zvyšování koncesionářských poplatků. V případě Českého rozhlasu se jedná o jednorázové navýšení. Návrh by měl přispět také k vyšší efektivitě výběru koncesionářských poplatků. K návrhu zákona se také vyjádřili zástupci Českého sdružení pro značkové výrobky.
6. schůze (27. července 2005)
K senátnímu tisku č. 121 bylo přijato usnesení č. 6, ve kterém komise doporučuje Senátu Parlamentu České republiky schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Na této schůzi se opět komise věnovala kauze TV Vysočina.
7. schůze (16. září 2005)
Schůzi navštívili zástupci TV Prima ve věci TV Vysočina. Komise přijala usnesení č. 7, ve kterém souhlasí s tím, že předseda Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky zahájí jednání se zástupci European Parliaments Research Initiative o organizaci EPRI conference v Senátu Parlamentu České republiky v roce 2006. Komise se dále usnesla, že na půdě Senátu uspořádá 20. října 2005 diskusní seminář na téma Digitalizace televizního a rozhlasového vysílání, na kterém vystoupí zástupci všech zainteresovaných stran (usnesení č. 8).
8. schůze (16. listopadu 2005)
Komise projednala návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 132/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 159). K návrhu se vyjádřil předkladatel. Komise přijala per rollem dne 22. 11. 2005 usnesení č. 9, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vypustit z tohoto návrhu bod č. 3 a bod č. 19, jehož znění komise doporučuje následně implementovat do zákona o léčivech. Bod č. 3 by zaváděl nepřesné parametry pro regulaci reklamy se zvláštní nabídkou. Komise také projednala návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., a zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 161). K návrhu se vyjádřil předkladatel a zpravodajskou zprávu přednesl Karel Schwarzenberg. Komise přijala per rollem dne 22. 11. 2005 usnesení č. 10, ve kterém doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky výhradně s pozměňovacími návrhy, které přijal Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Komise se usnesla, že na půdě Senátu uspořádá 16. března 2006 meziparlamentní EPRI (European Parliaments Research Initiative) conference, která se bude týkat role parlamentů při zavádění nových informačních technologií. Komise souhlasí s tím, že předseda Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky dojedná další programové a organizační podrobnosti (usnesení č. 11).
Kauza TV3
Komise se na třech svých zasedáních zabývala kauzou TV3. Vyslechla opakovaně zástupce společnosti EMV a pana Martina Kindernaye, bývalé i stávající členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a také náměstka ministra financí Ladislava Zelinku s právními konzultanty ministerstva. Komise nehodnotila obchodně právní rovinu sporu, ale zaměřovala se přednostně na otázku možného pochybení ČR ve vztahu k závazkům plynoucím ze smlouvy o podpoře a ochraně investic. V tomto smyslu shledala, že se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dopustila procedurálního pochybení v průběhu řízení o převodu licence, toto pochybení potvrdil nález Ústavního soudu ČR. Jestli bylo samo rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání správné či nikoli by musel posoudit nezávislý soud. Ve veřejném stanovisku Rady pro rozhlasové a televizní vysílání však jsou náznaky, které by za jistých okolností bylo možno vykládat jako nerovný přístup k zahraničnímu subjektu. Proti ČR by též mohl být použit fakt, že zrušení licenčních podmínek bylo dosaženo marným uplynutím zákonné lhůty. Právní experti Ministerstva financí soudí, že vyhlídky ČR v případném arbitrážním řízení jsou zhruba na stejné úrovni jako vyhlídky protistrany. Ministerstvo financí vyjádřilo ochotu hledat smírné řešení. Komise na základě informací, které měla k dispozici a po všech provedených slyšeních, hodnotí tento postoj Ministerstva financí jako relevantní.
Kauza TV Vysočina
Komise se také na třech svých zasedáních zabývala kauzou TV Vysočina. Vyslechla opakovaně zástupce TV Prima a GES Media Holding, pana Ivo Brabce, zástupce Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a zástupce Českých radiokomunikací. Komise usoudila, že jde o obchodně právní spor, ke kterému se nemůže vyjadřovat. V kauze udělal jasno soud druhého stupně, který pravomocně rozhodl ve prospěch pana Svobody, který je smluvně provázán s GES Media Holding.
KOMUNIKACE SE SUBJEKTY MEDIÁLNÍHO TRHU
Kromě účasti zástupců jednotlivých médií na schůzích komise v Senátu absolvovali členové komise několik návštěv v sídlech těchto subjektů. 10. května 2005 byla komise na návštěvě České televize na Kavčích Horách. Management České televize v čele s generálním ředitelem Jiřím Janečkem představil členům komise hospodářské výsledky, programovou strukturu, koncept digitalizace, vizi do budoucna a svou představu o legislativních úpravách v mediální oblasti. Diskuse se rozvinula zejména na problematiku vybírání a zvyšování koncesionářských poplatků a na připravenost České televize k digitálnímu vysílání. Senátoři navštívili technické zázemí a studia. Byl jim také představen čerstvě spuštěný projekt zpravodajského kanálu ČT24. O den později 11. května 2005 členové komise navštívili TV Nova na Barrandově. Byli přijati generálním ředitelem Petrem Dvořákem a dalšími členy managementu. Po prezentaci TV Nova byla největším tématem diskuse připravenost TV Nova na digitální vysílání a zejména její ochota k přechodu na digitální vysílání. Protože má TV Nova licenci na analogové vysílání až do roku 2016, je nezbytné, aby při přechodu na digitální vysílání spolupracovala. Senátoři navštívili střižnu a studia. 15. července 2005 navštívila komise sídlo Českých radiokomunikací pod Žižkovským vysílačem. Členové komise byli přijati generálním ředitelem Miroslavem Čuřínem a dalšími členy managemantu. Tématem prezentace a diskuse bylo zabezpečení přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání po technické stránce. Senátorům byly vysvětleny technické aspekty a možnosti digitálního vysílání. Součástí návštěvy byla i prohlídka zařízení na Žižkovském vysílači. 16. září 2005 komise uskutečnila návštěvu Českého rozhlasu. Komisi přijal generální ředitel Václav Kasík. Členové komise se seznámili s hospodářskými výsledky, s programovou strukturou a připraveností na digitální vysílání. Byly představeny dvě stanice, které již digitálně vysílají: ČRo D-dur (vážná hudba) a ČRo Leonardo (populárně vzdělávací). Senátoři také navštívili technické zázemí a rozsáhlý archiv. 8. listopadu 2005 navštívila komise spolu se Stálou komisí pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny Parlamentu Českou televizi. Generální ředitel Jiří Janeček a vrchní ředitel František Lambert prezentovali poslancům a senátorům střednědobou koncepci, která zdůrazňovala efektivní využití navýšených koncesionářských poplatků a rozvoj digitálního vysílání České televize. V nejbližší době hodlá komise navštívit TV Prima a Českou tiskovou kancelář.
Diskusní seminář na téma digitalizace
Komise za účasti předsedy Senátu Přemysla Sobotky 20. října 2005 uspořádala diskusní seminář na téma digitalizace. Cílem semináře bylo přispět k odborné diskusi a napomoci legislativnímu procesu a dalším opatřením, která by vedla k urychlení procesu přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání. Na semináři vystoupili: ministryně informatiky Dana Bérová, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu David Stádník, ředitel Českých radiokomunikací Miroslav Čuřín, předseda představenstva Czech Digital Group Leoš Pohl, zástupce Českého Telecomu Michal Žilka, náměstkyně ministra kultury Petra Smolíková, předseda Stálé komise pro sdělovací prostředky PSP Jaromír Talíř, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petr Pospíchal, ředitel České televize Jiří Janeček, ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, ředitel TV Nova Petr Dvořák, zástupce TV Prima Pavel Kubina a předseda představenstva Regionální televizní agentury Jaroslav Berka. Do diskuse se také zapojilo mnoho zástupců odborné veřejnosti. Diskusi moderoval předseda Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky Jiří Oberfalzer. Z diskuse vyplynuly tyto priority procesu přechodu na digitální vysílání:
Dovést do konce proces výběrového řízení pro přidělení nových vysílacích licencí.
Zajištění podmínek pro bezproblémový přechod na digitální vysílání pro stávající držitele licencí pro televizní vysílání.
Urychlit přijetí zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Potřeba stanovit časový harmonogram přechodu na digitální vysílání a datum konečného vypnutí analogového vysílání.
Změna www stránek Senátu
V rámci zlepšení mediálního obrazu Senátu se komise zapojila do příprav nové podoby www stránek Senátu. Tajemník komise se pravidelně účastní jednání Redakční rady www stránek Senátu a na schůzích komise informuje o její činnosti. Některé změny (on-line přenos z jednání Senátu, notifikační systém, dynamické menu) proběhly již ve stávající podobě www stránek. Pro ostatní změny by měla být po personálním auditu stanovena odpovědná osoba (webmaster). Na počátku října 2005 byla spuštěna středoškolská soutěž „Vytvořte webové stránky Senátu“. Cílem soutěže je sbírat náměty a podněty pro vylepšení www stránek Senátu. Soutěž má i vzdělávací charakter, protože středoškoláci musí načerpat informace o postavení a fungování Senátu ve společnosti. V neposlední řadě napomáhá k popularizaci Senátu. Soutěžní návrhy musí být doručeny do 15. ledna 2006.
VIZE PRO PŘÍŠTÍ ROK
Komise se bude samozřejmě i nadále zabývat legislativou v oblasti médií. Nejvýznamnější změnou zákona bude novelizace zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, která upravuje přechod na digitální vysílání. Komise hodlá také pokračovat v komunikaci s regulačními orgány a subjekty na mediálním trhu. V nejbližší době chce navštívit TV Prima a Českou tiskovou kancelář. Dominantní akcí bude v březnu příštího roku pořádání „EPRI conference“. Jedná se o meziparlamentní konferenci zaměřenou na využití informačních technologií v parlamentech. Diskuse se povede o tom, jak rozvinout a aplikovat informační technologie v zájmu demokratického zřízení v Evropě. Tématem bude role veřejného sektoru při zavádění nových informačních technologií. Bude se jednat o 8. EPRI conference. Dříve se uskutečnila v Paříži, Aténách, Londýně, Helsinkách a Tallinu, Bruselu, Berlíně a ve Štokholmu. Komise zatím plánuje na příští rok dvě výjezdní zasedání. V prvním čtvrtletí roku 2006 do Ostravy, kde navštíví regionální studio České televize a regionální média. Druhé výjezdní zasedání na přelomu května a června 2006 by bylo ve Zlíně, kde by se členové komise zúčastnili festivalu filmů pro děti a mládež. Komise plánuje zahraniční cestu do BBC v Londýně. BBC je tradiční a zavedené medium veřejné služby. Cesta by byla zajímavá z hlediska fungování takové instituce a z hlediska srovnání s tuzemskými medii veřejné služby.
Komise se od jejího ustavení 31. března 2005 do doby zpracování této zprávy sešla na 8. schůzích, na kterých mj. projednala 5 návrhů zákonů. Schůzí se účastnili zástupci regulačních orgánů, zástupci jednotlivých medií a odborníci. Komise se na svých schůzích taktéž zabývala kauzami TV3 a TV Vysočina. Další významnou činností bylo kolečko návštěv po významných mediálních subjektech, které bude dokončenu v brzké době. Komise chce tuto komunikaci i nadále prohlubovat a rozšířit i na subjekty s regionálním významem. Komisi se podařilo významnou měrou přispět k diskusi na téma zavádění digitálního vysílání, když uspořádala „Diskusní seminář na téma digitalizace“. Tohoto semináře se zúčastnily všechny relevantní instituce a subjekty. Komise se spolupodílela na spuštění středoškolské soutěže na vytvoření webových stránek Senátu. Různorodá aktivita komise je důkazem, že má své opodstatnění a že si našla odpovídající pozici v rámci Senátu. V následujícím období by měla komise svou aktivitou svou pozici ještě vylepšit. |
http://www.psp.cz/eknih/1929ns/se/rejstrik/jmenny/mb.htm | 2019-12-10T14:27:42 | [
" § 1",
" § 1",
" zákona č. 326",
" zákona č. 325",
" § 496",
" § 3",
" § 283",
" § 314",
" zákona č. 135",
" § 14",
" § 14",
" § 15",
" § 51",
" čl. 3",
" § 13",
" § 5",
" zákona č. 3",
" § 434",
" § 51",
" zákona č. 7",
" § 6"
] | "M" resp. Mar-Měch "M" resp. Mik-Mod
Byl členem výb. dáv. z maj. - im. - ink. nár. hosp. - parl. úsp. kom. - rozp. - úst. práv. a zahr.
na okamžité poskytnutí pomoci rodinám raněných a zastřelený h dělníků v Košútech (t. 476).
101, 9. VI. 1931; 3.
na vydáni zákona k zmírnění následků krise, postihující domkáře a drobné rolníky (t. 597).
na vydání zákona o hrazení škod domkářům, drobným rolníkům a živnostníkům vzniklých neúrodou, živelními pohromami nebo jinými škodami (t. 598).
112, 14. X. 1931; 5-6.
na vydání zákona o mimořádné dani ze zisků majitelů horních podniků a provozoven (t. 1190).
na vydání zákonů na podporu, ochranu a zabezpečení horníků a jejich rodin (t. 1191).
5 pozměňov. návrhů k t. 350.
74, 18. XII. 1930; 96-97.
k t. 357 k § 1.
75, 19. XII. 1930; 31.
5 pozměňov. návrhů k t. 367.
75, 19. XII. 1930; 61.
pozměňov. návrh k t. 404.
85, 11. III. 1931; 47.
5 pozměňov. návrhů k t. 420.
89, 27. III. 1931; 4.
pozměňov. návrh k t. 548.
111, 16 VII. 1931; 28-29.
pozměňov. návrh k t. 628.
119, 12. XI. 1931; 61-62.
pozměňov. návrh k t. 643.
122, 28. XI. 1931; 41.
pozměňov. návrh k t. 724.
144, 28. IV. 1932; 63-64.
7 pozměňov. návrhů k t. 765.
150, 19. V. 1932; 31.
pozměňov. návrh k t. 788.
153, 3. VI. 1932; 49.
2 pozměňov. návrhy k t. 789.
153, 3. VI. 1932; 49-50.
1 pozměňov. a 1 event. návrh k t. 849.
164, 15. VII. 1932; 37-39.
168 pozměňov. návrhů k t. 980.
198, 24. II. 1933; 97-109.
pozměňov. návrh k t. 1091.
210, 30. III. 1933; 29-30.
1 pozměňov. a 2 event. návrhy k t. 1035.
216, 5. V. 1933; 42-43.
10 pozměňov. návrhů k t. 1054.
219, 30. V. 1933; 25-26.
pozměňov. návrh k t. 1080.
227, 26. VI. 1933; 19-20.
8 pozměňov. návrhů k t. 1092.
230, 10. VII. 1933; 30.
10 pozměňov. návrhů k t. 1100.
231, 12. VII. 1933; 49-50.
32 pozměňov. návrhů k t. 1164.
243, 21. XII. 1933; 87-89.
pozměňov., event. návrh k t. 1215.
253, 21. II. 1934; 30.
24 pozměňov. návrhů k t. 1405.
285, 19. XII. 1934; 3-5.
k t. 200.
44, 5. VI. 1930; 49.
k t. 548.
111, 16. VII. 1931; 29.
k t. 765.
2 resol. k t. 831.
158, 23. VI. 1932; 15.
2 resol. k t. 849.
164, 15. VII. 1932; 39.
82 resol. k t. 980.
198, 24. II. 1933; 109-115.
k t. 1150.
238, 28. XI. 1933; 8.
55 resol. k t. 1164.
243, 21. XII. 1933; 99-104.
k t. 1356.
273, 4. VII. 1934; 25.
38 resol. k t. 1405.
285, 19. XII. 1934; 17-21.
o prodloužení lhůty k projednávání usnes. posl. sněm. o zaopatřovacích nárocích býv. vojenských gážistů a o změně některých předpisů o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich (t. 1).
8, 15. I. 1930; 20.
o opatření Stál. výb. o zatímním vedení stát. hospodářství od 1. I. do 28. II. 1930 (zpr. t. 41).
9, 24. I. 1930; 11.
o vlastní imunitní věci (zpr. t. 37).
9, 24. I. 1930; 28.
o opatření Stál. výb., kterým se prodlužuje platnost dovozních listů a rozšiřuje jejich použití (zpr. t. 49); mluví též o svém vyloučení ze schůzí.
10, 29. I. 1930; 15.
13, 6. II. 1930; 30.
o im. věci J. Hakena (zpr. t. 64); mluví o svém imunitním případu, v němž byl soudu vydán, ale osvobozen.
14, 19. II. 1930; 14.
o věnování na oslavu 80. narozenin prvního presidenta RČS T. G. Masaryka (zpr. t. 112).
16, 21. II. 1930; 6.
o im. věci dr. E. Korlátha (zpr. t. 119); mluví o omezování práva shromažďovacího.
20, 11. III. 1930; 7.
23, 27. III. 1930; 22.
o nabytí místních drah Zaječí - Čejč - Hodonín a Mutěnice - Kyjov státem (zpr. t. 156).
25, 31. III. 1930; 5.
26, 1. IV. 1930; 101.
30, 8. IV. 1930; 26.
o návrhu V. Johanise o nedostatcích prováděného zákona o státních starobních podporách (zpr. t. 180).
36, 8. V. 1930; 13.
41, 27. V. 1930; 23.
o celních přirážkách k celním sazbám u některých druhů obilí, mouky a mlýnských výrobků a o zákazu chemické úpravy mouky (zpr. t. 200) a o dovozních listech (zpr. t. 201), v jejímž úvodu se jménem klubu ohrazuje proti výroku G. Habrmana o komunistech, proneseném v 43. schůzi.
44, 5. VI. 1930; 9.
o obchodní smlouvě s republ. Čínskou (zpr. t. 219).
45, 11. VI. 1930; 7.
48, 13. VI. 1930; 41.
o odstranění dovozních a vývozních zákazů a omezení (zpr. t. 238).
49, 23. VI. 1930; 11.
o ochraně osob oprávněných požadovati výživu, výchovu a z opatření (zpr. t. 223).
51, 2. X. 1930; 20.
55, 16. X. 1930; 60.
o prodloužení účinnosti zákona o poplatkových úlevách při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků (zpr. t. 274).
56, 21. X. 1930; 6.
o stát. závěrečném účtu RČS za r. 1928 (zpr. t. 4, 311).
61, 20. XI. 1930; 18.
o změně a doplňku zák. č. 77/1927 Sb. z. o nové úpravě fin. hospodářství svazků územní samosprávy (zpr. t. 330) a o změně a doplňku zák. č. 76/1927 Sb. z. o přímých daních (zpr. t. 332).
65, 27. XI. 1930; 43.
74, 18. XII. 1930; 37.
o změně a prodloužení platnosti zákona o dani z obratu a dani přepychové (zpr. t. 357).
75, 19. XII. 1930; 28.
o předloze zákona, kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnávací a.odpůrčí (zpr. t. 362).
76, 21. I. 1931; 19.
84, 10. III. 1931; 40.
o vlastní im. věci (zpr. t. 383).
85, 11. III. 1931; 52.
o stát. fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro využitkování vodních sil (zpr. t. 420) a o stál. fondu pro vodohospodářské meliorace (zpr. t. 419).
88, 26. III. 1931; 63.
o dohodě s Francií o letecké dopravě a o dodatkovém protokolu k této dohodě (zpr. t. 425), v níž mluví o politické a hospodářské situaci.
90, 22. IV. 1931; 8.
95, 6. V. 1931; 6.
o změně zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům (zpr. t. 463), v níž mluví i o událostech v Košútech na Slovensku dne 25. V. 1931.
98, 26. V. 1931; 9.
o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o pracovních soudech) (zpr. t. 473).
102, 10. VI. 1931; 13.
112, 14. X. 1931; 10.
o dodatkovém protokolu k obchodní smlouvě s Francií (zpr. t. 615).
118, 11. XI. 1931; 8.
119, 12. XI. 1931; 22.
122, 28. XI. 1931; 24.
o im. věci F. Nedvěda (zpr. t. 634).
123, 4. XII. 1931; 16.
o stát. rozpočtu a fin. zákona pro rok 1932 (zpr. t. 660) a o prohlášení min. vnitra o událostech sběhnuvších se u Frývaldova.
128, 17. XII. 1931; 55.
130, 18. XII. 1931; 47.
130, 18. XII. 1931; 89.
135, 26. I. 1932; 32.
140, 20. IV. 1932; 66.
o vlastní im. věci (zpr. t. 692).
142, 26. IV. 1932; 11.
144, 28. IV. 1932; 47.
o změně § 1 zák. 139/1926 o finanční podpoře elektrisace venkova ve znění zák. 46/1929 (zpr. t. 766).
149, 18. V. 1932; 14.
o úpravě náležitostí vojenských osob z počta mužstva v činné službě a ně kterých jiných osob jim co do náležitostí na roveň postavených, jakož i o zaopatření déle sloužících (zpr. t. 765).
150, 19. V. 1932; 7.
o povinném míšení lihu s pohonnými látkami (zpr. t. 788) a o změně některých ustanovení o dani z lihu a o úpravě hospodaření s lihem (zpr. t. 789); úvodem vznáší jménem klubu protest proti censuře předsednictva senátu.
153, 3. VI. 1932; 28.
o dodatkové dohodě k obchodní úmluvě s Francií (zpr. t. 753).
155, 7. VI. 1932; 10.
156, 9. VI. 1932; 17.
o zřizování provozoven na výrobu cukru z řepy (zpr. t. 831).
158, 23. VI. 1932; 12.
o stát. závěrečném účtu za rok 1930 (zpr. t. 830).
161, 8. VII. 1932; 15.
o vládním programovém prohlášení
170, 8. XI. 1932; 9.
o zmocnění vlády, aby převzala státní záruku za zápůjčky Podkarpatoruských elektráren, akc. spol. v Užhorodě (zpr. t. 912).
o pařížské unijní úmluvě na ochranu živnost. vlastnictví, o madridské dohodě o potlačování falešných údajů o původu zboží a o madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (zpr. t. 910), v níž mluví o událostech v Polomce na Slovensku.
173, 17. XI. 1932; 11.
o im. věci I. Mezö (zpr. t. 916), v níž mluví o událostech v Polomce.
174, 28. XI. 1932; 4.
o dalším poskytování poplatkových úlev při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru podniků (zpr. t. 950).
179, 15. XII. 1932; 21.
183, 20. XII. 1932; 8.
188, 28. XII. 1932; 62.
o im. v. I. Lokoty (zpr. t. 982); mluví o událostech v Gemerské Horce.
192, 15. II. 1933; 7.
198, 24. II. 1933; 66.
o dani z elektrických zdrojů záření (zpr. t. 992).
198, 24. II. 1933; 133.
o im. věci I. Lokoty (zpr. t. 983).
208, 29. III. 1933; 13.
216, 5. V. 1933; 19.
o změně a doplnění některých ustanovení zákona č. 326/1920 o jednacím řádu senátu (zpr. t. 1054 a 1055) a zákona č. 325/1920 o jednacím řádu posl. sněmovny (zpr. t. 1053).
219, 30. V 1933; 19.
o mimořádné moci nařizovací (zpr. t. 1066).
223, 9. VI. 1933; 5.
o ochraně cti (zpr. t. 1080).
227, 26. VI. 1933; 15.
230, 10. VII. 1933; 17.
o návrzích na poskytnutí státní pomoci a podpory poškozeným živelními pohromami (zpr. t. 1106), v níž činí i prohlášení jménem Ústřed. výboru komun. strany Československa a klubu poslanců a senátorů strany vzhledem ku krajně napjaté mezinárodní situaci.
232, 17. X. 1933; 13.
234, 25. X. 1933; 4.
o placení některých závazků stát. a jiných veřej. zaměstnanců a pozůstalých po nich (zpr. t. 1129).
235, 7. XI. 1933; 7.
o prodloužení mimořádné moci nařizovací podle zákona čís. 95/1933 a o bližší úpravě jejího použití (zpr. t. 1142).
237, 15. XI. 1933; 4.
o opatřeních pro zaměstnance zastavených periodických tiskopisů (zpr. t. 1150).
238, 28. XI. 1933; 5.
241, 19. XII. 1933; 54.
o vlastní im. věci (zpr. t. 1183).
244, 22. XII. 1933; 41.
245, 17. I. 1934; 10.
o konečné úpravě čsl. měny (zpr. t. 1207), o akciové bance cedulové (zpr. t. 1208) a o prohlášení předsedy vlády.
251, 17. II. 1934; 19.
253, 21. II. 1934; 25.
255, 24. II. 1934; 9.
o zřízení teologické fakulty evang. v Bratislavě (zpr. t. 1236).
259, 10. IV. 1934; 12.
o vlastní im. věci (zpr. t. 1292).
265, 12. VI. 1934; 8.
268, 21. VI. 1934; 17.
o úpravě rozpočtu vojenské správy (zpr. t. 1348).
270, 27. VI. 1934; 16.
iniciat. návrzích na poskytnu í státní pomoci a podpory poškozeným živelními pohromami (zpr. t. 1356).
273, 4. VII. 1934; 18.
novelisaci zákona na ochranu republiky a zákonů tiskových (zpr. t. 1359).
274, 10. VII. 1934; 25.
prohlášeních předsedy vlády a min. věcí zahraničních.
279, 8. XI. 1934; 28.
délce presenční služby (zpr. t. 1412).
286, 19. XII. 1934; 15.
finančních opatřeních v oboru územní samosprávy (zpr. t. 1497).
298, 4. IV. 1935; 27.
stát. závěrečném účtu za r. 1933 (zpr. t. 1465).
300, 11. IV. 1935; 7.
jménem klubu komun. sen., že konfiskováním původní zprávy t. 1208 o konečné úpravě čsl. měny byl předsednictvem porušen jednací řád.
252, 19. II. 1934; 6.
jménem komun. strany, jímž protestuje proti tomu, že dne 1. VI. 1934 byly provedeny v klubu komunistických poslanců a senátorů soudní a policejní prohlídky.
263, 5. VI. 1934; 9.
kterou žádá sen. A. Nováka za prominutí.
243, 21. XII. 1933; 53.
naléhavá o neslýchaném ztýrání 17letého Josefa Hály, 11 let chorého spavou chřipkou a epileptického, na komisařství v Nuslích a drženého bez lékařského ošetření po 14 dnů na Pankráci ve věznici (t. 197).
o protizákonném jednání okresní nemocen. pojišťovny v Hodoníně (t. 179/3).
odpov. t. 323/2.
o persekučním přeložení učitele Jana Jáši ve Zlíně (t. 299/1).
odpov. t. 392/1.
o ztýrání rekruta Antonína Korbela, příslušného do Tvrdonic, četn. strážmistrem Pokorným z Lanžhota (t. 455/1).
odpov. t. 595/3.
o stálém zabavování periodického časopisu "Slovácko" v Hodoníně vycházejícího, censorem okresního úřadu v Přerově (t. 658/4).
odpov. t. 699/2.
o řádění měst. policie ve Zlíně (t. 887/4).
odpov. t. 974/3.
ve věci protizákonného zneužití úřední moci, omezování osobní svobody, nebezpečného vyhrožování a surového jednání zlínské policie vůči občanu Rudolfu Kapčovi ve Zlíně (t. 1385/2).
odpov. t. 1432/2.
o chystaných opatřeních proti komunistické straně Československa a ostatním třídně proletářským organisacím (t. 1390/5).
odpov. t. 1432/6.
ohledně zneužívání státního auta ministerstva železnic příbuzenstvem pana ministra (t. 1469/3).
ze dne 26. V. 1931 stran hlasování o naléhavosti interp. podané v 98. schůzi o událostech v Košútech a rozpravě o této interp., stran opatření, aby se do schůze konané 26. V. 19 1 dostavil předseda vlády nebo jeho náměstek a ministři a aby příslušné výbory projednaly v 24 hodinách dva iniciat. návrhy související s událostmi košútskými a odpověď předsedova.
101, 9. VI. 1931; 4.
okres. s. ve Zlíně (přestupek podle § 496 tr. zák.) (č. 9830).
zpr. t. 37; zprav. dr. O. Havelka.
vydán 9, 24. I. 1930; 29.
okres. s. v Telči (přestupek podle § 3 zák. č. 135/1867 ř. z.) (č. 9842).
zpr. t. 81; zprav. dr. O. Havelka.
nevydán 18, 26. II. 1930; 10.
kraj. s. v Mor. Ostravě (přečin podle § 283 tr. z., přestupek podle § 314 tr. z. a přestupky podle §§ 3, 19 shrom. zákona) (č. 7).
zpr. t. 443; zprav. dr. O. Havelka.
93, 29. IV. 1931; 3.
nevydán 102, 10. VI. 1931; 34.
okres. trest. s. v Praze (přestupek §§ 2. 3, 19 shrom. zákona č. 135/1867 ř. z.) (č. 53).
zpr. t. 38; zprav. dr. O. Havelka.
nevydán 9, 24. I. 1930; 30.
stát. zast. v Bratislavě a kraj. s. v Trenčíně (přečiny rušení obecného míru podle § 14 č. 5 a § 14 č. 1 a zločin výzvy k trestným činům podle § 15 č. 3 zákona na ochranu republiky) (č. 75).
zpr. t. 444; zprav. dr. O. Havelka.
nevydán 102, 10. VI. 1931; 35.
kraj. s. v Uher. Hradišti (přečiny podle §u 11, čís. 2, §u 18, čís. 1 a 3, §u 15, čís. 2 a zločin podle §u 15. čís. 3 zákona na ochranu republiky) (č. 331/30).
zpr. t. 85; zprav. dr. A. Milota.
nevydán 18, 26. II. 1930; 12.
okres. s. v Uher. Hradišti (přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr.z.) (č. 227/29).
8, 15. 1. 1930; 6.
zpr. t. 383; zprav. dr. O. Havelka.
78, 3. II. 1931; 3.
vydán 85, 11. III. 1931; 56.
kraj. s. trest. v Brně (zločin podle §u 15. č. 3 a přečin podle §u 14, č. 5 zák. na ochranu republiky) (č. 770).
zpr. t. 439; zprav. A. Berkovec.
92, 24. IV. 1931; 3.
nevydán 96, 20. V. 1931; 8.
stát. zast. v Bratislavě a kraj. s. v Bratislavě z 10. III. 1930 č. j. Nt XVII. 52/29 (dvojnásobný zločin podle §u 15, č. 3 zák. na ochranu republiky podle §u 159 voj. tr. zák. přečin podle §u 19, č. 3 zákona na ochranu republiky a §u 481 tr. z. a přečin podle §u 24, čís. 3 tisk. zák.) (č. 900/30 předs.).
23, 27. III. 1930; 5.
zpr. t. 228; zprav. dr. A. Milota.
okres. s. v Uher. Hradišti (přestupek podle §u 2 a §u 19 shromažďovacího zákona) (č. 2275 předs.).
52, 9. X. 1930; 5.
zpr. t. 395; zprav. dr. Z. Farkas.
nevydán 85, 11. III. 1931; 57.
kraj. s. v Uher. Hradišti (zločin podle §u 15, odst. 3 zákona na ochranu republiky) (č. 2961).
zpr. t. 387; zprav. dr. A. Milota.
79, 5. II. 1931; 3.
nevydán (zprav. A. Berkovec).
85, 11. III. 1931; 57.
okres. s. v Prostějově (přestupek proti bezpečnosti cti k žalobě Tom. Bati) (č. 4637/31).
zpr. t. 692; zprav. dr. O. Havelka.
vydán 142, 26. IV. 1932; 15.
okres. s. v Praze (přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 488 tr. z.) (č. 7354 předs.).
zpr. t. 955; zprav. A. Berkovec.
181, 19. XII. 1932; 5.
nevydán 191, 14. II. 1933; 8.
sen. J. Koukala ze dne 18. XII. 1933 za zavedení kárného řízení pro urážku podle § 51 jedn. ř. (č. 10.236/33 předs.).
důtka udělena 244, 22. XII. 1933; 45.
okres. úřadu v Uh. Brodě (přestupek čl. 3 org. zák.) (č. 11.099 pres.).
zpr. t. 1292; zprav. dr. E. Bačínský.
264, 7. VI. 1934; 3.
nevydán 265, 12. VI. 1934; 9.
kraj. s. trest. v Praze (přečin podle zákona na ochranu cti č. 108/1933 Sb. z. spáchaný tiskem) (č. 12.307).
277, 6. XI. 1934; 5.
zpr. t. 1478; zprav. B. Kianička.
294, 21. III. 1935; 3.
nevydán; zprav. dr. O. Havelka.
10, 29. I. 1930; 17.
11, 30. I. 1930; 26.
13, 6. II. 1930; 34, 36.
16, 21. II. 1930; 12.
28, 3. IV. 1930; 26.
38, 20. V. 1930; 5, 9.
51, 2. X. 1930; 6. 20. 23.
třikrát 81, 11. II. 1931; 36.
82, 5. III. 1931; 19.
84, 10. III. 1931; 26.
86, 23. III. 1931; 10.
98, 26. V. 1931; 10, 13.
116, 4. XI. 1931; 13.
120, 27. XI. 1931; 5, 6, 9, 13.
122, 28. XI. 1931; 40.
141, 21. IV. 1932; 13, 14.
150, 19. V. 1932; 8.
155, 7. VI. 1932; 10, 11.
173, 17. XI. 1932; 12.
174, 28. XI. 1932; 6.
198, 24. II. 1933; 73, 76.
dvakrát 232, 17. X. 1933; 15.
234, 25. X. 1933; 28.
238, 28. XI. 1933; 6.
251, 17. II. 1934; 24.
272, 3. VII. 1934; 25.
Byl členem výb. im. - ink. (II. náhr.) a úst. práv.
na vydání zákona, kterým se mění § 13 zákona ze dne 14. IV. 1920, č. 299 Sb. z., o četnictvu (t. 678).
na změnu zákona ze dne 27. III. 1931, čís. 50 Sb. z., o státním fondu pro splavnění řek, vybudování přístavů, výstavbu údolních přehrad a pro zužitkování vodních sil (t. 814).
156, 9. VI. 1932; 3.
aby byl vydán zákon, kterým se mění a doplňuje zákon o úplatkářství a proti porušování úředního tajemství ze dne 3. VII. 1924, č. 178 Sb. z. (t. 863).
na vydání zákona, kterým se doplňuje § 5 zákona č. 3/1878 ř. z. a § 434 tr. por. zák. čl. XXXIII/1896 ustanovení řádu soudu trestního o stížnostech zmatečních (t. 1162).
240, 18. XII. 1933; 9.
aby byl vydán zákon o trestnosti pytláctví v zemi Slovenské a Podkarpatoruské (t. 1500).
im. v. zpr. t. 63 (im. A. Hancko).
14, 19. II. 1930; 13.
im. v. zpr. t. 66 (im. J. Janíka).
14, 19. II. 1930; 15.
im. v. zpr. t. 83 (im. J. Janíka).
im. v. zpr. t. 84 (im. dr. J. Kovalika).
16, 21. II. 1930; 13.
im. v. zpr. t. 85 (im. V. Mikulíčka).
18, 26. II. 1930; 11.
im. v. zpr. t. 119 (im. dr. E. Korlátha).
ústav. práv. v. o vlád. návrhu zákona, jímž se provádí úmluva ze 16. VII. 1928 mezi Československem a Spojenými Státy Severoamerickými o naturalisaci (zpr. t. 166).
32, 10. IV. 1930; 42.
im. v. zpr. t. 226 (im. I. Lokoty).
47, 12. VI. 1930; 16.
im. v. zpr. t. 227 (im. dr. E. Korlátha).
im. v. zpr. t. 228 (im. V. Mikulíčka).
47, 12. VI. 1930; 17.
im. v. zpr. t. 241 (im. J. Pilze).
48, 13. VI. 1930; 4.
ústav. práv. v. o ochraně osob oprávněných požadovati výživu, výchovu a zaopatření (zpr. t. 223).
51, 2. X. 1930; 7, doslov 23.
oprava tiskových chyb 52, 9. X. 1930; 3.
ústav. práv. v. o trestním soudnictví nad mládeží (zpr. t. 398).
82, 5. III. 1931; 7.
doslov 84, 10. III. 1931; 19.
im. v. zpr. t. 430 (im. F. J. Kroihera).
95, 6. V. 1931; 44, doslov 46.
im. v. zpr. t. 440 (im. J. Janíka).
96, 20. V. 1931; 8.
im. v. zpr. t. 468 (im. I. Lokoty).
105, 8. VII. 1931; 9.
im. v. zpr. t. 585 (im. R. Langera).
116, 4. XI. 1931; 17.
im. v. zpr. t. 586 (im. J. Reyzla).
116, 4. XI. 1931; 18.
ústav. práv. v. o prodloužení účinnosti a změně zákona ustanovení v oboru trest. soudnictví (zpr. t. 639).
120, 27. XI. 1931; 10.
tisková oprava 122, 28. XI. 1931; 44.
im. v. zpr. t. 633 (im. dr. Z. Farkase).
120, 27. XI. 1931; 17.
im. v. zpr. t. 731 (im. Š. Fidlíka).
150, 19. V. 1932; 45.
im. v. (zpr. ústní) o zavedení řízení podle § 51 jedn. ř. proti B. Kindlovi a J. Trnobranskému.
151, 31. V. 1932; 10, doslov 19.
im. v. zpr. t. 729 (im. J. Doudy).
151, 31. V. 1932; 20.
im. v. zpr. t. 730 (im. J. Doudy).
151, 31. V. 1932; 21, doslov 22.
im. v. zpr. t. 744 (im. Š. Fidlíka).
161, 8. VII. 1932; 20.
úst. práv. v. o novelisaci zákona č. 7/1924 o ochraně čsl. měny a oběhu zákonných platidel (zpr. t. 853).
164, 15. VII. 1932; 41.
im. v. zpr. t. 914 (im. F. J. Kroihera).
173, 17. XI. 1932; 14.
im. v. zpr. t. 915 (im. K. Füssy).
ú. práv. v. o prodloužení účinnosti některých zákonných ustanovení v oboru trestního soudnictví a o změně zákona čís. 168/1922 (zpr. t. 1143).
238, 28. XI. 1933; 9.
úst. práv. v. o novelisaci zákona o trestu smrti a o doživotních trestech na svobodě (zpr. t. 1154).
úst. práv. v. o pletichách při zadávání veřejných dodávek a prací (zpr. t. 1290).
úst. práv. v. o prodloužení a novelisaci zákona o ochraně čsl. měny a oběhu zákonných platidel (zpr. t. 1291).
im. v. zpr. t. 1392 (im. J. Horáka).
289, 5. III. 1935; 6.
im. v. zpr. t. 1444 (im. R. Pánka).
im. v. zpr. t. 1445 (im. J. J. Horáka).
297, 2. IV. 1935; 9.
74, 18. XII. 1930; 7.
140, 20. IV. 1932; 37.
283, 14. XII. 1934; 22.
Byl členem výb. dáv. z maj. - parl. úsp. kom. a rozp.
na poskytnutí státní pomoci postiženým krupobitím a průtrží mračen na okresech Smíchov, Zbraslav, Brandýs n. Lab. a Jílové (t. 497).
na vydání zákona, jímž se zavádí obecní dávka ze stavebních pozemků (t. 602).
na poskytnutí podpory obcím smíchovského okresu postiženým živelní pohromou (t. 772).
aby zřízena byla Hospodářská rada (t. 1165).
243, 21. XII. 1933; 3.
rozp. v. o změně a doplňku zák. č.76/1927 Sb. z. o přímých daních (zpr. t. 332).
65, 27. XI. 1930; 5, doslov 75.
rozp. v. o podpoře zahran. obchodu (zpr. t. 552).
111, VII. 1931; 35.
rozp. v. o novelisaci zákonů týkajících se bytové péče (zpr. t. 627).
119, 12. XI. 1931; 5.
rozp. v. o návrzích na poskytnutí stát. podpory poškozeným živelními pohromami (zpr. t. 827).
rozp. v. o stát. závěrečném účtu za r. 1931 (zpr. t. 980).
193, 20. II. 1933; 2.
rozp. v. o půjčce práce (zpr. t. 1012).
205, 21. III. 1933; 9, doslov 47.
rozp. v. o prodloužení lhůty stanovené v § 6, odst. 1 zákona o půjčce práce (zpr. t. 1052).
219, 30. V. 1933; 29, doslov 32.
rozp. v. o prodloužení lhůty k dosažení daňové výhody podle §§ 7 až 11 zákona o půjčce práce (zpr. t. 1098).
231, 12. VII. 1933; 5, doslov 8.
rozp. v. o stát. závěrečném účtu za rok 1932 (zpr. t. 1149).
239, 5. XII. 1933; 3.
rozp. v. o stanovení stát. rozpočtu na rok 1934 (zpr. t. 1416) (překročení kap. 17).
287, 20. XII. 1934; 3.
rozp. v. o stát. závěrečném účtu za rok 1933 (zpr. t. 1465).
300, 11. IV. 1935; 3, doslov 13.
7, 20. XII. 1929; 18.
8, 15. I. 1930; 16.
o stavebním ruchu (zpr. t. 174).
32, 10. IV. 1930; 26.
41, 27. V. 1930; 20.
o stát. závěrečném účtu za r. 1929 (zpr. t. 313).
66, 2. XII. 1930; 17.
75, 19. XII. 1930; 43.
84, 10. III. 1931; 49.
135, 26. I. 1932; 18.
140, 20. IV. 1932; 23.
o stát. závěrečném účtu za r. 1930 (zpr. t. 830).
161, 8. VII. 1932; 10.
o zatímním vedení státního hospodářství od 1. ledna do 28. února 1933 (zpr. t. 968).
187, 27. XII. 1932; 24.
201, 2. III. 1933; 16.
210, 30. III. 1933; 6.
o čtvrté dodatkové úmluvě k československo-německé hospodářské dohodě (zpr. t. 1069).
224, 20. VI. 1933; 6.
254, 23. II. 1934; 14.
278, 7. XI. 1934; 8.
o dopravě motorovými vozidly (zpr. t. 1495).
298, 4. IV. 1935; 60.
ve věci podpory stavebního ruchu k zmírnění hospodářské tísně a nezaměstnanosti (t. 389/4).
80, 10. II. 1931; 3. |
https://firmy.euro.cz/subjekt-autoklub-bohemia-assistance-a-s-61859559 | 2019-11-15T14:48:10 | [
" zákona č. 101",
" § 203",
" § 205",
" § 204",
" § 204",
" § 165",
" § 216",
" § 205",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud "
] | Autoklub Bohemia Assistance, a.s. IČO: 61859559, Praha 4 - Krč, výpis z rejstříku (15.11.2019) | Euro.cz
Firma Autoklub Bohemia Assistance, a.s. IČO 61859559
Autoklub Bohemia Assistance, a.s. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík.
Autoklub Bohemia Assistance, a.s. (61859559) je Akciová společnost. Sídlí na adrese Na Strži 1837, 140 00 Praha 4 - Krč Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 11. 11. 1994 a je stále aktivní. Autoklub Bohemia Assistance, a.s. má více provozoven a více živností.
Jako zdroj dat o Autoklub Bohemia Assistance, a.s. nám sloužily tyto stránky:
Detailní informace o Autoklub Bohemia Assistance, a.s. na Justice.cz
Detailní informace o Autoklub Bohemia Assistance, a.s. na rzp.cz
Výpis dat pro Autoklub Bohemia Assistance, a.s. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů.
Základní údaje Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
B 2787
Valná hromada společnosti konaná dne 30.6.2008 přijala následující rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu:1. Společná ustanovení:1.1. základní kapitál společnosti se zvyšuje o 27 000 000,-- Kč (dvacet sedm milionů korun českých), vydáním 12 000 (dvanácti tisíc) kusů nových nekótovaných kmenových akcií znějících na majitele, vydávaných v listinné podobě, každé o jmenovité hodnotě 2 250,-- Kč (dva tisíce dvě stě padesát korun českých); na každou novou akcii budou při hlasování na valné hromadě připadat 3 hlasy; současně dochází k následující změně počtu hlasů připadajících na stávající akcie: na jednu akcii o jmenovité hodnotě 7 500,00Kč připadá 10 hlasů a na jednu akcii o jmenovité hodnotě 75 000,00Kč připadá 100 hlasů1.2. upisování nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští1.3. nové akcie mohou být upsány výlučně peněžitými vklady1.4. všechny nové akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budou nabídnuty k upsání předem určeným zájemcům; ostatní způsoby upsání akcií uvedené v ustanovení § 203 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku (tj. dohoda akcionářů podle § 205 obchodního zákoníku a upsání na základě veřejné nabídky) se vylučují2. Upisování s využitím přednostního práva:2.1. s využitím přednostního práva lze na každou jednu stávající akcii o jmenovité hodnotě 7 500,-- Kč upsat 1 (jednu) novou akcii a na každou jednu stávající akcii o jmenovité hodnotě 75 000,-- Kč upsat 10 (deset) nových akcií, tj. celkem 12 000 (dvanáct tisíc) kusů nových nekótovaných kmenových akcií znějících na majitele, vydávaných v listinné podobě o jmenovité hodnotě 2 250,-- Kč, přičemž podle § 204a odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku lze upisovat pouze celé akcie2.2. emisní kurs každé nové akcie upsané s využitím přednostního práva se rovná její jmenovité hodnotě a činí 2 250,-- Kč (dva tisíce dvě stě padesát korun českých)2.3. představenstvo společnosti je povinno nejpozději do 30 dnů ode dne zápisu rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku zveřejnit v Obchodním Věstníku a v internetovém deníku www.KURZY.cz informaci o přednostním právu obsahující alespoň náležitosti uvedené v § 204a odst. 2 obchodního zákoníku2.4. přednostní právo na upsání nových akcií mohou akcionáři vykonat v sídle společnosti na adrese Praha 4, Krč, Na Strži 1837/9, PSČ 140 00, v pracovní dny v době od 10.00 do 14.00 hodin v 15-ti (patnácti) denní lhůtě, která počíná běžet den následující po dni, kdy představenstvo zveřejní informaci o přednostním právu v Obchodním Věstníku a v internetovém deníku www.KURZY.cz. Pro počátek běhu lhůty je rozhodující pozdější z obou zveřejnění informace.2.5. k upsání nové akcie dochází zápisem do listiny upisovatelů; náležitosti zápisu stanoví § 165 odst. 1 obchodního zákoníku2.6. emisní kurs nových akcií upsaných s využitím přednostního práva je upisovatel povinen splatit takto :2.6.1. 100 % (sto procent) jmenovité hodnoty upsaných akcií je upisovatel povinen splatit nejpozd 12.8.2008 - 29.12.2008
Mimořádná valná hromada Společnosti konaná dne 14.4.2008 přijala následující usnesení osnížení základního kapitálu: Základní kapitál Společnosti se snižuje očástku 30.000.000,- Kč (slovy: třicet milionů korun českých) způvodní částky 120.000.000,- Kč (slovy: stodvacet milionů korun českých). Základní kapitál Společnosti tak bude po snížení základního kapitálu činit 90.000.000,- Kč (slovy: devadesát milionů korun českých). Částka 29.267.000,- Kč (slovy: dvacetdevět milionů dvěstěšedesátsedm tisíc korun českých) bude použita kúhradě kumulované ztráty Společnosti azbylý rozdíl ve výši 733.000,- Kč (slovy: sedmsettřicettři tisíc korun českých) bude převeden do rezervního fondu vytvořeného dle ust. § 216a odst. 1 písm. b) obchodního zákoníku. Snížení základního kapitálu bude realizováno formou snížení jmenovité hodnoty všech akcií Společnosti ve stejném poměru, tj. a) u 100 (sto) kusů akcií na majitele ojmenovité hodnotě 10.000,- Kč (deset tisíc korun českých) se snižuje jmenovitá hodnota na 7.500,- Kč (sedm tisíc pětset korun českých) b) u 1.190 (tisíce jednostodevadesáti) kusů akcií na majitele ojmenovité hodnotě 100.000,- Kč (sto tisíc korun českých) se snižuje jmenovitá hodnota na 75.000,- Kč (sedmdesátpět tisíc korun českých). Snížení jmenovité hodnoty všech akcií Společnosti se provede vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích spodpisem členů představenstva oprávněných jednat jménem Společnosti. Lhůta kpředložení listinných akcií za účelem vyznačení nižší jmenovité hodnoty je stanovena na 30 dnů ode dne uveřejnění výzvy představenstva Společnosti kpředložení akcií na internetovém deníku www.KURZY.cz avObchodním věstníku. Pro počátek běhu lhůty je rozhodující pozdější zobou uveřejnění výzvy. 15.5.2008 - 29.12.2008
Mimořádná valná hromada rozhodla o zvýšení základního jmění o20.000.000,-Kč (slovy dvacetmilionů korun českých) ze současných100.000.000,- Kč (slovy stomilionů korun českých) na120.000.000,- Kč (slovy stodvacetmilionů korun českých takto: 9.9.1997 - 6.4.1998
vydáním 200 (slovy dvěstě) kusů nových listiných akcií znějícíchna majitele, každou o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč (slovystotisíc korun českých), s nimiž nejsou spojena žádná zvláštnípráva (kmenové akcie) 9.9.1997 - 6.4.1998
upisování akcií nad částku 20.000.000,- Kč (slovy dvacetmilionůkorun českých) se nepřipouští 9.9.1997 - 6.4.1998
nově vydané akcie budou upsány s využitím přednostního právastávajích akcionářů, místo pro vykonání přednostního práva upsatnové akcie společnosti je sídlo společnosti, lhůta pro vykonánípřednostního práva je 30 (slovy třicet) dnů, počátek běhu lhůtyje den následující po dni, kdy usnesení valné hromady o zvýšenízákladního jmění bude zapsáno do obchodního rejstříku, 9.9.1997 - 6.4.1998
Upisované akcie s využitím předostního práva jsou akcie v počtu200 kusů, každá o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč, znějící namajitele v listinné podobě, emisní kurs těchto akcií je100.000,- Kč 9.9.1997 - 6.4.1998
na jednu dosavadní akcii společnosti o jmenovité hodnotě10.000,- Kč lze upsat 0,02 (dvě setiny) nových akcií, na jednudosavadní akcii společnosti o jmenovité hodnotě 100.000,- Kč lzeupsat 0,2 (dvě desetiny) nových akcií 9.9.1997 - 6.4.1998
v případě, že počet upisovaných akcií stanovený podlepředchozího ustanovení tohoto usnesení není celým číslem,zaokrouhluje se počet upisovaných akcií směrem dolů, 9.9.1997 - 6.4.1998
upisovatelé splatí celý emisní kurs nově emitovaných akcií,který odpovídá jejich jmenovité hodnotě, poněžitým vkladem, a topřevodem na účet u Investiční a poštovní banky, a.s. číslo účtu100546545/5100, ve lhůtě 30ti (slovy třiceti) dnů, počátek běhulhůty je den následující po dni, kdy usnesení valné hromady ozvýšení základního jmění bude zapsáno do obchodního rejstříku, 9.9.1997 - 6.4.1998
akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, budouupsány akcionáři na základě dohody podle § 205 obchodníhozákoníku, 9.9.1997 - 6.4.1998
v případě, že některé akcie nebudou stále ještě upsány, budeuskutečněna veřejná výzva k upsání akicií, tato výzva obsahujícínáležitosti stanovené obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. budeuveřejněna vhodným způsobem představenstvem společnosti. 9.9.1997 - 6.4.1998
Aktuální kontaktní údaje Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
Kapitál Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
15.5.2008 - 3.11.2008
6.4.1998 - 15.5.2008
11.5.1995 - 6.4.1998
11.11.1994 - 11.5.1995
Sídlo Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
Praha 4 - Krč, Na Strži 1837/9, PSČ 14000 23.5.2008
Praha 4, Novodvorská 1010/14, PSČ 14201 7.2.2006 - 23.5.2008
Střelničná 1680 , 180 00 Praha 8 Česká republika
Praha 8, Střelničná 1680, PSČ 18000 31.1.2002 - 7.2.2006
Praha 8, Střelničná 1680/8 3.3.2000 - 31.1.2002
Opletalova 1337 , 110 00 Praha 1 Česká republika
Praha 1, Opletalova 1337/29, PSČ 11000 11.11.1994 - 3.3.2000
Předmět podnikání Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče 1.12.2014
Opravy silničních vozidel 22.9.2011
Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - vnitrostátní příležitostná osobní 22.9.2011 - 1.12.2014
činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 14.4.2006
realitní činnost 14.4.2006 - 22.9.2011
služby voblasti administrativní správy aslužby organizačně hospodářské povahy 14.4.2006 - 22.9.2011
správa aúdržba nemovitostí 14.4.2006 - 22.9.2011
provozování cestovní agentury 30.10.2003 - 22.9.2011
zprostředkování služeb 23.4.2002 - 22.9.2011
směnárenská činnost 23.4.2002 - 22.9.2011
provoz technických zásahových vozidel při sportovníchmotoristických podnicích, vyjma činností vyloučenýchzák.č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve zněnípozdějších předpisů 7.11.1997 - 22.9.2011
silniční motorová doprava nákladní 7.11.1997 - 22.9.2011
silniční motorová doprava osobní 7.11.1997 - 22.9.2011
Poskytování cestovních informací motoristické veřejnosti (vyjmačinností uvedených v příl. zák.č. 455/1991 Sb. o živnostenskémpodnikání) 16.2.1996 - 22.9.2011
Pronájem motorových vozidel 16.2.1996 - 22.9.2011
Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu 16.2.1996 - 22.9.2011
Reklamní a propagační činnost 16.2.1996 - 22.9.2011
Opravy motorových vozidel. 11.5.1995 - 22.9.2011
Agenturní činnost v oblasti kultury a sportu. 11.5.1995 - 22.9.2011
Výroba plastových identifikačních karet. 11.5.1995 - 22.9.2011
Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - vyjmazboží uvedeného v příl. zák. č. 455/91 Sb. a zboží tímtozákonem vyloučeného. 11.11.1994 - 22.9.2011
vedení firmy Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
Statutární orgán Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
Ing. Karel Ortcykr 11.11.1994 - 11.5.1995
Erbenova 878 , Mladá Boleslav Česká republika
Oldřich Čech 11.11.1994 - 11.5.1995
Klatovská 101 , Plzeň Česká republika
Ing. Zdeněk Červenka 11.5.1995 - 7.11.1997
Dr. Roman Ječmínek 11.11.1994 - 30.11.1998
Údolní 315 , Praha 4 Česká republika
Ing. Michal Habart 7.11.1997 - 28.9.1999
Ing. Petr Bold 30.11.1998 - 28.9.1999
Ing. Petr Bold 11.5.1995 - 3.3.2000
Ing. Petr Bold 3.3.2000 - 3.3.2000
Ing. Antonín Charouz 30.11.1998 - 24.4.2003
Ing. Milan Musil 28.9.1999 - 24.4.2003
Zlatníky 163 , Dolní Břežany Česká republika
Ing. Petr Bold 3.3.2000 - 24.4.2003
Ing. Petr Bold 24.4.2003 - 4.8.2003
Ing. Oldřich Perutka 24.4.2003 - 4.8.2003
Ing. Jindřich Pich 24.4.2003 - 4.8.2003
Ke skále 182 , Praha 4 Česká republika
Ing. Petr Bold 4.8.2003 - 26.3.2004
Ing. Igor Mandík 4.8.2003 - 26.3.2004
Bánov 420 , Bánov Česká republika
Ing. Oldřich Perutka 4.8.2003 - 3.11.2004
Ing. Jindřich Pich 4.8.2003 - 3.11.2004
Ing. Ivo Videnka 26.3.2004 - 3.11.2004
Alšova 581 , 708 00 Ostrava Česká republika
Radko Ječmínek 4.8.2003 - 1.8.2005
Údolí 315 , 140 00 Praha 4 Česká republika
Ing. Karel Březina 26.3.2004 - 1.8.2005
Ruská 180 , 100 00 Praha 10 Česká republika
Ing. Stanislav Trykar 3.11.2004 - 1.8.2005
Mgr. Jaroslav Chýle 3.11.2004 - 1.8.2005
U zastávky 1535 , Praha 4 Česká republika
Ing. Martin Drinka 3.11.2004 - 1.8.2005
Ing. Josef Přibyl 1.8.2005 - 11.9.2007
Ing. Jana Rudolfová 1.8.2005 - 11.9.2007
Josef Řehoř 1.8.2005 - 11.9.2007
Ohradní 1359 , 140 00 Praha 4 - Michle Česká republika
JUDr. Milena Vondráková 1.8.2005 - 11.9.2007
Doc.Ing. Antonín Kopecký CSc. 1.8.2005 - 11.9.2007
Ing. Josef Přibyl 11.9.2007 - 21.8.2009
Ing. Jana Rudolfová 11.9.2007 - 21.8.2009
Doc.Ing. Antonín Kopecký CSc. 11.9.2007 - 21.8.2009
Ing. Josef Přibyl 21.8.2009 - 22.9.2011
Ing. Jana Rudolfová 21.8.2009 - 22.9.2011
Doc.Ing. Antonín Kopecký CSc. 21.8.2009 - 22.9.2011
Ing. Josef Přibyl 22.9.2011 - 4.9.2014
Ing. Jana Rudolfová 22.9.2011 - 4.9.2014
Doc.Ing. Antonín Kopecký CSc. 22.9.2011 - 1.12.2014
Ing. Josef Přibyl 4.9.2014 - 1.12.2014
Ing. Jana Rudolfová 4.9.2014 - 1.12.2014
Dozorčí rada Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
JUDr. Jan Kňourek 11.11.1994 - 11.5.1995
Čihákova 26 , Praha 9 Česká republika
Pavel Strapko 11.11.1994 - 11.5.1995
Tatarkova 732 , Praha 4 Česká republika
Ing. Dalibor Mošovský 11.5.1995 - 7.11.1997
Ing. Petr Voneš 11.5.1995 - 7.11.1997
Barounova 2028 , Praha 4 - Chodov Česká republika
JUDr. Vladimír Zavadil 7.11.1997 - 7.11.1997
Ing. Zdeněk Bočan 11.11.1994 - 6.4.1998
Rytířova 776 , Praha 4 Česká republika
Ing. Jiřina Neprašová 7.11.1997 - 6.4.1998
Ing. Zdeněk Bočan 6.4.1998 - 30.11.1998
Ing. Jiřina Neprašová 6.4.1998 - 28.9.1999
Ing. Milan Habart 28.9.1999 - 3.3.2000
K vrbě 522 , Praha 10 - Kolovraty Česká republika
Ing. Stanislav Trykar 7.11.1997 - 24.4.2003
Mgr. Milan Kolanda 30.11.1998 - 24.4.2003
Třeboradická 1076 , Praha 8 Česká republika
Ing. Jan Kolací 3.3.2000 - 24.4.2003
Dělnická 561 , Čelákovice Česká republika
Ing. Stanislav Trykar 3.3.2000 - 24.4.2003
Dr. Ján Lučan 24.4.2003 - 4.8.2003
Čistá 79 , Svitavy Česká republika
Ing. Marek Ditz 24.4.2003 - 4.8.2003
Ing. Stanislav Trykar 24.4.2003 - 12.6.2004
Dr. Ján Lučan 4.8.2003 - 12.6.2004
Ing. Marek Ditz 4.8.2003 - 12.6.2004
Ing. Miloslav Vlček 12.6.2004 - 1.8.2005
Jiráskova 33 , Konice Česká republika
Ing. Vladimír Doležal 12.6.2004 - 1.8.2005
Jana Srba 1241 , 104 00 Praha 10 Česká republika
Alena Kvardová 12.6.2004 - 7.2.2006
Zlenická 882 , 104 00 Praha 10 Česká republika
Ing. Jaroslava Vaňková 24.8.2005 - 7.2.2006
Na Hroudě 1315 , 100 00 Praha 10 - Strašnice Česká republika
Bedřich Danda 1.8.2005 - 11.9.2007
Nikoly Tesly 1093 , 160 00 Praha 6 - Dejvice Česká republika
Josef Černý 7.2.2006 - 15.4.2008
Mělnická 13 , 250 02 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Česká republika
Jindřiška Halašová 28.8.2006 - 12.8.2008
Bedřich Danda 11.9.2007 - 21.8.2009
JUDr. Jiří Podzimek 15.4.2008 - 9.9.2010
Pavel Kuchálik 12.8.2008 - 9.9.2010
JUDr. Jiří Podzimek 9.9.2010 - 31.3.2011
Blanka Bezděková 21.8.2009 - 22.9.2011
Ing. Lenka Raková 9.9.2010 - 14.8.2013
Jan Procházka 23.5.2011 - 1.12.2014
U školky 577 , 149 00 Praha 4 Česká republika
Jaroslava Vaníčková 22.9.2011 - 1.12.2014
Sbírka Listin Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
B 2787/SL 59 účetní závěrka [2014], výroční zpráva [2014], zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2014 7.9.2015 16.9.2015 49
B 2787/SL 58 ostatní zápis z jednání Městský soud v Praze 23.10.2014 31.10.2014 18.11.2014 3
B 2787/SL 57 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 693/2014 Městský soud v Praze 23.10.2014 31.10.2014 18.11.2014 21
B 2787/SL 56 účetní závěrka [2013], výroční zpráva [2013], zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 11.9.2014 6.11.2014 47
B 2787/SL 55 stanovy společnosti bez data Městský soud v Praze 1.9.2014 26.9.2014 19
B 2787/SL 54 účetní závěrka [2012], výroční zpráva [2012], zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 19.9.2013 4.10.2013 49
B 2787/SL 53 ostatní zápis ze zasedání představenstva Městský soud v Praze 10.7.2013 15.7.2013 21.8.2013 1
B 2787/SL 52 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 10.7.2012 6.8.2012 58
B 2787/SL 50 výroční zpráva r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 6.10.2011 21
B 2787/SL 49 účetní závěrka, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora r. 2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 6.10.2011 36
B 2787/SL 48 ostatní zápis z řádné VH Městský soud v Praze 28.6.2011 6.10.2011 18
B 2787/SL 47 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 15.7.2010 18.7.2010 58
B 2787/SL 46 podpisové vzory 3x Městský soud v Praze 20.7.2009 20.8.2009 18.9.2009 3
B 2787/SL 45 ostatní -zápis o řádné VH Městský soud v Praze 24.9.2009 20.8.2009 18.9.2009 10
B 2787/SL 44 ostatní -zápis z mim.jed.představ. Městský soud v Praze 17.7.2009 20.8.2009 18.9.2009 1
B 2787/SL 43 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora - r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 17.7.2009 21.7.2009 60
B 2787/SL 42 účetní závěrka, výroční zpráva r.2007+audit+zpr.o vzt. Městský soud v Praze 31.12.2007 30.10.2008 12.11.2008 62
B 2787/SL 41 stanovy společnosti Městský soud v Praze 30.6.2008 30.10.2008 12.11.2008 20
B 2787/SL 40 notářský zápis NZ 830/2009 Městský soud v Praze 23.10.2008 29.10.2008 8
B 2787/SL 39 notářský zápis NZ 509/2008 Městský soud v Praze 8.7.2008 22.8.2008 16
B 2787/SL 38 stanovy společnosti Městský soud v Praze 1.7.2008 11.8.2008 17
B 2787/SL 37 notářský zápis NZ 244/2008 Městský soud v Praze 14.4.2008 13.6.2008 32
B 2787/SL 36 stanovy společnosti Městský soud v Praze 12.5.2008 13.6.2008 16
B 2787/SL 35 podpisové vzory Městský soud v Praze 2.4.2008 11.4.2008 21.5.2008 1
B 2787/SL 34 účetní závěrka, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora -příloha k VZ Městský soud v Praze 31.12.2006 10.7.2007 24.7.2007 36
B 2787/SL 33 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva auditora r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 10.7.2007 24.7.2007 28
B 2787/SL 32 stanovy společnosti Městský soud v Praze 27.6.2007 10.7.2007 24.7.2007 19
B 2787/SL 31 stanovy společnosti Městský soud v Praze 27.6.2006 25.8.2006 4.9.2006 19
B 2787/SL 30 notářský zápis -NZ247/06 Městský soud v Praze 28.6.2006 25.8.2006 4.9.2006 18
B 2787/SL 29 účetní závěrka, výroční zpráva r.2005+audit+zpr.o vzt. Městský soud v Praze 31.12.2005 30.6.2006 4.7.2006 0
B 2787/SL 28 notářský zápis -NZ505/05 Městský soud v Praze 13.12.2005 17.2.2006 0
B 2787/SL 27 ostatní -zápis z jednání VH Městský soud v Praze 12.12.2005 17.2.2006 0
B 2787/SL 25 účetní závěrka r. 2004+audit+zpr.o vzt. Městský soud v Praze 31.12.2004 21.6.2005 15.7.2005 0
B 2787/SL 24 ostatní - zápis z jednání mim. VH Městský soud v Praze 6.11.2003 23.3.2005 0
B 2787/SL 23 notářský zápis NZ 428/2004 Městský soud v Praze 25.6.2004 23.3.2005 0
B 2787/SL 22 notářský zápis NZ 25/2004 Městský soud v Praze 19.1.2004 23.3.2005 0
B 2787/SL 21 stanovy společnosti 2x Městský soud v Praze 25.6.2004 23.3.2005 0
B 2787/SL 20 podpisové vzory 3x Městský soud v Praze 23.3.2005 0
B 2787/SL 19 účetní závěrka, výroční zpráva r.2003+audit+o vztazích Městský soud v Praze 31.12.2003 16.8.2004 31.8.2004 0
B 2787/SL 17 ostatní -zpráva o vztazích za rok 2002 Městský soud v Praze 31.3.2003 29.7.2003 27.8.2003 0
B 2787/SL 13 účetní závěrka za rok 2001 + audit Městský soud v Praze 26.4.2002 7.10.2002 7.10.2002 0
B 2787/SL 12 ostatní -zpráva o vztazích za rok 2001 Městský soud v Praze 29.3.2002 7.10.2002 7.10.2002 0
B 2787/SL 11 výroční zpráva za rok 2001 Městský soud v Praze 31.12.2001 7.10.2002 7.10.2002 0
B 2787/SL 16 notářský zápis, stanovy společnosti NZ714/2001 Městský soud v Praze 5.11.2001 30.9.2002 0
B 2787/SL 15 notářský zápis, stanovy společnosti NZ111/2001 Městský soud v Praze 28.6.2001 30.9.2002 0
B 2787/SL 14 účetní závěrka, výroční zpráva +audit r.2000 Městský soud v Praze 31.12.2000 30.9.2002 0
B 2787/SL 9 ostatní -návrh na změnu stanov Městský soud v Praze 21.5.1998 21.11.2000 0
B 2787/SL 8 notářský zápis, stanovy společnosti Městský soud v Praze 23.11.1999 21.11.2000 0
B 2787/SL 10 stanovy společnosti Městský soud v Praze 29.1.1998 21.11.2000 0
B 2787/SL 6 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 268/98+ÚZ.r.1997,1998 Městský soud v Praze 21.5.1998 0
B 2787/SL 5 notářský zápis NZ 70/98 Městský soud v Praze 23.1.1998 0
B 2787/SL 4 notářský zápis NZ 714/97 Městský soud v Praze 20.10.1997 0
B 2787/SL 3 notářský zápis NZ 292/97 Městský soud v Praze 18.8.1997 0
B 2787/SL 2 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 171/97+ÚZ r.1996 Městský soud v Praze 29.5.1997 0
Živnosti a provozovny Autoklub Bohemia Assistance, a.s.
1000217981
1000217973
1000218007
1012249026
Sládkova 2666/27, Ostrava 702 00
1012249000
1012249034
1012248992
1012249018
Živnost č. 8 Výroba plastových idetifikačních karet
Živnost č. 9 Agenturní činnost v oblasti kultury a sportu
Živnost č. 12 Poskytování cestovních informací motoristické veřejnosti (vyjma činností uvedených v příl. zák.č.455/91 Sb., o živnostenském podnikání)
Živnost č. 14 Provoz technických zásahových vozidel při sportovních motoristických podnicích, vyjma činností vyloučených zák.č.455/91 Sb., o živnost. podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
Živnost č. 15 Silniční motorová doprava nákladní -vnitrostátní a mezinárodní s vozidly bez omezení celkové hmotnosti
Živnost č. 16 Silniční motorová doprava osobní -příležitostná provozovaná osobními vozidly, resp.motocykly
Autoklub Bohemia Assistance, a.s. - 61859559 - Praha
Autoklub Bohemia Jičín v AČR - 15057585 - Lužany
AUTOKLUB BOHEMIA SPORT v AČR - 75057930 - Sosnová |
https://firmy.euro.cz/subjekt-barevny-svet-cz-s-r-o-26314851 | 2020-07-13T08:59:49 | [
" zákona č. 101",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud "
] | BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. IČO: 26314851, Jihlava, výpis z rejstříku (13.07.2020) | Euro.cz
Firma BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. IČO 26314851
BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík.
BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. (26314851) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Havlíčkova 206, 586 01 Jihlava Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 8. 3. 2003 a je stále aktivní. BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. má více provozoven a tři živnosti.
Jako zdroj dat o BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. nám sloužily tyto stránky:
Detailní informace o BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. na Justice.cz
Detailní informace o BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. na rzp.cz
Výpis dat pro BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů.
Základní údaje BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
C 42889
26314851
Aktuální kontaktní údaje BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
Kapitál BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
Sídlo BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
Havlíčkova 206 , 586 01 Jihlava Česká republika
Nové sady 177/6 , Jihlava 586 01 25.9.2003 - 30.12.2009
Srázná 20 , 586 01 Jihlava Česká republika
8.3.2003 - 25.9.2003
Předmět podnikání BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
Silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně 4.1.2010
návrhářská, designerská a aranžérská činnost 9.4.2004 - 4.1.2010
podlahářství 9.4.2004 - 4.1.2010
silniční motorová doprava nákladní 9.4.2004 - 4.1.2010
správa a údržba nemovitostí 9.4.2004 - 4.1.2010
specializovaný maloobchod 8.3.2003 - 4.1.2010
velkoobchod 8.3.2003 - 4.1.2010
výroba oděvů a oděvních doplňků (kromě kožešinových) 8.3.2003 - 4.1.2010
vedení firmy BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
Statutární orgán BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
Způsob jednání: Za společnost jedná a podepisuje každý z jednatelů samostatně. 30.12.2009
Způsob zastupování: Za společnost jedná a podepisuje samostatně jednatel. 8.3.2003 - 30.12.2009
Martina Křížová 30.12.2009
Palackého 1290/31 , Jihlava 586 01
Ladislav Mazač 18.8.2017
Stará cesta 5230 24, 586 01 Jihlava Česká republika
Vlastimil Petr 8.3.2003 - 25.9.2003
Školní 684 , Luka na Jihlavou Česká republika
Ladislav Urban 25.9.2003 - 30.12.2009
Mahenova 2435/26 , Jihlava 586 01
Ladislav Mazač 30.12.2009 - 18.8.2017
Telečská 1820 , 586 01 Jihlava Česká republika
Sbírka Listin BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
C 42889/SL 18 účetní závěrka -k 31.3.2011 Krajský soud v Brně 30.9.2011 6.12.2011 7
C 42889/SL 17 účetní závěrka -k 31.3.2010 Krajský soud v Brně 7.9.2010 6.12.2011 7
C 42889/SL 16 účetní závěrka -k 31.3.2009 Krajský soud v Brně 30.9.2009 6.12.2011 7
C 42889/SL 15 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 21.12.2009 4.1.2010 2
C 42889/SL 12 notářský zápis -spol. smlouva, NZ 329/09 Krajský soud v Brně 21.12.2009 4.1.2010 10
C 42889/SL 11 účetní závěrka 2007 Krajský soud v Brně 30.9.2008 6.11.2008 7
C 42889/SL 10 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Brně 2.7.2007 29.7.2008 7
C 42889/SL 9 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Brně 17.3.2006 7.3.2007 7
C 42889/SL 8 účetní závěrka 2004 Krajský soud v Brně 30.6.2005 7.3.2007 6
C 42889/SL 7 účetní závěrka 2003 Krajský soud v Brně 30.6.2004 7.3.2007 4
C 42889/SL 6 notářský zápis -spol. smlouva Krajský soud v Brně 18.2.2004 19.3.2004 12
C 42889/SL 5 podpisové vzory - VP Krajský soud v Brně 10.4.2003 25.8.2003 1
C 42889/SL 3 notářský zápis - rozhodnutí VH Krajský soud v Brně 10.4.2003 25.8.2003 13
C 42889/SL 2 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 31.10.2002 1.4.2003 1
C 42889/SL 1 notářský zápis -zakl. listina Krajský soud v Brně 31.10.2002 1.4.2003 8
Havlíčkova 206/58, Jihlava 586 01
Živnosti a provozovny BAREVNÝ SVĚT CZ s.r.o.
1000828816
1011934639 |
http://blog.aktualne.cz/blogy/milan-kubr.php?itemid=5245 | 2020-01-20T14:57:22 | [
" soud ",
" čl. 352",
" soud ",
" čl. 352",
" čl. 3",
" čl. 10",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" čl. 2",
" čl. 10",
" soud ",
" soud "
] | 02. 12. 2008 | 17:13
Přečteno 12389 krát
Se stanoviskem Ústavního soudu je dobré si srovnat i odlišný minoritní názor – euroskeptické strašení ztrátou české státní suverenity vinou Evropské unie, které se již dlouho vine jako červená niť projevy prezidenta Klause a jeho souputníků, a které dle očekávání bylo také hlavním znakem jeho vystoupení před Ústavním soudem.
Bohužel, laik si jen těžko dělá vlastní názor na to, jak se to se suverenitou skutečně má, k čemu je dobrá a kolik jí vlastně člověk ke svému štěstí potřebuje. Jde-li o státní či národní suverenitu, máme tendenci myslet srdcem, nikoli hlavou. Všetečné otázky se bojíme klást, abychom nevypadali jako hlupáci nebo cynici necitelní k osudu vlastního národa, který si svou suverenitu musel v bojích s cizáky tak těžce vydobýt. Podceňovati suverenitu a pochybovati o ní se nesluší.
Politikům se proto se suverenitou výborně pracuje, ať stojí na křídle pravém, levém nebo jen svém vlastním. Nepotřebují k tomu analýzy ani pohled do budoucna. Stačí hledět do minula a hrozit, že přijdeme o něco nekonečně cenného, co máme a co nám patří. A není tomu tak jen v Česku. "Žonglování se slovy má jediný cíl: udržovat veřejné mínění v iluzi suverenity, která ve skutečnosti už dávno neexistuje", napsal nedávno zkušený švýcarský diplomat (Franz von Däniken, NZZ 24. 8. 2008).
I laik však pozná, že politici pracují nejraději s jakýmsi mlhavým, blíže nedefinovaným a do hávu vznešenosti baleným až mystickým ideálem suverenity, a že ho drží od prostého občana co nejdále a za žádnou cenu ho nenechají snést na zem, kde by mohl být profanován příliš věcnými otázkami a námitkami různých šťourů.
Takových otázek, které nám mohou přiblížit přízemní realitu suverenity na rozdíl od její euroskeptiky i jinými populistickými proudy pěstované iluze, je dlouhá řada.
Ty hlavní připomněl Ústavní soud ve svém rozhodnutí. V současném světě převládá globalizace, propojenost a vzájemná závislost a tomu musí odpovídat i zásadní rozhodování o podmínkách, pravidlech, vztazích a sítích, bez něhož by dnes už nic nemohlo fungovat. Tedy něco jako sdílená a vzájemně koordinovaná suverenita, včetně dobrovolného a někdy i nuceného přenosu prvků státní suverenity na nadnárodní a mezistátní úroveň.
Přitom se samozřejmě musí čelit riziku vydávání zájmů mocných za zájmy společné – to je ovšem obecný problém politiky, dobře známý i na její národní úrovni. Suverenita daňových rájů je například respektována a existence jejich málo průhledných finančních systémů tolerována nikoli z principiálních důvodů nebo z nějakého ohledu na svobodu podnikání, nýbrž jen proto, že to stále ještě vyhovuje silným finančním skupinám i četným vládám. S vydáváním trestně stíhaných podvodníků uprchlých do jiných suverénních států a státečků je to podobné.
Vlastnictví je přitom jeden z hlavních a přitom nejméně prozkoumaných a doceňovaných faktorů reálné suverenity. Bohužel, mnohým hlučným obhájcům suverenity toto ještě nedošlo nebo o tom raději mlčí. Jako kdyby se svrchovanost vykonávala jen vydáváním právních textů a vyvěšováním vlajek.
Vyberme namátkou příklad – třeba obyčejné české pivo. Člověk by si mohl myslet, že národ pivařů, držitel výsostného označení „České pivo“, bude úzkostlivě lpět na maximální suverenitě ve všem, co se týká piva a jeho kvality, ale chyba lávky. Tedy v pití piva si vedeme ještě poměrně suverénně, co však ve výrobě, distribuci, mezinárodním marketingu a dalším rozvoji sektoru? Kde se rozhoduje o budoucnosti „Českého piva“ a nejdůležitějších pivovarů a kam plynou zisky z výroby a prodeje českého piva? A co když zprivatizovaný Budvar jednou spadne do klína nežádoucích zahraničních investorů a ti ho jako suverénní majitelé zruinují? Bude to mít nějaký vliv na reálnou suverenitu? Nebo tu není žádná souvislost? Co když si Budvar koupí přímo nebo oklikou jeden ze zahraničních tzv. "suverénních" (státních) fondů? Co když české pivo přestane "vařit" stát český, jak požadují někteří ideologicky kovaní političtí estéti, a místo něj ho přímo v Budějicích začne vařit nějaký stát středovýchodní nebo asijský? Bude to zásah cizí mocnosti do české suverenity nebo "business as usual"?
Leckdo odpoví, že v případě piva o nic nejde a že to je vlastně úplně jedno. Co však vládou ohlašovaná privatizace ruzyňského letiště? Nepatří kontrola a rozvoj základních dopravních tepen a uzlů země mezi oblasti, nad nimiž je v současných podmínkách žádoucí vykonávat neoslabenou a bedlivou suverenitu na základě průzračných vlastnických poměrů, a to z mnoha strategických a bezpečnostních důvodů?
A co Václavské náměstí? Je správné se tázat, zda český stát ještě vykonává reálnou a nikoli jen slábnoucí papírovou suverenitu nad srdcem matičky Prahy, když tam už dnes polovinu budov vlastní cizinci (Ekonom 45/2008) a zřejmě se to brzy přehoupne přes půlku? Existuje v takovém případě nějaká přípustná či rozumná míra vlastnické kontroly ze zahraničí nebo je hloupé a nepřístojné se na něco takového ptát?
Tím jsme se dostali k delikátní otázce vztahů mezi suverenitou a jinými společensko-politickými hodnotami a koncepty, jako jsou mocenské a vlastnické zájmy, národní zájmy, lidská práva, svoboda, právo na sebeurčení, historická práva apod. Vcelku platí, že i v kontextu těchto různých vztahů jsou iluze a realita suverenity dvě různé věci a že principy a dohody jsou v politice důležité, za každou cenu se však dodržovat nemusí a také se nedodržují, pokud převáží nějaký jiný mocenský či politický zájem. Viz "humanitární bombardování" suverénní Jugoslavie atd. atd. atd. Nevšiml jsem si, že by politici žádali v podobných případech ústavní soudy zainteresovaných zemí o nějaké vyjádření.
S propastí mezi iluzí a realitou suverenity se setkáváme dnes a denně. Politici básní o nedotknutelnosti a suverénní ochraně státního území, zatímco se množí nekontrolované satelitní pozorování a mapování, sledování komunikací na internetu, odposlechy a záznamy telefonních hovorů, kontroly bankovních účtů a převodů, cizí vojenské základny a radary i čilé dovádění různých tajných služeb a mafií.
Nasloucháme stížnostem na bruselské zásahy do národní legislativy, přitom se však ukazuje, že více takových zásahů a závazných direktiv by kvalitě české legislativy i správy věcí veřejných často jen prospělo. Je stále ještě mnoho oblastí, kde je naše státní suverenita neomezená, a takovou zůstane i po ratifikaci Lisabonské smlouvy, ke kvalitě zákonodárství a správy státu to však nijak viditelně nepřispívá. Nestačí jen volat po větší míře suverenity!
Mám pocit, že jsme tu suverenitu již dávno ztratili.
Nebo přesněji, my jsme někdy nějakou měli ??
Zatím si s námi vždy někdo tzv. vytřel ...
Takový pidistáteček jako je naše ČR si nikdy nemůže příliš vyskakovat. To je pouhá iluze.
Také nechápu, proč se prezident stále skovává za Irsko !! Proč čeká až Irsko změní názor ?
To je také důkaz naší zkreslené "suverenity".
Buď LS schválíme nebo ne !
Ale dle našeho rozhodnutí, ne dle rozhodnutí Irska.
My se neumíme rozhodnout sami, pane prezidente ???????????
02. 12. 2008 | 17:26
Javite, javite
Vy neznáte úsloví:
I s malým Kašpárkem se dá hrát velké divadlo?
02. 12. 2008 | 17:53
Už dlouho jsem na tomto blogu nečetl něco tak trefného a racionálního.A teď čekám štěkot obvyklých pravicových oříšků a různých Kalousků,schovávajících seznamy uživatelů daňových rájů do šuplíku,nebo typicky přihlouple tvrdit,že stát neumí vařit pivo(a proto Budvar zprivatizujem nějakým kujónům).Vidíte,že přednáší -li 2 lidé na VŠE je to totéž a není to totéž!
Pěkně napsaný článek. Ovšem vy sám píšete " Komentář Ústavního soudu ... je v dané situaci skvěle koncipovaný .." zřejmě tedy v jiné situaci už by tak vynikající (skvělý) nebyl.
A právě to mě trochu děsí. Až nám bude nařizovat někdo nevím kdo, abychom dělali (či nedělali) to nevím co. Tj. jen houšť větší toky výsledků naší práce pryč z naší republiky.
A to je smutné. Nebo - bude smutné. Jsem zvědav na to jak se budeme z této byrokratické závislosti vymaňovat.
02. 12. 2008 | 18:07
(Právní analýza Lisabonské smlouvy):
02. 12. 2008 | 18:33
Díky za vámi uvedený odkaz na "právní rozbor" ještě více mě utvrdil v potřebnosti Lisabonské smlouvy - právě abychom si zachovali suverenitu - tj byli schopni (spolu)rozhodvat o dění u nás, nikoli být závislí na vlmocích či z úrovně národního státu síly ČR nekontrolovatelným globálním dějům.
Článek Milana ubra je výborný svojí věcností, díky.
02. 12. 2008 | 18:56
Nesuhlasim sice s Vasim poslednym odstavcom, ale tento clanok je za poslednu dobu jeden z najlepsich, ked nie najlepsi na uvedenu temu. Komu cest, tomu cest! Ani radsej necitam Vase kurikulum, aby som sa nedal nejako ovplyvnit v mojom komentari:-).
02. 12. 2008 | 19:13
Prezident Klaus si udělal ze suverenity svůj vlastní majetek. Sám sebe pasoval na jejího výsadního obhájce proti zlé hydře EU. Klasická ukázka toho, že nejprve je třeba uměle vytvořit problém a pak jeho řešením získávat body.
02. 12. 2008 | 19:55
Podle mě nejkvalitnější článek, který byl na téma "Lisabonské smlouvy a tzv. ztrátě suverenity" u nás napsán. Patřil by na titulní stránku prestižního deníku, kdyby u nás takový deník existoval.
02. 12. 2008 | 20:02
Pojmy jako státní suverenita,vlast,národní hrdost,a mnoho dalších společenských výrazů jedinečnosti,vyjímečnosti,už dávno ztratilo na významu,ne-li na smyslu.
Mnohokrát v životě jsem se rval za svoje pravdy,abych posléze konstatoval omyl.Domnívám se ,že nejsem žádnou vyjímkou, jsem normální řadový občan podléhající stejným emocím,pohnutkám jako vy všichni ostatní.Zajisté,-je třeba chránit svoje,místní,i"národní" zájmy.
Ale.....!Je třeba kvalifikovat význam akce v kontextu objektivního posouzení dané situace.(příklad s pivem je příznačný).Stejně bychom mohli pokračovat s úrovní zemědělské výroby,ocelárnami,sirkárnou,sklárnami,textilním průmyslem a ......českou politikou v Evropském(světovém)kontextu.
Konstatováním,že všechno zlé je k něčemu dobré,možná naštvu více lidí,avšak uvažujme spolu:
* není vhodné čurat proti větru.
* kdo chce s vlky jíti, musí s nimi výti.
* není člověk ten,aby vyhověl lidem všem.
* mnoho psů - zajícova smrt.
* kdo nejde s námi - jde proti nám.
* šedivost je pouhá realita střetu kontrastů bílé s černou.
Tak bychom mohli pokračovat.Chci tím jen říci,že k tomu abychom mohli žít svoje životy podle svých představ potřebujeme více než chytrou hlavu a pracovité ruce.Ne každému přeje štěstí,mnozí zemřou dříve než mohou užít krás světa a výsledků vlastního snažení.
Nekazme si život přílišným lpěním na mnohdy nepodstatných maličkostech.Chléb bude vždy o dvou kůrkách a láska se nedostaví převažuje-li v mysli nenávist, primitivismus a nesnesitelná lehkost rozhodování.
Jak říká pan Kubr.Mnohým formám řízení tohoto postkomunistického státu by bruselský zásah pomohl k lepšímu.
Je to možná i naše jediná naděje.
02. 12. 2008 | 20:24
Ono to tak s tou pochybnou suverenitou je už dnes.
Kdyby se většina vlastníků (zahraničních investorů) dnes v době ekonomické krize (hypoteticky) rozhodla, že odejde vydělávat někam jinam a zavřela tu podniky, octne se pak většina nás suverénních Čechů v úplném vzduchoprázdnu, neb už dnes nám skoro nic nepatří.
Zůstali bychom tu jako lidi na Ukrajině - bezmocní, bez práce a kolem nás by tu ležel jen samý mrtvý investiční majetek, který by si nikdo nemohl koupit. Dokonce ani stát by si to nemohl koupit - jenom zestátnit. Tak co je to za stát, který nemá žádnou rezervu, je zadlužený, nemá žádný majetek a žije jen z vidiny budoucích příjmů.
Pak bychom měli pouze jedinou šanci - odstěhovat se někam pryč.
02. 12. 2008 | 20:28
Pavel Špaček napsal(a):
Ano, právě ony zmiňované zásahy do našich nedokonalých zákonů, do zkorumpovaneho soudnictví a vůbec do celého právmího systému jsou dle mého názoru největším důvodem k tomu humbuku kolem lisabonské smlouvy. Klaus si velice dobře uvědomuje to, že dopustil legálně rozkrádat naší republiku.
02. 12. 2008 | 20:46
Vaše hypotézy nemusí zůstat hypotézami. Na Západě (Německo, Rakousko,...) už k nim dochází delší dobu. Kvůli vysokým výrobním nákladům (mzdy, zdravotní a jiná pojištění pracovníků) a kvůli daňovým výhodám se stěhují firmy do států bývalého východního bloku. Do stejné situace by se jednou mohla dostat i Česká republika, ze které se podnikatelé budou "stěhovat" po čase za výhodnějšími podmínkami do levnějších států, kde se dá víc vydělat (Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Gruzie, Černá hora (Monte Negro) a pod.)
Už i Američané pochopili ten nesmysl, co dopustili, když téměř veškerý textilní a elektronický průmysl "odešel" do Číny, Vietnamu, Hondurasu atd. Nejen ztráta pracovních příležitostí, ale kolikrát i ztráta kvality (zvláště textil a obuv) je příčinou k zamyšlení a podnětem k jednání státní politiky.
02. 12. 2008 | 20:49
pANE kUBR,
Váš pohled je bohužel velice realistický a vcelku dokazuje, že pojem národ a stát ztrácí jakýkoliv význam a že tedy nezadržitelně v "této zemi" vyklízíme jednu pozici za druhou a nabízí se otázka, kam půjdu naši potoci, pokud nějací budou. Zbývá ještě B, které jste neřekl: Pojmy občanská společnost a demokracie jsou jen fraškou.
02. 12. 2008 | 21:42
Hezky konejšivý článek.Proč se vzpouzet,stejně nám tu nic už nepatří...
Přesně v duchu počínání našich vlád od r.89.
Zadlužení,konkurs,likvidace státu.Národ,který se dvakrát za století nepostavil na odpor, je primárním kandidátem.
Cesta nejmenšího odporu.Lidé jsou apatičtí.
Nějaký cizinec,vlastnící barák na Václaváku,nebo pivovary si stále nemůže dělat co chce,jsme stále ještě svrchovaná země.Na papíře.Dokud nepodepíšeme.
Až mu ale tahle země bude patřit,pak si bude chodit po chodníku,a domorodci budou muset chodit vedle.Do té doby,než se vyřeší,co s námi.
Tohle území jsme si dokázali jakž takž udržet tisíc let,škrtem pera dáme v plen bůhvíkomu s bůhvíjakými plány.
Supi se slétají,nebojte,že není zájem.
Pan president je tady jediný,který se svoji přísaze nezpronevěřil.
Důkazem pravdy jeho tvrzení je neuvěřitelné štvaní medií.
Ostatní činitélé jsou jen přisluhovači cizích zájmů,placení agitátoři,anebo prosté duše,které jim věří.
Zajímavé je,jak naši vyjednavači vyjednali podmínky pro zemědělce(na obzoru zadlužení,ztráta půdy a likvidace).
Podmínky vstupu do EU-žádné,územní záruky-žádné.
Úspěchy v podezřelých arbitrážích-žádné.
Jsme pod vedením lidí,kteří to tu přivádějí na buben podle pravidla čím hůř,a čím dřív,tím líp.
Co takhle namísto hysterie zkusit fakta:
Pokud jde o čl. 352 odst. 1 SFEU (druhá námitka Senátu), Ústavní soud konstatoval, že přenos tzv. ústavní kompetenční kompetence na mezinárodní organizaci by byl nepřípustný. To se však v případě Lisabonské smlouvy nestane: změna primárních smluv bude i nadále možná jen za souhlasu všech států EU, kteří tak zůstávají jejich pány, výslovně je navíc zakotvena možnost vystoupení z EU (čl. 50 SEU).
Nic na tom nemění ani tzv. doložka flexibility dle čl. 352 odst. 1 SFEU; možnost přijmout takové opatření je totiž omezena na cíle vymezené čl. 3 SEU a zúžena také s ohledem na prohlášení č. 41 a 42 obsažené v závěrečném aktu mezivládní konference k Lisabonské smlouvě. V případě doložky flexibility tedy nejde o blanketní normu, která by umožňovala obcházet čl. 10a Ústavy; v tomto aspektu shledal Ústavní soud za dostatečný i institucionální rámec kontroly výkonu přenesených pravomocí, jak vyplývá z praxe orgánů EU a z judikatury Soudního dvora ES. Ústavní soud poznamenal, že Lisabonská smlouva zcela ponechává na ústavních strukturách členských států, jakým způsobem zajistí respektování principu subsidiarity při rozhodování v rámci doložky flexibility. Český zákonodárce tak má prostor pro přijetí příslušné právní úpravy, která bude v souladu s ústavním pořádkem.
02. 12. 2008 | 21:54
Do hysterie mám daleko,nemám dělohu.
Fakta jak já je vidím,jsou ta,že stejní lidé hýbou EU i USA.
Tam se podívejte,co provedli s ústavou,a jaké zajímavé zákony v poslední době přijali.
Jste mimořádně dobře informovaná,víte,o čem mluvím.
Stačí nějaké fingované ohrožení,paragrafy jdou z okna,a nahradí se novými.
02. 12. 2008 | 22:03
píšu sem již léta, jen s dvěmi či třemi lidmi jsem projevil přání se sejít na sklenku. Určitě k nim patříte.
02. 12. 2008 | 22:16
Rád Vás čtu ale s tímto textem jste mne překvapil. Překvapil Vaším spojením suverenita, kde píšete o „mlhavém“ či“ mystickém“ ideálu suverenity, nejen jako pojmu používaným politiky, ale i zamyšlením nad „suverenitou“ a jejími vztahy k jinými společensko-politickým hodnotám a konceptům, zvláště k fenoménu vlastnictví.
Dovolím si u toho vlastnictví zůstat a použiji Váš příklad s pivem.
Pokud dobře rozumím Vašemu textu, považujete ztrátu vlastnictví „piva“ za dopad daleko větší důležitosti, než nad ztrátou „mlhavé“ či“ mystické“ suverenity.
Tedy, že prodejem Budvaru jsme ztratili suverenitu díky prodeji majetku. Dovolím si nesouhlasit.
Řekl bych, že zatím mohly příslušné orgány dobrovolně rozhodnout jak s Budvarem naložit, prodat, neprodat, když prodat, tak komu a za kolik, jakou daňovou politiku i na Budvar uplatnit …. Až tyto činnosti budeme muset podřídit jiným institucím, třebas prostřednictvím společné hospodářské politiky, daňové politiky.... – to bude ten okamžik, kdy onu „suverenitu“ ztratíme.
Soudím, že rozhodovací suverenita stojí nad ekonomickou suverenitou o kterou v globalizujícím se světě přicházejí všichni. V tom, v té zmenšování ekonomické suverenity, s vámi souhlasím.
02. 12. 2008 | 22:19
díyk za trefný čláenk. Přesně jak napsala Monika - snad vůbec nejlepší, který byl na téma LS napsán! Bravo.
ovšem u pravověrných nemůžete pochodit. Jeden prostě ví, že pan prezident je onen blanický rytíř,co vyjel kdysi z trabantem z Blaníků, který svou hrudí - no prostě svou hrudí jen prudí. Ovšem za onu suverenitu.Ve vyšším a bytostném zájmu osobní exhibice.
Jiný zase nepochopil Váš příměr s pivem.Není to nic překvapujícího. Sice brilantní, leč příliš složitá alegorie.
Nikdo z těch pánů není shcopen ani stínem definovat, v čem bude suverenita naší republiky omezená tak, že o ni přijdem, jak tuhle v televizi hlásal neuvěřitelný poskok Jakl.
Pochopit, že bez ekonomické suverenity není žádná suverenita, už pochopili i Horní Voltě. Jen u nás si ještě leckdo myslí, že tomu může být jinak. Nemůže! A tu ekonomickou suverenitu jsme směnili za pár drobných pro vyvolené, s Koženým.
02. 12. 2008 | 22:44
Profesor Vojtěch Cepl mluví o suverenitě, jako o principu, který nefunguje stylem zapnuto - vypnuto, ale jako váhy, u kterých zvažujeme míru, podobně jako u jiných úctyhodných principů - práva na sebeurčení, nezasahování do vnitřních záležitostí země apod.
02. 12. 2008 | 22:49
Ano, jediným chápajícím, definujícím a jedině správně definujícím je zde Vlk.
Jsou diskutující, kteří se prostě bez urážek jiných neobejdou, viďte Vlku !
Odporný styl nehodný Vašeho formátu. Vybral jste si ho sám !
02. 12. 2008 | 22:56
S takto pojatým principem nemám problém. Pokud má replika snad navodila něco jako suverenita ano - ne, zapnout-vypnout, nenapsal jsem to dobře.
Pak ale i autor v :
"...a místo něj ho přímo v Budějicích začne vařit nějaký stát středovýchodní nebo asijský? Bude to zásah cizí mocnosti do české suverenity nebo "business as usual"?"
poslední otázku postavil tak, že připouší, že změnou majitele je zasažena "suverenita". Není to v této otázce o zapnout - vypnout ?
Soudím, že ano. I proto má reakce.
02. 12. 2008 | 23:09
to Ivan Hochmann: se mně zdá,že Vám moc dobře rozumím.Jiná naděje není.Jde mně jen o děcka,co po nás zbudou :)
02. 12. 2008 | 23:14
v zásadě máš samozřejmě pravdu, bez ekonomické suverenity je pojem suverenita skoro fraškou. Ale stále je tu to slovo "skoro".
Veezmi si tedy modelovou situaci, že by to tu oni západní (prakticky němečtí) investoři zabali. Samozřejmě by hrozilo, že půjdem do kytek, nastala by situace, kterou popisuje pan Kobr.
Ale toto území je stále strategicky velmi cenné, stále bychom měli možnost před někým na kolena a ten by nás převzal ... už jen z oněch strategických důvodů.
Nejsem si jist, že po tom podpisu neodpadne i tato poslední možnost případné záchrany. My jsme to opravdu dotáhli do stavu, že nemáme nic jiného, než strategickou cenu "této země".
To je můj dojem, neznám podmínky smouvy detailně a nejsem právník.
02. 12. 2008 | 23:17
kteří potřebujete ke své seberealisaci "něco Vlastnit"mohu je říci:
"Více se snažte"!
Není mě třeba majetku,abych se choval jako hrdý člověk,který ví,zná,dokáže a hlavně nekrade a nelže.Ať si někdo zkusí skopnout mě s chodníku!
Snad právě proto,že nevlastním zlodějské výdobytky a neoplývám loyalitou k současným vládcům,kteří krást umožňují.....-je mě šumafuk která mrcha zde bude poroučet.
Uvědomme si vážení,že doba Josefů II. a jiných osvícených panovníků ,za které bychom se mohli rvát,definitivně odešla.Zůstala nám na krku zpovykaná zdeformovaná jakásidemokracie,kvůli které si druhou díru do zadku udělat nenechám.
02. 12. 2008 | 23:29
můžete mě prosím vysvětlit o jakém to "cenném území" hovoříte?
02. 12. 2008 | 23:32
čím je toto území strategicky cenné ? Po rozpadu Rakouska-Uherska bych to chápal, jako jakási "ideologická" hranice nebo "rušička" mezi tehdejšími pozůstalými Rakousy a Německem, po 2. SV jakási "nárazová zóna" mezi Východem a Západem, levný zdroj surovin (uran) a kvalitních produktů pro SSSR a východní blok, dnes (a zatím) snad ještě jako zdroj levné pracovní síly pro západní podnikatele, levný zdroj nemovitostí (byty, domy, sídliště, pozemky a pod.) pro movité zahraniční klienty a jiné. Jakou jinou strategickou pozici máte ještě na mysli ?
02. 12. 2008 | 23:39
Pokud je to česká mrcha,je to ještě stravitelné.
Moji rodiče dobře pamatují okupaci,a jak se tady nadlidi roztahovali.
Národ odsunutý je bezdomovcem,zrovna jako když soud nějakou kličkou rozhodne,že dům,v kterém Vaše rodina žije už generace ,není Váš.
Naši vyvolení podpisem uznání Kosova podepsali náš vlastní ortel.
Zájemců o kolonizaci tu ale zřejmě bude víc.
Z paragrafů poskytnutých Monikou jsem si přebral,že EU nám pošle nové zákony,a je starostí našich soudů,jak to skloubit s naší ústavou.Do penze mají naši šalamouni o práci postaráno.
Klaus tu nebude,EU ano,tak si odsouhlasili svoji kariéru.
02. 12. 2008 | 23:52
Když už to tak vidíte (jako Váš nick), tak taky přidám, že bude zajímavé, jak se ti soudcové vyrovnají s možnými požadavky restituce nejen bývalých obyvatel Sudet, ale taky existujících potomků různých šlechticů a bohatých rodin, kteří budou třeba požadovat zpět další zámky, pozemky, lesy atd.
Taky jak se vyrovnají s možným nařízeným počtem emigrantů, kteří budou rozděleni na všechny státy EU, nebo třeba skloubení trestních zákonů a práva EU a státu. O područenosti národní banky EZB v čele s prezidentem a radou, kteří všichni pracují nebo pracovali ve vedení některých Rothschildových bank ani nemluvě...
03. 12. 2008 | 00:06
Bohužel,posledních 70 let se na téhle zemi podepsalo.
Národní soudržnost,která tu ještě v 38.roce byla je pryč.
Tenkrát se ještě zloději smělo říkat zloděj,a jeden ho mohl přetáhnout bejkovcem bez obav,že půjde sedět za nějakou motivaci.
Od té doby se tu hajlovalo,slibovala se věrnost Říši,nebo láska k Sovětskému Svazu,teď se spíkuje,každý druhý krám nemá jedno české slovo v názvu.
Komunistická propaganda byla špičkou sofistikovanosti proti
dnešnímu primitivnímu štvaní,a nestydatým tvrzením,že černé je bílé.Tenkrát ještě novináři alespoň ovládali pravopis.
Dovedné korektní zákony nedovolují ukázat prstem,kdo škodí.
Tady je národ v posledním tažení.Představte si byt na Praze 1 s umírajícím důchodcem.O zájemce nebude nouze.
Tolik o strategické pozici.
03. 12. 2008 | 00:23
Nemám o ně strach.
03. 12. 2008 | 00:25
Pane Honza,
jako karetní hráč, kdysi docela slšný, mohu říct, že můžete hrát podle toho, co máte v kartách a jak zdatný je protivník.
V kartách nemáme už skoro nic. O ekonomické stránce jsme mluvili, dnes již nejsme se schopni ani uživit, naše obranyschopnost a civilní obrana je v takovém stavu, že by snad stačilo deset tisíc odhodlaných islamistů. Ale tím se nechci zabývat.
Jakou má toto území cenu?
Z vojenského hlediska: Představte si, že by se sem mocensky vrtili Rusové (ale můžete to vztáhnout na kohokoliv jiného) vrátili a obnovili zde základny - stačilo by pár s stomovými zbraněmi. O Evropu by se mohli předstat z hlediska své obrany starat. A nemuseli by řešit, co v případě Ukrajiny či Gruzie v NATO. Totéž platí ovšem i pro případné jiné velmoci. Jsme tranzitní zemí mezi jihovýchodní a severozápadní Evropou, vede tudy ropovod. Velmi optimálně jsme položeni ekonomického hlediska jako dodavatelé SRN. Tento faktor spolu s průsečíkem cena práce vs. technická zdatnost je (či alespoň donedávna byl) z říše snů, proto zde rostou jako houby po dešti montážní haly a pokračuje transport zahraničkích dělníků z chudších oblastí. Last but not least byl relativně homogenní národ bez neevropských menšin, proto zde tak skupují třeba Holanďané půdu.
Pokd jde o stav, který popisujete ... jak jsme to nasmlouvali, takové to máme. Ale uvědomte si jednu věc, kterou zde celou dobu tvrdíme: Všechno se točí kolem přelévání imigrantů neevropského původu - jejich invaze do Evropy teprve začíná.
Moudro říká, že cenu čehokoliv poznáte až v okamžiku, kdy to nemáte. A význam slova vlast pochopíte v okamžiku, kdy nebudete mít kam jít a toto území už za svojí vlast nebdete moci považovat.
A tento stav může reálně přijít. Resp. daleko spíš přijde než nepřijde.
03. 12. 2008 | 00:51
Víte, kdybych měl ty správně korektní postoje, tak jsem dávno dělal kariéry, i na mezinárodní úrovni.
Co píšete si samozřejmě uvědomuji v plném rozsahu, vím, že jakýkoliv pokus o záchranu "tohoto národa" je ztacenou partií. Přesto zaujímám postoje, které zaujímám. Ale mám už jen přání, aby se alespoň Rusům záchrana národa povedla.
Blázen? Zákony cti? Svědomí? Dosadit můžete sám.
03. 12. 2008 | 01:01
V téhle migraci je záměr.Nafta,namíchaná s vodou nevzplane.
Až pro Vás bude dobrodružstvím se dostat domů z práce bez úhony,nebudete mít čas koukat,co zas nahoře vymysleli.
Se vzrůstající nezaměstnaností mi není jasná kvota 120,000 Ukrajinců na příští rok.Dělají si z nás srandu?
Kdybychom se teoreticky někdy vzpouzeli,oblíbeným trikem bolševiků je ozbrojit menšinu proti místnímu obyvatelstvu.
EU je Sovětský Svaz v novém kabátě,přečtěte si něco o NKVD.
03. 12. 2008 | 01:08
Výsledkem všeho je,že si zde připadám jak pes ve vypůjčené boudě.
03. 12. 2008 | 07:19
napsal jste to výstižné. Buď musíme mít opravdu něco v kartách, anebo když už v ruce nic nemáme, musíme být bezvadní lháři a umět blafovat, aby si ostatní mysleli, že v kartách něco máme.
Nevím, ale nemám nějaký pocit, že by Rusové chtěli nějak vojensky Evropu obsadit. Dnes se to dá dělat daleko elegantněji - ekonomicky - třeba omezením dodávek ropy a plynu nebo "vývozem emigrantů". Ta strategická pozice s ropovodem není zase tak strategická - existují větve TAL (Transalpine Pipeline) severně do Německa (Ingolstadt) a taky jižně od nás do Itálie (Terst) - IKL ropovod. Ropovodem Družba se k nám dováží 5,5 milionů tun ropy ročně, přes IKL další 2,2 milionů. IKL a TAL se v Ingolstadtu spojují.
Na webstránce patria.cz byl jednou článek, že přístup (podíl) na ropovod TAL měl být předmětem jednání s USA - výměnou za umístění radarové základny na našem území. Třetím největším podílníkem TALu je totiž americká firma ExxonMobil (16%) (1. OMV (Rak.) 25%, 2. Shell (Holandsko ?) 24%).
Jako tranzitní země a dodavatelé Německa bychom taky nemuseli zůstat napořád - pokud se nezmění infrastrukrura (dálnice, železnice). Už i dnes slyšíte názory, že Němci jedou na jih radši přes Německo a Rakousko (objíždí CR). Je to sice delší, ovšem časově kratší, neboť tam jsou vystavěné dálnice dovolující rychlejší cestování.
Co se týká té imigrační politiky, to s Vámi souhlasím. Nějak se mi ty plány EU nepozdávají. Místo podpory vlastního obyvatelstva, rodinné politiky (takové změny, které by podporovaly vyšší porodnost - ať je to zajištění a dosažitelnost péče o děti, předškolní výchova, vzdělání, zaměstnání a pod.) se pod záminkou vymírání místního obyvatelstva a díky různým zeleným, černo-modro-bílým a já nevím jakým kartám mají "dovážet" specialisté z jiných zemí (Ukrajina, Asie, sev. Afrika, Turecko,...). Zkušenosti s tím mají už ve Francii, Německu, Rakousku atd. Specialista přijde, ovšem s pomocí různých humanitárních programů sem přivede celou rodinu...
Inu, cizinci vyjdou podnikatele levněji, sociální výdaje pro ně a jejich příslušníky hradí přece stát :)
Aby se opravdu jednou nestalo, že budeme cizinci ve vlastním státě - tak, jak říkáte.
Přesto příjemný den.
03. 12. 2008 | 08:16
nejlepší by bývalo bylo kdybysme do EU vstoupili a veškerou suverenitu ztratili už vroce 1990 - to by Klaus, Ježek, Kožený a spol neměli čas rozkrást a nechát rozkrást co se dalo
03. 12. 2008 | 08:27
Suverenita je zajímavé slovo...
Pro naše dědy a pradědy mělo takovou sílu, že kvůli němu šli a umírali na všech možných frontách. Bylo tak významné, že mnozí si pak udělali ještě kolečko po komunistických kriminálech. V 68mém síla tohoto slova anulovala zásluhy Rudé armády z roku 45 a Rusů udělala Rusáky. A ještě na samém počátku devadesátých let tohle slovo dokázalo rozdělit naši vlast na dva státy.
Dneska z tohohle slova cítím strach, že by nás zaneslo na nějakou vedlejší kolej a připravilo nás o materiální blahobyt.
03. 12. 2008 | 08:46
Pane vlku. Preco ma prehliadate? Ako prvy som to napisal ja, potom to opisala Monika. A smotanu zlize ona:-).
03. 12. 2008 | 10:46
ubrus napsal(a):
me se nelibi ze vsude u nas potkavam cizince, ted v ramci narizeni EU budem muset jeste prebirat Africany a tech nebude malo. Necitim se dobre v me rodne zemi. ztratili jsme ekonomickou suverenitu,ted jeste vstupem do EU statni suverenitu, doma se necitim doma, nemam rad tenhle multikultikoktejl...........skoda ze jsme po sametove revoluci nedomysleli dusledky.
03. 12. 2008 | 10:50
Já už si z toho opravdu zoufám. Opět jsem doufal v nějakou věcnou polemiku s euroskepticismem, a znovu se dočítám povšechnou úvahu v kavárenském stylu, jak jsou ty obavy o ztrátu suverenity a autonomie vlastně nemoderní a pitomé.
Chce tím tedy autor naznačit "ano, přijetím Euroústavy 2 ztratíme možnost rozhodovat o vlastní zemi, ale je to tak v pořádku, smiřme se s tím"?
Já se s tím ale nechci smířit. Ač mi myšlenka Evropské integrace nevadí, hrubě se mi nelíbí stávající EU, a sny Evropských politiků o starých dobrých feudálních časech říznuté laškováním se socialismem a komunismem, zkrátka a dobře, záliba v totalitě. Já nechci stařičkého mocnáře v Bruselu nebo kde jinde. Já chci demokracii a chci, aby se lidi probudili a přestali konečně volit tu zkorumpovanou tunelářskomafiánskou bandu, co sedí v parlamentu.
Demokracie funguje, pokud se o to lidi starají. Pokud se na správu věcí svých vykašlou, jako se to stalo zde, tak to dopadne přesně tak, jako to dopadlo zde.
Ale já pevně doufám, že lidi začnou zase přemýšlet a volit. V celé Evropě. Nebo to dopadne skutečně špatně.
03. 12. 2008 | 10:59
Vono jde u LS hlavne vo to, ze ted tam vstupujem za nejakych podminek,cteme Lisabonskou smlouvu,resime to a moc nam nedochazi ze se vsechno vyviji a meni...budeme v budoucnu prehlasovani, bude s nami strkano,nam narizovano,bude na nas vyvijen tlak, a hlavne podminky LS se budou neustale menit podle potreby silnejsich statu (clenu LS )!!! Menit a to pro nas k horsimu. Lide kterym neco rika narod, vlast pujdou na smetiste dejin.....bohuzel!!! z pohledu Bruselu budeme pomerne snadno manipulovatelnou multikultimasou. Jam uz tady nekdo napsal, nafta s vodou nevzplane.........
03. 12. 2008 | 11:03
Naše volba obecně:
BUĎ: Budeme součástí silné Evropy, která bude společně rozhodovat o všech nejdůležitějších otázkách. Na toto rozhodování budeme mít vliv úměrný naší velikosti, hospodářské síle a aktivitě. Abychom mohli něco prosadit, budeme muset hledat kompromisy s většinou (dvojí většinou - :) ) ostatních.
NEBO: Budeme členy jakési pouze mezivládní organizace, jejíž členové budou vázání jen několika málo obecnými pravidly. Tato pravidla nebudou nutit Německo ani Rusko, aby se nás na něco ptaly, takže si tu vytvoří svůj společný zadní dvorek (pro nedovtipné: hospodářská převaha jim to umožní). Současná situace v Karlových Varech je proti tomu selanka. Ale zase budeme mít plnou suverenitu a na Hradě udatného reka, který nikdy nevyvěsí evropskou vlajku.
Monika - mluvíte mi z duše.
03. 12. 2008 | 11:21
ubrus/fext:
Tu rovnocennost jednotlivých států v EU vidíte už i dnes. Jaký poprask vzbudily názory v. Klause a soudní prozkoumání LS u nás. To je Česká republika hned brzdou a nepřítelem EU. Podobně se mluví i o Irsku. Ale o tom, že je v Německu LS také v procesu soudního prozkoumání (jestli je slučitelná s jejich ústavou) se stěží mluví. Sranda by byla, kdyby německý soud vyřkl negativní posudek :-)
Ohledně ratifikace LS a vstupu její platnosti jsem na nějaké website zahlédl, že není právnicky stanoveno, co se stane, když parlament/sněmovna LS schválí, ale prezident státu svůj podpis nepřidá. Na takovou možnost prý pamatováno nebylo. Do jaké míry je tato informace pravdivá a jaký důsledek by to mělo ale nevím.
03. 12. 2008 | 11:41
Pane Taoiseach,.-ano.Ivan.
03. 12. 2008 | 12:20
Někde jsem slyšel výraz z úst Bruselu :Irsko si prostě udělá reparát.
Jejich LS by si měla udělat reparát.
Připomíná to hru,kde se určí pravidla,a v momentě něco nejde podle plánu,začnou se měnit.
Velmi solidní,alespoň víme,s kým hrajem.
03. 12. 2008 | 12:50
Nedávno tu byl článek s titulkem Váš podpis je to nejcennější,co máte.
Lidé,kteří se nechali u lahvinky ukecat sousedkou z paneláku,aby si koupili hrnce za 80,000, by mohli vyprávět.Stačí tady podepsat.
Až zaplatíš poslední splátku,tak ti je pošlou.(To poslední je český unikát).
Možnost vystoupit?Rád bych viděl účet.
Vynikající diskuze. V mém chápání je LS logickým důsledkem změny státu na akciovou společnost, v níž kontrolní balík už dávno drží nadnárodní finanční kapitál. Ten demokracii nepotřebuje, nepotřebuje ani sociální stát, ani důstojné životní podmínky pro plebs, nepotřebuje národ, kulturu, potřebuje změnit občany na snadno manipulovatelné a nejednotné jednotky pracovní síly. Potřebuje snižovat vlastní náklady na svoji neomezenou vládu (proč živit zkorumpované elity 27 zemí, když to samé v Bruselu zvládne s jednou). Navíc, neodvratitelné a očekávatelné konflikty hospodářských i dalších zájmů v rámci Evropské a.s. přinesou dříve či později chaos a beznaděj, potřebnou pro realizaci Nového světového pořádku s Rothschildy a Rockefellery v dozorčí a správní radě, a Bilderberskými jako manažery. LS je první etapou Iluminátského plánu, procesem, který nás vrátí do neokolonialismu, fašistické totality,neb ona je nejefektivnějším nástrojem ovládání mas. Strach, vydírání či získávání kompetitivních výhod násilím je klíčovými slovy. Vykořisťované masy, které nemají dostupnou obranu. Jak hájit svoje vlastní zájmy, svůj životní styl, svoji budoucnost, když o ní rozhodují nikým nevolení, nikomu se neodpovídající, nikým nedosažitelní žraloci toužící po světovládě, otroctví celých národů, celých světadílů? LS je, do snů o evropské velikosti, do bratství národů zabalený masterplan na otroctví. Ale co s pozadím tříštící se financializace, multipolarizace světa, rvačky o surovinové zdroje, konolizací částí států skupováním zemědělské půdy (hrozí to i nám),atd.? Co se zkušeností z destrukce/vytunelování ekonomiky SSSR, z téhož procesu v USA v těchto dnech (stejní autoři) - kladu si otázku, kdy se ten evropský proces tlačený přes odpor národů bývalými trockisty jako je Solana a Barosso, roztříští o ekonomický blok Německo-Rusko, o rozdílné cíle euroasijského hospodářského prostoru s tím Rothschildovým atlantickým blokem. Suverenita? Jde doslova o život generací žijících v českém prostoru, a rozhoduje se o nich teď. Může takto dovolit argumentovat Klaus? Ale nejspíš vidí dál, než většina jeho kritiků...
03. 12. 2008 | 13:04
Autor: o LS nejlepší článek vůbec. Analyticky i z obecného pohledu rovněž skvost.
Spojení kvalitní analýzy a reálného vidění světa - to je přesně to - čím by nás nezávislá média měla zásobovat. Bohužel existují jen "nezávislá média" -jedna z mála Klausových tézí, které se dá věřit.
03. 12. 2008 | 13:20
Opravdu vecny a soucasne srozumitelny text, na ktery jsem dlouho cekal aza ktery jsem autorovi velmi vdecny.
Aniz by autor explicitne zaujal stanovisko pro ci proti prijeti Lisabonske smlouvy, nacrtl zde takovou malou kriteriologii argumentu suverenity, ktery je opravdu asi hlavnim ne-li jedinym argumentem, ktery kritici teto smlouvy na verejnosti vyslovuji. Ze jim utoci hlavne na (zranene, narodni) city a zamlcuji, co vlastne tou suverenitou maji na mysli, je tezko prehlednutelne.
A snad jen nekolik myslenek, ktere mne napadly pri cteni teto anylyzy fenomenu suverenity: neni to tak trochu podivne, ze ZROVNA ODS, ktera je ceskym hnizdeckem myslenky svobodne a vsemocne ruky trhu, zastance maximalni privatizace, minimalni regulace ze strany statu, tj. co nejmensi role statu tam, kde jde opravdu o velmi konkretni a hmatatelnou formu ceske suverenity, totiz suverenity vlastnictvi a just z teto strany se ozyva tolik narku kvuli ztrate suverenity diky Lisabonske smlouve. (U komunistu je argument suverenity alespon logicky a neni protirecenim, neb jsou pro silny stat a proti privatizaci klicovych podniku).
...a nabizi se otazka, proc tolika mocnym z ODS ta EU tak vadi?
...a nabizi se otazka, co by Lisabonskou smlouvou ONI konkretne ztratili...?
...a nabizi se otazka, kdo z tech "suverennich" cesky pravidel nejvice profituje....pochybuju, ze spicka Gaussovy krivky obyvatelstva (o to divneji pak zni "antielitarske" vypady pana prezidenta, neni liz pravda...)
03. 12. 2008 | 13:27
Konečně rozumný a pravdivý článek. Škoda jen,že tohle nečtou na euportálu,připadají mi tam jak satani.
Pozn.pro neznalé:
A "just z této strany" znamená "a právě z této strany",není liž pravda.
03. 12. 2008 | 13:50
Věžák: Bezmocnému občanovi je jedno kým je okraden. Relevantní je o co. Spíše újmu na duši způsobí, když člověka okrádá někdo z bližních.
Váš názor o jedné velké elitě neodpovídá například v situace v USA, kde je s podobným uspořádáním o jaké se snaží EU již historická zkušenost. Zkuste navštívit některý z amerických států a časem zjistíte, že jste zcela v područí jeho regionální moci.
Princip je zůstat v pozadí,a nechat jiné dělat špinavou práci.
P.S.Americká historie a současnost jsou nebe a dudy.
03. 12. 2008 | 13:58
Vystoupení prezidenta Václava Klause před Ústavním soudem jsem poslouchal velmi pozorně, a stejně jako celé jednání jsem si je nahrál na HD. A jak jsem to vystoupení poslouchal, případně si je přehrával, nenašel jsem v něj nic, čím by se prezident odchýlil od textu Ústavy. Zdůrazňuji, textu, tj. pozitivně právní, chcete-li formální, úpravy Ústavy. Také to, co prezidentovi (alespoň jak já to chápu) na Lisabonské smlouvě nejvíce vadí, je ona „ztráta suverenity“ spatřovaná v narušení ustanovení čl. 2 odst. 1 věty před středníkem Ústavy, že „Lid je zdrojem veškeré státní moci;“ přičemž věta pokračuje: „vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“(které za tím účelem také příslušnými procedurami vytváří a kontroluje). Prezident přitom respektuje ustanovení čl. 10a), že: „Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci.“ Ptá se však, zda Evropská unie bude i po Lisabonské smlouvě ještě pouhou mezinárodní (rozuměj – MEZISTÁTNÍ) organizací nebo institucí, nebo již sama bude mít spíše povahu státního útvaru, s jehož existencí česká Ústava vůbec nepočítá, a tím spíše s účastí České republiky v nějakém „nadstátním“ STÁTNÍM útvaru, ať má podobu federace, konfederace nebo dokonce unie. A to je ta suverenita, o kterou prezidentovi, jak já to vidím, jde.
To, že takto pojímaná suverenita má ještě druhou stranu, a to její reálný, věcný obsah, je věcí druhou. V tomto smyslu není co dodat k textu pana Kubra a řady diskutujících. Pokud se totiž podívám na to, jak onen český (moravský, slezský) lid svou státní moc uplatňuje prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, nemůže mne nenapadnout – jak již naznačil jeden diskutující – zda (hypoteticky) nebývalo by bylo lepší tu naši „suverenitu“ jako celek přenést hned v roce 1990 na tehdejší Evropskou unii, a zabránit tak tomu, čemu všemu jsme museli být a jsme svědky. V rámci moci zákonodárné velkovýroby legislativních zmetků, v rámci moci výkonné neuvěřitelné arogance, šíbrování a nerespektování názorů a zájmů občanů, a konečně v rámci moci soudní vzniku například takových rozsudků, které mají k elementární spravedlnosti tak daleko, jak daleko jsou od sebe vzdáleny Severní a Jižní pól (viz http://aktualne.centrum.cz/...
Ale není také trochu na vině Evropská unie sama? Deklaruje snad explicitně, kam (do jaké „konečné“ podoby) ten její evoluční vývoj od Evropského společenství uhlí a oceli směřuje? Eurooptimisté se domnívají, že výsledkem vývoje má být společný státní útvar se společnými politikami v řadě oblastí (kupř. zahraniční, vojenské, fiskální a bůhvíjaké ještě – federace? – něco jako USA? – něco jako spolkový stát? - něco jako ČSSR po roce 1968?), který jedině může hrát úlohu velmoci ve světě vedle USA, Ruska, a v blízké budoucnosti Číny, a zřejmě vzdálenější Indie, Brazilie aj., euroskeptici by rádi konzervovali vývoj na současné (tj. Maastrichtské) úrovni. A kde skončí geografické rozšiřování Evropské unie? Stanou se jejími členy asijské státy, blízkovýchodní státy, Rusko?
Na závěr ale ještě tohle: ať je to jak je to, ať bude vývoj Evropské unie směřovat jakýmkoliv demokratickým směrem, nejdůležitější je, aby se vyhnul něčemu podobnému, jako sjednocovací proces v historii USA (1861 – 1865). Že je to dávno? Co je to „dávno“ v historii lidí? Jak dávno je od rozpadu Jugoslávie?
03. 12. 2008 | 14:05
Svatá pravda a podstata mnohého. Kapucínský mnich François Leclerc du Tremblay (Père Joseph) byl zřejmě zářný vzor (známý jako "Šedá Eminence" kardinála Richelieu)
03. 12. 2008 | 14:06
Evropská Ústava byla odmítnuta v referedu ve Francii a Nizozemsku.
Fakt. č.2 Lisabonská smluva je zaonačená Euroústava s vyloučením možnosti referenda vyjma států/Irsko/která to má ze zákona.
Fakt č 3.Kterýkoli člen EU má nezadatelné právo tuto LS schválit nebo odmítnout a to jakoukoli přípustnou formou.
Na základě autorova příspěvku, některých diskutujících a součastné histerie vůči hlavě státu jakož i EU histerie vůči Irsku, řekl bych, tady něco hodně smrdí. A ti kreří to necítí mají přinejmenším ucpaný nos.
o presidentu Václavu Klausovi "Ptá se však, zda Evropská unie bude i po Lisabonské smlouvě ještě pouhou mezinárodní (rozuměj – MEZISTÁTNÍ) organizací nebo institucí, nebo již sama bude mít spíše povahu státního útvaru..."
Nevím, zda se tak slovutný pan profesor skutečně ptá, nicméně na tuto otázku mohu jednoznačně odpovědět - ani jedna z obou uvedených možností. ES/EU jsou už přes DVACET LET jsou něčím víc než mezinárodní organizací, ale nejsou (a ani podle LS nebudou) státem (např. konfederací). Diskutující, který si zvolil nick "Lex", zajisté zná Jednotný evropský akt.
Podstatné je, že k tomuto celku jsme se DOBROVOLNĚ připojili na základě vůle občanů vyjádřené v referendu. Pokud to někomu vadí (počínaje tím starým zbabělcem), pláče nejen na špatném hrobě, ale i pozdě - toto jsme rozhodli před více než šesti lety.
Lex se dále ptá: "Ale není také trochu na vině Evropská unie sama? Deklaruje snad explicitně, kam (do jaké "konečné" podoby) ten její evoluční vývoj od Evropského společenství uhlí a oceli směřuje?"
EU tím není vinna právě proto, že respektuje svrchovanost členských států a nemůže předjímat nejen "konečnou podobu", ale ani to, na čem se státy s ohledem na vývoj dohodnou za pět let.
Fakt č.1 - nepřesná formulace, ale v podstatě správně
Fakt č.2 - "zaonačená Euroústava" - asi jen JC ví, co to má znamenat; v souladu s "Faktem č.3" není referendum vyloučeno v žádném státě; pokud je s výjimkou Irska žádný stát nevypsal, je to jen jejich rozhodnutím (sám bych byl referendum v ČR uvítal, kdyby bylo vypsané včas).
Fakt č.3 - Asi byste měl vysvětlit, co považujete za "přípustné formy". V zásadě je jistě možné, že se v ČR nebude o LS vůbec rozhodovat (a tedy nebude ani schválena ani odmítnuta), ale je to asi ta nejpitomnější možnost.
Pokládám se za přítele Irska (viz nick) a žádnou histerii, ba ani hysterii, vůči němu jsem nezaznamenal.
03. 12. 2008 | 15:35
Radši eurooptimistický socialismus než Klausův euroskeptický kapitalismus a v tomto duchu pomalu přesunuji ušetřené rodinné finance do evropských bankovních domů.
Kalouskovo a Tůmovo přesvědčivé utěšování, že je u nás všechno v naprostém pořádku, mi začíná být vrcholně podezřelé.
A to Klausovo "mlčení neviňátek" a Švejnarovo ekonomické pauzírování mi na klidu rovněž nepřidává. A to nejsem žádný ekonom, jenom jim odezírám z očí. No řekněte, čím se má dnešní obyčejný člověk vlastně řídit, nežli svým šestým smyslem.
03. 12. 2008 | 17:57
„Lid je zdrojem veškeré státní moci, vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní."
Zní to krásně. Ale mám vtíravý pocit,spíš jistotu, že ty naše zákonodárné, výkonné a soudní orgány na ten lid v poslední době čím dále víc kašlou.
Snad jen před volbami je voliči trošku zajímají, po volbách již ne.
03. 12. 2008 | 17:58
Iluze nebo realita ? Tato otázka by se dala položit i v souvislosti s knihou Johna Perkinse - Confession of an Economic Hit Man (EHM) (volně přeloženo jako "Zpověď (Přiznání) nájemného ekonomického vraha") (vyšla v r. 2004).
V knize píše, že patřil ke skupině lidí (EHM), jejichž činnost spočívala v tom, politické a ekonomické vůdčí osobnosti méně rozvinutých států přemluvit (přinutit) k tomu, aby přijali obrovské finanční "rozvojové půjčky" od institucí jako World Bank (Světová banka) nebo USAID (United States Agency for International Development) prostřednictvím velkokoncernů a "kapes" vlivných bohatých rodin (příklad Saudská Arábie), kteří kontrolují zdroje přírodního bohatství.
Neschopností splácet tyto obrovské půjčky byly a jsou takovéto země donuceny se jakýmkoliv požadavkům USA podřídit a tím efektivně politicky "neutralizovány".
Autorova citace z knihy:
Každému politikovi bylo řečeno: Pokud budeš poslouchat, staneš se bohatým, ale v případě neposlušnosti tě čeká konec jako Salvadora Allenda v Chile, Arbenze v Guatemale nebo Lumumby v Kongu. Prezidenti dvou zemí, muži, kterých jsem si vážil a považoval jsem je za osvícené – Jaime Roldós, prezident Ekvádoru, a Omar Torrijos, prezident Panamy – zemřeli při nehodách. Jejich smrt ale nebyla náhodná. Byli zavražděni, protože odmítali "otcovské" objetí korporátních, vládních a bankovních šéfů, jejichž cílem je vytvoření globálního impéria."
Iluze nebo realita suverenity?
03. 12. 2008 | 18:31
Ano, Honzo, to je výstižné. Tenhle kapesní kapitalismus, který nám pořád něco vytahuje z kapes, někdy víc naše vláda, jindy zase více banky, bych definoval asi jako:
"Je to dobrovolné čekání ve frontě na kulku z milosti."
Aby tisíc firem mohlo úspěšně podnikat, musí nejprve deset tisíc firem položit život v soutěži. Tak co to vlastně je? Soutěž to není, v té kdo prohraje, vesele pokračuje soutěží dál. V téhle svobodné tržní soutěži se prostě jenom umírá a nepokračuje. Jako v ringu po dobré ráně. To je obyčejná válka nikoliv soutěž, to mi nikdo nevymluví. Kdyby alespoň vítězili ti nejlepší, ale oni většinou vítězí spíše ti všeho schopní. I v politice je to víc než zřejmé.
Já osobně tu hru přijímám se vším všudy, ale také se nad těmi pravidly a mechanismy zamýšlím. Nejhorší bylo ze začátku přijímat ty drobné prohry. Pak jsem si uvědomil, že je musím prostě započítat do nákladů a nenaříkat nad nimi. A spíše se soustředit na tahy dopředu, couvat jen v nekrajnějším případě. Jak říkali dříve junáci: Přelez, přeskoč, ale nikdy nepodlez. To mi k životu bohatě stačí.
Ale můj názor, že ten dnešní kapitalismus je obyčejná ekonomická válka bez pořádných pravidel, to mi nikdo nevymluví.
03. 12. 2008 | 19:00
Taky zdravím! No na některých webstranach se už občas objevovalo, že prožíváme období 3. světové války, i když se to tak většině nejeví, neboť má úplně jinou formu, než ty první dvě. Ale jde v ní také o udržení nebo získání vlivu a moci na strategických územích (polohou nebo přírodním bohatstvím) a současné snahy o oslabení potenciálních konkurentů v tomto boji. O volné soutěži se mluvit nedá, neboť neexistují stejné předpoklady pro všechny "účastníky".
Máte pravdu, že zatím se nás to zas tak úplně netýká, ale změnit by se to mohlo. Až podmínky pro koncerny u nás nebudou výhodné a odtáhnou někam jinam, až nám ve státě nebude nic patřit - ani pozemky, na kterých se dají pěstovat potraviny nebo třeba i vše, co je v podzemí - včetně pitné vody, kde se do blízké budoucnosti počítá s velkým světovým problémem. Třeba opravdu ještě bude někdy platit "Sůl nad zlato" nebo "pitná voda nad naftu".
V souvislosti se zmíněnou knihou Johna Perkinse jsem na anglické WIkipedii četl, že v anglickém vydání knihy z roku 2006 přidal přílohu, ve které kritizuje odpuštění dluhů zemím třetího světa G8-státy. Podle něj ty navržené podmínky oddlužení znamenají prodej zdravotních, vzdělávacích, energetických, vodohospodářských a jiných struktur těchto států na velkokoncerny ze států G8, dále by museli tito dlužníci zastavit finanční podpory tuzemských firem a odstranit veškeré obchodní bariéry, které dosud export ze států G8 do těchto zemí omezují nebo zakazují....
Jsem „tresťák, nikoliv odborník na právo Evropských společenství (a ani se jím pro účely tohoto blogu nehodlám významněji zabývat). Pokud ale jde o Jednotný evropský akt, již první věta jeho prvního článku zní: „Cílem Evropských společenství a Evropské politické spolupráce je společně přispívat k dosahování konkrétního pokroku na cestě směrem k evropské jednotě.“ – zdůrazňuji poslední slova – „na cestě směrem k EVROPSKÉ JEDNOTĚ“. Takže – jak jednotná má být ta evropská jednota? Já osobně s tím problém nemám, mi by vůbec nevadila Evropská unie na bázi např. federace s výlučními kompetencemi federace, se společnými kompetencemi federace a jednotlivých federativních států a výlučnými kompetencemi federativních států, jak tomu bylo např. do konce roku 1990 v ČSFR, anebo na bázi spolkových států jako je tomu v SRN. Naproti tomu ale chápu, že jiní mohou mít jiný názor, kupř. takový, jako má prezident Václav Klaus a s ním možná třetina, možná míň nebo víc, občanů. Konec konců, jaký názor na Lisabonskou smlouvu mělo i vedení ODS, zejména dokud se její předseda a předseda vlády ČR nesešel s prezidentem Francie Sarkozym a nedošlo např. na jejich rozhovor, jak byl publikován v Reflexu? Anebo kolik jiných politiků, politologů, publicistů i právníků má podobný názor? Primárně jde ale o politiku, ne o právo a jeho pozitivistické uplatňování. A protože Evropská unie bude po přijetí Lisabonské smlouvy jiná, více integrovaná než tomu bylo v roce 2004 resp. 2003, kdy byly podepsány přístupové dohody, jistě by významnější bylo přijetí Lisabonské smlouvy referendem, ale protože je možná i ratifikace jen parlamentem a Ústavní soud rozhodl jak rozhodl, tedy, jen dál! (Asi nepřevládne názor, že Lisabonská smlouva je mrtvá jejím nepřijetím v Irsku – určitě ji tam budou „resuscitovat“.)
otázka nestojí : co bud e Eu v budoucnu. Otázka stojí co bud e EU a ČR po přijetí LS?
A LS může mít jao vzdálený cíl v preambuli cokoliv. D"ležitá v daný okamžik jsou jen a pouze konkrétní ustanovení. Vyplývající z LS.
A zde US neshledal na LS nic závadného.
Obavy narcisistního potížisty by mohla naplnit až nějaká hodně a hodně jiná smlouva.
A LS nám umož%nuje kdykoliv ze součsné ORGANIZACE vystoupit.Pokud budeme chtít.
Klaus si myslí, že v budoucnu vznikne superstát.Já si myslím, že ne. Takoví jako on ho rozbijí.
03. 12. 2008 | 21:01
NAšel jsme naprosto skvělý materiál!
K LS.
Račte si počísti!
http://blog.ihned.cz/c3-311...
A rozbíjení vícenárodních celků bývají někdy hodně dramatická.
03. 12. 2008 | 23:10
Máte ve všech bodech pravdu příteli Irska.Kupte si Nasyvin nebo Nasivyn,mě je to jedno.
Odpověď Jane :
1) Občan ČR ve vztahu k české elitě bezmocný není, je zatím pasivní. Ale má možnost tyto elity svrhnout, nastolit jiné. Ale může občan ČR svrhnout nějakého Barossa, co bude asi moci dělat, až se nějaký blázen z Bilderbergu rozhodne vyrazit v tanku na Ural, ke Kaspiku? Až dotáhnou myšlenku Evropy regionů do konce, zjistí se možná, že třeba Němci a Rakušané ze Sudet mají o regionech jiné představy. A hohl bych spekulovat dál.
2) K USA : asi míníte organizační strukturu. Ale o té to až tak není. USA se federalizovaly z dvou hlavních důvodů a) společná obrana dobytého teritoria b) jediný zdroj financování rozvoje. Evropa nemá reálné nepřátele, nemá identické bezpečnostní zájmy, nemá jediný zdroj financování, je kulturně, sociálně i jinak rozmanitá a je zatížena historií vojenských konfliktů, rivalit a animozit.
Zásadními rozdíly s USA jsou, kromě jiného, významnější vliv občanské společnosti a např. odborů v Evropě, a menší koncentrace kapitálu a moci (v USA vlastní 1% občanů 75% národního bohatství USA, z toho Rockefeller plných 30%-není už to vlastně království?). A politická realita USA- šaškárna, projděte si Obamovy nominace a zjistíte, že je to v bledě modrém to, co za Bushe. Kontinuita reálné korupční moci peněz toho nejbohatšího. Nic k následování.
Píšete rozumě a realisticky pane Kubre. Přesto si neodpustím poznámku, že ve chvíli, kdy t.zv. reálná evropská moc po nás žádá podporu, kdy ji z hlediska formální legitimity (po prohraném irském referendu) nemá, můžeme se zmoci alespoň na formální gesto odporu. Protože radostně podporovat trend, který z nás samých učiní bezmocné - postdemokracií ovládané subjekty nás zbaví toho jediného, co nám zbylo: lidské důstojnosti !
Politici rádi argumentují abstraktními pojmy. Odpadá při tom otravné memorování faktů a chytání za slovíčka. Další výhoda abstraktního pojmu je, že se nedá věcně vyvrátit. Těžko můžete někomu vzít pocit, že s Lisabonskou smlouvou přijdeme o suverenitu. Aniž by prezident Kalus definoval, co si pod pojmem národní suverenita představuje, je přesvědčen, že se jí vzdáváme.
Aby nabyl abstraktní pocit nějakého reálného základu, je třeba jej podpořit nějakým činem (když už ne argumentem). V případě Lisabonské smlouvy jsme mohli krásně vidět, jak zafungovalo poslání k ústavnímu soudu na přezkum. Už jen fakt, že to ústavní soud přezkoumává vyvolává představu, že je co přezkoumávat.
09. 12. 2008 | 22:09
Pro naši rodinu je lepší JAKÁKOLIV "vláda z Bruselu", než jakákoliv domácí sestava.
Protože západní Evropa, která evidentně a výhledově stále bude vtiskávat charakter EU, její politice, hodnotám, právnímu prostředí, atd. obecně nabízela svým občanům kepší podmínky k životu.
Ikdyby naše vláda byla jenom z Klausů, abych uspokojil evidentně přetrvávající dojem některých svých spoluobčanů v údajné odborné a lidské kvality daného spoluobčana, naše rodina nemá historicky, probabilitně, navíc při jen trošku objektivním hodnocení jeho práce v 90. letech nebo i teď, důvod se domnívat, že je v jakkoliv definovaném národním zájmu takovou sestavu mít.
Článek docenta Kubra pochopitelně sedí, navíc proto, že je ekonom, což - jak nám absolovent stalinské VŠE krvavých 50. let, z vůle údajně vlasteneckých a národní zájmy také zájících komunistů hlava státu opakuje, ekonomie je "vědou věd", která má dpovědi na veškeré lidské konání.
Jako Sládkovci neblahé paměti, kterým ti echte vlastenci mezi námi dali jednou 14% volebních hlasů, jako Heiderovci - kde neviditelná ruka Osudu věc pro Rakousko zdá se zařídila, prediktabilní brnkání na strach, xenofóbii, vrácení se Sudetských Němců, zrušení Benešových dekretů, bude znovu pilně využíváno a zneužíváno "vlasteneckou frontou" Klausovců a KSČM.
K radosti Vladimíra Vladimíroviče a Kremlu obecně, nositel Puškinovi medaile a u Čechů stále populární KSČM, která má s Klausem od Sametu zásadní společné cíle (ne restitucím, abo "české" cestě privatizace, ne integraci EU, ne vracení obřanství úprchlíkům před komunismem, ne volbám v zahraničí nebo korespondenčně, ano hlasům KSČM pro Klause nebo "podrření" jej, údajný "ideologický protipól" taškařinou s vlastenkou Bobolínou a zdrřením se hlasování) Klausovci a komunisté, bok po boku, včetně europoslanců Zahradila, soudruha kosmonauta Remka, soudruha Ransdorfa až po takové "echte vlastence", jako expředsedkyně OV SSSM a exporadkyně Klause, Bobolina a imunity si kupující Vovka Železný ... ti všichni jsou vlastně vlastenci?
Hájí suverenitu, národní zájmy a hrdost?
Pro jedny je EU "socanská, líná děvka" (cituji P. Kratochvíla, co propadchtovává zlatou slavici Zaňákovou, aby zpívala HEPY BRZDEJ mistr prezident), pro druhé "imperialistický nástroj Západu".
Ale jako sládkovci, klausovci a komunisté na udičku vulgární formy národovectví stále, zdá se, nějakého naivku chytnou. Jasněže "v národním zájmu".
13. 12. 2008 | 22:50
pozorný občan napsal(a):
Pane prezidente Klausi, ostatní hrdí a tvrdí liberálové, posviťte si, však nuž víte jak, tady na Věžáka.
Podívejte se, jak závistivě, nepochybně sám socka, zde píše o tom, jak si v zemi liberálům zaslíbené, v júesej, demokraticky těší distribuci majetku, tedy i moci a politické moci:
"Zásadními rozdíly s USA jsou, kromě jiného, významnější vliv občanské společnosti a např. odborů v Evropě, a menší koncentrace kapitálu a moci (v USA vlastní 1% občanů 75% národního bohatství USA, z toho Rockefeller plných 30%-není už to vlastně království?). A politická realita USA- šaškárna, projděte si Obamovy nominace a zjistíte, že je to v bledě modrém to, co za Bushe. Kontinuita reálné korupční moci peněz toho nejbohatšího. Nic k následování."
Přitom navíc má ve svých pomluvách země, kterou se náš nejchytřejší a nevlastenečtější hlava státu, inž. eko., zvaný "prof" Klaus inspiruje, má nepřesnost:
Podle oficiálních údajů americké vlády (Office of Budget) z roku 2005 horní 1% Američanů nevlastní 75% národního bohatství, ale jen 42%. Ikdyž je pravdou, že se koncentrace úspěšnosti, tedy majetku, v USA zvětšuje, po 2. světové válce horn9mu procentu pat5ilo jen 32%, nená to oněch pomlouvačných 75%. A Rockefelerovi nevlastnní více než 5%.
Ikdyž je pravdou, že typická banánová republika Latinské Ameriky minulého století, kde doslova pár latifundistických familií vlastnilo stejnou míru národního bohatství, mohla mít poněkud pochybný demokratický charakter, v případě USA o tom demokrat, liberál, nesmín pochybovat. Nejbohatší v USA přece svůj vliv na domácí a zejména zahraniční politiku USA neuplatňují, kandidáty na prezidenta neplatí, atd.
Těmto nejbohatším Američanům přece jde o blaho obyčejných Amíků, proto nemají zdravotní pojištění atd., o blaho lidí na celém světě, včetně všech těch diktátorských režimů, které za naftu, strategickou pozici atd. po dlouhá desetiletí, nejednou brutálně, podporovalym dosazovaly k moci.
Se sockami jako Věžák se u nás nůžky úspěšnosti těch všehoschopných nikdy dostatečně nerozevřou. Podívejte se na něj a na jeho podobné.
13. 12. 2008 | 23:07
Pane Kubre přečetl jsem si Vašeho "Průvodce politickým divadlem", výborná kniha.Měl by ji číst každý volič, aby ztratil růžové brýle a tím si ušetřil řadu pozdějších zklamání z politiky.Jinak EU je pro náš stát zřejmě nejlepší alternativou pro přežití v nejisté budoucnosti.
14. 12. 2008 | 10:03
21. 10. 2009 | 17:30
06. 02. 2010 | 08:45
30. 03. 2010 | 00:37 |
https://www.mfcr.cz/cs/o-ministerstvu/sluzby-verejnosti/zadosti-o-informace-dle-zakona-106-1999/seznam-podanych-zadosti/2015 | 2019-09-22T04:06:07 | [
" § 13",
" zákona č. 106",
" § 2",
" zákona č. 202",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 101",
" zákona č. 106",
" § 2",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" § 2",
" § 50",
" zákona č. 202",
" zákona č. 106",
" zákona č. 202",
" § 16",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" čl. 1",
" zákona Č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 202",
" § 13",
" §2",
" zákona č. 106",
" § 14",
" § 12",
" zákona č. 77",
" zákona č. 266",
" zákona č. 77",
" zákona č. 106",
" zákona č.106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" § 16",
" zákona č. 137",
" zákona č. 106",
" § 10",
" § 50",
" zákona č. 202",
" § 50",
" zákona č. 202",
" § 50",
" zákona č. 202",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" § 50",
" § 10",
" § 260",
" § 7",
" zákona č. 180",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" § 13",
" zákona č. 106",
" zákona č. 106",
" § 50",
" zákona č. 202",
" § 50"
] | 2015 | Seznam podaných žádostí | Ministerstvo financí ČR
Chronologicky řazené žádosti o informace podané na Ministerstvo financí v roce 2015.
Vydáno 30. 12. 2015
Pro potřeby studie o českých bezpečnostních elitách bych rád touto cestou požádal o seznam ředitelů Finančně analytického útvaru od okamžiku jeho vzniku. Potřeboval bych, aby seznam obsahoval titul, případně hodnost, jméno a příjmení, datum jmenování do funkce a datum uvolnění z funkce, případně uvedení, jestli někdo útvar řídil z pověření.
Vydáno 17. 12. 2015
Poskytnutí informací o výhodách, které ministr financí může čerpat nad rámec svého platu, zejména naturálií či náhrad.
Vydáno 16. 12. 2015
zda váš subjekt v minulosti uzavřel spolupráci se společností NEWTON Media, a.s. (IČ: 28168356)? Pokud ano, prosím o poskytnutí kopie smluv, popř. objednávek či faktur.
zda váš subjekt v minulosti uzavřel spolupráci se společností Anopress IT, a.s. (IČ: 266 94 484)? Pokud ano, prosím o poskytnutí kopie smluv, popř. objednávek či faktur.
zda váš subjekt v minulosti uzavřel spolupráci se společností Bisnode Česká republika, a.s. (IČ: 63078201)? Pokud ano, prosím o poskytnutí kopie smluv, popř. objednávek či faktur.
Kolikrát byla Česká republika žalována s využitím mechanismu investičních arbitráží skrze platné bilaterální a investiční úmluvy. Kolika takových arbitrážních řízení se Česká republika zúčastnila. Dále žádám o co nejúplnější informace ke každé z těchto žalob a řízení, především: jméno/název žalobce (investora), žalovaná částka, žalobní důvod, rozhodčí nález (rozhodnutí), výsledek sporu, datum žaloby a datum rozhodnutí ve věci. Skrze které bilaterální investiční dohody a kolikrát (pro jednotlivé BITs) byla žalována.
Kolik Česká republika zaplatila na odškodněních investorům na základě rozhodnutí investičních arbitrážních tribunálů. Dále žádám o rozpis výše odškodnění podle jednotlivých případů a žalobců (investorů). To samé žádám pro mimosoudní (smírná) vyrovnání, jež byla s investory uzavřena.
Kolik Česká republika zaplatila na poplatcích a dalších výlohách spojených s investičními arbitrážemi a kolik zaplatila na právních službách v souvislosti s proti ní vedenými investičními arbitrážemi. Všechny dotazy se vztahují na období od 1. 1. 1993 do dne obdržení této infožádosti.
Všechny dotazy se vztahují na investiční arbitráže (ISDS) na základě bilaterálních investičních dohod, jimiž je nebo byla Česká republika vázána. Pod pojmem Česká republika se rozumí i organizační jednotky státu.
Vydáno 8. 12. 2015
Žádost o poskytnutí informací, zda hrací přístroje s výrobními čísly 5191 a 5192 jsou povoleny Ministerstvem financí (č. rozhodnutí o povolení) nebo byly zrušeny, příp. zda-li byl podán rozklad proti rozhodnutí o zrušení.
Na stránce http://www.novinky.cz/domaci/387712-babisovy-vysnene-centralni-nakupy-drhnou.html se píše “Připravit zakázku na xeroxový papír trvalo půl roku Ministerstvo financí již letos na zakázce na xerografický papír vyzkoušelo, jak budou centrální nákupy ve státní správě fungovat. Počítalo se u něho s jednoduchým stanovením tzv. společného standardu. Nicméně bylo předem jasné, že příprava zakázky vzhledem k tomu, že odběratelů má být v budoucnu 1440, jednoduchá nebude. Pro začátek měla být objednávka pro 168 organizací". Prosím o zaslání seznamu oněch 168 organizací, kterých se zakázka týkala.
Informativní přehled technických herních zařízení včetně sázkových her v kasinu ve stavu ke dn 31. 10. 2015 v rozsahu uveřejňovaném na www.mfcr.cz, rozšířeném o tyto údaje:
Model zařízení (u těch typů zařízení, kde je tato informace součástí SDSL žádosti)
Výrobce zařízení (u těch typů zařízení, kde je tato informace součástí SDSL žádosti)
Počet herních míst (u těch typů zařízení, kde je tato informace součástí SDSL žádosti)
Vydáno 30. 11. 2015
Prosím sdělte mi počet žádostí o informace vznesených na váš úřad podle zákona o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb., které jste obdrželi zvlášť v období mezi 1.1. a 31.12. 2013 a 1.1. a 31.12. 2014. Dále prosím uveďte počet žádostí v prvním pololetí roku 2015 (do 30.6. 2015). Pokud jsou informace k dispozici, poskytněte mi přehled počtu odmítnutých a nezodpovězených žádostí o informace, opět za rok 2014 a první pololetí roku 2015.
Poskytnutí celkového počtu povolených interaktivních videoloterních terminálů Casina Admiral a to v roce 2014 a 2015 ve Znojmě na adrese Oblekovice 344 Znojmo 69902 aktuální celkový počet provozovaných interaktivních videoloterních terminálů, hracich automatů Casina Admiral ve Znojmě na adrese Oblekovice 344 Znojmo 69902.
Seznam firem, (s.r.o. a akciové společnosti), kterým byly od roku 2013 až do současnosti z rozhodnutí Ministra financí, ministerstva financí, případně jemu podřízených orgánů, úplně nebo částečně prominuty/odpuštěny jakékoliv závazky vůči státu, zejména daně, daňové nedoplatky, penále apod.
Vydáno 11. 11. 2015
Využívá Vaše organizace služeb soukromých bezpečnostních agentur (SBS)
Kolik hodin měsíčně tato služba pro Vaši organizaci odpracuje?
Jaká je cena za hodinu této služby bez DPH?
Využíváte i jiné služby SBS při zajištění bezpečnosti svých objektů? Které to jsou?
Od 01.01.2016 došlo ke zvýšení minimálních mzdových tarifů, uvažujete, (mebo jste již realizovali) o navýšení ceny za služby SBS?
Vydáno 9. 11. 2015
V souladu s § 13 zákona č. 106/1999 Sb. si dovoluji požádat o poskytnutí kopie rozhodnutí o udělení licence společnosti BANCO - CASINO a.s., IČ: 264 46 197, se sídlem Praha l, Na Příkopě 959/27, PSČ 11000, k provozování sázkových her provozovaných ve zvláště k tomu určených hernách (kasinech) podle § 2 písm. i) zákona č. 202/1990 Sb.
Na základě výzvy povinného subjektu upřesňuji podanou žádost tak, že žádám o poskytnutí kopie rozhodnutí o udělení licence pro provozovny umístěné na adresách:
Na Příkopě 959/27, 110 00 Praha 1;
U Obecního domu 660/3, 110 00 Praha 1.
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSPI"), Vás proto tímto žádáme o zodpovězení následujících otázek: ....
Na základě zákona č. 106/99 Sb. O svobodném přístupu k informacím Vás žádám o sdělení, kolik dotací a na jaké akce byly poskytnuty Statutárnímu městu Zlín na budování a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury od roku 2004. Pokud takovéto dotace byly v uvedeném období poskytnuty, žádám o jejich jednotlivé členění včetně finančního vyjádření.
Vydáno 5. 11. 2015
zda Ministerstvo financí v minulosti uzavřelo spolupráci se společností NEWTON Media, a.s. (IČ: 281 683 56) a pokud ano, prosím o poskytnutí kopie smluv, popř. objednávek a faktur.
zda Ministerstvo financí v minulosti uzavřelo spolupráci se společností Anopress IT, a.s. (IČ: 266 94 484) a pokud ano, prosím o poskytnutí kopie smluv, popř. objednávek a faktur.
Žádám tímto o sdělení počtu zaměstnanců zaměstnaných vaším úřadem na hlavní nebo vedlejší pracovní poměr, a také počet externích spolupracovníků (zvlášť zaměstnaných na DPP a DPČ). Nemám zájem o žádné jejich osobní údaje, jen o jejich počty. Počty prosím uveďte jednotlivě k 1. lednu 2013, 1. lednu 2014 a 1. lednu 2015.
Jaký byl počet přepočtených pracovníků, který se v roce 2014 zabýval agendou ekologických daní (zejména implementace legislativy, tvorba metodických dokumentů, atd.)?
Jaká náplň,(příprava jakých novel, zákonů, metodických dokumentů) byly předmětem činnosti těchto pracovníků pro rok 2014? (stručný výpis hlavních činností)
V jaké výši byly vynaloženy mzdové náklady v roce 2014 na tyto pracovníky včetně pojistného zaplaceného zaměstnavatelem? V případě, že nelze tyto údaje sdělit podle zákona č. 101/2000 Sb., prosím alespoň o informace o zařazení zaměstnanců do platové třídy.
Žádám o detailní algoritmus (postup, matematický vzorec) s odůvodněním jeho použitých parametrů a s odkazy na zdrojová data použitá k nastavení těchto parametrů, který byl použit pro výpočet očekávaného vyššího daňového inkasa po zavedení elektronické evidence tržeb, tak, aby bylo možno nezávisle ověřit způsob tohoto výpočtu.
Žádám o podklady a detailní algoritmus výpočtu, kterým bylo dosaženo odhadů nákladů zavedení EET, jak jsou uvedeny v Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu zákona ...
Vydáno 22. 10. 2015
Tímto si dovolujeme obrátit se na Vás, na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, se žádostí o poskytnutí informací týkající se textu rozsudků Městského soudu v Praze ve věci č.j. 11 A f 11/2014-53 ze dne 5. 2. 2015 a č.j. 11 A f 15/2014-59 ze dne 30. 4. 2015, jejichž účastníkem bylo Ministerstvo financí ČR v pozici žalovaného.
Porušení kterých ustanovení právních předpisů bylo státními orgány zjištěno, kdo je porušil, v jakém řízení, jakým mechanismem, v jakém časovém období a v jakém rozsahu?
Jak zjištěné porušení právních předpisů ovlivnilo procesy vydávání osvědčení o provozuschopnosti výherních hracích přístrojů (dále jen „VHP“), resp. také zda mělo vliv na počet povolených VHP a roční výsledek z provozování VHP?
Jaké opatření či řízení, a kterým státním orgánem, byla realizována k nápravě zjištěného porušení právních předpisů a jaké sankce byly viníkům uloženy?
V jakém rozsahu bylo uplatněno ust. § 2 odst. 3 správního řádu?
Žádám o poskytnutí informace, kolik bylo pro IVT (videoloterní termínály) vydáno povolení do data 4. září 2006 včetně, resp. pro kolik IVT bylo vydáno povolení.
auditní nález u projektu č. CZ.1.12/3.3.00/18.01142 Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc
auditní nález u projektu č. CZ.1.12/3.3.00/18.01153 Jezdecký areál s ubytovacím zařízením Olomouc – Jízdárna Lazce
počet trvale hlášených obyvatel obce Kašnice (okr.Břeclav) k 1.1.2015
výše neinvestiční dotace na občana ze státního rozpočtu na každého jednotlivého obyvatele výše uvedené obce
kolik obec za rok na trvale hlášeného občana pobírá finančních prostředků
Vydáno 14. 10. 2015
Jakým způsobem propaguje Ministerstvo financí plánovanou elektronickou evidenci tržeb?
Jaké prostředky vynakládá Ministerstvo na tuto propagaci?
Vydáno 23. 9. 2015
Dovolte mi, abych se na Vás obrátil s žádostí podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a to o poskytnutí těchto informací:
Materiál, který prezentovala náměstkyně ministra financí Mgr. Simona Hornochová při jednání rozpočtového výboru PS PČR dne 2. září 2015 (poslanecký návrh Jana Volného) o dopadech daňového zatížení na provozovatele loterií a jiných podobných her. Součástí materiálu dle jejího vyjádření je i Lafferova křivka zobrazující závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění.
Žádám Vás tímto o poskytnutí tohoto materiálu, který bychom rádi porovnali v rámci seriózně vedené debaty s našimi údaji.
Žádáme tímto o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a to o sdělení, které konkrétní hry podle § 2 a § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, jsou povoleny v kasinech provozujících svou činnost na území města Havířova.
Dále žádáme o sdělení, kolik kasin je povoleno provozovat svou činnost na území města, a to s konkrétním uvedením názvu provozovatele včetně identifikátoru, adresy místa provozování, číslo jednací povolení a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, včetně doby povolení.
Vydáno 22. 9. 2015
Jaký nemovitý majetek si v současné době pronajímá tato organizační jednotka státu, tj. Ministerstvo financí České republiky, na území města Prahy.
Vážení, v návaznosti na nám - na základě naší žádosti ze dne 19. 6. 2015 rozhodnutím ministra financí Č. j.: MF-29466/2015/10-8 ze dne 17. 8. 2015, kterým zrušil rozhodnutí Ministerstva financí č. j. MF-29466/2015/10-4/1272 IK ze dne 7. července 2015 – poskytnuté informace týkající se pilotního testu a projektové dokumentace sanace ve společnosti AERO Vodochody, a.s., vypracované společností EKOSYSTEM spol. s r.o. (dále jen „projektová dokumentace“), si Vás podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), dovolujeme požádat jako povinný subjekt o poskytnutí následujících informací: ...
Žádám tímto o poskytnutí seznamu kontrol provedených auditním orgánem (případně poskytovateli, jsou-li tato data Auditnímu orgánu dostupná) u příjemců evropských dotací v programovacím období 2007-2013 k datu podání této žádosti s uvedením informace, zdali je tento seznam již konečný. U každé kontroly požaduji tyto informace: identifikaci kontrolovaného subjektu (ičo), název projektu, operační program, informaci zda byla zjištěna pochybení, vyměřená korekce (částka v Kč), datum dokončení kontroly (případně jiné plošně datum vztažené k provedení kontroly).
Jaké loterie a jiné podobné hry ve smyslu zákona č. 202/90 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, jsou na území města Český Krumlov Ministerstvem financí dosud (pravomocně) povoleny, na jakých místech, kým a od kdy jsou zde provozovány a o jaký druh zařízení jde.
Počty výherních hracích přístrojů v jednotlivých obcích, jejichž povolení k provozování vydaly samy obce (k 31. 12. 2014) – nejlépe včetně konkrétních adres provozoven a provozovatele;
Herní adresy a počty všech povolených hracích přístrojů (VHP, VLT, EMR, LLS, ad.) Ministerstvem financí, tak přístrojů povolených obcemi či kraji, a to včetně provozovatele, vždy ke konci kalendářního roku (tj. k 31. 12.) – pro roky 2014, 2013, 2012, 2011, 2010. Pokud by bylo možné poskytnout tyto seznamy i pro dřívější období, byl bych velmi vděčný.
Vydáno 2. 9. 2015
Zda povinný subjekt vede spisovou službu v elektronické nebo listinné podobě?
Tvar jednoznačného identifikátoru dokumentu, který vytvořil povinný subjekt s vysvětlením jednotlivých částí jeho tvorby?
Které agendy jsou vedeny výlučně v systému elektronické spisové služby?
Zda povinný subjekt je odvolacím orgánem ve smyslu ustanovení § 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím?
Informace k bodu (1 – 3) této žádosti poskytněte za období od 01. 01. 2010 do dne podání žádosti.
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen ,,Informační zákon“) Vás žádáme o zpřístupnění následujících informací: Rozhodnutí Ministerstva financí České republiky z 24. 2. 1992, č. j. 123/8 824/1992.
Žádost o poskytnutí informací, jakým způsobem a v jakém termínu bylo rozhodnuto o žádosti obce Bílovice na projekt Rekonstrukce kuchyně ZŠ v rámci dotačního podprogramu Ministerstva financí ČR 298 213 resp. 298 220. Pokud je to možné, dovoluji si požádat o zaslání kopie rozhodnutí o poskytnutí dotace, případně o zamítnutí žádosti o dotaci.
Vydáno 31. 8. 2015
Dovolujeme si Vás, na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, požádat o zaslání aktuální verze návrhu zákona o dani z hazardních her.
V souladu se zněním zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, žádáme o poskytnutí informací ve věci správních řízení, vedených za účelem odebrání licencí k provozování výherních zařízení, které vede Ministerstvo financí České republiky se subjekty působícími na území Města Břeclav.
Žádáme o veškeré informace, které se týkají předmětných řízení.
Vydáno 27. 8. 2015
Žádám o poskytnutí informace podle zákona c.106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím v jeho platném znění, jmenovitě o poskytnutí materiálu dle čl. 1 Směrnice Rady2013/43/EU ze dne 22. 6. 2013, pro výbor DPH a pro Komisi o používání mechanismu přenesení DPH dle nařízení vlády c. 361/2014 Sb., ve znění nařízení vlády c. 155/2015 Sb.: Č. j.: 60899/15/7500-20080-050406 strana 2 (celkem 3) "2. Členské státy uvědomí výbor pro DPH o používání mechanismu uvedeného v odstavci v okamžiku zavedení tohoto mechanismu, přičemž Komisi poskytnou tyto informace: ...
Dle 13 zákona Č. 106/1 999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádáme o poskytnutí informace, ke kterému dni nabylo právní moci rozhodnutí o rozkladu, kterým bylo zrušeno povolení k provozování loterií a jiných podobných her společnosti 3E PROJEKT, a.s.: Čj. MF-67201/2014/34/2901-RK ze dne 22.7.2015 (rozhodnuti o zrušení IVT Čj. MF-39147/2013/34-6 ze dne 13.8.2014).
Podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů žádáme Ministerstvo financí o poskytnutí následujících informací: Pilotní test a projektová dokumentace sanace ve společnosti AERO Vodochody, a. s., kterou měla zpracovat společnost EKOSYSTEM spol. s r. o., autor RNDr. Tomek, v září 2014.
Vydáno 18. 8. 2015
Pro které zaměstnance (prosím o jméno a pozici, kterou na MF zastávají) je určena jazyková výuka, kterou MF poptává zde: ...
K čemu tito konkrétní zaměstnanci na konkrétních pozicích potřebují jazykové zkoušky, ke kterým směřuje výuka jazyka - viz zadávací dokumentace (FCE, CAE, CPE; B1, C1)
Má každý zaměstnanec ministerstva nárok na jazykovou výuku hrazenou zaměstnavatelem? Pokud ne všichni, tak kteří - jaká jsou kritéria?
Vydáno 6. 8. 2015
V návaznosti na sdělení Ministerstva financí ze dne 16. července 2015 pod č. j.: MF-32556/2015/10-4/1362 IK, ve věci projektu „Zřízení kanalizačního řadu v lokalitě Doubrava-Hranice a zřízení inženýrských sítí a infrastruktury v lokalitě Doubrava U starostky,“ vás žádám ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí informací, a to zaslání písemného sdělení: ...
Vydáno 5. 8. 2015
Dle 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádáme o poskytnutí informace, ke kterému dni nabyly právní moci rozhodnutí o rozkladech, kterými byly zrušeny povolení k provozování loterií a jiných podobných her: ...
Vydáno 28. 7. 2015
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádáme o poskytnutí informace ohledně povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry dle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, na území města Slavičín (tj. Slavičín včetně jeho místních částí – Hrádek na Vlárské dráze, Divnice a Nevšová) vystavených Ministerstvem financí ČR.
V příloze posíláme tiskopis pro doplnění, případnou opravu požadovaných údajů.
Vydáno 24. 7. 2015
Dle mně dostupných informací došlo mezi ČR - Ministerstvem financí a společností ZPA Jinonice, a.s., se sídlem Ústí nad Orlicí, Bělisko 1227, PSČ 56201, IČO 45273430 (dále jen „ZPA Jinonice") v tomto roce (zřejmě v červnu 2015) k uzavření dohody, kterou byl vypořádán nárok ZPA Jinonice na doplnění hodnoty vkladu do této společnosti, když nedostatečná hodnota uvedeného vkladu vznikla v důvodu neplatnosti vložení konkrétních nemovitostí do uvedené společnosti ze strany České republiky či Fondu národního majetku.
V souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím tímto žádám o poskytnutí následujících informací a dokumentů: ...
S odvoláním na § 13 zákona 106/1999Sb. žádám o poskytnutí následujících informací:
Analýzy nákladů na pořízení základního vybavení pro evidenci tržeb, na kterou se odvolává důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb (sněmovní tisk 514/0), zveřejněná na adrese ...
Dostupných analýz ...
Žádost se týká dotačních podmínek Strategické průmyslové zóny Holešov.
Sdělte mi prosím, zda bylo poskytnutí dotací na realizaci Strategické průmyslové zóny Holešov vázáno na nějaké závazné podmínky, které musí Zlínský kraj v budoucnu splnit. Pokud ano, sdělte mi o jaké podmínky se jedná a do jakého termínu mají být plněny, jaké sankce Zlínskému kraji hrozí, pokud tyto podmínky nesplní, zašlete mi prosím kopie příslušných dokumentů (např. rozhodnutí, či smluv), z nichž povinnost takového plnění a sankce vyplývají.
V souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám tímto o poskytnutí dokumentu - dopisu Evropské komise adresovaného Ministerstvu financí, odboru 52 - Auditní orgán, jmenovitě panu Evženu Mrázkovi, sp. zn. REGIO.dgal.c.4 MR/cc D(2015) 2261860 (spisová značka se může podle dostupných informací mírně lišit), pod kterým je podepsán pan Franck Sebert.
Existenci tohoto dopisu i skutečnost, že Ministerstvo financí tímto dopisem disponuje, potvrdili mediálně čelní představitelé Ministerstva financí, neboť jde o dopis, o němž hovoří někdejší náměstek ministra financi například v tomto článku: ....
Vydáno 13. 7. 2015
Kde mohu zjistit, v jaké výši byly odsouhlaseny dotace z EU určitému (zahraničnímu partnerovi-Rakousko) a zda musí řádně zaúčtovat jak a nač vše bylo užito. Firma z Rakouska má pochopitelně sídlo a zastoupení i zde v ČR (dále jen investor). Jedná se o výši poskytnutých dotací na určitou rekonstrukci, která však byla proti skutečné ceně, mnohonásobně převýšena a tak si druhá firma zajistila neúměrný výdělek. Na víc neuhradila ani za vykonané dílo zúčastněným firmám. Nám bylo sděleno, že dotace čerpány jsou, ale že byl uplacen vysoce postavený zastupitel této firmy a my se nic nedozvíme a oni nám nic nesdělí. Jak v tomto směru mám a mohu postupovat?
Vydáno 7. 7. 2015
Na základě zákona 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím žádám o sdělení informace, kterým politickým stranám nebo hnutím byly vyplaceny za první polovinu roku 2015 státní příspěvky a v jaké výši.
Žádám tímto o poskytnutí informací vztahujících se k výkazu zisku a ztráty Ministerstvo financí, a to k syntetickým účtům 518 (ostatní služby), 521 (mzdové náklady) a 549 (ostatní náklady z činnosti). Informace prosím poskytněte za roky 2013 a 2014, a to v milionech korun. Dále žádám o informace, jaký byl celkový počet zaměstnanců Ministerstva financí ke konci roku 2014 a jaká byla k tomuto datu celková výše vlastního kapitálu.
Vydáno 3. 7. 2015
Z jakého právního předpisu vyplývá povinnost provozovatele interaktivních videoloterních terminálů uchovávat herní záznamy (vklad, výhra, obrat, vyplacená výhra atp.) jednotlivých hracích přístrojů ke všem uskutečněným hrám, resp. po jaké době je provozovatel interaktivních videoloterních terminálů oprávněn tyto záznamy zničit a již je neuchovávat, aniž by tím porušil některá z ustanovení dotčených právních předpisů.
Obracíme se na Vás v souladu s ust. §2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v účinném znění, s dotazem, kolik bylo státem, Českou republikou, vyplaceno společnosti Československá obchodní banka, a.s., IČ: 000 01 350, nyní se sídlem na adrese Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 15057 (dále jen „ČSOB") na základě smluv, uzavřených mezi ČSOB na straně jedné a státem a Českou národní bankou na straně druhé, zejm. tedy na základě dokumentu označeného jako Smlouva a státní záruka ze dne 19.6.2000, a dále jednotlivých usnesení, přijatých vládami České republiky zejm. k podmínkám a termínům odkupu „aktiv" z offshorových společností státem resp. jeho složkami. ...
Ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím tímto žádám o poskytnutí následujících informací a kopií dokumentů týkajících se činnosti odboru 52 Ministerstva financí-Auditní orgán (dále jen „AO"): ...
Dovoluji si Vás touto cestou požádat o poskytnutí následujících informací. V rámci zvýšení právní jistoty mých klientů si dovoluji požádat o aktuální návrh novely zákona o spotřebitelském úvěru, nebo o informaci, kde je možno tento návrh získat. V případě pochybností berte tutu žádost jako žádost ve smylsu zákona o svobodném přístupu k informacím. Předpokládám, že předkladatelem novely je Ministerstvo finací ČR.
Vydáno 22. 6. 2015
Stát vykonává práva akcionáře v akciové společnosti České dráhy, a.s., prostřednictvím řídícího výboru (dále jen „Řídící výbor“), jak plyne z § 12 odst. 1 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona č. 77/2002 Sb.“). Členem řídícího výboru je též zaměstnanec (ev. zaměstnanci) adresáta.
Vydáno 12. 6. 2015
kolik smluv na poskytování právních služeb (ze zákona mohou poskytovat pouze advokáti) mělo MF ČR sjednáno k datu 29. 1. 2014 - nástupu ministra Ing. A. Babiše
kolik smluv dle bodu a) zůstalo v platnosti k dnešnímu dni (tedy rozdíl představují vypovězené smlouvy)
kolik nových smluv na poskytování právních služeb uzavřelo MF po datu 29. 1. 2014 a na základě jakých výběrových kritérií
zda s AK Kovanda Tykalová jsou uzavřeny dvě smlouvy na poskytování právních služeb
celková výše nákladů na právní služby v r. 2012, 2013 a 2014.
Vydáno 8. 6. 2015
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, bych Vás chtěl požádat o informace týkající se povolení na provozování loterií a sázkových her pro společnost SAZKA a.s.. Na základě předchozí žádosti mi byla poskutnuta informace, na jak dlouhou dobu má SAZKA licence pro jendotlivé typy her uděleny, jedná se mi však o konkrétní datum, do kdy jsou tyto licence uděleny (popř. datum, kdy byly uděleny a délku licence, z čehož bude patrné, kdy daná licence skončí). Prosím o poskytnutí této informace v souvislosti se všemi platnými licencemi společnosti SAZKA, a.s.
Vydáno 28. 5. 2015
Dovoluji si Vás zdvořile požádat o následující informace:
strategické a koncepční dokumenty povinného subjektu v oblasti informatiky,
seznam všech použitých řešení v oblasti informatiky s použitými open source programy s uvedením dodavatele řešení, názvu počítačového programu, rozsahu nasazení (počet uživatelů, koncových zařízení atp.)
Vydáno 27. 5. 2015
Přehled porušení zjištěných při přezkoumání hospodaření za rok 2013 přezkoumávajícími orgány (krajskými úřady a ministerstvem financí) s následující strukturou: ...
Vydáno 25. 5. 2015
Na základě zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, si Vás dovolujeme požádat o poskytnutí informace týkající se kontroly Ministerstva financí u dotačních programů za roky 2013-2015. Konkrétně nás zajímají výsledky kontrol u dotací, jejichž příjemci jsou územně samosprávné celky.
Tímto žádáme o poskytnutí informace:
Seznam kontrolovaných subjektů včetně názvu dotačního programu a výše poskytnuté dotace (pouze kontroly provedené v letech 2013-2015)
Výsledek provedené kontroly, tj. zejména označení subjektů, u kterých byly shledány nedostatky vedoucí k odebrání dotace či její části.
Označení subjektů, které dotaci či její část již vrátily.
Vydáno 20. 5. 2015
V návaznosti na Vaše sdělení ze dne 20.1.2015, č.j MF - 78130/2014/21 -5/1544/K si Vás dovoluji požádat o poskytnutí informace v jaké skutečné výši a ke kterému termínu vyplatil podnik ČEPRO, a.s., se sídlem Praha 7, Dělnická 12, IČ: 60193531 dividendu svému akcionáři, tedy Ministerstvu financí ČR za roky 2000, 2001, 2002 a jaká výše dividendy měla být vyplacena za uvedené roky dle rozhodnutí valné hromady uvedeného podniku.
Dále si dovoluji požádat, v jaké výši - dle rozhodnutí valné hromady měla být dividenda vyplacena podnikem ČEPRO, a.s. za rok 2011.
Rovněž tak mě prosím sdělte, jak Ministerstvo financí ČR postupuje v případě, že dividenda podnikem ČEPRO, a.s. není (nebyla) vyplacena v plné výši, tj. dle rozhodnutí valné hromady.
Vydáno 19. 5. 2015
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vás tímto žádám o poskytnutí následujících informací:
Sdělení, kolik státem vlastněných společností spravuje Ministerstvo financí (s majetkovou účastí státu nad 50%)
Seznam těchto společností
E-mailový kontakt na úředníka (odbor), který má tyto společnosti na starosti
Dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím tímto žádáme Ministerstvo financí ČR, Letenská 15, 118 10 Praha 1, (dále jen „povinný“) o sdělení následujících informací o nákladech a rozsahu tisku za roky 2012, 2013, 2014:
Celkové náklady na nakupovaný papíru A4, gramáže 80g/m a počet takto nakoupených listů. (pokud nakupujete i jiný kancelářský papír v objemu větším než 5% z celkové ceny za kancelářský papír, uveďte jaký a cenu). Uveďte sumu za jednotlivé roky.
Celkové náklady na tiskárny dokumentů (pořizovací ceny, leasing, pronájem, servis a spotřební materiál bez papírů) Uveďte sumu vynaloženou za jednotlivé roky. ....
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vás tímto žádám o poskytnutí následujících informací týkajících se stavby pro rodinnou rekreaci č.e.170 stojící na pozemku p.č. st. 267 v Katastrálním území Sedlice u Želivy vedené na LV 329:
Jak dlouho jsou nemovitosti v majetku státu s příslušností hospodařit s majetkem státu Ministerstvu financí.
Zda je budova pravidelně pronajímána k rekreaci veřejnosti, nebo jenom zaměstnancům MF.
Jakým způsobem je účtováno pronajímání a za jakou cenu.
Jak vysoký byl celkový příjem státu z pronájmů budovy za roky 2011, 2012, 2013, 2014.
V jakém stavebně technickém stavu je budova v současnosti.
Zda je budova k prodeji a za jakých podmínek.
Vydáno 14. 5. 2015
Žádost o poskytnutí informací (auditní zprávy) z auditu monitorovacího systému evropských fondů MS2014+ provedeného auditním orgánem Ministerstva financí ČR.
Vydáno 12. 5. 2015
Žádám o sdělení následujících informací:
Prosím o zaslání seznamu projektů (název, zadavatel, řídící orgán, příjemce, částka - zvlášť z národních zdrojů a zvlášť ze zdrojů EU, příp. další podrobnosti), u kterých bylo zjištění AO s finančním dopadem, a to za období od r. 2010 až k aktuálnímu datu.
Prosím vždy o uvedení výše fin. dopadu a jakým způsobem byl dopad řešen (tj. kdo to uhradil).
Případně pokud tyto informace k projektu nemáte, tak o sdělení, kde se mohu dovědět víc o
dalším řešení.
Pro účely ekonomického výzkumu žádám podle zákona 106/1999 o poskytnutí následujících údajů pro zadavatele Ministerstvo financí (IČO 00006947):
objem veřejných zakázek malého rozsahu ve velikosti od 100.000 Kč výše bez DPH, zadaných Vaší institucí v letech 2012, 2013 a 2014. Tedy tři čísla, jedno pro každý rok. Pokud z technických důvodů je možné poskytnout pouze sumy odpovídající jiné hranici než 100.000 Kč, prosím o jeho poskytnutí spolu s informací o této hranici.
informaci, zda Vaše instituce v letech 2012-2014 využívala k nákupu Dynamický nákupní systém. Pokud ano, jaký byl celkový objem takto realizovaných nákupů? ....
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vás tímto žádám o poskytnutí následujících informací týkajících se budovy č.p. 47 na pozemku p.č.615/1 a pozemku p.č. 616 v Katastrálním území Hlubočepy, obec Praha, vedených na LV 9312:
Jaké finanční náklady ročně vynakládá stát na udržování těchto nemovitostí.
Jaký je průměrný roční finanční výnos státu z vlastnictví těchto nemovitostí.
V jakém stavebně technickém stavu jsou nemovitosti v současné době.
Zda tyto nemovitosti hodlá M F odprodat a jaká je jejich aktuální přibližná hodnota.
Vydáno 5. 5. 2015
Prosím o poskytnutí následujících informací dle z. 106/1999 Sb.:
Které ze společností spadající pod MFČR spadají do režimu zákona 178/2005 Sb. (tedy které přešly na MFČR po zrušení FNM) a které do režimu zákona 219/2000 Sb.?
Jakým způsobem MFČR vykonává akcionářská práva u společností v režimu zákona 178/2005 Sb. (jestli tomu správně rozumím, tak v tkaovém případě se neuplatní ustanovení o pověřeném zástupci ze zákona 219/2000 Sb.)?
Jaká jsou pravidla určení pověřeného zástupce u společností spravovaných dle záona 219/2000 Sb. (určuje se ad hoc nebo je to stále stejná osoba,...)?
Vydáno 29. 4. 2015
jaká konkrétní osoba či orgán MF "zvažuje" a "vyhodnocuje" vstup ČR do AIIB? Kdo je za tuto věc zodpovědný? Sám ministr, některý z jeho náměstků, či snad jen nějaký ředitel odboru?
jak dlouho se již dotčená osoba či orgán MF zvažováním a vyhodnocováním zabývá?
to, že jsou zakládajícími členy AIIB země jako Británie, Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Švýcarsko, Austrálie, Jižní Korea, Brazílie, Rusko není pro ČR dostatečnou motivací a důvodem pro vstup do AIIB, že se pořád "zvažuje"?
je pro MF přítomnost Ruska důvodem k budoucí absenci ČR v AIIB, případně momentálně k zvažování a vyhodnocování vstupu AIIB? ....
Dle dostupných informací byla v roce 1995 zjištěna kontaminace zemin a podzemních vod v provozu 08 Č. Budějovice, Kovošrot a.s. Praha. Byla uzavřena smlouva mezi FNM ČR a Kovošrotem a.s. Praha a ČIŽP OI Č. Budějovice na jejím základě vydal vodohospodářské rozhodnutí k odstranění staré ekologické škody v provozu 08 Č. Budějovice pod č.j.20V/8111/95/Ba-2143. Sanace byla postupně realizována až do roku 2006.
Žádám o poskytnutí zmíněné smlouvy mezi FNM ČR a Kovošrotem a.s. Praha. Žádám o informace o celkových finančních nákladech na likvidaci této ekologické zátěže a o informaci, jakým způsobem byla likvidována zamořená vytěžená zemina. ....
Vydáno 23. 4. 2015
Prosím o informace o hospodaření ministerstva financí a to konkrétně pouze o hospodaření ústředního orgánu ministerstva financí za rok 2014. Prosím o zaslání přehledu běžných výdajů aparátu MF pro rok 2014 tak, jak jste mi již dříve zaslali tento výkaz pro rok 2013 (viz příloha). Dále prosím o doplnění aktuálních údajů pro rok 2014 do tabulky níže. Děkuji.
Vydáno 20. 4. 2015
Žádám Seznam významných veřejných zakázek podle § 16a zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách pro rok 2015
Vydáno 14. 4. 2015
Na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, bych Vás chtěl požádat o informace týkající se povolení na provozování loterií a sázkových her pro společnost SAZKA. Jednotlivé typy povolení jsou uveřejněny na stránkách MF, jedná se mi však o to, na jak dlouhou dobu byly společnosti SAZKA jednotlivé licence uděleny.
Jakým způsobem je upravena ochrana autorských práv projektanta/tů či projekční kanceláře či jiné třetí osoby, jež poskytla projekční činnost ve výstavbě, vztahující se k Bazénu Thennal? ....
Vydáno 3. 4. 2015
V souladu s příslušnými ustanoveními zákona o svobodném přístupu k informacím si Vás dovoluji požádat o zaslání rozhodnutí, kterým Ministerstvo financí jako příslušný správní úřad podle ust. § 10 zák. č. 500/2004 Sb. a ust. § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb. povolilo provozování loterie s názvem „EUROJACKPOT“ provozovateli SAZKA a. s., se sídlem K Žižkovu 851, Praha, PSČ: 190 93.
Jakým způsobem řešilo ministerstvo financí korekci 378 mil. za chybovost projektů financovaných ROP Severovýchod v roce 2013. Zároveň Vás žádám o podání informace, kdo a proč rozhodl, že pokutu bude platit stát, respektive daňový' poplatníci, a zda na viníky bylo nebo bude podáno trestní oznámení. Dále Vás žádám o informaci, proč z 378 mil. pokuty ministerstvo financí (Miroslav Kalousek) snížilo pokutu na 240 mil. Kč.
Vydáno 30. 3. 2015
Jaké konkrétní podklady má vláda ČR, potažmo Ministerstvo financí ČR v současné době k dispozici v rámci rozhodování o ne/prolomení limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji? V této souvislosti žádáme o umožnění nahlédnutí do těchto podkladů.
Jaké konkrétní podklady si vláda ČR, potažmo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR či Ministerstvo financí ČR k dotyčné problematice vyžádalo, z jakých zdrojů a v jaké lhůtě? Žádáme o umožnění nahlédnutí do těchto podkladů, jakmile budou zpracovány a předány vládě ČR. ....
Žádáme Vás o sdělení celkových částek, jež byly fakturovány na základě plnění ze smluv, uzavřených mezi Institucí a osobou JUDr. Jaromír Bláha, r. č. 740610/1725, osvědčení České advokátní komory č. 8799, identifikační číslo 66248426, a to zvlášť za jednotlivé roky od roku 2002 včetně do roku 2014 včetně.
Žádáme Vás o sdělení celkových částek, jež byly fakturovány na základě plnění ze smluv, uzavřených mezi Institucí a společností Advokátní kancelář Němec, Bláha & Navrátilová, s.r.o., identifikační číslo 28509951, a to zvlášť za jednotlivé roky od roku 2009 včetně do roku 2014 včetně.
Celkový počet interaktivních videoloterních terminálů povolených Ministerstvem financí dle ustanovení § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, a to v jednotlivých letech za období od roku 2003 do současnosti.
Celkový počet centrálních loterních systémů povolených Ministerstvem financí dle ustanovení § 50 odst. 3 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, a to v jednotlivých letech za období od roku 2003 do současnosti.
Vydáno 26. 3. 2015
Dovolujeme si Vás, na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, požádat o poskytnutí informace:
počtu technických herních zařízení povolených v kasinech,
počtu technických herních zařízení povolených v hernách,
počtu takto povolených kasin a heren,
a to ve stavu ke dni doručení této žádosti.
Dovoluji si Vás požádat na základě zákona č. 106/1998 Sb. o poskytnutí informací souvisejících s kontrolní akcí Nejvyššího kontrolního úřadu: Kontrolní akce č. 12/09, jejíž kontrolní závěr byl zveřejněn ve Věstníku č. 1/2013.V kontrolním závěru pak bylo konstatováno porušení zákona o veřejných zakázkách.
Byla uskutečněna nějaká jiná opatření, aby se zamezilo výskytu podobných případů?
Vydáno 25. 3. 2015
Již čtvrtý rok se hovoří o kanalizaci v obci Lučina v okrese FM. Podle posledních informací obecního úřadu je žádost na MF,které také rozhoduje kdy bude akce uskutečněna. Zajímá mě kdy se akce uskuteční, příp.jak dlouho ještě budeme čekat. Jde o často diskutovaný problém a mezi občany začíná převládat názor, že jsme příliš malí a nedojde na nás. V době kdy je snaha vyčerpat co nejvíce financí z EU je to podivné.
Vydáno 23. 3. 2015
Dovolujeme si Vás, na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění, požádat o zaslání všech připomínek od všech subjektů, které byly uplatněny v rámci vnějšího připomínkového řízení k návrhu zákona o dani z hazardních hera k změnovému zákonu.
Vydáno 19. 3. 2015
1 litr benzinu a 1 litr nafty (+ info o celkové roční spotřebě PHM + info o počtu služebních vozidel)
úklidové služby (cena za hodinu)
ostraha (cena za hodinu)
mobilní telefony (cena za jaký typ)
servis a údržba vozového parku (v ceně za 1 rok a info, zda platíte paušálem (pokud ano, pak jak vysokým) či za jednotlivé služby + případně průměrná cena za servis a údržbu 1 vozidla)
nákup kancelářského papíru formátu A4 (cena 1 krabice - 2 500 ks + info o roční spotřebě)
cena za elektřinu a plyn (cena za 1 kWh)
počítáče (cena za jaký typ)
Zároveň mě zajímá i rok 2015 v případě, že nějaké služby či komodity dodává úřadu jiný dodavatel. V takovém případě mi napište, jméno nového dodavatele a cenu.
Vydáno 11. 3. 2015
Existují dokumenty, kterými ministerstvo financí v rámci výkonu práv akcionáře za stát stanovuje akciovým společnostem s majetkovou účastí státu dosažení ročních, popřípadě víceletých hospodářských (ev. jiných než hospodářských) měřitelných cílů a výsledků? Pokud ano, žádám o zaslání kopií těchto dokumentů, včetně všech jejich příloh, které se týkají akciových společností ČEZ, a.s., ČEPS, a.s., Český aeroholding, a.s., ČD Cargo, a.s. a České dráhy, a.s.
Existují dokumenty, popisující nebo závazně stanovující proces tvorby ročních, případně víceletých, hospodářských plánů (včetně jejich následného vyhodnocování) v akciových společnostech s majetkovou účastí státu, v nichž ministerstvo financí vykonává práva akcionáře za stát? ....
Rád bych obdržel statistické údaje o výběru DPH od roku 2000 v ČR. Údaje by měly obsahovat kolik se vybralo na DPH z prodejů v MO,VO a internetového prodeje a následně kolik se vybralo na DPH od koncového výběrčího DPH, a také kolik od restaurací, hotelů a penzionů. Dále kolik se vrátilo do stejných rezortů ve vratkách DPH a kolik byl celkový čistý zisk státu v DPH. Následně kam ty peníze z čistého zisku jdou.
Jakým způsobem je upravena nominace (tedy kdo navrhuje kandidáty, kteří předstupují před vládní výbor pro personální nominace) a následné jmenování či volba jednotlivých kandidátů na členy dozorčích rad akciových společností s majetkovou účastí státu, v nichž ministerstvo financí vykonává práva akcionáře za stát? Pokud existují dokumenty popisující nominaci a následné jmenování či volbu jednotlivých členů dozorčí rady, žádám o zaslání kopií těchto dokumentů.
Pokud je nominace a jmenování upraveno jednotlivě pro akciové společnosti s majetkovou účastí státu, v nichž ministerstvo financí vykonává práva akcionáře za stát, žádám o poskytnutí kopií dokumentů, vztahujících se ke společnosti ČEZ, a.s., ČEPS, a.s., Český aeroholding, a.s., ČD Cargo, a.s. a České dráhy, a.s.
Na základě jakých kritérií ....
Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o vysvětleni vyjádřeni prvnlho náměstka ministra financl Lukáše Wagenknechta, který komentoval výši své loňské odměny na ministerstvu financi tím, že za rok působeni na tomto ministerstvu ušetřil na státní pokladně čtvrt miliardy korun. Prosím o sděleni, v jakých částkách a na jakých projektech p. Wagenknecht ušetřil. Prikládám odkaz na článek, ze kterého jsem čerpal. ....
Žádám Vás o poskytnutí dat o počtu a rozložení (adres) VHP v jednotlivých obcích ČR za roky 2012, 2013 a 2014 (vždy k 31. 12.), které povolují obce. Dále bych Vás rád požádal o seznam všech provozoven (=adres), které mají oprávnění k provozu loterií, sázkových her a jiných druhů hazardu v režimu kasina na území České republiky a seznam všech provozoven, které provozují loterie, sázkové hry a jiné druhy hazardu v režimu herny na území České republiky, a to vše za rok 2014. Prosím, aby seznamy provozoven byly poskytnuty ve formátu s koncovkou xls.
Vydáno 3. 3. 2015
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Vás žádám o zpřístupnění následujících informací. Následující subjekty patří k těm, kterým byla od roku 2011 do současnosti odpuštěna daň, její část, penále nebo jiný závazek vůči státu: ....
Prosím u každého z výše uvedených subjektů o následující informace: ....
Jmenný seznam (tj. jméno, příjmení, titul) všech členů rozkladové komise, včetně jejího předsedy a tajemníka, která se zabývá posouzením rozkladů podaných proti rozhodnutím Ministerstva financí, kterými se ruší platně vydaná povolení k provozu z důvodu jejich rozporu s regulačními obecně závaznými vyhláškami vydanými dle ust. § 50 odst. 4 z. č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 10 písm. a) z.č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vydaným ve správním řízení ve věcech státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi ve smyslu zákona a navržení rozhodnutí, vč. jeho odůvodnění. (§ 152 zák. č. 500/2004 Sb.).
V kolika případech v roce 2013, 2014 a 2015 rozhodl ministr stejným způsobem, jaký mu doporučila svým návrhem rozkladová komise a v kolika případech rozhodl odlišným způsobem?
Vydáno 2. 3. 2015
Žádám přehled všech smluv s dodavatelem IČO 26428091 v rozsahu: název zakázky, předmět zakázky, datum zadání zakázky, doba trvání zakázky, předpokládaná hodnota zakázky, skutečně proplacené částky za plnění zakázky.
Který subjekt provozuje na Vašem ministerstvu službu nápojových a potravinových automatů?
Na jak dlouho je smlouva s tímto subjektem uzavřena a jaké datum je stanoveno jako počátek smlouvy?
Kolik nápojových a potravinových automatů se aktuálně dle platných smluv či dodatků na půdě ministerstva nachází?
Jakou částku hradí subjekt ministerstvu za nájemné za automat(y)?
Jakým způsobem a na základě čeho byl aktuální provozovatel(é) vybrán?
Ráda bych Vás touto cestou požádala o informace týkající se personálních změn ve Vašem úřadu. O tyto informace žádám podle zákona 106/1999 Sb.
Proto tímto žádám o přehled, ke kolika změnám došlo ve vedoucích pozicích Vašeho úřadu od 20.1.2014 do 20.1.2015. Konkrétně mě zajímá, kolik bylo odvoláno, respektive jmenováno osob do funkcí:
Ředitele odboru
Ředitele sekce
Náměstka ministra
Vydáno 20. 2. 2015
Seznam firem, (s.r.o. a akciové společnosti), kterým byly od roku 2011 až do současnosti z rozhodnutí Ministerstva financí, případně jemu podřízených orgánů, úplně nebo částečně prominuty/odpuštěny jakékoliv závazky vůči státu, zejména daně, daňové nedoplatky, penále apod.
Žadatel se z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2014, č.j.: 1 Afs 121/2014 -52 dozvěděl, že je povinností ministerstva financí pečlivě a průběžně analyzovat rámcové podmínky hospodaření subjektů v oboru výroby elektřiny ze solárního záření pro případ, že by se objevila nutnost vydat rozhodnutí podle § 260 odst. 1 písm. a) daňového řádu.
Žadatel žádá ministerstvo financí, aby mu sdělilo jakým způsobem analyzuje rámcové podmínky hospodaření subjektů v oboru výroby elektřiny ze solárního záření, jaké podklady pro to získává, od koho, jak je ministerstvem financí definován tzv. rdousící efekt odvodu z elektřiny ze slunečního záření dle § 7a zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ve znění pozdějších předpisů (dále jen "solární odvod"), jak ministerstvo financí vyhodnocuje získané podklady, jaké jsou výsledky tohoto vyhodnocení za léta 2010 - 2014, jací pracovníci se tomuto úkolu věnují (jmenovitě), kolik činil náklad na jejich mzdu za rok 2013 a 2014, kterému útvaru či úseku ministerstva financí je tato činnost svěřena a pod kterého náměstka spadá.
Pan ministr financí Andrej Babiš podepsal dne 21. října 2014 s jednatelem společnosti SW Lab s.r.o. Petrem Slámou „Smlouvu o poskytování služeb“ (dále jen Smlouva). Podle databáze ministerstva financí byla faktura za dohodnuté služby vystavena 11. listopadu 2014, a to na částku 217 800 korun. Přitom v článku VI Smlouvy se v bodu 4 praví, že se „smlouva uzavírá na dobu určitou v trvání 9 měsíců“, což by také odpovídalo náročnosti úkolu (analýza nákladů a úhrad zdravotního pojištění). Proč bylo smluvnímu partnerovi ze strany ministerstva zaplaceno za pouhých 20 dnů práce, jestliže Smlouva byla uzavřena na 9 měsíců?
Kopii - v elektronické formě - Analýzy v oblasti nákladů a výše úhrad z veřejného zdravotního pojištění na úrovni zdravotních pojišťoven a poskytovatelů akutní lůžkové péče, o které se hovoří v článku III bodu 2 výše Smlouvy a jejíž odevzdání bylo podmínkou pro vystavení faktury na částku 180 tisíc korun bez DPH.
- g. ....
V souladu s ustanovením zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, (dále také „zákon 106/1999“) žádám výše uvedený povinný subjekt o poskytnutí kompletní kopie dokumentu Závěrečná zpráva k auditům MF ČR zaměřených na hospodaření nemocnic s evropskými dotacemi poskytnutými v rámci Integrovaného operačního programu.
Vydáno 13. 2. 2015
V souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím žádám o poskytnutí těchto informací:
Sdělení v jakém stadiu je projekt JIM a jaká je současná prognóza jeho přípravy a aktuální stanovisko MF ČR k tomuto projektu.
Sdělení v jakém stadiu je projekt reformy kontrolních a dohledových procesů v resortu MF ČR a jaký bude jeho další vývoj
Vydáno 12. 2. 2015
Ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, vás žádám o poskytnutí informace, zda vůbec Ministerstvo financí v průběhu roku 2014 až doposud poskytlo stanovisko Ministerstvu vnitra, a pokud ano, o zaslání jeho elektronické kopie. Předmětné stanovisko mělo být poskytnuto Ministerstvu vnitra na jeho žádost (formu neznáme) ve věci řešení otázek výkonu zřizovatelských funkcí vůči Policejní akademii ČR popř. obecně řešit otázky rozdílu oprávnění ,,zřizovatele" a oprávnění organizace ,,vykonávající úkoly zřizovatele". To vše by se mohlo rovněž týkat přímo otázek oprávnění k nakládání s areálem Policejní akademie ČR.
Lituji, že vám nemohu poskytnout bližší identifikátor, který by usnadnil hledání žádané písemnosti, neboť Ministerstvo vnitra nám tyto informace neposkytlo.
Žádám o písemné sdělení, které plánované investiční akce byly Ministerstvem financí České republiky pro programovací období 2014 - 2020 Evropské komisi nahlášeny jako stavby, pro něž bude Česká republika žádat financování/kofinancování z evropských fondů.
Prosím zdvořile o poskytnutí informace podle shora označeného zákona o rozkladové komisi ministra financí na úseku loterií a jiných podobných her; zdali komise zasedala v posledních čtyřech měsících (říjen, listopad, prosinec 2014 a leden 2015), a kolik návrhů na rozhodnutí ministru financí předložila.
Žádáme vás o poskytnutí informace dle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, jaké jsou náklady vašeho ministerstva na 1 kilometr u služebních vozidel. Máme na mysli zejména pořizovací cenu vozidla, roční odpisy na provoz takového vozidla, mzdové náklady a veškeré další náklady související s provozem vozidel, která vlastníte.
Vydáno 3. 2. 2015
V souvislosti s žádostí o informace ze dne 26. listopadu 2014 a ze dne 2. prosince 2014 ve smyslu § 13 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, Vás žádám o poskytnutí následujících informací v odpovědi na moji žádost ze dne 2. prosince 2014 mi bylo sděleno, že částky jsou uváděny včetně DPH, k čemuž bych se chtěl zeptat, z čeho dovozujete, že částka státní garance je uváděna včetně DPH (v ekologických smlouvách ani nikde jinde jsem o tom zmínku nenašel) a v případě, že jsou tedy částky uváděny včetně DPH, jaká sazba (s ohledem na to, že sazba DPH je proměnlivou veličinou) DPH se uplatňuje? dále mi bylo sděleno, že Ministerstvo financí neeviduje žádný proběhlý ani probíhající soudní řízení týkající se státních garancí na likvidaci ekologických zátěží, k čemuž bych se chtěl zeptat na základě jakých podkladů došlo Ministerstvo financí k tomuto závěru (neboť ve volně dostupných zdrojích na internetu jsem objevil mnohá rozhodnutí týkající se ekologických zátěží, např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 As 84/2008 - 131, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2901/2008, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 57/2005, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2032/2005)?
Vydáno 2. 2. 2015
Žádám o poskytnutí seznamu poradců, kteří pracují pro ministerstvo. K jednotlivým jménům prosím o zaslání jejich náplně práce, měsíční odměny a od kdy pro ministerstvo pracují?
Kdo provádí analýzu projektu Humanizace centra města Orlová, ministerstvo nebo třetí subjekt? Pokud pracovníci ministerstva, který odbor, útvar? S jakého právního předpisu analýza vychází, kdo ji zadal?
Co je předmětem a podstatou analýzy? Jaké finanční náklady, při analýze třetí stranou, jsou s tím spojené?
Jak je o této záležitosti informováno město Orlová a s kterou osobou z města Orlová se jedná?
Kdy je dán termín ukončení analýzy a kdo je nadřízený k danému provedení a výsledku.
Kolik projektů a které jsou takto obdobně analyzovány?
Jaký je v rozpočtu letošní celkový finanční objem pro program nápravy škod v Moravskoslezském kraji, z kterého má být předmětná zakázka Humanizace centra města Orlová financována?
Na základě zákona zákona č. 106/1999 Sb. bychom Vás rádi požádali o informaci týkající se této zakázky realizované pro Ministerstvo financí ČR:
Rok 2010, číslo faktury 1000001080.
Fakturovaná služba: rozšíření webových stránek o internetovou anketu k obj.09/024/00171.
Částka: 228 000 Kč bez DPH.
Konkrétně prosíme o zodpovězení těchto otázek:
Jaký byl detailní obsah zakázky
Kdo zakázku zadával, resp. schválil
Na základě čeho byla vyfakturovaná tato částka
Žádost o poskytnutí informací týkajících se platných obecně závazných vyhlášek obcí regulující provozování loterií a jiných podobných her, přijatých obcemi na základě § 50 odst. 4 nebo 5 zákona č. 202/1999 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "loterní zákon"), které byly Ministerstvu financí, odboru 34, Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi, v souladu s ustanovením § 50 odst. 7 loterního zákona zaslány ze strany
zastupitelstev obcí, resp. Ministerstvo financí, odbor 34, Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi skutečnost jejich schválení zjistilo z vlastní úřední činnosti (dále jen "OZV regulující hazard").
Konkrétně žadatel požaduje:
sdělení, jaká OZV regulující hazard jsou aktuálně platná;
sdělení, jaké platná OZV regulující hazard zakazují provozování loterií a jiných podobných her na celé území příslušných obcí; a
sdělení všech platných OZV regulující hazard, jež nezakazují plošný provoz loterií a jiných podobných her, ve smyslu písm. (b) výše, a rozsah zákazu jimi stanových
sdělení, zda existuje směrnice, která definuje nezbytně nutné náklady na pronájem počítačů pro volební místnosti.
zaslání směrnice, pokynu či jiného předpisu uvedeného v bodě a, pokud existuje.
sdělení, zda ministerstvo odmítlo některé obci v ČR proplatit náklady na pronájem počítačů pro volební místnosti za volby v kalendářním roce 2014.
Vydáno 14. 1. 2015
Žádám o poskytnutí informace o mimořádných odměnách na ministerstvu v roce 2014. Prosím o zaslání soupisu 15 nejvyšších odměn, u kterých bude uvedena částka, jméno a funkce (případně pouze funkce), zdůvodnění odměny.
20. 9. 2019 Seznamy obecně závazných vyhlášek
20. 9. 2019 Hospodaření systému důchodového pojištění
20. 9. 2019 Seznam legálních provozovatelů hazardních her dle ZHH a ZoL - platný ke dni 1.9.2019
20. 9. 2019 Emisní podmínky 116. emise státních dluhopisů SD-F ČR, 1,25 %, 26 - CZ0001005789
20. 9. 2019 Emisní podmínky 115. emise státních dluhopisů SD-I ČR, CPI %, 26 - CZ0001005771
19. 9. 2019 Sledování objednacích lhůt a elektronický poukaz umožní lépe zajistit dostupnost péče
19. 9. 2019 Do českého zdravotnictví míří 420 milionů korun z Fondů EHP
19. 9. 2019 ÚZSVM snížil počet nemovitostí zapsaných na zaniklé instituce již o 68 procent
18. 9. 2019 Přesun MIB do Budapešti přiblíží banku českému trhu a usnadní její kontrolu
16. 9. 2019 Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2020 |
https://olomoucka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/10877-v-kauze-zmanipulovanych-konkurzu-ktera-se-resi-temer-16-let-je-jasno-soud-zmirnil-tresty-berkovi-i-ostatnim.html | 2020-06-06T19:45:37 | [
" Soud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud "
] | V kauze zmanipulovaných konkurzů, která se řeší téměř 16 let, je jasno. Soud zmírnil tresty Berkovi i ostatním | Společnost | Zprávy | Olomoucká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje
V kauze zmanipulovaných konkurzů, která se řeší téměř 16 let, je jasno. Soud zmírnil tresty Berkovi i ostatním
Podívejte se na výběr událostí v případu soudce Jiřího Berky, který podle žalobce způsobil spolu s dalšími lidmi škodu 264 milionů korun zfalšovanými konkurzy a v listopadu 2015 byl odsouzen k 8,5 letům vězení.
Olomoucký vrchní soud dnes snížil trest ústeckému soudci Jiřímu Berkovi obžalovanému kvůli zmanipulovaným konkurzům z 8,5 na sedm let. Tresty odvolací soud snížil i dalším šesti ze zbývajících osmi obžalovaných a to v rozmezí o půl až 2,5 roku. Zohlednil přitom délku trestního stíhání. Berka, který dnes k soudu opět nepřišel, si odpyká nejvyšší trest, ostatní obžalovaní v roli konkurzních správců, podnikatelů či soudních znalců zůstanou ve vězení čtyři až šest let. Zbývajícím dvěma mužům, kterým krajský soud uložil podmíněné tresty, odvolací soud tresty potvrdil. Kauza se řeší téměř šestnáct let.
17. května 2004 - Berkovi, Thonatovi, Tuhému a Kindlovi bylo rozšířeno obvinění za konkurz firem Zbrojovka Brno a Retema. Nově byli obviněni tehdejší prorektor Vysoké školy Karla Engliše v Brně Vladislav Větrovec a konkurzní správkyně Marta Čiháková.
20. ledna 2006 - V souvislosti s kauzou pochybných konkurzů byl z braní úplatků obviněn bývalý úředník Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Vladimír Šiša. Úplatky mu podle vyšetřovatelů dával Větrovec a jeho kolega z vysoké školy Jan Harangozzo a Šiša jim za to slíbil zajistit informace o vyšetřování korupce a finanční kriminality. Podle verdiktu soudu z dubna 2010 ale Šiša nepracoval v tajné sekci NBÚ, a tudíž Větrovcovi nedopomohl k žádným tajným informacím.
24. dubna 2008 - Soudní líčení pokračovalo přednesením nové obžaloby kvůli konkurzu na desátou firmu, Grafostroj Cvikov.
6. dubna 2010 - Táborský krajský soud Berku nepravomocně odsoudil na devět let. Stejný trest dostali i Thonat a Větrovec. Za účast na zločinném spolčení byli dále odsouzeni Tuhý na osm let, Jurenka na sedm let a osm měsíců, podnikatelé Miroslava a Karel Melicharovi na osm let a Kindl na 6,5 roku. Čiháková byla uznána vinnou z porušení povinnosti při správě cizího majetku, soud jí ale neuložil trest. Pavel Hlavatý, Šiša a Harangozzo byli zproštěni obžaloby. Sedm z devíti odsouzených se odvolalo.
11. ledna 2013 - Soud v Táboře zastavil na základě novoroční prezidentské amnestie Václava Klause Berkovo stíhání. Podle soudu se amnestie v celém rozsahu týkala rovněž Thonata a Kindla, částečně pak Větrovce a Čihákové. Státní zástupce podal proti nepravomocnému verdiktu stížnost.
Počátek dubna 2013 - Vrchní soud v Olomouci rozhodl, že pro Berku, Thonata a Kindla platí amnestie jen částečně. Stíhání tak mělo pokračovat pouze v případech konkurzů firem Báňské stavby Most, Zemědělské družstvo Kravaře v Čechách, Mostecké obchodní sdružení export, import a Grafostroj. Vrchní soud zároveň potvrdil zastavení řízení u Větrovce.
17. června 2013 - Nejvyšší státní zástupce podepsal dovolání k Nejvyššímu soudu, jímž napadl částečné zastavení stíhání Berky, Thonata a Kindla. Dovolání podali také jejich právníci, kteří se domáhali úplného zastavení stíhání.
14. září 2015 - Táborský soud zastavil kvůli promlčení trestní stíhání tří z 12 obžalovaných. „Nejzávažnější trestná činnost u obžalovaných Vladislava Větrovce, Jana Harangozza a Marty Čihákové byla amnestována, zbývající bagatelní trestná činnost byla promlčena," řekl soudce Zdeněk Kučera.
25. listopadu 2015 - Soud odsoudil Berku k 8,5 letům vězení, dalším osmi lidem uložil tresty v rozpětí od dvouleté podmínky do 8,5 roku vězení. Berka i ostatní se odvolali. Podle mluvčího olomouckého vrchního soudu byl rozsudek z 25. listopadu 2015 soudu předložen až letos 25. ledna.
28. listopadu 2018 - Po třech letech od vynesení rozsudku u táborského soudu a více než 15 let po zahájení trestního řízení olomoucký vrchní soud snížil Berkovi trest na sedm let. Tresty snížil i dalším šesti z osmi obžalovaných, a to v rozmezí o šest měsíců až 2,5 roku. Zohlednil přitom délku trestního stíhání. |
https://zakony.kurzy.cz/99-1963-obcansky-soudni-rad/paragraf-175e/ | 2018-09-25T20:57:49 | [
" § 175",
"\n§ 175",
" § 175",
" § 175",
" § 175",
"\n§ 175",
"\n§ 142",
"\n§ 8"
] | § 175e paragraf 175e - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb.
Kurzy.cz > Zákony > Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb. > ČÁST TŘETÍ Řízení v prvním stupni > Hlava pátá Zvláštní ustanovení > § 175e
§ 175e paragraf 175e
<a href="https://zakony.kurzy.cz/99-1963-obcansky-soudni-rad/paragraf-175e/" title="§ 175e ">§ 175e, Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb.</a>
Zařazení ustanovení v předpisu: Řízení v prvním stupni (ČÁST TŘETÍ) » Zvláštní ustanovení (Hlava pátá) » § 175e
Předchozí: § 175d
Následující: § 175f
§ 175e paragraf 175e - Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., porovnání znění k 23.1.2009
§ 142 paragraf 142 - Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb., znění k 1.1.2013
§ 8 paragraf 8 - Nařízení vlády, kterým se provádí občanský zákoník č. 258/1995 Sb., porovnání znění k 13.11.1995
úterý 25.9.2018 22:57:49 |
https://rejstrik.penize.cz/64948897-sporitelni-kapitalova-spolecnost-a-s-v-likvidaci | 2018-04-19T09:51:07 | [
" soud ",
" § 203",
" § 203",
" § 204",
" § 203",
" § 203",
" § 203",
" § 204",
" § 203",
" § 203",
" § 203",
" § 203",
" § 204",
" § 203",
" § 203",
" § 204",
" § 203",
" § 203",
" § 203",
" § 204",
" § 203",
" § 203",
" § 203",
" § 203",
" § 204"
] | Spořitelní kapitálová společnost, a. s., v likvidaci, IČO: 64948897, 19. 4. 2018 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz
IČO: 64948897 - Zaniklý subject, Vyhlášena likvidace
od 11. 8. 2004 do 9. 3. 2005
od 28. 12. 1995 do 11. 8. 2004
Spořitelní kapitálová společnost, a. s.
od 24. 9. 2003 do 9. 3. 2005
od 27. 2. 2002 do 24. 9. 2003
Praha 1, Řásnovka č.p.768/12, PSČ 110 15
od 28. 12. 1995 do 27. 2. 2002
od 28. 12. 1995 do 9. 3. 2005
64948897
Spisová značka 3696 B, Městský soud v Praze
od 3. 3. 1998 do 9. 3. 2005
- Poskytování porad ve věcech podnikání (s výjimkou činností vyloučených zákonem č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
- Společnost byla zrušena na základě rozhodnutí řádné valné hromady dne 26.5.2004 a vstoupila do likvidace ke dni 1.7.2004.
od 27. 5. 2002 do 11. 8. 2004
- Jediný akcionář společnosti Spořitelní kapitálová společnost, a.s., tj. společnost Investiční společnost České spořitelny, a.s., jednající předsedou představenstva RNDr. Petrem Zapletalem a členem představenstva Ing. Petrem Schůtem, činí při výkonu působnosti valné hromady toto rozhodnutí: 1) zvyšuje základní kapitál o částku 954.000.000,- Kč (slovy: devětsetpadesátčtyřimilionykorunčeských) upsáním nových akcií podle ustanovení § 203 obchodního zákoníku s tím, že se nepřipouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu, nová výše základního kapitálu bude tedy 1.026.000.000,- Kč (slovy: jednamiliardadvacetšestmilionůkorun českých) 2) v souladu s ustanovením § 203 odst.2 písm. b) obchodního zákoníku stanovuje, že na zvýšení základního kapitálu bude vydáno: i) 101 ks kmenových akcií znějících na jméno, každá o jmenovité hodnotě 4 500 000,- Kč (slovy: čtyřimilionypětsettisíckorun českých) v listinné podobě; ii) 111ks prioritních akcií znějících na jméno, každá o jmenovité hodnotě 4.500.000,- Kč (slovy:čtyřimilionypětset- tisíckorun českých) v listinné podobě;S prioritními akciemi je spojeno přednostní právo na výplatu dividend. S prioritními akciemi není spojeno právo hlasování na valné hromadě. Majitelé prioritních akcií mají všechna ostatní práva spojena s akciemi. Majitel prioritní akcie má právo na podíl na zisku společnosti, který valná hromada podle výsledků hospodaření schválila k rozdělení na výplatu dividendy spojené s prioritními akciemi. Majiteli prioritních akcií se určí tento podíl poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě všech akcionářů majících tyto akcie. 3) všechny akcie budou upsány peněžitým vkladem, 4) konstatuje, že jediný akcionář společnosti v souladu s ustanovením § 204a odst. 7 obchodního zákoníku před přijetím tohoto rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu, učiněném při výkonu působnosti valné hromady, se v plném rozsahu vzdal svého přednostního práva na upisování akcií, a to formou písemného prohlášení s úředně ověřeným podpisem, 5) konstatuje, že s přihlédnutím ke skutečnosti, že jediný akcionář společnosti se vzdal svého přednostního práva na upisování akcií, nejsou v tomto rozhodnutí uváděny údaje týkající se přednostního práva ve smyslu ustanovení § 203 odst.2 písm.c) obchodního zákoníku, 6) ve smyslu ustanovení § 203 odst.2 písm.d) obchodního zákoníku a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jediný akcionář se vzdal svého přednostního práva na upisování akcií, určuje, že kmenové akcie, které nebudou upsány s využitím přednostího práva, tj. 101 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie 4.500.000,- Kč (slovy: čtyřimilionypětsettisíckorunčeských), znějící na jméno a majících listinnou podobu, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, budou nabídnuty předem určenému zájemci, a to společnosti Erste Bank der oesterreichischem Sparkassen AG, se sídlem v Rakousku, Graben 21, 1010 Vídeň, 7) ve smyslu ustanovení § 203 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jediný akcionář se vzdal svého přednostního práva na upisování akcií, určuje, že prioritní akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, tj. 111 kusů prioritních akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie 4.500.000,- Kč (slovy: čtyřimilionypětsettisíckorunčeských, znějících na jméno a majících listinnou podobu, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, budou nabídnuty předem určenému zájemci, tj. společnosti Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG, se sídlem v Rakousku, Graben 21, 1010 Vídeň, 8) konstatuje, že ve smyslu ustanovení § 204 odst.5 obchodního zákoníku předem určený zájemce upisuje akcie ve smlouvě o upsání akcií, kterou uzavírá se společností, přičemž tato smlouva musí mít písemnou formu a podpisy na ní úředně ověřeny, 9) ve smyslu ustanovení § 203 odst. 2 písm.e) obchodního zákoníku stanovuje, že akcie upisované bez přednostního práva lze upsat v sídle společnosti na adrese v Praze 1, Řásnovka č.p. 768/12, PSČ 110 15, ve lhůtě 14 (slovy: čtrnácti) dnů, počínaje dnem následujícím po dni doručení návrhu smlouvy o upsání akcií společnosti upisovateli (předem určenému zájemci); tento návrh smlouvy o upsání akcií společnosti upisovateli (předem určenému zájemci) předá tak, že jej buď zašle doporučeným dopisem na adresu jeho sídla nebo mu jej osobně předá proti písemnému potvrzení o jeho převzetí, a to do 3 (slovy: tří) pracovních dnů ode dne, kdy bude Městskému soudu v Praze doručen návrh na zápis tohoto rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku; počátek běhu lhůty pro upisování akcií bez využití přednostního práva bude upisovateli (předem určenému zájemci) oznámen tím, že mu bude doručen uvedený návrh smlouvy o upsání akcií; součástí zásilky obsahující návrh smlouvy o upsání akcií bude navíc sdělení společnosti, že lhůta pro upisování akcií bez využití přednostního práva počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu smlouvy o upsání akcií; emisní kurs akcií upisovaných bez přednostního práva činí částku 4.500.000,- Kč (slovy: čtyřimilionypětsettisíckorunčeských) na jednu akcii; dále konstatuje, že v souladu s ustanovením § 203 odst.4 věty druhá bude návrh smlouvy o úpisu akcií obsahovat rozvazovací podmínku, kterou je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, 10) v souladu s ustanovením § 203 odst. 2 písm. f) obchodního zákoníku stanovuje, že 100 % emisního kursu upsaných akcií je upisovatel povinen splatit ve lhůtě 10 (slovy: deseti) pracovních dnů ode dne upsání akcií, 11) v souladu s ustanovením § 203 odst.2 písm.f) obchodního zákoníku stanovuje, že emisní kurs akcií upisovatel splatí na účet společnosti č. 2001xxxx, vedený u České spořitelny, a.s., který byl ve smyslu ustanovení § 204 odst.2 obchodního zákoníku založen jako zvláštní účet za účelem splacení peněžitého vkladu při zvýšení základního kapitálu.
od 15. 5. 2002 do 27. 5. 2002
- Jediný akcionář společnosti Spořitelní kapitálová společnost, a.s., tj. společnost Investiční společnost České spořitelny, a.s., jednající předsedou představenstva RNDr. Petrem Zapletalem a členem představenstva Ing. Petrem Schůtem, činí při výkonu působnosti valné hromady toto rozhodnutí: 1) zvyšuje základní kapitál o částku 954.000.000,- Kč (slovy: devětsetpadesátčtyřimilionykorunčeských) upsáním nových akcií podle ustanovení § 203 obchodního zákoníku s tím, že se nepřipouští upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu, nová výše základního kapitálu bude tedy 1.026.000.000,- Kč (slovy: jednamiliardadvacetšestmilionůkorun českých) 2) v souladu s ustanovením § 203 odst.2 písm. b) obchodního zákoníku stanovuje, že na zvýšení základního kapitálu bude vydáno: i) 101 kmenových akcií znějících na jméno, každá o jmenovité hodnotě 4 500 000,- Kč (slovy: čtyřimilionypětsettisíckorun českých) v listinné podobě; ii) 111ks prioritních akcií znějících na jméno, každá o jmenovité hodnotě 4.500.000,- Kč (slovy:čtyřimilionypětset- tisíckorun českých) v listinné podobě;S prioritními akciemi je spojeno přednostní právo na výplatu dividend. S prioritními akciemi není spojeno právo hlasování na valné hromadě. Majitelé prioritních akcií mají všechna ostatní práva spojena s akciemi. Majitel prioritní akcie má právo na podíl na zisku společnosti, který valná hromada podle výsledků hospodaření schválila k rozdělení na výplatu dividendy spojené s prioritními akciemi. Majiteli prioritních akcií se určí tento podíl poměrem jmenovité hodnoty jeho akcií k jmenovité hodnotě všech akcionářů majících tyto akcie. 3) všechny akcie budou upsány peněžitým vkladem, 4) konstatuje, že jediný akcionář společnosti v souladu s ustanovením § 204a odst. 7 obchodního zákoníku před přijetím tohoto rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu, učiněném při výkonu působnosti valné hromady, se v plném rozsahu vzdal svého přednostního práva na upisování akcií, a to formou písemného prohlášení s úředně ověřeným podpisem, 5) konstatuje, že s přihlédnutím ke skutečnosti, že jediný akcionář společnosti se vzdal svého přednostního práva na upisování akcií, nejsou v tomto rozhodnutí uváděny údaje týkající se přednostního práva ve smyslu ustanovení § 203 odst.2 písm.c) obchodního zákoníku, 6) ve smyslu ustanovení § 203 odst.2 písm.d) obchodního zákoníku a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jediný akcionář se vzdal svého přednostního práva na upisování akcií, určuje, že kmenové akcie, které nebudou upsány s využitím přednostího práva, tj. 101 kusů kmenových akcií o jmenovité hodnotě jedné akcie 4.500.000,- Kč (slovy: čtyřimilionypětsettisíckorunčeských), znějící na jméno a majících listinnou podobu, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, budou nabídnuty předem určenému zájemci, a to společnosti Erste Bank der oesterreichischem Sparkassen AG, se sídlem v Rakousku, Graben 21, 1010 Vídeň, 7) ve smyslu ustanovení § 203 odst. 2 písm. d) obchodního zákoníku a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jediný akcionář se vzdal svého přednostního práva na upisování akcií, určuje, že prioritní akcie, které nebudou upsány s využitím přednostního práva, tj. 111 kusů prioritních akcií o jmneovité hodnotě jedné akcie 4.500.000,- Kč (slovy: čtyřimilionypětsettisíckorunčeských, znějících na jméno a majících zaknihovanou podobu, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, budou nabídnuty předem určenému zájemci, tj. společnosti Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG, se sídlem v Rakousku, Graben 21, 1010 Vídeň, 8) konstatuje, že ve smyslu ustanovení § 204 odst.5 obchodního zákoníku předem určený zájemce upisuje akcie ve smlouvě o upsání akcií, kterou uzavírá se společností, přičemž tato smlouva musí mít písemnou formu a podpisy na ní úředně ověřeny, 9) ve smyslu ustanovení § 203 odst. 2 písm.e) obchodního zákoníku stanovuje, že akcie upisované bez přednostního práva lze upsat v sídle společnosti na adrese v Praze 1, Řásnovka č.p. 768/12, PSČ 110 15, ve lhůtě 14 (slovy: čtrnácti) dnů, počínaje dnem následujícím po dni doručení návrhu smlouvy o upsání akcií společnosti upisovateli (předem určenému zájemci); tento návrh smlouvy o upsání akcií společnosti upisovateli (předem určenému zájemci) předá tak, že jej buď zašle doporučeným dopisem na adresu jeho sídla nebo mu jej osobně předá proti písemnému potvrzení o jeho převzetí, a to do 3 (slovy: tří) pracovních dnů ode dne, kdy bude Městskému soudu v Praze doručen návrh na zápis tohoto rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku; počátek běhu lhůty pro upisování akcií bez využití přednostního práva bude upisovateli (předem určenému zájemci) oznámen tím, že mu bude doručen uvedený návrh smlouvy o upsání akcií; součástí zásilky obsahující návrh smlouvy o upsání akcií bude navíc sdělení společnosti, že lhůta pro upisování akcií bez využití přednostního práva počíná běžet dnem následujícím po doručení návrhu smlouvy o upsání akcií; emisní kurs akcií upisovaných bez přednostního práva činí částku 4.500.000,- Kč (slovy: čtyřimilionypětsettisíckorunčeských) na jednu akcii; dále konstatuje, že v souladu s ustanovením § 203 odst.4 věty druhá bude návrh smlouvy o úpisu akcií obsahovat rozvazovací podmínku, kterou je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis rozhodnutí jediného akcionáře o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku, 10) v souladu s ustanovením § 203 odst. 2 písm. f) obchodního zákoníku stanovuje, že 100 % emisního kursu upsaných akcií je upisovatel povinen splatit ve lhůtě 10 (slovy: deseti) pracovních dnů ode dne upsání akcií, 11) v souladu s ustanovením § 203 odst.2 písm.f) obchodního zákoníku stanovuje, že emisní kurs akcií upisovatel splatí na účet společnosti č. 2001xxxx, vedený u České spořitelny, a.s., který byl ve smyslu ustanovení § 204 odst.2 obchodního zákoníku založen jako zvláštní účet za účelem splacení peněžitého vkladu při zvýšení základního kapitálu.
od 15. 8. 1997 do 3. 3. 1998
- Jediný akcionář: Spořitelní investiční společnost, akciová společnost se sídlem v Praze 1, Řásnovka 12, identifikační číslo: 44 79 61 88
od 9. 10. 1996 do 9. 3. 2005
Základní kapitál 1 026 000 000 Kč, splaceno 100 %.
od 22. 4. 2002 do 5. 6. 2002
od 3. 3. 1998 do 22. 4. 2002
od 9. 10. 1996 do 3. 3. 1998
podoba: listiiná
Prioritní akcie na jméno err, počet akcií: 111.
od 10. 4. 2002 do 9. 3. 2005
JUDr.Ing. Gustav Svěrák - Místopředseda představenstva
den vzniku členství: 10. 6. 1999
den vzniku členství: 29. 1. 1999
od 3. 3. 1998 do 10. 4. 2002
Ústní nad Labem, Kamenná 12, PSČ 400 03
od 9. 10. 1996 do 10. 4. 2002
JUDr. Karel Choc - Místopředseda představenstva
Ing. Václav Harvalík - Předseda představenstva
od 27. 2. 2002 do 9. 3. 2005
Za společnost jednají a podepisují buď společně všichni členové představenstva nebo samostatně předseda představenstva a nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Podepisují tak, že k napsané či vytištěné obchodní firmě či otisku razítka společnosti připojí svůj podpis.
od 3. 3. 1998 do 27. 2. 2002
Za společnost jednají a podepisují buď společně všichni členové představenstva nebo samostatně předseda představenstva a nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Podepisují tak, že k napsanému či vytištěnému obchodnímu jménu společnosti či otisku razítka společnosti připojí svůj podpis.
Za společnost jednají a podepisují buď spolčeně všichni členové představenstva nebo samostatně předseda představenstva nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Podepisují tak, že k napsanému či vytištěnému obchodnímu jménu společnosti či otisku razítka společnosti připojí svůj podpis.
od 28. 12. 1995 do 15. 8. 1997
Způsob jednání a podepisování za společnost Společnost zastupuje vůči třetím osobám, před soudy a před jinými orgány v celém rozsahu představenstvo, a to buď společně všichni členové představenstva nebo předseda představenstva nebo samostatně jeden člne představenstva, který k tomu byl představenstem písemně pověřen. Za společnost podepisují buď společně všichni členové představenstva nebo předseda představenstva nebo samostatně jeden člen představenstva, který k tomu byl představenstvem písemně pověřen. Všichni tak činí tím způsobem, že k vyznačenému obchodnímu jménu společnosti či otisku razítka společnosti připojí svůj podpis.
Ing. Magdalena Jindráčková
Mělnické Vtelno, Na Poustkách 116, PSČ 277 38
Ing. Ladislav Mráček - Člen
od 9. 10. 1996 do 7. 3. 2005
Ing. Petra Dörflerová - Předseda
Ing. Viktor Vlášek, CSc. - Člen
Investiční společnost České spořitelny, a.s., IČO: 44796188
Spořitelní investiční společnost, a.s., IČO: 44796188 |
http://zakony-online.cz/?s155&q155=16 | 2018-09-22T13:56:04 | [
" §16",
" § 13",
" § 13",
" § 13",
" § 13",
" § 13",
" § 17",
" § 99",
" § 13",
" § 13",
" § 13",
" § 13",
" § 13"
] | Zákon o léčivech (zákon č. 378/2007 Sb.) §16
(1) Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv se sídlem v Brně (dále jen "Veterinární ústav") je správním úřadem s celostátní působností, podřízeným Státní veterinární správě. V čele Veterinárního ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ústřední ředitel Státní veterinární správy, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak 25) .
(2) Veterinární ústav v oblasti veterinárních léčiv
1. rozhodnutí o registraci léčivých přípravků, jejích změnách, prodloužení, převodu, pozastavení a zrušení, rozhodnutí o povolení souběžného dovozu, rozhodnutí o zabrání léčivého přípravku; jde-li o rozhodnutí o registraci veterinárních imunologických léčivých přípravků, vydává takové rozhodnutí s ohledem na opatření v oblasti ochrany před nákazami zvířat a jejich zdolávání stanovená podle zvláštního právního předpisu 18),
2. povolení k výrobě léčivých přípravků, včetně medikovaných krmiv a veterinárních autogenních vakcín, povolení k činnosti kontrolní laboratoře a povolení k distribuci, rozhoduje o změně, pozastavení nebo zrušení povolení vydaných podle tohoto zákona,
3. certifikáty podle § 13 odst. 2 písm. a) bodu 3 obdobně,
4. stanovisko k použití neregistrovaného léčivého přípravku při poskytování veterinární péče a k použití léčivé látky nebo pomocné látky pro veterinární použití neuvedené v seznamu stanoveném prováděcím právním předpisem,
5. rozhodnutí o povolení dovozu léčivých přípravků registrovaných v jiném členském státě,
b) povoluje klinické hodnocení léčivých přípravků a rozhoduje o ukončení, případně pozastavení klinického hodnocení,
c) v případě ohrožení zdraví nebo života zvířat, nebo zdraví osob nebo ohrožení životního prostředí, zejména v případě zjištění nežádoucího účinku léčivého přípravku nebo podezření z jeho nežádoucího účinku anebo v případě zjištění závady nebo podezření ze závady v jakosti léčiva vydává dočasné opatření podle § 13 odst. 2 písm. c) obdobně,
d) rozhoduje v případě ohrožení zdraví nebo života zvířat, nebo zdraví osob nebo ohrožení životního prostředí o opatřeních podle § 13 odst. 2 písm. e) obdobně,
e) provádí kontrolu v oblasti veterinárních léčiv podle § 13 odst. 2 písm. f) a g) obdobně,
f) rozhoduje v případech pochybností podle § 13 odst. 2 písm. h) obdobně,
g) projednává v prvním stupni v oblasti veterinárních léčiv správní delikty, pokud je neprojednává krajská veterinární správa podle § 17 písm. c), a provádí opatření při porušení povinností stanovených tímto zákonem.
(3) Veterinární ústav v oblasti veterinárních léčiv dále
a) provádí monitorování poměru rizika a prospěšnosti léčivých přípravků zahrnující monitorování nežádoucích účinků, včetně nedostatečné účinnosti, používání mimo rozsah rozhodnutí o registraci, rizik plynoucích z léčivých přípravků pro životní prostředí a dostatečnosti ochranných lhůt léčivých přípravků,
b) naplňuje a vede fond odborných informací o léčivech, včetně údajů o spotřebě léčivých přípravků,
c) zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, popřípadě i ve Věstníku Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, které jsou informačními prostředky Veterinárního ústavu (dále jen "informační prostředek Veterinárního ústavu"), informace uvedené v § 99 a další údaje podle tohoto zákona,
e) vydává závazné stanovisko podle § 13 odst. 3 písm. e) obdobně,
f) zajišťuje spolupráci podle § 13 odst. 3 písm. f) obdobně; zástupce jmenuje po odsouhlasení Ministerstvem zemědělství,
g) provádí vyšetření vzorků živočišných produktů a krmiv v rámci monitoringu nepovolených látek a přípravků nebo zbytků látek s farmakologickým účinkem nebo jejich metabolitů 17),
h) provádí u fyzických nebo právnických osob kontrolu nad předepisováním, výdejem a používáním léčivých přípravků, včetně medikovaných krmiv a veterinárních autogenních vakcín; prostřednictvím předpisů pro medikovaná krmiva sleduje množství léčiv podaných ve formě medikovaných krmiv, shromažďuje a vyhodnocuje informace o nežádoucích účincích či závadách v jakosti veterinárních autogenních vakcín,
i) zajišťuje informační propojení a výměnu informací podle § 13 odst. 3 písm. k) obdobně,
j) zavede a udržuje systém jakosti podle § 13 odst. 3 písm. l) obdobně,
k) vede evidenci podle § 13 odst. 3 písm. m) bodů 1 až 3 obdobně,
l) provádí kontroly podmíněnosti podle zákona o zemědělství 25a) v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství upravujícím prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém 25b). |
http://itpravo.cz/index.shtml?x=48791 | 2018-10-17T18:51:54 | [
" zákona č. 1",
" zákona č.12",
" zákona č. 168",
" §2",
" §415",
" zákona č.40",
" §167",
" zákona č.65",
" zákona č.12",
" zákona č. 168",
" §2",
" § 415",
" zákona č. 40",
" zákona č.209",
" zákona č. 141",
"de lege lata",
"de lege ferenda"
] | Jedním z těch nejvýše postavených principů je zde princip legality. Tuto zásadu lze nepochybně dovodit z článku 2 odst. 3 a 4 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ČR (Ústava České republiky), kde je jasně řečeno, že "Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.", dále se zde praví, že "Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá". Obojí je -poněkud duplicitně- vyjádřeno též v Listině základních práv a svobod (článek 2 odst. 2 a 3), která dále ještě uvádí, že "Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod" (článek 4). Tato ustanovení představují jeden ze základních pilířů našeho právního řádu. Jeho výrazem je skutečnost, že jakýkoliv podzákonný právní předpis (jako např. nařízení vlády, vyhláška ministerstva, akt veřejné správy, apod.) nemůže nad rámec zákona ukládat povinnosti, ale může jen povinnosti zákonem uložené konkretizovat. (Tak je tomu například u zákona č.12/1997 Sb. o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích ve znění zákona č. 168/1999 Sb. ČR, který ve svém §2 odst. 1 písm b) zmocňuje Ministerstvo vnitra ke stanovení pravidel silničního provozu)
K tomu aby některým osobám (fyzickým či právnickým) vznikla nějaká konkrétní povinnost je tedy zapotřebí buď výslovný zákonný příkaz (Např. ustanovení §415 zákona č.40/1964 Sb. ČR (Občanský zákon) v platném znění, které říká, že "Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a na majetku ani k neoprávněnému majetkovému prospěchu na úkor společnosti nebo jednotlivce") nebo zákaz (Např. ustanovení §167 odst. 1 zákona č.65/1965 Sb. ČR (Zákoník práce) v platném znění, které stanoví, že "Mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.") nebo alespoň zákonné zmocnění (Tak je tomu například u zákona č.12/1997 Sb. o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích ve znění zákona č. 168/1999 Sb. ČR, který ve svém §2 odst. 1 písm b) zmocňuje Ministerstvo vnitra ke stanovení pravidel silničního provozu). Povinnost tedy musí VŽDY vycházet ze zákona, tj. přímo ze zákona či z norem z něj odvozených.
Jak je to tedy v našem -výše uvedeném- případě? Existuje tedy nějaký zákon, nebo z něj vycházející zmocnění, které by stanovilo povinnost (např. provozovatele, či správce sítě) uchovávat, tj. archivovat tato data, resp. zajišťovat integritu takových dat (např. pomocí zaruřečeného elektronického podpisu)?
Odpověď je jednoznačná. Takový právní předpis totiž neexistuje. Lze sice konstatovat, že práva a povinnosti při zpracování -i těchto- údajů upravuje zákon č.101/2000 Sb. ČR o ochraně osobních údajů v platném znění. Zde je ale předmětem spíše jejich ochrana než stanovení povinnosti archivace (tyto souvislosti představují další -a to značně rozsáhlejší- téma). Stanovení povinnosti některých osob průběžně uchovávat tyto údaje pro účely uplatňování práv v občanském soudním řízení, trestním řízení a správním řízení v našem právním řádu tedy výslovně (I když přiznávám, že lze argumentovat dikcí § 415 a násl. zákona č. 40/1964 (Občanský zákoník). Osobně si však nemyslím, že by taková argumentace měla, především s ohledem na rubriku těchto ustanovení sebemenší šanci.) obsažena není.
To však samozřejmě neznamená, že pokud tyto údaje (nebo záznamy o těchto údajích) skutečně uchovány jsou, pokud existují, nejsme je povinni poskytnout. Tato povinnost vyplývá, na rozdíl od jiných evropských zemí (Nizozemský poskytovatel připojení (www.xs4all.nl) odmítl požadavek nizozemské policie na "odposlech" a sledování aktivit jednoho ze svých zákazníků. Nizozemská policie požádala o monitorování aktivit, sledování komunikace v elektronické poště, news skupinách a chat serverech. Takové jednání ze strany nizozemské policie se však postrádalo -dle mínění tamějších právníků- jakýkoliv právní základ. K tomu více http://svet.namodro.cz/go/r-art.asp?id=971117087) z celé řady dalších předpisů. Podle těchto ustanovení je možné téměř libovolné monitorování internetového provozu ze strany zvláštními zákony k tomu zmocněných orgánů.
Zde svou roli nepochybně sehrála právní tradice, díky které mohl odposlech a záznam telekomunikačního hovoru nařídit sám prokurátor (až novela zákona č.209/1993 Sb. ČR tuto pravomoc svěřila výlučně do rukou soudu). Další roli zde nepochybně hraje i možný výklad pojmu telekomunikační provoz. Náš právní řád na mnoha místech hovoří o poměrně širokém pojmu odposlechu a záznam telekomunikačního provozu - viz. např.§ 88 zákona č. 141/1961 Sb. ČR. v platném znění, nebo ještě šířeji o odposlouchávání, popřípadě zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu. Legální definice pojmu telekomunikační provoz v našem právním řádu chybí. Jak ale správně uvádí např. Vladimír Smejkal (Internet @ §§§, 1999, str. 102-103) lze se v tomto případě opřít o legální definice pojmů telekomunikační služba a telekomunikační zařízení, obsažené v platném zákoně o telekomunikacích, které nepochybně zahrnují i provozy typu TCP/IP.
Právní řád tedy poskytuje dostatečný právní základ monitorování provozu Internetu. Jak ale vyplývá z výše uvedeného tato povinnost přichází v úvahu až na základě vyžádání orgánu zákonem k tomu zmocněného. Povinnost pro tento účel průběžně (a tedy v jistém smyslu i předběžně) uchovávat údaje v našem právním řádu stanovena není.
Toliko úvaha de lege lata, tedy z pohledu toho jaké právo je. Co se týče úvahy de lege ferenda, tedy z pohledu toho jaké by právo mělo být, nemyslím, že je tomu tak správně. Absence pevných (a jasných) pravidel a to jak pro poskytovatele připojení k Internetu, tak i pro běžné uživatele nejenom, že komplikuje činnost orgánů činných v trestním řízení a tím komplikuje samotné dokazování (Není těžké si představit, že upload ilegální informace je možno -připouštím že ne ve všech- , případech poměrně snadno identifikovat a odhalit tak odpovědnu osobu. To však lze uskutečnit jen velmi těžko, pokud nebude uzákoněna povinnost (uchovávat alespoň po určitou dobu) informace, které tuto osobu identifikují.), ale může vést k různým -nutno říci že zbytečným- policejním raziím, které mohou vyústit i v následné zajištění (zabavení) serveru až do vyšetření celé věci.
Rubrika: Odpovědnost a delikty, Ochrana osobních údajů a dat, Další právní aspekty internetu Čtenost: 13913 Počet reakcí: 35
06 Dec 2001 03:12 Pavel Kulvejt
07 Dec 2001 20:26 Ján Matejka
06 Dec 2001 14:08 Milan Kvasnica
povinnost logovat snad ne
06 Dec 2001 18:08 Gilhad
07 Dec 2001 20:41 Ján Matejka
09 Dec 2001 17:33 Milan Kvasnica
07 Dec 2001 20:40 Ján Matejka
09 Dec 2001 17:56 Milan Kvasnica
09 Dec 2001 18:04 Milan Kvasnica
09 Dec 2001 20:33 Ján Matejka
10 Dec 2001 01:46 Milan Kvasnica
07 Jan 2002 23:28 Tairo
08 Jan 2002 16:45 Libor Chocholatý
Re: povinnost logovat snad ne
09 Dec 2001 20:36 Ján Matejka
09 Dec 2001 20:19 Ján Matejka
10 Dec 2001 02:12 Milan Kvasnica
08 Jan 2002 10:30 kubik
08 Jan 2002 12:22 Jan Kohoutek
08 Jan 2002 12:24 Martin Tomasek
logy na seriovy port [was: povinnost logovat snad ne]
07 Mar 2003 00:49 Karel Kuchařík
Povinnost logovat ?!?
07 Dec 2001 08:20 Miroslav Kvapil
zvlastni upravu ne !!!
07 Dec 2001 20:22 Ján Matejka
08 Dec 2001 12:14 Jiří Čermák
08 Dec 2001 16:34 Ján Matejka
09 Dec 2001 23:48 Miroslav Kvapil
to ne !!!
11 Dec 2001 12:02 Ján Matejka
07 Jan 2002 17:38 Radek Hajda
07 Jan 2002 19:46 Zdenek Mazanec
08 Jan 2002 08:50 KIE
08 Jan 2002 08:26 Ján Matejka
08 Jan 2002 12:36 Izak
08 Jan 2002 13:02 Ján Matejka
08 Jan 2002 16:55 Libor Chocholatý
Re: Logování.
11 Jan 2002 10:40 Milan Kvasnica
09 Jan 2002 09:09 Pavel Růžička |
http://kraken.slv.cz/3VSOL949/2015 | 2018-07-17T11:51:12 | [
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" Soud ",
" § 393",
" § 396",
" § 108",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 104",
" soud ",
" § 3",
" § 104",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 392",
" soud ",
" § 393",
" soud ",
" § 395",
" soud ",
" soud ",
" § 220"
] | 3 VSOL 949/2015-A-16
KSBR 44 INS 18483/2015 3 VSOL 949/2015-A-16
Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Heleny Krejčí a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Miroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Obřanská 47a, PSČ: 614 00, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11.8.2015, č.j. KSBR 44 INS 18483/2015-A-7,
Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že dlužníku se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á.
Shora označeným usnesením soud prvního stupně uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na označený účet Krajského soudu v Brně nebo v hotovosti na pokladně soudu.
Na odůvodnění uvedl, že podáním doručeným soudu dne 16.7.2015 se dlužník domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení. Soud dlužníka usnesením ze dne 17.7.2015 č.j. KSBR 44 INS 18483/2015-A-5, doručeným dne 24.7.2015, vyzval k doplnění návrhu na povolení oddlužení tak, aby v určené lhůtě doložil své tvrzení, že příjem z dohody o pracovní činnosti uzavřené dne 16.7.2015 bude činit minimálně 6.500 Kč měsíčně a že po datu 30.9.2015 bude tato dohoda prodloužena (příp. bude uzavřena nová dohoda). Na výzvu soudu dlužník reagoval, tvrzený příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 6.500 Kč nijak nedoložil a taktéž nedoložil, že tento příjem bude mít i po datu 30.9.2015. Soud proto s odkazem na ust. § 393 odst. 1, odst. 3, § 396 odst. 1 a § 108 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona uzavřel, že dlužník, přes výzvu soudu, nedoplnil návrh na povolení oddlužení o vyžadované přílohy, dokládající aktuální výši všech jeho příjmů. Bez těchto chybějících příloh nelze v řízení o návrhu na povolení oddlužení pokračovat, neboť soud nemůže kvalifikovaně posoudit, zda dlužník splňuje předpoklady pro povolení oddlužení. Jediným možným řešením úpadku dlužníka v projednávané věci je proto konkurs. Ještě než soud přistoupí k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení a prohlášení konkursu, je třeba zajistit prostředky na úhradu nákladů insolvenčního řízení ve formě zálohy, neboť tyto prostředky nelze zajistit jinak. Soud při rozhodování o výši zálohy přihlédl ke skutečnosti, že dle připojeného seznamu majetku dlužník nedisponuje pohotovými finančními prostředky ke krytí počátečních nákladů konkursu. Vzhledem k minimální odměně insolvenčního správce 45.000 Kč a s ohledem na rozsah majetku dlužníka určil insolvenční soud výši zálohy v maximální možné částce 50.000 Kč
Proti usnesení soudu prvního stupně podal dlužník odvolání k němuž připojil požadované výplatní lístky a sdělil, že potvrzení o trvání současného pracovního poměru i po datu 30.9.2015 však před uvedeným datem nebude mít k dispozici, neboť dříve je od zaměstnavatele neobdrží. Namítl, že částka zálohy 50.000 Kč je pro dlužníka likvidační a mohl by ji získat jen další nebankovní půjčkou.
Z obsahu insolvenčního spisu, mimo skutečností uvedených v odůvodnění napadeného usnesení o dosavadním průběhu řízení, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje, dále vyplývá, že dlužník v bodu 07 insolvenčního návrhu žádal o zjištění svého úpadku a označil v něm 20 nezajištěných vykonatelných a nevykonatelných závazků ve výši celkem 353.779 Kč. Mezi nimi označil např. nevykonatelný závazek vůči věřiteli Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, identifikační číslo osoby 47116617, ve výši 30.268 Kč, splatný dne 17.10.2013 a vykonatelný závazek vůči věřiteli PROFI CREDIT, a.s., identifikační číslo osoby 61860069, ve výši 204.660 Kč, splatný dne 12.3.2015. V bodu 08 návrhu navrhl oddlužení plněním splátkového kalendáře, v bodu 11 návrhu jako svůj očekávaný příjem označil invalidní důchod ve výši 9.395, který doložil potvrzením České správy sociálního zabezpečení ze dne 30.6.2015. Dále tvrdil příjem z pracovního vztahu od zaměstnavatele Sodat, s.r.o., identifikační číslo osoby 49455516, ve výši 6.500 Kč měsíčně čistého, který dokládal dohodou o pracovní činnosti, uzavřenou se zaměstnavatelem dne 16.7.2015 na dobu do 30.9.2015. Výši svého příjmu z pracovního poměru nedoložil. K osobním poměrům dlužníka z návrhu vyplývá, že je ženatý, s manželkou nežije ve společné domácnosti, nemá vyživovací povinnost k dítěti a soudem nemá stanovenu vyživovací povinnost. V bodu 12 návrhu uvedl údaje o svém příjmu za dobu od 1.1.2012 do dne podání návrhu a prohlásil, že jím uváděné údaje jsou pravdivé, nemůže je však doložit, protože se mu některé příslušné dokumenty nepodařilo dohledat; tyto příjmy dokládal čestným prohlášeným o pravdivosti, úplnosti a správnosti, připojeným k návrhu jako příloha č. 9. Seznam závazků připojený k návrhu obsahuje náležitosti dle § 104 odst. 3 IZ, stejně tak má předepsané náležitosti připojený seznam zaměstnanců. Dle řádného seznamu majetku je dlužník vlastníkem mobilního telefonu a věcí běžné potřeby v odhadované hodnotě 3.100 Kč. Na základě výzvy soudu k doplnění návrhu dlužník v podání doručeném soudu dne 31.7.2015 sdělil, že od 1.8.2015 začal pracovat na základě dohody o pracovní činnosti s tím, že potvrzení o příjmu bude vystaveno zhruba v polovině září a to soudu doloží.
K odvolání dlužník připojil dohodu o pracovní činnosti uzavřenou dne 13.10.2015 se zaměstnavatelem ADECCO spol. s. r.o. se sídlem Štětkova 1638/18, Praha 4, Nusle, identifikační číslo osoby 45806403, podle níž byl sjednán den nástupu do zaměstnání 13.10.2015, rozsah týdenní pracovní doby na práci skladníka po dobu dočasného přidělení nepřesahující polovinu stanovené pracovní doby s tím, že sjednaná odměna činí 100 Kč za hodinu. Dne 3.12.2015 dlužník předložil soudu výplatní lístek, podle něhož činila měsíční mzda za měsíc říjen 2015 částku 10.356 Kč čistého a dne 19.1.2016 zaslal odvolacímu soudu výplatní pásku za měsíc prosinec 2015, podle níž činil jeho příjem 12.533 Kč čistého, z čehož byla mimořádně vyplacena záloha 10.356 Kč a doplatek činí 2.177 Kč.
Na základě shora uvedených zjištění o obsahu spisového materiálu odvolací soud uzavírá, že insolvenční návrh dlužníka obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností o úpadku dlužníka pro platební neschopnost (ust. § 3 odst. 1, odst. 2, písm. b/ IZ). Dlužník k insolvenčnímu návrhu připojil zákonem v ust. § 104 odst. 1 IZ požadované přílohy, obsahující předepsané náležitosti. Své příjmy za poslední 3 roky (před podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení) dokládal čestným prohlášením. Soud prvního stupně se proto správně zabýval tím, zda je v této věci třeba zajistit krytí nákladů insolvenčního řízení zálohou, či nikoli.
Potřebu uložit dlužníku zálohu na náklady insolvenčního řízení soud prvního stupně opřel o závěr, že návrh dlužníka na povolení oddlužení bude třeba odmítnout a jeho případný úpadek je řešitelný pouze konkursem. Důvodem odmítnutí návrhu na povolení oddlužení je dle soudu to, že dlužník nedoložil své aktuální příjmy. Se sdělením dlužníka, že potvrzení o aktuálním příjmu doloží až v polovině září 2015, protože od 1.8.2015 začal pracovat na základě dohody o pracovní činnosti, se soud vypořádal tak, že nemůže více než měsíc vyčkávat splnění povinnosti, kterou má dlužník již ke dni podání návrhu. Jak vyplývá z ust. § 392 odst. 1, písm. b) je dlužník povinen doložit svůj příjem za období tří let před podáním návrhu, což dlužník splnil (čestným prohlášením). Pokud by soud měl pochybnosti o úplnosti těchto údajů a jejich doložení, nic mu nebránilo žádat od dlužníka je doložit do minula (v této věci od 16.7.2012 do 16.7.2013) a pokud by dlužník tuto povinnost nesplnil, odmítnout návrh na povolení oddlužení dle ust. § 393 odst. 3 IZ. Pokud však dlužník k návrhu připojil doklad o vzniku pracovního poměru dne 16.7.2015, tedy stejný dne, kdy byl podán návrh, aniž dokládal svůj (budoucí) příjem na mzdě a ten nedoložil ani k výzvě soudu, nebránilo to soudu učinit předběžný závěr o tom, zda je případný úpadek dlužníka řešitelný oddlužením. V takovém případě bylo možno vycházet z doložených údajů dlužníka o jeho majetkové a příjmové situaci a zabývat se dostatečností jeho (doložené) ekonomické nabídky.
V průběhu odvolacího řízení dlužník doložil svůj aktuální příjem z pracovního poměru na základě dohody o pracovní činnosti za dobu od 13.10.2015 do 31.12.2015 ve výši 22.889 Kč, což činí v průměru 7.629,70 Kč měsíčně. Spolu s částkou 9.395 Kč měsíčně na částečném invalidním důchodu tak lze v době rozhodování odvolacího soudu vyjít z doložené částky čistého příjmu dlužníka ve výši cca 17.025 Kč měsíčně. Při takovém příjmu by dlužník byl schopen dle propočtu odvolacího soudu v oddlužení splátkovým kalendářem uhradit pohledávky svých nezajištěných věřitelů v poměru cca 87% (oddlužení zpeněžením majetkové podstaty je vzhledem k majetkové situaci dlužníka vyloučeno).
Odvolací soud vzhledem ke změně, k níž došlo po vydání přezkoumávaného usnesení, spočívající ve vzniku nového pracovního poměru dlužníka a doložení příjmu z něj, uzavírá, že dlužník na základě osvědčených skutečností o výši svých aktuálních příjmů je schopen splnit zákonný požadavek dle ust. § 395 odst. 1, písm. b) IZ, a proto lze předběžně usuzovat, že případný úpadek dlužníka je řešitelný oddlužením plněním splátkového kalendáře.
Při oddlužení plněním splátkového kalendáře jsou náklady insolvenčního řízení hrazeny dlužníkem postupně v podobě záloh na nároky insolvenčního správce, placených v rámci měsíčních splátek do oddlužení (oproti konkursu, kdy potřeba úhrady nákladů insolvenčního řízení vzniká jednorázově, zejména v době následující bezprostředně po zjištění úpadku). Vzhledem k tomu se odvolací soud neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že dlužníku je třeba uložit zálohou povinnost, neboť prostředky ke krytí nákladů insolvenčního řízení lze zajistit jinak, a to právě těmito zálohovými platbami.
Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud přezkoumávané usnesení podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že dlužníku se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. |
http://docplayer.cz/13743003-Odpovednost-statutarniho-organu-podle-insolvencniho-prava.html | 2018-09-22T01:42:11 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" Soud ",
"de lege lata"
] | ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA - PDF
Download "ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA"
1 ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA JAKUB JUŘENA Faculty of Law, Masaryk University, Czech Republic Abstract in original language Tento příspěvek si klade za cíl čtenáře seznámit s rozborem ustanovení insolvenčního zákona, která stanoví odpovědnost statutárních orgánů v insolvenčním právu. Statutární orgán právnické osoby nese odpovědnost za své jednání zejména podle norem obchodního práva, je však nutné si uvědomit, že v okamžiku, kdy se po ekonomické stránce právnická osoba dostává do úpadku ve smyslu insolvenčního zákona a rovněž tak v období po úpadku, jsou statutární orgány takovéhoto subjektu odpovědné za plnění široké škály povinností, které jim insolvenční právo stanoví. Předmětem příspěvku bude právě rozbor takovýchto odpovědností. Key words in original language Insolvenční právo, statutární orgán, odpovědnost statutárního orgánu, insolvenční řízení Abstract This paper aims to analyze provisions of the Insolvency Act, which states the responsibility of statutory bodies in the insolvency law. A statutory body of a legal person is responsible for its actions mostly in accordance with commercial law. It is important to note that at the time when the economics of legal person are at the state of bankruptcy and also in the period after bankruptcy, are statutory bodies responsible for implementing a wide range of responsibilities provided by insolvency law. Analyzes of these responsibilities are subject of this contribution. Key words Insolvency law, statutory body, responsibility of statutory body under the insolvency law
2 1. ÚVOD Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s tím, jakým způsobem rozšiřuje insolvenční právo zákonné povinnosti a potažmo i odpovědnost statutárního orgánu společnosti. Odpovědnost statutárního orgánu je stanovena předně obchodním zákoníkem a rovněž trestním zákonem. Jak již název příspěvku napovídá, předmětem tohoto článku bude výhradně odpovědnost soukromoprávní. Pro účely tohoto příspěvku je rozbor omezen na obecnou část insolvenčního zákona. 2. ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU SPOLEČNOSTI- DLUŽNÍKA PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA Tato část příspěvku se zabývá odpovědností statutární orgánu společnosti, která je v pozici dlužníka ve smyslu insolvenčního zákona. Při běžném fungování společnosti se statutární orgán nachází mimo rozsah insolvenčního zákona. Povinnosti z něj vyplývající statutárnímu orgánu tak zůstávají v latentní rovině. Začít se intenzivně zaobírat těmito povinnostmi je nezbytné v momentě, kdy se očekává nebo dokonce již v ekonomice společnosti nastal nepříznivý ekonomický vývoj. Klíčovým pojmem, se kterým musí statutární orgán v této situaci pracovat, je úpadek, který z. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen "IZ") definuje v 3. Plný rozbor pojmu by byl nad rámec tohoto příspěvku, shrneme tedy, že můžeme rozlišovat: 1) Faktický úpadek Ten může nabývat formy: A) Platební neschopnosti- společnost pozbyla schopnost splácet své závazky. B) Předlužení- hodnota pasiv převyšuje hodnotu aktiv společnosti.
3 2) Hrozící úpadek- předpokládá se, že společnost nebude schopna řádně plnit své peněžité závazky. 2.1 POVINNOST PODAT INSOLVENČNÍ NÁVRH Jelikož je mimo jiné osoby i právě statutární orgán odpovědný za (ne)podání insolvenčního návrhu, je na něm, aby při hospodaření průběžně zkoumal, jestli by neměl být insolvenční návrh podán. Povinnost podat insolvenční návrh se nevztahuje na všechny formy úpadku. 1 Předně možnost zahájit insolvenční řízení na základě hrozícího úpadku je výlučně právem dlužníka, nikoliv jeho povinností. 2 Kdy je tedy statutární orgán povinen insolvenční návrh podat a co mu hrozí v případě, že podání návrhu nezajistí, nebo zajistí opožděně? K odpovědi je nutné analyzovat ustanovení 98 IZ. Kumulativně musejí být splněny tyto podmínky: 1) Statutární orgán vykonává funkci v podnikající právnické osobě. 2) Musí být naplněny zákonné znaky faktického úpadku ve formě platební neschopnosti. 3 Statutární orgán rovněž musí zajistit podání insolvenčního návrhu, pokud se jedná o právnickou osobu, na kterou byl pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jejího podniku nebo exekuce podle OSŘ proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. 4 Původní znění předmětného ustanovení ukládalo povinnost podat insolvenční návrh bez ohledu na to, zda je povinný subjekt v úpadku z předlužení nebo v úpadku způsobeném platební neschopností. Jak je patrné 1 Rovněž se nevztahuje na všechny dlužníky 2 97 odst. 3 IZ, 98 IZ a contrario. Což tedy svědčí o tom, že hrozí úpadek je nástrojem ochrany zájmů dlužníka nikoliv věřitelů. 3 Pro předlužení je povinen podávat insolvenční návrh pouze likvidátor společnosti v likvidaci. Zde by potom mohla vzniknout povinnost podávat insolvenční návrh pouze statutárnímu orgánu společnosti, která by likvidaci prováděla ( 71 odst. 2 ObZ.) odst. 1 IZ věta 2.
4 dle účinné právní úpravy povinnost návrh podat zůstala na přechodné období jen u subjektu v úpadku pro platební neschopnost. Od 1. ledna 2012 se zákon navrací k původnímu znění. Znění účinné od do přinesla protikrizová novela IZ. Předluženým, ale platebně potentním, subjektům je tak v tomto období poskytnut prostor pro nápravu situace. 5 Insolvenční návrh musí být podán bez zbytečného odkladu po té, kdy se statutární orgán o úpadku dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět. 6 Pokud mohou osoby, které jsou statutárním orgánem, jednat samostatně, jsou všechny vázány povinností podat insolvenční návrh. 7 Platí, že když statuární orgán insolvenční návrh včas nepodá, odpovídá za škodu nebo jinou újmu způsobenou věřiteli. 8 Škoda je přísně paušalizována rozdílem mezi zjištěnou pohledávkou a uspokojením pohledávky v insolvenčním řízení. 9 Přísnost ještě více vynikne, zmíním- li se o faktu, že u konkursu se jako průměrná míra uspokojení přihlášených pohledávek udávají 3%. Na druhou stranu je nutno říci, že (možná i kvůli dikci liberačního 3. odstavce 99 IZ, možná i kvůli nadměrné tvrdosti zákonného paušálu za škodu) si zatím soudy podle mých poznatků dosud neosvojili cestu k aplikaci odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu opožděným/nepodaným insolvenčním návrhem. 2.2 ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU ZA TRVÁNÍ MORATORIA Za škodu nebo jinou újmu, která vznikne věřiteli za trvání moratoria, statutární orgán neodpovídá přímo, nicméně je podle 127 odst. 1 IZ vázán zákonným ručitelským závazkem. Moratorium umožňuje dlužníku vyřešit svou ekonomickou situaci mimo úpadek. Pokud soud nestanoví případným předběžným opatřením jinak, zůstává statutárnímu orgánu plná působnost s omezeními spjatými s účinky zahájení insolvenčního řízení, které stanoví 109 an. IZ. 5 Kotoučová, J. et al: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2010, s odst. 1 IZ 7 98 odst. 2 IZ 8 99 odst. 1 IZ 9 99 odst. 2 IZ
5 I v rámci takto omezené působnosti statutárního orgánu, však za moratoria může dlužník jednající statutárním orgánem způsobit svým věřitelům podstatné škody. Na rozdíl od škody způsobené opožděným podáním insolvenčního návrhu zákon škodu konkrétně nevyčísluje. 2.3 POSKYTOVÁNÍ SOUČINNOSTÍ STATUTÁRNÍM ORGÁNEM Jakmile je ustanoven insolvenční správce nebo předběžný správce je povinen zahájit šetření ohledně majetkové podstaty dlužníka. Nejlepší znalost o majetkové podstatě má samozřejmě dlužník sám a zákon mu ukládá povinnost součinnosti s insolvenčním správcem. Jestliže je dlužníkem právnická osoba, povinnost součinnosti nese statutární orgán. 10 Pro případy, ve kterých kapitán opustil potápějící se loď, zákon ukládá povinnost součinnosti rovněž osobě, která byla členem statutárního orgánu v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení. 11 Pokud statutární orgán součinnost dobrovolně neposkytuje na základě neformální komunikace se správcem, je nutné, aby správce požádal soud o uložení povinnosti k součinnosti formou usnesení. 12 Neposkytnutí součinnosti by mohlo vést k převedení povinné osoby před soud ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU SPOLEČNOSTI- VĚŘITELE PODLE INSOLVENČNÍHO PRÁVA Tato část se bude věnovat odpovědnosti statutárního orgánu společnosti, která v insolvenčním řízení vystupuje v pozici věřitele. Zejména se zaměřím na odpovědnost související s podáním insolvenčního návrhu a s uplatňováním pohledávek odst. 2 IZ 11 Tamtéž 12 Kozák, J. et al: Insolvenční zákon a předpisy související: komentář. Praha: ASPI, 2008, s IZ
6 3.1 ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PODÁNÍM INSOLVENČNÍHO NÁVRHU Společnost může jako věřitel podat insolvenční návrh vůči dlužníkovi a tím iniciovat insolvenční řízení. Zahájení insolvenčního řízení má významné dopady do sféry dlužníka. Jednak je omezen v nakládání s majetkovou podstatou. Podle 111 IZ tak nesmí dlužník významným způsobem majetkovou podstatu ztenčovat, ani podstatně měnit strukturu majetku. Rovněž může být dlužník, dle úvah soudu omezen předběžným opatřením, přičemž mu může být rovněž ustanoven předběžný správce, se kterým by následně musel dlužník kooperovat. Obzvláště nepříjemné je v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením poškození obchodního jména dlužníka v očích jeho obchodních partnerů a zákazníků. Negativní dopady zahájení insolvenčního řízení mají své opodstatnění. Obecně řečeno se dává ve všeobecnou známost, že dlužník není solventní a případné kontrahující osoby jsou tak oficiálně upozorněny na související rizika. Rovněž se zamezuje tomu, aby dlužník v úpadku poškozoval svým jednáním věřitele. Problém nastává, když se na základě věřitelského insolvenčního návrhu úpadek dlužníka před soudem neosvědčí, nebo je řízení zastaveno z formálního důvodu na straně insolvenčního navrhovatele. Pro tyto případy chrání insolvenční právo dlužníka možností vymáhat škodu nebo jinou majetkovou újmu po věřiteli, který návrh podal. Pokud je insolvenčním navrhovatelem právnická osoba, za vyplacení náhrady škody dlužníkem ručí společně a nerozdílně právě statutární orgán. 14 Ovšem ani zde se aktuálně nemusejí členové statutárního orgánu obávat podávat insolvenční návrhy, neboť ani toto ustanovení nejsou soudy ochotné uvádět do praxe. Z části jistě také proto, že poškození dlužníci nebývají ochotni vyvolávat spor kvůli obtížně prokazatelné výši vzniklé škody a příčinné souvislosti. Praktickým řešením by mohlo být škodu právě na tomto místě nějakým způsobem paušalizovat. Poněkud obtížnější otázkou je od čeho případně zákonné vyčíslení škody odvíjet. Otázkou rovněž zůstává, jak se aktuální stav změní po účinnosti připravované "protišikanozní" novely insolvenčního zákona odst. 3 IZ
7 3.2 ODPOVĚDNOST STATUTÁRNÍHO ORGÁNU ZA PŘIHLÁŠENOU POHLEDÁVKU Nároky věřitelů se v insolvenčním řízení většinou uplatňují přihláškou. Insolvenční zákon počítá s možností, že si z různých důvodů mohou (přestože by samozřejmě neměli) věřitelé přihlásit pohledávku ve výši, která přesahuje rámec jim svědčícího oprávnění. Jako prevence oproti takovémuto počínání, ale i jako následná reparace slouží ustanovení 178 an. IZ. Přísnější nastavení zákona bylo čerstvě změkčeno novelou účinnou od 31. března V souvislosti s 178 a 179 IZ je možné spatřovat odpovědnost statutárního orgánu v ustanovení 181 IZ, podle kterého ručí za splnění povinnosti daných 178 a 179 IZ osoba, kterou přihlášku podepsala, nebo která zmocnila jinou osobu k podpisu. U právnických osob se dá předpokládat, že to bude právě statutární orgán. Podle dřívější dikce by tak statutární orgán ručil za splacení částky do majetkové podstaty, která by se rovnala rozdílu mezi přihlášenou a zjištěnou výší pohledávky. Soud přitom neměl žádnou možnost moderace a podle dosavadního znění ustanovení 178 IZ musel soud tuto povinnost věřiteli uložit. V praxi to však rozhodně nebyl běžný postup. Nová úprava již není vůči věřiteli ani ručícímu statutárnímu orgánu tolik přísná. Nyní je na zvážení správce, zda v případě nadměrné přihlášky pohledávky, soudu navrhne uložit věřiteli povinnost platit do majetkové podstaty. Soud pak platbu určí s přihlédnutím k okolnostem případu. Původní zákonná výše spočívající v rozdílu mezi přihlášenou a zjištěnou výší je nyní již pouze maximální možnou výměrou. Obdobný postup je i v 179 IZ pro nadměrné přihlášky zajištěných pohledávek s tím rozdílem že statutární orgán neručí za vyplacení peněz ve prospěch majetkové podstaty, ale ve prospěch věřitelů zajištěných na stejném majetku. Zde však musíme vycházet z toho, že to co zákonodárce označuje, jako " hodnota zajištění uvedená v přihlášce " ve skutečnosti znamená přihlášená výše zajištěné pohledávky. Hodnota zajištění se v přihlášce totiž neuvádí. Pokud bychom na tento krkolomný výklad ustanovení nepřistoupili, znamenalo by to, že by se jednalo o ustanovení, jehož hypotéza by de lege lata nikdy nemohla být naplněna Richter, T: Insolvenční právo. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, s. 254.
8 4. SHRNUTÍ: Příspěvek se zabývá povinnostmi, za jejichž splnění v rámci insolvenčního řízení odpovídá statutární orgán. První část se zaměřuje na odpovědnost statutárního orgánu společnosti- dlužníka; povinnost podat insolvenční návrh a s tím související odpovědnost statutárního orgánu, odpovědnost za trvání moratoria a odpovědnost za poskytování součinnosti insolvenčnímu správci. Druhá část se zabývá odpovědností statutárního orgánu společnosti věřitele; odpovědnost za škodu nebo jinou újmu způsobenou insolvenčním návrhem odpovědnost za podanou přihlášku. Literature: - Kozák, J. et al: Insolvenční zákon a předpisy související: komentář. Praha: ASPI, 2008, 928 s. ISBN: Richter, T: Insolvenční právo. Praha: ASPI, Wolters Kluwer, 2008, 472 s. ISBN: Kotoučová, J. et al: Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Komentář. Praha: C. H. Beck, 2010, 1122s. ISBN: Contact
SKRYTÝ VĚCNÝ VKLAD V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ NĚMECKÉ GMBH
SKRYTÝ VĚCNÝ VKLAD V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ NĚMECKÉ GMBH ALENA POKORNÁ Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Česká republika Abstract in original language Reforma GmbH, která vešla v účinnost 1. listopadu 2008,
Několik poznámek k problematice incidenčních sporů v insolvenčních řízeních
Několik poznámek k problematice incidenčních sporů v insolvenčních řízeních A few notes to the issue of incidental disputes in insolvency proceedings Jiří Hnilica * Petr Ševčík ** ABSTRAKT Práce se zabývá
PRÁVO NA INFORMACE VE VZTAHU K VNITŘNÍM PŘEDPISŮM VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČR
PRÁVO NA INFORMACE VE VZTAHU K VNITŘNÍM PŘEDPISŮM VĚZEŇSKÉ SLUŽBY ČR FAISAL HUSSEINI Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Česká republika Abstract in original language Za veřejnou správu lze považovat
K NĚKTERÝM OTÁZKÁM FINANČNÍ SPRÁVY ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU - DEMONSTROVÁNO NA PŘÍKLADU STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
K NĚKTERÝM OTÁZKÁM FINANČNÍ SPRÁVY ORGANIZAČNÍ SLOŽKY STÁTU - DEMONSTROVÁNO NA PŘÍKLADU STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ RENATA VESECKÁ Nejvyšší státní zastupitelství, Česká republika Abstract in original language
DATOVÉ SCHRÁNKY A MOŽNOSTI JEJICH VYUŽITÍ
DATOVÉ SCHRÁNKY A MOŽNOSTI JEJICH VYUŽITÍ MILOSLAV HRDLIČKA Právnická fakulta, Masarykova univerzita, Česká republika Abstract in original language Tento příspěvek se zabývá komunikací prostřednictvím
DOKAZOVÁNÍ V ŘÍZENÍ O URČENÍ OTCOVSTVÍ FACT FINDING IN AFFILIATION PROCEEDINGS JAKUB VRANÍK
DOKAZOVÁNÍ V ŘÍZENÍ O URČENÍ OTCOVSTVÍ FACT FINDING IN AFFILIATION PROCEEDINGS JAKUB VRANÍK Faculty of Law/Department of Civil and Labour Law, Palacký University, Olomouc, Czech Republic Abstract in original |
http://slideplayer.cz/slide/2585311/ | 2017-03-27T04:59:54 | [
" § 14",
" § 14",
" § 73",
" § 73",
" § 37",
" § 78",
" § 14",
" § 39"
] | Zařízení k nakládání s odpady v Jihočeském kraji Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Oddělení ochrany ovzduší. - ppt stáhnout
Prezentace na téma: "Zařízení k nakládání s odpady v Jihočeském kraji Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Oddělení ochrany ovzduší."— Transkript prezentace:
Zařízení k nakládání s odpady v Jihočeském kraji Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Oddělení ochrany ovzduší a nakládání s odpady Babylon 2014 Ing. Hana Pacáková
Počet zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Aktivní provozovaná zařízení celkem Sběrny a výkupny odpadů 308 Mobilní sběr a výkup odpadů 277 Skládky odpadů 23 Kompostárny 29 Zpracování elektroodpadů 13 Zpracování autovraků 61 Sběrná místa autovraků 4 Sběrné dvory 88 Biologická dekontaminace 4 Rekultivace, terénní úpravy 24 Spalovna 1 Třídičky odpadů 35 Solidifikace 1 Drtící linky 35 Fyzikálně-chemická úprava 27 Rafinace olejů /jiný způsob opětovného využití 1 Celkem 931
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Sběrny a výkupny odpadů celkem 308 nejvíce zařízení (historicky v ČR síť sběren ) ● sběr a výkup ostatních odpadů ● sběr a výkup ostatních a nebezpečných odpadů Účastníkem řízení obec § 14 odst.7 x často proti zřízení zařízení na území obce bez uvedení pádného důvodu (mají zájem určovat kódy druhů odpadů v PŘ, odvolávat se na nevyhovující příjezdovou komunikaci apod.) Kolaudace stavby x problém s dokladováním, pokud není doložena uvádíme ve výroku R odložení vykonatelnosti (spatně nastaveno v zákoně o odpadech § 14 odst.5, že naše R předchází stavebnímu řízení). Vykonatelnost R se odkládá, dle § 73 odst.1 SŘ, do doby platnosti kolaudačního souhlasu nebo jiného opatření příslušného stavebního úřadu vydaného podle zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Dnem nabytí PM a čj. kolaudačního souhlasu nebo jiného opatření stavebního úřadu bude do 10 dnů písemně doplněno do schváleného PŘ zařízení samostatnou přílohou (dle přílohy č. 1 bodu 5.1. vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění) a o této skutečnosti bude současně informován KÚ. Vykonatelnost rozhodnutí se odkládá, dle § 73 odst. 1 správního řádu, do doby platnosti
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Sběrny a výkupny odpadů - pokračování Ve výroku R podmínka v případě sběru a výkupu vyřazených elektrických a elektronických zařízení - kat. č. 20 01 36: V rámci přijímání odpadu kat. č. 20 01 36 vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23, 20 01 35 nebudou do zařízení přijímána vyřazená elektrická a elektronická zařízení pocházející z domácností podléhající zpětnému odběru ve smyslu ustan. § 37g písm.f) zákona o odpadech.
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Skládky odpadů celkem 23 zařízení velké skládky jsou v režimu IPPC V JčK máme dostatečnou kapacitu skládek, nové skládky se nestaví, max. se budují nové kazety 2 skládky se odtěžují a recykluje se jejich obsah: Temelín – skládka stavebního odpadu Semice, Písek – skládka popílku Podporujeme navrhovanou změnu zákona ohledně využívání odpadů na TZS jen maximálně do 20% hmotnostních z celkové hmotnosti odpadů ukládaných na skládku
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Kompostárny celkem 29 zařízení Nerovnoměrné pokrytí x nedostatečně řešené krajské město České Budějovice Kompostárny z dotací budou mít problémy s provozem v budoucnu (kompostování ve vacích x drahé a málo efektivní, z důvodu dotací je řada zařízení kapacitně nadhodnocena) Nově stanovená hranice 75 tun denní příjem do kompostárny - od 7. 7. 2015 režim IPPC 1 zařízení s fermentorem (Vimperk) 2 zařízení vermikompostování (Milíkovice, Malonty)
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Zpracování autovraků celkem 61 zařízení (ovlivněno POH JčK – dojezdová vzdálenost pro občana do 20 km, požadavek nevládních organizací) Po kontrole ČIŽP nemělo nově smlouvu 7 provozovatelů, po opakované výzvě ze strany KÚ k doložení smlouvy zbývají jen 3 provozovatelé Bez pravomocné pokuty souhlas odebírat nemůžeme, i když máme nově tuto možnost dle § 78 odst.4 písm.c (tj. za chybějící smlouvu s akredit. zástupcem a výrobcem vybraných vozidel x nešťastná povinnost - sankce jen pro jednoho ze smluvních partnerů, jednostranné znevýhodnění).
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Sběrné dvory celkem 88 řada nových SD díky dotaci z OP ŽP Problémy : - s doložením kolaudace (podmínka vykonatelnosti ve výroku R), - v některých případech proti vybudování SD i obec (např. chce –li SD zřídit právnická osoba a obec již SD má), - případ, kdy obec nejdříve doložila zamítavé vyjádření a následně kladné ?? Příjem elektrozařízení v odpadovém režimu x místo zpětného odběru
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Rekultivace, terénní úpravy celkem 24 zařízení (rekultivace skládek, zavážení odtěžených prostor či nerovností v terénu, vytváření ochranných valů apod.), Odbahňování - využívání sedimentu v odpadovém režimu podléhá souhlasu dle § 14 odst.1 zákona o odpadech, musí vyhovovat limit hodnotám vyhl. č, 294/2005 Sb., příloha č. 10.1. a 10.2. (vodní výluh) včetně ekotoxikologických testů, v případě nad 1000 t a překročení limitních hodnot je nutné zpracovat hodnocení rizika dané lokality dle vyhl. ČBÚ č. 104/1988 Sb., (vyhl. č. 99/1992 Sb., ve znění vyhl. č. 300/2005 Sb.,) X tyto vyhlášky primárně platí pro ukládání do podzemních prostor – proč se využívají pro terénní úpravy na povrchu terénu ?? /málo pochopitelné/ Dále je nutné získat závazné odborné stanovisko od orgánu ochrany veřejného zdraví k případě překročení limitních hodnot /poměrně komplikované řešení/. Rybník Jordán v Táboře - kauza zkomplikovala odbahňování v JčK na nejbližší léta (soud nepochopil, že KÚ se snažil v důsledku změny vyhl. č. 294/2005 Sb., jen zpřísnit nastavené limity v původně schváleném PŘ zařízení). Závazné stanovisko ORP pro terénní úpravy v množství 30 tis. tun ??
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Fyzikálně-chemická úprava Příklady 2 zařízení : zařízení na dekontanminaci infekčního zdravotního odpadu (Chotýčany, fy EKOPUR ), autokláv, předúprava odpadu před následným využitím v cementárnách zařízení na zpracování odpadních pneumatik (Borovany, fy Bonus), peletky z odpadního prachu a textilu (certifikované palivo)
Zařízení v Jihočeském kraji k 1. 10. 2014 Přidělování IČR Ke všem zařízením jsou přidělena IČZ - provozovatelé byli informování dopisem U nově vydávaných povolení je v odůvodnění uvedeno: Zařízení byl KÚ JčK přidělen identifikační kód zařízení : CZC….. Tento kód zařízení bude sloužit od 1. 1. 2016 jako oficiální identifikátor zařízení (číslo provozovny), který bude provozovatel používat při komunikaci s veřejnou správou v rámci ČR a partnerskými organizacemi (např. při vedení a ohlašování evidence a o odpadech a o způsobech nakládánís nimi). Ve výroku R zatím IČZ neuvádíme, euronovela lhůtu posouvá k 1. 1. 2016 (změna § 39 zákona).
KONEC Děkuji za pozornost Ing. Hana Pacáková tel.: 386 720 715 [email protected]
Stáhnout ppt "Zařízení k nakládání s odpady v Jihočeském kraji Krajský úřad – Jihočeský kraj Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Oddělení ochrany ovzduší."
Podobné prezentace Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Zavedli jsme systém environmentálního řízení a auditu Moravskoslezský kraj IX. ročník odborného semináře. |
https://firmy.euro.cz/subjekt-pf-mont-s-r-o-01417134 | 2018-09-19T17:37:39 | [
" zákona č. 101",
" § 777",
" zákona č. 90",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud "
] | PF MONT s.r.o. IČO: 01417134, Praha 10, výpis z rejstříku (19.09.2018) | Euro.cz
Firma PF MONT s.r.o. IČO 01417134
PF MONT s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, datové schránky.
PF MONT s.r.o. (01417134) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Dopravní 500, 104 00 Praha 10 Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 19. 2. 2013 a je stále aktivní. PF MONT s.r.o. nemá žádnou provozovnu a tři živnosti.
Jako zdroj dat o PF MONT s.r.o. nám sloužily tyto stránky:
Detailní informace o PF MONT s.r.o. na Justice.cz
Detailní informace o PF MONT s.r.o. na rzp.cz
Detailní informace o PF MONT s.r.o. na portal.gov.cz
Výpis dat pro PF MONT s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů.
Základní údaje PF MONT s.r.o.
C 206233
01417134
PF MONT s.r.o.
Obchodní korporace se podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. 3.1.2015
Kapitál PF MONT s.r.o.
Sídlo PF MONT s.r.o.
Dopravní 500/9, Uhříněves, 104 00 Praha 10 10.6.2015
Petrohradská 216 , 101 00 Praha 10 Česká republika
Petrohradská 216/3, Vršovice, 101 00 Praha 10 3.1.2015 - 10.6.2015
Pod Táborem 57 , 252 61 Dobrovíz Česká republika
Pod Táborem 57, 252 61 Dobrovíz 20.3.2013 - 3.1.2015
Kubelíkova 1224 , 130 00 Praha Česká republika
Kubelíkova 1224/42, Žižkov, 130 00 Praha 19.2.2013 - 20.3.2013
Předmět podnikání PF MONT s.r.o.
Provádění staveb, jejich změn a odstraňování 7.2.2015
Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravamio největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířatnebo věcí 7.2.2015
Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 19.2.2013
Předmět činnosti PF MONT s.r.o.
Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor 20.3.2013
vedení firmy PF MONT s.r.o.
Statutární orgán PF MONT s.r.o.
David Smutný 7.7.2016
Laborecká 313 , Strážske Slovenská republika
07222 Strážske, Laborecká 313
Monika Agler 19.2.2013 - 20.3.2013
Jiří Procházka 20.3.2013 - 3.1.2015
Pod Táborem 57, 252 61 Dobrovíz
Zdeněk Fišera 3.1.2015 - 10.6.2015
Jiří Procházka 3.1.2015 - 7.7.2016
Kladská 1423 , 250 82 Úvaly Česká republika
Kladská 1423, 250 82 Úvaly
Sbírka Listin PF MONT s.r.o.
C 206233/SL 8 účetní závěrka [2014] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2014 16.7.2015 22.7.2015 4
C 206233/SL 7 účetní závěrka [2014] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2014 16.7.2015 22.7.2015 2
C 206233/SL 5 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 1.3.2015 14.4.2015 18.6.2015 1
C 206233/SL 3 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 14.3.2013 14.3.2013 15.4.2013 4
C 206233/SL 2 notářský zápis NZ 387/2013 Městský soud v Praze 14.3.2013 14.3.2013 15.4.2013 2
C 206233/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 247/2013 Městský soud v Praze 6.2.2013 11.2.2013 21.2.2013 5
Živnosti a provozovny PF MONT s.r.o.
CZ01417134
107-4336040207/0100 17.4.2013
uuerfac
Q - MONT s.r.o. - 00523861 - Bor
PF MONT s.r.o. - 01417134 - Praha
NEXT MONT s.r.o. - 01494741 - Praha
CORE MONT s.r.o. - 01407295 - Praha
SIDA mont s.r.o. - 01760769 - Havraň
LEVELANT MONT s.r.o. - 02036070 - Ostrava |
https://rejstriky.finance.cz/firma-pekny-unimex-s-r-o-45271038 | 2019-11-17T12:20:27 | [
" § 3",
" soud ",
" § 3",
" § 3",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" §66",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 101"
] | Pěkný - Unimex s.r.o. Praha 2 IČO 45271038 kontakty (17.11.2019) | Finance.cz
Pěkný - Unimex s.r.o. Praha 2 IČO: 45271038
Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Pěkný - Unimex s.r.o., která sídlí v obci Praha 2 a bylo jí přiděleno IČO 45271038.
Firma s názvem Pěkný - Unimex s.r.o. se sídlem v obci Praha 2 byla založena v roce 1992. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 7 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výjimkou zboží uvedeného v příl. 1-3 zák.č. 455/91 Sb . , Mletí,míchání a balení koření, kořenících přípravků a suchých plodů s výjimkou činností uvedených v § 3 odst.l zák.č. 455/9l Sb. a další.
Základní údaje o Pěkný - Unimex s.r.o. IČO: 45271038
Městský soud v Praze 23.4.1992
Počet členů statutárního orgánu: 4 22.8.2014
Vdůsledku sloučení přešlo na obchodní společnost Pěkný-Unimex s.r.o., se sídlem Praha 2, Trojanova 16, PSČ: 120 00 , IČ: 45271038 obchodní jmění zanikající společnosti PARWAN s.r.o., se sídlem Humpolec, J. Zábrany 554, PSČ: 396 01 , IČ: 45306893. 30.9.2005
Datum sepsání notářského zápisu: 17.4.1992 23.4.1992
Zakladatel: Ing.Pavel PěknýTrojanova 16, Praha 2, 120 00 23.4.1992 - 30.7.1996
Aktuální kontaktní údaje Pěkný - Unimex s.r.o.
Kontakty na Pěkný - Unimex s.r.o. IČO: 45271038
Trojanova 16 , 120 00 Praha 2 Česká republika
Praha 2, Trojanova 16, PSČ 12000 23.4.1992
Trojanova 343/16, Praha 120 00
Obory činností Pěkný - Unimex s.r.o. IČO: 45271038
Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 26.2.2009 - 22.8.2014
hostinská činnost 3.8.2004 - 9.10.2009
ubytovací služby 3.8.2004 - 26.2.2009
pořádání odborných kurzů, školení ajiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti 3.8.2004 - 26.2.2009
činnost účetních poradců, vedení účetnictví 21.8.2003 - 26.2.2009
poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software 21.8.2003 - 26.2.2009
zpracování dat, služby databank, správa sítí 21.8.2003 - 26.2.2009
činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 21.8.2003 - 26.2.2009
reklamní činnost a marketing 21.8.2003 - 26.2.2009
služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob 21.8.2003 - 26.2.2009
balící činnosti 21.8.2003 - 26.2.2009
Mletí, míchání a balení koření, kořenících přípravkůa suchých plodů s výjimkou činností uved. v § 3 odst.lpísm.c/ bod l zák.č. 455/91 Sb. 4.3.1994 - 26.2.2009
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 23.4.1992 - 26.2.2009
Blanická 932 , Humpolec 396 01
1003575838
V Brance 712 , Veverská Bítýška 664 71
1008725641
Živnost č. 2 Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej s výjimkou zboží uvedeného v příl. 1-3 zák.č. 455/91 Sb .
Živnost č. 3 Mletí,míchání a balení koření, kořenících přípravků a suchých plodů s výjimkou činností uvedených v § 3 odst.l zák.č. 455/9l Sb.
Vedení firmy Pěkný - Unimex s.r.o. IČO: 45271038
Radosław Kasperowicz 29.11.2007
Trynitarska 4 , Kraków Polská republika
31061 Kraków, Trynitarska 4/2
Jan Ryszard Gałuszka 29.11.2007
Bobka 3 , Cieszyn Polská republika
43400 Cieszyn, Bobka 3a/5
Rafał Marcin Wodecki 26.2.2009
Zakleśnie 12 , Kraków Polská republika
30398 Kraków, Zakleśnie 12
Robert Kopciowski 9.10.2009
Skoczowska 56 , Ustroń Polská republika
43450 Ustroń, Skoczowska 56a3
Ing. Pavel Pěkný 23.4.1992 - 28.5.1997
Praha 2, Trojanova 16, PSČ 12000
Ing. Pavel Pěkný 28.5.1997 - 29.11.2007
od 23.4.1992 do 19.11.2007
Jan Ryszard Gałuzska 29.11.2007 - 29.11.2007
Rafał Marcin Wodecki 29.11.2007 - 26.2.2009
Królewska 47 , Kraków Polská republika
30040 Kraków, Królewska 47/37
Ing. Ladislav Marek 29.11.2007 - 17.12.2010
od 19.11.2007 do 2.12.2010
Havlíčkova 303 , 250 87 Mochov Česká republika
Mochov, Havlíčkova 303, PSČ 25087
JUDr. Karel Walter 23.4.1992 - 28.5.1997
Pollitova 1 , 102 00 Praha 10 Česká republika
Praha 10, Pollitova 1, PSČ 10200
Vladěk Cinkl 23.4.1992 - 28.5.1997
Bajkalská 6 , 100 00 Praha 10 Česká republika
Praha 10, Bajkalská 6, PSČ 10000
Ing. Jan Lhoták 23.4.1992 - 28.5.1997
Jizerská 514 , 196 00 Praha 9 Česká republika
Praha 9, Jizerská 514, PSČ 19600
Ing. Miloš Hejhal 30.7.1996 - 28.5.1997
Rybalkova 14 , Praha 2 Česká republika
Ing. Miloš Hejhal 28.5.1997 - 10.10.2000
JUDr. Karel Walter 28.5.1997 - 8.4.2005
Vladěk Cinkl 28.5.1997 - 8.4.2005
Ing. Jan Lhoták 28.5.1997 - 8.4.2005
Mgr. Pavel Valenz 21.8.2003 - 12.7.2007
F.X.Šaldy 14 , Karlovy Vary Česká republika
Karlovy Vary, F.X.Šaldy 14
Ing. Ladislav Marek 20.12.2006 - 29.11.2007
Jan Ryszard Gałuszka
Rafał Marcin Wodecki
Vlastníci firmy Pěkný - Unimex s.r.o. IČO: 45271038
zakladni 29 600 000 Kč - 19.11.1997
zakladni 1 550 000 Kč - 30.7.1996 - 19.11.1997
zakladni 500 000 Kč - 23.4.1992 - 30.7.1996
Sbírka Listin Pěkný - Unimex s.r.o. IČO: 45271038
C 9125/SL 73 ostatní rozhod. jed. spol. Městský soud v Praze 12.3.2015 22.10.2015 29.10.2015 1
C 9125/SL 72 ostatní rozhod. jed. spol. Městský soud v Praze 25.6.2015 22.10.2015 29.10.2015 1
C 9125/SL 71 účetní závěrka [2014], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2014 22.10.2015 29.10.2015 41
C 9125/SL 70 ostatní zpráva o vztazích r. 2014 Městský soud v Praze 31.12.2014 22.10.2015 29.10.2015 6
C 9125/SL 69 výroční zpráva [2014], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2014 22.10.2015 29.10.2015 7
C 9125/SL 67 ostatní rozhod. jedin. společ. Městský soud v Praze 23.5.2014 17.7.2014 1.9.2014 1
C 9125/SL 66 účetní závěrka [2013], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 17.7.2014 1.9.2014 48
C 9125/SL 65 výroční zpráva [2013], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 17.7.2014 1.9.2014 8
C 9125/SL 64 zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora r. 2013 Městský soud v Praze 31.12.2013 17.7.2014 1.9.2014 5
C 9125/SL 63 zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 31.7.2013 26.8.2013 5
C 9125/SL 62 ostatní rozhod. jedin. společ. Městský soud v Praze 4.6.2013 31.7.2013 26.8.2013 1
C 9125/SL 60 výroční zpráva [2012], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 31.7.2013 26.8.2013 8
C 9125/SL 59 účetní závěrka, zpráva auditora r2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 15.8.2012 11.9.2012 42
C 9125/SL 58 zpráva o vztazích dle §66a ods.9 r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 15.8.2012 11.9.2012 1
C 9125/SL 57 ostatní - rozh.jed.spol. Městský soud v Praze 25.6.2012 15.8.2012 11.9.2012 2
C 9125/SL 56 výroční zpráva, zpráva auditora r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 15.8.2012 11.9.2012 8
C 9125/SL 55 účetní závěrka, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 23.6.2011 30.6.2011 43
C 9125/SL 53 účetní závěrka, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora r.2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 5.5.2010 5.5.2010 42
C 9125/SL 52 zpráva o vztazích dle §66a ods.9 za rok 2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 10.11.2009 10.11.2009 1
C 9125/SL 51 účetní závěrka, zpráva auditora r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 10.11.2009 10.11.2009 42
C 9125/SL 50 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 9.9.2009 9.10.2009 12.10.2009 5
C 9125/SL 49 podpisové vzory Městský soud v Praze 29.9.2009 6.10.2009 8.10.2009 2
C 9125/SL 40 účetní závěrka, zpráva auditora r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 8.8.2008 12.8.2008 41
C 9125/SL 39 účetní závěrka, zpráva o vztazích dle §66a ods.9 r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 9.7.2008 9.7.2008 41
C 9125/SL 38 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 19.11.2007 21.2.2008 22.2.2008 5
C 9125/SL 37 ostatní -zápis z VH Městský soud v Praze 10.7.2007 11.7.2007 28.1.2008 1
C 9125/SL 46 smlouvy o převodu obchod. podílu 3x Městský soud v Praze 31.10.2007 22.11.2007 391
C 9125/SL 44 podpisové vzory čest.prohl. 2x Městský soud v Praze 19.11.2007 22.11.2007 4
C 9125/SL 43 podpisové vzory čest.prohl. 2x Městský soud v Praze 20.11.2007 22.11.2007 4
C 9125/SL 42 notářský zápis NZ 495/2007 Městský soud v Praze 31.10.2007 22.11.2007 7
C 9125/SL 41 notářský zápis NZ 216/2007 Městský soud v Praze 19.11.2007 22.11.2007 8
C 9125/SL 36 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích dle §66a ods.9, zpráva auditora r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 30.7.2007 7.8.2007 55
C 9125/SL 34 účetní závěrka, výroční zpráva 2005 + zpr. o vzt.+ audit Městský soud v Praze 31.12.2005 9.11.2006 22.11.2006 49
C 9125/SL 35 notářský zápis NZ 1202/2006 Městský soud v Praze 7.11.2006 20.11.2006 0
C 9125/SL 32 notářský zápis Nz 2/2006 Městský soud v Praze 9.1.2006 1.2.2006 22.2.2006 0
C 9125/SL 31 ostatní -zápis z V.H. Městský soud v Praze 9.1.2006 1.2.2006 22.2.2006 0
C 9125/SL 30 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 9.1.2006 1.2.2006 22.2.2006 0
C 9125/SL 29 účetní závěrka r.2004,audit (C 7855) Městský soud v Praze 31.12.2004 20.10.2005 15
C 9125/SL 28 účetní závěrka -sml. r.2004+př.,audit Městský soud v Praze 31.12.2004 20.10.2005 28
C 9125/SL 27 účetní závěrka -zah.rozvaha k 1.1.05+audit Městský soud v Praze 1.1.2005 20.10.2005 9
C 9125/SL 26 notářský zápis NZ495/2005,návrh sml.o fúzi Městský soud v Praze 4.8.2005 20.10.2005 0
C 9125/SL 25 ostatní -návrh sml.o fúzi (bez data) Městský soud v Praze 20.10.2005 0
C 9125/SL 24 notářský zápis NZ 496/2005 Městský soud v Praze 4.8.2005 20.10.2005 0
C 9125/SL 23 notářský zápis NZ 497/2005+sml.o fúzi Městský soud v Praze 4.8.2005 20.10.2005 0
C 9125/SL 22 ostatní -čest.prohl. Městský soud v Praze 7.9.2005 20.10.2005 0
C 9125/SL 21 ostatní -čest.prohl. Městský soud v Praze 5.9.2005 20.10.2005 0
C 9125/SL 20 ostatní -návrh smlouvy o fúzi Městský soud v Praze 17.6.2005 22.6.2005 20.10.2005 0
C 9125/SL 19 výroční zpráva r.2004+audit Městský soud v Praze 31.12.2004 20.9.2005 22.9.2005 47
C 9125/SL 18 ostatní - návrh smlouvy o fúzi Městský soud v Praze 22.6.2005 4.7.2005 0
C 9125/SL 17 ostatní - záp.ze zasedání jednatelů Městský soud v Praze 17.6.2005 22.6.2005 4.7.2005 0
C 9125/SL 16 ostatní -úplné znění Spol.sml. Městský soud v Praze 16.3.2004 22.9.2004 5
C 9125/SL 15 notářský zápis Nz 137/2004 Městský soud v Praze 16.3.2004 22.9.2004 0
C 9125/SL 14 ostatní - ŽL 3x Městský soud v Praze 22.9.2004 0
C 9125/SL 12 ostatní zpráva o vztazích za r. 2003 Městský soud v Praze 5.4.2004 19.5.2004 1
C 9125/SL 10 zakladatelské dokumenty, notářský zápis Městský soud v Praze 19.3.2003 1.9.2003 0
C 9125/SL 8 ostatní zpráva o vztazích za r. 2002 Městský soud v Praze 31.3.2003 8.4.2003 0
C 9125/SL 7 ostatní -zpráva o vztazích Městský soud v Praze 14.3.2002 29.5.2002 4.11.2002 0
C 9125/SL 6 ostatní úplný výpis z OR Městský soud v Praze 16.7.2002 1.8.2002 6.8.2002 0
C 9125/SL 5 účetní závěrka, výroční zpráva za r. 01, výrok auditora Městský soud v Praze 16.7.2002 18.7.2002 24.7.2002 0
C 9125/SL 4 účetní závěrka 1996,1997,1998,1999,2000 Městský soud v Praze 11.12.2001 3.4.2002 0
C 9125/SL 3 účetní závěrka Městský soud v Praze 30.7.1998 2.9.1998 0
C 9125/SL 1 účetní závěrka Městský soud v Praze 12.6.1997 2.7.1997 18.7.1997 0
Hodnocení Pěkný - Unimex s.r.o.
Výpis dat pro firmu Pěkný - Unimex s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů.
výpis firmy Pěkný - Unimex s.r.o., 45271038 na obchodním rejstříku
výpis firmy Pěkný - Unimex s.r.o., 45271038 na živnostenském rejstříku
Pěkný - Unimex s.r.o. - 45271038 - Praha , Trojanova 343/16
UNIMEX, spol. s r.o. - 15269973 - Praha 2 , Ječná 529
Q.V. - UNIMEX, s.r.o. - 25410270 - Chomutov , 28. října 1068/13
UNIMEX - food ingredients, s.r.o. - 27190901 - Praha , Prachatická 213
POLYTECHNA - UNIMEX, s.r.o. - 46358315 - Praha , Benediktská 685/2
UNIMEX, spol. s r.o. - 15272796 - Praha 10 , Hradešínská 1102
UNIMEX GROUP, a.s. - 41693540 - Praha , Václavské náměstí 815/53
UNIMEX BUSSINES s.r.o. - 26501163 - Praha , Rybná 716/24
UNIMEX-INVEST, s.r.o. - 25872117 - Ostrava , Svojsíkova 1596/2
Unimex trade s.r.o. - 24122211 - Praha , Křemencova 1999/21 |
http://www.ireks-enzyma.cz/EU-privacy-info.htm | 2019-06-16T13:11:28 | [
" § 15",
" čl. 6",
" čl. 77",
" čl. 14",
" čl. 6",
" čl. 6",
" čl. 6"
] | Cesky O NÁS EU-privacy-info
Informace dle nařízení EU o ochraně osobních údajů
Jsme rádi, že máte zájem o naši společnost, naše produkty a služby. Chtěli bychom, abyste při návštěvě našich internetových stránek nemuseli mít důvod k obavám ohledně ochrany Vašich osobních údajů.
Rádi bychom, abyste věděli, které údaje a kdy zaznamenáváme, zpracováváme a jak je používáme. Přijali jsme technická a organizační opatření k ochraně osobních údajů. Budou dodržována námi i externími poskytovateli služeb.
Následující informace jsou připraveny pro naše zákazníky, stejně jako pro naše dodavatele, poskytovatele služeb a další obchodní partnery.
Informace dle článku 13 nařízení o ochraně osobních údajů
- nakládání s osobními údaji dotčených osob -
Příslušný kontakt pro ochranu osobních údajů naleznete na následující adrese:
heslo ochrana údajů nebo
[email protected]
Kategorie a původ údajů
V souvislosti s obchodním vztahem s našimi zákazníky zpracováváme jejich adresy, identifikační údaje, data obsažená ve smlouvách, bankovní spojení, jakož i obchodní údaje (např. objem prodejů, splatnosti apod.). K tomu patří i osobní údaje jako jsou jména, adresy, e-mailové adresy, telefon/fax, pracovní pozice, DIČ, popř. státní příslušnost a údaje z osobních dokladů.
Zpracování provádíme za účelem jednoznačné identifikace zákazníka, přípravy a realizace smluv, vyhodnocování bonity a spolehlivosti, zajištění zákaznických služeb, vystavování daňových dokladů, správy a uplatňování pohledávek, jakož i zajištění souladu s platnou legislativou.
V některých případech využíváme při zpracování osobních údajů služeb smluvních partnerů. Právním podkladem je článek 6 odst. 1 b) a c) nařízení o ochraně osobních údajů.
Zpracování výše uvedených údajů provádíme rovněž za účelem uspokojení oprávněných zájmů naší společnosti či třetích stran ve věcech zkvalitnění naší marketingové strategie, zpracování prodejních a distribučních analýz, řízení prodeje, výpočtů provizí našich pracovníků, rozhodování v oblasti marketingu a obchodu, marketingových průzkumů, podpory zákazníků, kontrolních reportů a vyhodnocování obchodních podmínek. Právním podkladem je článek 6 odst.1 f) nařízení o ochraně osobních údajů.
a) Koncern
Zpracování výše uvedených údajů může být rovněž prováděno naší mateřskou společností IREKS GmbH jakožto našeho smluvního poskytovatele služeb v souladu s § 15 zákona o obchodních korporacích platného ve Spolkové republice Německo (AktG).
Osobní údaje jsme oprávněni předávat v souladu s nařízením o ochraně osobních údajů i třetím osobám, např. úřadům za účelem splnění zákonných povinností.
Osobní údaje ukládáme po dobu trvání případného obchodního vztahu se zákazníkem a až do uplynutí lhůt vyplývajících z daného obchodního vztahu či stanovených zákonnými předpisy.
Práva ochrany osobních údajů dotčených osob
Při dodržení zákonných předpokladů máte nárok na následující práva dle článku 15 až 22 nařízení o ochraně osobních údajů: právo na přístup k informacím, opravu, výmaz, omezení zpracování a přenositelnost údajů. Kromě toho máte právo podat námitku ohledně zpracování Vašich osobních údajů dle článku 13 odst. 2 b) ve spojení s článkem 21 nařízení o ochraně osobních údajů, které se odvolává na čl. 6 odst. 1 f) nařízení o ochraně osobních údajů.
V souladu s čl. 77 nařízení o ochraně osobních údajů jste oprávněni podat stížnost u příslušného dozorového orgánu pro ochranu osobních údajů, pokud se domníváte, že zpracování Vašich osobních údajů neprobíhá v souladu s právními předpisy.
Informace dle čl. 14 nařízení o ochraně osobních údajů
- nakládání s osobními údaji nedotčených osob -
Od našich obchodních partnerů (zprostředkovatelů prodeje resp. distributorů námi nabízených výrobků) dostáváme pravidelně popř. na vyžádání informace o koncových zákaznících (identifikace zákazníka, přehled odebraných produktů včetně množství). Takto získáváme kmenová data zákazníků (název firmy / jméno zákazníka, adresa, IČ zákazníka, popř. kontaktní údaje) jakož i obchodní informace (výše prodejů, identifikace výrobků, názvy výrobku a množství, které bylo dodáno v určitém časovém období zákazníkovi obchodním partnerem).
Výše uvedené údaje o zákaznících zpracováváme za účelem vytvoření a správy databáze ověřitelných, přesných a aktuálních záznamů adres, přičemž v této souvislosti dochází ke zpracování osobních údajů, jak je popsáno níže.
Uvedené údaje používáme k odsouhlasení vzájemných návštěv technologů, zaměstnanců či obchodních partnerů mezi naší společností, našim obchodním partnerem i Vámi jakožto uživateli našich produktů; dále i pro evidenci, vyúčtování a zpracování smluvních vztahů mezi našimi obchodními partnery a námi, případně i koncovými zákazníky; dále k posouzení hospodárnosti obchodního vztahu.
Právním základem je čl. 6 odst. 1 b) popř. f) nařízení o ochraně osobních údajů, neboť shromažďování, archivace i zpracování osobních údajů je nezbytné pro splnění našich závazků vyplývajících z obchodních smluv. Zpracování osobních údajů je rovněž prováděno dle čl. 6 odst. 1 f) nařízení o ochraně osobních údajů za účelem uspokojení oprávněného zájmu naší společnosti či třetí strany.
Práva ochrany údajů dotčených osob
Při dodržení zákonných předpokladů máte nárok na následující práva dle článku 15 až 22 nařízení o ochraně osobních údajů: právo na přístup k informacím, opravu, výmaz, omezení zpracování a přenositelnost údajů. Kromě toho máte právo podat námitku ohledně zpracování Vašich osobních údajů dle článku 14 odst. 2 c) ve spojení s článkem 21 nařízení o ochraně osobních údajů, které se odvolává na čl. 6 odst. 1 f) nařízení o ochraně osobních údajů. |
http://www.palmvitamin.com/?option=com_k2&view=itemlist&task=user&id=4654 | 2016-07-25T20:08:08 | [
" soud ",
" § 110",
" soud ",
" § 268",
" § 2",
" soud ",
" § 148",
" Soud ",
" soud ",
" soud "
] | Nebankovní půjčky online - První rychlá půjčka zdarma bez úroků 500 - 50.000 Kč
HomeSmooth JointSmooth Joint LotionHealthy Living NewsContact Us Logo
Nebankovní půjčky online - První rychlá půjčka zdarma bez úroků 500 - 50.000 Kč
Nebankovní půjčky online - Rychlá půjčka online - expres, malá, mini
Půjčky ONLINE - Nebankovní půjčky IHNED. Nabízíme půjčky online. Bankovní i nebankovní půjčky ihned. Získejte peníze ještě dnes. Půjčky od soukromých osob pro každého.. Cofidis - Půjčky a úvěry Nebankovní půjčky a spotřebitelské úvěry. Akční úvěrAutoRekonstrukceHobbyDomácnostHotovost. Výše úvěru Délka splácení Online sjednání. Zrežírujte si výši Vašeho úvěru s opravdovým bonusem .
Nebankovní půjčky online, Půjčka před výplatou bez registru
Je patrno, že i zde by tedy bylo možno vysledovat určitý vztah ke kriminalistickému ústavu, kdy i JUDr. V tomto duchu možno tedy obecně konstatovat, že prakticky všichni znalci, kteří v posuzované věci figurují mají ke kriminalistickému ústavu nějaký vztah, čemuž ostatně koresponduje vyjádření Mgr. Obviněný také navrhoval, aby v dané věci byl přibrán jiný znalec ze seznamu znalců, kdy uváděl znalkyni JUDr. To pak mělo vést k názoru, že uvedená znalkyně je nejerudovanějším písmoznalcem v oboru. Skutečností ale je, a to aniž by to jakkoli snižovalo erudici uvedené znalkyně, že uvedeného akademického titulu dosáhla v oboru kriminalistika (viz č. Nejvyšší soud se pak přiklání k názoru soudu nalézacího, že daný případ nutno hodnotit jako výjimečný, zvláště obtížný a tudíž bylo namístě volit postup podle § 110 tr. Kriminalistický ústav v Praze je bezpochyby nejvýznamnějším kriminalistickým expertizním pracovištěm v České republice, Půjčka x výpůjčka - Vyplňte přihlášku on-line. Domácí půjčka, Online nebankovní rychlé pujcky ihned Chrudim
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. Oba soudy ve svých rozhodnutích plně respektovaly zejména ustanovení § 2 odst. Tato zásada se pak promítla v požadavku Vrchního soudu v Praze v usnesení ze dne 24. Vrchní soud uzavřel svou argumentaci o správnosti rozhodnutí Krajského soudu v Praze o vrácení věci státnímu zástupci k došetření tak, že napadené usnesení Krajského soudu v Praze shledal věcně správným a nezjistil ani pochybení v řízení, které mu předcházelo, a stížnost krajského státního zástupce v Praze proto zamítl jako nedůvodnou podle ustanovení § 148 odst. Požadavek Krajského soudu v Praze, potvrzený Vrchním soudem v Praze, aby podkladové materiály pro zjištění celkové ekonomické situace obchodních společností byly obstarány od finančního úřadu a od úvěrující K. Znalecký posudek znalce Ing, Smlouva o půjčce písemná forma. Tento znalecký posudek je zmatečný, nepřehledný, nekontrolovatelný, nemá jasně stanovené závěry a chybí přesné vyčíslení škody.
Ornithologie des Talus - Skol ar C'hleuzio - Dbut 2015. Pujcky jakub hladky rychlá půjčka do vyplaty i o výkendu hotovostní půjčka online nebankovní rychlé pujcky ihned Lysá nad Labem pujcky online ihned na »
Jednání obviněného tedy celkově již přesáhlo rámec pomoci, neomezovalo se na pouhou podporu hlavního pachatele a nabylo takové povahy, že lze konstatovat, že obviněný zosnoval a řídil spáchání trestného činu. Pro to, aby jednání obviněného jako účastníka na trestném činu mohlo být posouzeno jako organizátorství, byla splněna i ta podmínka, že trestný čin dospěl alespoň do stadia pokusu. V posuzovaném případě byl trestný čin úvěrového podvodu dokonán. K dokonání tohoto trestného činu není třeba, aby úvěr byl skutečně poskytnut, resp, Pujcky i pro zadluzene - Rychlá Půjčka. Trestný čin je dokonán již tím, že pachatel uvede nepravdivé údaje, dojde-li k tomu v rámci úkonů, které mají povahu sjednávání smlouvy. O tom, že ze strany F. úvěr ze stavebního spoření co to je, půjčka o výkendu, sms pujcka online Písek, pujcka na smenku liberecky kraj, sms půjčka ihned na účet bez poplatku, nove hotovostni pujcky, prodám quadro 5000, refinancování úvěru ze stavebního spoření cmss, kdo pujčí 4000 na pul roku, pujcka online Třemošná, půjčky do 10 tisíc, exekuce na paypal, pujcka na smenku jeste dnes, milan macek půjčky, pujcka jeste dnes na ucet, mbank půjčka kalkulačka, půjčka občanský zákoník, online pujcka pred výplatou Újezd u Brna, pujcka 2000kc na ucet, rychlé půjčky pardubice
Unipůjčka.cz: Půjčka před výplatou do 10 minut online IHNED. Získejte nejschvalovanější půjčku na trhu ihned. Rychlá půjčka před výplatou od 500 do 4500 Kč. Půjčka je bez doložení příjmu i bez registru. Půjčka před výplatou každému 5000 - Unipůjčka.cz. Získejte nejschvalovanější půjčku na trhu. Rychlá půjčka před výplatou každému 5000 Kč. je bez doložení příjmu i bez registru. Už žádné komplikace a Soud přiznal znalci za vypracování znaleckého posudku odměnu – znalečné s jehož výší navrhovatelé nesouhlasili a uvedli výhrady i ke zpracování posudku. Přezkoumání výše přiznaného znalečného Krjaský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem ve věci žalobce a) MRk, b) KUL proti žalovenému 1) VV, a. Usnesení Vrchního soudu v Praze – zrušení usnesení soudu prvního stupně Vrchní soud v Praze rozhodl v právní věci navrhovatelů a) MR b) KUL a dalšího účastníka řízení EZ, a. Praktické příklady znaleckých posudků 233 Proti tomuto usnesení podali navrhovatelé v zákonné lhůtě odvolání. Namítají, že přiznané znalečné za neodůvodněně vysoké, jsou účtovány jen nekonkrétní práce a vyúčtování znalečného je proto nepřezkoumatelné. Oprava chyb v posudku by měla být bezplatná, Prodám mobil olomouc - Rychlá Půjčka.
xedscqazw |
https://www.skoleni-kurzy.eu/studium-bozp/kurzy | 2020-07-09T14:49:33 | [
" §14",
" zákona č. 309",
" §14",
" zákona č. 309",
" §14",
" zákona č. 309",
" zákona č. 309",
" zákona č. 309",
" §14",
" zákona č. 309",
" zákona č. 309",
" zákona č. 309",
" §9",
" zákona č. 309",
" §9",
" zákona č. 309"
] | [SKOLENI-KURZY.EU]ŠKOLENÍ: BOZP - Bozp
ŠKOLENÍ: BOZP
Požární ochrana Odborná příprava preventistů požární ochrany - PYROKONTROL trading consulting
Program kurzu: bozp
[Školení] Firemní kultura v BOZP a PO
Představou většiny zaměstnanců je, že do firemní kultury v BOZP a PO patří sledování úrazovosti nebo požárnosti. Do jisté míry tomu tak je, neboť cca 85% všech úrazů vzniká nedostatečným vyhodnocením rizika a podceněním kvalifikačních předpokladů zaměstnance. ... * Majitelé společností a firem. * Statutární zástupci společností. ... ... Představou většiny zaměstnanců je, že do firemní kultury v BOZP a PO patří sledování úrazovosti nebo požárnosti. Do jisté míry tomu tak je, neboť cca 85% všech úrazů vzniká nedostatečným vyhodnocením rizika a podceněním kvalifikačních předpokladů zaměstnance. ... Nejbližší termín školení : 2020-07-15 České Budějovice
ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ je školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí. ... ... SEMINÁŘ ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Jedná se o školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí. ... ... Nejbližší termín školení : 2020-07-15 Pardubice
[Školení] Školení BOZP on-line
Zákonné školení BOZP formou e-learningu za bezkonkurenční ceny! ... Kurz je určen pro všechny zaměstnance firem a společností po celé ČR, včetně živnostníků ... ... Tematický obsah on-line školení BOZP: Dělení školení BOZP Základní požadavky právních předpisů BOZP Práva a povinnosti zaměstnanců Pracovní podmínky zaměstnankyň Prevence rizik, ochranné pomůcky Bezpečnostní značen ... Nejbližší termín školení : 2020-07-15 Celá ČR
Koordinátor BOZP na staveništi podle §14 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů - ŠKOLENÍ 08.09.2020 Praha 4 Podobné kurzy Rozšíříte a aktualizujete si své znalosti o právních předpisech v oblasti stavebnictví. Naučíte se zpracovávat plán BOZP na staveništi. * všem pracovníkům, kteří chtějí získat kvalifikaci pro vykonávání funkce koordinátora BOZP na staveništi * všem, kteří již mají znalosti v oblasti prevence rizik a chtějí si je rozšířit o oblast BOZP ve stavebnictví
Koordinátor BOZP na staveništi podle §14 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů - ŠKOLENÍ 08.12.2020 Praha 4 Podobné kurzy Rozšíříte a aktualizujete si své znalosti o právních předpisech v oblasti stavebnictví. Naučíte se zpracovávat plán BOZP na staveništi. * všem pracovníkům, kteří chtějí získat kvalifikaci pro vykonávání funkce koordinátora BOZP na staveništi * všem, kteří již mají znalosti v oblasti prevence rizik a chtějí si je rozšířit o oblast BOZP ve stavebnictví
ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Červenec 2020 Pardubice Podobné kurzy ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ je školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí. SEMINÁŘ ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Jedná se o školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí.
ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Srpen 2020 Pardubice Podobné kurzy ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ je školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí. SEMINÁŘ ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Jedná se o školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí.
ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Září 2020 Pardubice Podobné kurzy ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ je školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí. SEMINÁŘ ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Jedná se o školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí.
ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Říjen 2020 Pardubice Podobné kurzy ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ je školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí. SEMINÁŘ ZÁKLADNÍ ŠKOLENÍ BOZP A PO, ŘIDIČŮ- REFERENTŮ Jedná se o školení, které musí na základě zákona zajišťovat KAŽDÝ zaměstnavatel. Osnova a struktura školení je zpracována individuelně dle požadavku klienta a na základě činnosti, kterou provádí.
Firemní kultura v BOZP a PO Červenec 2020 České Budějovice Podobné kurzy Představou většiny zaměstnanců je, že do firemní kultury v BOZP a PO patří sledování úrazovosti nebo požárnosti. Do jisté míry tomu tak je, neboť cca 85% všech úrazů vzniká nedostatečným vyhodnocením rizika a podceněním kvalifikačních předpokladů zaměstnance. * Majitelé společností a firem. * Statutární zástupci společností.
Firemní kultura v BOZP a PO Srpen 2020 České Budějovice Podobné kurzy Představou většiny zaměstnanců je, že do firemní kultury v BOZP a PO patří sledování úrazovosti nebo požárnosti. Do jisté míry tomu tak je, neboť cca 85% všech úrazů vzniká nedostatečným vyhodnocením rizika a podceněním kvalifikačních předpokladů zaměstnance. * Majitelé společností a firem. * Statutární zástupci společností.
Firemní kultura v BOZP a PO Září 2020 České Budějovice Podobné kurzy Představou většiny zaměstnanců je, že do firemní kultury v BOZP a PO patří sledování úrazovosti nebo požárnosti. Do jisté míry tomu tak je, neboť cca 85% všech úrazů vzniká nedostatečným vyhodnocením rizika a podceněním kvalifikačních předpokladů zaměstnance. * Majitelé společností a firem. * Statutární zástupci společností.
Koordinátor BOZP na staveništi podle §14 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů - ZKOUŠKA 14.10.2020 Praha 4 Podobné kurzy =gt; => => Získáte osvědčení koordinátora BOZP na staveništi dle zákona č. 309 - 2006 Sb. => => Získáte osvědčení koordinátora BOZP na staveništi dle zákona č. 309 - 2006 Sb.
Firemní kultura v BOZP a PO Říjen 2020 České Budějovice Podobné kurzy Představou většiny zaměstnanců je, že do firemní kultury v BOZP a PO patří sledování úrazovosti nebo požárnosti. Do jisté míry tomu tak je, neboť cca 85% všech úrazů vzniká nedostatečným vyhodnocením rizika a podceněním kvalifikačních předpokladů zaměstnance. * Majitelé společností a firem. * Statutární zástupci společností.
Koordinátor BOZP na staveništi podle §14 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů - ZKOUŠKA 17.12.2020 Praha 4 Podobné kurzy =gt; => => Získáte osvědčení koordinátora BOZP na staveništi dle zákona č. 309 - 2006 Sb. => => Získáte osvědčení koordinátora BOZP na staveništi dle zákona č. 309 - 2006 Sb.
Facility management ve vztahu k povinnostem v BOZP, PO a ŽP Červenec 2020 České Budějovice Podobné kurzy Absolvent získá znalosti a přehled o právních předpisech, které jsou nedílnou součástí tzv. objektivního plnění jeho legislativních povinností, kdy bude schopen co nejlépe řídit, posoudit a prosadit plnění zákonného rámce plynoucího z požárně bezpečnostního inženýrství ve firmě nebo na pracovišti a * Majitelé společností a firem. * Facility management jak outsourcingový tak interní.
Školení BOZP on-line Červenec 2020 Celá ČR Podobné kurzy Zákonné školení BOZP formou e-learningu za bezkonkurenční ceny! Kurz je určen pro všechny zaměstnance firem a společností po celé ČR, včetně živnostníků
Facility management ve vztahu k povinnostem v BOZP, PO a ŽP Srpen 2020 České Budějovice Podobné kurzy Absolvent získá znalosti a přehled o právních předpisech, které jsou nedílnou součástí tzv. objektivního plnění jeho legislativních povinností, kdy bude schopen co nejlépe řídit, posoudit a prosadit plnění zákonného rámce plynoucího z požárně bezpečnostního inženýrství ve firmě nebo na pracovišti a * Majitelé společností a firem. * Facility management jak outsourcingový tak interní.
Školení BOZP on-line Srpen 2020 Celá ČR Podobné kurzy Zákonné školení BOZP formou e-learningu za bezkonkurenční ceny! Kurz je určen pro všechny zaměstnance firem a společností po celé ČR, včetně živnostníků
Facility management ve vztahu k povinnostem v BOZP, PO a ŽP Září 2020 České Budějovice Podobné kurzy Absolvent získá znalosti a přehled o právních předpisech, které jsou nedílnou součástí tzv. objektivního plnění jeho legislativních povinností, kdy bude schopen co nejlépe řídit, posoudit a prosadit plnění zákonného rámce plynoucího z požárně bezpečnostního inženýrství ve firmě nebo na pracovišti a * Majitelé společností a firem. * Facility management jak outsourcingový tak interní.
Školení BOZP on-line Září 2020 Celá ČR Podobné kurzy Zákonné školení BOZP formou e-learningu za bezkonkurenční ceny! Kurz je určen pro všechny zaměstnance firem a společností po celé ČR, včetně živnostníků
Facility management ve vztahu k povinnostem v BOZP, PO a ŽP Říjen 2020 České Budějovice Podobné kurzy Absolvent získá znalosti a přehled o právních předpisech, které jsou nedílnou součástí tzv. objektivního plnění jeho legislativních povinností, kdy bude schopen co nejlépe řídit, posoudit a prosadit plnění zákonného rámce plynoucího z požárně bezpečnostního inženýrství ve firmě nebo na pracovišti a * Majitelé společností a firem. * Facility management jak outsourcingový tak interní.
Školení BOZP on-line Říjen 2020 Celá ČR Podobné kurzy Zákonné školení BOZP formou e-learningu za bezkonkurenční ceny! Kurz je určen pro všechny zaměstnance firem a společností po celé ČR, včetně živnostníků
Prevence rizik podle §9 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů - ŠKOLENÍ 15.07.2020 Praha 4 Podobné kurzy Rozšíříte a aktualizujete si své znalosti v oblasti BOZP a prevenci rizik. =gt; => => Získáte znalosti o zásadách a metodách identifikace, hodnocení a řízení rizik. Všem, kteří mají zájem prakticky se seznámit s metodami a formami plánování a řízení systému BOZP — zájemcům, kteří se chtějí připravit ke zkoušce odborné způsobilosti v této oblasti — všem, kteří již mají základní znalosti v oblasti prevence rizik a chtějí si rozšířit a aktualizovat své znalosti.
Prevence rizik podle §9 zákona č. 309/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů - ŠKOLENÍ 13.10.2020 Praha 4 Podobné kurzy Rozšíříte a aktualizujete si své znalosti v oblasti BOZP a prevenci rizik. =gt; => => Získáte znalosti o zásadách a metodách identifikace, hodnocení a řízení rizik. Všem, kteří mají zájem prakticky se seznámit s metodami a formami plánování a řízení systému BOZP — zájemcům, kteří se chtějí připravit ke zkoušce odborné způsobilosti v této oblasti — všem, kteří již mají základní znalosti v oblasti prevence rizik a chtějí si rozšířit a aktualizovat své znalosti.
Práce s motorovou pilou a křovinořezem 03.09.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu jsou dva dny. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 1 - 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 2960 + DPH 21% (3582.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 9.00 do 16.00
První pomoc pro pracovníky v sociálních službách 07.09.2020 Praha Podobné kurzy Kurz seznamuje s principy a pravidly první pomoci pro pracovníky v sociálních službách. Znalost první pomoci je užitečná pro každého člověka, avšak při práci v sociálních službách je tato dovednost podstatná. Obsah kurzu : Frekventanti kurzu si osvojí obecné zásady při poskytování první pomoci. Seznámí se s postupy poskytnutí první pomoci při stavech ohrožujících život, úrazových a neúrazových stavech, při tepelných poraněních, náhle vzniklých poruchách chování a při polohování poraněných.
Technologie obrábění - frézování 18.09.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
Technologie obrábění - hoblování, obrážení a vrtání 23.09.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
Výroba polotovarů - svařence a odlitky 24.09.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
Výroba polotovarů - tvářením 25.09.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
Práce s motorovou pilou a křovinořezem 01.10.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu jsou dva dny. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 1 - 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 2960 + DPH 21% (3582.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 9.00 do 16.00
Technologie obrábění - frézování 16.10.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
Technologie obrábění - hoblování, obrážení a vrtání 21.10.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
Výroba polotovarů - svařence a odlitky 22.10.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
Výroba polotovarů - tvářením 23.10.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
Práce s motorovou pilou a křovinořezem 29.10.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu jsou dva dny. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 1 - 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 2960 + DPH 21% (3582.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 9.00 do 16.00
První pomoc pro pracovníky v sociálních službách 10.11.2020 Praha Podobné kurzy Kurz seznamuje s principy a pravidly první pomoci pro pracovníky v sociálních službách. Znalost první pomoci je užitečná pro každého člověka, avšak při práci v sociálních službách je tato dovednost podstatná. Obsah kurzu : Frekventanti kurzu si osvojí obecné zásady při poskytování první pomoci. Seznámí se s postupy poskytnutí první pomoci při stavech ohrožujících život, úrazových a neúrazových stavech, při tepelných poraněních, náhle vzniklých poruchách chování a při polohování poraněných.
Technologie obrábění - frézování 13.11.2020 Zbiroh Podobné kurzy Základní délka kurzu je jeden den. Kurz může být na požádání přizpůsoben do 2 – 3 dnů v závislosti na množství praktických cvičení a rozsahu probírané látky. - 1960 + DPH 21% (2372.- Kč včetně DPH)Kč - CZK od 13.00 do 18.00
pedagogickÉ minimum ÚstÍ nad labem , pedagogickÉ minimum ÚstÍ nad labem , sanitární pracovnice , sanitární sestra , klimatizace,chlazení , klimatizace , klimatizace , pedagogické minimum dálkově , chladírenský , chladírenský , úřad práce Brno , rekvalifikační-kurzy-úřad-práce-kladno , rekvalifikační kurzy úřad práce kladno , praktické účtování programu OR pohoda , dálkové studium fyzioterapeut , rekvalifikace fyzioterapeut , prohlížeč-zvěřiny , prohlížeč zvěřiny , rekvalifikace cukrář pekař , floristika , floristika , cyklomechanik , fyzioterapeutický kurz , fyzioterapeutický-kurz , cukrářský kurz praha , asistentka pedagoga v Prostějově , rekvalifikace pečovatelka , modelaz nehtu chomutov , kurz zdravotnický asistent ostrava , chladírenský , rekvalifikační kurz asistent pedagoga havířov , Školení VZV ústecký kraj , řidičák bagr , řidičák bagr , vzor osvědčení řidiče vysokozdvižného vozíku , dále viz: statistika | Náhodně hledané školení |
http://kraken.slv.cz/26Cdo1955/2006 | 2018-09-18T18:35:10 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 206",
" § 212",
" soud ",
" soud ",
" § 80",
" soud ",
" § 38",
" § 132",
" soud ",
" § 119",
" soud ",
" § 38",
" soud ",
" soud ",
" § 39",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 241",
" soud ",
" § 237",
" soud ",
" § 242",
" soud ",
" § 38",
" § 39",
" § 237",
" § 237",
" § 80",
" soud ",
" soud ",
" § 237",
" § 243",
" § 218",
" § 243",
" § 224",
" § 146"
] | 26 Cdo 1955/2006
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., ve věci žalobkyně D. U., zast. advokátem, proti žalovaným 1) M. H., a 2) I. H., oběma zastoupeným advokátkou, o určení nájemce bytu, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 16 C 325/2004, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 21. února 2006, č. j. 12 Co 917/2005-59, takto:
Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. února 2006, č. j. 12 Co 917/2005-59, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Šumperku (dále jen soud prvního stupně ) ze dne 26. května 2005, č. j. 16 C 325/2004-36, jímž tento soud zamítl návrh, aby bylo určeno, že žalobkyně je výlučným nájemcem družstevního bytu č. 23 ve 4. podlaží domu na ulici Fibichova 15 v Š. (dále jen předmětný byt ) a dále rozhodl o nákladech řízení; odvolací soud dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
V odůvodnění rozsudku odvolací soud zejména uvedl, že přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně včetně jemu předcházejícího řízení ve smyslu § 206 odst. 1 a § 212 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně správně aplikoval ust. § 80 písm. c) o.s.ř. a zabýval se existencí naléhavého právního zájmu na určení, že žalobkyně je výlučnou nájemkyní předmětného bytu, přičemž se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, jenž dovodil, že naléhavý právní zájem je dán. Odvolací soud se poté, co žalobkyní navržený důkaz znaleckým posudkem k prokázání jejího skutečného psychického stavu posoudil jako nepřípustnou novotu v systému neúplné apelace, ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že smlouva o převodu členských práv a povinností ze dne 14. 8. 2002, uzavřená mezi žalobkyní jako převodcem a žalovanými 1) a 2) jako nabyvateli předmětného bytu, je ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. platná a neshledal žádnou skutečnost, která by způsobila její absolutní neplatnost, přičemž byly provedeny veškeré žalobkyní navrhované důkazy včetně zprávy odborného lékaře MUDr. G., které byly podle § 132 o.s.ř. správně hodnoceny. Odvolací soud dále uvedl, že znalecký posudek jako důkaz v řízení před soudem prvního stupně žalobkyní navržen nebyl, jak je zřejmé z protokolu o jednání ze dne 17. 5. 2005, neboť po poučení účastníků, a tedy i žalobkyně, podle ust. § 119a odst. 1 o.s.ř. o pravidlech neúplné apelace, žalobkyně nenavrhla ani doplnění dokazování, ani doplnění svých tvrzení, přičemž z důkazů soudem prvního stupně provedených, jak výše uvedeno, lze dle názoru odvolacího soudu na skutkový stav posuzované věci bezpečně usoudit a tyto závěry odvolací soud akceptoval jako správné a úplné a pro posuzovanou problematiku vyčerpávající. Rovněž dovodil, že žalobkyní tvrzené důvody, že jednala při uzavírání výše uvedené smlouvy v duševní poruše v důsledku ukončení jejího vztahu s partnerem M. V. a v důsledku užívání psychofarmak, a proto je tato smlouva absolutně neplatná ve smyslu ust. § 38 odst. 2 obč. zák., nebyly v řízení prokázány, a proto nemohly vést k závěru o neplatnosti tohoto právního úkonu, neboť v případě žalobkyní užívaných léků, jak je patrno ze zprávy MUDr. G., jde o běžná, lékařem indikovaná léčiva, která mohou přivodit i vedlejší účinky, na které byla žalobkyně upozorněna příbalovými letáky, nicméně ani jeden z těchto vedlejších účinků nezpůsobuje duševní poruchu jako podmínku neplatnosti napadeného právního úkonu. Odvolací soud proto uzavřel, že i když je soud povinen zkoumat důvody absolutní neplatnosti ex offo, dosavadní skutková zjištění k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností nevedou, a proto rozhodl tak, jak uvedeno shora.
Dovoláním ze dne 30. 5. 2006 napadla žalobkyně rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu, aniž by specifikovala, z čeho dovozuje jeho přípustnost a jakým zákonným ustanovením své dovolací námitky podřazuje.
V odůvodnění dovolání žalobkyně zejména uvedla, že nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu, pokud dovodil, že naléhavý právní zájem na podání návrhu na určení nájemce družstevního bytu není dán, a zastává názor, že v předmětné věci byl tento naléhavý právní zájem dán, což vyplývá ze svědeckých výpovědí pí. U., F. a p. H., popř. z dopisu právní zástupkyně žalovaných ze dne 19. 5. 2006, v němž sdělila, že k odvrácení budoucích sporů je nutno se domáhat určovací žalobou posouzení tohoto právního vztahu. Dovolatelka dále namítla, že pokud jde o neplatnost smlouvy o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu dle § 39 obč. zák., je soud povinen zkoumat ex offo skutečnosti vedoucí k závěru o absolutní neplatnosti této dohody a nemůže přitom vycházet pouze z lékařské zprávy obvodního lékaře MUDr. G., nýbrž zadat vypracování znaleckého posudku, jelikož jen znalci z oboru lékařství a nikoli soudu přísluší posoudit, která léčiva dovolatelka v posuzované době užívala. Dovolatelka dále upozornila, že soudy musí zohlednit, že ani ona ani svědek V. nikdy od žalovaného neobdrželi žádnou půjčku, ačkoli žalovaní podepsali čestné prohlášení ze dne 14. 8. 2002, tj. stejného dne jako smlouvu o převodu členských práv k předmětnému bytu. Dovolatelka dále brojí rovněž proti tomu, že pokud šlo o půjčku sv. V. od sv. C., není tím obsah čestného prohlášení naplněn a toto prohlášení nesouvisí ani se vztahem žalovaných se Z. s.r.o. a že žalovaní již se svědkem V. ani s ní o splacení půjčky svědku V. nejednají a jediné jednání od vydání dovoláním napadeného rozsudku směřuje k získání předmětného bytu. Dovolatelka na závěr navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaní se k podanému dovolání, jak vyplynulo z obsahu spisu, nevyjádřili.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř.) shledal, že dovolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou, včas, obsahuje stanovené náležitosti, dovolatelka je zastoupena advokátem ve smyslu ust. § 241 odst. 1 a 4 o.s.ř a jím bylo dovolání sepsáno.
Poté se Nejvyšší soud České republiky zabýval otázkou přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (§ 236 odst. 1 o.s.ř.), neboť toliko z podnětu dovolání, které je přípustné, může být přezkoumána správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných (způsobilých) dovolacích důvodů.
Přípustnost dovolání je tedy podle ust. § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku odvolacího soudu po právní stránce. Z toho vyplývá, že způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je námitka, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); nesprávnosti skutkových zjištění (§ 241a odst. 3 o.s.ř.), popř. jiné vady řízení (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), způsobilým dovolacím důvodem v tomto případě nejsou.
Dovolací soud je podle ust. § 242 odst. 3 o.s.ř. s výjimkou určitých vad řízení vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila, a pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, jsou relevantní jen otázky, na nichž napadené rozhodnutí spočívá a jejichž posouzení odvolacím soudem dovolatelka napadla, resp. jejichž řešení v dovolání zpochybnila.
Dovolatelka ve svém dovolání přímo neformulovala otázku zásadního právního významu, ovšem z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o.s.ř.) je zřejmé, že zastává názor, že odvolací soud měl pro objektivizaci jejího zdravotního stavu provést jí navržený důkaz znaleckým posudkem znalce z oboru lékařství a neměl, vzhledem ke své povinnosti zjišťovat neplatnost právního úkonu ve smyslu § 38 odst. 2 a § 39 obč. zák. ex offo, vycházet pouze lékařské zprávy MUDr. G. V posuzovaném případě však dovolatelka přehlíží, že je-li teprve přípustnost dovolání podle ust. § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. zvažována, nemůže tato namítaná vada řízení, i kdyby byla dána, založit přípustnost dovolání podle uvedeného ustanovení.
Pokud žalobkyně v dovolání namítla, že soudy musí zohlednit, že ani ona ani svědek V. nikdy od žalovaného neobdrželi žádnou půjčku, ačkoli žalovaní podepsali čestné prohlášení ze dne 14. 8. 2002, tj. stejného dne jako smlouvu o převodu členských práv k předmětnému bytu, že pokud šlo o půjčku sv. V. od sv. C., není tím obsah čestného prohlášení naplněn a toto prohlášení nesouvisí ani se vztahem žalovaných se Z. s.r.o. a že žalovaní již se svědkem V. ani s ní o splacení půjčky svědku V. nejednají a že jediné jednání od vydání dovoláním napadeného rozsudku směřuje k získání předmětného bytu, je třeba uvést, že jde o skutečnosti, které nejsou rozhodné pro posouzení otázky, zda či nikoliv byla uzavřena žalobkyní a žalovanými dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne 14. 8. 2002 a následně, kdo je nájemcem předmětného bytu. Navíc dovolatelka tím zpochybňuje správnost popř. i úplnost skutkových zjištění soudů obou stupňů a tyto námitky nemohou založit přípustnost dovolání podle ust. § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Pokud dovolatelka v dovolání dále uvedla, že soudy obou stupňů dovodily, že naléhavý právní zájem na určení nájemce předmětného družstevního bytu není dán, a následně vyvrací správnost tohoto závěru, je třeba uvést, že z rozhodnutí soudů obou stupňů je zřejmé, že dospěly k závěru, že naléhavý právní zájem na podání žaloby na určení ve smyslu § 80 písm. c) o.s.ř. je dán, jelikož bez podání této žaloby by žalobkyně nedosáhla změny stavu postavení ve vztahu k předmětnému bytu, který v současné době užívá bez právního důvodu (str. 5 rozsudku soudu prvního stupně ze dne 26. května 2005, č. j. 16 C 325/2004-36) a odvolací soud toto jeho právní posouzení akceptuje (str. 5 rozsudku odvolacího soudu ze dne 21. února 2006, č. j. 12 Co 917/2005-59).
Nejvyšší soud České republiky proto dospěl k závěru, že dovolání žalované proti rozhodnutí odvolacího soudu není podle ust. § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné a dovolání podle ust. § 243b odst. 5, věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. a s přihlédnutím k tomu, že žalovaným žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly. |
https://zdravi.euro.cz/denni-zpravy/z-domova/soud-nechyboval-kdyz-umoznil-ambulantni-lecbu-zdarske-utocnice-478428 | 2018-07-17T04:05:09 | [
" Soud ",
"\nSoud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud "
] | Soud nechyboval, když umožnil ambulantní léčbu žďárské útočnice - Zdraví.Euro.cz
Zdraví Euro > Zprávy > Z domova > Soud nechyboval, když umožnil…
Soud nechyboval, když umožnil ambulantní léčbu žďárské útočnice
spravedlnost, soud, zákony, justice | Zdroj: Shutterstock
Opavský soud neporušil zákon, když umožnil ambulantní léčbu duševně nemocné ženy, jež později zaútočila ve škole ve Žďáru nad Sázavou. Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO), oznámil novinářům předseda senátu Petr Šabata.
Díky rozhodnutí Okresního soudu v Opavě se žena dostala z ústavního ochranného léčení. O osm měsíců později usmrtila studenta žďárské školy, další tři lidi zranila. Už dříve podobně zaútočila v Havířově, přesto ale podle NS nebylo možné nový útok předvídat.
Opavský soud podle NS řádně vycházel ze zprávy Psychiatrické nemocnice v Opavě, která v daném okamžiku považovala ambulantní léčbu za dostatečnou, nic prý nenasvědčovalo recidivě násilné trestné činnosti. V podobném duchu u opavského soudu mluvil i ošetřující lékař, námitky neměl ani žalobce. Zákon nestanovuje, v jakém rozsahu má být dokazování provedeno, ani neukládá zpracovat znalecký posudek, uvedl Šabata.
Je podle něj samozřejmě otázkou, zda psychiatři ženin zdravotní stav hodnotili správně. Není však prý v kompetenci soudců, aby odborné hodnocení lékařů nahrazovali vlastním. Rozhodnutí NS nemá přímý vliv na žďárskou kauzu. Může posloužit justici jako vodítko pro další podobné případy. Dosud byla praxe jednotlivých okresních soudů rozkolísaná.
Soudci NS ale upozornili, že možnosti zobecňování verdiktu jsou omezené. „O těch léčbách se vždycky rozhoduje individuálně, každý případ je jiný, je nutná velká obezřetnost,“ řekla soudkyně Milada Šámalová. Podle Šabaty je významné to, kdo návrh na změnu formy léčby podá - jestli sám pacient, nebo nemocnice, která má pacienta denně na očích a ví o něm více než případný přizvaný znalec.
Expertiza připadá v úvahu v případech, kdy jsou okolnosti komplikované a názory na změnu léčby se liší, uvedla Šámalová. Podle předsedy trestního kolegia Stanislava Rizmana je možná důležitější řešit způsob poskytování ambulantní péče, třeba i zákonem. „Aby frekvence návštěv u lékaře byla jeden měsíc, je podle mě málo,“ uvedl Rizman.
Válková ve stížnosti upozornila na to, že pachatelka už v květnu 2012 obdobně zaútočila v Havířově. Vychovatelce tehdy zasadila 11 ran nožem a malou školačku si vzala jako rukojmí. Chtěla ji vyměnit za svého souseda, o kterém si myslela, že jí čte myšlenky a ovlivňuje její chování. Nakonec útočnici zneškodnila zásahová jednotka. Trestní stíhání za pokus o vraždu a braní rukojmí skončilo, protože podle znalce nebyla žena kvůli nepříčetnosti trestně odpovědná.
V návaznosti na havířovský útok skončila žena v ústavní léčbě s diagnózou paranoidní schizofrenie. Po nasazení elektrošoků, léků a psychoterapie se její stav zlepšil. Po necelém roce hospitalizace proto nemocnice navrhla změnu ústavní léčby na ambulantní. Okresní soud návrh projednal loni v únoru, stručně vyslechl ošetřujícího lékaře i ženu samotnou. Její léčbu převedl na ambulantní. Loni v říjnu se pak odehrál incident ve Žďáru nad Sázavou, kdy žena znovu s nožem v ruce zaútočila ve školní budově. Podle znalce byla opět nepříčetná.
Podle stížnosti Válkové opavský soud důsledně nerespektoval trestní řád. Údajně se vůbec nezabýval zásadní otázkou, zda není pobyt ženy na svobodě nebezpečný a zda z její strany nehrozí recidiva. Nevyžádal si podrobnou zprávu z nemocnice, nezjišťoval podrobnosti o rodinném zázemí nemocné ženy a nenechal si vypracovat nový znalecký posudek, který sice není ze zákona povinný, vzhledem k okolnostem však byl podle Válkové zapotřebí.
nejvyšší soud, schizofrenie, soud, Žďár nad Sázavou
16.10. Sobotka: U vraždy ve Žďáru mohly pochybit státní orgány
30.4. NS dal ženě novou šanci na odškodnění od Vítkovické nemocnice
11.9. NS potvrdil Königsmarkové podmínku za údajnou chybu při porodu
13.7. NS zrušil chybné rozsudky ve sporu o způsobilost nemocného muže
Komentovat článek: Soud nechyboval, když umožnil ambulantní léčbu… |
https://www.hrd-ngo.com/aktuality-v-2019/ | 2020-01-22T14:26:36 | [
" zákona č. 82",
" § 31",
" zákona č. 82",
" zákona č. 82",
" § 6",
" § 353",
" § 354",
" soud ",
" § 3",
" § 150",
" § 145",
" § 140"
] | Aktuality V/2019 :: Human-rights-defense
Human Rights Defense z.s. - NGO přijmula sdělení Ministerstva spravedlnosti k žádosti o materiální a nemateriální újmu v případu Nové Město nad Metují.
hrd-ngo.com/_files/200001884-81abc82a5b/complet%20MS%20NMNM%20od%C5%A1kodn%C4%9Bn%C3%AD.pdf
ze dne 20. května 2019
hrd-ngo.com/_files/200001880-be37ebf328/MZ%20NO%20NGO%209%20(2).pdf
www.hrd-ngo.com/gruzie/
Uzavřeny další doplňující smlouvy
hrd-ngo.com/_files/200001879-2ea992fa3d/Smlouva%20Gruzie%20%C3%BAjma%20%C3%BAnos.pdf
hrd-ngo.com/_files/200001878-396853a62f/Pln%C3%A1%20moc%20Gruzie%20%C3%BAjma%20%C3%BAnos.pdf
Žádost o materiální a nemateriální újmu
Případ Nové Město nad Metují
Human Rights Defense z.s. - NGO odeslala uplatnění nároku o náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím, o náhradu nákladů řízení, nákladů na zastoupení a zadostiučinění za vzniklou majetkovou a nemajetkovou újmu v případu Nové Město nad Metují.
hrd-ngo.com/_files/200001877-357fb367a9/COMPLET%20DOR%20%20%C3%BAjma%20NMNM.pdf
Podle zákona č. 82/98 Sb je účastník řízení v postavení poškozeného a takto má nárok na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím, o náhradu nákladů řízení, nákladů na zastoupení a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
Podle § 31 a zákona č. 82/98 Sb. má poškozený nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.
Podle zákona č. 82/98 Sb. § 6 odst. 1 ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem jednají jménem státu "úřady".
hrd-ngo.com/_files/200001876-4fe4450dda/COMPLET%20DOR%20%20stanovisko%20%C3%BAjma%20%C3%BAnos.pdf
Co se týče "upozornění" na předvedení, jedná se podle § 353 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. o závažné podezření na nebezpečné vyhrožování a vzhledem o opakovanostiprotizákonných právních úkonů kpt. Ing. Marianem Rochlem se jedná také o následné závažné podezření na nebezpečné pronásledování podle § 354 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., když následně byla předsedkyně NGO poučena, že pokud nesplní protizákonný příkaz, tak budou vůči ní použity donucovací prostředky, což ve skutečnosti a praxi znamená vyhrožování i zastřelením.
Human Rights Defense z.s. - NGO přijmula usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti v případu SZIF.
hrd-ngo.com/_files/200001875-154661640a/complet%20odm%C3%ADtnut%C3%AD%20us%20szif.pdf
Ústavní soud umožnil postoupení případu SZIF
k mezinárodnímu řízení a vyšetřování.
Human Rights Defense z.s. - NGO odeslala informaci a žádost občana Gruzie prezidentce Gruzie.
NGO v příloze zasílá žádost občana Gruzie v Gruzínštině.
Nevládní nezisková organizace Human Rights Defense z.s. se sídlem v České republice slibuje státu Gruzie, že NGO bude plnit smlouvu čestně a poctivě ve prospěch občana Gruzie a ve prospěch Vysoké smluvní strany Rady Evropy státu Gruzie.
Human Rights Defense z.s. - NGO zveřejňuje zamítnutí rozkladu ministrem zemědělství Ing. Miroslavem Tomanem, CSc.
hrd-ngo.com/_files/200001873-e8366e9362/complet%20zan%C3%ADtnut%C3%AD%20rozkladu%20SZIF.pdf
Zamítnutí rozkladu je listinný důkaz, že ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, CSc. tvrdí, že některé zemědělské firmy nemusí vlastníkům půdy platit pachtovné a vlastníci půdy mohou takto být uváděny do exekuce a zbavovány vlastnictví půdy.
hrd-ngo.com/_files/200001872-02d2f03cee/complet%20VSZ%20postoupen%C3%AD%20omluvy.pdf
hrd-ngo.com/_files/200001871-cb082cbfff/COMPLET%20DOR%20%20stanovisko%20budouc%C3%AD%20%C3%BAjma.pdf
Imaginární úvaha JUDr. Alexandra Pumprly, že policisté se k Ing. Ladislavě Kryžové chovali slušně a korektně, když si násilím vynucovali protizákonný příkaz, je skutečně pouze jeho protiprávní úvaha, protože korektní poučení o následném použití donucovacích prostředků, v praxi a skutečnosti znamená -
hrd-ngo.com/_files/200001870-d3ce8d4c8e/complet%20VSZ%20postoupen%C3%AD%20KSZ.pdf
Human Rights Defense z.s. - NGO odeslala žádost Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně v případu Gruzie.
Doplňujeme, že nebylo umožněno občanu Gruzie p. Guramu Gabelaiovi úředně ověřit podpis na plné moci a smlouvě.
K argumentu věznice, že p. Guram Gabelaia nemá u sebe ve věznici doklad totožnosti, pokládáme otázku, zda podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 345/1999 Sb. věznice Kynšperk nad Ohří vůbec ví koho vězní?
www.hrd-ngo.com/veznice-kynsperk-nad-ohri/
Human Rights Defense z.s. - NGO odeslala informaci řediteli Věznice Kynšperk nad Ohří v případu státního občana Gruzie.
Věznice informuje, že k ověření podpisů na plné moci a smlouvě je třeba doklad totožnosti a 120 Kč.
NGO upozorňuje, že pokud se zdravotní stav občana Gruzie p. Gurama Gabelai zhorší, nebo zemře zaviněním některého pracovníka věznice, NGO bude vymáhat odškodnění pro jeho příbuzné.
NGO také informuje, že by se jednalo o podezření z trestného činu podle § 150 - neposkytnutí pomoci, § 145 - těžké ublížení na zdraví, § 140 - vražda a další související trestné činy podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb.
Human Rights Defense z.s. - NGO přijmula přípis Kanceláře veřejného ochránce práv v Brně v případu Gruzie.
Odsouzený nebo jeho zástupce se musí nejdříve se stížností obrátit na věznici.
Věznice má lhůtu k vyřízení stížnosti 30 dnů, s tím, že ji může prodloužit na 60 dnů.
Teprve potom se může zástupce odsouzeného obrátit na Kancelář veřejného ochránce práv
hrd-ngo.com/_files/200001864-9f1d4a00f6/COMPLET%20DOR%20%20neplatnost%20trestn%C3%ADho%20st%C3%ADh%C3%A1n%C3%AD.pdf
hrd-ngo.com/_files/200001863-7131b72275/COMPLET%20DOR%20%20stanovisko%20du%C5%A1evn%C3%AD%20zdrav%C3%AD%20Pumprla.pdf |
http://kraken.slv.cz/5Tdo449/2013 | 2018-08-20T07:27:19 | [
" § 220",
" § 220",
" § 220",
" soud ",
" § 265",
" § 220",
" zákona č. 40",
" § 220",
" § 229",
" soud ",
" § 258",
" § 259",
" § 228",
" § 256",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" § 30",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" § 30",
" § 31",
" § 30",
" § 60",
" § 91",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 265",
" § 2",
" § 265",
" soud ",
" § 220",
"in dubio",
" soud ",
" § 120",
" zákona č. 40",
" soud ",
" § 265",
" soud ",
" § 265",
" § 265",
" soud "
] | 5 Tdo 449/2013
Dotčené předpisy: § 220 odst. 1 tr. zákoník, § 220 odst. 2 písm. a) tr. zákoník, § 220 odst. 2 písm. b) tr. zákoník
5 Tdo 449/2013-19
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 29. 5. 2013 o dovolání, které podal obviněný Ing. Z. J. , proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 7 To 411/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 2 T 64/2008, takto:
Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného Ing. Z. J. odmítá .
Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5. 5. 2011, sp. zn. 2 T 64/2008, byl obviněný Ing. Z. J. uznán vinným trestným činem porušení (v rozsudku nesprávně uvedeno porušování ) povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen tr. zákoník ), a odsouzen podle § 220 odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku. Poškozená společnost Česká rýžová společnost, a. s., se sídlem Lovosice, U Zdymadel 827/1, byla podle § 229 odst. 1 tr. ř. se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.
Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání obviněný a poškozená Česká rýžová společnost, a. s., o nichž rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 7 To 411/2011, tak, že z podnětu odvolání poškozené společnosti podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o náhradě škody a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložil povinnost zaplatit České rýžové společnosti, a. s., náhradu škody ve výši 1.703.003,80 Kč s 5,5 % úrokem z prodlení od 29. 11. 2007 do zaplacení. Dále podle § 256 tr. ř. zamítl odvolání obviněného Ing. Z. J. jako nedůvodné.
Obviněný Ing. Z. J. napadl rozsudek odvolacího soudu dovoláním prostřednictvím svého obhájce JUDr. Vladimíra Doležala. Tento mimořádný opravný prostředek obviněný opřel o dovolací důvody uvedené v ustanoveních § 265b odst. 1 písm. b), g) tr. ř., tedy, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Naplnění prvního z dovolacích důvodů spatřoval dovolatel v tom, že ve věci rozhodoval soudce, který byl z rozhodování vyloučený. Připomněl, že JUDr. Josef Knotek, který jeho věc rozhodoval v prvním stupni, je v současnosti trestně stíhán pro přijímání úplatku a zneužití pravomoci úřední osoby, kterých se měl dopustit v souvislosti se svou činností soudce. Tím měl podle názoru obviněného ztratit bezúhonnost, jako základní předpoklad pro výkon soudce . Stejnou námitku uplatnil obviněný již v odvolacím řízení, odvolací soud ji odmítl s tím, že trestní bezúhonnost JUDr. Josefa Knotka zůstala zachována ve vztahu k trestní věci obviněného Ing. Z. J. , neboť v souvislosti s ní není podezřelý ze spáchání žádného trestného činu. Dovolatel nesouhlasil s tímto argumentem, odkázal přitom na nízkou prokazatelnost korupčního jednání a dovodil tak neschopnost jmenovaného vykonávat soudcovskou funkci ve všech případech. Druhý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. spočíval podle obviněného v nesprávném vymezení majetku , jehož prodejem měl spáchat trestný čin, pro který byl odsouzen. Poukázal na charakter předmětné technologie, která tvoří základ technického zařízení rýžového mlýna, tudíž se nejedná o příslušenství věci, ale o součást věci a tedy není způsobilým předmětem práv a povinností . Za absurdní tak označil skutečnost, že je trestně stíhán za prodej věci, která ani věcí být nemůže. Závěrem obviněný - zjevně omylem - navrhl, aby Vrchní soud (správně Nejvyšší soud) zrušil napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 7 To 411/2011, stejně jako rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 5. 5. 5011, sp. zn. 2 T 64/2008, a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení .
Nejvyšší státní zástupce se k podanému dovolání vyjádřil prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství JUDr. Pavla Kučery. K prvnímu dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. uvedl, že samosoudce JUDr. Josef Knotek není stíhán pro trestnou činnost související s případem obviněného Ing. Z. J. , tudíž nemohou být dány důvody pro jeho vyloučení ve smyslu § 30 tr. ř. Navíc v době konání řízení v této trestní věci před soudem prvního stupně nebyl jmenovaný soudce ani trestně stíhán pro skutek spáchaný v souvislosti s jinou věcí vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem. Ani argumentace obviněného, kterou použil na podporu naplnění druhého dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nemůže podle názoru státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství obstát. Pochybnosti spočívající ve vymezení předmětu kupní smlouvy totiž nemají hmotně právní povahu, jde o skutkové výhrady, které nespadají pod citovaný důvod dovolání. Vzhledem k uvedenému státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud jako soud dovolací zjistil, že obviněný Ing. Z. J. podal dovolání jako oprávněná osoba [§ 265d odst. 1 písm. b) tr. ř.], učinil tak prostřednictvím svého obhájce (§ 265d odst. 2 tr. ř.), včas a na správném místě (§ 265e tr. ř.), jeho dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je obecně přípustné [§ 265a odst. 2 písm. a) tr. ř.], a obsahuje stanovené náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. ř.).
Podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. je možné podat dovolání proto, že ve věci rozhodl vyloučený orgán, přičemž jej lze použít jen v případech, kdy tato okolnost byla tomu, kdo podává dovolání, již v původním řízení známa a nebyla jím před rozhodnutím orgánu druhého stupně uplatněna.
Obviněný podřadil tomuto dovolacímu důvodu námitku, že soudce soudu prvního stupně JUDr. Josef Knotek, který v jeho věci rozhodoval jako samosoudce, je v současnosti trestně stíhán. Tato skutečnost podle obviněného zbavuje jmenovaného soudce bezúhonnosti a tudíž schopnosti vykonávat soudcovskou činnost. Nepřímo, odkazem na zákony statistiky , dovodil, že jmenovaný soudce se mohl dopustit korupčního jednání i v jiných věcech, než pro které je proti němu vedeno trestní řízení.
Procesní podmínka pro aplikaci uvedeného dovolacího důvodu byla v dané věci naplněna, neboť námitku týkající se trestního stíhání soudce JUDr. Josefa Knotka vznesl obviněný již v průběhu konání veřejného zasedání Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 12. 1. 2012. Odvolací soud se s ní vypořádal na straně 5 napadeného rozsudku s tím, že předmětem stíhání soudce JUDr. Josefa Knotka není trestná činnost, jež by měla jakýkoli vztah k projednávané trestní věci, proto obecné tvrzení absence podmínky bezúhonnosti rozhodujícího soudce nelze posoudit tak, že by veškerá rozhodnutí dotyčného soudce byla zpětně označená jako nezákonně učiněná osobou nedisponující potřebnými vlastnostmi, když opak je pravdou.
Nejvyšší soud považuje za vhodné doplnit jinak správné rozhodnutí odvolacího soudu o odmítnutí pochybností o nepodjatosti soudce rozhodujícího v prvním stupni. Především je pro dovolací řízení rozhodující, že v daném případě není naplněna druhá z kumulativně stanovených podmínek důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř., kterou je vada spočívající v tom, že ve věci rozhodl vyloučený orgán. Takovou vlastnost má samosoudce, člen senátu, předseda senátu, který byl ve věci vyloučen z důvodů uvedených v § 30 tr. ř., aniž bylo rozhodnuto o jeho vyloučení ve smyslu § 31 tr. ř. Také judikatura jasně vykládá pojem vyloučený orgán odkazem na taxativně vymezené důvody § 30 tr. ř. (srov. rozhodnutí č. 23/1998 Sb. rozh. tr.). Žádný z případů, jak je předpokládá citované ustanovení o podjatosti, však ani sám obviněný ve svém dovolání neoznačil. Jeho zpochybnění osoby JUDr. Josefa Knotka je založeno na ztrátě bezúhonnosti tohoto soudce z důvodu probíhajícího trestního stíhání. Dovolatel tak spíše než podjatost dovodil absenci jednoho z předpokladů pro funkci soudce, mezi které řadí zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), mj. v ustanovení § 60 odst. 1 bezúhonnost . Tuto vlastnost nesplňuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen za trestný čin, jestliže se na něj podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí prezidenta republiky nehledí, jako by nebyl odsouzen (§ 60 odst. 2 citovaného zákona o soudech a soudcích). Zákon o soudech a soudcích také upravuje případy, za nichž soudce ztrácí způsobilost k výkonu funkce, a to v § 91 a násl.
Zásadní skutečností, která vyloučila pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Josefa Knotka, je, že v době rozhodování trestní věci obviněného Ing. Z. J. nebyl trestně stíhán ani v souvislosti se soudcovskou činností v jiné věci. Sám obviněný neuvedl jediný argument, jímž by mohl podpořit své obecné konstatování o stavu korupce v Čechách a zejména její latenci. Odkazem na podmínku bezúhonnosti , kterou podle jeho přesvědčení JUDr. Josef Knotek přestal splňovat okamžikem zahájení jeho trestního stíhání, se snažil zpochybnit všechna rozhodnutí, která jmenovaný soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem do té doby učinil, přinejmenším snad právě rozhodnutí věci obviněného Ing. Z. J. Takový přístup však odmítl již odvolací soud, a Nejvyšší soud v jeho úvahách neshledal žádná pochybení. Jak bylo citováno, zákon o soudech a soudcích váže ztrátu bezúhonnosti na okamžik pravomocného odsouzení za trestný čin, pokud není zahlazeno. Ke ztrátě uvedeného předpokladu pro funkci soudce proto u JUDr. Josefa Knotka v době rozhodování věci dovolatele nemohlo dojít, tím spíše není naplněn dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. b) tr. ř. Navíc Nejvyšší soud připomíná další zásadní skutečnost, která přispívá k vyvrácení pochyb o spravedlivém a zákonném posouzení věci, neboť důvodností podané obžaloby i výsledky dokazování se zabýval také senát Krajského soudu v Ústí nad Labem, k jehož obsazení nevznesl obviněný žádné výhrady a v meritorním rozhodování dospěl ke shodným závěrům jako soud prvního stupně. V této části proto Nejvyšší soud posoudil dovolání jako zjevně neopodstatněné.
Druhý dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze úspěšně uplatnit tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Jeho podstatou je podřazení skutkových zjištění soudu pod dispozici normy hmotného práva, typicky pod ustanovení trestního zákoníku. V rámci tohoto hmotně právního posouzení skutku nelze přezkoumávat otázku dodržení procesních ustanovení, tj. zejména trestního řádu, včetně ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjištění skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Případná vadná aplikace těchto procesních norem není obsahem dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Předmětem právního posouzení je tedy skutek v té podobě, v jaké byl zjištěn a popsán soudem. Proto v dovolání podaném z citovaného důvodu nelze namítat vady samotných skutkových zjištění soudů nižšího stupně, vady hodnocení důkazů a skutkových závěrů z nich vyvozených. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je koncipován tak, že nepřipouští, aby jím byl napadán skutkový základ rozhodnutí.
Námitky obviněného, jimiž se snažil zvrátit právní posouzení věci, však neodpovídají uvedenému výkladu tohoto dovolacího důvodu, neboť mají skutkový charakter. Obviněný nesouhlasí s posouzením předmětu dispozice s majetkem, kterou provedl. Na tomto místě Nejvyšší soud považuje za vhodné připomenout, že obviněný byl odsouzen pro spáchání trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. a), b) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit ve stručnosti tím, že jako předseda představenstva společnosti Česká rýžová společnost, a. s., uzavřel kupní smlouvu se společností TECLADA, a. s., na základě které jí prodal stroje a zařízení tehdy tvořící výrobní linku ke zpracování rýže za částku 1.041.130,- Kč (853.385,25 Kč bez DPH), ačkoliv v případě prodeje zařízení by cena obvyklá činila 7.047.732,60 Kč (5.776.830,- Kč bez DPH) a cena pro prodej v tísni by činila 2.744.133,80 Kč (2.249.290,- Kč bez DPH) a tímto jednáním způsobil společnosti Česká rýžová společnost, a. s., škodu ve výši nejméně 1.703.003,80 Kč.
Obviněný svou výhradou proti předmětu majetku , s nímž měl ke škodě obchodní společnosti disponovat, v podstatě popírá vlastní jednání, proti jeho tvrzení stojí nezvratné důkazy v podobě listin (zejména kupní smlouva a předávací protokol na č. l. 66 až 71 trestního spisu). Předmětem koupě a prodeje byly ve smlouvě označené movité věci, které v souhrnu tvořily výrobní linku. To však vůbec neznamená, že by nemohly být převáděny, jak se snaží dovolatel prosadit. Nakonec převod uskutečněný smlouvou z 30. 3. 2002 takovou úvahu vyvrací, navíc je vždy spíše na kupujícím, zda investuje své prostředky do koupi věci, jež se následně stane jeho majetkem. O tom, že předmětné movité věci byly způsobilé k prodeji svědčí také následně uzavřená kupní smlouva, kterou uzavřela společnost TECLADA, a. s., s Ing. J. H. dne 25. 1. 2003 (viz č. l. 81-83 trestního spisu). Pokud jde o ocenění předmětu prodeje v rozhodné době, soudy vycházely z opravdu nejnižší ceny stanovené znalcem Ing. V. P. , který sám označil cenu v tísni za pojem, který není v praxi užíván a vyjadřuje hodnotu věci v okamžiku, kdy její dosavadní vlastník má naléhavý zájem na jejím prodeji a bývá tomu tak za pro něj nevýhodných podmínek. Soudy proto zcela respektovaly zásadu trestního řízení in dubio pro reo a obviněnému kladly za vinu způsobení škody v nejnižší možné výši.
Nakonec považuje Nejvyšší soud za potřebné dodat, že argumentace obviněného charakterem či povahou věcí, jež podle jeho názoru nemohly být převoditelné, směřuje spíše v jeho vlastní neprospěch. Součást věci ve smyslu občanského práva (viz § 120 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) tvoří vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím tzv. hlavní věc znehodnotila. Neoddělitelnost může být nejen fyzická ale i funkční, jak měl možná obviněný na mysli, avšak při oddělení součásti dochází k poškození věci považované za hlavní. Jestli bychom přijali úvahu dovolatele, pak nutně musíme dospět k závěru, že prodejem součásti věci znehodnotil její celek, (dokonce odkazuje na nemovitost, v níž byla technologická linka zabudována). Za této situace by ovšem došlo ke způsobení výrazně vyšší škody, než jakou byl uznán vinným napadenými rozhodnutími. K takovému závěru evidentně obviněný svými námitkami nesměřoval, a Nejvyšší soud k nim tudíž nepřihlížel. Navíc, jak již bylo řečeno, uvedenou výhradou obviněný překročil rámec dovolacího přezkumu na podkladě dovolacího důvodu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného Ing. Z. J. jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tř. ř., aniž by přezkoumával zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí ani správnost řízení mu předcházejícího. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání. |
http://kraken.slv.cz/1As30/2015 | 2017-11-22T09:02:24 | [
" soud ",
" § 20",
" § 20",
" § 9",
" § 90",
" § 9",
" soud ",
" soud ",
" § 9",
" soud ",
" § 9",
" § 103",
" soud ",
" soud ",
" § 9",
" soud ",
" § 9",
" § 9",
" § 20",
" soud ",
" § 9",
" § 9",
" soud ",
" soud ",
" § 9",
" soud ",
" § 9",
" § 9",
" soud ",
" soud ",
" § 2",
" soud ",
" § 9",
" § 9",
" soud ",
" § 9",
" soud ",
" soud ",
" § 103",
" soud ",
" § 60",
" § 120"
] | 1As30/2015
1 As 30/2015-39
Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Lenky Kaniové a soudcù JUDr. Marie ®i¹kové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní vìci ¾alobkynì: Day to Day s. r. o., se sídlem 28. øíjna 829/270, Ostrava, zastoupena JUDr. Alfrédem ©rámkem, advokátem se sídlem Èeskobratrská 1403/2, Ostrava, proti ¾alované: Èeská obchodní inspekce, se sídlem ©tìpánská 15, Praha 2, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alované ze dne 14. 1. 2013, èj. ÈOI 146135/12/O100/3100/12/13/Hy/©t, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì proti rozsudku Krajského soudu v Ostravì ze dne 29. 1. 2015, èj. 22 A 22/2013-19,
[1] ®alobkynì je spoleèností zabývající se poskytováním spotøebitelských úvìrù. Dne 29. 10. 2012 vydala Èeská obchodní inspekce, inspektorát Moravskoslezský a Olomoucký se sídlem v Ostravì (dále jen správní orgán I. stupnì ) rozhodnutí è. j. 131966/12/3100/R 0748/Vit, kterým ulo¾ila ¾alobkyni podle § 20 odst. 5 písm. a) zákona è. 145/2010 Sb., o spotøebitelském úvìru a zmìnì nìkterých zákonù, pokutu ve vý¹i 10.000 Kè za správní delikt podle § 20 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. Deliktu se ¾alobkynì mìla dopustit tím, ¾e v rozporu s § 9 zákona o spotøebitelském úvìru neposoudila s odbornou péèí schopnost spotøebitelù splácet spotøebitelský úvìr u smlouvy o spotøebitelském úvìru è. 20110968 uzavøené dne 5. 9. 2011 a è. 20110970 uzavøené dne 13. 9. 2011. Ve¹keré údaje o pøíjmech a závazcích dlu¾níkù toti¾ ¾alobkynì získala na základì jejich prostého prohlá¹ení, které nebylo podlo¾eno jakýmikoliv dùkazy.
[2] K odvolání ¾alobkynì ¾alovaná v záhlaví specifikovaným rozhodnutím zmìnila rozhodnutí správního orgánu I. stupnì z hlediska pøesnìj¹í formulace výroku (doplnila konkrétní odstavec pøíslu¹ného ustanovení zákona, které bylo úèastníkem øízení poru¹eno-§ 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru), jinak napadené rozhodnutí dle § 90 odst. 5 vìty druhé zákona è. 500/2004 Sb., správního øádu, potvrdila a ztoto¾nila se tak s jeho závìry. ®alovaná uvedla, ¾e k posouzení úvìruschopnosti dlu¾níka s odbornou péèí dle § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru patøí také získání dostateèných podkladù pro takové posouzení, pøièem¾ za dostateèné je tøeba pova¾ovat pøedev¹ím údaje ovìøené a spolehlivé.
[3] ®alobkynì podala proti rozhodnutí ¾alované ¾alobu, kterou krajský soud pro její nedùvodnost zamítl.
[4] Pøi rozhodování vìci pova¾oval krajský soud za klíèový výklad slov s odbornou péèí u¾itých v § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru. Uvedl, ¾e souèástí odborné péèe je dle souèasné judikatury i posouzení rozhodujících listin (dokumentù) èi informovanost o právní úpravì vztahující se na pøípad. Pokud je pro správný postup lege artis rozhodné pojetí podezøení, není rozhodné, zda ho osoba, která mìla postupovat s odbornou péèí, mìla, ale zda ho se zøetelem ke v¹em konkrétním okolnostem mìla a mohla mít. Po¾adavek odborné péèe nelze omezovat jen na samotný my¹lenkový proces posouzení dodaných èísel pøedstavujících pøíjmy a výdaje, pøípadnì zadlu¾ení ¾adatele o úvìr. Tento po¾adavek je tøeba vztáhnout i na zhodnocení dostateènosti, úplnosti a vìrohodnosti podkladù shromá¾dìných pro uvedený my¹lenkový proces.
[5] Krajský soud dospìl k závìru, ¾e souèástí odborné péèe poskytovatele úvìru podle § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru je i taková obezøetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené ¾adatelem o úvìr, ale i k provìøení, resp. po¾adavku na dolo¾ení, tìchto tvrzení (napø. potvrzením o zamìstnání a pøíjmu, dolo¾ením výplatních pásek, dolo¾ením výpisu z úètu ¾adatele, apod.). Pokud tedy ¾alobkynì od svých klientù ¾ádné dolo¾ení jejich potvrzení o bonitì nevy¾adovala, po¾adavku vynalo¾ení odborné péèe dle zmiòovaného ustanovení zákona o spotøebitelském úvìru nedostála.
[6] ®alobkynì (stì¾ovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasaèní stí¾nost z dùvodu jeho nezákonnosti ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ), a navrhla, aby Nejvy¹¹í správní soud napadený rozsudek zru¹il.
[7] Podle stì¾ovatelky soud dospìl k závìru, ¾e podrobnìj¹í ovìøování bonity dlu¾níka je namístì v pøípadì pochybnosti o pøedlo¾ených listinách nebo o tvrzení dlu¾níka, nikoliv tedy v¾dy. V rozporu s tímto závìrem je pak tvrzení soudu, ¾e odbornou péèí není spolehnutí se na domnìnky vystavené na nepodlo¾ených sdìleních.
[8] Stì¾ovatelka v kasaèní stí¾nosti rozsáhle citovala ustanovení obsa¾ená v jejích smlouvách o úvìru a zejména prohlá¹ení, která dlu¾níci pøi uzavírání smlouvy o úvìru podepisují. Podpisem úvìrové smlouvy ve formuláøi ®ádost o spotøebitelský úvìr-Prohlá¹ení o pøíjmových a majetkových pomìrech spotøebitele-®ádost o posouzení schopnosti spotøebitele splácet úvìr dlu¾ník stvrdil uvedenou vý¹i pøíjmù a své majetkové pomìry vèetnì pøípadných závazkù vùèi tøetím osobám a pøípadných vedených exekucí. Dlu¾ník souèasnì stvrdil, ¾e si je vìdom, pokraèování ¾e v pøípadì sdìlení nepravdivých informací by s ním vìøitel nemìl zájem smlouvu o úvìru uzavøít. Stejnì tak dlu¾ník potvrdil, ¾e neu¾ije úvìr k øe¹ení své platební neschopnosti tak, ¾e by následnì nemìl finanèní prostøedky na splácení tohoto úvìru. Stì¾ovatelka byla proto názoru, ¾e od dlu¾níka vy¾adovala dostateèné podklady pro dolo¾ení jeho bonity, resp. posouzení schopnosti hradit jeho závazky. Za takový podklad lze pova¾ovat i prohlá¹ení dlu¾níka, pokud zde nejsou pochybnosti o jeho vìrohodnosti. V posuzovaných pøípadech nebylo prokázáno, ¾e by stì¾ovatelka pochybnosti mìla èi mohla mít. Nebylo proto nezbytnì nutné po¾adovat dal¹í listiny, v nich¾ by bylo obsa¾eno toté¾ prohlá¹ení, a to opakovanì. Pokud by navíc dlu¾ník stvrdil nepravdivé èi neúplné údaje, vystavil by se nebezpeèí odpovìdnosti za trestný èin úvìrového podvodu.
[9] V daném pøípadì není povinnost pøedlo¾ení urèitých podkladù stanovena; skuteènosti osvìdèující bonitu dlu¾níka lze tedy prokázat té¾ podklady vy¾adovanými stì¾ovatelkou. V rozhodnutí správního orgánu absentuje jakékoliv relevantní zdùvodnìní k nutnosti ovìøovat prohlá¹ení dlu¾níka, odkaz na komentáøovou literaturu neobstojí, nebo» ta nepøestavuje závazný zdroj práva. Podle stì¾ovatelky na vìøitele nelze pøená¹et mo¾né a navíc neprokázané l¾ivé tvrzení dlu¾níka ohlednì jeho bonity a dále odpovìdnost za odpovìdné úvìrování, je¾ je i pøes zmìny v oblasti spotøebitelských úvìrù výhradnì na dlu¾níkovi, nikoli na vìøiteli.
[10] Vzhledem ke znaèné informaèní povinnosti vìøitele mìl dlu¾ník dostatek informací o úvìru a jeho finanèní nároènosti, na základì nich¾ mohl posoudit, zda je úvìr vhodný pro jeho potøeby. Je samozøejmé, ¾e stì¾ovatelka neposkytuje úvìry osobám, je¾ je nemohou splácet. Dlu¾níci v¹ak jsou svéprávné osoby a není proto dùvodu, aby byli pøi sjednávání úvìru pova¾ováni za nepøíèetné jedince, kteøí si nejsou vìdomi, co sjednávají a zda budou schopni své závazky plnit a byli odkázáni pouze na vìøitele, aby fakticky za nì rozhodl, zda mohou èi nemohou úvìr sjednat.
[11] ®alovaná ve svém vyjádøení ke kasaèní stí¾nosti uvedla, ¾e je nadále pøesvìdèena o nedostateènosti podkladù, na základì kterých stì¾ovatelka posuzovala úvìruschopnost spotøebitelù. K naplnìní povinnosti vìøitele zakotvené v § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru by samozøejmì nestaèilo dal¹í prohlá¹ení stì¾ovatele, ale doklady osvìdèující tvrzení spotøebitele vystavené tøetím subjektem. Takový po¾adavek nepokládá ¾alovaná za nijak nepøimìøený, nebo» odpovìdnost za posouzení své úvìruschopnosti nemá pouze spotøebitel, jak se domnívá stì¾ovatelka. Ani¾ by bylo pøedjímáno uvádìní nepravdivých údajù ze strany spotøebitelù, èi dokonce jejich nesvéprávnost, klade souèasná právní úprava v oblasti poskytování spotøebitelských úvìrù na vìøitele nároky odborné péèe, jejich¾ nedodr¾ení je postihováno sankcí jako správní delikt. Úèelem takové úpravy je zamezit nezodpovìdnému úvìrování ze strany vìøitelù, kteøí pøi neschopnosti spotøebitelù splácet pùjèky nezøídka znaènì profitují z dohodnutého zaji¹tìní tìchto úvìrù. Z uvedených dùvodù má ¾alovaná zato, ¾e by Nejvy¹¹í správní soud mìl kasaèní stí¾nost zamítnout.
[14] Pøedmìtem sporu v projednávané vìci je, zda stì¾ovatelka dostála své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru s odbornou péèí posoudit schopnost spotøebitelù splácet spotøebitelský úvìr.
[15] Ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru, ve znìní úèinném do 24. 2. 2013, stanovuje: Vìøitel pøed uzavøením smlouvy, ve které se sjednává spotøebitelský úvìr, èi zmìnou takové smlouvy spoèívající ve významném navý¹ení celkové vý¹e spotøebitelského úvìru, je povinen s odbornou péèí posoudit schopnost spotøebitele splácet spotøebitelský úvìr, a to na základì dostateèných informací získaných i od spotøebitele , a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umo¾òujících posouzení úvìruschopnosti spotøebitele. Zákon o spotøebitelském úvìru tak novì do právního øádu zavedl povinnost vìøitele (poskytovatele úvìru) pøed uzavøením smlouvy o úvìru posoudit s odbornou péèí úvìruschopnost spotøebitele. Poru¹ení této povinnosti je dle § 20 odst. 2 písm. a) zákona o spotøebitelském úvìru pova¾ováno za správní delikt.
[16] Ze správního spisu Nejvy¹¹í správní soud zjistil, ¾e stì¾ovatelka posuzovala úvìruschopnost spotøebitelù jednak na základì informací vyplnìných ve formuláøi nazvaném ®ádost o spotøebitelský úvìr a Prohlá¹ení o pøíjmových a majetkových pomìrech spotøebitele, a ®ádost o posouzení schopnosti spotøebitele splácet spotøebitelský úvìr dle § 9 zák. 145/2010 Sb. . Pro posouzení úvìruschopnosti spotøebitele jsou v tìchto formuláøích podstatné kolonky celkový èistý mìsíèní pøíjem, zdroj pøíjmù, celkové mìsíèní náklady a majetkové hodnoty ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví ¾adatele. V kontrolovaných pøípadech smluv o spotøebitelském úvìru (smlouvy è. 20110970 uzavøené s R. P. a smlouvy è. 20110968 uzavøené s M. H.) byly údaje o celkovém mìsíèním pøíjmu spotøebitelù dolo¾eny pouze èestným prohlá¹ením spotøebitele. Spotøebitelé dále podepsali listinu Prohlá¹ení dlu¾níka a spoludlu¾níka o schopnosti plnit pøevzaté závazky a povinnosti , ve které se zavázali, ¾e sjednaný úvìr v dohodnuté dobì v pravidelných splátkách vrátí vìøiteli. Lze tak shrnout, ¾e stì¾ovatelka v uvedených pøípadech ovìøila schopnost spotøebitelù dostát závazkùm z úvìrové smlouvy zejména na základì jimi tvrzených, nijak nedolo¾ených údajù o mìsíèních pøíjmech a výdajích a o majetkových hodnotách ve vlastnictví ¾adatele, spolu s podepsaným prohlá¹ením spotøebitelù o jejich schopnosti sjednaný úvìr splatit.
[17] Stì¾ovatelka se domnívá, ¾e svou povinnost s odbornou péèí posoudit úvìruschopnost spotøebitele dle § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru øádnì splnila tím, ¾e od spotøebitelù získala vý¹e uvedená podepsaná prohlá¹ení. Podle jejího názoru nebylo v pøípadì absence pochybností o pravdivosti stì¾ovateli tvrzených údajù nutné po¾adovat pøedlo¾ení potvrzujících dokladù.
[18] Nejprve se Nejvy¹¹í správní soud zabýval tvrzenou rozporuplností napadeného rozsudku, je¾ mìla podle stì¾ovatelky spoèívat v tom, ¾e krajský soud na jednu stranu uvedl, ¾e [j]e-li pak pro správný postup lege artis rozhodné pojetí podezøení, není rozhodné, zda ho osoba, která mìla postupovat s odbornou péèí, mìla, ale zda ho se zøetelem ke v¹em okolnostem mìla a mohla mít , a na druhou stranu konstatoval, ¾e odbornou péèí není spolehnutí se s domnìnkami vystavenými na nepodlo¾ených sdìleních obchodního partnera èi na neovìøených kopiích listin . Dle kasaèního soudu je tøeba uvedené závìry krajského soudu chápat ve vzájemné souvislosti tak, ¾e souèástí odborné péèe pøi posouzení úvìruschopnosti spotøebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynalo¾ení patøièného úsilí, podlo¾eného odborností a profesionalitou, aby byly zji¹tìny v¹echny potøebné skuteènosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také po¾adavek na dolo¾ení tvrzení dlu¾níka o jeho majetkových pomìrech. Samotné nièím nedolo¾ené prohlá¹ení spotøebitele nemù¾e vést k øádnému provìøení jeho schopnosti splácet úvìr, nebo» se dle slov krajského soudu jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péèí mìla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skuteèností. pokraèování [19] Nelze tedy pøisvìdèit stì¾ovatelce, ¾e by z rozsudku krajského soudu vyplývalo, ¾e podrobnìj¹í ovìøování bonity spotøebitele je namístì pouze v pøípadech, kdy má vìøitel pochybnosti o tvrzeních dlu¾níka, nikoliv v¹ak v¾dy. Takový postup by toti¾ nebyl v souladu s úèelem a smyslem § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru, jak je vysvìtleno ní¾e.
[20] Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelù spotøebitelských úvìrù posuzovat úvìruschopnost spotøebitele (§ 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru) je pøedev¹ím ochrana spotøebitelù pøed rizikovými úvìry a dále øe¹ení problému rostoucího zadlu¾eností domácností (viz dùvodová zpráva k zákonu o spotøebitelském úvìru). Povinnost vìøitele posoudit pøed uzavøením smlouvy bonitu spotøebitele pøedstavuje pro spotøebitele i urèitou záruku, ¾e vìøitel bude pøi poskytování úvìru postupovat tak, aby jej do urèité míry chránil pøed neschopností splácet. Primárním chránìným zájmem je zde ochrana spotøebitele pøed neodpovìdným poskytnutím úvìru, které by vedlo k jeho insolvenci se v¹emi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobì ztráty majetku, tak spoleèenskými v podobì spoleèenské stigmatizace (viz Wachtlová, L., Slanina, J.: Zákon o spotøebitelském úvìru. Komentáø. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, s. 99).
[21] Nejvy¹¹í správní soud samozøejmì souhlasí se stì¾ovatelkou v tom, ¾e by dlu¾níci nemìli být a priori pova¾ováni za lháøe a ¾e by mìli i oni sami nést urèitou odpovìdnost za plnìní svých závazkù plynoucích z uzavøených úvìrových smluv. Proto také zákon o spotøebitelském úvìru ukládá vìøiteli povinnost poskytnout spotøebiteli vèasné a úplné informace o úvìru tak, aby byl schopen posoudit, zda nabídka odpovídá jeho potøebám a aktuální situaci (viz dùvodová zpráva k zákonu o spotøebitelském úvìru). Je v¹ak tøeba si uvìdomit, ¾e zákon o spotøebitelském úvìru klade velký dùraz na ochranu spotøebitelù pøed neodpovìdným zadlu¾ováním, které je v souèasnosti záva¾ným spoleèenským problémem, jeho¾ øe¹ení patrnì nelze ponechat pouze na odpovìdnosti samotných dlu¾níkù. K øe¹ení tohoto problému tak mají vìøitelé pøispìt tím, ¾e budou pøed uzavøením úvìrových smluv peèlivì zkoumat schopnost spotøebitele úvìr splácet a eliminovat tak mo¾né tendence spotøebitelù zkreslovat své majetkové pomìry ve snaze získat spotøebitelský úvìr, bez ohledu na pøedchozí uvá¾ení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotøebitele, jako¾to slab¹í smluvní strany, která s sebou nese naopak vìt¹í zatí¾ení povinnostmi na stranì podnikatele-zde poskytovatele spotøebitelského úvìru.
[22] Zákon o spotøebitelském úvìru je transpozicí smìrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008, o smlouvách o spotøebitelském úvìru a o zru¹ení smìrnice Rady 87/102/EHS. Pøedobrazem ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru je èlánek 8 smìrnice, který ulo¾il èlenským státùm zajistit, aby pøed uzavøením úvìrové smlouvy vìøitel posoudil úvìruschopnost spotøebitele na základì dostateèných informací získaných pøípadnì od spotøebitele, a pokud je to nezbytné, na základì vyhledávání v pøíslu¹né databázi . V bodì 26 odùvodnìní smìrnice je kladen dùraz na to, aby se vìøitelé nepou¹tìli do nezodpovìdného pùjèování ani neposkytovali úvìry bez pøedchozího posouzení úvìruschopnosti. Za úèelem kontroly úvìruschopnosti spotøebitele by mìlo být vìøitelùm dovoleno vyu¾ívat informace poskytnuté spotøebitelem nejen bìhem pøípravy dané úvìrové smlouvy, ale i v prùbìhu dlouhodobého obchodního vztahu. Stejnì tak spotøebitel by mìl jednat obezøetnì a dodr¾ovat své smluvní povinnosti.
[23] Výkladem èlánku 8 smìrnice se zabýval Soudní dvùr (ètvrtý senát) ve svém nedávném rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve vìci C-449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dal¹í. Jednalo se o rozhodnutí o pøedbì¾né otázce francouzského soudu, který se mimo jiné dotazoval, zda má být èlánek 8 smìrnice vykládán v tom smyslu, ¾e brání tomu, aby byla kontrola úvìruschopnosti spotøebitele provedena jen na základì informací uvedených spotøebitelem, ani¾ byly tyto informace ovìøeny pomocí jiných údajù. Soudní dvùr v této souvislosti poznamenal, ¾e smìrnice 2008/48/ES neobsahuje taxativní výèet informací, na základì nich¾ má poskytovatel
úvìru posoudit úvìruschopnost spotøebitele, ani nespecifikuje, jestli mají být tyto informace kontrolovány, a pokud ano, jakým zpùsobem. Èlánek 8 ve spojení s bodem 26 smìrnice naopak pøiznává poskytovateli úvìru prostor pro uvá¾ení pøi urèování, zda informace, které má k dispozici, staèí k dolo¾ení úvìruschopnosti spotøebitele, èi nikoli, a zda je má ovìøit pomocí jiných údajù (viz odst. 36 rozsudku).
[24] Z toho podle Soudního dvora vyplývá, ¾e [ ] poskytovatel úvìru musí zaprvé v ka¾dém jednotlivém pøípadì s pøihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvá¾it, zda se jedná o pøíslu¹né informace a zda jsou tyto informace dostateèné pro posouzení úvìruschopnosti spotøebitele. V tomto ohledu se dostateènost uvedených informací mù¾e li¹it podle okolností, za nich¾ dojde k uzavøení úvìrové smlouvy, podle osobní situace spotøebitele nebo podle èástky úvìru uvedené v této smlouvì. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladù o finanèní situaci spotøebitele, ale nelze vylouèit mo¾nost, aby poskytovatel úvìru zohlednil pøípadné døíve získané znalosti o finanèní situaci zájemce o úvìr. Av¹ak pouhá nièím nepodlo¾ená prohlá¹ení spotøebitele nemohou být sama o sobì kvalifikována jako dostateèná, nejsou-li podepøena ¾ádnými doklady . Zadruhé-ani¾ je dotèena druhá vìta èl. 8 odst. 1 smìrnice 2008/48, podle které mohou èlenské státy ve svých právních pøedpisech zachovat po¾adavek, aby poskytovatel úvìru vyhledal údaje v databázi-smìrnice 2008/48 neukládá poskytovatelùm úvìru povinnost provádìt systematicky kontrolu pravdivosti informací poskytnutých spotøebitelem. V závislosti na okolnostech ka¾dého jednotlivého pøípadu se poskytovatel úvìru mù¾e buï spokojit s informacemi, které mu poskytne spotøebitel, anebo mù¾e dospìt k názoru, ¾e je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dal¹ích údajù. (Viz odst. 37 a 38 rozsudku, zvýraznìní doplnìno NSS.)
[25] Pro nyní projednávaný pøípad je podstatný závìr Soudního dvora, ¾e posouzení úvìruschopnosti spotøebitele mù¾e být provedeno pouze na základì informací uvedených spotøebitelem, pokud budou tyto informace dostateèné a jeho pouhá prohlá¹ení budou podepøena doklady. Ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru, je¾ pøedstavuje transpozici èlánku 8 odst. 1 smìrnice do èeského právního øádu, by tak mìlo být vykládáno stejným zpùsobem, nebo» sleduje stejný úèel. Závìr Soudního dvora ostatnì konvenuje se závìrem ¾alované i krajského soudu, kteøí takté¾ shledali pouhé pøedlo¾ení nièím nedolo¾ených prohlá¹ení spotøebitele nedostateèným k øádnému posouzení úvìruschopnosti dlu¾níka.
[26] Èeský zákon navíc uvádí, ¾e vìøitel je povinen provìøit schopnost spotøebitele splácet úvìr s odbornou péèí , co¾ nasvìdèuje povinnosti dodr¾ení zvý¹ené pozornosti pøi posuzování úvìruschopnosti spotøebitele. Výkladem pojmu odborné péèe se podrobnì zabýval krajský soud a zdej¹í soud se s jeho interpretací zcela ztoto¾òuje. Odbornou péèí je tøeba rozumìt úroveò zvlá¹tních dovedností a péèe, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotøebiteli rozumnì oèekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho èinnosti [viz § 2 odst. 1 písm. o) zákona o ochranì spotøebitele]. Pøi výkladu sousloví odborné péèe lze èerpat, jak uvádí i krajský soud, z interpretace tohoto pojmu napø. v kontextu dnes ji¾ neúèinného obchodního zákoníku. Krajský soud správnì dovodil, ¾e postup s odbornou péèí zahrnuje té¾ povinnost vìøitele ovìøit podstatné informace poskytnuté spotøebitelem svìdèící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvìr (k tomu srov. napø. rozsudky NS ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, èi ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, èi rozsudek NSS ze dne 30. 9. 2009, è. j. 1 Afs 94/2009-56).
[27] V souvislosti s tímto výkladem pojmu odborné péèe i s ohledem na úèel zakotvení povinnosti ovìøovat úvìruschopnost spotøebitele, kterým je zejména ochrana spotøebitele, je tøeba vykládat § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru tak, ¾e vìøitel musí nále¾itì peèlivì zji¹»ovat schopnost spotøebitele splácet úvìr a po¾adovat doklady k jeho tvrzení. Je také nutno dovodit, ¾e vìøitel by mìl úvìruschopnost dlu¾níka aktivnì zji¹»ovat a provìøovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho nièím nedolo¾enými prohlá¹eními. Informaci o vý¹i pøíjmu spotøebitele pokraèování mù¾e vìøitel ovìøit napøíklad potvrzením o pøíjmu vystaveným zamìstnavatelem, telefonickým ovìøením u zamìstnavatele èi výpisem z bankovního úètu spotøebitele, kam byla pøíslu¹ná èástka pøipsána (srov. Wachtlová, L., Slanina, J.: Zákon o spotøebitelském úvìru. Komentáø, s. 101).
[28] Je tedy tøeba uzavøít, ¾e postup stì¾ovatelky, která posuzovala úvìruschopnost spotøebitele pouze na základì jejich nièím nedolo¾ených prohlá¹ení, byl v rozporu s po¾adavkem zji¹tìní schopnosti spotøebitele splácet úvìr s odbornou péèí ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru.
[29] Zdej¹í soud se ztoto¾òuje s krajským soudem v tom, ¾e po¾adovanými doklady pro prokázání úvìruschopnosti spotøebitele mohou být napø. potvrzení o zamìstnání a pøíjmu, výplatní pásky, výpis z bankovního úètu ¾adatele a podobnì. Nejednalo by se tedy o opakovaná prohlá¹ení tého¾ obsahu, jak uvádí stì¾ovatelka, nebo» ta by skuteènì byla nadbyteèná. Mìlo by jít o doklady vydané spotøebiteli tøetí stranou, které budou objektivnì a vìrohodnì vypovídat o spotøebitelovì schopnosti dostát svým závazkùm ze smlouvy o úvìru. Pokud by i v pøípadì dolo¾ení tìchto dokladù pøetrvávaly pochybnosti o bonitì dlu¾níka, bylo by mo¾né jeho situaci ovìøit nahlédnutím do databází umo¾òujících posouzení úvìruschopnosti spotøebitele (viz § 9 odst. 1 zákona o spotøebitelském úvìru).
[30] Co se týèe námitek smìøujících proti absenci relevantního zdùvodnìní rozhodnutí ¾alované, ty mìl posuzovat krajský soud, proti jeho¾ hodnocení této otázky stì¾ovatelka nic konkrétního nenamítá. V souvislosti s odkazy na komentáøovou literaturu lze uvést, ¾e ta samozøejmì není závazným zdrojem práva, nicménì správní orgán i soud ji mù¾e pou¾ít jako podpùrný argument pro své závìry, jak uèinila ¾alovaná a èiní tak i Nejvy¹¹í správní soud.
[31] Nejvy¹¹í správní soud tedy neshledal nezákonnost napadeného rozsudku ve smyslu § 103 odst. 1 s. ø. s. Jeliko¾ v øízení nevy¹ly najevo ani ¾ádné vady, k nim¾ musí kasaèní soud pøihlí¾et z úøední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ø. s.), zamítl kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou (§ 110 odst. 1 vìta druhá s. ø. s.). [32] O náhradì nákladù øízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 za pou¾ití § 120 s. ø. s. Stì¾ovatelka nemá právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti, nebo» ve vìci nemìla úspìch. ®alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako¾to úspì¹nému úèastníku øízení právo na náhradu nákladu øízení pøíslu¹elo, náklady øízení nad rámec jeho bì¾né úøední èinnosti nevznikly. |
https://radnice.nmnm.cz/vvyhlaska-c-22015-o-vedeni-technicke-mapy-mesta-nove-mesto-na-morave/ | 2019-01-16T09:58:58 | [
" § 20",
" zákona č. 200",
" § 10",
" § 84",
" zákona č. 128",
" § 13",
" § 12",
" zákona č. 200"
] | Vyhláška č. 2/2015 o vedení technické mapy města Nové Město na Moravě - Městský úřad
Vyhláška č. 2/2015 o vedení technické mapy města Nové Město na Moravě
Rubriky: Městský úřad, Právní předpisy města
23. červenec 2015 Zbyněk Grepl Sdílet článek na facebooku nebo twitteru
Město Nové Město na Moravě Obecně závazná vyhláška města Nové Město na Moravě č.2/2015 o vedení technické mapy města Nové Město na Moravě Zastupitelstvo města …
Obecně závazná vyhláška města Nové Město na Moravě č.2/2015
o vedení technické mapy města Nové Město na Moravě
Zastupitelstvo města Nové Město na Moravě se na svém 4. zasedání usneslo vydat na základě § 20 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku (dále jen „vyhláška“):
a) obsah technické mapy města Nové Město na Moravě (dále jen „technická mapa města“) nad rámec základního obsahu technické mapy měst
b) povinnost vlastníka stavby ohlásit a doložit změny týkající se obsahu technické mapy města,
c) podmínky zpracování a předávání geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby při plnění povinnosti podle písmene b).
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí výkonným správcem technické mapy města subjekt, který zajišťuje tvorbu a údržbu technické mapy města včetně aktualizace jejího obsahu. Tímto subjektem je městem pověřená fyzická nebo právnická osoba uvedená v provozní dokumentaci technické mapy města zveřejněné na internetových stránkách města Nové Město na Moravě.
(2) Za změny týkající se obsahu technické mapy města se považují pro účely této vyhlášky:
a) výsledky výstavby objektů a sítí dopravní a technické infrastruktury na zemském povrchu, nad ním a pod ním zahrnutých do obsahu technické mapy města,
b) výsledky stavebních činností, které ovlivňují prostorovou polohu již existujících objektů a sítí dopravní a technické infrastruktury na zemském povrchu, nad ním a pod ním zahrnutých do obsahu technické mapy města,
c) výsledky odstranění staveb.
Obsah technické mapy města nad rámec základního obsahu technické mapy města
Prvky obsahu technické mapy města, které jdou nad rámec základního obsahu technické mapy města (dále jen „prvky rozšiřující obsah technické mapy města“), jsou uvedeny v Příloze této vyhlášky.
Ohlašovací a dokladovací povinnost změn týkajících se obsahu technické mapy města
Povinnost ohlásit a doložit všechny změny týkající se obsahu technické mapy města má vlastník stavby, jejíž realizací jsou měněny prvky obsahu technické mapy města.
(1) Vlastník stavby ohlásí změny týkající se obsahu technické mapy města předáním geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby[2] v elektronické podobě a ověřené úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem[3] výkonnému správci technické mapy města, který písemně potvrdí její převzetí.
(2) Vlastník stavby dokládá stavebnímu úřadu potvrzením o převzetí geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, že obecnímu úřadu byly ohlášeny změny týkající se obsahu technické mapy města podle odst.1.
a) u staveb vyžadujících vydání kolaudačního souhlasu, spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu,
b) u staveb, které je možno užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu, spolu s oznámením o užívání stavby,
c) u odstraněné stavby spolu s oznámením o odstranění stavby,
d) u ostatních změn týkajících se obsahu technické mapy města do 30 dnů od provedení ohlašované změny.
(4) Geodetická část dokumentace se předává
a) na technickém nosiči dat, jehož typ je uveden v provozní dokumentaci technické mapy města, nebo
b) dálkovým přístupem, jehož způsob je uveden v provozní dokumentaci technické mapy města.
1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15.7.2015
2. Zrušuje se Obecně závazná vyhláška města Nové Město na Moravě č. 1/1992 o digitální technické mapě města Nového Města na Moravě.
Stanislav Marek Michal Šmarda
Vyvěšeno dne: 26.6.2015
Sňato dne: 15.72015
Příloha k obecně závazné vyhlášce města Nové Město na Moravě č.2/2015 o vedení technické mapy města Nové Město na Moravě
Prvky rozšiřující obsah technické mapy města
1. Polohopis
Plot (zděný, dřevěný, kovový, živý) s rozlišením a bez rozlišení vlastníka
Rozhraní ploch s podrobným rozlišením povrchů ( zpevněný-nezpevněný, asfalt-dlažba….)
1.2 Druhy povrchu terénu
Povrchová těžební činnost bez rozlišení
Hliniště,pískoviště, těžba zeminy
1.3 Stavební objekty
Technologie a pevné konstrukce obrysem
Propustky a mostky
Herní prvky s rozlišením druhu
Městský mobiliář s rozlišením druhu
1.4 Zařízení dopravní infrastruktury
Staničníky
Zařízení dopravní infrastruktury umístěné na jiných objektech (dopravní značka na objektu, na povrchu…)¨
1.5 Technická infrastruktura na zemském povrchu
Označník s rozdělením typu sítě a druhu
Šachty s rozdělením typu sítě a druhu
Objekty technické infrastruktury umístěné na jiných objektech
Silnoproud – Solární panely
Kanalizace – liniová vpusť, šachty s rozdělením druhu
Plynovod – čichačka, kontrolní měřící vývod, odvodňovač, regulátor, kompenzátor,
Silnoproud – hlásič civilní ochrany s rozlišením druhu (s rozlišením samostatně stojící a na objektu )
Silnoproud – venkovní hodiny (s rozlišením samostatně stojící a na objektu)
Silnoproud –, reproduktor (s rozlišením samostatně stojící a na objektu)
Produktovod – trvale vystrojený vrt
Sdělovací-kamera kamerového systému (s rozlišením samostatně stojící a na objektu)
Sdělovací- stožár vysílače
Hlásič požární ochrany, policejní hlásič
1.6 Vodstvo
1.7 Zeleň
Keř na veřejně přístupných prostranstvích ( rozlišením listnatý,jehličnatý )
Strom na veřejně přístupných prostranstvích ( s rozlišením listnatý, jehličnatý, ovocný)
2. Měřičské body
3. Dopravní infrastruktura
Jednotlivé kolejnice
Výstražný majáček na nástupním ostrůvku
4. Podzemní objekty
Stavební podzemní konstrukce
5. Technická infrastruktura
Trasy bez rozlišení nebo neznámého účelu
6. Výškopis
Samostatné výškové body
[1] Vyhláška č. 233/2010 Sb., o základním obsahu technické mapy obce.
[2] § 13 odst. 5 písm. a), odst. 6 a 7 vyhlášky č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.
[3] § 12 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb.
dtm_pdf_15723 (PDF, 139,67 KB)
priloha_c_1_smernice_pdf_11638 (PDF, 33,39 KB)
priloha_c_1_technicka_zprava_pdf_20473 (1) (PDF, 32,58 KB)
priloha_c_1_technicka_zprava_pdf_20473 (PDF, 32,58 KB)
priloha_c_2_graficke_zobrazeni_lokality_pdf_14170 (PDF, 70,49 KB)
priloha_c_3_predavaci_a_kontrolni_protokol_pdf_40877 (PDF, 36,34 KB)
priloha_c_4_kontaktni_udaje_pdf_20137 (PDF, 29,98 KB) |
https://www.seniorum.cz/radi-nam-odbornici/oblasti-dotazu/2-pravni-poradna/5 | 2018-07-18T18:27:44 | [
" § 628",
" § 630",
" zákona č. 13",
" § 27",
" zákona č. 74",
" § 23",
" zákona č. 72",
" § 23",
" zákona č. 72",
" § 42",
" zákona č. 176"
] | vloženo 03.09.2009 13:20:21
Dobrý de, chtěla jsem Vás poprosit o radu ve věci odstoupení od darovací smlouvy. Mému manželovi zemřel dědeček, který vlastnil 1/2 nemovitosti. Jedná se o dům a zahradu. Druhou polovinu nemovitosti vlastnila babička, která je na živu. Vše se převádělo na manželova tatínka ( jak 1/2 dědictvím po dědeškovi, tak 1/2 darovací smlouvou od babičky), takže se stal tchán výlučným vlastníkem nemovitosti. Prošlo to již katastrálním úřadem, zapsáno to bylo asi před 14 dny. Tchán chce celou nemovitost darovat mému namželovi, jenže máme problém skrz daně. Z darovaného podílu od babičky by musel tchám teď platit daň z příjmu pokud by to na manžela převedl do dvou let od nabytí nemovitosti nebo do 5 let nabytí nemovitosti dle podmínek trv. byliště. Chci se zeptat, zda může babička od darovací smlouvy odstoupit ( se souhlasem všech zúčastněných) a darovat 1/2 nemovitosti mému manželovi (svému vnukovi) nebo to není možné? Děkuji Dana
k Vašemu dotazu ze dne 3. září 2009 ve věci odstoupení od darovací smlouvy sdělujeme:
Problematiku darovací smlouvy upravuje občanský zákoník v § 628 a násl. (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Úprava se týká pravidel darování; není řešena „možnost odstoupení od darovací smlouvy“. Občanský zákoník upravuje pouze možnost domáhání se vrácení daru. Podle § 630 dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo k členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
vloženo 21.09.2009 12:18:56
Dobrý den,prosila bych o radu při koupi staré nemovitosti,kterou chceme s přítelem koupit a vlastnit každý 1/2.Nyní ji chceme společně opravit,společně nést náklady na opravu a společně ji užívat.Nejsme manželé,žijeme spolu jako druh a družka.Každý máme ze svého původního manželství dvě děti.Jak lze ošetřit v kupní smlouvě,že v případě smrti jednoho z nás nechají dědici(tedy děti toho druhého) dožít v této nemovitosti a vypořádají si všichni 4 vše až po smrti nás obou? ( Po provedených úpravách zůstaneme bez prostředků a nebude možné dědice vyplatit). Děkuji za odpověď Hana
k Vašemu dotazu ze dne 21. září 2009 v záležitosti možného dožití jednoho ze spoluvlastníků ve společně zakoupené nemovitosti v souvislosti s dědickým řízením sdělujeme:
Nejvhodnějším řešením jak zajistit, aby jeden z Vás, pokud druhý zemře, mohl v nemovitosti, kterou jako podíloví spoluvlastníci zakoupíte a budete se v budoucnu podílet na její opravě a udržování, by bylo sepsat závěť. Tuto závěť musí sepsat každý z Vás samostatně, společná závěť by byla neplatná. Doporučujeme v této záležitosti využít služeb advokáta.
vloženo 10.10.2009 17:57:02
Poslanecká sněmovna přijala tak zvanou "chodníkovou novelu".Město rozhodlo,že bude cca 127,5 kilometrů chodníků rozděleno do čtyř skupin podle naléhavosti údržby. "Na chodnících v prvním pořadí důležitosti musí technické služby zahájit zmírnění závad ve schůdnosti do 12 hodin od spadu sněhu, ve druhé skupině do 36 hodin, ve třetí do 72 hodin a ve čtvrté – ručně - do 72 hodin. Dalších 159 kilometrů chodníků se v zimě udržovat nebude," .Je to správné rozhodnutí nebo se jedná o porušení zákonné normy? Pokud si vzpomínám, tak když za údržbu chodníků přilehlých k nemovitostem odpovídali jejich majitelé,byli ze strany magistrátu i pokutováni když nebyl chodník uklizen. Jan M.
k Vašemu dotazu ze dne 12. října 2009, který se týká schůdnosti zasněžených a namrzlých chodníků, sdělujeme:
Novelou zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (novela zák. č. 97/2009 Sb.) byla sice stanovena obcím povinnost zajišťovat schůdnost chodníků, ale nikoliv absolutní. Podle § 27 odst. 5 cit.zák. obec (tj. též magistrát hl.m. Prahy) nezajišťuje schůdnost některých chodníků odstraňováním sněhu a náledí pro jejich malý dopravní význam. V těchto případech je povinností obce tyto úseky označit a svým nařízením je vymezit. Kromě uvedeného podle odst. 6 obec má stanovit nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad a schůdnosti chodníků.
Nařízení obce má podle zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), podle zákona o krajích (zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a podle zákona o hl.m. Praze (zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) charakter obecně závazného právního předpisu.
Jestliže magistrát hl.m. Prahy rozhoduje o tom, jak bude zajišťovat úklid sněhu a náledí na chodnících, tj. rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad, je tato jeho působnost v mezích zákona o pozemních komunikacích i v mezích zákona o hl.m. Praze.
vloženo 27.10.2009 11:20:46
Dobrý den, prosím o radu ohledně převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví.Bydlíme s manželem, který je plně invalidní v družstevním bytě a v letošním roce jsme požádali, tak jako naši sousedé o převod bytu do osobního vlastnictví. Družstvo nám ale odpovědělo, že máme doložit, že jsme o byt požádali podle zákona č. 74/1992 Sb. Žádnou písemnou nabídku od SBD jsme však nikdy neobrželi. Manžel tvrdí, že když jsme nepožádali v roce 1992 a později ani v promlčecí době pěti let o převod, tak že již na převod družstevního bytu do vlastnictví již nemáme nárok. Na členských schůzkách družstevníků nás ale předseda samosprávy opakovaně ujišťoval, že nemusíme o nic žádat, že převody bytů do vlastnictví nejsou možné do doby vyřešení vlastnictví stavebních parcel na kterých stojí náš dům. Děkuji za odpovědˇ. Anežka K.
k Vašemu dotazu ze dne 27. října 2009, který se týká převodu družstevního bytu do osobního vlastnictví, sdělujeme:
Předpokladem převedení družstevního bytu do osobního vlastnictví je vždy písemná výzva nájemce družstevního bytu adresovaná družstvu, nikoliv písemná nabídka SBD.
Podle stávající právní úpravy (zák. č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech a zák. č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) byla dána nájemci družstevního bytu možnost požádat (písemná výzva) o převedení tohoto bytu do osobního vlastnictví v časově omezené lhůtě. V mnoha případech se tak ale nestalo.
Novou právní úpravou, zákonem č. 345/2009 Sb., kterým se mění zákon o vlastnictví bytů, byla možnost vyzvat družstvo o převedení bytu do osobního vlastnictví časově prodloužena. Citovaný zákon je ze dne 9. září 2009 a nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. Podle čl. II tohoto zákona nebyla-li uzavřena smlouva podle § 23 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb., do 1. července 2010, lze právo na uzavření smlouvy podle § 23 odst. 2 a 3 zákona č. 72/1994 Sb., uplatnit do 31. prosince 2020.
Opakujeme, že podmínkou převedení družstevního bytu do osobního vlastnictví je vždy písemná výzva nájemce družstevního bytu adresovaná družstvu, nikoliv výzva družstva. Chráněno je zde právo nájemce bytu.
Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví není vázán na vypořádání majetkových vztahů k pozemku, na kterém dům stojí. Jedná se o samostatnou záležitost. Může se jednat o pozemek ve vlastnictví právnické nebo fyzické osoby, například též ve vlastnictví obce apod., pokud pozemek není ve vlastnictví SBD. Převod družstevního bytu do osobního vlastnictví může být bezplatný za předpokladu, že všechny závazky vůči družstvu jsou uhrazeny. Jinak tomu bude s pozemkem, může se např. jednak o bezplatný převod, pokud pozemek bude náležet státu, může se ale také jednat o úplatný převod pokud pozemek náleží např. obci nebo soukromé (právnické či fyzické) osobě.
Přejeme Vám, aby se záležitost vyřešila k Vaší úplné spokojenosti.
vloženo 31.12.2009 17:29:14
Prateta mi darovala bezplatně družstevní práva k bytu. Podléhá tento převod zdanění?
k Vašemu dotazu ze dne 4. ledna 2010, který se týká bezplatného darování družstevního práva k bytu, sdělujeme:
Vlastnictví družstevního bytu náleží bytovému družstvu. Nájemcem družstevního bytu je člen družstva. Podle odst. 3) § 42 zákona č. 176/1990 Sb., o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví člen může dohodou převést svá členská práva a povinnosti na příbuzné v řadě přímé, sourozence, manžela, bývalého manžela a na jiné osoby blízké, které s ním žijí ve společné domácnosti; převod členských práv a povinností na jiné osoby upravují stanovy příslušného družstva.
Ve Vašem případě by zřejmě mělo jít o převod členských práv a povinností podle stanov družstva, nikoliv o bezplatné darování. Obraťte se proto na představenstvo bytového družstva.
JUDr. Zdenka Biedermannová 8. ledna 2010 |
http://kraken.slv.cz/30Cdo4505/2010 | 2018-01-18T01:44:49 | [
" § 237",
" § 126",
" § 11",
" § 12",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
"\nSoud ",
" soud ",
" § 13",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 12",
" soud ",
" soud ",
" § 13",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 11",
" soud ",
" § 13",
" soud ",
" § 13",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 99",
" zákona č. 7",
" § 240",
" soud ",
" § 237",
" soud ",
" § 237",
" § 11",
" soud ",
" soud ",
" § 126",
" § 125",
" § 126",
" § 126",
" soud ",
" § 126",
" soud ",
" soud ",
" § 11",
" § 12",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 234",
" § 243",
" § 224",
" § 151",
" § 142",
" § 6",
" § 10",
" § 18"
] | 30 Cdo 4505/2010
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009, § 126 o. s. ř., § 11 obč. zák., § 12 obč. zák.
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D a JUDr. Pavla Vrchy, v právní věci žalobkyně J. K. , zastoupené JUDr. Janem Kalvodou, advokátem, se sídlem Praha 6, Liborova 14, proti žalovaným 1) ROMBOID, s. r. o., v likvidaci , se sídlem Praha 6, U Vorlíků 367/3, identifikační číslo osoby 27646980, zastoupeného JUDr. Lubomírem Lánským, advokátem, se sídlem Praha 1, Palackého 15, a 2) MUDr. M. M. , provozující Laser Plastic-Kliniku laserové a estetické dermatologie a plastické chirurgie, se sídlem Praha 1, Platnéřská 89/11, zastoupené JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem, se sídlem Praha 4, Kvestorská 5, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 34 C 214/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2010, č.j. 1 Co 327/2009-113, takto :
II. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 15.360,- Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. Oldřicha Chudoby, advokáta, se sídlem Praha 4, Kvestorská 5.
Žalobkyně se domáhala ochrany před zásahem do jejích osobnostních práv, k němuž mělo dojít jednáním žalované 1), která bez jejího souhlasu v periodiku NEI Report, jehož je vydavatelkou, uveřejnila dne 18. 7. 2007 ve spolupráci s žalovanou 2) článek Jak se dělají nová prsa , jehož součástí byly fotografie dokumentující průběh plastické operace prsou žalobkyně, a na dvou byl zobrazen i její obličej.
Městský soud v Praze (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 5.5.2009, č.j. 34 C 214/2007-73, rozhodl, že žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni 150.000,- Kč a druhá žalovaná 100.000,- Kč (odst. I a III výroku). Žalobu, aby žalovaný 1) žalobkyni zaplatil dalších 100.000,- Kč a vydal jí veškeré fotografické materiály obsahující její podobu a ve své databázi materiály zničil, zamítl (odst. II a V výroku). Dále zamítl žalobu, aby žalovaná 2) žalobkyni zaplatila dalších 150.000,- Kč a nepoužívala fotografické materiály s podobou žalobkyně (odst. IV a VI výroku) a rozhodl o nákladech řízení (odst. VII a VIII výroku).
Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalobkyně podstoupila plastickou operaci prsou u druhé žalované a souhlasila i s pořízením fotodokumentace, avšak pouze k lékařskému použití. Ve vztahu k žalované 1) soud prvního stupně dovodil neoprávněný zásah, spočívající v uveřejnění fotografií žalobkyně z její plastické operace, přestože ohledně jejich užití se žalobkyní neměl žádnou dohodu a NEI Report je svým obsahem tiskovinou erotickou až pornografickou. Námitku žalované 1), že šlo o zpravodajskou licenci, hodnotil jako nepřípadnou, neboť se nejednalo o článek zpravodajský či vědecký. Ve vztahu k žalované 2) shledal neoprávněný zásah v tom, že dala souhlas k pořízení fotografií, aniž k tomu měla oprávnění. Dovodil tak neoprávněný zásah do dobrého jména, soukromí a cti žalobkyně a odpovědnost obou žalovaných podle § 13 obč. zák., včetně předpokladů pro přiznání náhrady nemajetkové újmy v penězích. Vyšší podíl na neoprávněném zásahu shledal u žalované 1), která fotografie publikovala bez jakéhokoliv jednání se žalobkyní, přičemž ji, jako vydavateli periodika, muselo být známo, jaké jsou podmínky pro užití fotografií fyzických osob. Podmínky pro vydání fotografií neshledal, když vzal za prokázáno, že materiály jsou v držení vydavatele deníku Šíp, zaměstnavatele fotografky, která je pořizovala, a další fotografie byly pořízené svědkem P., lékařem, pro účely lékařské a uveřejněny nebyly.
Vrchní soud v Praze (dále jen soud odvolací ) rozsudkem ze dne 27. 5. 2010, č.j. 1 Co 327/2009-113, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé ve vztahu k první žalované potvrdil a změnil jej ve výroku o nákladech řízení mezi žalobkyní a prvou žalovanou před soudem prvního stupně. Ve vztahu k druhé žalované odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu na zaplacení částky 100.000,- Kč zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně mezi žalobkyní a druhou žalovanou. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení mezi žalobkyní a každou z žalovaných.
Odvolací soud vyšel ze zjištění, že dne 18. 7. 2007 byl v periodiku NEI Report, jehož je žalovaná vydavatelem, uveřejněn článek Jak se dělají nová prsa , jehož součástí byly fotografie žalobkyně z plastické operace jejich prsou (dvě z nich včetně obličeje), kterou podstoupila u druhé žalované. K uveřejnění fotografií došlo v rozporu s § 12 odst. 1 obč. zák., neboť žalobkyně k jejich uveřejnění v označeném periodiku nedala souhlas. Ohledně namítané zpravodajské licence odvolací soud odkázal na závěry učiněné soudem prvního stupně, který správně poukázal na to, že periodikum, v němž byl článek uveřejněn se značným časovým odstupem od předmětné operace, není ani vědecký ani zpravodajský časopis, ale jde o tiskovinu erotickou až pornografickou. Předmětné fotografie nebyly pořízeny NEI Report, což v odvolacím řízení potvrdila svědkyně V. L., tehdejší fotografka deníku Šíp, která předmětné fotografie pořídila. Do dispozice první žalované, která je následně uveřejnila, se dostaly z redakce deníku Šíp, kdy je svědkyně V. L. se souhlasem šéfredaktora zaslala N. K., která v té době již u tohoto deníku nebyla zaměstnána, a článek Jak se dělají nová prsa napsala pro periodikum první žalované. Uveřejnění fotografií z plastické operace žalobkyně bez jejího souhlasu v deníku s celostátní působností, a to zejména za situace, kdy na dvou z nich byla identifikovatelná podle obličeje, považoval i odvolací soud za neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobkyně, konkrétně do jejího soukromí, do intimní sféry, a to velice intenzivní, naplňující předpoklady pro přiznání náhrady nemajetkové újmy podle § 13 odst. 2 obč. zák. Výši této náhrady přiznanou soudem prvního stupně za užití objektivního hlediska, když žalobkyně nedoložila další dopady tohoto zásahu, považoval odvolací soud za zcela minimální náhradu k vyvážení nemajetkové újmy, která žalobkyni objektivně vznikla. Ve vztahu k druhé žalované vycházel odvolací soud ze zjištění učiněného v odvolacím řízení, že obrazové snímky z plastické operace žalobkyně se do dispozice první žalované dostaly z redakce deníku Šíp, nikoli tedy prostřednictvím druhé žalované. Předmětné obrazové snímky, po jejich pořízení fotografkou V. L., byly umístěny v redakci deníku Šíp. U druhé žalované, resp.na klinice, kterou provozuje, byly pouze obrazové snímky pořízené MUDr. P. P., operatérem žalobkyně. Z jeho svědecké výpovědi vzal odvolací soud za prokázané, že fotografická dokumentace bez zobrazení obličeje je v případech operace prsou povinnou součástí zdravotnické dokumentace, a že v dané věci ji pořídil svědek, jako operatér. Obrazové snímky následně uveřejněné první žalovanou byly pořízeny se souhlasem žalobkyně, byť zřejmě tento souhlas se nevztahoval k snímku obličeje, když i podle e-mailové korespondence ze dne 4.4.2007 mezi druhou žalovanou a N. K. mělo jít o fotografie bez obličeje a fotografka V. L. předpokládala, že obličej bude rozbit . Žalobkyně sice popírala, že by - s výjimkou snímků pro zdravotnickou dokumentaci - takový souhlas dala, ale její tvrzení bylo podle odvolacího soudu vyvráceno výpovědí jmenovaných svědků, když zejména svědkyně L. vypověděla, že obrazové snímky pořizovala s vědomím žalobkyně, jak před operací, kdy ještě nebyla pod vlivem anestezie, tak i při operaci; potvrdila, že žalobkyně věděla o dohodě, že z její operace budou pořízeny fotografie pro deník Šíp, a potvrdila rovněž, že žalobkyni o tom k jejímu dotazu ujistila. Z výpovědi svědka P. P. bylo prokázáno, že fotografka se operace žalobkyně účastnila, protože operace měla být využita pro reklamní účely, o čemž žalobkyně věděla, protože s ní hovořil, že právě z těchto důvodů nebude za samotnou operaci nic účtovat. Toto zjištění dle odvolacího soudu koresponduje s tím, že žalobkyně sama v řízení potvrdila, že za operaci jí byla sleva (podle druhé žalované 50%) poskytnuta. Z takto prokázaného skutkového stavu nebylo možné podle názoru odvolacího soudu neoprávněný zásah druhé žalované do osobnostních práv žalobkyně dovodit.
Proti měnícímu výroku (ve vztahu mezi žalobkyní a druhou žalovanou) rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalobkyně (dále též dovolatelka ). Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že nebyl prokázán neoprávněný zásah druhé žalované, objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu narušením, popř. ohrožením osobnostních práv chráněných ustanovením § 11 a násl. obč. zákoníku. Odvolací soud dle dovolatelky odkazuje na odlišné skutkové zjištění, že žalovaná dala souhlas s pořízením a zveřejněním jejích fotografií. Žalobkyně však nikdy netvrdila opak. Již při řízení před soudem prvního stupně uvedla, že dala souhlas s pořízením snímků z průběhu operace a s jejich zveřejněním, údajně pro časopis Šíp. Operatérem, svědkem MUDr. P. P., byla informována o tom, že průběh operace je zachycován na fotografiích a je běžnou součástí zdravotnické dokumentace. Tento operatér ji ale informoval o tom, což také svou svědeckou výpovědí potvrdil, že v případech operace prsou nejde o zobrazení obličeje. V takovém případě přirozeně souhlasila se zveřejněním takových fotografií při snížené ceně operace a v tomto rozsahu také dala žalobkyně souhlas i se zveřejněním fotodokumentace. To, co je pro celou věc podstatné a také judikaturou mnohokrát řečené, je striktní vymezení, že svolení fyzické osoby k pořízení a použití obrazových snímků, a především podobizny, je třeba vztahovat vždy pouze k takovému použití, jehož formu, způsob a rozsah svolující osoba v době udělování souhlasu znala, popř. znát musela. Že takový souhlas, souhlas zvláštní, kvalifikovaný k použití podobizny žalobkyně neudělila, a že takový souhlas nebyl tvrzen ani ze strany žádné z žalovaných, je také v souladu s provedeným řízením a je součástí odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Z provedeného dokazování vyplývá rozpor mezi sdělením operatéra a výsledným zveřejněním podobizny. Na straně druhé žalované bylo rovněž listinnými důkazy prokázáno, že sama druhá žalovaná zcela lehkomyslně a bez souhlasu žalobkyně utvrzovala redaktorku, zpracovávající článek o operaci prsou, že je možné získat i podobizny operovaných. Přestože s touto redaktorkou obsah článku konzultovala, neinformovala ji o tom, že souhlas s použitím snímků obličeje nemá. Žalobkyně dovozuje, že se tak dělo s cílem zatraktivnit PR článek inzerující kliniku druhé žalované . Žalobkyně by nikdy takový souhlas neudělila, ani pro případ zveřejnění v běžném periodiku, natož v periodiku pornografickém. Občanskoprávní sankce za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti podle § 13 obč. zák., ať jde o zásah objektivně způsobilý porušit osobnost, či o zásah objektivně způsobilý osobnost pouze ohrozit, jsou podle českého občanského práva založeny na objektivním principu, tj. nevyžaduje se vedle neoprávněného zásahu i zavinění původce neoprávněného zásahu. Proto tyto sankce nemohou být vyloučeny ani důkazem tzv. omluvitelného omylu. Jak je z celého dokazování zřejmé, i s přihlédnutím ke skutečnosti, že podíl na celém faux pas je větší u první žalované, původcem neoprávněného zásahu do práv na ochranu osobnosti žalobkyně byla druhá žalovaná. Ta, s cílem dosáhnout co neatraktivnějšího PR článku o své klinice, zajistila ve spolupráci s redaktorkou jak zpracování článku, tak fotodokumentaci k článku (s redaktorkou domlouvala i provedení její drobné kosmetické operace), mylně redaktorku informovala o možnosti pořídit snímky obličeje, při redakci článku nezkontrolovala jeho obrazovou přílohu, a to i přesto, že si byla vědoma skutečnosti, že ze strany žalobkyně neměla a nezískala by souhlas s uveřejněním podoby jejího obličeje. Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Druhá žalovaná ve vyjádření k dovolání žalobkyně uvedla, že získala souhlas žalobkyně s pořízením snímků během operace, které jsou nezbytnou součástí zdravotnické dokumentace těchto druhů operací. Tento souhlas se vztahoval k fotografické dokumentaci, kterou byl povinen učinit operatér MUDr. P. P., a tyto snímky nebyly nikdy zveřejněny, zároveň na nich nebyl zobrazen obličej a o tom byla žalobkyně informována. Skutečnost, že bude operaci přítomna fotografka V. L. a jí pořízené fotografie budou zveřejněny v časopisu Šíp Extra, věděly žalobkyně a obě žalované. Za to, že bude operaci přítomna fotografka V. L. a tyto její fotografie budou zveřejněny, souhlasila druhá žalovaná se slevou provedení zákroku o 50% z obvyklé ceny. Zaměstnavatelem V. L. byla společnost VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. a tyto fotografie měly být použity za účelem reportáže o plastických operacích v časopisu Šíp Extra. Otázkou zůstává, kdo věděl a souhlasil s uveřejněním zobrazení obličeje žalobkyně. Druhá žalovaná nevěděla o tom, že zveřejněné snímky budou zobrazovat obličej žalobkyně, aniž by byl tzv. rozbit . Tuto skutečnost prokazuje emailová korespondence ze dne 4.4.2007 mezi druhou žalovanou a N. K., kde se píše o tom, že by měly být zveřejněny fotografie bez zobrazení obličeje a fotografka V. L. předpokládá, že obličej bude rozbit . Jestli žalobkyně souhlasila se zveřejněním snímků se zobrazením obličeje a dle toho se tak i chovala, či souhlasila se zveřejněním snímků, avšak bez zobrazení obličeje, již není pro posouzení odpovědnosti druhé žalované podle ustanovení § 13 občanského zákoníku významné, neboť bylo prokázáno, že druhá žalovaná o zobrazení obličeje na zveřejněných snímcích nevěděla. Skutečnost, že článek byl zároveň dobrou reklamou pro její kliniku, druhá žalovaná nepopírá, z těchto důvodů také poskytla žalobkyni slevu 50% za provedení zákroku, avšak tento článek měl být publikován v časopisu Šíp Extra patřící společnosti VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., nikoliv v časopisu Československý NEI Report, který vlastní prvá žalovaná. O tom, že existuje článek v Československém NEI Reportu, se druhá žalovaná dozvěděla až prostřednictvím žaloby. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, případně zamítl.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1.července 2009 (dále jen "o.s.ř."), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán po 1.7.2009 (srov. Čl. II bod 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé (§ 237 odst.1 písm.a) o. s. ř.) nebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (§ 237 odst.1 písm.b) o. s. ř.), anebo jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst.1 písm.b) o. s. ř. a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst.1 písm.c) o. s. ř.).
V rozsahu, v němž žalobkyně napadá rozsudek odvolacího soudu, je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s .ř. Za dovolací důvod přitom žalobkyně označuje, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o. s. ř.). Tento důvod se váže k závěru odvolacího soudu o tom, že nebyl prokázán neoprávněný zásah druhé žalované, objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu narušením, popř. ohrožením osobnostních práv chráněných ustanovením § 11 a násl. obč. zákoníku.
Skutková zjištění odvolací soud získal zejména ze svědeckých výpovědí provedených při jednáních dne 20.4.2010 (svědkyně V. L.) a dne 27.5.2010 (svědek P. P.), jak je zřejmé z protokolů o jednání před odvolacím soudem z těchto dnů. Nejvyšší soud se zabýval zjištěním, zda rozhodnutí odvolacího soudu netrpí vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí (§ 242 odst.3 o. s. ř.) a zjistil přitom, že pouze výslech svědka P. P. byl proveden v souladu s ustanovením § 126 o. s. ř.
Ve smyslu § 125 o. s. ř. je jedním z důkazních prostředků výslech svědka. Způsob provedení tohoto důkazu je upraven v § 126 o. s. ř., podle něhož výslech svědka je oprávněn provést jen soud, resp. předseda senátu (příp. jím pověřený člen senátu). Po zjištění totožnosti svědka a okolností, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost, po poučení o významu svědecké výpovědi, o jeho právech a povinnostech a o trestních následcích křivé výpovědi svědek na výzvu předsedy senátu souvisle vylíčí vše, co o předmětu výslechu ví. Poté mu předseda senátu (členové senátu) klade otázky potřebné k doplnění a vyjasnění jeho výpovědi. Po skončení výslechu mohou se souhlasem předsedy senátu klást svědkovi otázky účastníci a znalci.
Z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 20.4.2010, kdy byla k jednání předvolána jako svědkyně paní V. L., se však podává, že jmenovaná nebyla poučena podle § 126 o s. ř. Jinými slovy odvolací soud nemohl vzít za svá skutková zjištění skutečnosti, o niž vypovídala paní V. L. při jednání odvolacího soudu dne 20.4.2010, neboť tento důkaz nebyl proveden v souladu s ustanovením § 126 o. s. ř. Nejvyšší soud se však dále zabýval otázkou, jak se toto procesní pochybení odvolacího soudu promítlo do konečného rozhodnutí. Odvolací soud měnící výrok (žalobu zamítající ve vztahu k druhé žalované) založil na zjištění, že druhá žalovaná zásah do osobnostních práv žalobkyně nezpůsobila, jinými slovy neshledal její pasivní legitimaci jako původce zásahu. Za původce zásahu odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, označil prvou žalovanou, když měl za prokázané, že snímky otištěné v periodiku NEI Report byly pořízeny paní V. L. a nikoliv operatérem pracujícím u druhé žalované. K tomuto závěru mu postačovaly výsledky dokazování provedeného před soudem prvního stupně, kdy byla řádně vyslechnuta svědkyně L., jejíž svědecká výpověď nebyla zpochybněna ani opakovaným výslechem svědka P. v odvolacím řízení. Jeho výpověď učiněná před odvolacím soudem ve spojení s výpovědí svědkyně L. učiněné před soudem prvního stupně a e-mailovou komunikací mezi druhou žalovanou a N. K. pak i podle názoru dovolacího soudu umožňovala odvolacímu soudu přijmout právní závěr, že ze strany druhé žalované do osobnostních práv žalobkyně zasaženo nebylo. Otázku výkladu ustanovení § 11 násl. obč. zák. ve spojení s § 12 obč. zák. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu vztahující se k předpokladům odpovědnosti za zásah do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby (obdobně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. 30 Cdo 1123/2008, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 28. února 2007, sp. zn. 30 Cdo 1873/2006).
Dovolatelce se tedy nepodařilo správnost rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném výroku ve věci samé zpochybnit; Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací proto podané dovolání podle ustanovení § 234b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl, aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když v dovolacím řízení druhé žalované vznikly náklady spojené s jejím zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 12.500,- Kč (srov. § 6 písm. a/, § 10 odst. 3, § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. účinné od 1. 9. 2006) a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 276/2006 Sb.). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 12.800,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty představována částkou 15.360,- Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). |
http://vasevec.parlamentnilisty.cz/vip-blogy/jiri-paroubek-ceska-justice-za-prahem-chleva | 2020-01-25T21:45:38 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud "
] | Jiří Paroubek: Česká justice za prahem chléva | VIP blogy známých osobností Vaše Věc
Pravdoláskařská a další média a novináři ronila v nedávných týdnech krokodýlí slzy nad trestem, který udělila ruská justice skupině Pussy Riot. Za zazpívání protestsongu proti patriarchovi Kirillovi a prezidentu Putinovi v centrálním chrámu ruské pravoslavné církve. Chápal jsem to. Teď ale od nich čekám stejně silnou reakci poté, co si Roman Smetana odsedí podle rozhodnutí odvolacího soudu zbývající dva měsíce za pokreslení volebních plakátů.
Romana Smetanu dnes můžeme považovat bez jakékoliv pochybnosti za politického vězně. Rozhodnutí soudkyně Langerové (manželky bývalého ministra vnitra za ODS) mohl ještě někdo považovat za vybočení. Odvolací soud potvrdil naprostou prohnilost českých soudů od Ústavního soudu až po jejich nejnižší článek.
Ústavní soud s přehledem a protiústavně zruší mimořádné volby, soudce odsoudí k nepodmíněnému trestu vězení poslance jenom proto, že oznámil korupční jednání jiného poslance. Okresní soud stanoví poslanci Rathovi výši kauce za propuštění z vazby v astronomické výši, a pokud by ji snad byl schopen zaplatit, je již dozajista krajský soud svým rozhodnutím připraven propuštění Davida Ratha na kauci nepřipustit.
Krajský soud přitom významně naznačuje, že změní názor, pokud se D. Rath vzdá poslaneckého mandátu. To vše v situaci, kdy D. Rath sedí ve vazbě kvůli údajné korupci za předražení projektu Buštěhradského zámku, kdy každému soudnému člověku musí být jasné, že tento důvod pro obvinění shořel.
Je mi líto všech soudců a státních zástupců, kteří chtějí v tomto chlívě české justice poctivě, apoliticky, profesionálně a nestranně vykonávat svou práci. Při nejbližší možné příležitosti se sejdu s Romanem Smetanou, abych mu vyjádřil svou osobní solidaritu a lidskou podporu.
Klíčová slova: David Rath, justice, vláda Petra Nečase
Karel Pazdera - 31.8.2012 10:00.
Ještě poznámka k mému příspěvku, je mi jasné, že nejméně 50% účastníků soudního řízení odchází od soudu zklamáno, zejména těch, kteří se v soudních síních nepohybují tak často. na druhé straně někteří umějí využívat zákonů a předpisů s bravurou...třeba p. Kubice, když zdůvodňuje, že vlastně musel p. Lessyho propustit, nemohl jej postavit mimo službu...co by pak dělal, když by se prokázalo, že jej odvolal neoprávněně (účelově zvolená právní konstrukce). Když jsme mohli tuším v r. 2006 mít první Topolánkovu vládu bez důvěry asi 6 měsíců...to nikomu nevadilo. Mistr ve využívání práva je p. prezident, když mu v r.2011 přinesl premiér Nečas rezignaci, nebo co to bylo p.Vondry...úplně to zasklil, nebo na to zapomněl, podobně se choval prezident Havel, když otálel se jmenováním p. Grégra ministrem. Se jmenováním p. Blažka si všichni pospíšili a vyšachovali ministra Pospíšila. Nesouhlasím s p. Paroubkem, že většina soudců je kvalitní. Možná, že jsem se setkal s tou nekvalitní menšinou, možná soudci přehlížejí obyčejné smrtelníky. Teď třeba soudkyně v procesu s p. Knetigem vůbec nepřipustila nahrávky p. Michálka ani neařešila výpověď bankéře, kterého se snažil p. Knetig uplácet. Prostě má na to právo, vezme v úvahu je to co se jí hodí. Prostě, když se soudce rozhodne...to už jsem psal...nejede přes to vlak...navíc je neodvolatelný. Také si vezměte jak se vlečou soudy po rozvodech, jak se děti s batůžky přesouvají každý týden od jednoho rodiče k druhému...to proto, že je moderní střídavá péče a ta je ve prospěch otců, aby nemuseli platit výživné....prostě soudci si vždy "vysoudí" třeba vyšší platy...vždyť to rozhodnou opět soudci, byť z Ústavího soudu. Nebo vezměte malou důchodovou reformu...kde na podnět bývalého soudce se všem vícepříjmovým skupinám ( tam je hranice 35 tisíc příjmu měsíčně...proboha kdo to má, když na hranici průměrného příjmu nedosáhne dvě třetiny pracujících) zvýšil důchod...byl vytvořen nový algoritmus, kde se posílila zásluhovost místo solidarity a došlo k oškubání nízkopříjmových potenciálních důchodců.... Byl jsem voličem soc.dem. nyní už jim nejsem...to co předvádí její vedení...kindermenežment (popsal jsem to na jiném místě), no a ti staří...ti jsou tam dobře zabydleni, ti zvednou ruku i pro fotovoltaiku, i když by měli být odborně zdatní...jako třeba p. Škromach, který jako absolvent elektrotechnické fakulty, obor silnoproudá elektrotechnika musí vědět, co fotovotaika dělá se stabilitou sítě, takže proč se více angažovat. Na druhé straně nevím, zda menší strany typu Lev,či strana pí. Bobošíkové mají šanci se dostat do Parlamentu.
Antonín Šebek - 31.8.2012 08:52.
to: Michal Anklewicz - 31.8.2012 07:59.
S Vaším článkem by bylo možno souhlasit. Zřejmě však i tehdy, kdy sem budete psát o gulášové polévce, nezapomenete kydnout něco na nového kardinála. Obsese jako hrom. Zřejmě byste jej chtěl nechat zavřít a stát se jeho bachařem. Zmínku o gulášové polévce jsem učinil byv opět inspirován Vaším eintopfovým stylem psaní.
Michal Anklewicz - 31.8.2012 06:59.
Pan Smetana opravdu není politický vězeň a není důvod se ho zastávat. Vždyť veřejně nesouložil v Národním museu, nenamaloval obří penis na Karlův most. A nejhorší jeho zločin ? Nemá vaginu, do které by si mohl v nějakém pražském supermarketu strčit zmrzlé kuře v přímém přenosu. Proto se české bojovnice za ženská práva nezastanou. A samozřejmě se jej nezastane ani církev katolická, která nyní pod vedením "Duky spravedlivého" bojuje o majetek. I když slůvko za Pussy Riot ztratila. Inu kdyby snad pan Smetana aspoň zprznil nějakého chlapečka, snad by se za něj pan Duka pomodlil.
Karel Pazdera - 30.8.2012 13:15.
I když jsem zde již na téma justice psal, svůj příspěvek zbovu zopakuji, poněvadž nejen soudy v trestních věcech, ale i ve věcech občansoprávních jsou dle mne nekompetentní. Znovu můj příběh:
Když jsem odcházel do důchodu (1.4. 2003) obdržel jsem jako odměnu "krácení" motivační složky, podotýkám, že to bylo prvně za dobu mé pracovní kariéry. Měl jsem uzavřenou manažerskou smlouvu s předem stanovenou motivační složkou za její splnění. Úkoly jsem splnil, takže jsem předpokládal její vyplacení...omyl, tehdejší ředitel, dnes ještě význačnější státní činitel mi ji prostě nevyplatil...důvod: bylo to po skončení 1. čtvrtletí, takže případné neoprávněné vyplacení by prý ze mne těžko pak páčil. To byla zástěrka skutečný důvod byl jiný, ale to nechci tady rozebírat, přesto kdo bude mít zájem mu jej pošlu.. Po dalším, mnou vynuceném jednání tvrdil, že mi to doplatí...jednalo se o cca 30 tisíc, že není důvod to nadále zadržovat. Pak mi telefonoval, že okolí s tím nesouhlasí, tak mi vyplatí jen polovinu (to svědčí o jeho profesní síle).
Byl jsem v odborech, ty doporučily žalovat společnost, leč právní zastoupení mi nedaly (nyní už v odborech nejsem). Vyjadřovali se k tomu Souček, Středula i Štěch. Soudil jsem se sám, všechny argumenty jsem si musel opatřovat, ale neměl jsem přístup do společnosti (tam jsem měl přístup po téměř 40 letech práce zakázán), tak jsem využíval argumentů, co dala žalovaná. Soudkyně okresního soudu nepovolila ani jednoho mého svědka, zatímco svědci protistrany byli povolávání okamžitě. Nakonec spis měl téměř 300 stránek, odvolal jsem se ke krajskému soudu, tam jsem neuspěl, moje důkazy nebyly přijaty, takže následovala žaloba na obvnovu řízení, tam jsem zjistil, že úkoly nebyly vydány podle platné směrnice pro rok 2003, která byla vydána až po mém odchodu do důchodu, se zpětnou platností od 1.ledna 2003, ale podle staré směrnice, kde podmínky a mechanismus hodnocení motivační složky byl úpně jiný. Dle soudů je to úplně jedno...dle mne, kdo chce psa bít...ten si hůl najde. Zajímavý byl postoj krajského soudu v prvním kole, kde mi bylo řečeno, že se mohu dovolat, ale pak dovolání nebylo možné, neb se jednalo o částku menší, než stanovuje dovolací mechanismus. Tak jsem podal Návrh na obnovu řízení, z důvodů, že prvoinstanční soud v závěrečném stání v prvním kole rozhodoval v jiném složení při vynesení rozsudku, než probíhala první dvě stání. Rozhovory senátorek: taky ses to dozvěděla...až teď...odpověď před chvílí.
Novému senátu stačilo cca 10 minut, aby pochopil co se v cca 8 hodinovém stání projednávalo, aby pochopil způsob vedení výkazů v kontrolingové sekci SAPu. Navíc, existuje judikát, kde i když se změní jeden senátor...je soud vadně obsazený, soudům to však nevadí... nemáme precedenční soudnictví. Takže následovala stížnost k Ústavnímu soudu, no zachoval se podobně jako v případě zrušení voleb do parlamentu v roce 2009, ovšem s opačným znaménkem.
Jeho výrok "....jestliže soudy 1. stupně a odvolací zmíněnou otázku posoudily odlišně od stěžovatele...jde o právní závěr ústavně nezávislých soudů, do jejichž rozhodováncí činnosti je ingerence US nepřípustná. Rozhodnutí soudů, ať již v původním řízení, jenž bylo ukončeno pravomocnými rozsudky...tak i v řízení o žalobě na obnovu řízení, a žalobě pro zmatečnost byla vždy řádně odůvodněna...a svá právní posouzení přiměřeným způsobem odůvodnily..."
Takže vůbec nevěřím žádnému ze soudů se kterými jsem se v mé kauze setkal....nevěřím ani Ústavnímu soudu, prostě, když dokázal Ústavní soud rozhodnout o neplatnosti voleb, když Okresní soud se domnívá, že Dr. Rath uprchne...tak proti jemu rozhodnutí nejede vlak, podobně jako když feldkurát Katz řekl, že on jako jediný zástupce Boha na zemi rozhodne, že někomu hříchy neodpustí...tak je prostě neodpustí. na druhé straně stačí podezření z trestného činu, jako v případě plk.Lesyho a jmenovaný jede z funkce jako já od soudu. Jsem důchodce...už se soudit nebudu.. |
http://www.jtis.cz/aktualita/oznameni-ve-smyslu-%C2%A7-38-odst-1-pismeno-b-zakona-c-1042008-sb-v-platnem-zneni-1 | 2020-05-30T14:41:08 | [
" § 38",
" zákona č. 104",
" § 38",
" zákona č. 104",
" § 38",
" zákona č. 104"
] | Oznámení ve smyslu § 38 odst. 1 písmeno b) zákona č. 104/2008 Sb. v platném znění | J&T INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s.
Úvod » Oznámení ve smyslu § 38 odst. 1 písmeno b) zákona č. 104/2008 Sb. v platném znění
Jedná se kmenové akcie cílové společnosti, ve formě na majitele, v zaknihované podobě, o jmenovité hodnotě jedné akcie 1 000,-- Kč, ISIN CS0008416251. Výše uvedený počet kusů akcií cílové společnosti představuje celkem 10,00 % podíl na hlasovacích právech cílové společnosti.
Investiční společnost, a to vlastním jménem na účet výše uvedeného obhospodařovaného podílového fondu, s ohledem na ochranu zájmů obhospodařovaného fondu a v souladu s ustanovením § 38 odst. 1 písmeno b) zákona č. 104/2008 Sb. v platném znění, tímto uveřejňuje, že hlasovací práva spojená se všemi 78 402 kusy akcií cílové společnosti, ISIN CS0008416251, které jsou v majetku fondu, nebudou s účinností ode dne nabytí předmětných akcií, tj. 3. dubna 2009, vykonávána a ani není a nebude jejich výkon umožněn jakékoliv jiné osobě.
Tuto skutečnost společnost dne 3. dubna 2009 oznámila cílové společnosti. |
http://kraken.slv.cz/1VSPH2288/2013 | 2017-11-21T06:39:27 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" § 128",
" soud ",
" § 103",
" soud ",
" § 128",
" § 3",
" soud ",
" soud ",
" § 128",
" § 43",
" soud ",
" soud ",
" § 128",
" soud ",
" soud ",
" § 239",
" § 240"
] | 1 VSPH 2288/2013-A-11
KSPA 44 INS 14473/2013 1 VSPH 2288/2013-A-11
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Kučery a soudců JUDr. Ing. Jaroslava Zelenky, Ph.D. a JUDr. Ivy Novotné v insolvenčním řízení dlužnice: Štěpánka Vobejdová, nar. 22. září 1966, bytem Mostek 45, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 44 INS 14473/2013-A-5 ze dne 28. května 2013,
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích č.j. KSPA 44 INS 14473/2013-A-5 ze dne 28. května 2013 se p o t v r z u j e .
Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh dlužnice Štěpánky Vobejdové (dále jen dlužnice).
V odůvodnění svého usnesení soud I. stupně uvedl, že dne 22.5.2013 podala dlužnice k soudu insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Soud dlužnici vytýkal, že v rámci kolonky č. 6 formuláře návrhu na povolení oddlužení řádně nevylíčila skutečnosti osvědčující její úpadek, přičemž soud nemohl přihlédnout k seznamu závazků, protože ze seznamu závazků neplyne, že by závazky dlužnice byly po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Proto postupoval podle § 128 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) a insolvenční návrh odmítl.
Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a namítala, že v návrhu uvedla všechny skutečnosti osvědčující její úpadek, že stejným způsobem podal návrh její manžel (řízení vedeno pod sp.zn. KSPA 44 INS 21882/2011), který byl soudem bez připomínek přijat. Dlužnice odkázala na přílohy k insolvenčnímu návrhu a na skutečnost, že naposledy plnila na své závazky v listopadu 2011, dále odkázala na vydání exekučního titulu. Proto navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, povolil jí oddlužení a spojil její insolvenční řízení s insolvenčním řízením jejího manžela.
Z ustálené judikatury plyne, že v insolvenčním návrhu dlužníka, který není podnikatelem, musí být ve smyslu § 103 odst. 2 IZ tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá, tedy konkrétní okolnosti, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a tyto závazky není schopen plnit. Insolvenční návrh tak musí obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka ve formě insolvence, nejen konkrétní údaje o věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Dlužník, který označením bodu 6 ve formuláři návrhu na povolení oddlužení projeví navenek úmysl podat návrh na povolení oddlužení zároveň jako insolvenční návrh a který současně rezignuje na uvedení ( popis ) jakýchkoliv rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek , předkládá insolvenčnímu soudu zásadně neprojednatelný insolvenční návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 IZ. K tomu viz judikatura Nejvyššího soudu ČR -usnesení ze dne 26.2.2009, sen.zn. 29 NSČR 7/2008 uveřejněné pod č. 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 27.1.2010, sen.zn. 29 NSČR 1/2008 uveřejněné pod č. 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 20.5.2010, sen.zn. 29 NSČR 22/2009 uveřejněné pod č. 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení ze dne 21.12.2011, sen.zn. 29 NSČR 14/2011 uveřejněné pod č. 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na předepsaném formuláři. V jeho kolonce č. 6 určené pro podání insolvenčního návrhu dlužnice vyznačila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku. Co do popisu rozhodujících skutečností, jež její úpadek osvědčují, se však omezila jen na tvrzení, že se dostala do půjčkového kolotoče spolu s manželem, i když se snažila splácet, že v současné době nejsou schopni své závazky plnit, že manželovi dlužnice bylo oddlužení povoleno a žádala o spojení obou insolvenčních řízení. Dodala, že na možnost společného oddlužení ji oddlužovací společnost neupozornila.
Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice v insolvenčním návrhu neuvedla konkrétní údaje ani o svých majetkových poměrech, včetně své příjmové situace, ani o výši svých jednotlivých dluhů a jejich splatnosti, a neoznačila žádné své věřitele. Nedostatky skutkových tvrzení o úpadku nebylo lze nahradit ani údaji ze seznamu majetku, když u jednotlivých závazků nebyl uveden údaj o jejich splatnosti, přičemž splatnost nelze dovozovat toliko ze skutečnosti, kdy byla uhrazena poslední splátka u jednotlivých závazků.
Z toho plyne, že dlužnice v insolvenčním návrhu (ani prostřednictvím povinných příloh-seznamů) nevylíčila řádně skutečnosti, z nichž by vyplýval závěr, že má vůči vícerým (alespoň dvěma) konkrétním věřitelům pohledávky, které jsou více než 30 dnů po lhůtě splatnosti a které není schopna plnit. Neuvedla tedy rozhodné skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu.
Za této situace dospěl odvolací soud shodně jako soud I. stupně k závěru, že insolvenční návrh dlužnice vykazuje nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat. Protože § 128 odst. 1 IZ pro ten případ vylučuje užití § 43 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud I. stupně postupoval správně, když dlužnici neurčil lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ, a proto i kdyby dlužnice učinila k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení doplnění návrhu, neměla by tato skutečnost z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže na základě dovolání podaného do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). |
https://www.widex.cz/cs-cz/other-content/privacy-notice | 2018-11-21T12:43:47 | [
" čl. 6",
" čl. 9",
" čl. 6",
" čl. 9",
" čl. 6",
" čl. 6",
" čl. 6"
] | Ve společnosti Widex (tzn. Widex A/S a její dceřiné společnosti v rámci Evropského hospodářského prostoru) uznáváme a respektujeme soukromí každého, kdo nám svěřuje své osobní údaje.
Vaše osobní údaje budeme zpracovávat výhradně v souladu s tímto oznámením o ochraně osobních údajů a platnými zákony, které jsme povinni dodržovat, zejména s Obecným nařízením na ochranu osobních údajů (EU) 2016/679 („GDPR“) a státními zákony na ochranu údajů (dohromady „Legislativa pro ochranu dat“).
POKRYTÍ TOHOTO OZNÁMENÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Toto oznámení o ochraně osobních údajů se vztahuje pouze na shromažďování a zpracování osobních údajů na našich webových stránkách. Pokud komunikujete s jednou z našich společností nebo obchodem jiným způsobem – např. jako uživatel našich produktů nebo jako účastník jednorázového průzkumu – přečtěte si prosím informace, které vám byly poskytnuty v místě odběru nebo jiným vhodným způsobem.
JAKÉ OSOBNÍ ÚDAJE SHROMAŽĎUJEME A JAK JE SHROMAŽĎUJEME
Vždy můžete navštívit a využít naše webové stránky bez toho, aniž byste nám aktivně poskytovali své osobní údaje. Máme však také několik volitelných služeb, které vyžadují registraci. Druh osobních údajů, které shromažďujeme, bude záviset na typu naší vzájemné komunikace a na zvláštních službách, které již používáte nebo o které nás požádáte. Obecně to budou vaše kontaktní údaje, včetně jména, e-mailové a poštovní adresy. Můžeme také shromažďovat citlivé osobní údaje o vašem zdraví, pokud nám je aktivně poskytnete. Vaše osobní údaje rovněž shromažďujeme během vaší přítomnosti na našich webových stránkách, a to pomocí souborů cookie a podobných technologií. Podrobnější informace naleznete v samostatných Zásadách pro soubory cookie.
NAŠE ÚČELY A PRÁVNÍ ZÁKLAD PRO ZPRACOVÁNÍ VAŠICH OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Použijete-li pro poskytnutí osobních údajů jeden z našich kontaktních formulářů, dáváte nám souhlas, abychom využili vaše osobní údaje k vašemu kontaktování, k poskytnutí služby, kterou jste si vyžádali, nebo abychom odpovědi na vaši otázku (GDPR čl. 6(1)(a) a čl. 9(2)(a)).
Pokud si chcete nechat výsledky on-line testu sluchu zaslat e-mailem, budeme tento váš požadavek považovat za souhlas, že tyto informace smíme odeslat na e-mailovou adresu, kterou jste poskytli (GDPR čl. 6(1)(a) a čl. 9(2)(a)). Výsledky testů odstraníme ihned po odeslání na e-mailovou adresu, kterou jste nám poskytli. Společnost Widex nikdy neposkytne výsledky on-line testu sluchu nikomu jinému než vám. Také máte možnost vyplnit test sluchu na našich webových stránkách bez poskytnutí jakýchkoli identifikačních údajů.
Svůj souhlas se zpracováním svých osobních údajů můžete vždy odvolat. Budete-li tak chtít učinit, obraťte se na nás prostřednictvím informací uvedených níže. Toto odvolání souhlasu však neovlivní zákonnost zpracování údajů, které jsme realizovali do té doby.
Požádáte-li nás abychom vás kontaktovali nebo vás spojili s odborníkem na péči o sluch, znamená to, že jste nás požádali o podniknutí kroků, které by mohly vést k uzavření smlouvy s odborníkem na péči o sluch (GDPR čl. 6(1)(b)). V takových případech vaše osobní údaje použijeme k usnadnění navázání vztahu mezi vámi a odborníkem na péči o sluch a vaše kontaktní údaje poskytneme vámi vybranému odborníkovi na péči o sluch nebo odborníkovi nacházejícímu se v blízkosti adresy, kterou jste uvedli.
Když aktivně vyjádříte zájem o výrobky nebo služby Widex (např. požadujete-li, aby vás kontaktoval odborník na péči o sluch, nebo se přihlásíte k odběru zpravodaje), můžeme používat a uchovávat některé z vašich osobních údajů pro účely přímého marketingu a posoudit účinnost našich snah získat vás jako klienta, o čemž se domníváme, že je v našich oprávněných zájmech jakožto komerčního podniku (GDPR čl. 6(1)(f)).
Shromažďujeme a ukládáme technické údaje týkající se vašeho používání našich webových stránek s cílem udržovat je, chránit a zlepšovat, o čemž se domníváme, že je v našich oprávněných zájmech (GDPR čl. 6(1)(f)).
Vaše osobní údaje sdílíme s ostatními pouze v nezbytné míře a v souladu s platnými zákony a předpisy. Osobní údaje sdílíme mezi příslušnými společnostmi v rámci Widex, kde je to nezbytné ke splnění účelů popsaných v tomto oznámení o ochraně osobních údajů.
Je možné, že vaše osobní údaje poskytneme externím poskytovatelům, kteří jsou povinni dodržovat naše přísné zásady, a to za účelem technické podpory, ohodnocení užitečnosti našich webových stránek a pro účely dalších administrativních a technických služeb, které jsou prováděny v rámci našich obchodních aktivit. Tito poskytovatelé služeb nebudou zpracovávat ani zveřejňovat vaše osobní údaje pro své vlastní účely a Widex zaručuje, že poskytnou dostatečné záruky s ohledem na bezpečnost a důvěrnost osobních údajů, ke kterým jim může být udělen přístup.
Vaše kontaktní údaje sdílíme s externím odborníkem na péči o sluch nacházejícímu se v blízkosti adresy, kterou jste uvedli, pokud jste výslovně požádali o kontaktování odborníkem na péči o sluch.
Je možné, že budeme sdílet některé informace týkající se vašeho používání webu nebo zařízení s externími poskytovateli služeb pro analytické účely prostřednictvím souborů cookie nebo podobných technologií. Tyto informace budeme sdílet pouze v případě, že budete souhlasit s použitím cookies. Tento souhlas můžete kdykoli zrušit – další informace naleznete v Zásadách pro soubory cookie.
PŘENOS VAŠICH OSOBNÍCH ÚDAJŮ MIMO EVROPSKÝ HOSPODÁŘSKÝ PROSTOR
Je možné, že vaše osobní údaje, které shromažďujeme, sdělíme příjemcům se sídlem mimo Evropský hospodářský prostor. Zaručujeme však, že i při přenosu osobních údajů mimo Evropský hospodářský prostor dodržíme soulad s příslušnými právními požadavky a použijeme standardní smluvní doložky přijaté Evropskou komisí nebo jiné smluvní dohody schválené příslušnými orgány.
Vaše osobní údaje si ponecháváme pouze pro dobu nezbytně nutnou ke splnění účelů, pro které byly tyto údaje shromážděny, včetně účelu splnění jakýchkoli právních, účetních nebo vykazovacích požadavků.
Vaše zdravotní údaje, které shromažďujeme při online testu sluchu v případě, že jste požádali o zaslání výsledků prostřednictvím e-mailu, budou odstraněny ihned poté, co byl e-mail odeslán na adresu, kterou jste zadali. Společnost Widex nikdy neposkytne výsledky on-line testu sluchu nikomu jinému než vám.
Když aktivně vyjádříte zájem o výrobky nebo služby Widex (např. požadujete-li, aby vás kontaktoval odborník na péči o sluch, nebo se přihlásíte k odběru zpravodaje), můžeme používat a uchovávat vaše osobní údaje pro účely přímého marketingu. Můžete nás však kdykoli požádat o zastavení odesílání takových sdělení nebo se odhlásit z našich distribučních seznamů. V takových případech vám přestaneme zasílat marketingová sdělení a okamžitě odstraníme vaše kontaktní údaje, pokud je nebudeme potřebovat pro naplnění smlouvy s vámi na poskytnutí některé z našich služeb.
Všechny ostatní osobní údaje získané na našich webových stránkách uchováváme maximálně tři měsíce, abychom mohli zajistit zpracování vašich požadavků a sledovat fungování našich webových stránek.
Požadovat přístup ke svým osobním údajům. To vám umožňuje získat podrobné informace o zpracování vašich osobních údajů a kopii osobních údajů, které o vás máme.
Požadovat opravu osobních údajů, které o vás máme, pokud jsou tyto informace neúplné nebo nepřesné.
Požadovat vymazání vašich osobních údajů v případě, že neexistuje žádný dobrý důvod, abychom pokračovali v jejich zpracování. Máte také právo požádat nás o vymazání či odstranění svých osobních údajů v případech, kdy nesouhlasíte s jejich zpracováním (viz níže).
Vyjádřit nesouhlas se zpracováním svých osobních údajů v případech, kdy se spoléháme na oprávněný zájem (náš i případné třetí strany) a vy se domníváte, že v této konkrétní situaci není naše použití vašich údajů odůvodněné. V takových případech přestaneme zpracovávat vaše osobní údaje, pokud nemáme vážný a legitimní důvod, abychom v jejich zpracování pokračovali. Můžete kdykoli vyjádřit nesouhlas s naším používáním vašich osobních údajů pro účely přímého marketingu.
Požadovat omezení zpracování svých osobních údajů. Můžete nás požádat o pozastavení zpracování vašich osobních údajů, zatímco budeme rozhodovat o tom, zda existují důvody k opravě nebo odstranění dat, nebo si budete přát, abychom nadále uchovávali vaše data, která by měla být odstraněna.
Požadovat převod svých osobních údajů jiné smluvní straně, za předpokladu, že zpracování dat je automatizované. Máte právo obdržet kopii dat, která jste poskytli, v čitelné podobě (také známé jako přenositelnost dat).
Pokud chcete uplatnit jedno či více z výše uvedených práv, pak nás prosím kontaktujte e-mailem na [email protected] nebo nás kontaktujte zasláním dopisu na adresu: Widex AS, Nymøllevej 6, DK - 3450 Lynge Att. GDPM
JAK VÁS BUDEME INFORMOVAT O ZMĚNÁCH TOHOTO OZNÁMENÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Toto oznámení o ochraně osobních údajů můžeme čas od času aktualizovat. Pokud se tak stane, zveřejníme jeho aktualizovanou verzi na této stránce.
JAK KONTAKTOVAT SPOLEČNOST WIDEX V PŘÍPADĚ DOTAZŮ
Pokud máte jakékoli dotazy týkající se tohoto oznámení o ochraně osobních údajů, obraťte se na pověřenou osobu pro ochranu osobních údajů ve společnosti Widex na adrese [email protected]
Máte také právo podat stížnost u vedoucího orgánu dozoru nad společností Widex, Datatilsynet v Dánsku, nebo u vašeho místního dozorového úřadu pověřeného ochranou osobních údajů.
E-mail: [email protected] |
https://www.kr-vysocina.cz/zapis-ze-zasedani-rady-kraje-vysocina-c-22-2004/d-701134 | 2020-03-31T10:15:01 | [
" zákona č. 1",
" § 3299",
" § 3122",
" zákona č. 1",
" § 4",
" zákona č. 1",
" § 10",
" § 2199",
" § 6409",
" § 3636",
" § 2399",
" § 6409",
" § 3319",
" § 6409",
" § 3315",
" § 3315",
" § 3315",
" § 6409",
" § 59",
" zákona č. 129"
] | Zápis ze zasedání Rady kraje Vysočina č. 22/2004 | Kraj Vysočina
Zápis ze zasedání Rady kraje Vysočina č. 22/2004
Zápis ze zasedání rady kraje č. 22/2004, které se konalo dne 22. června 2004 v zasedací místnosti Rady kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava
1. Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 21/2004
Přítomno 7 členů rady – viz prezenční listina ze dne 22. 6. 2004.
Zasedání rady kraje zahájil F. Dohnal a omluvil neúčast P. Pospíchala a M. Černé. Do programu jednání navrhl zařazení bodu 48) Smlouva o dotaci ze SFŽP pro Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina a bodu 49) Veřejná zakázka na stavbu „II/360 obchvat obce Oslavičky, okr. Třebíč“ – výběr zhotovitele stavby. Z časových důvodů a pro nepřítomnost příslušného odvětvového člena rady kraje byl odložen bod 47. Rada kraje vznesené návrhy akceptovala a přijala upravený program jednání.
Zahájení, připomínky k zápisu ze zasedání č. 21/2004
Návrh na jmenování ředitele Střední odborné školy, Středního odborného učiliště a Odborného učiliště, Třešť, K Valše 38, na základě výsledku konkurzního řízení
Zřízení Rady školy Gymnázia, Vyšší odborné školy a Integrované střední školy, Ledeč nad Sázavou, Husovo nám. 1
Návrh na jmenování ředitele Střední průmyslové školy, Jihlava, tř. Legionářů 3, na základě výsledku konkurzního řízení
Návrh na odvolání a jmenování ředitele Gymnázia, Pacov, Hronova 1079, na základě výsledku konkurzního řízení
Návrh na odvolání a jmenování ředitele Gymnázia, Pelhřimov, Jirsíkova 244, na základě výsledku konkurzního řízení
Návrh na jmenování ředitele Středního odborného učiliště technického, Chotěboř, Žižkova 1501, na základě výsledku konkurzního řízení
Návrh na jmenování ředitele Střední průmyslové školy technické a Středního odborného učiliště technického, Třebíč, Manželů Curieových 734, na základě konkurzního řízení
Návrh na jmenování ředitele Střední odborné školy technické, Středního odborného učiliště a Učiliště, Jihlava, Polenská 2, na základě výsledku konkurzního řízení
Návrh na jmenování ředitele Obchodní akademie, Pelhřimov, Jirsíkova 875, na základě konkurzního řízení
Příspěvek na úhradu nákladů spojených s poskytováním základů vzdělání v základních uměleckých školách
Dofinancování evropského projektu
Metodika dofinancování evropských projektů v roce 2004
Změna závazných ukazatelů slučovaných organizací kapitoly Školství
Návrh na provedení rozpočtového opatření – SPŠT Jihlava
Stanovení platu ředitele Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště, Pelhřimov, Friedova 1469
Stanovení platu ředitele Střední odborné školy a Středního odborného učiliště zemědělského a technického a Učiliště, Humpolec, Školní 764
Změna výše mzdy ředitelů některých organizací na úseku školství, odměňujících podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
Stanovení výše příplatku za vedení ředitelům příspěvkových organizací, u nichž dojde dnem 1. 7. 2004 ke sloučení
Návrh osobních příplatků ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem Vysočina
Návrh na uložení opatření na základě vykonaných kontrol
Návrh Smlouvy o sdružení za účelem realizace projektu „Strategické řízení municipalit ČR k udržitelnému rozvoji“
Průběžné vyúčtování sběru projektových záměrů - VI
FOND VYSOČINY – Grantový program INTEGRACE APLIKAČNÍHO VYBAVENÍ ISVS
Provedení rozpočtového opatření – Povodňový plán kraje Vysočina
Realizace pilotního projektu „Poznávací cesty po Vysočině“
Návrh na změnu schváleného rozpočtu kraje na rok 2004
Poskytnutí finančních prostředků na rozvoj IT organizacím zřizovaným krajem Vysočina
Stanovení platu řediteli Nemocnice Pelhřimov, příspěvkové organizace
Výběrové řízení na ředitele Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace a Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizace
Stanovení platu řediteli Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace
Vyhodnocení činnosti krizového managera v Nemocnici Jihlava
Stanovení platu řediteli Domova důchodců Velký Újezd, příspěvkové organizace
Dodatky ke smlouvám o nájmu movitých věcí Nemocnici Nové Město na Moravě a Nemocnici Pelhřimov
Výsledek hospodaření slučovaných organizací kapitoly Školství
Oprava silnice II/152 Jemnice - Lhotice
Oprava silnice II/407 hranice okresu Jihlava – Stará Říše
Stavba chodníku v k. ú. a obci Nové Veselí
Veřejná zakázka na stavbu „II/112, III/40610 Telč, ulice Slavíčkova, Staňkova, Masarykova - rekonstrukce“ – výběr zhotovitele stavby
Návrh na provedení rozpočtového opatření SFDI
Návrh na změnu Přílohy Rozpočtu, přílohy D2: Opravy silnic a mostů z příspěvku SFDI realizované organizacemi SÚS v roce 2004, souvislé opravy silnic II. a III. třídy a mostů - odloženo
Smlouva o dotaci ze SFŽP pro Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina
Veřejná zakázka na stavbu „II/360 obchvat obce Oslavičky, okr. Třebíč“ – výběr zhotovitele stavby
K zápisu ze zasedání rady kraje č. 21/2004 nebyly vzneseny žádné připomínky.
2. Návrh na jmenování ředitele Střední odborné školy, Středního odborného učiliště a Odborného učiliště, Třešť, K Valše 38, na základě výsledku konkurzního řízení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s výsledky konkurzního řízení a požádal o jmenování ředitele Střední odborné školy, Středního odborného učiliště a Odborného učiliště, Třešť. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0799/22/2004/RK
na základě konkurzního řízení Mgr. Františka Pospíchala z funkce ředitele Střední odborné školy, Středního odborného učiliště a Odborného učiliště, Třešť, K Valše 38, s účinností od 1. 9. 2004 a
Mgr. Františka Pospíchala do funkce ředitele Střední odborné školy, Středního odborného učiliště a Odborného učiliště, Třešť, K Valše 38, s účinností od 1. 9. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-02
3. Zřízení Rady školy Gymnázia, Vyšší odborné školy a Integrované střední školy, Ledeč nad Sázavou, Husovo nám. 1
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh na zřízení Rady školy Gymnázia, Vyšší odborné školy a Integrované střední školy, Ledeč nad Sázavou. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0800/22/2004/RK
Radu školy Gymnázia, Vyšší odborné školy a Integrované střední školy, Ledeč nad Sázavou, Husovo nám. 1, dle materiálu RK-22-2004-03, př. 2 a vydává zřizovací listinu dle materiálu RK-22-2004-03, př. 1.
termín: červen-červenec 2004
Zdrojové materiály: RK-22-2004-03, RK-22-2004-03pr1, RK-22-2004-03pr2
4. Návrh na jmenování ředitele Střední průmyslové školy, Jihlava, tř. Legionářů 3, na základě výsledku konkurzního řízení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s výsledky konkurzního řízení a požádal o jmenování ředitele Střední průmyslové školy, Jihlava. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0801/22/2004/RK
na základě konkurzního řízení Ing. Miroslava Vítů z funkce ředitele Střední průmyslové školy, Jihlava, tř. Legionářů 3, s účinností od 1. 9. 2004 a
Ing. Miroslava Vítů do funkce ředitele Střední průmyslové školy, Jihlava, tř. Legionářů 3, s účinností od 1. 9. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-04
5. Návrh na odvolání a jmenování ředitele Gymnázia, Pacov, Hronova 1079, na základě výsledku konkurzního řízení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o výsledcích konkurzního řízení a požádal o jmenování ředitele Gymnázia, Pacov. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0802/22/2004/RK
Mgr. Františka Hofmana z funkce ředitele Gymnázia, Pacov, Hronova 1079, s účinností od 1. 9. 2004 na základě výsledku konkurzního řízení a
Mgr. Františka Hofmana do funkce ředitele Gymnázia, Padov, Hronova 1079, s účinností od 1. 9. 2004.
termín: červen - červenec 2004
Zdrojové materiály: RK-22-2004-05
6. Návrh na odvolání a jmenování ředitele Gymnázia, Pelhřimov, Jirsíkova 244, na základě výsledku konkurzního řízení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh na jmenování ředitele Gymnázia, Pelhřimov, na základě výsledku konkurzního řízení. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0803/22/2004/RK
Mgr. Stanislava Makovce z funkce ředitele Gymnázia, Pelhřimov, Jirsíkova 244, s účinností od 1. 9. 2004 na základě výsledku konkurzního řízení a
Mgr. Stanislava Makovce do funkce ředitele Gymnázia, Pelhřimov, Jirsíkova 244, s účinností od 1. 9. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-06
7. Návrh na jmenování ředitele Středního odborného učiliště technického, Chotěboř, Žižkova 1501, na základě výsledku konkurzního řízení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s výsledky konkurzního řízení a požádal o jmenování ředitele Středního odborného učiliště technického, Chotěboř. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0804/22/2004/RK
na základě konkurzního řízení Ing. Františka Hrušku z funkce ředitele Středního odborného učiliště technického, Chotěboř, Žižkova 1501, s účinností od 1. 9. 2004 a
Ing. Františka Hrušku do funkce ředitele Středního odborného učiliště technického, Chotěboř, Žižkova 1501, s účinností od 1. 9. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-07
8. Návrh na jmenování ředitele Střední průmyslové školy technické a Středního odborného učiliště technického, Třebíč, Manželů Curieových 734, na základě konkurzního řízení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, informoval radu kraje o výsledcích konkurzního řízení a požádal o jmenování ředitele Střední průmyslové školy technické a Středního odborného učiliště technického, Třebíč. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0805/22/2004/RK
na základě konkurzního řízení Ing. Miroslava Votinského z funkce ředitele Střední průmyslové školy technické a Středního odborného učiliště technického, Třebíč, Manželů Curieových 734, s účinností od 1. 9. 2004 a
Ing. Miroslava Votinského do funkce ředitele Střední průmyslové školy technické a Středního odborného učiliště technického, Třebíč, Manželů Curieových 734, s účinností od 1. 9. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-08
9. Návrh na jmenování ředitele Střední odborné školy technické, Středního odborného učiliště a Učiliště, Jihlava, Polenská 2, na základě výsledku konkurzního řízení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s výsledky konkurzního řízení a požádal o jmenování ředitele Střední odborné školy technické, Středního odborného učiliště a Učiliště, Jihlava. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0806/22/2004/RK
na základě konkurzního řízení Ing. Jaroslava Paula z funkce ředitele Střední odborné školy technické, Středního odborného učiliště a Učiliště, Jihlava, Polenská 2, s účinností od 1. 9. 2004 a
Ing. Jaroslava Paula do funkce ředitele Střední odborné školy technické, Středního odborného učiliště a Učiliště, Jihlava, Polenská 2, s účinností od 1. 9. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-09
10. Návrh na jmenování ředitele Obchodní akademie, Pelhřimov, Jirsíkova 875, na základě konkurzního řízení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh na jmenování ředitele Obchodní akademie, Pelhřimov, na základě výsledku konkurzního řízení. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0807/22/2004/RK
na základě konkurzního řízení Ing. Radoslava Kučeru z funkce ředitele Obchodní akademie, Pelhřimov, Jirsíkova 875 s účinností od 1. 9. 2004 a
Ing. Radoslava Kučeru do funkce ředitele Obchodní akademie, Pelhřimov, Jirsíkova 875 s účinností od 1. 9. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-10
11. Příspěvek na úhradu nákladů spojených s poskytováním základů vzdělání v základních uměleckých školách
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s předloženým návrhem stanovení výše příspěvku pro ZUŠ. Po krátké diskuzi rada kraje přijala upravený návrh usnesení.
Usnesení 0808/22/2004/RK
ředitele základních uměleckých škol rozhodnout:
· o stanovení příspěvku podle vyhlášky č. 292/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
· o částečném nebo úplném osvobození žáka od placení příspěvků.
odpovědnost: ředitelé základních uměleckých škol,odbor školství, mládeže a sportu
Zdrojové materiály: RK-22-2004-11
12. Dofinancování evropského projektu
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh rozpočtového opatření za účelem dofinancování projektu Seasons in Europe. Po krátké diskuzi rada kraje přijala upravený návrh usnesení.
Usnesení 0809/22/2004/RK
· přidělení finančních prostředků z kapitoly Školství, § 3299 Ostatní záležitosti vzdělávání Integrované střední škole obchodní, Jihlava, Havlíčkova 109, ve výši 52 tis. Kč;
· navýšení závazného ukazatele příspěvku na provoz Integrované střední školy obchodní Jihlava o finanční prostředky ve výši 52 tis. Kč za účelem dofinancování projektu Seasons in Europe.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-12, RK-22-2004-12pr1
13. Metodika dofinancování evropských projektů v roce 2004
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje ke schválení návrh Metodiky dofinancování evropských projektů v roce 2004. Po krátké diskuzi rada kraje přijala upravený návrh usnesení.
Usnesení 0810/22/2004/RK
Metodiku dofinancování evropských projektů v roce 2004 dle materiálu RK-22-2004-13, př. 1upr1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-13, RK-22-2004-13pr1
14. Změna závazných ukazatelů slučovaných organizací kapitoly Školství
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s předloženým návrhem rozpočtového opatření. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0811/22/2004/RK
· snížení příjmů rozpočtu kraje (pol. 2122 Odvody příspěvkových organizací) a výdajů rozpočtu kraje (kapitola Školství, § 3122 Střední odborné školy) o částku 197 tis. Kč;
· změnu závazných ukazatelů příspěvkových organizací zřizovaných krajem dle materiálu RK-22-2004-14, př. 1 a př. 2.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-14, RK-22-2004-14pr1, RK-22-2004-14pr2
15. Návrh na provedení rozpočtového opatření – SPŠT Jihlava
Usnesení 0812/22/2004/RK
· navýšení rozpočtu kapitoly Školství (§ 3122 Střední odborné školy) o částku 1 252 tis. Kč snížením položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje (§ 6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené) o tuto částku dle materiálu RK-22-2004-15;
· povýšení závazného ukazatele příspěvku na provoz u Střední průmyslové školy textilní Jihlava o částku 1 252 tis Kč za účelem vykrytí dlužné částky dodavatelům stavebních prací dle materiálu RK-22-2004-15.
odpovědnost: odbor školství, mládeže a sportu, odbor ekonomický, ředitel Střední průmyslové školy textilní Jihlava
Zdrojové materiály: RK-22-2004-15
16. Stanovení platu ředitele Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště, Pelhřimov, Friedova 1469
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, požádal radu kraje o stanovení platu ředitele Střední průmyslové školy a Středního odborného učiliště, Pelhřimov. Po krátké diskuzi rada kraje doporučila předkladateli odložit tento materiál z programu jednání a po jeho dopracování jej znovu předložit k projednání na jednom z příštích zasedání rady kraje. Z. Ludvík doporučení rady kraje akceptoval.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-16, RK-22-2004-16pr1
17. Stanovení platu ředitele Střední odborné školy a Středního odborného učiliště zemědělského a technického a Učiliště, Humpolec, Školní 764
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, požádal radu kraje o stanovení platu ředitele Střední odborné školy a Středního odborného učiliště zemědělského a technického a Učiliště, Humpolec. Po krátké diskuzi rada kraje doporučila předkladateli odložit tento materiál z programu jednání a po jeho dopracování jej znovu předložit k projednání na jednom z příštích zasedání rady kraje. Z. Ludvík doporučení rady kraje akceptoval.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-17, RK-22-2004-17pr1
18. Změna výše mzdy ředitelů některých organizací na úseku školství, odměňujících podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s předloženým materiálem. V průběhu jednání odešel V. Kodet. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0813/22/2004/RK
v souladu s § 4 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů, mzdu ředitele Plavecké školy Jihlava, Rošického 6, ředitele Plavecké školy Třebíč, Mládežnická 2 a ředitele Školního statku Třebíč, Račerovická 920, dle materiálu RK-22-2004-18, př. 1, s účinností od 1. 7. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-18, RK-22-2004-18pr1
19. Stanovení výše příplatku za vedení ředitelům příspěvkových organizací, u nichž dojde dnem 1. 7. 2004 ke sloučení
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, požádal radu kraje o stanovení výše příplatku za vedení ředitelům příspěvkových organizací, u nichž dojde dnem 1. 7. 2004 ke sloučení. Po krátké diskuzi rada kraje doporučila předkladateli odložit tento materiál z programu jednání a po jeho dopracování jej znovu předložit k projednání na jednom z příštích zasedání rady kraje. Z. Ludvík doporučení rady kraje akceptoval.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-19, RK-22-2004-19pr1 - 6
20. Mimořádné odměny ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem Vysočina
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu mimořádných odměn. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0814/22/2004/RK
v souladu se zněním § 10 nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, mimořádné odměny ředitelům škol a školských zařízení dle materiálu RK-22-2004-20, př. 1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-20, RK-22-2004-20pr1
21. Návrh osobních příplatků ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem Vysočina
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, předložil radě kraje návrh osobních příplatků ředitelům škol a školských zařízení zřizovaných krajem Vysočina. Po krátké diskuzi rada kraje doporučila předkladateli odložit tento materiál z programu jednání a po jeho dopracování jej znovu předložit k projednání na jednom z příštích zasedání rady kraje. Z. Ludvík doporučení rady kraje akceptoval.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-21, RK-22-2004-21pr1
22. Návrh na uložení opatření na základě vykonaných kontrol
Z. Ludvík, vedoucí odboru školství, mládeže a sportu, seznámil radu kraje s předloženým návrhem opatření. V průběhu jednání přišel V. Kodet. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0815/22/2004/RK
· Integrované střední škole podnikání a služeb, Havlíčkův Brod, Bratříků 851, úlevu z povinnosti odvodu do rozpočtu kraje ve výši 362,- Kč neoprávněně použitých prostředků;
· Střední průmyslové škole technické a Střednímu odbornému učilišti technickému, Třebíč, Manželů Curieových 734, úlevu z povinnosti odvodu do rozpočtu kraje ve výši 810,- Kč neoprávněně použitých prostředků;
· Dětskému domovu, Nová Ves u Chotěboře 1, úlevu z povinnosti odvodu do rozpočtu kraje ve výši 2 744,- Kč neoprávněně použitých prostředků a úlevu z povinnosti zaplatit penále ve výši 1 968,- Kč do rozpočtu kraje z důvodu neoprávněně použitých prostředků;
· Střednímu odbornému učilišti technickému, Chotěboř, Žižkova 1501, úlevu z povinnosti odvodu do rozpočtu kraje ve výši 1 812,- Kč neoprávněně použitých prostředků a úlevu z povinnosti zaplatit penále ve výši 1 075,- Kč do rozpočtu kraje z důvodu neoprávněně použitých prostředků;
· Domu dětí a mládeže Jihlava úlevu z povinnosti odvodu do rozpočtu kraje ve výši 11 363,50 Kč neoprávněně použitých prostředků a úlevu z povinnosti zaplatit penále ve výši 8 180,- Kč do rozpočtu kraje z důvodu neoprávněně použitých prostředků
· věcně příslušným odborům posoudit závažnost porušení rozpočtové kázně zjištěné kontrolním odborem a se souhlasem ekonomického odboru a kontrolního odboru na základě přijatých nápravných opatření případně rozhodnout o úlevě z povinnosti provést odvod neoprávněně použitých prostředků do rozpočtu kraje, včetně penále v případě, že porušení rozpočtové kázně nepřesáhne částku 20 000,- Kč;
· věcně příslušným odborům dvakrát ročně zpracovat zprávu o zjištěních týkajících se porušení rozpočtové kázně zřizovanými příspěvkovými organizacemi a o jejich řešení a předložit ji do rady kraje.
odpovědnost: věcně příslušné odbory, ekonomický odbor, odbor kontroly, ředitelé příspěvkových organizací
Zdrojové materiály: RK-22-2004-22
38. Výsledek hospodaření slučovaných organizací kapitoly Školství
Usnesení 0816/22/2004/RK
· navýšení rezervního fondu předávající organizace o vykázaný zlepšený výsledek hospodaření (zisk po zdanění) k 30. 6. 2004. Vyčíslení nárůstu finančních prostředků rezervního fondu ve výši zisku po zdanění bude součástí předávacího protokolu, kterým předávající organizace předá přejímající organizaci do jejího účetnictví práva a závazky;
· snížení zůstatku finančních fondů s výjimkou fondu kulturních a sociálních potřeb předávající organizace o vykázaný zhoršený hospodářský výsledek (ztrátu) k 30. 6. 2004. V případě nedostatku zdrojů těchto fondů bude o prostředky ve výši ztráty snížen u předávající organizace zůstatek majetkového fondu oběžných aktiv. Vyčíslení úbytku finančních prostředků fondů ve výši vykázané ztráty bude součástí předávacího protokolu, kterým předávající organizace předá přejímající organizaci do jejího účetnictví práva a závazky;
· u Střední odborné školy Telč zúčtování snížení stavu dlouhodobého majetku o pořizovací cenu technického zhodnocení u domu č. 2, nám. Zachariáše z Hradce 2, v Telči a snížení fondu dlouhodobého majetku o zůstatkovou cenu tohoto technického zhodnocení z důvodu změny vlastníka nemovitosti a nové úpravy nájemního vztahu.
odpovědnost: OŠMS, ředitelé slučovaných příspěvkových organizací
termín: červen, červenec 2004
Zdrojové materiály: RK-22-2004-38
23. Návrh Smlouvy o sdružení za účelem realizace projektu „Strategické řízení municipalit ČR k udržitelnému rozvoji“
M. Kršňáková, vedoucí oddělení regionálního rozvoje a P. Holý, pracovník oddělení regionálního rozvoje, předložili radě kraje ke schválení návrh Smlouvy o sdružení za účelem realizace projektu „Strategické řízení municipalit ČR k udržitelnému rozvoji“. Po rozsáhlé diskuzi rada kraje přijala upravený návrh usnesení.
Usnesení 0817/22/2004/RK
· uzavření Smlouvy o sdružení za účelem realizace projektu „Strategické řízení municipalit ČR k udržitelnému rozvoji [s důrazem na environmentální vzdělávání]“ mezi krajem Vysočina a Národní sítí zdravých měst ČR dle materiálu RK-22-2004-23, př. 2upr1;
· povýšení kapitoly Regionální rozvoj, § 2199 Záležitosti průmyslu, stavebnictví, obchodu a služeb j.n. o částku 120 tis. Kč za účelem zajištění finančního krytí na spolufinancování projektu „Strategické řízení municipalit ČR k udržitelnému rozvoji“snížením kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, položka Strategické a koncepční materiály, § 6409 Ostatní činnosti jinde nezařazené o tuto částku.
odpovědnost: Odbor regionálního rozvoje a odbor ekonomický Krajského úřadu kraje Vysočina
termín: průběžně při přípravě a během realizace projektu, nejpozději však do 30. 6. 2005
Zdrojové materiály: RK-22-2004-23, RK-22-2004-23pr1, RK-22-2004-23pr2
24. Průběžné vyúčtování sběru projektových záměrů - VI
M. Kršňáková, vedoucí oddělení regionálního rozvoje a P. Holý, pracovník oddělení regionálního rozvoje, předložili radě kraje další průběžné vyúčtování sběru projektových záměrů. V průběhu jednání odešla M. Matějková. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0818/22/2004/RK
vyplacení odměn za sběr projektových záměrů jednotlivým zpracovatelům projektových záměrů z kapitoly Regionální rozvoj, § 3636 – Územní rozvoj dle materiálu RK-22-2004-24, př. 1 a
Zdrojové materiály: RK-22-2004-24, RK-22-2004-24pr1
25. FOND VYSOČINY – Grantový program INTEGRACE APLIKAČNÍHO VYBAVENÍ ISVS
P. Pavlinec, vedoucí odboru informatiky a M. Rojková, pracovnice koncepčního oddělení, seznámili radu kraje s přeloženým návrhem grantového programu na podporu automatizace datové výměny mezi úřady s důrazem na zrychlení a optimalizaci procesů veřejné správy. Po krátké diskuzi rada kraje přijala upravený návrh usnesení.
Usnesení 0819/22/2004/RK
zastupitelstvu kraje vyhlásit grantový program „Integrace aplikačního vybavení ISVS“ dle materiálu RK-22-2004-25, př. 1upr1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-25, RK-22-2004-25pr1
26. Dohoda o vzájemné spolupráci - Vysočina - agrární sektor
I. Rohovský, P. Bureš, vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství a O. Kameníková, vedoucí oddělení zemědělství, předložili radě kraje ke schválení návrh Dohody o vzájemné spolupráci mezi krajem Vysočina a Krajskou agrární komorou Kraje Vysočina, Asociací soukromého zemědělství České republiky a Zemědělským svazem České republiky. V průběhu jednání odešel M. Vystrčil. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0820/22/2004/RK
Návrh Dohody o vzájemné spolupráci mezi krajem Vysočina a Krajskou agrární komorou Kraje Vysočina, Asociací soukromého zemědělství České republiky a Zemědělským svazem České republiky dle materiálu RK-22-2004 26, př. 1 a
Ivu Rohovskému zajistit realizaci podpisu Dohody o vzájemné spolupráci.
odpovědnost: Ivo Rohovský, OLVHZ
Zdrojové materiály: RK-22-2004-26, RK-22-2004-26pr1
27. Provedení rozpočtového opatření – Povodňový plán kraje Vysočina
I. Rohovský, P. Bureš, vedoucí odboru lesního a vodního hospodářství a zemědělství a I. Olšanová, pracovnice oddělení vodního hospodářství, seznámili radu kraje s předloženým návrhem rozpočtového opatření za účelem zajištění finančních prostředků k úhradě zakázky „Povodňový plán kraje Vysočina“. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0821/22/2004/RK
povýšení kapitoly Zemědělství, § 2399 – Ostatní záležitosti vodního hospodářství o částku 906 666,- Kč za účelem zajištění finančních prostředků k úhradě zakázky „Povodňový plán kraje Vysočina“ snížením kapitoly Rezerva a rozvoj kraje, položky Strategické a koncepční materiály, § 6409 – Ostatní činnosti jinde nezařazené o tuto částku.
termín: červen, září 2004
Zdrojové materiály: RK-22-2004-27
28. Realizace pilotního projektu „Poznávací cesty po Vysočině“
H. Kubíček, vedoucí odboru kultury a památkové péče, předložil radě kraje návrh rozpočtového opatření na zajištění první cesty pilotního projektu „Poznávací cesty po Vysočině“. V průběhu jednání odešel V. Kodet. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0822/22/2004/RK
· první cestu pilotního projektu „Poznávací cesty po Vysočině“ v termínu 30. 8. - 3. 9. 2004 dle materiálu RK-22-2004-28, př. 1;
· zvýšení kapitoly Kultura, § 3319 Ostatní záležitosti kultury snížením položky Péče o lidské zdroje a majetek kraje, § 6409 Ostatní činnosti j.n. o částku 73 000 Kč na realizaci první cesty dle materiálu RK-22-2004-28, př. 2;
odbor kultury a památkové péče zajištěním první cesty pilotního projektu „Poznávací cesty po Vysočině“ ve dnech 30. 8. – 3. 9. 2004 a
odboru kultury a památkové péče po realizaci první cesty informovat radu kraje o průběhu a výsledcích cesty.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-28, RK-22-2004-28pr1, RK-22-2004-28pr2
29. Návrh na změnu schváleného rozpočtu kraje na rok 2004
H. Kubíček, vedoucí odboru kultury a památkové péče, podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření na realizaci projektu „Zavedení integrovaného knihovního systému Clavius pro knihovnu Muzea Vysočiny Třebíč“. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0823/22/2004/RK
· zvýšení příjmové i výdajové části rozpočtu kraje na rok 2004 (kapitola Kultura, § 3315 – Činnosti muzeí a galerií, ORJ 4000) o účelovou neinvestiční dotaci z Ministerstva kultury ČR ve výši 70 tis. Kč pro Muzeum Vysočiny Třebíč, příspěvkovou organizaci;
· změnu závazného ukazatele příspěvku na provoz u Muzea Vysočiny Třebíč, příspěvkové organizace, pro rok 2004 o 70 tis. Kč na realizaci projektu „Zavedení integrovaného knihovního systému Clavius pro knihovnu Muzea Vysočiny Třebíč“.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-29
30. Návrh na změnu schváleného rozpočtu kraje na rok 2004
H. Kubíček, vedoucí odboru kultury a památkové péče, podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu rozpočtového opatření. V průběhu jednání přišli M. Vystrčil a V. Kodet. Po krátké diskuzi rada kraje přijala upravený návrh usnesení.
Usnesení 0824/22/2004/RK
· zvýšení příjmové i výdajové části rozpočtu kraje na rok 2004 (kapitola Kultura, § 3315 – Činnosti muzeí a galerií, ORJ 4000) o granty poskytnuté z rozpočtu města Havlíčkův Brod ve výši 300 tis. Kč pro Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod, příspěvkovou organizaci a Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě;
· změnu závazného ukazatele příspěvku na provoz u Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod, příspěvkové organizace, pro rok 2004 o 250 tis. Kč z grantových programů „Otakar Štáfl“ a „Kulturní léto“;
· změnu závazného ukazatele příspěvku na provoz u Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě pro rok 2004 o 50 tis. Kč z grantového programu „Prezentace města“ a
řediteli příspěvkové organizace:
· dodržovat „Zásady pro poskytování finančních prostředků na podporu neziskové kulturní a sportovní činnosti, zdravotní a sociální péče a ochrany a tvorby životního prostředí formou účelových dotací a grantů z rozpočtu města Havlíčkův Brod“;
· provést vyúčtování použitých prostředků na grant městu podle uvedených Zásad v termínech tam uvedených a jedno vyhotovení tohoto vyúčtování zaslat odvětvovému odboru;
· případné nevyčerpané finanční prostředky grantu poukázat ihned po předání vyúčtování grantu na účet kraje Vysočina jehož prostřednictvím budou tyto prostředky vráceny na účet města Havlíčkův Brod.
odpovědnost: odbor kultury a památkové péče, odbor ekonomický, ředitelé příspěvkových organizací
Zdrojové materiály: RK-22-2004-30
31. Poskytnutí finančních prostředků na rozvoj IT organizacím zřizovaným krajem Vysočina
H. Kubíček, vedoucí odboru kultury a památkové péče, seznámil radu kraje s předloženým návrhem rozpočtového opatření. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0825/22/2004/RK
· zvýšení kapitoly Kultura, § 3315 - Činnosti muzeí a galerií o neinvestiční finanční prostředky ve výši 20 tis. Kč pro Muzeum Vysočiny Jihlava a investiční finanční prostředky ve výši 300 tis. Kč pro Muzeum Vysočiny Jihlava a Pelhřimov při současném snížení § 6409 Ostatní činnosti j.n., položka Péče o lidské zdroje a majetek kraje o celkovou částku 320 tis. Kč;
· změnu závazného ukazatele investiční dotace o 120 tis. Kč u Muzea Vysočiny Jihlava, příspěvkové organizace, pro rok 2004 na rozvoj IT organizace;
· změnu závazného ukazatele příspěvku na provoz o 20 tis. Kč a investiční dotace o 180 tis. Kč u Muzea Vysočiny Pelhřimov, příspěvkové organizace, pro rok 2004 na rozvoj IT organizace;
· změnu čerpání investičního plánu na rok 2004 u Muzea Vysočiny Pelhřimov, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-22-2004-31, př. 1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-31, RK-22-2004-31pr1
32. Stanovení platu řediteli Nemocnice Pelhřimov, příspěvkové organizace
J. Bína, právník odboru sociálních věcí a zdravotnictví a S. Měrtlová, vedoucí oddělení zdravotní správy, požádali radu kraje o stanovení platu řediteli Nemocnice Pelhřimov. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0826/22/2004/RK
v souladu se zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů a s nařízením vlády České republiky č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, měsíční plat pro pana Ing. Pavla Hralu, ředitele Nemocnice Pelhřimov, příspěvkové organizace, podle materiálu RK-22-2004-32, př. 1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-32, RK-22-2004-32pr1
33. Výběrové řízení na ředitele Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace a Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizace
J. Bína, právník odboru sociálních věcí a zdravotnictví a S. Měrtlová, vedoucí oddělení zdravotní správy, seznámili radu kraje s výsledky výběrových řízení a s doporučením výběrových komisí ve věci jmenování ředitelů uvedených příspěvkových organizací. Rada kraje přijala návrhy usnesení.
Usnesení 0827/22/2004/RK
MUDr. Zdeňka Kadlece k 30. 6. 2004 z funkce ředitele Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace a
MUDr. Zdeňka Kadlece do funkce ředitele Nemocnice Nové Město na Moravě, příspěvkové organizace, s účinností od 1. 7. 2004.
termín: k datu jmenování ředitele, 31. 8. 2004
Zdrojové materiály: RK-22-2004-33
Usnesení 0828/22/2004/RK
Ing. Petra Mayera k 30. 6. 2004 z funkce ředitele Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizace;
Ing. Petra Mayera do funkce ředitele Nemocnice Třebíč, příspěvkové organizace, s účinností od 1. 7. 2004 a
odboru sociálních věcí a zdravotnictví ve spolupráci s odborem sekretariátu ředitele a krajského živnostenského úřadu zpracovat a do 31. 8. 2004 předložit radě návrh systému odměňování ředitelů nemocnic formou manažerských smluv.
34. Stanovení platu řediteli Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace
J. Bína, právník odboru sociálních věcí a zdravotnictví a S. Měrtlová, vedoucí oddělení zdravotní správy, požádali radu kraje o stanovení platu řediteli Nemocnice Jihlava. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0829/22/2004/RK
v souladu se zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů a s nařízením vlády České republiky č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, měsíční plat pro pana MUDr. Jiřího Madara, ředitele Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-22-2004-34, př. 1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-34, RK-22-2004-34pr1
35. Vyhodnocení činnosti krizového managera v Nemocnici Jihlava
J. Bína, právník odboru sociálních věcí a zdravotnictví a S. Měrtlová, vedoucí oddělení zdravotní správy, podali radě kraje doplňující informace k předloženému materiálu. V průběhu jednání odešel I. Rohovský. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0830/22/2004/RK
· výplatu odměny Ing. Pavlu Hralovi za splnění úkolu ekonomické stabilizace Nemocnice Jihlava, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-22-2004-35, př. 1;
· rozpočtové opatření u kapitoly Zdravotnictví dle materiálu RK-22-2004-35, př. 1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-35, RK-22-2004-35pr1
36. Stanovení platu řediteli Domova důchodců Velký Újezd, příspěvkové organizace
J. Bína, právník odboru sociálních věcí a zdravotnictví a S. Měrtlová, vedoucí oddělení zdravotní správy, požádali radu kraje o stanovení platu řediteli Domova důchodců Velký Újezd. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0831/22/2004/RK
v souladu se zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a s nařízením vlády České republiky č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, měsíční plat pro Ing. Jaroslava Pokorného, ředitele Domova důchodců Velký Újezd, příspěvkové organizace, dle materiálu RK-22-2004-36, př. 1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-36, RK-22-2004-36pr1
37. Dodatky ke smlouvám o nájmu movitých věcí Nemocnici Nové Město na Moravě a Nemocnici Pelhřimov
J. Bína, právník odboru sociálních věcí a zdravotnictví a S. Měrtlová, vedoucí oddělení zdravotní správy, předložili radě kraje ke schválení návrhy dodatků ke smlouvám o nájmu movitých věcí Nemocnici Nové Město na Moravě a Nemocnici Pelhřimov. V průběhu jednání přišel I. Rohovský. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0832/22/2004/RK
· uzavření Dodatku č. 1 ke Smlouvě o nájmu věcí movitých č. 1470/03 dle materiálu RK-22-2004-37, př. 1;
· uzavření Dodatku č. 1 ke Smlouvě o nájmu věcí movitých č. 1468/03 dle materiálu RK-22-2004-37, př. 2.
termín: přelom června a července 2004
Zdrojové materiály: RK-22-2004-37, RK-22-2004-37pr1, RK-22-2004-37pr2
39. Delegování zástupce zřizovatele do komise pro posouzení a hodnocení nabídek
Rada kraje byla seznámena s předloženým materiálem, delegovala zástupce zřizovatele a jeho náhradníka do komise pro posouzení a hodnocení nabídek uvedené veřejné zakázky a přijala návrh usnesení.
Usnesení 0833/22/2004/RK
Bc. Jiřího Vondráčka a Mgr. Hanu Motlovou jako zástupce zřizovatele a Vladimíra Dolejše a Ing. Ivanu Ševecovou jako náhradníky za zástupce zřizovatele do komise pro posouzení a hodnocení nabídek veřejné zakázky na „Rekonstrukci krytu vozovky silnice II/345 Nová Ves - Chotěboř“ v roce 2004 pro SÚS Havlíčkův Brod.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-39
40. Věcná břemena na majetku kraje Vysočina
Usnesení 0834/22/2004/RK
uzavření smluv o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene s budoucími oprávněnými na majetku kraje Vysočina pro pozemkové parcely a za podmínek dle materiálu RK-22-2004-40, př. 1.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-40, RK-22-2004-40pr1
43. Stavba chodníku v k. ú. a obci Nové Veselí
P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, informoval radu kraje o žádosti obce Nové Veselí o vyjádření souhlasu se stavbou chodníku na části pozemku kraje. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0835/22/2004/RK
se stavbou chodníku na pozemku par. č. 1564/1 v k. ú. Nové Veselí a obci Nové Veselí;
zveřejnění záměru darovat obci Nové Veselí chodníkem zastavěnou část pozemku par. č. 1564/1 v k. ú. Nové Veselí a obci Nové Veselí a
zastupitelstvu kraje schválit darování chodníkem zastavěné části pozemku par. č. 1564/1 v k. ú. Nové Veselí a obci Nové Veselí do vlastnictví obce Nové Veselí.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-43
44. Veřejná zakázka na stavbu „II/112, III/40610 Telč, ulice Slavíčkova, Staňkova, Masarykova - rekonstrukce“ – výběr zhotovitele stavby
P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s výsledky výběrového řízení a s doporučením komise pro posouzení a hodnocení nabídek zadat tuto veřejnou zakázku vybranému uchazeči. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0836/22/2004/RK
že nejvhodnější nabídkou podanou v obchodní veřejné soutěži na zhotovitele stavby „II/112, III/40610 Telč, ulice Slavíčkova, Staňkova, Masarykova - rekonstrukce“ je nabídka podaná uchazečem Strabag a. s. a
Zdrojové materiály: RK-22-2004-44
45. Návrh na provedení rozpočtového opatření SFDI
P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, seznámil radu kraje s předloženým návrhem žádosti o rozpočtového opatření SFDI na rok 2004 navýšením finančních prostředků na níže uvedenou akci. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0837/22/2004/RK
s podáním žádosti o provedení rozpočtového opatření SFDI na rok 2004 navýšením finančních prostředků ve výši 7 800 000,- Kč na akci „II/387 Koroužné-Švařec rekonstrukce“.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-45
46. Návrh na poskytnutí věcného daru
I. Rohovský podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu na poskytnutí věcného daru. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0838/22/2004/RK
v souladu s § 59 odst. 2 písm. f) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, s poskytnutím věcného daru – tří sad pohárů v maximální ceně 7000,- Kč, včetně DPH, pořadatelům Mistrovství republiky v autokrosu Velké Meziříčí.
termín: 9. 7. 2004
Zdrojové materiály: RK-22-2004-46, RK-22-2004-46pr1, RK-22-2004-46pr2
48. Smlouva o dotaci ze SFŽP pro Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina
I. Rohovský předložil radě kraje ke schválení návrh smlouvy o dotaci ze Státního fondu životního prostředí. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0839/22/2004/RK
Smlouvu č. 23100342 o poskytnutí finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky dle materiálu RK-22-2004-48, př. 1 a
odboru životního prostředí předložit smlouvu o dotaci ze SFŽP k podpisu hejtmana kraje do 29. 6. 2004.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-48, RK-22-2004-48pr1
41. Oprava silnice II/152 Jemnice - Lhotice
P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje záměr realizace projektu „II/152 Jemnice – křižovatka Lhotice, oprava krytu“. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0840/22/2004/RK
se záměrem realizace projektu „II/152 Jemnice – křižovatka Lhotice, oprava krytu“;
spolufinancování kraje Vysočina na realizaci projektu „II/152 Jemnice – křižovatka Lhotice, oprava krytu“ ve výši 25 % celkových nákladů stavby a
závazek úhrady provozních nákladů při provozu silnice II/152 Jemnice – křižovatka Lhotce.
odpovědnost: odbor majetkový, odbor dopravy a SH, odbor regionálního rozvoje
termín: dle termínů vyhlášených výzvou pro podání žádosti
Zdrojové materiály: RK-22-2004-41
42. Oprava silnice II/407 hranice okresu Jihlava – Stará Říše
P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, předložil radě kraje záměr realizace projektu „II/407 hranice okresu Jihlava – Stará Říše, oprava krytu“. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0841/22/2004/RK
se záměrem realizace projektu „II/407 hranice okresu Jihlava – Stará Říše, oprava krytu“;
spolufinancování kraje Vysočina na realizaci projektu „II/407 hranice okresu Jihlava – Stará Říše, oprava krytu“ ve výši 25 % celkových nákladů stavby a
závazek úhrady provozních nákladů při provozu silnice II/407 hranice okresu Jihlava – Stará Říše.
Zdrojové materiály: RK-22-2004-42
49. Veřejná zakázka na stavbu „II/360 obchvat obce Oslavičky, okr. Třebíč“ – výběr zhotovitele stavby
P. Kolář, vedoucí odboru majetkového, podal radě kraje doplňující informace k předloženému návrhu. V průběhu jednání odešla A. Štěrbová. Rada kraje přijala návrh usnesení.
Usnesení 0842/22/2004/RK
RNDr. Petru Pospíchalovi svolat další jednání komise pro posouzení a hodnocení nabídek ve veřejné soutěži na výběr zhotovitele stavby „II/360 obchvat obce Oslavičky, okres Třebíč“.
odpovědnost: RNDr. Petr Pospíchal, odbor majetkový
Zdrojové materiály: RK-22-2004-49
F. Dohnal ukončil zasedání rady kraje č. 22/2004 s tím, že další zasedání se bude konat dne 1. 7. 2004, v 9.00 hod. v zasedací místnosti Rady kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava.
Záznam pořízen na zasedání rady kraje č. 22/2004 dne 22. 6. 2004.
Zapsala: P. Pospíchalová, dne 22. 6. 2004 (zápis pořízen na základě záznamu).
Reagovat na dokument "Zápis ze zasedání Rady kraje Vysočina č. 22/2004" |
https://www.fulsoft.cz/sbirka-zakonu-online/162-1992-sb/?wa=www15i3%20psp | 2020-02-26T10:16:55 | [
" § 3",
" § 5",
" § 8",
" § 6",
" § 9",
" § 15",
" § 10",
" § 23"
] | 162/1992 Sb., Zákon Èeské národní rady o pùsobnosti orgánù Èeské republiky pøi provádìní zákona è. 403/1990 Sb., o zmírnìní následkù nìkterých majetkových køivd, ve znìní zákonù è. 458/1990 Sb., è. 528/1990 Sb. a è. 137/1991 Sb., ve znìní úèinném k 1.1.2006 | Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2020
Vrácení kupní ceny a úhrady za zøízení práva osobního u¾ívání pozemku
Uplatnìní nároku Èeské republiky na vydání vìci
162/1992 Sb., Zákon Èeské národní rady o pùsobnosti orgánù Èeské republiky pøi provádìní zákona è. 403/1990 Sb., o zmírnìní následkù nìkterých majetkových køivd, ve znìní zákonù è. 458/1990 Sb., è. 528/1990 Sb. a è. 137/1991 Sb., ve znìní úèinném k 1.1.2006 Garance
è. 162/1992 Sb.
ze dne 20. bøezna 1992
o pùsobnosti orgánù Èeské republiky, pøi provádìní zákona è. 403/1990 Sb., o zmírnìní následkù nìkterých majetkových køivd, ve znìní zákonù è. 458/1990 Sb., è. 528/1990 Sb. a è. 137/1991 Sb.
mìní § 3, § 5 a § 8, nové znìní § 6 a § 9
Ústøedním orgánem státní správy Èeské republiky, u nìho¾ se uplatòuje nárok podle § 15 odst. 1 zákona è. 403/1990 Sb., o zmírnìní následkù nìkterých majetkových køivd, ve znìní zákonù è. 458/1990 Sb., è. 528/1990 Sb. a è. 137/1991 Sb. (dále jen „zákon“), je ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci Èeské republiky (dále jen „ministerstvo“).
K uplatnìní nároku na vrácení kupní ceny a úhrady za zøízení práva osobního u¾ívání pozemku pøipojí povinná osoba1) doklad o vý¹i kupní ceny a úhrady za zøízení práva osobního u¾ívání pozemku a doklad o vydání vìci oprávnìné osobì.
(1) Pøi vyøizování uplatnìného nároku poskytují krajské úøady, obecní úøady, katastrální úøad a archivy ministerstvu potøebnou souèinnost.
(2) Orgány uvedené v odstavci 1 jsou povinny provést po¾adované ¹etøení a pøedlo¾it spisy stanovené v do¾ádání ministerstva. do¾ádání jsou povinny vyhovìt nejpozdìji do 30 dnù ode dne jeho doruèení, pokud ministerstvo nestanoví lhùtu del¹í.
Pro zaji¹tìní penì¾ní èástky, kterou je oprávnìná osoba povinná uhradit podle § 10 odst. 3 zákona, vázne na vydané vìci zástavní právo.
(1) Pro uplatnìní nároku Èeské republiky na vydání vìci podle § 23a zákona je pøíslu¹ný Úøad pro zastupování státu ve vìcech… |
https://rejstriky.finance.cz/firma-bytove-druzstvo-herman-47468220 | 2020-08-10T16:49:51 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 101"
] | Bytové družstvo HEŘMAN Heřmanův Městec IČO 47468220 kontakty (10.08.2020) | Finance.cz
Bytové družstvo HEŘMAN Heřmanův Městec IČO: 47468220
Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Bytové družstvo HEŘMAN, která sídlí v obci Heřmanův Městec a bylo jí přiděleno IČO 47468220.
Firma s názvem Bytové družstvo HEŘMAN se sídlem v obci Heřmanův Městec byla založena v roce 1992. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 8 osob.
Základní údaje o Bytové družstvo HEŘMAN IČO: 47468220
Krajský soud v Hradci Králové 8.12.1992
47468220
Bytové družstvo HEŘMAN
Družstvo 8.12.1992
počet členů kontrolní komise: 3 1.9.2014
Údaje o zřízení: Družstvo bylo založeno na ustavujíví členské schůzi dne 11.3.1992 8.12.1992
Zastupování a podepisování: Družstvo zastupuje navenek představenstvo jako jeho statutární orgán. Podepisování se děje tak, že k názvu družstva připojí svůj podpis vždy minimálně dva členové představenstva. 8.12.1992 - 8.12.1992
Základní jmění: Základní jmění družstva činí 75.000,-- Kč Základní členský vklad: 3.000,-- Kč 8.12.1992 - 8.12.1992
Aktuální kontaktní údaje Bytové družstvo HEŘMAN
Kontakty na Bytové družstvo HEŘMAN IČO: 47468220
Heřmanského 732 , Heřmanův Městec 538 03 24.10.2016
Heřmanského 732 , Heřmanův Městec 538 03 25.3.2003 - 24.10.2016
8.12.1992 - 25.3.2003
Heřmanského 732, Heřmanův Městec 538 03
Obory činností Bytové družstvo HEŘMAN IČO: 47468220
Správa a údržba bytových a nebytových prostor 8.12.1992
Vedení firmy Bytové družstvo HEŘMAN IČO: 47468220
Způsob jednání jménem družstva: Jménem družstva jedná navenek vždy předseda představenstva nebo místopředseda představenstva. Za družstvo se podepisují vždy dva členové představenstva společně tak, že k firmě družstva připojí své vlastnoruční podpisy. 25.3.2003
Zastupování a podepisování: Družstvo zastupuje navenek představenstvo jako jeho statutární orgán. Podepisování se děje tak, že k názvu družstva připojí svůj podpis vždy minimálně dva členové představenstva. 8.12.1992 - 25.3.2003
Ing. Hana Hořínková 29.5.2019
Ing. Blanka Vrbová 29.5.2019
Sokolská 670, Heřmanův Městec 538 03
Robert Musílek 29.5.2019
Miloš Minařík 8.12.1992 - 25.3.2003
Jiří Blažek 8.12.1992 - 25.3.2003
Ing. Josef Diessl 8.12.1992 - 25.3.2003
Jednatel družstva
Jiří Blažek 25.3.2003 - 8.7.2004
do 4.3.2004
Ing. Josef Diessl 25.3.2003 - 8.7.2004
Miloš Minařík 25.3.2003 - 8.7.2004
Jiří Blažek 8.7.2004 - 2.5.2006
od 4.3.2004 do 9.3.2006
od 4.3.2004 do 9.3.2009
Ing. Blanka Vrbová 8.7.2004 - 2.5.2006
Mgr. David Hainall 8.7.2004 - 2.5.2006
Jiří Blažek 2.5.2006 - 10.7.2007
od 9.3.2006 do 14.3.2007
Ing. Blanka Vrbová 2.5.2006 - 10.7.2007
Robert Musílek 2.5.2006 - 10.7.2007
Ing. Blanka Vrbová 10.7.2007 - 16.5.2008
od 14.3.2007 do 20.3.2008
Robert Musílek 10.7.2007 - 16.5.2008
Bc. Andrej Dvořák 10.7.2007 - 16.5.2008
Ing. Blanka Vrbová 16.5.2008 - 1.9.2014
Robert Musílek 16.5.2008 - 1.9.2014
Jiří Blažek 16.5.2008 - 1.9.2014
Ing. Blanka Vrbová 1.9.2014 - 29.5.2019
od 20.3.2008 do 28.2.2019
Robert Musílek 1.9.2014 - 29.5.2019
Jiří Blažek 1.9.2014 - 29.5.2019
Jiří Blažek 29.5.2019 - 29.5.2019
od 28.2.2019 do 28.2.2019
Sbírka Listin Bytové družstvo HEŘMAN IČO: 47468220
Dr 216/SL 9 účetní závěrka [2014] el Krajský soud v Hradci Králové 27.3.2015 28.4.2015 30.4.2015 7
Dr 216/SL 7 účetní závěrka [2013] el. Krajský soud v Hradci Králové 27.3.2014 3.4.2014 4.4.2014 7
Dr 216/SL 6 účetní závěrka [2012] el. Krajský soud v Hradci Králové 29.7.2013 26.8.2013 4.9.2013 4
Dr 216/SL 5 rozhod. o statut. orgánu, ostatní, podpisové vzory Krajský soud v Hradci Králové 22.4.2008 22.4.2008 7
Dr 216/SL 4 rozhod. o statut. orgánu, ostatní, podpisové vzory Krajský soud v Hradci Králové 14.3.2007 4.7.2007 4.7.2007 8
Dr 216/SL 3 rozhod. o statut. orgánu, podpisové vzory Krajský soud v Hradci Králové 9.3.2006 27.4.2006 27.4.2006 7
Dr 216/SL 2 rozhod. o statut. orgánu, ostatní, podpisové vzory Krajský soud v Hradci Králové 4.3.2004 6.4.2004 6.4.2004 10
Dr 216/SL 1 notářský zápis, souhlas druhého manžela, podpisové vzory Krajský soud v Hradci Králové 3.6.2002 14.8.2002 14.8.2002 25
Hodnocení Bytové družstvo HEŘMAN
Výpis dat pro firmu Bytové družstvo HEŘMAN obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů.
výpis firmy Bytové družstvo HEŘMAN, 47468220 na obchodním rejstříku
Bytové družstvo Čimická 2468, bytové družstvo - 28501683 - Praha , Čimická 1021/2 |
https://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-14425.html | 2020-08-05T19:56:06 | [
" § 112",
" zákona č. 137",
" § 120",
" § 21",
" § 120",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" § 120",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" § 120",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" § 120",
" zákona č. 137",
" § 21",
" § 21",
" § 120",
" zákona č. 137",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 120",
" zákona č. 137",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 120",
" zákona č. 137",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 120",
" zákona č. 137",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 112",
" zákona č. 137",
" § 89",
" § 92",
" § 21",
" § 21",
" § 116",
" § 46",
" zákona č. 500",
" § 21",
" § 120",
" § 116",
" § 46",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 89",
" § 92",
" § 120",
" § 116",
" § 46",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 89",
" § 92",
" § 120",
" § 116",
" § 46",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 89",
" § 92",
" § 120",
" § 6",
" zákona č. 500",
" § 36",
" § 36",
" § 36",
" § 112",
" § 120",
" § 21",
" § 120",
" § 89",
" § 92",
" § 3",
" § 3",
" § 3",
" § 3",
" § 3",
" čl. 3",
" čl. 3",
" § 21",
" § 21",
" § 22",
" § 56",
" § 89",
" § 120",
" soud ",
" § 120",
" § 120",
" § 21",
" § 21",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 120",
" § 120",
" § 120",
" § 120",
" soud ",
" § 120",
" § 120",
" soud ",
" § 120",
" čl. 10",
" § 120",
" § 89",
" § 92",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 120",
" § 89",
" § 92",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 89",
" § 92",
" čl. 10",
" čl. 10",
" § 120",
" § 89",
" § 92",
" § 120",
" § 120",
" čl. 40",
" čl. 40",
" § 121",
" čl. 40",
" § 121",
" § 120",
" § 120",
" § 120",
" § 120",
" § 120",
" § 121",
" § 121"
] | číslo jednací: S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-45446/2015/513/JLí
Č. j.: ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-45446/2015/513/JLí Brno: 18. prosince 2015
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve společném správním řízení sp. zn. S0548,0549,0550,0551/2015/VZ zahájeném z moci úřední dne 31.8.2015, jehož účastníkem je
centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, při uzavření dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, tím, že veřejnou zakázku na služby poskytované podle přílohy dodatku č. 1 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“, ve které bylo mj. v tabulce specifikováno pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 cit. zákona,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, při uzavření dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 zákona v návaznosti na § 92 odst. 5 zákona, když provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, neboť v příloze dodatku č. 2 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ nově stanovil: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“,
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, při uzavření dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 zákona v návaznosti na § 92 odst. 5 zákona, když provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, neboť v příloze dodatku č. 3 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ nově stanovil: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“ a
ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, při uzavření dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 zákona v návaznosti na § 92 odst. 5 zákona, když provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, neboť v příloze dodatku č. 4 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ nově stanovil: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“,
Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 citovaného zákona, když dne 19.9.2011 s Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, uzavřel dodatek č. 1 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011, která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 Praha 10, na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008, mezi centrálním zadavatelem a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509, a když veřejnou zakázku na služby poskytované podle přílohy dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“, které byly specifikovány pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“, nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 citovaného zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 1 s dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha.
Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 citovaného zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 2 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uzavřené dne 27.5.2011 mezi centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, pro – na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, provedl podstatné změny v ujednání o smluvních pokutách „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“ stanoveném v čl. 10.1 rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft uzavřené dne 1.12.2008 mezi centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, když v příloze dodatku č. 2 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uvedl: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 2 s dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha.
Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 citovaného zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uzavřené dne 27.5.2011 mezi centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, pro – na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, provedl podstatné změny v ujednání o smluvních pokutách „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“ stanoveném v čl. 10.1 rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft uzavřené dne 1.12.2008 mezi centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, když v příloze dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uvedl: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 3 s dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha.
Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 – se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 citovaného zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uzavřené dne 27.5.2011 mezi centrálním zadavatelem – Českou republikou – Ministerstvem vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, pro – na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 00 Praha 10, provedl podstatné změny v ujednání o smluvních pokutách „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“ stanoveném v čl. 10.1 rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft uzavřené dne 1.12.2008 mezi centrálním zadavatelem – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 a Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha, když v příloze dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 uvedl: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 10.11.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 4 s dodavatelem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí se podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, centrálnímu zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, ukládá pokuta ve výši 90 000 Kč (devadesát tisíc korun českých).
I. Uzavření dodatků č. 1, 2, 3 a 4 k prováděcí smlouvě č. 78/2011
1. Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „centrální zadavatel“) zahájil zadávací řízení „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Podle bodu 11.1.5) Oznámení o zakázce bylo předmětem veřejné zakázky uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft v multilicenčních programech Enterprise a Select a služeb subjektům veřejné správy. Na základě této rámcové smlouvy budou uzavírány prováděcí smlouvy, jejichž předmětem bude poskytování licencí ke konkrétním produktům a služeb dle aktuálních požadavků subjektů veřejné správy.
3. Dne 1.12.2008 centrální zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem Fujitsu Siemens Computers s.r.o. (nyní Fujitsu Technology Solutions s.r.o.), IČO 26115310, se sídlem V Parku 2336/22, 148 00 Praha (dále jen „vybraný uchazeč“), rámcovou smlouvu, čímž bylo ukončeno zadávací řízení. K rámcové smlouvě byl uzavřen dne 17.12.2008 dodatek č. 1 a dne 9.2.2011 dodatek č. 2.
4. Dne 27.5.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem Prováděcí smlouvu č. 78/2011 ze dne 27.5.2011 (dále jen „prováděcí smlouva“), jejímž předmětem byl požadavek centrálního zadavatele na poskytnutí licencí a služeb podle požadavků zadavatele, na jehož účet byla prováděcí smlouva uzavřena, a závazek vybraného uchazeče tyto licence a služby zadavateli poskytnout, a to v souladu s podmínkami prováděcí smlouvy a rámcové smlouvy.
5. Centrální zadavatel uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 1 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze nadepsané „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ bylo mj. uvedeno „detailní specifikace a popis služeb uvedených v Příloze č. 2 rámcové smlouvy a blíže specifikovaných jako Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací 1. kategorie pro Státní ústav pro kontrolu léčiv“ a v tabulce specifikováno pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ s cenou 3 378 008 Kč bez DPH (4 053 609,60 Kč včetně DPH) a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“ s cenou 2 536 792 Kč bez DPH (3 044 150,40 Kč včetně DPH).
6. Centrální zadavatel uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 2 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“
7. Centrální zadavatel uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“
8. Centrální zadavatel uzavřel dne 10.11.2011 dodatek č. 4 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“
II. Postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před zahájením správních řízení
9. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) příslušný k výkonu dohledu nad postupem zadavatele při zadávání veřejných zakázek a soutěži o návrh, obdržel podněty sp. zn. P1217/2014/VZ a sp. zn. P480/2015 týkající se postupu centrálního zadavatele – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 (dále jen „centrální zadavatel“) – při uzavření dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k Prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011 (dále jen „prováděcí smlouva“), která byla uzavřena na účet zadavatele – Česká republika – Státní ústav pro kontrolu léčiv, IČO 00023817, se sídlem Šrobárova 49/48, 100 Praha 10 (dále jen „zadavatel“), na základě „Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ uzavřené dne 1.12.2008 (dále jen „rámcová smlouva“), mezi centrálním zadavatelem a vybraným uchazečem, v zadávacím řízení zahájeném dne 17.10.2008 uveřejněním oznámení o zakázce „Uzavření rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft“ v Informačním systému o veřejných zakázkách pod evidenčním číslem zakázky 60023690, v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněném dne 21.10.2008 pod ev. č. 2008/S204-271509.
10. V podnětu sp. zn. P1217/2014/VZ je vyslovena pochybnost, zda zadavatel dodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 citovaného zákona, když uzavřením dodatků č. 1 – 4 k prováděcí smlouvě provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě; proto Úřad zahájil správní řízení vedená pod sp. zn. S549/2015/VZ, S550/2015/VZ a S551/2015/VZ.
11. V podnětu sp. zn. P480/2015/VZ je vyslovena pochybnost, zda zadavatel dodržel postup stanovený v § 21 zákona, když veřejnou zakázku na služby poskytované podle přílohy dodatku č. 1 prováděcí smlouvy „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“, k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“, nezadal některou z v úvahu připadajících forem zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona; proto Úřad zahájil správní řízení vedené pod sp. zn. S548/2015/VZ.
III. Správní řízení sp. zn. S548/2015/VZ
12. Správní řízení sp. zn. S548/2015/VZ se týká dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě, který dne 19.9.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem (dále jen „dodatek č. 1“). Toto správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 116 zákona centrální zadavatel, bylo podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) zahájeno dnem 31.8.2015, kdy centrální zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel.
13. K dodatku č. 1 Úřad uvádí, že předmětem rámcové smlouvy a tedy i navazující prováděcí smlouvy byly služby a licence k produktům Microsoft. Vzhledem k tomu, že centrální zadavatel uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 1 k prováděcí smlouvě, v jehož příloze nadepsané „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ bylo mj. uvedeno „detailní specifikace a popis služeb uvedených v Příloze č. 2 rámcové smlouvy a blíže specifikovaných jako Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací 1. kategorie pro Státní ústav pro kontrolu léčiv“ a v tabulce specifikováno pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ s cenou 3 378 008 Kč bez DPH (4 053 609,60 Kč včetně DPH) a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“ s cenou 2 536 792 Kč bez DPH (3 044 150,40 Kč včetně DPH), získal Úřad pochybnosti, zda centrální zadavatel nerozšířil předmět plnění vymezený prováděcí smlouvou uzavřenou na základě rámcové smlouvy o nové služby, aniž by příslušné plnění zadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona a zda tímto postupem nespáchal správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když na výše uvedená plnění uzavřel s vybraným uchazečem dodatek č. 1.
IV. Správní řízení sp. zn. S549/2015/VZ
14. Správní řízení sp. zn. S549/2015/VZ se týká dodatku č. 2 k prováděcí smlouvě, který dne 19.9.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem (dále jen „dodatek č. 2“). Toto správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 116 zákona centrální zadavatel, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem 31.8.2015, kdy centrální zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel.
15. Úřad uvádí, že podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“
16. V příloze dodatku č. 2 je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“
17. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 2 jsou odlišné. V dodatku č. 2 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty. Úřad tedy získal pochybnosti, zda centrální zadavatel výše popsanou změnou v ujednáních o smluvních pokutách neučinil v rozporu s § 89 odst. 8 zákona a § 92 odst. 5 zákona a zda se tak nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
V. Správní řízení sp. zn. S550/2015/VZ
18. Správní řízení sp. zn. S550/2015/VZ se týká dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě, který dne 19.9.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem (dále jen „dodatek č. 3“). Toto správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 116 zákona centrální zadavatel, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem 31.8.2015, kdy centrální zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel.
19. Úřad uvádí, že podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“
20. V příloze dodatku č. 3 je stanoveno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“
21. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 3 jsou odlišné. V dodatku č. 3 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty. Úřad tedy získal pochybnosti, zda centrální zadavatel výše popsanou změnou v ujednáních o smluvních pokutách neučinil v rozporu s § 89 odst. 8 zákona a § 92 odst. 5 zákona a zda se tak nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
VI. Správní řízení sp. zn. S551/2015/VZ
22. Správní řízení sp. zn. S551/2015/VZ se týká dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě, který dne 10.11.2011 uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem (dále jen „dodatek č. 4“). Toto správní řízení, jehož jediným účastníkem je podle § 116 zákona centrální zadavatel, bylo podle § 46 odst. 1 správního řádu zahájeno dnem 31.8.2015, kdy centrální zadavatel oznámení o zahájení správního řízení obdržel.
23. Úřad uvádí, že podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“
24. V příloze dodatku č. 4 je stanoveno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“
25. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 4 jsou odlišné. V dodatku č. 4 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty. Úřad tedy získal pochybnosti, zda centrální zadavatel výše popsanou změnou v ujednáních o smluvních pokutách neučinil v rozporu s § 89 odst. 8 zákona a § 92 odst. 5 zákona a zda se tak nedopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
VII. Spojení správních řízení sp. zn. S548/2015/VZ, S549/2015/VZ, S550/2015/VZ, S551/2015/VZ a průběh řízení
26. V zájmu dodržení zásady uvedené v ustanovení § 6 odstavec 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle které správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a vzhledem k tomu, že předmětná zahájená správní řízení se týkají možného spáchání správního deliktu při zadávání souvisejících zakázek centrálním zadavatelem Úřad správní řízení vedená pod sp. zn. S0548/2015/VZ; S0549/2015/VZ; S0550/2015/VZ a S0551/2015/VZ usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-25311/2015/513/JLí ze dne 1.9.2015 spojil do společného řízení.
27. Protože rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, správní orgán si nemohl o posouzení těchto skutečností učinit odborný úsudek sám, nezbylo než usnesením ustanovit znalce. Usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-25343/2015/513/JLí ze dne 2.9.2015 Úřad ustanovil z oboru kybernetika, výpočetní technika, znalce – Ing. TONI KOLUCH, Ph.D., IČO 71731342, Herbenova 887/13, 400 01 Ústí nad Labem (dále jen „znalec“) – k vypracování písemného znaleckého posudku.
28. Úkolem znalce bylo zodpovězení otázky, která se váže k dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy mezi centrálním zadavatelem a vybraným uchazečem. K vypracování znaleckého posudku byla znalci stanovena lhůta do 5.10.2015.
29. Dopisem č.j. ÚOHS-S0548/2015/VZ-26090/2015/513/JLí ze dne 3.9.2015, který byl doručen dne 15.9.2015, zaslal Úřad znalci podklady pro vypracování znaleckého posudku.
30. Usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-26292/2015/513/JLí ze dne 4.9.2015 určil Úřad centrálnímu zadavateli lhůtu, ve které je podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Ve stanovené lhůtě se centrální zadavatel nevyjádřil.
31. Dopisem ze dne 5.10.2015 požádal znalec o prodloužení lhůty pro vypracování znaleckého posudku. Na základě této žádosti stanovil Úřad usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-32414/2015/513/JLí ze dne 12.10.2015 novou lhůtu pro vypracování znaleckého posudku, a to tak, že znalec byl povinen znalecký posudek odeslat Úřadu ve lhůtě do 15.10.2015.
32. Dopisem č.j. ÚOHS-S0548/2015/VZ-32430/2015/513/JLí ze dne 4.9.2015 informoval Úřad centrálního zadavatele o stanovení nové lhůty pro vypracování znaleckého posudku.
33. Dne 14.10.2015 byl znalecký posudek doručen Úřadu v elektronické podobě, dne 16.10.2015 v listinné podobě.
34. Usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-33934/2015/513/JLí ze dne 15.10.2015 stanovil Úřad centrálnímu zadavateli lhůtu sedm dnů ke sdělení cen, které byly v souvislosti s plněním dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k prováděcí smlouvě ke dni 31.8.2015 skutečně zaplaceny, a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
35. Dopisem č.j. ÚOHS-S0548/2015/VZ-34755/2015/513/JLí ze dne 21.10.2015 požádal Úřad znalce o doplnění znaleckého posudku.
36. Dopisem ze dne 21.10.2015 požádal centrální zadavatel o prodloužení lhůt stanovených v usnesení č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-33934/2015/513/JLí ze dne 15.10.2015 (viz bod č. 34 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
37. Dne 26.10.2015 byl Úřadu doručen doplněk znaleckého posudku v elektronické podobě, dne 6.11.2015 v listinné podobě.
38. Usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-36353/2015/513/JLí ze dne 27.10.2015 stanovil Úřad centrálnímu zadavateli na základě jeho žádosti ze dne 21.10.2015 nově lhůtu sedm dnů ke sdělení cen, které byly v souvislosti s plněním dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k prováděcí smlouvě ke dni 31.8.2015 skutečně zaplaceny, a lhůtu, ve které se podle § 36 odst. 3 správního řádu mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě ani později centrální zadavatel požadované informace nesdělil a ani se k řízení nevyjádřil.
39. Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že centrální zadavatel se uzavřením dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když veřejnou zakázku na poskytnutí služeb obsažených v dodatku č. 1 nezadal v některém z druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, a uzavřením dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 rovněž správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když v rozporu s § 89 odst. 8 a § 92 odst. 5 zákona provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K vymezení účastníka správních řízení
40. Z Dohody o centrálním zadávání uzavřené dne 3.5.2011 mezi centrálním zadavatelem a zadavatelem (dále jen „dohoda“) má Úřad za prokázané, že mezi těmito dvěma subjekty byla uzavřena písemná smlouva o centrálním zadávání ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, jejímž předmětem je závazek centrálního zadavatele provádět zadávací řízení a centrálně zadávat veřejné zakázky na účet zadavatele, a to na poskytování softwarových produktů Microsoft v rámci programů Microsoft Volume Licensing uvedených v usnesení vlády č. 799 ze dne 27.6.2008.
41. Na základě této dohody byla uzavřena na účet zadavatele prováděcí smlouva a její dodatky.
42. Podle § 3 odst. 1 zákona je centrálním zadavatelem veřejný zadavatel, který provádí centralizované zadávání, spočívající v tom, že (a) pro jiného zadavatele pořizuje dodávky či služby, jež jsou předmětem veřejných zakázek, které následně prodává jiným zadavatelům za cenu nikoliv vyšší, než za kterou byly dodávky či služby pořízeny, nebo (b) provádí zadávací řízení a zadává veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce na účet jiných zadavatelů. Před zahájením centralizovaného zadávání jsou zadavatelé a centrální zadavatel povinni uzavřít písemnou smlouvu, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti v souvislosti s centralizovaným zadáváním. Uzavřením písemné smlouvy vzniká centrálnímu zadavateli ve vztahu k dotčeným zadavatelům oprávnění provádět centralizované zadávání.
43. Podle § 3 odst. 3 zákona dojde-li při postupu podle odstavce 1 k porušení tohoto zákona, odpovídá za porušení zákona centrální zadavatel, ledaže k takovému porušení zákona došlo jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož či na jehož účet je centralizované zadávání prováděno.
44. Institut centralizovaného zadávání spočívá obecně v tom, že zadavatel pořizuje zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, aniž by sám podstupoval zadávací řízení. Zadávací řízení zde podstupuje centrální zadavatel s tím, že buď nakoupené dodávky či služby dále „přeprodá“ bez navýšení ceny zadavateli [postup dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona], nebo veřejnou zakázku na dodávky, služby či stavební práce přímo zadá na účet zadavatele [postup dle § 3 odst. 1 písm. b) zákona]. Právě uvedené znamená, že je to výlučně centrální zadavatel, který v průběhu centralizovaného zadávání vystupuje v zadávacím řízení v postavení zadavatele, tj. činí i veškerá rozhodnutí zadavateli náležející (např. rozhodnutí o vyloučení, o výběru nejvhodnější nabídky atd.). Předpokladem centralizovaného zadávání přitom je uzavření písemné smlouvy mezi zadavatelem a centrálním zadavatelem, v níž upraví svá vzájemná práva a povinnosti.
45. V obou formách centralizovaného zadávání je centrální zadavatel subjektem absolutně odpovědným za zákonnost centrálního zadávání. Liberačním důvodem z hlediska centrálního zadavatele je situace, kdy k porušení zákona dojde jednáním či opomenutím zadavatele, pro něhož je centralizované zadávání prováděno.
46. Se zřetelem na právě uvedené se tedy Úřad zabýval otázkou, zda k porušení zákona, resp. ke spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích I. až IV. tohoto rozhodnutí, nedošlo jednáním či opomenutím zadavatele. Vyšel přitom především ze skutečnosti, že jak rámcovou smlouvu, tak prováděcí smlouvu a dodatky uzavíral vždy centrální zadavatel, nebyl proto z pohledu jejich obsahu nikterak odkázán na informace poskytnuté mu zadavatelem.
47. Pokud tedy zadavatel podle dohody předkládal centrálnímu zadavateli další požadavky k prováděcí smlouvě, centrální zadavatel jakožto osoba odpovědná za zákonnost zadání veřejných zakázek měl autonomně posoudit, zda tyto požadavky věcně odpovídají prováděcí smlouvě. Nadto předkládání takových požadavků s ohledem na ustanovení čl. 3.3 dohody o centrálním zadávání nemá zjevně povahu jednání způsobilého založit deliktní odpovědnost zadavatele, neboť ten byl podle čl. 3.3 dohody o centrálním zadávání oprávněn centrálnímu zadavateli požadavky předkládat a projednat s centrálním zadavatelem, což centrálnímu zadavateli nepochybně umožňovalo, aby neoprávněné požadavky zadavatele neakceptoval.
48. Jednáním zadavatele, kterým by došlo k porušení zákona, nemůže být ani jeho podpis na předmětných smlouvách. Zadávací řízení je obecně ukončeno podpisem smlouvy, a tudíž s ohledem na skutečnost, že smlouvy (dodatky č. 1, č. 2, č. 3 a č. 4 k prováděcí smlouvě) v tomto případě uzavíral centrální zadavatel na účet zadavatele, nemůže mít podpis zadavatele na těchto smlouvách charakter jednání, kterým by došlo k porušení zákona, resp. k dokonání správního deliktu.
K výroku I. rozhodnutí – dodatek č. 1
49. Zákon v § 21 odst. 1 upravuje tyto druhy zadávacích řízení:
50. Podle § 21 odst. 2 zákona zadavatel může pro zadání veřejné zakázky použít otevřené řízení nebo užší řízení a za podmínek stanovených v § 22 a 23 zákona rovněž jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o veřejné zakázce, znalecký posudek
52. Dne 19.9.2011 centrální zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem k prováděcí smlouvě dodatek č. 1, v jehož příloze nadepsané „Rozšíření přílohy prováděcí smlouvy č. 78/2011“ bylo mj. uvedeno „detailní specifikace a popis služeb uvedených v Příloze č. 2 rámcové smlouvy a blíže specifikovaných jako Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací 1. Kategorie pro Státní ústav pro kontrolu léčiv“ a v tabulce specifikováno pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ s cenou 3 378 008 Kč bez DPH a 4 053 609,60 Kč včetně DPH a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“ s cenou 2 536 792 Kč bez DPH a 3 044 150,40 Kč včetně DPH.
53. V této souvislosti vyvstala otázka, zda se nejedná o plnění, které nelze podřadit pod rámcovou smlouvu. K posouzení této otázky, tj. zda centrální zadavatel nerozšířil předmět plnění vymezený prováděcí smlouvou uzavřenou na základě rámcové smlouvy o nové služby, bylo třeba odborných znalostí v oboru kybernetika, výpočetní technika, které úřední osoby nemají. Podle § 56 věty prvé správního řádu „závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a jestliže odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, správní orgán usnesením ustanoví znalce.“ Úřad proto ustanovil znalce k vypracování znaleckého posudku, aby mohl v uvedené věci rozhodnout.
54. Úkolem znalce bylo zodpovězení následujícího dotazu: „Odpovídá (nepřekračuje) plnění (poskytované služby) specifikované v dodatku č. 1 ze dne 19.1.2011 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011 plnění (poskytovaným službám) specifikovanému rámcovou smlouvou a jejími přílohami, zejména specifikaci a popisu služeb uvedených v příloze č. 2 rámcové smlouvy ze dne 1.12.2008 a blíže specifikovaných jako „pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“? Jestliže plnění specifikované v dodatku č. 1 odpovídá (nepřekračuje) plnění specifikované rámcovou smlouvou a jejími přílohami, uveďte konkrétně, pod které části rámcové smlouvy či jejích příloh jej lze podřadit; jestliže neodpovídá, svůj závěr odůvodněte.“
55. Znalec ve znaleckém posudku ze dne 12.10.2015 ve znění jeho doplňku ze dne 26.10.2015 (dále jen „znalecký posudek“ nebo „posudek“) uvádí, že centrální zadavatel v bodě 3.1 zadávací dokumentace (předmět veřejné zakázky) stanovil, že předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy na poskytnutí licencí k produktům Microsoft pro segment veřejné správy České Republiky v multilicenčních programech Microsoft Enterprise a Microsoft Select a na poskytování souvisejících služeb.
Rámcová smlouva stanovila základní podmínky, za kterých budou dodavatelem poskytovány licence k produktům Microsoft a související služby. Na základě rámcové smlouvy jsou pak zadavatelem na účet jednotlivých subjektů veřejné správy a podle jejich požadavků uzavírány prováděcí smlouvy na poskytování licencí a služeb ke konkrétním produktům Microsoft.
Rámcová smlouva mj. obsahovala
Přílohu č. 1 - Produkty Microsoft: software společnosti Microsoft licencovaný v Multilicenčních programech Enterprise a Select včetně uvedení slev.
Přílohu č. 2 - Služby Microsoft včetně základní cenové kalkulace.
V příloze č. 2 rámcové smlouvy byly uvedeny služby:
Premier Support - specifikované úrovněmi 1 -7 (Premier Foudation až Premier Ultimate) a následně finančně ohodnoceny
Reporting a spolupráce s Clearingovým Centrem
Nabídka doplňkového software
Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací.
Katalog služeb - zahrnuje služby vycházející z povinností LAR, z plnění Software Assurance a služby vycházející z provozu Help Desk. Ty jsou buď bezplatné, nebo přesně stanoveny v katalogovém listě dodávky licencí v programu Select a Enterprise Agreement.
Všechny „doplňkové služby“ byly nabízeny bezplatně až na službu „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“, která byla rozdělena do 5 kategorií a ty následně finančně ohodnoceny:
1) HW instalace a opravy PC a notebooků, bankovních systémů, Desktop periferií, SW instalace a údržba systémů Windows a produktů Microsoft (dále jen „první kategorie doplňkových služeb“)
2) HW a SW instalace a opravy Mid-range serverové platformy, Add On komponent (DLT, scannery, LAN), customizing MS SW
3) HW a SW instalace enterprise serverové platformy, instalace a administrace SW Reliant Unix, Solaris, instalace a konfigurace aktivních síťových komponent
4) HW a SW instalace a opravy Mission critical systémů, HW instalace a konfigurace storage, instalace databázových SW (Informix, Oracle), instalace a administrace oper. systému BS 2000, instalace a customizing aplikačního software
5) Systémová integrace, konzultační činnost, vedení projektů.
K rámcové smlouvě byla uzavřena prováděcí smlouva, jejímž předmětem bylo poskytnutí licencí a služeb podle požadavků centrálního zadavatele, na jehož účet byla prováděcí smlouva uzavírána a závazek dodavatele (vybraného uchazeče) tyto licence a služby poskytnout, a to v souladu s podmínkami prováděcí smlouvy a rámcové smlouvy. Vymezení licencí a služeb co do množství a/nebo rozsahu bylo uvedeno v jediné příloze prováděcí smlouvy. Podle znaleckého posudku samotná prováděcí smlouva plně respektuje ustanovení rámcové smlouvy.
K prováděcí smlouvě byl uzavřen dodatek č. 1, který se stal nedílnou součástí prováděcí smlouvy, jehož předmětem bylo rozšíření přílohy prováděcí smlouvy, které bylo blíže specifikováno v příloze dodatku č. 1.
Příloha dodatku č. 1 prováděcí smlouvy dodatečně specifikovala další doplňkové služby, které zařadila pod 1. kategorii doplňkové služby „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ uvedené v příloze č. 2 rámcové smlouvy.
Stanovená 1. kategorie (HW instalace a opravy PC a notebooků, bankovních systémů, Desktop periferií, SW instalace a údržba systémů Windows a produktů) byla doplněna o 2 další služby:
1) Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednavatele, cena 3 378 008 Kč bez DPH, 4 053 609,60 včetně DPH (dále jen „1. služba“),
1) Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správních agend objednavatele, cena 2 536 792 Kč, 3 044 150,40 včetně DPH (dále jen „2. služba“)
Celkem za obě dvě služby bylo vynaloženo 5 914 800 Kč bez DPH, 7 087 760 včetně DPH.
»Předmětem 1. služby bylo realizovat jednotlivé procesní kroky (činnosti) Dodavatele tak, aby stávající agendy Objednavatele (aplikace, resp. informační systémy) byly vzájemně integrovány, dokázaly navzájem mezi sebou efektivně komunikovat a sdílet data a společně využívaly nové komponenty infrastruktury na bázi nakupovaných produktů a služeb Microsoft.
Jednotlivé procesní kroky (činnosti) Dodavatele byly realizovány v logickém sledu, od zpracování analýzy současného stavu, definování hlavních dlouhodobých záměrů a cílů, přes tvorbu návrhu integračního řešení, samotné provedení aplikací a rozhraní až po analýzu dopadů a vytvoření metodik.
Sjednané časové období pro jednotlivé klíčové aktivity této služby bylo sjednáno podle harmonogramu od října roku 2011 do března roku 2013.
Předmětem 2. služby byla samotná fyzická implementace SW komponent a agend podle nastavené koncepce definované 1. službou, poskytovat průběžné konzultace a dohlížet na vlastní projektové kroky.
Implementace se měla týkat zejména následujících agend:
sběr dat od distributorů
hlášení závad jakosti LP, ZP, PLNP, NU a registrační důvody
zveřejňování číselníků a seznamu objednavatele
výměna dat mezi systémy objednavatele a webovým portálem objednavatele
hlášení etických komisí
práce s eCTD dokumentací
Napojení agend objednavatele na jednotný portál evropské lékové agentury EMA«
Podle znaleckého posudku dodatek č. 1 »rozšiřuje Prováděcí smlouvu a doplňuje 1. kategorii služby „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ o nové činnosti. Předmětem možných následných dodatků mělo vždy pouze být konkretizace předmětu Prováděcí smlouvy v tom smyslu, že mělo docházet k upřesnění činností v určeném rozsahu poskytovaných služeb.«
»Předmětné služby, které jsou uvedeny v příloze č. 2 Rámcové smlouvy, se vždy však musí vztahovat k produktům společnosti Microsoft, které jsou přesně vyspecifikované v příloze č. 1 Rámcové smlouvy.
Dodavatel musí na základě Rámcové smlouvy poskytovat pouze služby uvedené v Rámcové smlouvě, resp. v jejích přílohách. Uzavřením Rámcové služby neopravňuje smluvní strany, aby jakkoli překročily vymezený předmět veřejné zakázky, resp. rámcové smlouvy a oboustranně plnili to, co nebylo deklarováno ve veřejné soutěži. To ustanovení je zakotveno v § 89 odst. 8 zákona o veřejných zakázkách: „Při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.“
Služba „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ byla zařazena pod „doplňkové služby“ a byla chápána jako činnosti spojené s implementací desktopových a serverových aplikací produktům Microsoft a pro zajištění jejich funkčnosti v daném prostředí subjektů veřejné správy.
Pojmem desktopová aplikace rozumíme software pro klasický stolní počítač. Patří se samotný operační systém a jeho komponenty, kancelářský set Office, Microsoft Project pro podporu projektů, tiskové ovladače, grafické ovladače, nastavení periferií apod.
Pojmem serverová aplikace rozumíme software pro server, tj. pro vysoce výkonný počítač bez přímého přístupu uživatelů (tzv. dedikovaný server). Patří se samotný serverový operační systém a jeho komponenty, aplikace Exchange Server sloužící k výměně e-mailových zpráv a sdílení zdrojů, relační databázový a analytický systém SQL Server sloužící pro správu dat, tiskové ovladače, nastavení přístupu (práv) uživatelů apod.
Doplňkovými placenými službami jsou zejména chápány služby typu 24 hodinový servis, telefonická podpora, pomoc při překladu cizojazyčných manuálů, školení pracovníků, ověření pracovních postupů, konzultační služby, spolupráce při migraci dat, ověření funkčnosti řešení, pomoc při testování včetně podpory pilotního nasazení dodávek produktů a služeb, instalace software a nastavení hardware, tvorba dokumentace a plánů apod.
Doplňkové služby nemají řešit již problematiku tvorby analýz, architektonických koncepcí, softwarových aplikací či realizaci dalších hardwarových technologických řešení.
Služba „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ byla rozdělena podle přílohy č. 2 Rámcové smlouvy do 5 kategorií, které byly i finančně ohodnoceny.
Ačkoli se jedná o velké množství činností, nebyly v dokumentaci Rámcové ani Prováděcí upřesněny a to jak po stránce implementační, odborné, časové, obsahové a finanční. A právě tato skutečnost je příčinou všech sporných dalších činností, které bvlv specifikovány v různých dodatcích.
Je opět nutné zdůraznit, že obsahem rámcové smlouvy se rozumí stanovení základních podmínek, za kterých budou dodavatelem poskytovány licence k produktům Microsoft a související služby. Na základě rámcové smlouvy jsou pak zadavatelem na účet jednotlivých subjektů veřejné správy a podle jejich požadavků uzavírány prováděcí smlouvy na poskytování licencí a služeb ke konkrétním produktům Microsoft.
Hranice mezi produkty a službami Microsoft a jinými softwarovými produkty či službami je zřejmá:
nasmlouvané produkty v příloze č. 1 Rámcové smlouvy společnosti Microsoft
další produkty obecně neuvedené, ovšem za jejichž vývojem, podporou a značkou stojí společnost Microsoft
existující jiné platformy (UNIX, databáze Oracle apod.), které je nutné nakonfigurovat pro spolupráci s produkty a službami Microsoft
nové nakupované produkty třetích stran nebo jiné činnosti a služby.
Pokud tedy uvažujeme o realizaci ve prospěch Státního ústavu pro kontrolu léčiv např. instalaci kancelářského setu Microsoft Office nebo o implementační činnosti serverových produktů Exchange Server a SQL Server, vše je v naprosté shodě.
Pokud však uvažujeme a zpracování analýzy současného stavu integrační infrastruktury či detailního návrhu samotného architektonického řešení včetně dopadů na externí subjekty (viz předmět 1.služby), tyto činnosti, ať více či méně potřebné pro propojení stávajících systémů SÚKL do platformy Microsoft, neměly být zařazené pod Rámcovou smlouvu.
U předmětu 2.služby, tj. fyzická implementace SW komponent (třetích stran) a agend podle nastavené koncepce definované 1. službou, jsou tyto činnosti již zcela mimo obsah Rámcové smlouvy.
Pojem implementace též není nikde v Rámcové ani Prováděcí smlouvě rozepsán, nicméně s ohledem na jednotlivé oddíly v Rámcové smlouvě lze předpokládat, že implementace začíná nákupem již hotového produktu či služby, pokračuje instalací a končí testováním v ostrém provozu. Součástí jsou i činnosti jako správné nastavení funkcí, ovladačů i odladění spolupráce s jinými systémy.
Činnosti před nákupem produktů, tj. analýza současného stavu, detailní návrh produktu, provedení specifikací, programování aplikací apod. a závěrečné činnosti, tj. samotný provoz systému, administrace nebo údržba jsou však jednoznačně nad obsahem Rámcové smlouvy.
V níže uvedeném přehledu je základní rozpis činností, které lze předvídat u 1. kategorie služby „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací" zařazené pod doplňkovými službami:
HW instalace a opravy PC a notebooků
Pojmu hardwarová instalace se rozumí jednak samotné zprovoznění výpočetní techniky, tj. její sestavení a zapojení k elektrické a počítačové síti pomocí fyzického kabelu, tak i činnosti spojené s vložením nové součástky po opravě.
Pojmu hardwarové opravy se rozumí výměna fyzické součásti počítače (pevný disk, základní deska, grafická karta, paměťové moduly apod.).
HW instalace a opravy bankovních systémů
Pojmu hardwarová instalace bankovních systémů se rozumí zejména zprovoznění takové výpočetní techniky, která primárně slouží pro podporu bankovních obchodů a to buď prostřednictvím elektronických kanálů (zapojení k sítové infrastruktuře), nebo realizací fyzických čteček platebních nebo čipových karet. Pojmu hardwarové opravy bankovních systémů se pak opět rozumí výměna fyzické součásti těchto specializovaných počítačů.
HW instalace a opravy desktop periferií
Pojmu hardwarová instalace desktop periferií se rozumí zejména připojení a zprovoznění drobné výpočetní techniky jako klávesnice, myši, tiskárny, scanneru apod.
Pojmu hardwarové opravy se rozumí výměna jednotlivých vadných fyzických součástí této techniky za nový kus.
SW instalace a údržba systémů Windows a produktů Microsoft
Pojmu softwarová instalace se rozumí spuštění inicializačního programu, který provede nahrání všech důležitých částí samotného operačního systému nebo programu na pevný disk počítače a následně se provedou nezbytné úkony vyplývající sjeho činností (nastavení přístupových práv, vytvoření sdíleného prostředí, uživatelské plochy apod.) Pojmu softwarová údržba se rozumí činnosti během používaní softwarového produktu jako změna přístupových práv, změna/přidání nové funkcionality programu, oprava chyb apod.
Lze ovšem vyvodit oprávněný závěr, že výčet činností u jednotlivých kategorií služeb „pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ byl pouze orientační, nikoli úplný a např. u 1.kategorie se vyskytoval i pojem „ ....HW instalace a opravy bankovních systémů“. Lze tedy zkonstatovat, že do této oblasti patřily např. i finanční systémy a posuzované zdravotnické systémy.
Ovšem všechny činnosti se musely týkat pouze buď je produktů Microsoft, nebo situace, kdy konfigurujeme jiné (hotové, fungující) systémy a služby do prostředí Microsoft, v žádném případě nebylo možné Rámcovou smlouvu zastřešit zpracování analýz, definování záměrů a cílů či tvorbu detailního architekturního návrhu jakéhokoli odborného zaměření, včetně zdravotnické koncepce a řešení.
Povinností SÚKL bylo zejména umožnit automatické stahování unifikovaných hlášení lékárnám či zdravotnickým zařízením např. závad v jakosti léčiv, závad v jakosti zdravotnických prostředků hlášení nežádoucích účinků, hlášení padělků a nelegálních léčivých přípravků, hlášení o uvolnění pozastaveného léčiva k použití, hlášení o uvolnění pozastaveného ZP k použití atd.
Systém typu server-klient umožnil komunikaci i opačným směrem, tedy zpracovávat elektronické dotazy lékáren či zdravotnických zařízení na server SÚKL.
Data byla doručována pro lékárny ve strukturované (unifikované) podobě, odkud bylo možno vyhledat rozličné informace, např. počet vadných šarží na skladě, při příjmu apod. a zároveň byla k dispozici zpětná vazba z lékárny pro SÚKL.
Problém byl však ten, že mnoho lékáren a zdravotnických zařízení používalo nejen různé programy od různých výrobců (viz obrázek), ale i na jiné platformě než Windows, což způsobovalo problémy při elektronické komunikaci, resp. při bezobslužného příjmu a zpracování dat.«
»SÚKL se logicky rozhodl řešit tento neutěšený stav upgradem celé své infrastruktury, vytvořením aplikačních rozhraní na platformě Windows s využitím realizované serverové a databázové architektury Windows podle Rámcové smlouvy.
Jednotlivé organizace státní správy však měly s realizací Rámcové smlouvy učinit souběžné kroky k vedoucí upgrade svých zastaralých systémů pro součinnost v budoucích produktech a službách Microsoft, z Rámcové služby mohly být max. hrazeny a provedeny systémové kroky vedoucí k propojení nakupovaných aplikací a serverů Microsoft a budovaných systémů jiného zaměření (zdravotnické systémy, bankovní systémy, finanční systémy apod.)
SÚKL se nechtěl dostat do situace, kdy jeho zastaralá infrastruktura a rozličné programové aplikace zpracovávající různé agendy nebudou schopny spolupráce s prostředím Windows i se subjekty mezinárodního významu. Všechny popisované agendy však měl řešit jiným smluvním řešení.«
»Ačkoli Státní ústav pro kontrolu léčiv chtěl logicky zefektivnit svoje procesy a komunikaci s distributory léčiv, lékárnami a jinými zdravotnickými subjekty v souvislosti s velkou implementací produktů a služeb Microsoft, tyto kroky měl realizovat jinou smlouvou, nikoli je zahrnout pod službu „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“ produktů a služeb Microsoft.«
Znalec tedy ve znaleckém posudku učinil k položené otázce závěr, že »plnění (poskytované služby) neodpovídá (překračuje) specifikované v dodatku č. 1 ze dne 19.1.2011 k prováděcí smlouvě č. 78/2011 ze dne 27.5.2011 plnění (poskytovaným službám) specifikovanému rámcovou smlouvou a jejími přílohami, zejména specifikaci a popisu služeb uvedených v příloze č. 2 rámcové smlouvy ze dne 1.12.2008 a blíže specifikovaných jako „pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací.“«
56. Z obsahu dodatku č. 1 vyplývá, že jeho předmětem je poskytnutí služeb, které byly podřazeny pod službu „Pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací“, která byla mj. vymezena v příloze č. 2 rámcové smlouvy, v části 2. „Doplňkové služby“.
57. Zcela zásadní pro posouzení, zda služby poskytované v rámci dodatku č. 1 lze považovat za služby poskytované na základě smlouvy uzavřené v řádném zadávacím řízení, je odborná otázka, zda tyto služby lze v plném rozsahu podřadit pod služby uvedené v rámcové smlouvě, v příloze 2., v části 2. „Doplňkové služby“, o níž si Úřad sám nemohl učinit úsudek. Od odborného vyvození skutkového zjištění zásadního pro toto správní řízení se tedy následně odvíjí právní posouzení souladu postupu centrálního zadavatele se zákonem.
58. Úřad, který není orgánem specializujícím se na „IT“ - problematiku, musel při svém rozhodování vyjít ze spolehlivě zjištěného stavu věci, včetně posouzení odborné otázky, zda byl předmět plnění v dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě vymezený centrálním zadavatelem v souladu s rámcovou smlouvou. Proto si Úřad vyžádal znalecký posudek, jakožto expertní vyjádření nestranného odborníka, k zodpovězení odborné otázky, ke které není dostatečně kompetentní, a následně přistoupil k jeho hodnocení.
59. Předložený znalecký posudek má potřebné obsahové a formální náležitosti, předepsané zákonem o znalcích a vyhláškou č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Ze znaleckého posudku je zřejmé, z jakých skutečností znalec vycházel a na základě jakých postupů ke svým zjištěním dospěl, jakým způsobem své závěry odůvodnil, přičemž takto učinil náležitě, logicky a srozumitelně, v souladu s pravidly logického myšlení. Z obsahu znaleckého posudku vyplývá, že znalec se důsledně zabýval porovnáním jednotlivých služeb poskytovaných na základě dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě. Z obsahu znaleckého posudku je zřejmé, že došlo ke komplexnímu a objektivnímu posouzení a vyhodnocení předložených podkladů a k vypracování relevantního závěru z nich vyplývajícího.
60. Znalec se sice sekundárně vyslovuje i k některým jiným otázkám, než na kterou byl tázán (některé ekonomické aspekty vyplývající z dodatku č. 1, posuzování doby plnění dodatku č. 1), ovšem v tomto směru nelze dovodit, že tyto závěry jsou zcela oddělitelné od odpovědi na Úřadem položenou otázku. Úřad k nim při vyvozování skutkových (odborných) závěrů nepřihlédl a tyto (ke stanovenému úkolu) nerelevantní úvahy nezpůsobují nepoužitelnost důkazu znaleckým posudkem ve správním řízení.
61. Znalec odpověděl na otázku, kterou mu položil Úřad, přičemž komplexně posoudil jednotlivé aspekty, podrobně se zabýval výkladem jednotlivých pojmů a prostřednictvím logicky vyložených argumentů vysvětlil svůj závěr, že plnění (poskytované služby) specifikované v dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě neodpovídá (překračuje) plnění specifikovanému rámcovou smlouvou a jejími přílohami, zejména specifikaci a popisu služeb uvedených v příloze č. 2 rámcové smlouvy a blíže specifikovaných jako pomoc při implementaci desktopových a serverových aplikací.
62. K dodatku č. 1 znalec ve znaleckém posudku mj. uvedl: „Pokud však uvažujeme a zpracování analýzy současného stavu integrační infrastruktury či detailního návrhu samotného architektonického řešení včetně dopadů na externí subjekty (viz předmět 1. služby), tyto činností, ať více či méně potřebné pro propojení stávajících systémů zadavatele do platformy Microsoft, neměly být zařazené pod rámcovou smlouvu.
U předmětu 2. služby, tj. fyzická implementace SW komponent (třetích stran) a agend podle nastavené koncepce definované 1. službou, jsou tyto činnosti již zcela mimo obsah rámcové smlouvy.
Činnosti před nákupem produktů, tj. analýza současného stavu, detailní návrh produktu, provedení specifikací, programování aplikací apod. a závěrečné činnosti, tj. samotný provoz systému, administrace nebo údržba jsou však jednoznačně nad obsahem rámcové smlouvy.“
63. Služby „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednavatele“ a „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správních agend objednavatele“, které byly požadovány v dodatku č. 1 k prováděcí smlouvě, tedy neodpovídají vymezení těch IT služeb, které mohly být na základě rámcové smlouvy požadovány (poskytovány). Tento odborný závěr znalce, o němž si Úřad nemohl pro nedostatek odborných znalostí z oblasti IT učinit úsudek sám, je odůvodněný v předmětném znaleckém posudku.
64. Úřad konstatuje, že znaky skutkové podstaty správního deliktu spáchaného centrálním zadavatelem jsou naplněny tehdy, je-li jednání centrálního zadavatele způsobilé mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, přičemž podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona postačuje možnost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. V této souvislosti lze poukázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 7. 2013, sp. zn. 9 Afs 78/2012, kde se Nejvyšší správní soud ztotožnil s názorem Krajského soudu v Brně a učinil závěr, že „je podstatné znění ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona, dle něhož se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku. Ze zákonného znění přitom expressis verbis plyne, že ke spáchání deliktu dojde, i pokud porušením zákona zadavatel pouze mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Ze zákona je tedy zřejmé, že postačí pouhá potencialita podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky“.
65. Úřad tedy na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že s ohledem na skutečnost, že předmět plnění dodatku č. 1 nelze podřadit pod plnění specifikovaná v rámcové smlouvě, se centrální zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 21 zákona, když s vybraným uchazečem uzavřel dne 19.9.2011 dodatek č. 1 a veřejnou zakázku na služby poskytované podle přílohy dodatku č. 1, které byly specifikovány pod názvem „Koncepce elektronizace agend SÚKL“ poskytnutí služeb k „Vytvoření jednotné koncepce elektronizace správních agend objednatele“ a k „Zajištění implementace nových systémů podle architektonické koncepce elektronizace správní agendy objednatele“ nezadal v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení uvedených v § 21 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 1 s vybraným uchazečem.
K výroku II. rozhodnutí – dodatek č. 2
66. Podle § 89 odst. 8 zákona při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.
67. Ustanovení § 92 odst. 5 zákona stanoví, že při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě.
Skutečnosti vyplývající z předložené dokumentace
68. Podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“
69. Dodatek č. 2 k prováděcí smlouvě uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem dne 19.9.2011. V příloze dodatku č. 2 je uvedeno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 2 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“
70. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 2 jsou odlišné. V dodatku č. 2 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty.
71. V oblasti veřejných zakázek lze ve spojitosti se změnami smluv rozlišit dva typy změn, a to podstatné a nepodstatné. Přípustné jsou pouze nepodstatné změny, za které lze obecně považovat změny technického charakteru, jako například změny kontaktních údajů, případně zpřesnění použitých formulací (bez vlivu na obsah smlouvy). Podstatné změny připuštěny nejsou, přičemž se jedná i o takové změny, které omezují ve vztahu k dané veřejné zakázce konkurenci nebo zvýhodňují stávajícího dodavatele veřejné zakázky oproti ostatním potenciálním dodavatelům či mění ekonomickou rovnováhu smlouvy v neprospěch zadavatele. Jedná se hlavně o takové změny, u nichž nelze vyloučit, že by jiní dodavatelé mohli za změněných podmínek (pokud by byly součástí původních zadávacích podmínek) nabídnout v původním zadávacím řízení lepší podmínky než stávající dodavatel, případně, že by nabídku mohlo podat více dodavatelů.
72. Pro úplnost Úřad uvádí, že otázkou, za jakých podmínek mohou být změněny smlouvy uzavřené mezi zadavatelem a vybraným uchazečem (dodavatelem či poskytovatelem služeb), se zabýval rovněž Soudní dvůr Evropské unie ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH proti Rakousku, C-454/06 ze dne 19. 6. 2008, kde mimo jiné konstatoval: „relevantním kritériem pro určení, zda sjednání takového ustanovení představuje nové zadání zakázky, je, zda musí být toto ustanovení považováno za podstatnou změnu původní smlouvy…“, přičemž Soudní dvůr zároveň uvedl případy, kdy lze považovat změnu smlouvy za podstatnou: „Změnu veřejné zakázky během doby trvání lze považovat za podstatnou, pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. Změna původní veřejné zakázky může být rovněž považována za podstatnou, pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. Změna může být rovněž považována za podstatnou, jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.“ Soudní dvůr dále konstatoval, že „změna takové podmínky během doby platnosti zakázky při neexistenci výslovného zmocnění v tomto smyslu, obsaženého v původní veřejné zakázce, by znamenala riziko porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči...“ Z uvedeného rozsudku Soudního dvora zveřejněného na internetových stránkách http://curia.europa.eu tedy vyplývá, že v závislosti na tom, zda se jedná o změnu nepodstatnou nebo podstatnou, lze konstatovat její přípustnost či nepřípustnost, přičemž Soudní dvůr výslovně konstatoval, že podstatné změny přípustné nejsou.
73. Rámcová smlouva ustanovení zahrnující úpravu výše smluvní pokuty obsahovala, přičemž podle § 89 odst. 8 zákona a z § 92 odst. 5 zákona účastníci rámcové smlouvy nesmí za žádných podmínek provádět podstatné změny v rámcové smlouvě.
74. Centrální zadavatel však citovaná ustanovení zákona (viz body 66 a 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nerespektoval a s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 2 k prováděcí smlouvě, přičemž z obsahu tohoto dodatku je zřejmé, že zásadním způsobem mění první odstavec čl. 10.1. rámcové smlouvy. Rámcová smlouva totiž stanovila povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny prováděcí smlouvy v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z prováděcí smlouvy, kdežto dodatek č. 2 vylučuje aplikaci prvního odstavce čl. 10.1. rámcové smlouvy a smluvní pokuty nově vztahuje jen k tomuto dodatku. Úprava provedená dodatkem č. 2 ovšem vybranému uchazeči nestanoví ani povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny dodatku č. 2, nýbrž jen ze smluvní ceny každé dílčí etapy bude-li vybraný uchazeč v prodlení s předáním každé dílčí (8 etap) etapy oproti harmonogramu uvedenému v dodatku č. 2. Dodatek č. 2 tedy stanoví zcela jinou smluvní pokutu vázanou pouze na prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti harmonogramu uvedenému v dodatku č. 2.
75. V příloze prováděcí smlouvy byla uvedena cena za licence ve výši 227 534,40 EUR, vyjádřeno v Kč se jedná o částku 5 605 309,944 Kč (Úřad cenu uvedenou v EUR přepočítal kurzem platným ke dni 19.9.2011, kdy došlo ke spáchání správního deliktu: 1 EUR = 24,635 Kč). Výše smluvní pokuty by tak činila 2 802,654972 Kč za každý i započatý den prodlení v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Úprava provedená dodatkem č. 2 ovšem vybranému uchazeči nově stanoví povinnost platit smluvní pokutu za každý započatý den prodlení, avšak jen „ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě“, přičemž smluvní pokuta z „nejdražší“ etapy „Customizace SLK a LCDS“ s cenou 3 281 155,20 včetně DPH by činila 1 640,5776 Kč.
76. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že smluvní pokuta by byla počítána z jiné (nižší) částky i za jiné „porušení“, než které bylo stanoveno v rámcové smlouvě. Nelze tudíž vyloučit, že postup centrálního zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem mohlo být omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Pokud by v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly použity „nově“ sjednané smluvní pokuty, mohl by zadavatel obdržet výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče, neboť dodavatelé při svém rozhodování o účasti v zadávacích řízeních nepochybně jako jednu ze stěžejních otázek zvažují výši smluvních pokut za případné neplnění předmětu veřejné zakázky (smlouvy).
77. S ohledem na výše uvedené považuje Úřad za nezbytné zabývat se i otázkami souvisejícími s vlivem na výběr nejvhodnější nabídky, neboť podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tím podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.
78. K potencialitě vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky uvádí Úřad následující. Úřad konstatuje, že dodatky č. 2, 3 a 4 k prováděcí smlouvě jsou z pohledu výše cen sjednaných za plnění těchto dodatků nadlimitními veřejnými zakázkami. Z uvedeného vyplývá, že postup centrálního zadavatele mohl mít vliv nejen na dodavatele z České republiky, nýbrž i na nejširší okruh dodavatelů působících v rámci celé Evropské unie. Úřad má za to, že v šetřeném případě, kdy bylo oznámení o zakázce uveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 21.10.2008 a dodatky č. 2, 3 a 4 k prováděcí smlouvě byly uzavřeny ve druhé polovině roku 2011, nelze provést takový průzkum trhu, který by poskytl objektivní informace o stavu dotčené oblasti trhu Evropské unie v době zadávání předmětné veřejné zakázky, jelikož není možné získat informace potřebného charakteru o každém dodavateli, který v daném období působil na trhu Evropské unie a který mohl být v daném případě považován za potencionálního uchazeče v předmětném zadávacím řízení. Takováto analýza by šla nad rámec dostupných možností v procesu vedeného správního řízení a zjevně by překračovala požadavek na doložení potenciality vlivu, jak je definován ve skutkové podstatě podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
79. Zákon nevyžaduje prokázání vlivu na výběr nejvhodnější nabídky, postačí takové jednání zadavatele, které mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.
80. Jak mj. uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R180/2008/VZ- 1837/2009/310/ASc již ze dne 12.2.2009 „Skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona je navíc naplněna, i pokud jednání zadavatele má pouze potenciál podstatně ovlivnit výběr nabídky, tedy je pouze schopno tohoto ovlivnění, aniž by k němu nutně došlo. Z dikce zákona jasně plyne, že slovo „podstatně" se vztahuje jak na skutečné ovlivnění (ovlivnil) tak i na potenciální možnost ovlivnění (mohl ovlivnit) výběru nabídky. ...k uložení pokuty Úřadem postačí pouze potenciální možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tedy není nucen zkoumat, zda k ovlivnění skutečně došlo či nedošlo, neboť z hlediska ustanovení § 120 zákona stačí pouhá možnost tohoto ovlivnění.“. Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 7.10.2011 č. j. 62 Af 41/2010-72, dovodil, že „pro spáchání správního deliktu podle tohoto ustanovení [Pozn. Úřadu: § 120 odst. 1 písm. a)] (a pro uložení pokuty podle § 120 odst. 2 ZVZ) musí být prokázáno, že zadavatel porušil ZVZ, přitom k porušení ZVZ ze strany zadavatele došlo kvalifikovaným způsobem. Tento kvalifikovaný způsob porušení ZVZ (závažnější, „nebezpečnější“ porušení ZVZ) je dán tehdy, pokud kromě samotného nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ již došlo k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a zároveň pokud samotné nedodržení pravidla podávaného z některého z ustanovení ZVZ buď podstatně ovlivnilo, nebo mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky“.
81. Krajský soud v Brně pak v rozsudku č. j. 31 Af 23/2012-40 ze dne 26.9.2012 k materiální stránce deliktu uvedl, že „z dikce „podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit“ vyplývá, že může jít o poruchový nebo i ohrožovací správní delikt. Zákonodárce tedy (za běžných okolností) spatřuje společenskou škodlivost již v tom, že mohlo dojít, nikoli nutně muselo, k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Není tedy pravdou, že nedošlo k naplnění materiálního znaku správního deliktu....již pouhá existence takové možnosti je společensky škodlivá, a došlo tedy k naplnění materiálního znaku (společenské škodlivosti) správního deliktu uvedeného v ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách“.
82. Úřad dodává, že účelem zákona je zabezpečit hospodářskou soutěž o předmět veřejné zakázky, tedy volnou a efektivní soutěž dodavatelů o zakázky, a tím také dosáhnout efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů, neboť zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní a byly při něm dodržovány zásady stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.
83. V případě uzavření dodatku č. 2 Úřad porovnáním výše pokuty v čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a v dodatku č. 2 navíc prokázal, že uzavřením dodatku č. 2 došlo ke změně ekonomické rovnováhy ve prospěch vybraného uchazeče.
84. Centrální zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 2 k prováděcí smlouvě provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 2 k prováděcí smlouvě s vybraným uchazečem.
K výroku III. rozhodnutí – dodatek č. 3
85. Podle § 89 odst. 8 zákona při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.
86. Ustanovení § 92 odst. 5 zákona stanoví, že při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě.
87. Podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“
88. Dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem dne 19.9.2011. V příloze dodatku č. 3 je stanoveno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 3 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc.“
89. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 3 jsou odlišné. V dodatku č. 3 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty.
90. Obecná východiska změn smluv v oblasti veřejných zakázek jsou uvedena v bodech 71 a 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
91. Rámcová smlouva ustanovení zahrnující úpravu výše smluvní pokuty obsahovala, přičemž podle § 89 odst. 8 zákona a z § 92 odst. 5 zákona účastníci rámcové smlouvy nesmí za žádných podmínek provádět podstatné změny v rámcové smlouvě.
92. Centrální zadavatel však citovaná ustanovení zákona (viz body 85 a 86 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nerespektoval a s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě, přičemž z obsahu tohoto dodatku je zřejmé, že zásadním způsobem mění první odstavec čl. 10.1. rámcové smlouvy. Rámcová smlouva totiž stanovila povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny prováděcí smlouvy v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z prováděcí smlouvy, kdežto dodatek č. 3 vylučuje aplikaci prvního odstavce čl. 10.1. rámcové smlouvy a smluvní pokuty nově vztahuje jen k tomuto dodatku. Úprava provedená dodatkem č. 3 tak vybranému uchazeči stanoví povinnost zaplatit smluvní pokutu jen při nedodržení sjednané doby odezvy v tabulce č. 3 (upravující v dodatku č. 3 dobu nástupu na řešení havarijních situací a lehkých závad), a to ve výši 3 000,- Kč za první započatou hodinu prodlení a 1 000,- Kč za každou další započatou hodinu prodlení až do vyřešení požadavku, maximálně však v součtu ¼ měsíční ceny za službu za relevantní kalendářní měsíc, přičemž měsíční ceny služeb podle tabulky č. 2 dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě byly stanoveny v rozmezí od 37 120 Kč do 46 400 Kč. Článek 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy však žádná taková omezení výše smluvní pokuty neumožňoval a vybraný uchazeč by byl povinen smluvní pokutu platit za každý i započatý den prodlení, pokud by nesplnil „svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou“. V dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě tedy byla stanovena zcela jiná smluvní pokuta, která se neváže k dodání licence či poskytnutí služby, nýbrž pouze k „nedodržení sjednané doby odezvy“.
93. V důsledku toho v tomto případě nelze vyloučit, že postup centrálního zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem mohlo být omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly použity „nově“ sjednané smluvní pokuty, mohl by zadavatel obdržet výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče, neboť dodavatelé při svém rozhodování o účasti v zadávacích řízeních nepochybně jako jednu ze stěžejních otázek zvažují i výši smluvních pokut za případné neplnění předmětu veřejné zakázky (smlouvy). Pokud jde o potencialitu vlivu nezákonného postupu centrálního zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky, odkazuje Úřad na předchozí část svého odůvodnění k výroku č. II – dodatek č. 2, neboť se v principu jedná o stejné porušení zákona centrálním zadavatelem.
94. Centrální zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 19.9.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě s vybraným uchazečem.
K výroku IV. rozhodnutí – dodatek č. 4
95. Podle § 89 odst. 8 zákona při zadávání veřejných zakázek na základě rámcové smlouvy nejsou účastníci rámcové smlouvy oprávněni sjednat podstatné změny podmínek stanovených rámcovou smlouvou.
96. Ustanovení § 92 odst. 5 zákona stanoví, že při zadávání zakázek na základě rámcové smlouvy nesmějí strany za žádných podmínek provádět podstatné změny v podmínkách stanovených v této rámcové smlouvě.
97. Podle čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy „Dodavatel se dále zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny dle konkrétní Prováděcí smlouvy v případě, že nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Tuto smluvní pokutu je Dodavatel povinen platit za každý i započatý den prodlení.“
98. Dodatek č. 4 k prováděcí smlouvě uzavřel centrální zadavatel s vybraným uchazečem dne 10.11.2011. V příloze dodatku č. 4 je stanoveno, že: „Smluvní strany se dohodly, že pro účely tohoto Dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 Smluvní pokuty Rámcové smlouvy a na základě vzájemné dohody společně stanovují, že Dodavatel se zavazuje zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto dodatku č. 4 Prováděcí smlouvy v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 4 prováděcí smlouvy. Smluvní pokuty je Dodavatel povinen platit za každý započatý den prodlení.“
99. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní podmínky uvedené v čl. 10.1 rámcové smlouvy a smluvní podmínky uvedené v příloze dodatku č. 4 jsou odlišné. V dodatku č. 4 je výslovně uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že pro účely tohoto dodatku vylučují z aplikace první odstavec čl. 10.1 „Smluvní pokuty“ rámcové smlouvy a stanovily nové smluvní pokuty.
100. Obecná východiska změn smluv v oblasti veřejných zakázek jsou uvedena v bodech 71 a 72 odůvodnění tohoto rozhodnutí.
101. Rámcová smlouva ustanovení zahrnující úpravu výše smluvní pokuty obsahovala, přičemž podle § 89 odst. 8 zákona a z § 92 odst. 5 zákona účastníci rámcové smlouvy nesmí za žádných podmínek provádět podstatné změny v rámcové smlouvě.
102. Centrální zadavatel však citovaná ustanovení zákona (viz body 66 a 67 odůvodnění tohoto rozhodnutí) nerespektoval a s vybraným uchazečem uzavřel dodatek č. 4 k prováděcí smlouvě, přičemž z obsahu tohoto dodatku je zřejmé, že zásadním způsobem mění první odstavec čl. 10.1. rámcové smlouvy. Rámcová smlouva totiž stanovila povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny prováděcí smlouvy v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z prováděcí smlouvy, kdežto dodatek č. 4 vylučuje aplikaci prvního odstavce čl. 10.1. rámcové smlouvy a smluvní pokuty nově vztahuje jen k tomuto dodatku. Úprava provedená dodatkem č. 2 ovšem vybranému uchazeči nestanoví ani povinnost zaplatit smluvní pokutu ze smluvní ceny dodatku č. 2, nýbrž jen ze smluvní ceny každé dílčí etapy bude-li vybraný uchazeč v prodlení s předáním každé dílčí (5 etap) etapy oproti harmonogramu uvedenému v dodatku č. 4. Dodatek č. 4 tedy stanoví zcela jinou smluvní pokutu vázanou pouze na prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti harmonogramu uvedenému v dodatku č. 4.
103. V příloze prováděcí smlouvy byla uvedena cena za licence ve výši 227 534,40 EUR, vyjádřeno v Kč se jedná o částku 5 802 127,2 Kč (Úřad cenu uvedenou v EUR přepočítal kurzem platným ke dni 10.11.2011, kdy došlo ke spáchání správního deliktu: 1 EUR = 25,500 Kč). Výše smluvní pokuty by tak činila 2 901,0636 Kč za každý i započatý den prodlení v případě, že vybraný uchazeč nesplní svůj závazek vyplývající z konkrétní Prováděcí smlouvy, zejména nedodá Licence či neposkytne Služby, v dodací lhůtě stanovené Rámcovou či Prováděcí smlouvou. Úprava provedená dodatkem č. 4 ovšem vybranému uchazeči nově stanoví povinnost platit smluvní pokutu za každý započatý den prodlení, avšak jen „ve výši 0,05 % ze smluvní ceny každé dílčí etapy dle tohoto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě v případě, že bude v prodlení s předáním každé dílčí etapy oproti příslušnému harmonogramu uvedenému v tomto Dodatku č. 2 k Prováděcí smlouvě“, přičemž smluvní pokuta z „nejdražší“ etapy „Úprava PKI a Vypracování certifikační politiky“ s cenou 1 734 989 včetně DPH by činila 867,4945 Kč.
104. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že smluvní pokuta by byla počítána z jiné (nižší) částky i za jiné „porušení“, než které bylo stanoveno v rámcové smlouvě. V důsledku toho tudíž nelze vyloučit, že postup centrálního zadavatele tak mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem mohlo být omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly použity „nově“ sjednané smluvní pokuty, mohl by zadavatel obdržet výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče, neboť dodavatelé při svém rozhodování o účasti v zadávacích řízeních nepochybně jako jednu ze stěžejních otázek zvažují i výši smluvních pokut za případné neplnění předmětu veřejné zakázky (smlouvy).
105. K otázce ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky se Úřad vyjádřil v bodech 77, 78, 79, 80, 81 a 82 odůvodnění tohoto rozhodnutí a tyto závěry se plně vztahují i na právní posouzení týkající se uzavřeného dodatku č. 4.
106. I v tomto případě Úřad odkazuje na předchozí část odůvodnění svého rozhodnutí k potencialitě vlivu na výběr nejvhodnější nabídky uvedené výše k části výroku rozhodnutí II. – dodatek č. 2, přičemž navíc z předmětného porušení zákona Úřad porovnáním smluvních pokut prokázal, že uzavřením dodatku č. 4 došlo ke změně ekonomické rovnováhy ve prospěch vybraného uchazeče.
107. Centrální zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel postup stanovený v § 89 odst. 8 a v § 92 odst. 5 zákona, když při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě provedl podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dne 10.11.2011 uzavřel smlouvu – dodatek č. 4 k prováděcí smlouvě s vybraným uchazečem.
Výrok XII. rozhodnutí – uložení pokuty
108. Úřad posoudil postupy zadavatele a vzhledem k tomu, že centrální zadavatel nedodržel postupy stanovené zákonem, jak vyplývá z výše uvedeného, přistoupil k uložení pokuty podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, neboť zadavatel svými postupy naplnil skutkovou podstatu čtyř správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona.
109. Před uložením pokuty se ovšem Úřad nejprve zabýval délkou subjektivní a objektivní lhůty pro zánik odpovědnosti zadavatele za spáchání správního deliktu a konstatuje následující. Podle ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) se trestnost činu posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Ústavní pravidlo zakotvené v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny, tak zakládá výjimku z jinak obecného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější. Tato výjimka se dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu aplikuje rovněž v řízeních o sankci za správní delikty.
110. V nyní šetřené věci došlo před zahájením správního řízení s účinností od 6.3.2015 ke změně ustanovení § 121 odst. 3 zákona, který nově uvádí, že „odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán“. Úřad proto v šetřeném případě aplikoval výjimku zakotvenou v ustanovení čl. 40 odst. 6 Listiny a posoudil případ podle pozdějšího zákona (zákona účinného v době zahájení správního řízení), neboť došel k závěru, že je pro zadavatele příznivější. Při posuzování příznivosti právní úpravy vycházel Úřad zejména ze skutečnosti, že zákon účinný v době zahájení zadávacího řízení umožnoval oproti stávající právní úpravě zahájit správní řízení s delším časovým odstupem od okamžiku spáchání správního deliktu či od okamžiku, kdy se o něm Úřad dozvěděl.
111. V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona (ve znění ke dni vydání tohoto rozhodnutí). V šetřeném případě se Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl z podnětů, které obdržel dne 17.12.2014 a dne 17.4.2015, přičemž správní řízení ve věci možného spáchání správních deliktů byla zahájena dne 31.8.2015. Vzhledem k tomu, že ke spáchání správních deliktů vymezených ve výrocích I. – IV. tohoto rozhodnutí došlo dne 19.9.2011 uzavřením dodatků č. 1, 2 a 3 k prováděcí smlouvě a dne 10.11.2011 uzavřením dodatku č. 4 k prováděcí smlouvě, lze konstatovat, že k uplynutí lhůt vymezených zákonem pro zahájení správního řízení nedošlo a odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.
112. Dále Úřad uvádí, že v souladu se zásadou absorpce v rámci správně právního trestání se ve správním řízení uloží pokuta podle přísněji trestného správního deliktu, a proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, jaký správní delikt je v šetřeném případě možné považovat za přísněji trestný, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
113. Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o správní delikt podle § 120 odstavce 1 písm. a), c) nebo d) zákona.
114. V šetřeném případě se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž za spáchání každého z nich lze zadavateli podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložit pokutu do 5 % ceny zakázky, nebo do 10 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit.
115. Ceny za plnění dodatků č. 1, 2, 3 a 4 k prováděcí smlouvě, jejichž uzavřením se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona), a za které mu může být uložena pokuta, podle dodatku č. 1 činí 5 914 800 Kč bez DPH, 7 097 760 Kč včetně DPH za služby, podle dodatku č. 2 činí 6 725 224 Kč bez DPH, 8 070 268,80 Kč včetně DPH a 62 666 EUR bez DPH, 75 199,20 EUR včetně DPH za licence produktů Microsoft, podle dodatku č. 3 činí 9 480 928 Kč bez DPH, 11 377 113,60 Kč včetně DPH za služby a podle dodatku č. 4 činí 6 319 552 Kč bez DPH, 7 583 462 včetně DPH za služby a 54 410 EUR bez DPH, 65 292 EUR včetně DPH za licence produktů Microsoft. Nejvyšší smluvní cena byla sjednána v rámci dodatku č. 3, přičemž horní hranice možné pokuty (5 % z ceny dodatku č. 3) tedy činí částku 568 855,68 Kč.
116. V souvislosti s předchozím odstavcem Úřad uvádí, že usnesením č.j. ÚOHS-S0548,0549,0550,0551/2015/VZ-36353/2015/513/JLí ze dne 27.10.2015 stanovil centrálnímu zadavateli lhůtu sedm dnů ke sdělení cen, které byly v souvislosti s plněním dodatku č. 1 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 2 ze dne 19.9.2011, dodatku č. 3 ze dne 19.9.2011 a dodatku č. 4 ze dne 10.11.2011 k prováděcí smlouvě ke dni 31.8.2015 skutečně zaplaceny, aby při stanovení výše pokuty zohlednil eventuální nižší cenu za plnění jednotlivých dodatků. Ve stanovené lhůtě ani později centrální zadavatel příslušné informace nesdělil. Proto Úřad jako výchozí podklad pro stanovení výše pokuty vzal ceny uvedené v dodatcích č. 1, 2, 3 a 4, které jsou označeny jako „celkové“. Pro úplnost Úřad poznamenává, že ani celkové ceny za plnění dodatků č. 2 a č. 4, které byly z části uvedeny v Kč a z části v EUR, jednotlivě nepřevýšily cenu za plnění dodatku č. 3, což Úřad ověřil přepočtem cen za licence uvedených v EUR kurzem ČNB platným k termínu ukončení rámcové smlouvy, tj. k 1.12.2013 a jejich součtem s cenami služeb uvedenými v Kč.
117. S ohledem na výše uvedené ukládá Úřad pokutu za správní delikt uvedený ve výroku III. tohoto rozhodnutí spáchaný v souvislosti s uzavřením dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě a k ostatním správním deliktům přihlíží v rámci přitěžujících okolností.
118. Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
119. Hlavním kritériem, které je dle výše citovaného ustanovení rozhodné pro určení výměry pokuty, je závažnost správního deliktu. Jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního deliktního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Zákon pak demonstrativním výčtem vymezuje, co lze pod pojem závažnost správního deliktu podřadit (způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán). Úřad nad rámec uvedených kritérií pak může přihlédnout i k jiným okolnostem, pokud jsou svojí povahou podstatné pro posouzení závažnosti správního deliktu, a které by s ohledem na skutkové okolnosti konkrétního případu mohly být kvalifikovány jako polehčující či přitěžující.
120. Co se týče způsobu spáchání správního deliktu, Úřad uvádí, že centrální zadavatel při zadání veřejné zakázky na služby poskytované podle dodatku č. 3 k prováděcí smlouvě provedl zakázané podstatné změny v ujednáních o smluvních pokutách stanovených v rámcové smlouvě. Jedná se o spáchání správního deliktu, který v sobě zahrnuje vliv na výběr nejvhodnější nabídky, proto se jedná o závažné porušení zákona. Následek spáchání správního deliktu pak spočívá v tom, že postupem centrálního zadavatele mohlo dojít k omezení okruhu potenciálních dodavatelů a tím i soutěžního prostředí. Nelze totiž vyloučit, že pokud by v zadávacích podmínkách veřejné zakázky byly použity „nově“ sjednané smluvní pokuty, mohl by zadavatel obdržet výhodnější nabídku, než byla nabídka vybraného uchazeče.
121. Úřad při určení výše pokuty zohlednil jako významnou polehčující okolnost ve prospěch centrálního zadavatele tu skutečnost, že dodatek č. 3 k prováděcí smlouvě byl uzavřen již dne 19.9.2011. Vlivem časové prodlevy mezi spácháním správního deliktu a vynesením konečného rozhodnutí dochází k výraznému oslabení účelu trestu, přičemž s přihlédnutím k nyní platnému ustanovení § 121 odst. 3 zákona je nutno zdůraznit, že lhůta pro zánik odpovědnosti za spáchání uvedeného správního deliktu by uplynula již dne 20.9.2016, neboť správní delikt byl spáchán téměř před pěti lety, a tedy ke dni vydání tohoto rozhodnutí se objektivní lhůta pro zánik odpovědnosti za správní delikt přibližuje k její samotné hranici.
122. Jako přitěžující okolnost lze k tíži zadavatele přičíst to, že se dopustil spáchání dalších tří správních deliktů (výroky I., II. a IV. tohoto rozhodnutí).
123. Úřad posoudil postup centrálního zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a stanovenou pokutu ve výši 90 000 Kč vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.
124. Úřad vychází z premisy, že pokuta uložená centrálnímu zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Uložená pokuta pak dle názoru Úřadu naplňuje obě základní funkce právní odpovědnosti.
125. Při stanovení výše pokuty Úřad rovněž zvažoval, zda pokuta uložená ve výši 90 000 Kč nemůže nepříznivě ovlivnit hospodaření centrálního zadavatele, který je organizační složkou státu, přičemž dospěl k závěru, že pokuta uložená v této výši není způsobilá hospodaření ani působení centrálního zadavatele negativně ovlivnit.
126. Pokuta uložená ve výroku V. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO centrálního zadavatele.
Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 |
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Ustavni-soud-strhal-Babisovi-kontrolni-hlaseni-V-mnohem-je-pry-protiustavni-467840 | 2017-11-21T00:49:49 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud "
] | Ústavní soud strhal Babišovi kontrolní hlášení. V mnohém je prý protiústavní | ParlamentniListy.cz – politika ze všech stran
ParlamentníListy.cz » Aréna » Monitor » Ústavní soud strhal Babišovi kontrolní hlášení. V mnohém je prý protiústavní
19. 12. 2016 22:59
Ústavní soud dospěl k závěru, že kontrolní hlášení jako celek není v rozporu s ústavou, ale některá jeho ustanovení ano. „Jedná se konkrétně o ustanovení, které ukládá povinnost plátcům daně sdělit správci daně požadované údaje, přičemž tyto údaje nejsou v zákoně nijak blíže vymezeny, což je v rozporu se zásadou, že povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona. Takové široké vymezení, které ponechává konkretizaci údajů pouze na formuláři kontrolního hlášení, je v rozporu s ústavním pořádkem, a proto toto ustanovení zrušil,“ uvedl soudce zpravodaj ÚS Tomáš Lichovník. Soud dále zrušil ustanovení, podle nějž se výzva odeslaná na elektronickou adresu považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. „Takové ustanovení je také v rozporu s ústavním pořádkem, a proto je Ústavní soud zrušil. Plátce daně by se totiž vůbec nemusel dozvědět o tom, že mu je nějaká zpráva odesílána,“ uvedl soudce Tomáš Lichovník.
Ivo Valenta: Není možné porušovat právo na soukromí
Zástupce iniciátorů stížnosti senátor Ivo Valenta byl s verdiktem Ústavního soudu spokojen. „Jsem velmi rád, že Ústavní soud alespoň v hlavních bodech potvrdil to, co jsme celou dobu jako Strana soukromníků říkali. Soukromníci poskytli podklady k tomu, že jsme mohli tuto žalobu podat a vyhrát. Myslím, že i hloupé zákony, ale hlavně hloupost se dají porazit. Ústavní soud řekl, že není možné porušovat právo na soukromí, a navíc potvrdil, že úřad nemůže libovolně vymýšlet formuláře,“ uvedl pro server ParlamentníListy.cz senátor Ivo Valenta a dodal, že ty části stížnosti, v nichž Ústavní soud nevyhověl, se zdají být akceptovatelné.
Podle Ivo Valenty je správné i zrušení ustanovení o tom, že e-mailové sdělení se považuje za doručené okamžikem odeslání a takový postup jednoznačně narušoval právní jistotu lidí. E-mailová pošta totiž není nezpochybnitelně spolehlivá. Podle Iva Valenty je také důležité, že Ústavní soud potvrdil, že forma určování posílání a skladování soukromých dat je riziková. Může se totiž stát cílem hackerů a může dojít k tomu, že se s daty bude obchodovat, což je podle Valenty velmi nebezpečné. „Riziko zde jednoznačně vidím a praxe ukáže, jak se budou pravidla porušovat. Je možné, že se údaje objeví v šedé zóně a bude se s nimi obchodovat. Proč by například stát měl vědět o tom, že si žena zaplatila umělé oplodnění, když k tomu žádný daňový odpočet nepožaduje? To je nesmysl! Rozsah povinně sdělovaných údajů musí být upraven v zákoně. Není možné, aby pánové Babiš a Sobotka přejímali praxi totalitního režimu, který tu panoval do roku 1989, a řadu povinností určovali mimo zákony ve vyhláškách či různých formulářích. To musíme zastavit,“ uvedl senátor Ivo Valenta. Kontrolní hlášení podle něj navíc narušuje právo na soukromí jako ústavně chráněné základní právo. Jeho úprava zákonem je tedy nutná a nelze připustit, aby výkonná moc obcházela zákonodárný proces tím, že si prostřednictvím vládní většiny nechá v zákoně odsouhlasit zmocnění pro stanovení konkrétních omezení ústavního práva pouhým formulářem finanční správy.
Ivo Valenta je také přesvědčen, že problémy s ochranou soukromých dat má i zákon o elektronické evidenci tržeb a je možné, že dnešní ústavní výrok může mít dopad i na další žalobu právě na EET. Ivo Valenta se také vymezil vůči tvrzení Andreje Babiše, že zprávy o zanikání malých hospod jsou falešné a zpolitizované. „I v mém okolí jsou hospody, které kvůli tomu zavírají, ve školách zase ruší bufety a EET jednoznačně škodí.“
DPH , Ústavní soud , Valenta , kontrolní hlášení DPH |
http://ispigl.eu/denik/?q=taxonomy/term/14&page=1 | 2019-03-24T21:11:55 | [
" soud ",
" soud ",
"\nSoud ",
" soud ",
" soud\n",
" soud\n"
] | Babišovi koně v Brně do vazby? Radní Švachula a spol.
Vložil/a autor, So, 03/09/2019 - 21:14
V korupční kauze kolem politika Jiřího Švachuly (ANO) soud po několikahodinovém jednání poslal do vazby radního Švachulu, úředníka Petra Liškutina a tři podnikatele. Všichni jsou obvinění v kauze zakázek městské části Brno-střed spolu s dalšími čtyřmi lidmi. Jejich obhájci odmítli cokoli komentovat.
Praha volí Čaputovú. Prečo sa nedá prezident voliť v ČR?
Vložil/a autor, So, 03/09/2019 - 02:27
Každú nedeľu sa na okraji Prahy v Braníku schádza okolo 15-20 Slovákov, ktorí si cez webovú stránku somvprahe.sk chodia do miestneho športového komplexu zahrať badminton. Okrem lásky k športu spája väčšinu z nich aj záujem o dianie na Slovensku. Prezidentské voľby nevynímajúc. Spoločné majú pritom jedno. Všetci by privítali, ak by sa za slovenského prezidenta dalo hlasovať aj na ambasáde v Prahe. A nielen oni. Otázka z internetového portálu somvprahe.sk svedčí o tom jasne:
Obrana letos smlouvy na techniku za 88 miliard?
Vložil/a autor, So, 03/09/2019 - 00:09
Ministerstvo obrany chce letos podepsat smlouvy na dodávky armádní techniky za 88 miliard korun. Armáda by měla dostat nové pásové obrněnce, vrtulníky, mobilní radary, děla i transportní letouny. Nákupy by se podle ministra obrany Lubomíra Metnara do budoucny zároveň rychlit a zefektivnit.
Kdy souzen exnáměstek VSZ Grygárek? Co řekne MS?
Vložil/a autor, Pá, 03/08/2019 - 23:00
Městský soud v Praze má do konce března rozhodnout o termínu hlavního líčení s někdejším náměstkem Vrchního státního zastupitelství v Praze Liborem Grygárkem. Trestní řízení před soudem v původní větvi případu Nagyová a spol. by tak mělo začít po více než deseti letech od spáchání údajné trestné činnosti bývalého vysokého funkcionáře státního zastupitelství.
Memorandum krajů o zvýšení kvality středního školství
Vložil/a autor, Pá, 03/08/2019 - 22:40
Úroveň vzdělávání ve středních školách napříč republikou není dobrá, a proto je třeba urychleně pracovat na změnách, které povedou ke zlepšení situace. Právě s takovým společným cílem jednali v úterý 5. března 2019 u kulatého stolu v Praze zástupci Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR, představitelé Svazu průmyslu a dopravy ČR, Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a další zainteresovaní. Výsledkem jednání se stal podpis memoranda, které obsahuje tři prioritní kroky ke zvýšení kvality středního školství.
Celní správa zatím justiční pohledávky vymáhat nebude
Vložil/a autor, Čt, 03/07/2019 - 23:31
Za uplynulý rok došlo k vyplacení vůbec nejvyššího odškodného za nezákonné trestní stíhání, nezákonný pobyt ve vazbě, kdy stát odškodnil více než 1.200 lidí a na odškodném jim vyplatil přes 77 milionů korun. Vývoj statistik z posledních let nám jasně ukazuje, že je něco špatně. Ministerstvo spravedlnosti sice nevede přímo statistiky týkající se tzv. justičních omylů, kdy dojde k nezákonnému trestnímu stíhání nebo dokonce odsouzení nevinných osob, celkové částky vyplacené státem na odškodném za nezákonné trestní stíhání, nezákonný pobyt ve vazbě či nezákonné odsouzení však mluví za vše.
Žalobci nevěděli o sledování celníků se specialisty
Vložil/a autor, Čt, 03/07/2019 - 00:49
Skandál s loňským nezákonným sledováním Celní správy pokročil do dalšího dějství. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek přiznal, že státní zastupitelství nemělo ani potuchy o tom, že celníci použili ke sledování podezřelých nezákonně vojáky z prostějovské 601. skupiny speciálních sil. Celníci celou dobu účast na nezákonné akci popírají a rozmlžují. Vojenská policie už přitom získala děkovný dopis, který vojákům po společné akci poslal náměstek Celní správy Robert Šlachta.
Podmínka soudci Kozákovi z Brna snížena, uznán vinný
Vložil/a autor, St, 03/06/2019 - 22:35
Odborník Kosař: Z oslabení ÚS by těžila vládní koalice
Vložil/a autor, Po, 03/04/2019 - 23:52
Na zemích visegrádské čtyřky je nyní dobře vidět, jak snadno lze oslabit soudní moc, řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Situace v Česku je zatím lepší. Ale případné oslabení Ústavního soudu by mohla vláda využít k přijetí zákonů, které by jinak byly problematické, varuje odborník na soudcovskou samosprávu David Kosař. Na soudy v dalších zemích V4 podle Rychetského narůstá tlak, aby se měnila zažitá pravidla, dobré mravy i představy o tom, jaké cesty vedou ke kýžené budoucnosti.
Soud EU projedná žalobu ČR odzbrojovací směrnice
Vložil/a autor, Po, 03/04/2019 - 22:26
Soudní dvůr EU projedná takřka po dvou letech v úterý 5. března 2019 žalobu České republiky na tzv. odzbrojovací směrnici EU. Podle informací České justice se jednání zúčastní zástupce české vlády a ministerstva vnitra. Jednání je veřejné a bude tlumočeno do češtiny. Spolek LIGA LIBE do Lucemburku vysílá svého zástupce. Rozhodnutí však padne nejdříve za půl roku.
Změny v policii? Přesto se nesoudí Bakala za mld. horníků
Vložil/a autor, Ne, 03/03/2019 - 19:25
Nový policejní šéf Jan Švejdar chystá zásadní změnu, od začátku příštího roku chce zřídit takzvanou centrální analytiku. Pro MF DNES ji popsal jako místo, kam se sbíhají veškeré informace využitelné pro celou policii, orgány státní správy, ale také mezinárodní spolupracující orgány.
Vojenské zpravodajství začne monitorovat kyberprostor
Vložil/a autor, Ne, 03/03/2019 - 18:52
Vojenské zpravodajství začne nepřetržitě monitorovat sítě elektronických komunikací a kyberprostor. Provozovatelé sítí budou povinni zajistit rozhraní pro připojení zpravodajských sond a strpět tato zařízení. Důvodem jsou obrana, bezpečnostní zájmy státu i odvrácení hrozby demokratickým základům státu. Povinnosti nově stanoví novela zákona o Vojenském zpravodajství.
Topolánek kritizuje rozsudek s Nagyovou, žalobci ho vítají
Vložil/a autor, So, 03/02/2019 - 21:38
Za zneužití Vojenského zpravodajství dnes odvolací soud zpřísnil Janě Nečasové (dříve Nagyové) i třem obžalovaným zpravodajcům podmíněné tresty a zákazy činnosti. Někdejší šéfce kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) uložil tříletou podmínku a desetiletý, tedy maximální zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Dnešní verdikt v kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu Nečasovy vlády, je pravomocný. Státní zástupce se pro čtveřici domáhal nepodmíněných trestů vězení.
Foldyna: Sobotkova ČSSD bez Sobotky, rady Zemana
Vložil/a autor, So, 03/02/2019 - 03:20
Foldyna: Sobotkova ĆSSD bez Sobotky, neposlechli Zemana
Do vedení ČSSD byli na pozice řadových místopředsedů zvoleni ministr zahraničí Tomáš Petříček, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda a poslanec Ondřej Veselý. Petříčka delegáti sjezdu ČSSD zvolili navzdory tomu, že jim dal prezident Miloš Zeman najevo, že by ve vedení strany být neměl.
Foldyna: Sobotkova ČSSD bez Sobotky, neposlechli Zemana
Vložil/a autor, So, 03/02/2019 - 00:30
Maláčová i Petříček místopředsedy ČSSD. Šéf diplomacie navzdory Zemanovi. Do vedení ČSSD byli na pozice řadových místopředsedů zvoleni ministr zahraničí Tomáš Petříček, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda a poslanec Ondřej Veselý. Petříčka delegáti sjezdu ČSSD zvolili navzdory tomu, že jim dal prezident Miloš Zeman najevo, že by ve vedení strany být neměl.
Soudce Kuděla: Kárné řízení ostuda pro rodinu, soud
Vložil/a autor, Pá, 03/01/2019 - 23:34
Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s Radovanem Havelcem potrestal soudce Okresního soudu v Ústí nad Labem (OS) Pavla Kudělu za průtahy snížením platu o deset procent na čtyři měsíce. Soudce Kuděla, který například rozhodoval případ ústeckého exhejtmana za ODS Jiřího Šulce či bývalého primátora Ústí nad Labem Víta Mandíka z ČSSD, ve dvaceti případech pozdě vyhotovil rozsudky a usnesení.
Hamáček: Musíme využít šance ve vládě, hájit naše voliče
Vložil/a autor, Pá, 03/01/2019 - 00:29
ČSSD si zvolí své nové vedení. „Musíme využít šance hájit ve vládě naše voliče, protože ANO to neudělá,“ píše před sjezdem členům strany v dopise šéf ČSSD, ministr vnitra Jan Hamáček. Na sjezdu v Hradci Králové, kam v pátek přijede prezident Miloš Zeman, nebude mít soupeře. Pozice místopředsedů mohou získat ministři Jana Maláčová a Tomáš Petříček.
MUDr. Šlampa: U Zemana žádný nádor se nepotrvrdil
Vložil/a autor, Čt, 02/28/2019 - 23:54
Soudní znalec a lékař Pavel Šlampa odmítl tvrzení, že prezidentu Miloši Zemanovi doporučil kvůli nebezpečí onemocnění zhoubným nádorem další vyšetření. Uvedl to v prohlášení, které zaslal médiím. Reagoval tak na zprávy v médiích. Poznamenal, že jako soudní znalec v posudku uvedl, že vyšetření z listopadu 2017 u Zemana nepotvrdilo pokročilý ani raný zhoubný nádor. Otázka zdraví člověka se stala předmětem nízkého politikaření a šíření dezinformací, uvedl lékař Pavel Šlampa.
SPD do eurovoleb MUDr. David, ministr Zemanovy vlády
Vložil/a autor, Čt, 02/28/2019 - 01:09
Ivan David, exministr zdravotnictví ve vládě Miloše Zemana v době opoziční smlouvy mezi ČSSD a ODS, a před tím člen radikální marxistické Levé alternativy, je lídrem SPD Tomia Okamury pro volby do Evropského parlamentu. David byl členem ČSSD, nyní je v SPD. Na posledním místě kandidátky SPD je šéf hnutí Tomio Okamura.
Zeman nominoval prof. Gerlocha na ústavního soudce
Vložil/a autor, Čt, 02/28/2019 - 00:38
Prezident Miloš Zeman dnes oficiálně navrhl Senátu na ústavního soudce prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha. Návrh byl doručen do horní komory parlamentu dnes ráno, uvedla senátní tisková tajemnice Eva Davidová. Není jisté, že nominace bude úspěšná. Proti ní se už veřejně postavili lidovci, TOP 09 nebo zástupci klubu Senátor 21 mimo jiné s poukazem na Gerlochovu blízkost Zemanovým postojům. Senát má o návrhu rozhodnout do dvou měsíců.
Postará se Michálek i o výměnu NSZ Zemana a Kněžínka?
Vložil/a autor, St, 02/27/2019 - 01:25
Poslanec pirátů Michálek dostal za nedbalost ministra spravedlnosti Kněžínka 13 000 Kč a dlouho poukazuje i na to, jako prezident Zeman, že dosud nebyl souzen a odsouzen Z. Bakala za miliardy horníků, které získal. Soukup v TV Barrandov prohlašuje, že se jedná o více než 100 miliard. Kauza OKD se vyšetřuje už řade let, takže je mnoho důkazů, ale policisté a hlavně žalobci v čele s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem stále nepodávají na Bakalu obžalobu.
Kapsch: Rozhodnutí ÚOHS nepřekvapilo, bude soud
Vložil/a autor, St, 02/27/2019 - 00:13
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj na základě doporučení rozkladové komise zamítl svým rozhodnutím rozklad společnosti Kapsch Telematic Services a potvrdil tak, že smlouva mezi Ministerstvem dopravy ČR a vítězem výběrového řízení – konsorciem Czech Toll/Sky Toll platí. Vedení Kapsche říká, že ho rozhodnutí nepřekvapilo, ale že antimonopolní úřad porušil jeho právo na ochranu, jak jej stanovuje Evropská komise.
NKÚ odhalil plýtvání miliony u ministra Vojtěcha
Vložil/a autor, Út, 02/26/2019 - 01:29
Nejvyšší kontrolní úřad prověřil, jakým způsobem Ministerstvo zdravotnictví (MZd) řídilo a rozdělovalo dotace na investice do regionálního zdravotnictví v letech 2014 až 2017 z konkrétního dotačního programu1. V těchto letech rozdělil resort jednotlivým příjemcům – zejména krajům, obcím, ale i dalším subjektům zřizujícím a provozujícím zdravotnická zařízení – 833 milionů korun v rámci 181 investičních akcí. Jednalo se o peníze určené především na zdravotnické přístroje, rozvoj nemovitostí, informační technologie, ale například i na vybavení záchranných služeb.
JUDr. Zdeněk Koudelka: Útoky na obhajobu
Vložil/a autor, Út, 02/26/2019 - 00:52
V roce 30. výročí pádu totalitního režimu, kdy ve vybraných kauzách bylo zneužíváno trestní řízení a útočeno na obhajobu, ožívají podobné přístupy. Patří sem snaha vedení Nejvyššího státního zastupitelství vynutit si kárný postih obhájců, kteří jednají v zájmu klienta, až se to vedení prokuratury nelíbí. Nejvyšší státní zastupitelství za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana odpovídá za porušování práva v trestním řízení. |
http://docplayer.cz/1339303-Prehled-judikatury-z-oblasti-zivnostenskeho-podnikani-sestavila-sylva-siskeova.html | 2017-07-26T05:14:08 | [
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 552",
" zákona č. 455",
" soud ",
" zákona č. 563",
" zákona č. 563",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" čl. 26",
" čl. 26",
" soud ",
" čl. 1",
" čl. 26",
" soud ",
" zákona č. 455",
" soud ",
" zákona č. 455",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 455",
" zákona č. 455",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 4551991",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 455",
" zákona č. 4551991",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 4551991",
" soud ",
" zákona č. 199",
" zákona č. 183",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud\n",
" soud ",
" soud ",
" soud\n",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud "
] | PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti živnostenského podnikání Sestavila Sylva Šiškeová - PDF
PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti živnostenského podnikání Sestavila Sylva Šiškeová
Download "PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti živnostenského podnikání Sestavila Sylva Šiškeová"
1 2 PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti živnostenského podnikání Sestavila Sylva Šiškeová Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi3 Vzor citace: Šiškeová, S.: Přehled judikatury z oblasti živnostenského podnikání. Wolters Kluwer ČR, a. s., Praha 2010, s Právní stav citované judikatury byl uzavřen ke dni Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010 ISBN (brož.) ISBN (epub) ISBN (mobi) ISBN (pdf) Všechny naše publikace si můžete objednat na adrese: Wolters Kluwer ČR, a. s., U nákladového nádraží 6, Praha 3 tel.: , fax: ,4 Obsah PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti živnostenského podnikání Úvod I. DRUHY ŽIVNOSTÍ Ohlašovací živnosti A. Vázané živnosti Daňový poradce provozující účetní poradenství Správné zařazení živnosti mezi živnosti vázané B. Volné živnosti Ohlášení volné živnosti Provozování koncesované živnosti na základě oprávnění k živnosti volné Živnost realitní činnost a prodej zboží v obchodě Koncesované živnosti Koncese pro státní podnik Další podmínky provozování koncesované živnosti Provozování koncesované živnosti bez příslušného oprávnění Zrušení koncesované živnosti taxislužba Prokázání odborné způsobilosti pro vydání koncese II. PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI Bezúhonnost Kdy je podmínka bezúhonnosti v rozporu s ústavním pořádkem Ztráta bezúhonnosti a účinky zahlazení odsouzení Pojmy spolehlivost a bezúhonnost Vliv změny trestního zákona na posuzování bezúhonnosti Trestné činy vedoucí ke ztrátě bezúhonnosti Odpovědný zástupce Ustanovení odpovědného zástupce nezprošťuje podnikatele jeho povinností Ohlášení nesprávného odpovědného zástupce nezakládá bezdůvodné obohacení Výkon pracovní činnosti na základě živnostenského oprávnění Simulace smlouvy o sdružení, výkon prací na živnostenský list Výkon prací na základě živnostenského oprávnění Provozovna Pojem vedlejší provozovna Pojem provozovna podle zákona o lihu a živnostenského zákona Zákaz prodeje lihovin a tabákových výrobků v provozovně na tržišti Zákaz prodeje tabákových výrobků a lihovin mimo provozovny k tomu určené Ostatní aspekty provozování živnosti Daňová bezdlužnost jako zákonná podmínka podnikatelské činnosti Regulace stánkového prodeje tržním řádem Vymezení prodejních míst v tržním řádu Povaha živnostenského listu Prodej upomínkových předmětů příspěvkovou organizací Omezení práva podnikat Kdy nejde o provozování živnosti5 Obsah III. ŘÍZENÍ VE VĚCECH ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ Obecná specifika řízení Nevydání živnostenského oprávnění po ohlášení volné živnosti Prodloužení platnosti oprávnění k podnikání dovolená nepravá retroaktivita Nepředložení neexistující listiny správnímu orgánu Ohlašovací povinnost při změně statutárního orgánu a následky dodatečného ohlášení po zákonné lhůtě Prokázání odborné způsobilosti pro vydání koncese; důkaz z opaku Pozastavení provozování živnosti Pozastavení provozování živnosti pro rozpor se stavebním zákonem Zrušení živnostenského oprávnění Podnikání po zrušení živnostenského oprávnění Zrušení živnostenského oprávnění je správním uvážením IV. SPRÁVNÍ DELIKTY A TRESTNÉ ČINY NA ÚSEKU ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ Správní delikty Neoprávněné provozování koncesované živnosti na základě oprávnění k živnosti volné Nutnost zjistit, kdo je dopravcem Provozování živnosti prostřednictvím jiného Zrušení koncesované živnosti taxislužba Dvojí porušení povinností provozovatele taxislužby Odebrání dokladu o způsobilosti řidiče taxislužby Regulace reklamy a právo podnikat Trestné činy Nedovolené rozšíření předmětu podnikání; vymezení rozsahu trestu zákazu činnosti Stanovení výše škody u neoprávněného podnikání Neoprávněné poskytování služeb mající povahu drobného živnostenského podnikání Meze udělení trestu zákazu činnosti Větší rozsah neoprávněného podnikání Podvod a neoprávněné podnikání Trestné činy vedoucí ke ztrátě bezúhonnosti PŘÍLOHY Listina základních práv a svobod Živnostenský zákon Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon Přehled uveřejněných judikátů podle právních předpisů Věcný rejstřík6 PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti živnostenského podnikání Úvod Sestavila Sylva Šiškeová Předkládaná publikace obsahuje výběr judikatury z oblasti práva živnostenského podnikání. Výběr zahrnuje rozhodnutí Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Vrchního soudu v Praze, jakož i krajských soudů, jež byla publikována ve sbírkách judikatury či v časopisecké podobě (viz seznam zkratek). Práce je systematicky členěna do čtyř částí, jež jsou dále strukturovány. První část se zabývá problematikou jednotlivých druhů živností, druhá část se věnuje základním aspektům provozování živnosti, jako je bezúhonnost podnikatele, provozovna, ustanovení odpovědného zástupce atd. Další, v pořadí třetí kapitola obsahuje judikaturu vztahující se k řízení ve věcech živnostenského podnikání. Poslední část se pak věnuje správním deliktům a trestným činům na úseku živnostenského podnikání. V přílohách publikace najde čtenář plné znění živnostenského zákona (bez obsáhlých příloh, jež jsou však snadno k nalezení např. v systému ASPI) i relevantní ustanovení Listiny základních práv a svobod a trestního zákona. Pro lepší orientaci obsahuje kniha dva rejstříky: rejstřík věcný a rejstřík právních předpisů. Pokud není uvedeno jinak, právní předpisy uváděné v jednotlivých judikátech reflektují znění právních předpisů rozhodné pro jednotlivé právní případy. Některé judikáty byly pro lepší orientaci v textu redakčně kráceny; tím však nebyly dotčeny jejich nosné části, mající zobecňující povahu. Autorka 77 Úvod Seznam zkratek: ASPI PrRo Rt SbNSS SbÚS SoJ SjS SP SoRo Systém ASPI (provozuje Wolters Kluwer ČR, a. s.) Právní rozhledy (vydává C. H. Beck) Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek (vydává Nejvyšší soud ČR v nakladatelství LexisNexis CZ s. r. o.) Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (vydává Nejvyšší správní soud v nakladatelství ASPI, a. s., od června 2009 přejmenovaném na Wolters Kluwer ČR, a. s.) Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky (vydává C. H. Beck) Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva (vydává nakladatelství ASPI, a. s., od června 2009 přejmenované na Wolters Kluwer ČR, a. s.) Soudní judikatura ve věcech správních (do dubna 2000 vydávalo nakladatelství Codex Bohemia, s. r. o., od května 2000 do konce roku 2002 ASPI Publishing, s. r. o.) Soudní judikatura ve věcech správních Úplný přehled soudních rozhodnutí vydávaných v letech jako příloha časopisu Správní právo. Uspořádal JUDr. Michal Mazanec. (V roce 1999 vydalo nakladatelství Linde Praha, a. s.) Soudní rozhledy (vydává C. H. Beck) 88 Vázané živnosti I. DRUHY ŽIVNOSTÍ 1.1 Ohlašovací živnosti A. Vázané živnosti 1. Daňový poradce provozující účetní poradenství 6 odst. 8 zák. ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky 19 odst. 1 zák. ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole Na daňového poradce, který je zároveň držitelem živnostenského oprávnění k provozování vázané živnosti činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, se při provozování účetního poradenství, vedení účetnictví a vedení daňové evidence vztahuje 6 odst. 8 zák. ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, který upravuje jeho povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 15 Ca 62/2005 č. 1261/2007 SbNSS Dne uložil Městský úřad Chomutov žalobci pokutu dle 19 odst. 1 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (dále též zákon o státní kontrole ), ve výši Kč. Rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že žalobce nesplnil povinnost vyplývající z 14 odst. 1 téhož zákona, neboť ve stanovené lhůtě na žádost kontrolního pracovníka nepředložil originální doklady a další písemnosti a neposkytl požadované pravdivé a úplné informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. V žalobě zejména namítal, že doklady vztahující se k daňovému poradenství nemohl předložit, neboť mají vztah k údajům klienta, takže pokud by tak učinil, porušil by zákonný závazek mlčenlivosti, jenž vyplývá ze zákona o daňovém poradenství. Ani vázanost státního úředníka mlčenlivostí ho povinnosti mlčenlivosti uložené zákonem o daňovém poradenství nezbavuje. Žalovaný ve svém vyjádření zejména uvedl, že podle 60a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), se působnost živnostenské kontroly vztahuje na plnění povinností stanovených zákonem, případně na podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině. Na kontrolní postupy se pak vztahuje zákon o státní kontrole. Z toho vyplývá, že živnostenské úřady mohou u podnikatele provést kontrolu zaměřenou pouze na podnikání v činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, neboť pouze ta se řídí živnostenských zákonem. Žalobce byl požádán o předložení peněžních deníků, smluv, na základě kterých je vedeno účetnictví, jakož i vydaných účet- 99 Druhy živností ních dokladů za vedení účetnictví. Požadované originální doklady vztahující se k činnosti vedení účetnictví žalobce ve stanoveném termínu nepředložil. Dodal totiž toliko doklady se začerněnými údaji, což bylo hodnoceno pouze jako částečné poskytnutí součinnosti při kontrole. To byl také důvod pro uložení pokuty. Předmětem kontroly nebyla činnost daňového poradenství, neboť ta se řídí zákonem o daňovém poradenství. Žalobce nepopřel, že by prováděl účetní práce a ohlásil živnost s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Oprávnění provozovat výše uvedenou činnost vzniklo žalobci ohlášením živnosti obecnímu živnostenskému úřadu. Z předložených smluv o daňovém poradenství vyplývá, že žalobce pro své klienty prováděl také vedení účetnictví, a proto obecní živnostenský úřad jako kontrolní orgán požadoval i předložení originálních dokladů a poskytnutí pravdivých a úplných informací v souladu se zákonem o státní kontrole. Krajský soud v Ústí nad Labem napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Z odůvodnění: Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle 69a a na podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině ( 60a věta první živnostenského zákona). Výkon živnostenské kontroly se pak podle 60b poslední věty živnostenského zákona řídí zvláštním zákonem. Tím je zákon o státní kontrole, který v 14 odst. 1 věta první ukládá kontrolovaným osobám povinnost vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména poskytnout součinnost odpovídající mezi jinými i oprávněním kontrolních pracovníků uvedených v 11 písm. b) a d). Podle nich jsou kontrolní pracovníci při provádění kontroly oprávněni požadovat po kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti a poskytly pravdivé a úplné informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech. Za nesplnění těchto povinností pak může kontrolní orgán uložit kontrolované osobě pořádkovou pokutu až do výše Kč, jak vyplývá z 19 odst. 1 zákona o státní kontrole. Výkon živnostenské kontroly podle zákona o státní kontrole je však živnostenský úřad oprávněn provádět pouze u činností, na které dopadá živnostenský zákon, neboť ten podle svého ustanovení 1 upravuje pouze podmínky živnostenského podnikání (živnosti) a kontrolu nad jejich dodržováním. Podle Přílohy č. 2 k živnostenskému zákonu je vázanou živností také Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Její obsahová náplň je pak vymezena v Příloze č. 2 k nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, jako poskytování rad v otázkách vedení účetnictví a daňové evidence v rámci právních předpisů, zejména v otázkách používání účetních metod, vyhotovování účetních dokladů, sestavování účtového rozvrhu, účtování o účetních případech v účetních knihách, sestavování účetní uzávěrky a konsolidované účetní uzávěrky, výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy, provádění analýz finanční situace účetních jednotek, jakož i zpracování podkladů (návodu) pro systém vedení účetnictví. Provádění účetních operací dle zvláštního právního předpisu. Vedení daňové evidence. 1010 Vázané živnosti Živností však podle 3 odst. 2 písm. e) živnostenského zákona není v rozsahu zvláštních zákonů činnost daňových poradců. Na ni dopadá zákon o daňovém poradenství, který podle svého 1 písm. a) upravuje poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných podobných plateb (daně), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí. Pro zjištění základu daně z příjmů se vychází z účetnictví vedeného podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pokud zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem ( 23 odst. 10 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Ustanovení 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznost u právnických osob, zahraničních osob, organizačních složek státu, jakož i u fyzických osob, které podnikají nebo provozují jinou samostatnou výdělečnou činnost, pokud prokazují své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro účely zjištění základu daně z příjmů. V daňovém řízení prokazuje správce daně existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost účetnictví a jiných povinných evidencí a záznamů vedených daňovým subjektem a za tímto účelem si pracovníci správce daně mohou od daňového subjektu při daňové kontrole uvedenou dokumentaci vyžadovat, jak vyplývá z 31 odst. 8 písm. c) a 16 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Z těchto skutečností vyplývá, že vedení daňové evidence představuje poskytování právní pomoci ve věcech daní ve smyslu 1 písm. a) zákona o daňovém poradenství. Účetnictví je pak rozhodné pro stanovení daňové povinnosti, takže se jedná o institut, který je s daněmi bezprostředně a úzce spojen a bez nich by postrádal opodstatnění. Z toho tedy vyplývá, že účetní poradenství a vedení účetnictví jsou věcmi, které ve smyslu 1 písm. a) zákona o daňovém poradenství s daněmi přímo souvisejí. Proto účetní poradenství, vedení účetnictví a vedení daňové evidence představují činnosti, které je oprávněn vykonávat daňový poradce v režimu zákona o daňovém poradenství a nemusí je provádět v rámci vázané živnosti Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Jestliže tedy daňový poradce uvedené činnosti provádí, vztahuje se na něho 6 odst. 8 zákona o daňovém poradenství, který upravuje jeho povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Tato povinnost mlčenlivosti je pak u daňového poradce dána i v případě, že je současně vlastníkem oprávnění na zmíněnou vázanou živnost. Lze tedy uzavřít, že živnostenský úřad nemůže provádět živnostenskou kontrolu, v jejím rámci požadovat poskytnutí součinnosti a ukládat pořádkovou pokutu za nesplnění povinností u těch držitelů živnostenského oprávnění na vázanou živnost Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, kteří jsou současně daňovými poradci podle zákona o daňovém poradenství. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce takové živnostenské oprávnění obdržel, ale současně byl zapsán do komory daňových poradců. Proto živnostenský úřad překročil rámec své působnosti, když u žalobce prováděl živnostenskou kontrolu a v jejím průběhu žalobci uložil pořádkovou pokutu za nepředložení písemností 1111 Druhy živností a neposkytnutí informací, na které se vztahovala povinnost mlčenlivosti podle zákona o daňovém poradenství. Vydáním napadeného rozhodnutí i rozhodnutí živnostenského úřadu tedy došlo k porušení hmotněprávních ustanovení 60a živnostenského zákona a 6 odst. 8 zákona o daňovém poradenství. 2. Správné zařazení živnosti mezi živnosti vázané 2 odst. 8 zák. č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči *) příloha č. 2 zák. č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona Pod pojem chemické a biologické přípravky na ochranu rostlin, který je vymezen v 2 odst. 8 zák. č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči a o změnách některých souvisejících zákonů, lze podřadit přípravky vymezené písmeny a) až d) citovaného ustanovení. Přípravek sloužící k ničení nežádoucích rostlin je tak rovněž přípravkem sloužícím k ochraně rostlin. Z uvedeného vyplývá, že zařazení podnikatelské činnosti založené na používání přípravku k ničení nežádoucích rostlin pod vázanou živnost Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin (příloha č. 2 živnostenského zákona) je správné. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne , sp. zn. 22 Ca 401/2005 č. 1499/2008 SbNSS Z odůvodnění: ( ) Krajský soud dospěl k závěru, že hubení plevelnatých rostlin chemickým prostředkem Roundup, jež prováděl žalobce, je podřaditelné pod odborná opatření prováděná za účelem uchování zdraví rostlin a ochrany rostlinných produktů a jako takové je součástí rostlinolékařské péče ve smyslu 2 odst. 1 zákona o rostlinolékařské péči. Uvedené plevely, které žalobce zjištěným způsobem ničil, jsou rostliny, které působí, nebo mohou způsobovat, poškození rostlin nebo rostlinných produktů. Jsou to tedy organismy, které jsou podřaditelné pod pojem škodlivé organismy vymezený 2 odst. 5 cit. zákona. To, že přípravek Roundup je chemickým přípravkem způsobujícím zničení, příp. poškození rostlin, je skutečnost nesporná. Spornou mezi žalobcem a žalovaným je otázka, zda tento přípravek s ohledem na jeho účinky lze označit za přípravek na ochranu rostlin. Krajský soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že logickým a gramatickým výkladem 2 odst. 8 cit. zákona lze dospět k závěru, že chemickými (a také biologickými) přípravky na ochranu rostlin jsou všechny přípravky, které jsou podřaditelné pod kterékoliv písmeno a) až d) cit. ustanovení. Pojem chemické a biologické přípravky je pojmem nadřazeným, pod který lze podřadit cíleně vymezené přípravky rozlišené podle způsobu jejich působení pod písm. a) až d). Zcela nepochybně přípravek, který slouží k ničení nežádoucích rostlin nebo jejich částí, je podřaditelný pod obecný pojem chemický či biologický přípravek na ochranu rostlin. Ve smyslu tohoto výkladu je pak správné podřazení podnikatelské činnosti, jež je založena na používání takového přípravku, pod živnost Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin. Jestliže totiž přípravky na ochranu rostlin jsou také ty, které rostliny ničí, pak používání takovýchto přípravků musí být součástí *) S účinností od zrušen zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů 1212 Vázané živnosti předmětné živnosti. Krajský soud také neshledal opodstatněnou argumentaci žalobce obsahovou náplní vázané živnosti Ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky na ochranu rostlin stanovenou v nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, a to z toho důvodu, že žalobcem použitý výklad tohoto ustanovení je nepřípustně restriktivní. Žalobce opomíjí podstatnou skutečnost, že konkrétní projevy ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy uvedené v obsahové náplni předmětné živnosti v závorkách jsou uvedeny pouze demonstrativně, takže jejich výčet lze rozšířit i nad rámec příkladů zde vyjmenovaných. 1313 Druhy živností B. Volné živnosti 3. Ohlášení volné živnosti 2 zák. č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod Z žádného právního předpisu nelze dovodit, že činnost, označovaná jako vymáhání pohledávek, je živností ve smyslu 2 živnostenského zákona. Nevydáním živnostenského oprávnění pro tuto činnost tedy nebylo dotčeno právo chráněné čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne , sp. zn. IV. ÚS 140/95 ASPI ID: JUD31167CZ Z odůvodnění: Ústavní soud obdržel dne ústavní stížnost stěžovatele, kterou se tento, s odvoláním na porušení čl. 1 a čl. 26 odst. l Listiny základních práv a svobod (dále jen Listiny), domáhá zrušení shora citovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Okresního úřadu, živnostenského úřadu v Táboře, ze dne , čj. ŽU/2483/94/Po. Zároveň navrhuje i zrušení uvedeného rozhodnutí okresního živnostenského úřadu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Obecního živnostenského úřadu v Táboře ze dne , čj. ZR 1778/94, jehož zrušení rovněž navrhuje. Rozhodnutím Obecního živnostenského úřadu v Táboře, který přezkoumával ohlášení volné živnosti stěžovatele, podané tomuto úřadu dne , bylo, jak Ústavní soud zjistil z předloženého spisového materiálu uvedeného úřadu, rozhodnuto tak, že ohlášením živnosti s předmětem podnikání vymáhání pohledávek oprávnění provozovat tuto živnost stěžovateli nevzniklo a živnostenský list na výše uvedenou činnost nebude vydán. Uvedené rozhodnutí bylo vydáno poté, co stěžovatel ohlásil Obecnímu živnostenskému úřadu v Táboře podáním ze dne živnost s předmětem podnikání vymáhání pohledávek. Živnostenský úřad, s poukazem na ustanovení 2 zákona č. 455/1991 Sb., stěžovatele vyzval, aby ohlášený předmět podnikání upřesnil. Ten pak v určené lhůtě ohlášení doplnil tak, že ohlášená živnost spočívá především v těchto činnostech: l. obstarávání informací o adrese dlužníka, na které se zdržuje, 2. obstarávání informací o jeho majetkových poměrech, 3. obstarávání informací o případném omezení vlastnických práv dlužníka k jeho majetku, 4. zprostředkování možnosti objednavatele uzavřít s jeho dlužníkem dohodu o narovnání dluhu nebo vzájemném zápočtu pohledávek, 5. zabezpečení dalších úkonů řešících úhradu pohledávky, např. zajištění závazků formou splátkového kalendáře, převzetí a převod hotovostní platby od dlužníka k objednavateli, prodej věcí, které dlužník nabídl objednateli k uspokojení jeho pohledávky jako věcné plnění, odebrání najaté věci dlužníkovi na podkladě oprávněného odstoupení objednatele od leasingové smlouvy a její předání objednateli, Přitom výčet těchto zamýšlených činností stěžovatel upřesnil tím, že se jedná 1414 Volné živnosti o zprostředkování všech potřebných úkonů, směřujících k uplatnění, realizaci a splacení pohledávek objednatele za jeho dlužníky mimosoudní cestou. Rozhodnutí obecního živnostenského úřadu k odvolání stěžovatele přezkoumával Okresní živnostenský úřad v Táboře, který svým rozhodnutím ze dne odvolání stěžovatele podle 59 odst. 2 správního řádu *) zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Oba správní orgány dospěly ke shodnému závěru, že činnost, označená jako vymáhání pohledávek, nenaplňuje zákonem předepsané znaky živnosti. Okresní živnostenský úřad, jak plyne z odůvodnění jeho rozhodnutí, pak také v postupu obecního živnostenského úřadu neshledal porušení procesních práv stěžovatele. Krajský soud v Českých Budějovicích, který rozhodoval o žalobě stěžovatele, podané proti rozhodnutí okresního živnostenského úřadu, ústavní stížností napadeným rozhodnutím rozhodnutí okresního živnostenského úřadu potvrdil, přitom v odůvodnění svého rozhodnutí v podstatě uvedl, že v případě stěžovatele bylo jako předmět podnikání ohlášeno vymáhání pohledávek a následně upřesněno, že je tím myšleno smluvní vymáhání pohledávek mimosoudní cestou. Živnostenský úřad byl v takovém případě povinen ve smyslu ustanovení 47 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, posoudit, zda stěžovatel splňuje podmínky, stanovené živnostenským zákonem a poté vydat živnostenský list nebo v případě zjištění, že podmínky zákona splněny nejsou, rozhodnout o tom, že živnostenské oprávnění, které by jinak vzniklo ohlášením, v daném případě nevzniklo. Před zjištěním, zda jsou splněny zákonné podmínky ohlášené činnosti, vymezené jejím předmětem, je tedy nutno ve smyslu 2 a následujících živnostenského zákona zkoumat otázku, zda činnost, která je oznamována, je vůbec činností, na kterou se ustanovení 2, pojem živnosti vymezující, vztahuje, a zda tedy je dána pravomoc příslušného živnostenského úřadu oprávnění k provozování takové činnosti vydat, když živnostenské oprávnění je možno vydat jen k činnosti, kterou lze podřadit pod činnost vymezenou v ustanovení 2 živnostenského zákona. Z žádného právního předpisu pak nelze dovodit, že činnost, označovaná jako vymáhání pohledávek, je ve smyslu uvedeného ustanovení živností. Je tomu tak proto, že nelze učinit závěr, že aktivity spojené s vymáháním pohledávek spadají pod režim živnostenského zákona, když vymáhání pohledávek mimosoudní cestou zahrnuje nesporně i prvek donucení, zejména u příkladmo uváděného odejmutí najaté věci. Tím spíše při existenci zákonných prostředků, kterými se věřitelé mohou domáhat svých zákonných práv. V této souvislosti soud poznamenal, že splnění splatné pohledávky lze vynutit soudní, správní nebo daňovou exekucí. Jiné prostředky, stěžovatelem označované jako mimosoudní, zákonnému pojmu živnosti neodpovídají. K jednání s dlužníkem může věřitel jiného zmocnit, aniž by k tomu zmocněnec musel být subjektem živnostenského oprávnění, když živnostenská činnost, tak, jak je vymezena v ustanovení 2 živnostenského zákona, aktivity stěžovatelem zamýšlené nepředpokládá. V závěru pak soud přisvědčil stanovisku žalovaného správního orgánu o tom, že za situace, kdy nelze vyloučit, že by pohledávky mohly být vymáhány právem netolerovanými postupy, je nezbytné trvat na tom, aby označení živnostenské činnosti bylo v živnostenském listě určité a pojmově nezaměnitelné s ji- *) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), byl s účinností od zrušen zákonem č. 500/2004 Sb., správním řádem. 1515 Druhy živností nými aktivitami, které nelze podřadit pod zákonný a tedy uznávaný pojem živnost. Proti tomuto rozsudku pak stěžovatel podává ústavní stížnost, v jejíchž důvodech v podstatě opakuje argumenty uváděné již jak v odvolání proti rozhodnutí obecního živnostenského úřadu, tak i v žalobě, kterou napadl rozhodnutí okresního živnostenského úřadu. Poukazuje na nedostatečné poučení ze strany obecního živnostenského úřadu ve vztahu ke konkretizaci požadovaného upřesnění předmětu činnosti živnosti, což označuje jako nesplnění povinnosti správního orgánu vyplývající z ustanovení 19 odst. 3 správního řádu. Jako zásadní námitku pak uplatňuje skutečnost, že správní orgány a následně i soud, který nezákonnost postupu správních orgánů neodstranil, v rozporu se zákonem č. 455/1991 Sb. neposoudil předmět podnikání, který stěžovatel k výzvě správního orgánu prvního stupně upřesnil formou příkladmo uvedených činností, jako zprostředkování všech potřebných úkolů, směřujících k uplatnění, realizaci a splácení objednávek objednavatele za jeho dlužníky mimosoudní cestou, jako volnou živnost podle citovaného zákona, a dovozuje, na základě důvodů, které podrobně rozvádí, které však již všechny uváděl v žalobě proti rozhodnutí Okresního živnostenského úřadu v Táboře, že jeho požadavek na vydání živnostenského listu s předmětem podnikání vymáhání pohledávek je oprávněný. Poukazuje dále na skutečnost, že do správního spisu založil výpis z obchodního rejstříku obchodní společnosti C. M., a. s., z něhož vyplývá, že této společnosti, po předchozím vydání živnostenského oprávnění, byl povolen a rejstříkovým soudem zaregistrován mimo jiné předmět podnikání vymáhání pohledávek, přitom zjistil, že živnostenské oprávnění bylo vydáno bez jakýchkoliv obstrukcí a za situace, kdy uvedená společnost splnila tytéž náležitosti, které splnil stěžovatel vůči správním orgánům. Stěžovatel je přesvědčen, že shora uvedenými správními rozhodnutími a rozhodnutím Krajského soudu v Českých Budějovicích byla porušena jeho ústavní práva, zakotvená v článcích l a 26 odst. l Listiny základních práv a svobod, a proto žádá, aby Ústavní soud jeho ústavní stížnosti vyhověl a všechna shora citovaná rozhodnutí zrušil. Účastník řízení a vedlejší účastník shodně navrhli zamítnutí ústavní stížnosti, v podstatě z důvodů uvedených v jejich rozhodnutích, přitom Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém písemném vyjádření k obsahu ústavní stížnosti pak dále uvedl, že stěžovatel žádné nové skutečnosti v ústavní stížnosti neuvádí, když argumentuje údaji a úvahami, které byly soudu známy. Odkaz na ústavní práva, zakotvená v čl. l avčl. 26 odst. l Listiny, není přiléhavý. Článek 26 zakotvuje mimo jiné právo každého podnikat a provozovat hospodářskou činnost, avšak za splnění podmínek stanovených zákonem, jak to také druhý odstavec citovaného článku výslovně uvádí. Soulad zamýšlené činnosti stěžovatele se zákonem č. 455/1991 Sb. byl přezkoumáván příslušným správním orgánem v rámci jeho pravomoce. K namítané nerovnosti dovozované ze skutečnosti, že jiné společnosti za splnění shodných náležitostí, jako v případě stěžovatele, bylo živnostenské oprávnění vydáno, bylo stěžovateli v odůvodnění rozsudku vysvětleno, že soud se při přezkumné činnosti řídí zákonem a že rozhodnutí správních orgánů ani v zdánlivě shodných případech nejsou pro soud závazná. Vedlejší účastník pak ve svém vyjádření k ústavní stížnosti kromě důvodů, uvedených již v jeho rozhodnutí, zdůraznil, že to, jakou činnost měl stěžovatel na mysli ohlášením předmětu činnosti vymáhání pohledávek bylo možno dovodit jen z jeho odpovědi na výzvu prvoinstančního správního orgánu, aby předmět ohla- 16 Podobné dokumenty
PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti živnostenského podnikání PŘEHLED JUDIKATURY z oblasti živnostenského podnikání Sestavila Sylva Šiškeová Vzor citace: Šiškeová, S.: Přehled judikatury z oblasti živnostenského Více Otázky platné od 1.1.2014. Kontrolní otázky podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů
Správní právo dálkové studium XIV. Živnostenský zákon živnostenské podnikání - pramen právní úpravy je zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) ŽZ upravuje (předmět právní Více Živnostenské podnikání
Živnostenské podnikání (správně-právní režim) I. část Právnická fakulta MU Brno říjen 2011 zpracoval: Petr Průcha Prameny právní úpravy - zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
6 Ads 35/2012-22 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Více 3 Ads 102/ Důchodové pojištění: žádost o přiznání invalidního důchodu; rozlišování mezi plným a částečným invalidním důchodem
č. j. 2 Afs 44/2005-54 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Více ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
2 Afs 151/2004-60 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci Více Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. října 2001, čj. 15 Co 15/ se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Název judikátu: Jednatelé. Způsob jednání jménem společnosti. Omezení jednatelského oprávnění. Právní věta: Jestliže společenská smlouva určuje, že jménem společnosti jedná více jednatelů společně, nejde Více ulice č. popisné č. orientační obec část obce PSČ 3) Místo podnikání ulice č. popisné č. orientační
Potvrzení přijetí ZFO č. jednací... Ohlášení živnosti podle 45 odst. 2 zákona č. 4551991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen žz) 1) Fyzická osoba - zahraniční Titul Jméno Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 Afs 109/2005-57 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Více Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou:
Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby, které nemají bydliště na území České republiky (Zahraniční fyzická osoba občan členského států EU, EHP a Švýcarska) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
8 Afs 119/2006-65 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera, v právní věci Více Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, tj. způsobilost mít práva a povinnosti.
2 2. O b č a n s k é p r á v o I I P r á v n i c k á o s o b a P r á v n í o s o b n o s t a u s t a v e n í Právnická osoba je organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, tj. způsobilost Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 As 87/2009-48 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. Více Šablona životních situací MPO MS Word
1. 2. 3. Ohlášení vázané živnosti pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států Evropské unie, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba) 4. Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona Více Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn.: 33 Cdo 847/98
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn.: 33 Cdo 847/98 Smlouvou o nájmu dopravního prostředku se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání a nájemce Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)
Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
7 As 31/2005-63 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka Více Kasační stížnost není důvodná.
7 A 111/2002-39 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Milana Více Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ)
ZFO Potvrzení přijetí č. jednací... Žádost o koncesi podle 50 odst. 2 zákona č. 4551991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ) 1) Fyzická osoba Více Usnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června 2009. k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně
7 Afs 122/2005-70 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Více PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ. Č. j.: ÚOHS-R275/2015/VZ-00558/2016/322/EDy Brno 8. ledna 2016
*UOHSX007Y9QS* UOHSX007Y9QS PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R275/2015/VZ-00558/2016/322/EDy Brno 8. ledna 2016 V řízení o rozkladu ze dne 19. 8. 2015 doručeném Úřadu Více a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského
Strana 6106 Sbírka zákonů č. 381 / 2016 381 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2016 o žádostech, oznámeních a předkládání výkazů podle zákona o spotřebitelském úvěru Česká národní banka stanoví podle 160 zákona Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)
č. j. 7 Afs 26/2011-103 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka Více ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
č. j. 4 As 23/2004 73 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU)
Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná Více Žádost o koncesi pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)
Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Afs 76/2005-62 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové Více ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
č. j. 7 Afs 161/2006-74 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka Více Ustanovení ukončení odpovědného zástupce
Ustanovení ukončení odpovědného zástupce 03. Pojmenování (název) životní situace Provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce dle 11 živnostenského zákona 4. Základní informace k životní situaci Více ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
č. j. 7 Afs 48/2008-53 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Více U S N E S E N Í. t a k t o :
9 Ads 24/2014-69 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína, Mgr. Jany Brothánkové, JUDr. Miluše Doškové, JUDr. Více ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
8 Afs 103/2006-63 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní Více Živnostenské podnikání
Živnostenské podnikání (správně-právní režim) II. část Právnická fakulta MU Brno říjen 2011 zpracoval: Petr Průcha Druhy živností - živnosti ohlašovací, - živnost volná (příloha č. 4) - živnosti řemeslné Více 1) Právnická osoba - zahraniční Obchodní firma nebo Název (včetně právní formy) Sídlo Ulice č. popisné č. orientační. Obec část obce PSČ
ZPO Potvrzení přijetí č. jednací... Ohlášení živnosti podle 45 odst. 3 zákona č. 4551991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ŽZ) 1) Právnická osoba Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 3 Afs 1/2003-101 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Antonína Koukala a Více Č.j.: S 16/99-150/626/99-če V Brně dne 23. března 1999
Č.j.: S 16/99-150/626/99-če V Brně dne 23. března 1999 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 28.1.1999 podle 57 odst. 1 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, Více Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba)
Ohlášení živnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky (Česká fyzická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou Právní úprava 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební Více ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
č. j. 6 Afs 4/2003-64 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila Více Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_17_ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO_P1-2 Číslo projektu: CZ Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 4 Afs 25/2004-45 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy a Mgr. Více Žádost o koncesi pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba)
Žádost o koncesi pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (Česká právnická osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 7 Ans 10/2006-133 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka Více II. ÚS 2924/13. Text judikátu. Exportováno: , 16: , Ústavní soud
2 Afs 7/2003-50 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Vojtěcha Více Živnostníci, nejdříve organizovaní v cechách a později živnostenská společenstva.
Otázka: Živnostenské právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): marky = Soubor právních předpisů o živnostenském podnikání (objektivní právo), jednak oprávnění k provozování živnosti, náleží osobě, Více STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ PROFIT, SPOL. S R.O.
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PODNIKATELSKÁ PROFIT, SPOL. S R.O. IČO: 25657046, IZ: 600006425 (IZO:045270082) Tel., fax: 222516437 Jak začít s podnikáním (fyzické osoby - živnostníci) Odpověď na tuto a související Více Obsah. Úvod 12. Změny a doplnění k 1. lednu Obecně o pohledávkách 17
Obsah Úvod 12 Změny a doplnění k 1. lednu 2011 13 1 Obecně o pohledávkách 17 1.1 Právní pohled 17 1.1.1 Pojem pohledávka z právního hlediska 17 1.1.2 Důvody vzniku pohledávky 17 1.1.3 Společné pohledávky Více Metodický list číslo 1
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Výkon státní správy orgány veřejné správy Metodický list číslo 1 Název tématického celku: Živnostenské podnikání I. Tematický celek je věnován výkonu státní Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 4 As 27/2004-71 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Více II. ÚS 125/08. Text judikátu. Exportováno: , 22: , Ústavní soud
www.iudictum.cz Exportováno: 15. 3. 2017, 22:31 II. ÚS 125/08 7. 10. 2008, Ústavní soud Text judikátu Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Stanislava Balíka Více Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU)
Ohlášení živnosti vázané pro právnické osoby se sídlem v některém z členských států EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnická osoba se sídlem v EU) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná Více Č.j.: 3R25/03-Ku V Brně dne
Č.j.: 3R25/03-Ku V Brně dne 3.7.2003 Ve správním řízení o rozkladu ze dne 28.4.2003 podaném městem Brandýs nad Labem Stará Boleslav, zast. starostou Ing. Danielem Procházkou, se sídlem Masarykovo nám. Více NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII
NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Nevýdělečné organizace v teorii VÁCLAV DOBROZEMSKÝ JAN STEJSKAL Vzor citace: DOBROZEMSKÝ, V.; STEJSKAL, J. Nevýdělečné Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 2 Afs 207/2004-68 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka Více ROZHODNUTÍ. Odůvodnění
ROZHODNUTÍ V Praze dne ;/{,,července 2014 Č. j.: MPO 22857/14/10200/01000 PID MIPOXOlTHVXD - Ve správním ř ízení o stížnosti ze dne 16. června 201~ podané panem bytem označené jako stížnost podle 16a zákona Více ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník Vyhlásené: Časová verzia predpisu účinná od:
ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1991 Vyhlásené: 31.12.1991 Časová verzia predpisu účinná od: 01.01.1992 Obsah tohto dokumentu má informatívny charakter. 570 Z Á K O N České národní rady ze Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Radky Panáčkové a soudkyň JUDr. Věry Vyhlídalové a JUDr. Heleny Krejčí v insolvenční věci dlužnice Dagmar Kuricové, Více Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba)
Ohlášení živnosti volné pro právnické osoby, které nemají sídlo na území ČR, EU, EHP a Švýcarska (Zahraniční právnické osoba) Živností je ve smyslu 2 živnostenského zákona soustavná činnost provozovaná Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
3 Ads 68/2008-80 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Více O d ů v o d n ě n í :
3 Ads 99/2013-133 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Více Obsah 1 DEFINICE ŽIVNOSTI...1 2 PODMÍNKY K PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI...23
Obsah Úvod... III 1 DEFINICE ŽIVNOSTI...1 1.1 SOUSTAVNÁ ČINNOST...4 1.2 SAMOSTATNOST PROVOZOVANÉ ČINNOSTI...5 1.3 PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI VLASTNÍM JMÉNEM...6 1.4 PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI NA VLASTNÍ ODPOVĚDNOST...8 Více ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
8 Afs 37/2006-126 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář |
https://1993237804.premium-er.cz/OBCHODNI-PODMINKY-a3_0.htm | 2019-09-16T17:09:45 | [
" zákona č. 89",
" § 1751",
" zákona č. 89",
" § 1837",
" § 1837",
" § 1829",
" § 1837",
" § 1829",
" § 1837",
" § 1829"
] | Provozovatelem internetových stránek www.Klimatizacedodomu.cz - nejedná se o E-shop ale o katalog produktů
je Tomáš Durník se sídlem Boršice 687 09,
zapsaným v živnostenském řejstříku mě. Uherské Hradiště s
IČ 75189216 ( dále jen „prodávající“)
Dodávku a montáž klimatizací provádíme v Jihomoravském a Zlínském kraji.
Kyjov, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Zlín, Kroměříž, Vyškov, Veselí nad Moravou .......
To souvisí s délkou montáže, dopravou, údržbou a servisem přímo u zákazníka doma.
Před realizací je nutné zaměření v místě s ohledem na celkové možnosti provedení instalace klimatizace.
( možnosti umístění jednotek a potřebný výkon, množsví materiálu a časová náročnost, zákazník pak zná přesnou konečnou cenu )
Na základě nového zákona č. 89/2017 platný od 1. dubna 2017, dodává naše firma klimatizace výhradně s montáží.
Prodej klimatizací konečnému uživateli bez montáže nelze.
Prodej klimatizace bez montáže je možný pouze odborné firmě, která vlastní certifikaci MŽP pro provádění montáží a běžně tato zařízení instaluje.
Veškerá prezentace zboží umístěná ve webovém rozhraní klimatizacedodomu.cz je informativního charakteru a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží.
Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží. Ceny zboží jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků výrobku. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek.
Cena odborné instalace dělených klimatizačních jednotek není součástí ceny výrobku, ale je vždy smluvní položkou mezi zákazníkem a instalační firmou. Její cena je odvozena od konkrétních požadavků zákazníka, místa instalace, časové náročnosti, množství potřebného materiálu.
V případě zájmu o cenovou nabídku na zařízení včetně montáže, nás prosím kontaktujte telefonicky, prostřednictvím emailu, nebo pomocí formuláře nabídka na montáž umístěném na tomto webu.
Od 28/5/2018 nabývá účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)
Uživatelský účet - registrace zákazníka na našem webu nemá žádný význam pro slevu a podobně, po registraci zákazníka jsou informace ihned smazány.
Kupující může provádět objednávání zboží a montáže na základě předchozí nabídky zaslané do emailu formou PDF souboru.
Na nešem webu nelze vytvořit registraci a zákaznický účet.
Kupujícím je subjekt, který s prodávajícím uzavřel smlouvu o koupi zboží na základě cenové nabídky na instalaci dělené klimatizace. V objednávce musí kupující uvést své jméno a příjmení, adresu trvalého bydliště, dále případně adresu pro doručování a instalací (liší-li se od adresy trvalého bydliště) a telefon. Zvolit způsob platby po instalaci. Bez uvedení shora uvedených údajů nebude objednávka akceptována. Potvrzením objednávky se zákazník zavazuje k odebrání zvoleného zboží a k uhrazení příslušné částky. Jedná se o uzavření obchodní smlouvy na dálku, ele před realizací je vše v místě instalace konzultováno a zaměřeno..Kupující odesláním objednávky prodávajícímu vyjadřuje souhlas s aktuálně platnými obchodními podmínkami v Čr.
Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) firmy- Tomáš Durník, se sídlem Boršice 687 09, identifikační číslo IČ 75189216, zapsané v živnostenském řejstříku mě. Uherské Hradiště (dále jen „prodávající“)
upravují v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na webové stránce umístěné na internetové adrese www.klimatizacedodomu.cz (dále jen „webová stránka“), a to prostřednictvím rozhraní webové stránky (dále jen „webové rozhraní obchodu“).
Náš web tuto registraci zákazníka neumožnuje.
5. Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká doručením přijetí objednávky (akceptací), jež je prodávajícím zasláno kupujícímu elektronickou poštou, a to na adresu elektronické pošty kupujícího.
6. Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady na internetové připojení, náklady na telefonní hovory) si hradí kupující sám, přičemž tyto náklady se neliší od základní sazby.
1. Platba hotově po montáži na základě dokladu.
2. Převodem z bankovního účtu za předem stanovených podmínek mezi prodávajícím a kupujícím.
3. Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení čl. Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně či telefonicky).), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem.
6. Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky (čl. Prodávající je vždy oprávněn v závislosti na charakteru objednávky (množství zboží, výše kupní ceny, předpokládané náklady na dopravu) požádat kupujícího o dodatečné potvrzení objednávky (například písemně či telefonicky), požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu.
7.Případné slevy z ceny zboží poskytnuté prodávajícím kupujícímu nelze vzájemně kombinovat.
9. Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.
Lhůta pro odstoupení je 14 kalendářních dní a začíná následující den po dni převzetí.Kupující je oprávněn od smlouvy odstoupit i kdykoliv před dodáním zboží.
1. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které podléhá rychlé zkáze, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal pokud porušil jejich původní obal.
2. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, pokud porušil jejich původní obal obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího [email protected]
3. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, jakož i zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, pokud porušil jejich původní obal obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího . obchodních podmínek se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být kupujícím prodávajícímu vráceno do čtrnácti (14) dnů od doručení odstoupení od kupní smlouvy prodávajícímu. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou.
4. V případě odstoupení od kupní smlouvy dle čl. Nejedná-li se o případ uvedený v čl. Kupující bere na vědomí, že dle ustanovení § 1837 občanského zákoníku, nelze mimo jiné odstoupit od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu, od kupní smlouvy o dodávce zboží, které bylo po dodání nenávratně smíseno s jiným zbožím, od kupní smlouvy o dodávce zboží v uzavřeném obalu, pokud porušil jejich původní obal obchodních podmínek či o jiný případ, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 odst. 1 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, přičemž v případě, že předmětem kupní smlouvy je několik druhů zboží nebo dodání několika částí, běží tato lhůta ode dne převzetí poslední dodávky zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu odesláno ve lhůtě uvedené v předchozí větě. Pro odstoupení od kupní smlouvy může kupující využit vzorový formulář poskytovaný prodávajícím, jenž tvoří přílohu obchodních podmínek. Odstoupení od kupní smlouvy může kupující zasílat mimo jiné na adresu provozovny prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího . obchodních podmínek vrátí prodávající peněžní prostředky přijaté od kupujícího do čtrnácti (14) dnů od odstoupení od kupní smlouvy kupujícím, a to stejným způsobem, jakým je prodávající od kupujícího přijal. Prodávající je taktéž oprávněn vrátit plnění poskytnuté kupujícím již při vrácení zboží kupujícím či jiným způsobem, pokud s tím kupující bude souhlasit a nevzniknou tím kupujícímu další náklady. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal.
1. osobně montážními techniky v termínu předem dohodnutém, dále na základě předem zhotovené cenové nabídky zařízení,materiálu, montáže a dopravy jako celku.
3. Je-li prodávající podle kupní smlouvy povinen dodat zboží na místo určené kupujícím v objednávce, je kupující povinen převzít zboží při dodání.
6. Další práva a povinnosti stran při přepravě zboží mohou upravit zvláštní dodací podmínky prodávajícího, jsou-li prodávajícím vydány.
Kupující je povinen zboží od přepravce řádně převzít, zkontrolovat neporušenost obalů, počet balíků a případě jakýchkoliv závad toto neprodleně oznámit přepravci a prodávajícímu.V případě nutnosti sepsat reklamační protokol o porušenosti zásilky přímo s dopravcem!
je zboží v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a kvaliě
3. Ustanovení uvedená v čl. Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží při převzetí nemá vady. Zejména prodávající odpovídá kupujícímu, že v době, kdy kupující zboží převzal obchodních podmínek se nepoužijí u zboží prodávaného za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení zboží způsobené jeho obvyklým užíváním, u použitého zboží na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou zboží mělo při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy zboží.
5. Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na adrese jeho provozovny, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží, případně i v sídle nebo místě podnikání .
6. Další práva a povinnosti stran související s odpovědností prodávajícího za vady
7. Záruční doba je v případě prodeje zboží bez montáže 24 měsíců.
Jedná se tedy o zakoupené zboží na klimatizacedodomu.cz s kompletní dodávkou včetně montáže a uvedení do provozu, na základě cenové nabídky zhotovené kupujícímu před objednávkou. ( klimatizace + materiál + montáž a doprava )
Záruka se vztahuje na výrobní vady výrobků nebo jiné vady, které nebyly způsobeny neodbornou montáží či jiným neodborným uvedením do provozu neodborným nebo nešetrným zacházením či jinou takovou manipulací, použitím výrobku v rozporu s jeho účelem nebo návodem k obsluze, mechanickým poškozením nebo opotřebením, živelnými pohromami jako například úderem blesku či jiným atmosférickým výbojem, povodní, ohněm či vodou nebo působením jiných nestandardních jevů jako například přepětí v rozvodné síti.
Vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected] Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího.
Prodávající zpracovává osobní údaje kupujícího.
Osobní údaje jsou uchovávány v souladu s požadavky platné legislativy a to 10 let od jejich pořízení.
Kontaktní údaje prodávajícího: adresa pro doručování Tomáš Durník Boršice 459 Boršice 687 09, adresa elektronické pošty [email protected], telefon +420 777 215 035.
Klimatizacedodomu.cz si vyhrazuje právo na změnu těchto podmínek.
Změnu techto podmínek dále upravuje obchodní zákoník Čr.
V Boršicích dne 20.5.2018
Firma Tomáš Durník, se sídlem Podevsí 459 Boršice 687 09, IČ 75189216, zapsaná v živnostenském řejstříku mě. Uherské Hradiště(dále jen „prodávající“ nebo „správce“) zpracovává ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(dále jen „Nařízení“), následující osobní údaje: |
https://rudeta.cz/webpage/cs/kovovy-nabytek-rudeta-obchodni-podminky.html | 2019-03-19T10:40:41 | [
" § 1751",
" zákona č. 235",
" § 28",
" zákona č. 563",
" § 89",
" zákona č.634"
] | Obchodní podmínky - Kovový nábytek Rudeta
Tyto obchodní podmínky platí pro nákup v internetovém obchodě provozovaným společnosti RUDETA s.r.o. na internetové adrese www.rudeta.cz. Tento internetový obchod je zaměřen na vybavení dílen, kanceláří, sociálních a jiných prostor kovovým
a jiným nábytkem.
Podmínky blíže vymezují a upřesňují práva a povinnosti v souladu s ustanovením § 1751 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. Občanský zákoník prodávajícího, kterým je společnost RUDETA s.r.o., Budovatelská 482, 743 01 Bílovec, IČ: 27796922, DIČ: CZ27796922, zapsané v obchodním rejstříku vedeným u Krajského soudu v Ostravě, spisová značka C52070 (dále jen „prodávající“) a na straně druhé kupujícího (dále jen „kupující“). Smluvním vztahem se rozumí především koupě výrobků ze sortimentu (dále jen „zboží“) prodávajícího kupujícím.
Kupujícím se rozumí spotřebitel nebo podnikatel. Spotřebitelem je osoba, která jedná mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání. Podnikatelem je osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet
a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Za podnikatele je považována také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
Kupující svou objednávkou stvrzuje, že se s těmito obchodními podmínkami před uzavřením kupní smlouvy seznámil
a že s jejich zněním bez výhrad souhlasí.
II. Způsob objednání (uzavření Kupní smlouvy)
Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží. Ceny zboží jsou uvedeny bez daně z přidané hodnoty a všech souvisejících poplatků. Ceny zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek.
Webové rozhraní obchodu obsahuje také informace o nákladech spojených s balením a dodáním zboží. Informace
o nákladech spojených s balením a dodáním zboží uvedené ve webovém rozhraní obchodu platí pouze v případech, kdy je zboží doručováno v rámci území České republiky.
Kupující může činit objednávky prostřednictvím webového formuláře, telefonicky nebo písemnou formou. Do objednávky kupující vždy uvede jméno, a úplnou adresu příjemce, IČO, DIČ, datum vystavení objednávky, jméno kontaktní osoby (včetně telefonního a emailového spojení) a požadovaný termín/způsob dodání. V případě, že se dodací adresa liší od adresy fakturační, musí kupující tuto skutečnost v objednávce uvést.
Odesláním objednávky vybraného zboží kupující potvrzuje závaznost své objednávky a souhlas s obchodními podmínkami
e-shopu a politikou ochrany soukromí.
Pokud kupující při zadávání objednávky z e-shopu správně vyplní e-mailovou adresu, bude mu na ni neprodleně automaticky odeslána rekapitulace (potvrzení o přijetí) objednávky s platnými obchodními podmínkami.
Odesláním objednávky e-mailem, nebo telefonickou objednávku potvrdí prodávající její přijetí bez zbytečného odkladu společně se zasláním obchodních podmínek.
V případě, že kupující v objednávce neuvede příslušný kód výrobku, nebude objednávka zařazena do objednávkového systému do doby jejího doplnění.
V případě, že se jedná o dodání atypického zboží, nebo nadlimitního množství zboží na základě požadavku kupujícího má prodávající právo si obchodní podmínky sjednat v Kupní smlouvě.
V případě nenadálého doprodání zboží nebo nemožnosti jeho obstarání např. z důvodu množstevního limitu bude kupující neprodleně informován pomocí e-mailu nebo telefonicky. Taktéž bude kupujícímu sdělen předpokládaný dodací termín zboží a objednávka bude poté opravena, doplněna či stornována.
Kupující není oprávněn, bez předchozího písemného souhlasu prodávajícího, převést svá práva a závazky vyplývající
ze smlouvy a z těchto VOP na třetí osoby. Prodávající neposkytuje souhlas s postoupením jakékoli smlouvy.
Zboží je ve sjednaném termínu expedováno dohodnutým způsobem, případně lze zboží vyzvednout po dohodě osobně, v tomto případě připouští-li to povaha koupě, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby byly předvedeny její funkce.
Dopravu zboží po celé ČR zajišťují smluvní přepravní služby Geis Parcel CZ s.r.o., Geis CZ s.r.o. a TOPTRANS EU, a.s.
Termín dodání zboží, které je skladem, je obvykle do 1-2 pracovních dnů od data nakládky.
Pracovní doba skladu je Po-Pá od 8:00 do 15:30 hod.
Zboží je smluvním přepravcem složeno k prvním dveřím v přízemí budovy bez následné manipulace a rozbalení zboží.
Po obdržení zboží je kupující povinen vizuálně zkontrolovat stav obalu zboží a v případě jeho poškození sepsat s řidičem protokol o poškození zboží. Doporučujeme takové zboží ihned rozbalit a převzít pouze v případě, že není poškozeno.
O případném poškození zboží během přepravy je kupující povinen neprodleně informovat jak přepravce (učiněním zápisu v listu převzetí zásilky), tak prodávajícího, nejpozději však do tří pracovních dnů od převzetí zboží. Není-li v protokolu přepravce zapsána výhrada ohledně poškozeného obalu či zboží, je bráno, že bylo zboží převzato nepoškozené a kupující se vystavuje nebezpečí zamítnutí reklamace.
Ceny zboží v internetovém obchodě jsou uvedeny jako maloobchodní ceny v Kč bez DPH.
V. Cena dopravy
V případě, že hodnota objednávky přesáhne částku 1 500,- Kč bez DPH (po všech poskytnutých slevách), je doprava zboží na území ČR zdarma.
Při nižší hodnotě objednávky je účtován poplatek za dopravu ve výši 100,- Kč bez DPH.
Při zvolení platební podmínky dobírkou je účtováno 80 Kč bez DPH za výběr hotovosti řidičem.
Kupující obdrží daňový doklad k zakoupenému zboží v elektronické podobě na e-mailovou adresu uvedenou při objednávce zboží nejpozději v den objednání přepravy prodávajícím na zvolenou doručovací adresu kupujícího. Tištěná verze daňového dokladu je přikládána ke zboží. Tento doklad slouží současně jako záruční list k zakoupenému zboží a splňuje veškeré zákonem definované náležitosti – a to jak obsahové, podle zákona č. 235/2004 Sb. § 28, o dani z přidané hodnoty, tak formální podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
Standardní doba splatnosti faktur 14 dnů od data vystavení. Prodloužení doby splatnosti musí být sjednáno předem,
a to toliko v písemné podobě.
Povinnost kupujícího zaplatit kupní cenu je splněna připsáním sjednané částky spolu s případnými dalšími souvisejícími poplatky na účet prodávajícího č. 1662100339/0800 vedeného Českou spořitelnou, a.s. nebo její uhrazení v hotovosti.
V případě, že kupní cena nebude zaplacena ve lhůtě splatnosti uvedené na faktuře, uhradí kupující smluvní pokutu ve výši 0,1 % z kupní ceny za každý den prodlení.
Prodávající vždy při telefonickém či e-mailovém potvrzení objednávky potvrdí taktéž platnost ceny objednaného zboží.
V případě, že bude prodávajícím nahlášena cena vyšší, než je uvedená na objednávce, může kupující novou cenu přijmout nebo od smlouvy odstoupit. V případě, že je nová cena nižší, než je cena uvedená na objednávce, bude zboží kupujícímu dodáno za cenu platnou v okamžiku objednávky, neboť zboží mohlo být objednáno u dodavatele dříve, než tento cenu snížil.
Případná reklamace z titulu poškození zboží způsobené dopravou neopravňuje kupujícího k nezaplacení kupní ceny nebo prodloužení doby splatnosti faktury.
Kupující nabývá vlastnické právo ke koupi zboží až úplným zaplacením kupní ceny a veškerých souvisejících plateb.
Podmínkou pro přijetí nové objednávky je uhrazení veškerých pohledávek po lhůtě splatnosti.
V případě, že je výrobek zařazen do nabídky s nesprávnou cenou nebo nesprávným popisem vinou typografické chyby, chyby při stanovení ceny, příp. chyby v popisu výrobku přebraného od třetí strany, má prodávající právo odmítnout či zrušit kteroukoliv objednávku výrobku s nesprávně uvedenou cenou, a to i po automatickém potvrzení z webových stránek. Prodávající má právo odmítnout či zrušit takovou objednávku i v případě, že zákazník zaslal peníze za tento výrobek předem na účet společnosti.
V takovém případě společnost zašle tyto peníze okamžitě zpět na účet kupujícího.
Prodávající odpovídá kupujícímu, že zboží nemá vady. Prodávající zejména kupujícímu odpovídá, že v době, kdy kupující zboží převzal, má věc vlastnosti, které si strany ujednaly, a chybí-li takovéto ujednání, tak takové vlastnosti, které prodávající nebo výrobce popsal nebo které kupující očekával s ohledem na povahu zboží a na základě jimi prováděné reklamy, že se hodí k účelu, který pro její použití prodávající uvádí nebo ke kterému se věc tohoto druhu obvykle používá, že odpovídá jakostí nebo provedením smluvenému vzorku nebo předloze, byla-li jakost nebo provedení určeno podle smluveného vzorku nebo předlohy
a dále, že je zboží v odpovídajícím množství, míře nebo hmotnosti a vyhovuje požadavkům právních předpisů. Projeví-li se vada
v průběhu šesti měsíců od převzetí, má se za to, že zboží bylo vadné již při převzetí.
Požádá-li o to kupující, potvrdí mu prodávající v písemné formě, v jakém rozsahu a po jakou dobu trvají jeho povinnosti
v případě vadného plnění (záruční list). Záruční list je plně nahrazen účetním dokladem (fakturou) vystaveným prodávajícím.
Kupující spotřebitel je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u zboží v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí. Je-li na prodávané věci, na jejím obalu, v návodu připojenému k věci nebo v reklamě v souladu s jinými právními předpisy uvedena doba, po kterou lze věc použít, použijí se ustanovení o záruce za jakost. To však neplatí u zboží prodávaného za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, dále pro opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním, u použitého zboží na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou zboží mělo při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy zboží.
Nemá-li zboží vlastnosti stanovené zákonem nebo smlouvou, může kupující spotřebitel požadovat dodání nového zboží bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, pokud se však vada týká pouze součásti zboží, může kupující požadovat jen výměnu této součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Právo na dodání nového zboží, nebo výměnu součásti má kupující spotřebitel i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže zboží řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující spotřebitel i právo od smlouvy odstoupit. Neodstoupí-li kupující spotřebitel od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nového zboží bez vad, na výměnu jeho součásti nebo na opravu, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující spotřebitel má právo na přiměřenou slevu
i v případě, že mu prodávající nemůže dodat nové zboží bez vad, vyměnit jeho součást nebo zboží opravit, jakož i v případě, že prodávající nesjedná nápravu v přiměřené době nebo že by sjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.
Kupující podnikatel má v případě, že dodatečně vyjde najevo vada, na kterou ho prodávající neupozornil, a která znamená podstatné porušení smlouvy, právo na odstranění vady dodáním nového zboží bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou zboží, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy. Kupující podnikatel sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující podnikatel změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.
Je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující podnikatel právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Totéž platí i v případě vady, která znamená podstatné porušení kupní smlouvy, jestliže kupující podnikatel neoznámí včas, jaký si zvolil nárok. Dokud kupující podnikatel neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci. Neodstraní-li prodávající vadu zboží včas nebo vadu zboží odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit.
Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím zboží věděl, že zboží má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil. Má-li zboží vadu, z níž je prodávající zavázán, a jedná-li se o zboží prodávané za nižší cenu nebo
o věc použitou, má kupující místo práva na výměnu zboží právo na přiměřenou slevu.
V případě, že je zboží prodáváno jako použité, sjednávají si smluvní strany kratší dobu pro uplatnění práva kupujícího z vadného zboží, a to dvanáct měsíců.
Místem plnění závazků vyplývajících z odpovědnosti za vady zboží je sídlo prodávajícího. Kupující nemá vedle nároku
z vady zboží nárok na náhradu škody, zejména ne na náhradu ušlého zisku v důsledku dodání zboží s případnými vadami.
Kupující spotřebitel, který si objedná zboží jiné, než měl v úmyslu zakoupit nebo zboží, které vzhledem ke svým vlastnostem nesplňuje očekávání kupujícího spotřebitele, je oprávněn po dohodě s prodávajícím na své náklady a riziko poškození během přepravy vrátit toto zboží do 14 dní ode dne jeho obdržení. Po obdržení a kontrole vráceného zboží bude do 30-ti pracovních dnů kupujícímu spotřebiteli vystaven prodejní dobropis. Kupující spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy, ani požadovat dodání nové věci, nemůže-li věc vrátit v tom stavu, v jakém ji obdržel. Výše uvedené se nevztahuje na zboží vyrobené na zakázku a dále na zboží mimo sortiment prodávajícího.
Kupující spotřebitel má v případě uzavření smlouvy distančním způsobem nebo uzavřením smlouvy mimo obchodní prostory prodávajícího právo odstoupit od smlouvy bez uvedení důvodů ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o:
písemné odstoupení od smlouvy zašle spotřebitel na adresu RUDETA s.r.o., Budovatelská 482, 743 01 Bílovec. Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá prodávajícímu bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, zboží, které od prodávajícího obdržel, a to na své náklady. Zboží spotřebitel vrátí úplné, s kompletní dokumentací, nepoškozené, čisté, pokud možno včetně originálního obalu, ve stavu a hodnotě, v jakém zboží převzal
Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, vrátí mu prodávající bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od smlouvy, všechny peněžní prostředky, které od něho na základě smlouvy přijal. Jestliže spotřebitel zvolil jiný, než nejlevnější způsob dodání zboží, který podnikatel nabízí, vrátí podnikatel spotřebiteli náklady na dodání zboží ve výši odpovídající nejlevnějšímu nabízenému způsobu dodání zboží. Prodávající však není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky spotřebiteli dříve, než mu spotřebitel zboží předá nebo prokáže, že zboží pro prodávajícího předal k přepravě.
Prodávající a Kupující se zavazují řešit případné spory smírnou cestou.
Pro případ, že nedojde ke vzájemné dohodě smluvních stran, se účastníci výslovně dohodli na změně místní příslušnosti soudu prvního stupně (prorogace) tak, že všechny spory, vyplývající z těchto VOP či jednotlivých smluv, nebo v souvislosti s ní vzniklé, se budou v souladu s § 89a OSŘ řešit u věcně příslušného soudu prvního stupně dle sídla právního zástupce dodavatele tj. u Okresního soudu v Ostravě.
Prodávající informuje kupujícího spotřebitele o tom, že kupující spotřebitel má podle zákona č.634/1992 Sb. právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb (dále jen „spotřebitelský spor“). Subjektem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je Česká obchodní inspekce. Více informací o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů je možné zjistit na prezentaci České obchodní inspekce, umístěné na https://www.coi.cz/informace-o-adr/. |
http://sbirka.nssoud.cz/cz/ochrana-osobnich-udaju-zverejneni-informace-souvisejici-s-trestnim-rizenim.p3682.html | 2020-01-19T08:16:31 | [
" § 8",
" čl. 4",
" § 8",
" § 13",
" zákona č. 101",
" § 81",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" soud ",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" § 12",
" § 8",
" § 8",
" soud ",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" soud ",
" § 8",
" § 8",
" § 8",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" § 8",
" soud ",
" čl. 10",
" čl. 4",
" SbNU 141",
" SbNU 263",
" SbNU 625",
" SbNU 443",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" Soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" SbNU 621",
" SbNU 325",
" soud ",
" soud ",
" § 78",
" soud ",
" § 8"
] | Ochrana osobních údajů: zveřejnění informace související s ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Číslo: 3/2018 · Ročník: XVI
3697/2018
Ochrana osobních údajů: zveřejnění informace související s trestním řízením
k § 8d odst. 1 trestního řádu ve znění zákonů č. 207/2011 Sb. a č. 55/2017 Sb.
k čl. 4 Listiny základních práv a svobod
I. Ustanovení § 8d odst. 1 trestního řádu umožňuje zveřejnění informace policií, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Tuto otázku je nutno zkoumat testem proporcionality.
II. Při vyvažování (poslední krok testu proporcionality) veřejného zájmu a zásahu do soukromí osob v kontextu zveřejňování informací o probíhajícím trestním řízení (§ 8d odst. 1 trestního řádu) je nutno v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva zohlednit následující faktory:
a) obsah zveřejněné informace a způsob, jakým byla zveřejněna – je třeba zkoumat, zda informace byla zveřejněna seriózním způsobem, nebo naopak, zda se snažila vyvolat spíše senzaci, či popsat osobu ryze negativním způsobem;
b) jak zveřejnění informace přispělo k debatě veřejného zájmu, či zda jejím cílem bylo pouze ukojení zvědavosti veřejnosti;
c) jaký dopad měla zveřejněná informace na trestní řízení, zda nebyla narušena zásada
neviny, či zda nedošlo k ovlivnění nestrannosti soudu;
d) závažnost zásahu do soukromí dotčené osoby.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 11. 2017, čj. 5 A 138/2014-38)
: nálezy Ústavního soudu č. 94/2011 Sb., č. 299/2013 Sb., č. 162/2014 Sb., č. 100/2014 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 1511/13), č. 23/2015 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 2051/14) a č. 214/2015 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 1587/15).
: Česká republika - Ministerstvo vnitra proti Úřadu pro ochranu osobních údajů o zveřejnění informací.
Dne 22. 12. 2013 Česká televize v pořadu Otázky Václava Moravce zveřejnila zhruba čtyřminutové video, které je sestřihem z obrazového záznamu trvajícího dvacet minut pořízeného policí při zadržení Jany Nagyové. Video televizi poskytl ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jehož příslušníci Janu Nagyovou zadrželi. Ředitel v pořadu osobně vystoupil a uvedl, že záznam zveřejňuje jako obranu proti neustálému napadání policie: „
Myslím, že nastala doba po tom prošetření, abychom se začali i my aktivně bránit, protože já si nemyslím, že je tady nějaká možnost, abychom byli srovnáváni s gestapem, StB a hovadským chováním, jak jsem se tento týden dočetl.
Žalovaný následně uložil žalobci pokutu za porušení § 13 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Podle tohoto ustanovení správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Podle žalovaného bylo prokázáno, že žalobce nepřijal opatření, aby ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nepředal České televizi zkrácený audiovizuální záznam ze zadržení Jany Nagyové.
Podle žalovaného pro takové zveřejnění osobních údajů Jany Nagyové neměl žalobce zákonný podklad. Ten žalovaný neshledal ani v zákoně č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“), ani v trestním řádu. Podle něj se nemohlo jednat o postup podle § 81 zákona o policii, neboť účelem zveřejnění záznamu nebylo plnění úkolů policie nebo pátrání po osobách. Nejednalo se ani o postup podle § 8a trestního řádu, neboť zveřejnění nesouviselo ve své podstatě s poskytováním informací o konkrétním trestním řízení, ale s tím, že, jak žalobce sám uvedl, došlo k útoku na autoritu policie. Navíc zveřejněné údaje nemají přímou spojitost s případnou trestnou činností Jany Nagyové, jak vyžaduje § 8a odst. 1 trestního řádu. Zveřejnění nebylo ani v souladu s § 8d trestního řádu, neboť nebylo proporcionální. Nešlo o informace v nezbytném rozsahu. Videozáznam je mnohem intenzivnějším zásahem do soukromí dotčených osob a i rozsah zveřejněných údajů je větší než písemná informace o zadržení osoby. Jednání žalobce tedy naplňuje i materiální stránku správního deliktu.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného rozklad, jenž předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „předseda“) zamítl. Podle předsedy zveřejněním zkráceného záznamu nemohlo dojít k odstranění pochyb ohledně přiměřenosti zásahu policie. Záměr obnovy důvěry společnosti k policii by mohlo splnit pouze zveřejnění nesestříhaného záznamu. Tento záměr také mohl být dosažen prostřednictvím prošetření úkonu relevantním, nezávislým orgánem.
Podle předsedy je zveřejnění záznamu, který nezaznamenává žádnou trestnou činnost ale zadržení osoby v nočních hodinách v nočním oblečení v jejím v bytě, hrubým zásahem do soukromí. Skutečnost, že zadržená na celou situaci reagovala klidně, nemůže být důvodem pro přípustnost zveřejnění záznamu. Již samotné trestní řízení představuje zásah do soukromí stíhané osoby, a proto je zveřejňování informací v přípravném řízení výjimkou, nikoliv pravidlem. Jednání žalobce předseda považoval za vysoce společensky nebezpečné právě z důvodu způsobeného zásahu do soukromí.
Podle předsedy uplatnění § 8d trestního řádu je znemožněné již tím, že důvodem pro zveřejnění záznamu nebylo podání informace o trestné činnosti ani trestním řízení.
Žalobce se následně obrátil na Městský soud v Praze, jelikož považoval rozhodnutí za protizákonné a nedostatečně odůvodněné. Podle něj zkrácená verze záznamu zadržení byla zveřejněna z důvodu veřejného zájmu, zejména aby bylo trestní řízení transparentní a došlo k vyvrácení spekulativních článků, které u veřejnosti mohly vyvolávat dojem, že v kauze Jany Nagyové je ze strany Policie České republiky postupováno nestandardně. Na tato vyjádření policie nejdříve reagovala prohlášeními, v nichž se vyjadřovala k provedení úkonu, ale nepravdivá prohlášení na její adresu se opakovala. Policie proto zveřejnila záznam částí úkonu a to těch, které mohly vyvrátit tvrzení o nepřiměřenosti úkonu s tím, že zveřejnila prostřednictvím videozáznamu pouze informace, které byly již zveřejněny.
Podle žalobce byl pro zveřejnění dán právní titul podle § 8d odst. 1 trestního řádu. Toto ustanovení konkrétně povoluje v nezbytném rozsahu zveřejnit informace mimo jiné pro dosažení účelu trestního řízení, přičemž řízení musí působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti. Toto ustanovení povoluje také zveřejnit informace, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. To koresponduje s účelem zveřejnění, kterým bylo informování veřejnosti o průběhu řízení jako zcela standardním, tedy nikoli nepřiměřeným, jak bylo v mediích prezentováno.
Žalobce je přesvědčen, že právě informování veřejnosti o probíhajícím řízení v mediálně sledované kauze zcela jednoznačně převážilo nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby, nehledě na skutečnost, že zveřejněné informace již v té době byly veřejnosti známy. Je nepochybné, že sdělování informací podstatných pro udržení důvěry v zákonný a náležitý postup orgánů činných v trestním řízení přímo působí k upevňování zákonnosti a k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití, čímž plní účel trestního řízení.
Žalobce nesouhlasí se žalovaným, že zamýšleného účelu mohlo být dosaženo pouze zveřejněním plného záznamu. Žalobce naopak zdůrazňuje, že důkladně zvážil míru a rozsah zveřejněných údajů tak, aby nebyly zbytečně zveřejňovány další údaje delším záznamem, než bylo v tu chvíli nutné.
Stejně tak není opodstatněné tvrzení žalovaného, že pochyby mohly být odstraněny prostřednictvím prošetření úkonu relevantním, nezávislým orgánem. Pomineme-li fakt, že takový orgán ani konkrétní údajně efektivní proces šetření žalovaný nijak nespecifikuje, je třeba upozornit, že postup orgánu činného v trestním řízení byl přezkoumáván z více stran, aniž by to ale mělo na veřejnost či šiřitele nepravdivých informací o úkonu jakýkoliv vliv.
Žalovaný také dle žalobce nebere v úvahu význam ústavně zaručeného práva na informace, jehož odrazem je i povinnost orgánů aktivně informovat o své činnosti. Tato povinnost nabývá na významu zejména v souvislosti s významnými událostmi veřejného zájmu (což zohledňuje zejména výše zmíněný § 8d odst. 1 trestního řádu), jíž je i stíhání týkající se osob veřejně činných a známých, a to tím spíše, pokud takové osoby poskytují jednostranný výklad určité skutečnosti a veřejnost nemá jak takovouto interpretaci verifikovat. Pak je namístě podat i pohled z druhé strany. S ohledem na kolizi zveřejnění informace s právem na soukromí zveřejnění záznamu obstojí v testu proporcionality.
Žalobce nakonec nesouhlasí s tím, že by jeho jednání naplňovalo materiální stránku správního deliktu.
Žalovaný ve svém vyjádření setrval na názorech z napadeného rozhodnutí. Dle jeho názoru žalobce postupoval v přímém rozporu s § 8a odst. 1 trestního řádu, a proto se jej ani nemůže sám dovolávat. Podle tohoto ustanovení orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby neporušily zásadu, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět, jako by byl vinen. Žalobce nijak nevysvětluje, jak souvisí zveřejněné osobní údaje s údajnou trestnou činností Jany Nagyové. Z obsahu předmětného záznamu je zřejmé, že žádná ze zachycených informací se její údajné trestné činnosti nijak nedotýká, záznam samotného úkonu zadržení informace o trestné činnosti Jany Nagyové neobsahuje. Uvedené znamená, že žalobce porušil zákaz upravený v § 8a odst. 1 trestního řádu, když zveřejnil informace přímo nesouvisející s trestnou činností. Z tohoto pohledu je irelevantní, zda se dále žalobce dovolává § 8d trestního řádu. Přesto lze dle názoru žalovaného konstatovat, že zveřejnění záznamu o zadržení pachatele trestné činnosti, nadto záznamu obsahujícího údaje nijak s předmětem trestního řízení nesouvisejícími, nemůže přispívat k naplnění účelu trestního řízení a jedná se pouze o sebeprezentaci orgánů činných v trestním řízení před veřejností, a to na úkor práv zadržených osob.
Žalovaný dále setrvává na názoru, že zveřejnění videa je závažnějším zásahem než slovní informace a že pro zveřejnění videa žalobce neměl žádný právní podklad. Již proto se nemůže odvolávat na právo na informace. Pokud jde o samotný test proporcionality, tak zvolený postup nebyl vhodný ke sledovanému účelu, neboť není zřejmé, zda nebyl záznam účelově sestříhán, tj. nemůže vyvrátit pochyby o postupu policie. Nebyl ani potřebný, neboť bylo možno volit jiné prostředky, které jsou způsobilé dosáhnout jiného výsledku, a ani přiměřený. Žalovaný nemůže akceptovat názor, že orgán veřejné moci může využít osobní údaje, které zpracovává pro plnění zákonem uložených úkolů k tomu, aby jimi prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků obhajoval sám sebe, a to na úkor práva subjektu údajů na ochranu soukromí. Právní řád a institut ochrany osobnosti umožňují každému chránit svoji dobrou pověst před šířením nepravd, aniž by k tomu musely být zneužívány osobní údaje třetích osob.
Žalovaný se domnívá, že jednání žalobce je natolik závažným porušením právních předpisů, že je jednoznačně naplněna i materiální stránka správního deliktu. V daném případě byly zveřejněny záznamy obsahující osobní údaje, které je policie povinna chránit a uchovávat zabezpečené a využít je může pouze v mezích zákona, což nebylo z její strany dodrženo. Výsledný zásah do soukromí Jany Nagyové, spočívající v jejím zachycení v nepříjemné až choulostivé situaci bezprostředně po jejím nočním zadržení ve vlastním bytě, je poté dle žalovaného natolik významný, že podstatným způsobem zvyšuje závažnost protiprávního jednání žalobce, a tedy i materiální stránku deliktu. V této souvislosti proto nepřipadá v úvahu ani otázka subsidiarity trestní represe, kdy jednání žalobce jednoznačně naplňuje znaky skutkové podstaty správního deliktu.
Městský soud v Praze rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Hodnocení soudu
(…) Městský soud se nyní bude věnovat žalobní námitce, že napadené rozhodnutí je nezákonné, neboť zveřejnění videa mělo být přiměřené ke sledovanému veřejnému zájmu.
Městský soud se v prvé řadě domnívá, že zadržení osoby je institutem trestního řádu (§ 75 trestního řádu). Policie proto při zadržení Jany Nagyové vystupovala jako orgán činný v trestním řízení (viz § 12 odst. 1 trestního řádu). Z tohoto důvodu je nutno oprávněnost zveřejnění videa ze zadržení posuzovat v prvé řadě podle trestního řádu.
Podle § 8d odst. 1 trestního řádu informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění podle § 8a až 8c trestního řádu, lze v nezbytném rozsahu zveřejnit pro účely pátrání po osobách, pro dosažení účelu trestního řízení, nebo umožňuje-li to tento zákon. Uvedené informace lze také zveřejnit, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby.
Městský soud souhlasí se žalovaným, že zveřejnění videa bylo v rozporu s § 8a trestního řádu, neboť v tomto videu byly zveřejněny i informace, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Žalobce tento závěr nakonec nerozporuje, ale namítá, že zveřejnění bylo umožněno § 8d trestního řádu.
Jak vyplývá ze systematiky těchto dvou ustanovení, tak § 8d trestního řádu zakotvuje výjimku, kdy danou informaci lze zveřejnit i přesto, že její zveřejnění je zakázáno podle § 8a trestního řádu. Ustanovení § 8d bylo do trestního řádu vloženo zákonem č. 207/2011 Sb. novelizujícím trestní řád. Podle důvodové zprávy účelem bylo rozšířit stávající okruh výjimek v reakci na nejednotnost výkladů a na zaznívající obavy, že stávající znění právní úpravy nepřipouští informovat veřejnost ani o případech, kdy je poskytnutí takové informace ve veřejném zájmu, o výslovné zakotvení ústavněprávního principu, podle něhož je možné informace zveřejnit v případě, že takové zveřejnění odůvodňuje právo veřejnosti na informace, či případně jiný veřejný zájem, pokud převáží nad zájmem na ochranu soukromí jednotlivce. Je tedy jistě možné, aby zveřejnění dané informace bylo § 8a obecně zakázáno, ale v konečném důsledku umožněno výjimkou v § 8d trestního řádu. Ke shodnému závěru došel i Ústavní soud (usnesení sp. zn. Pl. ÚS 10/09 ze dne 24. 1. 2012, body 82-84). Nelze tedy přisvědčit názoru žalovaného uvedeného v jeho vyjádření k žalobě, že pokud je zveřejnění informace zakázané podle § 8a trestního řádu, je irelevantní se dovolávat § 8d trestního řádu.
Ustanovení § 8d odst. 1 trestního řádu umožňuje zveřejnění informace, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. V dané věci žalobce argumentuje tím, že na zveřejnění informace byl silný veřejný zájem. Městský soud s tímto názorem souhlasí. Přitom je nezbytné vzít v potaz celý kontext situace. Zadržení J. N. bylo podstatným faktorem, který vedl k demisi premiéra a pádu celé vlády a následně k předčasným volbám do poslanecké sněmovny. Kontext zadržení J. N. byl tedy bezpochyby otázkou silného veřejného zájmu.
V reakci na zadržení a obvinění Jany Nagyové a dalších osob byly policie a státní zastupitelství ve veřejném prostoru obviňovány ze zapříčinění pádu vlády a nepřípustného zasahování do politiky. Součástí kritiky policie byla i neadekvátnost postupu při zadržování Jany Nagyové. Soud souhlasí s tím, že situace byla natolik vážná a vypjatá, že nebylo možno, aby na ni policie nereagovala a obviněním se nebránila. V důsledku opakovaných zveřejňovaných výhrad o nevhodném postupu při zadržení Jany Nagyové hrozila vážná ztráta důvěry v policii, která v demokratickém právním státu má zajišťovat nestranné dodržování právních předpisů a je předním vykonavatelem monopolu státní moci na používání síly. Důvěra ve státní orgány a zejména policii je pro fungování demokratického právního státu klíčová. Pokud veřejnost ztratí důvěru, že policie postupuje nestranně a s respektem k právům osob, mohlo by to mít dalekosáhlé důsledky pro fungování právního státu.
Jak vyplývá ze spisového materiálu, policie na tato obvinění reagovala skrze opakovaná slovní a písemná vyjádření, avšak kritika jejího postupu, včetně postupu při zadržování Jany Nagyové přetrvávala. Z neadekvátnosti postupu policii stále obviňoval například Petr Nečas, bývalý předseda vlády, který 17. 6. 2013 podal demisi. Za této situace se policie rozhodla zveřejnit video ze zadržování Jany Nagyové. Učinila tak s odůvodněním, aby důvěra v policii nebyla dále snižována, jak uvedl ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který vystoupil v pořadu, kde bylo video zveřejněno.
Městský soud se tedy domnívá, že zveřejnění videa sledovalo veřejný zájem a § 8d odst. 1 trestního řádu obecně mohl být zákonným podkladem pro jeho zveřejnění. K tomu, aby zveřejnění konkrétní informace bylo tímto ustanovením ospravedlněno, je třeba posoudit, zda tento veřejný zájem převažoval nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby, zde Jany Nagyové. Městský soud přitom nemá žádných pochyb o tom, že zveřejnění videa do soukromého života Jany Nagyové skutečně zasáhlo. Je tedy třeba rozhodnout, zda tento zásah do soukromého života byl převážen sledovaným veřejným zájmem a neporušil základní právo Jany Nagyové na ochranu soukromí.
Podle čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Podle odstavce 3 má každý právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Toto základní právo není absolutní, byť Listina legitimní cíle jeho omezení nespecifikuje. Podle článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) jsou legitimními cíli omezení soukromí národní bezpečnost, veřejné bezpečnost, hospodářský blahobyt země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrana zdraví nebo morálky nebo ochrana práv a svobod jiných.
Podle soudu v daném případě byl zveřejněním sledován cíl ochrany veřejné bezpečnosti, ve smyslu ochrany pořádku (
). Jde o cíl, který je legitimní i z pohledu českého ústavního pořádku. Důvěra v policii je nezbytným předpokladem veřejné bezpečnosti, pořádku, jak bylo zmíněno výše. V daném kontextu měl být tento cíl naplněn skrze informování veřejnosti o činnosti policie v konkrétní situaci.
Je tedy třeba posoudit, zda zásah do soukromí Jany Nagyové zveřejněním videozáznamu byl přiměřený ve vztahu ke sledovanému zájmu. Tuto otázku je nutno zkoumat testem proporcionality. Nutnost zachování proporcionality při zásazích do základních práv vyplývá z ústavního pořádku, zejména z čl. 4 Listiny základních práv a svobod, a byla již dostatečně vymezena judikaturou Ústavního soudu. Podle ní je zásah do základního práva proporcionální sledovanému legitimnímu zájmu, pokud splňuje následující tři kritéria [viz nález ze dne 10. 7. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 31/13, č. N 138/74 SbNU 141, č. 162/2014 Sb., bod 41; nález ze dne 30. 7. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 37/11, č. N 136/70 SbNU 263, č. 299/2013 Sb., bod 59; nález ze dne 22. 3. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 24/10, č. N 52/60 SbNU 625, 94/2011 Sb., bod 37; nález ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 1587/15, N 214/79 SbNU 443, bod 27; a řada dalších]:
(1) Opatření omezující základní právo je vůbec způsobilé dosáhnout sledovaného cíle (test vhodnosti).
(2) Sledovaného cíle není možno ve stejné nebo podobné míře dosáhnout jinými prostředky, které by méně zasahovaly do základního práva (test potřebnosti).
(3) Zásah je přiměřený, tedy závažnost zásahu do základního práva je v dané konkrétní situaci vyvážena významem sledovaného cíle, neboli oběť přinesená v podobě omezení základního práva se nedostává do nepoměru s užitkem, který omezení přineslo (proporcionalita v užším smyslu).
Městský soud se domnívá, že zveřejnění videozáznamu bylo způsobilé dosáhnout cíle obnovení důvěry v policii. Městský soud nesouhlasí se žalovaným, že zveřejnění daného sestříhaného videa bylo zcela nezpůsobilé tohoto cíle dosáhnout. Na daném videu je vidět počátek zásahu, jeho konec a určitá část mezi tím. Po celou dobu zveřejněného záznamu policisté i Jana Nagyová se chovají klidně. Lze důvodně předpokládat, že pokud by v té části zadržování, která není součástí sestříhaného záznamu, došlo k nějaké exaltované situaci, tak by přítomné osoby ani na konci zásahu nepůsobily klidným dojmem, nezabývaly by se zajištěním přístupu psů k vodě a Jana Nagyová by z bytu neodcházela klidně a bez použití jakýchkoliv donucovacích prostředků. I sestříhané video bylo tedy schopno s velkou mírou důvěryhodnosti sdělit informaci o tom, jak zadržování Jany Nagyové skutečně probíhalo.
Byť se městský soud domnívá, že veřejnost má legitimní zájem na tom znát, jakým způsobem probíhá zadržování osob a zda při něm policie nepoužívá nadměrnou sílu, či se jinak nechová nevhodným způsobem, lze souhlasit se žalovaným, že zveřejnění policejního videa ze zadržování osoby není standardním postupem, neboť zasahuje do soukromí zadržované osoby. Tato skutečnost však nemá vliv na posouzení splnění kroku vhodnosti, ale jde až o otázku proporcionality v užším smyslu.
Se žalovaným lze souhlasit do té míry, že sledovaného cíle by bylo možno lépe dosáhnout zveřejněním nesestříhaného videa. Nicméně to by zase mohlo narážet na otázku přiměřenosti zásahu do soukromí. V každém případě podle soudu však nelze dovodit, že sestříhané video nebylo vůbec způsobilé sledovaného cíle obnovení důvěry v policii dosáhnout.
V kroku potřebnosti je třeba zkoumat, zda sledovaného cíle nebylo možno ve stejné nebo podobné míře dosáhnout jinými prostředky, které by méně zasahovaly do základního práva. Žalovaný v tomto kontextu nabízí dvě možnosti. Jednak slovní a písemné informování a jednak přezkoumání nezávislými orgány. Slovní a písemné informování však nebylo schopno cíle dosáhnout v podobné míře. Je zásadní rozdíl mezi tím, pokud veřejnost na vlastní oči vidí, co se při zásahu policie dělo, a tím, co policie pouze tvrdí, že se dělo. Tvrzení policie není schopno stejným ani podobným způsobem vyvrátit podezření o nepřiměřeném zásahu policie. To zvláště za situace, kdy podezření je vysloveno právě v kontextu snižování důvěry v policii.
Žalovaný nijak nespecifikoval, přezkoumání jakými nezávislými orgány měl na mysli. Dozor nad jednáním policie v přípravném řízení vykonává státní zastupitelství (§ 174 trestního řádu). V dané věci se příslušné státní zastupitelství (Vrchní zastupitelství v Olomouci) opakovaně vyjadřovalo, že postup policie byl v pořádku, avšak obavy veřejnosti nebyly rozptýleny. Naopak vrchní státní zastupitelství samo bylo napadáno kvůli údajné neadekvátnosti postupu. V dané věci tedy přezkum ze strany státního zastupitelství nebyl schopen sledovaného cíle dosáhnout obdobným způsobem.
Otázka zásahu vůči Janě Nagyové byla zkoumána i senátním Podvýborem pro lidská práva a rovné příležitosti Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na schůzi dne 11. 9. 2013. Na této schůzi však Podvýbor žádný svůj závěr nevyslovil a věc odložil na příští zasedání. Na příštích zasedáních však již otázka zadržování Jany Nagyové řešena nebyla a byla řešena pouze otázka její následné vazby (viz schůze ze dne 28. 1. 2014, 20. 3. 2014 a 5. 6. 2014). Tento postup, který probíhal, tedy nijak otázku přiměřenosti jednání policie při zadržování Jany Nagyové neřešil. Projednávání senátním Podvýborem pro lidská práva a rovné příležitosti nelze považovat za dostatečný k odvrácení pochybností o přiměřenosti zásahu a nebylo tedy schopno cíle dosáhnout ani v podobné míře.
Městský soud se tedy bude zabývat otázkou přiměřenosti zveřejnění informace, proporcionalitou v užším smyslu. V tomto ohledu je třeba na jedné straně posoudit závažnost zásahu do soukromí Jany Nagyové způsobenou zveřejněním videa a na druhé straně důležitostí veřejného zájmu, který zveřejnění sledovalo. Při tomto vážení protichůdných zájmů lze z judikatury dovodit několik faktorů, které jsou
a je třeba je brát při vážení v potaz.
Vyvažováním práva na informace a zásahu do soukromí osob v kontextu zveřejňování informací o probíhajícím trestním řízení se podrobně zabýval velký senát Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) v rozsudku ze dne 29. 3. 2016,
Bédat proti Švýcarsku,
č. 56925/08. V tomto rozsudku se sice jednalo o zveřejnění informací novinářem, to však nemění nic na tom, že tam formulované faktory jsou (kromě faktoru, jak novinář k daným informacím přišel)
i pro nyní posuzovaný případ. Byť v nyní posuzovaném případě nelze tvrdit, že by policie vykonávala nějaké právo na svobodu projevu, tak i zde jde v konečném důsledku o konflikt stejných zájmů ve stejném kontextu, jaký řešil ESLP. V tomto rozsudku formulované faktory mají najít uplatnění právě při konfliktu zveřejnění informace a práva na soukromí a spravedlivý proces v kontextu probíhajícího trestního řízení.
ESLP ve věci
uvedl, že je třeba zkoumat následující faktory:
Ad a), podle soudu ke zveřejnění videozáznamu došlo seriózním způsobem. Soud ve zveřejnění nespatřuje ani náznak skandalizace problému a vystavení Jany Nagyové veřejnému zostuzení, či posměchu. Videozáznam byl zveřejněn v reakci na měsíce trvající útoky na policii a v kontextu ochrany důvěry v policii. Záznam byl zveřejněn v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce, který seriózním způsobem přináší informace z oblasti politiky. Nejde o žádný satirický nebo bulvární pořad či médium.
Ad b), příspěvkem informace do debaty veřejného zájmu se soud zabýval již výše. V dané věci byl zveřejněním sledován legitimní cíl ochrany pořádku, konkrétně ochrany důvěry v policii. Policie informovala veřejnost o své činnosti nejdříve slovně a písemně. Část veřejnosti však tyto informace nepovažovala za dostatečné a nadále byla vážným způsobem důvěra v policii ohrožena. Proto se policie rozhodla pro zveřejnění více informací, konkrétně zde posuzovaného videozáznamu.
Jak bylo již uvedeno výše, soud kontext zadržení Jany Nagyové považuje za otázku silného veřejného zájmu. Postup policie v kauze zneužívání vojenského zpravodajství a podplácení poslanců byl veřejností podrobně sledovaným případem. Zadržení Jany Nagyové, nejbližší spolupracovnice tehdejšího premiéra, bylo jednou z klíčových událostí postupu orgánů činných v trestním řízení při tomto vyšetřování. Šlo tedy o podstatnou součást širší otázky, zda policie při vyšetřování této trestné činnosti a zásahu proti skupině veřejně činných osob postupovala nezávislým a zákonným způsobem. Veřejnost měla právo se ujistit, že policie jednala při zadržování v souladu se zákonem a respektem k právům zadržované osoby. Proto i samotná otázka přiměřenosti postupu policie při zadržení Jany Nagyové se stala součástí silného veřejného zájmu. S ohledem na důvěru v policii a obecně postup orgánů činných v trestním řízení bylo potřeba vyvrátit pochyby veřejnosti, že postup těchto orgánů nebyl standardní (či se aspoň o to snažit). Potřeba byla o to větší, že šlo právě o ostře sledovaný případ. Zejména v takto politicky exponovaných případech má veřejnost silný zájem na získání informací o tom, zda postupy policie bylo zákonné.
Podle soudu tedy zveřejnění informace podstatným způsobem přispělo k tomu, aby si mohla veřejnost sama učinit závěr, zda policie jednala při zadržení nejbližší spolupracovnice předsedy vlády přiměřeným způsobem s plným respektem k důstojnosti a právům zadržované osoby. V důsledku tak zveřejnění informace výrazně přispělo k ochraně důvěry v policii, jako otázce veřejného zájmu.
Městský soud ve zveřejnění naopak nespatřuje, že by jeho účelem bylo pouze ukojení zvědavosti veřejnosti. Tomu nic nenasvědčuje a žalovaný to nakonec ani netvrdil. Je třeba opět zopakovat, že ke zveřejnění videa došlo až poté, co se jiné způsoby informování veřejnosti o průběhu zadržení Jany Nagyové ukázaly být nedostatečnými a neefektivními s ohledem na potřebu zajistit důvěru veřejnosti v nestrannost policie a přiměřenost jednání policie.
Ad c) městský soud se nedomnívá, že by zveřejnění videozáznamu mělo nějaký negativní dopad na trestní řízení proti Janě Nagyové. Informace, že Jana Nagyová byla zadržena, byla v té době již všeobecně známou informací, o které samozřejmě orgány činné v trestním řízení věděly. Ze zveřejněného záznamu se bylo možno nad rámec již známých informací pouze dozvědět, jak k zadržení došlo. Tato informace však žádným způsobem negativně neovlivnila presumpci neviny Jany Nagyové, nestrannost orgánů činných v trestním řízení, či jinak negativně neovlivnila řízení.
Ad d) městský soud souhlasí s názorem žalovaného, že zveřejnění videozáznamu je citelnějším zásahem do soukromí než slovní či písemná informace. Rozsah informací a intenzita vjemu je při obrazovém záznamu vyšší než při jeho slovním popisu.
Z videa se veřejnost dozvěděla, jak vypadá byt Jany Nagyové. Na druhou stranu rozsah těchto vedlejších informací nebyl velký. Záběry na zařízení bytu jsou minimální. Kromě pár obrazů na stěně v předsíni a kuchyňské linky nic jiného vidět není. Videozáznamem nebyly zveřejněny žádné velmi osobní informace z jejího života či bydliště. Pokud jde o informace, že paní Nagyová má psy a dvě dcery, tak ani v tom soud nespatřuje nějakou silně osobní informaci. Navíc tyto skutečnosti byly v době zveřejnění videa již veřejně známé.
Městský soud považuje za zásadní, že záznam neukazuje Janu Nagyovou v žádné choulostivé či nedůstojné situaci. Není tak způsobilý negativně ovlivnit její čest a důstojnost, tedy kromě samotné informace, že byla zadržena ve svém bytě ve večerních hodinách. To je však opět informace, která již byla známa a nebyla tedy zveřejněna předmětným videozáznamem. Městský soud se ani nedomnívá, že by Jana Nagyová byla zobrazena v nějakém velmi osobním, či neveřejném oblečení. Podle kritiků policie měla být zadržena v noční košili. Na zveřejněném videozáznamu však nic takového vidět není. Po otevření dveří je vidět jen její horní polovina těla a je oblečená do pruhovaného svršku s dlouhým rukávem. Z toho nelze dovodit, že jde o noční košili, neboť se může také jednat o tričko s dlouhým rukávem. Následně je Jana Nagyová na záznamu již vidět pouze v bundě, ve které poté byt opustila. Rovněž je podstatné, že na záznamu je obličej Jany Nagyové rozostřen. Není tedy vidět výraz její tváře a její emoce, což by bylo větším zásahem do jejího soukromí.
Podle městského soudu je také třeba vzít v potaz, že Jana Nagyová jako nejbližší spolupracovnice premiéra byla osobou veřejného zájmu, která musí strpět intenzivnější zásahy do soukromí (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1511/13, N 100/73 SbNU 621, bod 34; či nález ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2051/14, N 23/76 SbNU 325, bod 28). Navíc k jejímu vyšetřování a tedy i zadržení došlo v souvislosti s výkonem její veřejné funkce. Nebyla obviněna ze spáchání trestných činů v soukromém životě. Byla obviněna z organizování trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a z trestného činu podplácení, který měla spáchat v průběhu výkonu své funkce.
Vzhledem k těmto okolnostem soud nepovažuje zveřejněné video za velký zásah do soukromí Jany Nagyové.
V souhrnu tedy městský soud uvádí, že zásah do soukromí Jany Nagyové nebyl velký. Oproti tomu sledovaný legitimní cíl měl velký význam. Zároveň způsob zveřejnění informace nebyl nijak skandalizující, ale došlo k němu seriózním způsobem v kontextu informování o záležitosti velkého veřejného zájmu a zveřejnění nemělo negativní dopad na probíhající trestní řízení.
Je třeba také vzít v potaz, že v době zveřejnění videa Jana Nagyová nebyla ve vazbě a nejednalo se ani z jiného důvodu o zranitelnou osobu. Pokud by zveřejnění videozáznamu vnímala jako silný zásah do svého soukromí, nic jí nebránilo domáhat se svých práv v občanskoprávním řízení žalobou na ochranu osobnosti. Tento fakt dále snižuje nutnost a tedy přiměřenost státního zásahu v této oblasti, tedy uložení pokuty za zveřejnění státním orgánem (
Bédat proti Švýcarsku
, § 78).
Městský soud tedy za zohlednění zmíněných faktorů z výše uvedených důvodů shledal, že zveřejnění předmětného videozáznamu nebylo nepřiměřeným zásahem do soukromí Jany Nagyové, neboť bylo převáženo sledovaným legitimním zájmem. Policie tedy byla oprávněna videozáznam zveřejnit s odkazem na § 8d odst. 1 trestního řádu. (…) |
https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/financni-zpravodaj/2017 | 2018-10-23T22:58:29 | [
" zákona č. 563",
" § 13",
" § 13",
" § 13",
" § 13",
" § 13",
" zákona č. 164",
" § 38",
" zákona č. 586"
] | 2017 | Finanční zpravodaj | Ministerstvo financí ČR
Přehled finančních zpravodajů Ministerstva financí vydaných v roce 2017.
Finanční zpravodaj číslo 9/2017
Sdělení k praktické aplikaci článku 11 Smlouvy mezi Českou republikou a Chilskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (Sbírka mezinárodních smluv č. 5/2017).
Přehled druhů daní a jejich částí, o nichž finanční úřady vedou osobní daňové účty.
Možnost placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO.
Jak zaplatit daň z přidané hodnoty ve zvláštním režimu jednoho správního místa.
Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu v roce 2018 (včetně příloh č. 1 až 6).
Finanční zpravodaj číslo 10/2017
Pokyn GFŘ-D-29 čj.: 111096/16/7100-2016-050484 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, jak vyplývá ze změn provedených dodatkem č. 1 čj. 26 878/17/7100-20118-012287 a dodatkem č. 2, čj. 130204/17/7100-20118- 012287
Dodatek č. 2 GFŘ č.j.: 130204/17/7100-20118-012287 k pokynu GFŘ-D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení.
Jak správně zaplatit daň celnímu úřadu.
Změny Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, od 1. 1. 2018.
Změny Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 501/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, od 1. 1. 2018.
Změny Českých účetních standardů pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, od 1. 1. 2018.
Sdělení Ministerstva financí k aplikaci některých ustanovení vyhlášky č. 442/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.
Sdělení Ministerstva financí ke zveřejnění sdělení Evropské komise „Pokyny pro vykazování nefinančních informací (metodika vykazování nefinančních informací)“.
Seznam smluvních států, zúčastněný stát uplatňující společný standard pro oznamování a rozhodných dnů zveřejňovaný podle § 13b odst. 2, § 13e odst. 7, § 13g odst. 5 a § 13p odst. 2 a seznam pro účely plnění informační povinnosti podle § 13s odst. 1 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, v platném znění.
Finanční zpravodaj číslo 8/2017
Vydáno 21. 9. 2017
POKYN č. MF-16 k provádění fyzické likvidace pokutových bloků
Sdělení Ministerstva financí čj. MF-24485/2017/1801-6, kterým se ruší sdělení Ministerstva financí k vracení daně z přidané hodnoty zahraničním osobám povinným k dani
Vydáno 28. 6. 2017
Sdělení k Pokynu č. D-287 k uplatňování Smlouvy mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku (Sbírka mezinárodních smluv č. 88/2005)
POKYN č. MF-15 o stanovení druhů příkazových bloků a o jejich evidenci
Vydáno 13. 4. 2017
Notifikace non-EU státům k Dohodám mezi Evropským společenstvím a Republikou San Marino, Lichtenštejnským knížectvím, Monackým knížectvím, Andorrským knížectvím a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví opatření rovnocenná opatřením stanoveným směrnicí Rady 2003/48/ES o zdanění příjmů z úspor ve formě příjmů úrokového charakteru
Informace pro příjemce výnosu daně z hazardních her
Finanční zpravodaj číslo 4/2017
Nové účty pro placení daně z hazardních her
Finanční zpravodaj číslo 3/2017
Dodatek č. 1 k pokynu GFŘ D-29 - k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení
Pokyn GFŘ-D-29 - k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení
Výklad vyhlášky o finančním vypořádání pro finanční vypořádání za rok 2016
Vydáno 26. 1. 2017
Finanční zpravodaj číslo 1/2017
POKYN GFŘ D-31 - Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2016 podle § 38 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném do 31. 12. 2016
22. 10. 2018 Emisní kalendář státních pokladničních poukázek - listopad 2018
22. 10. 2018 Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů - listopad 2018
22. 10. 2018 Hospodaření systému důchodového pojištění
22. 10. 2018 Informativní přehled sázkových kanceláří dle ZHH a ZoL - stav k 19.10.2018
22. 10. 2018 Knižní novinky v období 22. - 29.10.2018 |
https://rejstriky.finance.cz/firma-zoul-ots-s-r-o-27172139 | 2019-11-11T19:37:12 | [
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" soud ",
" zákona č. 101"
] | ZOUL-OTS, s.r.o. Praha IČO 27172139 kontakty (11.11.2019) | Finance.cz
ZOUL-OTS, s.r.o. Praha IČO: 27172139
Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ZOUL-OTS, s.r.o., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 27172139.
Firma s názvem ZOUL-OTS, s.r.o. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 2004. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 4 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Velkoobchod a Specializovaný maloobchod .
Základní údaje o ZOUL-OTS, s.r.o. IČO: 27172139
Městský soud v Praze 23.8.2004
C 101798
27172139
Společnost s ručením omezeným 23.8.2004
Aktuální kontaktní údaje ZOUL-OTS, s.r.o.
ZOUL-OTS s.r.o.
Kontakty na ZOUL-OTS, s.r.o. IČO: 27172139
Sedlčanská 1059/20 , Praha 140 00 13.12.2018
Zimákova 1075/23 , Praha 149 00 6.10.2015 - 13.12.2018
Zimákova 1075/23 , Praha 149 00 23.8.2004 - 6.10.2015
Zimákova 1075/23, Praha 149 00
Obory činností ZOUL-OTS, s.r.o. IČO: 27172139
specializovaný maloobchod 23.8.2004 - 8.3.2010
velkoobchod 23.8.2004 - 8.3.2010
Zimákova 1075/23 , Praha 149 00
1003800122
Vedení firmy ZOUL-OTS, s.r.o. IČO: 27172139
Způsob jednání za společnost: Společnost zastupuje a za ní podepisuje samostatně jednatel společnosti. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné nebo nadepsané obchodní firmě připojí jednatel svůj podpis. 23.8.2004
Petr Černík 6.10.2015
od 23.8.2004
Michaela Černíková 6.10.2015
Sedlčanská 1059/20, Praha 140 00
Jaroslav Procházka 23.8.2004 - 8.3.2010
od 23.8.2004 do 22.2.2010
Šalounova 1935/14, Praha 149 00
Jaroslav Zoul 23.8.2004 - 6.10.2015
od 23.8.2004 do 7.9.2015
Petr Černík 23.8.2004 - 6.10.2015
Vlastníci firmy ZOUL-OTS, s.r.o. IČO: 27172139
zakladni 200 000 Kč 100% 23.8.2004
Sbírka Listin ZOUL-OTS, s.r.o. IČO: 27172139
C 101798/SL 22 ostatní rozhod. jed. spol. Městský soud v Praze 7.9.2015 14.9.2015 8.10.2015 2
C 101798/SL 21 notářský zápis [NZ 236/2014] NZ 236/2014 Městský soud v Praze 11.12.2014 17.12.2014 4
C 101798/SL 20 účetní závěrka [2013] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2013 12.9.2014 5.11.2014 2
C 101798/SL 19 účetní závěrka [2013] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2013 12.9.2014 5.11.2014 2
C 101798/SL 18 účetní závěrka [2010] Městský soud v Praze 31.12.2010 12.9.2014 5.11.2014 5
C 101798/SL 17 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 236/2014 Městský soud v Praze 18.4.2014 29.4.2014 13.5.2014 4
C 101798/SL 16 účetní závěrka r.2012- VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2012 25.4.2013 26.4.2013 2
C 101798/SL 15 účetní závěrka r.2012-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2012 25.4.2013 26.4.2013 2
C 101798/SL 14 účetní závěrka VZaZ r. 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 16.4.2012 19.4.2012 1
C 101798/SL 13 účetní závěrka rozvaha r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 16.4.2012 19.4.2012 2
C 101798/SL 12 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 13.10.2011 11.11.2011 4
C 101798/SL 11 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 13.10.2011 11.11.2011 5
C 101798/SL 9 účetní závěrka r.2008-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2008 1.8.2011 3.8.2011 2
C 101798/SL 8 účetní závěrka r.2010-VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2010 1.8.2011 3.8.2011 2
C 101798/SL 7 účetní závěrka r.2010-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2010 1.8.2011 3.8.2011 2
C 101798/SL 10 účetní závěrka r.2008-VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2008 1.8.2011 3.8.2011 2
C 101798/SL 6 účetní závěrka r.2009-VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2009 1.8.2011 2.8.2011 2
C 101798/SL 5 účetní závěrka r.2009-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2009 1.8.2011 2.8.2011 2
C 101798/SL 4 notářský zápis NZ 27/2010 Městský soud v Praze 22.2.2010 22.4.2010 4
C 101798/SL 3 zakladatelské dokumenty - úplné znění Městský soud v Praze 5.4.2004 22.4.2010 3
C 101798/SL 2 smlouvy o převodu obchod. podílu Městský soud v Praze 20.3.2009 22.4.2010 3
C 101798/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 20/2004 Městský soud v Praze 5.4.2004 13.10.2004 4
Hodnocení ZOUL-OTS, s.r.o.
Výpis dat pro firmu ZOUL-OTS, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů.
výpis firmy ZOUL-OTS, s.r.o., 27172139 na obchodním rejstříku
výpis firmy ZOUL-OTS s.r.o., 27172139 na živnostenském rejstříku
OTS group s.r.o. - 02338696 - Praha , Novodvorská 1010/14
OTS MECHANIK s.r.o. - 25969048 - Hlinsko , ČSA 1407
OTS Ostrava s.r.o. "v likvidaci" - 29020697 - Ostrava , Výstavní 1928/9
OTS Pneu, s.r.o. - 48170127 - Pardubice , Hradecká 150
OTS MOST s.r.o. - 27280284 - Most , Moskevská 14
OTS Consulting s.r.o. - 27459454 - Praha , Žitná 1578/52
Gerhard Frank Oertel - OTS -Stavba lešení - 62230654 - Děčín , Slovanská 1410/101
KOVOSLUŽBA OTS a.s. - 25103709 - Praha , Tovačovského 92/2 |
http://docplayer.cz/15868412-Mesto-varnsdorf-smernice-pro-zadavani-verejnych-zakazek-maleho-rozsahu-mestem-varnsdorf-dale-jen-smernice.html | 2018-07-19T21:27:31 | [
" zákona č. 137",
" zákona č. 320",
" zákona č. 320",
" zákona č. 137",
" zákona č. 137",
" zákona č. 137",
" zákona č. 137"
] | 1 Město Varnsdorf Zastupitelstvo města Varnsdorf na svém XVI. zasedání dne rozhodlo usnesením č. 43/2012 vydat v úplném znění tuto směrnici: Směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Varnsdorf (dále jen směrnice) Tato směrnice upravuje postup při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu ve smyslu 12 odst. 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění, (dále jen zákon ), tj. veřejných zakázek na dodávky a služby pod ,- Kč bez DPH a veřejných zakázek na stavební práce pod ,- Kč bez DPH. Správce kapitoly Příkazce operace I. Vysvětlení pojmů : Pracovník, určený ve Směrnici pro vnitřní finanční kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., jako správce dané rozpočtové kapitoly. : Pracovník, určený ve Směrnici pro vnitřní finanční kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., jako příkazce operace pro danou oblast. II. Veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) Veřejné zakázky malého rozsahu ve smyslu 12 odst. 3 zákona není město v souladu s 18 odst. 3 povinno zadávat postupem podle zákona, ale musí vždy dodržovat zásady uvedené v 6, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pro VZMR uvedené ve schváleném rozpočtu města se dále stanovují následující limity a zásady postupu zadavatele. Při stanovení předpokládané hodnoty zakázky je vždy rozhodná cena bez DPH. A) VZMR na dodávky a služby a na stavební práce, jejichž předpokládaná cena nepřesáhne ,- Kč 1. Příslušný správce kapitoly písemně osloví jednoho až tři dodavatele k předložení nabídky. Správce rozpočtu s příkazcem operace mohou rozhodnout o oslovení jednoho dodavatele z časových důvodů (např. havárie) nebo pokud není možné zajistit dostatečný počet nabídek vzhledem k charakteru zakázky a nebo v případě souvisejících prací s předchozí zakázkou (záruka za dílo, sankce apod.). 2. Příkazce operace (vedoucí odboru) rozhodne o přidělení VZMR přímo podpisem objednávky vybranému dodavateli nebo podpisem oběhového lístku ke smlouvě o dílo (smlouvu podepisuje starosta města). 3. Dokumentaci k těmto VZMR (oslovení dodavatele(-ů); podanou nabídku; rozhodnutí zadavatele, resp. objednávka) vede příslušný správce kapitoly a nejsou zahrnuty do centrální evidence veřejných zakázek. 1
2 B) VZMR na dodávky a služby, jejichž předpokládaná cena je nejméně ,- Kč, ale nepřesáhne ,- Kč VZMR na stavební práce, jejichž předpokládaná cena je nejméně ,- Kč, ale nepřesáhne ,- Kč 1. Správce kapitoly písemně obešle zájemce o veřejnou zakázku vedené v registru přihlášených dodavatelů a zveřejní výzvu na internetových stránkách města. Pokud není možné oslovit dostatečný počet zájemců vedených v registru přihlášených dodavatelů, osloví příslušný správce kapitoly nejméně 3 dodavatele. 2. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek otevírá obálky a podle podmínek výzvy kontroluje úplnost nabídek Komise rady města pro otevírání obálek a o výsledku kontroly je sepsán písemný protokol. 3. O přidělení VZMR na základě doporučení příkazce operace (vedoucího odboru) a správce kapitoly rozhoduje příslušný místostarosta města. Rozhodnutí je písemné (dle vzoru v příloze č. 2), administraci zajišťuje správce kapitoly. 4. Na každou zakázku s cenou vyšší než je ,- Kč musí být s jejím dodavatelem sepsána smlouva o dílo (dodavatelská smlouva). 5. Dokumentaci k těmto VZMR (oslovení dodavatele(-ů); podanou nabídku; rozhodnutí zadavatele, uzavřená smlouva) vede správce kapitoly a nejsou zahrnuty do centrální evidence veřejných zakázek. C) VZMR na dodávky a služby, jejichž předpokládaná cena je nejméně ,- Kč, ale nepřesáhne ,- Kč VZMR na stavební práce, jejichž předpokládaná cena je nejméně ,- Kč, ale nepřesáhne ,- Kč 1. Správce kapitoly písemně obešle zájemce o veřejnou zakázku vedené v registru přihlášených dodavatelů a zveřejní výzvu na internetových stránkách města. Pokud není možné oslovit dostatečný počet zájemců vedených v registru přihlášených dodavatelů, osloví příslušný správce kapitoly nejméně 3 dodavatele. 2. Ve výzvě se uvede zejména: - označení zadavatele; - název přidělený zakázce zadavatelem; - vymezení předmětu plnění veřejné zakázky; - požadavky na rozsah předmětu plnění; - požadavky na způsob a počet vyhotovení; - doba a místo plnění zakázky; - požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů; - způsob hodnocení nabídek (stanovená kritéria včetně jejich váhy); - cena a požadavky na platební podmínky; - obsah a forma nabídky; - lhůta a místo pro podání nabídek ; - práva zadavatele. Vzor výzvy je uveden v příloze č. 1 této směrnice. 2
3 3. Po uplynutí lhůty pro podání nabídek otevírá obálky a podle podmínek výzvy kontroluje úplnost nabídek Komise rady města pro otevírání obálek a o výsledku kontroly je sepsán písemný protokol. 4. Podle podmínek výzvy zajišťuje správce kapitoly ve spolupráci s tajemnicí Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek podklady pro posuzování a hodnocení nabídek. 5. Podle hodnotících kritérií uvedených ve výzvě provádí výběr nejvhodnější nabídky Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek a z jejího jednání vyhotovuje protokol s uvedením pořadí hodnocených nabídek. Komise hodnocení neprovede, pokud zadavatel obdrží jednu nabídku. Metodika pro hodnocení nabídek je uvedena v příloze č. 3 této směrnice. 6. O přidělení VZMR rozhoduje rada města. Podpisem SoD je pověřen starosta města. 7. Oznámení o přidělení zakázky a výzva vybranému dodavateli k uzavření smlouvy o dílo musí být písemné. Administraci zajišťuje tajemnice Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek 8. Kompletní složka VZMR je vedena v centrální evidenci veřejných zakázek na sekretariátu starosty. III. Zrušení výběrového řízení 1. Zadavatel je oprávněn výběrové řízení zrušit kdykoliv, nejpozději však do uzavření smlouvy. 2. U VZMR dle ustanovení A) rozhoduje o zrušení výběrového řízení příkazce operace (vedoucí odboru). U VZMR dle ustanovení B) rozhoduje o zrušení výběrového řízení příslušný místostarosta. U VZMR dle ustanovení C) rozhoduje o zrušení výběrového řízení rada města. 3. O zrušení výběrového řízení jsou písemně informováni všichni oslovení dodavatelé. Administraci zajišťuje u VZMR dle ustanovení A) a B) správce rozpočtu, u VZMR dle ustanovení C) tajemnice Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek. IV. Zvláštní ustanovení 1. Rada města může v odůvodněných případech, zejména pokud je nutné provést VZMR v krátké době nebo jde o VZMR obdobného druhu, na jakou již bylo řízení podle předchozích odstavců provedeno, nebo oslovení dodavatelé neměli o zakázku zájem nebo by vzhledem k objemu zakázky a malému množství vhodných dodavatelů nebylo hospodárné provést řízení podle předchozích odstavců, rozhodnout, že VZMR bude zadána přímo jednomu dodavateli. Takové rozhodnutí musí být řádně odůvodněno a je třeba dbát, aby byly dodrženy zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 3
4 2. Zásady a postupy upravené touto směrnicí se nevztahují na pořizování drobného spotřebního materiálu. 3. Zakázky systému krizového řízení je oprávněn po projednání s vedením města zadat vedoucí dotčeného odboru, a to bez oznámení o zahájení zadávacího řízení. 4. Zadavatel není povinen zadávat VZMR, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli fyzickou nebo právnickou osobou, která vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch tohoto zadavatele a ve které má zadavatel výlučná majetková práva (např. TSmV s.r.o.). 5. V případě mimořádných situací (havárie, nebezpečné stavy) může rada města rozhodnout o přidělení VZMR mimo schválený rozpočet do výše ,- Kč, při předpokládaných nákladech vyšších než ,- Kč musí být neprodleně svoláno ZM. 6. Při vyhlášení výběrového řízení budou zohledněny specifické podmínky poskytovatele dotace k výběrovým řízením, pokud je akce spolufinancována z dotace. 7. Do doby rozhodnutí o přidělení VZMR je povinen každý zachovávat mlčenlivost o podrobnostech nabídek. V. Centrální evidence a zveřejňování VZMR 1. Dokumentace k jednotlivým VZMR (tzn. originál výzvy, oslovení dodavatele(-ů), podané nabídky, protokol o otvírání obálek, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí zadavatele, případně doklad o zveřejnění SoD dle bodu 3.) se po rozhodnutí o přidělení zakázky, resp. po uzavření smlouvy o dílo, odevzdá k založení do centrální evidence na sekretariát starosty. Za úplnost obsahu složky odpovídá tajemnice Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek. 2. VZMR dle bodu B) a C) budou zveřejňovány na internetových stránkách města. Zveřejněním se rozumí zejména vyhlášení výzvy, údaje o průběhu výběrového řízení, rozhodnutí zadavatele o přidělení VZMR. 3. Smlouva na VZMR nad ,- Kč bez DPH včetně všech jejích dodatků a změn musí být zveřejněna na Profilu zadavatele dle 147a zákona do 15 dnů od uzavření. VI. Závěrečná ustanovení 1. Tato směrnice nahrazuje Směrnici pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu ze dne Směrnice nabývá platnosti a účinnosti dnem schválení zastupitelstvem města. Martin Louka starosta města Karel Dubský místostarosta 4
5 Příloha č. 1 ke Směrnici pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Varnsdorf VZOR VÝZVY K ZADÁNÍ VZMR: Město Varnsdorf Nám. E. Beneše Varnsdorf vyzývá zájemce o veřejnou zakázku malého rozsahu: NÁZEV ZAKÁZKY" 1. Veřejný zadavatel Úřední název: Město Varnsdorf Poštovní adresa: Nám. E. Beneše 470, Varnsdorf, Česká republika statutární zástupce: Martin Louka, starosta města kontaktní místo: kontaktní osoba: 2. Název přidělený zakázce veřejným zadavatelem NÁZEV ZAKÁZKY" 3. Vymezení předmětu plnění veřejné zakázky Předmětem plnění je. 4. Požadavky na rozsah předmětu plnění: Podrobný popis ke způsobu a rozsahu předmětu plnění zakázky. 5. Doba a místo plnění zakázky: Předpokládaný termín uzavření smlouvy Předpokládaný termín předání předmětu 6. Požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů: Splnění základních kvalifikačních předpokladů dle příslušných ustanovení 53 odst. 1) písm. a) k) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách uchazeč prokáže čestným prohlášením uchazeče, které je přílohou této výzvy. Splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle 54 písm. a), b), d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách uchazeč prokáže: - výpisem z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpisem z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán, přičemž tento doklad nesmí být starší 90 kalendářních dnů k poslednímu dni lhůty pro prokázání splnění kvalifikace, - dokladem o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména dokladem prokazujícím příslušné živnostenské oprávnění či licenci, - dokladem osvědčujícím odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná 5
6 Splnění ekonomické a finanční způsobilosti prokáže uchazeč čestným prohlášením dle 50 odst. 1) písm. c). Splnění technických kvalifikačních předpokladů dle příslušných ustanovení 56 uchazeč prokáže: - předložením seznamu realizovaných akcí obdobného charakteru, provedených uchazečem za posledních 5 let. Minimální požadovaná úroveň: realizace minimálně akcí obdobného charakteru v uplynulých 5 letech o finančním objemu nejméně Kč bez DPH (nebo v částce nejméně Kč bez DPH/akce) s doložením referenčních listů potvrzených objednatelem. V případě využití subdodavatelských služeb uvede uchazeč v nabídce identifikaci kooperujících subjektů. Splnění shora uvedených kvalifikačních předpokladů uchazeč doloží prostými kopiemi listin. 7. Způsob hodnocení nabídek Nabídky budou hodnoceny podle těchto kriterií: (např.: cena bez DPH; délka záruky, lhůta výstavby/dodání, lhůta k nástupu na vady, sankce za nedodržení lhůty nástupu na odstranění vad ke každému kritériu bude přiřazena váha v %) 8. Cena a požadavky na platební podmínky Celková nabídková cena bude uvedena za kompletní provedení díla jako pevná a nepřekročitelná - bez DPH a včetně DPH. Zálohy na provedení prací zadavatel neposkytuje. Úhrada za dílo bude provedena po předání a převzetí dokončených prací popř. jejich části v případě dohody se zadavatelem na základě faktury se splatností min. 21 dní. Uchazeči mohou nabídnout i výhodnější platební nabídky. 9. Prohlídka místa plnění Prohlídka staveniště bude zájemcům umožněna dle dohody Obsah a forma nabídky - krycí list nabídky s identifikačními údaji uchazeče a s uvedeným obsahem nabídky - prohlášení podepsané osobou oprávněnou jednat jménem uchazeče, ze kterého vyplývá, že je uchazeč vázán celým obsahem nabídky po celou zadávací lhůtu - doklady prokazující splnění kvalifikace - návrh smlouvy podepsaný oprávněnou osobou - výše nabídkové ceny doplněná položkovým rozpočtem - termíny plnění, harmonogram prací - poskytnutá záruka za dílo vyjádřená v měsících - jednotlivé listy nabídky budou očíslovány a pevně spojeny - nabídky se podávají písemně ve lhůtě pro podání nabídek - nabídky se podávají v uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky: Výzva NÁZEV ZAKÁZKY" - NEOTVÍRAT!!! a opatřené na uzavření razítkem uchazeče. Na obálce musí být uvedena adresa uchazeče. 11. Lhůta a místo pro podání nabídek Nabídky mohou uchazeči doručovat po celou dobu pro podání nabídky do podatelny Městského úřadu ve Varnsdorfu v pracovních dnech v pondělí až čtvrtek od 7.00 do hod a v pátek od 7.00 do hod. Dne.. končí lhůta pro přijímání nabídek. 6
7 Otvírání obálek se uskuteční dne.. v zasedací místnosti Městského úřadu Varnsdorf (nám. E. Beneše 470, Varnsdorf; přízemí, místnost č. 25). Při otvírání obálek může být přítomen zástupce každého z uchazečů, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek. 12. Práva zadavatele Zadavatel si vyhrazuje právo odmítnout všechny nabídky a výzvu zrušit, jednat o úpravách textu smlouvy o dílo a upřesnit její konečné znění. V řízení o výběru této veřejné zakázky malého rozsahu se nepostupuje dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Ve Varnsdorfu Martin Louka starosta města 7
8 Příloha k výzvě zájemcům o veřejnou zakázku malého rozsahu Čestné prohlášení o prokázání splnění kvalifikace Já níže podepsaný statutární orgán (obchodní jméno, sídlo): uchazeče o veřejnou zakázku.. vyhlášenou dne... prokazuji splnění základních kvalifikačních předpokladů podle 53 odst. 1 písm. a) až k) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách tímto čestným prohlášením: Prohlašuji, že: a) uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení, trestný čin účasti na zločinném spolčení, legalizace výnosů z trestné činnosti, podílnictví, přijímání úplatku, podplácení, nepřímého úplatkářství, podvodu, úvěrového podvodu, včetně případů, kdy jde o přípravu nebo pokus nebo účastenství na takovém trestném činu, nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu a je-li statutárním orgánem zájemce či členem statutárního orgánu zájemce právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí zájemce splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, b) uchazeč nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání zájemce podle zvláštních právních předpisů nebo došlo k zahlazení odsouzení za spáchání takového trestného činu; jde-li o právnickou osobu, musí tuto podmínku splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu a je-li statutárním orgánem zájemce či členem statutárního orgánu zájemce právnická osoba, musí tento předpoklad splňovat statutární orgán nebo každý člen statutárního orgánu této právnické osoby; podává-li nabídku či žádost o účast zahraniční právnická osoba prostřednictvím své organizační složky, musí předpoklad podle tohoto písmene splňovat vedle uvedených osob rovněž vedoucí této organizační složky; tento základní kvalifikační předpoklad musí zájemce splňovat jak ve vztahu k území České republiky, tak k zemi svého sídla, místa podnikání či bydliště, c) uchazeč nenaplnil skutkovou podstatu jednání nekalé soutěže formou podplácení podle zvláštního právního předpisu, d) vůči majetku uchazeče neprobíhá insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující nebo zavedena nucená správa podle zvláštních předpisů, e) uchazeč není v likvidaci, f) uchazeč nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště zájemce, g) uchazeč nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště zájemce, 8
9 h) uchazeč nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to jak v České republice, tak v zemi sídla, místa podnikání či bydliště zájemce, i) uchazeč nebyl v posledních 3 letech pravomocně disciplinárně potrestán či mu nebylo pravomocně uloženo kárné opatření podle zvláštních právních předpisů, je-li podle 54 písm. d) požadováno prokázání odborné způsobilosti podle zvláštních právních předpisů; pokud zájemce vykonává tuto činnost prostřednictvím odpovědného zástupce nebo jiné osoby odpovídající za činnost zájemce, vztahuje se tento předpoklad na tyto osoby, j) uchazeč není veden v rejstříku osob se zákazem plnění veřejných zakázek, k) uchazeči nebyla v posledních 3 letech pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle zvláštního právního předpisu. Dále prohlašuji, že vůči Městu Varnsdorf nemám nedoplatky na platbách ze smluvních vztahů a z titulu obecně závazných předpisů. Tato prohlášení činím na základě své jasné, srozumitelné, svobodné a omyluprosté vůle a jsem si vědom všech následků plynoucích z uvedení nepravdivých údajů. V dne.. Podpis oprávněné osoby s uvedením funkce 9
10 Příloha č. 2 ke Směrnici pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Varnsdorf VZOR ROZHODNUTÍ U VZMR DLE B): Město Varnsdorf Nám. E. Beneše Varnsdorf Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a o přidělení veřejné zakázky malého rozsahu Název akce V souladu se Směrnicí pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Varnsdorf ze dne jsem rozhodl, že nejvhodnější nabídkou na výše uvedenou veřejnou zakázku malého rozsahu je nabídka firmy: Název firmy Adresa IČ Karel Dubský / Ing. Josef Poláček místostarosta města Varnsdorf Ve Varnsdorfu dne.. 10
11 Příloha č. 3 ke Směrnici pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu městem Varnsdorf Metodika pro hodnocení nabídek dle ekonomické výhodnosti nabídky V případě hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky provede Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií vymezených v zadávacích podmínkách. Jednotlivým dílčím kritériím jsou zadavatelem přiřazeny váhy v procentech podle jejich důležitosti pro konkrétní zadávací řízení tak, že jejich součet je celkem 100. a) kritérium, pro které má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria (např. výše ceny nebo doba dodání ve dnech) hodnota nejvhodnější nabídky (nejnižší cena, nejmenší počet dní dodání) Počet bodů = 100 * kritéria hodnota posuzované nabídky * váha kritéria b) kritérium, pro které má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria (např. délka záruční lhůty ve dnech) hodnota posuzované nabídky Počet bodů = 100 * * váha kritéria kritéria hodnota nejvhodnější nabídky (nejvyšší počet dní záruky) Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek provede hodnocení nabídek u jednotlivých kritérií podle vzorce a) a b) a zjistí počet bodů získaných v rámci kritéria vynásobením váhou kritéria. Poté stanoví pořadí uchazečů od nejvhodnější nabídky (100 bodů) k nejméně vhodné (0 bodů) součtem bodů za všechna kritéria. Kriteria, která nelze vyjádřit číselně, provede Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek subjektivní hodnocení a sestaví pořadí nabídek s přiděleným počtem bodů od nevhodnější (100 bodů) k nejméně vhodné. Metodika pro hodnocení nabídek dle nejnižší nabídkové ceny V případě hodnocení nabídek podle základního hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny provede Komise rady města pro posuzování a hodnocení nabídek hodnocení nabídek podle výše nabídkových cen jednotlivých uchazečů tak, že sestaví pořadí uchazečů od prvého k poslednímu s ohledem na nabídnuté výše nabídkové ceny. Nejvhodnější nabídkou je pak ta, která nabízí nejnižší nabídkovou cenu. Pro plátce DPH je rozhodná cena bez DPH. 11 |
Subsets and Splits