Datasets:
joelniklaus
/
legal-mc4

Dataset card Data Studio Files Community
5
url
stringlengths
14
3.34k
timestamp
timestamp[s]
matches
sequence
text
stringlengths
121
190k
https://rejstriky.finance.cz/firma-wadia-a-s-25048422
2019-11-18T08:44:16
[ " soud ", " § 203", " § 69", " § 69", " zákona č. 1", " zákona č. 455", " zákona č. 1", " zákona č. 455", " zákona č. 1", " zákona č. 455", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 101" ]
Wadia a.s. Praha IČO 25048422 kontakty (18.11.2019) | Finance.cz Wadia a.s. Praha IČO: 25048422 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Wadia a.s., která sídlí v obci Praha a bylo jí přiděleno IČO 25048422. Firma s názvem Wadia a.s. se sídlem v obci Praha byla založena v roce 1999. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 5 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence , Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb a další. Základní údaje o Wadia a.s. IČO: 25048422 Městský soud v Praze 1.1.2006 B 9734 25048422 Na základě rozhodnutí jediného akcionáře ze dne 7.12.2016 došlo k převzetí jmění zanikající obchodní společnosti Rezidence Divadelní s.r.o., se sídlem Praha 1 - Nové Město, Lannova 2113/2a, IČ: 24853623, zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Pr aze, oddíl C, vložka 201693, společností Wadia a.s., se sídlem Praha 1, Lannova 2113/2a, IČ: 25048422, a to na základě projektu fúze sloučením ze dne 17.10.2016 zanikající společnosti Rezidence Divadelní s.r.o., se sídlem Praha 1 - Nové Město, Lannova 2 113/2a, IČ: 24853623, zapsané v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 201693, s nástupnickou společností Wadia a.s., se sídlem Praha 1, Lannova 2113/2a, IČ: 25048422 s rozhodným dnem k datu 1.1.2016. 12.12.2016 Společnost Wadia a.s. se stává nástupnickou společností na základě vnitrostátní fúze sloučením spojený se snížením základního kapitálu nástupnické společnosti, zanikajících společností Zahradní čtvrť a.s., se sídlem Praha 5, Neumannova 1449/2, IČ: 2506777 0, Gold Star Invest, s.r.o., se sídlem Praha 1, Lannova 2113/2a, IČ: 27119505, Wadia Lannova, s.r.o., se sídlem Praha 1 - Nové Město, Lannova 2113/2a, IČ: 28395191, se společností Wadia a.s., se sídlem Praha 1, Lannova 2113/2a, IČ: 25048422, ze dne 16.10. 2015, s rozhodným dnem k datu 1.1.2015 (slovy: prvního ledna roku dva tisíce patnáct). 16.12.2015 Společnost Wadia a.s. se stává nástupnickou společností na základě vnitrostátní fúze sloučením spojený se snížením základního kapitálu nástupnické společnosti, zanikajících společností Zahradní čtvrť a.s., se sídlem Praha 5, Neumannova 1449/2, IČ: 2506777 0, Gold Star Invest, s.r.o., se sídlem Praha 1, Lannova 2113/2a, IČ: 27119505, Wadia Lannova, s.r.o., se sídlem Praha 1 - Nové Město, Lannova 2113/2a, IČ: 28395191, se společností Wadia a.s., se sídlem Praha 1, Lannova 2113/2a, IČ: 25048422, ze dne 16.10. 2015, s rozhodným dnem k datu 1.1.2015. 15.12.2015 - 16.12.2015 Jediný akcionář, vykonávajíc působnost valné hromady společnosti Wadia a.s., rozhodl dne 19.5.2011: a) o zvýšení základního kapitálu společnosti Wadia a.s. ze stávající výše 2.000.000,- Kč (slovy: dva miliony korun českých) o částku 105.589.677,- Kč (slovy: sto pět milionů pět set osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých) na částku 107 .589.677,- Kč (slovy: sto sedm milionů pět set osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých) upisováním nových akcií peněžitými vklady s tím, že upisování akcií nad částku navrhovaného zvýšení základního kapitálu se nepřipouští; b) že bude upisováno pět set dvacet sedm kusů kmenových akcií společnosti v listinné podobě, znějících na majitele, o jmenovité hodnotě jedné akcie 200.000,- Kč (slovy : dvěstě tisíc korun českých ) a jeden kus kmenové akcie společnosti v listinné podobě, znějící na majitele, o jmenovité hodnotě 189.677,- Kč(slovy: sto osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých); c) že emisní kurs jedné akcie je roven její jmenovité hodnotě, tj. emisní kurs jedné akcie o jmenovité hodnotě 200.000,- Kč (slovy: dvě stě tisíc korun českých) činí 200.000,- Kč (slovy: dvě stě tisíc korun českých ) a emisní kurs jedné akcie o jmenovité hodnotě 189.677,- Kč (slovy: sto osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých) činí 189.677,- Kč (slovy : sto osmdesát devět tisíc šest set sedmdestá sedm korun českých); d) že všechny nově vydané akcie budou nabídnuty předem určenému zájemci, kterým je společnost SOPHIA MANAGEMENT LTD., se sídlem 4th Floor Lawford House, Albert Place, London, N3 IRL, Velká Británie (dále také jen " společnost SOPHIA MANAGEMENT LTD." nebo také jen " předem určený zájemce"); e) že všechny akcie budou upsány v sídle společnosti ve lhůtě šedesáti dnů ode dne podání návrhu na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu o částku 105.589.677,- Kč (slovy: sto pět milionů pět set osmdesát devět tisíc šest set sedmdesá t sedm korun českých) do obchodního rejstříku s tím, že počátek běhu této lhůty bude společnosti SOPHIA MANAGEMENT LTD. oznámen doručením návrhu smlouvy o upsání akcií; nebude-li v době upsání akcií usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu o č ástku 105.589.677,- Kč (slovy: sto pět milionů pět set osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých) zaspáno do obchodního rejstříku, bude upisování akcií v souladu s ust. § 203 odst. 4 obchodního zákoníku vázáno na rozvazovací podmínku, jíž je právní moc rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu o částku 105.589.677,- Kč (slovy: sto pět milionů pět set osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých) do obchodního rejstříku; f) že emisní kurs akcií upsaných předem určeným zájemcem bude zcela splacen započtením pohledávky společnosti SOPHIA MANAGEMENT LTD. proti pohledávce společnosti Wadia a.s. na splaceního kursu akcií upsaných společností SOPHIA MANAGEMENT LTD. (blíže spec ifikováno pod písm.g) a h); g) že připouští možnost započtení peněžité pohledávky společnosti SOPHIA MANAGEMENT LTD. vůči společnosti Wadia a.s. ve výši 105.589.677,- Kč (slovy: sto pět miliónů pět set osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých) z titulu nároku na zaplacení dohodnuté ceny za postoupení pohledávek dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 26.7.2005 (slovy: dvacátého šestého července roku dva tisíce pět) mezi společností SOPHIA MANAGEMENT LTD., jakožto postupitelem, a společností Wadia a.s., jakožto postupníkem proti pohledávce společnos ti Wadia a.s. vůči společnosti SOPHIA MANAGEMENT LTD, na splacení emisního kursu upsaných akcií ve výši 105.589.677,- Kč ( slovy: sto pět miliónů pět set osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých) s tím, že emisní kurs bude splacen výhradně započtením; h) stanovuje, že dohoda o započtení mezi společností SOPHIA MANAGEMENT LTD; a společností Wadia a.s. bude uzavřena v sídle společnosti ve lhůtě tří měsíců ode dne upsání akcií s tím, že počátek běhu této lhůty bude předem určenému zájemci oznámen doruč ením návrhu dohody o započtení. Předmětem dohody o započtení mezi společností SOPHIA MANAGEMENT LTD, a společností Wadia a.s. bude započtení peněžité pohledávky společnosti SOPHIA MANAGEMENT LTD, ve výši 105.589.677,-- Kč (slovy: sto pět miliónů pět set osmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých) proti pohledávce společnosti Wadia a.s. na splacení emisního kursu ve výši 105.589.677,- Kč (slovy: sto pět miliónů pět set odmdesát devět tisíc šest set sedmdesát sedm korun českých). 31.5.2011 - 12.7.2011 Společnost Wadia, s.r.o., změnila svoji právní formu ve smyslu ust. § 69 odst. 2 obchodního zákoníku na akciovou společnost. 1.1.2006 Vymazává se ke dni 1.1.2006 z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze obchodní společnost Wadia, s.r.o., se sídlem Praha 10, Kolovraty, Mírová 639/56D, PSČ: 103 00 , IČ: 25 04 84 22 vedená v oddíle C, vložka 88 120. Právní důvod výmazu: společnost změnila právní formu ve smyslu ust. § 69 odst. 2 obchodního zákoníku na akciovou společnost. 1.1.2006 - 1.1.2006 Aktuální kontaktní údaje Wadia a.s. Kontakty na Wadia a.s. IČO: 25048422 Divadelní 322/24 , Praha 110 00 6.2.2019 Lannova 2113/2 , Praha 110 00 26.6.2013 - 6.2.2019 Révová 3242/3 , Praha 100 00 24.8.2006 - 26.6.2013 Mírová 639/56 , Praha 103 00 1.1.2006 - 24.8.2006 Mírová 639/56 , Praha 103 00 5.3.2002 - 1.1.2006 K. H. Máchy 294/5 , Bílina 418 01 22.2.1999 - 5.3.2002 Lannova 2113/2, Praha 110 00 Obory činností Wadia a.s. IČO: 25048422 činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence 6.6.2007 specializovaný maloobchod 1.1.2006 - 15.10.2009 zprostředkování obchodu 1.1.2006 - 15.10.2009 zprostředkování služeb 1.1.2006 - 15.10.2009 realitní činnost 1.1.2006 - 15.10.2009 správa a údržba nemovitostí 1.1.2006 - 15.10.2009 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 1.1.2006 - 15.10.2009 činnost technických poradců v oblasti stavebnictví a architektury 1.1.2006 - 15.10.2009 služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob 1.1.2006 - 15.10.2009 grafické práce a kresličské práce 1.1.2006 - 15.10.2009 poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software 1.1.2006 - 15.10.2009 reklamní činnost a marketing 1.1.2006 - 15.10.2009 inženýrská činnost v investiční výstavbě 1.1.2006 - 15.10.2009 specializovaný maloobchod 5.3.2002 - 1.1.2006 zprostředkování obchodu 5.3.2002 - 1.1.2006 zprostředkování služeb 5.3.2002 - 1.1.2006 realitní činnost 5.3.2002 - 1.1.2006 správa a údržba nemovitostí 5.3.2002 - 1.1.2006 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců 5.3.2002 - 1.1.2006 činnost technických poradců v oblasti stavebnictví a architektury 5.3.2002 - 1.1.2006 služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob 5.3.2002 - 1.1.2006 grafické práce a kresličské práce 5.3.2002 - 1.1.2006 poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software 5.3.2002 - 1.1.2006 reklamní činnost a marketing 5.3.2002 - 1.1.2006 inženýrská činnost v investiční výstavbě 5.3.2002 - 1.1.2006 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej (vyjma činností uvedených v přílohách zákona č. 1,2 a 3 zákona č. 455/19 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků) 22.2.1999 - 5.3.2002 zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb (mimo činností uvedených v přílohách zákona č. 1,2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků) 22.2.1999 - 5.3.2002 realitní kancelář (mimo činností uvedených v přílohách zákona č. 1, 2 a 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků) 22.2.1999 - 5.3.2002 Živnost č. 8 Koupě zboží a účelem jeho dalšího prodeje a prodej Živnost č. 15 Činnost technických poradců v oblasti Vedení firmy Wadia a.s. IČO: 25048422 Společnost zastupuje statutární ředitel. 25.3.2015 Jménem společnosti je oprávněn jednat každý člen představenstva samostatně. Podepisování jménem společnosti se děje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí oprávněná osoba svůj podpis. 11.1.2013 - 25.3.2015 Jménem společnosti jsou oprávněni jednat vždy dva členové představenstva společně. Podepisování jménem společnosti se děje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí oprávněná osoba svůj podpis. 1.1.2006 - 11.1.2013 Jednatel společnosti jedná ve všech věcech společnosti samo- statně. Podepisování za společnost se dejě tak, že k napsa- nému či vytištěnému obchodnímu jménu společnosti připojí jed- natel svůj podpis. 22.2.1999 - 1.1.2006 Jaromír Jech 25.3.2015 Mgr. Dagmar Jechová 22.2.1999 - 1.1.2006 K. H. Máchy 294/5, Bílina 418 01 Ing. Vladimíra Jechová Vápeníková 1.1.2006 - 15.10.2009 od 1.1.2006 do 10.8.2009 Nad vrbami 469/10, Praha 103 00 Doc.Ing. Pavel Svoboda CSc. 1.1.2006 - 6.12.2010 od 1.1.2006 do 11.11.2010 Tererova 1348/3, Praha 149 00 Ing. Vladimír Dlabola 1.1.2006 - 16.5.2011 Společná 2190/1, Praha 182 00 Jaromír Jech 15.10.2009 - 11.1.2013 Ing. Vladimír Dlabola 16.5.2011 - 11.1.2013 od 1.1.2011 do 20.12.2012 od 3.1.2011 do 20.12.2012 Jaromír Jech 11.1.2013 - 25.3.2015 od 10.8.2009 do 25.3.2015 od 20.12.2012 do 25.3.2015 Dagmar Jechová 11.1.2013 - 25.3.2015 Fibichova 351, Cítoliby 439 02 Mgr. Dagmar Jechová 1.1.2006 - 15.10.2009 Ing. Jaroslava Dlabolová 1.1.2006 - 15.10.2009 Ing.Arch. Karol Lakatoš 1.1.2006 - 16.5.2011 Mgr. Dagmar Jechová 15.10.2009 - 16.5.2011 Mgr. Dagmar Jechová 16.5.2011 - 11.1.2013 Barbora Kochová 15.10.2009 - 1.9.2013 Pod Kapličkou 2846 , 130 00 Praha 3 Česká republika Ing.Arch. Karol Lakatoš 16.5.2011 - 25.3.2015 od 1.1.2011 do 23.2.2015 V cihelně 804/4, Praha 103 00 Barbora Kochová 1.9.2013 - 25.3.2015 od 10.8.2009 do 23.2.2015 Vlastníci firmy Wadia a.s. IČO: 25048422 zakladni 55 733 100 Kč 100% 15.12.2015 zakladni 107 590 000 Kč 100% 12.7.2011 - 15.12.2015 zakladni 2 000 000 Kč 100% 1.1.2006 - 12.7.2011 zakladni 100 000 Kč - 22.2.1999 - 1.1.2006 Kmenové akcie na jméno 103 603 Kč 537 15.12.2015 Kmenové akcie na jméno 98 253 Kč 1 15.12.2015 Kmenové akcie na jméno 200 000 Kč 537 25.3.2015 - 15.12.2015 Kmenové akcie na jméno 189 677 Kč 1 25.3.2015 - 15.12.2015 Kmenové akcie na majitele 200 000 Kč 527 12.7.2011 - 25.3.2015 Kmenové akcie na majitele 189 677 Kč 1 12.7.2011 - 25.3.2015 Kmenové akcie na majitele 200 000 Kč 10 1.1.2006 - 25.3.2015 Sbírka Listin Wadia a.s. IČO: 25048422 B 9734/SL 51 notářský zápis [1300/2015] Městský soud v Praze 4.12.2015 16.12.2015 51 B 9734/SL 50 notářský zápis [1300/2015] Městský soud v Praze 4.12.2015 15.12.2015 51 B 9734/SL 49 ostatní projekt fúze Městský soud v Praze 16.10.2015 16.10.2015 19.10.2015 15 B 9734/SL 48 ostatní projekt fúze Městský soud v Praze 8.10.2015 9.10.2015 9.10.2015 13 B 9734/SL 47 notářský zápis [NZ 209/2015], stanovy společnosti Městský soud v Praze 23.2.2015 11.3.2015 31.3.2015 9 B 9734/SL 46 ostatní rozhodnutí jediného akcionáře Městský soud v Praze 11.11.2014 11.3.2015 31.3.2015 1 B 9734/SL 45 ostatní zápis z představenstva Městský soud v Praze 11.11.2014 11.3.2015 31.3.2015 2 B 9734/SL 44 účetní závěrka [2012], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 1.12.2014 5.12.2014 16 B 9734/SL 43 ostatní zápis ze zasedání představenstva 2x Městský soud v Praze 20.12.2012 16.1.2013 16.1.2013 7 B 9734/SL 42 notářský zápis NZ 812/2012 Městský soud v Praze 20.12.2012 16.1.2013 16.1.2013 12 B 9734/SL 41 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora -za rok 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 3.7.2012 13.8.2012 20 B 9734/SL 40 účetní závěrka -za rok 2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 3.7.2012 13.8.2012 6 B 9734/SL 39 účetní závěrka r. 2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 28.6.2011 1.7.2011 13 B 9734/SL 38 notářský zápis NZ 332/2011 Městský soud v Praze 19.5.2011 13.6.2011 8 B 9734/SL 37 ostatní zápis ze zasedání předs. Městský soud v Praze 3.1.2011 24.5.2011 1 B 9734/SL 36 ostatní rozhodnutí jediného akcionáře Městský soud v Praze 10.11.2010 24.5.2011 2 B 9734/SL 35 účetní závěrka 2009 Městský soud v Praze 31.12.2009 30.6.2010 1.7.2010 14 B 9734/SL 34 účetní závěrka r.2008 Městský soud v Praze 31.12.2008 25.5.2010 31.5.2010 13 B 9734/SL 33 podpisové vzory Městský soud v Praze 2.9.2009 27.10.2009 2 B 9734/SL 32 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 10.8.2009 27.10.2009 1 B 9734/SL 31 ostatní - rozhodnutí jed.akcionáře Městský soud v Praze 9.1.2008 30.4.2008 12.5.2008 1 B 9734/SL 30 ostatní - zápis DR Městský soud v Praze 9.1.2008 30.4.2008 12.5.2008 1 B 9734/SL 29 ostatní - zápis DR Městský soud v Praze 24.4.2008 30.4.2008 12.5.2008 2 B 9734/SL 27 účetní závěrka 2006+audit Městský soud v Praze 31.12.2006 21.6.2007 28.6.2007 16 B 9734/SL 26 účetní závěrka, výroční zpráva, zpráva o vztazích, zpráva auditora r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 26.6.2007 26.6.2007 24 B 9734/SL 25 účetní závěrka r.2006 Městský soud v Praze 31.12.2006 26.6.2007 26.6.2007 15 B 9734/SL 24 notářský zápis, stanovy společnosti NZ 253/2004 Městský soud v Praze 29.9.2004 8.1.2007 8.1.2007 22 B 9734/SL 23 stanovy společnosti Městský soud v Praze 29.9.2004 8.1.2007 8.1.2007 15 B 9734/SL 22 podpisové vzory Městský soud v Praze 3.1.2007 8.1.2007 8.1.2007 1 B 9734/SL 21 podpisové vzory Městský soud v Praze 19.12.2006 8.1.2007 8.1.2007 1 B 9734/SL 20 podpisové vzory Městský soud v Praze 4.12.2006 8.1.2007 8.1.2007 1 B 9734/SL 19 účetní závěrka r.2004 Městský soud v Praze 31.12.2004 24.10.2006 24.10.2006 7 B 9734/SL 18 účetní závěrka r.2003 Městský soud v Praze 31.12.2003 24.10.2006 24.10.2006 7 B 9734/SL 17 účetní závěrka r.2002 Městský soud v Praze 31.12.2002 24.10.2006 24.10.2006 7 B 9734/SL 9 podpisové vzory -1x Městský soud v Praze 15.10.2004 27.9.2006 0 B 9734/SL 8 podpisové vzory -1x Městský soud v Praze 18.10.2004 27.9.2006 0 B 9734/SL 6 notářský zápis -NZ4/05 Městský soud v Praze 7.1.2005 27.9.2006 0 B 9734/SL 5 notářský zápis, stanovy společnosti -NZ253/04+změna pr.formy Městský soud v Praze 29.9.2004 27.9.2006 0 B 9734/SL 16 účetní závěrka k 30.6.04+audit Městský soud v Praze 30.6.2004 27.9.2006 0 B 9734/SL 15 posudek znalce -dodatek Městský soud v Praze 20.12.2004 27.9.2006 0 B 9734/SL 14 posudek znalce Městský soud v Praze 24.9.2004 27.9.2006 0 B 9734/SL 13 ostatní -zápis ze zased.představenstva Městský soud v Praze 8.10.2004 27.9.2006 0 B 9734/SL 10 podpisové vzory Městský soud v Praze 8.10.2004 27.9.2006 0 B 9734/SL 3 účetní závěrka r.2005 Městský soud v Praze 31.12.2005 7.7.2006 10.7.2006 13 B 9734/SL 4 ostatní -sml.o zastav.obch.podílu Městský soud v Praze 18.5.2005 18.11.2005 0 B 9734/SL 2 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 8.11.2001 16.5.2002 0 B 9734/SL 1 notářský zápis NZ 56/99 Městský soud v Praze 11.2.1999 17.3.1999 0 Hodnocení Wadia a.s. Výpis dat pro firmu Wadia a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Wadia a.s., 25048422 na obchodním rejstříku výpis firmy Wadia a.s., 25048422 na živnostenském rejstříku Wadia a.s. - 25048422 - Praha , Lannova 2113/2
http://www.sagit.cz/info/sb16462
2019-06-17T20:07:49
[ " § 1", " § 1", " § 9", " § 1", " § 9", " § 3", " § 3", " § 4", " § 9", " § 9", " § 17", " § 17", " § 17", " § 17", " § 17", " § 18", " § 18", " § 19", " § 21", " § 32", " § 21", " § 24", " § 24", " § 27", " § 27", " § 28", " § 32", " § 32", " § 32", " § 37", " § 32", " § 32", " § 32", " § 32", " § 37", " § 37", " § 37", " § 37", " § 37", " § 37", " § 37", " § 37", " § 26", " § 37", " § 37" ]
ZÁKON ze dne 14. prosince 2016, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Předpis č. 462/2016 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2016, částka 185, ze dne 30. 12. 2016 Legislativní proces: sněmovní tisk 812 1. V § 1c odst. 1 písm. b) se slova „čistý obrat“ nahrazují slovy „roční úhrn čistého obratu“. 2. V § 1f odst. 1 písm. d) bodech 1 až 3 a v § 9 odst. 4 písm. b) a c) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“. 3. V § 1f odst. 1 písm. d) bodu 4 a § 9 odst. 4 písm. d) se slova „církví a náboženskou“ nahrazují slovy „církví, náboženskou“. „(3) Účetní období při přeměně účetní jednotky 41) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“. 5. V § 3 odst. 4 písm. e) se slova „ , u účetní jednotky rozdělované odštěpením nebo u přejímajícího společníka v případě převodu jmění na společníka“ nahrazují slovy „nebo rozdělované účetní jednotky“ a slova „obchodní korporace do obchodního“ se nahrazují slovy „do veřejného“. 6. V § 3 odst. 6 písm. b) se slova „ , účetní jednotkou rozdělovanou odštěpením nebo přejímajícím společníkem v případě převodu jmění na společníka“ nahrazují slovy „nebo rozdělovanou účetní jednotkou“ a slova „obchodní korporace do obchodního“ se nahrazují slovy „do veřejného“. 7. V § 4 odst. 8 písm. v) se slovo „společnosti“ zrušuje, slova „obchodní korporace“ se nahrazují slovy „účetní jednotky“ a slovo „obchodního“ se nahrazuje slovem „veřejného“. 8. V § 9 odst. 4 písm. a) se slovo „ , pobočným“ nahrazuje slovy „nebo pobočným“. 9. V § 9 odst. 4 písm. i) se slovo „nebo“ zrušuje. „j) bytovým družstvem, nebo“. „k) sociálním družstvem.“. 12. V § 17 odst. 2 písm. d) se slova „obchodních korporací“ zrušují. 13. V § 17 odst. 3 větě první se za slova „přeměně obchodní korporace“ vkládají slova „podle zákona upravujícího přeměny obchodních korporací“ a slovo „společnosti“ se zrušuje, ve větách druhé a třetí se slovo „společnosti“ zrušuje a ve větách třetí a čtvrté se slova „obchodní korporace“ zrušují. 14. V § 17 odst. 5 větě první se slova „obchodní korporace“ a věta poslední zrušují. 15. V § 17 odst. 6 větách první a druhé se slovo „společnosti“ zrušuje, větě třetí se slova „ , účetní jednotka rozdělovaná odštěpením nebo přejímající společník v případě převodu jmění na společníka“ nahrazují slovy „a rozdělovaná účetní jednotka“ a větě čtvrté se slova „obchodní korporace“ zrušují. 16. V § 17 odst. 7 se slova „přeměny obchodní korporace“ nahrazují slovem „přeměn“ a slovo „případnou“ se nahrazuje slovem „nezbytnou“. „(9) Účetní jednotka, která není obchodní korporací a která postupuje při přeměnách podle zvláštního právního předpisu42) použije odstavce 3 až 8 obdobně. 42) Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů.“. 18. V § 18 odst. 3 písm. b) se slova „v souladu se zákonem upravujícím veřejné rejstříky právnických a fyzických osob (dále jen „veřejný rejstřík“)“ zrušují. 19. V § 18 odst. 3 větě poslední se slova „obchodní korporace do obchodního“ nahrazují slovy „do veřejného“. 20. V § 19 odst. 8 se za větu druhou vkládá věta „Pro účely vykazování v účetní závěrce se aktiva mohou členit na stálá a oběžná.“. 21. V § 21a odst. 1 větě první se za slova „zapisují do“ vkládá slovo „veřejného“. „(8) Odstavce 1 až 7 platí obdobně pro konsolidovanou účetní závěrku, výroční zprávu, zprávu o platbách, konsolidovanou zprávu o platbách podle části sedmé a pro uvádění nefinančních informací podle § 32h písm. a).“. 23. V § 21a odst. 10 větě první se slovo „kde“ nahrazuje slovy „ve které sbírce listin veřejného rejstříku“. 24. V § 24 odst. 3 písm. a) se slova „obchodní korporace“ zrušují. 25. V § 24 odst. 5 větě první se slova „vyžadovaném zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev“ nahrazují slovy „při přeměnách“. 26. V § 27 odst. 1 písm. d) se slova „to neplatí v případech uvedených v odstavci 3“ zrušují. 27. V § 27 odst. 1 písm. g) se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „povinnosti“. 28. V § 28 odst. 4 se za slovo „nájemce“ vkládají slova „nebo pachtýř“. 29. V § 32e se slovo „členem“ nahrazuje slovy „členským státem“. Auditor ověří, zda účetní jednotka uvádějící nefinanční informace vypracovala nefinanční informace a uvedla je ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě nebo zda vypracovala samostatnou zprávu podle § 32g odst. 3.“. „e) nesestaví zprávu o platbách podle § 32b,“. 32. V § 37a odst. 1 písm. h) se slova „jí sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v“ nahrazují slovy „nezajistí, aby jí sestavená účetní závěrka obsahovala veškeré povinné součásti podle“. „n) neuvede nefinanční informace ve výroční zprávě nebo samostatné zprávě podle § 32g, o) v rozporu s § 32h nezveřejní nebo nezpřístupní samostatnou zprávu,“. „e) neuvede v konsolidované výroční zprávě nebo samostatné zprávě nefinanční informace podle § 32g, f) v rozporu s § 32h nezveřejní nebo nezpřístupní samostatnou zprávu,“. 35. V § 37a odst. 2 písm. g) se slova „jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti“ nahrazují slovy „nezajistí, aby jí sestavená konsolidovaná účetní závěrka obsahovala veškeré povinné součásti“. 36. V § 37a odst. 2 písm. k) se slovo „nesestaví“ nahrazuje slovem „nezveřejní“. 37. V § 37a odst. 3 písm. c) se slova „jí zpracované přehledy neobsahují veškeré údaje“ nahrazují slovy „nezajistí, aby jí zpracované přehledy obsahovaly veškeré údaje“. 38. V § 37a odst. 4 písm. a) se text „h)“ nahrazuje textem „i)“. 39. V § 37a odst. 4 písm. b) se text „g)“ nahrazuje textem „h)“, text „i)“ se nahrazuje textem „j)“ a text „n)“ se nahrazuje textem „q)“. 40. V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „o) nebo p)“ nahrazují slovy „r) nebo s)“. 41. V § 37aa odst. 1 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“. 42. V § 37aa odst. 2 se slova „uložení pokuty“ nahrazují slovy „správním deliktu“, slova „odst. 3 tato zjištěná“ nahrazují textem „odst. 4“ a slova „neupravená o položky podle § 26 odst. 3“ se nahrazují slovy „zjištěná v řízení o správním deliktu“. 43. V § 37ab odst. 2 se text „k)“ nahrazuje textem „r) nebo s)“. 44. V § 37b odst. 1 se text „§ 30 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 30 odst. 9“.
https://rejstriky.finance.cz/firma-adr-trans-s-r-o-27365964
2018-09-23T04:05:19
[ " § 2175", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 101" ]
ADR - Trans, s.r.o. Mníšek pod Brdy IČO 27365964 kontakty (23.09.2018) | Finance.cz ADR - Trans, s.r.o. Mníšek pod Brdy IČO: 27365964 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu ADR - Trans, s.r.o., která sídlí v obci Mníšek pod Brdy a bylo jí přiděleno IČO 27365964. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma ADR - Trans, s.r.o. má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem ADR - Trans, s.r.o. se sídlem v obci Mníšek pod Brdy byla založena v roce 2005. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 2 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické , Silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené a další. Základní údaje o ADR - Trans, s.r.o. IČO: 27365964 C 108695 Dne 27.3.2018 byla v souladu s ust. § 2175 a násl. občanského zákoníku uzavřena smlouva o prodeji závodu mezi společností ADR Trans, s.r.o. jako prodávající a společností PURUM s.r.o., se sídlem Praha 1 - Staré Město, Národní 961/25, PSČ 11000, IČO: 6241 4402, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 31916 jako kupující, jejímž předmětem je prodej závodu společnosti ADR Trans, s.r.o., který se zabývá mezinárodní a vnitrostátní přepravou nebezpečných látek, logistiko u, dovozem a distribucí chemických látek po celé Evropské unii. 1.4.2018 Společnost ADR - Trans, s.r.o., IČ 27365964, se sídlem Mníšek pod Brdy, ÚVR Mníšek pod Brdy 600, PSČ 25210, byla rozdělena odštěpením s tím, že odštěpená část jmění byla sloučena do společnosti Purum s.r.o., IČ 62414402, se sídlem Praha 1 - Staré Město, N árodní 961/25, PSČ 11000. Na společnost Purum s.r.o. jako nástupnickou společnost přešla část jmění rozdělované společnosti ADR - Trans, s.r.o., a to dle projektu fúze. 31.8.2015 Počet členů statutárního orgánu: 5 18.8.2014 j9qjcvr CZ27365964 MNÍŠEK POD BRDY 600 252 10 MNÍŠEK POD BRDY 2111143193/2700 20.3.2015 186780243/0600 1.4.2013 CZ0227000000002111260728 1.8.2015 CZ7406000000000208741131 1.4.2013 Kontakty na ADR - Trans, s.r.o. IČO: 27365964 600 , Mníšek pod Brdy 252 10 30.7.2010 Jeremiášova 947/16 , Praha 155 00 5.12.2005 - 30.7.2010 Jeremiášova 947/16 , Praha 155 00 26.7.2005 - 5.12.2005 600, Mníšek pod Brdy 252 10 Pražská 600, Mníšek pod Brdy 252 10 č.p. 600, 25210 Mníšek pod Brdy Obory činností ADR - Trans, s.r.o. IČO: 27365964 podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady 4.4.2008 geologické práce v oblasti hydrogeologie 4.4.2008 poskytování technických služeb 26.7.2007 nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) 26.7.2007 velkoobchod 19.9.2006 silniční motorová doprava nákladní rozsah předmětu podnikání: vnitrostátní a mezinárodní s vozidly do 3,5 tuny celkové hmotnosti, vnitrostátní a mezinárodní s vozidly nad 3,5 tuny celkové hmotnosti a tahači 5.12.2005 výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extremně hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilující a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické 5.12.2005 zasilatelství 5.12.2005 zprostředkování obchodu a služeb 26.7.2005 1007394820 U továren 999/31 , Praha 102 00 1010092952 600 , Mníšek pod Brdy 252 10 1010092961 Vedení firmy ADR - Trans, s.r.o. IČO: 27365964 Jednatel zastupuje společnost samostatně v plném rozsahu. Je-li zvoleno více jednatelů, zastupuje společnost každý z nich samostatně v plném rozsahu. 18.8.2014 Způsob jednání za společnost: Jménem společnosti jedná jednatel samostatně. 26.7.2005 - 18.8.2014 Tomáš Vymazal 29.9.2017 Dunická 3144/6, Praha 141 00 Ing. Jaroslav Pondělík 21.8.2015 - 3.3.2017 od 30.6.2015 do 31.1.2017 Na Pískovně 655/20, Liberec 460 14 Tomáš Vymazal 26.7.2005 - 29.9.2017 Ing. Jaroslav Weis 5.11.2007 - 20.12.2016 Prachnerova 952/3, Praha 150 00 Vlastníci firmy ADR - Trans, s.r.o. IČO: 27365964 zakladni 2 000 000 Kč - 9.5.2012 zakladni 200 000 Kč 100% 26.7.2005 - 9.5.2012 Sbírka Listin ADR - Trans, s.r.o. IČO: 27365964 C 108695/SL 64 zpráva o vztazích, zpráva auditora r. 2014 Městský soud v Praze 31.12.2014 11.9.2015 17.9.2015 5 C 108695/SL 62 ostatní, zpráva auditora zahajovací rozvaha k 1.1.2015 Městský soud v Praze 1.1.2015 26.8.2015 3.9.2015 22 C 108695/SL 61 zpráva auditora Městský soud v Praze 29.4.2015 26.8.2015 22 C 108695/SL 60 účetní závěrka [2015] Městský soud v Praze 19.2.2015 26.8.2015 25 C 108695/SL 59 notářský zápis [NZ 277/2015] Městský soud v Praze 10.7.2015 26.8.2015 15 C 108695/SL 58 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 30.6.2015 11.8.2015 26.8.2015 2 C 108695/SL 57 zpráva o vztazích za rok 2013 Městský soud v Praze 31.12.2013 6.8.2015 17.8.2015 4 C 108695/SL 56 účetní závěrka [2013], výroční zpráva [2013], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 6.8.2015 17.8.2015 36 C 108695/SL 55 zpráva auditora za rok 2013 Městský soud v Praze 31.12.2013 6.8.2015 17.8.2015 1 C 108695/SL 54 účetní závěrka [2013], zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2013 6.8.2015 17.8.2015 25 C 108695/SL 53 zpráva auditora za rok 2013 Městský soud v Praze 31.12.2013 6.8.2015 17.8.2015 1 C 108695/SL 52 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 30.6.2014 6.8.2015 17.8.2015 2 C 108695/SL 50 účetní závěrka [2013] Rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2013 1.10.2014 14.11.2014 4 C 108695/SL 49 účetní závěrka [2013] Příloha Městský soud v Praze 31.12.2013 1.10.2014 14.11.2014 15 C 108695/SL 48 účetní závěrka [2013] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2013 1.10.2014 14.11.2014 2 C 108695/SL 47 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 148/2014 Městský soud v Praze 30.6.2014 11.8.2014 17.9.2014 18 C 108695/SL 45 účetní závěrka [2012], výroční zpráva [2012], zpráva o vztazích, zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 4.12.2013 10.12.2013 16 C 108695/SL 44 ostatní rozhod. jed. společníka Městský soud v Praze 27.6.2013 12.7.2013 25.7.2013 2 C 108695/SL 43 účetní závěrka [2012] příloha Městský soud v Praze 31.12.2012 21.6.2013 27.6.2013 2 C 108695/SL 42 zpráva auditora Městský soud v Praze 31.12.2012 21.6.2013 27.6.2013 2 C 108695/SL 41 účetní závěrka [2012] rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2012 21.6.2013 27.6.2013 4 C 108695/SL 39 účetní závěrka [2012] VZZ Městský soud v Praze 31.12.2012 21.6.2013 27.6.2013 2 C 108695/SL 38 účetní závěrka, zpráva auditora r.2011 Městský soud v Praze 31.12.2011 20.5.2013 23.5.2013 13 C 108695/SL 37 notářský zápis NZ 116/2012 Městský soud v Praze 23.7.2012 23.10.2012 29.10.2012 18 C 108695/SL 36 ostatní -rozhod. jedin. společníka Městský soud v Praze 19.6.2012 11.7.2012 1.8.2012 2 C 108695/SL 35 účetní závěrka r.2011-příloha Městský soud v Praze 31.12.2011 13.7.2012 25.7.2012 1 C 108695/SL 34 účetní závěrka r.2011-VZaZ Městský soud v Praze 31.12.2011 13.7.2012 25.7.2012 2 C 108695/SL 33 účetní závěrka r.2011-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2011 13.7.2012 25.7.2012 4 C 108695/SL 32 zakladatelské dokumenty spol.smlouva Městský soud v Praze 17.4.2012 25.4.2012 15.5.2012 7 C 108695/SL 31 notářský zápis nz 72/2012 Městský soud v Praze 17.4.2012 25.4.2012 15.5.2012 17 C 108695/SL 30 ostatní - rozhod. jedin. společ. Městský soud v Praze 27.7.2011 24.8.2011 24.8.2011 2 C 108695/SL 29 ostatní -příloha k ÚZ r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 27.7.2011 28.7.2011 1 C 108695/SL 28 účetní závěrka -VZaZ r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 27.7.2011 28.7.2011 2 C 108695/SL 27 účetní závěrka -rozvaha r.2010 Městský soud v Praze 31.12.2010 27.7.2011 28.7.2011 4 C 108695/SL 26 účetní závěrka - VZZ r.2009 Městský soud v Praze 22.6.2010 18.4.2011 27.4.2011 2 C 108695/SL 25 účetní závěrka - rozvaha r. 2009 Městský soud v Praze 22.6.2010 18.4.2011 27.4.2011 4 C 108695/SL 24 účetní závěrka - příloha r. 2009 Městský soud v Praze 22.6.2010 18.4.2011 27.4.2011 1 C 108695/SL 23 účetní závěrka - VZZ r. 2008 Městský soud v Praze 29.6.2009 21.4.2011 27.4.2011 2 C 108695/SL 22 účetní závěrka - rozvaha r. 2008 Městský soud v Praze 29.6.2009 21.4.2011 27.4.2011 4 C 108695/SL 21 účetní závěrka - příloha r.2008 Městský soud v Praze 29.6.2009 21.4.2011 27.4.2011 1 C 108695/SL 20 ostatní -zápis rozhod.jed.společníka Městský soud v Praze 30.6.2010 10.1.2011 12.1.2011 1 C 108695/SL 19 zakladatelské dokumenty - úplné znění Městský soud v Praze 30.7.2010 15.9.2010 29.9.2010 8 C 108695/SL 18 notářský zápis NZ 177/2010 Městský soud v Praze 23.7.2010 30.8.2010 4 C 108695/SL 17 ostatní rozhodnutí jediného společníka Městský soud v Praze 30.6.2008 15.8.2008 20.8.2008 2 C 108695/SL 16 účetní závěrka - příloha r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 21.7.2008 21.7.2008 1 C 108695/SL 15 účetní závěrka - výkaz zisků r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 21.7.2008 21.7.2008 2 C 108695/SL 14 účetní závěrka - rozvaha r.2007 Městský soud v Praze 31.12.2007 21.7.2008 21.7.2008 4 C 108695/SL 13 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 1.12.2007 21.4.2008 8 C 108695/SL 12 zakladatelské dokumenty Městský soud v Praze 28.3.2008 21.4.2008 8 C 108695/SL 11 notářský zápis NZ 61/2008 Městský soud v Praze 26.3.2008 21.4.2008 7 C 108695/SL 10 posudek znalce 226/2007 Městský soud v Praze 25.10.2007 21.4.2008 60 C 108695/SL 9 posudek znalce 227/2007 Městský soud v Praze 25.10.2007 9.4.2008 61 C 108695/SL 8 notářský zápis NZ 231/2007 Městský soud v Praze 10.8.2007 7.11.2007 10 C 108695/SL 7 smlouvy o převodu obchod. podílu 2x Městský soud v Praze 31.10.2007 7.11.2007 27 C 108695/SL 6 podpisové vzory + čet.prohláš. Městský soud v Praze 30.10.2007 7.11.2007 2 C 108695/SL 5 účetní závěrka r.2006-příloha Městský soud v Praze 31.12.2006 11.7.2007 26.7.2007 1 C 108695/SL 4 účetní závěrka r.2006-VZZ Městský soud v Praze 31.12.2006 11.7.2007 26.7.2007 2 C 108695/SL 3 účetní závěrka r.2006-rozvaha Městský soud v Praze 31.12.2006 11.7.2007 26.7.2007 2 C 108695/SL 2 účetní závěrka r.2005 Městský soud v Praze 31.12.2005 4.4.2006 6.4.2006 5 Hodnocení ADR - Trans, s.r.o. Výpis dat pro firmu ADR - Trans, s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy ADR - Trans, s.r.o., 27365964 na obchodním rejstříku výpis firmy ADR-Trans, s.r.o., 27365964 na živnostenském rejstříku výpis firmy ADR - Trans, s.r.o., 27365964 na Datových schránkách
https://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2008/1/judikat-ns-4-Nd-424-2008-GNS20103424
2019-04-25T15:53:42
[ " soud ", " § 11", " soud ", " soud ", " § 11", " soud ", " § 105", " § 11", " § 40", " zákona č. 97", " § 84", " § 85", " § 87", " § 88", " § 11", " soud ", " soud " ]
4 Nd 424/2008, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu - Zákony.cz 4 Nd 424/2008, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu 20.1.2010 - Účinný Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala v právní věci žalobkyně: I. Ř., proti žalovaným: nezl. B. A. C., a L. A. C., o popření otcovství, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 13 Nc 294/2008, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř. t a k t o : Věc, vedenou u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 13 Nc 294/2008, projedná a rozhodne Okresní soud v Teplicích. Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 6. 10. 2008, sp. zn. 13 C 294/2008, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc se předkládá podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu. V odůvodnění uvedl, že oba žalovaní i žalobkyně se v současné době zdržují ve F., přičemž nezletilá B. A. C. je sice státní občankou České republiky, ale narodila se ve F., kde se také od narození spolu s matkou zdržuje. Žalovaný L. A. C. je státním občanem Francouzské republiky, kde má také trvalé bydliště. Vzhledem k tomu, že s ohledem na bydliště účastníků se nepodařilo zjistit okolnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Okresní soud v Teplicích rozhodl podle § 105 odst. 1, 2 o. s. ř. a předložil věc k rozhodnutí o místní příslušnost podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu. Podle § 40 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, lze návrh na určení otcovství (zjištění nebo popření) podat u obecného soudu navrhovatele, nemá-li odpůrce v Československé socialistické republice obecný soud. Nemá-li ani navrhovatel v Československé socialistické republice obecný soud, ale jeden z rodičů nebo dítě je československým občanem, lze návrh podat u soudu, který určí Nejvyšší soud. V posuzovaném případě se určení (zjištění nebo popření) otcovství řídí právním řádem České republiky s ohledem na skutečnost, že nezletilá B. A. C. je státním občanem České republiky. S ohledem na bydliště účastníků nelze určit místní příslušnost soudu s použitím ustanovení § 84 a § 85 o. s. ř., přičemž se v daném případě nejedná ani o příslušnost danou na výběr dle § 87 o. s. ř., ani o výlučnou příslušnost dle § 88 o. s. ř. Protože jsou splněny předpoklady stanovené v § 11 odst. 3 o. s. ř., při určení místní příslušnosti, rozhodl Nejvyšší soud tak, že určil Okresní soud v Teplicích soudem příslušným pro projednání a rozhodnutí výše označené věci, neboť jednak u tohoto soudu byla podána žaloba a zahájeno řízení, jednak v obvodu tohoto soudu má žalobkyně trvalé bydliště, byť se na adrese tohoto bydliště dlouhodobě nezdržuje. Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.1.2010, čj. 4 Nd 424/2008, www.nsoud.cz.
https://www.esfcr.cz/zadavaci-rizeni-opz/-/asset_publisher/0vxsQYRpZsom/content/-vyberove-rizeni-na-zajisteni-ubytovani-souvisejicich-sluzeb-pro-projekt-pas-aktiv-rozvoj-podpurnych-opatreni-pro-klienty-s-pas-a-problemovym-chovanim?inheritRedirect=false
2019-08-20T00:43:08
[ " čl. 12", " § 74", " zákona č. 134", " čl. 12", " čl. 8", " zákona č. 134" ]
„Výběrové řízení na zajištění ubytování, souvisejících služeb pro projekt „PAS-AKTIV – rozvoj podpůrných opatření pro klienty s PAS a problémovým chováním, pečující osoby a personál, reg.č.: CZ.03.2.6.3/0.0/0.0/16_134/0008186 - Zadávací řízení - www.esfcr.cz Číslo zakázky: 12909 Název zakázky: „Výběrové řízení na zajištění ubytování, souvisejících služeb pro projekt „PAS-AKTIV – rozvoj podpůrných opatření pro klienty s PAS a problémovým chováním, pečující osoby a personál, reg.č.: CZ.03.2.6.3/0.0/0.0/16_134/0008186 Název/obchodní firma zadavatele: Národní ústav pro autismus, z.ú. Sídlo zadavatele: Brunnerova 1011/3, Praha 17, 163 00 Jméno: Ing. Magdalena Thorová Telefon: +420605246139 E-mail: [email protected] IČ zadavatele: 26623064 Jméno: Ing. Pavla Drozdová Telefon: +420773924618 E-mail: [email protected] Lhůta pro podání nabídek: 27. 8. 2019 12:00 Poštou, anebo osobně na adresu ředitelství zadavatele: V Holešovičkách 593/1a, 18200, Praha 8, ekonomické oddělení, v pracovních dnech v době od 9:00 do 13:00 hod. Místo plnění: do 100km od adresy ředitelství Národního ústavu pro autismus, z.ú., V Holešovičkách 593/1a, 182 00 Praha 8 (nejkratší vzdálenost po silnici) Jedná se o zajištění ubytovacích a souvisejících služeb v rozsahu, kvalitě a za podmínek uvedených v Příloze č. 1. Uchazeč v nabídce uvede objekt (hotel, pension, případně jiné ubytovací zařízení), ve kterém lze zajistit vzdělávací kurz pro účastníky s možností ubytování a stravování v témže komplexu a zároveň splňuje podrobnou specifikaci uvedenou v Příloze č. 1. Stravovací služby nejsou předmětem této části zakázky a jejich hodnota není zahrnuta do její předpokládané hodnoty. Zajištění stravování ve stejném komplexu jako ubytování pro účastníky kurzu je však zadávací podmínkou a předpokládá se, že stravování si budou účastníci kurzu hradit v plné výši z vlastních zdrojů. Přesný rozsah zajišťovaných stravovacích služeb dodavatelem a jejich maximální cenový limit je součástí Přílohy č. 1 zadávací dokumentace a součástí Návrhu smlouvy o zajištění služeb. Předpokládaný rozsah služeb je zajištění ubytování, souvisejících služeb a pronájmu seminární místnosti v následujícím rozsahu: prodloužený víkend, t.j. 2 noci (nocleh vždy pátek, sobota) v počtu celkem 7 víkendových pobytů v období od 9/2019 do 4/2021, vždy, pro 35 – 40 osob, v celkové maximální hodnotě 196.000,- Kč, přičemž ubytování bude zajištěno v minimálně 13 pokojích, s WC a sprchou na pokoji. ubytování na 5 nocí v počtu celkem 2 pobytů v období 9/2019 do 5/2021, vždy pro 15-20 osob, v celkové maximální hodnotě 180.000,- Kč, přičemž ubytování bude zajištěno v minimálně 13 pokojích. pronájem seminární místnosti na 3, resp. 6 dnů (dle typu/délky příslušného pobytu) v období 9/2019 do 5/2021, v celkové maximální hodnotě 113.000,-Kč. Termíny plnění jsou stanoveny jako předpokládané, resp. jako termíny možného zahájení. První den předpokládaného termínu je prvním dnem poskytování služby. Zakázka bude plněna na základě Smlouvy o zajištění služeb, kterou uzavře zadavatel s dodavatelem, a jejíž návrh je uveden v Příloze č. 4 této zadávací dokumentace. Předpokládaná celková maximální hodnota zakázky činí 489.000,- Kč včetně DPH, tedy 420 345,- Kč bez DPH. Předpokládaná hodnota zakázky v Kč: 420345,00 bez DPH Doba plnění je následující: •předpokládaný termín zahájení 09/2019 •předpokládaný termín ukončení 05/2021 Místo plnění: oblast do 100 km od adresy ředitelství Národního ústavu pro autismus, z. ú., V Holešovičkách 593/1a, 182 00 Praha 8 (nejkratší vzdálenost po silnici) Otevíráním obálek s nabídkami, hodnocením úplnosti nabídek a hodnocením nabídek zadavatel pověří hodnotící komisi, která bude mít 3 členy: Ing. Renata Němcová, Ph.D, ředitelka střediska vzděláváníMartina Sáblíková, projektový manažer projektuIng. Eva Petříková, ředitelka Ekonomického, provozního a personálního střediska Otevírání obálek s nabídkami není veřejné. Zadavatel bude po zhodnocení úplnosti nabídek spolu se souladem se zadávacími podmínkami, hodnotit ekonomickou výhodnost nabídek podle základního kritéria nejnižší nabídkové ceny včetně DPH. Toto kritérium hodnocení bude mít v hodnocení váhu 100%. Při hodnocení nabídkové ceny je rozhodná její celková výše včetně DPH uvedená v návrhu smlouvy. Zadavatel může požádat uchazeče o doplnění jeho nejasné nebo neúplné nabídky v dodatečné lhůtě (minimálně 48 hodin), jen pokud se takové doplnění netýká nabízeného plnění, nabídkové ceny nebo jiné skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek. V případě nedoplnění požadovaných informací uchazečem, nebo v případě nedostatečného doplnění informací ve stanovené dodatečné lhůtě, zadavatel uchazeče/dodavatele, který nabídku podal, vyloučí. Zadavatel vyloučí také toho dodavatele, který je nezpůsobilý ve smyslu 20.8. Obecné části pravidel pro žadatele a příjemce v rámci OPZ. Zadavatel stanoví pořadí jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější bude stanovena nabídka s nejnižší nabídkovou cenou včetně DPH. Zadavatel neprovede hodnocení nabídek, pokud by měla být hodnocena nabídka pouze jednoho dodavatele. Pokud je v zadávacím řízení jediný účastník zadávacího řízení, může být zadavatelem vybrán bez provedení hodnocení. Při shodě nabídkových cen se určí pořadí losem. O provedení výběru dodavatele pořídí zadavatel „Zápis o posouzení a hodnocení nabídek“. O výsledku výběrového řízení, popř. vyloučení nabídky z výběrového řízení vyrozumí zadavatel uchazeče prostřednictvím uveřejnění informace na portálu www.esfcr.cz do 10 pracovních dnů. Zadavatel spolu s uveřejněním o tom vyrozumí taktéž kontaktní osobu uchazeče. S vybraným dodavatelem uzavře zadavatel písemnou smlouvu v souladu s touto zadávací dokumentací. O podpisu smlouvy zadavatel informuje oznámením na portálu www.esfcr.cz do 10 pracovních dnů. Zadavatel požaduje, aby uchazeč/dodavatel prokázal splnění základních kvalifikačních předpokladů/základní způsobilosti ve smyslu čl. 12 zadávací dokumentace a ustanovení § 74 zákona č. 134/2016 Sb., ZZVZ: Dodavatel prokáže splnění základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením čestného prohlášení, jehož vzor je Přílohou č. 3 zadávací dokumentace. Čestné prohlášení nesmí být starší 3 měsíců přede dnem podání nabídky, musí být předloženo v originále a musí být podepsáno osobou oprávněnou jednat za uchazeče/dodavatele. Uchazeč ve své nabídce uvede své identifikační údaje, a to název obchodní firmy, sídlo, místo podnikání, popř. bydliště, jméno osoby oprávněné jednat jménem uchazeče, IČ, DIČ, telefonní kontakt, e-mailový kontakt a URL adresu (viz Příloha - Krycí list, který tvoří Přílohu č. 2 této zadávací dokumentace), údaj kontaktní osoby, včetně kontaktní adresy a e-mailové adresy; v případě, že se uchazeč rozhodne o použití subdodavatele/ů k plnění jakékoliv části zakázky, uvede tyto údaje i ve vztahu k těmto subdodavatelům; Nabídka bude učiněna v písemné, listinné formě a ve formě elektronické na datovém nosiči, ze které bude jasně vyplývat, do jaké části popř. do jakých více částí zakázky uchazeč nabídku podává. Nabídka pak bude současně obsahovat příslušný návrh Smlouvy o zajištění služeb pro veřejnou zakázku podepsaný statutárním orgánem uchazeče nebo osobou k tomu statutárním orgánem zmocněnou jednat jménem/za uchazeče na základě plné moci, která bude připojena; včetně příloh, příslušného krycího listu, čestného prohlášení o splnění základních kvalifikačních předpokladů (v souladu s čl. 12 této zadávací dokumentace), kopií výpisu z veřejného rejstříku, nebo jiné evidence, ve které je uchazeč zapsán. Každý uchazeč je do výběrového řízení oprávněn podat jen jednu nabídku. Nabídka se podává ve lhůtě pro podání nabídek. Požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny jsou uvedeny v článku 9. této zadávací dokumentace. Varianty nabídek nejsou přípustné. Obálka s nabídkou v jednom vyhotovení bude označena následujícím způsobem: VEŘEJNÁ ZAKÁZKA – Národní ústav pro autismus, z.ú. – Nabídka ubytování, veřejná zakázka - NEOTEVÍRAT !! a bude zapečetěna proti neoprávněné manipulaci. Na obálce bude uvedena kontaktní adresa uchazeče pro účely zasílání oznámení. Nabídková cena uvedená v návrhu Smlouvy o zajištění služeb pro veřejnou zakázku musí být stanovena jako závazná, nejvýše přípustná a nepřekročitelná, zahrnující veškeré daně, poplatky a další náklady spojené s realizací této veřejné zakázky. Celková nabídková cena bude uvedena v CZK v členění: nabídková cena bez DPH, samostatně DPH a celková nabídková cena včetně DPH, kterou uchazeč uvede v Krycím listu tvořícím Přílohu č. 2 této dokumentace. Nabídková cena bude zpracována v souladu s výzvou k podání nabídky, zadávací dokumentací nebo jinými dokumenty, které jsou podkladem pro vymezení předmětu zakázky. Nabídka bude učiněna v písemné, listinné formě a ve formě elektronické na datovém nosiči. Bližší požadavky jsou stanoveny v podmínkách a požadavcích na zpracování nabídky, v čl. 8 Zadávací dokumentace. Uchazeč je oprávněn požadovat po zadavateli písemně dodatečné informace k zadávacím podmínkám. Písemná žádost uchazeče se doručuje na e-mailovou adresu kontaktní osoby zadavatele nebo do datové schránky zadavatele a musí být doručena zadavateli nejpozději 4 pracovní dny před uplynutím lhůty pro podání nabídek. Zadavatel odešle dodatečné informace či podklady uchazeči nejpozději do 2 dnů ode dne doručení žádosti. Dodatečné informace, které zadavatel poskytl, odešle emailem současně také ostatním uchazečům, které vyzval a zveřejní je na profilu www.efcr.cz a na svých internetových stránkách. Platební podmínky a požadavky na fakturaci jsou stanoveny v návrhu smlouvy pro plnění jednotlivých částí zakázky, která tvoří Přílohu č. 4 k zadávací dokumentaci. V případě, že dodavatel přistoupí k plnění zakázky (i jejích jednotlivých částí) prostřednictvím svého/svých subdodavatele/ů, je povinen, kromě svých identifikačních údajů, uvést též identifikační údaje, a to název obchodní firmy, sídlo, místo podnikání, popř. bydliště, jméno osoby oprávněné jednat jménem uchazeče, IČ, DIČ, telefonní kontakt, e-mailový kontakt a URL adresu těchto svých subdodavatelů. Obecnou částí pravidel pro žadatele a příjemce v rámci Operačního programu Zaměstnanost (vydání č.9). Na toto zadávací řízení se neaplikují ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), v případě, že na ustanovení tato výzva , případně zadávací dokumentace odkazuje, zadavatel se jimi řídí pouze přiměřeně. NAUTIS_Navrh_smlouvy_120619.docx (12. 8. 2019 13:51) NAUTIS_ZD_Příloha č. 2 .xlsx (12. 8. 2019 13:51) NAUTIS_ZD_Příloha č.1.docx (12. 8. 2019 13:51) NAUTIS_ZD_Příloha č.3_.docx (12. 8. 2019 13:51) Výzva k podání nabídek.PDF (12. 8. 2019 13:51) Zadávací dokumentace.pdf (12. 8. 2019 13:51)
http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/1998/301/judikat-us-III-uS-431-98-GUS1998335/
2019-02-18T08:39:59
[ " soud ", " čl. 90", " čl. 36", " čl. 10", " § 43", " soud ", " čl. 36", " čl. 90", " § 2", " § 43" ]
III. ÚS 431/98, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu - Zákony.cz III. ÚS 431/98, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 431/98 III.ÚS 431/98 ze dne 3. 12. 1998 III. ÚS 431/98-10 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 3. prosince 1998 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti T.H., zastoupeného JUDr. A.Š., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. května 1998, č. j. 26 Co 1/98-68, a rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. května 1997, č. j. 6 C 1595/95-46, takto : V ústavní stížnosti, podané k doručení Ústavnímu soudu dne 8. října 1998, navrhl stěžovatel zrušení rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. května 1997, č. j. 6 C 1595/95-46, a Krajského soudu v Praze ze dne 6. května 1998, č. j. 26 Co 1/98-68. Uvedl, že podle jeho přesvědčení označené soudy se řádně nevypořádaly s námitkami, které v řízení a odvolání vznesl, a porušily tak čl. 90 Ústavy, resp. čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Poukázal na okolnosti, za nichž se po roce 1948 domáhal nároků po svém předchůdci, který jako oběť rasové persekuce zemřel v koncentračním táboře, a za nichž vzal jeho osvojitel v padesátých letech restituční žádost zpět. Soudy zcela pominuly námitku, týkající se jednání opatrovnického soudu, který schválil tento úkon učiněný za nezletilého, i když byl v rozporu s jeho zájmy. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. III. ÚS 431/98-11 Z obsahu spisu Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 6 C 1595/95, který si Ústavní soud vyžádal, nebyl zjištěn zásah do práv stěžovatele, jichž se v návrhu dovolává s poukazem na čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a na čl. 90 Ústavy. Soudy obou stupňů se vypořádaly se všemi námitkami stěžovatele vznesenými v řízení, vyčerpávajícím způsobem zhodnotily okolnosti, za nichž zákonný zástupce stěžovatele vzal zpět úkon, kterým uplatnil za stěžovatele, v té době nezletilého, restituční nárok podle zák. č. 128/1946 Sb. Nebylo shledáno pochybení ani při výkladu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zák. č. 87/1991 Sb. Pro výše uvedené byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. V Brně dne 3. prosince 1998 JUDr. Vladimír Jurka předseda III. senátu Ústavního soudu Zdroj: rozsudek Ústavního soudu ze dne 3.12.1998, čj. III. ÚS 431/98, www.usoud.cz.
https://www.zsholasice.cz/news/vyrocni-zprava-2014-2015/
2019-07-18T08:43:51
[ "\n§ 144", " zákona č. 561", " § 167", "\n§ 20", " zákona č. 561", " § 4", "\n§ 29", " zákona č. 561", "\n§ 21", " zákona č. 561", " zákona č. 561", " zákona č.91" ]
Výroční zpráva 2014/2015 :: ZŠ Holasice Úvod > Výroční zpráva 2014/2015 Základní škola a mateřská škola Holasice, okres Brno-venkov, a hospodaření školy Zpracovala: Mgr. Pavlína Zámečníková 1.1 Základní údaje o škole 1.2 Součásti školy 1.3 Školská rada 1.4 Materiálně-technické podmínky školy 2. Vzdělávací program školy 2.1 Vzdělávací program 2.2 Učební plán školy 2.3 Nepovinné předměty a zájmové kroužky 3. Personální údaje 3.2 Přehled pedag. pracovníků, prac.zařazení, aprobace, vzdělání, úvazky, aprobace 3.3 Přehled nepedagogických pracovníků, prac.zařazení, vzdělání, úvazky 4. Údaje o zápisu žáků do ZŠ a MŚ, počty žáků Počty žáků školy, žáci přijatí do 1. ročníku základní školy, nově přijati do vyšších ročníků základní školy, přijati ke vzdělávání do střední školy, počty žáků MŠ, ŠD a ŠJ 5.1 Celkové hodnocení žáků – prospěch, chování 5.2 Hodnocení výsledků vzdělávání – způsob vyjádření (klas.stupněm, slovně) 5.3 Výchovná opatření – pochvaly, napomenutí a důtky 5.4 Opakování ročníku 5.5 Počet omluvených / neomluvených hodin 6. Další vzdělávání pedagogických pracovníků 6.1 Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, samostudium (příloha č.1) 7. Prevence rizik a školní úrazy Počet a vyhodnocení úrazů, prevence rizik 8. Spolupráce školy s rodiči 9. Údaje o výsledcích inspekční činnosti Inspekční zprávy ČŠI (příloha č.2) 10. Akce školy (výjezdy, kurzy, vystoupení, soutěže) Aktivity školy, prezentace na veřejnosti (příloha č.3) Prostředky MŠMT a příspěvek zřizovatele Studium k prohlubování odborné kvalifikace a kurzy Palackého 24, Holasice, PSČ 664 61 Mgr. Pavlína Zámečníková Identifikátor právnické osoby 75022630 Česká spořitelna 20285113389/0800 Česká spořitelna FKSP 107-2028511389/0800 ZŠ 547 229 262, MŠ 547 229 330 [email protected], holasicems@seznam Obec Holasice, Václavská 29, 664 61 Rajhrad Vedoucí provozu MŠ: Mgr. Lada Drimlová od 1.10.2014 Iva Pazderová Příspěvková organizace vykonává činnost základní školy, mateřské školy, školní družiny, školní jídelny-výdejny. Její činnost je vymezena zákonem č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), zejména pak příslušnými ustanoveními a prováděcími předpisy ke školskému zákonu. Školní jídelna- výdejna § 144 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon (Údaje v rejstříku škol a školských zařízení) Podle § 167 a 168 školského zákona proběhly volby do Školské rady. Za členy ŠR byl zvolen či jmenován zástupce rodičů, obce a školy. Zástupci rodičů: Miroslav Mlečka Zástupci obce: Ing. Roman Kostelecký Zástupci školy: Mgr. Lenka Hanzlíková materiálně- technické podmínky školy 2 učebny, 1 herna ŠD v kmenové třídě, třída MŠ v budově ZŠ, odloučené prac.MŠ 1 multimediální učebna dětské hřiště MŠ, školní dvůr ZŠ obnovit nábytek ve školní jídelně je třeba aktuálně a průběžně doplňovat a obnovovat MŠMT, vlastní (pracovní sešity, výtvarný materiál, psací potřeby) průběžně doplnit a obnovit stávající inventář dle požadavků ŠVP připojení k internetu – kancelář PC stanice Komentář ředitelky školy: Během měsíce července a srpna 2015 byla MŠ na J. Fučíka 149 vymalována. Dále proběhla výměna obkladů a dlažeb včetně sociálního zařízení a příslušných rozvodů. zařazené ročníky Školní vzdělávací program Základní škola Holasice 1., 2., 3.,4. Školní vzdělávací program mateřská škola Předmět - ročník Týdenní dotace počet zařazených žáků Pozn: Kroužku Vědecké pokusy a Hudebního kroužku se účastnili žáci ZŠ, ostatních i žáci MŠ. 3.1. Základní údaje o pracovnících školy pracovníků celkem 8+1(zástup) učitelů ZŠ vychovatelů ŠD učitelek MŠ správních zaměstnanců ZŠ správních zaměstnanců MŠ zástup- učitelka MŠ na 1 měs. Pozn. V MŠ na Palackého 24 se střídaly v odpoledních hodinách 2 učitelky, které pracovaly na dohodu o provedení práce. 3.2. Přehled pedagogických pracovníků VŠ-Mgr. učitelka I.stupeň ZŠ Mgr. Lenka Hanzlíková Učitelka pro 1.stupeň – speciální pedagogika Mgr.Radka Donné Vychovatelství osob vyžadující zvláštní péči Mgr. Lada Drimlová Pracovní poměr ukončen k 19.9.2014 Pracovní poměr ukončen k 25.11.2014 Bc. Iva Pazderová Nástup k 1.10.2014 Učitelství pro Nástup k 1. 12.2014 Zuzana Teichmannová 3.3. Přehled nepedagogických pracovníků prac.zařazení školnice ZŠ Radka Kaštánková 4. Údaje o zápisu žáků do ZŠ a MŠ, počty žáků Počty žáků základní školy Z toho integrovaní Žáci přijatí do 1. ročníku základní školy – 2015/2016 počet dětí přijatých do prvního ročníku počet odkladů pro školní rok 2014/2015 Pozn. 1 žákyně nastoupí do 12/2015 Žáci přijati ke vzdělávání do střední školy počet přijatých žáků Počty žáků mateřské školy s omezenou docházkou počet žáků celkem Počet žáků – pravidelná docházka Počet žáků – nepravidelná docházka ŠD v kmenové třídě Školní výdejna ZŠ § 20 a 23 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 4 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání uspokojivé chování neuspokojivé chování 5.2 Hodnocení výsledků vzdělávání – způsob vyjádření (klasifikačním stupněm, slovně, kombinací obou způsobů) hodnocení klasifikačním stupněm hodnocení slovní kombinace slovního hodnocení a klasifikačním stupněm 5.3 Výchovná opatření – pochvaly, napomenutí, důtky pochvala třídního učitele 5.4. Opakování ročníku žák neprospěl žák nemohl být hodnocen žák měl vážné zdravotní důvody průměr na žáka třídy Pedagogičtí pracovníci se vzdělávali v rámci samostudia. DVPP: Mgr.Radka Donné – školní metodik prevence Mgr.Lenka Hanzlíková – Angličtina od začátku – jak začít? Mgr.Pavlína Zámečníková. – Aktuální změny v práci vedoucího pracovníka 4 Bc. Iva Pazderová – Specializace v pedagogice Počet záznamů v knize úrazů Počet odeslaných záznamů o úrazech Vyhodnocení úrazů Místo úrazu V hodinách tělesné výchovy V ostatních vyučovacích předmětech Přestávky ve škole Prohloubení preventivních rizik, které škola přijala Pravidelné poučení žáků se zápisem do třídních knih, průběžné sledování a odstraňování rizikových faktorů, dohledy učitelů, důsledné dodržování pravidel chování dle školního řádu, min.preventivní program. Pokyn ředitelky školy k zabezpečení školy. § 29 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, Vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů Vyjadřuje se ke vzdělávacímu programu školy, schvaluje výroční zprávu o činnosti školy, školní řád, pravidla pro hodnocení, podílí se na koncepčním rozvoji školy, projednává návrh rozpočtu, inspekční zprávy Třídní schůzky, konzultace pro rodiče Třídní schůzky každé čtvrtletí, konzultační hodiny dle potřeby Školní akce pro rodiče Dýňování na školním dvoře, lampiónový průvod, vánoční jarmark, zpívání u vánočního stromečku, Dny otevřených dveří Webové stránky školy www.zsholascice.cz ,informační nástěnky Informace, dokumenty, důležité sdělení pro rodiče, fotogalerie, akce školy § 21 a 22 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon,§ 167 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon,§ 36 a 37 zákona č.91/1998 Sb., o rodině, Metodický pokyn MŠMT ČR čj.: 28 275/2000-22 k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení Metodický pokyn k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Č.j.: 37 014/2005-25 Inspekční činnost, která proběhla na škole 3. - 5. 3. 2015 se týkala hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání v předškolním a základním vzdělávání. Protokol je součástí přílohy č. 2. Údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti jsou součástí plánu práce a průběžně aktualizovány během školního roku. Jejich návrh a plnění jsou uvedeny v příloze č.3 Údaje se uvádějí za kalendářní rok, ve kterém byl zahájen školní rok, za který je zpracována výroční zpráva školy. V případě odchylky skutečného plnění od rozpočtových ukazatelů je třeba uvést v komentáři ředitele školy okolnosti, jimiž byla odchylka způsobena. Ukazatele stanovené krajským úřadem Stanoveno rozpočtem (konečný stav po úpravách) Stav k 31.12.2014 Přímé NIV celkem 647 421 Prostředky poskytnuté a stanovené zřizovatelem Příspěvek na investice Projednáno na pedagogické radě dne: 31.8.2015 Schváleno Školskou radou při ZŠ a MŠ v Holasicích dne: 27. 10. 2015
https://zakony.judikaty.info/predpis/nariadenie-vlady-223/1946
2019-06-25T12:31:58
[ " § 15", " § 4", " § 5", " § 8", " § 4", " § 4", " § 7", " § 8" ]
Nařízení, kterým se provádí zákon ze dne 7. listopadu 1946, č. 222 Sb., o poště (poštovní zákon). 223/1946 - Zákony.Judikáty.info Nařízení, kterým se provádí zákon ze dne 7. listopadu 1946, č. 222 Sb., o poště (poštovní zákon). 223/1946 účinný od 12.01.1947 Platnosť od: 13.12.1946 Účinnosť od: 12.01.1947 Nariadenie vlády 223/1946 s účinnosťou od 12.01.1947 Vláda republiky Československé nařizuje podle § 15 zákona ze dne 7. listopadu 1946, č. 222 Sb., ... Poštovními zařízeními podle § 4 poštovního zákona se rozumějí zejména poštovní úřady, ... Věci uvedené v § 5, odst. 1 poštovního zákona, jakož i listiny potřebné k uskutečnění poštovních ... Podrobné podmínky, za kterých lze pošty používati, stanoví, zvláště se zřetelem k jednotlivým ... Poštovní řád nabývá účinnosti dnem vyhlášení v poštovním věstníku. Jeho vydání se oznámí ... Poplatky, které pošta vybírá za dopravu poštovních zásilek a za jiné poštovní úkony (poštovní ... Nové poštovní poplatky nabývají platnosti nejdříve 14 dní po vyhlášení v Úředním listě. ... Poštovní poplatky se zapravují zpravidla při podání poštovní zásilky, nebo jde-li o jinou službu ... Zapravují-li se poštovní poplatky při podání poštovní zásilky, je odesilatel povinen doplatiti ... Nároky na zaplacení nezapravených poštovních poplatků, jiné částky a zvláštní výdaje (odstavec ... Zdráhá-li se odesilatel nebo adresát zaplatiti nezapravené poštovní poplatky, jiné částky nebo ... Nárok na vrácení přeplacených poštovních poplatků a zvláštních výdajů třeba uplatniti ... Pošta nedopravuje: věci, jejichž doprava je zakázána zákonem; věci, jejichž doprava je nebezpečná, t. j. věci, jež by mohly ohroziti lidskou bezpečnost nebo ... poštovní zásilky, jejichž vnějšek nebo zjevný obsah je urážlivý, hanlivý, nemravný nebo ... Zvláštní ustanovení poštovního řádu, vydané v dohodě s ministry dopravy a zdravotnictví, ... Věci (zásilky) uvedené v odstavci 1 se označují v tomto nařízení slovy „věci vyloučené ... Pošta může prodati poštovní zásilky, má-li důvodnou obavu, že by se jejich obsah za dopravy ... Pošta může zničiti poštovní zásilky, zkazil-li se jejich obsah za dopravy, nebo jsou-li neodbytné ... Při otvírání poštovních zásilek v případech uvedených v § 8, odst. 4 poštovního zákona ... Při prodeji poštovních zásilek podle ustanovení odstavce 1 jest dbáti toho, aby byly prodány ... Čistý výtěžek z prodeje poštovních zásilek, jejichž odesilatele nebylo lze vypátrati (odstavec ... Odesilatel poštovní zásilky odpovídá poště za veškeré škody, které způsobila zásilka za ... Utrpěla-li poštovní zásilka na své úpravě teprve po převzetí k dopravě, nestíhá odesilatele ... Uvede-li odesilatel věcí vyloučených z dopravy podle ustanovení § 4, odst. 1, písm. b) nebo věcí ... Věci vyloučené z dopravy podle ustanovení § 4, odst. 1, písm. a) nebo b) a za okolností zmíněných ... U doporučené zásilky odpovídá pošta za ztrátu; výši náhrady stanoví ministr pošt obecně ... U cenného psaní a u balíku s udanou cenou nebo bez udané ceny odpovídá pošta za ztrátu, úbytek ... U cenného psaní a u balíku s udanou cenou nehradí pošta nikdy více než udanou cenu. Obsahuje-li ... U balíku bez udané ceny nehradí pošta nikdy více než částku, kterou stanoví ministr pošt obecně ... U poštovní poukázky odpovídá pošta za vplacené peníze. U poštovní zásilky na dobírku odpovídá pošta stejně jako u zásilky téhož druhu bez dobírky. ... U cenných psaní a u balíků s udanou cenou nebo bez udané ceny odpovídá pošta v rozsahu stanoveném ... U poštovního příkazu odpovídá pošta za ztrátu příkazního psaní jako za doporučenou zásilku. ... U poštovní výběrky podané doporučeně odpovídá pošta za ztrátu jako za doporučenou zásilku. ... Jiné náhrady škody, než náhrady uvedené v předchozích odstavcích, pošta neposkytuje. Pošta není povinna nahraditi podle § 7 škodu, vzniklou ztrátou, úbytkem, poškozením nebo zpožděním ... zavinil-li škodu odesilatel nebo adresát nebo vznikla-li škoda z povahy zasílané věci, při čemž ... byla-li škoda způsobena vyšší mocí; byla-li na cenném psaní nebo balíku v podvodném úmyslu udána a v řízení o náhradě požadována ... jde-li o věci vyloučené z dopravy (§ 4, odst. 1) nebo o věci podmínečně připuštěné k dopravě ... vznikla-li škoda na cizím poštovním území a není-li s příslušnou cizí poštovní správou ... Byla-li na poštovní zásilce po převzetí k dopravě zjištěna škoda, na jejímž vzniku nese pošta ... Odpovídá-li v případě odstavce 1, písm. e) cizí poštovní správa za poštovní zásilku, musí ... Odpovědnost pošty za škodu vzniklou úbytkem, poškozením nebo zpožděním v dopravě cenných ... Odpovědnost zmíněná v odstavci 1 však nezaniká: zjistí-li se škoda při otevření zásilky podle ustanovení § 8, odst. 4, č. 2 poštovního zákona; ... zjistí-li škodu adresát při přejímání cenného psaní podaného otevřeně; žádá-li příjemce o zjištění škody u dodacího poštovního úřadu v úředních hodinách ... Uplatniti nárok na náhradu je oprávněn odesilatel poštovní zásilky. Přijme-li však adresát ... Nárok na náhradu třeba uplatniti do jednoho roku po podání poštovní zásilky prohlášením, ... Uplatňuje-li odesilatel nebo adresát nárok na náhradu za ztracenou poštovní zásilku, musí předložiti ... Rozhodovati o nároku odesilatelově na náhradu přísluší ředitelství pošt, jež je nadřízeno ... Zrušuje se vládní nařízení ze dne 19. června 1936, č. 175 Sb., o používání pošty, jakož ... Toto nařízení nabývá účinnosti 30. dnem po vyhlášení; provede je ministr pošt v dohodě se ...
http://www.mojeenergie.cz/cz/vyhlaska-c-541-2005-sb
2018-05-22T17:37:29
[ " § 18", " § 18", " § 18", " § 31", " § 21", " § 8", " § 7", " § 23", " § 7", " § 7", " § 26", " soud ", " § 18", " § 32", " § 18", " § 31", " § 7", " § 25", " § 7", " § 24", " § 24", " § 24", " § 24", " § 18", " § 27", " § 27", " § 26", " § 26", " § 7", " § 5", " § 7", " § 4", " § 28", " § 18", " § 7", " § 18", " § 32", " § 4", " § 7", " § 5", "\n§ 4", " § 24", "\n§ 28" ]
Vyhláška č. 541/2005 Sb. : mojeEnergie Titulní strana > Energetická legislativa > Energetická legislativa ČR > Zákon č. 458/2000 Sb. > Vyhláška č. 541/2005 Sb. ze dne 21. prosince 2005 ve znění vyhlášky 468/2009 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky 552/2006 Sb.a ve znění vyhlášky 365/2007 Sb., ve znění vyhlášky 454/2008, ve znění vyhlášky 468/2009, ve znění vyhlášky 400/2010 Sb. a ve znění vyhlášky 371/2011 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky 552/2006 Sb.a ve znění vyhlášky 365/2007 Sb., ve znění vyhlášky 454/2008, ve znění vyhlášky čžá/2009, ve znění vyhlášky 400/2010 Sb. a ve znění vyhlášky 371/2011 Sb. j) postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance. a) explicitní aukcí - tržně založený způsob přidělení přeshraničních přenosových kapacit, ve kterém je na základě cenových nabídek účastníků aukce přidělena zveřejněná obchodovatelná přenosová kapacita, b) decentrální výrobou - výroba elektřiny z výroben elektřiny připojených do jiné než přenosové soustavy, c) diagramem - sjednané množství elektřiny subjektu zúčtování pro každou obchodní hodinu v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo, d) dodavatelem - výrobce nebo obchodník s elektřinou, který na základě smlouvy dodává elektřinu dalším účastníkům trhu s elektřinou prostřednictvím elektrizační soustavy, e) dvoustrannými obchody - obchody s fyzickou dodávkou elektřiny registrované u operátora trhu kromě obchodů uzavřených na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou nebo vyrovnávacím trhu s regulační energií, f) lokální distribuční soustavou - distribuční soustava, která není přímo připojena k přenosové soustavě, g) lokální spotřebou výrobců - elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny a spotřebovaná tímto výrobcem nebo jiným účastníkem trhu s elektřinou bez použití přenosové nebo regionální distribuční soustavy; lokální spotřeba výrobců nezahrnuje technologickou vlastní spotřebu elektřiny, h) normálními klimatickými podmínkami - třicetiletý celostátní průměr denních teplot vzduchu pro jednotlivé obchodní dny pro území celého státu a třicetiletý regionální průměr denních teplot vzduchu pro jednotlivé obchodní dny pro území regionu typových diagramů, i) obchodní hodinou - základní časový úsek, ve kterém je smluvně vymezena dodávka nebo odběr elektřiny; obchodní hodina je základním časovým úsekem pro vyhodnocování odchylek subjektů zúčtování, j) obchodním dnem - 24 obchodních hodin dne, ve kterém se obchoduje, s výjimkou přechodu ze zimního na letní čas a zpět; v den, kdy dochází k přechodu na letní čas, se jedná o posloupnost 23 obchodních hodin a pro den, ve kterém dochází k přechodu na středoevropský čas, o 25 obchodních hodin; první obchodní hodina obchodního dne začíná v 00.00.00 hodin a končí v 01.00.00 hodin, k) organizovaným krátkodobým trhem s elektřinou - trh s elektřinou organizovaný operátorem trhu; jeho součástí jsou organizovaný blokový trh s elektřinou, organizovaný denní trh s elektřinou a organizovaný vnitrodenní trh s elektřinou, l) podporou elektřiny - podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a výroby elektřiny z druhotných zdrojů, m) předávacím místem - místo předání a převzetí elektřiny mezi dvěma účastníky trhu s elektřinou, n) přeshraničním obchodem - obchod realizovaný prostřednictvím přenosu elektřiny do zahraničí anebo přenosu elektřiny ze zahraničí, o) regionální distribuční soustavou - distribuční soustava přímo připojená k přenosové soustavě, p) registračním číslem - číslo přidělené operátorem trhu účastníkovi trhu s elektřinou k zajištění vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek a k zajištění procesu změny dodavatele, q) rezervovanou kapacitou - smluvní 1/4hodinový výkon v odběrném místě zákazníka nebo výrobce druhé kategorie nebo smluvní 1/4hodinový výkon v předávacím místě provozovatele lokální distribuční soustavy nebo smluvní 1/4 hodinový výkon v souhrnu za předávací místa mezi provozovateli regionálních distribučních soustav uvedený ve smlouvě o distribuci elektřiny, r) sjednaným množstvím elektřiny subjektem zúčtování v obchodní hodině - množství elektřiny smluvené tímto subjektem zúčtování s ostatními subjekty zúčtování v dané obchodní hodině a oznámené operátorovi trhu, s) skutečným množstvím elektřiny subjektu zúčtování v obchodní hodině - souhrn množství elektřiny vyhodnocený podle zvláštního právního předpisu 1) na základě údajů získaných z měření a s využitím typových diagramů v odběrných nebo předávacích místech subjektu zúčtování a v odběrných a předávacích místech účastníků trhu s elektřinou, za které převzal subjekt zúčtování závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy nebo odebrat elektřinu z elektrizační soustavy, a předaný operátorovi trhu, t) skutečnými klimatickými podmínkami - celostátní průměr skutečných denních teplot vzduchu pro jednotlivé obchodní dny pro území celého státu a regionální průměr denních teplot vzduchu pro jednotlivé obchodní dny pro území regionu typových diagramů, u) přenosem elektřiny ze zahraničí - elektřina sjednaná a dopravená na základě smlouvy o přeshraničním přenosu elektřiny do elektrizační soustavy přes přenosovou soustavu ze sousedních přenosových soustav v daném období, v) přenosem elektřiny do zahraničí - elektřina sjednaná a dopravená na základě smlouvy o přeshraničním přenosu elektřiny z elektrizační soustavy přes přenosovou soustavu do sousedních přenosových soustav v daném období, w) regionem typových diagramů - region definovaný pro účely vyhodnocení zbytkového diagramu v obchodních podmínkách operátora trhu2), x) systémovou odchylkou - součet kladných a záporných odchylek všech subjektů zúčtování v obchodní hodině. a) technologickou vlastní spotřebou elektřiny - spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny při výrobě elektřiny nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je-li fakturační měření instalováno na jejich primární straně, b) třídou typového diagramu - typový diagram dodávek elektřiny pro danou skupinu zákazníků s měřením typu C1) s definovaným charakterem odběru, c) typovým diagramem - relativní hodnoty, charakterizující průběh spotřeby elektřiny zákazníků s měřením typu C, používané pro vyhodnocování odchylek, d) účastníkem organizovaného krátkodobého trhu - subjekt zúčtování odchylek, který se na základě smlouvy o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou zúčastňuje tohoto trhu, nebo organizátor trhu v případě organizování denního trhu s elektřinou společně pro tržní oblast České republiky a okolní tržní oblasti, e) vyhodnocením odchylek - zjištění velikosti odchylky subjektů zúčtování operátorem trhu v dané obchodní hodině v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo, f) vypořádáním odchylek - provedení plateb a úhrad mezi subjektem zúčtování a operátorem trhu za vyhodnocené a zúčtované odchylky subjektu zúčtování prováděné denně, g) výrobcem druhé kategorie - výrobce, který není výrobcem první kategorie, h) výrobcem první kategorie - výrobce, který elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny dodává do přenosové nebo distribuční soustavy a jehož roční spotřeba elektřiny včetně případné spotřeby elektřiny jiného účastníka trhu s elektřinou v areálu výrobny elektřiny dosahuje nejvýše 20 % ročního množství elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny sníženého o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, nebo výrobce, který poskytuje podpůrnou službu typu rychle startující záloha nebo dispečerská záloha; kategorizace výrobců se posuzuje pro každou výrobnu elektřiny zvlášť, i) závazkem dodat elektřinu do elektrizační soustavy - závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy z vlastní výrobny elektřiny anebo smlouvou převzatý závazek na dodávku elektřiny do přenosové soustavy nebo distribučních soustav nebo závazek tuto elektřinu dovézt do elektrizační soustavy, j) závazkem odebrat elektřinu z elektrizační soustavy - závazek vlastního odběru elektřiny z elektrizační soustavy anebo smlouvou převzatý závazek na odběr elektřiny v odběrném zařízení zákazníka nebo závazek tuto elektřinu vyvézt z elektrizační soustavy, k) redispečinkem - řešení přetížení přenosové soustavy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství 9) snížením nebo zvýšením výkonu jednoho nebo více bloků výrobny elektřiny, které může být doprovázeno současným zvýšením nebo snížením výkonu jiného bloku nebo více bloků výroben elektřiny anebo změnou salda zahraničních výměn, l) implicitní aukcí - tržně založený způsob přidělení přeshraničních přenosových kapacit, ve kterém je na základě cenových nabídek obchodované elektřiny účastníků aukce přidělena zveřejněná obchodovatelná přenosová kapacita a kde jejím přidělením vzniká účastníkovi aukce závazek dodávky a odběru elektřiny, m) organizátorem trhu - operátor trhu a organizátoři krátkodobých trhů s elektřinou v sousedních zemích, n) protiodchylkou - kladná odchylka subjektu zúčtování v případě záporné systémové odchylky nebo záporná odchylka subjektu zúčtování v případě kladné systémové odchylky, o) tržní oblastí - území, v rámci kterého je organizátorem trhu organizován krátkodobý trh s elektřinou zpravidla v rámci jedné elektrizační soustavy vymezené vůči ostatním oblastem místy s nedostatkem kapacity v přenosové soustavě nebo v propojených přenosových soustavách, zpravidla přeshraničními přenosovými profily. a) účasti na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou, b) dvoustranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřinou, c) účasti na vyrovnávacím trhu s regulační energií, nebo d) účasti na trhu s podpůrnými službami. (1) Operátor trhu vytváří a spravuje číselníky registrovaných účastníků trhu s elektřinou, číselníky předávacích a odběrných míst v přenosové soustavě a distribučních soustavách a další číselníky nezbytné k identifikaci účastníků trhu s elektřinou a jednotlivých míst připojení. Registrační číslo zákazníka typu domácnost může být shodné s registračním číslem jeho odběrného místa. (2) Na základě pokynů operátora trhu, přiděluje provozovatel přenosové soustavy nebo distribuční soustavy účastníkům trhu s elektřinou registrační čísla z číselníků. Na základě žádosti sdělí provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy účastníkovi trhu s elektřinou jeho registrační číslo. (4) V případě, že provozovatel distribuční soustavy provozuje část distribuční soustavy nepřipojenou k elektrizační soustavě České republiky, zaregistruje u operátora trhu jedno souhrnné předávací místo za všechna předávací místa s měřením typu A nebo B 1) spojující tuto část jeho distribuční soustavy se zahraničím. Za toto souhrnné předávací místo předává operátorovi trhu údaje v rozsahu a termínech uvedených pro příslušný typ měření v § 18. (5) V případě, že k distribuční soustavě je připojena zahraniční distribuční soustava, která není připojena k zahraniční elektrizační soustavě, provozovatel distribuční soustavy zaregistruje u operátora trhu jedno souhrnné předávací místo za všechna předávací místa s měřením typu A nebo B spojující tuto část jeho distribuční soustavy se zahraničím. Za toto souhrnné předávací místo předává operátorovi trhu údaje v rozsahu a termínech uvedených pro příslušný typ měření v § 18. (6) Provozovatel lokální distribuční soustavy žádá operátora trhu o registraci všech jím provozovaných lokálních distribučních soustav v systému operátora trhu. Provozovatel nadřazené distribuční soustavy registruje u operátora trhu předávací místa pro vstup elektřiny do lokální distribuční soustavy. (8) Odběrná nebo předávací místa účastníků trhu s elektřinou, která se neregistrují postupem podle odstavce 7, registruje provozovatel lokální distribuční soustavy u operátora trhu jako souhrnná odběrná místa zákazníků nebo souhrnná předávací místa výrobců elektřiny jednotlivě podle typu měření. Za tato odběrná nebo předávací místa předává provozovatel lokální distribuční soustavy operátorovi trhu údaje v rozsahu a termínech podle § 18 jednotlivě podle typu měření. (9) Provozovatel regionální distribuční soustavy registruje u operátora trhu jednotlivá odběrná místa všech účastníků trhu s elektřinou, kde je dodavatelem podle § 31 odst. 1 nebo 2 dodavatel poslední instance. (10) Není-li přiřazeno odběrné nebo předávací místo účastníka trhu s elektřinou k subjektu zúčtování podle odstavce 3, operátor trhu nezahrne odběrné nebo předávací místo do vyhodnocení odchylek podle § 21 odst. 2 a zruší registraci odběrného nebo předávacího místa v systému operátora trhu. Operátor trhu o této skutečnosti informuje provozovatele přenosové nebo příslušné distribuční soustavy a daného účastníka trhu s elektřinou. V takovém případě je odběr elektřiny z odběrného místa nebo dodávka elektřiny do předávacího místa posuzována podle § 8 odst. 2. a) o přenosu elektřiny5), b) o distribuci elektřiny6), c) o přeshraničním přenosu elektřiny. (3) Smlouva o přenosu elektřiny nebo distribuci elektřiny je v případě zákazníka sjednávána pro odběrné místo zákazníka nebo jejich souhrn a v případě provozovatele distribuční soustavy pro souhrn předávacích míst dohodnutých ve smlouvě o připojení. Pro každé odběrné nebo předávací místo se uzavírá pouze jedna smlouva o přenosu elektřiny nebo s jedním provozovatelem distribuční soustavy pouze jedna smlouva o distribuci elektřiny. V případě, že se jedná o zákazníka s měřením typu C v regionu typových diagramů, je součástí smlouvy o distribuci elektřiny i uvedení třídy typového diagramu pro jednotlivá odběrná místa. Podmínkou pro možnost sjednání smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny do odběrného místa zákazníka dodavatelem je souhlas daného zákazníka. (4) V případě, že dodavatel zajišťuje dodávku elektřiny zákazníkovi prostřednictvím smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. d), uzavře provozovatel distribuční soustavy s tímto dodavatelem rámcovou smlouvu o distribuci elektřiny. Rámcovou smlouvou o distribuci elektřiny se rozumí smlouva o distribuci elektřiny pro více odběrných nebo předávacích míst účastníků trhu s elektřinou. (5) Dodavatel předává provozovateli distribuční soustavy návrhy na změnu rámcové smlouvy o distribuci elektřiny zpravidla k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém má změna rámcové smlouvy nabýt účinnosti, nejpozději však v termínu podle ustanovení této vyhlášky upravujících postup při změně dodavatele v režimu přenesené odpovědnosti za odchylku. Provozovatel distribuční soustavy předává dodavateli do 5 pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce sestavu obsahující údaje o odběrných nebo předávacích místech, které jsou aktuální k prvnímu dni měsíce, ve kterém je sestava zasílána provozovatelem distribuční soustavy, a to v rozsahu a struktuře podle přílohy č. 6a. (6) V případě, že je mezi provozovatelem distribuční soustavy a dodavatelem uzavřena smlouva podle odstavce 4, provozovatel distribuční soustavy umožní dodavateli elektronickou fakturaci prostřednictvím informačního systému operátora trhu. (7) Na základě smlouvy o přenosu elektřiny se hradí regulovaná cena, kterou je cena za přenos elektřiny, cena za systémové služby na úrovni přenosové soustavy, a v případě zákazníka, jehož zařízení je připojeno k přenosové soustavě, i cena na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny a cena za zúčtování operátora trhu. (8) Na základě smlouvy o distribuci elektřiny se hradí regulovaná cena, kterou je cena za distribuci, cena za systémové služby na úrovni přenosové soustavy, cena na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny a cena za zúčtování operátora trhu. (9) Provozovatel přenosové nebo příslušné distribuční soustavy vyhodnocuje a fakturuje platby vyplývající ze smlouvy o přenosu elektřiny nebo distribuci elektřiny ve vztahu k jednotlivým odběrným místům, a to pro každou napěťovou hladinu zvlášť, s výjimkou případů podle odstavce 12. (10) Platba za přenos elektřiny a platba za distribuci elektřiny se skládá z platby za použití sítí, platby za rezervovanou kapacitu a v případě distribuce elektřiny také z platby za překročení rezervované kapacity. Účastník trhu s elektřinou hradí platby za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli příslušné distribuční soustavy, ke které je zařízení účastníka trhu s elektřinou připojeno. Platba za přenos elektřiny se sjednává pouze pro odběr z přenosové soustavy. Platba za distribuci elektřiny se sjednává zvlášť pro každý odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi a) vyšším než 52 kV, b) od 1 kV do 52 kV včetně a c) do 1 kV včetně. (11) Rezervovaná kapacita sjednaná ve smlouvě o distribuci elektřiny nemůže být vyšší, než je hodnota rezervovaného příkonu sjednaného ve smlouvě o připojení. Pokud dojde ke změně smlouvy o připojení v části týkající se hodnoty hlavního jistícího prvku před elektroměrem, provozovatel distribuční soustavy neprodleně informuje o této skutečnosti dodavatele elektřiny. (12) Rezervovanou kapacitu pro odběr z distribuční soustavy vztahující se k dodávce účastníkům trhu s elektřinou, jejichž zařízení jsou připojena k lokální distribuční soustavě, sjednává provozovatel lokální distribuční soustavy. (13) Odběrateli, který má na jedné z napěťových hladin velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí jednoho provozovatele distribuční soustavy připojeno více odběrných míst s průběhovým měřením typu A nebo B, jejichž odběr je propojen vlastní elektrickou sítí a kterými jsou napájeny dopravní prostředky elektrické trakce, stanoví provozovatel distribuční soustavy rezervovanou kapacitu pro účely vyhodnocení a stanovení plateb za rezervovanou kapacitu pro každou hladinu napětí zvlášť ze součtu maximálních výkonů naměřených v odběrných místech v čase, kdy je tento součet v daném měsíci nejvyšší. (14) Výrobce první kategorie nesjednává rezervovanou kapacitu a nehradí platbu za rezervovanou kapacitu pro místa připojení výroben elektřiny ani pro místa připojení zařízení určená k odběru elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny s výjimkou odběru elektřiny z přenosové soustavy při dlouhodobé odstávce výrobny v trvání minimálně 15 dnů nebo distribuční soustavy při dlouhodobé odstávce výrobny v trvání minimálně 30 dnů. Výrobce druhé kategorie (15) Odebírá-li výrobce elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy, včetně odběru elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny a odběru elektřiny pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren, hradí za přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny platbu za použití sítí a nesjednává rezervovanou kapacitu a nehradí platbu za rezervovanou kapacitu pro místa připojení zařízení určených pouze k odběru elektřiny pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny nebo spotřebovanou výrobcem pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren. (16) Platba za použití sítí se vztahuje ke skutečně odebrané elektřině z přenosové soustavy nebo z distribuční soustavy. (17) Platby za rezervovanou kapacitu a za použití sítí včetně úhrad za překročení rezervované kapacity jsou na faktuře uváděny samostatně. Způsob úhrady plateb za přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny, lhůty splatnosti a výše záloh jsou uvedeny v Pravidlech provozování přenosové soustavy7) a v Pravidlech provozování distribuční soustavy8). (18) Provozovatel distribuční soustavy účtuje za nedodržení rozmezí hodnot účiníku cenu stanovenou cenovým rozhodnutím Úřadu. (7) Žádá-li zákazník o zkušební provoz ve vymezeném území provozovatele lokální distribuční soustavy a předpokládaný příkon odběrného elektrického zařízení ve zkušebním provozu je vyšší než 20 % sjednaného příkonu lokální distribuční soustavy, provozovatel distribuční soustavy, k níž je tato lokální distribuční soustava připojena, na žádost poskytne provozovateli lokální distribuční soustavy distribuci elektřiny ve zkušebním provozu v rozsahu požadovaném zákazníkem. (1) Přeshraniční obchod s elektřinou se uskutečňuje na základě smlouvy o přeshraničním přenosu elektřiny za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství^9) a Pravidly provozování přenosové soustavy. (2) Přeshraniční obchod s elektřinou se uskutečňuje nejvýše v rozsahu přenosové kapacity rezervované na základě výsledků explicitních aukcí, kapacity získané převedením rezervované přeshraniční přenosové kapacity od jiné fyzické nebo právnické osoby, na základě implicitní aukce nebo s využitím sjednání přenosu elektřiny uvnitř obchodního dne. (3) Subjekt zúčtování finančně zajišťuje přeshraniční obchody podle § 23 odst. 1. Oznámí-li operátor trhu provozovateli přenosové soustavy nedostatečné finanční zajištění plateb subjektu zúčtování, provozovatel přenosové soustavy přenos elektřiny do zahraničí nebo přenos elektřiny ze zahraničí subjektu zúčtování v souladu se smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny odmítne. a) smlouvy o dodávce elektřiny10) , která je uzavírána jako 1. smlouva o dodávce elektřiny mezi subjekty zúčtování, kdy obě smluvní strany mají uzavřenu smlouvu o zúčtování odchylek 11) ; součástí předmětu smlouvy není zajištění přenosu, distribuce, systémových služeb ani přenesení odpovědnosti za odchylku, 2. smlouva o dodávce elektřiny dodavatelem poslední instance, kdy jednou smluvní stranou takové smlouvy je zákazník, který u dodavatele poslední instance uplatnil právo na zajištění dodávky poslední instance podle energetického zákona12) ; součástí předmětu smlouvy je přenesení odpovědnosti za odchylku na dodavatele poslední instance, a je-li tak dohodnuto, též zajištění přenosu, distribuce a systémových služeb, 3. smlouva o dodávce elektřiny s převzetím závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy, kdy smluvními stranami takové smlouvy jsou na straně jedné výrobce nebo obchodník s elektřinou, který převzal závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy, a na straně druhé obchodník s elektřinou přebírající závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy, 4. smlouva o dodávce elektřiny s převzetím závazku odebrat elektřinu z elektrizační soustavy, kdy smluvními stranami takové smlouvy jsou na straně jedné zákazník nebo obchodník s elektřinou, který převzal závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy, nebo provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy pro krytí ztrát a vlastní spotřeby, a na straně druhé obchodník s elektřinou přebírající závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy, 5. smlouva o dodávce elektřiny podle pevného diagramu účastníkovi trhu s elektřinou, jehož předávací nebo odběrné místo je vybaveno měřením typu A nebo B; součástí předmětu smlouvy není závazek k převzetí odpovědnosti za odchylku, b) smlouvy o zúčtování regulační energie 13) , c) smlouvy o operativní dodávce elektřiny ze zahraničí a do zahraničí, která je uzavírána jako 1. smlouva o operativní dodávce elektřiny ze zahraničí a do zahraničí pro vyrovnání systémové odchylky, kdy smluvními stranami takové smlouvy jsou provozovatel přenosové soustavy na straně jedné a dodavatel dodávající elektřinu po předchozí dohodě s příslušným zahraničním provozovatelem přenosové soustavy nebo sám zahraniční provozovatel přenosové soustavy na straně druhé; tato smlouva může být uzavřena i v době po uzavírce dvoustranných obchodů, 2. smlouva o operativní dodávce elektřiny do zahraničí, kdy smluvními stranami takové smlouvy jsou subjekt zúčtování dodávající po předchozí dohodě s provozovatelem přenosové soustavy elektřinu do zahraničí na straně jedné a provozovatel zahraniční přenosové soustavy nebo obchodník po předchozí dohodě s provozovatelem zahraniční přenosové soustavy na straně druhé; tato smlouva může být uzavřena i v době po uzavírce dvoustranných obchodů, d) smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny14) . (2) Při sjednávání smluv podle odstavce 1 písm. a) bodů 2 až 4 a písm. d) uvedou účastníci trhu s elektřinou výčet předávacích a odběrných míst, pro která danou smlouvu uzavírají. (4) Účast na vyrovnávacím trhu s regulační energií se uskutečňuje na základě smlouvy o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií^16). Smluvní stranou této smlouvy může být jen subjekt zúčtování nebo registrovaný účastník trhu s elektřinou se souhlasem subjektu zúčtování, který za něj převzal odpovědnost za odchylku. (1) Odpovědnost za odchylku vztahující se ke každému jednotlivému odběrnému místu zákazníka nebo souhrnu předávacích míst každé jednotlivé výrobny elektřiny nebo souhrnu předávacích míst za každé jednotlivé vymezené území provozovatele distribuční soustavy lze přenést vždy pouze na 1 subjekt zúčtování. Na žádost účastníka trhu s elektřinou zaregistruje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy místo připojení jeho zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě, ve kterém je uskutečňována dodávka i odběr, jako dvě výrobní předávací místa, zvlášť za dodávku elektřiny a zvlášť za odběr elektřiny. Odpovědnost za takto zaregistrovaná předávací místa lze přenést na 2 různé subjekty zúčtování, přičemž za jedno předávací místo jsou předávány skutečné hodnoty dodávek elektřiny a za druhé předávací místo jsou předávány skutečné hodnoty odběrů elektřiny. (3) Účastník trhu s elektřinou, který zvolil režim přenesené odpovědnosti za odchylku a uzavřel smlouvu podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 4, může mít jednoho nebo více smluvních dodavatelů nebo odběratelů elektřiny. Požadavek na více dodavatelů nebo odběratelů podávají operátorovi trhu společně účastník trhu s elektřinou, sjednávající více dodavatelů nebo odběratelů elektřiny, a účastník trhu s elektřinou, který za odběrná nebo předávací místa dotčeného účastníka trhu převzal odpovědnost za odchylku. (4) Pro přenesení odpovědnosti za odchylku18) se použijí přiměřeně ustanovení této vyhlášky upravující postup při změně dodavatele v režimu přenesené odpovědnosti za odchylku. V případě přenesení odpovědnosti za odchylku vztahující se k odběrnému místu zákazníka nebo souhrnu předávacích míst výrobny elektřiny nebo souhrnu předávacích míst za vymezené území provozovatele distribuční soustavy z jednoho subjektu zúčtování na jiný subjekt zúčtování registruje přenesení odpovědnosti za odchylku operátor trhu. Operátor trhu přenesení odpovědnosti za odchylku nezaregistruje, pokud by převzetí odpovědnosti za odchylku podle věty druhé způsobilo nedostatečné finanční zajištění plateb subjektu zúčtování přebírajícího odpovědnost za odchylku. Operátor trhu informuje o přijetí nebo odmítnutí registrace přenesení odpovědnosti za odchylku dotčené subjekty zúčtování do 120 minut po podání žádosti a odsouhlasení přebírajícím subjektem zúčtování. (1) Účastníci trhu s elektřinou předkládají operátorovi trhu k registraci údaje o dvoustranných obchodech na dodávku elektřiny v rámci obchodů uskutečněných na území České republiky nejpozději do 13.30 hodin 1 den před začátkem obchodního dne, kdy má být dodávka elektřiny uskutečněna, přičemž tento čas je uzavírkou dvoustranného obchodování. Předávanými údaji jsou technické údaje ze smluv a) účastníků trhu s elektřinou s vlastní odpovědností za odchylku; údaje předává subjekt zúčtování za závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy a za závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy, b) účastníků trhu s elektřinou s vlastní odpovědností za odchylku uzavřených na burze; údaje předává burza, a to za závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy a za závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy; za správnost předaných hodnot odpovídá burza; burzou předané technické údaje ze smluv se považují za potvrzené příslušnými subjekty zúčtování, c) uzavřených podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 4, d) účastníků trhu s elektřinou s vlastní odpovědností za odchylku na dodávku elektřiny do zahraničí a ze zahraničí; údaje předává provozovatel přenosové soustavy, a to zvlášť za závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy a zvlášť za závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy; provozovatelem přenosové soustavy předané údaje ze smluv se považují za potvrzené příslušnými subjekty zúčtování. (2) Operátor trhu prověřuje, zda všechny subjekty zúčtování, které předložily nebo za které burza předložila k registraci technické údaje ze smluv, mají uzavřenu smlouvu o zúčtování odchylek. V případě, že takový účastník trhu s elektřinou nemá smlouvu o zúčtování odchylek uzavřenu, operátor trhu předložené technické údaje nezaregistruje a pro účely vyhodnocení odchylek nejsou uvažovány. Po provedené kontrole zaregistruje operátor trhu technické údaje ze smluv splňující všechny náležitosti a zašle účastníkům trhu s elektřinou potvrzení o jejich registraci. V každé obchodní hodině je každému subjektu zúčtování stanoveno sjednané množství elektřiny pro závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy a sjednané množství elektřiny pro závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy v MWh s rozlišením na 3 desetinná místa. Informace o celkovém sjednaném množství elektřiny pro závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy a celkovém sjednaném množství elektřiny pro závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy poskytne operátor trhu každému subjektu zúčtování způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 minut po uzavírce dvoustranného obchodování. a) organizovaného blokového trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na jednotlivé obchodní bloky (dále jen "blokový trh"), b) organizovaného denního trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na následující obchodní den (dále jen "denní trh"), a c) organizovaného vnitrodenního trhu s elektřinou, na který lze podávat nabídky a poptávky na následující časový úsek uvnitř obchodního dne (dále jen "vnitrodenní trh"). (2) Organizovaný krátkodobý trh s elektřinou může být realizován společně pro tržní oblast České republiky a okolní tržní oblasti, pokud se tak provozovatelé přenosových soustav a organizátoři trhů dohodnou. (3) Poptávka předložená účastníkem krátkodobého trhu znamená závazek, že poptávané množství elektřiny pro danou obchodní hodinu účastník krátkodobého trhu odebere z elektrizační soustavy v daném čase, pokud dojde k uspokojení této předkládané poptávky. (4) Nabídka předložená účastníkem krátkodobého trhu znamená závazek, že nabízené množství elektřiny pro danou obchodní hodinu účastník krátkodobého trhu dodá do elektrizační soustavy v daném čase, pokud dojde k uspokojení této předkládané nabídky. (5) Nabídka nebo poptávka může obsahovat časové podmínky, pokud jsou sjednány ve smlouvě o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou. Minimální množství poptávané nebo nabízené elektřiny na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou je 1 MWh s rozlišením na 1 desetinné místo. (6) Výsledkem obchodů je stanovení sjednaných dodávek, odběrů a cen. (7) Veškeré obchody probíhající na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou jsou vůči sobě anonymní. (8) Místem dodání a místem odběru elektřiny obchodované subjektem zúčtování na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou je elektrizační soustava České republiky. (3) Ukončení obchodování bloku je ve 13.30 hodin dne předcházejícího dni, ve kterém má být dodávka elektřiny z tohoto bloku uskutečněna. (5) Do 13.30 hodin každého obchodního dne, kdy je blok obchodován, oznámí operátor trhu každému účastníku krátkodobého trhu způsobem uvedeným ve smlouvě o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou informace o výsledcích obchodování předložených nabídek a poptávek na blokovém trhu. Těmito informacemi jsou: b) dosažená cena. (6) Po vyhodnocení obchodů podle odstavce 5 zahrne operátor trhu sjednané dodávky a odběry elektřiny pro dané obchodní hodiny do systému vyhodnocování a zúčtování odchylek. (7) V průběhu denního obchodování na blokovém trhu operátor trhu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o průběžném stavu obchodování podle jednotlivých zobchodovaných obchodních bloků. Bezprostředně po uzavírce blokového trhu pro daný obchodní blok operátor trhu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup množství elektřiny z uskutečněných obchodů na blokovém trhu a vážené průměry cen elektřiny zobchodované v jednotlivých obchodních blocích. (1) Denní trh organizuje operátor trhu ve spolupráci s organizátorem denního trhu s elektřinou v okolní tržní oblasti. a) výsledný přenos elektřiny do zahraničí nebo ze zahraničí v případě propojení tržní oblasti České republiky a okolní tržní oblasti, (3) Operátor trhu zadá do informačního systému údaje o sjednaných množstvích elektřiny jednotlivých subjektů zúčtování v tržní oblasti České republiky po jednotlivých obchodních hodinách. Sjednané dodávky a odběry pro dané obchodní hodiny pro tržní oblast v České republice zahrnuje operátor trhu do systému vyhodnocování a zúčtování odchylek. (4) Po stanovení výsledků denního trhu oznámí operátor trhu každému účastníku krátkodobého trhu způsobem uvedeným ve smlouvě o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou informace o výsledcích vyhodnocení předložených nabídek a poptávek na denním trhu pro každou obchodní hodinu. Tyto informace zahrnují a) velikost sjednané dodávky elektřiny a velikost sjednaného odběru elektřiny v MWh na denním trhu, b) dosaženou cenu z denního trhu. (5) Po oznámení výsledků denního trhu jednotlivým účastníkům zveřejní operátor trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup nabídkové a poptávkové křivky, množství elektřiny z uskutečněných obchodů, dosažené ceny elektřiny pro každou obchodní hodinu, množství elektřiny z neuskutečněných nabídek a poptávek, počet přijatých úspěšných a neúspěšných nabídek a počet přijatých úspěšných a neúspěšných poptávek. Zveřejňované údaje neobsahují informace o jednotlivých účastnících denního trhu. (1) Vnitrodenní trh je organizován pro hodiny uvnitř obchodního dne. Pro daný obchodní den je v 15.00 hodin předcházejícího obchodního dne otevřen pro všechny hodiny daného obchodního dne vnitrodenní trh a lze na něm zadávat a akceptovat nabídky na dodávku nebo odběr elektřiny. Vnitrodenní trh může být organizován s organizátorem vnitrodenního trhu s elektřinou v okolní tržní oblasti. (2) Vnitrodenní trh je uzavírán postupně po jednotlivých hodinách, doba uzavírky nabídek na dodávku nebo odběr elektřiny pro jednotlivé obchodní hodiny je 1 hodina před danou obchodní hodinou. (5) Do 13.30 hodin dne následujícího po obchodním dni operátor trhu zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup množství elektřiny z uskutečněných obchodů a vážený průměr ceny v daných obchodních hodinách na vnitrodenním trhu. (2) Každý obchodní den do 14.00 hodin oznámí operátor trhu každému účastníku krátkodobého trhu následující informace za předcházející obchodní období v členění na jednotlivé trhy b) dosažené ceny, c) platby za sjednaný odběr elektřiny a úhrady za sjednanou dodávku elektřiny. (3) Dosažené ceny a platby jsou uváděny v měně dohodnuté organizátory trhů. (1) Vyrovnávací trh s regulační energií je uskutečňován po uzavírce dvoustranného obchodování a po uzavírce organizovaného krátkodobého trhu s elektřinou. Registrovaní účastníci trhu se účastní vyrovnávacího trhu s regulační energií se souhlasem subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost za jejich odchylku. Při uzavření smlouvy o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií doloží registrovaný účastník trhu s elektřinou operátorovi trhu souhlas subjektu zúčtování s účastí na tomto trhu. (2) Na vyrovnávacím trhu s regulační energií se obchoduje kladná a záporná regulační energie v minimálním množství jedné MWh. Nabídky na vyrovnávací trh s regulační energií podávají registrovaní účastníci trhu nejpozději 30 minut před začátkem obchodní hodiny, kdy má být dodávka kladné nebo záporné regulační energie provozovatelem přenosové soustavy, jako jediným poptávajícím, využita ke krytí systémové odchylky. Provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí přijatou nabídku regulační energie jako uskutečněnou dodávku regulační energie a předá ji operátorovi trhu k vypořádání. (1) Provozovatel přenosové soustavy nakupuje pro elektrizační soustavu podpůrné služby na úrovni přenosové soustavy. Nabízet poskytování podpůrných služeb může fyzická či právnická osoba, která splňuje podmínky pro poskytování podpůrných služeb stanovené provozovatelem přenosové soustavy. (2) V kladné terciární regulaci jsou nakoupené výkony seřazeny ve vzestupném pořadí podle nabízené ceny za energii v Kč/MWh a v tomto pořadí jsou výkony nasazovány technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy. Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy může v souladu se zvláštním právním předpisem^19) změnit pořadí nasazení výkonů v denní přípravě provozu a v operativním řízení z okamžitých technických a provozních důvodů. (3) V záporné terciární regulaci jsou nakoupené výkony seřazeny v sestupném pořadí podle nabízené ceny za energii v Kč/MWh a v tomto pořadí jsou výkony nasazovány technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy. Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy může v souladu se zvláštním právním předpisem^19) změnit pořadí nasazení výkonů v denní přípravě provozu a v operativním řízení z okamžitých technických a provozních důvodů. (4) V rychle startující výkonové záloze jsou nakoupené výkony seřazeny ve vzestupném pořadí podle nabízené ceny za energii v Kč/MWh dodanou při využití výkonu a v tomto pořadí jsou výkony nasazovány technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy, pokud technické podmínky provozu nevyžadují jiné pořadí nasazení výkonů, a to v souladu se zvláštním právním předpisem 19) . a) u podpůrných služeb nakoupených na základě víceletých, ročních a měsíčních smluv průměrnou cenu v každé obchodní hodině pro každou podpůrnou službu jako vážený průměr cen z uzavřených smluv, b) u podpůrných služeb nakoupených na denním trhu cenu nejvyšší přijaté nabídky v každé obchodní hodině pro každou podpůrnou službu. (1) Každý den nejpozději do 11.00 hodin předává provozovatel přenosové soustavy operátorovi trhu za každou obchodní hodinu předcházejícího dne skutečné hodnoty a) dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech jednotlivých výroben elektřiny vybavených měřením typu A, b) odběrů elektřiny jednotlivých zákazníků vybavených měřením typu A, c) dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami vybavených měřením typu A, d) množství jím opatřené regulační energie a elektřiny obstarané ze zahraničí, e) přenosů elektřiny do zahraničí a ze zahraničí jednotlivých subjektů zúčtování, organizátora trhu a zahraničních fyzických nebo právnických osob; za skutečné hodnoty jsou považovány sjednané hodnoty; hodnoty přenosu elektřiny operátora trhu nevstupují do zvláštního režimu zúčtování a finančního vypořádání odchylek podle § 26, f) množství jím opatřené elektřiny pro potřeby redispečinku. (2) Každý den nejpozději do 11.00 hodin předává provozovatel distribuční soustavy operátorovi trhu za každou obchodní hodinu předcházejícího dne a) skutečné hodnoty 1. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech jednotlivých výroben elektřiny vybavených měřením typu A, 2. odběrů elektřiny v jednotlivých odběrných místech zákazníků vybavených měřením typu A, ve kterých byla uskutečněna změna dodavatele nebo změna dodavatele za dodavatele poslední instance, 3. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech mezi jednotlivými regiony typových diagramů nebo lokálními distribučními soustavami vybavených měřením typu A, 4. odběru elektřiny za všechna ostatní odběrná místa zákazníků vybavená měřením typu A v součtu za jednotlivé regiony typových diagramů nebo za lokální distribuční soustavu, b) předběžné hodnoty 1. odběrů elektřiny v jednotlivých odběrných místech zákazníků vybavených měřením typu B, ve kterých byla uskutečněna změna dodavatele nebo změna dodavatele za dodavatele poslední instance, 2. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech mezi jednotlivými regiony typových diagramů nebo lokálními distribučními soustavami vybavených měřením typu B, 3. odběru elektřiny za všechna ostatní odběrná místa zákazníků vybavená měřením typu B v součtu za jednotlivé regiony typových diagramů nebo za lokální distribuční soustavu. (4) V případě, že operátor trhu neobdrží hodnoty podle odstavce 2 písm. b), použije pro vypořádání odchylek hodnoty vypočítané jako průměr skutečných hodnot ve stejných obchodních hodinách stejných dnů v období 4 posledních týdnů uložených v systému operátora trhu. Pokud v systému operátora trhu nejsou uloženy žádné skutečné hodnoty a provozovatel distribuční soustavy nezašle předběžné hodnoty podle odstavce 2 písm. b), použije operátor trhu pro vypořádání odchylek hodnoty rovny nule. V případě, že operátor trhu neobdrží hodnoty podle odstavce 3, použije pro vypořádání odchylek poslední známé skutečné hodnoty měsíčního odběru a měsíční dodávky elektřiny v předávacích místech mezi jednotlivými regiony typových diagramů nebo lokálními distribučními soustavami vybavených měřením typu C. Pokud v systému operátora trhu nejsou uloženy žádné skutečné hodnoty nebo skutečné hodnoty se nevztahují k úplnému měsíci, použije operátor trhu pro vypořádání odchylek hodnoty rovny nule. (5) Každý den nejpozději do 11.00 hodin předává subjekt zúčtování operátorovi trhu za každou obchodní hodinu předcházejícího dne předběžné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech jednotlivých výroben elektřiny vybavených měřením typu B, za které subjekt zúčtování převzal odpovědnost za odchylku. (7) V případě, že operátor trhu neobdrží hodnoty podle odstavce 5, použije pro vypořádání odchylek hodnoty vypočítané jako průměr skutečných hodnot ve stejných obchodních hodinách stejných dnů v období 4 posledních týdnů uložených v systému operátora trhu. Pokud v systému operátora trhu nejsou uloženy žádné skutečné hodnoty, použije operátor trhu pro vypořádání odchylek hodnoty rovny nule. V případě, že operátor trhu neobdrží hodnoty podle odstavce 6, použije pro vypořádání odchylek poslední známé skutečné hodnoty měsíčního odběru a měsíční dodávky elektřiny v předávacích místech jednotlivých výroben elektřiny vybavených měřením typu C. Pokud v systému operátora trhu nejsou uloženy žádné skutečné hodnoty nebo skutečné hodnoty se nevztahují k úplnému měsíci, použije operátor trhu pro vypořádání odchylek hodnoty rovny nule. a) za každou obchodní hodinu předcházejícího měsíce skutečné hodnoty 1. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech mezi distribučními soustavami vybavených měřením typu B, 2. odběrů elektřiny v jednotlivých odběrných místech zákazníků vybavených měřením typu B, ve kterých byla uskutečněna změna dodavatele nebo změna dodavatele za dodavatele poslední instance, 3. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech jednotlivých výroben elektřiny vybavených měřením typu B, 4. odběru elektřiny za všechna ostatní odběrná místa zákazníků vybavená měřením typu B v součtu za distribuční soustavu, b) skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny ve formě součtu dodané a součtu odebrané elektřiny za předcházející měsíc 1. z předávacích míst výroben elektřiny vybavených měřením typu C, 2. z předávacích míst mezi distribučními soustavami vybavených měřením typu C, c) skutečné hodnoty odběrů elektřiny odběrných míst s měřením typu C zákazníků připojených do lokální distribuční soustavy za předcházející měsíc 1. jednotlivě za zákazníky, kteří změnili dodavatele, nebo změnili dodavatele za dodavatele poslední instance, 2. v součtu za ostatní zákazníky. (10) Předávání skutečných hodnot dodávek a odběrů elektřiny se vztahuje v případě zákazníka k jeho odběrnému místu, v případě výrobce k předávacímu místu každé jednotlivé výrobny elektřiny, případně k souhrnu předávacích míst, a v případě provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy k souhrnu předávacích míst, dohodnutých ve smlouvě o předávání údajů. a) 18.00 hodinou třetího pracovního dne měsíce a 6.00 hodinou čtvrtého pracovního dne měsíce, b) 18.00 hodinou pátého pracovního dne měsíce a 6.00 hodinou šestého pracovního dne měsíce, c) 18.00 hodinou sedmého pracovního dne měsíce a 6.00 hodinou osmého pracovního dne měsíce, d) 18.00 hodinou posledního kalendářního dne měsíce a 6.00 hodinou prvního pracovního dne následujícího měsíce. (12) Provozovatel distribuční soustavy, ke které jsou připojena pouze odběrná místa zákazníků nebo předávací místa výroben elektřiny, vybavená měřením typu C, může registrovat údaje zjednodušeným způsobem. Podrobnosti zjednodušeného způsobu registrace jsou uvedeny v obchodních podmínkách operátora trhu. (13) Při předávání skutečných hodnot z měření typu A nebo B označuje operátor trhu na základě údajů od provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy předávané hodnoty následujícím způsobem: a) platná hodnota - jde o skutečnou hodnotu, kterou přijal operátor trhu podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) a odstavce 8 a příslušné měřicí zařízení nevykazovalo znaky poruchy, b) náhradní platná hodnota - jde o náhradní hodnotu, kterou přijal operátor trhu podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. a) a odstavce 8 za dobu trvání poruchy měřicího zařízení; provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je dané odběrné nebo předávací místo připojeno, předávané náhradní platné hodnoty označí způsobem definovaným v obchodních podmínkách operátora trhu, c) náhradní předběžná hodnota - jde o předběžnou hodnotu, kterou operátor trhu přijal nebo stanovil podle odstavce 2 písm. b) a odstavců 3 až 7, d) nulová hodnota - jde o nulovou hodnotu odběru elektřiny z odběrného místa, ze kterého provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je dané odběrné místo připojeno, dočasně nezasílá skutečné hodnoty; o této skutečnosti informuje daný provozovatel operátora trhu způsobem definovaným v obchodních podmínkách operátora trhu. (14) Dodavatel předává provozovateli distribuční soustavy údaje podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 v požadovaném formátu každý den nejpozději do 9.00 hodin. Provozovatel distribuční soustavy předává tyto údaje operátorovi trhu v termínu podle odstavce 2. Pokud provozovatel distribuční soustavy údaje od dodavatele neobdrží, předává operátorovi trhu údaje za předcházející srovnatelné časové období za předpokladu, že operátor trhu nemá tyto údaje k dispozici. (15) Rozhodne-li soud o úpadku zákazníka podle insolvenčního zákona, provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy provede odečet způsobem stanoveným právním předpisem, který stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů 1) , nebo stanoví stav měřicího zařízení, jedná-li se o odběrné nebo předávací místo s měřením typu C, a to do 3 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti dodavatele elektřiny o provedení odečtu. Pro stanovení stavu měřicího zařízení se použijí přiměřeně ustanovení této vyhlášky upravující postup pro odečty měřicího zařízení nebo stanovení stavu měřicího zařízení při změně dodavatele v režimu přenesené odpovědnosti za odchylku. Žádost dodavatele elektřiny musí obsahovat seznam odběrných a předávacích míst a informaci z insolvenčního rejstříku o rozhodnutí soudu o úpadku zákazníka. (1) Typové diagramy slouží pro vyhodnocování odchylek odběru elektřiny zákazníků s měřením typu C ze sítí nízkého napětí i ze sítí jiných napěťových úrovní regionálních distribučních soustav, pokud pro tyto odběry elektřiny není zvláštním právním předpisem 1) stanovena povinnost instalovat průběhové měření. (2) Normalizovaným typovým diagramem je posloupnost relativních hodnot průměrných hodinových odběrů elektřiny, vztažených k hodnotě ročního maxima průměrných hodinových odběrů příslušné skupiny zákazníků definované třídou typového diagramu a přepočtených na normální klimatické podmínky. (6) Plánovanou roční spotřebu elektřiny zákazníků s měřením typu C stanovuje provozovatel distribuční soustavy na základě postupu uvedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce. a) jednotlivě pro odběrná místa zákazníků s měřením typu C, kteří změnili dodavatele, b) souhrnně za ostatní zákazníky s měřením typu C po jednotlivých třídách typových diagramů. (8) Provozovatel distribuční soustavy provádí aktualizaci hodnot plánované roční spotřeby elektřiny podle odstavce 7 písm. a) a takto aktualizované hodnoty zasílá operátorovi trhu v případě, že byl pro odběrné místo vystaven účetní doklad na základě provedeného odečtu a od předcházející aktualizace hodnot plánované roční spotřeby elektřiny uplynulo nejméně 50 dnů. Aktualizaci hodnot plánované roční spotřeby elektřiny podle odstavce 7 písm. b) provádí provozovatel distribuční soustavy minimálně jednou za kalendářní měsíc, a to pro všechny obchodní dny předcházejícího kalendářního měsíce, a aktualizované hodnoty zasílá operátorovi trhu do 18.00 hodin pátého pracovního dne následujícího kalendářního měsíce. Aktualizace hodnot plánované roční spotřeby elektřiny podle odstavce 7 zahrnuje případy připojených nových odběrných míst, případy zrušení odběrných míst a případy, kdy provozovatel distribuční soustavy akceptoval reklamaci zákazníka týkající se odečtu a na základě této reklamace došlo k opravě odečtených hodnot z měření typu C. Operátor trhu nepřijímá údaje zasílané podle odstavce 7 v termínech podle § 18 odst. 11. (9) Hodnoty odběrů elektřiny v odběrných místech zákazníků s měřením typu C v regionech typových diagramů, kteří změnili dodavatele, v jednotlivých obchodních hodinách obchodního dne stanovuje operátor trhu na základě jejich plánované roční spotřeby elektřiny a jim přiřazených přepočtených typových diagramů. Součty hodnot odběrů elektřiny zákazníků v odběrných místech s měřením typu C, kteří nezměnili dodavatele, v jednotlivých obchodních hodinách obchodního dne po jednotlivých třídách typových diagramů a regionech typových diagramů stanovuje operátor trhu na základě jejich plánované roční spotřeby elektřiny a jim přiřazených přepočtených typových diagramů. (10) Zbytkový diagram zatížení v každé obchodní hodině se rozpočítává na odběrná místa zákazníků s měřením typu C, kteří změnili dodavatele, a v souhrnu na ostatní odběrná místa zákazníků s měřením typu C po jednotlivých třídách typových diagramů, úměrně velikostem jejich odběrů elektřiny v dané hodině, stanovených podle odstavce 9. Takto stanovené hodnoty jsou považovány za hodnoty odběrů elektřiny zákazníků s měřením typu C pro zúčtování odchylek. (11) Operátor trhu přiřazuje subjektům zúčtování hodnoty odběrů elektřiny podle odstavce 10, a to po jednotlivých třídách typových diagramů a regionech typových diagramů. Takto stanovené hodnoty odběrů elektřiny použije operátor trhu pro výpočet odchylek. Hodnoty podle odstavce 10 sdělí operátor trhu příslušným subjektům zúčtování nejpozději do 14.00 hodin následujícího dne. (12) Přiřazení jednotlivých tříd typových diagramů k odběrným místům zákazníků s měřením typu C provádí provozovatel regionální distribuční soustavy při připojení zákazníků nebo při změně charakteru odběrného místa. Přiřazení odběrných míst v regionech typových diagramů k jednotlivým třídám typových diagramů je založeno na kategorizaci zákazníků podle přílohy č. 4a a charakteru odběru elektřiny podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. Přiřazení třídy typových diagramů k odběrným místům je účinné okamžikem zaregistrování přiřazení u operátora trhu. Operátor trhu vede evidenci přiřazování tříd typových diagramů nejméně za období posledních 3 let. (13) Požadavek na změnu přiřazení třídy typových diagramů v důsledku změny charakteru odběrného místa zasílá provozovatel regionální distribuční soustavy operátorovi trhu nejpozději 5 pracovních dnů od data, od kterého požaduje změnu přiřazení třídy typových diagramů. Provozovatel regionální distribuční soustavy provede k datu uskutečnění změny přiřazení třídy typových diagramů odečet spotřeby elektřiny a odečtené hodnoty spotřeby elektřiny zašle operátorovi trhu nejdéle do 10 pracovních dnů od data změny přiřazení třídy typových diagramů. (14) Operátor trhu zpřístupní účastníkům trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový přístup a prostřednictvím informačního systému operátora trhu a) normální klimatické podmínky, které platí po celý kalendářní rok, a to nejpozději 3 kalendářní měsíce před prvním obchodním dnem daného kalendářního roku, b) normalizované typové diagramy, které platí po celý kalendářní rok, a to nejpozději 3 kalendářní měsíce před prvním obchodním dnem daného kalendářního roku, c) skutečné klimatické podmínky, a to nejpozději následující den po dni, jehož se týkají, d) koeficienty zbytkových diagramů jednotlivých regionů typových diagramů a teplotní koeficient, a to nejpozději následující den po dni, jehož se týkají; podrobnosti způsobu stanovení koeficientu zbytkového diagramu a teplotního koeficientu jsou uvedeny v obchodních podmínkách operátora trhu. (15) Po obdržení odečtených hodnot odběrů elektřiny v odběrných místech zákazníků v regionálních distribučních soustavách, kteří změnili dodavatele, provede operátor trhu vyhodnocení rozdílu mezi hodnotami skutečné spotřeby elektřiny získanými na základě odečtů a hodnotami stanovenými podle odstavce 11 za stejné období. (16) Operátor trhu zúčtovává jednotlivým subjektům zúčtování rozdíly určené podle odstavce 15 za vyrovnávací cenu podle cenového rozhodnutí Úřadu. V případě, že v období, kterého se týká vyhodnocení rozdílu, dojde ke změně vyrovnávací ceny, vyhodnocují se rozdíly před změnou a po změně vyrovnávací ceny zvlášť. Pokud provozovatel distribuční soustavy nepředá operátorovi trhu rozdělení energie v kWh na množství před změnou a po změně ceny, určí operátor trhu rozdělení energie s využitím typových diagramů. (18) U odběrných míst zákazníků s měřením typu C v regionech typových diagramů, kteří změnili dodavatele a u kterých byly provedeny odečty spotřeb elektřiny a operátorovi trhu byly zaslány hodnoty těchto odečtů v termínu podle § 32 odst. 2 a jejich opravy nejpozději devátý pracovní den čtvrtého měsíce následujícího po měsíci, ke kterému se odečty vztahují, provede operátor trhu do desátého pracovního dne čtvrtého měsíce následujícího po měsíci, ke kterému se odečty vztahují, zúčtování rozdílů podle odstavců 16 a 17. a) denního zúčtování odchylek jako rozdíl součtu skutečných hodnot dodávek elektřiny do předávacích míst s měřením typu A lokální distribuční soustavy a předběžných hodnot dodávek elektřiny do předávacích míst s měřením typu B a C lokální distribuční soustavy a součtu skutečných hodnot odběrů elektřiny z odběrných míst s měřením typu A v lokální distribuční soustavě a předběžných hodnot odběrů elektřiny z odběrných míst s měřením typu B v lokální distribuční soustavě, b) měsíčního a závěrečného měsíčního zúčtování odchylek jako rozdíl součtu skutečných hodnot dodávek elektřiny do lokální distribuční soustavy a součtu skutečných hodnot odběrů elektřiny z odběrných míst s měřením typu A a B v lokální distribuční soustavě. (2) Operátor trhu určuje hodnoty ztrát v lokální distribuční soustavě a hodnoty odběrů elektřiny v odběrných místech zákazníků s měřením typu C při a) denním zúčtování odchylek rozdělením hodnoty, stanovené podle odstavce 1 písm. a), v poměru poslední skutečné měsíční hodnoty ztrát v dané lokální distribuční soustavě a jedné dvanáctiny plánované roční spotřeby podle odstavce 6 v odběrných místech zákazníků s měřením typu C, b) měsíčním a závěrečném měsíčním zúčtování odchylek rozdělením hodnoty, stanovené podle odstavce 1 písm. b), v poměru velikosti skutečných ztrát dané lokální distribuční soustavy v příslušném měsíci, stanovené podle odstavce 5, a velikostí skutečných hodnot odběrů elektřiny v odběrných místech zákazníků s měřením typu C v příslušném měsíci podle § 18 odst. 8 písm. c). (3) Hodnoty odběrů elektřiny podle odstavce 2 písm. a) operátor trhu přiřazuje a sděluje příslušným subjektům zúčtování nejpozději do 14.00 hodin následujícího dne za předcházející den. (4) Podrobnosti způsobu stanovení ztrát, zbytkového diagramu zatížení a stanovení hodnot odběrů elektřiny zákazníků s měřením typu C v lokálních distribučních soustavách jsou uvedeny v obchodních podmínkách operátora trhu. (6) Hodnoty plánované roční spotřeby elektřiny zákazníků s měřením typu C stanoví provozovatel lokální distribuční soustavy z hodnoty posledních 12 měsíčních odečtů spotřeby těchto zákazníků a takto stanovené hodnoty zasílá operátorovi trhu b) souhrnně za ostatní zákazníky s měřením typu C. (7) Provozovatel lokální distribuční soustavy provádí aktualizaci hodnot plánované roční spotřeby elektřiny podle odstavce 6 a takto aktualizované hodnoty zasílá operátorovi trhu jednou měsíčně za předcházející měsíc po odečtech. Aktualizace hodnot plánované roční spotřeby elektřiny zahrnuje případy připojených nových odběrných míst, případy zrušení odběrných míst a případy, kdy provozovatel lokální distribuční soustavy akceptoval reklamaci zákazníka týkající se odečtu a na základě této reklamace došlo k opravě odečtených hodnot z měření typu C. (2) Skutečné hodnoty týkající se závazku subjektu zúčtování odebrat elektřinu z elektrizační soustavy a závazku dodat elektřinu do elektrizační soustavy se pro vyhodnocení odchylek zaokrouhlují na desetiny MWh následujícím způsobem: a) pokud je na druhém místě za desetinnou čárkou (setiny MWh) číslice větší nebo rovna 5, pak se k číslici na prvním místě za desetinnou čárkou přičte 1 a číslice na druhém a dalším místě za desetinnou čárkou se odstraní, b) v ostatních případech se všechny číslice na druhém a dalším místě za desetinnou čárkou odstraní. (3) Rozdíl součtů skutečných denních hodnot dodávky elektřiny pro potřeby vyhodnocování a zúčtování odchylek v daném měsíci a skutečné měsíční hodnoty dodávky elektřiny pro vyúčtování platby za přenos nebo distribuci elektřiny se může lišit u odběrných nebo předávacích míst vybavených měřením typu A maximálně o 15 kWh za kalendářní měsíc, u odběrných nebo předávacích míst vybavených měřením typu B maximálně o 1 kWh za kalendářní měsíc. (4) Jsou-li dodávka nebo odběr elektřiny měřeny na sekundární straně transformátoru, má se za to, že skutečnými hodnotami jsou naměřené hodnoty zvýšené v případě odběru nebo snížené v případě dodávky elektřiny o hodnoty stanovené cenovým rozhodnutím Úřadu. Takto upravené hodnoty předává provozovatel distribuční soustavy operátorovi trhu pro vyhodnocování a zúčtování odchylek a vyúčtování dodávky nebo odběru elektřiny. (1) Subjekt zúčtování poskytne operátorovi trhu finanční zajištění plateb tak, aby byla pokryta předvídatelná rizika související s činností subjektu zúčtování. Finanční zajištění plateb slouží k pokrytí rizik spojených s dodávkou a odběrem elektřiny, dvoustrannými obchody, obchody uzavřenými na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou a přeshraničními obchody. Do výše finančního zajištění plateb jsou zahrnuty také závazky operátora trhu k subjektu zúčtování. Obchody na vyrovnávacím trhu s regulační energií nejsou finančně jištěny. (2) Nemá-li subjekt zúčtování dostatečné finanční zajištění plateb pro zaregistrování obchodu, operátor trhu takový obchod nezaregistruje. Odmítnutí zaregistrování takového obchodu oznámí operátor trhu bez zbytečného odkladu danému subjektu zúčtování, a v případě přeshraničního obchodu také provozovateli přenosové soustavy, a zároveň vyzve daný subjekt zúčtování ke zvýšení finančního zajištění plateb. (3) Nemá-li subjekt zúčtování dostatečné finanční zajištění plateb, provede operátor trhu krácení již zaregistrovaných obchodů. Pokud nemá subjekt zúčtování dostatečné finanční zajištění plateb ani po zkrácení obchodů, postupuje se v souladu s § 31. Elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavy (1) Za účelem řešení stavů nerovnováhy mezi smluvně zajištěnými a skutečně realizovanými dodávkami a odběry elektřiny v elektrizační soustavě obstarává provozovatel přenosové soustavy elektřinu, a to pro každou obchodní hodinu. (2) Provozovatel přenosové soustavy obstarává elektřinu a) jako regulační energii prostřednictvím aktivací podpůrných služeb, b) na vyrovnávacím trhu s regulační energií, nebo c) ze zahraničí na základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1. (3) Ceny elektřiny podle odstavce 2 slouží k určení zúčtovací ceny podle § 25 odst. 2 a jsou zahrnuty do systému vyhodnocování a zúčtování odchylek. (4) Provozovatel přenosové soustavy stanoví celkové náklady spojené s řešením stavu nerovnováhy mezi smluvně zajištěnými a skutečně realizovanými dodávkami a odběry elektřiny pro každou obchodní hodinu ve formě množství elektřiny podle odstavce 2 v MWh a jejich cen v Kč/MWh a tyto údaje předá operátorovi trhu do 11.00 hodin dne následujícího po vyhodnocovaném obchodním dni. Údaje jsou předávány ve formě množství a ceny kladné a záporné regulační energie členěné podle jednotlivých bloků výroben elektřiny v případě, že jde o regulační energii vzniklou aktivací podpůrných služeb, nebo podle jednotlivých registrovaných účastníků trhu v případě, že jde o elektřinu opatřenou ze zahraničí. V případě regulační energie zajištěné na vyrovnávacím trhu jsou údaje předávány za jednotlivé hodiny formou součtu akceptované energie na vyrovnávacím trhu a celkové platby za jednotlivé registrované účastníky trhu. (5) Elektřinu podle odstavce 2 zúčtuje operátor trhu, a to a) poskytovatelům podpůrných služeb na základě smlouvy o dodávce regulační energie nebo smlouvy o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií, b) registrovaným účastníkům trhu na základě smlouvy o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií, c) provozovateli přenosové soustavy u elektřiny obstarané ze zahraničí na základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. c) bodu 1. (6) Provozovatel přenosové soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup množství elektřiny a ceny v členění podle odstavce 2 za každou obchodní hodinu. (7) Provozovatel přenosové soustavy obstarává pro potřeby redispečinku elektřinu od účastníků trhu s elektřinou nebo od provozovatele zahraniční přenosové soustavy. Náklady na obstarání anebo uplatnění této elektřiny jsou součástí celkových nákladů na zajištění podpůrných služeb. (3) Operátor trhu zjišťuje pro každou obchodní hodinu rozdíl mezi celkovými příjmy ze systému zúčtování odchylek a náklady na elektřinu podle § 24 odst. 2. Souhrn těchto rozdílů za daný kalendářní měsíc operátor trhu přeúčtuje provozovateli přenosové soustavy na základě smlouvy, jejímž předmětem je vypořádání rozdílů plynoucích ze zúčtování nákladů na odchylky a nákladů na elektřinu podle § 24 odst. 2. Předmětem této smlouvy je také úhrada elektřiny podle § 24 odst. 2 písm. c). Celkové příjmy ze systému zúčtování odchylek se stanoví jako absolutní hodnota součtu součinu sumy odchylek subjektů zúčtování a zúčtovací ceny odchylky. (5) Na základě zúčtování odchylek prováděného pro každý subjekt zúčtování v každé obchodní hodině určí operátor trhu výši platby subjektu zúčtování za odchylku a výši platby za zúčtování. Výše platby za zúčtování je určena z ceny za činnost zúčtování operátora trhu. Platba subjektu zúčtování za odchylku se stanoví jako součin velikosti odchylky a zúčtovací ceny. (6) Každý den do 14.00 hodin oznámí operátor trhu subjektu zúčtování způsobem stanoveným ve smlouvě o zúčtování odchylek vyhodnocení odchylek za předcházející den. Toto vyhodnocení obsahuje pro každou obchodní hodinu a) velikost a směr odchylky v MWh, b) zúčtovací cenu odchylky v Kč/MWh, Zvláštní režim zúčtování a finančního vypořádání odchylek (1) Zúčtování odchylek ve zvláštním režimu zúčtování se provádí pro hodiny (4) Ve zvláštním režimu zúčtování pro vyhodnocení a zúčtování odchylek jsou sjednaná množství elektřiny pro závazek dodat elektřinu do elektrizační soustavy a sjednaná množství elektřiny pro závazek odebrat elektřinu z elektrizační soustavy subjektů zúčtování, včetně elektřiny opatřené provozovatelem přenosové soustavy podle § 24 odst. 2 a odst. 7, rovna nule, mimo výsledný tok mezi jednotlivými tržními oblastmi na organizovaném denním trhu s elektřinou. (13) Pro vypořádání zvláštního režimu zúčtování vystavuje operátor trhu samostatné daňové doklady. (14) Provozovatel přenosové soustavy bez zbytečného odkladu, nejpozději však do termínu podle § 18 odst. 1, oznamuje operátorovi trhu provádění zvláštního režimu zúčtování odchylek podle odstavce 1 písm. b). (15) Operátor trhu rozúčtuje pohledávky a závazky plynoucí z rozdílu v příjmech a výdajích zúčtování výsledného toku mezi jednotlivými tržními oblastmi dosaženém na organizovaném krátkodobém trhu s elektřinou na jednotlivé subjekty zúčtování v poměru jejich skutečných hodnot dodávek a odběrů. (1) Výrobce oznámí provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, údaje za uplynulý kalendářní měsíc podle přílohy č. 5c k této vyhlášce, a to nejpozději do pátého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce. Je-li výrobna elektřiny připojena do odběrného elektrického zařízení zákazníka, který je jinou právnickou nebo fyzickou osobou než provozovatel výrobny, údaje o lokální spotřebě výrobce za uplynulý kalendářní měsíc podle přílohy č. 5c k této vyhlášce předává provozovateli distribuční soustavy zákazník, a to nejpozději do pátého kalendářního dne následujícího kalendářního měsíce. Zákazník hradí provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě je odběrné místo zákazníka připojeno, cenu za systémové služby podle cenového rozhodnutí Úřadu. Zároveň zákazník, do jehož odběrného místa je připojena výrobna elektřiny o instalovaném výkonu nad 30 kW s výjimkou výrobny vyrábějící elektřinu s využitím energie slunečního záření nebo energie větru, účtuje provozovateli distribuční soustavy, k jehož soustavě je odběrné místo zákazníka připojeno, cenu za sníženou potřebu systémových služeb za lokální spotřebu výrobce. (14) Výrobce sdělí každý rok nejpozději do 31. ledna provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je připojena výrobna elektřiny, zařazení výrobny elektřiny jako výrobce první kategorie nebo druhé kategorie na základě údajů z měření zjištěných v předcházejícím kalendářním roce. Pokud výrobce nesdělí zařazení výrobny elektřiny do kategorie výrobců ve lhůtě podle věty první, má se za to, že výrobna je zařazena do druhé kategorie. (15) V případě výrobny elektřiny uvedené do provozu v průběhu kalendářního roku provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy rozhodne o zařazení výrobce do první nebo druhé kategorie na základě poměru mezi instalovaným výkonem výrobny a rezervovaným příkonem v daném odběrném nebo předávacím místě. Za výrobce první kategorie je v takovém případě považován výrobces poměrem mezi instalovaným výkonem výrobny a rezervovaným příkonem v daném odběrném nebo předávacím místě rovným nebo větším než 5. Po skončení kalendářního roku provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy přehodnotí zařazení výrobce do první nebo druhé kategorie na základě údajů z měření zjištěných v předcházejícím kalendářním roce. (16) Zařazení do kategorie výrobců podle odstavců 14 a 15 použije provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy pro určení plateb za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny a za související služby od začátku druhého čtvrtletí daného roku do konce prvního čtvrtletí následujícího roku. a) cena za zúčtování, která se skládá z 3. ceny za zúčtování v Kč/MWh vztažené na elektřinu spotřebovanou zákazníkem, výrobcem nebo provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy, kromě elektřiny pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren a technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát v přenosové a distribuční soustavě, a dále na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy České republiky a ve vymezeném ostrovním provozu v zahraničí napojeném na elektrizační soustavu České republiky, b) cena za poskytování skutečných hodnot účastníkům trhu s elektřinou v Kč/rok; cenu hradí registrovaný účastník trhu s elektřinou, který není subjektem zúčtování, c) cena za množství elektřiny zobchodované na organizovaném blokovém trhu, denním trhu a vnitrodenním trhu v Kč/MWh; cenu hradí subjekt zúčtování, který uzavřel smlouvu o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou. (3) Cena podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 není hrazena za elektřinu spotřebovanou výrobcem pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren, pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny a pro ztráty v přenosové nebo distribuční soustavě. a) odhad celkového množství elektřiny dopraveného provozovatelem distribuční soustavy všem zákazníkům, provozovatelům lokálních distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k jeho distribuční soustavě, a ostatní spotřebu provozovatele distribuční soustavy, b) celkové množství elektřiny podle § 27 odst. 1 a 2, c) celkové množství elektřiny odebrané zákazníky ve vymezeném ostrovním provozu v zahraničí napojeném na elektrizační soustavu a v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy. (5) Provozovatel přenosové soustavy oznámí operátorovi trhu nejpozději do dvanáctého dne po skončení daného kalendářního měsíce množství elektřiny odebrané zákazníky přímo z přenosové soustavy, lokální spotřebu výrobců, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě, a ostatní spotřebu provozovatele přenosové soustavy. Pro určení lokální spotřeby oznámí výrobce provozovateli přenosové soustavy velikost ostatní spotřeby v areálu výrobny elektřiny a velikost cizí spotřeby v areálu výrobny elektřiny, a to nejpozději do pátého dne kalendářního měsíce následujícího po období, za které je vyúčtování pevné ceny za činnost operátora trhu provedeno. (6) Na základě údajů podle § 27 odst. 1 a 2 a podle odstavce 4 účtuje provozovatel regionální distribuční soustavy provozovateli příslušné lokální distribuční soustavy nebo zákazníkovi nebo výrobci, jehož zařízení je připojeno k regionální distribuční soustavě, cenu za zúčtování operátorem trhu podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 účtovanou za veškerou elektřinu skutečně dodanou zákazníkům, včetně lokální spotřeby výrobců, a dále za ostatní spotřebu provozovatele lokální distribuční soustavy. (7) Na základě údajů podle odstavce 4 účtuje operátor trhu provozovateli příslušné regionální distribuční soustavy cenu za zúčtování operátorem trhu účtovanou za veškerou elektřinu skutečně dodanou zákazníkům, včetně lokální spotřeby výrobců, a dále za ostatní spotřebu provozovatelů distribučních soustav. (8) Na základě údajů podle odstavce 5 účtuje operátor trhu provozovateli přenosové soustavy cenu za zúčtování operátorem trhu účtovanou za veškerou elektřinu skutečně dodanou zákazníkům včetně lokální spotřeby výrobců a dále za ostatní spotřebu provozovatele přenosové soustavy. (9) Nejpozději do dvacátého osmého dne kalendářního měsíce následujícího po období, za které bylo vyúčtování ceny za veškerou elektřinu skutečně dodanou zákazníkům, včetně lokální spotřeby výrobců, a dále za ostatní spotřebu provozovatelů distribučních soustav provedeno, zašle provozovatel regionální distribuční soustavy operátorovi trhu konečné údaje o celkovém množství elektřiny dopravené a spotřebované v daném kalendářním měsíci v členění podle odstavce 4. Případné odchylky v množství oproti vyúčtování vyúčtuje operátor trhu neprodleně příslušnému provozovateli distribuční soustavy. (10) Cenu za činnost operátora trhu podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 za lokální spotřebu výrobců hradí provozovatel lokální distribuční soustavy provozovateli regionální distribuční soustavy, pokud je zařízení výrobce připojeno k lokální distribuční soustavě. V případech, kdy zařízení výrobce není připojeno k lokální distribuční soustavě, hradí výrobce tuto cenu přímo provozovateli regionální distribuční soustavy. (1) Operátor trhu zpracovává a zveřejňuje měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou v České republice 22) . Zpráva obsahuje zejména a) statistiku hodinových cen elektřiny a plateb za zobchodovaná množství elektřiny na denním trhu a vnitrodenním trhu a statistiku cen elektřiny a plateb za zobchodovaná množství elektřiny na blokovém trhu pro dny pondělí až neděle, c) množství zobchodované elektřiny z blokového trhu, denního trhu a vnitrodenního trhu, d) informace o reklamacích uplatněných účastníky trhu s elektřinou vůči operátorovi trhu, e) počet změn dodavatele v odběrných místech zákazníků a odběratele v předávacích místech výroben elektřiny, f) časový průběh velikosti systémové odchylky, g) časový průběh nákladů vzniklých krytím systémové odchylky. (2) Při zvláštním režimu zúčtování a finančního vypořádání podle § 26 je operátorem trhu vypracován rozbor situace v obchodování s elektřinou. Tento rozbor je operátorem trhu zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na žádost subjektů zúčtování jsou zveřejněny i jejich připomínky k danému rozboru. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy poskytuje na vyžádání operátorovi trhu doplňující informace. (3) Operátor trhu dále zveřejňuje a při každé změně aktualizuje způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam všech registrovaných účastníků trhu s elektřinou s výjimkou zákazníků kategorie D. Tento seznam obsahuje a) obchodní firmu účastníka trhu s elektřinou; pokud podnikající fyzická osoba nemá obchodní firmu, potom její jméno, příjmení a případný dodatek, v případě právnické osoby nezapsané v obchodním rejstříku její název, b) identifikační číslo účastníka trhu s elektřinou, pokud bylo přiděleno, c) přidělené registrační číslo, d) označení, zda se jedná o subjekt zúčtování, e) dobu platnosti smlouvy o zúčtování odchylek uzavřené se subjektem zúčtování. (5) Operátor trhu poskytne účastníkům trhu s elektřinou s právem přístupu do informačního systému operátora trhu údaje uvedené v přílohách č. 7 a 8 prostřednictvím informačního systému operátora trhu. (6) Operátor trhu poskytne provozovateli přenosové soustavy a) v den předcházející obchodnímu dni pro účely přípravy provozu údaje o závazku dodat elektřinu do soustavy a o závazku odebrat elektřinu ze soustavy jednotlivých subjektů zúčtování, b) v den následující po obchodním dni pro účely vyhodnocení údaje o individuální odchylce subjektů zúčtování, pokud tato odchylka přesáhne u daného subjektu zúčtování 50 MWh v jednom obchodním intervalu. (7) Operátor trhu bez zbytečného odkladu zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o provádění zúčtování a finančního vypořádání odchylek ve zvláštním režimu zúčtování podle § 26. Informace vymezuje obchodní hodiny, pro které má být zvláštní způsob zúčtování proveden. (3) V důsledku uzavírání smlouvy o připojení podle odstavce 2 nevzniká účastníku trhu s elektřinou povinnost hradit podíl na oprávněných nákladech na připojení24). (14) Má-li dojít ke změně počtu dodavatelů, přechodu zákazníka z jednoho odběrného místa do jiného odběrného místa v jiné distribuční soustavě, změně zákazníka v odběrném místě, kdy si nový zákazník vybere jiného dodavatele než toho, který dodával do tohoto odběrného místa, změně dodavatele v předávacím místě výrobny, zahájení dodávky elektřiny do nového odběrného místa, zahájení dodávky elektřiny po neoprávněném odběru nebo po neoprávněné distribuci elektřiny a v případě úpravy platnosti smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. a) a d) stávajícím dodavatelem, použijí se přiměřeně ustanovení této vyhlášky upravující postup při změně dodavatele v režimu přenesené odpovědnosti za odchylku. (5) Je-li podána žádost o přenesení odpovědnosti za odchylku podle odstavce 3 nebo žádost o zrychlenou změnu dodavatele podle odstavce 4 a provozovatel distribuční soustavy žádost o zrychlenou změnu dodavatele odsouhlasí do 10.00 hodin druhého dne následujícího po dni, ve kterém byla zveřejněna informace podle odstavce 2, pak tato změna nabývá účinnosti od první obchodní hodiny dne, který následuje po dni, v kterém byla zveřejněna informace podle odstavce 2. c) stanovení stavu měřicího zařízení u odběrných míst s měřením typu C provádí provozovatel distribuční soustavy odečtem k datu účinnosti změny dodavatele za dodavatele poslední instance nebo odhadem stavu měřicího zařízení k datu účinnosti změny dodavatele za dodavatele poslední instance na základě přiřazeného přepočteného typového diagramu a poslední aktuální předpokládané roční spotřeby elektřiny nebo na základě vzájemně odsouhlasených odečtů provedených dodavatelem poslední instance nebo účastníkem trhu s elektřinou k datu účinnosti změny dodavatele za dodavatele poslední instance a dodaným provozovateli distribuční soustavy do 5 pracovních dnů od data zahájení dodávek dodavatelem poslední instance; takto stanovené hodnoty předává operátorovi trhu do 15 pracovních dnů od data účinnosti změny dodavatele za dodavatele poslední instance. (1) Nejpozději v termínu podle § 5 odst. 2 podá účastník trhu s elektřinou, který má uzavřenou smlouvu o připojení a který splnil její smluvní podmínky, u příslušného provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy žádost o poskytnutí přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny, a to a) dodavatel, pokud bude dodávka elektřiny realizována na základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. d), (3) V případě, že do nového odběrného místa bude dodávat dodavatel, který není součástí vertikálně integrovaného podnikatele, jehož součástí je provozovatel distribuční soustavy, do které je nové odběrné místo připojeno, podává dodavatel nejpozději do 10.00 hodin pátého pracovního dne před zahájením přenosu nebo distribuce elektřiny u operátora trhu žádost o zahájení dodávky do daného odběrného místa (dále jen „žádost o zahájení dodávky“), která obsahuje následující údaje: b) typ smlouvy, jejímž předmětem má být dodávka elektřiny, c) datum, od kterého se má dodávka uskutečnit (dále jen „datum účinnosti zahájení dodávky“), d) doba trvání právního vztahu založeného smlouvou, e) identifikace subjektu zúčtování, který odpovídá za odchylku za odběrná místa, pro která bude dodávka uskutečněna, f) výčet a identifikace odběrných nebo předávacích míst. Je-li žádost o zahájení dodávky do nového odběrného a předávacího místa podána u operátora trhu později než v 10.00 hodin, platí, že žádost o zahájení dodávky do nového odběrného a předávacího místa byla podána následující pracovní den. (4) Operátor trhu umožní zasílání požadavku na zahájení dodávky do daného odběrného místa informačním systémem operátora trhu i v případech, kdy v informačním systému operátora trhu není odběrné místo registrováno. Identifikačním údajem takového odběrného místa je registrační číslo přidělené podle § 4 odst. 2. Pokud registrační číslo nebylo v odběrném nebo předávacím místě přiděleno, zajistí provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy neprodleně jeho přidělení. (5) Nejpozději do 12.00 hodin dne, ve kterém byla podána žádost o zahájení dodávky, předá operátor trhu žádost o zahájení dodávky dodavateli, subjektu zúčtování, který přebírá za odběrné a předávací místo odpovědnost za odchylku, a provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné nebo předávací místo účastníka trhu s elektřinou připojeno. Operátor trhu současně předá údaje v rozsahu podle odstavce 3. (7) Nejpozději v termínu podle odstavce 6 provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy přijme nebo odmítne žádost o zahájení dodávky a informuje o této skutečnosti operátora trhu a operátor trhu pak subjekt zúčtování a dodavatele, který zahájení dodávky požadoval. Odmítnout žádost o zahájení dodávky může provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy pouze v případě, že předávané údaje podle odstavce 5 nejsou úplné. (8) Pokud provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy, ke které bude odběrné místo účastníka trhu s elektřinou připojeno, přijal žádost o zahájení dodávky, a pokud k termínu podle odstavce 6 je v informačním systému operátora trhu registrován souhlas subjektu zúčtování s přiřazením odpovědnosti za odchylku, zaregistruje operátor trhu zahájení dodávky v termínu podle odstavce 7, a to přiřazením odběrného místa účastníka trhu s elektřinou k dodavateli s datem účinnosti zahájení dodávky podle odstavce 10. Registraci zahájení dodávky s datem účinnosti zahájení dodávky podle odstavce 10 nahlásí operátor trhu bezodkladně příslušnému dodavateli a rovněž subjektu zúčtování, který převzal za dané odběrné místo odpovědnost za odchylku. (11) Operátor trhu umožní zasílání žádosti o zahájení dodávky i po termínu uvedeném v odstavci 3 a přijetí nebo odmítnutí žádosti na zahájení dodávky po termínu uvedeném v odstavci 7, nejpozději však do 10.00 hodin posledního dne před datem účinnosti zahájení dodávky, pokud se na zahájení dodávky dohodnou všichni zainteresovaní účastníci trhu. (12) Zasílání žádosti o zahájení dodávky podle odstavce 3 a údajů potřebných pro registraci odběrných míst probíhá formou elektronických zpráv v komunikačním prostředí definovaném operátorem trhu. Zprávy jsou příslušnému účastníkovi trhu s elektřinou zasílány ve formátu definovaném operátorem trhu. (1) Provozovatel distribuční soustavy zasílá prostřednictvím operátora trhu po skončení kalendářního měsíce do 18.00 hodin pátého pracovního dne následujícího měsíce účastníkům trhu s elektřinou za jejich zákazníky, kteří využili práva na změnu dodavatele a jejichž odběrná místa jsou vybavena měřením typu A nebo měřením typu B, s výjimkou odběrných míst vybavených měřením typu B připojených na hladinu nízkého napětí, údaje potřebné k vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb podle právního předpisu, který upravuje rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb27). Od 1. dubna 2007 zasílá provozovatel distribuční soustavy takové údaje i za zákazníky, kteří využili práva na změnu dodavatele a jejichž odběrné místo je vybaveno měřením typu B a připojeno na hladinu nízkého napětí, a to do 18.00 hodin desátého pracovního dne následujícího měsíce. (2) Provozovatel distribuční soustavy zasílá prostřednictvím operátora trhu do 10 pracovních dnů po provedení odečtu spotřeby elektřiny v odběrných místech zákazníků s měřením typu C, kteří využili práva na změnu dodavatele, účastníkům trhu s elektřinou za jejich zákazníky údaje potřebné k vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb podle právního předpisu, který upravuje rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb27). (3) Údaje uvedené v odstavcích 3 a 4 používá rovněž účastník trhu s elektřinou pro stanovení množství silové elektřiny dodané jeho zákazníkům. (4) Pokud provozovatel lokální distribuční soustavy převezme ceny provozovatele regionální distribuční soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, účtuje následující ceny: a) cenu provozovatele regionální distribuční soustavy za rezervovanou kapacitu pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi nad 1 kV, nebo cenu za příkon podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem pro odběr z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi do 1 kV včetně, b) cenu příslušného provozovatele regionální distribuční soustavy za použití sítí provozovatelů distribučních soustav, c) jednosložkovou cenu příslušného provozovatele regionální distribuční soustavy za použití sítí provozovatelů regionálních distribučních soustav nad 1 kV na hladině vysokého napětí, d) cenu za systémové služby, e) cenu na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny, f) cenu za činnost operátora trhu podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 3. (5) Provozovatel distribuční soustavy zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o plánovaném omezení nebo přerušení distribuce elektřiny, a to po dobu 15 dnů před plánovaným omezením či přerušením distribuce elektřiny. Zveřejněné informace zahrnují zejména (6) Provozovatel distribuční soustavy zasílá elektronickou formou na základě žádosti účastníkovi trhu informace o plánovaném omezení nebo přerušení distribuce elektřiny na napěťové úrovni velmi vysokého a vysokého napětí. Informace zahrnují zejména (7) Účastník trhu s elektřinou může v kalendářním roce provozovateli distribuční soustavy zaslat maximálně 10 samoodečtů s výjimkou samoodečtu provedeného k poslednímu dni kalendářního roku. Zašle-li účastník trhu s elektřinou provozovateli distribuční soustavy samoodečty k libovolnému dni v roce, avšak nejpozději do 30 kalendářních dnů po jejich provedení, provozovatel distribuční soustavy zaslané samoodečty přijme nebo sdělí účastníkovi trhu s elektřinou důvody jejich odmítnutí, a to do 15 kalendářních dnů po jejich zaslání. Samoodečty, které provozovatel distribuční soustavy přijme, zahrne do údajů potřebných k vyúčtování plateb podle odstavce 2. (8) Zašle-li účastník trhu s elektřinou před obdržením vyúčtování dodávky elektřiny zahrnující poslední den kalendářního roku provozovateli distribuční soustavy samoodečty provedené k poslednímu dni kalendářního roku, nejpozději však do 30 kalendářních dnů po jejich provedení, provozovatel distribuční soustavy zaslané samoodečty přijme nebo sdělí účastníkovi trhu s elektřinou důvody jejich odmítnutí, a to do 15 kalendářních dnů po jejich zaslání. Samoodečty, které provozovatel distribuční soustavy přijme, se použijí při fakturaci distribuce elektřiny s výjimkou případu, kdy provozovatel distribuční soustavy provede do jednoho měsíce po ukončení kalendářního roku řádný nebo mimořádný odečet. (9) V případě, že jsou zákazníkovi kategorie D účtovány zálohové platby za distribuci a dodávku elektřiny, jejich celková výše nesmí být větší než 100 % platby odpovídající spotřebě za předchozí srovnatelné zúčtovací období za předpokladu zachování hodnoty rezervované kapacity nebo jmenovité proudové hodnoty hlavního jistícího prvku před elektroměrem, pokud se strany nedohodnou jinak. Toto ustanovení se nevztahuje na zákazníky odebírající elektřinu v režimu dodavatele poslední instance. (10) V případě odečtu spotřeby elektřiny podle § 18 odst. 15 zašle provozovatel distribuční soustavy údaje o spotřebě elektřiny operátorovi trhu, který tyto údaje neprodleně předá dodavateli. (11) Zákazníkovi, který odebírá elektřinu z přenosové soustavy nebo z distribuční soustavy s napětím mezi fázemi vyšším než 1 kV a který v průběhu kalendářního měsíce změní dodavatele, nebo kterému je v průběhu kalendářního měsíce zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance, účtuje původní dodavatel cenu za rezervovanou kapacitu v poměru počtu dní od začátku kalendářního měsíce do okamžiku změny dodavatele nebo zahájení dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance k celkovému počtu dní kalendářního měsíce. (12) Provozovatel distribuční soustavy účtuje výrobci elektřiny, jehož výrobna je připojena k síti nízkého napětí, ceny za systémové služby, ceny za činnosti operátora trhu a ceny na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny alespoň jednou za rok. (1) Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů předává podle zvláštního právního předpisu^25) příslušnému provozovateli regionální distribuční soustavy nebo provozovateli přenosové soustavy zvlášť za jednotlivé výrobny elektřiny naměřené nebo vypočtené údaje o uskutečněné výrobě v daném kalendářním měsíci, a to nejpozději do patnáctého dne následujícího kalendářního měsíce. Vzor měsíčního výkazu o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů je uveden v příloze č. 6 k této vyhlášce. Tento výkaz se nevztahuje na společné spalování biomasy a neobnovitelného zdroje podle zvláštního právního předpisu^26). (2) Cenu na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny účtuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy za veškerou elektřinu skutečně dodanou zákazníkům, jejichž zařízení je připojeno k této soustavě, včetně spotřeby zákazníků v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy a lokální spotřeby výrobců, jejichž zařízení je připojeno k této soustavě, a v případě provozovatele distribuční soustavy také za ostatní spotřebu provozovatelů distribučních soustav. Provozovatel regionální distribuční soustavy účtuje tuto cenu provozovateli lokální distribuční soustavy za elektřinu dodanou zákazníkům, jejichž zařízení je připojeno k této lokální distribuční soustavě, včetně lokální spotřeby výrobců, jejichž zařízení je připojeno k této distribuční soustavě, a za ostatní spotřebu provozovatele lokální distribuční soustavy. Provozovatel lokální distribuční soustavy sděluje množství elektřiny, za které je cena účtována, provozovateli regionální distribuční soustavy; konečnou hodnotu zašle provozovateli regionální distribuční soustavy do dvacátého osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se vyúčtování ceny podle tohoto odstavce provádí. (3) Cena na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny se nehradí za elektřinu spotřebovanou při provozu přečerpávacích vodních elektráren v režimu čerpání a za elektřinu spotřebovanou zákazníky ve vymezeném ostrovním provozu v zahraničí napojeném na elektrizační soustavu. (1) Končí-li v daném odběrném nebo předávacím místě dodávka elektřiny s přenesením odpovědnosti za odchylku a nenavazuje-li na tuto dodávku elektřiny další dodávka elektřiny s přenesením odpovědnosti za odchylku nebo končí-li přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování, operátor trhu informuje o této skutečnosti příslušného provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy a účastníky trhu s elektřinou, kteří mají u operátora trhu zaregistrovanou přenesenou nebo vlastní odpovědnost za odchylku u tohoto odběrného nebo předávacího místa, a účastníky trhu s elektřinou dodávající elektřinu do tohoto odběrného místa nebo odebírající elektřinu z daného předávacího místa na základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 4, a to nejpozději 30 kalendářních dnů před dnem ukončení. (3) V případě neoprávněného odběru elektřiny předává dodavatel provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, ke které jsou připojena odběrná místa a u kterých je požadováno přerušení dodávek elektřiny, žádost o přerušení dodávek elektřiny, a to nejpozději 5 pracovních dní před dnem přerušení dodávek elektřiny. Součástí žádosti je seznam odběrných míst, u kterých má dojít k přerušení dodávek elektřiny. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy provede přerušení dodávek elektřiny v termínu uvedeném v žádosti o přerušení dodávek elektřiny. Není-li v případě odběrných míst zákazníků z důvodů hodných zvláštního zřetele možné provést přerušení dodávek elektřiny v požadovaném termínu, informuje provozovatel distribuční soustavy o této skutečnosti dodavatele, který žádal o přerušení dodávek elektřiny, a provede přerušení dodávek elektřiny nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu uvedeného v žádosti. (5) V případě přerušení dodávek elektřiny na základě žádosti podle odstavce 3 nebo z důvodu neoprávněného odběru elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny informuje provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy, ke které je dané odběrné místo připojeno, o této skutečnosti nejpozději následující pracovní den po přerušení dodávek elektřiny prostřednictvím operátora trhu účastníky trhu s elektřinou, kteří mají u operátora trhu zaregistrovanou přenesenou nebo vlastní odpovědnost za odchylku v tomto odběrném místě, a v případě, že při přerušení dodávek elektřiny dochází k demontáži měřicího zařízení, a zasílá operátorovi trhu odečet spotřeby ke dni přerušení dodávek elektřiny za dané odběrné místo. Odečet je v případě odběrných míst vybavených měřením typu A nebo B zasílán v termínech uvedených v § 18 a v případě odběrných míst vybavených měřením typu C v termínech uvedených v § 32 odst. 4. (8) Je-li smlouva o dodávce elektřiny nebo smlouva o distribuci elektřiny uzavřena pro více odběrných nebo předávacích míst, lze provést přerušení dodávek elektřiny u jakéhokoli odběrného nebo předávacího místa pouze tehdy, nelze-li určit, u kterého z odběrných nebo předávacích míst dochází nebo docházelo k neoprávněnému odběru nebo neoprávněné distribuci. 1. Vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu. 2. Vyhláška č. 12/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu. 3. Vyhláška č. 459/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou, ve znění vyhlášky č. 12/2003 Sb. 4. Vyhláška č. 614/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů. 5. Vyhláška č. 19/2002 Sb., kterou se stanoví způsob organizace krátkodobého trhu s elektřinou. 6. Vyhláška č. 431/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 19/2002 Sb., kterou se stanoví způsob organizace krátkodobého trhu s elektřinou. Změna dodavatele v režimu (1) Před podáním žádosti o první změnu dodavatele podává účastník trhu s elektřinou, jehož odběrné nebo předávací místo je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě s napětím mezi fázemi vyšším než 1 kV, u provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy žádost o uzavření nové smlouvy o připojení, a to nejpozději v termínech podle odstavce 5. (2) V důsledku uzavírání smlouvy o připojení podle odstavce 1 nevzniká účastníku trhu s elektřinou povinnost hradit podíl na oprávněných nákladech na připojení podle právního předpisu, který stanoví podmínky připojení k elektrizační soustavě24). (3) Postup podle odstavce 1 se nevztahuje na předávací místa výroben elektřiny připojených do elektrizační soustavy. Dále se nevztahuje na odběrná místa zákazníků, která byla připojena k přenosové nebo distribuční soustavě po 1. lednu 2002. (4) Před podáním žádosti nového dodavatele o změnu dodavatele uzavřou účastník trhu s elektřinou a nový dodavatel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. (5) Nejdříve 4měsíce před a nejpozději do 10.00 hodin desátého pracovního dne před datem, od kterého se má dodávka uskutečnit (dále jen „datum účinnosti změny dodavatele“), podává nový dodavatel u operátora trhu žádost o uskutečnění změny dodavatele, která obsahuje následující údaje: b) typ smlouvy, jejímž předmětem má být dodávka c) datum účinnosti změny dodavatele, e) firmu, jméno nebo název, sídlo nebo místo podnikání a identifikační číslo subjektu zúčtování, který odpovídá za odchylku za odběrná místa, pro která bude dodávka uskutečněna, f) výčet a identifikace odběrných nebo předávacích Je-li žádost o uskutečnění změny dodavatele podána u operátora trhu později než v 10.00 hodin, platí, že žádost o uskutečnění změny dodavatele byla podána (6) Operátor trhu umožní zasílání požadavku na změnu dodavatele v odběrném nebo předávacím místě informačním systémem operátora trhu i v případech, kdy v informačním systému operátora trhu není odběrné nebo předávací místo registrováno. Identifikačním údajem takového odběrného nebo předávacího místa je registrační číslo přidělené podle § 4 odst. 2. Pokud registrační číslo nebylo v odběrném nebo předávacím místě přiděleno, zajistí provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy neprodleně jeho přidělení. (7) Nejpozději do termínu podle odstavce 5 podává účastník trhu s elektřinou u provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy žádost o uzavření smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny s náležitostmi podle přílohy č. 1 nebo 2, nebo žádost o sjednání změny stávající smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny pro odběrná nebo předávací místa podle odstavce 5, pokud je taková smlouva mezi účastníky trhu s elektřinou již uzavřena. Žádost o uzavření smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny se nepodává, pokud je taková smlouva mezi účastníky trhu s elektřinou uzavřena. Žádost podává a) nový dodavatel, pokud má být dodávka elektřiny uskutečňována na základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. d), nebo b) jiný účastník trhu s elektřinou, pokud má být dodávka elektřiny uskutečňována na základě jiné (8) Operátor trhu informuje nejpozdějido12.00 hodin dne, ve kterém byla podána žádost podle odstavce 5, o obdržení žádosti o uskutečnění změny dodavatele a plánovaném uskutečnění změny dodavatele stávajícího dodavatele, stávající subjekt zúčtování, nového dodavatele, nový subjekt zúčtování, případně další dotčené subjekty zúčtování a provozovatele přenosové soustavy, ke které jsou odběrná nebo předávací místa účastníka trhu s elektřinou připojena. Operátor trhu současně předá novému dodavateli, novému subjektu zúčtování, provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy údaje v rozsahu podle odstavce 5 písm. a) až f). Operátor trhu dále předá stávajícímu dodavateli a stávajícímu subjektu zúčtování údaje v rozsahu podle odstavce 5 písm. c) a f). Částka 130 Sbírka zákonů č. 371 / 2011 Strana 4715 (9) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy zasílá operátorovi trhu za odběrná nebo předávací místa, u nichž má dojít ke změně dodavatele a která nejsou registrována v informačním systému operátora trhu, údaje potřebné pro jejich registraci do 12.00 hodin pátého pracovního dne po lhůtě uvedené v odstavci 8. (10) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy informuje operátora trhu o výsledku posouzení žádosti o uzavření smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny nebo žádosti o sjednání změny stávající smlouvy do 18.00 hodin pátého pracovního dne po lhůtě uvedené v odstavci 8, pokud se jedná o změnu dodavatele, kdy nový dodavatel uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odmítne žádost podle věty první a uvede konkrétní důvody tohoto odmítnutí ve zprávě zaslané operátorovi trhu. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odmítne žádost podle věty první pouze tehdy, pokud a) z žádosti není možné jednoznačně identifikovat účastníka trhu, a to přiřazením identifikačního číselného kódu odběrného místa (dále jen „EAN odběrného místa“) se jménem, příjmením a datem narození účastníka trhu nebo obchodní firmou, popřípadě názvem účastníka trhu a identifikačním číslem osoby, pokud bylo přiděleno, b) odběrné místo, ve kterém má dojít ke změně dodavatele, není zahrnuto do žádosti o uzavření nebo o sjednání změny rámcové smlouvy o distribuci c) v žádosti není uvedena fakturační adresa účastníka trhu, v jehož odběrném místě má dojít ke změně (11) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy informuje o konkrétních důvodech odmítnutí žádosti podle odstavce 10 nového dodavatele prostřednictvím informačního systému operátora trhu nejpozději do 18.00 hodin čtvrtého pracovního dne po předání informací podle odstavce 8. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy přijme žádost podle odstavce 10, pokud nový dodavatel nedostatky žádosti, které jsou důvodem pro její odmítnutí, odstraní do 14:00 hodin pátého pracovního dne po předání informací podle odstavce (12) Pokud žádost nového dodavatele o uzavření nebo o sjednání změny rámcové smlouvy o distribuci elektřiny obsahuje další údaje odlišné od údajů uvedených v odstavci 10 písm. a) až c), které jsou v rozporu s údaji provozovatele distribuční soustavy podle § 5 odst. 5, použije se údaj o fakturační adrese účastníka trhu uvedený novým dodavatelem a údaj o zařazení účastníka trhu do regulačních stupňů, proudové hodnotě hlavního jističe před elektroměrem a distribuční sazbě uvedený provozovatelem distribuční soustavy; pokud zákazník splňuje podmínky stanovené pro přiznání distribuční sazby uvedené v žádosti nového dodavatele, použije se údaj o distribuční sazbě uvedený novým dodavatelem. (13) Operátor trhu neprodleně informuje stávajícího dodavatele, nového dodavatele a všechny dotčené subjekty zúčtování o výsledku posouzení žádosti o uzavření smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny nebo žádosti o rozšíření stávající elektřiny podle odstavce 10 a v případě odmítnutí žádosti o uzavření smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny nebo žádosti o rozšíření stávající smlouvy o přenosu elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny podle odstavce 10 rovněž informuje stávajícího dodavatele a stávající subjekt zúčtování o pokračování dodávek elektřiny. (14) Nový dodavatel může podat žádost o ukončení procesu změny dodavatele do 18.00 hodin pátého pracovního dne po předání informací podle odstavce 8. (15) Stávající dodavatel může podat žádost o pozastavení pracovního dne po předání informací podle odstavce 8, pokud k datu účinnosti změny dodavatele nedošlo k ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, nebo pokud účastník trhu písemně projeví vůli proces změny dodavatele zastavit.„(3) V případě, že do nového odběrného místa bude dodávat dodavatel, který není součástí vertikálně integrovaného podnikatele, jehož součástí je provozovatel distribuční soustavy, do které je nové odběrné místo připojeno, podává dodavatel nejpozději do 10.00 hodin pátého pracovního dne před zahájením přenosu nebo distribuce elektřiny u operátora trhu žádost o zahájení dodávky do daného odběrného místa Strana 4718 Sbírka zákonů č. 371 / 2011 Částka 130 (dále jen „žádost o zahájení dodávky“), která obsahuje c) datum, od kterého se má dodávka uskutečnit (dále jen „datum účinnosti zahájení dodávky“), e) identifikace subjektu zúčtování, který odpovídá za odchylku za odběrná místa, pro která bude dodávka uskutečněna, Je-li žádost o zahájení dodávky do nového odběrného a předávacího místa podána u operátora trhu později než v 10.00 hodin, platí, že žádost o zahájení dodávky do nového odběrného a předávacího místa byla podána (4) Operátor trhu umožní zasílání požadavku na zahájení dodávky do daného odběrného místa informačním systémem operátora trhu i v případech, kdy v informačním systému operátora trhu není odběrné místo registrováno. Identifikačním údajem takového odběrného místa je registrační číslo přidělené podle § 4 odst. 2. Pokud registrační číslo nebylo v odběrném nebo předávacím místě přiděleno, zajistí provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy neprodleně jeho (5) Nejpozději do 12.00 hodin dne, ve kterém byla podána žádost o zahájení dodávky, předá operátor trhu žádost o zahájení dodávky dodavateli, subjektu zúčtování, který přebírá za odběrné a předávací místo odpovědnost za odchylku, a provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné nebo předávací místo účastníka trhu s elektřinou připojeno. Operátor trhu současně předá údaje v rozsahu podle (6) Provozovatel přenosové nebo příslušné distribuční soustavy uzavře s účastníkem trhu smlouvu o přenosu elektřiny nebo distribuci elektřiny nejpozději 3 pracovní dny před datem účinnosti zahájení dodávky. (7) Nejpozději v termínu podle odstavce 6 provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy přijme nebo odmítne žádost o zahájení dodávky a informuje o této skutečnosti operátora trhu a operátor trhu pak subjekt zúčtování a dodavatele, který zahájení dodávky požadoval. Odmítnout žádost o zahájení dodávky může provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy pouze v případě, že předávané údaje podle odstavce 5 nejsou úplné. (8) Pokud provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy, ke které bude odběrné místo účastníka trhu s elektřinou připojeno, přijal žádost o zahájení dodávky, a pokud k termínu podle odstavce 6 je v informačním systému operátora trhu registrován souhlas subjektu zúčtování s přiřazením odpovědnosti za odchylku, zaregistruje operátor trhu zahájení dodávky v termínu podle odstavce 7, a to přiřazením odběrného místa účastníka trhu s elektřinou k dodavateli s datem účinnosti zahájení dodávky podle odstavce 10. Registraci zahájení dodávky s datem účinnosti zahájení dodávky podle odstavce 10 nahlásí operátor trhu bezodkladně příslušnému dodavateli a rovněž subjektu zúčtování, který převzal za dané odběrné místo odpovědnost za odchylku. Náležitosti žádosti o poskytnutí přenosu elektřiny Příloha: 541_2005_pr1.pdf Příloha č. 1a k vyhlášce č. 541/2005 Sb. 1. Obchodní firma - pokud fyzická osoba nemá obchodní firmu, uvede své příjmení a jméno, případně jména, právnická osoba nezapsaná v obchodním rejstříku uvede svůj název/Právní forma právnické osoby 4. Sídlo - vyplňuje pouze právnická osoba v členění: stát, kraj, obec s PSČ, ulice a číslo popisné 5. Osoba nebo osoby, které jsou statutárním orgánem - vyplňuje pouze právnická osoba - příjmení, jméno, případně jména, a datum narození všech členů tohoto orgánu 6. Základní údaje - vyplňuje pouze fyzická osoba - příjmení, jméno, případně jména, datum narození 7. Adresa místa trvalého pobytu nebo bydliště nebo místa podnikání - vyplňuje pouze fyzická osoba v členění: stát, kraj, obec s PSČ, ulice a číslo popisné 8. Spojení - telefon, fax nebo e-mail Část B - technické údaje Náležitosti žádosti o poskytnutí distribuce elektřiny Příloha: 541_2005_pr2.pdf Příloha č. 2a k vyhlášce č. 541/2005 Sb. Souhlas žadatele se zněním smlouvy o distribuci zveřejněné provozovatelem distribuční soustavy způsobem umožňujícím dálkový přístup. Postup stanovení plánované roční spotřeby elektřiny konečných zákazníků s měřením typu C Příloha: 541_2005_pr3.pdf Třídy typových diagramů dodávek Příloha: 541_2005_pr4_552_2006.pdf Příloha č. 4a k vyhlášce č. 541/2005 Sb. Příloha: 541_2005_pr4a.pdf (5) Operátor trhu stanoví pro každou obchodní hodinu zúčtovací cenu protiodchylky takto: b) je-li systémová odchylka kladná, je zúčtovací cenou protiodchylky vážený průměr cen z aktivované záporné regulační energie včetně vyrovnávacího trhu; nebyla-li v této obchodní hodině dodaná žádná elektřina podle § 24 odst. 2, použije se cena stanovená Úřadem. Příloha č. 5a k vyhlášce č. 541/2005 Sb. VZOR - Měsíční výkaz o spotřebě elektřiny výrobce Příloha: 541_2005_pr5a.pdf Příloha č. 5b k vyhlášce č. 541/2005 Sb. Příloha: priloha-c.-5b.pdf Měsíční výkaz o spotřebě elektřiny v odběrném nebo předávacím místě s připojenou výrobnou Příloha: priloha-c.-5c.pdf VZOR - Měsíční výkaz o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů Příloha: 541_2005_pr6.pdf Příloha č. 6a k vyhlášce č. 541/2005 Sb. Rozsah a struktura údajů o odběrných nebo předávacích místech vn a vvn Příloha: priloha-c.-6a.pdf Příloha č. 7 k vyhlášce č. 541/2005 Sb. Příloha: 541_2005_pr7_365_2007.pdf Příloha č. 8 k vyhlášce č. 541/2005 Sb. Příloha: 541_2005_pr8_365_2007.pdf Poznámka pod čarou 10) Poznámka pod čarou 11) Poznámka pod čarou 12) Poznámka pod čarou 13) Poznámka pod čarou 14) Poznámka pod čarou 15) Poznámka pod čarou 16) Poznámka pod čarou 17) Poznámka pod čarou 18) Poznámka pod čarou 19) Poznámka pod čarou 20) Poznámka pod čarou 21) Poznámka pod čarou 22) Poznámka pod čarou 23) Poznámka pod čarou 24) § 28 odst. 2 písm. g) energetického zákona. Poznámka pod čarou 25) Poznámka pod čarou 26) Poznámka pod čarou 27) Vyhláška č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-263/zneni-20171001
2018-03-19T06:58:10
[ " zákona č. 155", " zákona č. 129", " zákona č. 254", " zákona č. 362", " zákona č. 546", " zákona č. 189", " zákona č. 261", " zákona č. 305", " zákona č. 306", " zákona č. 479", " zákona č. 272", " zákona č. 326", " zákona č. 147", " zákona č. 375", " zákona č. 470", " zákona č. 122", " zákona č. 332", " zákona č. 204", " zákona č. 377", " zákona č. 47", " § 4", " § 4", "\n§ 35", " zákona č. 218", " § 10", " § 15", " § 6", " § 19", " § 26", " § 28", " § 29", " § 29", " § 29", " § 31", " § 31", " § 31", " § 31", " § 31", " § 31", " § 68", " § 143", " § 31", " § 31", " § 31", " § 40", " § 48", " § 61", " § 71", " § 66", " § 68", " § 68", " § 68", " § 68", " § 68", " § 40", " § 71", " § 77", " § 79", " § 102", " § 110", " § 111", " § 124", " § 120", " § 120", " § 143", " § 97", " § 97", " § 145", " § 145", " § 159", " § 163", " § 166", " § 166", " § 60", " § 91", " zákona č. 111" ]
Zákon č. 263/2017 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 47/2016 Sb., se mění takto: 1. Za § 4 se doplňuje nový § 4a, který včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: (3) Při posuzování trestní bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu nebo k rozhodnutí prezidenta, v jejichž důsledku se na uchazeče hledí, jako by odsouzen nebyl55). § 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 10a se věta třetí nahrazuje větou „Na vznik, průběh, změny a zánik služebního poměru vojáka, který se určí do zvláštní dispozice, se ustanovení tohoto zákona použijí přiměřeně.“. 3. V § 15 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Při odvelení mezi subjekty podle § 6 odst. 1 písm. a) a e) se voják považuje za příslušníka subjektu, k němuž je odvelen.“. 4. V § 19 odst. 1 písm. e) se za slova „organizačních změn“ vkládají slova „nebo po odvolání ze služebního místa podle jiného právního předpisu56)“. „56) Například zákon č. 219/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.“. 5. V § 26 odst. 1 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Za nepřetržitý se považuje režim výkonu služby, v němž se vojáci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu vzájemně střídají k zajištění nepřetržitého plnění služebních povinností.“. 6. V § 28 odst. 1 se slovo „vojenských“ zrušuje. 7. V § 29 odst. 3 se číslo „300“ nahrazuje číslem „150“. 8. V § 29 odst. 5 se za slova „důležitý zájem služby,“ vkládají slova „nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení,“. 9. V § 29 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Do počtu hodin nejvýše přípustné služby nad základní týdenní dobu služby ve vyrovnávacím období podle odstavce 3 věty první se nezahrnuje služba, za kterou bylo vojákovi poskytnuto náhradní volno.“. 10. V § 31a odst. 2 a § 31b odst. 2 se za slova „pouze doba“ vkládají slova „a voják má nárok na služební plat pouze za dobu“. 11. V nadpise § 31b, § 31b odst. 1 a 2, nadpise § 31c, § 31c odst. 1, 3, 4 a 7 až 9, § 68j odst. 8 a v § 143 odst. 4 písm. d) se slova „na území České republiky“ zrušují. 12. V § 31c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ministr může pro konkrétní nepřetržité vojenské nasazení podle míry a intenzity rizika a doby trvání nepřetržitého vojenského nasazení zvýšit nárok na volno za ukončených 48 hodin výkonu služby až na 16 hodin.“. 13. V § 31c odst. 6 se za slova „důležitý zájem služby,“ vkládají slova „nebo z důvodu intenzivního vojenského výcviku, nepřetržitého vojenského výcviku anebo nepřetržitého vojenského nasazení,“. 14. V § 31c odst. 7 se za slova „vojenském nasazení“ vkládají slova „ , nepřetržitém vojenském výcviku nebo intenzivním vojenském výcviku“. 15. V § 40 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Se souhlasem ministra lze zařadit vojáka, který je příslušníkem Vojenského zpravodajství, na služební místo v zahraničí s nižší stanovenou hodností, než do které je voják jmenován. Vojákovi v tomto případě náleží i nadále dosažená vyšší hodnost.“. 16. V § 48 odst. 1 písmeno g) zní: „g) při výkonu služby nosit předepsaný stejnokroj a zdržet se jednání, které by narušovalo nebo znevažovalo jeho vzhled; výjimky stanoví služební orgán,“. 17. V § 61a odstavec 3 zní: „(3) Manželům, kteří jsou oba vojáky, se výše služebního příspěvku zvyšuje podle odstavce 1 jen za nezaopatřené děti podle § 71 odst. 5, a to jen jednomu z nich. V případě druha a družky se pro účely zvýšení služebního příspěvku postupuje podle věty první obdobně.“. 18. V § 66 odst. 3 se číslo „300“ nahrazuje číslem „150“. 19. V § 68b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Po dobu poskytování příplatku za službu v zahraničí nevzniká vojákovi nárok na náhradní volno, na volno a na příplatek za služební pohotovost.“. 20. V § 68d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Vojákovi, který má rozvrženu základní týdenní dobu služby rovnoměrně a v kalendářním měsíci vykonal službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu výkonu služby v rozsahu alespoň 80 hodin, náleží za tento měsíc příplatek podle odstavce 1.“. 21. V § 68e se slova „vojenského záchranného útvaru,“ a slova „ , který je ministrem zmocněn k samostatnému hospodaření s veřejnými prostředky, sestavování ekonomického výkazu o vyčleněných a použitých finančních prostředcích a personálních a majetkových zdrojích,“ zrušují. 22. V § 68i odst. 2 písmeno b) zní: „b) je zajat nebo se stal v průběhu zahraniční operace nezvěstným, nejednalo-li se o svémocné odloučení nebo zběhnutí, nebo“. 23. V § 68i odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) vykonává službu v zahraničí podle § 40 odst. 4.“. 24. V § 71 odst. 6 se slova „anebo vojenský záchranný útvar, v němž je voják služebně zařazen“ nahrazují slovy „ , v němž má voják místo výkonu služby“. 25. V § 77 odst. 2 se text „§ 72 odst. 1 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 74 odst. 5“ a na konci odstavce 2 se doplňují věty „Má-li voják více bydlišť, určí si pro účely náhrady jízdních výdajů jedno z nich. Jestliže má bydliště v zahraničí, poskytuje se mu náhrada jízdních výdajů jen za dopravu uskutečněnou na území České republiky.“. „(4) Náhrada podle odstavce 2 se poskytuje měsíčně a vyplácí se bezhotovostně spolu se služebním platem v pravidelném termínu jeho výplaty. Výše náhrady se určí podle nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti mezi místem bydliště a místem výkonu služby, a to vždy jen pro území České republiky. Výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti a postup pro určení nejkratší silniční kilometrové vzdálenosti stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 27. V § 79 odst. 3 se za slova „nákladů stanoví“ vkládají slova „pro jednotlivé hodnosti“. 28. § 102 zní: d) při jiném plnění služebního úkolu, který vyplývá z rizika řádného výkonu služby, e) při odvracení nebezpečí, které hrozilo životu nebo zdraví, nebo škody, která hrozila majetku, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal, anebo f) ve stavu, kdy bez vlastního zavinění nebyl schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky.“. 29. § 110 zní: (1) Způsobil-li škodu voják z nedbalosti při dopravní nehodě, letecké nehodě nebo při ovládání vojenského plavidla, lze výši náhrady škody ve zvlášť odůvodněných případech určit nižší částkou, než je skutečná škoda, popřípadě než je čtyřapůlnásobek průměrného hrubého měsíčního platu, nebo od vymáhání náhrady škody zcela upustit, došlo-li k dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo k nehodě při ovládání vojenského plavidla za ztížených podmínek a jde-li o první zavinění vojáka nebo o nehodu způsobenou v důsledku jeho malé zkušenosti nebo došlo-li při dopravní nehodě nebo letecké nehodě anebo při ovládání vojenského plavidla k vážnému poškození jeho zdraví. (2) O výši náhrady škody podle odstavce 1 rozhodne služební orgán, který by jinak rozhodoval jako odvolací orgán na návrh služebního orgánu, který by byl oprávněný rozhodnout o náhradě škody.“. 30. V § 111 odstavec 3 zní: „(3) Uhradil-li voják alespoň dvě třetiny dluhu vzniklého v důsledku jeho povinnosti k náhradě škody, lze neuhrazenou část dluhu prominout jen tehdy, dosahuje-li mimořádných kladných výsledků při výkonu služby nebo odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal. O prominutí dluhu rozhoduje služební orgán. Prominout nelze dluh, který vznikl v důsledku škody, kterou voják způsobil úmyslně, po požití alkoholických nápojů nebo po vědomém užití jiných návykových látek31), anebo došlo-li ke škodě na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, nebo ztrátou svěřených předmětů.“. 31. § 124 a 125 včetně nadpisů znějí: Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, a to každému ve výši třicetinásobku minimální mzdy17). Jednorázové odškodnění pozůstalých ve výši třicetinásobku minimální mzdy dále náleží rodičům zemřelého vojáka, jestliže s ním žili ve společné domácnosti; odškodnění ve stejné výši přísluší i v případě, že se zemřelým vojákem žil ve společné domácnosti pouze jeden rodič. Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem ve výši třicetinásobku minimální mzdy17). Není-li pozůstalého manžela ani pozůstalých dětí nebo osob, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých ve výši uvedené ve větě třetí rodičům vojáka.“. 32. V § 143 odst. 1 závěrečná část ustanovení zní: „Za dobu výkonu služby se pro účely zvýšeného zápočtu doby služby považuje i doba čerpání řádné a zvláštní dovolené, preventivní rehabilitace podle § 97 a mimořádné rehabilitace podle § 97a, doba čerpání náhradního volna za službu konanou nad základní týdenní dobu služby a doba čerpání volna z důvodu nepřetržitého vojenského výcviku nebo nepřetržitého vojenského nasazení. Zvýšený zápočet doby služby se stanoví za celé kalendářní měsíce. Doba jednotlivých dnů v necelých měsících se sčítá a každých 30 dnů se hodnotí jako měsíc.“. 33. V § 145a odst. 1 písm. g) se slova „30 dnů“ nahrazují slovy „3 měsíce“. 34. V § 145a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) stanovení výše stabilizačního příspěvku.“. 35. V § 159 odst. 2 se za slovy „skončení neschopnosti výkonu služby“ čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „a výsluhový příspěvek“ se zrušují. 36. V § 163a odst. 1 se slova „v zahraniční operaci“ zrušují. 37. Za § 166 se vkládá nový § 166a, který včetně poznámky pod čarou č. 57 zní: Ministerstvo přiznává občanům České republiky, kteří se zaváží požádat o povolání do služebního poměru vojáka a setrvat v něm po určenou dobu, stipendia podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Přitom postupuje podle ustanovení o stipendiích hrazených z dotací nebo příspěvků podle zákona o vysokých školách57) a § 60 přiměřeně. 57) § 91 odst. 1, 4 a 6 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
https://www.smeny.cz/terms-and-conditions
2019-10-13T21:01:35
[ " § 1751", " zákona č. 89", " § 1730", " zákona č. 89", " čl. 6", " čl. 6", " § 1752", " zákona č. 89", " zákona č. 89" ]
Směny.cz - Nejrychlejší plánování směn zaměstnanců online Všeobecné obchodní podmínky služby Směny.cz 1. Základní ustanovení – definice pojmů 1.1 Poskytovatel: obchodní společnost Směny.cz s.r.o., IČO: 07810075, se sídlem K Rybníku 574, 252 50 Vestec, zapsaná v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze pod spis. zn. C 307622. 1.2 Objednatel: Objednatelem je fyzická, nebo právnická osoba, která užívá Službu a uzavřela s Poskytovatelem Smlouvu. 1.3 Služba: Službou se rozumí webová a mobilní aplikace Směny, vytvořená a spravovaná Poskytovatelem. Směny umožňují Objednateli plánování a organizaci směn třetích osob určených Objednatelem, a to v rozsahu stanoveném Objednatelem a v závislosti na zvolené variantě Služby. 1.4 Smlouva: Závazek mezi Poskytovatelem a Objednatelem, na základě kterého poskytuje Poskytovatel Objednateli Službu. Závazek ze Smlouvy se řídí těmito Obchodními podmínkami (jak jsou definovány níže). V případě rozporu v úpravě práv a povinností ve Smlouvě a v Obchodních podmínkách (jak jsou definovány níže), má přednost ustanovení ve Smlouvě. 1.5 Obchodní podmínky: se míní tyto Obchodní podmínky vydané Poskytovatelem, které jsou umístěny na Webové stránce (jak je specifikována níže). Obchodní podmínky upravují práva a povinnosti Poskytovatele a Objednatele ze Smlouvy. Obchodní podmínky jsou obchodní podmínky ve smyslu § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., které jsou smluvním stranám známé. Obchodní podmínky jsou závazné pro každý smluvní vztah, na jehož základě Poskytovatel poskytuje Službu Objednateli. 1.6 Webová stránka: webová stránka provozovaná Poskytovatelem na adrese https://www.smeny.cz/. 1.7 Ceník služeb: Ceníkem služeb se rozumí ceny jednotlivých Služeb uveřejněné na Webové stránce Poskytovatele. 1.8 Uživatelský účet: Objednatel prostřednictvím Uživatelského účtu užívá Službu. 1.9 Uživatel: osoba užívající Službu v rámci Uživatelského účtu Objednatele. 1.10 Kredit: V případě placené verze Služby představuje Kredit odměnu Poskytovatele za poskytování Služby. 2.1 K uzavření Smlouvy dochází přijetím těchto obchodních podmínek na základě registrace Objednatele prostřednictvím Webové stránky. Na Webové stránce v sekci registrace vyplní Objednatel registrační formulář. Před odesláním registrace udělí souhlas s Obchodními podmínkami. Objednatel prohlašuje, že informace poskytnuté v rámci registrace jsou pravdivé a úplné. Odesláním registrace, včetně Obchodních podmínek, dochází k uzavření Smlouvy a vytvoření Uživatelského účtu. 2.2 K uzavření Smlouvy dochází rovněž tak, že Poskytovatel uzavře s Objednatelem písemnou Smlouvu. 2.3 Poskytovatel si vyhrazuje právo neuzavřít s Objednatelem Smlouvu a odmítnout registraci Objednatele. Poskytovatel je oprávněn požádat Objednatele o doplnění údajů k registraci Uživatelského účtu. 2.4 Objednatel je povinen chránit přístupové údaje k Uživatelskému účtu. Poskytovatel doporučuje Objednateli, aby nesděloval přístupové údaje k Uživatelskému účtu třetí osobě a aby je nenechal volně přístupné. 3. Nastavení Uživatelského účtu a užívání Služby 3.1 Objednatel prostřednictvím Uživatelského účtu užívá Službu. 3.2 Objednatel je v rámci Uživatelského účtu oprávněn nastavit několik úrovní oprávnění, respektive vytvářet podúčty v rámci Uživatelského účtu s tím, že rozsah oprávnění je předmětem specifikace Objednatele. Objednatel je oprávněn specifikaci a rozsah oprávnění jednotlivých podúčtů měnit. Prostřednictvím podúčtů k Uživatelskému účtu užívají Službu další Uživatelé. 3.3 V případě ukončení Smlouvy Poskytovatel veškerá data v Uživatelském účtu smaže, pokud není uvedeno v Obchodních podmínkách jinak. 3.4 Podrobná specifikace funkcionalit Služby je uvedena na Webové stránce. 3.5 Objednatel je povinen zachovávat veškeré údaje vložené do Uživatelského účtu aktuální, úplné a pravdivé. V případě změny údajů je Objednatel povinen údaje bez zbytečného odkladu aktualizovat. 4.1 Jednotlivé varianty Služby nabízené Poskytovatelem jsou specifikovány na Webové stránce, a to včetně uvedení doby trvání Služby a výše ceny Poskytovatele za poskytování jednotlivých variant Služby v případě, kdy je varianta Služby zpoplatněna. 4.2 Odměna Poskytovatele dle Smlouvy je Objednatelem hrazena ve formě předplaceného Kreditu dle Ceníku služeb, za podmínek uvedených v Ceníku služeb. 4.3 Poskytovatel je plátcem DPH. K ceně Služeb bude připočteno DPH ve výši dle právních předpisů 4.4 K čerpání placené Služby Objednatelem může dojít až poté, kdy je Kredit připsán na Uživatelský účet Objednatele. 4.5 Poskytovatel ohledně plateb prováděných na základě Smlouvy vystaví Objednateli daňový doklad – fakturu. Poskytovatel souhlasí se zasílám faktur v elektronické podobě. 4.6 Není-li výslovně uvedeno jinak, případné slevy z odměny poskytnuté Poskytovatelem Objednateli jsou jednorázové a nelze je přenášet na další období či je vzájemně kombinovat. 5. Parametry poskytovaných Služeb a práva a povinnosti z vadného plnění 5.1 Poskytovatel se zavazuje poskytovat Službu za následujících podmínek, a to po dobu trvání Smlouvy. 5.2 Poskytovatel učiní maximum pro zajištění dostupnosti Služby s tím, že garantuje 99% uptime na měsíční bázi pro dostupnost Služby. 5.3 Zjišťování poruch a/nebo anomálií v poskytování Služby, jakož i jiné vady Služby: 5.3.1 Případné poruchy a/nebo anomálie a/nebo jiné vady v poskytované Služeb, nahlašuje Objednatel na oddělení zákaznické podpory prostřednictvím e-mailové zprávy zaslané na [email protected] nebo nahlášením na telefonní číslo uvedené na Webové stránce. Poskytovatel přizná Objednateli kompenzaci ve výši dle následujícího odstavce v případě potvrzené nefunkčnosti Služby. 5.3.2 Objednatel může hlásit poruchy a/nebo anomálie a/nebo jiné vady zákaznické podpoře Poskytovatelem 24 hodin denně. Každá nahlášená porucha nebo anomálie bude bez zbytečného odkladu předána technickému oddělení v pořadí dle času přijetí. 5.3.3 Nedostupnost Služby se měří od okamžiku odeslání e-mailové zprávy Objednatelem na [email protected] do obnovení plné funkčnosti Služby. 5.4 Ve smyslu předchozího odstavce přizná Poskytovatel Objednateli následující kompenzace: Výše kompenzace vypočtená z celkových nákladů spotřebovaných Zákazníkem během měsíce, ve kterém došlo k nefunkčnosti připočtená ke kreditu v následujícím měsíci. 95% - < 99% 90% - < 95.00% 60% - < 90 % 30% - < 60 % 5% - < 30 % Pro přiznání kompenzace Objednatel odešle žádost oddělení zákaznické podpory Podporovatele prostřednictvím emailové zprávy na [email protected] do 7 (sedmi) dnů od okamžiku ukončení nefunkčnosti. Uznaná kompenzace bude vypořádána připsáním příslušné částky Kreditu v Uživatelském účtu. 5.5 Objednatel nemá právo na kompenzaci stanovenou výše v případě, kdy nefunkčnost Služby byla způsobena za následujících podmínek: 5.5.1 události způsobené vyšší mocí, které objektivně znemožňují pracovníkům Poskytovatele zasáhnout pro zajištění smluvně stanovených činností (mezi které patří, ale nejenom: stávky a manifestace, které zablokují veřejné komunikace; silniční nehody; války a teroristické útoky; přírodní katastrofy jako záplavy, bouře, vichřice atd.); 5.5.2 mimořádné zásahy, které je nutné na základě úsudku Poskytovatele provést urgentně za účelem předcházení nebezpečí, která by mohla ohrozit bezpečnost a/nebo stabilitu a/nebo integritu Služby anebo v ní obsažená data a/nebo informace. Případné provedení těchto zásahů bude oznámeno Objednateli prostřednictvím e-mailu odeslaného i s předstihem menším než 48 hodin nebo současně se zahájením předmětných zásahů anebo jakmile to bude možné; 5.5.3 nedostupnost nebo zablokování Služby způsobené: a) nesprávným používáním, nesprávnou konfigurací, které úmyslně nebo neúmyslně provede Objednatel; b) anomáliemi nebo nesprávnou funkcí operačního systému nebo aplikace poskytnutých třetími stranami; 5.5.4 nepřipojení Služby k veřejné síti způsobené Objednatelem; 5.5.5 nefunkčnost nebo omezená funkčnost Služby vznikla v důsledku zásahu třetích osob do Uživatelského účtu nebo v důsledku užití Uživatelského účtu či Služby v rozporu s jejich určením. 5.5.6 příčiny, které způsobí nedostupnost Služby, celkovou nebo částečnou, z důvodu poruch v internetové síti, které jsou mimo kontrolu Poskytovatele, a/nebo nefunkčnost hardwarového a/nebo softwarového vybavení Objednatele. 5.6 Poskytovatel je oprávněn krátkodobě přerušit, nebo omezit poskytování Služeb, zejména z důvodu nutných úprav a údržby těch částí Služby, které přímo ovlivňují poskytování Služeb. Je-li to možné, informuje Poskytovatel Objednatele o provádění uvedených činností či jiných činností vedoucích k přerušení poskytování Služeb s dostatečným předstihem. 5.7 Poskytovatel si vyhrazuje právo na okamžité pozastavení poskytování Služeb Objednateli v případě porušení jakéhokoliv ustanovení Obchodních podmínek nebo Smlouvy ze strany Objednatele, a to dle úvahy Poskytovatele i bez předchozího upozornění Objednatele. V takovém případě Poskytovatel vyzve Objednatele ke zjednání nápravy a poskytne mu za tímto účelem lhůtu o délce minimálně tří (3) dnů. 5.8 Poskytovatel prohlašuje, že minimální nároky na hardwarové vybavení na straně Objednatele pro využívání Služby jsou specifikovány na Webové stránce. 5.9 V případě vzniku škody na straně Objednatele v souvislosti s odpovědností Poskytovatele za vady Služby si smluvní strany dohodly s ohledem na podmínky poskytování Služby omezení náhrady této případné škody vzniklé Objednateli tak, že celková náhrada škody je omezena výší ceny Služby skutečně uhrazené Objednatelem na základě Smlouvy za posledních šest měsíců před vznikem škodné události. Smluvní strany konstatují, s ohledem na všechny okolnosti související s uzavřením Smlouvy, že úhrnná předvídatelná škoda, jež by mohla Objednateli v důsledku vad Služby vzniknout, může činit maximálně částku ve výší odměny Poskytovatele skutečně uhrazené Objednatelem na základě Smlouvy za posledních šest měsíců před vznikem škodné události. 5.10 V případě, kdy je Poskytovatel povinen k náhradě škody, nahradí Objednateli skutečnou a prokázanou škodu, ale nikoliv ušlý zisk. 6. Práva a povinnosti Objednatele a Poskytovatele 6.1 Objednatel je povinen užívat Službu v souladu s těmito Obchodními podmínkami. Poskytovatel je oprávněn přerušit poskytování Služby Objednateli v případě, že Objednatel poruší svoje povinnosti vyplývající mu ze Smlouvy, případně užívá Službu v rozporu se Smlouvou a/nebo těmito Obchodními podmínkami. 6.2 Poskytovatel konstatuje, že Služba slouží k plánování směn dalších Uživatelů. Objednatel není oprávněn užívat Službu k jiným účelům, zejména umožňovat využívat Službu bezúplatně, či úplatně jiným osobám v rozporu se smyslem Služby. V případě, že zřídí Objednatel práva k provádění změn v Uživatelském účtu, které by mohly mít za následek neoprávněné užití Služby, a/nebo Uživatelského účtu je povinen zajistit, že osoby, které přístup získají budou užívat Službu způsobem, jak je povinen užívat je Objednatel. 6.3 Smluvní strany považují za důvěrné ve smyslu § 1730 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. všechny informace o druhé straně, které vyplývají z uzavřené Smlouvy, nebo které se dozvědí v souvislosti s jejím plněním, včetně údajů Objednatele a dalších Uživatelů vložených v rámci plnění Služby. Smluvní strany se zavazují tyto informace nesdělit, nezpřístupnit nebo neumožnit nakládání s těmito informacemi třetí osobě. Tento závazek platí po dobu tří (3) let od zániku Smlouvy. 6.4 Závazek mlčenlivosti dle předchozího odstavce se nevztahuje na informace, které jsou veřejně dostupné, obecně známé, a dále na údaje, které je Poskytovatel nucen poskytnout třetím osobám za účelem řádného zajištění Služeb pro Objednatele. Povinnost mlčenlivosti dále nedopadá na informace vyžadované orgány činnými v trestním, či správním řízení, soudy, orgány státní a jiné veřejné správy, auditory nebo informace nezbytné pro vedení soudního nebo jiného řízení mezi Poskytovatelem a Objednatelem. 6.5 Není-li obecně závaznými právními předpisy stanoveno jinak, není Objednatel oprávněn provádět změny a/nebo dekompilaci software využívaného Poskytovatelem pro poskytování Služby. Objednatel není oprávněn zhotovovat kopie software využívaného poskytovatelem pro poskytování Služby. 6.6 Objednatel se nesmí vydávat za provozovatele Služby. 7.1 Poskytovatel při poskytování Služeb postupuje v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů, zvláště v souladu se zák. č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „Nařízení“). 7.2 Poskytovatel jako správce osobních údajů zpracovává automatizovaně a v elektronické podobě osobní údaje Objednatele, který je fyzickou osobou, za účelem poskytování Služeb v tomto rozsahu: jméno a příjmení, adresa, e-mail, pohlaví, datum narození a telefon. Tyto osobní údaje jsou zpracovávány za uvedeným účelem po dobu trvání Smlouvy v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. b) Nařízení. Objednatel bere na vědomí, že poskytnutí osobních údajů je zákonným požadavkem ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b) Nařízení. 7.3 Subjekt osobních údajů je oprávněn vyžádat si přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz, popřípadě omezení zpracování a přenos k jinému správci osobních údajů. Subjekt osobních údajů má právo podat proti způsobu zpracovávání osobních údajů stížnost k Úřadu na ochranu osobních údajů. 7.4 Objednatel bude za účelem poskytování Služby předávat Poskytovateli osobní údaje třetích osob, a to zejména svých zaměstnanců. Takové osobní údaje může poskytnout Objednatel osobně, nebo prostřednictvím jím k tomu pověřených osob, například zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že Poskytovatel takto přijaté osobní údaje zpracovává ve prospěch a na základě pokynu Objednatele za účelem poskytování Služeb, má se za to, že Poskytovatel je považován za zpracovatele předávaných osobních údajů a Objednatel za jejich správce. 7.5 Objednatel bere na vědomí a souhlasí s tím, že Webové stránky Poskytovatele mohou pro optimalizaci své funkcionality a personalizaci svého rozhraní využívat tzv. soubory „cookies“. Soubory cookies umožňují zaznamenat informace o návštěvě Objednatele a jeho preferencích. V rámci provozu Webových stránek Poskytovatele mohou být využívány rovněž cookies třetích stran (např. cookies provozovatelů reklamních systémů). Objednatel má možnost si ukládání souborů cookies zablokovat ve svém prohlížeči. Objednatel však bere na vědomí, že zablokování možnosti ukládání souborů cookies může mít vliv na chod některých funkcí na Webových stránkách Poskytovatele, které jejich podporu vyžadují. 8. Ukončení Smlouvy, Doručování 8.1 Poskytovatel je oprávněn od Smlouvy odstoupit v případě, že Objednatel neužívá Uživatelský účet pod dobu delší, než dvanáct měsíců. 8.2 V případe, že ke dni ukončení této Smlouvy nejsou vyčerpány Objednatelem všechny Kredity, nemá Objednatel právo na jakoukoli kompenzaci ze strany Poskytovatele v souvislosti s nevyčerpanými Kredity a Poskytovateli nevznikne v souvislosti s nevyčerpanými Kredity vůči Objednateli jakékoli bezdůvodné obohacení. 8.3 Objednatel i Poskytovatel je oprávněn Smlouvu vypovědět bez udání důvodu s tím, že výpověď činí jeden měsíc a běží od prvního dne následujícího měsíce následujícího po měsíci, kdy byla doručena druhé smluvní straně. 8.4 Není-li v konkrétním případě mezi stranami sjednáno jinak, veškerá korespondence související se Smlouvou musí být druhé smluvní straně doručena písemně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo e-mailem. Objednateli může být doručováno také prostřednictvím Uživatelského účtu, pokud to povaha Služby umožňuje. V případě doručování elektronickou poštou je Objednateli doručováno na e-mailovou adresu uvedenou v jeho Uživatelském účtu. 9.1 Obchodní podmínky jsou nedílnou součástí Smlouvy. 9.2 Objednatel uzavřením Smlouvy potvrzuje, že se seznámil s veškerými ustanoveními Obchodních podmínek a vyjadřuje s nimi souhlas. 9.3 V souladu s ustanovením § 1752 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. si Prodávající vyhrazuje právo kdykoliv změnit znění těchto Obchodních podmínek v přiměřené míře. Objednatel je vázán Obchodními podmínkami účinnými v době uzavření Smlouvy. 9.4 Vztahy neupravené těmito Obchodními podmínkami se řídí ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. V Praze, dne 29.3.2019 © Směny.cz 2019 | Smluvní podmínky | FAQ | Blog
https://cz.jooble.org/pr%C3%A1ce-pedagogika/Louny
2018-07-18T06:52:32
[ " § 9", " zákona č. 563", " § 9", " zákona č. 563", " zákona č. 563", " zákona č. 563", " zákona č. 563", " zákona č. 563" ]
Práce: Pedagogika Louny - 34 nabídek práce | Jooble Most pedagogika České Budějovice pedagogika Olomouc pedagogika Havlíčkův Brod pedagogika Jičín pedagogika speciální pedagogika Louny speciální pedagogika vzdělávání Louny předškolní pedagogika Louny školství pedagogika Louny učitel pedagogiky Louny Práce Pedagogika Louny Keramik / Pedagogové volného času ASISTENT/ -KA PEDAGOGA Pracovní poměr lze prodloužit na dobu neurčitou. HLÁSIT SE: Pechanová Vladimíra Mgr., tel.: 608763366, volat od 10:00 - 11:30 hod., e-mail: ****@*****.*** Pedagogové volného času - keramik Hledaná pozice Místo práce: Mateřská škola Obrnice, okres Most, Most, Obrnice (informace o místu práce: Obrnice ) Druh pracovního poměru: Úvazek: Směnnost: Jednosměnný provoz Mzda: 19850 - 25220 Kč Nástup od: 1. 9. 2018 Poznámka: ASISTENT/ -... Informace místo výkonu práce: DD,ZŠ a SŠ Žatec vzdělání se zaměřením na speciální pedagogiku a vychovatelství výhodou, možnost doplnění vzdělání při zaměstnání. Praxe v oboru vítána. Pracovní doba dle harmonogramu - denní směna kontakt: 415711463, email: ddzatec@seznam... ...vzdělání: pedagogické vzdělání, výuční list v oboru stravovací a ubytovací služby, výuční list v oboru pečovatelské služby, speciální pedagogika absolvovaná v programu CŽV na VŠ Velmi dobré komunikační a prezentační dovednosti, aktivní pokročila znalost AJ slovem i písmem... Informace místo výkonu práce: Svatováclavksá 1404 Zatec - vysokoškolské magisterské studium dle § 9 odst. 2 zákona č. 563/2014 Sb. pedagogických pracovnících v platném znění, - pružná pracovní doba dle rozvrhu vyučování, možnost i zkráceného pracovního úvazku 8 týdnů... ...místo výkonu práce:Svatováclavská č.p. 1404, Žatec - vysokoškolské magisterské studium dle § 9 odst. 2 zákona č. 563/2014 Sb. pedagogických pracovnících v platném znění, - v rámci běžné pracovní doby výuka 14 hodin týdně, - rozpětí mzdy je stanoveno při zkráceném pracovním... učitel/učitelka pro 1. stupeň na základní škole pro děti se speciálními vzděláva ...odlišnosti, důslednost a pozitivní přístup při práci se žáky, ochotu k dalšímu sebevzdělávání, snahu o týmovou spolupráci. Speciální pedagogika je nutná. Nabízíme malý pracovní kolektiv, vzájemnou pomoc a podporu, nízký počet žáků ve třídě. Uchazeči posílejte životopis... místo výkonu práce: Domoušice 199, 439 68Odborná a pedagogická způsobilost podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů. zájemci hlaste se na telč. 720418571, email: ****@*****.***, osobně na uvedené adrese Jednosměnný provoz... Učitelka MŠ - Domoušice ...13. 7. 2018 Poslední uvedení nabídky: 13. 7. 2018 Poznámka místo výkonu práce: Domoušice 199,439 68 Odborná a pedagogická způsobilost podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů. zájemci hlaste se na telč. ****... ...Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 7500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: místo výkonu práce: Domoušice 199,439 68, Odborná a pedagogická způsobilost podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů. , zájemci hlaste se na telč.... 25510 - 30400 Kč ...výkon činnosti pedagogického pracovníka a splnění kvalifikačních předpokladů pro učitele 1. stupně podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, ve znění pozdějších předpisů, Očekáváme kladný vztah k žákům, pracovitost, zodpovědnost, motivaci k profesnímu... ...zkušeností s prací v sociální oblasti, zaměřené na vzdělávání - Možnost využití supervize - Upevňování a rozšiřování pedagogických znalostí - Potvrzení o výkonu pracovní činnosti, či praxi (vhodné do CV) - Skupinové sdílení s koordinátorem...
http://www.bulletin-advokacie.cz/z-judikatury2-eslp
2018-10-19T10:56:13
[ " Soud ", " čl. 6", " čl. 6", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " čl. 6", " čl. 8", " čl. 8", " čl. 8", " čl. 6", " čl. 6" ]
Článek 6 Úmluvy (právo na spravedlivé řízení) Schatschaswili proti Německu Rozsudek velkého senátu z 15. 12. 2015, č. 9154/10 Nemožnost vyslechnout během hlavního líčení nepřítomné svědky, jejichž svědectví byla velmi důležitá pro stěžovatelovo odsouzení. Stěžovatel byl odsouzen za loupežné přepadení a vydírání k trestu odnětí svobody v délce devíti a půl roku. Soud svůj verdikt opřel zejména o výpovědi dvou očitých svědků, učiněných ve fázi vyšetřování. Výpovědi byly čteny během hlavního líčení, neboť oba svědci odcestovali zpět do Lotyšska a odmítli svědčit s tím, že byli traumatizováni trestným činem. ESLP zkoumal stížnost z pohledu čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. d) Úmluvy. Uvedl, že k posouzení, zda spravedlnost trestního řízení jako celku byla narušena použitím svědeckých výpovědí učiněných během přípravného řízení, v důsledku nepřítomnosti svědků při hlavním líčení, je třeba aplikovat a dále rozvést test stanovený velkým senátem v rozsudku Al-Khawaja a Tahery proti Spojenému království. Zejména, ačkoli musí být provedeny všechny tři kroky testu, pokud bylo na otázky v kroku prvním (zda byly dobré důvody pro nedostavení se svědka) a v kroku druhém (zda důkaz nepřítomného svědka byl jediný či zásadní pro konstatování viny obžalovaného) odpovězeno kladně, zůstává nejasné, zda všechny tři kroky testu mají být zkoumány v případech, ve kterých buď otázka v kroku prvním, či v kroku druhém byla zodpovězena negativně, stejně jako v jakém pořadí mají být jednotlivé kroky zkoumány. V projednávaném případě ESLP konstatoval, že absence dobrých důvodů pro nepřítomnost svědků, i když nemohla být rozhodující pro nespravedlnost řízení, byla nicméně velmi důležitým faktorem na vahách při posuzování spravedlnosti řízení v jeho celku a mohla přispět ke konstatování porušení čl. 6 odst. 1 a odst. 3 písm. d) Úmluvy. Dále, existenci dostatečných vyvažujících faktorů bylo třeba podle názoru ESLP přehodnotit nejenom v případech, ve kterých je důkaz poskytnutý nepřítomným svědkem jediný či rozhodující pro konstatování viny, ale též v případech, kdy měl podstatnou váhu, a připuštění takového důkazu mohlo znevýhodnit obhajobu. Rozsah vyvažujících faktorů nezbytných pro to, aby trestní řízení bylo spravedlivé, závisí na váze důkazu poskytnutého nepřítomným svědkem. V zásadě je relevantní zkoumat tři kroky v testu Al-Khawaja v pořadí uvedeném v tomto rozsudku. Nicméně, všechny tři kroky spolu souvisejí a vzaty dohromady slouží ke stanovení, zda trestní řízení bylo ve svém celku spravedlivé. Je tedy možné, že v některém případě bude vhodnější změnit pořadí jednotlivých kroků testu, zejména pokud se jeden z nich zdá zvláště rozhodující, pokud jde o spravedlnost nebo nespravedlnost řízení. ESLP aplikoval test Al-Khawaja na projednávaný případ následovně: K otázce, zda existovaly dobré důvody pro nepřítomnost svědků na hlavním líčení, ESLP nejprve podotkl, že soud vyjádřil názor, že svědci nedostatečně odůvodnili svou nepřítomnost, a neakceptoval jejich zdravotní stav nebo obavy jako ospravedlnění pro jejich nepřítomnost při hlavním líčení. Poté, co oba svědci byli jednotlivě kontaktováni a bylo jim navrženo několik alternativních řešení, soud se též dotázal u lotyšských soudů, zda zdravotní stav svědků a jejich schopnost vypovídat byly ověřeny úřední osobou nebo zda je možno je vyslechnout v Lotyšsku. Vzhledem k tomu, že toto úsilí se nesetkalo s úspěchem, soud připustil, aby svědecké výpovědi byly čteny během hlavního líčení. Nepřítomnost svědků tak nemohla být připisována k odpovědnosti soudu. Podle názoru ESLP existoval tedy dobrý důvod, z perspektivy vnitrostátního soudu, pro nepřítomnost svědků u hlavního líčení a připuštění jejich výpovědí učiněných v přípravném řízení jako důkazního materiálu. ESLP dále zkoumal, zda dotčené svědecké výpovědi byly jediným či rozhodujícím důkazem pro odsouzení stěžovatele. Konstatoval, že vnitrostátní soudy jasně nespecifikovaly, zda považovaly svědecké výpovědi za „rozhodující“ důkaz. Po zhodnocení celkového důkazního stavu ESLP podotkl, že tyto dvě poškozené osoby byly jedinými očitými svědky spáchání dotčeného trestného činu. Další svědectví byla pouze z doslechu či technického rázu. Pro ESLP byla proto „rozhodujícím“ svědeckým materiálem pro stěžovatelovo odsouzení. Konečně, k otázce, zda byly obhajobě poskytnuty vyvažující faktory, aby nahradily obtíže způsobené nepřítomností svědků, ESLP konstatoval, že v odůvodnění svého rozsudku soud jasně uvedl, že si byl vědom omezené svědecké hodnoty svědectví nevyslechnutelných svědků. Porovnal obsah výpovědí poškozených učiněných v přípravném řízení a shledal, že poskytli podrobný a ucelený popis okolností spáchání trestného činu. Poznamenal též, že neschopnost svědků stěžovatele identifikovat dokládala, že nesvědčili za účelem jeho usvědčení. Při hodnocení důvěrohodnosti svědků soud zvažoval několik aspektů týkajících se jejich chování v souvislosti s jejich svědectvími. Navíc soud měl k dispozici doplňující inkriminující skutečnosti z doslechu a další okolnostní důkazy podporující obsah svědeckých výpovědí. Během hlavního líčení měl stěžovatel možnost přednést svoji verzi skutkového stavu a zpochybnit důvěryhodnost svědků křížovým výslechem svědků podávajících svědectví z doslechu. Pravdou však zůstalo, že nemohl položit otázky očitým svědkům, ať v přípravném řízení, tak před soudem. I když státní zástupce mohl ustanovit právníka, aby se účastnil výslechů před vyšetřujícím soudcem, tato procesní záruka nebyla ve stěžovatelově věci využita. V této souvislosti ESLP souhlasil se stěžovatelem, že svědci byli vyslechnuti vyšetřujícím soudcem, protože, vzhledem k jejich bezprostřednímu odjezdu do Lotyšska, se státní zástupce domníval, že hrozila ztráta jejich svědectví. Za těchto okolností a s ohledem na to, že podle vnitrostátního práva svědecké výpovědi učiněné před vyšetřujícím soudcem mohou být čteny během hlavního líčení za méně přísných podmínek než výpovědi podané na policii, se vnitrostátní orgány vystavily předvídatelnému nebezpečí, které vyústilo v situaci, kdy ani obžalovaný, ani jeho právní zástupce nemohl vyslechnout svědky v žádné etapě soudního řízení. S ohledem na důležitost svědectví očitých svědků ohledně okolností spáchání trestného činu, za který byl stěžovatel odsouzen, vyvažovací opatření učiněná vnitrostátním soudem nebyla dostatečná, aby dovolila spravedlivé a řádné posouzení důvěryhodnosti neprověřeného důkazního materiálu. ESLP proto konstatoval porušení čl. 6 Úmluvy. Sérvulo & Associados – Sociedade de advogados, RL, a další proti Portugalsku Rozsudek z 3. 9. 2015, č. 27013/10 Zabavení velkého množství počítačových dokumentů v advokátní kanceláři. První stěžovatelka je advokátní společnost. Další stěžovatelé jsou její členové nebo partneři. V roce 2006 bylo zahájeno trestní řízení proti několika portugalským a německým občanům pro podezření ze spáchání trestného činu korupce a praní špinavých peněz v souvislosti s koupí dvou ponorek portugalskou vládou od německého konsorcia. Vyšetřování bylo vedeno po dvou liniích, jednak pokud šlo o samotnou koupi ponorek, a jednak pokud šlo o protihodnotu údajně poskytnutou německým konsorciem ve prospěch určitých portugalských obchodních společností. Státní zaměstnanci byli podezříváni, že během obchodních jednání získali majetkový prospěch na úkor státu. Obě vyšetřování byla vedena pod kontrolou vyšetřovacího soudce, který byl v dané době jediným soudcem Ústředního trestního vyšetřovacího soudu („ÚTVS“). V září 2009 vyšetřovací soudce vydal dvě povolení k domovním prohlídkám v prostorách stěžovatelské společnosti. Prohlásil v nich, že operace budou vedeny pod dohledem vyšetřovacího soudce. Vzhledem k tomu, že se jich nakonec nemohl zúčastnit, požádal, aby ho zastoupili dva vyšetřovací soudci trestního vyšetřovacího soudu v Lisabonu. Obě povolení umožňovala přístup do všech kanceláří stěžovatelské společnosti, jež byly obsazeny advokáty, kteří se na obchodní transakci podíleli nebo do ní byli nějakým způsobem zapojeni. Povolení konkrétně nařizovalo, aby: – byly zabaveny všechny dokumenty, předměty a jiné věci, zejména v elektronické podobě, které se dotýkaly trestných činů, jež byly předmětem vyšetřování; – aby byla odtajněna korespondence s tím, že přístup do elektronických složek má být proveden na základě 35 klíčových slov; – aby složky, na něž se vztahuje služební tajemství, byly zkopírovány na numerický nosič, který bude předán vyšetřovacímu soudci. Vyšetřovací soudce nakonec žádal, aby byl domovní prohlídce přítomen zástupce advokátní komory. Vzhledem k tomu, že se stěžovatelé proti nařízení vyšetřovacího soudce odvolali, dokumenty, které byly zabrány během domovní prohlídky, byly zapečetěny, a aniž by byli stěžovatelé kontaktováni, předány předsedovi odvolacího soudu. V říjnu 2009 místopředseda odvolacího soudu rozhodl, že zabavení dokumentů a elektronických složek bylo přiměřené vzhledem ke sledovanému cíli, totiž výkonu spravedlnosti týkajícího se záležitostí velkého rozsahu, a že nedošlo k porušení žádné ústavní zásady týkající se respektování soukromého života. Nařídil, aby zapečetěné dokumenty byly předány na ÚTVS. V roce 2011 bylo trestní řízení rozděleno na dvě vyšetřování. Veškeré dokumenty byly stěžovatelům vráceny, až na dva pevné disky, které byly stěžovatelské společnosti vráceny po skončení druhého vyšetřování. První vyšetřování bylo uzavřeno rozhodnutím o zastavení řízení. Druhé řízení skončilo rozsudkem o nevině všech stěžovatelů. Před ESLP stěžovatelé namítali, že šetřením v jejich počítačovém systému a zabavením složek a elektronické korespondence došlo k porušení čl. 8 Úmluvy. Podle názoru ESLP nedošlo k zásahu do práva na respektování korespondence stěžovatelů zaručeného čl. 8 Úmluvy. Zásah byl zákonný a sledující legitimní cíl předcházení trestné činnosti. Pokud šlo o jeho nezbytnost v demokratické společnosti, ESLP nejprve uvedl, že vzhledem k tomu, že prohlídky byly uskutečněny jako součást vyšetřování, povolení k jejich provedení se opíralo o podezření, že došlo k trestné činnosti. Pokud šlo o obsah a rozsah povolení k prohlídkám a zabavených dokumentů, ESLP podotkl, že šetření v počítačovém systému stěžovatelské společnosti bylo provedeno na základě 35 klíčových slov, která souvisela s vyšetřováním, jako „protiplnění“, „financování“, a slova běžně užívaná v advokátní kanceláři, která se specializuje na finanční právo – „swap“ nebo „spread“. Na první pohled se tak rozsah povolení k domovním prohlídkám a zabavení dokumentů zdál široký. Po kon­trole, kterou provedl vyšetřovací soudce ÚTVS, kdy bylo smazáno 850 složek, zbylo 89 000 počítačových složek a 29 000 elektronických vzkazů, které byly analyzovány. ESLP konečně zkoumal, zda existovaly dostatečné záruky proti zneužití. Podle Statutu advokátní komory bylo zakázáno zabavovat dokumenty, na které se vztahovalo profesní tajemství advokátů, ledaže by šlo o advokáta, proti kterému bylo vedeno vyšetřování. Trestní řád a Statut advokátní komory též zakotvovaly určité procesní záruky ohledně domovních prohlídek a zabavování dokumentů v advokátní kanceláři. V daném případě jeden advokát, který dříve pracoval pro stěžovatelskou společnost, byl předmětem daného trestního vyšetřování za zanedbání úředních povinností. Pokud šlo o to, jak domovní prohlídky probíhaly, ESLP poznamenal, že se jich účastnilo několik stěžovatelů, stejně jako zástupce advokátní komory, a vyšetřovací soudce celou operaci zaštiťoval. ESLP považoval za důležité, že jakmile stěžovatelé podali odvolání proti nařízení o domovních prohlídkách, zabavené dokumenty byly zapečetěny, aniž by je viděl vyšetřovací soudce, do okamžiku, než o odvolání rozhodl předseda odvolacího soudu. Mimoto byl o provedení prohlídek sepsán protokol, v němž byly přesně uvedeny všechny zabavené položky. Bez významu též nebylo, že místopředseda odvolacího soudu projednal odvolání stěžovatelů a judikoval, že nedošlo ke zřejmému zásahu do jejich profesního tajemství, a vyšetřovací soudce ÚTVS zkontroloval veškeré zabavené dokumenty a nařídil zničení okolo 850 složek, neboť obsahovaly informace osobní povahy, na něž se vztahovalo profesní tajemství, nebo se týkaly jiných osob mimo vyšetřování. K námitce stěžovatelů, že jim zabavené materiály nebyly ihned vráceny, ESLP podotkl, že vnitrostátní právo takovou povinnosti nezakotvuje a že jim byly vráceny v době, kdy to zákon dovoloval. Judikoval, že přes velký rozsah domovních prohlídek a zabavených materiálů byly záruky proti zneužití, svévoli a zásahům do profesního tajemství advokátů odpovídající a dostatečné. Provedené domovní prohlídky a zabavení elektronických dokumentů a elektronické pošty tak nebyly nepřiměřené s ohledem na cíl, který sledovaly. ESLP judikoval, že nedošlo k porušení čl. 8 Úmluvy. Dvorski proti Chorvatsku Rozsudek velkého senátu z 20. 10. 2015, č. 25703/11 Odmítnutí poskytnutí právní pomoci advokátem, kterého si podezřelý zvolil. V roce 2007 byl stěžovatel zadržen v souvislosti s několika trestnými činy a vyslýchán jako podezřelý na policejní služebně. Během výslechu přiznal, že dotčené trestné činy spáchal, a jeho přiznání bylo připuštěno jako důkazní materiál u hlavního líčení. V roce 2008 byl stěžovatel odsouzen za vraždu, loupežné přepadení a žhářství k trestu odnětí svobody v délce čtyřiceti let. Ve své stížnosti před ESLP namítal, že během jeho výslechu na policii neměl přístup ke svému advokátu G. M., kterého mu najali rodiče, a musel proto přijmout obhajobu advokáta M. R., kterého povolala policie. Tvrdil, že byl nucen přiznat se ke spáchání trestných činů bez možnosti být zastoupen zvoleným advokátem. ESLP judikoval, že na rozdíl od případu Salduz proti Turecku, ve kterém stěžovatel neměl přístup k právnímu zástupci během svého policejního výslechu, v projednávaném případě byl stěžovatel nucen přijmout obhajobu jiného právníka, než kterého si vybral. Oproti případům týkajícím se znemožnění přístupu k právnímu zástupci, kdy ESLP požaduje, aby se k takovému kroku policejní orgány uchýlily pouze za výjimečných okolností, je méně přísný, když jde o nemožnost být zastoupen právníkem, kterého si dotčená osoba zvolí. Ačkoli vnitrostátní orgány mají v zásadě zohledňovat přání podezřelého, mohou upřednostnit zájem spravedlnosti. V každém případě k porušení čl. 6 zpravidla dojde tehdy, jestliže má rozhodnutí neumožnit zastoupení zvoleným právním zástupcem negativní dopad na obhajobu. ESLP se nejprve zabýval otázkou, zda byl stěžovatel zastoupen advokátem podle svého výběru. Konstatoval, že advokát G. M. se snažil na policejní služebnu dostat ještě před začátkem výslechu, avšak bylo mu řečeno, aby odešel, aniž by o tom stěžovatele policie zpravila. Ačkoli si stěžovatel formálně G. M. zvolil jako svého právního zástupce, o jeho existenci nevěděl. Podle názoru ESLP tedy nešlo o advokáta zvoleného. K otázce, zda existovaly relevantní a dostatečné důvody k omezení stěžovatelova přístupu k právnímu zástupci podle jeho výběru, ESLP konstatoval, že jediný důvod, který v tomto ohledu policie uvedla, byla neúplná právní moc k jeho zastupování. Ze spisu je však patrné, že G. M. měl písemnou plnou moc podepsanou stěžovatelovými rodiči, jak to umožňovalo vnitrostátní právo. Policejní důstojníci tak byli povinni informovat stěžovatele, že se právník dostavil na policejní služebnu, avšak neučinili tak. Za těchto okolností ESLP nebyl přesvědčen, že k omezení práv stěžovatele existovaly relevantní a dostatečné důvody. ESLP dále projednával otázku, zda tato skutečnost byla na újmu spravedlnosti trestního řízení jako celku. Judikoval, že jestliže je jako v daném případě namítáno, že ustanovení nebo výběr advokáta podezřelého ovlivnilo nebo vedlo k přiznání na úplném začátku trestního šetření, jsou vnitrostátní orgány, zejména soudy, povinny postupovat velmi opatrně. Avšak odůvodnění použité národními soudy v souvislosti s právní námitkou stěžovatele, týkající se způsobu, jakým své přiznání učinil, mělo k podrobnosti daleko. Žádný z orgánů nezkoumal skutečnosti týkající se návštěvy G. M. na policejní služebně předtím, než výslech stěžovatele započal. ESLP proto nebyl přesvědčen o tom, že stěžovatel měl skutečnou možnost rozporovat okolnosti, za kterých mu byl M. R. ustanoven jako právní zástupce. ESLP tak konstatoval, že došlo k porušení čl. 6 Úmluvy.
http://slideplayer.cz/slide/3299435/
2017-10-22T21:04:29
[ " § 54", "\n§ 56", "\n§ 56", " § 57", " § 320", " § 2", " § 99", " § 47", " § 100", " § 47" ]
Pravidelný trest : maximálně 20 let Výjimečný trest: § 54 TrZ odnětí svobody nad 20 až do 30 let odnětí svobody na doživotí 4 Výjimečný trest nad 20 až do 30 let velmi vysoká závažnost nebo obzvláště ztížená možnost nápravy 5 Doživotí taxativní výčet zvlášť závažných zločinů mimořádná závažnost a požadavek účinné ochrany společnosti nebo nemožnost napravit pachatele odnětí svobody nad 20 do 30 let 6 Penologie a penitenciaristika 7 Právní úprava VTOS Trestní zákoník (z.č. 40/2009 Sb.) 8 Výkon TOS a trestní zákon § 56 odst. 1 TrZ – typy věznic s dohledem s dozorem s ostrahou se zvýšenou ostrahou 9 Zařazování a přeřazování odsouzených § 56 odst. 2 TrZ - kritéria zařazování kriminální minulost odsouzeného povaha a závažnost TČ výměra uloženého trestu odnětí svobody § 57 TrZ – podmínky přeřazování - základní kritérium – chování odsouzeného ve výkonu trestu 10 Výkon TOS a trestní řád Úprava postupu soudu při zajišťování realizace rozsudku, jímž byl nepodmíněný TOS uložen. Hlava 21, oddíl 2, § 320 a násl. nařízení výkonu trestu + výzva odsouzenému k nástupu trestu odklad výkonu trestu přerušení výkonu trestu rozhodování o změně způsobu výkonu trestu 11 Zákon o výkonu TOS Řád výkonu trestu 12 Zásady výkonu trestu § 2 ZVTOS - respektování důstojnosti odsouzeného 13 Typy věznic Dohled Dozor Ostraha Zvýšená ostraha Věznice pro mladistvé 14 dohled zvýšená ostraha 16 Povinnosti odsouzených 17 Zacházení s odsouzenými 18 Ochranné léčení § 99 TrZ Obligatorně zmenšeně příčetné osoby (§ 40 odst. 2, § 47 odst. 1) nepříčetné osoby, jejichž pobyt na svobodě je nebezpečný 19 Ochranné léčení fakultativně pachatel spáchal TČ ve stavu vyvolaném duševní poruchou a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný pachatel zneužívá návykovou látku a čin spáchal pod jejím vlivem nebo v souvislosti s jejím zneužíváním 20 Ochranné léčení Forma ústavní nebo ambulantní Doba trvání – dokud není dosaženo účelu, nejdéle však na dva roky s možností opakovaného prodloužení Možnost dodatečné změny na zabezpečovací detenci. 21 Zabezpečovací detence Zákon. č. 129/2008 Sb. o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých zákonů – účinnost od § 100 TrZ 22 Zabezpečovací detence Obligatorně zmenšeně příčetné osobě - § 47 odst. 2 osobě nepříčetné (čin vykazuje znaky zvlášť závažného zločinu + nebezpečnost pobytu na svobodě + ochranné léčení není dostačující z hlediska ochrany společnosti) 23 Zabezpečovací detence Fakultativně - Pachatel spáchal ve stavu vyvolaném duševní poruchou úmyslný trestný čin s horní hranicí převyšující 5 let + pobyt na svobodě je nebezpečný + ochranné léčení není dostačující z hlediska ochrany společnosti 24 Zabezpečovací detence - pachatel, který se oddává zneužívání návykové látky a znovu spáchal zvlášť závažný zločin, ačkoli byl již pro zvlášť závažný zločin spáchaný pod vlivem návykové látky nebo v souvislosti s jejím zneužíváním odsouzen k TOS nejméně na dvě léta a nelze očekávat dosažení ochrany společnosti uložením ochranného léčení 25 Zabezpečovací detence Ústav po výkon zabezpečovací detence s léčebnými, psychologickými, vzdělávacími, pedagogickými, rehabilitačními a činnostními programy Vnější a vnitřní ostraha – Vězeňská služba Možnost dodatečné změny na ústavní ochranné léčení
https://firmy.euro.cz/subjekt-zvvz-energo-s-r-o-28085230
2019-12-07T14:06:17
[ " zákona č. 101", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
ZVVZ ENERGO, s.r.o. IČO: 28085230, Milevsko, výpis z rejstříku (07.12.2019) | Euro.cz Firma ZVVZ ENERGO, s.r.o. IČO 28085230 ZVVZ ENERGO, s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. ZVVZ ENERGO, s.r.o. (28085230) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Sažinova 888, Milevsko 399 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 10. 6. 2008 a je stále aktivní. ZVVZ ENERGO, s.r.o. má více provozoven a více živností. Jako zdroj dat o ZVVZ ENERGO, s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o ZVVZ ENERGO, s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o ZVVZ ENERGO, s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro ZVVZ ENERGO, s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje ZVVZ ENERGO, s.r.o. C 16346 Počet členů statutárního orgánu: 2 3.7.2014 - 24.7.2018 Počet členů dozorčí rady: 3 3.7.2014 - 24.7.2018 Aktuální kontaktní údaje ZVVZ ENERGO, s.r.o. Kapitál ZVVZ ENERGO, s.r.o. Sídlo ZVVZ ENERGO, s.r.o. Sažinova 888 , Milevsko 399 01 24.7.2018 Sažinova 888 , Milevsko 399 01 10.6.2008 - 24.7.2018 Předmět podnikání ZVVZ ENERGO, s.r.o. výroba tepelné energie 3.7.2014 rozvod tepelné energie 3.7.2014 výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW 26.1.2011 montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny 10.3.2009 montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny 10.3.2009 výroba tepelné energie 10.3.2009 - 26.1.2011 rozvod tepelné energie 10.3.2009 - 26.1.2011 vodoinstalatérství, topenářství 10.6.2008 vedení firmy ZVVZ ENERGO, s.r.o. Statutární orgán ZVVZ ENERGO, s.r.o. Společnost zastupují dva jednatelé společně. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsané nebo vytištěné firmě společnosti připojí příslušné osoby své vlastnoruční podpisy s uvedením jména a funkce nebo certifikované elektronické podpisy. 3.7.2014 Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. 10.5.2010 - 3.7.2014 Jednatelé jednají jménem společnosti samostatně. Při právních úkonech směřujících ke vzniku, změně nebo zániku smluv v obchodně-závazkových vztazích jednají jednatelé společně. Pokud takto může společnosti vzniknout závazek jednotlivě i kumulativně vyšší než 5 milionů Kč, je k tomuto úkonu nutný souhlas dozorčí rady. Kumulativně je chápán součet finančních hodnot dílčích závazků vůči jedné společnosti za období 12-ti po sobě jdoucích měsíců. Za společnost podepisuje jednatel tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí svůj vlastnoruční podpis. 28.1.2010 - 10.5.2010 Jednatelé jednají jménem společnosti samostatně. Při jednání, z něhož může společnosti vzniknout závazek vyšší než 3 miliony Kč, jednají jednatelé společně. Za společnost podepisuje jednatel tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě připojí svůj vla stnoruční podpis. 10.6.2008 - 28.1.2010 Ing. Emil Buřič 9.10.2018 Ing. Ladislav Jelen 9.10.2018 Primáře Kareše 608 , Sedlčany 264 01 Karel Svojše 10.6.2008 - 12.4.2010 Lidická 168 , Strakonice 386 01 Ing. Libor Španvirt 10.6.2008 - 3.7.2014 U Stříbrného 1501 , Milevsko 399 01 Ing. Libor Španvirt 3.7.2014 - 12.8.2015 Miloslav Skalický 12.8.2015 - 8.6.2018 Suchanova 1442 , Milevsko 399 01 Ing. Vladimír Krejčí 3.7.2014 - 9.10.2018 Harantova 1826/11 , Tábor 390 02 Ing. Libor Španvirt 8.6.2018 - 9.10.2018 Dozorčí rada ZVVZ ENERGO, s.r.o. Ing. Ivan Zach 9.10.2018 Ing. Jiří Maroušek 9.10.2018 Mgr. Vladimír Faifr MBA., CSc. 9.10.2018 Ing. Miloslav Mácha 10.6.2008 - 20.8.2009 Ing. Radek Kozák 10.6.2008 - 20.8.2009 78 , Jindřichův Hradec 377 01 Ing. Ladislav Jelen 10.6.2008 - 28.1.2010 Ing. Miroslav Kuliha 20.8.2009 - 12.4.2010 Ing. Miroslav Hasík 28.1.2010 - 10.5.2010 Na mokřině 2260/24 , Praha 130 00 Bc. Lukáš Vlašaný 12.4.2010 - 12.10.2010 Malé paseky 1902 , Dobříš 263 01 Ing. Ladislav Jelen 10.5.2010 - 26.4.2012 Ing. Daniel Duda 28.1.2010 - 20.7.2012 Čechova 547/39 , České Budějovice 370 01 Ing. Miloslav Mácha 12.10.2010 - 26.10.2013 Ing. Emil Buřič 26.4.2012 - 3.7.2014 Na líše 1231/11 , Praha 141 00 Pavel Mařík 18.2.2013 - 9.10.2018 Kpt. Jaroše 1216 , Milevsko 399 01 Ing. Miloslav Mácha 26.10.2013 - 9.10.2018 Ing. Emil Buřič 3.7.2014 - 9.10.2018 Sbírka Listin ZVVZ ENERGO, s.r.o. C 16346/SL 33 ostatní Rozhodnutí jediného společníka Krajský soud v Českých Budějovicích 24.6.2015 23.7.2015 14.8.2015 1 C 16346/SL 32 ostatní Rozhodnutí jediného společníka Krajský soud v Českých Budějovicích 24.6.2015 23.7.2015 14.8.2015 1 C 16346/SL 31 účetní závěrka [2014], zpráva auditora 2014 Krajský soud v Českých Budějovicích 19.5.2015 20.5.2015 16 C 16346/SL 30 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Českých Budějovicích 25.6.2014 13.8.2014 13.8.2014 11 C 16346/SL 29 notářský zápis 69/2014 Krajský soud v Českých Budějovicích 25.6.2014 30.6.2014 21.7.2014 13 C 16346/SL 28 účetní závěrka [2013], zpráva auditora Krajský soud v Českých Budějovicích 10.4.2014 10.4.2014 15 C 16346/SL 27 účetní závěrka [2012], zpráva auditora 2012 Krajský soud v Českých Budějovicích 7.10.2013 7.10.2013 14 C 16346/SL 21 zpráva auditora Krajský soud v Českých Budějovicích 9.3.2012 3.4.2012 5.4.2012 17 C 16346/SL 20 účetní závěrka, zpráva auditora -r.2010 Krajský soud v Českých Budějovicích 11.4.2011 12 C 16346/SL 6 notářský zápis Krajský soud v Českých Budějovicích 18.1.2010 2 C 16346/SL 5 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Českých Budějovicích 27.2.2009 21.4.2009 6 C 16346/SL 1 podpisové vzory Krajský soud v Českých Budějovicích 27.5.2008 20.6.2008 2 Živnosti a provozovny ZVVZ ENERGO, s.r.o. 1007354950 5. května 1372, Milevsko 399 01 1008047091 Gen. Svobody 413, Milevsko 399 01 1007395885 nám. E. Beneše 420, Milevsko 399 01 1007395893 nám. E. Beneše 123, Milevsko 399 01 1007395869 1007395877 ZVVZ INVEST, s.r.o. - 28083521 - Milevsko TK ZVVZ Milevsko, z.s. - 60869739 - Milevsko
http://kraken.slv.cz/25Cdo5015/2016
2017-11-22T16:44:36
[ " § 237", " § 214", " soud ", " soud ", " § 237", " § 391", " Soud ", " soud ", " soud ", " § 237", " § 237", " § 237", " § 237", " § 237", " soud ", " § 241", " soud ", " § 243" ]
25 Cdo 5015/2016 Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 214a o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobce: B. T. , zastoupený JUDr. Zuzanou Špitálskou, advokátkou se sídlem Praha 5, Plzeňská 4, proti žalované: Základní škola Rousínov , okres Vyškov, IČO: 462 70 906 , se sídlem Rousínov, Habrovanská 312/3 , zastoupená JUDr. Radkem Navrátilem, advokátem se sídlem Brno, Rooseveltova 6/8, o 13 900 200 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 4 C 317/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. prosince 2015, č. j. 17 Co 190/2015-116, takto: Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. prosince 2015, č. j. 17 Co 190/2015-116, potvrdil mezitímní rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne 25. března 2015, č. j. 4 C 317/2013-89, jímž bylo rozhodnuto, že základ nároku žalobce proti žalované na náhradu škody je dán ve výši 100%, a že o výši nároku i o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto rozsudkem konečným. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 o. s. ř., aniž by upřesnila, které z hledisek v tomto ustanovení uvedených považuje za splněné. Namítá nesprávné právní posouzení věci v otázce aplikace § 391 odst. 2 zák. práce v souvislosti s možností alespoň částečné liberace v případě skutečností, jak je popisuje. Uvádí, že někteří žáci nedbali pokynů učitele a vzdálili se od skupiny, kde probíhal výklad, a soudu vytýká, že neumožnil zkoumat okolnosti děje, zda bylo v možnostech učitele zabránit úrazu, jaká míra zavinění je i na ostatních zúčastněných včetně žalobce, což žalovaná požadovala zejména s ohledem na možnou míru spoluzavinění poškozeným i ostatními, kteří byli události přítomni. Soud však důkazy neprovedl s tím, že nebylo ani tvrzeno, že by příčinou úrazu bylo jednání poškozeného. Nesouhlasí s tím, že soud čerpal svá zjištění z výsledků dokazování získaných v rámci trestního řízení. Navrhla, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí. Žalobce ve vyjádření k dovolání uvedl, že z dovolání není zřejmé, na základě jakých tvrzení a důkazů by mělo dojít k částečnému zproštění odpovědnosti školy za předmětný úraz. Dovolání je nepřípustné, neboť k naplnění přípustnosti nepostačuje pouhá citace ustanovení § 237 o. s. ř., v němž jsou uvedeny čtyři rozdílné předpoklady, a z obsahu dovolání není ani patrno, o kterou otázku hmotného či procesního práva se má jednat. Navrhl, aby dovolání žalované bylo odmítnuto. Požadavek, aby dovolatel uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání. Jde-li o přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. Tomuto požadavku dovolatelka nedostála, ohledně přípustnosti pouze doslovně citovala ustanovení § 237 o. s. ř. Z obsahového hlediska její dovolání nesplňuje požadavky na vymezení předpokladů jeho přípustnosti, když pouze popsala, s čím vším nesouhlasí, jaké mělo být provedeno dokazování, a neuvedla, jaký konkrétní předpoklad přípustnosti ve smyslu § 237 o. s. ř. považuje za naplněný, zda se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo zda se jedná o otázky, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny nebo jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně anebo mají-li být posouzeny jinak. Námitkami, jež se týkají úplnosti či správnosti skutkových zjištění, příp. vad řízení, přípustnost dovolání založit nelze (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Dovolání nebylo o tyto náležitosti doplněno ani po dobu trvání lhůty k dovolání (srov. § 241b odst. 3 věta první o. s. ř.). Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v dovolacím řízení nelze pro uvedený nedostatek pokračovat. O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť se jedná o mezitímní rozhodnutí.
http://docplayer.cz/2286651-Veci-v-pravnim-smyslu-1-dosavadni-stav.html
2016-12-04T06:13:40
[ " soud ", " soud ", " Soud ", " soud ", " Soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 449", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 254", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 131", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 131", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
⭐věci v PRávNíM SMySlu 1. Dosavadní stav věci v PRávNíM SMySlu 1. Dosavadní stav Download "věci v PRávNíM SMySlu 1. Dosavadní stav" 1 věci v PRávNíM SMySlu věci v PRávNíM SMySlu 1. Dosavadní stav vedle problematiky právních subjektů, subjektivních práv a povinností je další klíčovou oblastí obecné části občanského práva hmotného, potažmo celého soukromého práva, kategorie předmětu soukromoprávních vztahů. Panující doktrína rozlišuje dvojí předmět občanskoprávních vztahů: primární či přímý předmět, kterým je lidské chování spočívající v dare, facere, omittere či pati; sekundární či druhotný předmět, jímž je to, k čemu se lidské chování vztahuje. Předmět občanskoprávních vztahů v druhém významu upravoval občanský zákoník z roku v 118 a násl. Rozeznával čtyři druhy předmětů: věci, práva, jiné majetkové hodnoty, jakož i byty a nebytové prostory. Pojem věci občanský zákoník výslovně nereguloval. literatura ani judikatura však nikdy nepochybovala o tom, že věcmi v právním smyslu se rozumí toliko hmotné předměty, které jsou ovladatelné a užitečné. 2 Ovladatelnost i užitečnost (způsobilost sloužit potřebám lidí) se chápala nikoliv subjektivně, nýbrž objektivně. Charakteristický znak dosavadní úpravy představovalo rovněž ustanovení 120 odst. 2 obč. zák., podle nějž stavba není součástí pozemku. Tím byl vyjádřen odklon od zásady superficies solo cedit, na základě níž se trvalé stavby považovaly naopak za součást pozemku. Subjektivní práva byla předmětem občanskoprávních vztahů, pokud to jejich povaha připouštěla ( 118 odst. 1 obč. zák.), a také připouštěla-li to povaha právního vztahu. 3 Povaha nepřipouštěla, aby předmětem soukromoprávních vztahů byla osobní práva. Naproti tomu práva majetková předmětem právních vztahů zásadně být mohla (zejména pohledávky). výjimečné postavení mělo z tohoto hlediska právo vlastnické. Samozřejmě i s ním bylo možno disponovat, avšak za předmět právního vztahu se nebralo vlastnické právo, ale věc, která byla jeho předmětem. literatura důvodně poukazovala na to, že mezi předměty je nutno počítat i dluhy, jak to dokládají např. instituty převzetí dluhu či přistoupení k závazku. 4 Byty a nebytové prostory byly předmětem občanskoprávních vztahů, pokud byly vymezeny jako jednotky podle zákona o vlastnictví bytů. 1 Dále též obč. zák.. 2 Tento závěr se z hlediska normativního dovozoval nejen z občanského zákoníku samotného, ale i s ohledem na kontinuitu s 23 občanského zákoníku z roku 1950, jakož i vzhledem k souběžně přijímanému a účinnému 13 zákoníku mezinárodního obchodu. 3 Knapp, v.; Knappová, M. (aktualizoval a doplnil Mikeš, J.) in Švestka, J.; Dvořák, J. a kol. Občanské právo hmotné vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, s Ibidem. 82 věci v PRávNíM SMySlu Kategorie jiných majetkových hodnot představovala sběrnou skupinu, do níž spadaly předměty, jež nebylo možno podřadit pod žádnou z ostatních tří skupin. Jednalo se tedy o takové majetkové hodnoty, které nebyly ani věcmi v právním smyslu, ani subjektivními právy či povinnostmi (pohledávkami a dluhy), ani byty nebo nebytovými prostorami. Mohlo tak jít pouze o majetkové hodnoty nehmotné povahy Koncepční změny a důvody k nim vedoucí a. Přehled Nový občanský zákoník přináší mnohé změny. Jednou z těch, které budou mít dalekosáhlý dopad nejen teoretický, ale především praktický, je odlišné pojetí předmětů občanskoprávních vztahů (viz 489 a násl. NOz). Je namístě vyzdvihnout především tyto tři změny: opuštění úzkého pojetí věci v právním smyslu, omezeného toliko na hmotné předměty, a naopak příklon k pojetí širokému, v rámci nějž se mezi věci v právním smyslu zahrnují i předměty bez hmotné podstaty. v důsledku toho se již nediferencuje mezi jednotlivými druhy předmětů občanskoprávních vztahů, jako tomu bylo doposud; pojem věci v právním smyslu totiž vyplňuje téměř celý rozsah kategorie předmětu občanskoprávních vztahů; mezi věci v právním smyslu se již nebudou počítat živá zvířata; opětovné zavedení principu superficies solo cedit. b. změna koncepce pojmu věci Široké pojetí věci je vyjádřeno v 489 NOz, jenž považuje za věc v právním smyslu vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Nový občanský zákoník tak upouští od úzkého pojetí pojmu věci, jež zastávají kupř. kodifikace německá, řecká či nizozemská, a naopak se inspiruje obecným zákoníkem občanským, 6 v jehož 285 se pravilo: Všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu. 7 věcí taky byly nejen předměty hmotné, ale i nehmotné, tj. zejména práva, ale kupř. i práce; viz 303 o. z. o., jenž jako ocenitelnou věc zmiňuje práci ruční a práci hlavou. 8 5 v podrobnostech k dosavadnímu stavu viz učebnice občanského práva hmotného a komentáře k občanskému zákoníku, jakož i literaturu v nich citovanou. 6 Dále též o. z. o.. 6 K různým pojetím věci z komparativního hlediska a k vztahu pojmu věci k pojmu majetku, jmění či majetkových práv srov. von Bar, Ch.; Drobnig, u. Study on Property Law and Non-contractual Liability Law as they relate to Contract Law. s Dostupné z 7 Obdobně 80 vládního návrhu občanského zákoníku z roku 1937: Majetková práva se týkají věcí v právním smyslu. Věcí v právním smyslu je vše, co je rozdílné od člověka a slouží k potřebě lidí. 8 Krčmář ohledně tohoto ustanovení vyslovuje pochybnost, zda je konzistentní s pravidlem, dle nějž věcí je jenom to, co je od člověk odlišné. viz Krčmář, J. (doplnil andres, B.) Právo občanské I. Výklady úvodní a část všeobecná. 4. vydání. Praha : Knihovna sborníku věd právních a státních, 1946, s3 všeobecná ustanovení z uvedených důvodů bylo dovolání zamítnuto ( 243b odst. 2 o. s. ř.). Podle 243b odst. 5, 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. by úspěšným žalobcům příslušela náhrada nákladů dovolacího řízení, ty jim však nevznikly. 15. Zvířata Zvířata chovaná v uzavřených oborách jsou ve vlastnictví toho, kdo je koupil či vyšlechtil. NS 22 Cdo 980/2005, aspi JuD93060Cz Z odůvodnění: Okresní soud v Benešově (dále soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 30. září 2003, čj. 11 C 1567/98-387, vypořádal bezpodílové spoluvlastnictví účastníků tak, že pod bodem I. výroku do výlučného vlastnictví žalobkyně přikázal věci movité vybavení bytu, dva automobily zn. volha bez státních poznávacích značek a 37 ks vydělaných kůží ondater, vše v ceně Kč, dále jí přikázal blíže označené pozemky, zapsané u Katastrálního úřadu v B. na lv č. 381 pro obec N., kat. území O., na lv č. 63 pro obec Č., kat. území J, na lv č. 102 pro obec N., kat. území h., pozemky zapsané u Katastrálního úřadu v P. na lv č. 243 pro obec a kat. území M., všechny v ceně ,90 Kč a víceúčelový objekt garáže a chlívku a dřevěný kurník na pozemku parc. č. 1301, zapsaném u Katastrálního úřadu v B. na lv č. 54 pro obec N., kat. území h., v ceně Kč. Pod bodem II. do výlučného vlastnictví žalovaného přikázal blíže označené věci movité v ceně Kč a pozemky zapsané u Katast - rálního úřadu v B. na lv č. 102 a č. 218 pro obec N., kat. území h., na lv č. 63 pro obec Č., kat. území J., a lv č. 571 pro obec Č., kat. území Č., v ceně ,10 Kč a žalovanému uložil, aby žalobkyni na vyrovnání jejího podílu zaplatil částku ,20 Kč. Pod bodem III. rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. 1312/2 zahrada v obci N., kat. území h. Pod body Iv. až vii. rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že manželství účastníků, uzavřené , zaniklo rozvodem K tomuto dni zaniklo jejich bezpodílové spoluvlastnictví. K dohodě o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví mezi účastníky nedošlo. Do bezpodílového spoluvlastnictví účastníků patří věci, které soud učinil předmětem vypořádání. v průběhu manželství začal žalovaný se souhlasem žalobkyně podnikat, nejprve jako soukromý zemědělec, později s předmětem podnikání koupě zboží za účelem jeho prodeje a prodej. Do roku 1996 nevedl účetnictví v souladu s příslušnými právními předpisy. K činila aktiva firmy žalovaného ,21 Kč. Tato částka zahrnovala částku Kč, představující cenu 95 ks zvěře. Pasiva k tomuto datu činila Kč, takže čisté obchodní jmění žalovaného činilo ,21 Kč. Ceny nemovitostí, vyčiněných kůží ondater a obchodního jmění žalovaného byly stanoveny znalci, jinak se účastníci na cenách věcí movitých dohodli. Soud prvního stupně přikázal věci movité a pozemky do výlučného vlastnictví toho kterého z účastníků vesměs v souladu se shodnými návrhy účastníků. Při 774 JuDIKaTuRa výpočtu částky, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání, zohlednil výši čistého obchodní jmění žalovaného. Pokud žalovaný tvrdil, že k měl dluhy ve výši Kč, a toto tvrzení prokazoval výpověďmi svědků J. Š., K. v. a a. P., soud prvního stupně s ohledem na finanční situace žalovaného v dobách, kdy půjčky měly být poskytnuty, a obsah výpovědí těchto svědků považoval jejich výpovědi za účelové. Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 27. května 2004, čj. 27 Co 173/ , změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadené části ve výroku pod bodem II. tak, že z věcí přikázaných do výlučného vlastnictví žalovaného vypustil stolní cirkulárku a že hodnota movitých věcí činí Kč, žalovanému přikázal do výlučného vlastnictví čisté obchodní jmění z jeho podnikání v částce Kč a částku, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání, vyčíslil částkou Kč. Jinak rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I. a II. potvrdil. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud vypustil z věcí přikázaných do výlučného vlastnictví žalovaného stolní cirkulárku v ceně Kč, neboť tuto účastníci v odvolacím řízení z vypořádání vypustili, v důsledku čehož došlo ke snížení ceny movitých věcí přikázaných žalovanému. Přisvědčil žalovanému, že soud prvního stupně pochybil, když neuvedl ve výroku rozsudku hodnotu čistého obchodního jmění ze živnosti žalovaného, která vyjadřuje hodnotu živnosti žalovaného ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví účastníků a která do jejich bezpodílového spoluvlastnictví patří. Protože účastníci v odvolacím řízení učinili nesporným, že ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví činila pasiva živnosti žalovaného Kč, při vypořádání vyšel z čistého obchodního jmění v částce Kč. Podle názoru odvolacího soudu znalkyně Mgr. J. Ř. správně zahrnula do aktiv živnosti žalovaného cenu lesní zvěře na pozemcích v honitbě žalovaného, neboť jde o zvěř chovanou v uzavřené oboře. uvedl, že podle zákona o myslivosti se sice vlastnictví ke zvířatům, která jsou předmětem práva myslivosti, nabývá až jejich ulovení či uhynutím (zhasnutím). To se však netýká těch zvířat, která jsou chována v uzavřených oborách. Tato zvířata jsou ve vlastnictví toho, kdo je koupil či vyšlechtil (vit též názor Ústavu státu a práva akademie České repub - liky ze dne , publikovaný v časopise Právník, ročník 94, v sešitě 1 na str. 81). Jinak rozsudek soudu prvního stupně v napadené části odvolací soud považoval za věcně správný. z argumentace dovolacího soudu: Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť žalovaným v dovolání nastolená právní otázka, týkající se vlastnictví zvěře chované v oboře, nebyla dosud tímto soudem řešena. Bezpodílové spoluvlastnictví účastníků zaniklo rozvodem Poněvadž k zániku bezpodílového spoluvlastnictví účastníků došlo před nabytím účinnosti novely občanského zákoníku, provedené zákonem č. 91/1998 Sb., bylo třeba věc s ohledem na čl. viii odst. 2 a 5 tohoto zákona posuzovat podle občanského zákoníku ve znění před novelou provedenou tímto zákonem (dále obč. zák. ). 785 všeobecná ustanovení Podle 143 obč. zák. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka. Odvolací soud v souladu se stanoviskem Ústavu státu a práva akademie věc Čes ké republiky, publikovaným v časopise Právník č. 1, ročník 1994, str. 81, zaujal právní názor, že zvířata chovaná v uzavřených oborách jsou ve vlastnictví toho, kdo je koupil či vyšlechtil. Na tomto právním názoru dovolací soud neměl důvod nic měnit. Správnost tohoto závěru je zřejmá i z možnost uživatel honitby prodávat ulovenou, popř. odchycenou zvěř, zvěřinu a jiné části zvěře pocházející z jeho honitby nyní ve smyslu 51 odst. 1 platného zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. Přitom platně může prodat věc, tedy i zvěř, jen její vlastník. To se samozřejmě týká i zvěře chované v oboře, která je druhem honitby s obvodem trvale dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěře z obory nemůže volně vybíhat [ 2 písm. j) zákona č. 449/2001 Sb.]. z obsahu spisu je zřejmé, že zvěř, kterou žalovaný chová (choval) v oboře, koupil, resp. že pochází z jím zakoupené zvěře a že tuto zvěř mohl či může prodat za dohodnutou cenu. Bez ohledu na to, že na chov zvěře v oborách se ke dni zániku bezpodílového spoluvlastnictví účastníků vztahoval zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, z hlediska 143 obč. zák. se tato zvěř stala předmětem bezpodílového spoluvlastnictví účastníků, neboť byla nabyta žalovaným za trvání manželství, a protože chov této zvěře tvoří jednu z náplní živnosti žalovaného, byla oceněna v rámci ocenění jeho obchodního jmění. Ostatně v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví obecně platí, že při ocenění vypořádávaných věci se vychází z cen odpovídajících době vypořádání. z těchto důvodů odvolací soud v namítaném právním posouzení věci nepochybil a jeho rozhodnutí je tak správné. Pokud jde o námitku žalovaného, že odvolací soud pominul jeho tvrzení a skutečnost, že zůstal dlužen svým věřitelům značné částky vynaložené z titulu půjčky do jeho podnikání a že aktiva jeho živnosti jsou pak podstatně nižší, nejde o případ dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci [ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.], ale o uplatnění dovolacího důvodu vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Důvodnost uvedené procesní námitky by mohl dovolací soud v rámci dovolacího řízení řešit, jen pokud by přímo souvisela s právní otázkou, pro jejíž řešení bylo dovolání připuštěno. Protože taková příčinná souvislost není dána, lze uzavřít, že rozhodnutí odvolacího soudu nelze z hlediska možného přezkumu věci dovolacím soudem považovat za nesprávné. z uvedených důvodů dovolací soud proto podle 243b odst. 1 o. s. ř. dovolání žalovaného zamítl. 79 Podobné dokumenty č. j. 6 Afs 4/2003-64 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila Více ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 8 Afs 119/2006-65 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera, v právní věci Více Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 03/18/2014 Spisová značka: 28 Cdo 447/2014 ECLI:CZ:NS:2014:28.CDO.447.2014.1 U S N E S E N Í Soud: Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 03/18/2014 Spisová značka: 28 Cdo 447/2014 ECLI: ECLI:CZ:NS:2014:28.CDO.447.2014.1 Typ rozhodnutí: USNESENÍ Heslo: Bezdůvodné obohacení Dotčené předpisy: 451 odst. Více k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění: Stanovisko č. 1 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 11. 2012 k návrhu změny vodního zákona k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu Více ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení Více Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 06.08.2015 Spisová značka: 21 Cdo 4377/2013 ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4377.2013.1 Soud: Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 06.08.2015 Spisová značka: 21 Cdo 4377/2013 ECLI: ECLI:CZ:NS:2015:21.CDO.4377.2013.1 Typ rozhodnutí: ROZSUDEK Heslo: Pracovněprávní vztahy Náhrada škody zaměstnancem Více ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 8 Afs 9/2006-79 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci Více dohodu o zániku zástavního práva Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli 1. Zdeněk Bernatík, nar. 14.5.1954 a Jarmila Bernatíková, nar. 30.12.1956 oba bytem Staroveská 270/87, Ostrava-Proskovice oba jako Smluvní strana 1 a 2. Tělovýchovná Více VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více USNESENÍ. t a k t o : č. j. 5 Afs 45/2004-48 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové Více PRÁVNÍ LINKA Centrum pomoci v naléhavých životních situacích PRÁVNÍ LINKA Centrum pomoci v naléhavých životních situacích xx. xx. 2012 Dotazy volejte na 900 900 809 nebo navštivte www.pravnilinka.cz Zadavatel dotazu: xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx, xxxxxxxxx, PSČ xxx xx Více Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA Vážení klienti, v rámci tohoto čísla si Vám dovolujeme zaslat přehled aktuální judikatury, dále si Vás dovolujeme seznámit s aktuálními legislativními změnami a závěrem naleznete aktuální téma týkající Více Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno Č.j. JMK 61996/2012 SpZn S-JMK 143940/2010/OŽP-Ho Brno dne 30.05.2012 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Jihomoravského Více ČÁST PRVNÍ PROMLČENÍ ČÁST PRVNÍ PROMLČENÍ A. Podstata promlčení I. Obecná úprava promlčení v občanském zákoníku 1. Hmotněprávní aspekt promlčení 100 a násl. obč. zák. Podstatou promlčení není zánik práva, ale jeho závažné Více Datum rozhodnutí: 06/22/2011 Spisová značka: 30 Cdo 3978/2009 ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.3978.2009.1 Název judikátu: Předkupní právo státu při prodeji kulturní památky Soud: Nejvyšší soud Datum rozhodnutí: 06/22/2011 Spisová značka: 30 Cdo 3978/2009 ECLI: ECLI:CZ:NS:2011:30.CDO.3978.2009.1 Typ rozhodnutí: Více záhlaví Úvod... 7 Promlčení a prekluze... 8 seznam zkratek... 15 ČásT III Text nového občanského zákoníku... 17 záhlaví Obsah Úvod.......................................................... 7 Promlčení a prekluze.............................................. 8 seznam zkratek.................................................. Více ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb. a vyhlášky č. 110/2004 Sb. 484/2000 Sb.. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb., vyhlášky č. 110/2004 Sb., vyhlášky č. 617/2004 Sb., vyhlášky č. 277/2006 Sb. a vyhlášky č. 64/2012 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více VYBRALI JSME PRO VÁS PRÁVO Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Afs 6/2004-49 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Lenky Více 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti. ze dne 18. prosince 2000, 4 As 36/2009-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Milana Více ČÁST PRVNÍ. HLAVA I Obecná ustanovení Exportováno z právního informačního systému CODEXIS 484/2000 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny... - znění dle 64/12 Sb. 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne Více 2. Ručení. 8. Osobní omezení ručitelského závazku 2. Ručení 8. Osobní omezení ručitelského závazku Ustanovení 303 a násl. obch. zák. nezakazují omezit ručitelský závazek pouze na jednoho věřitele; není v rozporu s touto úpravou, ani ji neobchází ( 39 Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Afs 14/2010-54 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Více ČÁST PRVNÍ HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ 484/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. prosince 2000, kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů Více Vlastnictví bytů ve světle nového OZ (NOZ) včetně dopadů na katastr nemovitostí. Ing. Olivová Květa. 17. května 2012 Vlastnictví bytů ve světle nového OZ (NOZ) včetně dopadů na katastr nemovitostí Ing. Olivová Květa 17. května 2012 Spoluvlastnictví budovy podle BytZ a Bytové spoluvlastnictví podle NOZ Spoluvlastnictví Více Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv V Brně dne 30. června 2010 Sp. zn.: 4337/2009/VOP/DV Závěrečné stanovisko veřejného ochránce práv ve věci postupu Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov A. Závěry šetření Více Smlouva o budoucí kupní smlouvě na převod vlastnických práv k nemovitostem 1-6 Smlouva o budoucí kupní smlouvě na převod vlastnických práv k nemovitostem dle ustanovení 50a občanského zákoníku Smluvní strany: budoucí prodávající: Tělovýchovná jednota Petřvald na Moravě IČ: 44937661 Více Nabývání majetku obcemi a kraji Nabývání majetku obcemi a kraji Úvodem obce a kraje potřebují pro výkon své působnosti majetek nabývat o nabývání majetku v pravém slova smyslu se jedná pouze tehdy, když obec/kraj majetek získává od svébytného Více Kasační stížnost není důvodná. č. j. 7 Afs 32/2003 46 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Více Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva 1. Základní metoda regulace respektování rovnosti subjektů rovnost subjektů a. žádný účastník OP vztahu nemůže jednostranně ukládat druhému subjektu povinnosti b. žádný Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 8 As 47/2009-100 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Jana Passera a JUDr. Michala Více Oznámení o změně statutu AKRO globálního akciového fondu, otevřeného podílového fondu AKRO investiční společnost, a.s. Oznámení o změně statutu AKRO globálního akciového fondu, otevřeného podílového fondu AKRO investiční společnost, a.s. AKRO investiční společnost, a.s. informuje podílníky o změnách provedených ve statutu Více Daňový specialista 2015 V. blok Daň z nabytí nemovitých věcí 1. 9. 2015 1. Manželé majetek v SJM a ve spoluvlastnictví Manželé Kopečných vlastnili rodinný dům v SJM. Dále vlastnili stavební parcelu a zahradu ve spoluvlastnictví, a to každý jednou polovinou. Cena zjištěná rodinného Více ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 2 Afs 47/2012-18 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní Více ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY ČÁST ČTVRTÁ PŘEVOD A PŘECHOD VLASTNICTVÍ JEDNOTKY 20 (Některé důsledky převodu vlastnictví jednotky) (1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 2 Afs 171/2005-92 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Ladislava Hejtmánka Více Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn.: 32 Odo 303/2005 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn.: 32 Odo 303/2005 I za situace, kdy se mandant zavázal v mandátní smlouvě poskytovat mandatáři měsíční paušální odměnu v určité výši za provedené Více A. ÚČEL A CHARAKTER VYKONÁVACÍHO ŘÍZENÍ Obecně A. ÚČEL A CHARAKTER VYKONÁVACÍHO ŘÍZENÍ 1. Ke vztahu nalézacího a vykonávacího řízení 251 a násl. o. s. ř. 37, 44 ex. řádu 3 odst. 1 obč. zák. 2 odst. 3 n. o. z. I. Exekuční soud (exekutor) není Více ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. Více P EHLED JUDIKATURY. ve vûcech majetkov ch vztahû mezi manïely. 2., aktualizované a roz ífiené vydání. Sestavili JAN ARMAN HANA UPÁKOVÁ P EHLED JUDIKATURY ve vûcech majetkov ch vztahû mezi manïely 2., aktualizované a roz ífiené vydání Sestavili JAN ARMAN HANA UPÁKOVÁ PŘEHLED JUDIKATURY ve věcech majetkových vztahů mezi manžely 2., aktualizované Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 8 Afs 15/2008-139 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Více U s n e s e n í. 39 ICm 3497/2013 12 VSOL 178/2014-27 (KSOS 39 INS 16289/2013) -27 U s n e s e n í Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Vojtěcha Brhla a JUDr. Ivany Wontrobové v právní věci žalobce Ing. Jiřího Hanáka, Erbenova Více U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : 3 As 26/2008-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava Více Exekuční postižení SJM - vývoj (změny) právní úpravy Exekuční postižení SJM - vývoj (změny) právní úpravy Mgr. Barbora Kubíková, Kancelář veřejného ochránce práv, [email protected] kulatý stůl Vybrané problémy exekučního a insolvenčního řízení, 22. října Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 1 Afs 111/2004-123 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Afs 20/2003-45 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Afs 289/2015-80 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 8 Afs 6/2011-86 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 Ads 10/2006-87 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Milady Haplové a JUDr. Více ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 VEŘEJNÉPRÁVO ÚSTAVNÍ PRÁVO SPRÁVNÍ PRÁVO TRESTNÍ PRÁVO FINANČNÍ PRÁVO normy, které Více t akt o : I. Dovolání se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. 1 3 Cdo 123/2011 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka ve věci Více USNESENÍ. Konf 41/2011-13 Konf 41/2011-13 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 7 Afs 20/2004-48 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a Více Obsah. Seznam vzorů... X Seznam zkratek... XII Předmluva... 1 Seznam vzorů.......................................... X Seznam zkratek........................................ XII Předmluva.............................................. 1 KAPITOLA 1 Rozvod manželství....................... Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 Afs 122/2005-70 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Více Nejvyšší soud, 30 Cdo 294/2005, [C 3788] Nejvyšší soud, 30 Cdo 294/2005, [C 3788] Zajišťovací převod věcného práva Zajišťovací převod práva je bezúplatný a spočívá tom, že dlužník převede své právo (i právo věcné, včetně vlastnického) na věřitele Více ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ročník 1983. Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 ZBIERKA ZÁKONOV SLOVENSKEJ REPUBLIKY Ročník 1983 Uverejnené: 18.02.1983 Účinnosť od: 01.04.1983 12 V Y H L Á Š K A m i n i s t e r s t v a f i n a n c í Č e s k é s o c i a l i s t i c k é r e p u b l Více leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 leden 2013 MONITORING SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ 2013 TÉMA MĚSÍCE Výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2012, sp. zn. 21 Cdo 262/2012 Nejvyšší soud posuzoval platnost Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 Afs 32/2013-21 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Více 7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO TEORIE PRÁVA 7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO VZTAHU Mgr. Martin Kornel [email protected] PRÁVNÍ VZTAH Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, upravený právními Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 As 34/2010-41 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Dagmar Více SAZEBNÍK SOUDNÍCH POPLATKŮ. b) nelze-li předmět řízení ocenit 1 000 Kčs Čiastka 104 Zbierka zákonov č. 549/1991 Strana 2717 SAZEBNÍK SOUDNÍCH POPLATKŮ Příloha k zákonu č. 549/1991 Sb. I. Poplatky vybírané v občanském soudním řízení Položka 1, pokud není stanovena zvláštní Více 667 odst. 1 obč. zák. ROZSUDEK Právní věta: Splňuje li znalecký posudek předložený účastníkem řízení předpoklady stanovené v 127 odst. 2 a 127a o. s. ř., pohlíží se na něj jako na znalecký posudek vyžádaný soudem to platí i tehdy, jdeli Více 50 / 2015. 21 Cdo 4442/2013 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Právní věta: Rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce může být realizováno nejen snížením fyzického počtu zaměstnanců, kteří u zaměstnavatele vykonávají Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 As 64/2009-153 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 Afs 131/2014-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Více Seminář 116 se uskuteční ve středu dne 20. ledna 2016 Společenství vlastníků jednotek ( SVJ a SV) jako právnická osoba ; JEDNOTA ČESKÝCH PRÁVNÍKŮ PRAŽSKÉ SDRUŽENÍ 110 00 Praha 1, Ovocný trh 14 telefon/fax 222 717 719 Pozvání na semináře 2016 Výbor Pražského sdružení Jednoty českých právníků připravil v souladu se svým Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Afs 69/2010-135 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda Více Co a jak se bude zapisovat? Katastrální zákon Co a jak se bude zapisovat? SEMINÁŘ STAVEBNÍHO FÓRA 28.05.2013 Co se bude nově zapisovat Nejdůležitější změny z hlediska zápisů v KN z hlediska předmětů evidence stavba je součástí pozemku Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 As 78/2008-98 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Více Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním... Více U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : Konf 33/2013-12 U S N E S E N Í Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Michala Mazance, JUDr. Více Změny v katastru nemovitostí od 1.1.2014. Ing. Karel Švarc Katastrální úřad pro Pardubický kraj Změny v katastru nemovitostí od 1.1.2014 Ing. Karel Švarc Katastrální úřad pro Pardubický kraj Nový občanský zákoník (NOZ) zákon č. 89/2012Sb. Účinnost od 1.1.2014 Rozsah celkem 3081 paragrafů NOZ ruší Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 7 Afs 227/2006-64 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Více SMLOUVU O UZAVŘENÍ BUDOUCÍ SMLOUVY KUPNÍ Níže uvedeného dne, měsíce a roku uzavřeli: Mgr. David Gregor, se sídlem: Rašínova 2, 602 00 Brno, ustanovený pravomocným Usnesením č.j. KSBR 32 INS 28242/2012-A-14 ze dne 09.04.2013 insolvenčním správcem Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 As 150/2013-20 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Dagmar Více ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY 8 Afs 3/2014-39 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci Více Pohledávky 1. běh Prosinec 2013 VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK Pohledávky 1. běh Prosinec 2013 Odborné školení v rámci projektu Odborné vzdělávání zaměstnanců společnosti RILEXTRADERS reg.č.: CZ.1.04/1.1.02/94.01311 Vymáhání pohledávky v soudním Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Afs 73/2006-55 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 As 78/2011-69 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Více PRÁVO PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ. III. soukromoprávní instituty PRÁVO PROTI DOMÁCÍMU NÁSILÍ III. soukromoprávní instituty Zdeňka Králíčková, 2011 LITERATURA MONOGRAFIE Voňková, J., Huňková, M.: Domácí násilí z pohledu žen. Praha: Profem, 2004; Marvánová-Vargová, B. Více Pravidla převodu některých nemovitostí z majetku statutárního města Olomouce (dále jen Pravidla ) Pravidla převodu některých nemovitostí z majetku statutárního města Olomouce (dále jen Pravidla ) Zastupitelstvo města Olomouce na svém zasedání dne 23. 9. 2003 schválilo tato Pravidla: ČÁST PRVNÍ Čl. Více R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 1 Afs 71/2013-26 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář
http://kraken.slv.cz/4As46/2016
2018-09-23T01:37:48
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 49", " § 50", " soud ", " § 2", " § 3", " § 8", " § 4", " § 10", " § 13", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 103", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 37", " soud ", " § 47", " soud ", " soud ", " § 120", " soud ", " § 109", " soud ", " § 103", " § 103", " soud ", " § 103", " § 103", " soud ", " soud ", " § 104", " soud ", " soud ", " § 60", " soud ", " soud ", " soud ", " § 12", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 42", " § 42", " soud ", " § 45", " § 64", " soud ", " § 49", " § 49", " § 116", " § 64", " § 8", " soud ", " soud ", " § 82", " soud ", " soud ", " § 4", " soud ", " soud ", " § 49", " soud ", " soud ", " § 82", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 54", " § 56", " § 55", " § 55", " § 7", " soud ", " soud ", " soud ", " § 110", "in fine", " § 60", " § 120", " soud ", " § 60", " § 120", " soud ", " § 35", " § 120", " § 9", " § 11", " soud ", " soud " ]
4As46/2016 4 As 46/2016-94 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedy Mgr. Radovana Havelce a soudcù JUDr. Jaroslava Vla¹ína a JUDr. Jana Vyklického v právní vìci ¾alobkynì a) L. V., a ¾alobcù b) V. V. a c) M. V., v¹ech zastoupených Mgr. Zuzanou Candigliotou, advokátkou se sídlem Brno, Bure¹ova 6, proti ¾alovanému Nejvy¹¹ímu správnímu soudu, se sídlem Brno, Moravské námìstí 6, v øízení o kasaèních stí¾nostech ¾alobkynì a) a ¾alobcù b) a c) proti rozsudku Krajského soudu v Brnì ze dne 23. 2. 2016, è. j. 62 A 32/2015-222, I. Kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì a) a ¾alobce c) s e z a m í t a j í . II. Øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce b) s e z a s t a v u j e . III. ®ádnému z úèastníkù se n e p ø i z n á vá náhrada nákladù øízení o kasaèních stí¾nostech. IV. Ustanovené zástupkyni ¾alobkynì a) a ¾alobcù b) a c), Mgr. Zuzanì Candigliotì, advokátce se sídlem Brno, Bure¹ova 6, s e za zastupování v øízení o kasaèních stí¾nostech u r è u j e odmìna ve vý¹i 3 400 Kè, která bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 30 dnù od právní moci tohoto rozsudku. Náklady tohoto právního zastoupení nese stát. [1] ®alobkynì a) a ¾alobci b) a c) se ¾alobou podanou u Krajského soudu v Brnì domáhali ochrany pøed nezákonným zásahem ¾alovaného, který mìl spoèívat ve zveøejnìní anonymizovaného znìní rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 19. 12. 2014, è. j. 4 Ads 194/2014-30 (dále té¾ jen rozsudek NSS ), v databázi Rozhodnutí správních soudù , ve spojení s dovìtkem Rozhodnutí a stanoviska uveøejnìná v databázi Nejvy¹¹ího správního soudu lze volnì u¾ívat pro nekomerèní úèely na internetové stránce http://www.nssoud.cz. Jeliko¾ odùvodnìní zkráceného znìní naposledy citovaného rozsudku obsahovalo plné jméno i adresu ¾alobkynì a) a následné anonymizované znìní tohoto rozsudku také citlivé osobní údaje o zdravotním stavu ¾alobkynì a obou ¾alobcù, co¾ umo¾nilo provést identifikaci, o jaké osoby se jedná, navrhovala ¾alobkynì a) a ¾alobci b) a c), aby krajský soud urèil, ¾e vý¹e uvedený postup ¾alovaného byl nezákonný. Souèasnì bylo ¾alobou po¾adováno, aby krajský soud ¾alovanému pøikázal odstranit ze zveøejnìného rozsudku v¹echny údaje o onemocnìní a posti¾ení ¾alobkynì a ¾alobcù a zdr¾et se opìtovného zveøejòování jejich osobních údajù bez jejich souhlasu. Krajský soud rozsudkem ze dne 23. 2. 2016, è. j. 62 A 32/2015-222 (dále té¾ jen napadený rozsudek ), ¾alobu zamítl. [2] Jak vyplynulo z odùvodnìní tohoto rozsudku, krajský soud poté, co zkoumal naplnìní podmínek aktivní a pasivní ¾alobní legitimace a vèasnost ¾aloby, dospìl k závìru, ¾e ¾alovaný vystupoval pøi zveøejnìní anonymizovaného znìní rozsudku jako povinný subjekt podle zákona è. 106/1999 Sb., o svobodném pøístupu k informacím, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen informaèní zákon ). Naproti tomu pøi zveøejnìní zkráceného znìní rozsudku zpùsobem, který umo¾òuje dálkový pøístup, se jednalo o výkon soudnictví ve smyslu § 49 odst. 11 soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ), ve spojení s § 50l obèanského soudního øádu (dále jen o. s. ø. ). Aèkoli je podle krajského soudu vylouèeno, aby pøezkoumával postup Nejvy¹¹ího správního soudu v rámci výkonu soudnictví (zveøejòování zkráceného znìní rozhodnutí), v souvislosti s poskytováním informací (poskytování anonymizovaných rozhodnutí) takový pøezkum mo¾ný je. Krajský soud dále citoval výòatek z první anonymizované verze bodu 17 pøedmìtného rozsudku, dále text bodu 17 odùvodnìní tohoto rozsudku tak, jak byl ke dni 13. 1. 2015 anonymizován podruhé, v podrobnìj¹í míøe, a koneènì text bodu 17 odùvodnìní rozsudku po tøetí anonymizaci, spoèívající ve vypu¹tìní nìkterých jeho pasá¾í. S odkazem na èl. 10 a èl. 17 Listiny základních práv a svobod (dále té¾ jen Listina ), na § 2 odst. 1, § 3 odst. 1 a § 8a informaèního zákona, a koneènì na § 4 písm. b), § 10 a § 13 odst. 1 zákona è. 101/2000 Sb., o ochranì osobních údajù a o zmìnì nìkterých zákonù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen zákon o ochranì osobních údajù ), krajský soud uvedl, ¾e anonymizovaný rozsudek byl jako¾to informace poskytnut zveøejnìním na webových stránkách, tedy neadresnì; nejedná se v¹ak o informaci, kterou by ¾alovaný musel zveøejòovat povinnì (§ 5 informaèního zákona). V dané vìci se tak jedná o støet dvou základních práv, a to práva na informace na stranì jedné (které je naplòováno i zveøejnìním anonymizovaných rozsudkù), a práva na ochranu pøed neoprávnìným zasahováním do soukromého a rodinného ¾ivota (k nìmu¾ slou¾í pøijetí takových opatøení, aby nemohlo dojít ke zmìnì, znièení, ztrátì, neoprávnìným pøenosùm nebo jinému neoprávnìnému zpracování èi zneu¾ití osobních údajù). [3] Na základì provedeného dokazování pak dospìl krajský soud k závìru, ¾e údaje obsa¾ené v bodu 17 prvního anonymizovaného rozsudku jsou citlivými údaji ve smyslu zákona o ochranì osobních údajù. Pokud jde o druhou anonymizovanou verzi rozsudku, ta podle krajského soudu ji¾ citlivé údaje neobsahuje. Pojmy u¾ité v odùvodnìní, jako onemocnìní èi zdravotní posti¾ení jsou natolik obecné, ¾e z nich nelze dovodit jejich konkrétní formu, a proto je bez bli¾¹í specifikace nelze za citlivou informaci pokládat. Takté¾ tøetí anonymizovaná verze rozsudku ¾ádné citlivé údaje neobsahuje. Krajský soud v této souvislosti pøipomnìl, ¾e citlivé údaje se v bodu 17 odùvodnìní pøedmìtného rozsudku objevily v dùsledku vyu¾ití dispozièního oprávnìní ¾alobkynì a), pøièem¾ posouzení vìci, vèetnì popisu skutkového stavu, se v textu rozsudku pochopitelnì odrazilo. Zveøejnìn pak byl plný text rozsudku, ani¾ by v¹ak ¾alobkynì a) byla identifikována jménem a pøíjmením nebo adresou bydli¹tì. ®alovaný tedy na veøejnì dostupné databázi správních soudù nezveøejnil jakékoli údaje umo¾òující urèit toto¾nost ¾alobkynì a ¾alobcù; text rozsudku nelze spojit s jakoukoli konkrétní osobou. Namítají-li ¾alobci, ¾e k takové identifikaci do¹lo ve spojení se zkráceným znìním rozsudku, v nìm¾ byla k dispozici spisová znaèka a plné jméno a pøíjmení ¾alobkynì a), vèetnì její adresy, pro krajský soud bylo podstatné, ¾e k dosa¾ení takové identifikace by bylo tøeba vyvinout zvlá¹tní aktivitu (sledování úøední desky a vyhledání zkráceného znìní rozsudku, poté cílené vyhledávání v databázi rozhodnutí správních soudù a spárování obou verzí prostøednictvím spisové znaèky). Celkový informaèní výsledek, který ¾alobci napadají a v nìm¾ spatøují nezákonný zásah, je proto výluènì výsledkem aktivní práce s informacemi, nikoli výsledkem informací samotných èi dokonce výsledkem pøièitatelným ¾alovanému. Krajský soud proto uzavøel, ¾e situaci, v ní¾ ¾alobci spatøují pokraèování nezákonný zásah (tj. spárování anonymizovaného a zkráceného znìní rozsudku, s negativními dùsledky pro urèitou osobu), nelze typovì pøedcházet omezením práva na informace. Uvedl, ¾e jde v podstatì o toté¾, co by bylo výsledkem osobní úèasti pøi vyhla¹ování rozsudku v jednací síni, pøièem¾ mo¾nost seznámení se se skutkovými detaily je dùsledkem zásady veøejnosti rozhodování soudù. Závìrem krajský soud dodal, ¾e není rozhodné, zda ¾alovaný pøi zveøejnìní anonymizované verze postupoval v rozporu se svým interním pøedpisem, èi nikoli, nebo» ten vá¾e jen ¾alovaného. Nezákonnost nelze spatøovat ani v podrobnìj¹í anonymizaci, kterou Nejvy¹¹í správní soud provedl z podnìtu ¾alobkynì a) poté, co zjistil, ¾e soukromé subjekty vlastnící internetové portály bez jeho souhlasu zveøejòují i zkrácená znìní rozsudkù. [4] Proti tomuto rozsudku brojili ¾alobkynì a) i ¾alobci b) a c) [dále jen stì¾ovatelé ] kasaèními stí¾nostmi, odkazujícími na dùvody uvedené v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e) s. ø. s. [5] Stì¾ovatelé pøednì namítají, ¾e rozhodnutí krajského soudu bylo doruèeno pouze do datové schránky právní zástupkynì v¹ech ¾alobcù, nikoli do jejich vlastních rukou. Dále vyjadøují pøesvìdèení, ¾e na jednáních krajského soudu konaných ve dnech 18. 2. 2016 a 23. 2. 2016 mìla být vylouèena veøejnost, aby bylo uèinìno za dost po¾adavku na ochranu (tehdy) nezletilého ¾alobce c) a zamezeno opakovanému poskytnutí informací o soukromí v¹ech ¾alobcù; jednalo se zejména o informace ze spisù orgánu sociálnì právní ochrany dìtí (dále jen OSPOD ) a èísla obèanských prùkazù ¾alobkynì a) a ¾alobce b), kteøí se osobnì dostavili k jednání. V dobì podání kasaèní stí¾nosti pova¾ují stì¾ovatelé za jednoznaènì zøejmé, ¾e krajský soud poskytl na veøejném jednání dne 18. 2. 2016 ke spojníku 4 Ads 194/2014 i jméno a pøíjmení (tehdy) nezletilého ¾alobce c). [6] Stì¾ovatelé se domnívají, ¾e pokud kdokoli za¾aluje jakékoli pochybení OSPODu u soudu, bude fakticky potrestán veøejným vyhlá¹ením rozsudku a následným trvalým zveøejnìním nijak neovìøených údajù o rodinì a dìtech na Internetu. Poukazují na paradoxní situaci, kdy dìti nemají ani po dosa¾ení zletilosti právo nahlí¾et do spisù OSPODu, ale napadnou-li u soudu nìjaké jeho rozhodnutí, mohou se tyto informace dozvìdìt z Internetu, av¹ak spoleènì s dal¹ími lidmi. Rozhodování OSPODu je z pohledu stì¾ovatelù nekontrolovatelné, co¾ fakticky aproboval i krajský soud napadeným rozsudkem. [7] Dále stì¾ovatelé uvádìjí, ¾e aèkoli krajský soud ¾alobu zamítl, nevyvrátil ¾alobní tvrzení, ¾e pøedmìtná rozhodnutí skuteènì neobsahují nìjaký spojník . Vytýkají soudu, ¾e za tímto úèelem odmítl provést dùkaz znaleckým posudkem [pøesto¾e tento posudek nechala ¾alobkynì a) urgentnì vypracovat pøed druhým jednáním u soudu, a to navzdory své nepøíznivé majetkové situaci, která jí znemo¾nila pøedlo¾it jej ji¾ v prosinci 2015, kdy provedení tohoto dùkazu navrhla poprvé] a kopií policejního spisu. Kromì toho neprovedl krajský soud ani zásadní dokazování, zda pøedmìtné rozsudky lze skuteènì v prostøedí Internetu pova¾ovat za anonymizované natolik, aby nebylo mo¾né identifikovat subjekty osobních, citlivých a jiných informací. Nebylo tak postaveno najisto, zda princip anonymizace tak, jak jej popsal na ústním jednání ¾alovaný, opravdu zaruèuje, ¾e rozhodnutí neobsahují spojník, identifikátor nebo soubor znakù a èíslic, pomocí kterého by bylo mo¾né urèit identitu osob. Stejnì tak krajský soud nevedl dokazování k prokázání pravdivosti tvrzení ¾alovaného, ¾e zkrácená znìní rozsudkù není mo¾né po jejich svì¹ení ji¾ nikterak dohledat. [8] Aèkoli se ¾alovaný necítí být odpovìdný za èinnost tøetích osob, které se specializují na roz¹iøování soudních rozhodnutí, stì¾ovatelé se domnívají, ¾e cokoli se jednou publikuje na Internetu, z nìj ji¾ nejde odstranit; fungování sítì Internet pøirovnávají k veøejné nástìnce. Právì z tohoto dùvodu je ten, kdo urèitou informaci na Internetu umístí, odpovìdný (a» u¾ soukromoprávnì, èi deliktnì) za dùsledky z tohoto zveøejnìní plynoucí, a nemù¾e se této odpovìdnosti zbavit ani následným odstranìním této informace. Zveøejnil-li proto pøedmìtné rozsudky ¾alovaný, nevidí stì¾ovatelé dùvod, proè by za toto jednání èi jeho následky mìla odpovídat jiná osoba. Postup ¾alovaného jednoznaènì pøedstavuje upøednostnìní politických práv pøed právy dìtí; stì¾ovatelùm není známo, ¾e by obdobným zpùsobem zveøejòovaly informace i opatrovnické a trestní soudy. Vzhledem k tomu, ¾e poèítaèová gramotnost dìtí je podstatnì vy¹¹í, ne¾ je tomu u dospìlých, obávají se kybernetické ¹ikany ¾alobcù b) a c), jako dùsledku odhalení jejich soukromí. Nadto se stì¾ovatelé domnívají, ¾e není mo¾né pøirovnat osobní úèast na jednání soudu ke zveøejnìní rozsudku na webových stránkách. [9] Dále stì¾ovatelé krajskému soudu vytýkají, ¾e je nepouèil o tom, ¾e není kompetentní k posouzení ¾aloby v plném rozsahu a ¾e nemù¾e pøezkoumat zveøejnìní zkrácené verze rozsudku; v tomto smìru byli stì¾ovatelé odkázáni na øízení pøed Ústavním soudem, který v¹ak jejich stí¾nost zamítl pro nevyèerpání opravných prostøedkù pøed správními soudy. Krajský soud stì¾ovatelùm nesdìlil, který soud je k pøezkumu kompetentní, aèkoli je oprávnìn vznést pøedbì¾nou otázku a úèastníky následnì v tomto smìru øádnì pouèit; stì¾ovatelé proto oèekávají, ¾e se s touto otázkou vypoøádá Nejvy¹¹í správní soud v øízení o kasaèní stí¾nosti. Stì¾ovatelé vynalo¾ili znaèné náklady mj. na obstarání dùkazù, které nakonec, právì pro nedostatek pravomoci a pøíslu¹nosti krajského soudu, nebyly pou¾ity. Jejich ¾ádostem, aby jednání neprobíhala veøejnì a rozsudky nebyly zveøejòovány, soudy nevyhovìly, èím vzniká nechtìný Barbra Streisand effect . Zadáním spojníku L. V. K. se objeví mj. i ètvrtá verze rozsudku, a proto nelze ¾ádnou ze ètyø verzí pova¾ovat v prostøedí Internetu za anonymizovanou. Stì¾ovatelé jsou proto nuceni vìnovat svùj èas obranì proti nezákonnému zásahu u správních soudù, které buï rozhodují samy o sobì, nebo nemají dostatek kompetence pro plný pøezkum. Nezákonný zásah v podobì nezahrnující první zveøejnìnou (tj. zkrácenou) verzi rozsudku se dozajista neshoduje s nezákonným zásahem zahrnujícím v¹echny ètyøi verze. [10] Koneènì, aèkoli stì¾ovatelé výslovnì napadají pouze výroky I. a II. napadeného rozsudku, vytýkají krajskému soudu také to, ¾e neodùvodnil dostateènì výrok III. o náhradì nákladù øízení. Ze v¹ech vý¹e uvedených dùvodù navrhují, aby Nejvy¹¹í správní soud rozsudek krajského soudu zru¹il a vìc postoupil soudu kompetentnímu , dále aby urèil, ¾e zmìna ¾alobního petitu, provedená dne 18. 2. 2016, je neplatná, a koneènì, aby vyslovil, ¾e rozsudek o zamítnutí ¾aloby je nezákonný. [12] Podáním ze dne 6. 1. 2017, doruèeným zdej¹ímu soudu tého¾ dne, vzal ¾alobce b) svou kasaèní stí¾nost v plném rozsahu zpìt. Podle § 37 odst. 4 s. ø. s. navrhovatel mù¾e vzít svùj návrh zcela nebo zèásti zpìt, dokud o nìm soud nerozhodl. Podle § 47 písm. a), vìty pøed støedníkem s. ø. s., soud øízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svùj návrh zpìt. Vzhledem k tomu, ¾e ¾alobce b) vzal svou kasaèní stí¾nost zpìt je¹tì pøed tím, ne¾ o ní bylo zdej¹ím soudem rozhodnuto, postupoval Nejvy¹¹í správní soud dle shora citovaných ustanovení (ve spojení s § 120 s. ø. s.) a øízení o kasaèní stí¾nosti výrokem II. tohoto rozsudku zastavil. [13] Nejvy¹¹í správní soud následnì pøezkoumal napadený rozsudek v rozsahu podané kasaèní stí¾nosti (§ 109 odst. 3, vìta pøed støedníkem s. ø. s.) a z dùvodù v ní uvedených (§ 109 odst. 4, vìta pøed støedníkem s. ø. s.). Ve vìci pøitom rozhodl bez naøízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2, vìty první s. ø. s. [14] Pøed samotným vìcným posouzením kasaèní stí¾nosti Nejvy¹¹í správní soud upozoròuje, ¾e aèkoli se stì¾ovatelé ve své kasaèní stí¾nosti dovolávají mj. kasaèních dùvodù podle pokraèování § 103 odst. 1 písm. b) a e) s. ø. s., existence tìchto dùvodù je v posuzované vìci pojmovì vylouèena. Ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) s. ø. s. toti¾ míøí na vady v øízení pøed správním orgánem (zahrnujíc v to i nepøezkoumatelnost správního rozhodnutí pro nedostatek dùvodù), pro které mìl krajský soud napadené správní rozhodnutí zru¹it; v dané vìci ov¹em ¾ádné správní øízení pøed ¾alovaným vedeno nebylo a ¾ádné rozhodnutí nevydal. Pokud jde o kasaèní dùvod uvedený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., ten z povahy vìci pøichází v úvahu pouze tehdy, dojde-li k odmítnutí návrhu nebo k zastavení øízení. Právní subsumpce kasaèních dùvodù pod konkrétní písmena § 103 odst. 1 s. ø. s. je nicménì zále¾itostí právního hodnocení vìci kasaèním soudem a nejde proto o nedostatek návrhu, který by bránil jeho vìcnému projednání (srov. napøíklad rozsudek zdej¹ího soudu ze dne 8. 1. 2004, è. j. 2 Afs 7/2003-50, publikovaný pod è. 161/2004 Sb. NSS; rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu jsou dostupná z www.nssoud.cz). [16] V kasaèních stí¾nostech stì¾ovatelé uplatòují mezi jinými námitku nepøezkoumatelnosti napadeného rozsudku, respektive existenci jiných vad øízení pøed soudem, které mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí ve vìci samé [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s.]. Pokud jde o namítanou nepøezkoumatelnost, stì¾ovatelé mají za to, ¾e krajský soud nevyèíslil v¹echny jejich náklady øízení a nákladový výrok (III.) je celkovì nedostateènì odùvodnìn. Z povahy vìci se Nejvy¹¹í správní soud zabýval touto námitkou na prvním místì, nebo» setrvale judikuje, ¾e zpravidla teprve poté, dospìje-li k závìru, ¾e napadené rozhodnutí pøezkoumatelné je, mù¾e se zabývat stí¾nostními námitkami dal¹ími (srov. napøíklad rozsudek ze dne 8. 3. 2005, è. j. 3 As 6/2004-105, publikovaný pod è. 617/2005 Sb. NSS). Pøesto¾e tato kasaèní námitka míøí proti výroku o nákladech øízení, lze ji pova¾ovat za pøípustnou, nebo» kasaèní stí¾ností je napadán i výrok rozsudku krajského soudu v meritu vìci (srov. § 104 odst. 2 s. ø. s.). [17] K samotnému zpùsobu, jakým krajský soud uvá¾il o nákladech øízení, je tøeba pøedev¹ím poukázat na stranu tøináctou odstavec tøetí rozsudku, kde soud citoval ustanovení § 60 odst. 1 s. ø. s., podle kterého nenále¾í právo na náhradu nákladù øízení tomu z úèastníkù, který byl v øízení procesnì neúspì¹ný. Krajský soud v tomto odstavci rovnì¾ uvedl, ¾e procesnì úspì¹ným úèastníkem byl ¾alovaný; a contrario tedy stì¾ovatelé v øízení úspìch nemìli a právo na náhradu nákladù øízení jim nenále¾í. To pak logicky platí i pro náklady, které zástupkynì stì¾ovatelù uplatnila pøi jednání konaném dne 23. 2. 2016 [tj. náklad na znalecký posudek ve vý¹i 2 000,-Kè, náklad na poøízení kopií ze spisu Policie Èeské republiky ve vý¹i 70 Kè, cestovné stì¾ovatelky a) automobilem z místa bydli¹tì na jednání soudu konané dne 18. 2. 2016, vèetnì asistence, která jí byla poskytnuta v souvislosti s tímto jednáním ve vý¹i 300,-Kè]. Pokud snad stì¾ovatelé touto námitkou míøí i do vý¹e soudem pøiznané odmìny ustanovené advokátky (výrok IV.), pak zdej¹í soud upozoròuje, ¾e i tu krajský soud srozumitelnì odùvodnil a zejména v podrobnostech rozvedl, proè nezohlednil pravidla pro zastupování více osob podle § 12 odst. 4 vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., o odmìnách advokátù a náhradách advokátù za poskytování právních slu¾eb (advokátní tarif), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. Zbývá dodat, ¾e stì¾ovatelé uvedenou námitku formulovali pomìrnì neurèitì [ krajský soud ( ) v odùvodnìní rozsudku nevyèíslil celé náklady ¾alobcù ]. Podle ustálené judikatury ov¹em kvalita a preciznost ve formulaci obsahu stí¾nostních bodù a jejich odùvodnìní v kasaèní stí¾nosti v podstatì pøedurèuje obsah rozhodnutí kasaèního soudu (srov. rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 14. 7. 2011, è. j. 1 As 67/2011-108, a ze dne 23. 6. 2005, è. j. 7 Afs 104/2004-54); pokud tedy stì¾ovatelé své námitky vzná¹í toliko v obecné rovinì, mù¾e na nì zdej¹í soud reagovat pouze srovnatelnou mírou konkrétnosti. Pro úplnost lze je¹tì poznamenat, ¾e nepøezkoumatelnost soudního rozhodnutí není projevem nenaplnìné subjektivní pøedstavy úèastníka o tom, jak podrobnì by mu mìlo být toto rozhodnutí odùvodnìno, ale objektivní pøeká¾kou, která Nejvy¹¹ímu správnímu soudu zcela znemo¾òuje jeho pøezkum. O takový pøípad v posuzované vìci ne¹lo, nebo» napadený rozsudek jako celek z hlediska pøezkoumatelnosti obstojí (k vymezení pøípadù nepøezkoumatelnosti viz napøíklad rozsudky tohoto soudu ze dne 28. 8. 2007, è. j. 6 Ads 87/2006-36, publikovaný pod è. 1389/2007 Sb. NSS, ze dne 23. 6. 2005, è. j. 7 As 10/2005-298, publikovaný pod è. 1119/2007 Sb. NSS, ze dne 11. 8. 2004, è. j. 5 A 48/2001-47, publikovaný pod è. 386/2004 Sb. NSS nebo rozsudek ze dne 17. 9. 2003, è. j. 5 A 156/2002-25, publikovaný pod è. 81/2004 Sb. NSS). [18] Stì¾ovatelé dále v napadeném rozsudku postrádají nále¾ité pouèení o tom, na který soud se mìli obrátit s návrhem na pøezkum zpùsobu a formy uveøejnìní zkráceného znìní pøedmìtného rozsudku na Internetu. V odùvodnìní napadeného rozsudku se k tomu podává, ¾e je vylouèeno, aby krajský soud pøezkoumával postup Nejvy¹¹ího správního soudu v rámci výkonu soudnictví, stejnì jako jsou mimo pøezkum postaveny ve¹keré otázky, které souvisejí s obsahovou stránkou pøedmìtného rozsudku (viz strana sedmá, odstavec druhý). Obdobnì na stranì ¹esté v odstavci tøetím krajský soud uvedl, ¾e právní øád v pøípadì postupu ¾alovaného spoèívajícím ve zveøejòování anonymizovaných rozhodnutí správních soudù v databázi na internetu ¾ádný formalizovaný prostøedek nápravy nenabízí. Krajský soud tedy srozumitelnì konstatoval, ¾e v rámci systému správního soudnictví neexistuje mo¾nost pøezkoumat postup Nejvy¹¹ího správního soudu pøi výkonu jeho soudní pravomoci. Není pøitom zøejmé, z jakého ustanovení s. ø. s. stì¾ovatelé dovozují povinnost krajského soudu pouèit je o mo¾nostech ochrany jejich práv mimo tento systém; mají-li za to, ¾e mìli být odkázáni na øízení pøed Ústavním soudem, je nutno pøipomenout, ¾e ten funkci pomyslné tøetí instance neplní, nebo» stojí mimo soustavu obecných (tedy i správních) soudù a jeho posláním je ochrana ústavnosti. Není úkolem krajského soudu pøedjímat, zda procesní postup Nejvy¹¹ího správního soudu mohl vykazovat deficity dosahující intenzity neoprávnìného zásahu do ústavnì zaruèených práv ¾alobcù (stì¾ovatelù); taková úvaha je pouze na ¾alobcích (stì¾ovatelích). [19] V úvodu kasaèní stí¾nosti se objevuje dále výhrada ke zpùsobu doruèení napadeného rozsudku; jeho doruèení pouze do datové schránky ustanovené zástupkynì stì¾ovatelé pokládají za vadný procesní postup. Tato námitka je zcela lichá. Podle § 42 odst. 2 vìty první s. ø. s. toti¾ platí, ¾e má-li úèastník nebo osoba zúèastnìná na øízení zástupce, doruèuje se pouze zástupci. Soudní øád správní pøitom v citovaném ustanovení nerozli¹uje, zda si tohoto zástupce úèastník zvolil sám, èi zda mu zástupce byl ustanoven soudem. Podstatné tedy je, ¾e v situaci, kdy úèastník zástupce má, se a¾ na zákonem pøedpokládané výjimky (viz § 42 odst. 2 vìta druhá s. ø. s.) doruèuje pouze tomuto zástupci. Krajský soud tudí¾ nepochybil, pokud napadený rozsudek doruèoval pouze do datové schránky ustanovené advokátky (k tomu viz § 45 odst. 2 o. s. ø., ve spojení s § 64 s. ø. s.). [20] Stì¾ovatelé se dále domnívají, ¾e pøi jednáních konaných ve dnech 18. 2. 2016 a 23. 2. 2016 mìla být k jejich ¾ádosti vylouèena veøejnost, a to zejména z dùvodu ochrany soukromí tehdy nezletilého ¾alobce c). K tomu Nejvy¹¹í správní soud uvádí, ¾e soudní øád správní (v souladu s po¾adavky èl. 38 odst. 2 Listiny a èl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod) v ustanovení § 49 odst. 2, vìtì první stanoví, ¾e jednání pøed správními soudy je veøejné. Veøejnost mù¾e vylouèit pøedseda senátu, a to i pro urèitou èást jednání, av¹ak jen z dùvodu ochrany utajovaných informací, obchodního tajemství, mravnosti nebo veøejného poøádku. V takovém pøípadì na ¾ádost úèastníka povolí pøedseda senátu úèast na jednání dvìma jeho dùvìrníkùm, nemá-li tím být zjevnì zmaøen úèel vylouèení veøejnosti, a pouèí je o následcích poru¹ení povinnosti mlèenlivosti. (§ 49 odst. 2, vìta druhá a tøetí s. ø. s.). Takto formulovaná právní úprava reflektuje princip veøejnosti soudního øízení mj. tím, ¾e dùvody vylouèení veøejnosti striktnì redukuje (opìt ve shodì s vý¹e zmiòovanými èlánky Listiny a Úmluvy) na pøípady shora výslovnì vyjmenované. Souèasnì platí, ¾e úprava vylouèení veøejnosti je v § 49 odst. 2 s. ø. s. upravena komplexnì, pokraèování tudí¾ zde není ¾ádný prostor pro subsidiární aplikaci jiných procesních pøedpisù (tj. § 116 odst. 1 o. s. ø., ve spojení s § 64 s. ø. s., který pøipou¹tí vylouèení veøejnosti i pro dùle¾itý zájem úèastníkù ; aplikace § 8b odst. 2 trestního øádu je pojmovì vylouèena, nebo» s jeho podpùrnou aplikací soudní øád správní nepoèítá vùbec). Za této situace lze uzavøít, ¾e dùvodem pro vylouèení veøejnosti z jednání správního soudu nemù¾e být ochrana osobních údajù úèastníkù øízení, a to ani úèastníkù nezletilých. Krajský soud tedy nepochybil, pokud veøejnost z obou jednání nevylouèil. [21] Stì¾ejní kasaèní argumentace se upíná k tvrzení, ¾e krajský soud pochybil pøi skutkovém a zejména právním hodnocení vìci [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ø. s.], nebo» nesprávnì posoudil intenzitu dotèení práv stì¾ovatelù na jejich soukromý a rodinný ¾ivot, v dùsledku zveøejnìní zkráceného znìní a anonymizovaných znìní rozsudku, v nich¾ byly obsa¾eny citlivé osobní údaje o jejich zdravotním stavu (navíc mìlo jít o údaje, s nimi¾ se sami nemohli seznámit prostøednictvím nahlí¾ení do spisu OSPOD). [22] Pro posouzení správnosti závìrù krajského soudu je nejprve nutno zodpovìdìt otázku, zda shora popsaný postup Nejvy¹¹ího správního soudu lze vùbec pojmovì pova¾ovat za zásah, ve smyslu jeho definice podávající se z ustanovení § 82 s. ø. s.; je-li tomu tak, musí následovat posouzení jeho zákonnosti, co¾ v kontextu dané vìci pøestavuje provedení testu proporcionality (posouzení, zda veøejný zájem na zveøejòování soudních rozhodnutí mù¾e pøevá¾it nad zájmem úèastníkù øízení na ochranì jejich soukromí). [23] Nejvy¹¹í správní soud (ve shodì s krajským soudem) pøipou¹tí, ¾e první anonymizovaná verze rozsudku, která obsahovala detaily týkající se onemocnìní stì¾ovatelù, negativní dopad do jejich soukromé sféry mít mohla, byla-li by spárována se zkráceným znìním. Pokud v¹ak jde o druhou a tøetí anonymizovanou verzi rozsudku, zdej¹í soud je pøesvìdèen, ¾e v jejich pøípadì vý¹e popsaný negativní efekt nehrozí ani po cíleném spojení s vý¹e zmínìným zkráceným znìním. Aèkoli pojmy onemocnìní a posti¾ení do jisté míry dávají obraz o zdravotním stavu urèité osoby pøinejmen¹ím v tom, ¾e je zøejmé, ¾e tato osoba není zcela zdráva a v ka¾dodenním ¾ivotì èelí omezením, plynoucím z jejího onemocnìní èi posti¾ení [srov. definice citlivého údaje podle § 4 písm. b) zákona o ochranì osobních údajù], tyto pojmy jsou natolik obecné, ¾e z nich nelze nabýt komplexní pøedstavu o ¾ivotních pomìrech úèastníka a nadto nemají v realitì difamující význam. Pøesto je tøeba podotknout, ¾e Nejvy¹¹í správní soud plnì respektoval subjektivní hledisko stì¾ovatelù, kteøí uvedené údaje vnímali ze svého pohledu záva¾nìji, a èinil kroky k minimalizaci negativních úèinkù uveøejnìní jak prvého, tak i druhého anonymizovaného znìní (mj. provedením tøetí anonymizace èi zasláním výzvy ke sta¾ení zkrácených znìní rozsudku tìm subjektùm, které ho bez svolení Nejvy¹¹ího správního soudu pøevzaly na své webové stránky). [24] S ohledem na vý¹e konstatovanou povahu první verze anonymizovaného rozsudku je nutné se dále zabývat tím, za jakých okolností by mohla do osobnostní sféry stì¾ovatelù reálnì zasáhnout. Nejvy¹¹í správní soud pøedev¹ím plnì sdílí názor krajského soudu, ¾e ztoto¾nìní úèastníkù soudního øízení, za souèasného zji¹tìní podrobností o jejich ¾ivotní situaci, která byla podkladem tohoto øízení a z nìj povstalého rozhodnutí, je mo¾né výluènì cíleným spárováním zkráceného a anonymizovaného znìní rozsudku, kdy právì spisová znaèka pøedstavuje onen spojník , o nìm¾ se opakovanì zmiòují stì¾ovatelé. Ze zkrácené verze rozsudku je veøejnost schopna zjistit identifikaèní údaje úèastníkù øízení a výsledek tohoto øízení (výrok rozsudku), av¹ak absence odùvodnìní zcela brání tomu, aby si ètenáø mohl uèinit i jen hrubou pøedstavu o skutkovém a právním stavu vìci. Naopak z anonymizované verze se ètenáø sice skutkové a právní pozadí pøípadu dozví v dostateèných detailech, av¹ak díky anonymizaci není schopen zjistit údaje o úèastnících øízení do té míry, aby bylo mo¾né tyto osoby ztoto¾nit (právì k tomu anonymizace slou¾í). Zde je tøeba poznamenat, ¾e zkrácené znìní rozsudku se po uplynutí lhùty 14 dnù (viz § 49 odst. 11 s. ø. s.) z úøední desky svì¹uje, a to jak z úøední desky ve fyzické, tak v elektronické podobì. Náv¹tìvník úøední desky se tak mù¾e pouze po dobu tìchto 14 dnù dozvìdìt spisovou znaèku, pomocí ní¾ je následnì schopen vyhledat plné (by» anonymizované) znìní rozsudku na webových stránkách. Anonymizované znìní se na webových stránkách objevuje zpravidla ve lhùtì pro vyhotovení rozsudku, tedy do 30 dnù od jeho vyhlá¹ení, a proto není teoreticky vylouèeno, ¾e na webových stránkách Nejvy¹¹ího správního soudu bude v jediném okam¾iku k dispozici jak zkrácené, tak anonymizované znìní, co¾ pøípadnou aktivní snahu o vyhledání a spárování informací umo¾ní (nelze pochopitelnì zcela vylouèit ani mo¾nost, ¾e doèasnì vyvì¹ené zkrácené znìní rozsudku v elektronické podobì nìkdo stáhne a umístí na jiné, veøejnì pøístupné webové stránky; za takový postup ov¹em Nejvy¹¹í správní soud nemù¾e nést zodpovìdnost). Podstatné je, ¾e spárování obou verzí je v¾dy výsledkem aktivní práce s oddìlenými informacemi, tedy cíleného postupu, motivovaného zájmem o konkrétní subjekt a jeho ¾ivotní situaci. [25] Nejvy¹¹í správní soud je navíc pøesvìdèen, ¾e snahám o získání informací o soukromí úèastníkù nemù¾e zamezit ani prevence souèasného zveøejnìní zkráceného i anonymizovaného znìní rozsudku. Snaha o získání citlivých údajù o úèastnících øízení se toti¾ nemusí omezit jen na vyhledávání informací na Internetu, ale mù¾e být kombinována té¾ se sledováním úøední desky v její fyzické podobnì nebo s osobní úèastí na jednání soudu v pozici veøejnosti, co¾ je, jak bylo vý¹e objasnìno, imanentní souèástí principu veøejnosti soudního øízení, z nìho¾ sice existují zákonné výjimky, av¹ak velmi striktnì formulované. Namítají-li stì¾ovatelé, ¾e osobní úèast na jednání soudu nelze ztoto¾òovat se zveøejnìním (by» anonymizovaného) rozsudku na webových stránkách Nejvy¹¹ího správního soudu (a pota¾mo na webových stránkách jiných subjektù), lze tomuto názoru z pohledu øe¹ené problematiky pøisvìdèit pouze potud, ¾e takový postup pøedstavuje pro zájemce o informace týkající se osobnostní sféry úèastníkù øízení komplikaci v tom, ¾e musí pøedem disponovat informacemi o termínu takového jednání; výsledný efekt je v¹ak v obou pøípadech shodný (úèast u jednání pøitom poskytne zájemci je¹tì komplexnìj¹í pøedstavu o skutkovém pozadí øe¹ené vìci). [26] Z uvedeného je zøejmé, ¾e jednání ¾alovaného nepøedstavovalo nezákonný zásah ve smyslu § 82 s. ø. s., podle kterého ka¾dý, kdo tvrdí, ¾e byl pøímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zamìøen pøímo proti nìmu nebo v jeho dùsledku bylo proti nìmu pøímo zasa¾eno, mù¾e se ¾alobou u soudu domáhat ochrany proti nìmu nebo urèení toho, ¾e zásah byl nezákonný. Jak ji¾ bylo uvedeno, uveøejnìní druhé a tøetí anonymizované verze rozsudku svou povahou a intenzitou nemohlo (a to ani ve spojení se zkrácenou verzí tohoto rozsudku) negativnì zasáhnout do soukromého ¾ivota stì¾ovatelù. Co se týèe zveøejnìní první anonymizované verze rozsudku, zde Nejvy¹¹í správní soud neshledal, ¾e by byla naplnìna podmínka pøímého zamìøení, respektive pøímého zásahu do právní sféry stì¾ovatelù. Nejvy¹¹í správní soud opakuje (a platí to ve vztahu ke v¹em anonymizovaným verzím), ¾e k takovému zásahu mohlo dojít pouze spárováním anonymizovaného znìní se zkráceným znìním pøedmìtného rozsudku, co¾ pøedstavuje cílený, sofistikovaný a nikoli nahodilý postup subjektu odli¹ného od ¾alovaného, kterému takový postup nelze jakkoli pøièítat. [27] Na uvedeném závìru nemù¾e nièeho zmìnit ani námitka stì¾ovatelù, ¾e umístìní urèitého dokumentu na Internetu je svou povahou trvalé a ¾e za tento následek je odpovìdný ten, kdo jej na Internet umístil. Jakkoli se od této pøipomínky Nejvy¹¹í správní soud názorovì nedistancuje, opìt pøipomíná, ¾e uvedená námitka je mimobì¾ná s klíèovou úvahou, na ní¾ napadený rozsudek stojí. Podstatné je, ¾e spárování zkrácené verze s nìkterou z anonymizovaných verzí pøedpokládá cílený a sofistikovaný postup, který postrádá prvky náhodnosti a nahodilosti, a proto, pokud urèitý subjekt takto cílenì a aktivnì vyhledává dílèí pokraèování osobní údaje o úèastnících øízení, aby z jejich vzájemného kontextu vytì¾il maximum relevantních informací, a takové jednání se vùèi tìmto úèastníkùm negativnì materializuje, nejde o jednání pøièitatelné ¾alovanému Nejvy¹¹ímu správnímu soudu, by» tyto jednotlivé kusé informace o úèastnících zveøejnil na Internetu jako první. Proti pøípadným negativním materiálním dopadùm takového jednání se úèastníci øízení (¾alobci-stì¾ovatelé) mohou bránit poøadem práva civilního. [28] I pøes vý¹e uvedený závìr, který postaèuje k vyvrácení argumentace ¾alobcù o existenci nezákonného zásahu, pova¾uje Nejvy¹¹í správní soud za vhodné aprobovat názor krajského soudu, dle kterého je zveøejòování anonymizovaných soudních rozhodnutí ústavnì konformní. Krajský soud pøiléhavì konstatoval, ¾e smyslem práva na informace (viz èl. 17 odst. 5 Listiny), které Nejvy¹¹í správní soud realizuje mj. prostøednictvím zveøejòování anonymizovaných znìní rozsudkù na svých webových stránkách, je kontrola èinnosti orgánù veøejné moci, in concreto ¹íøení povìdomosti o rozhodování soudù a prevence tzv. kabinetní justice. Jeho úsudek tak vychází z primárního úèelu, k nìmu¾ zveøejòování anonymizovaných znìní slou¾í. Aèkoli zdej¹ímu soudu ¾ádný právní pøedpis neukládá povinnost zveøejòovat odùvodnìní jeho rozhodnutí (v anonymizované podobì), èiní tak právì za úèelem zvý¹ení transparentnosti své èinnosti a ke zvy¹ování právního povìdomí laické i odborné veøejnosti. Cílem této aktivity rozhodnì není publikace podrobností o ¾ivotní situaci úèastníkù øízení a u¾ vùbec ne podrobností takové povahy, aby mohly mít pro úèastníky øízení difamujícími úèinky. Pokud snad v nìkterých pøípadech dojde v dùsledku tohoto postupu vý¹e naznaèenou aktivitou tøetích osob k zásahu do ústavnì zaruèeného práva úèastníkù øízení na jejich soukromí (viz èl. 7 odst. 1, a èl. 10 odst. 2 a 3 Listiny), nemù¾e to být samo o sobì dùvodem k popøení zájmu na transparentnosti a veøejné kontrole výkonu soudnictví. Zásah do ústavnì zaruèených práv (tedy i do práva na ochranu soukromí, respektive soukromého ¾ivota) lze (v nezbytném rozsahu) odùvodnit úèelem ochrany základních práv jiných osob, anebo ochranou veøejného zájmu, který je v podobì principu èi hodnoty obsa¾en v ústavním poøádku (viz nález Ústavního soudu ze dne 18. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 321/06; v¹echna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z http://nalus.usoud.cz). Tato maxima se v praxi uplatòuje tak, ¾e [p]øi úvaze o prioritì jednoho ze dvou v kolizi se ocitajících základních práv je nutno zkoumat, zda byly vyu¾ity v¹echny mo¾nosti minimalizace zásahu do základního práva druhého. Pøi støetu základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude v¾dy vìcí nezávislých soudù, aby s pøihlédnutím k okolnostem ka¾dého jednotlivého pøípadu peèlivì zvá¾ily, zda jednomu právu nebyla neodùvodnìnì dána pøednost pøed právem druhým. Tak to ostatnì stanoví èl. 4 odst. 4 Listiny, který ukládá orgánùm aplikujícím právo, aby pøi této aplikaci ¹etøily podstatu a smysl základních práv (nález Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 191/05). Je tedy zøejmé, ¾e názor stì¾ovatelù o absolutní privilegovanosti jejich práva na ochranu soukromí, respektive soukromého ¾ivota, neobstojí. [29] Pokud jde o námitku, dle které krajský soud pøesvìdèivì nevyvrátil, ¾e zkrácená verze rozsudku a jednotlivá anonymizovaná znìní mohou obsahovat urèitý spojník , díky kterému je mo¾né s jistotou urèit identitu úèastníkù øízení, je tøeba nejprve upozornit, ¾e existenci tohoto spojníku krajský soud nikterak nerozporoval. Jak bylo ji¾ uvedeno vý¹e, ratio decidendi jeho závìrù stojí toti¾ na zcela jiné klíèové úvaze, a sice ¾e Nejvy¹¹í správní soud svým postupem ¾ádné osobní informace a detaily ze soukromého ¾ivota stì¾ovatelù nezveøejnil, pøièem¾ vyu¾ití (nikoli na první pohled zøejmé) provázanosti mezi zkráceným a anonymizovaným znìním rozsudku si ¾ádá sofistikovanou práci s tìmito dokumenty, které Nejvy¹¹í správní soud není schopen zabránit (a není tak pùvodcem pøípadného zásahu do tìchto práv stì¾ovatelù). Je tedy logické, ¾e tímto smìrem krajský soud skuteènì nevedl ¾ádné dokazování. Na stranì druhé ov¹em nelze pøehlédnout, ¾e v odùvodnìní napadeného rozsudku explicitnì nezdùvodnil, proè odmítl provést dùkaz znaleckým posudkem, který k dùkazu navrhovali stì¾ovatelé. Tento deficit ov¹em nemù¾e mít na zákonnost jeho rozsudku ¾ádný vliv. Ze záznamu o prùbìhu jednání konaného dne 23. 2. 2016 je toti¾ zøejmé, ¾e krajský soud srozumitelnì vysvìtlil, proè pova¾uje provedení navr¾ených dùkazu za nadbyteèné. Sama zástupkynì stì¾ovatelù na dotaz krajského soudu, co má být znaleckým posudkem Ing. Zdeòka Zapletala, Ph.D. ze dne 22. 2. 2016 prokázáno, odpovìdìla, ¾e z tohoto posudku vyplývá, ¾e na Internetu je dosud dostupné zkrácené znìní rozsudku a dále jeho druhá a tøetí anonymizovaná verze, co¾ podporuje obavu, ¾e tyto dokumenty nelze z Internetu nav¾dy odstranit. Stì¾ovatelé pøi jednání dále navrhovali provedení dùkazu kopií spisu Policie Èeské republiky; tímto zpùsobem chtìli mj. prokázat, ¾e ke sta¾ení první neanonymizované verze rozsudku pøistoupila Policie Èeské republiky a ¾e je to právì ¾alovaný, kdo je odpovìdný za únik osobních údajù na Internet. Krajský soud v prùbìhu tohoto jednání vyhlásil usnesení, jím¾ rozhodl, ¾e dal¹í dokazování v øízení provádìno nebude. Toto usnesení odùvodnil tím, ¾e navrhované dùkazy se netýkají skuteèností, které pokládal za sporné a které potøeboval pøi jednání objasnit. Pøipomenul, ¾e k odroèení jednání pøistoupil za úèelem odstranìní pochybností týkajících se první anonymizované verze rozsudku, nikoli jeho zkráceného znìní èi dal¹ích anonymizovaných verzí (jak ji¾ bylo uvedeno, pouze tuto anonymizovanou verzi pova¾oval za potenciálnì zpùsobilou negativnì atakovat právo stì¾ovatelù na ochranu jejich soukromí). Jinými slovy, v øízení nebylo sporu o zpùsobu zveøejnìní druhé a tøetí anonymizované verze rozsudku a ve¹keré pochybnosti krajského soudu se vztahovaly jen k první anonymizované verzi rozsudku, jeho¾ se v¹ak ani znalecký posudek, ani spis Policie Èeské republiky týkat vùbec nemìly. Pøesto¾e se tedy dùvody pro neprovedení navrhovaných dùkazù neodrazily v písemném odùvodnìní napadeného rozsudku, pøi vìdomí, ¾e stì¾ovatelé byli s dùvody neprovedení navrhovaných dùkazù srozumitelnì obeznámeni pøi ústním jednání, má zdej¹í soud za to, ¾e nejde o pochybení tak výrazné intenzity, aby mohlo zalo¾it nezákonnost napadeného rozsudku. Nejvy¹¹í správní soud proto uzavírá, ¾e znalecký posudek a kopie spisu Policie Èeské republiky nelze pova¾ovat za opomenuté dùkazy ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 12. 2009, sp. zn. I. ÚS 118/09, a rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 2. 4. 2009, è. j. 7 Azs 25/2009-131. Krajský soud svým rozhodnutím neprovést dùkazy spoèívající ve výslechu dal¹ích svìdkù proto jednal zcela v intencích své zákonné pravomoci posoudit a rozhodnout, které z navr¾ených dùkazù provede a které nikoli (§ 52 odst. 1 s. ø. s.). [30] Namítají-li dále stì¾ovatelé, ¾e vedlej¹ím efektem soudního øízení správního je zveøejnìní informací ze spisu OSPOD, s nimi¾ se dokonce ani samotní stì¾ovatelé b) a c) po dovr¹ení zletilosti nemohou seznámit (napøíklad formou nahlí¾ení do tohoto spisu), i zde je mo¾né konstatovat, ¾e k obdobnì formulované ¾alobní argumentaci se krajský soud výslovnì nevyjádøil. Nejvy¹¹í správní soud pøesto neshledal, ¾e by tento deficit mohl pøedstavovat vadu takové intenzity, aby zalo¾ila nezákonnost kasaèní stí¾ností napadeného rozsudku [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s.]. Jak u¾ bylo øeèeno vý¹e, ustálená judikatura nepodmiòuje pøezkoumatelnost soudního rozhodnutí naprosto detailním vypoøádáním ka¾dé dílèí ¾alobní argumentace, je-li v kontextu rozhodnutí jako celku patrný komplexní závìr, z nìho¾ lze nepøímo odvodit i názor soudu na námitky spí¹e okrajového charakteru (srov. napøíklad rozsudek zdej¹ího soudu ze dne 25. 3. 2010, è. j. 5 Afs 25/2009-98, publikovaný pod è. 2070/2010 Sb. NSS). [31] Za situace, kdy tento argument stì¾ovatelù byl v ¾alobì (stejnì jako v kasaèní stí¾nosti) uplatnìn bez podrobnìj¹ího rozvedení a odkazu na relevantní ustanovení právních pøedpisù, upravujících zpøístupòování informací ze spisù vedených OSPOD, lze shora konstatovaný dílèí deficit odùvodnìní napadeného rozsudku pøeklenout úvahou kasaèního soudu. [32] Zákon è. 359/1999 Sb., o sociálnì-právní ochranì dìtí, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, upravuje v § 54 a¾ § 56 vedení spisù (Om) a nahlí¾ení do nich specificky, kdy rozli¹uje podklady pro zpracování spisové dokumentace (§ 55 odst. 4), které jsou a¾ na výjimku (státní zastupitelství a soudy v pøípadì trestního stíhání) pro kohokoli nepøístupné, a samotnou spisovou dokumentaci; ta je, s výjimkou její samostatné èásti, týkající se správního øízení, pøístupná osobám uvedeným pokraèování v § 55 odst. 5, nicménì OSPOD je oprávnìn v odùvodnìných pøípadech rozhodnutím odmítnout (zcela èi èásteènì) nahlí¾ení i do této èásti spisové dokumentace, z dùvodù uvedených v ustanovení § 55 odst. 6 písm. b) zákona. [33] Je tedy zøejmé, ¾e rodièe èi jiné osoby odpovìdné za výchovu dítìte (ani samotné dìti po dovr¹ení zletilosti, nejde-li o pøípad osvojence po nabytí svéprávnosti), nemají podle stávající právní úpravy garantovánu mo¾nost seznámit se s kompletním obsahem spisové dokumentace vedené OSPOD. Paradoxnì tak v praxi vskutku mù¾e dojít k situaci, kdy nejen uvedené osoby, ale i osoby jiné (blí¾e neurèený náv¹tìvník webových stránek, na nich¾ jsou publikována anonymizovaná znìní rozsudkù Nejvy¹¹ího správního soudu) získají (pravdìpodobnì v¹ak mezerovité a nikoli detailní) informace o obsahu spisové dokumentace z nedostateènì anonymizovaného odùvodnìní rozhodnutí správního soudu ve vìci pøezkumu rozhodnutí OSPOD; takový dùsledek by byl nepochybnì ne¾ádoucí a rozporný se zájmy dìtí, ale i jejich rodièù a pøípadnì i dal¹ích osob (napøíklad osob uvedených v § 7 poslednì zmiòovaného zákona). Z pohledu nyní posuzované vìci v¹ak neexistují indicie o tom, ¾e by se tato hypotetická mo¾nost vùèi stì¾ovatelùm v realitì jakkoli materializovala. Stì¾ovatelé pøedev¹ím vùbec neuvádìli, ¾e by se skuteènì z (kteréhokoli) znìní rozsudku dozvìdìli informaci, která jim osobnì dosud nebyla známa a o ní¾ by mohli nabýt první povìdomost (jedinì) ze spisu OSPOD. Lze dùvodnì pøedpokládat, ¾e stì¾ovatelka sama zná nejlépe svùj zdravotní stav, stejnì jako zdravotní stav svých dìtí, a nepochybnì jí jsou známy i dal¹í okolnosti s tím související, stejnì jako konkrétní události v rodinì, vèetnì kvality vzájemných vztahù ¾alobcù b) a c); to platí pøimìøenì i pro stì¾ovatele c). Dále se stì¾ovatelùm nepodaøilo prokázat, ¾e je stále mo¾né na Internetu dohledat první anonymizované znìní rozsudku NSS, ani to, ¾e po spárování zkráceného znìní rozsudku a jeho první anonymizované verze do¹lo (ze strany tøetích osob) k pou¾ití tìchto údajù zpùsobem, který mohli stì¾ovatelé oprávnìnì vnímat jako naru¹ení práva na ochranu jejich soukromí. Ani tato kasaèní námitka tedy není dùvodná. [34] Kasaèní stí¾ností je koneènì s vytýkaným jednáním Nejvy¹¹ího správního soudu namítána mo¾nost vzniku tzv. Barbra Streisand efektu . Zdej¹í soud z otevøených zdrojù zjistil, ¾e tento termín je spojen s událostí z roku 2003, kdy vý¹e jmenovaná americká umìlkynì usilovala o sta¾ení letecké fotografie své rezidence z veøejnì pøístupné databáze, èím¾ paradoxnì zvý¹ila zájem veøejnosti o tuto fotografii. Databáze zahrnovala celkem dvanáct tisíc fotografií kalifornského pobøe¾í, poøízených za úèelem zdokumentování eroze bøehù, v rámci státem zadaného projektu California Coastal Records Project. Snímek rezidence Barbry Streisand byl do té doby z webových stránek poøizovatele sta¾en jen ètyøikrát (nepoèítaje v to dvì stáhnutí hereèèinými právníky), av¹ak medializace pøípadu vedla k tomu, ¾e bìhem dal¹ího mìsíce pøíslu¹nou webovou stránku nav¹tívilo pøes 420 000 lidí. Jde tedy o jistou ne¾ádoucí multiplikaci zájmu veøejnosti o soukromí osob, vyvolanou jimi vedenými spory. Pøesto¾e stì¾ovatelé mohou pøímìr k situaci Barbry Streisand vnímat jinak, Nejvy¹¹í správní soud je pøesvìdèen, ¾e co do rozsahu nelze oba pøípady vùbec srovnávat. Podstatné ov¹em je, ¾e z pohledu merita projednávané vìci stì¾ovatelé nikterak nedolo¾ili existenci zvý¹eného zájmu veøejnosti o jejich kauzu, pota¾mo o okolnosti týkající se jejich soukromého ¾ivota. Ji¾ tato skuteènost vyluèuje, ¾e by vytýkané jednání Nejvy¹¹ího správního soudu mìlo pro stì¾ovatele naznaèované dùsledky; nelze proto vùbec uva¾ovat o tom, ¾e by zpùsob zveøejnìní rozsudku NSS vùbec mohl pøedstavovat zásah do sféry subjektivních práv stì¾ovatelù, tím spí¹e pak zásah nezákonný. [35] Lze tedy uzavøít, ¾e napadené rozhodnutí krajského soudu, jako¾ i øízení, které jeho vydání pøedcházelo, z hlediska zákona obstojí, a proto zdej¹í soud za podmínek vyplývajících z ustanovení § 110 odst. 1 in fine s. ø. s., rozsudkem kasaèní stí¾nost jako nedùvodnou zamítl. [36] O náhradì nákladù tohoto øízení mezi stì¾ovateli a) a c) a ¾alovaným bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1, vìty první s. ø. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ø. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má úèastník, který mìl ve vìci plný úspìch, právo na náhradu nákladù øízení pøed soudem, které dùvodnì vynalo¾il proti úèastníkovi, který ve vìci úspìch nemìl. Vzhledem k tomu, ¾e tito stì¾ovatelé byli v øízení o kasaèní stí¾nosti procesnì neúspì¹ní, právo na náhradu nákladù øízení jim nenále¾í. Pokud jde o procesnì úspì¹ného úèastníka-¾alovaného, v jeho pøípadì nebylo prokázáno, ¾e by mu v souvislosti s tímto øízením nìjaké náklady vznikly. Nejvy¹¹í správní soud proto rozhodl tak, ¾e se tìmto úèastníkùm náhrada nákladù øízení nepøiznává. Co se týèe nákladù øízení mezi ¾alovaným a stì¾ovatelem b), který vzal svou kasaèní stí¾nost zpìt, o ní bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ø. s., ve spojení s § 120 s. ø. s., podle kterého ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, bylo-li øízení zastaveno. [37] Krajský soud ustanovil stì¾ovatelùm k jejich ¾ádosti zástupce z øad advokátù; podle § 35 odst. 8 vìty poslední s. ø. s. trvá toto zastoupení i v øízení o kasaèní stí¾nosti. Náklady øízení v tomto pøípadì hradí stát (§ 35 odst. 8 s. ø. s., § 120 s. ø. s.), Vý¹e pøiznaných nákladù spoèívá v odmìnì advokátky za jeden úkon právní slu¾by (písemné podání ve vìci samé, tj. kasaèní stí¾nosti) v celkové èástce 3 100 Kè [§ 7, § 9 odst. 4 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] a v náhradì jejích hotových výdajù v èástce 300 Kè za jeden úkon právní slu¾by (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu); celkem tedy 3 400 Kè. Podobnì jako v øízení pøed krajským soudem i v øízení o kasaèní stí¾nosti Nejvy¹¹í správní soud nezohlednil pravidla pro zastupování více osob (§ 12 advokátního tarifu), nebo» právní slu¾by poskytnuté v¹em stì¾ovatelùm spoèívaly v identické argumentaci a jednotlivé stí¾nostní body nebyly koncipovány specificky ve vztahu ke ka¾dému z nich. Vzhledem k tomu, ¾e ustanovená právní zástupkynì není plátcem danì z pøidané hodnoty, nepøistoupil Nejvy¹¹í správní soud ke zvý¹ení jejího nároku o èástku odpovídající této dani. Èástka 3 400 Kè bude ustanovené advokátce vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do tøiceti dnù od právní moci tohoto rozhodnutí.
https://www.vakinfo.cz/category/dotazy/
2020-08-12T00:01:04
[ " § 2", " § 14", " zákona č. 185", " § 14", " § 16", " § 16", " § 16", " zákona č. 274", " § 1", " § 2", " § 1" ]
Dotazy – vakinfo.cz Dotaz: K domu se čtyřmi bytovými jednotkami bychom potřebovali vyměnit staré přívodní vodovodní potrubí od hlavního řadu k hranici domu, který vlastníme, voda má nízký tlak. Jedná se o asi cca 30 m. Prosím o zodpovězení následujících otázek: Kdo je vlastníkem vodovodního potrubí od hlavního řadu po hranici domu (potrubí leží na pozemku OÚ, my jsme majitelé jenom pozemku pod domem)? Na čí náklady lze potrubí vyměnit? Může výměnu trubek provést jiná firma než VaK? Jaký zákon tuto problematiku upravuje? Odpověď: Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od… 18. 11. 2018 18. 12. 2019 vakinfocz Místo dočasného uložení kalů je s ohledem na definici zařízení na použití kalů na zemědělské půdě uvedenou v § 2 písm. a) vyhlášky č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (dále jen „vyhláška“), součástí tohoto zařízení. Zařízení na použití kalů na zemědělské půdě je zařízením ve smyslu § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Ustanovení § 14 odst. 2 zákona o odpadech umožňuje zařízením, která nejsou určena k nakládání s odpady, přijímat odpady jako vstupní surovinu. Kaly jsou v tomto případě v souladu… Čistírny odpadních vod, Dotazy, Kalymžp 23. 5. 2008 23. 8. 2019 vakinfocz Výklad MZe č. 20 [k § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích]. Dotaz: Žádost o výklad problematiky týkající se osazení vodoměru. Je možné, ve vztahu k ustanovení § 16 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích, vyžadovat právo na osazení vodoměru a za jakých podmínek? Výklad: Odběratel nemůže vlastníkovi vodovodu, popř. jeho provozovateli, je-li k osazení vodoměru vlastníkem zmocněn, bránit v osazení vodoměru, který je primárně stanoveným měřidlem množství dodané vody podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu… Dotazy, Metrologie, Vodovodní přípojky, VodovodyOsazení vodoměru Výklad MZe č. 22 [k § 1 odst. 3, 4 a § 2 odst. 1 zákona o vodovodech a kanalizacích]. Dotaz: Žádost společnosti Slovácké vodárny a kanalizace, a.s. o výklad problematiky týkající se posouzení samostatné stavby prodloužení stávajícího vodovodu (kanalizace) pro veřejnou potřebu. Posuzuje se samostatná stavba prodloužení stávajícího vodovodu (kanalizace) pro veřejnou potřebu samostatně dle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o vodovodech a kanalizacích nebo celkově jako součást souboru staveb původního vodovodu (kanalizace) pro veřejnou potřebu? Výklad: Zákon č. 274/2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a…
https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1462567-pripady-s-nejprisnejsimi-tresty-za-mnohonasobne-vrazdy
2018-11-18T15:20:22
[ " Soud ", " Soud ", " soud ", " soud ", " Soud ", " soud ", " Soud ", " soud " ]
Případy s nejpřísnějšími tresty za mnohonásobné vraždy — ČT24 — Česká televize Případy s nejpřísnějšími tresty za mnohonásobné vraždy Praha - Od roku 1990, kdy byl v Česku zrušen trest smrti, je nejvyšším možným trestem, který český právní řád připouští, doživotní vězení. Soud může člověka odsoudit k doživotí, pokud obžalovaný připravil o život nejméně dva a více lidí nebo zločin provedl zvlášť surovým a trýznivým způsobem ze zavrženíhodných pohnutek. Zároveň musí platit podmínka, že je pachatel nenapravitelný nebo uložení takového trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti. Doživotí za jedinou vraždu mohou soudci uložit také v případě, pokud je obětí například těhotná žena nebo dítě. Doživotní trest hrozí i lidem, kteří zradí vlast, dopustí se teroru nebo genocidy či při splnění dalších podmínek také například za spáchání loupeže, braní rukojmí a znásilnění. Výběr případů s nejpřísnějšími tresty za mnohonásobné vraždy: Osm obětí: Olga Hepnarová (odsouzena k trestu smrti) Jako dvaadvacetiletá vjela v roce 1973 úmyslně s nákladním autem mezi lidi na zastávce tramvaje v ulici Obránců míru v Praze 7. Jako motiv svého činu uvedla „vyrovnání účtů se společností“. Způsobila smrt osmi lidí, šest jich bylo zraněno těžce a šest lehce. Soud ji v roce 1974 odsoudil k trestu smrti, popravena byla o rok později. Jaroslav a Dana Stodolovi (odsouzeni k doživotí) V letech 2001 až 2003 napadali hlavně starší a bezmocné lidi, které bili, svazovali a nakonec uškrtili kvůli penězům. Za sérii osmi vražd a dalších trestných činů uložil soud v dubnu 2004 sedmatřicetiletému muži a jeho o čtyři roky mladší manželce trest doživotí. Sedm obětí: Václav Mrázek (odsouzen k trestu smrti) V 50. letech sexuálně zneužil a zabil šest žen, řádil nejprve na Chomutovsku a poté na Kladensku. Spáchal i jednu vraždu loupežnou. Své oběti střílel, aby se mu nebránily. V roce 1957 byl tento osmadvacetiletý delikvent odsouzen k trestu smrti, v témže roce byl popraven. Petr Zelenka (nepravomocně odsouzen k doživotí) Bývalý zaměstnanec nemocnice v Havlíčkově Brodě byl obžalován ze sedmi vražd a deseti pokusů o vraždu pacientů nemocnice. Jednatřicetiletý muž podle soudu zabíjel tím, že pacientům ARO od května do září 2006 podával heparin, lék na ředění krve, a lidé vykrváceli. Dnes jej Krajský soud v Hradci Králové odsoudil k doživotnímu trestu vězení. Ladislav Hojer (odsouzen k trestu smrti) Sexuální deviant usvědčený z pěti vražd a dalších násilných trestných činů z let 1978 až 1981. Na jedné ze svých obětí se dopustil i kanibalismu. Soud mu vyměřil trest smrti, v srpnu 1986 byl šestadvacetiletý Hojer popraven. Vladimír Lulek (odsouzen k trestu smrti) V roce 1986 zavraždil 36 ranami nožem svoji manželku, její tři děti, svou dceru a pokusil se zabít sousedku, která mu chtěla v činu zabránit. Čtyřiatřicetiletý recidivista byl v roce 1989 popraven. Šlo o poslední vykonaný trest smrti v Česku. Ludvík Černý (odsouzen k doživotí) Byl vykonavatelem vražd v případě série takzvaných orlických vražd z let 1991 až 1993, jejichž oběti byly nalezeny v sudech se žíravinou na dně přehrady Orlík. Za pět vražd mu soud v roce 1997 vyměřil doživotí. Oto Biederman (odsouzen k doživotí) Figuroval v takzvaném kolínském gangu, který v roce 1993 v pražském obchodním domě Krone zavraždil vrátného a ukradl tři miliony korun. Členové skupiny poté ze zištných důvodů zavraždili další čtyři lidi. V září 1998 byl pětadvacetiletý Biederman odsouzen na doživotí. Ivan Roubal (odsouzen k doživotí) Se svými komplici v roce 1994 přepadl pražskou autopůjčovnu Zapap, dva její majitele svázal do kozelce a ti se poté udusili. Soud mu prokázal i další tři vraždy. V květnu 1999 soud tohoto osmačtyřicetiletého zemědělce odsoudil na doživotí.
http://kraken.slv.cz/26Cdo2969/2015
2018-01-19T21:19:37
[ " § 336", " § 54", " § 336", " § 336", " § 336", " § 243", " soud ", " soud ", " soud ", " §336", " zákona č. 99", " § 336", " § 54", " zákona č. 120", " § 336", " § 42", " § 42", " § 336", " § 336", " § 54", " zákona č. 120", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 396", " zákona č. 120", " zákona č. 396", " soud ", " § 336", " § 336", " soud ", " § 336", " § 336", " § 336", " § 336", " § 54", " zákona č. 120", " soud ", " § 266", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 241", " soud " ]
Dotčené předpisy: § 336k odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 54 předpisu č. 120/2001Sb. ve znění do 31.10.2009, § 336c odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 336c odst. 1 písm. d) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 336c odst. 1 písm. e) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012, § 243d písm. a) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Ing. A. P. , bytem ve Z., proti povinnému L. P. , bytem ve Z., zastoupenému Mgr. Bc. Michalem Březovjákem, advokátem se sídlem ve Zlíně, Školní č. 3362/11, za účasti vydražitele F. M., bytem ve Z., pro 58 390,50 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Martina Růžičky, Exekutorský úřad Zlín, pod sp. zn. 77 EX 2306/02, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. března 2015, č. j. 26 Co 796/2008-509, takto: K návrhu oprávněné Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 5. srpna 2002, č. j. 22 Nc 851/2002-6, nařídil exekuci na majetek povinného podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. listopadu 2001, č. j. 13 Co 336/99-197, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 58 390,50 Kč, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 14 800 Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny; provedením exekuce pověřil soudního exekutora JUDr. Martina Růžičku, Exekutorský úřad Zlín (dále jen soudní exekutor ). Usnesením soudního exekutora ze dne 7. září 2004, č. j. 77 EX 2306/02-75, byl vydražiteli F. M., bytem ve Z., (dále jen vydražitel ), udělen příklep na vydražených nemovitých věcech povinného a to na pozemku p. č. St. 1710/1, o výměře 38 m 2 , zastavěná plocha a nádvoří, a stavbě č. p. 1412, objekt bydlení, stojící na pozemku p. č. St. 1710/1, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, pro obec Z., katastrální území Z., na listu vlastnictví č. 6012 (dále jen nemovité věci ), za nejvyšší podání 533 333 Kč. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. ledna 2013, č. j. 26 Co 796/2009-289, následně bylo na základě dovolání vydražitele usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, č. j. 21 Cdo 277/2014-375, opětovně zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, v němž odvolací soud usnesením ze dne 24. března 2015, č. j. 26 Co 796/2008-509, usnesení soudního exekutora ze dne 7. září 2004, č. j. 77 EX 2306/02-75, kterým byl vydražiteli udělen příklep na nemovitých věcech povinného, potvrdil, České republice nepřiznal náhradu nákladů v odvolacím řízení a povinnému uložil povinnost zaplatit vydražiteli na náhradě nákladů řízení před soudem odvolacím a dovolacím částku ve výši 40 779,50 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce vydražitele. Vázán právním názorem dovolacího soudu, vysloveném v usnesení ze dne 29. dubna 2014, č. j. 21 Cdo 277/2014-375, dospěl mimo jiné k závěru, že z provedených důkazů nebyla prokázána ani osvědčena skutečnost, podle které by soudní exekutor před datem 9. září 2004 měl vědomost o zastoupení povinného v exekučním řízení JUDr. Petrem Jaškem, advokátem. Doručení usnesení o ceně dražených nemovitých věcí povinnému, stejně jako doručení usnesení o nařízení dražebního jednání přímo k rukám povinného, ačkoliv součástí spisu vedeného u exekučního soudu byl doklad o procesní plné moci udělené povinným JUDr. Petru Jaškovi, advokátovi, nezakládá porušení zákona podle ustanovení §336k odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ). Uvedené porušení zákona nelze dovozovat ani z nevyvěšení usnesení o nařízení dražebního jednání na úřední desce příslušeného katastrálního úřadu, resp. obecního úřadu, neboť z obsahu spisu vedeného soudním exekutorem vyplývá, že soudní exekutor svou povinnost splnil, když usnesení o nařízení dražebního jednání zaslal jak Magistrátu města Z., tak Katastrálnímu úřadu pro Zlínský kraj, s žádostí o vyvěšení na jejich úřední desce. Další postup spočívající v samotném vyvěšení usnesení o nařízení dražebního jednání či zveřejnění jeho podstatného obsahu na jejich úředních deskách, je zcela v dispozici těchto subjektů, tj. mimo sféru vlivu soudního exekutora či exekučního soudu. Povinnost těchto orgánů usnesení o nařízení dražebního jednání (či jeho podstatný obsah) na úřední desce vyvěsit, resp. zveřejnit v ustanovení občanského soudního řádu ani exekučního řádu není zakotvena. Námitky povinného, že exekuci prodejem nemovitých věcí povinného nelze považovat za vhodný způsob provedení exekuce, neboť zde byla možnost provádět exekuce i jinak a povinný navíc nemovité věci nezbytně potřeboval k výkonu své podnikatelské činnosti, samy o sobě nemohou vést k závěru, že při nařízení dražebního jednání, event. při provedení dražby, došlo k porušení zákona podle ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. Povinný měl tyto argumenty uplatnit formou podání návrhu na zastavení exekuce. V souvislosti s návrhem na odklad provedení exekuce, jenž byl povinným podán před dražbou nemovitých věcí a o němž bylo rozhodnuto až po udělení příklepu, konstatoval, že v dané době úprava odkladu provedení exekuce prezentovaná ustanovením § 54 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění před novelou provedenou zákonem č. 286/2009 Sb. (v návaznosti na ustanovení občanského soudního řádu), výslovně nespojovala s podáním návrhu na odklad provedení exekuce (tak jako později) nemožnosti provádění úkonů směřujících k provedení exekuce . K porušení zákona ve smyslu ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. tudíž nedošlo. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž (mimo jiné) zpochybňuje správnost závěrů odvolacího soudu ohledně posouzení otázky, zda zastoupení povinného advokátem v exekučním řízení musí být zvlášť doloženo exekučnímu soudu a zvlášť soudnímu exekutorovi či postačuje pouhé povědomí soudního exekutora o zastoupení povinného advokátem v exekučním řízení jako takovém, aniž by toto povědomí pramenilo z podání ve smyslu ustanovení § 42 o. s. ř. Vytýká odvolacímu soudu, že se neřídil právním názorem dovolacího soudu, který dále rovněž rozporuje, a zkoumal jen to, zda se soudní exekutor o právním zastoupení povinného advokátem dozvěděl procesně přípustnou formou, tj. podáním podle ustanovení § 42 o. s. ř. Za nesprávný považuje názor odvolacího soudu, podle kterého nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce příslušného katastrálního úřadu, resp. obecního úřadu, nezakládá důvod pro změnu usnesení o udělení příklepu ve smyslu ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2012. Z tohoto ustanovení podle dovolatele nevyplývá, že by byla relevantní pouze porušení zákona způsobená soudním exekutorem či exekučním soudem, nikoliv i dalších osob a orgánů, jako tomu bylo v tomto případě. Smyslem zmíněného ustanovení je zajistit, aby o konání dražebního jednání byla informována široká veřejnost. Nevyvěšení dražební vyhlášky katastrálním i obecním úřadem proto představuje vadu řízení, která si vynucuje změnu usnesení o udělení příklepu. Povinný v této souvislosti odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. června 2014, sp. zn. 21 Cdo 1465/2014, a další rozhodnutí v něm citovaná. Nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu, podle něhož námitka, že výkonem rozhodnutí jsou postiženy nemovité věci povinného, které nezbytně nutně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti, nezakládá důvod pro změnu usnesení o příklepu ve smyslu zmiňovaného ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2012 a je třeba ji uplatnit v návrhu na (částečné) zastavení exekuce. I když právní úprava § 54 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 286/2009 Sb. neobsahovala výslovnou úpravu toho, že je nutné vyčkat s provedením exekuce do rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce, bylo nutné jej podle dovolatele dočasně dodržovat. V opačném případě, bylo-li by o odložení určitého úkonu rozhodováno až poté, co by byl proveden, ztrácela by ochrana práv a zájmu navrhovatele v podobě dočasné nemožnosti provedení exekuce své opodstatnění. Navrhl, aby dovolací soud usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. března 2015, č. j. 26 Co 796/2008-509, zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně s tím rovněž navrhl, aby dovolací soud odložil právní moc dovoláním napadeného usnesení. Dovolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí odvolacího soudu o udělení příklepu podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 (srov. Čl. II., bod 1 zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony), a podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. prosince 2012, dále též jen ex. řád. (srov. Čl. IV., bod 1. zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Nejvyšší soud například ve svém usnesení ze dne 24. června 2014, sp. zn. 21 Cdo 1465/2014, uveřejněném pod číslem 111/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na nějž ve svém dovolání rovněž odkazuje i dovolatel, dovodil, že porušením zákona při nařízení dražebního jednání se rozumí i nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce , nespecifikoval však, zda měl na mysli úřední desku exekučního soudu, resp. soudního exekutora či úřední desky orgánů uvedených v ustanovení § 336c odst. 1 písm. d) a e) o. s. ř. Smyslem ustanovení § 336c odst. 3 o. s. ř. je zajistit vyvěšením dražební vyhlášky nebo jejího podstatného obsahu na úředních deskách příslušných orgánů informovanost co největšího počtu potenciálních zájemců o dražbu o možnosti účastnit se nařízeného dražebního jednání nad rámec toho, jak tuto funkci plní vyvěšení usnesení o nařízení dražebního jednání (či jeho podstatného obsahu) na úřední desce soudu (soudního exekutora). Z citovaného ustanovení však výslovně vyplývá pouze povinnost soudního exekutora jednak vyvěsit dražební vyhlášku (či její podstatný obsah) na své úřední desce a dále povinnost doručit dražební vyhlášku vyjmenovaným orgánům a tyto požádat o uveřejnění dražební vyhlášky (či jejího podstatného obsahu) na svých úředních deskách. Samotná povinnost těchto orgánů vyhovět žádosti soudu, resp. soudního exekutora, na vyvěšení dražební vyhlášky nebo jejího podstatného obsahu na jejich úředních deskách ale z citovaného ustanovení neplyne a soud, ani soudní exekutor, nedisponují žádnými prostředky, jimiž by mohli splnění této povinnosti vymáhat. Jestliže tedy soudní exekutor prokazatelně doručil dražební vyhlášku dotčeným orgánům a tyto požádal o její uveřejnění, splnil svou zákonnou povinnost a už více nemusí kontrolovat, zda k uveřejnění dražební vyhlášky těmito orgány dojde či nikoliv. Opačný výklad by vedl k nepřiměřenému rozšiřování zákonných povinností soudu (soudního exekutora), resp. jejich odpovědnosti za splnění povinností dotčených orgánů. Z uvedeného lze proto usuzovat, že porušením zákona při nařízení dražebního jednání se primárně rozumí nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce soudu (soudního exekutora) . Toto porušení navíc musí být v příčinné souvislosti s udělením příklepu vydražiteli (k příklepu by nedošlo, pokud by se soud takových porušení v dané věci vyvaroval), nikoliv bez dalšího (jakékoliv) nevyvěšení dražební vyhlášky na úřední desce orgánu podle ustanovení § 336c odst. 1 písm. d) a e) o. s. ř., které ale může být důvodem k postupu podle ustanovení § 336c odst. 4 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení v odůvodněných případech může soud, resp. soudní exekutor dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem. Ani nevyužití možnosti postupu podle citovaného ustanovení, stejně jako nevyvěšení dražební vyhlášky na úředních deskách orgánů podle ustanovení § 336c odst. 1 písm. d) a e) o. s. ř., ale v tomto případě nemůže být a není zákonným důvodem podle ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. pro změnu usnesení o příklepu tak, že se příklep neuděluje, bylo-li usnesení o nařízení dražebního jednání (nebo jeho podstatný obsah) vyvěšeno alespoň na úřední desce soudu (soudního exekutora) a jeho nevyvěšení na úředních deskách dalších orgánů nebylo v příčinné souvislosti s (neudělením) udělením příklepu vydražiteli. Dovolání v tomto ohledu proto není důvodné. Podle ustanovení § 54 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném do 31. října 2010 (dále jen ex. řád ), 1) odloží-li soud exekuci na návrh povinného podle § 266 odst. 1 občanského soudního řádu, potom soud uvede dobu, na kterou exekuci odkládá. Po uplynutí doby odkladu exekutor i bez návrhu pokračuje v provádění exekuce; 2) je-li odložena vykonatelnost exekučního titulu, soud odloží provedení exekuce do doby pravomocného skončení řízení, ve kterém soud rozhoduje o odložení vykonatelnosti exekučního titulu. V posuzované věci povinný ještě před nařízením dražebního jednání dne 18. dubna 2003 doručil exekučnímu soudu návrh na odklad provedení exekuce ze dne 16. dubna 2003, v němž původně navrhoval odklad na dobu čtyř měsíců, aby v mezidobí mohl získat peněžní prostředky na úhradu vymáhané pohledávky prostřednictvím úvěru, tzn. zásadně z důvodu údajně dočasného nedostatku finančních prostředků. Uvedl, že ve věci je vedena obnova řízení a že se stará o svou nemocnou matku. Na výzvu soudu povinný svůj návrh na odklad doplnil podáním ze dne 30. května 2003 tak, že se přechodně bez své viny ocitl v postavení, kdy mu byla způsobena poměrně vysoká škoda a neprodlený výkon rozhodnutí prodejem jeho nemovitých věcí, v nichž i se svou matkou, o kterou se stará, bydlí, by pro něj mělo zvlášť nepříznivé následky. Zmiňovaná vysoká škoda mu měla být způsobena trestnou činností jiné osoby, která je pro tuto trestně stíhána. V podání ze dne 9. srpna 2004 dále namítal, že škoda, způsobená trestnou činností, mu dosud nebyla uhrazena. Upozorňoval na nedoručení exekučního titulu, v důsledku kterého podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Okresní soud ve Zlíně usnesením ze dne 9. září 2004, č. j. 22 Nc 851/2002-17, tento návrh povinného na odklad provedení exekuce jako nedůvodný zamítl , učinil tak ale až poté, co bylo soudním exekutorem nařízené dražební jednání již provedeno. Za přípustné nelze dovolání povinného považovat ani ve vztahu k otázce spočívající v posouzení vědomosti soudního exekutora o právním zastoupení povinného advokátem v exekučním řízení, neboť v něm dovolatel uplatňuje jiný dovolací důvod než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. (dovolatel netvrdí žádné skutečnosti rozhodné pro dovolací řízení, když podstata jeho námitek spočívá v nesouhlasu dovolatele se skutkovými závěry odvolacího soudu a nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva), a není ani důvod, aby se dovolací soud odchýlil od svého právního názoru formulového v jiném svém rozhodnutí vydaném v této věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2014, č. j. 21 Cdo 277/2014-375).
https://rejstriky.finance.cz/firma-distrimo-s-r-o-26271354
2020-01-21T02:48:56
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 101" ]
DISTRIMO s.r.o. Popůvky IČO 26271354 kontakty (21.01.2020) | Finance.cz DISTRIMO s.r.o. Popůvky IČO: 26271354 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu DISTRIMO s.r.o., která sídlí v obci Popůvky a bylo jí přiděleno IČO 26271354. Firma s názvem DISTRIMO s.r.o. se sídlem v obci Popůvky byla založena v roce 2001. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 1 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Zprostředkování služeb , Zprostředkování obchodu a další. Základní údaje o DISTRIMO s.r.o. IČO: 26271354 C 41172 Aktuální kontaktní údaje DISTRIMO s.r.o. Kontakty na DISTRIMO s.r.o. IČO: 26271354 Vintrovna 429/3 , Popůvky 664 41 16.11.2015 Maříkova 2083/32 , Brno 621 00 28.1.2004 - 16.11.2015 Kuřimská 1263/6 , Brno 621 00 17.12.2001 - 28.1.2004 Obory činností DISTRIMO s.r.o. IČO: 26271354 zprostředkování obchodu 17.12.2001 - 5.5.2009 zprostředkování služeb 17.12.2001 - 5.5.2009 velkoobchod 17.12.2001 - 5.5.2009 specializovaný maloobchod 17.12.2001 - 5.5.2009 Vedení firmy DISTRIMO s.r.o. IČO: 26271354 Způsob zastupování: Za společnost jedná jednatel. Podepisování za společnost se děje tak, že k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis jednatel. 17.12.2001 - 16.11.2015 Jiří Zahradníček 16.11.2015 Jiří Zahradníček 17.12.2001 - 5.5.2009 Jiří Zahradníček 5.5.2009 - 16.11.2015 Vlastníci firmy DISTRIMO s.r.o. IČO: 26271354 zakladni 1 000 000 Kč - 5.5.2009 zakladni 250 000 Kč - 17.12.2001 - 5.5.2009 Sbírka Listin DISTRIMO s.r.o. IČO: 26271354 C 41172/SL 40 notářský zápis [NZ 1204/2015] zakladatelská listina Krajský soud v Brně 12.11.2015 12.11.2015 20.11.2015 4 C 41172/SL 38 účetní závěrka [2014] příloha Krajský soud v Brně 22.6.2015 11.9.2015 15.9.2015 4 C 41172/SL 37 účetní závěrka [2014] rozvaha Krajský soud v Brně 22.6.2015 11.9.2015 15.9.2015 4 C 41172/SL 36 účetní závěrka [2013] příloha Krajský soud v Brně 26.6.2014 13.8.2014 3.11.2014 3 C 41172/SL 35 účetní závěrka [2013] rozvaha Krajský soud v Brně 26.6.2014 13.8.2014 3.11.2014 1 C 41172/SL 34 účetní závěrka [2013] výkaz Krajský soud v Brně 26.6.2014 13.8.2014 3.11.2014 2 C 41172/SL 33 účetní závěrka [2012] rozvaha Krajský soud v Brně 25.6.2013 19.9.2013 20.9.2013 1 C 41172/SL 32 účetní závěrka [2012] výkaz Krajský soud v Brně 25.6.2013 19.9.2013 20.9.2013 2 C 41172/SL 31 účetní závěrka [2012] příloha Krajský soud v Brně 26.6.2013 19.9.2013 20.9.2013 3 C 41172/SL 30 účetní závěrka rozvaha 2011 Krajský soud v Brně 28.6.2012 15.8.2012 10.9.2012 1 C 41172/SL 29 účetní závěrka výkaz 2011 Krajský soud v Brně 28.6.2012 15.8.2012 10.9.2012 2 C 41172/SL 28 účetní závěrka příloha 2011 Krajský soud v Brně 28.6.2012 15.8.2012 10.9.2012 3 C 41172/SL 27 účetní závěrka -příloha 2010 Krajský soud v Brně 29.6.2011 8.12.2011 3 C 41172/SL 26 účetní závěrka -výkaz 2010 Krajský soud v Brně 29.6.2011 8.12.2011 2 C 41172/SL 25 účetní závěrka -rozvaha 2010 Krajský soud v Brně 29.6.2011 8.12.2011 1 C 41172/SL 24 účetní závěrka -příloha 2009 Krajský soud v Brně 28.6.2010 1.3.2011 3 C 41172/SL 23 účetní závěrka -výkaz 2009 Krajský soud v Brně 28.6.2010 1.3.2011 2 C 41172/SL 22 účetní závěrka -rozvaha 2009 Krajský soud v Brně 28.6.2010 1.3.2011 1 C 41172/SL 21 účetní závěrka -příloha 2008 Krajský soud v Brně 25.6.2009 1.3.2011 3 C 41172/SL 20 účetní závěrka -výkaz 2008 Krajský soud v Brně 25.6.2009 1.3.2011 2 C 41172/SL 19 účetní závěrka -rozvaha 2008 Krajský soud v Brně 25.6.2009 1.3.2011 1 C 41172/SL 18 účetní závěrka -příloha 2007 Krajský soud v Brně 26.6.2008 1.3.2011 3 C 41172/SL 17 účetní závěrka -výkaz 2007 Krajský soud v Brně 26.6.2008 1.3.2011 2 C 41172/SL 16 účetní závěrka -rozvaha 2007 Krajský soud v Brně 26.6.2008 1.3.2011 1 C 41172/SL 15 účetní závěrka -příloha 2006 Krajský soud v Brně 28.6.2007 1.3.2011 3 C 41172/SL 14 účetní závěrka -výkaz 2006 Krajský soud v Brně 28.6.2007 1.3.2011 2 C 41172/SL 13 účetní závěrka -rozvaha 2006 Krajský soud v Brně 28.6.2007 1.3.2011 1 C 41172/SL 12 ostatní -prohl. o převzetí závazku Krajský soud v Brně 27.3.2009 10.4.2009 2 C 41172/SL 11 notářský zápis -zakl. listina, NZ 306/09 Krajský soud v Brně 27.3.2009 10.4.2009 5 C 41172/SL 10 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Brně 29.6.2006 16.8.2006 6 C 41172/SL 9 účetní závěrka 2004 Krajský soud v Brně 29.6.2005 9.8.2005 3 C 41172/SL 8 účetní závěrka 2003 Krajský soud v Brně 28.6.2004 30.7.2004 3 C 41172/SL 7 podpisové vzory - ČP Krajský soud v Brně 5.11.2001 3.2.2004 2 C 41172/SL 6 notářský zápis - zakl. listina Krajský soud v Brně 5.11.2001 3.2.2004 6 C 41172/SL 5 zakladatelské dokumenty - dodatek č. 1 Krajský soud v Brně 25.8.2003 3.2.2004 1 C 41172/SL 4 zakladatelské dokumenty Krajský soud v Brně 25.8.2003 3.2.2004 4 C 41172/SL 3 notářský zápis - rozhodnutí VH Krajský soud v Brně 18.11.2003 3.2.2004 2 C 41172/SL 2 účetní závěrka 2002 Krajský soud v Brně 23.6.2003 3.7.2003 6 C 41172/SL 1 notářský zápis - zakl.list. Krajský soud v Brně 5.11.2001 9.1.2002 6 Hodnocení DISTRIMO s.r.o. Výpis dat pro firmu DISTRIMO s.r.o. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy DISTRIMO s.r.o., 26271354 na obchodním rejstříku výpis firmy DISTRIMO s.r.o., 26271354 na živnostenském rejstříku DISTRIMO s.r.o. - 26271354 - Popůvky , Vintrovna 429/3
https://pravdive.eu/news/207542/smrtelny-zachvat-evropske-unie
2020-07-15T17:25:26
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " Soud ", " soud " ]
 Smrtelný záchvat Evropské unie 31-5-2020 Zpravodajství Pravý prostor 811 Něco divného se děje a nikdo o tom moc nemluví, ani nepíše . Ale zdá se, že Německo začíná mít dost všech těch globalistických lží a podvodů Evropské unie. Možná to není celé Německo a určitě ne německá vláda, ale někdo v Německu si už nechce hrát na společném písečku s ostatními státy Evropské unie. Video ZDE . Je to něco neslýchaného a nevídaného , protože až do nedávna tento soud nijak neprotestoval a snad by se dalo říct, nechával volný průběh běsnění Evropské unie. Ale teď, najednou, tento soud volí o novém rozhodnutí v poměru 7:1, což je neobvyklé, protože běžná soudní rozhodnutí většinou nebývají do té míry jednoznačná. (Na vysvětlenou: Německý konstituční soud se sestává ze dvou senátů, každý z nich má 8 členů.) Začátkem května t.r., označil Německý konstituční soud nakupování bondů Evropskou unií za ilegální a protiústavní činnost, čímž mysleli německou ústavu. Soud se rovněž vyjádřil, že jedna z akcí Evropské centrální banky, což byl program kvantitativního uvolňování, nebral v úvahu pravidla o správných proporcích a že správně měla Německá centrální banka požadovat vysvětlení. Evropská banka se obhajovala tím, že sleduje příkazy Evropského soudu a ne příkazy soudů jednotlivých států Unie. Článek ZDE . Nákup bondů byl původně odsouhlasen 16 soudci (ze 27) Evropského soudu (EU Court of Justice) v r. 2018. Od té doby nakoupila Evropská unie za $2.9 bilionů bondů. Článek ZDE . President Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagarde se vyjádřila, že nemíní v tomto případě nic podnikat, protože Banka stejně pod Evropský soud nespadá ; je zodpovědná Evropskému parlamentu. Zajímavé tvrzení, předtím říkali pravý opak. Její výpověď byla ihned napadena soudem Evropské unie, který se vyjádřil, že jedině on sám může rozhodovat o činnosti Evropské Banky. Takže: kdo z koho. Článek ZDE . „ Bundesbank (německá centrální banka) se jinak nebude nadále zúčastňovat plnění a provádění rozhodnutí ECB v této věci, pokud vedoucí rada ECB nezaujme jiný přístup, který dokáže … že tento program není v nepoměru s důsledky hospodářské a fiskální politiky. Článek ZDE . Mnoho těch, kteří sledují Evropskou unii předpovídali už dávno, že tento experiment nemůže fungovat a očekávali návrat ke starému systému směnného mechanismu . Tento smluvní systém zahrnoval Německo, Holandsko, Dánsko, Rakousko a některé jiné menší státy, které se domluvily a připojily své měny k německé marce. Zároveň ustanovili hranice pro vychýlení jednotlivých kurzu kterýmkoliv směrem. A když by výchylka kterékoliv zúčastněné měny byla přes limit, pak se měla problému ujmout Bundesbank a tuto měnu stabilizovat. Zřejmě tento druh úmluvy dobře fungoval, protože později se i Francie chtěla přidat se k jejich dohodě, ale namísto toho došlo k vytvoření společné měny, eura. Jestliže se Evropská unie rozpadne, pak je možné, že Německo nebude mít jinou možnost, než se obrátit na své bývalé obchodní společníky v Jižní Americe a stát se takto hlavní konkurenční jednotkou Spojených států a Číny. Určitě se bude snažit vytvořit smluvní trhy také s jinými státy, jako je třeba Indie a s Rusko. Už před vypuknutím COVID-19 epidemie se vláda Merkelové pokoušela uvést do provozu nějaké obchodní smlouvy s Čínou, které zahrnovaly také dodávky vysoké technologie. Článek ZDE . Předseda SPD nenechal na Evropské unii ani nit suchou....
http://www.sagit.cz/info/sb16107
2017-03-23T04:22:38
[ " zákona č. 407", " zákona č. 310", " zákona č. 90", " zákona č. 131", " § 4", " § 6" ]
ZÁKON ze dne 16. března 2016, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Sbírka zákonů - Nakladatelství Sagit, a.s. Sbírka zákonůPředpis č. 107/2016 Sb., zdroj: SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 2016, částka 41, ze dne 6. 4. 2016Legislativní proces: sněmovní tisk 585Stručnou charakteristiku změn najdete v redakční anotaci předpisu 107 ZÁKON ze dne 16. března 2016, kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 90/2014 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 12 zní: „(12) Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů a jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. 2. V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce, který vyrábí elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis.“. Čl. II Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. v z. Jermanová v. r. Zeman v. r.Sobotka v. r. Nabídka k tématuÚZ č. 1131 - EnergetikaSagit, a. s.Od ledna 2016 se zásadně změnily tři nosné zákony z oblasti energetiky – energetický zákon, zákon o hospodaření energií a zákon o podporovaných zdrojích energie. Společně s nimi se změnila většina vyhlášek a nařízení vlády – některé byly novelizovány, většina je ale zcela nových. To ...Cena: 289 KčKOUPIT
https://www.poradte.cz/spolecnost/29031-zplnoletneni-jak-zazadat.html
2017-05-28T10:24:33
[ " § 672", " Soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Zplnoletnění - jak zažádat | Poradte.cz Zplnoletnění - jak zažádatOd: darkness Datum: 11.02.14 14:55 odpovědí: 13 změna: 11.02.14 18:28 Dobrý den, Chtěla jsem se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenot, jak je to teď o požádání na zplnoletnění. Mám sestru, které bude v létě 17 let a bohužel je ve výchovném ústavu. Na základní škole, se chytla party a šlo to s ní z kopce, že už mamka nevěděla jak dál a sociálka jí navrhla ústavní péči. Byla tam rok a v létě šla na podmínku domů. Bohužel ale kvůli nemoci, měla zameškané hodiny a ústav si já vyžádal zpátky. Nikdo nechce, aby tam byla. Co přišla domů, byla úplně jiná. Teď se tedy řeší, jak jí od tamtud dostat, aby tam nemusela zůstat do 18 let. Navíc, vypadá to, že nejspíš čeká miminko se svým přítelem a ten by si jí tedy chtěl vzít. Jak to tedy chodí u soudu s tím zplnoletněním?Děkuji moc Od: jancaak®Datum: 11.02.14 15:03odpovědět[?][?]"Návrh se podává okresnímu soudu, v jehož obvodu má nezletilý bydliště, je osvobozen od poplatku, jako účastníci vystupují nezletilý navrhovatel a jeho zákonní zástupci (nejčastěji rodiče) a k doložení tvrzených skutečností je nutné připojit nejlépe písemné důkazy : lékařské potvrzení o těhotenství, potvrzení ze školy, o udělení půjčky na byt, o pracovním poměru a pod."Sestra je ve výchovném ústavu, je mamka zákonný zástupce či opatrovník...?doplněno 11.02.14 15:19: Zkuste podat návrh k soudu kvůli sňatku, doložte těhotenství.doplněno 11.02.14 17:53: Sestra nemá v 17 letech hotovou povinnou devítiletou školní docházku? Je teď v posledním ročníku, aby splnila devět let na ZŠ? (Třída, která se opakuje, se počítá 2x. Např. kdyby opakovala osmičku, tak má splněnou devítiletou docházku.) Asi fakt neuvádíte všechno doplněno 11.02.14 18:11: Nový občasnký zákoník - Zákonné překážky manželství § 672 (2) Soud může ve výjimečných případech povolit uzavření manželství nezletilému, který není plně svéprávný a dovršil šestnácti let věku, jsou-li pro to důležité důvody. Těhotenství je důležitý důvod, běžte k soudu. Jen soud může rozhodnout.Ohodnoceno: 1x Od: darknessDatum: 11.02.14 15:06odpovědětAno, mamka je zákonný zástupce a chce sestru zpět domů.Zkoušíme všechno možné. Psalo se i odvolání řediteli, ale na to nikdo nebral zřetel. Od: bussDatum: 11.02.14 15:14odpovědět[?][?]No on asi o umístění nerozhodl ředitel, že? Rozhoduje soud (rodiče). Ale to mohli poradit i na obci, tam se snad také o tom jednalo, ne? Co je to všechno možné?Ohodnoceno: 0x Od: darknessDatum: 11.02.14 15:22odpovědětAno, když se sestra do ústavu dávala, tak to bylo na základě rozhodnutí soudu. Teď si ale její návrat vyžádal ředitel, protože byla doma na "podmínku". Přes soud to teď už vůbec nešlo. Jen nám zavolali, že se má do ústavu dostavit do druhého dne Od: darknessDatum: 11.02.14 18:11odpovědětProsím, kde se vzalo že nemá dodělanou základní školu? Sestra už je na učňáku a základku má řádně ukončenou Od: jancakkDatum: 11.02.14 18:19odpovědět[?][?]Nechápu, proč se docházkou na učňák zabývá soud. Docházka na učňák je přece dobrovolná záležitost. Mi přišlo, že se jedná o ZŠ, když řešíte docházku. Omlouvám se tedy. Teď mi to není jasné, povinná je zákonem opravdu jen devitíletá docházka na ZŠ. Snad někdo jiný vysvětlí...Ohodnoceno: 0x Od: jancaak®Datum: 11.02.14 18:28odpovědět[?][?] http://obcanskyzakonik.justice.cz/rodinne-pravo/obecne/Co je svéprávnost? Jedná se o nový pojem NOZ, který nahrazuje dříve užívaný pojem "způsobilost k právním úkonům". Plně svéprávným se člověk stává zletilostí, tedy dovršením 18. roku věku. Plně svéprávným se člověk může stát před nabytím zletilosti v těchto případech:Uzavřením manželství _ soud může (a jsou-li pro to důležité důvody) ve výjimečných případech povolit nezletilému uzavřít manželství, který není plně svéprávný a dovršil šestnácti let věku.Přiznáním svéprávnosti _ pokud nezletilý není plně svéprávný, dosáhl věku šestnácti let, osvědčí schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti, pak může soudu navrhnout, aby mu přiznal svéprávnost. S návrhem vysloví souhlas zákonný zástupce nezletilého.Pokud je sedmnáctiletému přiznána svéprávnost, může se se snoubenkou oženit. Skočit na otázku Ohodnoceno: 1x Od: miklous®Datum: 11.02.14 15:13odpovědět[?][?]Zdravím. Navrhuji spolupráci se sociální pracovnící na odboru města péče o mládež. Jistě Vaší sestru zná a udělá, co bude pro ní nejlepší. Mdoplněno 11.02.14 17:00: Takže Vám teď jde v první řadě o to, aby se sestra dostala z ústavu domů, protože a/pobyt v ústavu ji neprospívá po psychické stránce 2/vzhledem k jejímu těhotenství by měla řešit tuto situaci.Možná bych se zeptala v nejbližším azylovém domě, zda pro ně nepracuje odborník, který by vám mohl poradit. Dále bych o totéž požádala na lince dítě v nouzi. Vyžádala bych si veškerou lékařskou dokumentaci od psychiatra či psychologa (nevím v jakých rukou je vaše sestra). Dále bych osobně kontaktovala ředitele ústavu a promluvila s ním. (neumím si přestavit, že vaše sestra porodi tam - co by pak bylo s jejím miminkem?) Pak by možná šlo zažádat soudce o zrušení ústavní výchovy vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem... Něco z toho vás snad nasměruje jak dál postupovat...Ohodnoceno: 3x Od: darknessDatum: 11.02.14 15:20odpovědětTo už se právě zkoušelo, ale bez úspěchu , bylo nám řečeno, že ona s tím nic nezmůže. Sestra šla i k psychologovi, protože má noční můry, který se jí vrací od doby, co přišla z ústavu. Pak i u lékařky, která jí dala potvrzení, že má oslabenou imunitu, proto se jí ty nemoci vraceli a byla doma.. Už vůbec nevíme, kam se obrátit. Ale i tak moc děkuji za odpověď Od: uska®Datum: 11.02.14 17:20odpovědět[?][?]Promiňte, něco jste určitě neuvedla, což by pro správnou odpověď bylo nutné vědět. PíšeteBohužel ale kvůli nemoci, měla zameškané hodiny a ústav si já vyžádal zpátky.Nevěřím, že z důvodu zameškamých hodin z důvodu nemoci musela nastoupit zpět do ústavu. Spíš měla neomluvené hodiny, prostě školu lajdala a z tohoto důvodu musela zpět do ústavu.Ohodnoceno: 1x Od: martinaa®Datum: 11.02.14 17:28odpovědět[?][?]Také tomu moc nevěřím. Kdyby vzroně chodila do školy a byla jen nemocná, ústav by si ji rozhodně nevyžádal.Navíc v 16 těhotná... no, víme zřejmě jen půlku pravdy, ale na rozumnou slečnu, co se změnila k lepšímu, to opravdu nevypadá. Otázkou je, jestli by jí ústavní péče pomohla a nakopla k normálu. Jinak skončí jako další utahaná mamina se základní školou.doplněno 11.02.14 17:54: Mám právo vyjádřit svůj názor, děkuji za pochopení.Ráda bych slyšela vysvětlení ústavu, které jej opravňuje k zažádání dalšího pobytu pro slečnu, která má jistě lékařsky doloženo, že byla nemocná. V tom případě to lze řešit přes odbor péče o dítě, přes lékaře. A pokud to nechce řešit ředitel, podejte podnět na inspekci, ministerstvo školství, zkrátka na nadřízenou instituci. Otravujte tak dlouho, až to někoho přestane bavit a začne se to řešit. Klidně i ombudsmana.Pokud je to ovšem skutečně pravda, co zde píšete, a nic jste nezamlčela.Ohodnoceno: 1x Od: darknessDatum: 11.02.14 17:47odpovědětMěla spustu zameškaných hodin a byla v některém předmětu nekvalifikovaná, proto se řešil návrat do ústavu. Navíc, já se Vás tady neptám na to, jestli je moje sestra slušňačka, nebo ne. To že je těhotná, tak není jisté. Nepsala jsem v příspěvku že čeká miminko, ale že nejspíš. Navíc ústav opravdu není moc dobré řešení. Takže jestli můžu poprostit tak odpovědi spíše na otázku - jak je to teď s tím zplnoletněním a ne tady diskutovat, jestli je to slušńačka nebo ne. Na to jsem se Vás tady vůbec neptala. Děkuji Od: darknessDatum: 11.02.14 18:04odpovědětUrčitě, máte právo vyjádřit svůj nároz, ale napsala jsem to proto, aby se pak tady nerozjela diskuze, zda je slušná a nebo ne. Tomu tady chci předejít. Určitě to budeme tedy řešit přes někoho vyššího, protože ředitel nechce spolupracovat. Ombudsmana jsme již kontaktovali. Moc děkuji za vaši odpověď a určitě se jen tak nevzdáme Cestovat nezletilý, co je potřeba? - 2 odpovědiJak se zbavit najemce? - 10 odpovědíUbytování pro rodiče v čechách - 4 odpovědiVedouci je hrozne zla - 11 odpovědíAlimenty na jak dlouho mimo vezeni - 5 odpovědíPálení rtů - 8 odpovědíJaký lázeňský dům byste doporučili? - 2 odpovědiČasopis Krimi revue - 3 odpovědiGardaland lístky - vstup - bez odpovědiLokální anestezie - zatuhlý kloub? - 2 odpovědiKoupě spoluvlastnického podílu na pozemku - 1 odpověďBalík na Slovensko - 3 odpovědiVidiny - jsem blázen? - 21 odpovědíPlašička ptáku na sousedním domě - 1 odpověďChtějí mě okrást o děditství po otci - 13 odpovědí
https://smlouvy.gov.cz/vyhledavani?searchResultList-limit=500&do=searchResultList-setLimit&contract_id=&version_id=&publication_date%5Bfrom%5D=&publication_date%5Bto%5D=&subject_box=&subject_name=&subject_idnum=&subject_address=&party_box=&party_name=&party_idnum=61974731&party_address=&contr_num=&sign_date%5Bfrom%5D=&sign_date%5Bto%5D=&contract_descr=&sign_person_name=&value_no_vat%5Bfrom%5D=&value_no_vat%5Bto%5D=&value_vat%5Bfrom%5D=&value_vat%5Bto%5D=&value_foreign%5Bfrom%5D=&value_foreign%5Bto%5D=&foreign_currency=&file_text=&all_versions=0
2020-05-31T13:54:51
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Nejvyšší státní zastupitelství Modernizace systému centralizované ochrany objektů ano 20.08.2019 61 637 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Vysočiny Třebíč, příspěvková organizace Uzavření prováděcí smlouvy na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů v rámci investiční akce Ministerstva vnitra ČR "Modernizace systému SCO Policie ČR" pro objekt Muzea Vysočiny Třebíč, Kosmákova 66, Třeb ano 19.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Vysočiny Třebíč, příspěvková organizace Uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb na objektové zařízení určené k přenosu zabezpečovacích informací z chráněného objektu do systému centralizované ochrany, objekt Muzea Vysočiny Třebíč, Kosmákova 66, Třebíč ano 19.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Vysočiny Třebíč, příspěvková organizace Uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb na objektové zařízení určené k přenosu zabezpečovacích informací z chráněného objektu do systému centralizované ochrany, objekt Muzea Vysočiny Třebíč, Cyrilometodějská 4, Tř ano 19.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Biofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 06.08.2019 69 910 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Rámcová dohoda na služby"Provoz PZTS provozních objektů v obvodu OŘ Ostrava" ano 01.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Karlovy Vary, příspěvková organizace Karlovarského kraje Smlouva o poskytování servisních služeb -popl. a kamerový systém NL ano 31.07.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem Smlouva o dílo - výměna detektorů PZTS ano 24.07.2019 108 661 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Modernizace SCO - plnění k RS ano 23.07.2019 1 256 664 CZK Trade FIDES Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy RS zajištění modernizace SCO objektů ano 16.07.2019 572 320 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany 0547 - prováděcí smlouva č. 0547/PS-08/2019 k RD 181050452 ano 16.07.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - Nákup prvků EZS ano 11.07.2019 392 850 CZK Trade FIDES, a.s. Detail MV - generální ředitelství HZS ČR Dohledový systém pro vjezd do areálu ano 09.07.2019 359 741 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní knihovna České republiky Dodávka a instalace docházkových terminálů II. ano 04.07.2019 489 340 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní zemědělské muzeum, s.p.o. Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů ano 03.07.2019 86 240 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany 107692 - 1704 - Stará Boleslav – rekonstrukce kuchyňského bloku - slaboproudá přípojka ano 18.06.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany N006/19V/00011991 Oprava vstupních dveří b.č. 006,007 PS 0203 SoD 6440-0203-2019-011 ano 18.06.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.06.2019 73 652 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.06.2019 74 900 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské státní zastupitelství v Brně Smlouva na dodávku zabezpečení serverovny KSZ v Brně, Moravské nám. ano 27.05.2019 242 506 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Libereckého kraje KS modernizace EZS ano 20.05.2019 243 066 CZK Trade Fides, a.s. Detail Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Modernizace SCO 3.část ano 14.05.2019 926 624 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje Nákup zab. techniky - prováděcí sml. č.8 ano 07.05.2019 1 445 117 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Ministerstvo spravedlnosti Dodatek č. 1 k Prováděcí smlouvě k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace ano 07.05.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Modernizace SCO - plnění k RS ano 24.04.2019 1 860 742 CZK Trade FIDES Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 Výstavba retranslátoru ano 23.04.2019 66 545 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 Výstavba retranslátoru ano 23.04.2019 65 700 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 Výstavba retranslátoru ano 23.04.2019 65 379 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 Objektová zařízení LR a LGi ano 23.04.2019 307 050 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Modernizace SCO - plnění k RS ano 11.04.2019 2 917 067 CZK Trade Fides Detail Krajský soud v Praze obnova systému CCTV ano 21.03.2019 Neuvedeno Trade FIDES a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Zabezpečení OR aPP EZS 2019-2020 (část 8) Pardubice AHNM 92 ano 19.03.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Zabezpečení OR aPP EZS 2019-2020 (část 7) Pardubice AHNM 92 ano 19.03.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Uměleckoprůmyslové museum v Praze Smlouva na dodávku ano 05.03.2019 1 247 200 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra Dodávka a inst.kamer.systém-Hot.Solenice ano 01.03.2019 1 704 523 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Hradci Králové Objednávka revize EZS, EPS, PZTS, CCTV, ER, Latis SQL a vysílač PZM1 na PCO PČR ano 20.02.2019 60 795 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Centrum psychologické pomoci, příspěvková organizace Smlouva o poskytnutí servisních služeb bezpečnostní systém ano 01.02.2019 71 094 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud Praha - západ Napojení objektu na systém centralizované ochrany PČR ano 31.01.2019 79 028 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Ředitelství silnic a dálnic ČR 18002 - I/11 okres Ostrava a Opava, zabezpečovací systém na mostech ev.č. 11-143f.3, 11-143h.3 a 11 ano 22.01.2019 80 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Český metrologický institut Napojení objektu na Systém centrální ochrany Policie ČR ano 03.01.2019 84 505 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní památkový ústav ÚPS na Sychrově, SZ Náchod , rozšíření a doplnění elektrického požárního systému, NPU-440/0918/2018 ano 31.12.2018 157 686 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské státní zastupitelství v Praze KSZ Praha – modernizace SCO PČR 2018 ano 20.12.2018 69 044 CZK Trade FIDES, a.s. Detail EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. Kupní smlouva ano 18.12.2018 288 354 CZK Více smluvních stran Detail Centrum psychologické pomoci, příspěvková organizace Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo - zhotovení protipožárního systému (EPS) ano 06.12.2018 -44 550 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní zemědělské muzeum, s.p.o. Objednávka - napojení objektu na SCO ano 04.12.2018 73 684 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Havarijní servis a opravy KZS v posádce Bechyně; 6440-0226-2018-53 ano 21.11.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Městská policie Brno (Statutární město Brno) Dodatek č. 3 ke Smlouvě o poskytování servisu bezpečnostního systému ano 16.11.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Modernizace SCO objetků ano 31.10.2018 2 101 757 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Policejní prezidium České republiky Modernizace systému centr. ochrany obj. ano 30.10.2018 562 800 CZK Trade Fides, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany H - oprava elektrických požárních signalizací (EPS) v b.č.7 a 52, Letecká kasárna ano 22.10.2018 Neuvedeno Více smluvních stran Detail Obvodní soud pro Prahu 3 IZ "OS Praha 3 - SCO PČR 2018" ano 16.10.2018 66 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Masarykova univerzita Smlouva o dílo "Rekonstrukce a rozšíření stávajícího systému EKV pro výukové prostory LF v UKB" ano 12.10.2018 1 186 407 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Havarijní oprava řídící jednotky bezpečnostního systému EZS, SOD č. 6440-0217-2018-22 ano 04.10.2018 Neuvedeno Více smluvních stran Detail Městské státní zastupitelství v Praze pcoMSZ ano 01.10.2018 73 562 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Rančířov - výstavba EPZ - PD ano 25.09.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - Výstavba retru UL Loučná ano 18.09.2018 109 342 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - Výstavba retru UL- Poustevny ano 18.09.2018 109 564 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - Výstavba retru UL- Nakléřov ano 18.09.2018 121 364 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Prostějov - výstavba technických prostředků zabezpečení perimetru - PD ano 28.08.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Městská policie Brno (Statutární město Brno) Kupní smlouva-Dodávka radiotelefonních objektových stanic pro síť LATIS - V LATIS 2400 N V.2 včetně radiostanic a akumulátorů, antén ZAE 21 HLU a LCID modulů pro napojení na objektové zařízení ano 13.08.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO 22 - nákup komponentů pro EZS ano 08.08.2018 350 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Ústí nad Labem SMLOUVA O DÍLO ano 02.08.2018 876 129 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Statutární město Brno Dohoda o ukončení smlouvy o záručním a pozáručním servisu objektového zařízení systému LATIS v objektu Zelný trh 13, Brno ano 01.08.2018 7 530 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Kancelář architekta města Brna, příspěvková organizace Smlouva o pozáručním servisu objektového zařízení systému LATIS ano 25.07.2018 451 800 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra kamerový systém ano 19.07.2018 286 257 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Objednávka - dodání a montáž oboustranného vysokokapacitního turniketu SlimStyle EV do objektu Dlážděná ano 13.07.2018 195 700 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Statutární město Brno Zabezpečovací a docházkový systém na objektech MČ Brno - jih ano 29.06.2018 17 822 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Výzva č. 002/2018 k RD č. 96485/2018-6624, Oprava optických tras kamerového systému CCTV, výměna nefunkčních optických převodníků ano 29.06.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Zařízení a komponenty EZS ano 26.06.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Klatovy - rekonstrukce skladu zbraní - PD ano 25.06.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Poskytování servisních služeb ano 15.06.2018 870 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Uměleckoprůmyslové museum v Praze Prováděcí smlouva ano 13.06.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Městská policie Brno (Statutární město Brno) Dodatek č. 2 ke Smlouvě o poskytování servisu bezpečnostního systému ano 23.05.2018 2 000 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Armádní Servisní, příspěvková organizace Snlouva o dílo - závazek zhotovitele zajistit pro objednatele realizaci akce „Brno, Dobrovského 27 C – zabezpečení objektu systémem EPS a EZS“ ano 21.05.2018 2 909 982 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Střední škola technická a dopravní, Ostrava-Vítkovice, příspěvková organizace Smlouva o dílo - Připojení PZTS objektu pomocí objektového zařízení do SCO PČR ano 16.05.2018 112 716 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoště Smlouva o dílo - Dodávka a montáž kamerového systému ano 15.05.2018 308 664 CZK Trade FIDES, a. s. Detail Galerie výtvarného umění v Náchodě objednávka servisu ano 15.05.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem dohody je ukončení služeb spojených s provozem objektového zařízení (záruční a pozáruční servis, zajištění provozu, revizí a oprav) v budově VZP ČR Znojmo, napojeného na zabezpečovací systém Policie ČR ano 14.05.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem dohody je ukončení služeb spojených s provozem objektového zařízení (záruční a pozáruční servis, zajištění provozu, revizí a oprav) v budově VZP ČR Břeclav, napojeného na zabezpečovací systém Policie ČR ano 11.05.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum v Bruntále, příspěvková organizace Smlouva o dílo - Modernizace a rozšíření systému PZTS a CCTV - Zámek Bruntál ano 01.03.2018 335 126 CZK Trade FIDES, a. s. Detail Vírský oblastní vodovod, sdružení měst, obcí a svazků obcí Objednávka návrhu způsobu zabezpečení objektů ano 16.02.2018 50 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Rakovníku obnova systému CCTV a utajovaného svědka ano 24.01.2018 331 400 CZK Trade FIDES Detail Okresní soud v Kladně Obnova systému CCTV a systému utajovaného svědka, doplnění EPS ano 12.01.2018 Neuvedeno Trade FIDES a.s. Detail Okresní soud v Karviné Kupní smlouva - kamerový systém CCTV ano 08.01.2018 123 871 CZK Trada FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Dodatek č. 1 - Zabezpečení odborných revizí a pravidelných prohlídek elektronických zabezpečovacích zařízení 2017-2018 ano 03.01.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud Praha - západ Obnova systému PZTS, CCTV a US ano 21.12.2017 461 866 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Galerie výtvarného umění v Ostravě, příspěvková organizace Objednávka na opravu CCTV ano 19.12.2017 197 990 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Smlouva o dílo - Roubená sýpka z Velkých Heřmanic v areálu Dřevěného městečka ano 05.12.2017 596 664 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Oprava stávajících klíčových trezorů RAISA v b.č.1, Kounicova 44 ano 29.11.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Slezské zemské muzeum Smlouva o pozáručním servisu ano 27.11.2017 162 355 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Městská policie Brno (Statutární město Brno) Smlouva o záručním a pozáručním servisu objektového zařízení systému LATIS ano 21.11.2017 55 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany přímé zadání - Oprava PCO LATIS a řídících jednotek v areálu Sklady Štěpánov ano 16.11.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Mateřská škola, Ostrava-Poruba, V. Makovského 4429, příspěvková organizace Údržba objektových zařízení ano 06.11.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Náměšť, strukturovaná kabeláž - výstavba ano 06.11.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Ústí nad Labem Oprava nefunkčního IP serveru CCTV GeViscope-IP/Server 0.34831 kamerového systému Krajského soudu v Ústí nad Labem ano 03.11.2017 290 012 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Praze zabezpečení budovy D ano 08.09.2017 61 573 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy Poříčany,projekt.dokum.integ.zab.systém ano 06.09.2017 96 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Tábor - Objektová bezpečnost, Administrativní budova E ano 31.08.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany EZS - RD uzavřená na provádění kontrol, funkčních zkoušek, revizí a odstraňování poruch a závad ano 28.08.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail ČEPRO, a.s. REKONSTRUKCE TZ DĚDIBABY ano 25.07.2017 492 718 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Generální finanční ředitelství Smlouva-dodatek 1_doplnění systémů PZTS a CCTV 2 etapa_OIT v Ostravě-ÚzP v Karviné (AVISme 2017000519) ano 20.07.2017 792 753 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Bruntále Provedení pravidelné roční revize systému EZS, CCTV, EKV, doch, MR, US, OZ v roce 2017 ano 04.07.2017 66 200 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní galerie v Praze Smlouva o poskytování pozáručního servisu ano 27.06.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje opravy zařízení FA PCO Latis SQL II ano 09.06.2017 165 289 CZK Trade FIDES a.s. Detail Okresní soud v Havlíčkově Brodě Dodávka, montáž a zprovoznění Elektrické zabezpečovací signalizace, docházkového a kamerového systému v budově Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ano 25.05.2017 631 496 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Centrum sociálních služeb,příspěvková organizace Vybavení ústředny ano 22.05.2017 1 675 000 CZK Více smluvních stran Detail Okresní soud v Mladé Boleslavi obnova systému CCTV a utajeného svědka ano 17.05.2017 465 800 CZK Více smluvních stran Detail Uměleckoprůmyslové museum v Praze Smlouva na dodávku audiovizuální techniky ano 04.04.2017 1 952 769 CZK Trade Fides a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany 0547 - Prováděcí smlouva 0547/PS-4/2017 k Rámcové smlouvě č. 165710670 ano 28.03.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany 0547 - Prováděcí smlouva 0547/PS-3/2017 k Rámcové smlouvě č. 165710670 ano 27.03.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy nákup bezdrátových prvků OCTOPUS ano 20.03.2017 62 248 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Havárie - oprava elektronické zabezpečovací signallizace, kasárna Kříženec, SoD č. 6440-0320-2016-042 ano 13.03.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Prostějov, letecká kasárna - výstavba a rekonstrukce slaboproudých rozvodů, 2. etapa ano 07.03.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Ředitelství silnic a dálnic ČR 16070 - Sil. I/11 Mokré Lazce, most ev.č. 11-143f.3 a most 11-143h.3, zabezpečovací systém - 2017 ano 15.02.2017 80 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail ČEPRO, a.s. Smlouva o dílo - Dodatek č.1 - Technické zajištění ostrahy objektu na skladě PHM ČEPRO, a.s. Střelice ano 30.01.2017 294 034 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Brněnské komunikace a.s. Přístupový a zabezpečovací systém budovy Brněnských komunikací a.s., Renneská třída 1a. ano 17.01.2017 2 020 468 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy nákup prvků PZTS ASSET ano 10.01.2017 919 860 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Generální finanční ředitelství Smlouva - pronájem a servis mikroprocesoru a generátoru kmitočtu (AVISme 2016001185) ano 12.12.2016 3 820 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Komponety pro poplach.a zabezp.systém ano 09.12.2016 417 300 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje se sídlem v Českých Budějovicích Kupní smlouva - dodávka zabezpečovacího zařízení v 3. NP v budově L.B.Schneidera 32, České Budějovice vč montáže ano 30.11.2016 204 160 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Rakovníku předmětem plnění dle této smlouvy je rozšíření EPS a EKV o docházkový systém instalovaný v budově OS v Rakovníku ano 16.11.2016 222 010 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Úřad práce ČR - krajská pobočka v Ostravě - kontaktní pracoviště Ostrava (Úřad práce České republiky) Dohoda o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku, spolufinancovaného ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu ano 16.11.2016 180 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO-objednávka Fides-klávesnice 2016 ano 03.11.2016 87 000 CZK Trade Fides, a.s. Detail Jihomoravský kraj MOV - smlouva o dílo: Úprava pracoviště ostrahy, Žerotínovo náměstí 3, revitalizace vybavení pracovního místa ano 13.10.2016 1 829 629 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské státní zastupitelství v Ostravě OSZ Opava - oprava RZTS6 ano 15.09.2016 69 401 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Statutární město Brno Smlouva o dílo - instalace kamerového systému proobjekt Jabloňová 22-28 v Brně ano 24.08.2016 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Libereckého kraje Zařízení a materiál EZS a EKV část 1 ano 22.07.2016 71 560 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Libereckého kraje Zařízení a materiál EZS a EKV část 1a ano 14.07.2016 66 180 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Moravská galerie v Brně prováděcí smlouva ano 29.05.2020 114 916 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Husitské muzeum v Táboře Modernizace systému SCO Policie ČR - ředitelství ano 27.05.2020 76 596 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Husitské muzeum v Táboře Modernizace systému SCO Policie ČR - Weisův dům ano 27.05.2020 75 179 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Moravský zemský archiv v Brně SOkA Blansko-modernizace sys. SCO Polici Opakované uveřejnění z důvodu ochrany osobních údajů. Původní uveřejnění dne 07.05.2020. ano 26.05.2020 88 947 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Moravský zemský archiv v Brně MZA-modernizace sys. SCO Policií ČR Opakované uveřejnění z důvodu ochrany osobních údajů. Původní uveřejnění dne 07.05.2020. ano 26.05.2020 109 985 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace Prováděcí smlouva na zajištění modernizace systému COO - Památník Hodslavice ano 26.05.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace Prováděcí smlouva na zajištění modernizace systému COO - ul. Slovanská, Nový Jičín ano 26.05.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Českých Budějovicích KSČB - Trade Fides, servisní smlouva, RS ano 25.05.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace Smlouva o poskytování servisních služeb - Muzeum Příbor ano 25.05.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Komenského v Přerově, příspěvková organizace Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 22.05.2020 76 517 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - OZ LR a příslušenství ano 22.05.2020 854 015 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní památkový ústav SH Šternberk - Prováděcí smlouva (Modernizace systému SCO Policie ČR) ano 22.05.2020 95 195 CZK Trade FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem objednávky č. 53 je montáž CCTV. ano 22.05.2020 137 100 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, příspěvková organizace Připojení objektu do SCO ano 21.05.2020 93 749 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Generální ředitelství cel Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů (AVISme 2020000597) ano 21.05.2020 98 735 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Modernizace SCO 8 část ano 19.05.2020 1 885 470 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Západočeská galerie v Plzni, příspěvková organizace Smlouva o dílo ano 14.05.2020 84 020 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Beskyd Frýdek-Místek, příspěvková organizace Smlouva o dílo ano 13.05.2020 89 467 CZK Trade FIDES,a.s. Detail Národní památkový ústav SZ Vizovice - Prováděcí smlouva (Modernizace systému SCO Policie ČR) ano 13.05.2020 82 647 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Povodí Moravy, s.p. Prováděcí smlouva - Modernizace systému SCO Policie ČR“ MVE VD Nové Mlýny ano 12.05.2020 0 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Policejní prezidium České republiky Modernizace SCO (2) ano 12.05.2020 550 290 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Mladé Boleslavi modernizace SCO ano 12.05.2020 75 684 CZK Trade FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Objednávka č.36 - montáž CCTV - VZP ČR Beroun, Strakonice, Kroměříž, Most, Kutná Hora, Benešov, Jablonec nad Nisou ano 12.05.2020 813 776 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Univerzita Palackého v Olomouci Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 07.05.2020 90 464 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Moravský zemský archiv v Brně SOkA Znojmo-Div. modernizace sys. SCO ano 07.05.2020 78 729 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské státní zastupitelství v Brně OSZ ve Vyškově - modernizace systému SCO Policie ČR ano 06.05.2020 80 451 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Severočeské muzeum v Liberci, příspěvková organizace Dodávka a montáž zařízení PZR1 pro objekt depozitář Mníšek ano 05.05.2020 68 006 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, příspěvková organizace připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 04.05.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud ve Strakonicích Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů - OS Strakonice - modernizace systémů SCO Policie ČR 2020 ano 30.04.2020 89 431 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské státní zastupitelství v Brně OSZ v Prostějově - modernizace systému SCO Policie ČR ano 30.04.2020 86 957 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské státní zastupitelství v Brně OSZ v Kroměříži - modernizace systému SCO Policie ČR ano 30.04.2020 83 321 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské státní zastupitelství v Brně OSZ v Břeclavi - modernizace systému SCO Policie ČR ano 28.04.2020 94 351 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Úřad práce ČR - krajská pobočka v Brně - kontaktní pracoviště Brno (Úřad práce České republiky) Dohoda o poskytnutí příspěvku z cíleného programu Antivirus ano 27.04.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Západočeské muzeum v Plzni, příspěvková organizace Smlouva o dílo ano 21.04.2020 80 013 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Havlíčkově Brodě Zřízení centralizovaného systému ochrany serveroven s požadavky kryptoochrany ano 21.04.2020 65 927 CZK Trade FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem objednávky č. 22 je montáž CCTV. ano 21.04.2020 111 472 CZK Trade FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem objednávky č. 21 je montáž CCTV. ano 21.04.2020 66 451 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Generální ředitelství cel Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR (AVISme 2020000459) ano 21.04.2020 76 549 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Základní škola Frýdek-Místek, 1. máje 1700 Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 20.04.2020 106 695 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Základní škola Frýdek-Místek, Československé armády 570 Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektu PČR ano 16.04.2020 80 357 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Generální ředitelství cel modernizace systému SCO PČR (AVISme 2020000437) ano 15.04.2020 83 017 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Státní plavební správa Prováděcí smlouva ano 07.04.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany 107692001806 - Stará Boleslav - systémy EPS, EZS, EKV, CCTV - rekonstrukce ano 06.04.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Správa železnic, státní organizace Dodatek č. 1 ke SoD - Docházkový systém - SŽDC Olomouc ano 03.04.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400 Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů ČR ano 02.04.2020 88 657 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Modernizace SCO - plnění k RS ano 01.04.2020 1 487 221 CZK Trade FIDES Detail Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje Nákup EZS ano 30.03.2020 62 700 CZK Trade FIDES Detail Krajské státní zastupitelství v Praze KSZ servis zabezpeč. zařízení ano 26.03.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Katastrální úřad pro Plzeňský kraj Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů. ano 11.03.2020 79 450 CZK Trade FIDES, a. s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem Objednávky č. 14 je montáž CCTV ano 11.03.2020 188 064 CZK Trade FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem objednávky č. 18 je montáž CCTV k rámcové dohodě č. OB/2019/OBM/003 na realizaci dodávek a montáží komponentů systému CCTV. ano 10.03.2020 50 091 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Povodí Moravy, s.p. Smlouva provedení zpětné montáže systému EZS v budově MVE VD Nové Mlýny ano 04.03.2020 86 260 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů ano 26.02.2020 80 770 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Prostějov - výstavba záložního zdroje pro VGHMÚř 107082002038 ano 26.02.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Prostějov - výstavba technických prostředků zabezpečení perimetru - realizace 107422001804 Re ano 18.02.2020 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Správa železnic, státní organizace Poplachový zabezpečovací a tísňový systém (PZTS) - Archiv OŘ Hradec Králové. ano 10.02.2020 79 660 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Havlíčkově Brodě Objednávka modernizace SCO PČR - připojení objektu do centralizované ochrany PČR ano 27.01.2020 92 689 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Galerie výtvarného umění v Ostravě, příspěvková organizace Smlouva o vypořádání závazků ano 23.01.2020 85 551 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Galerie výtvarného umění v Ostravě, příspěvková organizace Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 22.01.2020 82 647 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Galerie výtvarného umění v Ostravě, příspěvková organizace Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 22.01.2020 85 551 CZK Trade FIDES, a.s. Detail EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. Smlouva o dílo ano 16.01.2020 219 050 CZK Trade FIDES, a.s. Detail ČEPRO, a.s. Smlouva o dílo SMLPO-2019-991-000009 na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR – sklad Loukov ano 09.01.2020 66 433 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud Plzeň - město Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů ano 19.12.2019 94 445 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Státní oblastní archiv v Litoměřicích Dod. a a montáž objekt.zař. SOkA Most ano 19.12.2019 84 515 CZK Trade FIDES, a.s. Brno Detail Státní oblastní archiv v Litoměřicích Dod. a a montáž objekt.zař. SOkA Litoměř ano 19.12.2019 85 866 CZK Trade FIDES, a.s. Brno Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy nákup čteček, terminálů a modulů ASSET ano 18.12.2019 769 750 CZK Trade FIDES a.s. Detail Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj Objednávka k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů.Dodávka a instalace routeru GPRS na KP Karviná k zajištění záložní trasy prostřednictvím sítě GSM. ano 17.12.2019 3 400 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Mateřská škola Sedmikráska, Brno, Zengrova 3 Oprava a odzkoušení zabezpečovacího systému ano 16.12.2019 52 103 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Puncovní úřad Modernizace systému SCO ano 13.12.2019 70 107 CZK Trade FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem objednávky č. 2 je montáž CCTVR ano 09.12.2019 69 629 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Slezské zemské muzeum Prováděcí smlouva - Modernizace PZTS-SCO Arboretum Nový Dvůr 29, Stěbořice ano 06.12.2019 83 819 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Slezské zemské muzeum Prováděcí smlouva - Modernizace PZTS-SCO Muzeologické centrum, Nádražní okruh 33b, Opava ano 06.12.2019 82 321 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Jindřichově Hradci Modernizace systému SCO Policie ČR ano 05.12.2019 87 823 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Oprava zabezpečovacích systémů budov 4, 6, 23 Kasárna Prostějov, MO 6440-0003-2019-164 ano 03.12.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Hradci Králové Smlouva o dílo - výměna analogového kamerového systému v budově KS ano 02.12.2019 1 552 422 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Oprava zabezpečovacích systémů - budova 243, kasárna Dědice, MO 6440-0003-2019-045 ano 26.11.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Národní galerie v Praze objednávka: deinstalace ladonů ano 22.11.2019 163 700 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Regionální muzeum a galerie v Jičíně Smlouva o dílo ano 20.11.2019 201 388 CZK Trade FIDES, a.s. Detail EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. Montáž a zprovoznění CCTV ano 19.11.2019 93 646 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Galerie výtvarného umění v Náchodě objednávka trvalé servisní pohotovosti ano 19.11.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany RD - Opravy, revize a havarijní servis kamerového systému CCTV ano 18.11.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Praze kontrola vjezdu vozidel ano 18.11.2019 90 279 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Katastrální úřad pro Moravskoslezský kraj Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů - KP Karviná ano 11.11.2019 75 581 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské státní zastupitelství v Plzni Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace PCO u KSZ Plzeň ano 11.11.2019 93 597 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Českého ráje v Turnově, příspěvková organizace Objednávka realizace připojení PZTS na SCO OŘ PČR ano 08.11.2019 78 122 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Servis prostředků TSO ReMO ano 08.11.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Ústí nad Labem Objednávka elektroinstalační dodávky a montážních prací v rámci akce "KS Ústí nad Labem -v rámci akce "KS Ústí nad Labem modernizace výtahů v budově KS - II. Etapa" ano 08.11.2019 149 877 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje Modernizace radiokomunikační sítě SCO ano 08.11.2019 50 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Státní oblastní archiv v Plzni Výměna přenosového zařízení H. Týn ano 06.11.2019 90 806 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 06.11.2019 72 414 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Státní oblastní archiv v Plzni Výměna přenosového zařízení Plasy ano 06.11.2019 85 012 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Zařízení a komponenty EZS ano 06.11.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany 107692001602 - Rančířov - Výstavba EPZ ano 04.11.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie kraje Vysočina modernizace SCO 7. část ano 30.10.2019 306 413 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Opavě Modernizace systému centrální ochrany ano 29.10.2019 169 464 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Katastrální úřad pro Ústecký kraj Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě - Modernizace systému centralizované ostrahy objektů - KÚ pro Ústecký kraj. ano 29.10.2019 73 907 CZK Trade FIDES, a.s. Detail MV - generální ředitelství HZS ČR Systém central. ochrany PČR-Vizovice ano 15.10.2019 77 025 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Hradci Králové Objednávka centralizace zabezpečení serveroven OS a zabezpečení serveroven I. a II. u KS ano 10.10.2019 63 704 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Mělníku Dohoda o vypořádání bezdůvodného obohacení ano 10.10.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Národní galerie v Praze objednávka: zabezpečovací práce pro výstavní projekt Old Masters ano 07.10.2019 521 140 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 02.10.2019 73 458 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Havárie - oprava systému EZS u dozorčího útvaru v areálu APRPA Chocerady, SoD č. 6440-0104-2019-053 ano 01.10.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Oprava EZS na b. č. 3, kasárna gen. Zahálky, MO 6440-0715-2019-011 ano 30.09.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Úřad práce ČR - krajská pobočka v Olomouci - kontaktní pracoviště Olomouc (Úřad práce České republiky) připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 30.09.2019 75 205 CZK Trade FIDES, a.s. (IČO: 61974731) Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Zajištění modernizace SCO objektů ano 27.09.2019 1 883 689 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Policejní prezidium České republiky Výstavba retranslátorů pro OS ano 18.09.2019 418 280 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany prováděcí smlouva č. 0547/PS-11/2019 k RD 181050452 ano 18.09.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Nemocnice Třebíč, příspěvková organizace Poskytování servisu OZ. ano 17.09.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Národní galerie v Praze Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů - VP ano 12.09.2019 67 184 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní galerie v Praze Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů - ŠP ano 12.09.2019 60 104 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Statutární město Brno 007 - Zderadova 3, Brno - instalace kamerového systému ano 06.09.2019 153 629 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Fakultní nemocnice Brno Integrace bezpečnostních a ostatních technologií do monitorovacího a řídícího systému LATIS 3 ano 06.09.2019 1 980 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Univerzita Karlova Vysílače pro PCO PČR ano 30.08.2019 77 404 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Modernizace SCO - plnění k RS ano 30.08.2019 3 658 604 CZK Trade FIDES Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Rekonstrukce, výstavba a servis technických prostředků střežení u Zásobovacího úseku Květná - muniční sklad a hospodářský prostor ano 29.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Katastrální úřad pro Liberecký kraj Modernizace SCO objektů "KÚ, KP Liberec - elektronické zabezpečení budovy" ano 29.08.2019 64 508 CZK Trade Fides, a. s. Detail Nejvyšší státní zastupitelství Modernizace systému centralizované ochrany ano 20.08.2019 61 637 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Vysočiny Třebíč, příspěvková organizace Uzavření smlouvy o poskytování servisních služeb na objektové zařízení určené k přenosu zabezpečovacích informací z chráněného objektu do systému centralizované ochrany, objekt Muzea Vysočiny Třebíč, Muzeum řemesel, nám. M ano 19.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Muzeum Vysočiny Třebíč, příspěvková organizace Uzavření prováděcí smlouvy na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů v rámci investiční akce Ministerstva vnitra ČR "Modernizace systému SCO Policie ČR" pro objekt Muzea Vysočiny Třebíč, Zámek 1, Třebíč. ano 19.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká inspekce životního prostředí Smlouva - INV Zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů v OI 46 HB, S46/001/19 ano 15.08.2019 64 064 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra Přenos rádiové sítě - anténa ano 12.08.2019 101 814 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.08.2019 72 376 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.08.2019 73 042 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.08.2019 80 044 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.08.2019 74 402 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.08.2019 79 955 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. servisní smlouva k objektovému zařízení ano 02.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. poskytování servisních služeb ano 02.08.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Státní ústav radiační ochrany, v. v. i. Výměna akumulátorů ano 31.07.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Karlovarského kraje Prováděcí smlouva k RD - Babylon ano 30.07.2019 68 244 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní muzeum OPN3 - Smlouva č. 190595 - zajištění užívání SIM kartyna objektu NM Náprstkovo muzeum ano 25.07.2019 12 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní památkový ústav ÚPS na Sychrově, SH Grabštejn, A 2019 napojení objektu na SCO Policie ČR, 4003H1190008 ano 18.07.2019 63 739 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní památkový ústav ÚPS na Sychrově, SZ Sychrov, A2019 Výměna objektového zařízení pro připojení na SCO Policie ČR, 4006H1190022 ano 18.07.2019 120 562 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Libereckého kraje PS Modernizace SCO ano 01.07.2019 3 136 175 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.06.2019 75 069 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.06.2019 72 542 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje OTO22 - výstavba retranslátoru ano 12.06.2019 72 764 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Zařízení a komponenty EZS ano 11.06.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Zajištění modernizace ochrany objektů ano 07.06.2019 1 033 792 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje VZ na zajištění modernizace ochrany obje ano 07.06.2019 1 441 511 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie kraje Vysočina Modernizace SCO 4. část ano 04.06.2019 611 192 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Modernizace SCO-dod. č.1, k RS ano 30.05.2019 1 786 398 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Puncovní úřad servisní služby ano 17.05.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Štěpánov - sklady a provozní objekty - rekonstrukce a Štěpánov - konzervační stanice - rekonstrukce 107682001703 PD ano 13.05.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail KruV - RS (Kraj Vysočina) servisní smlouva na zařízení FA 101 ano 13.05.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Městské státní zastupitelství v Praze ZabezpeceniLazarska ano 06.05.2019 56 300 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Policejní prezidium České republiky Plzeň,Husova 10-syst PZTS a EKV 1.NP ano 02.05.2019 70 159 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Praze smlouva o poskytování servisních služeb zařízení SCO ano 30.04.2019 Neuvedeno Trade FIDES a.s. Detail Policejní prezidium České republiky Modernizace systému ochrany objektů ano 24.04.2019 588 690 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje Modernizace SCO - prováděcí sml. č.7 ano 12.04.2019 803 195 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky Zajištění funkčnosti a provozuschopnosti objektového zabezpečovacího zařízení ano 12.04.2019 24 800 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Modernizace SCO - plnění k RS ano 11.04.2019 86 772 CZK Trade Fides Detail Český metrologický institut smlouva o poskytování servisních služeb ano 28.03.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Zabezpečení OR aPP EZS 2019-2020 (část 4) Praha AHNM 91 ano 19.03.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Zabezpečení OR aPP EZS 2019-2020 (část 2) Brno AHNM 93 ano 19.03.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Zabezpečovací technika ano 19.03.2019 771 300 CZK TRADE FIDES Detail Národní památkový ústav Smlouva o dílo - instalace kamerového systému - Invalidovna Praha ano 18.03.2019 405 705 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Zařízení a komponenty EZS ano 14.03.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Vojenská lázeňská a rekreační zařízení XXIV. ples AČR + dodatek ano 08.03.2019 330 579 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany H - oprava havarijního stavu systému RGS, RSS, Dukelská kasárna Lipník nad Bečvou ano 05.03.2019 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Správa železniční dopravní cesty, státní organizace objednávka - branka s docházkovým terminálem ano 01.03.2019 190 921 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Objednávka dodávky a montáže EZS ano 27.02.2019 147 889 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká pošta, s.p. B-oprava zarízení PZTS ano 30.01.2019 700 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Správa železniční dopravní cesty, státní organizace objednávka - ovládací panel a polykač karet ano 30.01.2019 133 572 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Uměleckoprůmyslové museum v Praze Smlouva na dodávku ano 28.01.2019 479 215 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Bruntále Provedení pravidelné roční revize systému EZS, CCTV, EKV, doch, MR, US, OZ v roce 2019 ano 15.01.2019 66 200 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. Smlouva o dílo na připojení objektu do modernizovaného systému centralizované ochrany objektů PČR ano 09.01.2019 70 120 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Mateřská škola Brno, Hněvkovského 62, příspěvková organizace Objednávka opravy,odzkoušení a zprovoznění zabezpečovacího systému ano 30.12.2018 164 300 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy nákup prvků PZTS ASSET ano 28.12.2018 738 100 CZK Trade Fides a.s. Detail Galerie výtvarného umění v Náchodě objednávka výměny čidla EPS ano 20.12.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Galerie výtvarného umění v Náchodě objednávka revize ano 20.12.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Nákup software ASSET ano 17.12.2018 146 150 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Libereckého kraje KS systém EZS ano 17.12.2018 65 118 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Objednávka oprav ano 10.12.2018 168 655 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Policejní prezidium České republiky Modernizace SCO objektů ano 06.12.2018 418 754 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Vrchní soud v Praze zajištění modernizace SCO na základě rámcové smlouvy č.j. MV-85737-261/VZ-2016 ano 04.12.2018 68 434 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Zabezpečovací technika (k EZS) ano 03.12.2018 646 800 CZK TRADE FIDES Detail Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p. Objednávka - obj-496/2018 napojení objektu na SCO Policie ČR ano 29.11.2018 73 680 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoště Smlouva o dílo - Rekonstrukce PZTS včetně ústředny, kabelů, hlásičů a přenosového zařízení - depozitní haly Tylovice ano 28.11.2018 770 529 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Probační a mediační služba Objednávka systému IP telefonů a otevírání dveří ano 28.11.2018 87 636 CZK Trade Fides, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje Modernizace SCO - prováděcí sml. č.5 ano 27.11.2018 222 760 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Jičíně Smlouva o dílo - dodávka, instalace a zprovoznění elektronického a požárního zabezpečovacího systému (EZS, EPS) ano 23.11.2018 209 970 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Územní pracoviště Plzeň (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) Dodatek č. 1 smlouvy o poskytování servisních služeb ano 19.11.2018 184 610 CZK Trade FIDES, a.s. Detail SSHR-Registr smluv (Správa státních hmotných rezerv) Smlouva o dílo ano 16.11.2018 69 656 CZK Trade FIDES, a.s. Detail STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů - objekt VZI ano 15.11.2018 79 636 CZK Trade FIDES, a.s. Detail STÁTNÍ TISKÁRNA CENIN, státní podnik Prováděcí smlouva k Rámcové smlouvě na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů - objekt VZII ano 15.11.2018 69 496 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Středočeského kraje Zařízení a komponenty EZS ano 08.11.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy RS zajištění modernizace SCO objektů ano 08.11.2018 1 398 456 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Modernizace SCO objektů ano 31.10.2018 2 651 555 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Policejní prezidium České republiky Hluboké Mašůvky-zabezpečení areálu PD ano 24.10.2018 186 350 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Centrum psychologické pomoci, příspěvková organizace Smlouva o dílo - zhotovení protipožárního systému (EPS) ano 17.10.2018 410 105 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Metropolnet, a.s. Rámcová smlouva o poskytování servisních a revizních prací ano 04.10.2018 20 800 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Městské státní zastupitelství v Praze pcoOSZ2 ano 02.10.2018 66 674 CZK Trade FIDES, a.s. Detail MV - generální ředitelství HZS ČR Modernizace systému cen. ochrany objektů ano 02.10.2018 69 364 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Národní památkový ústav Smlouva o dílo č. 3002H1180024 - „NKP Státní hrad a zámek Český Krumlov - dodání a zapojení sčítací kamery" ano 01.10.2018 77 028 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Technické sítě Brno, akciová společnost SoD - zhotovení stavby ano 25.09.2018 681 700 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo spravedlnosti - SCO PČR ano 12.09.2018 61 146 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Ministerstvo spravedlnosti Modernizace systému SCO ano 12.09.2018 59 294 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje Areál ve FM-muniční sklad ano 04.09.2018 996 261 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajský soud v Plzni Smlouva o dílo na dodávku a montáž komponentů ke kamerovému systému ano 04.09.2018 195 807 CZK Trade FIDES, a.s. Detail MV - generální ředitelství HZS ČR Oprava systému PZTS Boreček ano 03.09.2018 66 959 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Územní pracoviště Plzeň (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) Smlouva o poskytování servisních služeb ano 21.08.2018 184 610 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Obvodní soud pro Prahu 1 Prováděcí smlouva k RS na zajištění modernizace systému centralizované ochrany objektů. RS-ID SMLOUVY: 2370398 ano 14.08.2018 78 443 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy nákup kamer a záznamového zařízení ano 10.08.2018 181 998 CZK Trade Fides a.s. Detail Krajský soud v Ústí nad Labem Smlouva o dílo na doplnění kamerového systému o kamery a kamerový server v budově KS Ústí nad Labem ano 02.08.2018 1 321 447 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Smlouva o dílo „Provoz EZS provozních objektů v obvodu OŘ Ostrava" ano 01.08.2018 1 974 931 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Ministerstvo vnitra RS zajištění modernizace SCO objektů ano 31.07.2018 285 000 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Městská policie Brno (Statutární město Brno) Dodatek č. 1 Smlouvy o pozáručním servisu ano 30.07.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Nákup kamerových systémů a příslušenství ano 23.07.2018 379 985 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Alšova jihočeská galerie Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ano 03.07.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Ministerstvo vnitra RS zajištění modernizace SCO objektů ano 26.06.2018 285 000 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Prohlídky a revize EZS region Brno ano 07.06.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Libereckého kraje Systém EZS ano 05.06.2018 212 303 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Armádní Servisní, příspěvková organizace SL- revize bezpečn.systému VUZ Opava,Krnovská 77 ano 24.05.2018 70 100 CZK Trade FIDES,a.s. Detail Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace Smlouva o poskytování servisních služeb ano 23.05.2018 Neuvedeno Trade Fides a.s. Detail Okresní soud v Kutné Hoře dodatek k objednávce 25 Spr 260/2018 ano 23.05.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje KŘP KhK-HK - kamerový systém se záznamem ano 16.05.2018 37 000 CZK TRADE FIDES, a.s. Detail VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY Předmětem dohody je ukončení užívání pronajatého mikroprocesoru určeného pro přenos signálů zabezpečovacího systému z chráněného objektu VZP ČR Znojmo ano 14.05.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany RD - Havarijní servis, revize a opravy kamerového systému ano 04.05.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Generální ředitelství cel ll ks licencí, k Programové aplikaci pro analýzu a zrychlené prohlížení video souborů a stím spojená technická podpora = „Maintenance služby“. (AVISme 2018000284) ano 02.05.2018 6 605 940 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Bruntále Provedení pravidelné roční revize systému EZS, CCTV, EKV, doch, MR, US, OZ v roce 2018 ano 23.04.2018 66 200 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Oprava bezpečnostních dveří na b.č.5, Hejčínská kasárna ano 10.04.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Ústí nad Labem Objednávka opravy EZS ano 06.04.2018 63 710 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Jindřichův Hradec - bud. č. 56 EZS ano 03.04.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Prostějov - výstavba technických prostředků zabezpečení perimetru - napojení PZTS - PD ano 07.03.2018 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Alšova jihočeská galerie Smlouva o dílo ano 28.02.2018 110 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Smlouva o dílo "Oprava zabezpečení SSM Hradec Králové" ano 18.01.2018 3 962 380 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Libereckého kraje RS zajištění modernizace SCOobjektů/5000 ano 18.01.2018 86 721 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Vojenská lázeňská a rekreační zařízení Ples AČR ano 15.01.2018 206 612 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Moravské zemské muzeum Numismatika_objednávka úpravy rozvodů EPS a PZTS ano 28.12.2017 96 506 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Policejní prezidium České republiky Modernizace systému centr. ochrany obj. ano 19.12.2017 537 021 CZK Trade FIDES a.s. Detail Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje Dodání zařízení ano 19.12.2017 86 772 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy Zajišt.modern.systému central.ochrany ob ano 18.12.2017 195 000 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Modernizace systému centrální ochrany ano 12.12.2017 86 772 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy Prvky EZS ASSET ano 07.12.2017 436 500 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany Zabezpečení odborných revizí a pravidelných prohlídek elektronických zabezpečovacích zařízení 2017-2 ano 05.12.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Okresní soud v Kutné Hoře obnova CCTV ano 05.12.2017 366 913 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Krajské ředitelství policie Zlínského kraje Nákup IP kamer a síťových prvků ano 01.12.2017 51 593 CZK Trade FIDES, a.s. Detail Česká republika - Ministerstvo obrany přímé zadání - Oprava stávajícího vstupního turniketu v b.č.1, Kounicova 65 ano 29.11.2017 Neuvedeno Trade FIDES, a.s. Detail Východočeská galerie v Pardubicích Zámek Pardubice - rozšíření systému PZTS Východočeské galerie v Pardubicích ano 29.11.2017 91 181 CZK Více smluvních stran Detail
http://www.denik.cz/z_domova/konani-snemu-zemanovcu-je-po-rozhodnuti-soudu-v-ohrozeni-20140326.html
2017-07-23T13:23:40
[ " Soud ", " Soud ", " Soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Konání sněmu zemanovců je po rozhodnutí soudu v ohrožení - Deník.cz Konání sněmu zemanovců je po rozhodnutí soudu v ohrožení Praha - Sobotní sněm Strany práv občanů – zemanovci (SPOZ) je v ohrožení. Soud totiž zamítl snahu zemanovců o zrušení předběžného opatření, které zakazuje konání mimořádného volebního sjezdu. Napsal o tom server IHNED.cz, informaci později upřesnil místopředseda SPOZ Vladimír Kruliš. „Bylo podáno několik dílčích odvolání. Soud zamítl jednu část, která se týká zrušení předběžného opatření," řekl Kruliš. Předběžným opatřením se bývalí členové středočeské organizace strany chtěli domoci toho, aby se sobotní sněm nekonal. Soud jim vyhověl, a vedení SPOZ se proto odvolalo. Jedno z odvolání podala strana v úterý. Podle mluvčí Městského soudu v Praze Markéty Puci dorazilo na soud dnes. „Ještě nemá ani spisovou značku," řekla ČTK Puci. Podle Kruliše ale existuje odvolání více. Vedení zemanovců dosáhlo zatím alespoň toho, že stěžovatelé musí u soudu složit zhruba 300.000 korun, což mají být náklady na konání sněmu v pražském TOP hotelu. Kruliš uvedl, že strana náklady vyčíslila až na půl milionu, tomuto návrhu ale soud nevyhověl. Mluvčí obvodního soudu pro Prahu 1 Alena Novotná dnes řekla, že soud vydal předběžné opatření, který zatím konání sjezdu zakázal. Protože proti tomu podle Novotné bylo podáno odvolání, bude muset případ vyřešit nadřízený městský soud. Ten by měl sjezd definitivně zakázat, nebo povolit. Kandidátem na předsedu Veleba Podle serveru IHNED.cz je rozhodnutí soudu takové, že se sněm nemá konat, dokud se strana nevypořádá se žalobou svých bývalých členů ze Středočeského kraje. „Byli sesazeni ze svých funkcí a vyloučeni poté, co centrální vedení uspořádalo středočeský kongres, aniž by na to mělo podle stanov právo. K potřebnému počtu hlasů na odvolání nepohodlných straníků si vedení v čele s Vratislavem Mynářem a Martinem Nejedlým pomohlo náborem nových lidí," uvedl server. Podle vedení strany ale vše proběhlo v pořádku.
http://kraken.slv.cz/7Tdo766/2003
2018-04-20T22:31:26
[ " soud ", " § 234", " § 234", " § 39", " § 72", " § 256", " § 265", " § 234", " soud ", " § 201", " § 234", " soud ", " soud ", " § 201", " § 234", " soud ", " § 265", " § 265", " § 265", " soud " ]
7 Tdo 766/2003 Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 8. 7. 2003 o dovolání obviněného M. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2002, sp. zn. 3 To 867/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 10 T 168/2002, t a k t o : Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2002, sp. zn. 10 T 168/2002, byl obviněný M. B. uznán vinným trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na tři roky, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 72 odst. 2 písm. a), odst. 4 tr. zák. mu bylo uloženo ambulantní psychiatrické ochranné léčení. Podle zjištění Okresního soudu v Ostravě se obviněný dopustil trestného činu tím, že dne 2. 7. 2002 v době od 23.00 do 24.00 hod. v O.-P., ul. B. N. 661, v bytě své matky H. B. po ní požadoval vydání finančních prostředků a poté, co odmítla, vzal kuchyňský nůž s čepelí dlouhou asi 20 cm, který jí přiložil na krk, a opět požadoval vydání finančních prostředků, čemuž poškozená ze strachu vyhověla a dala mu částku 500,- Kč. Odvolání obviněného bylo zamítnuto podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2002, sp. zn. 3 To 867/2002. Obviněný M. B. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, a to v rozsahu, v němž bylo zamítnuto jeho odvolání. Dovolání podal z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V rámci tohoto dovolacího důvodu vytkl nesprávné právní posouzení skutku a namítl, že skutek nevykazuje znaky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Uvedl, že nebyla naplněna subjektivní stránka tohoto trestného činu, že peníze, o které šlo, nebyly z jeho hlediska cizí věcí, neboť šlo o částku, kterou poškozené téhož dne odpoledne sám dal, a že čin nedosahuje takového stupně nebezpečnosti pro společnost, aby mohlo jít o trestný čin. Podle obviněného soudy náležitě nepřihlížely k tomu, že se činu dopustil pod vlivem alkoholu. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby ho zprostil obžaloby nebo ho uznal vinným trestným činem opilství podle § 201a tr. zák. a uložil mu podmíněný trest odnětí svobody. Trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. se dopustí ten, kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Z tzv. právní věty výroku o vině v rozsudku Okresního soudu v Ostravě je zřejmé, že tento soud považoval zákonné znaky trestného činu za naplněné ve variantě spočívající v tom, že pachatel proti jinému užije pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci. Z hlediska subjektivní stránky jde o úmyslný trestný čin s tím, že úmysl pachatele musí směřovat k tomu, aby se zmocnil cizí věci. Tyto předpoklady byly v posuzovaném případě evidentně splněny. Pohrůžka bezprostředního násilí spočívala v tom, že obviněný přiložil poškozené na krk kuchyňský nůž s čepelí dlouhou asi 20 cm. Toto jednání obviněného bylo zcela záměrné, jak o tom svědčí zjištění, že nůž vzal bezprostředně před tím, než ho takto použil, a že takto jednal v reakci na vyjádření poškozené, která mu odmítla vydat požadované peníze. Uvedený způsob použití nože obviněný provázel opakovaným požadavkem, aby mu poškozená vydala peníze. Tím dal obviněný jasně najevo, že mu jde o to, aby se zmocnil peněz poškozené, a výhrůžná manipulace s nožem proti krku poškozené byla prostředkem k tomu, aby poškozenou k vydání peněz přinutil. Pro naplnění subjektivní stránky trestného činu loupeže není rozhodné, zda obviněný skutečně byl odhodlán použít proti poškozené násilí pro případ, že se jeho vůli nepodrobí. V tomto ohledu stačí, že pohrůžka bezprostředního násilí byla takovou formou nátlaku na poškozenou, která byla způsobilá zajistit splnění záměru obviněného získat od poškozené peníze proti její vůli. Je proto mimo jakoukoli pochybnost, že subjektivní stránka trestného činu byla ve všech směrech naplněna. Jednání obviněného nesměřovalo k tomu, aby se zmocnil svých peněz, nýbrž k tomu, aby se zmocnil peněz poškozené, byť šlo o jeho matku, které téhož dne odpoledne peníze dal. Podle zjištění Okresního soudu v Ostravě, z něhož v napadeném usnesení vycházel i Krajský soud v Ostravě, poškozená během přítomnosti obviněného u ní v bytě kritického dne mezi 16.00 a 17.00 hod. ho požádala, aby jí přispěl na jídlo alespoň částkou 500,- Kč vzhledem k tomu, že ho celý měsíc živí, a obviněný z tohoto podnětu poškozené předal 500,- Kč, vzdálil se a zpět se vrátil mezi 23.00 a 24.00 hod. Předání částky 500,- Kč obviněným a její přijetí poškozenou lze charakterizovat jako darování (§ 628 odst. 1, 2 obč. zák.). Převzetím peněz poškozenou se tyto prostředky staly jejím vlastnictvím a přestaly být vlastnictvím obviněného. Pokud si obviněný na poškozené vynutil zpětné vydání peněz s odstupem nejméně šesti hodin poté, co se staly vlastnictvím poškozené, je zcela jasné, že jeho jednání směřovalo k tomu, aby se zmocnil věci, která ve vztahu k němu byla cizí věcí. Materiální podmínkou trestnosti činu je to, že stupeň jeho nebezpečnosti pro společnost je vyšší než nepatrný (§ 3 odst. 1, 2 tr. zák.). Úsudek, že stupeň společenské nebezpečnosti činu je nepatrný a že tedy nejde o trestný čin, se může týkat jen případů, kdy posuzovaný čin nevykazuje ani nejnižší úroveň společenské nebezpečnosti u běžně se vyskytujících trestných činů dané skutkové podstaty. Již tím, že zákonodárce určitý čin prohlásil za trestný čin, je vyjádřeno, že jeho běžně se vyskytující projevy považuje za tak společensky nebezpečné, aby byly trestné i z hlediska materiální podmínky. Daný případ nevykazuje nic, co by mohlo přesvědčivě odůvodnit úvahu o nepatrném stupni nebezpečnosti činu pro společnost. Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost není ničím snižován v tak výjimečné míře, aby se to vymykalo z rámce běžně se vyskytujících trestných činů loupeže. Ze strany obviněného šlo o razantní pohrůžku větším kuchyňským nožem proti bezmocné osamocené ženě ve věku přes 73 let v jejím bytě v pozdních večerních hodinách s tím, že obviněný si takto vynutil vydání částky 500,- Kč, která sama o sobě sice není vysoká, ale pro poškozenou měla nezanedbatelný význam. Stupeň společenské nebezpečnosti činu není nijak podstatněji snižován ani tím, že poškozená byla matkou obviněného, neboť čin byl projevem jeho parazitismu ve vztahu k ní. Je tedy naprosto zřejmé, že materiální podmínka trestnosti činu byla splněna. Okolnost, že obviněný se činu dopustil pod vlivem alkoholu, by na právní posouzení skutku mohla mít vliv pouze za předpokladu, že by obviněný čin spáchal ve stavu nepříčetnosti. Pak by při splnění dalších podmínek přicházelo v úvahu posoudit skutek jako trestný čin opilství podle § 201a odst. 1 tr. zák. V případě obviněného však šlo jen o tzv. zmenšenou příčetnost, která nemá vliv na jeho odpovědnost za trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Pro úplnost považuje Nejvyšší soud za potřebné konstatovat, že obviněný v dovolání uplatnil i další námitky mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Jde o námitky směřující proti tomu, jak soudy hodnotily svědeckou výpověď poškozené H. B., jak hodnotily znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, v otázce rozsahu, v němž byly rozpoznávací a ovládací schopnosti obviněného dotčeny požitým alkoholem ve spojení s užívanými léky a jaká zjištění z těchto důkazů vyvodily. Těmito námitkami se obviněný snažil dosáhnout změny skutkových zjištění soudů a teprve v návaznosti na to i jiného právního posouzení. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. ani podle jiného ustanovení obsahově nenaplňují námitky proti správnosti samotných skutkových zjištění, proti hodnocení důkazů, proti postupu soudu při provádění důkazů, proti úplnosti dokazování apod. Dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odpovídají jen takové námitky, které směřují proti právnímu posouzení skutku, jak ho zjistil soud, a nikoli námitky, které směřují ke změně skutkových zjištění soudu. Nejvyšší soud proto nijak nepřihlížel k té části dovolání obviněného, jejímž obsahem byly skutkové námitky.
http://www.apologet.cz/?q=articles/id/654-lze-zastavit-imigraci-aneb-sedm-smrtelnych-hrichu-pro-ktere-prichazi-bozi-soud
2018-05-26T06:21:34
[ " soud\n", " soud\n", " soud\n", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Biblická apologetika - Lze zastavit imigraci? Aneb sedm smrtelných hříchů, pro které přichází Boží soud Obsah > Úvahy > Lze zastavit imigraci? Aneb sedm smrtelných hříchů, pro které přichází Boží soud Lze zastavit imigraci? Aneb sedm smrtelných hříchů, pro které přichází Boží soud „Spatřil jsem několik rychle po sobě běžících let a pak hospodářský zmatek, který ochromí standard celého světa. Hospodářští odborníci budou bezradní a nebudou moci vysvětlit, oč se vlastně jedná a hlavně, jak tomu čelit. Začne to v Německu, přeskočí do Japonska a nakonec do Ameriky.“ D. Wilkerson, Vize, 1973 Zjistil jsem, že někdy je lepší napsat kratší článek, než dvacetistránkovou studii. Tedy: již dlouho se odhodlávám napsat, jak by se – snad- dala zastavit vlna imigrace (alespoň do ČR). Jsem totiž přesvědčen, že se jedná o Boží soud nad celou Evropou, neřku-li nad současnou západní civilizací. Také jsem přesvědčen, že soud začíná od Božího domu. Ačkoliv jsem této problematice věnoval svá poslední kázání, rád bych dal některé své postřehy na papír. Nedávno jsem přemítal nad eschatologií. Ježíš před svým příchodem jmenoval několik znamení, která se již plní a naplnila. Minimálně jedno ale zatím chybí. Lukáš řekl, že těsně před věcmi souvisejícími se skonáním věků se stane: „Ale před tím vším na vás vztáhnou ruce a budou vás pronásledovat; budou vás vydávat synagógám na soud a do vězení a vodit před krále a vládce pro mé jméno.“ Vždy jsem si myslel, že se to naplnilo již na Židech, ale pak jsem si všiml, že je to znamení před koncem věků. Rovněž Matouš mluví o tom, že jde o znamení těsně před příchodem Krista: „Budou vás všichni nenávidět pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ Matouš pak upřesňuje, že to bude celosvětové: „Tehdy vás budou vydávat v soužení i na smrt a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.“ I on mluví o znamení těsně před koncem. Chápu-li to správně, pak pronásledování křesťanů je tu od letnic, ale zatím nebylo celosvětové a ve všech národech současně. Nevím, ale mám nejistý pocit, že nastupující doba, spojená s imigrací, v něco takového nakonec může vyústit. Zároveň jsem přesvědčen, že toto pronásledování bude pevně v Boží ruce, k probuzení křesťanů před Jeho příchodem a bude zároveň Božím soudem nad námi, vlažnými nebo odpadlými křesťany. Záměrně zde používám první osobu množného čísla. Zdá se Vám to nebiblické? Kniha Zjevení popisuje pronásledování křesťanů a Boží soudy nad světem, které v něčem připomínají egyptské rány. Nemám nyní prostor na popisování podobností, ale tyto egyptské rány jsou chápány jako soud nad Egyptem, ale až do jisté chvíle dopadaly jak na Egypt, tak na Izraele. Hospodin řekl již Abrahamovi, že celý egyptský pobyt je pro Izrael tavící pecí: „Tu Hospodin Abramovi řekl: "Věz naprosto jistě, že tvoji potomci budou žít jako hosté v zemi, která nebude jejich; budou tam otročit a budou tam pokořováni po čtyři sta let“. (Gen 15:13) Podobně apoštol Petr mluví o době výhně zkoušky (1 Pe 4:12), která bude soudem nad církví a tato bude čištěna ohněm, stejně jako zlato: „Přišel totiž čas, aby soud začal od domu Božího. Jestliže začíná od vás, jaký bude konec těch, kteří se Božímu evangeliu vzpírají?“ (1 Pe 4:17) A ostatně, druhá a třetí kapitola knihy Zjevení popisují hrozby Kristova soudu nad církvemi v oblasti dnešního Turecka. To, že nešlo o plané vyhrůžky ukazuje, že v místech těchto sborů máme dnes islám a mešity. Totéž máme na místě severní Afriky, kde byla v prvních stoletích kvetoucí křesťanská kultura. A tuším, že dnešní antikřesťanská civilizace a odpadlá církev směřují k témuž. Proto vidím v islamizaci Evropy skrze imigraci počátky Božího soudu nad církví a následně nad celou západoevropskou civilizací. Historie to ostatně dosvědčuje. A nenechme se mýlit, vždyť islám zná institut sebeobětování jako prostředek džihádu, násilného šíření víry, prakticky od svého počátku. Jen tehdy nebyly silné výbušniny. Dá se tedy vůbec ještě něco dělat? Věřím, že činit pokání. Ale z čeho? Když nad tím přemýšlím, znějí mi v uších slova z proroka Ezechiele: “Hospodin mi řekl: "Lidský synu, chceš vynést rozsudek nad Oholou a Oholíbou? Oznam jim tedy jejich ohavnosti!“ (Ez 23:36) Nebudu nyní mluvit o soudu nad světem, ale rád bych se zaměřil na církev. Považuji se stále za letničního, a tak začnu u své tradice: 1. Proroctví nebo braní Božího jména nadarmo? Píšu nyní dějiny letniční církve a jsem až šokován, kolikrát si křesťané brali do úst Boží jméno, aby vyhlásili probuzení, a to dokonce, obvykle z primárního prorockého popudu cizinců, v konkrétním čase. To se ostatně týká i charismatiků. Vím jen o dvou případech, kdy někdo činil pokání a prosil Boha o odpuštění, že zneužíval jeho jméno. Když probuzení nepřicházelo, přikrášlovaly se církevní statistiky, aby se zřejmě mohlo alespoň mluvit o růstu. Na těchto stránkách jsou popisovány konkrétní příklady, a proto nebudu tento bod dále rozvíjet. Opravdu, milí letniční a charismatičtí bratři, nemáte strach z Boha, že tak očividně přestupujete jeho přikázání a vydáváte jeho ústy falešná proroctví resp. křivá svědectví? Nebo snad myslíte, že když jste Jeho jménem slibovali „dobré věci“, které se neuskutečnily, že ujdete trestu? Poslouchejte, co na podobné věci, když Izraelci Jeho jménem slibovali pozitiva, řekl Jeremjáš: „Prorok, který prorokoval o pokoji, byl uznán za proroka, kterého opravdu poslal Hospodin, až když došlo na slovo toho proroka.“ (Jer 28:9) Ano, soudy mohly být milostivým Bohem pozdrženy pro pokání (viz soud nad Ninive) nebo pro přímluvu proroka (viz přímluva Abrahamova), ale u dobrých věcí tomu tak nebylo. Vaše slova se už mnohokrát nenaplnila. Chananjáš, který sliboval pokoj, do roka zemřel a Juda šel do zajetí. Naplnila se tak varování prorokům, že pokud budou falešně prorokovat, zemřou. To už vám opravdu chybí za nehet Boží bázně? Nebo spoléháte, že se změnila doba? Boží principy a soudy se nezměnily: „Ale to mám proti tobě, že trpíš ženu Jezábel, která se vydává za prorokyni a svým učením svádí moje služebníky ke smilstvu a k účasti na modlářských hostinách. Dal jsem jí čas k pokání, ale ona se nechce odvrátit od svého smilstva. Hle, sešlu na ni nemoc a do velikého soužení uvrhnu ty, kdo s ní cizoloží, jestliže se od jejích činů neodvrátí; a její děti zahubím. Tu poznají všechny církve, že já vidím do nitra i srdce člověka, a každému z vás odplatím podle vašich činů.“ (Zj 2:20 – 23) 2. Biblická autorita nebo panování nad stádem? V době soudů Hospodina nad svým lidem bylo mnoho pastýřů, kteří pásli sami sebe. Byli to Diotrefové, kteří panovali nad Božím lidem, vydírali jej a přisuzovali si autoritu, kterou jim Bůh nikdy nedal. Pro všechno měli působivá a zbožná zdůvodnění. Víte, kolik ovcí aberantních pastýřů skončilo se zdravotními problémy nebo v rukou lékařů? Znal jsem lidi, kteří hlásali učení o tzv. „autoritách“ do doby, než se sami dostali do soukolí ještě „vyšších autorit“, ale nikdy nečinili pokání. Je bylo třeba poslouchat na slovo, ale oni poslouchat nemuseli nikoho. Lidi pro ně byli jen pracovní silou k uplatňování jejich ambiciózních vizí o velkém sboru a vlivné službě, a proto bylo třeba se jim plně odevzdat. Slyšel jsem dokonce hrozné učení, že je třeba se odevzdat na oltář svému pastorovi. Jiní patrně, aby si uchovali svoji službu, byli schopni obětovat ostatní a podobni „normalizačním komunistům“ tvrdili, že tak činili proto, aby na jejich místo nenastoupil někdo horší. Co takovýmto pastýřům vzkazuje Hospodin? "Lidský synu, prorokuj proti pastýřům Izraele. Prorokuj a řekni těm pastýřům: Toto praví Panovník Hospodin: Běda pastýřům Izraele, kteří pasou sami sebe. Což pastýři nemají pást ovce? Pojídáte tuk, oblékáte se vlnou, porážíte vykrmené, ale ovce nepasete. Neduživé jste neposílili, nemocné jste neléčili, polámanou jste neovázali, zaběhlou jste nepřivedli nazpět, po ztracené jste nepátrali, panovali jste nad nimi násilně a surově.“ (Ez 34:2–4) 3. Probuzení nebo hřích přinášení cizího ohně? Na tuto věc mne Bůh, věřím, osobně upozornil nad Biblí těsně před tím, než přišlo Torontské požehnání a na jeho naléhání jsem pak sepsal knihu se stejným názvem. Princip je zde velice prostý, až hrozivě jednoduchý. Neznalost dogmatu a Bible vede k tomu, že lidé chápou Trojici téměř jako tři bohy. Někteří jsou tak zaměřeni na Ducha svatého, že nemluví takřka o ničem jiném. Duch svatý, tichý a pokorný jako holubice, který přišel vyvýšit Krista, je chápán jako násilník, který vede lidi ke zvířecím manifestacím, sráží je do bezvědomí, vede je k opilosti, že se motají, padají a nejsou schopni artikulovat. Tato „svatá epilepsie“ je pak nahlížena jako probuzení. Všude, kde se projevila, nepřinesla nic dobrého. Troufnu si říci, že se tomu Zlému podařilo části církve představit jiného ducha, jehož skutky pak křesťané uctívají a touží po nich. To musí být hrozné a neospravedlnitelné rouhání ve svatých Kristových očích. Přesto, jen část těchto lidí byla ochotna činit pokání, zatímco ostatní vzývají tyto démonické síly a volají „víc, víc…“. Když Áronovi synové vnesli do svatyně cizí oheň, který jim Bůh nepřikázal, padli mrtví k zemi. Bůh je velice milostivý a jistě dlouho čekal, až si mnozí uvědomí, že vnesli do Božího domu cizí oheň. Obávám se však, že uctívání tohoto démonského ducha vede k tomu, že tento duch nyní opravdu přichází, ovšem i se svým skutečným náboženstvím. Izrael měl neustále tendenci sloužit jiným bohům a Boží soud pak byl v tom, že je Hospodin skutečně do mocí těchto falešných bohů a jejich ctitelů vydal: „Toto praví Panovník Hospodin: Protože byla rozhazována tvá měď a při tvém smilstvu byla odkrývána tvá nahota před tvými milenci, před všemi tvými hnusnými, ohavnými modlami, a pro krev tvých synů, které jsi jim dala, proto hle, já shromáždím všechny tvé milence, s nimiž ti bylo tak příjemně, všechny, které miluješ, i všechny, které nenávidíš. Shromáždím je u tebe z celého okolí a odkryji před nimi tvou nahotu, takže tě uvidí v celé tvé nahotě. Budu tě soudit podle právních ustanovení o cizoložnicích a vražedkyních a vydám tě krveprolití v rozhořčení a žárlivosti. Vydám tě do jejich rukou; tvoji modlářskou svatyňku zboří a tvá vyvýšená místa strhnou, vysvléknou tě z tvých šatů, seberou tvé překrásné šperky a zanechají tě zcela nahou. Pak na tebe přivedou shromáždění, budou tě kamenovat kameny a sekat svými meči. Tvé domy spálí ohněm a vykonají nad tebou soudy před zraky mnoha žen. Tak učiním přítrž tvému smilství a nebudeš už dávat mzdu. Upokojím své rozhořčení proti tobě a moje žárlivost se od tebe vzdálí, uklidním se, už se nebudu urážet.“ (Ez 16:36–42) Jakoby zde byl uplatněn hrdelní princip nad duchovním smilstvem. Ten ovšem dnes provozují jen některé národy a náboženství. Všimněme si, cizí bohové a milenci i toto právo byli nástrojem Hospodina k soudu a de facto i k záchraně svého lidu. Mohlo by se zdát, že se to týká jen charismatiků, ale tento cizí oheň byl vnesen do svatyně tím, že obešel oběť a přinášel podivné manifestace i skrze Kurzy Alfa. Kdysi jsem o Alfě mluvil s členem Rady jedné protestantské denominace a řekl mi, že u nich z vedení všichni vědí, že zde chybí pokání. Jeho podpis jsem pak viděl na prohlášení, které toto jeho stanovisko negovalo. Inu, funkce zřejmě stojí za úlitbu. Tento vedoucí zdaleka nebyl sám z těch, kteří pro svoji službu zřejmě obětovali své poznání a učinili „úlitbu bohům“. 4. Soucit nebo uvolněná morálka? V roce 1939 vyšla kniha britského badatele Joslepha D. Unwina, a která nesla název Sex a kultura. Tento badatel velmi podrobně zkoumal vývoj a zánik 86 různých civilizací, zejména římské, řecké, ale sumerské, maurské, babylonské a různých anglosaských. Ve svém výzkumu došel k závěru, který vyděsil jeho samotného. Zjistil, že všechny společnosti vykazovaly před svým zánikem nejrůznější společné znaky. Jeden z nich byl ovšem společný všem a byl již nezvratný. Pokud se objevil, společnost stoprocentně zanikla. Bylo to rozvolnění sexuální morálky a rozvoj předmanželské sexuality, stejně jako rozvoj alternativních forem sexuality, jako je homosexualita. Společnosti obvykle končily vpádem jiných kultur. Dr. Unwin nebyl křesťanem a stěží zde viděl Boží soudy. Soudy nad Sodomou a Gomorou a nad homosexualitou, která je zmíněná v epištole Římanům, jsou ovšem křesťanům velmi dobře známé. Ačkoliv církev v ČR zdaleka není otevřena této perverzi jako její západní sestry, nově zvolený senior jedné české protestantské církve nastoupil tuto linii. Ale nejen on, již z dřívějška existuje svědectví od jednoho ze členů ERC, který homosexualitu viděl jako Boží dar. A ohledně morálky, vím o vedoucím z jedné konzervativní církve, který opakovaně povzbuzoval, dokonce i mimo případ smilstva, člena církve k rozvodu. Ke své hanbě musím přiznat, že pod nátlakem jsem jednou – jako starší – s tímto návrhem souhlasil, protože bylo třeba zachovat jednotu v rozhodování a vedouího zpětně podpořit. Dnes už to, žel, nemohu napravit. Nezáleží až tedy tak podle mne na tom, jak to vidí svět, ale pokud církev půjde tímto směrem, je třeba připomenout Unwinův závěr, že toto stádium je k zániku dané civilizace nezvratné. Sůl proto nesmí ztratit svoji slanost. 5. Ekumenismus nebo synkretismus? O ekumenismu toho bylo řečeno mnoho negativního, a to jak ze strany konzervativních protestantů, tak katolíků. Obojí pojetí křesťanství je podle jejich vyjádření naprosto neslučitelné. Ještě více mne o tom přesvědčila publikace Dokumenty Tridentského koncilu s předmluvou pana kardinála Duky, podle které jsem – dle citovaných kánonů – evidentně vyobcovaným a prokletým heretikem (stejně jako kterýkoliv evangelikál), i když je podle současného katechismu v podstatě papež mojí hlavou. Ponechme ale stranou římský katolicismus. V dokumentu Ekumenická charta, kde se někteří protestanti mimo jiné zavázali, že se přiblíží eucharistickému obětnímu pojetí Večeře Páně, se také uvádí: „že se budeme spolu s muslimy podílet na společných záležitostech.“ Ačkoliv tehdejší předseda ERC zdůrazňoval, že jde vlastně o chůzi na druhou míli, není islamizace Evropy nyní i odpovědí na tento závazek? Proč se třeba pan kardinál nyní hněvá na neschopnost evropských politiků, v čemž má samozřejmě pravdu a je třeba ho za to pochválit a podpořit, stejně jako i za další odvážné postoje v této problematice! Neměl by se nyní spíše radovat z takového návalu jeho abrahámovských bratranců, se kterými je třeba podílet se na společných záležitostech, a kterých přece vůbec není třeba se bát? No a ve společné zemi to „společné podílení se“ přeci půjde úplně nejlépe! 6. Kristova spravedlnost nebo milování peněz? Pocházím původně z hnutí, které by se snad rozkrájelo pro evangelizaci. Probuzení a růst jsou zde takřka mantrou, která otevřela v historii dveře nejednomu cizímu duchu. Branhamismus a hnutí Víry jsou toho zářným příkladem. Když šlo ovšem o peníze z restitucí, šla Kristova slova „nepožaduje nic zpět“ z hlediska dobrého svědectví evangelia stranou a pragmaticky se v podstatě natáhla ruka. Co tedy bylo platné, že do této chvíle se Boží vedení vnímalo odlišně. Netvrdím dále, že se tato Kristova slova dají brát doslova ve všech občansko-právních sporech, ale nadřazené je zde hledisko evangelia. Každý má nyní možnost posoudit ovoce například v důvěryhodnosti církve. Ospravedlněním má být to, že církev v současné době bez státních peněz snad ani nemůže existovat. To jen ti nezodpovědní baptisté tvrdí, že tomu tak není a trhají partu a tvrdí, že na restituce nemají nárok. Navíc si dál klidně existují… Jak podivné ovšem je, že k „restitucím“ náhle došlo poté, co všechny církve souhlasily. Není zde něco divného? Pakliže šlo pouze o navrácení ukradeného, proč bylo třeba vrátit i těm církvím, kterým ukradeno nebylo nic, protože například v době záborů ani neexistovaly? A že byl zákon schválen v noci k datu tragické prohry českého národa v bitvě na Bílé hoře? Že ke schválení bylo potřeba hlasu poslance, který byl pravomocně odsouzen za finanční podvod a že poslanci, kteří hlasování umožnili, se záhy na čas ocitli ve vyšetřovací vazbě? Proč zde proroci, kteří jinak vidí symboliku snad úplně ve všem, si tohoto nepovšimli? Opravdu si církevní představitelé myslí, že jim u Boha všechno projde a že účel světí prostředky a že není nutné vzít ohled na násilí při protireformaci a že je možné (s ohledem na vlastní zisk) vydobýt katolíkům zpět, co často v historii zcizili jejich bratřím? 7. Lidská svoboda nebo vražda? Od 18. listopadu 2011 je v lékárnách možné zakoupit na občanku Postinor, hormonální lék určení k post koitální antikoncepci. Primárním účinkem každé hormonální kontracepce je zabránit početí. K tomu dochází několika mechanismy, vedoucími k zabránění ovulace (uvolnění vajíčka z vaječníku) a fertilizace (zábrana oplodnění např. zvýšením viskozity viscerálního hlenu). Je zde ovšem i jistá pravděpodobnost tzv. postfertilizačního účinku, který spočívá v zabránění nidace (zahnízdění) již oplodněného vajíčka (blastocysty), které pak uhyne. A přesně tento poslední mechanismus je využíván i v indikací levonorgenstrelu, což je obsahovou látkou Postinoru. Církev se v době registrace příliš neozývala, ostatně připravovala se důležitější věc, restituce. Socialisté, libertarianisté a političtí liberálové to s Postinorem zkusili a když se neozval žádný odpor, přišel zabiják těžšího kalibru, Mifeproston s látkou RU 486. Byl zaregistrován v roce 2013, kdy církev již plně bojovala za „svá práva“ resp. za restituce. Zatímco levonorgestrel je obvykle indikován do 72 hodin „post coitum“, RU 486 je možné užít i v pokročilém stádiu gravidity. Ale na druhou stranu církev takovéto věci neschválila a neschvaluje! Mám však za sebou šokující zkušenost. Počátkem nultých let jsem se zúčastnil setkání věřících studentů farmacie, již pár let po promoci. Jeden můj spolužák byl dealerem hormonální antikoncepce. Ač se zde zdráhám dát přímou souvislost, tento bratr spáchal nedávno sebevraždu, což je mi obzvlášť líto kvůli jeho rodině a křesťanskému svědectví. Když jsem tehdy (i před ním) zmínil, že hormonální antikoncepce může z těla matky vypudit oplozené vajíčko, moji bývalí spolužáci (a zejména on) začali být podráždění a dávat najevo nelibost, že o tom vůbec mluvím, a že oni přeci nemohou mít tolik dětí. Podivovali se, z jaké jsem církve, když mám takové názory. Podotýkám, že to byli vesměs evangelikálové. Napadá mne zde ale verš z proroka Ezechiele: "Nepravost domu izraelského i judského je nesmírně veliká. Země je plná prolité krve a město je plné křivd. Vždyť řekli: »Hospodin zemi opustil, Hospodin nic nevidí«. (Ezechiel 9:9) Ale zde alespoň církev oficiálně tuto věc neschvaluje. Ovšem když se proti registraci Mifeprostonu v 90. letech ozvala, k jeho registraci nedošlo. Nyní však byla tak zaujata restitucemi, že si možná ani nevšimla registrace tohoto zabijáka dětí. Hřích národa před Bohem je ovšem, podle mne, obrovský. Nyní si představme, že by „proroci“ odvolali svá falešná proroctví; pastýři by přestali panovat a stali se služebníky; církve by se vzdaly „cizího ohně“ a skončily by Kurzy Alfa. Všechny církve by se vrátily v oblasti sexuality ke zdravým biblickým standardům a rovněž by odvolaly svůj podpis na Ekumenické chartě. Dále by se vzdaly výnosů z restitucí a vraždění dětí by bylo předmětem církevní kázně. Je to sice hezká, ale nereálná a pro mnohé jistě pohoršlivá představa. Dovolím si přesto odhadnout, co by mohlo následovat: Nějakým zázrakem by vláda nařídila ochránit státní hranici (možná i Maďarskou cestou) a možná by i ČR – i když je to právně značně složité a téměř neproveditelné – začala jednání o vystoupení z EU. Avšak obávám se, že nastane něco zcela jiného. Pokání se konat asi nebude a vládní představitelé budou říkat občas pod tlakem lidí silná slova. Politici EU budou dále jen mluvit a přitom se budou pašerákům navracet lodě, aby mohlo do Evropy přijet ještě více muslimů. Pokud dojde k dalším teroristickým činům a atentátům, tím více budou sílit hlasy na ochranu imigrace. Čím více násilí bude spácháno ve jménu islámu, tím více budou religionisté tvrdit, jak je islám mírumilovný a snad i následování hodný. Když někdo bude poukazovat na verše z Koránu, vybízejících k násilí, bude to možná soudně klasifikováno jako vybízení k nenávisti vůči náboženství islámu. Pak-li že se tak stane, pak žádám, aby každý, kdo v minulosti poukazoval na nekalé praktiky moonistů, scientologů nebo mormonů či Rodiny lásky, byl rovněž trestně stíhán, protože navíc nevím o tom, že by tyto sekty vybízely k násilí. Jak říkal K. H. Borovský: „Nechceš-li si ústa pálit, musíš mlčet nebo chválit“. Ačkoliv jsem skeptik v pohledu na možnost pokání (sám mám tvrdou šíji a proto jsem mluvil na začátku v první osobě plurálu), je zde velká naděje a velké zaslíbení. Hrstka modlících se spravedlivých může zabránit mnohému. Ale kdo z nás je k takovému úkolu způsobilým? Přečteno: 2129x Předchozí: Ježíš ke mně hodinu mluvil slyšitelným hlasem Další: Sola Scriptura nebo scientismus?
http://docplayer.cz/3878404-Katalog-socialnich-a-souvisejicich-sluzeb-uzemi-obce-s-rozsirenou-pusobnosti-trhove-sviny.html
2019-06-26T12:33:44
[ " zákona č. 108", " zákona č. 108", " ZÁKONA Č. 108", " ZÁKONA Č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " ZÁKONA Č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " ZÁKONA Č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108", " zákona č. 108" ]
1 Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji KATALOG SOCIÁLNÍCH A SOUVISEJÍCÍCH SLUŽEB - ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ TRHOVÉ SVINY VERZE KATALOGU: 30. květen TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR PROSTŘEDNICTVÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST. 2 OBSAH OBSAH... 2 ÚVODNÍ INFORMACE... 4 ÚVOD... 4 REJSTŘÍK SLUŽEB A ORGANIZACÍ... 5 Služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb. dostupné na Trhosvinensku... 5 Další služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb. v okolí Trhosvinenska... 5 Související a doprovodné služby... 6 O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH A JEJICH PLÁNOVÁNÍ ZÁKLADNÍ POJMY... 7 SLUŽBY POSKYTOVANÉ DLE ZÁKONA Č. 108/2006 SB. DOSTUPNÉ NA TRHOSVINENSKU CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB (NAZARET, BOROVANY) DOMOV PRO SENIORY HORNÍ STROPNICE (DOBRÁ VODA) DOMOV PRO SENIORY CHVALKOV (ČÍŽKRAJICE) NÍZKOPRAHOVÉ ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI A MLÁDEŽ (DOMEČEK, T. SVINY) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA (BORŮVKA, BOROVANY) PEČOVATELSKÁ SLUŽBA (LEDAX, T. SVINY) PRŮVODCOVSKÉ A PŘEDČITATELSKÉ SLUŽBY (ČESKÁ MALTÉZSKÁ POMOC, ČESKÉ BUDĚJOVICE) RANÁ PÉČE (I MY, SOBĚSLAV) SOCIÁLNĚ TERAPEUTICKÁ DÍLNA (NAZARET, BOROVANY) TERÉNNÍ PROGRAMY (PREVENT JIHOČESKÝ STREETWORK) SLUŽBY POSKYTOVANÉ DLE ZÁKONA Č. 108/2006 SB. DOSTUPNÉ V OKOLÍ TRHOSVINENSKA AZYLOVÝ DŮM, NOCLEHÁRNA A CENTRUM DENNÍCH SLUŽEB (DŮM SVATÉHO PAVLA, MĚSTSKÁ CHARITA Č. BUDĚJOVICE) CENTRUM PRO REHABILITACI OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (ARPIDA, Č. BUDĚJOVICE) INTERVENČNÍ CENTRUM PRO OSOBY OHROŽENÉ DOMÁCÍM NÁSILÍM (DIECÉZNÍ CHARITA ČESKÉ BUDĚJOVICE) ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ A OSOBNÍ ASISTENCE (ICOS, O.S., Č. KRUMLOV) ODBORNÉ SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ OBČANSKÁ PORADNA, MEDIAČNÍ CENTRUM DOHODA (Č. BUDĚJOVICE) RANÁ PÉČE (STŘEDISKO RANÉ PÉČE TAMTAM - PRAHA) SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI (AKTIVAČNÍ CENTRUM PRO RODINY S DĚTMI SE SLUCHOVÝM POSTIŽENÍM) SOCIÁLNÍ REHABILITACE (FOKUS ČESKÉ BUDĚJOVICE - SDRUŽENÍ PRO POMOC A PODPORU LIDEM S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM) SOCIÁLNÍ REHABILITACE (TYFLOSERVIS) SOUVISEJÍCÍ A DOPROVODNÉ SLUŽBY Strana 2 3 ČERVENÝ KŘÍŽ A ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DOMOV MLÁDEŽE PŘI SOŠ A SOU T. SVINY DOBROVOLNICTVÍ DATABÁZE DOBROVOLNÍKŮ (DOMEČEK, T. SVINY) DOMY S PEČ. SLUŽBOU (T. SVINY, BOROVANY, NOVÉ HRADY, OLEŠNICE) ERGOTERAPUETICKÁ DÍLNA (DOMEČEK, TRHOVÉ SVINY) CHRÁNĚNÉ DÍLNY (NAZARET, BOROVANY) MATEŘSKÁ CENTRA (T. SVINY, BOROVANY, NOVÉ HRADY) MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A PRAKTICKÁ ŠKOLA T. SVINY OBLASTNÍ CHARITA (KLÁŠTER BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ, NOVÉ HRADY) PŮJČOVNA KOMPENZAČNÍCH POMŮCEK (NAZARET, BOROVANY) SVAZ POSTIŽENÝCH CIVILIZAČNÍMI CHOROBAMI (BOROVANY, T. SVINY) ŠATNÍK (DOMEČEK, TRHOVÉ SVINY) TEEN CHALLENGE INTERNATIONAL ČR DALŠÍ SLUŽBY A INFORMACE ÚŘADY A SLUŽBY PRO VEŘEJNOST Odbory sociálních věcí na Trhosvinensku Úřady práce na Trhosvinensku Policie Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Další úřady a instituce Obecní úřady obcí Trhosvinenska ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnické zařízení poliklinika města T. Sviny Ostatní lékaři a zdravotní služby Trhové Sviny Zdravotní středisko Borovany Lékaři a zdravotní služby Nové Hrady Lékaři a zdravotní služby ostatní obce v ORP KRIZOVÁ ČÍSLA A OSTATNÍ POMOC Tísňová volání Telefonická pomoc v krizi Strana 3 4 ÚVODNÍ INFORMACE Úvod Katalog sociálních a souvisejících služeb pro území obce s rozšířenou působností (ORP) Trhové Sviny představuje přehled nabídky sociálních a souvisejících služeb na území ORP. Naleznete v něm základní informace o nabídce těchto služeb na Trhosvinensku, kontaktní údaje na jejich poskytovatele a informace o časových možnostech jejich využívání. Materiál je členěn do 5 částí: 1) Úvodní informace (rejstřík dostupných sociálních a souvisejících služeb na Trhosvinensku a obecné informace o sociálních službách); 2) Přehled služeb poskytovaných podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách dostupných na Trhosvinensku (poskytovatelé sociálních služeb působící přímo v území obce s rozšířenou působností Trhové Sviny buď se sídlem v území nebo se sídlem mimo Trhosvinensko, ale s působností v tomto regionu); 3) Přehled dalších služeb poskytovaných podle zákona č. 108/2006 Sb. dostupných v okolí např. služby poskytované na celém území Jihočeského kraje (poskytovatelé sociálních služeb dostupní v okolí Trhosvinenska, kteří přímo v území nesídlí, ale jsou nebo mohou být občany z Trhosvinenska využívány); 4) Přehled souvisejících a doprovodných služeb (služby a informace, které nejsou poskytovány dle výše uvedeného zákona, ale se sociální oblastí úzce souvisí a jsou nebo mohou být občany z Trhosvinenska využívány); 5) Další služby a informace související se sociální oblastí (úřady, důležitá telefonní čísla, kontakty na důležité instituce a organizace, další služby). Tato verze katalogu byla pořízena v rámci individuálního projektu Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji, registrační číslo projektu: CZ.1.04/3.1.00/ (dále jen projekt) financovaného z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Jedná se o aktualizaci původního katalogu pořízeného v dubnu Pro více informací o sociálních službách na Trhosvinensku navštivte také webové stránky Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji ( Jihočeské rozvojové o.p.s. ( města Trhové Sviny ( nebo stránky jednotlivých poskytovatelů sociálních, souvisejících a doprovodných služeb (viz dále). Údaje o poskytovatelích sociálních služeb uvedené v tomto materiálu pochází z Registru poskytovatelů sociálních služeb a jsou platné k Aktuální informace o sociálních službách a jejich poskytovatelích jsou dostupné v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Mgr. Věra Korčaková Vedoucí Řídící skupiny, Město Trhové Sviny Miroslav Kotoun, BBS. Zpracovatel, Jihočeská rozvojová o.p.s. Strana 4 5 Rejstřík služeb a organizací Služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb. dostupné na Trhosvinensku služby Poskytovatel a adresa Strana katalogu Centrum denních služeb Domov pro seniory Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Pečovatelská služba Průvodcovské a předčitatelské služby Raná péče Sociálně terapeutická dílna Nazaret, středisko Diakonie a misie Církve československé husitské Žižkovo nám. 1, Borovany Domov pro seniory Horní Stropnice Dobrá Voda 54, Horní Stropnice, Trhové Sviny Domov pro seniory Chvalkov Chvalkov 41, Čížkrajice, Trhové Sviny Domeček, středisko pro volný čas a integraci Diakonie a misie Církve československé husitské Branka 588, Trhové Sviny (Klub Domeček) Husova 548, Trhové Sviny (Klub Archa, 1. patro) Občanské sdružení Borůvka, Borovany Petra z Lindy 147, Borovany Ledax o.p.s. Nábřeží Svat. Čecha 1055, Trhové Sviny - Dům s pečovatelskou službou Česká maltézská pomoc SŘMR pod patronátem Velkopřevorství českého, středisko Č.B., o.p.s. Na Sadech 2035/19, České Budějovice "I MY" Společnost pro podporu lidí s postižením - Středisko rané péče pro jihočeský region Dr. Edvarda Beneše 286/5, Soběslav II, Soběslav Nazaret, středisko Diakonie a misie Církve československé husitské Žižkovo nám. 1, Borovany Terénní programy Občanské sdružení Prevent Jihočeský streetwork Lannova tř. 63/41, České Budějovice Další služby poskytované dle zákona č. 108/2006 Sb. v okolí Trhosvinenska služby Poskytovatel a adresa Strana katalogu Azylový dům Centrum denních služeb Městská charita České Budějovice (Dům Svatého Pavla) Riegrova 1901/32, České Budějovice 1 Městská charita České Budějovice (Dům Svatého Pavla) Riegrova 1901/32, České Budějovice Denní stacionáře Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o.s. U Hvízdala 1402/9, České Budějovice 23 Intervenční centrum pro Diecézní charita České Budějovice Kanovnická 11/390 (kontaktní adresa), Kanovnická 16 (adresa 25 Strana 5 6 osoby ohrožené domácím násilím Noclehárna Odborné sociální poradenství Osobní asistence Raná péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Sociálně terapeutické dílny Sociální rehabilitace poskytovatele) České Budějovice Městská charita České Budějovice (Dům Svatého Pavla) Riegrova 1901/32, České Budějovice 1 Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov, o.s. Pobočka pro Trhosvinensko: Žižkovo náměstí 40, Trhové Sviny Občanská poradna, Mediační centrum DOHODA Jihočeská rozvojová o.p.s. Riegrova 1756/51, České Budějovice Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o.s. U Hvízdala 1402/9, České Budějovice Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov, o.s. Urbinská 184, Český Krumlov Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o.s. U Hvízdala 1402/9, České Budějovice Středisko rané péče Tamtam Praha (Federace rodičů a přátel sluchově postižených o. s.) Hábova 1571/22, Stodůlky, Praha Aktivační centrum pro rodiny s dětmi se sluchovým postižením (Federace rodičů a přátel sluchově postižených o. s.) Hábova 1571/22, Stodůlky, Praha Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o.s. U Hvízdala 1402/9, České Budějovice Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o.s. U Hvízdala 1402/9, České Budějovice FOKUS České Budějovice - Sdružení pro pomoc a podporu lidem s duševním onemocněním Bezdrevská 1, Č. Budějovice a Nad nemocnicí 424, Č. Krumlov Tyfloservis, o.p.s., krajské ambulantní středisko České Budějovice Zachariášova 686/6, Č. Budějovice Související a doprovodné služby Organizace a adresa Červený kříž a Český červený kříž v Českých Budějovicích Husova 20, České Budějovice Domov mládeže - Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Trhové Sviny Školní 709, Trhové Sviny Databáze dobrovolníků (Domeček, středisko pro volný čas a integraci Diakonie a misie Církve československé husitské) Branka 588, Trhové Sviny Strana katalogu Domy s pečovatelskou službou (T. Sviny, Borovany, Nové Hrady, Jílovice, Olešnice) 38 Strana 6 7 Trhové Sviny: Nábřeží Svat. Čecha 1055, Trhové Sviny Borovany: Třeboňská 6, Borovany Nové Hrady: Zahradní Čtvrť 341, Nové Hrady Jílovice: Jílovice 4, Borovany Olešnice: Olešnice 28, Olešnice Ergoterapuetická dílna (Domeček, středisko pro volný čas a integraci Diakonie a misie Církve československé husitské) 39 Branka 588, Trhové Sviny Chráněné dílny (Nazaret, středisko Diakonie a misie Církve československé husitské) 40 Keramická chráněná dílna: Žižkovo nám. 1, Borovany Textilní chráněná dílna a obchod: Nové Město 186, Trhové Sviny Mateřská centra (T. Sviny, Borovany, Nové Hrady) 40 Borovany: Podzámčí, Borovany T. Sviny: Nábřeží Sv. Čecha 664, Trhové Sviny N. Hrady: Husova 2, Nové Hrady Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola T. Sviny 41 Nové Město 228, Trhové Sviny Oblastní charita Nové Hrady zařízení Diecézní charity České Budějovice / Klášter Božího Milosrdenství v Nových Hradech 42 Husova 2, Nové Hrady Půjčovna kompenzačních pomůcek (Nazaret, středisko Diakonie a misie Církve československé husitské) 42 Žižkovo nám. 1, Borovany Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR, o. s. (Základní organizace Borovany a Základní organizace Trhové Sviny) 43 Třeboňská 528, Borovany Sociální šatník (Domeček, středisko pro volný čas a integraci Diakonie a misie Církve československé husitské) 43 Husova 548, Trhové Sviny, v 1 patře budovy SOU a SOŠ Teen Challenge International ČR Kontaktní centrum České Budějovice 44 Otakarova 1364/45, Č. Budějovice O sociálních službách a jejich plánování základní pojmy Zákon o sociálních službách Poskytování sociálních služeb a související opatření jsou vymezeny v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Zákon o sociálních službách vytyčuje spektrum činností, které jsou nezbytné pro sociální začlenění osob v nepříznivé sociální situaci do běžného života. V zákoně jsou kromě jiného vymezena práva a povinnosti obcí, krajů, státu a poskytovatelů sociálních služeb. Podle této právní úpravy má každá osoba nárok na bezplatné poskytnutí základního sociálního poradenství o možnostech řešení nepříznivé sociální situace nebo jejího předcházení. Zákon říká, že pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb osob, Strana 7 8 musí působit na osoby aktivně, podporovat rozvoj jejich samostatnosti, motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace a posilovat jejich sociální začleňování. Sociální služby musí být poskytovány v zájmu osob a v náležité kvalitě takovými způsoby, aby bylo vždy důsledně zajištěno dodržování lidských práv a základních svobod osob. Sociální služby Sociální služby zahrnují následující typy služeb: a) sociální poradenství (zahrnuje základní a odborné sociální poradenství), b) služby sociální péče (napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení), c) služby sociální prevence (napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby; cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů). Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní: a) pobytovými se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, b) ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování, c) terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Pro poskytování sociálních služeb se zřizují zařízení sociálních služeb (např. domovy pro seniory, nízkoprahová denní centra apod.). Kombinací zařízení sociálních služeb lze zřizovat mezigenerační a integrovaná centra. Komunitní plánování Jde o metodu použitelnou při řešení a plánování řady oblastí. Podstata této metody spočívá ve vzájemné a aktivní spolupráci těch, kterých se daná oblast či téma nějakým způsobem dotýká. V ČR je metoda komunitního plánování využívána zejména při plánování v oblasti poskytování sociálních služeb. Využití však nachází rovněž např. v oblasti tvorby strategických rozvojových plánů měst apod. Nepříznivá sociální situace Rozumí se jí oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné Strana 8 9 fyzické osoby nebo osoby potřebující z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. Plánování rozvoje sociálních služeb a plán rozvoje sociálních služeb Plánování rozvoje soc. služeb je proces aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů. Plán pak je dokumentem, který vzniká jako výstup plánování sociálních služeb. Jeho obsahem je: - popis a analýza existujících zdrojů a potřeb, včetně ekonomického vyhodnocení, - strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, - povinnosti zúčastněných subjektů, - způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu. Standardy kvality sociálních služeb Jsou souborem kritérií, jejichž prostřednictvím je definována úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personálního a provozního zabezpečení sociálních služeb a v oblasti vztahů mezi poskytovatelem a osobami. Poskytovatel sociálních služeb Rozumí se jím subjekt (osoba) poskytující sociální služby při splnění podmínek stanovených zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Uživatel sociálních služeb Je jím osoba, která využívá sociální služby, protože se ocitla v nepříznivé sociální situaci. Zadavatel sociálních služeb Je odpovědný za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli služeb jsou především obce, kraje a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Účastník plánování sociálních služeb Rozumí se jím uživatel, zadavatel, poskytovatel, ale i další osoba či organizace, která je zainteresovaná na plánovaném problému či tématu a jeho řešení se účastní. Tzn. jedná se o všechny, kterých se daný problém či téma dotýkají. Strana 9 10 SLUŽBY POSKYTOVANÉ DLE ZÁKONA Č. 108/2006 SB. DOSTUPNÉ NA TRHOSVINENSKU Centrum denních služeb (Nazaret, Borovany) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (ambulantní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Nazaret, středisko Diakonie a misie Církve československé husitské Žižkovo nám. 1, Borovany Karel Filip Telefon / fax: , / - Popis služby Základní informace Cílem Centra denních služeb je začlenění (integrace) těžce handicapovaných spoluobčanů do běžného života a současně poskytnutí dalších sociálních služeb. Jako prostředek integrace je využívána dílenská činnost. Se zázemím chráněné dílny (keramické a textilní) zde probíhá snaha o zapojení návštěvníků do smysluplné činnosti s tím, že pro každého je vypracován a inovován plán osobního rozvoje. Je usilováno o kvalitu a originalitu vyráběného zboží tak, aby se i člověk s těžkým handicapem cítil součástí úspěšného týmu. Kapacita služby: 8 uživatelů současně v danou chvíli. Cílová skupina Dospělí od 18 do 64 let se zdravotním postižením: - osoby s kombinovaným postižením - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se sluchovým postižením - osoby se zdravotním postižením - osoby se zrakovým postižením Strana 10 11 Dostupnost služby Město Borovany a okolní obce. Provozní doba Po pá: 8:00 14:00 (Nazaret jako celek: po 8:00 19:00, út 8:00 17:00, st 8:00 14:00, čt 8:00 19:00, pá 8:00 14:00) Domov pro seniory Horní Stropnice (Dobrá Voda) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (pobytová forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Domov pro seniory Horní Stropnice Dobrá Voda 54, Horní Stropnice, Trhové Sviny Eva Valhová Telefon / fax: / Popis služby Základní informace Domov pro seniory Horní Stropnice poskytuje ústavní péči o staré občany, kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují kompletní péči a ve zvýšené formě též ošetřovatelské úkony, jež jim nemohou být zajištěny členy jejich rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými službami sociální péče a dále pro občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných vážných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení. Klientům jsou nabízeny následující služby: ubytování, stravování, lékařská péče, zdravotní a ošetřovatelská péče, ošetřovatelská rehabilitace, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, aktivizační programy, praní a drobné opravy prádla, úklid pokojů a společných prostor, fakultativní služby (doplňkové). Kapacita služby: 45 lůžek Cílová skupina Osoby se zdravotním postižením (dolní věková hranice 60 let) a senioři (dospělí od 60 let). Strana 11 12 Dostupnost služby Celé ORP Trhové Sviny. Provozní doba Služba je poskytována nepřetržitě. Domov pro seniory Chvalkov (Čížkrajice) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (pobytová forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Domov pro seniory Chvalkov Chvalkov 41, Čížkrajice, Trhové Sviny Ludmila Hoffelnerová Telefon / fax: / Popis služby Základní informace V domově pro seniory jsou poskytovány sociální služby seniorům, kteří mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, zdravotního stavu a potřebují určitou podporu, pomoc nebo plné zajištění svých základních potřeb, které nemohou být zajištěny rodinou či terénními nebo ambulantními sociálními službami. Služba je poskytována v klidném, venkovském a rodinném prostředí. Klientům jsou nabízeny následující služby: ubytování, stravování, lékařská péče, zdravotní a ošetřovatelská péče, ošetřovatelská rehabilitace, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, aktivizační programy, praní a drobné opravy prádla, úklid pokojů a společných prostor, fakultativní služby (doplňkové). Kapacita služby: 49 lůžek Cílová skupina Senioři (mladší senioři: let, starší senioři nad 80 let) a osoby se zdravotním postižením. Dostupnost služby Celé ORP Trhové Sviny. Strana 12 13 Provozní doba Služba je poskytována nepřetržitě. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (Domeček, T. Sviny) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (ambulantní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Domeček, středisko pro volný čas a integraci Diakonie a misie Církve československé husitské Branka 588, Trhové Sviny (Klub Domeček) Husova 548, Trhové Sviny (Klub Archa, 1. patro) Karel Zettl Telefon / fax: Popis služby Základní informace Posláním střediska je napomáhat ke zdravému fyzickému, psychickému a duchovnímu vývoji dětí a mládeže. Důležitým posláním je integrace osob s handicapem do společnosti. Činnost je vykonávána na principech křesťanské lásky a etiky v souladu s právním řádem a požadavky standardů sociálních služeb. Cílem střediska je oslovit a motivovat děti a mládež ve věku od 6 do 26 let, vytvořit bezpečné prostředí, nabídnout hodnoty a umožnit všem bez rozdílu smysluplně využít volný čas a tak snížit riziko sociálně patologických jevů, jako je dětská kriminalita, drogová závislost, neúcta člověka k člověku a přírodě. Dále je cílem pomáhat lidem s handicapem integrovat se do společnosti. Kapacita služby: 55 klientů (jedná se o denní počet klientů, přičemž maximální kapacita nízkoprahového zařízení - Branka 588, T. Sviny je maximálně 30 klientů v jeden okamžik a nízkoprahového zařízení Husova 548, T. Sviny je 25 klientů v jeden okamžik). Cílová skupina Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy. Dostupnost služby Město Trhové Sviny. Strana 13 14 Provozní doba Klub Archa: Děti a mládež od 12 do 26 let (místo poskytování - Husova 548, T. Sviny, 1.patro): po, st: 15:00-18:00, út, čt, pá: 15:00-19:00. Klub Domeček: Děti a mládež od 6 do 26 let (místo poskytování - Branka 588, T. Sviny): po, čt, pá: 13:00-17:00. Pečovatelská služba (Borůvka, Borovany) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (terénní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Občanské sdružení Borůvka, Borovany Petra z Lindy 147, Borovany Jiří Bajer Telefon / fax: / Popis služby Základní informace Borůvka, Borovany je občanské sdružení, které svoji pomoc zaměřuje na rodiny s těžce tělesně postiženými dětmi, seniory a osoby se zdravotním postižením. Sociální služba Pečovatelská služba je místní terénní služba, zaměřená na pomoc seniorům a zdravotně postiženým přímo v jejich domácnostech. Jedná se především o péči o trvale ležící klienty, pomoc s drobnými domácími pracemi, které klient s postižením sám nezvládne a dále pak dovozy k lékaři, rehabilitaci a dovozy obědů z vlastní kuchyně. Mimo tuto službu jsou nabízeny rovněž letní tábory pro těžce tělesně postižené a týdenní nácvikové kurzy pro těžce tělesně postižené. Kapacita služby: 25 klientů. Cílová skupina Mladí dospělí (19 26 let), dospělí (27 64 let), mladší senioři (65 80 let), starší senioři (nad 80 let) senioři a osoby s následujícími typy zdravotního postižení: - osoby s jiným zdravotním postižením - osoby s kombinovaným postižením - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením Strana 14 15 - osoby se sluchovým postižením - osoby se zdravotním postižením - osoby se zrakovým postižením Dostupnost služby Město Borovany a okolí. Provozní doba Po - pá: 8:00-15:30 Pečovatelská služba (Ledax, T. Sviny) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (terénní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Ledax o.p.s. Nábřeží Svat. Čecha 1055, Trhové Sviny (Dům s pečovatelskou službou), sídlo poskytovatele: Riegrova 1756/51, České Budějovice 3, České Budějovice 1 Mgr. Ester Šnajdrová Telefon / fax: / Popis služby Základní informace Pečovatelská služba Ledax o.p.s. je největším registrovaným poskytovatelem pečovatelské služby v Jihočeském kraji. Posláním Pečovatelské služby Ledax o.p.s je kvalitně poskytovat pomoc, podporu a péči osobám se sníženou soběstačností, zejména seniorům, při každodenních činnostech. Služba se snaží o zachování důstojného života uživatelů v jejich vlastních domácnostech. Pečovatelská služba poskytuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkolů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Součástí nabízených služeb je základní sociální poradenství a také fakultativní (doplňkové) činnosti (např. doprava vozidlem, pedikúra, společenské akce aktivizace apod.). Pečovatelská služba je poskytována dospělým osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo postižení a rodinám v případě narození trojčat, jejichž situace vyžaduje pomoc druhé osoby. Služba je poskytována osobám od 19 let a rodinám s trojčaty do 4 let věku. Strana 15 16 Kapacita služby: Počet uživatelů: středisko Trhové Sviny / denně 175 (celková kapacita poskytovatele v Jihočeském kraji: 1 870). Cílová skupina Pečovatelská služba je poskytována dospělým osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo postižení a rodinám s dětmi v případě narození trojčat nebo více dětí, jejichž situace vyžaduje pomoc druhé osoby: - osoby s chronickým onemocněním - osoby s jiným zdravotním postižením - osoby s kombinovaným postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se sluchovým postižením - osoby se zdravotním postižením - osoby se zrakovým postižením - rodiny s dítětem/dětmi - senioři Dostupnost služby Celé území ORP. Provozní doba Po - Pá: 6:30 18:00 Průvodcovské a předčitatelské služby (Česká maltézská pomoc, České Budějovice) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (terénní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Česká maltézská pomoc SŘMR pod patronátem Velkopřevorství českého, středisko Č.B., o.p.s. Na Sadech 2035/19, České Budějovice (sídlo i kontaktní kancelář) Šárka Radová Telefon / fax: , , / Strana 16 17 Popis služby Základní informace Služba zahrnuje 1) zprostředkovávání kontaktu se společenským prostředím (doprovázení dětí, mládeže a ostatních osob s postižením do speciálních škol a zařízení v Českých Budějovicích) a 2) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Z 6 provozovaných tras je na Trhosvinensku provozována trasa B (Trhové Sviny, Strážkovice, Borovany, Ledenice, Srubec, České Budějovice). Služba je dále poskytována individuálně i pro osoby se zdravotním postižením. Kromě poskytování sociální služby Průvodcovské a předčitatelské služby je poskytovatelem zajišťována rovněž zdravotnická a humanitární pomoc a psychosociální pomoc. Kapacita služby: Počet klientů 48 (jedná se o kapacitu v daný moment). Cílová skupina Všechny níže uvedené skupiny osob bez omezení věku: - osoby s jiným zdravotním postižením - osoby s kombinovaným postižením - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se sluchovým postižením - osoby se zdravotním postižením - osoby se zrakovým postižením Dostupnost služby Celé území ORP (trasa B: Trhové Sviny, Strážkovice, Borovany, Ledenice, Srubec, České Budějovice). Provozní doba Doprovázení dětí, mládeže a ostatních osob s postižením: Služba je poskytována v čase po dobu školní roku, tj. od září do června, vždy pondělí až pátek. Časový harmonogram je nastaven pro ranní svoz od 6:00 do 9:00 hodin, pro odpolední svoz od 13:00 do 16:00 hod. Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: Po pá, 8:00-16:00 hod. (v průběhu celého roku). Strana 17 18 Raná péče (I MY, Soběslav) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (terénní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: "I MY" Společnost pro podporu lidí s postižením - Středisko rané péče pro jihočeský region Tř. Dr. Edvarda Beneše 286/5, Soběslav II, Soběslav Kateřina Růžičková, DiS. Telefon / fax: , / - Popis služby Základní informace Raná péče je komplex služeb zaměřený na pomoc rodinám dětí se zdravotním postižením nebo s ohroženým vývojem od narození do 7 let. Středisko rané péče pro jihočeský region poskytuje tuto službu v celém kraji. Základ služeb rané péče tvoří terénní služby - konzultace v rodinách. Odborní poradci navštěvují rodinu 1x za 4-8 týdnů. Rodičům poskytují podporu, provázejí je náročným životním obdobím, spolu s nimi vytvářejí stimulační program na rozvoj dovedností dítěte, posilují rodičovské kompetence. Rodiče si mohou zapůjčit odbornou literaturu, hračky a rehabilitační pomůcky. Poradce nabízí pedagogické, psychologické a sociálně-právní poradenství, předává kontakty na odborníky, pomáhá při vyhledávání vhodného předškolního zařízení. Středisko rané péče organizuje setkání pro rodiny - přednášky, semináře a vícedenní pobyty. Kapacita služby: Počet klientů: 30 Cílová skupina Všechny níže uvedené skupiny osob: - osoby s kombinovaným postižením - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se zdravotním postižením - rodiny s dítětem/dětmi Věková kategorie klientů: děti předškolního věku (1-7 let) a děti kojeneckého věku (do 1 roku) Strana 18 19 Dostupnost služby Celé ORP Trhové Sviny. Provozní doba Po pá: 8:00 18:00 Sociálně terapeutická dílna (Nazaret, Borovany) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (ambulantní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Nazaret, středisko Diakonie a misie Církve československé husitské Žižkovo nám. 1, Borovany Karel Filip Telefon / fax: , / - Popis služby Základní informace V Sociálně terapeutické dílně v Borovanech je při práci s klienty usilováno o integraci těžce handicapovaných spoluobčanů pomocí dílenské činnosti, která je napojena na činnost chráněné dílny. Návštěvníci sociálně terapeutické dílny se účastní výroby zboží, které je určeno pro následný prodej. Každý má již "svůj sortiment" dle svých možností i handicapu a je tu i možnost, že se stanou pracovníky chráněné dílny (pokud by takový pracovní úvazek pro ně nebyl nadměrnou zátěží). Kapacita služby: 7 uživatelů současně v danou chvíli. Cílová skupina Dospělí od 18 do 80 let se zdravotním postižením: - osoby s kombinovaným postižením - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se sluchovým postižením - osoby se zdravotním postižením Strana 19 20 - osoby se zrakovým postižením Dostupnost služby Město Borovany a okolní obce. Provozní doba Po pá: 8:00 14:00 (Nazaret jako takový: po 8:00 19:00, út 8:00 17:00, st 8:00 14:00, čt 8:00 19:00, pá 8:00 14:00). Terénní programy (Prevent Jihočeský streetwork) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (terénní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Telefon / fax: Občanské sdružení Prevent Jihočeský streetwork Lannova tř. 63/41, České Budějovice 1 Bc. Kamil Podzimek, DiS ( ČB), (T. Sviny), / - vedoucí zařízení Popis služby Základní informace Jihočeský streetwork Prevent prostřednictvím terénní sociální práce (tj. probíhá v přirozeném prostředí - ulice, bary, squaty, byty ) usiluje o snižování a omezování rizik spojených s užíváním nealkoholových drog v populaci uživatelů drog a široké veřejnosti v kraji. Cíle služby jsou: 1) snižovat a eliminovat negativní dopady spojené s užíváním návykových látek (zdravotní a sociální stabilizace klienta, snižování rizikového chování u jednotlivých klientů, motivace ke změně životního stylu) a 2) ochrana veřejného zdraví (bezpečná likvidace injekčního materiálu, zvyšovat informovanost veřejnosti o obecné prospěšnosti protidrogových služeb, zejména terénních programů, snížení výskytu infekčních chorob). Klientům jsou nabízeny následující služby: Výměna injekčního materiálu a distribuce materiálu ke snižování zdravotních rizik, Poradenství a zprostředkování testování na Syfilis, žloutenku B, C a HIV, Informace o zařízeních následné péče (infekční oddělení, K-centra, detoxy, léčebny ), Sociální práce a asistence, Zprostředkování další odborné péče ( např. detoxu, léčby v lůžkovém zařízení, drogová poradna Prevent atd.), Aktuální pomoc v tísni, Těhotenské testy pro uživatelky drog, Distribuce informačních materiálů. Strana 20 21 Kapacita služby: Počet kontaktů (10 min. jednání): (jedná se o maximální kapacitu kontaktů ročně). Cílová skupina Služba je určena pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek a jiné sociálně ohrožené skupiny (osoby komerčně zneužívané, oběti trestné činnosti, domácího násilí a obchodu s lidmi). Věková kategorie klientů: let. Dostupnost služby Celé ORP Trhové Sviny. Provozní doba České Budějovice po, út, 11:00-19:00, pá 11:00-16:00. Borovany čtvrtek 14:00-15:00 Nové Hrady čtvrtek 15:30-16:30 Trhové Sviny čtvrtek 17:00-18:00 Strana 21 22 SLUŽBY POSKYTOVANÉ DLE ZÁKONA Č. 108/2006 SB. DOSTUPNÉ V OKOLÍ TRHOSVINENSKA Azylový dům, noclehárna a centrum denních služeb (Dům svatého Pavla, Městská charita Č. Budějovice) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb.: Azylový dům - 57 (pobytová forma), Noclehárna - 61 (ambulantní forma), Centrum denních služeb - 63 (pobytová forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Telefon / fax: Městská charita České Budějovice Riegrova 1901/32, České Budějovice 1 Vedoucí Domu sv. Pavla: Bc. Václava Novotná: Sociální pracovnice denního centra a noclehárny: Mgr. Eva Pokorná: Sociální pracovnice azylového domu: Bc. Petra Vohlídalová: Vedoucí Domu sv.pavla: Sociální pracovnice denního centra a noclehárny: Sociální pracovnice azylového domu: Popis služby Základní informace Posláním sociální služby Domu sv. Pavla azylového domu je podpořit muže starší 18 let bez bydlení a bez práce k tomu, aby vlastní bydlení a práci opětovně získali. Základní činnosti Domu sv. Pavla azylový dům jsou: a) poskytnutí ubytování, b) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí a c) pomoc při zajištění stravy. Součástí služby je i noclehárna, která nabízí mužům od 18 let bez přístřeší možnost přespání v čistém a vytopeném prostředí (kapacita služby je 15 míst). Cílem nízkoprahového denního centra pak je poskytnout osobám starším 18 let převážně bez přístřeší možnost vysprchování se, získání čistého oblečení, uvaření jídla, využití internetu, sledování TV, prodeje časopisu Nový prostor, využití sociálního poradenství, psychoterapeutické podpory a tím podpořit zlepšení aktuální životní situace těchto osob. Kapacita služby: Azylový dům - počet lůžek: 25. Noclehárny počet lůžek: 20. Strana 22 23 Nízkoprahové denní centrum - počet klientů: 15. Cílová skupina Azylový dům Pouze muži ve věku od 18 do 64 let: - osoby bez přístřeší (muži od 18 let nacházející se v náročné životní situaci spojené se ztrátou domova, bydlení či přístřeší), - osoby v krizi (muži od 18t let nacházející se v krizové situaci způsobené náhlou ztrátou zázemí - domova, bydlení, přístřeší). Nízkoprahové denní centrum Dospělí od 18 do 64 let: - osoby bez přístřeší (muži a ženy starší 18 let žijící na ulici), - osoby v krizi (muži a ženy starší 18 let řešící náhlou krizovou situaci způsobenou neočekávanou ztrátou zázemí nutného pro život ve většinové společnosti (ztráta zaměstnání, bydlení atd.), - osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy (muži a ženy starší 18 let ohrožené sociálním vyloučením a ztrátou domova či bydlení nebo muži a ženy starší 18t let sociálně vyloučené bez domova či bydlení. Dostupnost služby České Budějovice a okolí. Provozní doba Azylový dům: nepřetržitě Noclehárna: po ne: 8:00-19:30 Nízkoprahové denní centrum: po ne: 8:00-16:00 Centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením (Arpida, Č. Budějovice) Sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb.: Osobní asistence - 39 (terénní forma), Denní stacionáře - 46 (ambulantní forma), Sociální rehabilitace - 70 (ambulantní forma), Raná péče - 54 (ambulantní a terénní forma), Sociálně terapeutické dílny - 67 (ambulantní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením, o.s. U Hvízdala 1402/9, České Budějovice Strana 23 24 Mgr. Ing. Marek Wohlgemuth - ředitel Mgr. Dana Kopecká - vedoucí sociální pracovnice Telefon / fax: , Popis služby Základní informace Centrum Arpida poskytuje v rámci svého areálu komplexní péči v duchu uceleného systému rehabilitace zejména dětem, v některých oblastech též mládeži a mladým lidem, s tělesným (motorickým) a kombinovaným postižením. Centrum Arpida zajišťuje odbornou činnost detekční, diagnostickou, terapeutickou, rehabilitační, respitní, výchovně vzdělávací, zájmovou, poradenskou, metodickou, posudkovou a preventivní, včetně tzv. rané péče (podpory). Při své odborné činnosti účelně propojuje péči v oblasti sociální (sociální služby), výchovně vzdělávací (školy a školská zařízení) a zdravotní (nestátní zdravotnické zařízení). Cílem poskytované péče je dosažení pokud možno optimálního vývoje každého jednotlivého klienta ve smyslu jeho maximální možné soběstačnosti a integrace v jeho přirozeném sociálním prostředí, tedy především v rodině. Služby jsou zaměřeny nejen na dítě s postižením, ale zároveň i na jeho rodinu. Rodiče (zákonní zástupci) klienta jsou vnímáni jako partneři a stávají se tak důležitými členy týmu odborníků pečujícího o jejich dítě. Poskytované sociální služby: - Osobní asistence - 39 (terénní forma) - Denní stacionáře - 46 (ambulantní forma) - Sociální rehabilitace - 70 (ambulantní forma) - Raná péče - 54 (ambulantní a terénní forma) - Sociálně terapeutické dílny - 67 (ambulantní forma) Kapacita služby: - Osobní asistence 80 klientů (max. denní kapacita) - Denní stacionáře - 21 klientů (max. denní kapacita) - Sociální rehabilitace - 2 klienti (max. denní kapacita) - Raná péče - 7 klientů (max. denní kapacita u ambulantní formy), 3 klienti (max. denní kapacita u terénní formy) - Sociálně terapeutické dílny - 10 klientů (max. denní kapacita) Cílová skupina - Osobní asistence - osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením (od 5 do 26 let věku, pouze pro žáky Strana 24 25 navštěvující zároveň Mateřskou školu, základní školu a Praktickou školu dvouletou při centru Arpida, o.p.s.), - Denní stacionáře - osoby s kombinovaným postižením, osoby s tělesným postižením (od 3 do do 40 let věku), - Sociální rehabilitace - osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se zdravotním postižením (dospělí od 18 do 40 let věku, pouze pro žáky, kteří navštěvují, popřípadě navštěvovali Praktickou školu dvouletou při centru ARPIDA, o.p.s.), - Raná péče - rodiny s dítětem/dětmi (děti do 7 let) s tělesným nebo kombinovaným postižením, - Sociálně terapeutické dílny - osoby s kombinovaným postižením, osoby s mentálním postižením, osoby s tělesným postižením, osoby se zdravotním postižením (mladí dospělí: let a dospělí: let). Dostupnost služby České Budějovice a okolí. Provozní doba - Osobní asistence - po pá: 7:00 16:00 - Denní stacionáře - po pá: 7:00 16:00 - Sociální rehabilitace - po pá: 8:00 16:00 - Raná péče - po pá: 8:00 16:00 - Sociálně terapeutické dílny - po pá: 8:00 15:00 Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím (Diecézní charita České Budějovice) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb. - 60a (terénní a ambulantní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Diecézní charita České Budějovice Kanovnická 11/390 (kontaktní adresa), Kanovnická 16 (adresa poskytovatele) České Budějovice Dana Bedlánová Telefon / fax: , Strana 25 26 Popis služby Základní informace Intervenční centrum poskytuje radu či pomoc v oblasti domácího násilí a následného pronásledování. Je specializovaným sociálním zařízením, jehož činnost je zaměřena na přechodnou odbornou pomoc a nehmotnou podporu (bezpečný prostor pro vyslechnutí, rada, podpora, provázení, sdílení) osobám ohroženým domácím násilím zejména v souvislosti s policejním vykázáním násilné osoby ze společného obydlí. Intervenční centrum usiluje o zajištění bezpečí, řešení krizových situací ohrožených osob vzniklých na základě domácího násilí a o navrácení osob do běžného života. Působnost služby je v rámci celého Jihočeského kraje. Intervenční centrum nabízí osobní a telefonické konzultace, krizovou intervenci, sociální poradenství, právní poradenství (např. návrh na vydání předběžného opatření), sestavení bezpečnostního plánu, zprostředkování dalších služeb ohrožené osobě. Intervenční centrum zaujímá koordinační roli mezi institucemi podílejícími se na pomoci osobám ohroženým domácím násilím a podílí se na informování veřejnosti o domácím násilí. Mezi služby poskytované nadstandardně patří dále doprovod k lékaři, k soudu či na jednání s ostatními institucemi (např. Policie ČR, oddělení sociálně právní ochrany dětí, azylové domy atd.), individuální a skupinová psychoterapie. Služby jsou bezplatné, jsou poskytovány ambulantně a terénně. Kapacita služby: 180 klientů (celková roční kapacita pro ambulantní i terénní formu služby, z toho kapacita pro České Budějovice klientů ročně) Cílová skupina Osoby ohrožené domácím násilím a osoby ohrožené následným pronásledováním ve věku od 15 let. Dostupnost služby Jihočeský kraj (pracoviště: Č. Budějovice, detašovaná pracoviště: J. Hradec, Tábor, Strakonice). Provozní doba Pracoviště Č. Budějovice: Po: 13:00-18:00 Út - čt: 8:00-12:00 a 13:00-16:00 Pá: 8:00-12:00 a 13:00-16:00 (pro objednané) Strana 26 27 Odborné sociální poradenství a osobní asistence (ICOS, o.s., Č. Krumlov) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb. (ambulantní a terénní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Telefon / fax: Informační centrum občanského sektoru Český Krumlov, o.s. Odborné sociální poradenství: Náměstí Svornosti 2, Český Krumlov, pobočka Žižkovo náměstí 40, Trhové Sviny, zázemí pro terénní formu služby Šumavská 1, Větřní Osobní asistence: Urbinská 184, Český Krumlov Kontaktní osoby k službám právního poradenství: Bc. Tereza Lysoňková, sociální pracovník poradny Mgr. Ingrid Jílková, koordinátorka Centra sociálních služeb Kontaktní osoba k službám osobní asistence: Mgr. Jana Rošlapilová, vedoucí služby osobní asistence Služba právního poradenství: mob.: / tel., fax: Služba osobní asistence: mob.: Koordinátor Centra soc. služeb: mob.: / tel., fax: Poradenství: Osobní asistence: Popis služby Základní informace Centrum sociálních služeb Český Krumlov (dále jen CSS) jako projektové pracoviště Informačního centra občanského sektoru Český Krumlov, o.s. poskytuje v rámci sociálních služeb bezplatné právní poradenství a službu osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Dále CSS provozuje dobrovolnické centrum, realizuje specializovaný probační program pro mladistvé pachatele, provozuje Rodinné centrum Krumlík. Kromě vlastních sociálních služeb zaměřuje Centrum svou činnost i na oblast vzdělávání, tvorbu partnerských projektů, na podporu komunitního dialogu a strategické plánování rozvoje služeb. Kapacita služby: Odborné sociální poradenství: - kapacita ambulantní formy poskytování: počet intervencí (30 min. jednání) (jedná se o roční kapacitu), - kapacita terénní formy poskytování: počet intervencí (30 min. jednání) 819 (jedná se o roční kapacitu). Osobní asistence: 25 klientů ročně Strana 27 28 Cílová skupina Odborné sociální poradenství: Dále uvedené cílové skupiny osob bez omezení věku: - děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - imigranti a azylanti - oběti domácího násilí - oběti trestné činnosti - osoby bez přístřeší - osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče - osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách - osoby s jiným zdravotním postižením - osoby s kombinovaným postižením - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se sluchovým postižením - osoby se zdravotním postižením - osoby v krizi - osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách - osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy - pachatelé trestné činnosti - rodiny s dítětem/dětmi - senioři - etnické menšiny Osobní asistence: - Osoby se zdravotním postižením od 1 roku věku - Senioři Dostupnost služby- Bezplatné právní poradenství Region Českokrumlovsko - ORP Český Krumlov, ORP Kaplice a ORP Trhové Sviny případně Jihočeský kraj, ambulantní poskytování v Č. Krumlově a Trhových Svinech. Provozní doba Ambulantní forma: Strana 28 29 pondělí: úterý: středa: čtvrtek: 9:00-12:00 - pro neobjednané klienty, 13:00-17:00 - pro objednané klienty 13:00-17:00 - pro objednané klienty 8:00-11:30 - pro neobjednané klienty, 12:00-15:00 - pro objednané klienty 9:00-12:00 - pro objednané klienty, 13:00-17:00 - pro objednané klienty Terénní forma: pondělí: úterý: čtvrtek: 8:00-15:30 - obec Větřní 8:00-12:00 - cílová skupina: azylanti, imigranti ze zemí mimo EU 8:00-12:30 ORP Český Krumlov, Kaplice Osobní asistence: Po pá: 7:00 19:00 (od i o víkendech) Odborné sociální poradenství Občanská poradna, Mediační centrum DOHODA (Č. Budějovice) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb. (ambulantní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Jihočeská rozvojová o.p.s. Riegrova 1756/51, České Budějovice Mgr. Miloslava Hanousková Telefon / fax: , Občanská poradna: Mediační centrum DOHODA: Popis služby Základní informace Posláním Občanské poradny při Jihočeské rozvojové o.p.s. je: 1) pomoc klientům lépe se orientovat ve svých právech a povinnostech, 2) podpora každého člověka, který je v nepříznivé sociální situaci nebo mu taková situace hrozí a neví jakým způsobem tuto situaci řešit a 3) podpora samostatnosti a nezávislosti klienta při hledání i vlastním řešení jeho situace. Toto poslání naplňuje poskytováním emoční podpory, informací, rad, aktivní pomoci i prostřednictvím sítě dostupných služeb. Strana 29 30 Nepříznivá sociální situace může být nejčastěji spojená s problematikou pracovně-právní, dluhovou, majetkoprávní, bytovou, rodinnou, mezilidských vztahů, diskriminace či porušování lidských práv, trestní, spotřebitelskou a jinou Kapacita služby: Počet intervencí: jedná se o 40 konzultací týdně (31 osobní + 8 telefonické + 1 osobní právní konzultace). Jedna konzultace představuje 45 minut. Cílová skupina Na Občanskou poradnu se může obrátit každý člověk, který potřebuje informace o svých právech a povinnostech, možnostech řešení své situace a o dostupných službách. Uvedené cílové skupiny jsou bez omezení věku: - děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy - imigranti a azylanti - oběti domácího násilí - oběti obchodu s lidmi - oběti trestné činnosti - osoby bez přístřeší - osoby do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče - osoby komerčně zneužívané - osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách - osoby s chronickým duševním onemocněním - osoby s chronickým onemocněním - osoby s jiným zdravotním postižením - osoby s kombinovaným postižením - osoby s mentálním postižením - osoby s tělesným postižením - osoby se sluchovým postižením - osoby se zdravotním postižením - osoby se zrakovým postižením - osoby v krizi - osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách - osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy - pachatelé trestné činnosti Strana 30 31 - rodiny s dítětem/dětmi - senioři - etnické menšiny Poznámka: Občanská poradna se zaměřuje především na osoby, jejichž sociální, zdravotní a kulturní situace limituje jejich možnosti uplatnění ve společnosti (ať již z důvodu obtížné životní situace, věku, nepříznivého zdravotního stavu, tělesného, smyslového či kombinovaného znevýhodnění, sociálně znevýhodňujícího prostředí, životních návyků či způsobu života). Dostupnost služby SO ORP České Budějovice, Jihočeský kraj Provozní doba Občanská poradna: Po: 8:00-12:00 (objednaní klienti), 13:00-17:00 (zájemci o službu, neobjednaní klienti), út: 8:00 12:00, 13:00 16:00 (zájemci o službu, neobjednaní klienti), 16:00 17:00 právní poradna (objednaní klienti), st: 8:30-12:30 (zájemci o službu, neobjednaní klienti) + telefonické konzultace, 13:00-17:00 (objednaní klienti) + telefonické konzultace, čt: 8:00 12:00 (zájemci o službu, neobjednaní klienti), 13:00 17:00 (objednaní klienti). Mediační centrum DOHODA: Dle předchozí domluvy. Raná péče (Středisko rané péče Tamtam - Praha) Sociální služba dle zákona č. 108/2006 Sb (terénní a ambulantní forma) poskytovatele Adresa zařízení / poskytovatele: Federace rodičů a přátel sluchově postižených o. s. Hábova 1571/22, Stodůlky, Praha Mgr. Martina Péčová vedoucí střediska Telefon / fax: , / Popis služby Základní informace Středisko rané péče Tamtam Praha FRPSP je jediným poskytovatelem terénní služby rané péče rodinám s dětmi se sluchovým a kombinovaným postižením od narození do 7 let na území devíti krajů ČR. Služby jsou poskytovány formou pravidelných odborných konzultací Strana 31
https://www.bezplatnapravniporadna.cz/rodinne-pravo/39744-zruseni-otcovstvi-exmanzelovi-byvalemu-manzelovi-neni-biologicky-otec-ditete.html
2020-08-09T05:55:36
[ " § 789", " § 792", " soud ", " soud ", " § 809", " § 818", " soud " ]
Zrušení otcovství exmanželovi, bývalému manželovi - není biologický otec dítěte - Bezplatná právní poradna online zdarma pro všechny Zrušení otcovství exmanželovi, bývalému manželovi - není biologický otec dítěte https://www.bezplatnapravniporadna.cz/39744 Exmanžel je zapsán v rodném listu dítěte, ale není jeho biologickým otcem. Dceři jsou 4 roky. Ještě než se narodila byl informován o skutečnosti, že dítě není jeho. Vzhledem k tomu, že intimní život jsme nevedli několik let z důvodu, že nám vztah neklapal a společný život jsme vedli kvůli našemu společnému synovi (nyní 14 let). Po naší domluvě byl exmanžel zapsán do RL. O dceru se staral do dvou let. Poté jsme se společně přestěhovali do rodinného domu RD, který má dva samostatné vchody. Žili jsme odděleně, ale styku dětem jsme nebránili. Nikomu v rodině jsme se nezmínili o skutečnosti otcovství i když se mě často tázali (vzhledem k tomu, že věděli, že intimní život nevedem a věděli, že náš společný syn je po IVF, in vitro fertilizaci, umělém oplodnění). Po naší domluvě jsme se rozvedli, protože jsme společný život stejně nevedli. Domluvili jsme se, že si děti bude brát po naší společné domluvě. Nikdy jsme si nedělali problémy. Kluk je velký a vše pochopil. Dcera v době rozvodu nevnímala, nějakou změnu, že by otec odešel, protože bydlel ve vedlejším domě. Děti vídal, řádně na ně přispíval, vztah k nim má, ale do výchovy se nikdy nepletl. Po rozvodu se odstěhoval a děti si bral nepravidelně. Oba jsme si našli nového partnera. Já se současným snoubencem žiji ve společné domácnosti a od jejích tři let jí řádně vychovává. Mají k sobě velice krásný vztah a dcera ho vnímá jako vlastního otce. Oslovuje ho "taťoušku". Otec z rodného listu si syna bere k sobě na návštěvu nebo spolu tráví čas (dovolená, víkendová návštěva...) za posledních půl roku, ji viděl dvakrát, vždy jí něco doveze a slibuje co jí koupí příště (blbne jí hlavu). Navrhla jsem, že zruším soudně jeho alimenty na dceru a zbavím ho otcovství. S tím, že dceru vychováváme se snoubencem a nechceme jí motat hlavu. Ex manžel s tím nesouhlasí, že si dceru vzít nenechá. Navrhla jsem, že kontaktu bránit nebudu, ale nechci, aby byl uveden jako bio otec v RL, když to v podstatě je pravda. Co proto mohu udělat? Mám vůbec šanci tohoto dosáhnout? Děkuji za odpověď. Podle § 789 občanského zákoníku může matka do šesti měsíců od narození dítěte popřít, že otcem dítěte je její manžel. Tuto lhůtu jste tedy již bohužel zmeškala. Určitou možnost nabízí ještě § 792 občanského zákoníku, který říká, že: Je-li návrh na popření otcovství podán po uplynutí popěrné lhůty, může soud rozhodnout, že zmeškání lhůty promíjí, pokud to vyžadují zájem dítěte a veřejný pořádek. Je tedy možné podat k soudu návrh na popření otcovství s tím, že jste si vědoma zmeškání lhůty, ale že osoba uvedená v rodném listě není biologickým otcem dítěte a existuje tu jiná osoba, která je ochotná o dítě pečovat a vychovávat ho. Vzhledem ke zmeškání popěrné lhůty ale doporučuji návrh sepsat ve spolupráci s právníkem se specializací na rodinné právo. Pokud by soud návrhu na popření otcovství nevyhověl a z Vašeho partnera by se stal Váš manžel, další možností je, že by Váš manžel požádal o osvojení Vaší dcery. K osvojení je ale dle § 809 občanského zákoníku třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte – dceřin otec by tedy musel s osvojením souhlasit. Souhlasu není třeba v případech uvedených v § 818 odst. 1 občanského zákoníku a dále tehdy, pokud rodič zjevně nemá o dítě zájem. Má se za to, že nezájem rodiče o dítě je zjevný, trvá-li alespoň tři měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu Nelze-li však v chování rodiče spatřovat hrubé porušování jeho povinností, je třeba, aby byl orgánem sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) poučen o možných důsledcích svého chování a aby od takového poučení uplynuly alespoň tři měsíce. Vzhledem k informacím uvedeným ve Vašem dotazu ale nepředpokládám, že by se Vám podařilo prokázat, že otec o dceru nejeví zájem, takže doporučuji zkusit spíše podání návrhu na popření otcovství po uplynutí popěrné lhůty. zrušení otcovství exmanželovi zbavení otcovství výpověď odstupné oddlužení dobropis alimenty koupě mzdy trestné činy právník otcovství péče o děti tiskopis smlouva definice mzda přestavek závazek nájem bydlení exekuce pohledávka služebnost registrované partnerství ukončení smlouvy příklad insolvence dluhy vysvětlení formulář osobní bankrot vydědění závěť soud dohoda výživné vymáhání dluhu rozkaz regres pokuty plat slovník tresty poplatek náhrada škody odstupné příkaz platy odškodné věcné břemeno zpětvzetí darování reklamace dědictví pronajímatel vzor přestupky
http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/ustavni-soud/2016/3001/judikat-us-II-uS-2151-15-GUS20163030/
2018-02-24T02:05:13
[ " soud ", " čl. 4", " čl. 90", " čl. 95", " čl. 36", " čl. 6", " soud ", " soud ", " § 9", " zákona č. 99", " § 9", " soud ", " § 95", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 11", " soud ", " soud ", " soud ", " § 75", " § 72", " § 72", " soud ", " čl. 87", " § 75", " SbNU 587", " soud ", " § 43" ]
II.ÚS 2151/15, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu - Zákony.cz II.ÚS 2151/15, Soudní rozhodnutí Ústavního soudu II.ÚS 2151/15 Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Aleše Smolky, zastoupeného Mgr. Pavlem Pernickým, advokátem sídlem Nábřeží Karla Houry 180, Sušice, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. května 2015 č. j. 22 Cm 472/2014-24, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a Jiřího Šikoly, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: 1. Ústavní stížností, Ústavnímu soudu doručenou dne 17. 7. 2015, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, a to pro porušení čl. 4, čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. 2. Ústavní soud zjistil, že napadeným usnesením Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") ze dne 5. 5. 2015 č. j. 22 Cm 472/2014-24, chybně označeným jako č. j. 22 Cm 414/2013-24, bylo rozhodnuto, že změna návrhu na zahájení řízení podle návrhu žalobce ze dne 16. 4. 2015 se nepřipouští. V odůvodnění napadeného rozhodnutí krajský soud konstatoval, že rozhodnutí o návrhu žalobce na vydání směnečného platebního rozkazu je podle ust. § 9 odst. 2 písm. j) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.") příslušný krajský soud. Návrhem na změnu žaloby žalobce požaduje zaplacení peněžité částky nikoli z titulu směnky, ale z titulu smlouvy o půjčce. Jelikož řízení o zaplacení peněžité částky ze smlouvy o půjčce není sporem, jenž by v prvním stupni náležel podle ustanovení § 9 o. s. ř. o věcné příslušnosti do věcné p��íslušnosti krajského soudu, je k jeho rozhodnutí v prvním stupni věcně příslušný okresní soud. Krajský soud poukázal na to, že změnu návrhu nelze povolit, pokud by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Jestliže řízení se musí konat u věcně příslušného soudu a pro věcnou příslušnost jsou rozhodné okolnosti v době jeho zahájení, pak ust. § 95 odst. 2 věty první, o. s. ř. brání tomu, aby krajský soud připustil změnu návrhu, jestliže by k projednání a rozhodnutí změněného návrhu byl podle ustanovení upravujících věcnou příslušnost v prvním stupni věcně příslušný okresní soud (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2014 sp. zn. 29 Cdo 2296/2013). 3. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že krajský soud své rozhodnutí o nepřipuštění změny návrhu odůvodnil odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2014 sp. zn. 29 Cdo 2296/2013. Stěžovatel nesouhlasí s tímto právním názorem krajského soudu, opírajícím se o citované usnesení Nejvyššího soudu. Stěžovatel je přesvědčen, že jde o nesprávný postup v rozporu s příslušnými ustanoveními o. s. ř. Stěžovatel trvá na tom, že jím podaná změna návrhu splňuje všechny podmínky, vyžadované zákonem pro připuštění změny návrhu. Nelze bez dalšího odkázat na to, že by se po připuštění změny návrhu stal soud nepříslušným. Stěžovatel namítá, že v tomto případě může soud po připuštění změny následně postupovat nejméně třemi způsoby. Buď s odkazem na ustanovení § 11 odst. 1 poslední věta o. s. ř. pokračovat v řízení a věc rozhodnout, nebo věc postoupit příslušnému soudu, nebo se obrátit na soud vyššího stupně o rozhodnutí o příslušnosti k projednání změněného návrhu. Nepřipuštění změny návrhu za tohoto stavu, kdy navíc soud je informován o případných důsledcích nepřipuštění změny návrhu, je podle stěžovatele porušením práva na spravedlivý proces. 4. Stěžovatel je toho názoru, že v tomto případě jde o modelový příklad pro podání změny návrhu na zahájení řízení, zejména proto, že jde o tutéž pohledávku mezi totožnými účastníky, ve stejné výši a s totožným datem splatnosti. Je proto nepochybné, že výsledky dosavadního řízení nejenže mohou, ale dokonce musejí být podkladem pro řízení o změněném návrhu (směnka, jako doklad o existenci žalovaného nároku). Stěžovatel je zejména přesvědčen, že nelze spojovat podmínky řízení a změnu návrhu, když zákon (§ 95 odst. 2 o. s. ř.) vyžaduje "pouze" aby výsledky dosavadního řízení mohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Nic nehovoří o podmínkách řízení. Takový výklad je zjevně příliš formalistický a v rozporu s úmyslem zákonodárce, když otázku zkoumání podmínek řízení řeší o. s. ř. samostatně a lze k němu přikročit až poté, kdy připuštěním změny návrhu taková situace nastane. Nelze účastníku odmítnout možnost změny návrhu, kterou mu výslovně dává a umožňuje zákon jen proto, že pak bude třeba zkoumat otázku podmínek řízení. 5. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). 7. Podle ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (ust. § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). 8. Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí (např. usnesení sp. zn. I. ÚS 615/03, sp. zn. II. ÚS 1179/10, sp. zn. I. ÚS 3304/10, dostupná na http://nalus.usoud.cz/, stejně jako další rozhodnutí zde citovaná) konstatoval, že ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy představuje subsidiární prostředek ochrany základních práv jednotlivce, který lze uplatnit jen v situaci, kdy v zákonech neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem (ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Jinými slovy, musí nastat situace, kdy se stěžovatel nemůže domáhat ochrany svých základních práv či svobod jiným zákonným způsobem. 9. Ústavní stížnost lze zpravidla podat až po pravomocném rozhodnutí o věci samé, tj. proti konečným a pravomocným meritorním rozhodnutím, a nikoli proti dílčím procesním rozhodnutím, i když jsou sama o sobě pravomocná, tedy přestože proti nim byly všechny dostupné opravné prostředky vyčerpány, pokud zákon takové prostředky vůbec předvídá (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 292/05, U 23/38 SbNU 587). Podanou ústavní stížností stěžovatel konečné rozhodnutí ve věci samé nenapadá. 10. Na základě těchto skutečností Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl. Zdroj: rozsudek Ústavního soudu ze dne 28.6.2016, čj. II.ÚS 2151/15, www.usoud.cz.
http://www.skaloud.net/dopisy/k-nekterym-dalsim-otazkam-souvisejicich-s-amnestii-18-2-2013/
2020-02-17T06:44:51
[ " soud ", " § 96", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
K některým dalším otázkám souvisejících s amnestií (18.2.2013) | Škaloud Home > Dopisy > K některým dalším otázkám souvisejících s amnestií (18.2.2013) Níže jsou odpovědi na otázky, které jsem dostal po publikování názoru na připojení se k žalobě na prezidenta uvedeného na http://www.skaloud.net/dopisy/podporte-zalobu-na-prezidenta-8-2-2013/ . Některé z nich jsou v podstatě již odpovězeny v uvedené stati, některé jsou nové. Jednání prezidenta podkopává demokratický řád Nepodkopává, žádný ústavní právník se v tomto smyslu nevyslovil. Principy, kterými se řídí Ústava a její výklad nejsou tak jednoduše sdělitelné a jejich nepochopení může samozřejmě vést ke zjednodušeným úvahám. O těchto principech píši v předchozím článku. Poškozování dobrého jména a zájmů ČR před našimi partnery v EU účelovým zdržováním podpisu Lisabonské úmluvy a řadou veřejných prohlášení v rozporu se MZ ČR Ti, kteří by rádi postavili V. Klause před soud kvůli velezradě si jsou vědomi, že samotná amnestie není dostatečným argumentem a hledají další důvody, které by se daly použít. To přiznává např. senátor F. Bublan, který v článku na iDnes ze dne 7.2.2013 uvádí, že amnestie by k velezradě nestačila a dodává, že by mu bylo nutné přičíst k tíži ještě další záležitosti, např. odmítání podepsat Lisabonskou smlouvu a malou snahu při doplňování Ústavního soudu. To ale nejsou vážné argumenty. Pokud jde o Lisabonskou smlouvu, pak vzhledem k tomu, že ta znamená výrazné omezení suverenity našeho státu (i když odsouhlasenou parlamentem), jednal spíše proti smyslu velezrady (velezrada dle § 96 zákona o Ústavním soudu je jednání proti svrchovanosti a celistvosti republiky). Navíc odmítnutí takovéhoto podpisu není jednoznačně interpretováno ústavními právníky ani jako povinnost. Existují právní názory, že prezident republiky skutečně může odmítnout podpis sjednané mezinárodní smlouvy, a to i přesto, že s ratifikací předtím vyslovil souhlas Parlament. Je to tedy sporné téma, ale není na velezradu. Neplnění ústavních povinností účelovým zdržováním jmenování soudců Pokud jde o doplnění Ústavního soudu, pak koho navrhl, toho socialisté zamítli. Podle okolností, které jsem měl možnost bezprostředně sledovat, usuzuji, že by mu do konce volebního období neodsouhlasili nikoho. Řada rozporuplných milostí Další pokus nalézt něco za každou cenu. Milosti nikdy nebyly předmětem diskusí ústavních právníků. Milosti jsou v pravomoci prezidenta, není důvod pro velezradu. Podoba amnestie z 1.1.2013, budí podezření o účelu krytí hospodářské kriminality (podle jiných také " beztrestné tunelování a okrádání daňových poplatníků ", nebo " proč omilostnil korupčníky a podobné gaunery ") Podsouvání toho, že amnestie pomůže hospodářským kriminálníkům, je třeba brát s rezervou, z několika důvodů. 1) toto tvrzení předjímá rozhodnutí nezávislého soudu. Pokud totiž není člověku dokázána vina a není odsouzen, má se na něj pohlížet jako na nevinného. A skutečnost je taková, že byla zastavena stíhání těch, kterým po dlouhá léta spravedlnost žádnou vinu pravomocně nedokázala. 2) Uvedené podezření vychází zřejmě z toho, že amnestií se zastavují pravomocně neskončená trestní stíhání, která byla zahájena před více než osmi lety (a to u trestných činů, za které se neukládá vyšší než desetiletý trest). To navozuje iluzi toho, že pokud by procesy pokračovaly, zřejmě by došlo k odsouzení obviněných. Možná u některých ano u jiných možná nikoliv. Se vzrůstající délkou procesu se ale naděje na nalezení spravedlnosti snižuje. Navíc existuje jak řada usnesení Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) i českého Ústavního soudu, týkajícího se délky řízení, která dále snižují trestnost v důsledku neprojednání věci v přiměřené lhůtě (viz níže). 3) Ať již by byla doba kratší či delší, vždy by se našel nějaký souzený případ, který by se dal vzít jako záminka krytí nějakého trestního případu. Žádný režim si nikdy nedovolil amnestii zpochybnit jako takovou a součástí téměř každé byla vždy i abolice. Zastavení trestního řízení obsahovala i amnestie V. Havla. Proč zrovna v současné době abolice přináší tolik averze a množství negativních mediálních interpretací? To může souviset s několika věcmi: a) elektronizace médií a snadnost vyjadřovat stanoviska k čemukoliv prostřednictvím společenských sítí, mailů, nebo poloautomatů (usnadňujících oslovovat politiky); b) agilnější iniciátoři působící na veřejné mínění (a to jak politici, kteří chtějí na tomto tématu získat sympatie /parlamentní i neparlamentní/, tak různé iniciativy, které chtějí konat dobro); c) amnestie je dobrým nosičem pro ty, kterým V. Klas vadí a vadil; d) neschopnost, nebo neochota médií zprostředkovávat relevantní informace (jako např. o přímé volbě prezidenta, imunitě, nebo NKÚ); e) senzacechtivost médií atd. 4) Abolice nebyla dána tomu či onomu konkrétnímu člověku. Byla dána skupině lidí s jistým typem trestu. Jejím důvodem bylo zastavení nekonečně se vlekoucí trestní řízení, která naše soudy nebyly schopny vyřešit ve smysluplné době. Hranice osmi let průtahů nebyla zvolena nahodile (viz níže). Je zde také další omezení v rámci abolice a to výše trestu deseti let vězení. Největší násilné, hospodářské či majetkové trestné činy se do těchto deseti let nevejdou. 5) Prezident nemohl a nesměl zkoumat konkrétní případy, na které abolice dopadne či nedopadne, za to by pak byl jistě kritizován a v tomto případě oprávněně: rozhodnutí o amnestii je obecně závazný právní předpis a nesmí být šito na míru někomu konkrétnímu; kdyby bylo, jen by se tím kamuflovalo udělení, popř. neudělení milosti. Amnestie není hromadná milost, amnestie je zásah do trestního práva jako takového. 6) pokud se prohospodaří peníze, nemusí to vždy znamenat, že je někdo ukradl. Může za tím být také chybný odhad, špatná spekulace, špatné zajištění, druhotná platební neschopnost, pohyby kursů a kdovíco ještě. Tak to v podnikání, co je svět světem, občas chodí. Má prostě svá rizika. A ručení bývá omezené. K odsouzení odpovědných manažerů nestačí, že se ztratily peníze. Je třeba ještě prokázat úmysl nebo flagrantní lajdáctví. Možná, že ani smluvní ujednání firem s klienty neusnadňovalo soudům nalézt nějaké přiměřené řešení. Délka soudních projednávání nasvědčuje tomu, že vina není asi tak jednoznačná (výhrady k nechození k soudu a velký počet svědků viz níže). Poškozování dobrého jména bývalého prezidenta V. Havla výrokem o "extrémním levičáctví", které může být chápáno jako rozpor o zásluhách V. Havla za demokracii dle zákona 94/2012 Sb Po vytržení věty z kontextu lze napadnout relativně smysluplně cokoliv. Našel jsem si skutečnou verzi Klausova sdělení. Skutečnost je následující: cituji z http://www.klaus.cz/clanky/3302 Václav Havel (a jeho specifická ideologie, pro kterou nemám lepší název než havlismus) byl absolutně jiný svět. Trh nazýval hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Bylo to extrémní levičáctví. Tyto věty jsou jen stručným naznačením zásadních rozdílů mezi námi dvěma, není to vážné pojednání o Václavu Havlovi. Konec citace. V tomto kontextu to již není tak rozporuplné sdělení. Je to Názor V. Klause, který popsuje rozdíly mezi viděním světa jeho a V. Havla. To také nevnímám jako velezradu. Symbolické gesto není zbytečné. Právě senát vnímám od toho, že se má dokázat věnovat tématům s jistým přesahem v zájmu fungování společnosti. Popíráním nebo vzdáváním se této role zpochybňujete samu podstatu existence druhé komory parlamentu To jistě ano, Senát by se měl věnovat tématům s jistým přesahem. Pokud jsem o nich přesvědčen hlásím se k nim. To v tomto případě neplatí. Čím více se seznamuji s argumentací obou stran, tím více se domnívám, že to o co se zde nyní jedná je přehnaná a jednostranná mediální reakce, která neusnadňuje diskutovat ve věcné rovině. K osmileté hranici neskončených trestních stíhání (Zde jsem si dovolil použít citací z vyjádření některých právníků (P.Hasenkopf, Z. Koudelka, ..) Prezident se zřejmě rozhodl opřít o něco víc než jen o subjektivní pocity, které se liší od člověka k člověku, a opřel se o judikaturu. Existuje např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva , který uvedl, že trestní stíhání trvající déle než šest let nelze tolerovat. Lhůtu šesti let jako nepřiměřenou uvedl rozsudek ESLP ve věci Santos proti Portugalsku. ESLP v jiných rozhodnutích konstatoval průtahy i u jiných dob, někdy kratších než šest let. Vždy šlo o konkrétní věci, protože soudní rozhodování je založena na konkrétních případech, ale minulá rozhodnutí slouží k náhledu na budoucí obdobná řešení. K roli šesti- popř. osmileté doby trvání soudních procesů v judikátech ESLP se vyjádřila také senátorka E. Wagnerová (a to z hlediska neexistence absolutní hodnoty této doby, což nikdo nezpochybňuje). Její vyjádření média interpretovala jako popření možnosti opřít se při abolici o judikaturu ESLP. E. Wagnerová má pravdu v tom, že skutečně neexistuje žádný judikát žádného soudu, který by jednoznačně stanovil lhůtu šesti let jako limit. Ani existovat nemůže, a to z definice. Soudní rozsudky nejsou obecně závazné právní předpisy a formálně se vždy týkají jen konkrétní věci. Nicméně soudy svá dřívější rozhodnutí následují, rozsudky jsou pro advokáty vodítkem, jak asi by soud mohl rozhodnout. A je pravdou, že v tomto smyslu je hranicí právě šest let: to je doba, kdy vám devět advokátů z deseti řekne „s tímhle byste mohl ve Štrasburku uspět". Neexistuje tedy jediný judikát štrasburského soudu. Existují desítky judikátů v této věci, některé dospěly k více než šesti letům, některé k méně, podle konkrétních okolností toho či onoho případu, ale kolem těch šesti let se vše točí. Pokud jsme standardní evropský právní stát, který dobrovolně přijal mezinárodní závazky v oblasti ochrany lidských práv, včetně práva na přiměřenou délku řízení, je správné trvat na tom, aby z hlediska trestní sazby odnětí svobody první, nejméně závažná třetina trestných činů, byla stíhána do osmi let. Doba trestního stíhání neběží od spáchání trestného činu, ale až od doby obvinění podezřelého. Tedy nezapočte se doba prověřování, kdy může také policie získávat informace o tom, zda se stal trestný čin a kdo za něj odpovídá. Průtahy v trestním stíhání musí stát řešit. Není správné čekat na budoucí finanční postih ze strany Evropského soudu pro lidská práva (ESLP). Také Nejvyšší soud v Brně v rozhodnutích z 27. 3. 2002, 4 Tz 1/2002 a z 10. 4. 2002, 7 Tz 316/2001 připustil možnost zastavení trestního stíhání s poukazem na ustanovení článku 6 odst. 1 Úmluvy za předpokladu, že právo státu na trestní stíhání pachatele se dostane do extrémního rozporu s právem obviněného na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě Další okolnosti, které jsou uváděny v rámci zpochybňování uvedené hranice osmi let jsou následující: Obvinění prý nechodí k soudu . Omlouvají se, že jsou nemocní, a pak chodí místo k soudu na golf. A je takový problém dát je předvést policií v klepetech rovnou z toho golfu a navíc je obvinit z pohrdání soudem? Jsou kauzy, ve kterých figurují kvanta svědků . A opravdu je nutné vyslýchat úplně všechny a slyšet od nich totéž stokrát? Nestačí obžalovaného usvědčit jednou? Proč je třeba zúřadovat všechno? Česká justice je svou neschopností pověstná a bylo třeba na to poukázat. Nebo si někdo myslí, že když justice nedokázala pachatele odsoudit za osm let, že teď se to najednou nějakým zázrakem změní? Mimochodem, mám pocit, že soudy si vykládají amnestii maximálně otrocky a vymlouvají se na Klause. Jen byrokratický hnidopich může vztáhnout amnestii i na někoho, kdo se osm let skrýval a vrátil se do země před 14 dny . Snad každému je jasné, že doba skrývání se do osmi let, uvedených v článku II amnestie, nemůže počítat. Vztahuje-li královéhradecký soud abolici i na někoho, kdo se až do poloviny prosince léta ukrýval v zahraničí, nelze to hodnotit jinak než jako justiční alibismus, snahu zbavit se co nejvíce rozjetých kauz pod záminkou amnestie, a možná i tak trochu justiční zlomyslnost. Pokud bych byl v pozici soudce, jistě bych si článek II nevykládal tak, že osmiletá lhůta po dobu skrývání se pachatele neběží. Pokud tento smysl justici nedochází či ho nechce vidět, jen to dále vypovídá o jejím reálném stavu a úřednické mentalitě. Podobně je tomu s kauzou stíhaného soudce , kterému snad má být v důsledku amnestie vrácen talár. Tvrdím, že k reinstalaci do funkce soudce a s tím spojenému vyplacení ušlé mzdy sama amnestie nestačí, že v tomto případě je nezbytný osvobozující rozsudek, který onen soudce může získat jedině tak, že sám požádá o pokračování trestního stíhání (takové právo mu trestní řád samozřejmě dává) a bude v jeho rámci zproštěn viny. Ve vztahu k České republice rozhodl ESLP devětkrát o porušení práva na přiměřenou délku trestního řízení (dále bylo rozhodnuto o překročení délky řízení před soudy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 67 civilních věcech). ESLP konstatoval nepřiměřené průtahy v těchto trestních řízeních: - Batak (rozsudek z 07/03/2006): 8 let 5 měsíců, 1 stupeň soudní soustavy, finanční kriminalita, docházelo k průtahům (6 let a 9 měsíců pro řízení před soudem, 1 rok 3 měsíce mezi podáním obžaloby na stěžovatele a prvním hlavním líčením), - Barfuss (rozsudek z 31/07/2000): 3 roky 10 měsíců, 2 stupně soudní soustavy, série podvodných jednání, změna stěžovatelovy procesní taktiky, ale řada průtahů na straně soudu, - Hradecký (rozsudek z 05/10/2004): 8 let 3 měsíce, 4 stupně soudní soustavy, podvod, přiznání průtahů ze strany vnitrostátních orgánů, soudu prvního stupně trvalo 4 roky, než vynesl rozsudek, - Chadimová (rozsudek z 18/04/2006): 11 let 6 měsíců bez vydání rozsudku, z toho skoro 1/3 průtahy, docházelo i k chybám v postupu soudu, - Nemeth (rozsudek z 20/09/2005): 4 roky 4 měsíce, 1 stupeň soudní soustavy, docházelo k průtahům, - Rázlová (rozsudek z 28/03/2006): přes 7 let 9 měsíců pouze v přípravném řízení, finanční kriminalita, stížnost na ESLP podána v necelých 5 letech od zahájení trestního stíhání, - Taríq (rozsudek z 18/04/2006): více než 8 let 3 měsíce, 2 stupně soudní soustavy, dlouhé průtahy, - Volf (rozsudek z 06/09/2005): 11 let 4 měsíce, 4 stupně soudní soustavy, šlo o ublížení na zdraví, v řízení byly různé průtahy (od prvního podání obžaloby do vznesení druhé uplynuly více než 4 roky, okresní soud vydal první rozsudek po dalších dvou a půl letech), - Vrána (rozsudek z 30/11/2004): 8 let 6 měsíců, 1 stupeň soudní soustavy, šlo o loupež, různé průtahy, - Pfleger-poškozený (rozsudek z 27/07/2004): 4 roky a 9 měsíců, 2 stupně soudní soustavy, soudu prvního stupně trvalo přes 3,5 roku, než vydal druhý rozsudek. Na další podobné otázky (či na varianty otázek, které jsou již diskutovány na těchto stránkách) lze nalézt odpovědi v článku advokáta T. Sokola http://www.skaloud.net/clanky/stanoviska/jinyma-ocima/advokat-sokol-beze-strachu-o-klausove-amnestii-vsechno-je-jinak-18-2-2013/
http://zakony.kurzy.cz/137-2006-zakon-o-verejnych-zakazkach/cast-2-hlava-8/
2017-12-13T05:30:46
[ " § 79", " § 84", " § 110", " § 114", " § 79", " § 110", " § 82", " § 82", " § 110", " § 81", " § 110", " § 32", " § 110", " § 89", " § 23", " § 23", " § 23", " § 23", " § 82", " § 32", " § 32", " § 71", " § 82", " § 90", " § 157", " § 23", " § 23" ]
Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. Kurzy.cz > Zákony > Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. > ČÁST DRUHÁ Zadávací řízení > Hlava VIII Ukončení zadávacího řízení Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. <a href="http://zakony.kurzy.cz/137-2006-zakon-o-verejnych-zakazkach/cast-2-hlava-8/" title="Hlava VIII Ukončení zadávacího řízení">Ukončení zadávacího řízení (Hlava VIII), Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.</a> <a href="http://zakony.kurzy.cz/137-2006-zakon-o-verejnych-zakazkach/cast-2/" title="ČÁST DRUHÁ Zadávací řízení">Zadávací řízení (ČÁST DRUHÁ), Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.</a> Znění předpisu k jinému datu: 1.1.20151.1.20141.4.20125.1.20121.1.201212.9.20111.4.201130.12.201015.9.20101.7.20101.1.20101.7.20091.7.200815.3.20081.1.20081.6.20071.7.2006 Porovnat s jiným zněním: 1.1.20151.1.20141.4.20125.1.20121.1.201212.9.20111.4.201130.12.201015.9.20101.7.20101.1.20101.7.20091.7.200815.3.20081.1.20081.6.20071.7.2006 Zařazení ustanovení v předpisu: Zadávací řízení (ČÁST DRUHÁ) » Ukončení zadávacího řízení (Hlava VIII) Předchozí: Hlava VII Následující: Zvláštní postupy v zadávacím řízení (ČÁST TŘETÍ) Výběr nejvhodnější nabídky (1) Zadavatel rozhodne o výběru nejvhodnější nabídky toho uchazeče, jehož nabídka byla podle hodnotících kritérií vyhodnocena jako a) ekonomicky nejvýhodnější, nebo b) nabídka s nejnižší nabídkovou cenou. (2) Pokud nebyla nabídka hodnocena podle § 79 odst. 6, zadavatel rozhodne o výběru této nabídky. Tím není dotčeno ustanovení § 84 odst. 3 písm. b). (3) Zadavatel odešle oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí podle odstavce 1 všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům. Dotčenými uchazeči se rozumějí uchazeči, kteří nebyli s konečnou platností vyloučeni. Vyloučení má konečnou platnost, pokud bylo uchazeči oznámeno a uchazeč nepodal námitky ve lhůtě podle § 110 odst. 4, nebo nepodal návrh ve lhůtě podle § 114 odst. 4 a 5, nebo bylo řízení o jeho návrhu zastaveno. Dotčenými zájemci se rozumějí zájemci, kterým veřejný zadavatel nedoručil oznámení o jejich vyloučení před odesláním oznámení o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. (4) Pokud si to veřejný zadavatel v zadávacích podmínkách vyhradil, může ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit oznámení o výběru nejvhodnější nabídky do 5 pracovních dnů po rozhodnutí podle odstavce 1 na profilu zadavatele; ustanovení odstavce 3 věty první se nepoužije. V takovém případě se oznámení o výběru nejvhodnější nabídky považuje za doručené všem dotčeným zájemcům a všem dotčeným uchazečům okamžikem uveřejnění na profilu zadavatele. (5) Zadavatel v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky uvede a) identifikační údaje uchazečů, jejichž nabídka byla hodnocena, b) výsledek hodnocení nabídek, z něhož bude zřejmé pořadí nabídek, c) odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky, pokud zadavatel sám provedl nové posouzení a hodnocení nabídek podle § 79 odst. 5; v takovém případě zadavatel uvede seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly zadavatelem ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis a odůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií a v čem spatřuje porušení postupu stanoveného tímto zákonem hodnotící komisí, d) počet a pořadí nabídek, které byly hodnoceny v jednacím řízení s uveřejněním na základě jednání o nabídkách, a rovněž jaké údaje z nabídky byly hodnoceny zadavatelem na základě jednání jinak a jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, e) poučení o lhůtě pro podání námitek podle § 110 odst. 4 a zákazu uzavření smlouvy podle § 82 odst. 1, anebo oznámení, že postupuje podle § 82 odst. 3. (6) Je-li veřejná zakázka zadávána po jednání s jediným vyzvaným dodavatelem v jednacím řízení bez uveřejnění či na základě rámcové smlouvy uzavřené s jedním uchazečem, odstavec 4 se nepoužije. V ostatních případech jednacího řízení bez uveřejnění či veřejné zakázky zadané na základě rámcové smlouvy musí oznámení o výběru nejvhodnější nabídky obsahovat skutečnosti podle odstavce 4 písm. a), b) a e). (1) Zadavatel nesmí před uplynutím lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky podle § 110 odst. 4 uzavřít smlouvu s uchazečem, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle § 81 (dále jen "vybraný uchazeč"). (2) Pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4, uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32. (3) V případě veřejných zakázek zadávaných a) v dynamickém nákupním systému, b) na základě rámcové smlouvy veřejným zadavatelem, nebo c) na základě rámcové smlouvy v oblasti obrany nebo bezpečnosti, může zadavatel uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem před uplynutím lhůty podle odstavce 1. V takovém případě se § 110 odst. 6 nepoužije. (4) Vybraný uchazeč je povinen poskytnout zadavateli řádnou součinnost potřebnou k uzavření smlouvy tak, aby byla smlouva uzavřena ve lhůtě podle odstavce 2. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost, aby mohla být smlouva ve lhůtě podle odstavce 2 uzavřena, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Odmítne-li uchazeč druhý v pořadí uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k jejímu uzavření, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem, který se umístil jako třetí v pořadí. Uchazeč druhý či třetí v pořadí, se kterým má být uzavřena smlouva, je povinen poskytnout zadavateli součinnost potřebnou k uzavření smlouvy ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení výzvy k uzavření smlouvy. (5) Má-li být rámcová smlouva uzavřena s více uchazeči a některý z vybraných uchazečů odmítne uzavřít smlouvu nebo neposkytne potřebnou součinnost k uzavření rámcové smlouvy ve lhůtě uvedené v odstavci 2, může zadavatel pro naplnění stanoveného počtu účastníků rámcové smlouvy uzavřít rámcovou smlouvu s dalším uchazečem, jehož nabídka byla hodnocena. Nebude-li zadavatel postupovat podle věty první či nemůže-li uzavřít postupem podle věty první rámcovou smlouvu se stanoveným počtem uchazečů, může uzavřít rámcovou smlouvu i s nižším počtem uchazečů; ustanovení § 89 odst. 2 věty první platí obdobně. (6) Zadavatel písemně oznámí bez zbytečného odkladu informaci o uzavření smlouvy uchazečům, s nimiž bylo možné podle odstavce 4 uzavřít smlouvu. (7) Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, kterou uzavřel s vybraným uchazečem. Za podstatnou se považuje taková změna, která by a) rozšířila předmět veřejné zakázky; tím není dotčeno ustanovení § 23 odst. 5 písm. b) a § 23 odst. 7, b) za použití v původním zadávacím řízení umožnila účast jiných dodavatelů, c) za použití v původním zadávacím řízení mohla ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nebo d) měnila ekonomickou rovnováhu smlouvy ve prospěch vybraného uchazeče. (8) Zadavatel má právo odstoupit od smlouvy v případě, že dodavatel uvedl v nabídce informace nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. (1) Veřejný zadavatel je povinen do 15 dnů od uzavření smlouvy odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. V případě sektorového zadavatele činí lhůta 30 dnů. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 jsou informace, které nebudou uveřejněny, předávány provozovateli Věstníku veřejných zakázek, případně Úřadu pro publikace Evropské unie (dále jen „Úřad pro publikace“), ke statistickým účelům. (2) Pokud zadavatel v případě dynamického nákupního systému a v případě smlouvy uzavřené na základě rámcové smlouvy neodešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění postupem podle odstavce 1, je povinen jej odeslat souhrnně za předcházející čtvrtletí; souhrn oznámení je zadavatel povinen odeslat do 30 dnů od konce příslušného kalendářního čtvrtletí. (3) Pokud je předmětem uzavřené smlouvy poskytování některé ze služeb uvedených v příloze č. 2, uvede zadavatel v oznámení podle odstavce 1 při jeho odeslání, zda s jeho uveřejněním souhlasí. To neplatí v případě poskytování některé ze služeb v oblasti obrany nebo bezpečnosti uvedených v příloze č. 2. (4) Zadavatel může při odeslání oznámení podle odstavce 1 stanovit, že některé předávané informace nesmí být uveřejněny, pokud by uveřejnění těchto informací znamenalo porušení zvláštního právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem či by mohlo porušit právo dodavatele na obchodní tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž. Sektorový zadavatel může při odeslání oznámení podle odstavce 1 stanovit, že nesmí být uveřejněny rovněž informace týkající se počtu obdržených nabídek, identifikace dodavatele či cen. (5) Pokud sektorový zadavatel uzavře smlouvu postupem podle § 23 odst. 8 písm. a), může omezit informace o povaze a množství poskytovaných služeb v oznámení podle odstavce 1 na obecný odkaz na služby poskytované za účelem výzkumu a vývoje. Pokud není smlouva týkající se výzkumu a vývoje uzavřena na základě postupu podle § 23 odst. 8 písm. a), může sektorový zadavatel z důvodu ochrany obchodního tajemství v oznámení podle odstavce 1 omezit informace týkající se povahy a množství poskytovaných služeb. Sektorový zadavatel je však vždy povinen zajistit, aby jakýkoliv údaj uveřejněný na základě tohoto odstavce nebyl podrobnější než údaj uvedený v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. (1) Zadavatel zruší bez zbytečného odkladu zadávací řízení, pokud a) nebyly ve stanovené lhůtě podány žádné nabídky, žádosti o účast či potvrzení zájmu o účast, b) byli z účasti v zadávacím řízení vyloučeni všichni dodavatelé, c) v důsledku okolností předvídaných v § 82 odst. 4 nebyla uzavřena smlouva nebo rámcová smlouva s posledním uchazečem v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít, d) v jednacím řízení s uveřejněním nepředložil upravený návrh smlouvy podle § 32 odst. 5 ani poslední uchazeč v pořadí, s nímž bylo možné tuto smlouvu uzavřít, nebo zadavatel nevyzval dalšího uchazeče v pořadí k předložení upraveného návrhu smlouvy podle § 32 odst. 5, nebo e) obdržel pouze jednu nabídku nebo po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka; to neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 7 větě druhé. (2) Zadavatel může bez zbytečného odkladu zrušit zadávací řízení, pouze pokud a) stanovil minimální počet zájemců, kteří mají podat žádost o účast, nebo potvrzení zájmu o účast v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu, a tento stanovený počet nebyl naplněn, popřípadě nebyl naplněn po posouzení kvalifikace, b) počet zájemců vyzvaných zadavatelem k podání nabídky v užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním či soutěžním dialogu byl nižší či roven minimálnímu zákonnému počtu a nabídku podá menší počet uchazečů než zadavatelem vyzvaný, c) vybraný uchazeč, popřípadě uchazeč druhý v pořadí, odmítl uzavřít smlouvu nebo neposkytl zadavateli k jejímu uzavření řádnou součinnost podle § 82 odst. 4, d) odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, které nastaly v době od zahájení zadávacího řízení a které zadavatel s přihlédnutím ke všem okolnostem nemohl předvídat a ani je nezpůsobil, e) v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. (3) Zadavatel může zrušit zadávací řízení a) až do doby uzavření smlouvy, jde-li o případ předvídaný § 90 odst. 2 nebo není-li možné uzavřít rámcovou smlouvu se všemi vybranými uchazeči, nebo b) až do doby rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, pokud byla podána jenom jedna nabídka nebo pokud byly všechny nabídky kromě jedné vyřazeny. (4) Zadavatel je oprávněn zrušit jednací řízení bez uveřejnění nebo řízení na základě rámcové smlouvy do doby uzavření smlouvy. (5) Sektorový zadavatel je oprávněn zrušit zadávací řízení rovněž, pokud si tuto možnost vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení. (6) Zadavatel není oprávněn zahájit zadávací řízení, kterému předcházelo zadávací řízení s obdobným předmětem plnění, před zrušením takového předchozího zadávacího řízení. (7) Zadavatel odešle oznámení o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek podle § 157 do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pouze pro jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy. (8) Zadavatel je povinen odeslat písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 pracovních dnů po přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením důvodu. (9) Zruší-li zadávací řízení Úřad, užijí se odstavce 7 a 8 obdobně. Lhůty počínají běžet ode dne, kdy se zadavatel dozví o nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu. (1) Zadavatel vyhotoví o každé veřejné zakázce písemnou zprávu. (2) Písemná zpráva musí obsahovat alespoň a) identifikační údaje zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě, b) zvolený druh zadávacího řízení, c) identifikační údaje vybraného uchazeče, popřípadě uchazečů, je-li smlouva uzavírána s více osobami na straně uchazeče, odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky a uvedení, jaká část veřejné zakázky má být plněna prostřednictvím subdodavatele, d) identifikační údaje všech uchazečů a jejich nabídkovou cenu, e) identifikační údaje zájemců či uchazečů, jež byli vyloučeni z účasti v zadávacím řízení a odůvodnění jejich vyloučení, popřípadě identifikační údaje zájemců, jež nebyli vyzváni k podání nabídky, k jednání či k účasti v soutěžním dialogu, a odůvodnění této skutečnosti, f) odůvodnění vyloučení uchazeče, jehož nabídka obsahovala mimořádně nízkou nabídkovou cenu, došlo-li k takovému vyloučení, g) důvod použití soutěžního dialogu, jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění, byla-li taková možnost využita, h) důvod zrušení zadávacího řízení, bylo-li zadávací řízení zrušeno a i) v případě veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti odůvodnění 1. překročení celkové doby trvání podle § 23 odst. 5 písm. b), došlo-li k překročení této doby, 2. nedodržení lhůty podle § 23 odst. 7 písm. b) bodu 5, došlo-li k jejímu nedodržení, 3. uzavření rámcové smlouvy na dobu delší než 7 let, byla-li taková smlouva uzavřena. (3) Zadavatel zašle na vyžádání písemnou zprávu Evropské komisi či Úřadu. (4) Písemnou zprávu zadavatel uveřejní na profilu zadavatele nejpozději do 15 dnů od ukončení zadávacího řízení. Zpět na obsah zákona o veřejných zakázkách Označení stránky: ukončení zadávacího řízení , námitky proti zrušení zadávacího řízení Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.7.2009 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., porovnání znění k 1.4.2011 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 5.1.2012 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.1.2010 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 30.12.2010 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.1.2012 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.7.2010 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 12.9.2011 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.4.2012 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., znění k 1.4.2011 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., porovnání znění k 1.4.2012 Ukončení zadávacího řízení, Hlava VIII - Zákon o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb., porovnání znění k 1.1.2014 středa 13.12.2017 06:30:46
http://kraken.slv.cz/4As29/2012
2018-01-21T05:05:13
[ " soud ", " § 40", " soud ", " § 27", " § 23", " § 12", " soud ", " § 5", " § 68", " § 103", " soud ", " soud ", " soud ", " § 102", " § 105", " § 109", " § 109", " § 103", " soud ", " soud ", " soud ", " § 37", " § 82", " § 37", " § 37", " soud ", " § 82", " soud ", " soud ", " § 72", " soud ", " soud ", " § 68", " § 46", " soud ", " soud ", " § 92", " § 100", " soud ", " soud ", " SbNU 221", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 103", " § 109", " soud ", " § 110", " soud ", " § 60", " § 120" ]
4As29/2012 4 As 29/2012-30 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátì slo¾eném z pøedsedkynì JUDr. Dagmar Nygrínové a soudcù JUDr. Jiøího Pally a Mgr. Ale¹e Roztoèila v právní vìci ¾alobce: Spoleèenství vlastníkù jednotek domu Baarova ul. èp. 1686/67 , zast. JUDr. Milo¹em Vondráèkem, advokátem, se sídlem námìstí Pøemysla Otakara II. 36, Èeské Budìjovice, proti ¾alovanému: Magistrát mìsta Èeské Budìjovice, se sídlem námìstí Pøemysla Otakara II. 1/1, Èeské Budìjovice, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Èeských Budìjovicích ze dne 8. 2. 2012, è. j. 10 A 95/2011-27, [1] Kolaudaèním rozhodnutím ¾alovaného ze dne 8. 3. 2011, è. j. ODSH/1265.1/11/Ma, jako speciálního stavebního úøadu podle § 40 odst. 4 písm. a) zákona è. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v tehdy úèinném znìní, bylo povoleno u¾ívání stavby Stavební úpravy komunikace ulice J. ©. Baara v Èeských Budìjovicích-4. èást (úsek mezi ulicemi Lipenská-Nádra¾ní) na pozemcích parc. è. 4102/1, 3635, 4222, 4157/1, 4158/1, 4159/2, 4140/4, 4141/2 a 4173, v¹echny v katastrálním území Èeské Budìjovice 3. Stavba obsahuje stavební úpravy místní komunikace, odvodnìní komunikace, chodníky a podélná parkovací stání; pro u¾ívání stavby nebyly stanoveny ¾ádné podmínky. [2] Proti rozhodnutí ¾alovaného se ¾alobce bránil ¾alobou ze dne 4. 11. 2011, ve které navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zru¹il a vìc vrátil ¾alovanému k dal¹ímu øízení a souèasnì ¾alovanému ulo¾il nahradit ¾alobci náklady øízení. Namítal, ¾e v souladu s § 27 odst. 1 písm. b) zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, v tehdy úèinném znìní (dále jen správní øád ) mìl být úèastníkem kolaudaèního øízení, které pøedcházelo vydání napadeného rozhodnutí, ¾alovaný jej v¹ak v rozporu se zákonem za úèastníka nepova¾oval a kolaudaèní rozhodnutí mu nedoruèil. Toto bylo mimoto v rozporu se zákonem vyhlá¹eno veøejnou vyhlá¹kou, a ¾alobce je proto pøesvìdèen, ¾e je nicotné. S napadeným rozhodnutím ze dne 8. 3. 2011 se seznámil teprve dne 7. 9. 2011, a to nahlédnutím do spisu. V dùsledku toho, ¾e ¾alobci nebylo pøiznáno postavení úèastníka øízení, nemohl realizovat svá práva a proti rozhodnutí se bránit odvoláním, podnìtem k vyslovení nicotnosti a následnì pøípadnì ¾alobou pøed správním soudem. [3] Co do merita vìci namítal, ¾e v dùsledku vydání napadeného rozhodnutí do¹lo ke ztí¾ení vjezdu a faktickému ohro¾ení u¾ívání parkovi¹tì ve dvoøe domu è. 1686/67, jeho¾ správu ¾alobce jako spoleèenství vlastníkù jednotek zaji¹»uje, nebo» pøi stání vozidel na podélných parkovacích stáních naproti domu, jejich¾ u¾ívání bylo napadeným rozhodnutím povoleno, je tento manévr zdlouhavý a hrozící po¹kozením zaparkovaných vozidel; navíc omezuje plynulý provoz. Situace byla dále zhor¹ena oznaèením ulice jako jednosmìrné. Napadené rozhodnutí bylo podle ¾alobce vydáno v rozporu s regulaèním plánem Pra¾ská ètvr» a lokalita Lannova ,nerespektuje § 23 odst. 1 vìta druhá vyhlá¹ky è. 501/2006 Sb., o obecných po¾adavcích na vyu¾ívání území, v tehdy úèinném znìní (dále jen vyhlá¹ka è. 501/2006 Sb. ), jako¾ ani § 12 odst. 2 vyhlá¹ky è. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, v tehdy úèinném znìní (dále jen vyhlá¹ka è. 104/1997 Sb.). [4] Krajský soud v Èeských Budìjovicích usnesením ze dne 8. 2. 2012, è. j. 10 A 95/2011- 27, ¾alobu odmítl a rozhodl dále, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení a ¾alobci se vrací soudní poplatek ve vý¹i 3000 Kè. V odùvodnìní usnesení poukázal na ustanovení § 5 s. ø. s. a rozsudky Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 18. 9. 2003, è. j. 4 As 27/2003-77, a ze dne 1. 7. 2004, è. j. 2 As 5/2004-57, a dospìl k závìru, ¾e povinnost vyèerpat pøed podáním ¾aloby ke správnímu soudu øádné opravné prostøedky se vztahuje i na opomenutého úèastníka správního øízení. Pokud je tedy ¾alobce pøesvìdèen, ¾e mìl být úèastníkem øízení, mìl proti napadenému rozhodnutí ¾alovaného jako správního orgánu prvního stupnì podat odvolání. Pokud tak neuèinil, nevyèerpal øádné opravné prostøedky ve správním øízení, a jeho ¾aloba je tak nepøípustná podle § 68 písm. a) s. ø. s. Na tomto závìru nemù¾e nic zmìnit, pokud napadené rozhodnutí nebylo ¾alobci doruèeno; tato skuteènost mìla-za situace, kdy se ¾alobce o obsahu napadeného rozhodnutí dozvìdìl jinak-vliv na bìh lhùty k podání odvolání, nikoliv v¹ak na vlastní mo¾nost odvolání podat. [5] Proti usnesení Krajského soudu v Èeských Budìjovicích se ¾alobce (dále té¾ stì¾ovatel ) bránil kasaèní stí¾ností ze dne 19. 3. 2012, podanou z dùvodu podle § 103 odst. 1 písm. e) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ), ve které navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud napadené usnesení zru¹il a vìc vrátil krajskému soudu k dal¹ímu øízení. Namítal, ¾e nebyl seznámen s obsahem napadeného rozhodnutí, domnìnku o jeho patrném vydání získal teprve v dùsledku zmìny pomìrù na pøedmìtné komunikaci, na co¾ reagoval podáním ze dne 21. 4. 2011, které oznaèil jako podnìt a kterým se domáhal nápravy stavu, jako¾ i tohoto nezákonného rozhodnutí. Je pøesvìdèen, ¾e toto podání bylo co do svého obsahu tøeba posuzovat jako odvolání proti napadenému rozhodnutí ¾alovaného jako správního orgánu prvního stupnì. ®alovaný je v¹ak takto neposoudil a reagoval na nì toliko vyjádøením ze dne 14. 6. 2011, zn. ODSH/4813/11/Ma, nikoli rozhodnutím, které by bylo soudnì pøezkoumatelné. Pokud krajský soud nevyhodnotil právní povahu podání ze dne 21. 4. 2011 v souladu se zákonem, nerespektoval nález Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 542/09, jako¾ ani rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 8. 2009, è. j. 2 As 51/2008-161. Stì¾ovatel dodal, ¾e proti napadenému rozhodnutí brojil i jinými prostøedky, konkrétnì ¾ádostí o opatøení proti neèinnosti, ¾ádostí o zmìnu dopravního pokraèování znaèení èi ¾ádostí o povolení zvlá¹tního u¾ívání. Je pøesvìdèen, ¾e jeho ¾aloba není nepøípustná, jak dovodil krajský soud. [7] Nejvy¹¹í správní soud nejprve posoudil zákonné nále¾itosti kasaèní stí¾nosti a konstatoval, ¾e kasaèní stí¾nost byla podána vèas, osobou oprávnìnou, proti rozhodnutí, proti nìmu¾ je kasaèní stí¾nost ve smyslu § 102 s. ø. s. pøípustná, a stì¾ovatel je v souladu s § 105 odst. 2 s. ø. s. zastoupen advokátem. Poté pøezkoumal dùvodnost kasaèní stí¾nosti v souladu s ustanovením § 109 odst. 3 a 4 s. ø. s., v mezích jejího rozsahu a uplatnìných dùvodù. Neshledal pøitom vady podle § 109 odst. 4 s. ø. s., k nim¾ by musel pøihlédnout z úøední povinnosti. [8] Z obsahu kasaèní stí¾nosti se podává, ¾e ji stì¾ovatel podal z dùvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., podle nìho¾ lze kasaèní stí¾nost podat z dùvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení øízení. [9] Po pøezkoumání kasaèní stí¾nosti dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e kasaèní stí¾nost není dùvodná. [10] Stì¾ovatel namítal, ¾e krajský soud nesprávnì vyhodnotil právní povahu jeho podání ze dne 21. 4. 2011, které je podle pøesvìdèení stì¾ovatele co do obsahu tøeba chápat jako odvolání proti napadenému rozhodnutí ¾alovaného ze dne 8. 3. 2011. [11] Nejvy¹¹í správní soud neshledal tuto námitku dùvodnou. [12] Podle § 37 odst. 1 vìta druhá správního øádu podání se posuzuje podle svého skuteèného obsahu a bez ohledu na to, jak je oznaèeno. [13] Podle § 82 odst. 2 vìta první a druhá správního øádu odvolání musí mít nále¾itosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí smìøuje, v jakém rozsahu ho napadá a v èem je spatøován rozpor s právními pøedpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo øízení, je¾ mu pøedcházelo. Není-li v odvolání uvedeno, v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá, platí, ¾e se domáhá zru¹ení celého rozhodnutí. Podle § 37 odst. 2 vìta první a poslední tého¾ zákona z podání musí být patrno, kdo je èiní, které vìci se týká a co se navrhuje. Podání musí obsahovat oznaèení správního orgánu, jemu¾ je urèeno, dal¹í nále¾itosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je èiní. [14] Stì¾ovatel v podání ze dne 21. 4. 2011, které oznaèil jako podnìt, uvedl, ¾e v souvislosti s rekonstrukcí místní komunikace na ulici J. ©. Baara byla vybudována parkovací stání podél levé strany ulice, èím¾ do¹lo k tomu, ¾e pro vjezd na parkovi¹tì ve dvoøe domu è. 1686/67, jeho¾ správu stì¾ovatel jako spoleèenství vlastníkù jednotek zaji¹»uje, zbývá jízdní pruh o ¹íøce 3,5 m a chodník o ¹íøce 1,7 m. Tato situace vlastníkùm jednotek brání v øádném u¾ívání parkovi¹tì ve dvoøe domu, zejména pak v bezpeèném zají¾dìní na nì, kdy je naru¹en plynulý provoz na komunikaci a hrozí kolize s vozidly zaparkovanými na ulici. Stav místní komunikace je podle nìj rozporný s právními pøedpisy, zejména s vyhlá¹kami è. 501/2006 Sb. a è. 104/1997 Sb. V dùsledku rekonstrukce byl fakticky znemo¾nìn vjezd do dvora domu, jak byl døíve povolen rozhodnutím ¾alovaného ze dne 11. 2. 2004. Stì¾ovatel navrhl, aby správní orgán rozhodl tak, ¾e stavební úpravy byly provedeny v rozporu s právními pøedpisy. [15] Nejvy¹¹í správní soud dospìl k závìru, ¾e podání stì¾ovatele ze dne 21. 4. 2011 nelze co do svého obsahu (bez ohledu na formální oznaèení) interpretovat jako odvolání proti ¾alobou napadenému kolaudaènímu rozhodnutí ¾alovaného ze dne 8. 3. 2011. Toto podání toti¾ nejen ¾e ¾ádným zpùsobem neodkazuje na rozhodnutí ¾alovaného ze dne 8. 3. 2011, ale nesplòuje elementární zákonné po¾adavky na odvolání, jak jsou vymezeny v § 82 odst. 2 správního øádu. Není z nìj pøednì patrno, proti kterému rozhodnutí smìøuje a co stì¾ovatel navrhuje. Brojí sice proti stavebním úpravám v ulici J. ©. Baara, zejména pak pøed domem è. 1686/67, jeho¾ správu stì¾ovatel jako spoleèenství vlastníkù jednotek zaji¹»uje, není z nìj v¹ak seznatelné, zda jeho úèelem je toliko obecné vyjádøení pøesvìdèení o provedení stavebních úprav v rozporu se zákonem anebo zda smìøuje konkrétnì proti nìkterému z rozhodnutí, na jejich¾ základì byla rekonstrukce ulice provedena. V této souvislosti je tøeba uvést, ¾e za tímto úèelem byla vydána øada rozhodnutí v rozpìtí více ne¾ devíti let, a to zejména stavební povolení ze dne 11. 2. 2002, è. j. SDÚ/301-2/02-Vr; stavební povolení ze dne 23. 12. 2005, è. j. ODaSH/9641-2/05-Vr, rozhodnutí o prodlou¾ení platnosti stavebního povolení ze dne 10. 3. 2008, zn. ODaSH/1285-2/08-Vr, rozhodnutí o prodlou¾ení platnosti stavebního povolení ze dne 28. 4. 2010, zn. ODaSH/2921-2/10-Vr, a koneènì ¾alobou napadené kolaudaèní rozhodnutí ze dne 8. 3. 2011. Z tvrzení stì¾ovatele v nyní probíhajícím øízení, jako¾ ani ze spisové dokumentace pøitom není zøejmé, ¾e by stì¾ovatel v minulosti jakýmkoli zpùsobem brojil proti kterémukoli z vý¹e uvedených rozhodnutí, na jejich¾ základì byly stavební úpravy komunikace provádìny. [16] Nejvy¹¹í správní soud se proto nemohl ztoto¾nit s tvrzením stì¾ovatele, ¾e jeho podání ze dne 21. 4. 2011 je tøeba interpretovat jako odvolání proti ¾alobou napadenému kolaudaènímu rozhodnutí ¾alovaného ze dne 8. 3. 2011. Zdej¹í soud pøitom nepøehlédl, ¾e argumentace zamìøená na právní povahu pøedmìtného podání byla stì¾ovatelem poprvé uplatnìna v kasaèní stí¾nosti. V øízení pøed krajským soudem stì¾ovatel v tomto smìru nic netvrdil, ba naopak v ¾alobì uvedl, ¾e s napadeným rozhodnutím ze dne 8. 3. 2011 se seznámil teprve dne 7. 9. 2011, tedy více ne¾ ètyøi mìsíce poté, co uèinil podání, které nyní prezentuje jako odvolání proti tomuto rozhodnutí. S ohledem na prùbìh øízení proto lze vyjádøit domnìnku, ¾e poté, co mu bylo napadené rozhodnutí dne 7. 9. 2011 fakticky oznámeno, stì¾ovatel zvolil obranu proti nìmu ¾alobou ke krajskému soudu ze dne 4. 11. 2011 (tedy podanou v zákonné dvoumìsíèní lhùtì podle § 72 odst. 1 s. ø. s.). V kasaèní stí¾nosti novì uplatnìné tvrzení, ¾e podání stì¾ovatele ze dne 21. 4. 2011 má být interpretováno jako odvolání proti napadenému rozhodnutí, se pak jeví jako úèelové, vykonstruované teprve poté, co stì¾ovatel se svojí ¾alobou neuspìl, pøièem¾ krajský soud ji odmítl právì z dùvodu, ¾e stì¾ovatel se proti rozhodnutí ¾alovaného nebránil odvoláním k nadøízenému správnímu orgánu, nýbr¾ pøímo ¾alobou ke správnímu soudu. Této domnìnce nasvìdèuje i fakt, ¾e stì¾ovatel se v ¾alobì i kasaèní stí¾nosti brání výhradnì proti rozhodnutí ze dne 8. 3. 2011, ¾ádným zpùsobem v¹ak ji¾ nebrojí proti vyjádøení ¾alovaného ze dne 14. 6. 2011, zn. ODSH/4813/11/Ma, kterým bylo jeho podání ze dne 21. 4. 2011 vyøízeno negativnì. [17] Krajský soud proto nepochybil, pokud ¾alobu stì¾ovatele proti kolaudaènímu rozhodnutí ¾alovaného ze dne 8. 3. 2011 odmítl podle § 68 písm. a) ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s., z dùvodu, ¾e ¾alobce nevyèerpal øádné opravné prostøedky v øízení pøed správním orgánem. Krajský soud postupoval zcela v souladu se zákonem, pokud dospìl k závìru, ¾e stì¾ovatel mìl mo¾nost bránit se proti napadenému rozhodnutí, které mu podle jeho vlastního tvrzení bylo oznámeno dne 7. 9. 2011, odvoláním, tuto mo¾nost v¹ak nevyu¾il a proti rozhodnutí ¾alovaného jako správního orgánu prvního stupnì se bránil pøímo ¾alobou. pokraèování [18] Hodnocení vìci, jak bylo provedeno krajským soudem, je rovnì¾ zcela v souladu s konstantní judikaturou Nejvy¹¹ího správního soudu, vycházející z rozsudku roz¹íøeného senátu Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 17. 2. 2009, è. j. 2 As 25/2007-118, publikován pod è. 1838/2009 Sb. NSS (v¹echna zde uvádìná rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu dostupná z: ), v nìm¾ zdej¹í soud judikoval, ¾e je-li úèastník øízení, jeho¾ práva, právem chránìné zájmy èi povinnosti byly rozhodnutím dotèeny (§ 14 odst. 1 správního øádu z roku 1967), opomenut pøi oznámení rozhodnutí, nastane fikce oznámení rozhodnutí k okam¾iku, k nìmu¾ je bezpeènì a bez rozumných pochyb zji¹tìno, ¾e opomenutý úèastník seznal úplný obsah rozhodnutí co do jeho identifikaèních znakù i vìcného obsahu, zásadnì tedy rovnocennì tomu, jako by mu bylo rozhodnutí øádnì oznámeno. (...) Nastala-li fikce oznámení rozhodnutí teprve poté, co podle mínìní správního orgánu ji¾ rozhodnutí nabylo právní moci, poèínají opomenutému úèastníku teprve touto fikcí bì¾et lhùty pro podání øádných èi mimoøádných opravných prostøedkù. Pouhý fakt bìhu èasu od vydání neoznámeného rozhodnutí nemá na nabytí právní moci vliv. [19] V návaznosti na argumentaci stì¾ovatele, který se domáhá vydání soudnì pøezkoumatelného rozhodnutí o svém odvolání proti napadenému rozhodnutí ¾alovaného, pak nelze ne¾ konstatovat, ¾e pokud by stì¾ovatel býval vyu¾il svého práva na podání odvolání poté, co mu bylo napadené rozhodnutí dne 7. 9. 2011 oznámeno, pak rozhodnutí o takovém odvolání by bezpochyby mohlo být uèinìno pøedmìtem pøezkumu soudy ve správním soudnictví, a to zejména i v pøípadì, ¾e by bylo zalo¾eno na popøení stì¾ovatelova úèastenství na øízení. V této souvislosti lze odkázat na odùvodnìní usnesení ze dne 17. 2. 2009, citovaného v pøedchozím bodì, v jeho¾ bodech 54-55 roz¹íøený senát vylo¾il, ¾e popøení úèastenství-aby tu byl skuteèný spor a mìly se od èeho odvíjet ¾alobní lhùty-se musí nejprve stát procesnì úèinným zpùsobem, napøíklad zamítnutím odvolání pro nepøípustnost (§ 60 spr. ø. z r. 1967, § 92 odst. 1 spr. ø. z r. 2004), nebo zamítnutím návrhu na obnovu øízení proto, ¾e ten, kdo návrh podal, není úèastníkem øízení [návrh na obnovu øízení mù¾e podat toliko úèastník (§ 62 spr. ø. z r. 1967, resp. § 100 spr. ø. z r. 2004)]. Je pak na opomenutém úèastníkovi, aby napadl takové zamítavé rozhodnutí vèas ¾alobou na soudì (§ 65 s. ø. s.). [20] V této souvislosti je tøeba dodat, ¾e krajský soud stì¾ovateli postavení tzv. opomenutého úèastníka správního øízení v ¾ádném pøípadì neodpíral, nýbr¾ v napadeném usnesení právì naopak vycházel z toho, ¾e pokud byl stì¾ovatel pøesvìdèen, ¾e mìl být úèastníkem øízení, mìl proti napadenému rozhodnutí ¾alovaného jako správního orgánu prvního stupnì podat odvolání (rozhodnutí, je¾ by podléhalo soudnímu pøezkumu), a nikoli ¾alobu ke správnímu soudu. [21] Závìrem Nejvy¹¹í správní soud konstatuje, ¾e nelze dovozovat, ¾e by napadené usnesení krajského soudu nerespektovalo závìry nálezu Ústavního soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. III. ÚS 542/09, publikován pod è. N 93/57 SbNU 221 (dostupný z: ), jak stì¾ovatel namítá. V dané vìci se toti¾ Ústavní soud zabýval pøípadem, kdy soud odmítl pøezkoumat úkon správního orgánu, u nìho¾ se materiálnì jednalo o zamítavé rozhodnutí o odvolání úèastníka a které bylo vydáno nadøízeným správním orgánem poté, co mu byla vìc pøedlo¾ena k rozhodnutí správním orgánem prvního stupnì. V nyní projednávané vìci se v¹ak o takový pøípad nejednalo, nebo» krajský soud se vìcí odmítl meritornì zabývat nikoli proto, ¾e by zde bylo vydáno rozhodnutí nadøízeného správního orgánu, které v¹ak formálnì jako rozhodnutí oznaèeno nebylo (jako tomu bylo ve vìci øe¹ené Ústavním soudem), nýbr¾ z toho dùvodu, ¾e vìc se k nadøízenému správnímu orgánu vùbec nedostala, nebo» stì¾ovatel nevyu¾il svého práva podat proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupnì odvolání poté, co mu toto bylo dne 7. 9. 2011 oznámeno. [22] Jako irelevantní je pak tøeba hodnotit odkaz stì¾ovatele na rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 8. 2009, è. j. 2 As 51/2008-161, nebo» zde byl pøedmìtem pøezkumu zcela odli¹ný pøípad, kdy krajský soud odmítl projednat ¾alobu pro nedostatek aktivní legitimace ¾alobcù s tím, ¾e tito (podle nesprávného názoru krajského soudu) dostateènì nedolo¾ili skuteèné poru¹ení svých práv. Stejnì tak nemù¾e na hodnocení vìci nic zmìnit argumentace stì¾ovatele, ¾e proti vydání napadeného rozhodnutí brojil i jinými prostøedky, napø. ¾ádostí o opatøení proti neèinnosti, ¾ádostí o zmìnu dopravního znaèení èi ¾ádostí o povolení zvlá¹tního u¾ívání; takové jiné úkony, jimi¾ stì¾ovatel usiloval o nápravu stavu, toti¾ nijak nesouvisí s pøedmìtem øízení v nyní projednávané vìci. [23] Na základì vý¹e uvedených dùvodù dospìl Nejvy¹¹í správní soud po pøezkoumání napadeného usnesení Krajského soudu v Èeských Budìjovicích, ¾alobou napadeného rozhodnutí ¾alovaného a dal¹í spisové dokumentace k závìru, ¾e nebyl naplnìn tvrzený dùvod podání kasaèní stí¾nosti podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., za pou¾ití ustanovení § 109 odst. 3 a 4 s. ø. s. Kasaèní stí¾nost proto není dùvodná a Nejvy¹¹í správní soud ji podle § 110 odst. 1 poslední vìty s. ø. s. zamítl. [24] O nákladech øízení o kasaèní stí¾nosti rozhodl Nejvy¹¹í správní soud ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1 s. ø. s. ve spojení s § 120 s. ø. s. tak, ¾e vzhledem k tomu, ¾e stì¾ovatel nemìl ve vìci úspìch a ¾alovanému ¾ádné dùvodnì vynalo¾ené náklady øízení nad rámec jeho bì¾né èinnosti nevznikly, ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti.
https://www.koijezirka.cz/informace/reklamacni-rad.html
2017-11-18T03:01:57
[ " zákona č. 89", " zákona č. 634", " § 2", " zákona č. 634", " §2001", " § 605" ]
Reklamační řád - Vodní Království Micro BEAD - tlaková filtrace Jezírka, údržba, rady, tipy Informace, o nás, pro firmy Sortiment, dodavatelé Koijezirka.cz Informace Reklamační řád REKLAMAČNÍ ŘÁD PLATNÝ OD 1. dubna 2015 Provozovatel obchodu a dodavatel zboží: Vodní Království, s.r.o., Pražská 126, 251 62 Mukařov Zodpovědná osoba: Vladimír Barták, jednatel IČ: 27114350, DIČ: CZ27114350 VODNÍ KRÁLOVSTVÍ, s.r.o. je zapsána v OR vedeném u Městského soudu v Praze, v oddílu C, vložce 97309. Bankovní spojení ČSOB, a.s. číslo korunového účtu: 202051594/0300 IBAN: CZ15 0300 0000 0002 0205 1594 BIC: CEKOCZPP číslo EURO účtu: 203070607/0300 IBAN: CZ35 0300 0000 0002 0307 0607 BIC: CEKOCZPP telefon e-shop +420 774 303 605 prodejna +420 774 303 604 velkoobchod, export +420 774 303 606 fakturace, účetnictví +420 774 407 057 e-mail [email protected] (dále též jen „VodniKralovstvi.cz“ nebo „Prodávající“). 1. Reklamační řád byl zpracován dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) a zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) a vztahuje se na spotřební zboží (dále jen „Zboží“), u něhož jsou v záruční době uplatňována práva kupujícího z odpovědnosti za vady (dále jen „reklamace“). 2. Reklamační řád je nedílnou součástí Všeobecných obchodních podmínek. Uzavřením kupní smlouvy Kupující vyjadřuje souhlas s Všeobecnými obchodními podmínkami a s tímto Reklamačním řádem a potvrzuje, že je s nimi řádně seznámen. 3. Zákazníkem internetového obchodu VodniKralovstvi.cz je buď Kupující-spotřebitel ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (dále jen “Kupující-spotřebitel“) nebo kupující-podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své podnikatelské činnosti (dále jen „Kupující–podnikatel“). Kupující–spotřebitel a Kupující–podnikatel jsou dále společně označováni jako „Kupující“. 4. Prodávající při uzavírání a plnění kupní smlouvy jedná v rámci své podnikatelské činnosti. Prodávající je podnikatelem, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodává Kupujícímu výrobky nebo služby. 1. Prodávající odpovídá Kupujícímu, že Zboží při převzetí nemá vady. Zejména Prodávající odpovídá, že v době, kdy Kupující Zboží převzal: 2. Ke Zboží je přikládán daňový doklad a k některým výrobkům záruční list. Není-li ke Zboží přiložen záruční list, slouží k uplatnění reklamace daňový doklad. 1. Zjevné poškození Zboží nebo jeho obalu při doručování je třeba ihned řešit s dopravcem a sepsat nesrovnalosti do předávacího protokolu (přepravního listu). Kupující není povinen takovéto Zboží od dopravce převzít a o zjištěném poškození bez zbytečného odkladu informuje Prodávajícího. Kupující v den převzetí řádně zkontroluje neporušenost Zboží a kompletnost jeho příslušenství. 2. Při osobním odběru Kupujícím, je okamžik převzetí Zboží okamžikem přechodu nebezpečí škody na Zboží z Prodávajícího na Kupujícího. Jestliže Kupující Zboží neprohlédne při převzetí, může uplatnit nároky z vad zjistitelných při této prohlídce, pouze pokud prokáže, že tyto vady (např. chybějící příslušenství) mělo Zboží již v době přechodu nebezpečí škody na Zboží. Pozdější reklamace neúplnosti Zboží nebo vnějšího poškození Zboží nezbavuje Kupujícího práva věc reklamovat. Prodávající má však možnost prokázat, že se nejedná o rozpor s kupní smlouvou. 3. Reklamaci Zboží může Kupující-spotřebitel uplatnit osobně na pobočce Prodávajícího nebo reklamované zboží zaslat přepravní službou na adresu Vodní Království, s.r.o., Doubecká 130, 251 62 - Žernovka. 4. V případě, že Kupující bude zasílat Zboží Prodávajícímu nebo servisnímu středisku přepravní službou, měl by ve vlastním zájmu zabalit reklamované Zboží do vhodného a dostatečně chránícího obalového materiálu vyhovujícího nárokům přepravy tak, aby nedošlo v průběhu přepravy k jeho poškození. U křehkého Zboží by měl zásilku označit příslušnými symboly. Zásilka by měla obsahovat reklamované Zboží (včetně kompletního příslušenství), doporučujeme přiložit kopii prodejního dokladu, detailní popis reklamované závady a správné kontaktní údaje Kupujícího. V případě, že se jedná o velké spotřebiče ( tlakové filtrace, biologické filtrace atd.), je pohodlnější domluvit se servisním střediskem návštěvu servisního technika přímo u Kupujícího. 5. Kupující je povinen prokazatelným způsobem doložit, že Zboží bylo zakoupeno v internetovém obchodě nebo prodejně společnosti Vodní Královtví, s.r.o. Optimální je originál dokladu o zakoupení Zboží nebo řádně vyplněný záruční list. 6. Práva z odpovědnosti za vady Zboží se nevztahují zejména na případy, kdy závada nebo poškození vznikla: 7. Odpovědnost Prodávajícího za vady se nevztahuje na opotřebení způsobené obvyklým užíváním, u Zboží prodávaného za nižší cenu za vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, u použitého Zboží za vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou mělo Zboží při převzetí Kupujícím. 8. Vada, která vznikla neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením do provozu, je považována za vadu, pokud tato montáž nebo uvedení do provozu byly sjednány v kupní smlouvě a provedeny Prodávajícím nebo jinou osobu na odpovědnost Prodávajícího. 9. Je-li obsahem balení či předmětem koupě spotřební materiál (např. baterie, akumulátor, tisková hlava, lampa projektoru), bývá jeho obvyklá životnost při běžném užívání 6 měsíců, není-li výslovně uvedeno jinak. Právo Kupujícího reklamovat Zboží v zákonné záruční lhůtě tím není dotčeno. Kupující však musí přihlížet ke skutečnosti, že záruka se nevztahuje na opotřebení Zboží nebo jeho dílů způsobené obvyklým užíváním a nelze ji tak zaměňovat s životností. 10. Na dárky, které Prodávající poskytuje Kupujícímu bezplatně v rámci kupní smlouvy na jiné placené Zboží, nelze uplatnit záruku ani odpovědnost za vady nad rámec zákona. V případě odstoupení od kupní smlouvy je Kupující povinen Zboží, které je poskytované jako dárek vrátit v původním stavu Prodávajícímu. 11. Na žádost Kupujícího je Prodávající povinen poskytnout Kupujícímu písemné potvrzení o povinnostech z vadného plnění v rozsahu stanoveném zákonem (záruční list). Záruční list musí obsahovat název nebo obchodní firmu, IČO a sídlo Prodávajícího. Umožňuje-li to povaha věci, postačuje namísto záručního listu vydat. Kupujícímu doklad o zakoupení Zboží obsahující údaje jako záruční list. Pokud je poskytována delší než zákonná záruční doba, určí Prodávající podmínky a rozsah prodloužení záruky v záručním listě. 1. Kupující-spotřebitel (běžný koncový zýkazník) je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního Zboží, v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí Zboží. Je-li v kartě produktu uvedená jiná záruční doba, je třeba řídit se dle ní. Projeví-li se vada Zboží v průběhu šesti měsíců od převzetí Kupujícím-spotřebitelem, má se za to, že Zboží bylo vadné již při převzetí, pokud není prokázán opak. V případě koupě již použitého Zboží činí doba pro uplatnění práv z vadného plnění 6 měsíců. Pro Kupujícího–podnikatele (nákup na IČ, firma, živnostník)činí záruční doba šest měsíců, pokud není v záručním listu uvedeno jinak. Záruční doba uvedená v kartě produktu se na takto zakoupené zboží nevztahuje. 2. Záruční doba začíná běžet převzetím Zboží Kupujícím. Záruční doba se prodlužuje o dobu, po kterou bylo Zboží v opravě. V případě výměny Zboží v rámci záruční opravy pokračuje původní záruční doba. 3. Má-li zakoupené Zboží uvést do provozu jiný podnikatel než Prodávající, začne záruční doba běžet až ode dne uvedení Zboží do provozu, pokud Kupující objednal uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost. Datum uvedení Zboží do provozu je vyznačeno v dokladu o uvedení Zboží do provozu, který obdrží Kupující. Počátek záruční doby se tak odsouvá pouze v případě, že jsou splněny všechny podmínky výše uvedené. Pokud není splněna kterákoliv z nich, počíná záruční doba běžet ode dne převzetí věci. 1. Nemá-li věc vlastnosti uvedené v článku Odpovědnost Prodávajícího, může Kupující–spotřebitel požadovat i dodání nového Zboží bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené. Pokud se vada týká pouze součásti Zboží, může Kupující-spotřebitel požadovat jen výměnu této součásti, není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, jedná se o nepodstatné porušení smlouvy a v takovém případě má Kupující–spotřebitel vždy právo výhradně na bezplatné odstranění vady opravou věci. 2. Právo na dodání nového Zboží nebo výměnu součásti má Kupující-spotřebitel i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má Kupující-spotřebitel právo od smlouvy odstoupit. Za opakovaný výskyt vady po opravě se považuje stejná vada, jež byla v záruční době již nejméně dvakrát odstraňována a která se znovu vyskytne. Bylo-li Zboží v době před uplatněním reklamace opravováno nejméně třikrát pro různé odstranitelné vady, má se za to, že trpí větším počtem vad. 3. Pokud Kupující–spotřebitel od smlouvy neodstoupí ani neuplatní právo na dodání nového Zboží bez vad, na výměnu jeho součásti nebo na opravu, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující-spotřebitel má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu Prodávající nemůže dodat nové Zboží bez vad, vyměnit jeho součást nebo Zboží opravit, jakož i v případě, že Prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo v případě, že by zjednání nápravy působilo značné obtíže Kupujícímu – spotřebiteli. 4. Právo z vadného plnění Kupujícímu nenáleží, pokud Prodávající Kupujícího před převzetím Zboží upozornil, že Zboží má vadu, nebo pokud Kupující vadu sám způsobil. 5. Kupující-spotřebitel je oprávněn odstoupit od smlouvy ve všech případech uvedených v NOZ a Zákoně. Odstoupení je vůči Prodávajícímu účinné v okamžiku, kdy je mu předáno nebo doručeno prohlášení Kupujícího-spotřebitele o odstoupení od smlouvy, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky dle §2001 a násl. NOZ V případě odstoupení od smlouvy se smlouva od počátku ruší a smluvní strany jsou si povinny vrátit vše, co si na jejím základě poskytly. 6. V případě odstoupení od smlouvy je Kupující povinen vrátit Prodávajícímu kompletní Zboží včetně veškerého příslušenství. 7. Pokud má vadu zboží, které bylo prodáno jako použité nebo bylo prodáno se slevou zohledňující jeho nižší kvalitu v době prodeje, má Kupující–spotřebitel místo práva na výměnu Zboží právo na přiměřenou slevu. 1. Kupujícímu–spotřebiteli musí být reklamace včetně odstranění vady vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se Prodávající a Kupující-spotřebitel nedohodnou na delší lhůtě. Lhůta pro vyřízení reklamace začíná běžet následující den po uplatnění reklamace v souladu s ust. § 605 NOZ. Po uplynutí této lhůty se Kupujícímu–spotřebiteli přiznávají stejná práva jako by se jednalo o podstatné porušení smlouvy. Lhůta 30 dnů není závazná vůči Kupujícímu–podnikateli. 2. Kupující-spotřebitel se může o výsledek reklamace sám zajímat na adrese provozovny, kde reklamaci uplatnil, nebo na její zákaznické telefonní lince. 3. Kupující je povinen poskytnout Prodávajícímu, případně autorizovanému servisu, veškerou součinnost k ověření existence reklamované vady a k jejímu odstranění (včetně vyzkoušení nebo demontáže výrobku). Kupující při uplatnění reklamace je povinen předat Zboží čisté v souladu s hygienickými předpisy a obecnými hygienickými zásadami včetně všech součástí a příslušenství. 4. Kupující je povinen předat Zboží do reklamačního řízení kompletní. Dále doporučujeme přiložit kopii prodejního dokladu, podrobný popis závady a úplné kontaktní údaje (adresa, telefon, e-mail). V případě, že Kupující nedodá Zboží kompletní a jeho kompletnost je nezbytná ke zjištění existence reklamované vady a/nebo k jejímu odstranění, běh lhůty pro vyřízení reklamace začíná až dodáním chybějících částí. 5. Prodávající při převzetí Zboží k reklamačnímu řízení neodpovídá za data a informace Kupujícího, jež jsou uloženy na pevných discích, pamětích či dalších nosičích informací, jež jsou součástí Zboží přebíraného k reklamací, ani za případnou ztrátu takových dat a informací. 6. Při uplatnění reklamace obdrží Kupující písemné potvrzení - reklamační protokol, který mu slouží jako doklad při vypořádání reklamace. Kupující je povinen při sepisování reklamačního protokolu uvést veškeré požadované údaje, jejichž úplnost a správnost potvrzuje podpisem reklamačního protokolu. V reklamačním protokolu jsou informace, kdy byla reklamace uplatněna, co je jejím obsahem, jaký způsob vyřízení reklamace je Kupujícím-spotřebitelem požadován. Pokud Kupující-spotřebitel výrobek do reklamačního řízení zaslal přepravní službou, obdrží reklamační protokol e-mailem. 7. Při jakékoliv návštěvě servisního technika u Kupujícího (např. při opravě velkých kuchyňských spotřebičů) je třeba, aby byl vyhotoven protokol o zjištěných závadách a formě jejich odstranění. Bez takového protokolu není návštěva servisního technika brána v potaz. 8. Kupující-spotřebitel má právo na úhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění reklamace, přičemž jsou tyto náklady chápány jako nejnižší možné. Jedná se zejména o poštovné za zaslání reklamovaného Zboží. Kupující-spotřebitel o proplacení těchto nákladů musí požádat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce od konce lhůty pro uplatnění práv z vadného plnění. 1. Prodávající je oprávněn odmítnout přijetí Zboží do reklamace, pokud je Zboží znečištěno nebo jsou znečištěny jeho součásti. 2. Prodávající je oprávněn odmítnou reklamaci Zboží také v případě, že Zboží není předáváno v souladu s hygienickými předpisy a obecnými hygienickými zásadami. 1. Po vyřízení reklamace Prodávající informuje Kupujícího buď prostřednictvím SMS, e-mailem nebo telefonicky. Pokud bylo Zboží zasláno přepravní službou, bude po vyřízení zasláno na adresu Kupujícího. 2. Prodávající vydá, případně zašle, Kupujícímu písemné potvrzení, ve kterém je uvedeno datum a způsob vyřízení reklamace, potvrzení o provedení opravy a době trvání reklamace, popřípadě zdůvodnění zamítnutí reklamace. 3. V případě nevyzvednutí reklamovaného Zboží ze záruční opravy do 2 měsíců od uplynutí doby, kdy záruční oprava byla vyřízena, je Kupující povinen zaplatit Prodávajícímu poplatek za uskladnění ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení s vyzvednutím Zboží. 4. Při výdeji Zboží po vyřízení reklamace je Kupující povinen předložit doklad, který obdržel při přijetí o Zboží do reklamace, popř. musí prokázat svou totožnost. Tento Reklamační řád nabývá platnosti a účinnosti dne 1. dubna 2015 a nahrazuje veškerá předchozí znění. Změny reklamačního řádu vyhrazeny.
http://kraken.slv.cz/3Azs21/2010
2018-09-20T07:51:14
[ " soud ", " soud ", " § 12", " § 13", " § 14", " § 14", " § 14", " soud ", " § 42", " soud ", " soud ", " soud ", " § 104", " § 103", " soud ", " soud ", " § 49" ]
3Azs21/2010 3 Azs 21/2010-82 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Jaroslava Vla¹ína a soudcù JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Petra Prùchy, JUDr. Vojtìcha ©imíèka a JUDr. Jiøího Pally v právní vìci ¾alobce: N. Z., proti ¾alovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migraèní politiky, Nad ©tolou 3, Praha 7, o pøezkoumání rozhodnutí ¾alovaného ze dne 16. 12. 2008, èj. OAM-507/LE-BE03-BE07-2008, o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2010, è. j. 48 Az 116/2008-71, Krajský soud v Praze usnesením ze dne 18. 1. 2010, è. j. 48 Az 116/2008-71 rozhodl, ¾e ¾ádost ¾alobce (dále té¾ stì¾ovatel ) o ustanovení zástupce z øad advokátù pro øízení o této kasaèní stí¾nosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2009, è. j. 48 Az 116/2008-52, kterým byla zamítnuta ¾aloba podaná ¾alobcem proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 16. 12. 2008, è. j. OAM-507/LE-BE03-BE07-2008 o neudìlení mezinárodní ochrany dle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona è. 325/1999 Sb., o azylu a o zmìnì zákona è. 283/1991 Sb., o Policii ÈR, ve znìní platném v dobì rozhodování ve vìci, se zamítá. V odùvodnìní usnesení krajský soud zejména uvedl, ¾e u ¾alobce nejsou splnìny pøedpoklady pro osvobození od soudních poplatkù a tudí¾ ani pøedpoklady pro ustanovení zástupce z øad advokátù. ®alobce nesplnil povinnost dolo¾it soudu vìrohodným zpùsobem, ¾e nemá dostateèné prostøedky, kdy¾ nereagoval na usnesení soudu ze dne 18. 11. 2009, è.j. 48 Az 117/2008-68, kterým mu byl za úèelem zji¹tìní celkových majetkových pomìrù zaslán pøíslu¹ný tiskopis. Usnesení bylo zasláno na adresu uvedenou v podání ¾alobce, které bylo krajskému soudu doruèeno dne 6. 10. 2009, tj. N. Z. 52, P. 5. Na této adrese nebyl ¾alobce v dobì doruèování zasti¾en, písemnost byla dne 21. 12. 2009 ulo¾ena u po¹ty. ®alobce si v¹ak písemnost v úlo¾ní dobì nevyzvedl. Za den doruèení se proto ve smyslu ust. § 42 odst. 5 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále s. ø. s. ) pova¾uje desátý den od ulo¾ení písemnosti, tj. 31. 12. 2009. Vzhledem k tomu, ¾e ¾alobce ve stanovené lhùtì na usnesení nereagoval, krajský soud konstatoval, ¾e ¾alobce neprokázal své majetkové pomìry, které jsou rozhodné pro posouzení ¾ádosti a návrh na ustanovení zástupce zamítl. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Praze podal stì¾ovatel vèas kasaèní stí¾nost. Stì¾ovatel namítal, ¾e v kasaèní stí¾nosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2009, è. j. 48 Az 116/2008-52 byla uvedena jeho správná adresa, na které øádnì pøebírá písemnosti, a to N. Z. 52, P. 5. Tuto adresu oznámil krajskému soudu ji¾ dne 6. 10. 2009, kdy do¹lo ke zmìnì doruèovací adresy z N. Z. 50 na N. Z. 52. Na doruèovací obálce napadeného usnesení je v¹ak krajským soudem uvedena nesprávná adresa N. Z. 50, a to se podle stì¾ovatele zøejmì stalo i pøi pokusu doruèit mu tiskopis o jeho majetkových pomìrech. Patrnì se tak nezakládá na pravdì, ¾e napadené usnesení ze dne 18. 11. 2009 s tiskopisem o majetkových pomìrech bylo zasláno na adresu N. Z. 52 a stì¾ovatel tak nemohl adekvátnì reagovat. Ke kasaèní stí¾nosti pøilo¾il stì¾ovatel kopii obálky obsahující napadené usnesení a navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud usnesení krajského soudu zru¹il a vìc mu vrátil k dal¹ímu øízení. Po konstatování pøípustnosti kasaèní stí¾nosti se Nejvy¹¹í správní soud ve smyslu ustanovení § 104a zákona è. 150/2002 Sb. s. ø. s. zabýval otázkou, zda kasaèní stí¾nost svým významem podstatnì pøesahuje vlastní zájmy stì¾ovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle tohoto ustanovení odmítnuta jako nepøijatelná. Stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti výslovnì neoznaèil zákonný dùvod jejího podání, av¹ak z obsahu kasaèní stí¾nosti lze usuzovat, ¾e je podána z dùvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) s. ø. s. Stì¾ovatel má zejména za to, ¾e krajský soud nezjistil pøesnì a úplnì skutkový stav vìci, nebo» stì¾ovatel se nedozvìdìl o doruèení zásilky s usnesením a tiskopisem o jeho majetkových pomìrech, které bylo zasláno na nesprávnou adresu, a proto zme¹kal soudem stanovenou lhùtu. V soudním spise je dolo¾eno, ¾e k posouzení pøedpokladù stì¾ovatele pro osvobození od soudních poplatkù mu krajský soud zaslal formuláø-potvrzení o osobních, výdìlkových a majetkových pomìrech a souèasnì jej usnesením vyzval, aby formuláø øádnì vyplnìný a podepsaný zaslal soudu zpìt ve lhùtì 14 dnù. Zásilka s usnesením a formuláøem byla stì¾ovateli doruèena prostøednictvím dr¾itele po¹tovní licence dne 31. 12. 2009 (§ 42 odst. 5 s. ø. s ve spojení s § 49 o. s. ø.). To dokládá v pøedlo¾eném soudním spise na è.l. 70 zalo¾ená obálka s doruèenkou, která obsahuje oznaèení stì¾ovatele a jeho adresy-N. Z. 52, 150 00 P., tedy toto¾né adresy, kterou uvádí stì¾ovatel v kasaèní stí¾nosti. Uvedenému zji¹tìní tak neodpovídá tvrzení stì¾ovatele, ¾e mu zásilka byla zøejmì doruèována na nesprávnou adresu. Stì¾ovatel v¹ak na usnesení krajského soudu nereagoval a vyplnìné doklady o svých majetkových, osobních a sociálních pomìrech krajskému soudu ve stanovené lhùtì, ani pozdìji pøed vydáním napadeného usnesení, nepøedlo¾il. Na krajském soudu dále bude, aby po doruèení rozhodnutí Nejvy¹¹ího správního soudu úèastníkùm øízení opìtovnì vyzval stì¾ovatele, aby ve stanovené lhùtì dolo¾il do spisu plnou moc, kterou udìlil advokátu pro zastupování v øízení o kasaèní stí¾nosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2009, è. j. 48 Az 116/2008-52.
http://kraken.slv.cz/8Tdo43/2009
2018-06-19T14:42:42
[ " soud ", " § 265", " soud ", " § 148", " § 8", " § 148", " § 39", " § 49", " § 50", " soud ", " § 226", " § 148", " soud ", " § 256", " § 265", " § 265", " § 148", " § 265", " čl. 6", " § 11", " soud ", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " Soud ", " čl. 6", " čl. 13", " Soud ", " čl. 6", " Soud ", " § 265", " § 120", " Soud ", " soud ", " § 265", " soud ", " § 265", " soud ", " soud ", " soud ", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " § 11", " § 11", " § 172", " § 188", " § 223", " § 231", " § 257", " § 314", " § 11", " § 11", " § 5", " zákona č. 6", " § 2", " čl. 6", " Soud ", " Soud ", " Soud ", " Soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 1", " § 181", " soud ", " § 11", " soud ", " § 265", " soud ", " soud ", " § 148", " soud ", " § 148", " § 9", " soud ", " § 148", " soud ", " § 265", " § 265" ]
8 Tdo 43/2009 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. března 2009 o dovolání obviněných T. M. a M. M, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. 9. 2004, sp. zn. 3 To 125/2004, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 39 T 5/2000, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných T. a M. M. o d m í t a j í . Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. 39 T 5/2000, byli obvinění (dále též dovolatelé ) uznáni vinnými, že: I. M. M.: jako zplnomocněná zástupkyně společnosti F., spol. s r. o., s cílem získat nadměrný odpočet při vývozu zboží do zahraničí, zajistila, bez vědomí společnosti Z. s. r. o. 11 faktur, jimiž byl v rozporu se skutečností vykázán nákup zboží, nábytku od této firmy, za účelem jeho vývozu fiktivnímu zájemci v Polsku, firmě Z. J. G., P., T., F., spol. s r. o., bylo v době od 3. 3. 1994 do 17. 5. 1994 u Finančního úřadu Brno IV nárokováno vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty, došlo k vyplacení, na základě toho byla způsobena škoda České republice, Finančnímu úřadu Brno IV, ve výši 3.324.368,30 Kč, II 1) M. M. a T. M.: od ledna do listopadu 1994 u Finančního úřadu v Tišnově, okr. Brno venkov, T. M. jako společník a jednatel a M. M. jako zaměstnankyně P. C., spol. s r. o., v úmyslu zkrátit daň z přidané hodnoty při vývozu zboží do zahraničí, neoprávněně uplatnili nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty za vývoz zboží, které mělo být dodáno, v rozporu se skutečností, firmou P. s. r. o., která nevyvíjela činnost, na základě toho byla vyplacením částky 58.976.359,- Kč způsobena škoda České republice, Finančnímu úřadu Tišnov, II 2) M. M. a T. M.: od ledna do března 1995 na Finančním úřadu v Tišnově T. M. jako společník a jednatel a M. M. jako zaměstnankyně P. C., spol. s r. o., v úmyslu zkrátit daň z přidané hodnoty při vývozu zboží do zahraničí, neoprávněně uplatnili nadměrné odpočty daně z přidané hodnoty ve výši 8.253.388,- Kč za vývoz zboží, které ve skutečnosti nebylo ani nakoupeno, ani prodáno, ani vyvezeno do zahraničí, Finančním úřadem Tišnov výše uvedená částka vyplacena nebyla . Takto popsané jednání obou obviněných soud právně kvalifikoval jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 2, 4 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb., dílem dokonaný v bodech I, II 1), dílem ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák. v bodě II 2), a podle § 148 odst. 4 tr. zák. každému z nich uložil trest odnětí svobody v trvání sedmi a půl roku, pro jehož výkon každého z nich podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Obviněnému T. M. navíc podle § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 tr. zák. uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu působit ve statutárním orgánu obchodní společnosti a družstva, na dobu pěti let. Citovaným rozsudkem soud zároveň zprostil obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř. obviněného P. M. pro skutek, v němž obžaloba spatřovala trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné dávka podle § 148 odst. 1, 3 tr. zák. ve znění zák. č. 290/1993 Sb. Proti odsuzujícímu rozsudku podali oba obvinění odvolání, o nichž Vrchní soud v Olomouci rozhodl usnesením ze dne 8. 9. 2004, sp. zn. 3 To 125/2004, tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl. S rozhodnutím odvolacího soudu se neztotožnil ani jeden z obviněných a prostřednictvím obhájce JUDr. P. P. proti němu podali dovolání, v němž uplatnili dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), e) tr. ř. Přestože jde o dvě podání, důvody v nich uvedené jsou téměř identické. Oba obvinění k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. shodně namítli, že jejich jednání popsané ve skutkové větě výroku o vině nevykazuje zákonné znaky trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 2, 4 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb. Zdůraznili, že pro rozhodnutí o vině je nutné především náležitě objasnit, jakého konkrétního protiprávního jednání se měli dopustit, tedy stanovit objektivní stránku předmětné trestné činnosti. Z rozsudku soudu prvního stupně ani z rozhodnutí odvolacího soudu však nevyplývá, v čem jejich údajné protiprávní jednání mělo spočívat, jakého konkrétního dílčího jednání se každý z nich měl dopustit, jakým konkrétním způsobem měl každý z nich uplatnit nadměrné odpočty DPH a v čem konkrétně spočívalo jejich spolupachatelství. Obviněná M. M. k tomu dodala, že v jejím případě není z rozsudku zřejmé, jakým způsobem a případně od koho měla zajistit 11 faktur, jimiž byl v rozporu se skutečností vykázán nákup zboží. Mohla je totiž od někoho dostat v domnění, že jsou pravé a pak mohla jednat jako živý nástroj. Samotné zajištění faktur navíc není jednání podřaditelné pod skutkovou podstatu jmenovaného trestného činu. Také k důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. oba obvinění uplatnili totožné námitky. Akcentovali, že trestní řízení v jejich věci trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, neboť přípravné řízení začalo již v roce 1995 a trvalo pět let, a po podání obžaloby došlo k nařízení hlavního líčení po dalších třech letech. Takový postup však porušuje ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen Úmluva ). V této souvislosti oba obvinění odkázali na řadu případů projednávaných Evropským soudem pro lidská práva a dále uvedli, že v průběhu hlavního líčení žádné podstatné průtahy nezavinili. Protože průtahy byly na straně vyšetřujících orgánů státu, vyjádřili přesvědčení, že jejich trestní stíhání je ve smyslu § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř. nepřípustné. V závěru svých podání obvinění shodně navrhli, aby Nejvyšší soud postupoval ve smyslu § 265k odst. 1 tr. ř. a napadená rozhodnutí, zejména pak rozhodnutí odvolacího soudu, zrušil a podle § 265l odst. 1 tr. ř. příslušnému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. K oběma dovoláním se ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen státní zástupce ). Učinil tak v jediném podání a k oběma dovolatelům současně. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř. uvedl, že přiměřenost délky řízení byla v minulosti Evropským soudem pro lidská práva (dále jen Soud ) opakovaně posuzována, přičemž z ustálené judikatury Soudu se podává, že právo na spravedlivý proces zakotvené v čl. 6 Úmluvy žádnou výslovnou sankci, kterou by stíhal porušení práva na rozhodnutí v přiměřené době, nestanoví. K nápravě porušených práv jsou určeny prostředky podle čl. 13 Úmluvy, přičemž státům je zde dán prostor k posouzení, jaký prostředek zvolí. Soud ve svých rozhodnutích v zásadě konstatuje porušení čl. 6 odst. 1 Úmluvy a přizná stěžovateli spravedlivé zadostiučinění ve formě peněžité náhrady. Nápravu porušení tohoto práva ve formě zastavení řízení však Soud v žádném ze svých rozhodnutí nevyvodil a ani vzhledem ke svým pravomocem vyvodit nemohl. Dále státní zástupce konstatoval, že v souladu s touto praxí Soudu je i judikatura Ústavního a Nejvyššího soudu. Poukázal přitom na některá taková rozhodnutí např. na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 215/96, III. ÚS 70/97 a II. 32/03, a na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 345/2003, 11 Tdo 421/2003, 6 Tdo 1172/2003 a 5 Tdo 1081/2003. Své úvahy k tomuto dovolacímu důvodu uzavřel tím, že dovolání obviněných jsou v tomto bodě zjevně neopodstatněná. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. státní zástupce uvedl, že oběma obviněným je sice možno přisvědčit v tom, že skutek je ve výroku rozsudku soudu prvního stupně popsán poněkud nevýstižně, avšak ve spojení s odpovídající částí odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů obsahuje konkrétní skutková zjištění, která zákonné znaky souzeného trestného činu vyjadřují. Obdobně za určitou nepřesnost či neúplnost popisu skutku považoval také to, že výrok o vině neobsahuje explicitně konkrétní skutková zjištění, která by výstižně naplňovala zákonný znak společným jednáním . Rozsudek tím sice nevyhovuje požadavkům ustanovení § 120 odst. 3 tr. ř., ale nejedná se o nesprávné právní posouzení skutku. Soud totiž příslušná skutková zjištění, že oba obvinění jednali společně, učinil na podkladě provedeného dokazování (po vzájemné dohodě podávali daňová přiznání, oba přinášeli fingovaná daňová přiznání na finanční úřad, oba vybírali finanční prostředky v bance apod.). Také z daňových a bankovních dokladů, ze zpráv finančních úřadů a z výslechu jejich pracovníků, ze zpráv I. a p. b. a řady dalších listinných důkazů byla fiktivnost nákupu zboží a jeho vývozu do zahraničí jednoznačně prokázána. Jelikož státní zástupce také v tomto bodě považoval dovolací námitky obou obviněných za zjevně neopodstatněné, navrhl, aby Nejvyšší soud obě podaná dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Současně souhlasil s tím, aby Nejvyšší soud takové rozhodnutí učinil podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že spisový materiál byl předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí až s odstupem cca čtyř let poté, co obvinění dovolání podali. Poprvé se tak stalo na konci roku 2008 (tehdy bylo nesprávně předloženo pouze dovolání obviněného T. M.) a podruhé 13. 1. 2009, kdy po předcházejícím upozornění dovolacího soudu již byla předložena dovolání obě. Nejvyšší soud v důsledku toho rozhodoval za situace, kdy obviněný T. M. větší část uloženého trestu odnětí svobody vykonal a z jeho výkonu byl (v květnu 2006) podmíněně propuštěn. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) shledal, že dovolání obou obviněných jsou přípustná § 265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř., byla podána osobami oprávněnými § 265d odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. ř., v zákonné lhůtě a na místě, kde lze tato podání učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a splňují i obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 265f tr. ř. Oba dovolatelé uplatnili v prvé řadě dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. e) tr. ř., který je naplněn, jestliže proti obviněnému bylo vedeno trestní stíhání, ačkoliv podle zákona bylo nepřípustné. Tak je tomu tehdy, jestliže ve věci existoval některý z obligatorních důvodů podle § 11 odst. 1, 4 nebo § 11a tr. ř., pro který nelze trestní stíhání zahájit, a bylo-li již zahájeno, musí být zastaveno. Tento dovolací důvod spočívá v tom, že příslušný orgán činný v trestním řízení v závislosti na tom, kdy důvod nepřípustnosti trestního stíhání vyšel najevo nerozhodl o zastavení trestního stíhání podle § 172 odst. 1, § 188 odst. 1 písm. c), § 223 odst. 1, § 231 odst. 1, § 257 odst. 1 písm. c), odst. 2, ani podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř. Dovolací důvod se zde týká jen takové nepřípustnosti trestního stíhání, která je založena na důvodech podle § 11 odst. 1 nebo podle § 11a, neboť výlučně v těchto ustanoveních trestní řád taxativně vypočítává důvody nepřípustnosti trestního stíhání. Právo, aby věc byla projednána v přiměřené lhůtě, je nedílnou součástí požadavků na spravedlivý proces ve smyslu článku 6 odst. 1 Úmluvy, podle něhož každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Právní řád České republiky obsahuje ještě několik dalších ustanovení, ve kterých je zakotveno právo na projednání věci bez zbytečných průtahů. Tímto ustanovením je především článek 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož každý má právo, aby jeho věc byla soudem projednána a rozhodnuta bez zbytečných průtahů, a rovněž § 2 odst. 4 tr. ř. (zásada oficiality) odráží požadavek projednávat trestní věci co nejrychleji. V čl. 6 Úmluvy je zakotveno právo na spravedlivý proces, jímž se podle tohoto článku rozumí soubor dílčích práv a svobod, jehož součástí je i právo na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě. Přiměřenost délky řízení je judikaturou Soudu posuzována podle konkrétních okolností případu s přihlédnutím ke kritériím zakotveným v judikatuře Soudu, jimiž jsou především složitost případu, chování stěžovatele a chování příslušných státních orgánů. Pro tento účel se přihlíží popřípadě též k tomu, co je pro stěžovatele v sázce (viz např. Philis proti Řecku, 1997; Portington proti Řecku, 1998; Kudla proti Polsku, 2000). Soud však v žádném ze svých rozhodnutí nekonkretizoval obecně závaznou dobu, kterou by bylo možno za přiměřenou délku řízení považovat. Článek 6 odst. 1 Úmluvy neobsahuje žádnou konkrétní sankci, kterou by stíhal porušení tohoto práva, a to ani v té podobě, že by stanovil konkrétní pozitivně stanovený důvod pro zastavení trestního stíhání. K nápravě porušení práv stanovených Úmluvou jsou určeny prostředky předpokládané v jejím článku 13, přičemž smluvní státy mají určitý prostor pro posouzení, jaký prostředek zvolí. Prostředek nápravy musí být nejméně stejně účinný jako výsledek, jehož lze dosáhnout u Soudu, tedy konstatování porušení práva a přiznání spravedlivého zadostiučinění. Porušení pravidla plynoucího z článku 6 odst. 1 Úmluvy je sankcionováno vyvozením odpovědnosti státu vůči obviněnému. Ve svých rozhodnutích, která se týkají průtahů v řízení a nedodržení přiměřené doby řízení, postupuje Soud v zásadě tak, že konstatuje porušení článku 6 odst. 1 Úmluvy a přizná stěžovateli spravedlivé zadostiučinění ve formě peněžní náhrady (viz např. rozsudky Santos proti Portugalsku, 1999; Iwanczuk proti Polsku, 2001). Nápravu porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě ve formě zastavení řízení Soud z článku 6 Úmluvy v žádném ze svých rozhodnutí nevyvodil, a ani vzhledem ke svým pravomocem vyvodit nemohl, což je na druhé straně i logické, neboť Soud takto rozhoduje v trestních věcech i ve vztahu k poškozeným, kteří jsou také někdy stěžovateli dovolávajícími se nápravy ve vztahu k průtahům v řízení (viz např. rozsudek ve věci Santos proti Portugalsku, 1999). S touto judikaturou Soudu je v souladu i konstantní rozhodovací praxe Ústavního soudu České republiky. Tento soud např. v usnesení ze dne 8. 7. 2003, sp. zn. II. ÚS 32/03, týkajícím se průtahů v řízení, jednoznačně potvrdil svoji rozhodovací praxi a konstatoval, že v případě nepřiměřené délky řízení a porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů, nemohou být tyto průtahy v řízení důvodem pro zastavení trestního stíhání, neboť zákon nedává možnost přiznání jiné satisfakce, než je vyslovení, že právo na projednání věci v přiměřené lhůtě bylo porušeno, a připomněl dosavadní judikaturu, podle které je nepřiměřenost délky řízení důvodem toliko pro spravedlivé zadostiučinění formou finanční náhrady, případně možnosti přikázat příslušnému orgánu veřejné moci nepokračovat v dosavadních průtazích v řízení, a ve věci rozhodnout (viz nálezy sp. zn. IV. ÚS 215/96, sp. zn. III. ÚS 70/97, sp. zn. I. ÚS 5/96 a sp. zn. II. ÚS 445/98). Je nutno zdůraznit, že v žádném ze svých rozhodnutí Ústavní soud nezvolil postup, který by odpovídal závěru přijatému v napadeném usnesení, přičemž možnost takového postupu vůbec ani nenaznačil. Nejvyšší soud v této věci, a to i v návaznosti na výše uvedená rozhodnutí, ve shodě s právním názorem vyjádřeným např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2002, sp. zn. 6 Tdo 578/2002, v této souvislosti připomíná, že v otázce dodržení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě nelze nalézt obecný model řešení, neboť každý konkrétní případ musí být hodnocen individuálně v závislosti na jeho okolnostech. V případě porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě nelze absolutně vyloučit nápravu zastavením trestního stíhání, avšak na takové rozhodnutí je třeba nahlížet jako na řešení zcela výjimečné až extrémní s ohledem na konkrétní okolnosti každého takového případu, které musí být individuálně, zevrubně a především přesvědčivě odůvodněno s přihlédnutím nejen k zájmům obviněného, ale i k zájmům dalších osob bezprostředně zúčastněných na řízení, zejména poškozených, kteří mají také právo na spravedlivý proces s obviněným, který je prost neodůvodněných průtahů a vede ke spravedlivému rozhodnutí. Nejvyšší soud se ztotožňuje s názorem, podle něhož je porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě významným zásahem do principů zaručujících právo na spravedlivý proces. Nedůvodné průtahy a nepřiměřená délka trestního řízení jsou závažným a nežádoucím jevem, který nejen odporuje smyslu práva obviněného, ale i poškozeného (srov. slovo každý v článku 6 odst. 1 Úmluvy) na spravedlivý proces, ale je i v rozporu se základními zásadami trestního práva a odporuje účelu trestního řízení. Současně je však nutno zdůraznit, že porušení tohoto práva samo o sobě nezakládá nepřípustnost trestního stíhání, a to ani s ohledem na požadavek účinných prostředků nápravy podle článku 13 Úmluvy. Článek 6 Úmluvy je třeba v prvé řadě považovat za výzvu signatářským státům, aby organizovaly své soudnictví tak, aby principy soudnictví v Úmluvě zakotvené byly respektovány. Nejvyšší soud připomíná, že podle ustanovení § 1 odst. 1 tr. ř. je účelem trestního řízení zejména to, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni, přitom má působit k upevňování zákonnosti, k předcházení a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití. Trestní řízení je ovládáno základními zásadami zaručujícími naplnění popsaného účelu trestního řízení, které se uplatní nejen z pohledu samotného obviněného, ale i z pohledu práv a povinností ostatních subjektů a stran trestního řízení. Zejména s ohledem na práva těchto ostatních subjektů, popř. stran na trestním řízení zúčastněných (poškozených, obětí trestných činů) je akceptace závěru o možnosti orgánu činného v trestním řízení, po konstatování průtahů v trestním řízení, trestní stíhání zastavit, nepřijatelná. Tímto postupem by byla nežádoucím způsobem modifikována zásada oficiality, z níž vyplývá, že každý orgán činný v trestním řízení má povinnost z vlastní iniciativy učinit vše pro naplnění účelu trestního řízení. Zároveň by se tak oslabovaly funkce trestního práva v obecném smyslu, zejména funkce ochranná. Zastavení trestního stíhání, které svou délkou porušuje právo obviněného na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě, lze proto akceptovat pouze v některých velmi výjimečných až extrémních případech skutečně výrazného porušení uvedeného práva, a to jen kdyby zákonná úprava výslovně takovou možnost připustila a jestliže by určité trestní stíhání vykazovalo značné průtahy a jeho délka by se výrazně vymykala lhůtě, kterou ještě lze v konkrétním případě považovat za přiměřenou. Tak tomu v dané věci ještě nebylo. Trestní stíhání obou dovolatelů bylo sice vedeno cca devět let (trestní stíhání bylo zahájeno v roce 1995 a rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno v září 2004, přičemž od podání obžaloby v roce 2000 do pravomocného skončení věci uplynuly cca čtyři roky) a průtahy v řízení byly způsobeny převážně státem (zejména personální situací u soudu prvého stupně, nedostatečným počtem jednacích síní pro vyřizování tohoto druhu agendy a vysokým stavem neskončených věcí), avšak právě z těchto důvodů byla místopředsedou soudu v souladu s ustanovením § 181 odst. 3 tr. ř. opakovaně prodlužována lhůta k vyřízení věci (č. l. 3375, 3376, 3377, 3378 spisu). K samotnému projednání věci před soudem prvého stupně nakonec došlo během cca sedmi měsíců. Nejvyšší soud tak uzavírá, že v posuzovaném trestním řízení sice došlo k průtahům, které dovolatelé svým jednáním nezavinili, zároveň však nebyly splněny podmínky pro použití ustanovení § 11 odst. 1 písm. j) tr. ř., neboť žádná vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví nutnost (ani možnost) trestní stíhání zastavit. Z těchto důvodů Nejvyšší soud výhrady obou dovolatelů vztahující se k tomuto dovolacímu důvodu považoval za zjevně neopodstatněné. Oba obvinění dále uplatnili dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Ten je dán tehdy, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci takto vymezeného dovolacího důvodu je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoli šlo o jiný trestný čin, nebo se o trestný čin vůbec nejednalo. Důvody dovolání jako specifického opravného prostředku jsou koncipovány tak, že v dovolání není možno namítat neúplnost dokazování, způsob hodnocení důkazů a nesprávnost skutkových zjištění. Nejvyšší soud jakožto soud dovolací nemůže přezkoumávat a posuzovat postup hodnocení důkazů soudy obou stupňů ve věci. V dovolacím řízení je naopak povinen vycházet z jejich konečného skutkového zjištění a teprve v návaznosti na to zvažovat právní posouzení skutku. Oba obvinění v rámci tohoto dovolacího důvodu shodně namítli, že popis skutku ve skutkové větě rozsudku soudu prvého stupně je nedostatečný a že jejich jednání tam popsané zákonné znaky trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 2, 4 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb., a to zejména objektivní stránky, nenaplňuje. Takové námitky Nejvyšší soud sice považoval za relevantní, shledal však, že jsou zjevně neopodstatněné. Pro spolehlivé zhodnocení adekvátnosti právního posouzení je rozhodující skutek popsaný v tzv. skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, případně rozvedený v jeho odůvodnění a odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu. Jakkoliv argumentaci obviněných by bylo možno přisvědčit v tom smyslu, že skutek popsaný ve skutkové větě výroku o vině rozsudku soudu prvého stupně není zcela výstižný a nepochybně mohl být formulován pregnantněji, na druhé straně je třeba konstatovat, že skutková věta rozsudku spolu s jeho poměrně podrobným odůvodněním (dále doplněným a rozvedeným zejména soudem odvolacím) podává podrobný popis trestné činnosti obou obviněných, takže o naplnění všech zákonných znaků skutkové podstaty trestného činu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 2, 4 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb. nelze pochybovat. Pokud jde o skutek popsaný pod bodem I., z výpovědí svědků bylo prokázáno, že dovolatelka M. M. byla společností F., spol. s r. o., zplnomocněna k vyřizování všech celních záležitostí spojených s vývozem zboží touto společností do zahraničí. Podle výpovědi účetní společnosti F., spol. s r. o., jí dodávala faktury od společnosti Z., s. r. o., právě obviněná, ta také vyřizovala celní záležitosti a byla zainteresována na prosperitě společnosti ze strany obviněného. Společnice a jednatelka společnosti Z., s. r. o., však vypověděla, že tato společnost nikdy s nábytkem neobchodovala ani jej nevyráběla, že daňové identifikační číslo na fakturách nesouhlasilo se skutečností a stejně tak použité razítko a podpis. Společnost Z., s. r. o., navíc používala jiné formuláře na faktury a dodací listy (srov. str. 5 až 7 odůvodnění rozsudku soudu prvého stupně). Byla to obviněná, která vypisovala jednotlivé celní deklarace s nepravdivými údaji. Vozidla, která měla zboží převážet, buď vůbec neexistovala nebo k převozu nebyla určena. Konečně bylo zjištěno, že ani společnost Z. J. G., která měla zboží odebírat, neexistovala. Z celého souhrnu provedených důkazů tedy vyplývá protiprávní jednání dovolatelky, která dodávala fiktivní doklady o realizaci fiktivních transakcí do účetnictví společnosti F., spol. s r. o., když bylo prokázáno, že společnost, se kterou mělo být obchodováno, vůbec předmětné zboží neprodukovala ani s ním neobchodovala a odběratelská společnost vůbec neexistovala. Byla to také obviněná, která vypisovala celní deklarace a uváděla v nich nepravdivé údaje. Všechny tyto dokumenty pak sloužily jako podklady k daňovým přiznáním, z nichž plynul požadavek na nadměrný odpočet DPH. Stejně tak bylo prokázáno jednání obou dovolatelů popsané pod bodem II odsuzujícího rozsudku. Zejména bylo zjištěno, že oba obvinění vyplňovali prázdné doklady společnosti P., s. r. o., která fakticky nevyvíjela žádnou činnost, podepisovali jednotlivá celní prohlášení týkající se neexistujících obchodních transakcí, obviněný T. M. podepisoval příslušná daňová přiznání, a oba obvinění přinášeli příslušná fingovaná daňová přiznání na finanční úřad a následně vybírali finanční prostředky jím zaslané jako nadměrné odpočty DPH z účtů. Určitým nedostatkem výroku rozsudku sice je, že ve skutkové větě není dostatečně výstižně vyjádřeno, v čem konkrétně spočívalo společné jednání obou dovolatelů, nejde však o takovou neúplnost v popisu zjištěného skutku, která by mohla být důvodem pro zrušení rozsudku. Nejedná se totiž o nesprávné posouzení skutku, nýbrž jen o dílčí formulační nepřesnost, resp. neúplnost v jeho popisu. Z odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů je však naprosto evidentní, že oba obvinění (pokud jde o skutek pod bodem II odsuzujícího rozsudku) jednali po vzájemné dohodě, tedy společně a jako spolupachatelé ve smyslu § 9 odst. 2 tr. zák. Nejvyšší soud proto přisvědčil správnosti závěru soudů nižších stupňů, že oba obvinění zjištěným jednáním naplnili všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 2, 4 tr. zák. ve znění zák. č. 265/2001 Sb., a to jak po stránce objektivní, tak po stránce subjektivní. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§ 265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obou obviněných podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. Učinil tak v neveřejném zasedání za splnění podmínek ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
https://firmy.euro.cz/subjekt-sprava-telovychovnych-a-rekreacnich-zarizeni-strakonice-00367915
2018-07-20T18:07:37
[ " zákona č. 101", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice IČO: 00367915, Strakonice - Strakonice I, výpis z rejstříku (20.07.2018) | Euro.cz Firma Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice IČO 00367915 Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, datové schránky. Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice (00367915) je Příspěvková organizace. Sídlí na adrese Na Křemelce 512, 386 01 Strakonice - Strakonice I Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 6. 9. 2001 a je stále aktivní. Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice na Justice.cz Detailní informace o Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice na portal.gov.cz Výpis dat pro Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice Doplňková činnost:Nebytové prostory, které by v areálu příspěvkové organizace bylydočasně nevyužívány, a reklamní plochy v areálu může statutárníorgán organizace poskytovat do užívání 3.osobě. 12.10.2004 - 24.1.2015 Sídlo Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice Na Křemelce 512 , 386 01 Strakonice - Strakonice I Česká republika Strakonice - Strakonice I, Na Křemelce 512, PSČ 38601 5.1.2012 Na Křemelce 512 , Strakonice I. Česká republika Strakonice I., Na Křemelce 512, okres Strakonice, PSČ 38601 6.9.2001 - 5.1.2012 Předmět činnosti Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice Poskytování regeneračních, rehabilitačních, sportovních aostatních služeb veřejnosti v zařízeních:Plavecký stadion - regenerace a rehabilitace, plavání, saunovánía masáže, sportovní činnost, plavecká výuka.Zimní stadion - bruslení pro školy, organizace a veřejnost,sportovní a kulturní akce.Sportovní hala - sportovní činnost, kulturní akce.Ubytování v objektech plaveckého stadionu, zimního stadionu. 12.10.2004 Poskytování regeneračních, rehabilitačních, sportovních aostatních služeb veřejnosti v zařízeních:Plavecký stadion - regenerace a rehabilitace, plavání, saunovánía masáže, sportovní činnost, plavecká výuka.Zimní stadion - bruslení pro školy, organizace a veřejnost,sportovní a kulturní akce.Sportovní hala - sportovní činnost, kulturní akce.Ubytování v objektech plaveckého stadionu, zimního stadionu.Nebytové prostory, které by v areálu příspěvkové organizace bylydočasně nevyužívány, a reklamní plochy v areálu může statutárníorgán organizace poskytovat do užívání 3.osobě. 6.9.2001 - 12.10.2004 vedení firmy Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice Statutární orgán Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice Ing. Pavel Mareš 8.4.2014 Sídliště 1. máje 1143 , 386 01 Strakonice Česká republika Ing. Karel Dvořák 24.1.2015 Podsrpenská 180 , 386 01 Strakonice Česká republika Podsrpenská 180, Přední Ptákovice, 386 01 Strakonice MVDr. Pavel Dušek 6.9.2001 - 8.4.2014 Na Ohradě 93 , 386 01 Strakonice Česká republika Strakonice, Na Ohradě 93, PSČ 38601 Václav Krýza 6.9.2001 - 24.1.2015 5.května 346 , 386 01 Strakonice Česká republika Strakonice, 5.května 346, PSČ 38601 Sbírka Listin Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice Pr 101/SL 18 účetní závěrka [2014] 2014 - příloha Krajský soud v Českých Budějovicích 22.4.2015 22.4.2015 20 Pr 101/SL 17 účetní závěrka [2014] 2014 - ro Krajský soud v Českých Budějovicích 22.4.2015 22.4.2015 6 Pr 101/SL 16 účetní závěrka [2014] 2014 - vzz Krajský soud v Českých Budějovicích 22.4.2015 22.4.2015 4 Pr 101/SL 15 ostatní Jmenování zástupce ředitele Krajský soud v Českých Budějovicích 8.12.2014 22.12.2014 28.1.2015 1 Pr 101/SL 14 účetní závěrka [2013] 2013 - ro Krajský soud v Českých Budějovicích 30.5.2014 30.5.2014 6 Pr 101/SL 13 účetní závěrka [2013] 2013 - příloha Krajský soud v Českých Budějovicích 30.5.2014 30.5.2014 18 Pr 101/SL 12 účetní závěrka [2013] 2013 - vzz Krajský soud v Českých Budějovicích 30.5.2014 30.5.2014 4 Pr 101/SL 11 rozhod. o statut. orgánu Jmenování do funkce ředitele Krajský soud v Českých Budějovicích 28.2.2014 12.3.2014 11.4.2014 1 Pr 101/SL 9 účetní závěrka [2012] Rozvaha Krajský soud v Českých Budějovicích 8.7.2013 9.7.2013 5 Pr 101/SL 8 účetní závěrka [2012] Příloha k účetní závěrce Krajský soud v Českých Budějovicích 8.7.2013 9.7.2013 17 Pr 101/SL 10 účetní závěrka [2012] VZZ Krajský soud v Českých Budějovicích 8.7.2013 9.7.2013 3 Pr 101/SL 7 účetní závěrka -r.2011 - vzz Krajský soud v Českých Budějovicích 23.11.2012 23.11.2012 3 Pr 101/SL 6 účetní závěrka -r.2011 - příloha Krajský soud v Českých Budějovicích 23.11.2012 23.11.2012 18 Pr 101/SL 5 účetní závěrka -r.2011 - ro Krajský soud v Českých Budějovicích 23.11.2012 23.11.2012 5 Pr 101/SL 4 zakladatelské dokumenty - Zřizovací listina Krajský soud v Českých Budějovicích 20.9.2004 26.10.2004 3 Pr 101/SL 3 zakladatelské dokumenty - Dodatek č.1 zřizov.listiny Krajský soud v Českých Budějovicích 24.6.2004 24.8.2004 1 Pr 101/SL 2 ostatní -Souhl.se jmenováním+Sdělení Krajský soud v Českých Budějovicích 28.5.2001 10.10.2001 2 Pr 101/SL 1 zakladatelské dokumenty - Zřizovací listina Krajský soud v Českých Budějovicích 25.6.2001 10.10.2001 3 Na Křemelce 512, Strakonice 386 01 gw4k7ub Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení Strakonice - 00367915 - Strakonice - Strakonice I Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení města Českých Budějovic, rozpočtová organizace - 00362000 - České Budějovice Správa tělovýchovných a rekreačních zařízení,p.o. (STAREZ,p.o.) - 00405281 - Brno Správa tělovýchovných a rekreačních služeb města Karviné - 00020494 - Karviná Správa tělovýchovných a rekreačních služeb města Třinec (STaRS) - 00846686 - Třinec Správa sportovních a rekreačních zařízení Havířov - 00306754 - Havířov Správa tělovýchovných zařízení k.s. - 47114673 - Praha Tělovýchovná jednota oddílů rekreačních sportů Praha z.s. - 63835690 - Praha
http://kraken.slv.cz/28Cdo4513/2008
2018-09-20T21:21:00
[ " soud ", " soud ", "\n§ 454", " zákona č. 40", " § 451", " § 451", " § 454", " soud ", " § 451", " soud ", " § 708", " § 715", " § 708", " § 303", " § 311", " soud ", " soud ", " § 303", " § 311", " soud ", " soud ", " soud ", " § 454", " soud ", " soud " ]
28 Cdo 4513/2008 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a JUDr. Josefa Rakovského ve věci žalobkyně K. b., a. s., proti žalovaným: 1) České republice České správě sociálního zabezpečení, a 2) České republice Ministerstvu financí, žalovaný 2) zastoupený advokátem, o zaplacení 127.752,32 Kč s příslušenstvím a 70.740,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 30/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2007, č. j. 69 Co 110/2007-91, takto: Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně. Žalobkyně (b.) vedla běžný účet povinné, M. B. Při provádění pěti za sebou jdoucích exekucí přikázáním pohledávky z účtu povinné žalobkyně pochybila a provedla výplatu nad rámec finančních prostředků, které byly na účtu povinné či které tam v průběhu času došly, a vymáhané plnění poskytla z vlastních prostředků . Takto žalobkyně zaplatila na daňovou exekuci proti povinné finančním úřadům navíc 70.740,- Kč a České správě sociálního zabezpečení 127.752,32 Kč. § 454 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák. ), neboť žalobkyně plnila za povinnou to, co měla povinná plnit po právu sama. Ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. stanoví, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. stanoví, že bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Ustanovení § 454 obč. zák. stanoví, že bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Je předně nutno vyslovit souhlas s názorem odvolacího soudu, že v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 25 Cdo 1208/2000, byla řešena poněkud jiná právní otázka vyplývající z jiného skutkového základu daného sporu. V tomto řízení byla předmětem posouzení dovolacího soudu pasivní věcná legitimace osoby oprávněné (finančního úřadu) z výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného (společnosti E.) u peněžního ústavu, avšak za situace, kdy žalobce převedl omylem peněžní prostředky na bankovní účet osoby, vůči níž neměl žádný finanční závazek, a na tento účet byl výkon rozhodnutí veden. Nejvyšší soud zde uzavřel, že nelze dovodit, že by žalobce poskytl plnění finančnímu úřadu, a to za společnost E. k úhradě jejího dluhu. Podle dovolacího soudu tak došlo ze strany žalobce k poskytnutí plnění finančnímu úřadu (osobě oprávněné) bez právního důvodu, a tedy k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 odst. 2 obč. zák. Od tohoto rozhodnutí se navíc judikatura Nejvyššího soudu odklonila v rozsudku velkého senátu obchodního kolegia ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 35 Odo 801/2002, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006, sešit č. 6, jako R 50/2006 (veřejnosti dostupném na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz). V něm Nejvyšší soud dospěl k závěru vyjádřeném v právní větě, že osoba, které byly jako oprávněné z výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu vyplaceny za účelem uspokojení její vykonatelné pohledávky vůči povinnému peněžní prostředky z účtu povinného u peněžního ústavu, není pasívně věcně legitimována ve sporu, ve kterém se třetí osoba domáhá zaplacení (vrácení) peněžních prostředků, které na tento účet povinného poukázala omylem. V uvedeném rozhodnutí velkého senátu obchodního kolegia Nejvyššího soudu tak byl citován rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1774/99, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2001, sešit č. 1, pod č. R 4/2001, veřejnosti též dostupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz. V tomto rozhodnutí bylo dovozeno, že účet zřizuje peněžní ústav pro jeho majitele zpravidla na základě smlouvy o běžném účtu (srov. § 708 až § 715 obch. zák.). Obchodní zákoník používá v ustanoveních § 708 a násl. termín majitel účtu , i když účet sám o sobě nemá majetkovou hodnotu a peněžní prostředky na něm uložené jsou v majetku peněžního ústavu. Za majitele účtu je třeba z pohledu ustanovení obchodního zákoníku o běžném a vkladovém účtu považovat osobu, pro kterou peněžní ústav zřídil na základě smlouvy účet. Na základě smlouvy o běžném nebo vkladovém účtu je peněžní ústav povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají. Oprávnění (nároky) majitele účtu spočívající obecně vzato v tom, aby jemu nebo jím určeným osobám byly na jeho žádost nebo písemný příkaz, popřípadě při splnění sjednaných podmínek, vyplaceny peněžní prostředky z účtu nebo zůstatek účtu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu , kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí podle § 303 až § 311 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu se týká pohledávky, kterou má majitel účtu na základě smlouvy o účtu vůči peněžnímu ústavu, vyplývá z výše uvedeného mj. to, že je zcela nerozhodné, čí byly peněžní prostředky, které byly na účet uloženy. Předmětem výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není jak uvedeno výše věc (a ani jiný majetek), ale nárok majitele účtu na výplatu peněžních prostředků z účtu (pohledávka z účtu). V následujícím rozsudku ze dne 14. 3. 2002, sp. zn. 20 Cdo 681/2001, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2002, sešit č. 10, pod č. R 75/2002 (veřejnosti též dostupném na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz), Nejvyšší soud myšlenku uvedenou v předchozím odstavci doplnil tak, že peněžní ústav je povinen přijmout na účet peněžité vklady učiněné majitelem účtu nebo platby uskutečněné v jeho prospěch bez zřetele k tomu, kdo je majitelem peněžních prostředků, které se tímto způsobem na účet ukládají; skutečnost, kdo byl majitelem peněžních prostředků uložených na účtu, tu opět není významná. Nařízením výkonu rozhodnutí soud vstupuje do závazkového vztahu mezi majitelem účtu z účtu u peněžního ústavu, kterou lze postihnout výkonem rozhodnutí podle ustanovení § 303 až § 311 o. s. ř. . Cokoliv je osobě oprávněné plněno (vyplaceno) nad rámec finančních prostředků představujících pohledávku osoby povinné za peněžním ústavem, je plněno bez právního důvodu, a osobě oprávněné tak vzniká bezdůvodné obohacení, neboť výkon rozhodnutí směřuje toliko k postižení pohledávky (majetku) osoby povinné, nikoliv pohledávek (majetku) jiného subjektu. K obdobnému závěru dospěl Nejvyšší soud v již citovaném rozsudku ze dne 18. 5. 1999, sp. zn. 32 Cdo 973/98. Dovolací soud na rozdíl od soudu odvolacího přitom považuje právní závěry v tomto rozhodnutí dosažené za aplikovatelné i na současný spor. Nejvyšší soud zde uvedl, že předpokladem aplikace uvedeného ustanovení (rozum. ustanovení § 454 obč. zák.) je především to, že ten, kdo plnil za jiného to, co měl po právu plnit sám, plnil povinnost jiného vědomě, tj. že mezi osobou, která plnění poskytovala a osobou oprávněnou k přijetí plnění bylo zřejmé, že je plněn určitý závazek jiné (povinné) osoby, nikoliv závazek osoby poskytující plnění ve vztahu k osobě přijímající plnění (tj. osoby oprávněné ve vztahu k osobě jiné - povinné). Odvolací soud v právě souzeném sporu sice dovodil, že žalobce (správně žalobkyně) v době plnění vycházel z toho, že plní dluh povinné vůči žalovanému , avšak tím měl zřejmě namysli pouze to, že vyplacením pohledávek osoby povinné žalovaným mělo dojít k nucenému plnění dluhu osoby povinné. Odvolací soud totiž dále zdůrazňuje, že žalobce plnil namísto prostředků uložených na účtu povinné z vlastních prostředků , a dále výslovně připouští, že k tomuto vyplacení došlo omylem. Pokud tedy v daném případě žalobkyně neměla vůli plnit za osobu povinnou to, co měla po právu plnit sama, a jestliže jak již bylo řečeno výkon rozhodnutí směřuje pouze proti majetku osoby povinné (zde postižením pohledávky za žalobkyní), nemohlo dojít k plnění ve vztahu k osobě oprávněné na základě právem uznaného důvodu, neboť výkon rozhodnutí nesměřoval k postižení majetku žalobkyně a žalobkyně zároveň nevyjádřila vůli plnit za osobu povinnou její dluh vůči osobám oprávněným. Žalobkyně sama pak vůči žalovaným neměla žádný právní vztah, z něhož by pramenila její povinnost plnit žalovaným jakoukoliv finanční částku ze své majetkové sféry. V tomto ohledu je situace obdobná jako v dovolatelkou uváděném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 1999, sp. zn. 32 Cdo 973/98.
http://www.beck-online.cz/bo/document-view.seam?documentId=onrf6mrqga2f6mjvgm
2019-11-13T01:42:40
[ " soud ", " § 243", " zákona č. 99", " § 74", " zákona č. 182", " § 243", " § 243", " čl. 6", " čl. 10", " čl. 6", " soud ", " zákona č. 30", " zákona č. 30", " § 243", " soud ", " soud ", " soud ", " § 237", " § 238", " § 243", " § 243", " § 243", " soud ", " § 237", " § 238", " § 243", " § 243", " soud ", " § 237", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " čl. 6", " čl. 10", " čl. 10", " čl. 112", " čl. 10", " čl. 6", " čl. 6", " čl. 36", " čl. 36", " § 243", " čl. 10", " čl. 6", " čl. 10", " čl. 10", " soud ", " § 169", " § 157", " § 243", " Soud ", " § 237", " § 243", " § 157", " soud ", " čl. 6", " soud ", " soud ", " soud ", " čl. 36", " čl. 1", " čl. 1", " soud ", " § 157", "in fine", " soud ", " § 243", " soud ", " soud ", " soud ", " § 265", " soud ", " § 55", " § 120", " soud ", "\n§ 74" ]
153/2004 Sb. - Beck-online 153/2004 Sb.: od 7. 4. 2004 153/2004 Sb. znění účinné od 7. 4. 2004 Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 2. 9. 2002 (sp. zn. IV. ÚS 582/02) se stěžovatelé – nezletilí J. B. a P. B., zastoupeni matkou M. B., právně zastoupeni JUDr. A. J., domáhají, aby Ústavní soud zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2002 č. j. 33 Odo 360/2002-127, rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2002. č. j. 28 Co 11/2002-111 a rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 17. 10. 2001 č. j. 11 C 165/97-81. Spolu s ústavní stížností podali stěžovatelé návrh na zrušení ustanovení § 243c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, (dále též „o. s. ř.“). Čtvrtý senát Ústavního soudu po konstatování, že uplatněním napadeného ustanovení nastala jedna ze skutečností, které jsou předmětem ústavní stížnosti, tj. že jsou splněny podmínky stanovené v § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení § 243c odst. 2 o. s. ř. postoupil plénu Ústavního soudu. Navrhovatelé považují ustanovení § 243c odst. 2 o. s. ř., umožňující Nejvyššímu soudu rozhodnutí o dovolání v něm specifikovaná vůbec neodůvodňovat, za rozporné s právem každého na spravedlivý proces, zejména pak s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Tato Úmluva je dle jejich názoru smlouvou podle čl. 10 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), tudíž bezprostředně závazná a má přednost před zákonem. Na podporu svého názoru pak argumentují rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva, zejména upozorňují na rozsudek z 21. 1. 1999 ve věci García Ruiz v. Španělsko, který jasně říká, že „Podle ustálené judikatury soudu, odrážející princip související s řádným chodem spravedlnosti, soudní rozhodnutí musejí v dostatečné míře uvádět důvody, na nichž jsou založena.“. Dále navrhovatelé připomínají, že rozsah této povinnosti se může měnit podle povahy rozhodnutí a musí být posuzován ve světle okolností každého případu (viz Ruiz Torija a Hiro Balani proti Španělsku, 1994, Higginsová a další proti Francii, 1998). Konečně se pak odvolávají na závěry Evropského soudu pro lidská práva, že ačkoliv čl. 6 odst. 1 soudy zavazuje, aby svá rozhodnutí odůvodňovaly, tento závazek nemůže být chápán tak, že vyžaduje podrobnou odpověď na každý argument (viz Van Hurk proti Nizozemí, 1994). Odvolací soud se tak při zamítnutí odvolání v principu může omezit na převzetí odůvodnění nižšího soudu (viz Helle proti Finsku, 1997). Senát Parlamentu České republiky zejména uvedl, že nelze zaujmout kvalifikovaný názor k podanému návrhu bez vyjádření širších úvah o úkolech soudní moci, jakož i mezích daných jí ústavně garantovanými lidskými právy a svobodami. V důsledku nespokojenosti české společnosti s prací justice i nepříznivého nazírání na její výsledky ze strany Evropských společenství došlo v roce 2000 k jednomu z kroků ve směru k nápravě tohoto negativního společenského jevu, a to přijetím zákona č. 30/2000 Sb. Zákon ve svém celku představoval nejen výrazný zásah do úpravy českého civilního procesu, ale byl současně pojat a prezentován jako důležitý příspěvek k reformě českého soudnictví vůbec. Deklarovaným cílem zákona č. 30/2000 Sb. bylo mj. odstranění zbytečných průtahů z činnosti soudů. Na podkladě této skutečnosti lze i zpětně zobecnit snahu zákonodárce poskytnout soudům legální prostředky a svým způsobem je i donutit k takovému chování, které by vykazovalo všechny znaky „fair trial“ ve vztahu ke stranám sporu. Za legislativní nástroj sledovaného zaměřuje možné považovat i inkorporaci napadeného § 243 c odst. 2 do občanského soudního řádu, přičemž nelze pominout, že efekt je významný jak pro soud (odstranění nadbytečného formalismu), tak pro účastníky řízení (zkrácení délky procesu). Podle Ústavy jsou soudy v demokratickém právním státě založeném na dělbě moci povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu subjektivním právům. Jestliže ústavodárce definoval Nejvyšší soud jako vrcholný orgán obecného soudnictví, přičemž mu zákonem „uložil“ zajišťovat zákonnost a jednotu rozhodování, je zřejmé, že má-li Nejvyšší soud svému úkolu dostát, musí mít ke své činnosti i přiměřené zákonné prostředky. V rámci instančního postupu rozhodování ve věci je takovým prostředkem institut dovolání. Dovolání je z povahy věci přezkumným prostředkem mimořádným, který umožňuje plnit Nejvyššímu soudu shora uvedené úkoly, avšak jen za předpokladu, že nebude prostředkem bezbřehým, tj. jen dalším v řadě. Proto občanský soudní řád stanoví mj. řadu formálních i materiálních podmínek jeho přípustnosti [např. v § 237 odst. 1 písm. c) a obdobně i v § 238 a 238a občanského soudního řádu je materiální podmínkou přípustnosti závěr dovolacího soudu o tom, že věc sama je po právní stránce zásadního významu, a v § 243b odst. 1 občanského soudního řádu, že nejde o věc na první pohled nedůvodnou]. Z výše uvedeného tedy vyplývá závěr, že rozporované ustanovení § 243 c odst. 2 občanského soudního řádu, které je ideově navázáno na posílení principu efektivity či hospodárnosti civilního procesu, je z legislativního pohledu ustanovením, které formálně provádí uvedenou zásadu do důsledku, spíše než „ustanovením primárně ochranným“. Podle názoru Senátu nelze navrhovatelům přisvědčit v tom, že by v důsledku aplikace § 243c odst. 2 o. s. ř. byla snížena jejich ústavně garantovaná ochrana práva na spravedlivý proces tím, že Nejvyšší soud v zákonem vymezených případech nepřípustnosti dovolání [nepřípustnost podle § 237 odst. 1 písm. c), obdobně i § 238 a 238a, totéž i § 243b odst. 1 o. s. ř.] může upustit od odůvodnění svého odmítavého rozhodnutí. Rozhodnutí učiněná podle § 243c odst. 2 o. s. ř., tj. taková, která v odůvodnění neobsahují detailní rozbor důvodů odmítnutí, sama o sobě ještě neznamenají, že záležitost nebyla řádně projednána a řádně zargumentována. Nejvyšší soud si v souladu se svými zákonem stanovenými úkoly a zákonem stanovenými prostředky učiní vždy předběžně závěr o tom, zda má věc, resp. rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam, a tudíž význam pro rozhodovací činnost soudů vůbec, a nejen toliko pro konkrétní případ (ostatně sám zákon v § 237 odst. 3 o. s. ř. „odůvodňuje“, kdy se věc, resp. rozhodnutí odvolacího soudu nepovažuje po právní stránce za zásadní). Takové rozhodnutí je však konzumováno jeho dalším postupem. Podobným způsobem postupuje soud, i jde-li o dovolání sice přípustné, avšak zjevně bezdůvodné. Pokud Nejvyšší soud dospěje k názoru, že dovolání odmítne, aniž uvede odůvodnění, uvede v písemném vyhotovení usnesení, proč tak postupoval. Účastník řízení se v každém případě dozví důvod nepřípustnosti dovolání. K dané problematice lze jen doplnit, že Nejvyšší soud jako soud dovolací či z pohledu projednání věci pořadem práva soud mimořádný je zákonem o soudech a soudcích vázán i vnitřními kontrolními mechanismy proti možné nežádoucí názorové roztříštěnosti, a to např. rozhodováním ve velkých senátech kolegií. Senát též připomněl, že navrhovatelé se dovolávají čl. 6 Úmluvy, citují však čl. 10 Ústavy v již neplatném znění. Prostřednictvím „nového“ znění čl. 10 Ústavy se ve vztahu k mezinárodnímu právu Česká republika přihlásila k principu umírněného monismu s tzv. aplikační prioritou mezinárodních smluv, dojde-li k tomu, že mezinárodní smlouva stanoví něco jiného než zákon. Z uvedeného důvodu lze namítat nepřípadnost použití právního základu shora citované Úmluvy pro návrh na zrušení příslušného ustanovení o. s. ř., neboť Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“), ve své hlavě páté zcela pokrývá problematiku práva na spravedlivý proces. V závěru svého vyjádření pak Senát uvedl, že při projednávání citované novely neměl pochybnosti o konformitě napadeného ustanovení o. s. ř. jak s ústavním pořádkem České republiky podle čl. 112 odst. 1 Ústavy, tak s tehdy expressis ver-bis ústavně uznanou kategorií mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách podle čl. 10 Ústavy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve svém vyjádření připomněla nejprve, jak je čl. 6 odst. 1 Úmluvy interpretován, zejména v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Upozornila, že musí být (a jsou) respektovány zvláštnosti justice v jednotlivých smluvních státech, a nejsou tedy předepsány prostředky, kterými má být „právo na soud“ realizováno, ani způsoby organizace soudnictví. Podle jejího názoru požadavkům čl. 6 odst. 1 Úmluvy odpovídají v našem vnitrostátním právu čl. 36 a 38 Listiny, přičemž v souladu s čl. 36 odst. 4 Listiny podrobnosti upravuje, mimo jiné, občanský soudní řád. Stěžovateli napadený § 243c odst. 2 byl do o. s. ř. včleněn zákonem č. 30/2000 Sb. Znění novely bylo přijato v souladu s čl. 10 Ústavy a se zřetelem na čl. 6 odst. 1 Úmluvy, včetně judikatury Evropského soudu, která se k tomuto ustanovení vztahuje. Hlavním cílem bylo z činnosti soudů odstranit zbytečné průtahy (čl. 38 odst. 2 Listiny) tak, aby soudy rozhodovaly o právech a závazcích v přiměřené době (čl. 6 odst. 1 Úmluvy). V této souvislosti však sněmovna upozornila na skutečnost, že navrhovatelé uvádějí, že Úmluva je smlouvou podle čl. 10 Ústavy, tudíž „bezprostředně závazná a má přednost před zákonem“. Citované znění čl. 10 Ústavy je však neplatné, neboť bylo novelizováno ústavním zákonem č. 395/2001 Sb. s účinností od 1. 6. 2002. Ministerstvo spravedlnosti vyjádřilo názor, že napadené ustanovení představuje výjimku z obecné úpravy odůvodnění usnesení, jímž soud rozhoduje ve věci samé, ve smyslu § 169 odst. 4, resp. § 157 odst. 2 a 4 o. s. ř. Tato výjimka má své opodstatnění v tom, že v případě usnesení o odmítnutí dovolání podle § 243c odst. 2 o. s. ř. může mít odůvodnění takového usnesení pouze formální charakter. Soud by v odůvodnění v zásadě pouze zopakoval příslušná ustanovení zákona, která dávají pro odmítnutí dovolání zcela jednoznačná kritéria – buď se nejedná o rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, nebo je dovolání zjevně bezdůvodné. Přípustnost dovolání jako mimořádného opravného prostředku v případech podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nebo jeho odmítnutí jako zjevně bezdůvodného podle § 243b odst. 1 o. s. ř. záleží na úvaze soudu. Tato úvaha je však velmi úzce ohraničena. Pokud napadené rozhodnutí odvolacího soudu je správné, v souladu s judikaturou a i jinak bezchybné, není ani dán dostatečný věcný podklad pro odůvodnění v rozsahu, jak jej předpokládá zejména § 157 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud se ve stanovisku ze dne 28. 3. 2003 odvolal zčásti na vyjádření, které podala v rámci řízení o ústavní stížnosti předsedkyně senátu, který rozhodoval o dovolání v konkrétní věci, ve kterém je zastáván názor, že napadené ustanovení o․ s. ř. neodporuje právu účastníka na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Napadené ustanovení o. s. ř. o tom, že v určených případech se usnesení o odmítnutí dovolání neodůvodňuje, bylo do občanského soudního řádu zakotveno v zájmu zrychlení a zkrácení dovolacího řízení u Nejvyššího soudu. Přitom je třeba vidět, že toto řízení je řízením o mimořádném opravném prostředku, takže nikterak nenarušuje princip dvouinstančnosti občanského soudního procesu (Nejvyšší soud je v tomto případě třetí instancí), přičemž Evropská unie, resp. většina jejích států za zcela postačující považuje dvě soudní instance. Nelze mít za to, že napadené ustanovení zasahuje do ústavního práva účastníka na spravedlivý proces, neboť naplňuje požadavek na urychlení a zhospodárnění soudního řízení v těch případech, kde zbytečným odůvodněním zatížená rozhodnutí o dovolání (víceméně bagatelní povahy) ubírají Nejvyššímu soudu kapacitu k sjednocování soudní praxe a k rozhodování o věcech zásadního významu. Argumentace stěžovatelů odvolávající se na konkrétní judikaturu Evropského soudu pro lidská práva se vztahuje na odvolací soud, nikoli na soud dovolací. Požadavky, které je třeba klást na rozhodování obecných soudů, vyjádřil Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí. Především uvedl, že nezávislost rozhodování obecných soudů se uskutečňuje v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci. Procesně-právní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 a násl. Listiny, jakož i z čl. 1 Ústavy. Jedním z těchto principů, představujícím součást práva na řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 1 Ústavy) a vylučujícím libovůli při rozhodování, je i povinnost soudů své rozsudky odůvodnit (nález sp. zn. III. ÚS 84/94, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 3, nález č. 34, str. 257). V nálezu sp. zn. III. ÚS 176/96 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 6, nález č. 89, str. 151) pak Ústavní soud vyslovil názor, že má-li být splněn jeden z účelů soudní jurisdikce, totiž požadavek „výchovy k zachování zákona... k úctě k právům spoluobčanů“ (§ 1 občanského soudního řádu), je zcela nezbytné, aby rozhodnutí obecných soudů nejen odpovídala zákonu v meritu věci a byla vydávána za plného respektu k procesním normám, ale aby také odůvodnění vydaných rozhodnutí ve vztahu k zmíněnému účelu odpovídalo kritériím daným ustanovením § 157 odst. 2 in fine, odst. 3 občanského soudního řádu, neboť jen věcně správná (zákonu zcela odpovídající) rozhodnutí a náležitě, tj. zákonem vyžadovaným způsobem odůvodněná rozhodnutí, naplňují -jako neoddělitelná součást „stanoveného postupu“ -ústavní kritéria plynoucí z Listiny (či. 38 odst. 1). Obdobně jako ve skutkové oblasti, i v oblasti nedostatečně vyložené a zdůvodněné právní argumentace nastávají obdobné následky vedoucí k neúplnosti a zejména k nepřesvědčivosti rozhodnutí, což je ovšem v rozporu nejen s požadovaným účelem soudního řízení, ale též i se zásadami spravedlivého procesu (či. 36 odst. 1 Listiny), jak jim Ústavní soud rozumí. Důvodová zpráva k ustanovení § 243c odst. 2 o. s. ř. uvádí, že poněvadž příčina, pro kterou Nejvyšší soud dovolání odmítá, je zjevná, není potřeba rozhodnutí odůvodňovat. Ve stejném duchu vyzněla i vyjádření obou komor Parlamentu České republiky a stanoviska Ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu. Podle přesvědčení Ústavního soudu je však tato argumentace nepřesvědčivá, neboť „zjevnost“ příčiny je de facto vyjádřena pouze odkazem na text příslušného ustanovení o. s. ř., což je vlastně jakási argumentace v kruhu. Dovolatel se tedy nedoví, byť stručně, proč Nejvyšší soud otázku předloženou mu v dovolání, nepovažoval za otázku zásadního právního významu, resp. proč podané dovolání posoudil jako zjevně bezdůvodné. V tomto směru je tedy rozhodnutí Nejvyššího soudu nepřezkoumatelné, což by snad mohlo obstát v situaci, pokud by Nejvyšší soud byl skutečně posledním orgánem soudního typu, který se věcí mohl zabývat. S ohledem na postavení Ústavního soudu, jakož i Evropského soudu pro lidská práva však absence jakéhokoli odůvodnění znemožňuje posoudit, byť jen v hrubých rysech, důvody rozhodnutí a v případě předložení věci těmto orgánům stejně vyvolá povinnost Nejvyššího soudu své rozhodnutí (vlastně dodatečně) odůvodnit. Je-li odmítáno Nejvyšším soudem dovolání v trestním řízení, ukládá mu zákon, aby stručně uvedl důvod odmítnutí, s poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí (§ 265i odst. 2 tr. řádu). Komentář k trestnímu řádu pak hovoří o tom, že charakteristický znak – stručnost – nutně ovlivní to, jaký důvod vedl k odmítnutí dovolání. Obsáhlejší odůvodnění si vyžádají, uvádí se v komentáři, důvody uvedené v § 265i odst. 1 písm. b), c) a zejména f), tedy má-li být odpovězeno, proč určitá otázka není po právní stránce zásadního významu. Ze srovnání s požadavky na odůvodnění rozhodnutí o dovolání v civilním řízení tedy vyplývá, že o věci v zásadě stejné povahy může Nejvyšší soud rozhodnout z hlediska požadavků na odůvodnění svého rozhodnutí zcela odlišně. Z porovnání takto rozdílných požadavků na odůvodnění dovolacích rozhodnutí s požadavky na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti vyplývá, že soudní řád správní v § 55 odst. 4 umožňuje neodůvodnit pouze usnesení, jímž se řízení nekončí a jímž se nikomu neukládá povinnost. Rozsudek bez odůvodnění tento zákon nezná (§ 54). Vzhledem k tomu, že podle ustanovení § 120 soudního řádu správního se i na řízení o kasační stížnosti použijí přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I soudního řádu správního, lze uzavřít, že rozhodnutí o kasační stížnosti musí Nejvyšší správní soud odůvodnit vždy. Přehled souvislostí Verze(1) Základní údaje (1) Články (6) Judikatura (17) Novelizované předpisy (1) Nadřazené předpisy (1) Aktuální k datu Historie Editorial Záložky Souvislosti k 153/2004 Sb. bez vazby na § od 07.04.2004 K institutu nepřijatelnosti kasační stížnosti (Viktor Kučera) ÚS, II. ÚS 2312/15 ÚS, II. ÚS 2946/13 § 74 [Souběh stížnosti a návrhu] 01.04.2004 -
http://kraken.slv.cz/22Cdo4755/2010
2018-01-20T11:25:53
[ " soud ", " soud ", " soud ", "\nSoud ", " Soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 205", " § 237", " § 241", " soud ", " § 205", " soud ", " soud ", " § 241", " § 237", " § 142", " soud ", " § 142", " soud ", " soud ", " § 142", " soud ", " soud ", " soud ", " § 241", " soud ", " § 205", " § 205", " § 205", " § 205", " soud ", " soud ", " § 205", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 241", " § 229", " § 229", " § 229", " soud ", " § 224", " § 142" ]
22 Cdo 4755/2010 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobců a) M. M. , b) M. M. , obou zastoupených JUDr. Josefem Čechem, advokátem se sídlem v Brně, Tišnovská 143, proti žalovaným 1) K. G. , 2) M. H. , 3) V. H. , 4) H. H. , 5) B. K. , 6) P. K. , 7) M. T. , 8) S. T. , 9) E. G. , o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 15 C 189/2004, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě pobočka v Olomouci ze dne 30. března 2010, č. j. 12 Co 274/2009 324, ve znění opravného usnesení ze dne 7. května 2010, č. j. 12 Co 274/2009-341, takto: Okresní soud v Šumperku (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 25. března 2009, č. j. 15 C 189/2004-234, zrušil výrokem I. rozsudku podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. 641, zahrada, o výměře 5 119 m2, zapsanému na listu vlastnictví č. 570 pro obec a katastrální území S. u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Šumperk, a vypořádal je způsobem uvedeným ve výrocích II. VI. rozsudku. O nákladech řízení pak rozhodl ve výrocích VII. IX. rozsudku. Soud prvního stupně zrušil na návrh žalobců spoluvlastnictví žalobců a žalovaných k pozemku parc. č. 641 v katastrálním území S. a vypořádal je tak, že pozemek rozdělil mezi žalobce a žalované. Vzal za prokázané, že všichni účastníci jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, která se nachází v blízkosti domu, v kterém mají účastníci rovněž spoluvlastnické podíly. Konstatoval, že všichni spoluvlastníci si již pozemek fakticky rozdělili a užívají jej odděleně. Rovněž z dokazování před soudem prvního stupně vyplynulo, že mezi spoluvlastníky jsou neshody, které odůvodňují zrušení podílového spoluvlastnictví. V řízení před soudem prvního stupně byl pořízen geometrický plán, který řešil přístup žalobců k jejich pozemkům po rozdělení předmětné nemovitosti. První variantou bylo zřízení věcného břemene práva cesty ve prospěch žalobců přes pozemek, který měl připadnout žalovanému 1) a žalované 9) do jejich společného jmění manželů. Druhou variantu pak představovalo zřízení přístupové cesty na pozemky žalobců po oddělení části pozemků, které měly připadnout do společného jmění manželů žalovaného 1) a žalované 9). Žalobci nesouhlasili s první variantou přístupu na jejich pozemky přes pozemek žalovaného 1) a žalované 9), neboť ti v minulosti uskladnili na svém pozemku dřevo, kterým bylo zabráněno průjezdu a průchodu přes pozemek. V řízení však bylo prokázáno, že se uvedené jednání neopakovalo a žalovaný 1) za 5 dní po složení dřeva na svůj pozemek toto dřevo odstranil. Soud prvního stupně proto dospěl k závěru, že nejvhodnějším řešením je zřídit věcné břemeno podle navržené první varianty s tím, že i u ostatních spoluvlastníků byly tímto způsobem upraveny přístupy k jejich pozemkům a neexistuje žádný důvod, proč by měl být přístup žalobců řešen jiným způsobem, když by takovým postupem bylo založeno nerovné postavení spoluvlastníků. Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci (dále jen odvolací soud ) k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 30. března 2010, č. j. 12 Co 274/2009 324, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že pozemek přikázaný do vlastnictví žalovaných 2) a 3) přikázal do vlastnictví žalované 4). Žalovanou 4) rovněž zavázal, aby na vyrovnání spoluvlastnického podílu zaplatila určené částky žalovaným 5) a 6) a 1) a 9), a nově upravil povinnost žalované 4), pokud šlo o výši přiměřené náhrady vůči žalovaným 5) a 6) a 1) a 9), přičemž tato změna reflektovala změnu v přikázání pozemků. Dne 7. května odvolací soud vydal opravné usnesení č. j. 12 Co 274/2009-341, kterým rozsudek doplnil tak, že stanovil, že nedílnou součástí rozsudku je geometrický plán Ing. Květoslava Berky ze dne 2. května č. 328-105/2007 a rovněž opravil výroky o nákladech řízení státu o identifikaci účtu, na který mají být poukázány. V ostatním odvolací soud potvrdil správnost skutkových zjištění i právního posouzení věci. Zdůraznil, že se způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví, tak jak jej učinil soud prvního stupně (tj. se samotným rozdělením a zřízením věcných břemen), souhlasili všichni žalovaní a zřízení věcného břemene postačí k zajištění přístupu žalobců k jejich pozemkům, přičemž stejným způsobem byl upraven i přístup k pozemkům ostatních spoluvlastníků. Ani odvolací soud tedy neseznal, že by zde byl důvod k tomu, aby přístup k pozemkům žalobů byl vyřešen jiným způsobem než u ostatních vlastníků. Uvedl, že pokud v minulosti došlo ze strany žalovaného 1) k bránění v přístupu na část pozemku užívanou žalobci, jednalo se o výjimečnou situaci, což bylo i v průběhu řízení objasněno. V odvolacím řízení dále žalobci předložili důkaz, kterým byl souhlas Policie České republiky, dopravního inspektorátu ze dne 13. května 2009. Odvolací soud však s poukazem na zásadu neúplné apelace v odvolacím řízení provedení tohoto důkazu nepřipustil a tento svůj postup odůvodnil poukazem na skutečnost, že předložený důkaz nelze podřadit pod žádnou z výjimek ze zákazu novot uplatněných v odvolacím řízení v režimu § 205a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ). Rozsudek odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním, jehož přípustnost spatřovali v § 237 písm. a) o. s. ř. a v němž uplatnili dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b), tj. že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Domnívají se, že nalézací soudy nepostupovaly správně, když z variant geometrického plánu zvolily první, a tak přístup k pozemkům žalobců zajistily zřízením věcného břemene, jímž zatížily pozemek žalovaných 1) a 9). Soudy tak pochybily, když nerozhodovaly s ohledem na předcházení budoucích sporů; zřízením věcného břemene je z důvodu konfliktních vztahů žalobců a žalovaných 1) a 9) ,,odsoudily k podání další žaloby na zrušení věcného břemene. Rovněž brojí proti tomu, že odvolací soud nepřipustil provedení listinného důkazu souhlasu Policie České republiky, dopravního inspektorátu ze dne 13. května 2009, ačkoliv se dle jejich názoru jednalo o důkaz přípustný v odvolacím řízení podle § 205a odst. 1 písm b) a c) o. s. ř. Navrhli, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnými osobami, účastníky řízení zastoupenými advokátem (§ 240 odst. 1 a § 241 odst. 1, 4 o. s. ř, dospěl ve vztahu k rozhodnutí odvolacího soudu k závěru, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., není však důvodné. Ustanovení § 142 odst. 1 obč. zák. uvádí nejen jednotlivé možné způsoby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale také závazné pořadí, ve kterém je soud může použít. Rozdělení věci mezi spoluvlastníky je na prvém místě. Podle § 142 odst. 3 věty první obč. zák. při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti. Dovolatelé v dovolání nezpochybňují způsob, jakým nalézací soudy provedly vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy reálným rozdělením předmětné nemovitosti mezi spoluvlastníky. Neztotožňují se však s názorem nalézacích soudů, pokud jde o způsob zajištění přístupu k jejich pozemkům, když nalézací soudy zřídily v jejich prospěch věcné břemeno práva cesty přes sousední pozemek žalovaných 1) a 9) a nepřiklonily se k variantě spočívající v nezbytném zřízení přístupové cesty, kterou dovolatelé navrhovali. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 28. srpna 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006, uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu (dále jen Soubor ), C. H. Beck, pod pořadovým č. 5748, vyložil, že lze podle § 142 odst. 3 obč. zák. zřídit věcné břemeno spočívající v právu cesty. Je na úvaze soudu, zda při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zřídí věcné břemeno. Při zřizování věcného břemene je pak třeba brát zřetel na právně relevantní skutečnosti, např. hospodárnost a účelnost zřízení nového přístupu k nemovitosti (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. června 2010, sp. zn. 22 Cdo 1715/2010, Soubor, pořadové č. C 8618). Úvaha nalézacího soudu, zda zřídí věcné břemeno či nikoliv, při respektování a zohlednění právně významných skutečností, nemůže být předmětem přezkumu dovolacím soudem, ledaže by byla zjevně nepřiměřená. Obecná východiska podmínek rozdělení nemovitostí i ve vztahu ke zřízení věcných břemen vyložil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku ze dne 3. února 2010, sp. zn. 22 Cdo 3685/2008, uveřejněném v Souboru pod pořadovým č. C 8945, tak, že samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti není optimální, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo dobře možné zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Samotná skutečnost, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu nebo že budou zřízena věcná břemena, není významná. Ani nesouhlas některého z podílových spoluvlastníků s konkrétním způsobem rozdělení nebrání tomu, aby soud takové rozdělení provedl. S uvedenou judikaturou je rozhodnutí nalézacích soudů v souladu. V daném případě nelze považovat úvahy nalézacích soudů za nepřiměřené. Nalézací soudy pouze zvolily jednu z více možných variant rozdělení pozemku, lišící se od jiné ve způsobu přístupu žalobců k jejich pozemkům, a to variantu, která vyplývá přímo ze zákona (§ 142 odst. 3 obč. zák.). Výběr zvoleného způsobu vypořádání pak dostatečně odůvodnily požadavkem rovnosti všech (spolu)vlastníků rozděleného pozemku, když věcná břemena byla zřízena i mezi ostatními vlastníky. Rovněž pak bylo prokázáno, že žalovaní 1) a 9) zabránili složením dřeva v přístupu žalobců na jimi užívanou část pozemku pouze jednorázově v roce 2004, nalézací soudy tak neměly důvod se od zvolené varianty odchylovat. Pokud žalobci namítají, že zřízením věcného břemene spočívajícího v právu cesty přes sousední pozemek soudy pochybily, neboť nebraly v potaz riziko možných budoucích sporů a ,,odsoudily tak dovolatele k podání žaloby na zrušení věcného břemene, nelze jejich námitce přisvědčit. Dovolatelé v této souvislosti odkazují na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. února 2010, sp. zn. 22 Cdo 82/2008. Tento poukaz však není přiléhavý, neboť uvedené rozhodnutí míří na řešení zcela odlišného případu. Změna poměrů, kterou vznikne hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, a která tak může vést ke zrušení věcného břemene, spočívá nejen v objektivních okolnostech, ale i v osobních poměrech účastníků a za určitých okolností může vzniknout i změnou v chování účastníků (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. února 2002, sp. zn. 22 Cdo 755/2000, uveřejněné v Souboru pod pořadovým č. C 1041). V rozsudku uveřejněném v časopise Právní rozhledy, 2010, č. 12, str. 447, na který dovolatelé odkazují, dospěl dovolací soud k závěru, že došlo-li ke změně poměrů spočívající v tom, že vztahy mezi účastníky jsou mimořádně konfliktní, nemovitost zatíženou věcným břemenem nikdo z nich proto neužívá a i v průběhu řízení docházelo k jejímu poškozování, které účastníci sváděli jeden na druhého, a existence věcného břemene je důvodem sporů mezi účastníky, které mají negativní vliv na užívání a údržbu domu, jsou dány důvody ke zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu. V tomto konkrétním rozhodnutí však konfliktní vztahy mezi účastníky, které dosahovaly značné intenzity, měly za následek hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, důvod ke zrušení věcného břemene tedy prospíval povinnému z věcného břemene, nikoliv oprávněnému. V případě dovolatelů, kteří jsou oprávněnými z věcného břemene, nelze uzavřít, že by vztahy mezi účastníky byly konfliktní do té míry, aby měly za následek hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněných v takové intenzitě, která by mohla vést k úvaze ke zrušení věcného břemene a tím pádem bránit zřízení věcného břemene, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Prokázáno bylo pouze jednorázové zabránění v přístupu ze strany žalovaných 1) a 9) před cca 8 lety. Za této situace nelze prezumovat úvahu o předpokládaném konfliktním výkonu práv a povinností vyplývajících z věcného břemene, v takové intenzitě, která by mohla vést ke zrušení věcného břemene Dovolatelé měli dále za to, že řízení je postiženo vadou, spočívající v neprovedení listinného důkazu (souhlas Policie České republiky dopravního inspektorátu se zřízením přístupové cesty). Zde uplatnili dovolací důvod vyplývající z § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Domnívali se, že odvolací soud měl s ohledem na ustanovení § 205a písm. b) a c) o. s. ř. důkaz provést. Podle § 205a odst. 1 písm. b), c) o. s. ř. skutečnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jsou u odvolání proti rozsudku nebo usnesení ve věci samé odvolacím důvodem jen tehdy, jestliže jimi má být prokázáno, že v řízení došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) jimi má být zpochybněna věrohodnost důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně; Přípustnost navrhovaného nového důkazu v odvolacím řízení však není možné vyvodit z dovolateli uplatněných ustanovení § 205a písm. b) a c) o. s. ř., neboť dovolateli předložený důkaz není způsobilý prokázat, že v řízení před soudem prvního stupně došlo k vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 205a písm. b) o. s. ř.), protože dovolatelé ve skutečnosti nesměřují k prokázání vady řízení (kterou ostatně ani netvrdí), ale k naznačené nutnosti odlišného zjištění skutkového stavu věci oproti skutkovým závěrům učiněným soudem prvního stupně. Ani na základě § 205a písm. c) o. s. ř. nebyl odvolací soud oprávněn dovolateli navrhovaný důkaz provést, protože nezpochybňuje věrohodnost již provedených důkazních prostředků. Nejde totiž o zpochybnění věrohodnosti důkazních prostředků, na nichž spočívá rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže pomocí skutečností a důkazů, které účastník nově uplatnil v odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně nebo za odvolacího řízení, má být skutkový stav věci zjištěn jinak, než jako ho zjistil soud prvního stupně na základě jím provedeného hodnocení důkazů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. července 2003, sp. zn. 21 Cdo 818/2003, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, 2003, pod pořadovým č. 175). Dovolatelé však zpochybňují toliko skutková zjištění podávající se z provedeného důkazu vyjádření Městského úřadu v Šumperku ze dne 6. dubna 2004 týkající se podmínek pro případné provedení dalšího dopravního napojení na pozemní komunikaci III./4503 v katastrálním území Sobotín, nikoliv samotnou věrohodnost uvedeného důkazního prostředku. O případ připuštění nového důkazu v režimu § 205a odst. 1 písm. b), c) o. s. ř. tak nemůže jít. Nad rámec dovolací soud dodává, že i kdyby důkaz navrhovaný v průběhu odvolacího řízení byl důkazem přípustným, na výsledku dovolacího řízení by to ničeho nezměnilo. Ikdyž by se jednalo o vadu řízení, nebyla by však způsobilá založit nesprávné rozhodnutí ve věci, protože odvolací soud ani soud prvního stupně své rozhodnutí na existenci skutečností podávajících se z odvolateli zpochybňovaného důkazu (zprávy Městského úřadu v Šumperku) prostřednictvím předloženého důkazu v odvolacím řízení (zprávy Policie České republiky ke zřízení přístupové cesty) nezaložily. Jinými slovy řečeno, obsah zprávy Městského úřadu v Šumperku nebyl pro nalézací soudy pro volbu způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví podstatný a určující, neboť zjištění, které měl odvolací soud z důkazu předloženého dovolateli v odvolacím řízení učinit, nebylo podle odůvodnění rozsudků významné pro rozhodnutí věci, a neprovedení navrženého důkazu by tak nemohlo představovat vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nalézací soudy svá rozhodnutí totiž založily na úvaze, že z navrhovaných způsobů přístupu k pozemkům dovolatelů je zřízení věcného břemene vhodnější variantou, která odpovídá okolnostem dané věci, tj. skutečnosti, že i v případě ostatních vlastníků je přístup k pozemkům řešen podobně a není zde důvod řešit přístup k pozemkům žalobců jinak, neboť pokud došlo v minulosti k zabránění průchodu dovolatelů přes sousedův pozemek, stalo se tak pouze jednorázově a v dřívějším období. Jinak řečeno - to, že v řízení před soudem prvního stupně původně vydal Městský úřad Šumperk zamítavé stanovisko pro zřízení nové přístupové cesty (druhá varianta naznačená v geometrickém plánu), tedy nemělo vliv na úvahu soudu, proč zvolil variantu první naznačenou v geometrickém plánu, tedy zřízení věcného břemene, a odvolací soud shledal postup soudu prvního stupně správný. Nalézací soudy nevyloučily vypořádání spoluvlastnictví variantou druhou pro negativní stanovisko ke zřízení dopravního napojení k pozemní komunikaci, ale z jiných, výše uvedených důvodů. Proto stanovisko Police České republiky, předložené dovolateli v odvolacím řízení, nemělo vliv na úvahu soudu odvolacího při přezkumu správnosti závěrů soudu prvního stupně. Rozsudek odvolacího soudu je tedy správný a uplatněné dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nejsou dány. Vady řízení uvedené v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., ani jiné vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlíží bez návrhu, nebyly dovolací soudem zjištěny. Dovolání bylo proto zamítnuto (§ 243b odst. 2 o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že dovolání žalobců bylo zamítnuto a procesně úspěšným žalovaným v dovolacím řízení náklady nevznikly (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř.).
http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2014.239.01.0001.01.CES
2018-01-19T21:47:30
[ " čl. 10", " čl. 11", " čl. 55", " čl. 62", " čl. 2", " čl. 2", " čl. 56", " čl. 6", " čl. 11", " čl. 11", " čl. 11" ]
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 869/2014 ze dne 11. srpna 2014 o nových službách v osobní železniční dopravě Text s významem pro EHP PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 869/2014 ze dne 11. srpna 2014 o nových službách v osobní železniční dopravě s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (1), a zejména na čl. 10 odst. 4 a čl. 11 odst. 4 uvedené směrnice, V souladu s článkem 10 směrnice 2012/34/EU otevřely členské státy své trhy pro služby mezinárodní osobní železniční dopravy poskytované kterýmkoli železničním podnikem, kterému byla vydána licence podle uvedené směrnice. V průběhu mezinárodní osobní železniční dopravy mají železniční podniky oprávnění k nástupu cestujících na kterékoli stanici umístěné na mezinárodní trase a výstupu cestujících na jiné takové stanici, včetně stanic umístěných v témže členském státě. Avšak zavedení nových mezinárodních osobních železničních spojů s otevřeným přístupem a se zastávkami by nemělo být využito k otevření trhu pro služby vnitrostátní osobní dopravy, ale mělo by se zaměřit pouze na zastávky, jež doplňují mezinárodní službu. Hlavním účelem nových spojů by mělo být přepravovat cestující na mezinárodní trase. Regulační subjekt uvedený v oddílu 4 kapitoly IV směrnice 2012/34/EU by měl na žádost příslušných orgánů nebo dotčených železničních podniků rozhodnout o hlavním účelu navrhované nové služby. Otevření mezinárodní osobní železniční dopravy hospodářské soutěži může mít důsledky pro organizaci a financování osobní železniční dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 (2). V souladu s článkem 11 směrnice 2012/34/EU mohou členské státy omezit právo přístupu na trh v případech, kdy by toto právo ohrozilo hospodářskou vyváženost uvedených smluv o veřejných službách. Regulační subjekt by na žádost příslušných orgánů, provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku, který plní smlouvu o veřejných službách, měl rozhodnout, zda by navrhovaná nová služba v mezinárodní osobní železniční dopravě ohrozila hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách. Aby se zabránilo přerušení nové služby v osobní železniční dopravě, která byla již zahájena, a aby se této nové službě zajistila právní jistota, pokud jde o možnost ji provozovat, měla by být lhůta, která je vyhrazena na žádost o test hlavního účelu nebo hospodářské vyváženosti, omezena a měla by být provázána s okamžikem, kdy žadatel oznámí zájem provozovat novou službu v mezinárodní osobní železniční dopravě. Ze stejného důvodu by měly být rovněž časově omezeny postupy regulačního subjektu pro uvedené testy. Žádost o test hlavního účelu by měla obsahovat všechny důležité informace pro zdůvodnění skutečnosti, že hlavní účel navrhované nové služby je jiný než přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech. Pro splnění tohoto požadavku by subjekty žádající o uvedený test měly mít možnost používat standardní formuláře pro žádosti zveřejněné regulačními subjekty. Regulační subjekt by měl provést jak kvalitativní, tak kvantitativní analýzu pro stanovení účelu navrhované nové služby ve střednědobém horizontu, nikoli její charakteristiky v daném okamžiku. Kritéria posouzení by měla být stanovena v metodice přijaté regulačním subjektem pro test hlavního účelu s ohledem na specifika železniční dopravy v dotčeném členském státě. Neměly by být striktně nebo izolovaně uplatňovány žádné kvantifikované prahové hodnoty. Žádost o test hospodářské vyváženosti by měla obsahovat všechny důležité informace pro zdůvodnění skutečnosti, že hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách by byla navrhovanou novou službou ohrožena. Hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách by měla být považována za ohroženou v důsledku nové navrhované služby, jestliže dojde k podstatné změně v hodnotě smlouvy o veřejných službách, z které vyplývá, že služby provozované podle uvedené smlouvy na konkurenčně strukturovaném trhu by již nebyly udržitelné a schopné provozování s přiměřenou mírou zisku. Posouzení dopadu navrhované nové služby na hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách by mělo být založeno na objektivní metodě a kritériích posouzení, která mají být stanovena v metodice přijaté regulačním subjektem pro test hospodářské vyváženosti s ohledem na specifika železniční dopravy v dotčeném členském státě. Ekonomická analýza by se měla zaměřit na celkový hospodářský dopad navrhované nové služby na smlouvu o veřejných službách, včetně konkrétních dotčených služeb, po celou dobu jejího trvání. Neměly by být striktně nebo izolovaně uplatňovány žádné předem definované kvantifikované prahové hodnoty. Regulační subjekt by kromě ekonomické analýzy dopadu navrhované nové služby na smlouvu o veřejných službách měl rovněž přihlédnout k přínosům pro zákazníky v krátkodobém a střednědobém horizontu. Možnost opětovného posouzení rozhodnutí přijatého regulačním subjektem, které vyplývá z testu hospodářské vyváženosti, by měla být možná pouze v případech, ve kterých dochází k zásadní změně v nové službě ve srovnání s údaji, které analyzoval regulační subjekt, nebo když existuje významný rozdíl mezi reálným a odhadovaným dopadem na služby v rámci smlouvy o veřejných službách. Aby byla novému provozovateli služeb zaručena základní právní jistota, mělo by existovat určité časové období, během kterého nelze opětovné posouzení požadovat. Aniž je dotčena zásada nezávislosti regulačních subjektů při rozhodování uvedeném v čl. 55 odst. 1 směrnice 2012/34/EU, regulační subjekty by si měly vyměňovat informace a případně by v konkrétních případech měly koordinovat své zásady a činnosti týkající se testů hlavního účelu a hospodářské vyváženosti, aby se zabránilo velkým rozdílům v jejich postupech, které by na trh služeb v mezinárodní osobní železniční dopravě vnesly nejistotu. Regulační subjekty by měly při všech svých činnostech souvisejících s testy hlavního účelu nebo hospodářské vyváženosti respektovat důvěrnost obchodně citlivých informací, které získají od stran zapojených do těchto testů. Regulační subjekty nemají povinnost požadovat za provedení testu hlavního účelu, testu hospodářské vyváženosti nebo opětovného posouzení testu hospodářské vyváženosti poplatek. Členské státy však mohou rozhodnout o uložení takového poplatku subjektům, které předkládají takovéto žádosti, za práci prováděnou regulačními subjekty, přičemž takový poplatek bude pokrývat čisté náklady těchto posouzení. V takovém případě by poplatek měl být nediskriminační, přiměřený a měl by být skutečně vybírán od všech žádajících subjektů transparentním způsobem. S přihlédnutím k výsledkům konzultace se zúčastněnými stranami a výměny informací s jinými regulačními subjekty by regulační subjekty měly vypracovat jednotnou metodiku pro provádění testů hlavního účelu a případně pro provádění testů hospodářské vyváženosti. Ostatní subjekty by neměly tuto odpovědnost omezovat. Testy by měly vycházet přednostně z analýzy jednotlivých případů, a nikoli z prostého použití předem stanovených prahových hodnot. Ve vnitrostátních právních předpisech by neměly být stanoveny žádné prahové hodnoty. Metoda posuzování by měla být stanovena tak, aby odpovídala vývoji trhu, což umožní její průběžnou adaptaci, zejména s ohledem na zkušenosti regulačních subjektů. Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 62 odst. 1 směrnice 2012/34/EU, Toto nařízení stanoví podrobný postup a kritéria, které je nutno dodržovat při rozhodování: zda hlavním účelem služby v železniční dopravě je přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech; zda je mezinárodní osobní železniční dopravou ohrožena hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách v železniční dopravě. Toto nařízení se nevztahuje na služby organizované podnikem za účelem přepravy svých vlastních zaměstnanců do práce a zpět ani na služby, na které se veřejnosti neprodávají jízdenky. „novou službou v mezinárodní osobní dopravě“ služba v mezinárodní osobní dopravě, která je navržena k uvedení na trh nebo která znamená významnou změnu, pokud jde o zvýšenou četnost nebo zvýšený počet zastávek v rámci stávající služby v mezinárodní osobní dopravě; „testem hlavního účelu“ postup posouzení prováděný regulačním subjektem na žádost subjektu uvedeného v článku 5 za účelem rozhodnutí, zda hlavním účelem navrhované nové služby v železniční dopravě je přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech nebo přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými ve stejném členském státě; „testem hospodářské vyváženosti“ postup posouzení prováděný regulačním subjektem na žádost subjektu uvedeného v článku 10, který je použitelný pouze v členských státech, které se v souladu s článkem 11 směrnice 2012/34/EU rozhodly omezit právo na přístup k železniční infrastruktuře v mezinárodní osobní železniční dopravě mezi výchozí a cílovou stanicí, na něž se vztahuje jedna nebo více smluv o veřejných službách, za účelem rozhodnutí, zda by navrhovaná nová služba v mezinárodní osobní železniční dopravě ohrozila hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách; „smlouvou o veřejných službách“ smlouva o veřejných službách podle čl. 2 písm. i) nařízení (ES) č. 1370/2007, která se vztahuje k železniční dopravě; „příslušným orgánem“ se rozumí příslušný orgán podle čl. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1370/2007; „čistým finančním dopadem“ se rozumí dopad smlouvy o veřejných službách na náklady a příjmy, které vznikly při plnění závazků veřejné služby, s přihlédnutím k příjmům železničního podniku, který plní smlouvu o veřejných službách, získaným z této činnosti a přiměřenému zisku, vypočtený v souladu s bodem 2 přílohy nařízení (ES) č. 1370/2007. Oznámení o plánované nové službě v mezinárodní osobní železniční dopravě 1. Žadatel oznámí dotčeným regulačním subjektům svůj záměr provozovat novou službu v mezinárodní osobní dopravě předtím, než požádá provozovatele infrastruktury o kapacitu infrastruktury. 2. Regulační subjekty vypracují a na svých internetových stránkách zveřejní standardní formulář pro oznámení, které by měli žadatelé používat a které musí obsahovat tyto informace: název, adresa, právnická osoba a (případně) registrační číslo žadatele; kontaktní údaje osoby odpovědné za zodpovězení dotazů; datum licence a osvědčení o bezpečnosti žadatele nebo uvedení fáze postupu k jejich získání; podrobný popis trasy s uvedením polohy výchozí a cílové stanice, zastávek a vzdáleností mezi nimi; plánované datum zahájení provozu navrhované nové služby v mezinárodní osobní železniční dopravě; časové rozvržení, četnost a kapacita navrhované nové služby včetně navrhovaných časů odjezdů, zastávek, časů příjezdů a přípojů a všech odchylek v četnosti nebo v zastávkách od standardního jízdního řádu pro každý směr; odůvodnění, že hlavním účelem navrhované služby v osobní dopravě je přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech; 3. Informace týkající se plánovaného provozu navrhované nové služby v mezinárodní osobní železniční dopravě se musí vztahovat nejméně na první tři roky, a pokud možno, na prvních pět let provozu. 4. Regulační subjekt bez prodlení zveřejní na své internetové stránce oznámení žadatele s výjimkou všech obchodně citlivých informací a informuje o tom subjekty uvedené v článku 5 nebo 10. 5. Žadatel odůvodní všechna vyloučení obchodně citlivých informací ze zveřejnění. Pokud regulační subjekt odůvodnění uzná za přijatelné, zachová důvěrnost těchto informací. V opačném případě oznámí žadateli, který o zachování důvěrnosti požádal, odmítnutí jeho požadavku. Tímto postupem není dotčen postup odvolání proti tomuto rozhodnutí stanovený ve vnitrostátních právních předpisech. 6. Veškeré informace poskytnuté žadatelem ve standardním formuláři a jakékoli podpůrné doklady se regulačnímu subjektu zasílají v elektronické podobě. Lhůty pro podání žádosti o provedení testu hlavního účelu nebo testu hospodářské vyváženosti 1. Žádosti subjektů uvedených v článku 5 nebo 10 o provedení testu hlavního účelu nebo testu hospodářské vyváženosti musí být podány do čtyř týdnů od zveřejnění oznámení žadatele na internetové stránce regulačního subjektu. Subjekty, které jsou oprávněny podat žádosti o oba testy, tak mohou učinit současně. 2. Jestliže je požadováno provedení testu hlavního účelu i testu hospodářské vyváženosti, lze tyto testy provést zároveň. Jestliže test hlavního účelu odhalí, že hlavní účel navrhované služby je jiný než přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech a je přijato negativní rozhodnutí, test hospodářské vyváženosti se ukončí rozhodnutím odkazujícím na toto negativní rozhodnutí o hlavním účelu navrhované služby. Subjekty oprávněné požádat o provedení testu hlavního účelu O provedení testu hlavního účelu mohou žádat tyto subjekty: příslušné orgány, které uzavřely smlouvy o veřejných službách v železniční dopravě provozované na území, kterého se navrhovaná nová služba týká; kterýkoli železniční podnik provozující služby v mezinárodní nebo vnitrostátní osobní železniční dopravě na trase obsluhované novou službou, ať na komerčním základě, nebo na základě smlouvy o veřejných službách. Informace, které je nutno uvést v žádosti o provedení testu hlavního účelu 1. Subjekt podávající žádost v ní uvede tyto informace: název, adresa, právnická osoba, případně registrační číslo subjektu podávajícího žádost; vysvětlení zájmu subjektu podávajícího žádost o vydání rozhodnutí o hlavním účelu navrhované nové služby; vysvětlení, proč je podle názoru subjektu podávajícího žádost hlavní účel navrhované nové služby jiný než přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech; informace a dokumentace dokládající vysvětlení uvedená v písmech c) a d). 2. Subjekt podávající žádost odůvodní všechna navrhovaná vyloučení obchodně citlivých informací. Pokud regulační subjekt odůvodnění uzná za přijatelné, zachová důvěrnost těchto informací. V opačném případě oznámí straně, která o zachování důvěrnosti požádala, že její požadavek zamítl. Tímto postupem není dotčen možný postup odvolání proti tomuto rozhodnutí stanovený ve vnitrostátních právních předpisech. 3. Regulační subjekty zveřejní na svých internetových stránkách standardní formulář žádosti o provedení testu hlavního účelu, který by subjekty žádající o uvedený test měly používat. 4. Veškeré informace uvedené ve standardním formuláři žádosti a jakákoli podpůrná dokumentace se regulačnímu subjektu zasílají v elektronické podobě. Postup provedení testu hlavního účelu 1. Regulační subjekt posoudí žádost předloženou subjektem podávajícím žádost. 2. Pokud se regulační subjekt domnívá, že subjekt podávající žádost nepředložil spolu s žádostí úplné informace, může do tří týdnů od obdržení žádosti požádat o doplnění dalších informací. Jestliže subjekt podávající žádost na tento požadavek o další informace odpoví a jeho odpověď je stále neúplná, může regulační subjekt opět požádat o dodání dalších informací do tří týdnů od obdržení odpovědi na svůj první požadavek o doplnění dalších informací. Subjekt podávající žádost dodá tyto informace v odpovědi na požadavek o další informace v přiměřené lhůtě stanovené regulačním subjektem v souladu s čl. 56 odst. 8 směrnice 2012/34/EU. Jestliže subjekt podávající žádost nedodá požadované informace ve lhůtě stanovené regulačním subjektem, žádost se zamítne. 3. Regulační subjekt může žadatele požádat o poskytnutí dalších informací. Pokud jsou poskytnuté informace nejasné, může stanovit jednu další lhůtu pro jejich vyjasnění. 4. Pokud žádost nelze odůvodnit v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. d), zamítne se. 5. Regulační subjekt přijme rozhodnutí nejpozději do šesti týdnů od obdržení všech relevantních informací. Kritéria posouzení pro test hlavního účelu 1. Regulační subjekt ověří hlavní účel navrhované nové služby. Provede jak kvalitativní, tak kvantitativní analýzu, která přihlíží k předpokládanému vývoji služby, jakož i k předpokládaným změnám podmínek na trhu během období, na které se vztahuje oznámení žadatele. 2. Regulační subjekt během postupu posouzení vezme v úvahu kromě informací uvedených ve standardním formuláři oznámení zejména tato kritéria: podíl na obratu a objemu, jenž je odvozen z počtu cestujících v mezinárodní dopravě podle očekávání žadatele, ve srovnání s počtem cestujících ve vnitrostátní dopravě v členském státě, ve kterém je regulační subjekt usazen; vzdálenost pokrytou navrhovanou novou službou v různých členských státech a umístění zastávek; poptávku cestujících po nové službě; marketingovou strategii žadatele; charakter kolejových vozidel, která mají být použita pro novou službu; 3. Regulační subjekt může stanovit a používat prahové hodnoty vyjádřené jako podíl na obratu nebo objemu odvozeného z počtu cestujících v mezinárodní dopravě. Aby služba mohla být považována za mezinárodní, nesmí tyto prahové hodnoty přesáhnout 50 % obratu nebo objemu odvozeného z počtu všech cestujících v dopravě odhadovaného na celé období, na něž se vztahuje rozhodnutí regulačního subjektu, a nesmí se uplatňovat izolovaně. Výsledky testu hlavního účelu 1. Po posouzení nové navrhované služby regulační subjekt rozhodne, zda hlavním účelem navrhované nové služby je: přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v různých členských státech, nebo přeprava cestujících mezi stanicemi umístěnými v členském státě, ve kterém je usazen regulační subjekt. 2. Jestliže regulační subjekt přijme rozhodnutí uvedené v odst. 1 písm. a), přístup k železniční infrastruktuře pro navrhovanou novou službu v mezinárodní osobní dopravě se udělí. 3. Jestliže regulační subjekt přijme rozhodnutí uvedené v odst. 1 písm. b), regulační subjekt překvalifikuje žádost na žádost o službu ve vnitrostátní osobní železniční dopravě a informuje o tom žadatele. Žadatel musí poté postupovat podle příslušných vnitrostátních pravidel pro podávání žádostí o přístup k železniční infrastruktuře. 4. Regulační subjekt o přijatém rozhodnutí informuje žadatele. 5. Rozhodnutí regulačního subjektu musí být řádně odůvodněno a bez prodlení zveřejněno na internetové stránce regulačního subjektu při respektování důvěrnosti obchodně citlivých informací. Subjekty oprávněné požádat o provedení testu hospodářské vyváženosti V případě, že se členský stát, kterého se týká navrhovaná nová služba v mezinárodní železniční dopravě, rozhodl omezit právo na přístup k železniční infrastruktuře v mezinárodní osobní železniční dopravě mezi výchozí a cílovou stanicí, na něž se vztahuje jedna nebo více smluv o veřejných službách, mohou o provedení testu hospodářské vyváženosti požádat tyto subjekty: příslušný orgán nebo příslušné orgány, které uzavřely smlouvy o veřejných službách vztahující se na místo odjezdu a místo určení, kterých se navrhovaná nová služba týká; jakýkoli jiný dotčený příslušný orgán, který má právo omezit přístup podle článku 11 směrnice 2012/34/EU; provozovatel infrastruktury na území pokrytém navrhovanými novými službami v mezinárodní osobní dopravě; jakýkoli železniční podnik, který plní smlouvu o veřejných službách, jež byla udělena orgánem uvedeným v bodě a). Požadavky na informace v souvislosti s testem hospodářské vyváženosti 1. Subjekt podávající žádost uvede tyto informace: vysvětlení zájmu subjektu podávajícího žádost na rozhodnutí o testu hospodářské vyváženosti; důkaz, že nová služba ohrozí hospodářskou vyváženost; informace a dokumentace dokládající vysvětlení uvedené v písmech c) a d). 2. Regulační subjekt může od subjektů zapojených do testu požadovat mimo jiné tyto informace: Od příslušného orgánu: kopii smlouvy o veřejných službách; vnitrostátní pravidla pro udělování a změnu smluv o veřejných službách; příslušné trasy a odhady příjmů, včetně metodiky tvorby odhadů; Od železničního podniku, který plní smlouvu smlouvy o veřejných službách: obchodní plán tohoto podniku; informace o příjmech tohoto podniku; informace o jízdních řádech služeb, včetně časů odjezdů, zastávek, časů příjezdů a přípojů; odhadovanou pružnost služeb (např. cenovou pružnost, pružnost, pokud jde o kvalitativní charakteristiky služeb) a plány pro konkurenční reakce na novou službu, jakož i možné úspory nákladů díky nové službě. Od žadatele: obchodní plán; odhad příjmů a tras ve vnitrostátní osobní dopravě, včetně metodiky tvorby odhadů; obchodní strategii; systémy prodeje přepravních dokladů; specifikaci kolejových vozidel (např. využití kapacity, počet sedadel, konfiguraci vozů); marketingovou strategii; odhadovanou pružnost služeb (např. cenovou pružnost, pružnost, pokud jde o kvalitativní charakteristiky služeb). Od provozovatele infrastruktury: informace o příslušných tratích nebo úsecích, aby bylo zajištěno, že novou službu v mezinárodní osobní dopravě lze na této infrastruktuře provozovat, aniž je dotčena povinnost provozovatele infrastruktury podle postupu přidělování uvedeného v kapitole IV oddílu 3 směrnice 2012/34/EU. 3. Subjekty zapojené do testu hospodářské vyváženosti odůvodní všechna navrhovaná vyloučení obchodně citlivých informací. Pokud regulační subjekt odůvodnění uzná za přijatelné, zachová důvěrnost těchto informací. V opačném případě oznámí straně, která o zachování důvěrnosti požádala, zamítnutí takového požadavku. Tímto postupem není dotčen možný postup odvolání proti tomuto závěru stanovený ve vnitrostátních právních předpisech. Postup provedení testu hospodářské vyváženosti 3. Regulační subjekt si do jednoho měsíce od obdržení žádosti vyžádá informace uvedené v článku 11 od dalších relevantních stran, zejména železničního podniku, který žádá o přístup k železniční infrastruktuře za účelem provozování nové služby v mezinárodní osobní železniční dopravě. Pokud jsou poskytnuté informace nejasné, může stanovit jednu další lhůtu pro jejich vyjasnění. 4. Pokud žádost nelze dostatečně odůvodnit v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. d), zamítne se. 5. Jestliže je na základě informací poskytnutých subjektem podávajícím žádost o provedení testu hospodářské vyváženosti žádost shledána odůvodněnou a informace poskytnuté žadatelem o přístup nejsou dostatečné k vyvrácení důvodnosti uvedené žádosti, přístup se neposkytne. 6. Regulační subjekt stanoví lhůtu pro přijetí svých rozhodnutí, která není delší než šest týdnů od obdržení všech relevantních informací. 7. Veškeré informace se regulačnímu subjektu zasílají v elektronické podobě. Obsah testu hospodářské vyváženosti 1. Hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách se považuje za ohroženou, jestliže navrhovaná nová služba má podstatný negativní dopad na: ziskovost služeb provozovaných na základě smlouvy o veřejných službách a/nebo čisté náklady vzniklé příslušnému orgánu, který udělil smlouvu o veřejných službách. 2. Regulační subjekt posoudí, zda je navrhovanou novou službou ohrožena hospodářská vyváženost smlouvy o veřejných službách. Analýza provedená regulačním subjektem se zaměří na celkový hospodářský dopad navrhované nové služby na smlouvu o veřejných službách po celou dobu jejího trvání. Předem definované prahové hodnoty mohou být uplatňovány, nikoli však izolovaně od ostatních kritérií. 3. Regulační subjekt přihlédne rovněž k přínosům pro zákazníky vyplývajícím z nové služby v krátkodobém a střednědobém horizontu. Kritéria posouzení pro test hospodářské vyváženosti Regulační subjekt během postupu posouzení vezme v úvahu zejména tato kritéria: vliv na čistý finanční dopad služeb na základě smlouvy o veřejných službách uvažovaný během trvání této smlouvy; možné konkurenční reakce železničního podniku, který plní smlouvu o veřejných službách; možné úspory nákladů, které by mohl realizovat železniční podnik, který plní smlouvu o veřejných službách (např. neprovedení náhrady za kolejová vozidla na konci životnosti nebo za pracovníky, kterým končí pracovní poměr), jakož i potenciální přínosy pro tento železniční podnik vyplývající z navrhované nové služby (např. přivedení cestujících ze zahraničí, kteří by mohli mít zájem o regionální přípoj provozovaný v rámci smlouvy o veřejných službách); možnost zúžit rozsah smlouvy o veřejných službách, zejména když se v době posuzování této smlouvy blíží ukončení její platnosti; dopad na výkonnost a kvalitu železničních služeb; dopad na plánování jízdních řádů železničních služeb; případně dopad na investice železničních podniků či příslušných orgánů do kolejových vozidel. Výsledek testu hospodářské vyváženosti 1. Na základě výsledku testu hospodářské vyváženosti přijme regulační subjekt rozhodnutí podle čl. 11 odst. 1 směrnice 2012/34/EU, na jehož základě se právo na přístup k železniční infrastruktuře udělí, změní, udělí pouze za určitých podmínek nebo odmítne. 2. Před přijetím rozhodnutí, které by vedlo k odmítnutí přístupu k železniční infrastruktuře pro navrhovanou novou službu v mezinárodní osobní dopravě, umožní regulační subjekt žadateli, aby upravil plán tak, aby neohrožoval hospodářskou vyváženost smlouvy o veřejných službách. 3. Rozhodnutí regulačního subjektu se spolu s odůvodněním zveřejní na internetové stránce regulačního subjektu při respektování důvěrnosti obchodně citlivých informací. Opětovné posouzení rozhodnutí vyplývajícího z testu hospodářské vyváženosti 1. Subjekty uvedené v čl. 11 odst. 3 směrnice 2012/34/EU mohou požádat o opětovné posouzení rozhodnutí vyplývajícího z testu hospodářské vyváženosti při splnění těchto podmínek stanovených regulačním subjektem: v nové službě v mezinárodní osobní dopravě došlo k významné změně ve srovnání s údaji analyzovanými regulačního subjektem; nebo existuje významný rozdíl mezi reálným a odhadovaným dopadem na služby provozované na základě smlouvy o veřejných službách; nebo jestliže platnost smlouvy o veřejných službách skončila před původně stanoveným okamžikem. 2. Pokud regulační subjekt ve svém rozhodnutí nestanoví jinak, nelze o opětovné posouzení rozhodnutí žádat do tří let od zveřejnění rozhodnutí kromě případu popsaného v odst. 1 písm. a). Spolupráce regulačního subjektu s jinými regulačními subjekty s příslušností pro navrhovanou novou službu 1. Po obdržení oznámení žadatele o záměru zahájit novou službu v mezinárodní osobní dopravě informuje regulační subjekt jiné regulační subjekty s příslušností pro trasu navrhované nové služby. Uvedené regulační subjekty zkontrolují, zda se informace obsažené ve formuláři oznámení zveřejněné na internetové stránce regulačního subjektu shodují s informacemi, které obdržely od žadatele. O případných nesrovnalostech informují regulační subjekt. 2. Po obdržení žádosti od subjektů uvedených v článku 5 nebo 10 buď o provedení testu hlavního účelu, nebo testu hospodářské vyváženosti informuje regulační subjekt o této skutečnosti ostatní regulační subjekty s příslušností pro části trasy navrhované nové služby. 3. Regulační subjekty sdělí výsledky testů ostatním regulačním subjektům s příslušností pro části trasy navrhované nové služby. Učiní tak v dostatečném předstihu před konečným přijetím svého rozhodnutí, aby ostatním regulačním subjektům dali možnost se vyjádřit výsledkům testů. 4. Regulační subjekty během jakékoli výměny informací o testech musí respektovat důvěrnost obchodně citlivých informací, které získají od stran zapojených do testů. Informace mohou použít pouze za účelem projednávaného případu. Členské státy, nebo případně regulační subjekty mohou za provedení testu hlavního účelu, testu hospodářské vyváženosti nebo opětovného posouzení testu hospodářské vyváženosti požadovat od subjektu, který podává žádost o provedení testu nebo opětovného posouzení, poplatek. V takovém případě musí být poplatek nediskriminační, přiměřený, skutečně vybíraný od všech žádajících subjektů transparentním způsobem a nesmí překročit náklady práce vynaložené zaměstnanci a výdaje spojené se žádostí. 1. Regulační subjekty vypracují metodiku pro provedení testů hlavního účelu a případně testů hospodářské vyváženosti v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Tato metodika musí být jasná, transparentní a nediskriminační a musí být zveřejněna na internetové stránce regulačního subjektu. 2. Metodika musí být stanovena v souladu s vývojem trhu, přičemž by měl být umožněn její průběžný vývoj, zejména s ohledem na zkušenosti regulačních subjektů. Použije se ode dne 16. června 2015. V Bruselu dne 11. srpna 2014. (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.
https://firmy.euro.cz/subjekt-spolecenstvi-vlastniku-jednotek-obytneho-domu-riegrova-2519-6-8-jihlava-26270234
2020-01-25T00:26:25
[ " zákona č. 101", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava IČO: 26270234, Jihlava, výpis z rejstříku (25.01.2020) | Euro.cz Firma Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava IČO 26270234 Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík. Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava (26270234) je Společenství vlastníků jednotek. Sídlí na adrese Riegrova 2519/6, Jihlava 586 01. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 21. 12. 2001 a je stále aktivní. Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava nemá žádnou provozovnu a nemá žádnou živnost. Jako zdroj dat o Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava na Justice.cz Výpis dat pro Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava Aktuální kontaktní údaje Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava Sídlo Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava Riegrova 2519/6 , Jihlava 586 01 19.10.2016 Riegrova 2519/6 , Jihlava 586 01 21.12.2001 - 19.10.2016 Předmět činnosti Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava správa domu 21.12.2001 vedení firmy Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava Statutární orgán Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava Za výbor jedná navenek jeho předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda výboru. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. 19.10.2016 Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předse da spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. 28.12.2012 - 19.10.2016 Za výbor jedná navenek předseda výboru nebo výborem písemně pověřený člen výboru. Je-li pro právní úkon zapotřebí písemná forma, je nezbytný podpis předsedy a dalšího člena výboru. 21.12.2001 - 28.12.2012 Tomáš Duda 29.11.2017 Riegrova 2519/8 , Jihlava 586 01 Michaela Větrovcová 29.11.2017 Růžena Varhaníková 29.11.2017 Riegrova 2519/6 , Jihlava 586 01 Růžena Varhaníková 21.12.2001 - 10.5.2002 František Jakub 21.12.2001 - 15.4.2003 Petr Pavlíček 21.12.2001 - 15.4.2003 Růžena Varhaníková 10.5.2002 - 15.4.2003 Růžena Varhaníková 15.4.2003 - 16.6.2007 Petr Pavlíček 15.4.2003 - 16.6.2007 František Pertl 15.4.2003 - 16.6.2007 Růžena Varhaníková 16.6.2007 - 8.11.2012 Petr Pavlíček 16.6.2007 - 8.11.2012 Olga Brabencová 16.6.2007 - 28.12.2012 Růžena Varhaníková 8.11.2012 - 29.11.2017 Petr Pavlíček 8.11.2012 - 29.11.2017 Olga Brabencová 28.12.2012 - 29.11.2017 Sbírka Listin Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava S 1604/SL 21 účetní závěrka [2014] Krajský soud v Brně 18.2.2015 4.5.2015 4.5.2015 6 S 1604/SL 20 účetní závěrka [2013] Krajský soud v Brně 13.2.2014 14.5.2014 14.5.2014 6 S 1604/SL 18 účetní závěrka 2011 Krajský soud v Brně 7.3.2012 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 17 účetní závěrka 2010 Krajský soud v Brně 4.3.2011 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 16 účetní závěrka 2009 Krajský soud v Brně 16.3.2010 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 15 účetní závěrka 2008 Krajský soud v Brně 25.3.2009 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 14 účetní závěrka 2007 Krajský soud v Brně 5.3.2008 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 13 účetní závěrka 2006 Krajský soud v Brně 9.3.2007 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 12 účetní závěrka 2005 Krajský soud v Brně 16.3.2006 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 11 účetní závěrka 2004 Krajský soud v Brně 22.3.2005 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 10 účetní závěrka 2003 Krajský soud v Brně 31.3.2004 14.12.2012 20.12.2012 5 S 1604/SL 9 ostatní zápis ze schůze spol. Krajský soud v Brně 19.9.2012 16.10.2012 20.11.2012 2 S 1604/SL 8 ostatní zápis z 1.jed.výboru Krajský soud v Brně 19.9.2012 16.10.2012 20.11.2012 1 S 1604/SL 7 ostatní -zápis z1. jed. výboru Krajský soud v Brně 10.5.2007 21.6.2007 1 S 1604/SL 6 podpisové vzory - ČP + PV - NESKENOVÁNO Krajský soud v Brně 10.5.2007 21.6.2007 0 S 1604/SL 5 notářský zápis -NZ 142/2007-osvědčení-stanovy Krajský soud v Brně 10.5.2007 21.6.2007 16 S 1604/SL 4 podpisové vzory - ČP + PV - NESKENOVÁNO Krajský soud v Brně 13.12.2002 21.3.2003 0 S 1604/SL 3 podpisové vzory - ČP + PV - NESKENOVÁNO Krajský soud v Brně 18.7.2001 22.7.2002 0 S 1604/SL 2 ostatní - zápis z výboru Krajský soud v Brně 18.7.2001 22.7.2002 1 S 1604/SL 1 notářský zápis - NZ 245/2001 - stanovy Krajský soud v Brně 18.7.2001 22.7.2002 14 A 15331/SL 2 ostatní - zápis z výboru Krajský soud v Brně 18.7.2001 15.1.2002 1 A 15331/SL 1 notářský zápis - NZ 245/2001 - stanovy Krajský soud v Brně 18.7.2001 15.1.2002 14 Riegrova 2519/6, Jihlava 586 01 Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2519/6, 8, Jihlava - 26270234 - Jihlava Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2498/3, 5, Jihlava - 26255090 - Jihlava Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2644/11,13, Jihlava - 26948001 - Jihlava Společenství vlastníků jednotek obytného domu Riegrova 2517/7,9, Jihlava - 26910365 - Jihlava Společenství vlastníků jednotek domu v Plzni, Skupova 2518/11, 2519/13 - 75035448 - Plzeň Společenství vlastníků bytových jednotek domu č.p. 2517, 2518 a 2519, ul. Seifertova, Varnsdorf, PSČ 407 47 - 27268683 - Varnsdorf Společenství vlastníků jednotek domu v Opavě, Statková čp. 2519/6 - 26832101 - Opava Společenství vlastníků jednotek domu č.p. 2520, 2519, 2518, Jižní čtvrť III/8, 9, 10 v Přerově - 29461227 - Přerov Společenství vlastníků jednotek obytného domu Mrštíkova 1125/15, Jihlava - 01468758 - Jihlava
http://docplayer.cz/2707091-Anotace-k-jednotlivym-tematum-studentskych-projektu-s-odbornou-garanci-muzea-vysociny-jihlava-mvj-v-ramci-projektu-za-vedou-do-muzea.html
2016-12-05T01:33:00
[ " zákona č. 114", " zákona č. 114", " zákona č. 20", " zákona č. 20", " zákona č. 114", " zákona č. 114", " zákona č. 114" ]
⭐ANOTACE K JEDNOTLIVÝM TÉMATŮM STUDENTSKÝCH PROJEKTŮ S ODBORNOU GARANCÍ MUZEA VYSOČINY JIHLAVA (MVJ) V RÁMCI PROJEKTU ZA VĚDOU DO MUZEA Download "ANOTACE K JEDNOTLIVÝM TÉMATŮM STUDENTSKÝCH PROJEKTŮ S ODBORNOU GARANCÍ MUZEA VYSOČINY JIHLAVA (MVJ) V RÁMCI PROJEKTU ZA VĚDOU DO MUZEA" 1 ANOTACE K JEDNOTLIVÝM TÉMATŮM STUDENTSKÝCH PROJEKTŮ S ODBORNOU GARANCÍ MUZEA VYSOČINY JIHLAVA (MVJ) V RÁMCI PROJEKTU ZA VĚDOU DO MUZEA Úvodem Následující přehled přináší krátké anotace k jednotlivým tématům, která navrhli pracovníci Muzea Vysočiny v Jihlavě. Možná jsou samozřejmě i jiná nosná témata, případně přizpůsobení navržených témat na základě konkrétních požadavků ze strany studentů či pedagogů. Zpracování jednotlivých odborných prací může být realizováno jak jednotlivci, tak i studentskými týmy (optimálně v rozsahu 2-3 osoby). Muzeum Vysočiny Jihlava garantuje studentům odborné vedení práce, průběžné připomínkování a pomoc se sestavením finální podoby. Účastníci vědeckého projektu budou moci v případě potřeby využít k práci muzejní vybavení (mikroskopy, laboratorní přístroje, SW apod.), služeb muzejní knihovny a samozřejmě pomoc při získávání údajů z dalších institucí. Studenti nemusí mít žádné speciální odborné znalosti (i když ty jsou samozřejmě výhodou), ale předpokládá se, že o řešení vybraného úkolu projeví skutečný zájem, aktivní přístup k věci a ochotu učit se novým věcem. Důležitým faktorem je také trpělivost a cílevědomost, protože délka práce na každém vědeckém projektu je počítána přibližně v rozsahu 1 roku tak, aby byla dodržena patřičná kvalita finálního výstupu. 1. Floristický průzkum území Soupis všech nalezených rostlinných druhů v předem vytýčeném území (např. okolí bydliště, chaty) zahrnujícím celou řadu biotopů (přírodě blízké i antropogenní). Práce studenta naučí poznávat běžnější druhy naší flóry, práci s botanickým klíčem, zakládání a zpracování herbářových položek, práci s literaturou. Součástí práce by měl být i přehled dosud nalezených rostlin na území (možnost využití floristické kartotéky a databáze Muzea Vysočiny Jihlava). Součástí práce může být i fotodokumentace a vytipování nejzajímavějších lokalit z hlediska floristické pestrosti či výskytu chráněných a ohrožených druhů.2 2. Sledování rozšíření invazních druhů Invazní druh druh u nás nepůvodní, zavlečený, který se v současnosti na našem území šíří (netýkavka žlaznatá, křídlatka japonská, k. sachalinská, k. česká). S využitím údajů Muzea Vysočiny ověřování dosavadních lokalit, podle ekologie vybraného druhů vytipování dalších potenciálních lokalit a jejich ověření v terénu. Součástí výstupu by měly být mapy se zákresem rozšíření. 3. Sledování rozšíření expanzních druhů Viz výše téma 2. Expanzní druh druh v naší oblasti se vší pravděpodobností původní, který se ale v současnosti šíří (např. jasan ztepilý) 4. Sledování rozšíření vybraných vzácnějších druhů Podobný typ práce jako u předešlých témat, tentokrát ve více přírodních biotopech. Druhy rašelinných luk, rašelinišť, bývalých pastvin či původních lesních společenstev (např. květnatých bučin). 5. Floristicko-vegetační charakteristika vybraného území Práce podobného zaměření jako u bodu 1, tentokráte ale zaměřená na menší, kompaktnější území s převahou přírodě blízkých biotopů (polopřirozené lesy, druhově bohaté louky a pastviny) s výskytem ohrožených druhů. Cílem práce je seznam nalezených druhů (herbářové položky) a zhodnocení vegetace za pomoci fytocenologických snímků, jejich počítačového zpracování a vyhodnocení. 6. Mapování hnízd lesních mravenců určité lokality Zaměstnanci MVJ vytipují vhodné lokality s lesními mravenci (v blízkosti bydliště studenta), studenti zmapují jejich hnízda (sečtení, změření výšky a průměru, zakreslení do mapy, případně pozorování jejich chování) a vyhodnotí význam z hlediska ochrany přírody a lesního hospodářství. Determinaci mravenců provedou zaměstnanci MVJ.3 7. Průzkum myrmekofauny určité lokality Zaměstnanci MVJ vytipují vhodnou lokalitu (v blízkosti bydliště studenta), na ní student shromáždí vzorky mravenců. Zaměstnanci MVJ je determinují, student shromáždí za pomoci zaměstnanců MVJ informace o těchto druzích, vytvoří jejich komentovaný seznam a vyhodnotí význam společenstva. 8. Průzkum fauny sekáčů určité lokality Zaměstnanci MVJ vytipují vhodnou lokalitu (v blízkosti bydliště studenta), na ní student shromáždí vzorky sekáčů. Zaměstnanci MVJ je determinují, student shromáždí za pomoci zaměstnanců MVJ informace o těchto druzích, vytvoří jejich komentovaný seznam a vyhodnotí význam společenstva. 9. Šlichová prospekce vybraného území Student provede na vybraném území odběr vzorků šlichů (tj. rýžování), získaný materiál zpracuje a vyhodnotí. Projekt zahrnuje značný podíl terénní práce i práce v laboratoři při zpracování vzorků. Práci lze zaměřit i na konkrétní nerost (např. zlato). 10. Mineralogie vybrané lokality Student mineralogicky zpracuje vybranou lokalitu (např. činný lom) nebo určitý typ mineralizace v daném území (např. rudní žíly). Bude provedena terénní dokumentace, odběr vzorků, jejich určení a zpracování, student se pokusí zjistit podmínky vzniku mineralizace. 11. Montánní průzkum vybrané lokality (území) Student bude v terénu vyhledávat a dokumentovat staré důlní práce. V terénu odebere vzorky těžených surovin a provede jejich mineralogické zpracování. Projekt předpokládá velký podíl práce v terénu. 12. Fyzikální a chemické vlastnosti starých strusek Student provede vyhodnocení fyzikálních a chemických vlastnotí strusek buď z vybrané lokality nebo strusek určitého typu (např. po tavbě stříbra apod.).4 13. Fyzikální a chemické vlastnosti vod (pramenů) Projekt bude dlouhodobě monitorovat fyzikální a chemické vlastnosti vody vybraného typu pramenů (např. v určitém území, vybraného typu např. výtoky důlních vod apod.). Student bude provádět odběry vzorků vody v terénu a měření jejich fyzikálních a chemických vlastností v terénu i v laboratoři. 14. On-line atlas geologické sbírky Muzea Vysočiny v Jihlavě Projekt bude zahrnovat fotografování sbírkového materiálu MVJ a tvorbu podkladů pro webovou prezentaci sbírky. U studenta se předpokládá znalost práce s digitálním fotoaparátem, grafickými editory a kladný přístup k práci na PC. 15. Mapování archeologických památek na vybraném katastrálním území Student si vybere katastrální území z Jihlavska nebo Třebíčska, udělá soupisy movitých archeologických nálezů uložených v depozitářích muzeí a dokumentaci nemovitých objektů v terénu. Vyhledá dostupnou literaturu, vytvoří archeologickou mapu předmětného území a popíše současný stav archeologického poznání regionu. 16. Dějiny sídel na základě archeologických pramenů Student si vybere sídlo (vesnice nebo město), vyhodnotí dostupné movité archeologické nálezy, vyhledá dostupnou literaturu, popíše současný stav archeologického poznání sídla a porovná ho s jinými lokalitami. 17. Keramické nálezy z Jihlavy Student shromáždí podklady pro vyhodnocení keramické produkce z Jihlavy, vytvoří vlastní deskripční systém, provede kresebnou a fotografickou dokumentaci nálezů, shromáždí literaturu a vyhodnotí nálezový soubor, popř. porovná s jinými produkcemi v regionu. 18. Keramické nálezy z Třebíče Student shromáždí podklady pro vyhodnocení keramické produkce z Třebíče, vytvoří vlastní deskripční systém, provede kresebnou a fotografickou dokumentaci nálezů, shromáždí literaturu a vyhodnotí nálezový soubor, popř. porovná s jinými produkcemi v regionu.5 19. Pátrání po osudech nacisty zavražděných spoluobčanů Student (i) budou vyhledávat a zpracovávat pramenné informace o vybraných osobách židovského původu, které se staly oběťmi nacistické vyhlazovací politiky za 2. světové války. Projekt počítá s prací v 4 5ti členných týmech. Studenti budou osoby dohledávat v edici Terezínské pamětní knihy, případně v seznamech transportů Av, Aw vypravených z regionu Vysočiny do Terezína jakožto přestupní stanice do vyhlazovacích koncentračních táborů na okupovaných územích na Východě. Při práci budou studenti využívat archivních dokumentů mj. z fondů MZA SokA Jihlava a sekundární literatury. Výsledkem práce bude shrnutí a zachycení osudů konkrétních lidí. 20. Stavební proměny města Jihlavy v letech Studenti budou pracovat na vyhotovení soupisu nových stavebních realizací (s uvedením autora projektu, dodavatele a doby ukončení stavby) ve městě v období posledních dvaceti let. Stavby budou dále kategorizovat dle stanovených parametrů, např. sídlištní celky, průmyslové objekty, obchodní síť, rekonstrukce historických budov, umělecké artefakty v exteriéru, sportoviště, výrazné dominanty apod. Možnou a zároveň žádoucí součástí práce bude doprovodná dokumentace lokality před zahájením stavby a po jejím dokončení. 21. Pasportizace studentských hudebních aktivit na jihlavských středních školách Cílem tohoto projektu je provést soupis v současné době aktivních hudebních skupin (rozčleněných dle žánru hudby, kterým se věnují), pěveckých sborů, sólových uskupení apod., ať už působí v rámci středních škol nebo na nich fungují nezávisle. Práce by měla přinést evidenci kontaktů, historii těchto uskupení, podat přehled jejich vystoupení a vše doložit fotodokumentací. 22. Rok 1989 v Jihlavě ve vzpomínkách i v tisku Studentská práce by měla doplnit stávající dokumentaci tohoto historického přelomu v naší společnosti. S možnostmi využití moderní technologie záznamu by měli studenti zachytit formou rozhovoru vzpomínky a názory na rok Tyto záznamy pak budou doplňovat aktivní prací s prameny a literaturou v archivu, muzeu i v knihovnách.6 23. Středověká církevní architektura Cílem projektu je soustředit dostupné informace ke třem jihlavským městským chrámům a dvěma klášterům, které k nim náleží. Podstatnou bude zpracování historie zmíněných objektů a vyhotovení kvalitní fotodokumentace. Na základě získaných údajů studenti vyhotoví text, který by bylo možné využít nejen po odborné stránce, ale také jako potenciální text průvodcovský pro turisty a návštěvníky těchto objektů. 24. Barokní umění v Jihlavě (období 17. a 18. století) Studenti si při zpracování tohoto projektu mohou vybrat objekt (či objekty) jednotlivě, případně se ve větší šíři zaměřit na jednotlivé druhy umění, tj. architekturu, sochařství či malířství. Po vlastním výběru objektu bude jejich úkolem provést jeho kompletní fotodokumentaci, shrnout údaje získané z historických pramenů a literatury a případně zanést vybraný objekt do mapy či plánu. Výsledkem bude odborná studie, která bude zahrnovat historii vzniku objektu, jeho vývoj a osudy až do současnosti včetně jeho uměleckého zhodnocení. 25. Srovnání způsobu měšťanského a venkovského života koncem 19. a ve 20. století Tento projekt by měl ve finále přinést srovnávací studii, která vznikne na základě studia odborné literatury, ale především na základě vzpomínek pamětníků (rodičů, příbuzných, známých) z různých typů prostředí městské, venkovské, rolnické, dělnické apod. Studenti se při zpracování budou zaměřovat především na zjištění způsobů získávání obživy, stravu, výchovu dětí, kulturní a společenský život atd. Práce se bude mimo jiné zakládat i na dotazníkové akci, která bude vedena odborným muzejním pracovníkem. Srovnávací studie by měla dosáhnout takové úrovně, aby ji bylo možné publikovat v odborném tisku. 26. Studium etnografického sbírkového fondu Muzea Vysočiny v Jihlavě V rámci tohoto projektu bude student na základě vybraných etnografických předmětů z jihlavského sbírkového fondu nebo z fondu poboček muzea získávat všechny dostupné informace o předmětu včetně zajištění studia odborné literatury. Následně provede fotodokumentaci, základní evidenci včetně katalogizace, připraví podklady pro evidenci v CES, zajistí údaje o případných konzervátorských postupech a o požadavcích na ochranu předmětu. Získané údaje potom bude možné využít pro následnou prezentaci předmětu na výstavě či jinde. Podobné dokumenty Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková Více Inovace vzdělávacího programu Zahradní a krajinná tvorba CZ.1.07/2.1.00/32.0017 Inovace vzdělávacího programu Zahradní a krajinná tvorba CZ.1.07/2.1.00/32.0017 Klíčová aktivita 01 Inovace vzdělávacího programu Zahradní a krajinná tvorba Program 1. Úvod - informace o KA 01 2. Probíhající Více ARCHEOLOGIE PRAHY NA DOSAH ARCHEOLOGIE PRAHY NA DOSAH PROJEKT INTEGROVANÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM ARCHEOLOGICKÝCH PRAMENŮ PRAHY VÝCHODISKA A KONCEPCE NAKI, MK ČR 2013-2017 - DF13P01OVV014 Praha, 27. dubna 2015 IVANA BOHÁČOVÁ, ARÚ AV ČR, Více Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem Nezvaní hosté naší flóry vážné nebezpečí nebo. Petr Bauer, AOPK ČR, SCHKO Labské pískovce a KS Ústí nad Labem .jen strašák??? aneb zkušenosti z Labských pískovců Invaze a expanze rostlinných druhů Invaze Více Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage. Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 Více Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Formy vyučování biologii hodina základního typu laboratorní cvičení terénní cvičení exkurze projektové vyučování Hodina základního typu Altmann 1972, Dvořák a kol. 1982 Při přípravě vyučovací hodiny buďte Více Fakulta restaurování, Restaurování uměleckých děl na papíře a Jméno: Michaela Hermannová Fakulta, obor studia a ročník: souvisejících materiálech, roč. 1. Termín: 13. 7. 2015-24. 7. 2015 Instituce, místo pobytu na stáži: Národní technické muzeu v Praze Fakulta restaurování, Více VDO občanská společnost, stát - vytváření pravidel chování a týmové práce EV vztah člověka k prostředí - naše obec. EGS objevujeme Evropu a svět 1 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vyučovací předmět: Prvouka Ročník:3 Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka MÍSTO, KDE ŽIJEME Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy, Více L01KA Fytocenologický výzkum L01KA Fytocenologický výzkum Cíle: - posílit zájem o své okolí - získat vztah k přírodě, uvědomit si smysl ochrany přírody - inovovat výuku formou aktivit v terénu, poukázat na klady a těžkosti této formy Více Edukační programy v Národním technickém muzeu Praha. 12.9.2014 www.ntm.cz 1 Edukační programy v Národním technickém muzeu Praha 12.9.2014 www.ntm.cz 1 Národní technické muzeum 15. 2. 2011 znovuotevření NTM po rekonstrukci 8. 10. 2013 budova NTM po 75 letech plně dokončená a zařízená Více Terénní kurz Diváky 3. - 22. 8. 2014, program terénních akcí a odpoledních odborných přednášek. Terénní kurz Diváky 3. - 22. 8. 2014, program terénních akcí a odpoledních odborných přednášek. Terénní kurz proběhne ve třech týdenních turnusech. 1. Turnus 3. až 9. 8. 2014 2. Turnus 10. až 16. 8. 2014 Více Návrh na nové vyhlášení přírodní památky Kejtovské louky KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor životního prostředí a zemědělství Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Pracoviště: Seifertova 24, Jihlava Dle rozdělovníku Váš dopis značky/ze dne Číslo jednací Více Ověřování metodiky NIKM v testovacích územích Ověřování metodiky NIKM v testovacích územích Jiří Marek, Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim Zdenka Szurmanová, AQD Envitest s.r.o., Ostrava Prezentace pro konferenci Průmyslová ekologie (Beroun 23.-24.3.2011) Více TEMATICKÝ ČASOVÝ PLÁN vyučovací předmět : PRVOUKA ročník: 3. Školní rok 2014/2015 vyučující Mgr. Marie Beďačová. Zařazená průřezová témata Září Orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy, v místní krajině Zná základní údaje z historie a současnosti obce Zná některé lidové a místní zvyky a tradice Domov, orientace v krajině Škola, Více Inventarizace majetku a závazků Inventarizace majetku a závazků Cílem videokurzu je vysvětlit podstatu inventarizace, shrnout základní požadavky na zajištění inventarizace ve vybraných účetních jednotkách a seznámit se s povinnostmi, Více Dokumentace přírodního bohatství. Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska. a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství Formy prezentace přírodního bohatství Ostravska a zprostředkování ve vzdělávacích programech Dokumentace přírodního bohatství širšího Ostravska základ pro ekologickou výchovu Více ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK ABSOLVENTSKÉ ZKOUŠKY SLUŽBY MUZEÍ A GALERIÍ OKRUHY OTÁZEK 1. Základní vývojové etapy dějin muzeí (muzejnictví) v Evropě a jejich charakteristika Etika konzervátorské, restaurátorské a preparátorské práce Více Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je Více Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Uhřínov - Benátky Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Uhřínov - Benátky" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Více téma: Úvodní praktikum autor: Mgr. Michal Novák cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika doba trvání: 2 místo: odborná učebna téma: Úvodní praktikum cíl praktika: Seznámit žáky s náplní praktika místo: odborná učebna pomůcky: papír, tužka popis aktivit: seznámení s organizací a tematickou náplní praktik výstupy: předané organizační Více PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 PRÁZDNINY V MUZEU 1. 7. 31. 8. 2012 pro organizované skupiny, příměstské tábory, DD, kolektivy dětí a mládeže atd. www.muzeumhk.cz Stezky muzejní budovou 1) Stezky po muzeu Účastníci tohoto putování muzejní Více Doprovodné programy ke stálým expozicím Doprovodné programy ke stálým expozicím 1) historická expozice Rokycansko v minulosti : Výprava do pravěku (nástroje, činnosti, zbraně, šperky) Na návštěvě ve středověku (erby, rytíři a jejich zbroj, řemesla, Více Školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Obor: 7941K/81, Gymnázium všeobecné ( osmileté ) Obor: 7941/41, Gymnázium všeobecné ( čtyřleté ) Učební osnovy pro vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium Vzdělávací Více Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby, projekty Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - Přírodopis Vyučovací předmět: Biologie Ročník: Kvarta Očekávané výstupy ZV RVP NEŽIVÁ PŘÍRODA rozpozná vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek Školní Více UČEBNÍ PLÁN DVOULETÉHO KURZU PAMÁTKOVÉ PÉČE UČEBNÍ PLÁN DVOULETÉHO KURZU PAMÁTKOVÉ PÉČE 1. Vybrané kapitoly z filozofie předmět Hod. 1. Úvod do filozofie. Dějiny filozofie Filosofie krásy. Estetika.. Etika.Etické aspekty památkové péče. 3. Úvod Více PŘÍRODOVĚDA - 4. ROČNÍK žák: Vysvětlí co je vesmír. Objasní postavení Země ve vesmíru Popíše sluneční soustavu Ukáže pohyb Země na globusu, vysvětlí důvody pohybu Země a Slunce Zhodnotí základní informace Více Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka - Více Památková ochrana staveb Památková ochrana staveb Základní pojmy Kulturní památka Národní kulturní památka Památková rezervace Památková zóna 1. Kulturní památka Movitá a nemovitá věc, která je za kulturní památku prohlášena ministerstvem Více LabMeredian Plus základní kurz LabMeredian Plus základní kurz Program LabMeredian Plus 2 je součástí projektu LabMeredian. Může však být provozován i zcela samostatně. LabMeredian Plus je určen pro napojení k různým typům laboratorních Více Příloha č. 2 Základní informace o lokalitě1: Odůvodnění výzkumu: Cíle a navrhované metody výzkumu2: nedestruktivního částečně destruktivního Příloha č. 1: Nálezy budou předány podle 23 zákona č. 20/1987 Sb. příslušnému krajskému Jihočeskému muzeu v Českých Budějovicích (dohoda s kurátorkou sbírek Mgr. Zuzanou Thomovou) Příloha č. 2 Základní Více Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod, Plzeňská 322, 33301 Stod Střední odborné učiliště Domažlice, škola Stod, Plzeňská 322, 33301 Stod Registrační číslo projektu : Číslo DUM : CZ.1.07./1.5.00/34.0639 VY_32_INOVACE_04.02 Tématická oblast : Inovace a zkvalitnění výuky Více Virtuální národní fonotéka. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička Virtuální národní fonotéka Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2013 Filip Šír a Petr Žabička Úvod v ČR neexistuje Národní fonotéka pro zvukové dokumenty jako ekvivalent NFA pro filmy v zahraničí Více DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana Více MUZEJNĚ PEDAGOGICKÁ PRÁCE METODICKÉHO CENTRA MUZEJNÍ PEDAGOGIKY SE ZNEVÝHODNĚNÝMI SKUPINAMI NÁVŠTĚVNÍKŮ MGR. PAVLA VYKOUPILOVÁ MUZEJNĚ PEDAGOGICKÁ PRÁCE METODICKÉHO CENTRA MUZEJNÍ PEDAGOGIKY SE ZNEVÝHODNĚNÝMI SKUPINAMI NÁVŠTĚVNÍKŮ MGR. PAVLA VYKOUPILOVÁ Muzeum je svými expozicemi a aktuálními výstavami velmi vhodným místem setkávání, Více Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. září prosinec 2011 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY září prosinec 2011 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 Více NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 5A ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU STAŘEČ Městský úřad Třebíč, Úřad územního plánování, Karlovo nám. 104/55, 674 01 Třebíč, jako pořizovatel dle 6 z.č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, zpracoval Více Výstupy z RVP Učivo Ročník Průřezová témata Termín 5. Mezilidské vztahy, komunikace Mezilidské vztahy, komunikace ZÁŘÍ Práva a povinnosti žáků školní řád, BOZ 13. vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi Více 1. Projektové dny. Projektové dny na 1. stupni 1. Projektové dny Projektové dny na 1. stupni Projektové dny- 1. stupeň Projekt Mezipředmětové vztahy Metody +formy práce, Seznamuje se s přírodou v okolí školy Vytváří si pozitivní vztah k přírodě Dokáže Více Žádající organizace prohlašuje, že vyjednala s majitelem pozemku náležitosti dle 22 odst.1 a zejm. 24 zákona č. 20/1987Sb. Žádost o stanovisko ARÚ AV ČR, Praha, v. v. i. dále jen (ARÚ) k realizaci archeologického výzkumu, který nebyl vyvolán stavební či jinou činností na území s archeologickými nálezy dle 22., odst.2 1. Oprávněná Více LOM OPATOVICE. Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL LOKALIZACE : LOM OPATOVICE Studie následného využití dobývacího prostoru OBJEDNATEL ZPRACOVATEL Českomoravské štěrkovny a.s. Mokrá 359 664 04 Mokrá Arvita P spol. s r.o. Otrokovice Příčná 1541 765 02 Otrokovice LOKALIZACE Více LEGISLATIVNÍ ASPEKTY MINIMÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ MOVITÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ A PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE LEGISLATIVNÍ ASPEKTY MINIMÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ MOVITÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ A PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE Národní galerie v Praze 10. června 2013 Pavel Jirásek Eva Polatová, Petr Svoboda, Martin Více UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ. 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj. 2. l UČEBNÍ PLÁN JEDNOLETÉHO STUDIA PAMÁTKOVÉ PÉČE PRO VŠ SPOLEČNÝ ZÁKLAD Historický vývoj památkové péče 1. Historický vývoj vztahu člověka k památkám. Památkářská idea, její geneze a vývoj.. Puristická Více Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb. Název chráněného území Zadní Machová Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území "přírodní památka Zadní Machová" (vyhotovený podle ustanovení 40 odst. 1, 5 zákona č. 114/1992 Sb.) Předmět ochrany Střevíčník Více Učební osnovy pracovní 3 týdně, povinný MKŽ: Naše vlast Výsledky vzdělávání Učivo Průřezová témata přesahy do učebních bloků: Žák: vyhledá ČR na mapě Evropy pojmenuje nejdůležitější pohoří ČR, nížiny ČR vysvětlí pojmy povodí, Více ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 ČESKÝ TĚŠÍN ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY AKTUALIZACE Č.1 Urbanistické, architektonické, kulturní a krajinářské hodnoty území pro správní obvod obce s rozšířenou působností města Český Těšín Zhotovitel: Mgr. Více Den Země s Akademií věd ČR 2015 Den Země s Akademií věd ČR 2015 Čeká na vás program určený studentům, pedagogům, školním skupinám a veřejnosti sestavený u příležitosti Dne Země 2015, jenž se každoročně po celém světě připomíná 22. dubna Více Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Lesy ČR a jejich role v ochraně biodiverzity České republiky Vlastnictví lesů v České republice Přehled lesů ve správě Lesů ČR Hospodaření v lesích zajišťuje celkem 77 lesních správ a 5 lesních závodů. Více Horniny a nerosty. Úvod - Horniny a nerosty Žacléřska: Obsah Úvod: str. 1 Cíl práce: str. 1 Ujasnění základních pojmů: str. 2 Poznáváme horniny Žacléřska: str. 3 Zařazení hornin do geologické mapy: str. 4 Závěr: str. 4 Literatura str. 4 Příloha Přehled hornin Více Využití online prezentace esbírky 20. století ve výuce dějepisu Využití online prezentace esbírky 20. století ve výuce dějepisu http://dvacatestoleti.eu/esbirky/ Online aplikace esbírky 20. století je unikátní platformou pro využití digitalizovaného kulturního dědictví Více Část I. Oznámení návrhu na vyhlášení Národní přírodní rezervace Větrušické rokle 1 Ministerstvo životního prostředí ODESílATEL: Ministerstvo životního prostředí Odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Vršovická 65 10010, Praha 10 ADRESÁT: Dle rozdělovníku V Praze dne Č.j.: Více Detekce a monitoring invazních druhů pomocí dálkového průzkumu Detekce a monitoring invazních druhů pomocí dálkového průzkumu Jana Müllerová 1 Josef Brůna 1, Jan Pergl 1, Petr Pyšek 1 Petr Dvořák 2 Luboš Kučera 3, Tomáš Bartaloš 3 1 Botanický ústav AV ČR, Průhonice Více Výměra parcely celková podle KN. Způsob vyuţití pozemku podle. ostatní komunikace Praha: 26.1.2015 Dle rozdělovníku jednací: 011674./2015/KUSK Spisová značka: SZ_011674/2015/KUSK Vyřizuje: Ing. Zdeněk Tesař Značka: OŢP/Tes Věc: Návrh na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, Více Péče o národní kulturní poklad Péče o národní kulturní poklad Program Péče o národní kulturní poklad 2007-2017 10 323 mil. Kč e - Rekonstrukce objektu depozitáře NM Terezín II - Sanační práce do zahájení rekonstrukce - Rekonstrukce Více Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vlastivěda Vzdělávací obsah předmětu Vlastivěda je tvořen z tematických okruhů Místo, kde žijeme, Více ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CIESLAROVÁ HLAVÁČEK ZAPRACOVÁNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT DO VZDĚLÁVACÍHO OBSAHU 5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Tematické okruhy průřezového tématu realizováno ve výuce vzdělávací oblasti/ oboru realizováno v rámci projektu realizováno Více Přírodní rezervace Černý důl Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky Více PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Základní škola a Mateřská škola Mladá Boleslav, Jilemnického 1152, příspěvková organizace PŘÍLOHA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU pro základní vzdělávání SPORT TVOŘIVOST ELÁN KOMUNIKACE ŠANCE ŠESTKA 2. Více Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 5.4.2. Vlastivěda Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučuje se ve čtvrtém a pátem ročníku dvě hodiny týdně. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Více STŘEDNÍ ŠKOLY. Interaktivní programy. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro STŘEDNÍ ŠKOLY 2014 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 604 Více Příprava metodiky inventarizace kontaminovaných míst Příprava metodiky inventarizace kontaminovaných míst Jiří Marek, Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o. Chrudim Zdenka Szurmanová, AQD Envitest s.r.o., Ostrava Prezentace pro konferenci Sanační technologie XV Více Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Krajinářská studie území obcí Prštice a Radostice Ústav plánování krajiny Obor: Zahradní a krajinářská architektura Diplomová práce Vedoucí práce: Ing. Markéta Flekalová, Ph.D. Oponent práce: Ing. Přemysl Více BRNĚNSKÉ HŘBITOVY ONLINE. Dana Glosová, Magistrát města Brna Kamila Klemešová, Magistrát města Brna BRNĚNSKÉ HŘBITOVY ONLINE Dana Glosová, Magistrát města Brna Kamila Klemešová, Magistrát města Brna O čem to bude Proč tvoříme tuto aplikaci? Informace o brněnských hřbitovech Data jsou základ Jak nejefektivněji Více Brněnské architektonické stezky Soutěž o návrh vizuální identity projektu Brněnské architektonické stezky 1. VYHLAŠOVATEL Statutární město Brno, Dominikánské nám. 1, 601 67 ve spolupráci s Domem umění města Brna, příspěvková organizace, Více Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu: Více ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb. ŽÁDOST O VYDÁNÍ ZÁVAZNÉHO STANOVISKA dle ust. 37 zák. č. 164/2001 Sb. 1) ŽADATEL: a) Fyzická osoba Jméno:. Bydliště:... Příjmení:.. PSČ: Titul:. Podpis:... b) Fyzická osoba podnikající: Jméno:. Místo podnikání: Více Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro. leden červen 2013 Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro leden červen 2013 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové 1 tel.: +420 495 512 391 +420 495 Více Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Charakteristika vyučovacího předmětu Přírodověda Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Přírodověda Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je tvořen z tematických okruhů Rozmanitost Více Strategie vztahu muzea k veřejnosti Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání Strategie vztahu muzea k veřejnosti Alexandra Brabcová metodika přednášky Projekt oblasti podpory OP VK Další vzdělávání STRATEGIE MUZEA VE VZTAHU K VEŘEJNOSTI Více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185. Název projektu: Moderní škola 21. století. Zařazení materiálu: Ověření materiálu ve výuce: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.: Více www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz Cíle projektu: PAMÁTKY A PŘÍRODA KARLOVARSKA Regionální internetová topografická encyklopedie Karlovarského kraje Popularizace Karlovarského kraje a zvýšení zájmu o ochranu Více Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje (prevence a minimalizace vzniku odpadů a jejich hodnocení) MZP 0002071102 Ing. Věra Hudáková Vývoj řešení výzkumného Více původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti Přílohy: 1. Tabulky 2. Grafy (dostupné v elektronické verzi BP) 3. Mapy (dostupné v elektronické verzi BP) 4. Fotografická příloha (dostupná v elektronické verzi BP) PROANTROPOFYTY původní druhy, jejichž Více NAŘÍZENÍ. o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek NAŘÍZENÍ o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Rada hlavního města Prahy se usnesla dne XX. XX. XXXX vydat podle 44 Více 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Koncepce ochrany přírody Olomouckého kraje 5. GRAFICKÉ VÝSTUPY Grafickými výstupy této studie jsou uvedené čtyři mapové přílohy a dále následující popis použitých algoritmů při tvorbě těchto příloh. Vlastní mapové výstupy jsou označeny jako grafické Více PODKLADY NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA TURNOVA které se uskuteční dne 26.1.2012 v 17,00 hodin v sále KC Střelnice 5. PODKLADY NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA TURNOVA které se uskuteční dne 26.1.2012 v 17,00 hodin v sále KC Střelnice Program odboru správy majetku: 1. Prodeje nemovitostí v r. 2012 2. Hvězdárna usnesení Více Základní škola Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora MINIPROJEKT. Téma: Horniny a nerosty. Foto: Filip Seiler 2013 Základní škola Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora MINIPROJEKT Téma: Horniny a nerosty Vypracovali: žáci ZŠ Žižkov Kremnická 98, Kutná Hora Filip Seiler, Jiří Janata, Ondřej Culek (všichni 6.A), Anna Karešová, Více Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Zpět Finanční nástroje ochrany přírody a pastva ovcí a koz Bohumil Fišer Finanční nástroje na podporu pastvy ovcí a koz Program péče o přírodu a krajinu Operační program životní prostředí 07 13 Horizontální Více Digitalizace pramenů k moderním dějinám Slezska Digitalizace pramenů k moderním dějinám Slezska Mgr. David Váhala Oddělení památkové péče a muzeologie, Ústav historických věd, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě [email protected] Více 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se Více 3 priorita období. 2 příprava, stanovování záměrů 1. Autoevaluační plán Workshop: Evaluace školy Autoevaluační plán Workshop: Evaluace školy Lektor: RNDr. Jiří Herman, Ph. D., Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše Plán autoevaluačních činností Oblasti evaluace 006/7 007/8 008/9 009/0 Podmínky ke vzdělávání Více Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Návrh na změnu vymezení rozsahu ochrany zvláště chráněného území Přírodní rezervace Hořina a jeho ochranného pásma Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále krajský Více Předmět:: Člověk a jeho svět Člověk a jeho zdraví 42. uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí Více Pro pokračování klikněte ZDE Pro pokračování klikněte ZDE ZDEZDE Film si pustíte ZDE ZDEZDE Pro pokračování klikněte ZDE Pro pokračování klikněte ZDE Pro pokračování klikněte ZDE ZDEZDE V lednu roku 2013 Více Interaktivní programy ZÁKLADNÍ ŠKOLY. a nižší stupeň víceletých gymnázií. Muzea východních Čech v Hradci Králové. pro Interaktivní programy Muzea východních Čech v Hradci Králové pro ZÁKLADNÍ ŠKOLY a nižší stupeň víceletých gymnázií 2014 Muzeum východních Čech v Hradci Králové Eliščino nábřeží 465, 500 01 Hradec Králové Více ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU egistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.13/03.0046 ZAHAJOVACÍ KONFERENCE PROJEKTU 5. listopadu 2009 Lesná v Krušných horách O projektu Projekt Ekologická měření v praxi odborné kompetence žáků představuje Více Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu. Jarmila Čiháková Jan Havrda Praha Malá Strana Stav a perspektivy výzkumu Jarmila Čiháková Jan Havrda HRADČANY Pražský hrad MALÁ STRANA 1257 STARÉ MĚSTO 1360 barokní opevnění NOVÉ MĚSTO Mapa Prahy s vyznačením jednotlivých historických Více Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí Dodatek č. 1 k Přílohám I Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 13/2006 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platným od 1. listopadu 2008 Dodatek č. 1 k Přílohám Více Realizace studií EHIS & EHES Realizace studií EHIS & EHES MUDr. Růžena Kubínová MUDr. Jana Kratěnová Mgr. Michala Lustigová MUDr. Naďa Čapková Ústředí monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva Státní zdravotní ústav Praha 2.10.2013, Více Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010 Zapojení SZeŠ Dalovice do projektů 2009, 2010 1. Vogtland - zemědělství a ekologie trochu jinak Poskytovatel: AGENTURA NAEP - Leonardo da Vinci PROJEKTY MOBILITY Příjemce: SZeŠ Dalovice Objem: 24.075 Cílová Více MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Téma: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Více Digitalizace ve státních archivech Digitalizace ve státních archivech PhDr. Jiří Úlovec Ministerstvo vnitra odbor archivní správy a spisové služby Tel.: 974 847 601 E-mail: [email protected] Právní předpisy Zákon č. 499/2004 Sb. 46 odst. Více Terénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu Název miniprojektu: Hlavní geologické procesy Škola: Základní škola náměstí E. Beneše, Varnsdorf Školní rok: 2013 / 2014 Vedoucí kroužku: Bc. Lucie Šeráková Terénní cvičení na Špičáku u Varnsdorfu Obsah Více Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz. důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví Milan Talich, Filip Antoš, Ondřej Böhm, Jan Havrlant, Klára Ambrožová, Lubomír Soukup Více HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM Hydrogeologie Hydrogeologie je obor zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi a jejich interakcí Více Seznam šablon Autor: Mgr. Miloslava Tremlová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Místo, kde žijeme Ročník: 3. Autor: Mgr. Miloslava Tremlová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Místo, kde žijeme Ročník: 3. 1 MKDŽ1 Orientace na mapě města Pracovní list k procvičování učiva, práce s mapou, vyhledávání Více 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň 5.3.1. Informatika pro 2. stupeň Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat Více Historie těžby nerostných surovin Historie těžby nerostných surovin Základní škola Ulice Míru, Rokycany Mgr. Sylva Zemánková Únor 2015 1 Obsah 1 Navštívená lokalita... 2 2 Předmět zkoumání... 2 3 Vymezení území... 2 3 Historie až současnost... Více Schéma výzkumu listopad 2012 Schéma výzkumu listopad 2012 A. Výzkum současné praxe NRP v zahraničí Země: Dánsko, Polsko, Velká Británie, Slovensko Téma NRP + sub-témata: služby dostupné náhradní rodině, standardy služeb, získávání Více Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Muzeum vltavínů v Českém Krumlově Základní informace o projektu Víte, že......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tělesa na Zemi?...vltavíny znali a používali lidé již v době kamenné?...vltavíny přiletěly Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář
http://sbirka.nsoud.cz/cz/2003-2
2019-10-15T06:58:17
[ " soud ", " §26", " §73", " §146", " §146", " soud ", " §4", " §4", " §171", " §25", " soud ", " §265", " soud ", " §256", " soud ", " §277", " §283", " soud ", " §10", " §11", " soud ", " §29", " §29", " §49", " §237", " §237", " §237", " soud ", " §153", " §153", " §229", " §237", " §14", " soud ", " §109", " §42", " §42", " §589", " §593", " soud ", " §175", " §175", " §175", " §175", " §472", " §472", " soud ", " §667", " §667", " soud ", " §544", " §300", " §301", " §302", " §538", " §1935", " §2048", " §2589", " soud ", " §251", " §252", " §252", " §255", " §261", " §267", " §14", " §19", " §19", " §27", " §27", " soud ", " §33", " soud ", " §151", " §165", " §28", " §28", " §28", " §30", " §31", " §32", " §32", " soud ", " §7", " §54", " §54", " §54", " §56" ]
Vydání 2/2003 | Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu Vydání 2/2003 Číslo: 2/2003 · Ročník: LV Obsah vydání 2/2003 7/2003 Příslušnost soudu a stížnost proti usnesení o dalším trvání vazby Datum: 10.05.2002 · Sbírkové č.: 7/2003 · Sp. zn.: Ntd 133/2002 · Typ: Usnesení (Rt) · Pramen: Sb.NS · Autor: Vrchní soud v Praze · Vydání: 2/2003 · Strana: 76 · Vztah k předpisu: 141/1961 Sb.: §26; 141/1961 Sb.: §73b odst.2; 141/1961 Sb.: §146a odst.1 písm.a; 141/1961 Sb.: §146a odst.1 písm.a); 8/2003 Maření výkonu úředního rozhodnutí Datum: 29.11.2001 · Sbírkové č.: 8/2003 · Sp. zn.: 5 Tz 261/2001 · Typ: Rozsudek (Rt) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 78 · Vztah k předpisu: 140/1961 Sb.: §4 odst.1 písm.c); 140/1961 Sb.: §4; 140/1961 Sb.: §171 odst.1 písm.c); 71/1967 Sb.: §25 odst.3; 9/2003 Odklad (přerušení) výkonu trestu u rozhodnutí napadeného dovoláním Datum: 18.06.2002 · Sbírkové č.: 9/2003 · Sp. zn.: 5 Tdo 243/2002 · Typ: Usnesení (Rt) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 85 · Vztah k předpisu: 141/1961 Sb.: §265h odst.3; 10/2003 Zvýhodňování věřitele a odpovědnost dlužníka v platební neschopnosti Datum: 04.10.2001 · Sbírkové č.: 10/2003 · Sp. zn.: 4 To 751/2001 · Typ: Usnesení (Rt) · Pramen: Sb.NS · Autor: Krajský soud v Českých Budějovicích · Vydání: 2/2003 · Strana: 88 · Vztah k předpisu: 140/1961 Sb.: §256a odst.1; 11/2003 Obnova řízení ve prospěch odsouzeného a změna okolností Datum: 31.10.2001 · Sbírkové č.: 11/2003 · Sp. zn.: 3 To 833/2001 · Typ: Usnesení (Rt) · Pramen: Sb.NS · Autor: Krajský soud v Českých Budějovicích · Vydání: 2/2003 · Strana: 95 · Vztah k předpisu: 141/1961 Sb.: §277; 141/1961 Sb.: §283 písm.d); 12/2003 Nepřípustnost trestního stíhání u poslance Datum: 22.03.2002 · Sbírkové č.: 12/2003 · Sp. zn.: 11 Tcu 45/2002 · Typ: Usnesení (Rt) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 98 · Vztah k předpisu: 141/1961 Sb.: §10 odst.1; 141/1961 Sb.: §11 odst.1 písm.c); 10/2003 Podmínky ustanovení opatrovníka v řízení před soudem Datum: 23.08.2001 · Sbírkové č.: 10/2003 · Sp. zn.: 20 Cdo 2850/99 · Typ: Rozsudek (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 104 · Vztah k předpisu: 99/1963 Sb.: §29; 99/1963 Sb.: §29 odst.2; 99/1963 Sb.: §49 odst.1; 99/1963 Sb.: §237 odst.1 písm.f) do 31.12.2000; 99/1963 Sb.: §237 do 31.12.2000; 99/1963 Sb.: §237 odst.1 písm.f); 11/2003 Správce konkursní podstaty jako účastník přerušeného řízení Datum: 27.06.2002 · Sbírkové č.: 11/2003 · Sp. zn.: 29 Odo 92/2002 · Typ: Usnesení (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 113 · Vztah k předpisu: 99/1963 Sb.: §153b odst.1; 99/1963 Sb.: §153b odst.4; 99/1963 Sb.: §229 odst.3 písm.f); 99/1963 Sb.: §237 odst.1 písm.f); 328/1991 Sb.: §14 odst.1 písm.c); 12/2003 Odporovatelnost, vymahatelná pohledávka a odpůrčí žaloba Datum: 22.06.2001 · Sbírkové č.: 12/2003 · Sp. zn.: 21 Cdo 2285/2000 · Typ: Rozsudek (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 117 · Vztah k předpisu: 99/1963 Sb.: §109 odst.2 písm.c); 40/1964 Sb.: §42a; 40/1964 Sb.: §42a odst.1; 89/2012 Sb.: §589; 89/2012 Sb.: §593; 13/2003 Likvidace dědictví Datum: 17.05.2001 · Sbírkové č.: 13/2003 · Sp. zn.: 21 Cdo 2143/2000 · Typ: Rozsudek (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 121 · Vztah k předpisu: 99/1963 Sb.: §175q odst.1 písm.b); 99/1963 Sb.: §175t; 99/1963 Sb.: §175u; 99/1963 Sb.: §175q odst.1 písm.q); 40/1964 Sb.: §472 odst.2; 40/1964 Sb.: §472 odst.1; 14/2003 Nájem nebytových prostor a změny na pronajaté věci Datum: 14.05.2002 · Sbírkové č.: 14/2003 · Sp. zn.: 26 Cdo 861/2001 · Typ: Rozsudek (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 126 · Vztah k předpisu: 40/1964 Sb.: §667 odst.1; 116/1990 Sb.: §667 odst.1; 15/2003 Smlouva o dílo a zajištění závazku při smluvní pokutě Datum: 14.11.2001 · Sbírkové č.: 15/2003 · Sp. zn.: 29 Odo 50/2001 · Typ: Rozsudek (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 130 · Vztah k předpisu: 40/1964 Sb.: §544; 513/1991 Sb.: §300; 513/1991 Sb.: §301; 513/1991 Sb.: §302; 513/1991 Sb.: §538; 89/2012 Sb.: §1935; 89/2012 Sb.: §2048; 89/2012 Sb.: §2589; 16/2003 Řízení o návrhu na zpeněžení věci a správce konkursní podstaty jako účastník Datum: 26.09.2001 · Sbírkové č.: 16/2003 · Sp. zn.: 20 Cdo 708/2001 · Typ: Usnesení (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 135 · Vztah k předpisu: 99/1963 Sb.: §251 odst.2 písm.a); 99/1963 Sb.: §252; 99/1963 Sb.: §252 odst.2 písm.a); 99/1963 Sb.: §255 odst.2 písm.a); 99/1963 Sb.: §261 odst.2 písm.a); 99/1963 Sb.: §267; 328/1991 Sb.: §14 odst.1 písm.a); 328/1991 Sb.: §19 odst.2; 328/1991 Sb.: §19 odst.2 písm.a); 328/1991 Sb.: §27; 328/1991 Sb.: §27 odst.2 písm.a); 17/2003 Osvobození od správních poplatků a úkony soudního exekutora Datum: 22.04.2002 · Sbírkové č.: 17/2003 · Sp. zn.: 27 Nc 7/2002 · Typ: Usnesení (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Okresní soud Žďár nad Sázavou · Vydání: 2/2003 · Strana: 139 · Vztah k předpisu: 120/2001 Sb.: §33; 18/2003 Rozvrhnutí výtěžku zpeněžení a uspokojení zajištěného věřitele Datum: 30.04.2002 · Sbírkové č.: 18/2003 · Sp. zn.: 29 Odo 519/2001 · Typ: Usnesení (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 140 · Vztah k předpisu: 40/1964 Sb.: §151a odst.1; 40/1964 Sb.: §165 odst.1; 328/1991 Sb.: §28 odst.4; 328/1991 Sb.: §28 odst.1; 328/1991 Sb.: §28; 328/1991 Sb.: §30; 328/1991 Sb.: §31; 328/1991 Sb.: §32; 105/2000 Sb.: §32; 105/2000 Sb.; 19/2003 Okamžité zrušení pracovního poměru a prodlení s výplatou mezd Datum: 26.04.2002 · Sbírkové č.: 19/2003 · Sp. zn.: 21 Cdo 1151/2001 · Typ: Rozsudek (Rc) · Pramen: Sb.NS · Autor: Nejvyšší soud - senát · Vydání: 2/2003 · Strana: 150 · Vztah k předpisu: 65/1965 Sb.: §7 odst.2; 65/1965 Sb.: §54 odst.2; 65/1965 Sb.: §54 odst.1 písm.b); 65/1965 Sb.: §54 odst.1; 262/2006 Sb.: §56;
http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/chap_5712/txtexpresion_ob%C4%8F%C5%BC%CB%9D%2Bz/art_6192/pd_2/detail.aspx
2014-04-24T11:22:01
[ " § 105", " čl. 2", " čl. 44", " čl. 2", " čl. 230", " čl. 2", " čl. 2", " § 105", " § 105", " § 105", " § 105", " soud ", " soud ", " § 105", " § 105", " čl. 2", " čl. 67", " čl. 67", " § 22" ]
Oslabená ochrana spotřebitelů? K aktuálnímu výkladu směrnice o nekalých obchodních praktikách | iPravnik.cz 06.07.2009, rubrika: ČlánkyRozhodně ne naposledy k otázce zákazu přeshraničního řetězení s.r.o.Přinášíme Vám zamyšlení pražského advokáta JUDr. Petra Dobeše, LL.M.Eur., Ph.D. nad zajímavou problematikou přeshraničního spojení společností s ručením omezeným. III. Evropské sekundární právo a jeho výklad v souladu s právem primárním Ustanovení § 105 odst. 2 věta druhá ObchZ však není svévolným zásahem do vnitřního trhu ze strany českého zákonodárce. Právo omezit takto volný pohyb kapitálu a svobodu usazování mu udělil zákonodárce evropský. České ustanovení se opírá o čl. 2 odst. 2 písm. b) Dvanácté směrnice18 (Směrnice), kteréžto ustanovení připouští, že „až do koordinace vnitrostátních předpisů v oblasti práva koncernů (ke které nikdy nedošlo, pozn. aut.)19 mohou zákony členských států obsahovat zvláštní ustanovení nebo sankce, je-li společnost jedné osoby nebo jakákoli právnická osoba jediným společníkem některé společnosti“.Samotná Směrnice rovněž neurčuje, zda členské státy mohou přijmout takové omezení i ve vztahu ke společnostem, které jsou podřízeny právu jiného členského státu a které na území omezujícího státu působí jakožto investor (jediný společník společnosti podléhající právu omezujícího státu). Dle J. Dědiče a P. Čecha bylo ustanovení vloženo na nátlak jižních států, které proti jednočlenným společnostem bojovaly, a jeho cílem je právě zamezit takovému přeshraničnímu „řetězení“. Historický výklad tedy hovoří ve prospěch výkladu, který přeshraniční řetězení omezuje. Jak je však známo, je historický výklad pouze výkladem pomocným.V evropském právu je v případě sekundárního práva důležitý výklad v souladu s primárním právem. Dle judikatury ESD „v případě, kdy text sekundárního komunitárního práva umožňuje vícero výkladů, by měl být upřednostňován výklad, který takové ustanovení uvádí do souladu se smlouvou (o založení Evropského hospodářského společenství, v současné době SES, pozn. aut.), před výkladem, který vede k tomu, že takové ustanovení bude se Smlouvou nekompatibilní“.20 Tento výklad má samozřejmě přednost před výkladem historickým.Před přijetím Směrnice nebyl nikdy před ESD veden spor týkající se zákazu řetězení a jeho rozporu se zásadami vnitřního trhu. Ve vztahu k volnému pohybu kapitálu to ani v zásadě nebylo možné, neboť volný pohyb kapitálu byl do SES jakožto právo s přímými horizontálními účinky zaveden až Maastrichtskou smlouvou.21 Do té doby bylo možno se domáhat volného pohybu kapitálu pouze na základě sekundárního práva.22Směrnice přitom byla přijata na základě čl. 44 SES, který opravňuje orgány ES vydávat směrnice „k zavedení svobody usazování v určité oblasti činnosti“. Hlavním cílem Směrnice bylo tedy zajištění fungování vnitřního trhu (v daném případě k zajištění svobody usazování). V rámci vyjednávání o Směrnici byl čl. 2 přijat jakožto výjimka z liberalizačních dopadů Směrnice.23 Evropský zákonodárce ji tedy pojal jako omezení vnitřního trhu. Obdobně (avšak bez řešení otázky, zda je toto omezení v souladu s primárním právem nebo ne) ostatně hodnotí předmětné ustanovení Směrnice i J. Dědič a P. Čech.24ESD již několikrát judikoval, že v případě, kdy určitý předpis sekundárního práva směřuje k uskutečňování vnitřního trhu, musí být tento předpis odůvodněn odstraňováním buď a) překážek pro výkon základních svobod vnitřního trhu, a nebo b) zkreslení hospodářské soutěže.25V případě, že je předpis sekundárního práva odůvodňován odstraňováním překážek pro výkon základních svobod, musí se jednat samozřejmě o odstraňování takové překážky, která sice omezuje některou ze čtyř základních svobod volného trhu, zároveň je však ospravedlnitelná v rámci výše popsaného čtyřstupňového testu – žádné jiné překážky vnitřního trhu totiž teoreticky nemohou existovat (zanikly již na základě přímého horizontálního účinku čtyř svobod).Pokud bychom tedy dospěli k názoru, že zákaz mezinárodního řetězení je neospravedlnitelnou překážkou volného pohybu kapitálu v rámci vnitřního trhu, bylo by ustanovení sekundárního práva, takovou překážku umožňující, v rozporu s primárním právem. Takovéto ustanovení by mohlo být prohlášeno za nicotné v řízení podle čl. 230 SES.26 V daném případě však takové prohlášení za nicotné není nezbytné, protože Směrnici je možno vyložit v souladu s primárním právem, a tedy vykládat čl. 2 odst. 2 písm. b) Směrnice, který umožňuje členským státům omezit řetězení jednočlenných společností, tak, že umožňuje zakázat pouze řetězení vnitrostátní, nikoliv přeshraniční.Vedle toho je možno vykládat historický vývoj evropského práva tak, že Směrnice byla nepřímo novelizována Maastrichtskou smlouvou, která kodifikovala svobodu volného pohybu kapitálu jakožto neomezené, přímo vertikálně aplikovatelné právo. Ale i v tomto případě by důsledkem byla nutnost vykládat čl. 2 odst. 2 písm. b) Směrnice tak, aby důsledkem jeho aplikace nebylo neospravedlnitelné omezení volného pohybu kapitálu v rámci vnitřního trhu, tj. výše uvedeným způsobem.Považuji za nezbytné ještě jednou zdůraznit, že výše uvedené platí pro případ, že by „mezinárodní zákaz řetězení“ byl posouzen jakožto neospravedlnitelná překážka volného pohybu kapitálu, přičemž k takovému posouzení závazným způsobem je povolán výlučně ESD. IV. Eurokonformní výklad § 105 odst. 2 ObchZ Jak je uvedeno výše, je převažující názor na toto ustanovení takový, že omezuje jednočlenné s. r. o. bez ohledu na jejich statut v nabývání/držení 100% podílu na s. r. o. v ČR.Při detailním pohledu na text ustanovení (gramatický výklad) tento přístup však tak jednoznačný není. Ustanovení totiž ukládá povinnost „společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem“, která dle tohoto ustanovení „nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným“. Subjektem, kterému je tento zákaz uložen, je prostřední z řetězce subjektů, tedy společnost, která je sama jednočlennou s. r. o. a hodlá nabýt podíl v jiné s. r. o.Základní kolizní normou pro určení osobního statutu společnosti je zásada inkorporační.27 Ustanovení českého obchodního zákoníku se tak vztahují na společnosti založené podle českého práva. Vzhledem ke skutečnosti, že povinnost (zákaz, omezení) stanovená v § 105 odst. 2 věta druhá ObchZ je uložena jednoznačně onomu „prostřednímu subjektu“, je možno vykládat toto problematické ustanovení tak, že– ukládá zákaz jednočlenným s. r. o. založeným podle práva ČR– stát se jediným společníkem jiné s. r. o.S ohledem na to by se pak známý spor týkající se přeshraničních dopadů tohoto ustanovení měl týkat otázky, zda citované ustanovení zakazuje českým s. r. o. s jediným společníkem– pouze nabývat 100% podíly na českých s. r. o. nebo i– nabývat 100% podíly na zahraničních společnostech odpovídajících českým s. r. o.Je to přesně opačný výklad, než ke kterému došli např. J. Dědič a P. Čech.28 Především na základě výkladu, který byl svou povahou převážně historický a teleologický. Tento výklad přitom, jak je výše uvedeno, v současné české právní teorii převažuje.Ve prospěch tohoto (všeobecně akceptovaného) výkladu hovoří i skutečnost, že je velmi obtížné najít zákonnou formulaci, která by k tomuto výkladu jednoznačně vedla, tedy která by svým vyzněním nebyla adresována prostřednímu subjektu (historický výkladový argument?).Výše popsaný (takříkajíc disentní) výklad by sice opět vedl k omezení volného pohybu kapitálu, avšak pouze v neprospěch českých subjektů (jednalo by se o diskriminaci vlastních příslušníků českým státem). Diskriminace vlastních státních příslušníků je dle judikatury ESD v zásadě přípustná. Toto stanovisko ESD vychází v konkrétních rozhodnutích z toho, že takovéto případy nemají komunitární prvek nezbytný k odůvodnění ingerence ESD.29 Zda je tomu tak i v tomto případě, je sporné. S ohledem na rozhodnutí ESD citované v pozn. pod čarou č. 8 (srov.: opatření, i když je aplikovatelné bez diskriminace na základě národnosti, je schopné zabránit příslušníkům Společenství včetně příslušníků členského státu, který uzákonil dotčené opatření) je dle mého názoru spíše nutné přiklonit se k názoru, že výklad omezující české jednočlenné s. r. o. nabývat/držet 100% podíly v zahraničních s. r. o., v případě, že by byl zákaz přeshraničního řetězení shledán v rozporu se svobodami vnitřního trhu, by byl rovněž nepřípustný.Nejdůležitější v tomto sporu je ovšem fakt, že v souladu se stabilní judikaturou ESD je nezbytné vykládat národní právo provádějící evropské předpisy tak, aby bylo dosaženo cíle stanoveného těmito předpisy.30 Znění § 105 odst. 2 věta druhá ObchZ je formulováno natolik obecně, že takovýto eurokonformní výklad (ať už bude, v závislosti na rozhodnutí ESD, jakýkoliv) bez větších problémů umožňuje.V případě sporu by bylo tedy vždy nezbytné se obrátit na ESD, který by musel závazně vyložit Směrnici a posoudit, zda přeshraniční zákaz řetězení je přípustný nebo ne.V případě, že by byl přeshraniční zákaz řetězení shledán v souladu s vnitřním trhem, bylo by již věcí národního soudu,31 aby posoudil, zda se § 105 odst. 2 věta druhá ObchZ vztahuje na jakékoliv (tedy i zahraniční) jednočlenné „společnosti s ručením omezeným“ zakládající/nabývající 100% účast na české s. r. o. (tedy zda převažuje výklad historický a teleologický), nebo naopak na jednočlenné české s. r. o. zakládající/nabývající 100% účast na jakékoliv (tedy i zahraniční) „společnosti s ručením omezeným“ (tedy zda převažuje výklad čistě gramatický), nebo na oba tyto případy. Nelze samozřejmě vyloučit, že i když ESD uzná, že zákaz přeshraničního řetězení není v rozporu s vnitřním trhem, český soud bude ustanovení obchodního zákoníku vykládat jako ustanovení na přeshraniční řetězení se nevztahující (a to gramatickým výkladem pojmu „společnost s ručením omezeným“, který by v rámci takového výkladu zahrnoval pouze s. r. o. založené dle českého práva). Takovýto výklad by byl možný s ohledem na to, že členské státy jsou sice oprávněny výjimku přijmout, neexistuje však samozřejmě žádná povinnost ji zavést. Pokud by národní soud dospěl k názoru, že český zákonodárce měl v úmyslu zakázat pouze vnitrostátní řetězení, nehrálo by zde již roli to, zda ESD zákaz mezinárodního řetězení posoudil jako přípustný nebo ne.V případě, že by však byl přeshraniční zákaz řetězení ze strany ESD shledán v rozporu s vnitřním trhem, byl by dle mého názoru přípustný pouze takový výklad, že se § 105 odst. 2 věta druhá ObchZ vztahuje pouze na s. r. o. založené dle českého práva, tedy že se zákaz řetězení vztahuje pouze na řetězení, v jehož rámci jsou prostřední subjekt, jakož i jeho dceřiná společnost (společnost na konci řetězce) společnostmi s ručením omezeným založenými dle českého práva. V. Závěr Ustanovení § 105 odst. 2 věty druhé ObchZ není jednoznačné a totéž platí i pro ustanovení Směrnice, které toto ustanovení provádí.V případě sporu, zda je možno zákaz řetězení vztáhnout i na zahraniční společnosti, by musela být věc předložena ESD k posouzení slučitelnosti obou ustanovení se zásadami vnitřního trhu. Pokud by ESD dospěl k názoru, že se jedná o neodůvodnitelné omezení vnitřního trhu (volný pohyb kapitálu/svoboda usazování se), muselo by být toto ustanovení vykládáno tak, že se vztahuje pouze na řetězení českých společností s ručením omezeným. Tento výklad však není vyloučen ani v případě, že by ESD judikoval slučitelnost zákazu přeshraničního řetězení se zásadami vnitřního trhu. 18)Dvanáctá směrnice Rady ze dne 21. 12. 1989 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem (89/667/EHS).19)Tato výhrada evropského zákonodárce je zajímavá z pohledu českého práva. Z textu Směrnice vyplývá, že výjimka umožněná čl. 2 Směrnice přestane být nezbytnou v okamžiku, kdy bude přijata úprava koncernového práva. V ČR taková úprava existuje, přesto se český zákonodárce rozhodl tuto výjimku využít. Jedná se o další argument v neprospěch ospravedlnění nezbytnosti této úpravy.20)ESD ve věci Komise v. Rada (smlouva z Lomé), 218/82.21)Do té doby byl volný pohyb kapitálu upraven v čl. 67 SEHS, který zněl takto: „Pokud to bude nezbytné pro fungování společného trhu, budou členské státy mezi sebou odstraňovat v přechodné době postupně všechna omezení volného pohybu kapitálu ve vztahu k oprávněným usazeným v členských státech a zruší všechna opatření diskriminující na základě státní příslušnosti nebo na základě bydliště stran nebo místa zařízení.“22)Především směrnice Rady ze dne 24. 6. 1988, kterou se provádí čl. 67 SES (88/361/EHS)23)Je ostatně otázkou, zda sama směrnice není částečně přebytečná, když pouze ukládá členským státům povinnost povolovat jednočlenné společnosti. Takovéhoto práva by se přitom teoreticky mohli zahraniční investoři dovolávat přímo na základě svobody usazování a svobody volného pohybu kapitálu. Odpovídající omezení ze strany členských států by bylo opět posuzováno dle čtyřstupňového testu.24)Dědič, J., Čech, P., op. cit. sub 1, s. 748.25)Viz ESD ve věci Směrnice o tabákové reklamě, C-376/98, odst. 96 až 114.26)Takovéto prohlášení obecného právního aktu za nicotný je však v praxi naprosto výjimečné; došlo k němu pouze v případě citovaném v pozn. pod čarou č. 25.27)V českém právu je toto pravidlo zakotveno např. v § 22 ObchZ. V rámci ES se prosadilo oproti tzv. zásadě reálného sídla na základě judikatury ESD.28)Dědič, J., Čech, P., op. cit. sub 1, s. 748 a 749 (Shrnutí).29)Typicky tak rozhodoval ESD ve věcech povolení k pobytu pro rodinné příslušníky, když vyslovil, že není v rozporu s komunitárním právem, pokud členské státy ukládají obtížnější podmínky pro získání povolení k pobytu pro příbuzného vlastního státního příslušníka než pro příbuzného příslušníka jiného členského státu (pro kterého byly tyto podmínky stanoveny komunitárními předpisy), srov. ESD ve věci Morson, C-35, 36/82, odst. 18. ESD si však v poslední době takovýto komunitární prvek najde i v případech, kde by se to nedalo čekat, srov. i pozdější rozhodnutí ESD ve věci Carpenter, C-60/00.30)Např. ESD ve věci Marleasing, C-106/89.31)ESD ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že není příslušný k výkladu národních norem a vykládá pouze normy komunitární. Zároveň však ve svých rozhodnutích důrazně „naznačuje“ národním soudům, kterým směrem by se měl jejich výklad národních norem ubírat. Článek byl publikován v časopise Právní rozhledy č. 23/2008.Kapitoly1. Rozhodně ne naposledy k otázce zákazu přeshraničního řetězení s. r. o.2. Evropské sekundární právo a jeho výklad v souladu s právem primárnímSouvisející článkySchváleny nové projekty přeshraniční spolupráce se SaskemMinistr pro místní rozvoj k posílení přeshraniční spolupráce mezi regiony
http://ppropo.mpsv.cz/JudikatNS21Cdo5172015
2019-02-20T07:47:19
[ "\n§ 122", "\n§ 141", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 69", " soud ", " § 353", " § 136", " § 353", " § 69", " soud ", " soud ", " § 353", " soud ", " § 351", " soud ", " § 353", " soud ", " soud ", " zákona č. 99", " zákona č. 293", " § 237", " § 242", " zákona č. 262", " § 52", " § 3", " § 2", " § 363", " § 351", " § 362", " § 109", " § 109", " § 109", " § 110", " § 111", " § 112", " § 123", " § 141", " § 141", " § 141", " § 353", " § 229", " § 229", " § 229", " soud ", " § 243", " § 243", " § 224", " § 151" ]
Judikát NS 21 Cdo 517/2015 - Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.517.2015.1 § 122 odst. 1 předpisu č. 262/2006Sb. § 141 odst. 1 a 3 předpisu č. 262/2006Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně J. I., proti žalované České republice – České obchodní inspekci v Praze 2, Štěpánská č. 15, IČO 000 20 869, o 15.333,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 232/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. července 2014 č.j. 23 Co 273/2004-72, takto: Žalobkyně se v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 23/2012 domáhala, aby jí žalovaná zaplatila na náhradě mzdy poskytované při neplatném rozvázání pracovního poměru za dobu od 1.1.2009 do 30.6.2009 celkem částku 193.940,- Kč s úrokem z prodlení. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že u žalované byla zaměstnána na základě pracovní smlouvy od 8.3.1999 a že jí žalovaná dala dne 12.6.2007 výpověď z pracovního poměru, která byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10.5.2010 č.j. 159/2009-148 (potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2.3.2011 č.j. 28 Co 531/2010-177) určena za neplatný právní úkon. Na podporu uplatněného nároku uvedla, že v řízení vedeném mezi účastníky u Obvodního soudu pro Prahu 2 bylo již rozsudkem ze dne 5.10.2011 č.j. 14 C 248/2010-90 (potvrzeným rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11.4.2012 č.j. 23 Co 43/2012-121) rozhodnuto, že základ nároku, kde byla uplatněna náhrada mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru stejnou výpovědí za dřívější dobu od 11.9.2007 do 28.2.2008 ve výši 186.426,- Kč, je opodstatněný (Obvodní soud pro Prahu 2 poté v dalším řízení rozsudkem pro uznání ze dne 11.10.2012 č.j. 14 C 248/2010-136 žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila částku 182.371,- Kč jako náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru). Za těchto okolností žalobkyně požadovala náhradu mzdy poskytovanou při neplatném rozvázání pracovního poměru za dobu od 1.1.2009 do 30.6.2009 ve výši 193.940,- Kč vycházejíc z průměrného hodinového výdělku ve výši 187,93 Kč za rozhodné období druhého čtvrtletí roku 2007. Poté, co Obvodní soud pro Prahu 2 platebním rozkazem ze dne 31.7.2012 č.j. 14 C 23/2012-27 žalobě zcela vyhověl, a poté, co žalovaná proti tomuto platebnímu rozkazu podala odpor, Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem pro uznání ze dne 10.4.2013 č.j. 14 C 23/2012-63, žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni 178.607,- Kč, „zbytek nároku, co do 15.333,- Kč s příslušenstvím“ vyloučil „k samostatnému soudnímu řízení“ a žalované uložil, aby žalobkyni zaplatila 9.700,- Kč na náhradě nákladů řízení. O vyloučené části nároku poté rozhodl Obvodní soud pro Prahu 2 v nyní projednávané věci rozsudkem ze dne 11.12.2013 č.j. 14 C 232/2013-28 tak, že (I.) žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku 13.228,- Kč s úrokem z prodlení, který vyčíslil, (II.) ohledně částky 2.105,- Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl, (III.) uložil žalované aby zaplatila žalobkyni úroky z prodlení z částky 178.607,- Kč od 13.7.2009 do zaplacení „ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 % bodů a platné po první den příslušného kalendářního pololetí v němž prodlení trvá“ a (IV.) rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ve věci samé, vycházeje ze mzdového listu žalobkyně za druhé čtvrtletí roku 2007, zjistil, že „průměrná hodinová mzda“ žalobkyně činí 185,882 Kč, podle odpracovaných hodin za jednotlivé měsíce vypočetl nárok za jednotlivé měsíce leden až červen 2009 a dospěl k závěru, že „v součtu tak náleží žalobkyni za posuzované období 191.835,- Kč“. Vzhledem k tomu, že „mezitímním rozsudkem v původním řízení pod č. j. 14 C 23/2012 byla žalobkyni již přiznána částka 178.607,- Kč, z požadovaných 191.835,- Kč, činí rozdíl 13.228,- Kč“, a ohledně částky 2.105,- Kč musela být žaloba zamítnuta. K odvolání obou účastnic Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23.7.2014 č.j. 23 Co 273/2014-72, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku (II.) tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2.105,- Kč s úrokem z prodlení, který vyčíslil, ve výroku (III.) o příslušenství pohledávky rozsudek soudu prvního stupně zrušil, ve výroku o nákladech řízení (IV.) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1.000,- Kč. Ve věci samé přisvědčil soudu prvního stupně, že žalobkyni vznikl podle ustanovení § 69 odst. 1 zák. práce nárok na náhradu platu ve výši průměrného výdělku zjištěného za druhé kalendářní čtvrtletí roku 2007, který se použije pro celé období, za něž náhrada platu žalobkyni náleží. Vzhledem k tomu, že žalobkyně odpracovala 21 dní, soud prvního stupně také správně postupoval podle ustanovení § 353 odst. 1 zák. práce, když při zjišťování průměrného výdělku vycházel z hrubého platu zúčtovaného žalobkyni k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Podle názoru odvolacího soudu však k výši dosaženého hrubého platu v rozhodném období je třeba připočítat částku 818,- Kč představující doplatek příplatku za vedení náležející žalobkyni v měsíci dubnu 2007, který žalovaná v dubnu 2007 žalobkyni neoprávněně nevyplatila, když při jeho odejmutí postupovala v rozporu s ustanovením § 136 odst. 2 zák. práce. „Byť tato částka byla žalobkyni vyplacena až v srpnu 2007, jde o nárokovou složku mzdy náležející žalobkyni za práci vykonanou v měsíci dubnu, tedy v rozhodném období, a pro účely výpočtu průměrného výdělku se zahrnuje do výše zúčtovaného platu v rozhodném období“. Setrvání na doslovném znění ustanovení § 353 odst. 1 zák. práce a nezapočítání výše neoprávněně nevyplaceného doplatku příplatku za vedení do platu zúčtovaného k výplatě v rozhodném období by vedlo k situaci, která by zaměstnavateli umožňovala ovlivnit výši průměrného výdělku a nepřípustně by poškozovala zaměstnance jako slabší stranu v pracovněprávním vztahu. V případě žalobkyně by tím podle názoru odvolacího soudu došlo k dalšímu poškození jejích práv započatému žalovanou neoprávněným nevyplacením příplatku za období duben 2007, následující neoprávněnou výpovědí z pracovního poměru ze dne 12.6.2007 a pokračujícím odmítáním výplaty náhrady platu podle ustanovení § 69 odst. 1 zák. práce. Odvolací soud uzavřel, že celkově tedy náleží žalobkyni za období leden až červen 2009 náhrada platu ve výši 193.940,- Kč. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu „do výroku I., jímž odvolací soud v pracovněprávním sporu o náhradu platu změnil zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně“, podala žalovaná dovolání. Vyslovila souhlas se závěrem odvolacího soudu, že rozhodným obdobím je v daném případě druhé čtvrtletí roku 2007, že žalobkyně v něm odpracovala více než 21 pracovních dnů, a že průměrný výdělek zjištěný postupem podle ustanovení § 353 odst. 1 zák. práce je 185,882 Kč. Proto žalobkyni přísluší náhrada platu nikoliv ve výši zbytku žalované částky 15.333,- Kč, ale jen částka 13.228,- Kč. Jestliže odvolací soud akceptoval, že výdělek žalobkyně v rozhodné období činí nikoliv podle mzdového listu zjištěných 74.353,- Kč, ale 75.151,- Kč za 400 odpracovaných hodin, nemá tento postup oporu v platné právní úpravě již vzhledem k „úvodnímu ustanovení Hlavy XVIII § 351, které nedává prostor pro úvahy podobného charakteru“. Jestliže byl žalobkyni průměrný výdělek stanoven ze zúčtovaného platu a z odpracované doby v rozhodném období, pak není nutné provádět další korekce náhrady platu, a to ani s ohledem na případné dorovnání. Postupem odvolacího soudu „došlo ke značnému zvýšení průměrného hodinového výdělku, protože právní úprava reflektuje poměrné rozdělení odměn až za delší období, než je právě kalendářní čtvrtletí“. Žalovaná navrhovala, aby rozsudek odvolacího soudu byl změněn tak, že „žalovaná není povinna zaplatit žalobkyni částku 2.105,- Kč s příslušenstvím“, anebo aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Žalobkyně uvedla, že, kdyby zaměstnavatel nemusel pochybení napravovat do všech souvisejících důsledků jen proto, že podle jeho výkladu k tomu doslovné znění ustanovení § 353 nedává prostor, mohl by potom zcela bez postihu účelově krátit zaměstnance na výplatě i o větší část platu, zejména v období, ze kterého by byl zjišťován průměrný výdělek pro náhrady platu za dobu, kdy zaměstnanci čerpají dovolenou, nebo by tak mohl postupovat u zaměstnance, kterému se rozhodl dát výpověď vázanou na vyplacení odstupného. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí v pracovněprávním vztahu [§ 238 odst. 1 písm. d) o.s.ř.], proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva – zda je možné započítat do platu zaměstnance v rozhodném období (§ 353 odst. 1 zák. práce) část platu, který byl vyplacen v jiném období, ale na který vznikl nárok v rozhodném období -, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání žalované není opodstatněné. Projednávanou věc je i v současné době třeba posuzovat - vzhledem k tomu, že žalobkyně se domáhá náhrady platu ve výši průměrného výdělku z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru, která začala vznikat ve třetím čtvrtletí roku 2007 – podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 31.12.2007, tj. předtím, než nabyl účinnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, zákon č. 362/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zák. práce“). V projednávané věci vznikl žalobkyni nárok na náhradu platu z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 12.6.2007 dané podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce ode dne, kdy oznámila žalované dopisem ze dne 10.9.2007, že trvá na tom, aby ji dále zaměstnávala. Vzhledem k výše uvedenému lze přisvědčit názoru, že rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku je druhé čtvrtletí roku 2007. S názorem, že do hrubého platu zúčtovaného v tomto období nelze zahrnout i část platu, na kterou v tomto období vznikl nárok, byť byla vyplacena v jiném období, však nelze vyslovit souhlas. Má-li být v pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 větě druhé použit průměrný výdělek, postupuje se při jeho zjištění podle této hlavy (§ 351 zák. práce). Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak (§ 352 zák. práce). Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období (§ 353 odst. 1 zák. práce). Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí (§ 354 odst. 1 zák. práce). Právní úprava sice umožňovala i v tehdejší době, aby si účastníci upravili práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích odchylně od právní úpravy v zákoníku práce, avšak (kromě jiného) jen tehdy, jestliže to tento zákon výslovně nezakazoval. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 2 ve větě páté zák. práce stanovilo, že práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích nemohou být upravena odchylně od tohoto zákona v případech uvedených v § 363 odst. 2, a že toto zmíněné ustanovení uvádělo výslovně, že účastníci pracovněprávních vztahů se nemohou odchýlit od § 351 až § 362 odst. 2 (§ 2 odst. 1 věta pátá), je mimo pochybnost, že uvedená ustanovení hlavy XVIII zák. práce upravující „Průměrný výdělek“ mají kogentní povahu. Z uvedeného vyplývá, že průměrný výdělek a způsob jeho zjišťování je právní kategorií, jejíž obsah je určován právním předpisem. Otázka správné výše průměrného výdělku je tedy především otázkou právní. Pro stanovení průměrného výdělku - jak je z výše uvedeného zřejmé - mají význam tři základní skutečnosti - rozhodné období, hrubá mzda (plat) zúčtovaná zaměstnanci k výplatě v rozhodném období, a odpracovaná doba v rozhodném období. Rozhodným obdobím je zásadně předchozí kalendářní čtvrtletí, a výkladem nelze dovodit, že by rozhodným obdobím mohl být časový úsek jiný. Základem pro výpočet průměrného výdělku je tedy v posuzované věci plat, který byl žalobkyni zúčtován v rozhodném období - v kalendářním čtvrtletí předcházejícím vzniku nároku na náhradu platu (tj. doba od 1.4.2007 do 30.6.2007). S názorem dovolatelky, že při výpočtu průměrného výdělku žalobkyně nelze zohlednit částku 818,- Kč příslušející za duben 2007 proto, že byla vyplacena až s platem za srpen 2007, tedy až po uplynutí rozhodného období, nelze přesto souhlasit. Zaměstnanci přísluší za práci vykonanou v pracovním poměru pro zaměstnavatele, který je uveden v ustanovení § 109 odst. 3 zák. práce, za podmínek stanovených v zákoníku práce plat, nestanoví-li zákoník práce nebo zvláštní právní předpis jinak (srov. § 109 odst. 1 zák. práce). Plat se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků (srov. § 109 odst. 4 zák. práce); za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat (srov. § 110 odst. 1 zák. práce). Plat určuje zaměstnavatel zaměstnanci podle tohoto zákona, nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle § 111 odst. 2, § 112 odst. 2 a § 123 odst. 6 a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení. (§ 122 odst. 1 zák. práce). Z uvedeného vyplývá, že zaměstnanci vzniká právní nárok na plat až následně za práci, kterou v pracovním poměru pro zaměstnavatele vykonal, a že tento nárok nemůže být určen v jiné výši, než stanoví pracovněprávní předpisy. Vztaženo na posuzovaný případ to znamená, že nárok žalobkyně na plat za duben 2007 zahrnoval i příplatek za vedení ve výši 818,- Kč, neboť bylo vyloučeno, aby byl tento plat určen v jiné výši, a že v této výši měl být také zúčtován. Poukazuje-li žalovaná na to, že k proplacení uvedené částky došlo jindy (s platem za srpen 2007), potom vlastně ztotožňuje fakticitu výplaty platu s jeho zúčtováním poté, co zaměstnanci na plat vzniklo právo. Je nepochybné, že pracovněprávní předpisy v tomto směru upravují a rozlišují mezi splatností platu (jeho náhrady) na straně jedné a výplatou platu (jeho náhrady) na straně druhé; zatímco splatnost (termín splatnosti) nastává podle ustanovení § 141 odst. 1 zák. práce nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat či jeho náhradu (tedy, řečeno jinak, uplynutím posledního dne takového měsíce), výplatu (pravidelný termín výplaty) určí podle ustanovení § 141 odst. 3 zák. práce zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací v mezích období uvedeného v ustanovení § 141 odst. 1 zák. práce, nebyl-li pravidelný termín výplaty sjednán v kolektivní smlouvě. Pro posouzení výše platu, který zaměstnanci přísluší za rozhodné období, však není významné, kdy se stal plat splatným nebo kdy měl být vyplacen (resp. kdy vůbec byl – jako v posuzované věci - fakticky vyplacen), tedy - jinak řečeno - kdy byl nárok na plat uspokojen, neboť uvedený postup nebere náležitě v úvahu zákonnou povinnost zaměstnavatele zúčtovat plat po vykonané práci, a v rozporu s tím činí rozsah platu za rozhodné období – a tím i průměrného výdělku - odvislým od úvahy zaměstnavatele, v jaké období se rozhodne plat (jeho část) zaměstnanci vyplatit. Z uvedeného vyplývá, že platem zúčtovaným zaměstnanci k výplatě za rozhodné období ve smyslu ustanovení § 353 odst. 1 zák. práce je třeba rozumět zúčtování práva na plat v rozsahu, v jakém zaměstnanci vzniklo za práci vykonanou v rozhodném období; z tohoto hlediska není významné, kdy k výplatě platu (jeho části) fakticky došlo. Protože rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu věcně správný a protože nebylo zjištěno, že by byl postižen některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované podle ustanovení § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo zamítnuto, na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/siska-si-za-kauzu-elektronickeho-vyplaceni-davek-ma-odsedet/r~ac71a7e686e411e6abfa0025900fea04/
2019-12-13T05:29:41
[ " soud ", " soud ", " Soud ", " soud ", " soud ", " Soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Drábkův náměstek dostal šest let za IT zakázku, má platit 282 milionů. Úředníci se vrátili k tužkám - Aktuálně.cz Aktualizováno 30. 9. 2016 11:32 Za zakázku elektronického systému na vyplácení sociálních dávek, kterou vyhrála společnost Fujitsu Technology bez soutěže, si má exnáměstek na ministerstvu práce Vladimír Šiška odsedět šest let za mřížemi. Podle obžaloby Šiška způsobil škodu 282 milionů. Tu Šiškovi soud nařídil zaplatit. Rozsudek je nepravomocný, případ bude řešit ještě odvolací Vrchní soud v Praze. Praha – Bývalý náměstek ministerstva práce Vladimír Šiška má jít na šest let do vězení. Soud ho v pátek potrestal za známou zakázku na výplatu sociálních dávek z roku 2011. Podle obžaloby Šiška způsobil škodu 282 milionů. Tu mu také soud nařídil zaplatit. „Soud neměl žádné pochybnosti, že se oba obžalovaní skutků dopustili,“ řekl soudce Tomáš Durdík. Šiška tehdy zadal zakázku na nový elektronický systém bez soutěže společnosti Fujitsu Technology. Stát za něj zaplatil 1,6 miliardy, systém ale mnohokrát zkolaboval – a úředníci museli místo počítačů používat tužku, papír a kalkulačky. A tahle zakázka byla také příčinou pádu ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09). Rozsudek je nepravomocný, případ bude řešit ještě odvolací Vrchní soud v Praze. Šiška, který smlouvy s Fujitsu Technology podepsal, byl obžalovaný za způsob, jímž dodavatele problémového systému vybral. Vzal už uzavřené, ovšem zcela nesouvisející smlouvy na dodávky softwarových licencí na ministerstvu vnitra a narouboval na ně dodatky, které se týkaly právě dávkových systémů. Zkrátka pořídil něco úplně jiného, než na co zněl původní kontrakt. Zakázku tak bez soutěže získala společnost Fujitsu a další subdodavatelé, především firma Vítkovice IT Solutions. Některé subdodavatelské firmy byly navíc na náměstka Šišku navázané. „Je zcela zřejmé, že kdyby se vše řešilo cestou otevřeného výběrového řízení, přihlásili by se pravděpodobně další dodavatelé, kteří by nabídli výhodnější podmínky," prohlásil v pátek soudce Durdík. I Nejvyšší kontrolní úřad později zjistil, že zakázka byla pětkrát dražší, než ministerstvo původně plánovalo. Výplata dávek přitom patří k jedněm z nejdůležitějších státních počítačových systémů: ročně jí proteče 80 miliard korun. Škoda 282 milionů korun Kromě bývalého náměstka byl souzený i Miroslav Duda, tehdejší šéf odboru elektronizace státní správy na ministerstvu vnitra, který podle policie trik se smlouvami umožnil. Oba mohli dostat až 12 let. Státní zástupce navrhoval, aby Šiška skončil na šest let ve vězení, pro Dudu chtěl tříletou podmínku. Tu také nakonec Duda dostal. Duda před soudem tvrdil, že nic nespáchal a Šišku že poprvé viděl až na lavici obžalovaných. Šiška od začátku opakuje, že se snažil státu ušetřit – tím, že najde jiného dodavatele než firmu OK system, která výplatu dávek zajišťovala od 90. let. "Po čtyřech letech je pro mě opravdu velmi těžké se srovnat se svou situací, kdy za manažerskou práci, kterou jsem odvedl pro stát, mám takovéto potíže," řekl tento týden Šiška ve své závěrečné řeči před soudem. Jestli se s Fujitsu skutečně ušetřilo, nejde spočítat. Tedy ani zjistit, jestli služby firmy – jak tvrdí kritici – nejsou příliš drahé. Fujitsu loni dostalo 623 milionů, OK system rok předtím 420. Ovšem ne za stejné služby. A ministerstvo už dříve přiznalo, že vlastně vůbec neví, jestli se nový systém vyplatil. Kromě výplaty dávek je Šiška souzený ještě v dalších dvou kauzách. Jednak že chtěl opět bez tendru zadat společnosti IBM za miliardu systém proti zneužívání nemocenské. Soud Šišku letos v únoru osvobodil, odvolací soud ale rozsudek zrušil a případ se musí projednat znovu. Stejně tak se vrátila na začátek kauza, v níž byl Šiška obžalovaný z toho, že vydíral firmu OK system, tedy mnoholetého dodavatele programů na výplatu dávek. Která si navíc v roce 2011 nechtěla nechat líbit, že ji chce Šiška od zakázky odstřihnout, a stěžovala si u Úřadu pro hospodářskou soutěž. Šiška tehdy podle obžaloby na šéfy firmy tlačil, ať nedělají problémy – s tím, že za to dostanou jiné zakázky v hodnotě 100 milionů. Podnikatelé to ale oznámili policii. Šiška za to dostal nepravomocně sedm let, ale odvolací soud trest opět zrušil a nařídil nové projednání. Exnáměstek Šiška znovu míří k soudu, nyní kvůli manipulaci se zakázkami na výplaty sociálních dávek domácí Aktuálně.cz Praha Vladimír Šiška vězení Jaromír Drábek soud Nejvyšší kontrolní úřad
https://www.projustice.sk/medzinarodne-pravo/mnohostrann-umluva-o-implementaci-opatreni-k-boji-proti-snizovani-danovrho-zakladu
2019-05-20T03:26:08
[ " § 2", " § 1", " § 1", "in dubio", " čl. 14", " čl. 7", " čl. 31", " čl. 30", "de lege lata", " § 2", " čl. 26" ]
Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám | Projustice Domov » Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisků ve vztahu k daňovým smlouvám Abstrakt: Článek se zabývá negativními právními aspekty Mnohostranné úmluvy o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisku ve vztahu k daňovým smlouvám („MLI“) s ohledem na platné právní předpisy a teorii práva. Zejména se soustředí na skutečnost, zda byly dodrženy veškeré povinné podmínky řádného legislativního procesu, dopad MLI na aktuálně vyjednávané smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nebo také jeho dopad na princip srozumitelnosti práva. Článek rovněž pojednává o možných způsobech, jak se lze vypořádat s těmito negativními aspekty MLI prostřednictví výkladů platného slovenského práva. Klíčová slova: Mnohostranný dohovor o zavedení opatrení na zamedzenie narúšania základov dane a presunov ziskov súvisiacich s daňovými zmluvami, právne aspekty, slovenské daňové právo Abstract: The article discusses mainly negative legal aspects considering both, the applicable law and the theory of law, of the Multilateral Convention to Implement Tax Treaty Related Measures to Prevent Base Erosion and Profit Shifting („MLI“) with the focus on whether the MLI was implemented in the Slovak legislation in compliance with the mandatory legislation process, whether the MLI will apply also on double tax treaties currently being negotiated or also an impact on a legal certainty of users of the Slovak law. It contains an anticipation how these negative aspects can be overridden by the interpretation of the applicable law as well. Key words: MLI, legal aspects, Slovak tax law Mnohostranná úmluva o implementaci opatření k boji proti snižování daňového základu a přesouvání zisku ve vztahu k daňovým smlouvám zkráceně (a dále jen jako) „MLI“ je v oblasti mezinárodního daňového práva novým pramenem, obsahujícím úpravu implementující doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) ke změně systému daňového práva (mezinárodního i národního) způsobem vedoucím k minimalizaci možností k přesouvání základu daně (aj. Base Erosion and Profit Shifting; dále jen „BEPS“). Samotná iniciativa BEPS vznikla v roce 2013 jako důsledek neustále se rozšiřujících a agresivnějších způsobů tzv. daňového plánování, které in genere vede k přesunutí příjmů do daňových jurisdikcí s nízkým či nulovým efektivním zdaněním. Kleist (2016) se domnívám, že důležitou roli v iniciaci projektu BEPS hráli dohody uzavírané mezi kapitálově či jinak propojenými osobami (srov. § 2 písm. n) a o) ZDP1), čímž došlo k vytvoření „umělých“, netržních podmínek, jež umožnily příjem do země s nízkým efektivním zdaněním přesunout. Například Dharmapala (2014) naopak uvádí, že možnosti transferu jakéhokoliv příjmu do jurisdikce s nízkým efektivním zdanění je primárně vyvolána nekonzistencí mezi jednotlivými úrovni pramenů práva v systému transakcí s mezinárodním prvkem. Obecně by daňové aspekty konkrétní transakce realizované mezi dvěma poplatníky z různých daňových jurisdikcí měly být upraveny v národním právním předpise (tzn. ZDP, budou-li uvažovány pouze daně z příjmů) a jemu nadřazeném pramenu práva tzv. smlouvě o zamezení dvojího zdanění (dále jen „SZDZ“) uzavřené mezi Slovenskou republikou a dotčenou jurisdikcí. Z výkladového hlediska se v těchto případech poté uplatní princip lex superior derogat legi inferiori (srov. § 1 odst. 2 ZDP s § 1 odst. 2 Ústavy2), což vede k přednostní aplikaci SZDZ před ZDP. Ta však není jako v případě ostatních oblastí práva neomezená, neboť poskytne-li ZDP vyšší míru právní ochrany či výhodnější daňový režim je nutno uplatnit zásadu in dubio mitius respektive pro libertate. Jedná se tedy de facto o dvouúrovňový systém pramenů práva, kdy není možné bez dalšího vyloučit ani jeden z nich, ale naopak je nutné oba prameny aplikovat ve vzájemné koherenci a v souladu s výše uvedenými principy. Vzhledem k tomu, že MLI bude představovat další pramen práva, lze předpokládat, že úprava mezinárodního práva daňového se stane nejen komplikovanější, ale mohla by být v některých situacích v konfliktu se základními právy zaručenými Ústavou (a to včetně implementačního procesu). MLI bylo včleněno do slovenského právního řádu legislativním procesem LP/2017/191 jako Mnohostranný dohovor o zavedení opatrení na zamedzenie narúšania základov dane a presunov ziskov súvisiacich s daňovými zmluvami. Hattingh (2017) poukazuje, že některé z právních řádů ex lege požadují, aby změna jakékoliv dvoustranné úmluvy byla provedena výhradně formou individuálního dojednání konkrétních změn předmětné smlouvy mezi oběma smluvními stranami. Slovenský právní řád však tuto povinnost neupravuje, a bude tedy vycházet z Vídeňské úmluvy o smluvním právu3 (srov. čl. 14 a čl. 7 Ústavy Slovenské republiky4), a jako dostatečné vyjádření souhlasu se zněním MLI bude postačovat ratifikace a následné vyhlášení smlouvy ve sbírce zákonů. Nevznikne tedy potřeba „přesmlouvání“ doposud platné úpravy v jednotlivých smlouvách o zamezení dvojího zdanění formou protokolu. Přestože v případě mezinárodních smluv není povinné provést posouzení dopadu navržené legislativy5, lze pouze akcentovat, že i v takovýchto případech by bylo jeho zpracování nanejvýš vhodné, neboť implementace jakékoliv právní normy bez znalosti dopadů do právního prostředí jakéhokoliv státu je poněkud izolované, a to zejména s ohledem na komplikovanost MLI, neboť smlouva samotná nejen, že poskytuje v případě akceptace jejich jednotlivých ustanovení vícero znění, jež lze implementovat, tak se rovněž mohou jednotlivé státy zcela rozhodnout učinit vůči jednotlivým článkům výhradu (taktéž Avi-Yonah, Xu (2017). Výjimkou jsou pouze části vztahující se k základnímu účelu smlouvy a nové úpravě článku vzájemné dohody obou států. Kleist (2016) se domnívá, že implementací MLI dojde k narušení současné dvouvrstvé soustavy pramenů práva v mezinárodním daňovém právu. Konkrétně poté uvádí, že vznikne nová třetí tří vrstva, neboť MLI neodpovídá svým charakterem multilaterálnímu protokolu, na jehož základě by došlo ke změně znění SZDZ těch zemí, které by k protokolu přistoupily, ale de facto samostatné smlouvě, jíž bude nutné interpretovat koherentně s dosud existujícími SZDZ (k témuž také Obando, 2017). Uvedené, poté vede k vytvoření komplikované soustavy pramenů práva pro mezinárodní právo daňové vedoucí k nesnadné aplikaci původní druhé vrstvy práva v konkrétní situaci v souladu s teleologickou metodou výkladu, což může vést k nesrozumitelnosti práva. Té poté přispívá i odlišnost použité terminologie v MLI a konkrétních SZDZ, jež by však měla být řešitelná prostřednictvím odst. 1 čl. 31 Vídeňské úmluvy, který vyžaduje, aby jednotlivé pojmy v mezinárodních smlouvách použité byly vykládány v souladu s jejich obvyklým významem, v souvislosti s ostatními konkrétní smlouvy a neposledně s přihlédnutím k celkovému účelu a předmětu konkrétní smlouvy. Lze však trvat na skutečnosti, že srozumitelnost práva tvoří stěžejní kamen právního státu a jako takové by ji mělo být hodno zvláštního zřetele při tvorbě konkrétní právní normy. Neština (2013) v této věci doslova uvádí: „Mal by byť preto zrozumiteľný čo najširšiemu okruhu adresátov právnych predpisov a iných právnych aktov. Musí teda spĺňať na jednej strane požiadavku jednoznačnosti či presnosti (regulatívna funkcia právneho jazyka) a na druhej strane požiadavku zrozumiteľnosti (informatívna funkcia právneho jazyka). Povinnosťou zákonodarcu je nielen presne stanoviť podmienky nastúpenia normatívneho tlaku ako aj následkov ich porušenia a vylúčiť tak používanie synoným, homoným a polysémov (prípadne vágnych termínov), ale aj vytvoriť taký text, ktorému budú rozumieť okrem právnikov aj bežní ľudia rozmanitého vzdelania, rôznych profesií a spôsobov myslenia.“ Úskalí principu lex posterior derogat priori Hattingh (2017) dále poukazuje na problémy při aplikaci MLI v případech, kdy okamžik nabytí jeho účinnosti bude předcházet okamžiku nabytí účinnosti SZDZ, jejíž jednání bylo zahájeno dříve než došlo k ratifikaci MLI. V takovém případě zpravidla nebudou ustanovení dané SZDZ obsahovat úpravu vtělenou do MLI. Důvodem pro tuto absenci je zejména délka jednání o uzavření konkrétní SZDZ. Zpravidla je znění konkrétní SZDZ dojednáno v určitý časový okamžik, nicméně vstup v platnost nastává až okamžikem ratifikace obou smluvních zemí, což může způsobit i několikaletý odstup. Přestože se v daném případě nabízí možnost zvážení uplatnění právní zásady lex superior derogat inferiori, je tento postup vyloučen čl. 30 Vídeňské úmluvy. Z hlediska přednostní právní úpravy bude tedy nutné v případě kolize jednotlivé SZDZ a MLI postupovat v souladu s principem lex posterior derogat priori obsažném právě v tomto článku. Nastane-li shora popsaná situace, kdy MLI nedopadne na konkrétní SZDZ, jejíž účinnost nastane po nabytí účinnosti MLI, bude nezbytné protokolárně upravit znění SZDZ. V opačném případě by se na ni úprava dle MLI nevtahovala. Precedenční povaha rozhodnutí přijatých v rámci dohody obou zemí Pistone (Kutílek et. al., 2017) podotýká, že není jisté, jakým způsobem bude přistupováno k rozhodnutím přijatým v rámci arbitráží dle MLI, a to zejména, zda potenciálně povedou k vytvoření systémů precedentů, závazných v dalších arbitrážích pro oba členské státy. Lze se pouze domnívat, že tato oblast může v budoucnu působit značné výkladové problémy, neboť dojde-li k ukončení arbitrážní procedury mezi zeměmi s odlišnými systémy práva, poté bude možné, že pro každou ze stran arbitráže bude rozhodnutí přisuzovat jinou právní váhu. Rozřešení této oblasti není možné dovodit de lege lata ani ferenda, neboť je zřejmé, že každá ze stran bude k závaznosti právního aktu výsledku arbitrážního řízení přistupovat zcela odlišně. Pokud by navíc došlo k zakotvení precedenční povahy rozhodnutí plynoucích z arbitráže, může být takováto situace v rozporu s právním řádem Slovenské republiky (srov. uznesenie Ústavného súdu SR zo 17. júna 2009, č. k. PL. ÚS 11/09-16 a § 2 odst. 3 ZoSP6). In genere by však rozhodnutí přijatá v rámci dohadovací procedury nemusela mít precedentní povahu, protože se stricto sensu nejedná o soudní rozhodnutí. Bude nicméně vždy záležet na právní úpravě daného státu, zda rozhodnutí tohoto typu budou považovány za právně závazné precedenty. V této souvislosti je však nutné podotknout, že základním principem mezinárodních smluv v oblasti veřejného práva je zásada pacta sunt servanda obsažená mimo jiné v čl. 26 Vídeňské úmluvy. Tedy státy jsou vázány plnit závazky jim plynoucí v tomto případě ze SZDZ či MLI. Jelikož ani SZDZ či MLI nestanovuje precedentní povahu rozhodnutí u případů řešených dohodou, nemělo individuální rozhodnutí v rámci dohadovací procedury či arbitráže vést k vázanosti rozhodnutím v pozdějších řízeních obdobné otázky7. Pokud by některá ze smluvních stran SZDZ či MLI naopak dovozovala onen precedentní charakter rozhodnutí, mohlo by se jednat o ústavně-nekonformní situaci tj. stav a contrario základnímu právu na ochranu práv v soudním či jiném řízení (čl. 46 Ústavy). Bylo-li totiž už v typově shodném případě rozhodnuto v rámci dohadovací procedury či arbitráže, mohlo by dojít k odmítnutí dalšího podstoupení dohadovací procedury v jiných obdobných případech (srov. Část II. Vídeňské úmluvy). MLI se stal po nabytí právní účinnosti součásti slovenského právního řádu, jako právní norma doplňující úpravu obsaženou v ZDP a SZDZ. Došlo tak k modifikaci dvouúrovňového systému na tříúrovňový, a při budoucí interpretaci daňového práva bude nutné vycházet z textu všech shora uvedených předpisů. Přestože MLI bylo schváleno v rámci řádného legislativního procesu, lze konstatovat, že by bylo vhodné u obdobně právně složitých mezinárodních dohod a smluv zavést povinnost zhodnotit dopady do současného právního řádu. To by poté mohlo zamezit ratifikaci dohod a smluv, které dosavadní právní úpravu značným způsobem komplikují a činí ji těžko interpretovatelnou. Jelikož v daném případě nebyla RIA vypracována, nedošlo ke komplexnímu zanalyzování, jaké výkladové problémy mohou v praxi nastat a jakým způsobem by měly být řešeny. Shora uvedené popisuje některé z aplikačních úskalí a zároveň navrhuje, jak by měly být konfliktní situace řešeny. V případě kolize SZDZ či MLI bude záviset na okamžiku účinnosti konkrétní SZDZ. Nastane-li po okamžiku nabytí účinnosti u MLI, úprava v něm obsažená se na SZDZ neuplatní. Co se týče případného precedentního charakteru rozhodnutí učiněných v dohadovacích procedurách jednotlivých zemí, jako další z možných nejasností MLI, je možné se domnívat, že takovýto typ rozhodnutí by neměl vést k vytvoření precedentu. V poslední řadě je nutno konstatovat, že jednotlivé body zmíněné výše nejsou kompletním výčtem sporných či jinak komplikovaných oblastí současného systému mezinárodního daňového práva. Autor: Ing. Bc. Jan Hájek, MBA, DiS doktorand Právnická fakulta Univerzita Karlova, doktorand Národohospodářská fakulta Vysoká škola ekonomická v Praze, ORCID: 0000-0002-3341-9436 Avi-Yonah, R.S., Xu, H. (2017). A Global Treaty Override? The New OECD Multilateral Tax Instrument and Its Limits. Public Law and Legal Theory Research Paper, 39(2), 155-216, http://dx.doi.org/10.2139/ssrn.2934858 Dharmapala, D. (2014). Base Erosion and Profit Shifting: A Simple Conceptual Framework. Coase-Sandor Institute for Law & Economics. Working Paper No. 703, https://doi.org/10.2139/ ssrn.2497770 Hattingh, J. (2017). The Legal and Related Challenges, and Emerging Solutions for Implementation of the BEPS Multilateral Instrument. Global Taxation, July(2017), 29-36. Dostupné z: https://ssrn.com/abstract=3016827 Kleist, D. (2016). A Multilateral Instrument for Implementing Changes to Double Tax Treaties: Problems and Prospects. Intertax, 44(11), 823 – 830. ISSN 0165-2826. Kutilek, L., Levy, E., Lee, CH. H., Farena, G. (2017). The Multilateral Instrument: A New Array of Questions. Článek publikován na konferenci Perspectives on the Multilateral Instrument, Michigan, Michigan: Michigan Journal of International Law. Neština, N. (2013). Podoby sémantiky a pragmatiky vo filozofii práva. Organon F, 20(Supplementary Issue 1), 105-121. ISSN 2585-7150. Ramos Obando, R. (2017). Reservations and Compatibility Clauses in the Multilateral Instrument: Overcoming New Interpretative Challenges. Dostupné z http://lup.lub.lu.se/student-papers/record/8910772/file/8910773.pdf 1zákon č. 595/2003 Z.z., o daních z príjmov (dále jen „ZDP“), 2 zákon č. 460/1992 Z.z., Ústava Slovenskej Republiky (dále jen „Ústava“) 3 Vyhláška ministra zahraničních vecí zo 4. septembra 1í87 publ. pod č. 15/1988 Zb. o Viedenskom dohovore o zmluvnom práve (dále jen „Vídeňská úmluva“) 4 Ústavný zákon č. 460/1992 Zb. Ústava Slovenskej republiky (dále jen „Ústava“) 5 Regulatory Impact Assessment (dále jen „RIA“) 6 zákon č. 385/2000 Z.z. o súdcoch a prísediacich 7 Nelze přitom hovořit o „výkladu“ právní otázky, jelikož její rozhodnutí přísluší výhradně soudům a nikoliv orgánům zodpovědným za dosažení dohody v rámci dohadovací procedury.
http://www.denik.cz/regiony/soud-zrusil-trest-20091217.html
2017-09-20T13:44:07
[ "\nSoud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Soud zrušil trest za orální sex s dvanáctiletou dívkou - Deník.cz Soud zrušil trest za orální sex s dvanáctiletou dívkou Brno – Orální sex s dvanáctiletou dívkou je podle soudu pouze přestupkem. Dívka totiž o svém věku lhala a vypadala starší. Jiří Toman u brněnského soudu.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda Brněnský krajský soud ve čtvrtek projednával odvolání třicetiletého Jiřího Tomana, kterého loni v září přistihla policejní hlídka při orálním sexu s dvanáctiletou dívkou v opuštěné hale nedaleko brněnského hlavního nádraží. Brněnský městský soud mu pohlavní zneužití mladé dívky uložil dvacetiměsíční podmínku, muž se však proti rozsudku odvolal. Domníval se totiž, že dívka je mnohem starší. „Svůj čin vnímám jako morální selhání, ale opravdu jsem nevěděl, že děvče je tak mladé,“ hájil se u soudu Toman. Lhala o svém věku Podle jeho obhájce Davida Obenraucha navíc dívka lhala o svém věku i policistům a zapírala i svoji totožnost. „Později se navíc zjistilo, že dívka se živí prostitucí,“ doplnil Obenrauch. Ačkoliv vzhledem ke svému věku dívka před soud nepředstoupila, soud se přiklonil na stranu obžalovaného. „Podle fotografií by dívce nikdo nehádal méně než osmnáct let. Dokonce ani soud ne,“ uvedl soudce Jaromír Papírník. Dřívější rozsudek městského soudu proto zrušil a případ předal přestupkové komisi. „Domníváme se, že muž nejednal správně, ale jeho jednání není trestným činem. Mohlo by jít například o přestupek proti občanskému soužití,“ zdůvodnil Papírník. Čtěte také: Muž dostal chuť na sex. Zaplatil si dvanáctileté dívky
http://docplayer.cz/1060694-Informace-pro-obcany.html
2017-09-23T00:32:03
[ " SOUD ", " zákona č. 262", " zákona č. 359", " zákona č. 218", " zákona č. 359", " zákona č. 359", " zákona č. 128", " zákona č. 359", " soud ", " zákona č. 359", " zákona č. 359", " zákona č.359", " zákona č. 359", " zákona č. 218" ]
Informace pro občany - PDF 1 Vytvoření metodiky naplňování standardů kvality dle vyhl. 473/2012Sb. pro ORP Jilemnice - OSPOD Informace pro občany Metodika standardů kvality sociálně-právní ochrany Projekt Registrační číslo: CZ.1.04/3.1.03/C (doba trvání projektu: ) Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanosti a státního rozpočtu ČR 2 OBSAH Úvod. 3 Standard 1. 4 Standard 2. 9 Standard Standardy 4, 5, 6 17 Standard Standard Standard Standard Standard Standard Standard Standard Závěr. 30 Seznam příloh. 31 Stránka 2 z 31 3 Ú V O D Všeobecná metodika standardů kvality sociálně-právní ochrany dětí je vytvořena v rámci projektu, který je financován z dotace EU a státního rozpočtu ČR. Projekt se cíleně zaměřuje na zkvalitnění práce orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Jilemnici. Všeobecná metodika standardů kontinuálně navazuje na první část projektu, která se zabývala analýzou stávajícího systému práce, používaných postupů, do jaké míry jsou v souladu se standardy sociálně-právní ochrany dětí. Výstupy z této analýzy byly zohledněny při koncipování metodiky jednotlivých standardů, staly se inspirativním vodítkem. Metodika standardů sociálně-právní ochrany dětí v Jilemnici byla vytvořena v souladu s platnou legislativou, zejména se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, a vyhlášky č. 476/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona sociálně-právní ochrany dětí, v platném znění. S ohledem na skutečnost, že dosud neexistuje jednotná metodika, byl jako podkladový materiál pro tvorbu vlastní metodiky standardů v Jilemnici použit manuál implementace standardů kvality sociálně-právní ochrany, který vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce Metodika standardů sociálně-právní ochrany dětí si klade za cíl, aby praxe provozovaná pracovištěm orgánu sociálně-právní ochrany dětí na obci s rozšířenou působností se stala jednotnou a dobře čitelnou jak pro zaměstnance, tak pro cílovou skupinu klientů, vůči nimž je směřována. Stránka 3 z 31 4 S T A N D A R D 1 Místní a časová dostupnost Cíl: pomocí vnitřních pravidel vymezit poskytování sociálně-právní ochrany dětí Související odkazy zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ( 95 řeší pohotovost), v platném znění zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, v platném znění pracovní řád zaměstnavatele Orgán sociálně-právní ochrany dětí zajišťuje účinné poskytování sociálně-právní ochrany v potřebném rozsahu na celém území svého správního obvodu v rámci obcí Benecko, Bukovina u Čisté, Čistá u Horek, Horka u Staré Paky, Horní Branná, Jablonec nad Jizerou, Jestřabí v Krkonoších, Jilemnice, Kruh, Levínská Olešnice, Martinice v Krkonoších, Mříčná, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Rokytnice nad Jizerou, Roztoky u Jilemnice, Studenec, Svojek, Víchová nad Jizerou, Vítkovice. Jedná se zejména o tuto problematiku V souladu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, řeší komplexně problematiku rodin jak úplných, tak neúplných, snaží se o sanaci rodinného prostředí, o ochranu oprávněných zájmů dětí. Řeší problematiku týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. Řeší problematiku svobodných těhotných žen. Poskytuje poradenství v sociálně-právní ochraně dětí, v případě neshod v manželství a partnerství, při problémech po rozvodu a rozchodu, při řešení otázky styku rodičů s dětmi. Zastupuje děti u soudu i před ostatními státními orgány a u notářských řízení ve funkci opatrovníka. Pravidelně navštěvuje děti umístěné v dětských domovech. Realizuje soudem nařízený dohled v rodinách, eventuálně realizuje jiná opatření soudů. Úzce spolupracuje s policií, školami, poradnami, pediatry, ostatními lékaři, s neziskovými organizacemi a s úřady. Zabezpečuje náhradní rodinné prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. Kurátor pro mládež spolupracuje s dítětem a jeho rodinou v případech, kdy se dítě samo dopouští protiprávního nebo jiného závadového jednání. Stránka 4 z 31 5 Kde nás najdete? Městský úřad Jilemnice odbor sociálních věcí (budova C), orgán sociálně-právní ochrany dětí Náměstí 3. května Jilemnice Nevíte, která sociální pracovnice má váš obvod na starosti? Seznam sociálních pracovníků a kurátorů pro děti a mládež najdete na nástěnce v 1. patře budovy C, v grafu č. 1 tohoto materiálu, v organizační struktuře orgánu sociálně-právní ochrany dětí v Jilemnici (přílohy 7 a 8) a na webových stránkách: Bezbariérový přístup: ANO Vstup hlavním vchodem, v přízemí vlevo za vstupními dveřmi je výtah, vyjeďte do 1. patra. Můžete nás kontaktovat: 1) Osobně v úřední dny a hodiny pondělí a středa 8:00-11:30 12:30-17:00 V dalších dnech dle individuální domluvy: 2) Telefonicky nás můžete kontaktovat na telefonním čísle: (321, 323, 324, 325, 326, 330, 253) pondělí a středa od 8:00 do 17:00, ostatní dny od 8:00 do 13:00 3) em: 4) Poštovní zásilkou (dopisem) na adresu podatelny Městského úřadu Jilemnice: Městský úřad Jilemnice Masarykovo náměstí Jilemnice 5) Datovou schránkou: g2nbdtx Proč nás vždy nenajdete na úřadě v kanceláři? S největší pravděpodobností jsme v terénu, u soudu, na policii, ve škole, bezodkladně řešíme nenadálou situaci, která nesnese odkladu, jsme na případové konferenci, byli jsme povoláni k nenadálému jednání, atd. V případě nepřítomnosti vaší sociální pracovnice najdete na dveřích kontakt na toho, kdo vám pomůže, kdo vaši sociální pracovnici zastupuje. DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA 112 Tísňová linka - integrovaný záchranný systém (hasiči, záchranná služba, Policie ČR) 150 hasiči 155 záchranná služba 158 Policie ČR Stránka 5 z 31 6 MĚSTSKÁ POLICIE Metyšova Jilemnice Telefon: Strážník Zelinka: Strážník Horáček: Strážnice Jindrová: Více informací naleznete: Tísňová linka pro neslyšící (SMS): OKRESNÍ SOUD V SEMILECH Nádražní Semily Telefon: PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBA V SEMILECH: Bítouchovská Semily Telefon: Mobil: Více informací naleznete: ÚŘAD PRÁCE ČR Krajská pobočka v Liberci, Kontaktní pracoviště JILEMNICE Masarykovo náměstí Jilemnice Vedoucí kontaktního pracoviště: Zprostředkování zaměstnání: Státní sociální podpora: Hmotná nouze: , 208 Příspěvek na péči: Dávky pro zdr. postižené: Více informací: https://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/jilemnice/kontakty Podrobný seznam poskytovatelů sociálních služeb v regionu je uveden v Katalogu sociálních služeb. Najdete zde kontakty na sociální služby na Jilemnicku, Turnovsku a Semilsku. Katalog sociálních služeb je zveřejněn na webových stránkách: Seznam důležitých kontaktů, telefonních čísel a úředních hodin v obcích v rámci spádové oblasti Jilemnice obsahuje příloha č. 1. Nenašli jste někoho, kdo vám v regionu poskytne služby, které potřebujete? Vy sami poskytujete sociální služby na území a nenašli jste svůj kontakt na tomto webu? Kontaktujte vedoucího odboru sociálních věcí. Stránka 6 z 31 7 Čas mimo stanovenou pracovní dobu je pokryt pracovní pohotovostí ( 95 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění). Jedná se o dobu, kdy určitý zaměstnanec je připraven k případnému výkonu práce. Doba pohotovosti bezprostředně navazuje na stanovenou pracovní dobu. Doba pracovní pohotovosti je vyhrazena pro výkon základních, nutných a bezodkladných úkonů. Zaměstnanci se při službě pracovní pohotovosti zabývají výhradně situacemi, jejichž řešení nesnese odkladu (ohrožení života dítěte, účast u neodkladného úkonu podle trestního řádu aj.) Stránka 7 z 31 8 Graf č. 1 Přehled působností pracovníků sociálně-právní ochrany v Jilemnici (dále jen OSPOD) Vargová Miluše Správní obvod OSPOD: Poniklá, Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou, Paseky nad Jizerou Ronešová Kateřina Správní obvod OSPOD: Peřimov, Mříčná, Kruh, Horka u Staré Paky, Bukovina, Studenec, Martinice, Víchová nad Jizerou, Levínská Olešnice Palasová Eliška Správní obvod OSPOD: Jilemnice Podlipná Ludmila Správní obvod pro náhradní rodinnou péči: všechny obce ve správním obvodu Jilemnice jako obce s rozšířenou působností Lívie Kučerová Správní obvod OSPOD: Benecko, Horní Branná, Jestřabí v Krk., Vítkovice Správní obvod kurátora pro mládež: Bukovina, Čistá u Horek, Horka u staré Paky, Kruh, Svojek, Levínská Olešnice, Martinice, Rokytnice nad Jiz., Studenec Jana Majerovič Krůfová Správní obvod kurátora pro mládež: Benecko, Horní Branná, Jablonec nad Jiz., Jestřabí v Krk., Jilemnice, Mříčná, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Poniklá, Roztoky u Jil., Víchová nad Jiz., Vítkovice Stránka 8 z 31 9 S T A N D A R D 2 Prostředí a podmínky Cíl: zajistit optimální prostředí a podmínky pro výkon sociálně-právní ochrany dětí Související odkazy zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků, v platném znění vnitřní předpisy úřadu (organizace a řízení služebního autoprovozu, pravidla používání mobilních telefonů, pracovní řád) kurzy první pomoci a bezpečnosti a ochrany při práci Vnitřní pravidla pro využívání vnitřních prostor Jednací prostory pracoviště jsou vhodně vybaveny, v souladu s postupy uplatňovanými při výkonu sociálně-právní ochrany, zejména s ohledem na práci s dětmi. Vybavení a vnitřní uspořádání prostor je účelné a bezpečné jak pro klienty, tak pro zaměstnance. Prostředí je přátelské vůči dětem i rodičům, když se ke konzultaci dostaví společně. Kanceláře jsou uspořádány tak, aby konzultace s klienty nebyly narušovány a aby zůstala zachována důvěrnost jednání a soukromí klienta. Uspořádání kanceláře je účelné a přátelské vůči dětem a rodičům. Dětem je zpravidla umožněna volba, zda chtějí v průběhu konzultace být spolu s rodiči v kanceláři zaměstnance nebo chtějí využít dětský koutek (vždy se přihlíží k projednávané situaci). Sociální pracovník z titulu kompetencí a hlavních principů právní úpravy zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ( 1, 10) v platném znění, může komunikovat s dítětem i bez souhlasu rodičů. Činit a přijímat opatření k omezování působení nepříznivých vlivů na dítě. Podložka k přebalení dětí a prostory pro nerušené nakrmení malých dětí jsou vyhrazeny v části jednací místnosti v 1. patře. Hygienické zařízení (WC, tekoucí studená a teplá voda) je k dispozici klientům v přízemí budovy. Co lze považovat za ohrožení? Obecně lze považovat situace, kdy je nějakým způsobem ohrožován život či zdraví zaměstnanců nebo jim hrozí psychická, materiální či jiná újma. Pracoviště má nastaven systém na ochranu zaměstnanců v případě ohrožení. Osobám, které jsou zjevně pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek a jsou ve stavu, v němž bezprostředně ohrožují sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, se zakazuje vstupovat do všech veřejných prostor, kde by mohly způsobit sobě nebo jiné osobě škodu nebo vzbudit veřejné pohoršení ( 15) - Opatření k předcházení a mírnění škod Stránka 9 z 31 10 působených tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami ve znění zákonů č. 225/2006 Sb., č. 274/2008 Sb., č. 305/2009 Sb. a č. 375/2011 Sb., vše v platném znění. U jednání s problémovými, nespolupracujícími a agresivními klienty je zpravidla přítomen vedoucí odboru nebo jiný zaměstnanec sociálně-právní ochrany dětí. Služební auto není využíváno k převozu dětí případný převoz dětí zajišťuje služební vozidlo Policie ČR. Stránka 10 z 31 11 S T A N D A R D 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Cíl: zajistit základní orientaci zaměstnanců i klientů ve zpracovaných vnitřních pravidlech a postupech pracoviště a zajistit dostupnost informací v písemné i elektronické podobě Související odkazy zákon č. 359/1999., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), v platném znění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména a) ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, b) ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, c) působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny, d) zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte. Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti ( 6): a) jejichž rodiče 1. zemřeli, 2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti; b) které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití; d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte; e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; f) které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; g) které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; h) které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu; Stránka 11 z 31 12 pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí. Kompetence obecního úřadu obce s rozšířenou působností při výkonu sociálně-právní ochrany dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění: 10 odst. 3 vymezuje povinnosti pracovníků sociálně-právní ochrany. 11 odst. 1 a 12 pracovníci sociálně-právní ochrany poskytují poradenství, doporučí vhodné poradenství, zprostředkují, popř. uloží povinnost spolupracovat s určenými osobami a subjekty. 13 až 17 definují opatření na ochranu dětí (rozhodne o výchovném opatření, požádá obecní úřad o spolupráci, případně podává návrh soudu, poskytuje součinnost při výkonu rozhodnutí, vykonává funkci opatrovník a poručníka, činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a jeho zastoupení). 19 a 21 definují činnost při svěření dítěte do výchovy jiných fyzických osob než rodičů. 28 až 30 popisují povinnosti po nařízení ústavní a ochranné výchovy soudem. 32 až 34 vymezují péči o děti vyžadující zvýšenou pozornost (kuratela). 35a, 36 vymezují sociálně-právní ochranu ve vztahu k cizině. 37 stanoví sociálně-právní ochranu ve zvláštních případech (dítě se ocitlo bez jakékoliv péče, anebo jsou jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy). 47a definuje činnosti spojené se zajištěním pěstounské péče. A. Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí 9a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění a prováděcí vyhláškou MPSV č. 473/2012, v platném znění. Informace o zpracovaných standardech sociálně-právní ochrany dětí a činnosti pracoviště jsou uveřejněny na webových stránkách města Jilemnice. Průběžně jsou občané informováni o činnosti sociálně-právní ochrany dětí v místním periodiku (Jilemnický zpravodaj) v rubrice sociální záležitosti. B. Komise pro sociálně-právní ochranu dětí Sociálně-právní ochranu dětí zajišťuje také komise pro sociálně právní ochranu dětí (dále jen komise ), která je zřizována starostou obce s rozšířenou působností jako zvláštní orgán obce podle 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, a podle 38 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Je určena pouze k výkonu přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Úkolem komise podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí je například koordinovat výkon sociálně-právní ochrany na území správního obvodu obce s rozšířenou působností, navrhovat a posuzovat sociálně preventivní programy na ochranu dětí, či posuzovat jednotlivé případy provádění sociálně-právní ochrany dětí a vydávat k nim stanoviska, pořádat případové konference. C. Pracovník sociálně-právní ochrany dětí Komplexně zajišťuje problematiku rodin jak úplných, tak neúplných, snaží se o sanaci rodinného prostředí, o ochranu oprávněných zájmů dětí. Řeší problematiku týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí. Řeší problematiku svobodných těhotných žen. Stránka 12 z 31 13 Poskytuje poradenství v sociálně-právní ochraně dětí, v případě neshod v manželství a partnerství, při problémech po rozvodu a rozchodu, při řešení otázky styku rodičů s dětmi. Zastupuje děti u soudu i před ostatními státními orgány a u notářských řízení ve funkci opatrovníka. Zaměstnanci pravidelně navštěvují děti umístěné v dětských domovech. Zaměstnanci realizují soudem nařízený dohled v rodinách, eventuálně realizují jiná opatření soudů. Poskytuje nebo zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené. Poskytuje pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání plnění vyživovací povinnosti k dítěti, včetně pomoci při podávání návrhu soudu; přitom spolupracuje zejména s orgány pomoci v hmotné nouzi, povinnými osobami, orgány činnými v trestním řízení a soudu. Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, v platném znění, výrazným způsobem rozšiřuje a posiluje práva obětí trestných činů, zvyšuje finanční pomoc ( 23-31) či zakotvuje některé nové právní instituty. o Každý, kdo je považován za oběť trestného činu musí být policií informován o svých právech a povinnostech, průběhu trestního řízení, a také o tom, kam se může obrátit o další podporu a pomoc. o Všechny oběti musejí mít přístup k informacím o svých právech a povinnostech. o Zvláště zranitelné oběti - 2, odst. 4a) zvláště zranitelnou obětí se pro účely tohoto zákona rozumí dítě. D. Kurátor pro mládež Kurátor pro mládež se zabývá výchovnými problémy a trestnou činností dětí do 18 let, vykonává tzv. sociální kuratelu. E. Získávání informací o problémových dětech a postup kurátora Podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí je každý občan oprávněn upozornit na závadné chování dětí jejich rodiče, i orgán sociálně-právní ochrany. Dítě samo má právo požádat o pomoc orgán sociálně-právní ochrany, a to i bez vědomí rodičů. Rodič nebo osoba odpovědná za výchovu dítěte má také právo požádat orgán sociálně-právní ochrany o pomoc. 10, odst. 4 ukládá oznamovací povinnost státním orgánům, školám, školským zařízením, zdravotnickým zařízením, atd. 53, odst. 1 ukládá povinnost státním orgánům, dalším právnickým osobám, fyzickým osobám a pověřeným osobám na výzvu orgánu sociálně-právní ochrany sdělit bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany. 53, odst. 2 ukládá rodičům povinnost spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany, na vyžádání předložit požadované doklady a poskytnout potřebné informace, a také umožnit návštěvu zaměstnance orgánu-sociálně právní ochrany. Za nedodržení povinností je možno udělit sankce. V rámci své kompetence ve správním řízení či prostřednictvím soudu může kurátor uložit nebo soudu navrhnout uložení výchovných opatření ( 12, 13 a 13a). Dále může kurátor pro mládež dle závažnosti posouzení případu doporučit dobrovolný diagnostický pobyt ve středisku výchovné péče, případně ve vhodném zdravotnickém zařízení. Provází dítě celým trestním řízením (účastní se výslechů, soudních jednání, atd.) Stránka 13 z 31 14 F. Náhradní rodinná výchova Postup při vyřizování žádostí o náhradní rodinnou péči Po základním pohovoru se sociální pracovnicí si žadatelé ujasní, která forma náhradní rodinné péče je pro ně a dítě vhodná, obdrží příslušné formuláře: žádost o zařazení do evidence (příloha č. 2) dotazník osobní (příloha č. 3) potvrzení o zdravotním stavu Dále žadatelé předkládají kopii občanského průkazu, oddacího listu (příp. rozsudky o rozvodu), nájemní smlouvu či doklad o vlastnictví bytu či nemovitosti, lékařskou zprávu, potvrzení o příjmu, fotografie, někdy i fotografickou dokumentaci potřebné části bytu, dle potřeby i další dokumenty. Opis z trestního rejstříku si obstará oddělení sociálně-právní ochrany. Součástí dokumentace postupované Krajskému úřadu v Liberci je i podrobná zpráva z pracoviště sociálně-právní ochrany dětí ze šetření v rodině. Pokud žádá jen jeden z manželů či partnerů ze společné domácnosti, je třeba přiložit písemný souhlas partnera. Psychologická poradna v Liberci poskytuje žadatelům o náhradní rodinnou péči odbornou přípravu. Ze zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, vyplývá pro žadatele povinnost absolvovat přípravu v hodinové dotaci: žadatelé o osvojení absolvují přípravu 48 hodin, žadatelé o pěstounskou péči 52 hodin, pěstouni na dobu přechodnou musí splnit přípravu v rozsahu 70 hodin. Bližší podrobnosti o přípravě žadatelů lze získat na adrese Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Dvorská Liberec 5 Králův Háj Více informací: Osvojení Od je zakotveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, ( ). Postup žadatelů o osvojení a pěstounskou péči upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně v platném znění ( 19-24). Mezi osvojencem a osvojitelem vzniká právní vztah jako mezi rodičem a biologickým potomkem se všemi právy a povinnostmi. Po třech letech stává osvojení nezrušitelným automaticky, ze zákona, soud může nařídit i dohled. Osvojitel je povinen osvojence informovat o skutečnosti osvojení nejpozději do zahájení školní docházky. Jakmile osvojenec nabude svéprávnosti, vznikne mu právo seznámit se s obsahem spisu, který byl veden v řízení o jeho osvojení. Souhlas s osvojením lze sepsat pouze u soudu, svěření do předadopční péče a později do osvojení rovněž provádí pouze soud. Lhůty pro uvolnění dítěte do osvojení se prodloužily, práva biologických rodičů posílily. Podrobnější informace podá sociální pracovnice orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Stránka 14 z 31 15 Děti vhodné do osvojení Děti se vytipovávají nejčastěji z dětí umístěných po narození mimo biologickou rodinu se souhlasem rodičů, nebo pro nezájem rodičů a nejbližších příbuzných. Dále jsou to děti umístěné do babyboxů, nalezenci a děti odebrané soudem. Matka má právo před porodem zvážit, zda si dítě ponechá, či zda dá souhlas, buď konkrétní osobě k převzetí dítěte, nebo prostřednictvím soudu a oddělení sociálně-právní ochrany dětí umístí dítě do pěstounské rodiny či rodiny vytipovaných osvojitelů krajským úřadem. Má právo využít i porodu v utajení (příloha č. 4). Otec může dát souhlas s osvojením kdykoliv po narození dítěte, rodič, který nedosáhl věku 16 let, nemůže dát souhlas s osvojením. (příloha č. 5 a příloha č. 6). Všem osobám, které poskytují náhradní rodinnou péči, je poskytováno poradenství pracovnicí oddělení sociálně-právní ochrany dětí a pomoc při vyřizování záležitostí (sepisování návrhů k soudu, koordinace spolupráce s odborníky, nadačními fondy, neziskovými organizacemi, úřadem práce, či krajským úřadem). Pokud je soudem nařízen dohled nad osvojením, vykonává jej pracoviště sociálně-právní ochrany dětí. Při řešení problémů bývá využíváno nové metody případové konference, kde se za účasti odborníků a pečujících osob hledá nejlepší řešení pro rodinu. Na zaměstnance sociálně právní ochrany se mohou obracet i sami nezletilí, těhotné matky ve složité situaci. Pěstounská péče ( zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, v platném znění) Do pěstounské péče jsou umísťovány děti, které nejsou právně volné, ale jsou vhodné k umístění do rodinného prostředí, neboť je předpoklad, že dlouhodobě se jejich situace nezmění. Pěstounská péče končí zletilostí dítěte nebo rozsudkem soudu na žádost pěstounů či dítěte. Pokud dítě studuje, dávky mohou být pobírány do 26 let. Jestliže je dítě umístěno rozsudkem soudu do ústavní výchovy, souhlas rodičů se nevyžaduje. Pěstoun je zaměstnancem státu, za péči o dítě pobírá odměnu, která je považována za mzdu, je daněna, odvádí se z ní zdravotní a sociální pojištění. U dlouhodobé pěstounské péče lze pokračovat v zaměstnání. Pěstoun není zákonným zástupcem dítěte, pouze jej vychovává a je za něj zodpovědný. Nemůže rozhodnout v zásadních záležitostech dítěte, pouze v těch běžných. Na osobu pěstouna jsou kladeny určité nároky, týkající se věku, zdraví, psychické odolnosti, vzdělání, zkušeností, tolerance, schopnost komunikovat s biologickou rodinou a respektovat styk dítěte s rodiči. Povinností je splnění 24 hodin vzdělání každý rok. Po převzetí dítěte povinně uzavírá dohodu s doprovázející organizací, která za příspěvek od státu poskytuje pěstounům služby, organizuje školení, každé dva měsíce pěstouna kontaktuje a jednou za půl roku podává zprávu pracovišti sociálně-právní ochrany dětí. Pěstounské dávky vyplácí Úřad práce na žádost pěstouna a zde lze také získat veškeré informace ohledně výše příspěvku, zdanění apod. (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění). V případě prarodičů jsou žádosti o odměnu pěstouna jednotlivě posuzovány, nevzniká na ni automaticky nárok. Pěstounská péče na dobu přechodnou ( 27a) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění) Stránka 15 z 31 16 Jedná se o krátkodobé umístění dítěte maximálně na 1 rok (ale může být opakované), kde se předpokládá brzké vyřešení situace dítěte jeho odchodem do osvojení, nebo dlouhodobé pěstounské péče nebo zpět do biologické rodiny. Pěstoun na dobu přechodnou by neměl vykonávat již jiné zaměstnání, neboť se předpokládá, že je stále k dispozici převzít dítě a plně se mu věnovat. Je povinen přijmout jakékoliv dítě bez ohledu na jeho věk, pohlaví, rasu. Předpokládá se úzká spolupráce s oddělením sociálně-právní ochrany dětí, soudy, lékaři, biologickými rodiči či náhradními rodiči, úřadem práce, který vyplácí příspěvek na potřeby dítěte a odměnu pěstouna, doprovázející organizací, či dalšími odborníky. Pěstoun na dobu přechodnou musí splňovat určité požadavky, především zkušenosti s výchovou vlastních dětí a být schopen plnit náročné úkoly z této činnosti vyplývající. Důležité je i rodinné zázemí, bytové podmínky, finanční situace rodiny, věk vlastních dětí a jejich počet, daných kritérií je celá řada. Poručník ( 4a) zákona č.359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění) Je soudem určená osoba, která pečuje o dítě namísto rodičů, když se jedná o oboustranného sirotka, nebo dítě, které nemá zákonného zástupce, který by měl přiznanou rodičovskou odpovědnost. Poručník, pokud má dítě v osobní péči, pobírá dávky pěstounské péče a za výkon poručnictví odpovídá soudu. Spolupracuje s pracovištěm sociálně-právní ochrany dětí i doprovázející organizací stejně jako pěstoun. Osoby pečující o dítě svěřené do péče fyzické osoby Jsou osoby, které na základě rozhodnutí soudu vychovávají nezletilé dítě, které může, ale nemusí být v příbuzenském vztahu, nepobírají odměnu, ale dostávají na dítě výživné od rodičů. Ze zákona i v těchto rodinách je péče monitorována pracovnicí sociálně-právní ochrany dětí, nejméně jednou za půl roku. Mlčenlivost Zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany jsou povinni podle 57 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se při provádění sociálně právní ochrany nebo v přímé souvislosti s tím seznámili. Rovněž 57 ukládá povinnost zachovávat mlčenlivost o osobě, která upozornila na možné ohrožení dítěte, o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče jakožto budoucím osvojitelům, včetně místa pobytu takového dítěte. Dále jsou povinni zachovávat mlčenlivost i o místu pobytu rodiče, který se stal obětí domácího násilí v rodině s dítětem. Povinnost mlčenlivosti platí i pro pověřené osoby a jiné fyzické osoby, které se při spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany a zařízeními sociálně-právní ochrany seznámily s údaji, o nichž jsou zaměstnanci orgánu sociálně-právní ochrany povinni zachovávat mlčenlivost. 53 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), v platném znění, stanoví rozsah zveřejňování informací o mladistvém. Nestanoví-li tento zákon jinak, nikdo nesmí jakýmkoli způsobem zveřejnit žádnou informaci, ve které je uvedeno jméno, popřípadě jména, a příjmení mladistvého, nebo která obsahuje informace, které by umožnily tohoto mladistvého identifikovat. Stránka 16 z 31 17 S T A N D A R D Y 4, 5, 6 Tyto standardy jsou pro interní potřebu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Upravují personální záležitosti orgánu sociálně právní ochrany dětí. Stránka 17 z 31 18 S T A N D A R D 7 Prevence Cíl: minimalizovat počet ohrožených dětí Související odkazy zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně- právní ochraně dětí, v platném znění strategie prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR příručka pro plánování a síťování služeb odborná literatura na téma sociální práce formou multidisciplinárních týmů (Matoušek, O. Encyklopedie sociální práce ISBN ) Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Koordinuje, případně spolupracuje na preventivních aktivitách ve svém správním obvodu. Spolupracuje v rámci preventivních aktivit např. s poskytovateli sociálních služeb, školami a školskými zařízeními, spolky, případně obecně prospěšnými společnostmi, zařízeními pro realizaci volnočasových aktivit. Kurátor pro děti a mládež se při výkonu sociální kurately prokazuje zvláštním oprávněním vydaným obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Zvláštní oprávnění musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení kurátora, titul, označení zaměstnavatele a vymezení činností, které může vykonávat. Kurátor pro mládež je ze zákona městem pověřen výkonem funkce. Ze zákona je oprávněn navštěvovat dítě a rodinu, ve které žije, v jejich obydlí a zjišťovat v místě bydliště dítěte, ve škole, školském zařízení, zdravotnickém zařízení, v zaměstnání nebo jiném prostředí, kde se dítě zdržuje, jak rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte o dítě pečují, v jakých sociálních podmínkách žije a jak se chová, dále má kurátor pro mládež právo sledovat vývoj dítěte svěřených do výchovy jiných fyzických osob než rodičů, sledovat výkon ústavní a ochranné výchovy a navštěvovat dítě, o něž ve věznicích pečuje žena odsouzená k výkonu trestu odnětí svobody. Kurátor pro děti a mládež Spolupracuje s organizacemi, které pracují s dětmi a jejich rodinami, se státními a nestátními subjekty v rámci naplnění programu primární, sekundární a terciární prevence. Je účastníkem všech trestních a přestupkových řízení týkajících se dětí. V těchto řízeních má práva a povinnosti z nich plynoucí. Aktivně spolupracuje s policí a vyhledává rizikové lokality, rizikové skupiny dětí. Spolupracuje s pedagogy na minimalizaci výskytu sociálně patologických jevů na školách. Má kompetence pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin. Poskytuje obecné a speciální poradenství. Podporuje setkávání multidisciplinárních týmů, např. formou kulatých stolů. Spolupracuje se zástupci justice, probační mediační služby, policie, specialisty z pedagogicko-psychologické poradny, základních škol, metodiky prevence, atd. Podílí se na monitorování rizikových oblastí v rámci protidrogové prevence. Při činnosti spolupracuje s Policií ČR, Živnostenským úřadem, zejména v případech nezákonného prodeje alkoholických nápojů dětem, dále spolupracuje se správním odborem, městskou policií, Stránka 18 z 31 19 včetně propojení činnosti na kuratelu pro dospělé. Zpráva o protidrogové politice obce je zveřejňována na webových stránkách města: Informace o nabídce služeb, aktivit pro děti a rodiny s dětmi poskytuje: Informační centrum Jilemnice Masarykovo náměstí Jilemnice Telefon: Více informací naleznete: Informační centrum pro mládež (ICM) Kostelní čp Jilemnice Mobil: Více informací naleznete: Zařízení je vybaveno množstvím deskových her, tvůrčím prostorem pro ruční práce, je zde zázemí pro trávení volného času a získání informací. V informačním centru pro mládež probíhají styky rodičů s dětmi, s nařízeným dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí, případové konference, atd. Po předchozí domluvě lze využít prostory pro doučování dětí. Stránka 19 z 31 20 S T A N D A R D 8 Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu Cíl: dodržovat základní principy výkonu sociálně-právní ochrany, zajišťovat potřebné služby, vyhodnocovat aktuální potřeby rodiny, zpracovávat individuální plán ochrany dítěte (IPOD), ochránit zaměstnance před přetížením, zajistit řádný a kvalitní výkonu sociálně-právní ochrany. Související odkazy zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění odborná literatura na téma vyhodnocení rizik odborná literatura na téma případová práce s klientem a koordinace případu (viz Matoušek, O., Pazlarová, H Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny. ISBN ) Směrnice MPSV č. j. 2013/ ze dne 19. září 2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče (http://www.mvcr./clanek/vestnik-vlady-pro-organy-kraju-a-organy-obci aspx částka 5/2013) Jednotlivé fáze procesu 1. Přijetí oznámení 2. Evidence oznámení případu 3. Přidělení případu konkrétnímu koordinátorovi případu 4. Posouzení naléhavosti případu - vyhodnocení rizik 5. Postup podle vyhodnoceného rizika 6. Vyhodnocení případu koordinátorem případu Ad1. Přijetí oznámení Formy oznámení písemná, osobní, telefonická, anonymní, vlastní depistážní činností a elektronická. Opatření pro přijetí oznámení v pracovní době Každý zaměstnanec sociálně-právní ochrany dětí je povinen v pracovní době přijmout oznámení případu a vyhodnotí naléhavost případu. V případě nepřítomnosti koordinátora případu je vždy určen zastupující zaměstnanec. Opatření pro přijetí oznámení v době pohotovosti Naléhavé případy v době pohotovosti jsou řešeny ve spolupráci se záchranným integrovaným systémem (Policie ČR, zdravotníci, atd). Opatření pro přijetí oznámení v terénu Zaměstnanec je povinen přijmout oznámení v terénu. Koordinátor nebo určený zaměstnanec osobně učiní a přijme taková opatření k prošetření oznámení, aby minimalizoval možnost subjektivního, nepřesného a neúplného posouzení situace dítěte. Stránka 20 z 31
https://rejstriky.finance.cz/firma-vsp-group-a-s-25536346
2019-10-19T16:17:18
[ " soud ", " soud ", " § 190", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 101" ]
VSP Group, a.s. Olešnice IČO 25536346 kontakty (19.10.2019) | Finance.cz VSP Group, a.s. Olešnice IČO: 25536346 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu VSP Group, a.s., která sídlí v obci Olešnice a bylo jí přiděleno IČO 25536346. Firma s názvem VSP Group, a.s. se sídlem v obci Olešnice byla založena v roce 1998. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 18 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Zámečnictví, nástrojářství , Obráběčství a další. Základní údaje o VSP Group, a.s. IČO: 25536346 Krajský soud v Brně 11.8.1998 Akciová společnost 11.8.1998 Počet členů statutárního orgánu: 7 4.7.2014 Počet členů dozorčí rady: 3 4.7.2014 Na základě Smlouvy o prodeji podniku ze dne 30.09.2010 ve znění Dodatku č. 1 ke Smlouvě o prodeji podniku ze dne 29.10.2010 se uskutečňuje prodej podniku CORPO, s.r.o., se sídlem Olešnice, nám. Míru 117, PSČ 679 74, IČ 49449311 společnosti VSP Group, a.s ., se sídlem Olešnice, nám. Míru 117, PSČ 679 74, IČ 25536346 s účinností ke dni 30.09.2010. 14.4.2011 Zvýšení základního jmění: Základní jmění VSP Group, a.s. se z dosavadních 45,700.000,- Kč zvyšuje o 2,700.000,-Kč na 48,400.000,-Kč. Zvýšení základního jmění bude provedeno upsáním nových akcií upisovatelem, kterým je Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě - v likvidaci se sídlem Olešnice, náměstí Míru 117, PSČ 679 74, IČO 00132446. 13.7.2000 - 8.9.2000 Upisovatel, tj. ZD Olešnice na Moravě upíše celkem 270 kusů akcií ve jmenovité hodnotě 10.000,-Kč za jednu akcii, znějících na jméno, veřejně neobchodovatelných, v listinné podobě. Emisní kurz takto upsaných akcií se rovná jejich jmenovité hodnotě. 13.7.2000 - 8.9.2000 Upisovatel ZD Olešnice na Moravě - v likvidaci je povinen upsat akcie do jednoho měsíce ode dne, kdy Krajský obchodní soud v Brně povolí v obchodním rejstříku, vedeném Krajským obchodním soudem v Brně zápis tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku. Místem upisování je sídlo VSP Group, a.s., tj. Olešnice na Moravě, nám.Míru 117. 13.7.2000 - 8.9.2000 Upisovatel ZD Olešnice na Moravě splatí upsané akcie nepeněžitým vkladem a to vkladem následujících nemovitostí do základního jmění VSP Group,a.s.: 13.7.2000 - 8.9.2000 a) Zemědělské hospodářské budovy (zastřešený silážní žlab) v katastrálním území Křtěnov u Olešnice, obec Křtěnov, okres Blansko, postavené na pozemku pč.st. 90 zastavěná plocha. Tato zemědělská hospodářská budova je zapsána v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v Blansku na LV 19 pro katastrální území Křtěnov u Olešnice, obec Křtěnov. Tuto zemědělskou hospodářskou budovu ocenili následující soudní znalci: 13.7.2000 - 8.9.2000 Ing. Jan Kroupa, soudní znalec, bytem Žďár nad Sázavou, ul. Nová 5/234, který tuto budovu ocenil posudkem č. 277-18/2000 ze dne 01.06.2000 a určil hodnotu (obecnou cenu) tohoto nepeněžitého vkladu částkou 1,600.000,-Kč. 13.7.2000 - 8.9.2000 Ing. Zdeněk Tulis, soudní znalec, bytem Radešín, okres Žďár nad Sázavou, který určil hodnotu (obecnou cenu) tohoto nepeněžitého vkladu stejně jako ing. Jan Kroupa ve výše citovaném posudku částkou ve výši 1,600.000,-Kč a to znaleckým úkonem č. 326-52/00 ze dne 02.06.2000. 13.7.2000 - 8.9.2000 b) Objektem bydlení - budovou čp. 397 (administrativní budovou) v katastrálním území Olešnice na Moravě, obec Olešnice, okres Blansko, která je postavena na pozemku pč. 223 zastavěná plocha a pozemkem pč. 223 zastavěná plocha. Budova i pozemek jsou zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v Blansku na listu vlastnictví č. 684 pro katastrální území Olešnice na Moravě, obec Olešnice. Tuto budovu čp. 397 a pozemek pč. 223 ocenili následující soudní znalci: 13.7.2000 - 8.9.2000 Ing. Jan Kroupa, soudní znalec, bytem Žďár nad Sázavou, ul. Nová 5/234, který tuto budovu ocenil posudkem č. 279-20/00 ze dne 01.06.2000 a určil hodnotu (obecnou cenu) tohoto nepeněžitého vkladu částkou 1,100.000,-Kč 13.7.2000 - 8.9.2000 Ing. Zdeněk Tulis, soudní znalec, bytem Radešín, okres Žďár nad Sázavou, který určil hodnotu (obecnou cenu) tohoto nepeněžitého vkladu stejně jako ing. Jan Kroupa ve výše citovaném posudku částkou ve výši 1,100.000,-Kč a to znaleckým úkonem č.325-31/00 ze dne 02.06.2000. 13.7.2000 - 8.9.2000 Nepeněžitý vklad, popsaný výše je splacen okamžikem, kdy statutární zástupce upisovatele, tj. likvidátor ZD Olešnice na Moravě odevzdá statutárním zástupcům VSP Group, a.s. prohlášení o vkladu nemovitostí do základního jmění s tím, že listina musí mít náležitosti, umožňující zápis prohlášení do katastru nemovitostí. 13.7.2000 - 8.9.2000 Upisovatel ZD Olešnice na Moravě je povinen splatit nepeněžitý vklad určený v této listině do šesti měsíců ode dne zápisu tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku, vedeného Krajským obchodním soudem v Brně. 13.7.2000 - 8.9.2000 Na základě rozhodnutí jediného akcionáře a to Zemědělského družstva Olešnice na Moravě se sídlem Olešnice, nám.Míru 117, PSČ 679 74, IČO 00132446 podle ust. § 190 obchodního zákoníku dochází ke zvýšení základního jmění akciové společnosti s obchodním jménem VSP Group,a.s. z dosavadních 1,000.000,-Kč o 44,700.0000,-Kč na 45,700.000,-Kč. Základní jmění bude zvýšeno úpisem nových akcií, jejichž upisovatelem bude dosavadní jediný akcionář, tj. Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě, se sídlem Olešnice, nám.Míru 117, PSČ 679 74, IČO 00132446. Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě upíše následující akcie: 7.12.1998 - 16.2.1999 10 000 ks akcií znějících na jméno, veřejně neobchodovatelných o jmenovité hodnotě 1.000,-kč za 1 akcii, 1.000 ks akcií znějících na jméno veřejně neobchodovatelných o jmenovité hodnotě 10.000,-Kč za 1 akcii, 2.470 ks akcií znějících na majitele, veřejně neobchodovatelných o jmenovité hodnotě 10.000,-Kč za 1 akcii. Emisní kurs nově upsaných akcií se rovná jejich jmenovité hodnotě. Emisní kurs nově upsaných akcií splatí Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě - upisovatel následujícími nepeněžitými vklady: 7.12.1998 - 16.2.1999 1. Nemovitostmi, tj.budovami a pozemky včetně součástí a příslušenství: 7.12.1998 - 16.2.1999 Katastrální území a obec Rozsíčka nemovitosti - budovy v katastrálním území a obci Rozsíčka zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v Blansku na LV 63 pro k.ú. a obec Rozsíčka, včetně součástí a příslušenství a to: 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - bramborárna na pozemku pč.st. 80 zast.pl. včetně součástí a příslušenství. 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - posklizňová linka, postavená na pozemku pč.st.82/1 zast.pl. a pč.st.82/2 zast.pl., včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova postavená na pozemku pč.st.93/1 zast.pl., pč.st.93/2 zast.pl. a pč.st.93/3 zast.pl., včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - sociální zařízení a ubytovna čp.58 na pozemku pč.st.92 zast.pl., včetně součástí a příslušenství. 7.12.1998 - 16.2.1999 Katastrální území a obec Louka nemovitosti - budovy v katastrálním území a obci Louka zapsané v katastru nemovitostí na LV 69 pro k.ú. a obec Louka: 7.12.1998 - 16.2.1999 budova - ostatní stavební objekt na pozemku pč.st.76, zast.pl., včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 budova - technická vybavenost (pilnice) na pozemku pč.st.78 zast.pl. 7.12.1998 - 16.2.1999 Katastrální území Olešnice na Moravě, obec Olešnice id 9/10 budovy - domu čp.117 včetně součástí a příslušenství na pozemku p.č. st.144 zast.pl. v k.ú. Olešnice na Moravě, obec Olešnice, budova je zapsaná v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v Blansku na LV 990 pro k.ú. Olešnice na Moravě, obec Olešnice. 7.12.1998 - 16.2.1999 nemovitosti v katastrálním území Olešnice na Moravě, obec Olešnice, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu v Blansku na LV 684 pro k.ú. Olešnice na Moravě, obec Olešnice: 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - kravín I., postavený na pozemku pč.1518/1 zast.pl., pč.1518/2 zast.pl., pč.st.1518/3 zast.pl., pč.1518/4 zast.pl., včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - kravín II., postavený na pozemku pč. 1519/1 zast.pl., 1519/2 zast.pl., pč.1519/3 zast.pl., pč.1519/4 zast.pl., včetně součátí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - teletník postavený na pozemku pč.1520/1 zast.pl, pč.1520/2 zast.pl., pč.1520/3 zast.pl., včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - míchárna krmiv a dva silážní žláby postavené na pozemku pč.1525/1 zast.pl, pč.1525/2 zast.pl., včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - seník, postavený na pozemku pč.1526/1 zast.pl., pč.1526/2 zast.pl., pč.1526/3 zast.pl, včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 budova - ostatní stavební objekt - trafostanice na pozemku pč.1521, včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - sklad tekutých hnojiv na pozemku pč.1524/4 zast.pl., včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - salaš na pozemku pč.1729/2 zast.pl. a pč.1729/3 zast.pl., včetně součástí a příslušenství, 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - rekonstruovaný kravín I. na pozemku pč.1528 zast.pl., včetně součástí a příslušenství a pozemek pč.1528 zast.pl., 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - rekonstruovaný kravín II. na pozemku pč.1527 zast.pl, včetně součástí a příslušenství a pozemek pč.1527 zast.pl., 7.12.1998 - 16.2.1999 zemědělská hospodářská budova - dojírna na pozemku pč.1529/4 zast.pl., 7.12.1998 - 16.2.1999 pozemek pč.1529/1 orná půda a pozemek pč.1529/2 ost.pl.-jiná plocha, pozemek pč.144 zast.pl. 7.12.1998 - 16.2.1999 Nepeněžitý vklad - budovy a pozemky, včetně součástí a příslušenství vyjmenované výše, ocenily soudní znalci: Ing. Jan Kroupa znaleckým posudkem 197-27/98. Ing. Jan Kroupa určil hodnotu tohoto nepeněžitého vkladu částkou 36,770.000,-Kč a ing. Zdeněk Tulis znaleckým posudkem 106-63/98. Ing. Zdeněk Tulis určil hodnotu tohoto nepeněžitého vkladu částkou 36,250.000,-Kč. 7.12.1998 - 16.2.1999 Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě určuje při výkonu působnosti valné hromady akcionářů akciové společnosti VSP Group,a.s. hodnotu výše uvedeného nepeněžitého vkladu za účelem zvýšení základního jmění akciové společnosti VSP Group,a.s. částkou 36,200.000,-Kč. 7.12.1998 - 16.2.1999 2. Movité věci: Zvířata, výrobky rostlinné výroby, krmiva, nakupovaná krmiva, vlastní krmiva steliva, zásoby. 7.12.1998 - 16.2.1999 Movité věci, které budou předmětem vkladu popsali a ocenili soudní znalci: Ing. Antonín Novák znaleckým posudkem 38/98. Ing. Antonín Novák určil hodnotu tohoto vkladu částkou 8,648.000,-Kč, ing. René Matys,CSc. znaleckým posudkem 38/98. Ing. René Matys,CSc. určil hodnotu tohoto vkladu částkou 8,648.000,-Kč. 7.12.1998 - 16.2.1999 Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě určuje při výkonu působnosti valné hromady akcionářů akciové společnosti VSP Group,a.s. hodnotu výše uvedeného nepeněžitého vkladu - movitých věcí za účelem zvýšení základního jmění akciové společnosti VSP Group,a.s. částkou 8,500.000,-Kč. 7.12.1998 - 16.2.1999 Upisovatel - Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě je povinen upsat nové akcie, jejichž počet, jmenovitá hodnota a práva s akciemi spojená a emisní kurs jsou uvedeny výše do 30-ti dnů ode dne zápisu tohoto rozhodnutí do obchodního rejstříku vedeného Krajským obchodním soudem v Brně. Místem upisování je sídlo akciové společnosti, tj. Olešnice na Moravě, nám.Míru 117. 7.12.1998 - 16.2.1999 Upisovatel - Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě je povinen splatit emisní kurs upsaných akcií výše popsanými nepeněžitými vklady do 31.01.1999, tím, že předá statutárním zástupcům akciové společnosti VSP Group,a.s. prohlášení o vkladu nemovitostí a movitých věcí do základního jmění akciové společnosti s obchodním jménem VSP Group,a.s. Movité věci, které jsou předmětem vkladu, upisovateli, tj. Zemědělské družstvo Olešnice na Moravě odevzdá statutárním zástupcům VSP Group,a.s. v téže lhůtě. 7.12.1998 - 16.2.1999 Místem splacení je sídlo společnosti, tj. Olešnice na Moravě, nám.Míru 117. 7.12.1998 - 16.2.1999 Aktuální kontaktní údaje VSP Group, a.s. Kontakty na VSP Group, a.s. IČO: 25536346 náměstí Míru 117 , Olešnice 679 74 4.7.2014 náměstí Míru 117 , Olešnice 679 74 19.9.2001 - 4.7.2014 náměstí Míru 117 , Olešnice 679 74 11.8.1998 - 19.9.2001 náměstí Míru 117, Olešnice 679 74 Obory činností VSP Group, a.s. IČO: 25536346 opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů 25.7.2017 silniční motorová doprava - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené h motnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí 4.7.2014 výroba elektřiny 20.5.2009 obráběčství 19.5.2009 galvanizérství, smaltérství 19.5.2009 silniční motorová doprava - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny 19.5.2009 - 4.7.2014 vedení účetnictví, vedení daňové evidence 27.7.2007 skladování zboží a manipulace s nákladem 27.7.2007 - 19.5.2009 provozování čerpacích stanic s pohonnými hmotami 28.7.2005 - 19.5.2009 provozování vodovodů a kanalizací 4.2.2002 - 19.5.2009 poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví 19.9.2001 - 19.5.2009 přípravné práce pro stavby 19.9.2001 - 19.5.2009 pronájem a půjčování věcí movitých 19.9.2001 - 19.5.2009 realitní činnost 19.9.2001 - 19.5.2009 velkoobchod 19.9.2001 - 19.5.2009 výroba krmiv a krmných směsí 19.9.2001 - 19.5.2009 nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) 19.9.2001 - 19.5.2009 smaltérství 19.9.2001 - 19.5.2009 zpracování odpadů - drcení a lisování PET lahví a plastů 25.1.2001 - 4.2.2002 silniční motorová doprava nákladní 9.3.1999 - 19.5.2009 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 16.2.1999 - 19.9.2001 výroba krmných směsí 16.2.1999 - 4.2.2002 kovoobráběčství 16.2.1999 - 19.5.2009 zámečnictví 16.2.1999 - 19.5.2009 zemní práce pomocí mechanizmů 11.8.1998 - 19.9.2001 pronájem motorových vozidel a jiných dopravních pozemních prostředků 11.8.1998 - 19.9.2001 pronájem strojů a zařízení 11.8.1998 - 19.9.2001 pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor včetně poskytování i jiných než základních služeb spojených s pronájmem 11.8.1998 - 19.9.2001 zemědělská výroba 11.8.1998 - 19.5.2009 zemědělská výroba 19.5.2009 58 , Rozsíčka 679 74 1003545769 Veselská 143 , Olešnice 679 74 1003545751 Živnost č. 5 Galvanizérství, smaltérství 679 74 Rozsíčka 1003545777 Živnost č. 6 Vedení účetnictví, vedení daňové evidence Živnost č. 9 Zemní práce pomocí mechanizmů Živnost č. 10 Pronájem strojů a zařízení Živnost č. 11 Pronájem motorových vozidel a jiných dopravních pozemních prostředků Živnost č. 12 Pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor včetně poskytování i jiných než základních služeb spojených s pronájmem Živnost č. 15 Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví Živnost č. 19 Výroba krmných směsí Živnost č. 21 Zpracování odpadů - drcení a lisování PET lahví a plastů Živnost č. 23 Provozování vodovodů a kanalizací Živnost č. 24 Provozování čerpacích stanic s pohonnými hmotami Vedení firmy VSP Group, a.s. IČO: 25536346 Akciovou společnost zastupuje předseda představenstva samostatně ve všech věcech nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva samostatně ve všech věcech kromě níže uvedených výjimek, kdy akciovou společnost zastupují společně předseda předs tavenstva a místopředseda představenstva, a to v těchto věcech: - zřizování a rušení poboček společnosti, - zatížení nemovitých věcí společnosti, - nabývání a zcizování účasti na jiných společnostech a ostatních právnických osobách, včetně upisování, nákupu a prodeje akcií, převzetí ručení, - uzavírání licenčních nebo jiných obdobných smluv v oblasti duševního vlastnictví. 25.7.2017 Akciovou společnost zastupuje předseda představenstva samostatně ve všech věcech nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva samostatně ve všech věcech kromě níže uvedených výjimek, kdy akciovou společnost zastupují společně předseda předs tavenstva a místopředseda představenstva, a to v těchto věcech: - zřizování a rušení poboček společnosti, - nákup, prodej, nájem, pacht nebo zatížení nemovitých věcí společnosti, - nabývání a zcizování účasti na jiných společnostech a ostatních právnických osobách, včetně upisování, nákupu a prodeje akcií, převzetí ručení, - uzavírání licenčních nebo jiných obdobných smluv v oblasti duševního vlastnictví. 4.7.2014 - 25.7.2017 Společnost zastupuje navenek předseda představenstva a v jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva samostatněve všech věcech, kromě níže uvedených výjimek, kdy je třeba, aby předseda a místopředseda představenstva jednali společně po schválení v představenstvu společnosti: - zřizování a rušení poboček společnosti, - nákup, prodej, pronájem nebo zatížení nemovitostí společnosti, - nabývání a zcizování účasti na jiných společnostech a ostatních právnických osobách, včetně upisování, nákupu a prodeje akcií,převzetí ručitelských závazků a předkládat toto pravidelně dozorčí radě, - uzavírání licenčních nebo jiných obdobných smluv v oblasti duševního vlastnictví. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti či k otisku razítka společnosti připojí osoby oprávněné jednat za společnost své vlastnoruční podpisy. 13.7.2006 - 4.7.2014 Společnost zastupuje navenek předseda představenstva a v jeho nepřítomnosti místopředseda představenstva samostatněve všech věcech, kromě níže uvedených výjimek, kdy je třeba, aby předseda a místopředseda představenstva jednali společně po schválení v představenstvu společnosti: - zřizování a rušení poboček společnosti, - nákup, prodej, pronájem nebo zatížení nemovitostí společnosti, - nabývání a zcizování účasti na jiných společnostech a ostatních právnických osobách, včetně upisování, nákupu a prodeje akcií, - převzetí ručitelských závazků a předkládat toto pravidelně dozorčí radě, - uzavírání licenčních nebo jiných obdobných smluv v oblasti duševního vlastnictví. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsanému nebo vytištěnému obchodnímu jménu společnosti či k otisku razítka společnosti připojí osoby oprávněné jednat za společnost své vlastnoruční podpisy. 11.8.1998 - 13.7.2006 Stanislav Doskočil 8.8.2016 11, Křtěnov 679 74 Pavel Šutera 8.8.2016 Trpínská 281, Olešnice 679 74 Vlastimil Jež 8.8.2016 Skalky 559, Olešnice 679 74 František Doskočil 8.8.2016 Dolní vejpustek 262, Olešnice 679 74 Ing. Martin Baka 8.8.2016 Klimentka 599, Olešnice 679 74 58, Rozseč nad Kunštátem 679 73 Pavel Toman 8.8.2016 21, Ústup 679 74 Mgr. Marie Tomášková 11.8.1998 - 16.2.1999 náměstí Míru 84, Olešnice 679 74 Josef Soukal 11.8.1998 - 16.2.1999 Obora 104, Olešnice 679 74 Alois Jahl 16.2.1999 - 8.9.2000 Polní 66/6, Letovice 679 61 Josef Tenora 11.8.1998 - 19.9.2001 Sulíkov 44 , 679 62 Křetín Česká republika Ing. Jiří Dufek 16.2.1999 - 19.9.2001 99, Štěpánov nad Svratkou 592 63 Josef Soukal 16.2.1999 - 19.9.2001 Mgr. Marie Tomášková 16.2.1999 - 19.9.2001 Vlastimil Jež 8.9.2000 - 19.9.2001 Ing. Jiří Dufek 19.9.2001 - 20.12.2005 od 28.6.2001 do 19.10.2005 Josef Soukal 19.9.2001 - 20.12.2005 Josef Tenora 19.9.2001 - 20.12.2005 Mgr. Marie Tomášková 19.9.2001 - 20.12.2005 Vlastimil Jež 19.9.2001 - 20.12.2005 JUDr. Radomír Linkenseder 20.12.2005 - 29.3.2006 od 19.10.2005 do 8.3.2006 Sadová 1027/72, Blansko 678 01 Tomáš Vavřinec 20.12.2005 - 29.3.2006 Sukova 1218/9, Říčany 251 01 Ing. Jiří Dufek 20.12.2005 - 13.7.2006 od 19.10.2005 do 22.6.2006 Václav Vilím 20.12.2005 - 13.7.2006 12, Crhov 679 74 Vladimír Černý 20.12.2005 - 13.7.2006 93, Mrač 257 21 Ing. Jiří Šenkýř 29.3.2006 - 13.7.2006 od 8.3.2006 do 22.6.2006 Boční 499, Olešnice 679 74 Ing. Stanislav Holas 29.3.2006 - 13.7.2006 59, Rozsíčka 679 74 Pavel Šutera 13.7.2006 - 27.7.2007 od 22.6.2006 Trpínská 271 , 679 74 Olešnice Česká republika Josef Sedlák 13.7.2006 - 9.7.2009 od 22.6.2006 do 27.4.2009 Kněževes 4 , 679 74 Olešnice Česká republika Ing. Jiří Šenkýř 13.7.2006 - 22.10.2010 od 22.6.2006 do 1.10.2010 Václav Vilím 13.7.2006 - 22.10.2010 od 22.6.2006 do 8.9.2010 62, Crhov 679 74 Stanislav Doskočil 13.7.2006 - 22.10.2010 Ing. Stanislav Holas 13.7.2006 - 15.8.2011 od 22.6.2006 do 23.6.2011 Rozsíčka 55 , 679 74 Olešnice Česká republika Vlastimil Jež 13.7.2006 - 15.8.2011 Pavel Šutera 27.7.2007 - 15.8.2011 František Doskočil 9.7.2009 - 15.8.2011 od 27.4.2009 do 23.6.2011 Stanislav Doskočil 22.10.2010 - 15.8.2011 od 5.10.2010 do 23.6.2011 Martin Baka 22.10.2010 - 15.8.2011 od 8.9.2010 do 23.6.2011 Ing. Stanislav Holas 15.8.2011 - 28.12.2011 od 23.6.2011 do 13.11.2011 55 , 679 74 Rozsíčka Česká republika Stanislav Doskočil 15.8.2011 - 28.12.2011 od 23.6.2011 do 22.11.2011 Pavel Šutera 15.8.2011 - 28.12.2011 Ing. Stanislav Doskočil 28.12.2011 - 28.12.2011 Vlastimil Jež 15.8.2011 - 4.7.2014 František Doskočil 15.8.2011 - 4.7.2014 Martin Baka 15.8.2011 - 4.7.2014 Pavel Šutera 15.8.2011 - 4.7.2014 Stanislav Doskočil 28.12.2011 - 4.7.2014 Pavel Šutera 28.12.2011 - 4.7.2014 Pavel Toman 10.7.2012 - 4.7.2014 Stanislav Doskočil 4.7.2014 - 8.8.2016 od 23.6.2011 do 17.6.2016 od 22.11.2011 do 17.6.2016 Pavel Šutera 4.7.2014 - 8.8.2016 Vlastimil Jež 4.7.2014 - 8.8.2016 do 17.6.2016 František Doskočil 4.7.2014 - 8.8.2016 Martin Baka 4.7.2014 - 8.8.2016 Pavel Toman 4.7.2014 - 8.8.2016 od 22.6.2012 do 17.6.2016 Ing. Václav Hock 8.8.2016 3, Sulíkov 679 62 Ivo Kotouček 8.8.2016 12, Rozseč nad Kunštátem 679 73 Josef Kovář 16.11.2016 67 , 679 74 Rozsíčka Česká republika Vlastimil Jež 11.8.1998 - 8.9.2000 Jaroslava Kolářová 11.8.1998 - 19.9.2001 Kněževes 5 , 679 74 Olešnice na Moravě Česká republika Zdeněk Halas 11.8.1998 - 19.9.2001 10 , 679 73 Rozseč Česká republika Václav Vilím 8.9.2000 - 19.9.2001 Václav Vilím 19.9.2001 - 20.12.2005 Jaroslava Kolářová 19.9.2001 - 20.12.2005 5, Kněževes 679 74 Jiří Toul 19.9.2001 - 20.12.2005 26, Letovice 679 61 Mgr. Marie Tomášková 20.12.2005 - 13.7.2006 od 7.11.2005 do 22.6.2006 Vlastimil Jež 20.12.2005 - 13.7.2006 Pavel Toman 13.7.2006 - 22.5.2008 od 29.6.2006 do 29.4.2008 Petr Blaha 22.5.2008 - 19.12.2008 od 29.4.2008 do 30.9.2008 28, Sulíkov 679 62 František Doskočil 13.7.2006 - 9.7.2009 od 22.6.2006 do 22.4.2009 Jiří Toul 20.12.2005 - 15.8.2011 od 2.11.2005 do 16.6.2011 Josef Kovář 13.7.2006 - 15.8.2011 63, Rozsíčka 679 74 František Šutera 13.7.2006 - 15.8.2011 Jindřich Kotouček 13.7.2006 - 15.8.2011 97, Rozseč nad Kunštátem 679 73 Pavel Šutera 9.7.2009 - 15.8.2011 od 22.4.2009 do 23.6.2011 Ing. Václav Hock 19.12.2008 - 4.7.2014 od 2.12.2008 do 2.12.2013 3 , 679 62 Sulíkov Česká republika Josef Kovář 15.8.2011 - 4.7.2014 Ivo Kotouček 15.8.2011 - 4.7.2014 Josef Kovář 4.7.2014 - 8.8.2016 Ivo Kotouček 4.7.2014 - 8.8.2016 Ing. Václav Hock 4.7.2014 - 8.8.2016 od 20.6.2014 do 17.6.2016 Josef Kovář 8.8.2016 - 16.11.2016 49, Rozsíčka 679 74 Vlastimil Jež Pavel Šutera Stanislav Doskočil Ing. Martin Baka Vlastníci firmy VSP Group, a.s. IČO: 25536346 zakladni 48 400 000 Kč 100% 8.9.2000 zakladni 45 700 000 Kč 100% 16.2.1999 - 8.9.2000 zakladni 1 000 000 Kč 100% 11.8.1998 - 16.2.1999 Akcie na jméno 500 Kč 96 800 13.7.2006 Akcie na jméno 1 000 Kč 10 000 8.9.2000 - 13.7.2006 Akcie na jméno 10 000 Kč 1 370 8.9.2000 - 13.7.2006 Akcie na majitele 10 000 Kč 2 470 8.9.2000 - 13.7.2006 Akcie na jméno 1 000 Kč 10 000 16.2.1999 - 8.9.2000 Akcie na jméno 10 000 Kč 1 100 16.2.1999 - 8.9.2000 Akcie na majitele 10 000 Kč 2 470 16.2.1999 - 8.9.2000 Akcie na jméno 10 000 Kč 100 11.8.1998 - 16.2.1999 Sbírka Listin VSP Group, a.s. IČO: 25536346 B 2727/SL 65 výroční zpráva [2014] Krajský soud v Brně 8.6.2015 22.6.2015 24.6.2015 32 B 2727/SL 64 notářský zápis stanovy, NZ 264/2014 Krajský soud v Brně 20.6.2014 4.7.2014 11.9.2014 39 B 2727/SL 63 výroční zpráva [2013] Krajský soud v Brně 3.6.2014 27.6.2014 8.7.2014 30 B 2727/SL 62 výroční zpráva [2012] Krajský soud v Brně 31.5.2013 1.7.2013 9.7.2013 31 B 2727/SL 61 notářský zápis -osvěd.VH,NZ 148/2012 Krajský soud v Brně 22.6.2012 13.8.2012 19 B 2727/SL 60 výroční zpráva 2011 Krajský soud v Brně 30.5.2012 29.6.2012 33 B 2727/SL 59 ostatní - zápis představenstva Krajský soud v Brně 22.11.2011 11.1.2012 4 B 2727/SL 58 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 23.6.2011 24.8.2011 9 B 2727/SL 57 ostatní -zápis dozorčí rady Krajský soud v Brně 23.6.2011 24.8.2011 2 B 2727/SL 56 ostatní -zápis představenstva Krajský soud v Brně 23.6.2011 24.8.2011 2 B 2727/SL 55 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 23.6.2011 24.8.2011 6 B 2727/SL 54 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 185/2011 Krajský soud v Brně 23.6.2011 24.8.2011 24 B 2727/SL 53 výroční zpráva 2010 Krajský soud v Brně 23.6.2011 8.7.2011 36 B 2727/SL 52 smlouva o prodeji/převodu podniku Krajský soud v Brně 30.9.2010 2.5.2011 97 B 2727/SL 51 ostatní -zápis z VH Krajský soud v Brně 18.6.2010 15.4.2011 6 B 2727/SL 50 podpisové vzory +ČP Krajský soud v Brně 11.10.2010 1.11.2010 4 B 2727/SL 49 ostatní -zápis z jednání předst. Krajský soud v Brně 5.10.2010 1.11.2010 2 B 2727/SL 48 ostatní -zápis z jednání předst. Krajský soud v Brně 8.9.2010 1.11.2010 3 B 2727/SL 47 notářský zápis -rozhod. VH, NZ 189/10 Krajský soud v Brně 18.6.2010 29.7.2010 25 B 2727/SL 46 výroční zpráva 2009 Krajský soud v Brně 27.5.2010 12.7.2010 33 B 2727/SL 45 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 22.6.2009 15.7.2009 1 B 2727/SL 44 ostatní - zápis VH Krajský soud v Brně 19.6.2009 15.7.2009 5 B 2727/SL 43 výroční zpráva 2008 Krajský soud v Brně 19.5.2009 8.7.2009 33 B 2727/SL 42 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 8.1.2009 21.5.2009 6 B 2727/SL 41 notářský zápis -rozhod. VH,NZ 6/09 Krajský soud v Brně 8.1.2009 21.5.2009 18 B 2727/SL 40 výroční zpráva 2007 Krajský soud v Brně 8.4.2008 8.7.2008 30 B 2727/SL 39 ostatní -protokol o odvol. čl. DR Krajský soud v Brně 30.4.2008 28.5.2008 2 B 2727/SL 38 notářský zápis -NZ 161/2007-rozh. řádné VH Krajský soud v Brně 14.6.2007 15.8.2007 18 B 2727/SL 37 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 14.6.2007 14.8.2007 6 B 2727/SL 36 výroční zpráva 2006 Krajský soud v Brně 14.6.2007 18.7.2007 32 B 2727/SL 35 podpisové vzory -ČP Krajský soud v Brně 22.6.2006 8.8.2006 12 B 2727/SL 34 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 22.6.2006 8.8.2006 6 B 2727/SL 33 notářský zápis -NZ 156/2006 rozh. řádné VH Krajský soud v Brně 22.6.2006 8.8.2006 51 B 2727/SL 32 ostatní -zápis z jed. předst. Krajský soud v Brně 22.6.2006 8.8.2006 2 B 2727/SL 31 ostatní -zápis z jed. DR Krajský soud v Brně 22.6.2006 8.8.2006 1 B 2727/SL 30 výroční zpráva 2005 Krajský soud v Brně 5.5.2006 8.8.2006 25 B 2727/SL 29 podpisové vzory -ČP Krajský soud v Brně 4.4.2006 2 B 2727/SL 28 ostatní -výpis ze zápisu jed. předst. Krajský soud v Brně 8.3.2006 4.4.2006 1 B 2727/SL 27 stanovy společnosti -úplné znění Krajský soud v Brně 19.10.2005 21.12.2005 12 B 2727/SL 26 ostatní -zápis z jed. doz. rady Krajský soud v Brně 7.11.2005 21.12.2005 1 B 2727/SL 25 ostatní -zápis z jed. předst. Krajský soud v Brně 19.10.2005 21.12.2005 1 B 2727/SL 24 notářský zápis -NZ 138/2005 Krajský soud v Brně 19.10.2005 21.12.2005 4 B 2727/SL 23 podpisové vzory -ČP Krajský soud v Brně 18.10.2005 21.12.2005 8 B 2727/SL 22 ostatní -zápis z kon. mim. VH Krajský soud v Brně 19.10.2005 21.12.2005 5 B 2727/SL 21 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 3.6.2005 1.8.2005 13 B 2727/SL 20 notářský zápis -NZ 85/2005 Krajský soud v Brně 3.6.2005 1.8.2005 7 B 2727/SL 19 výroční zpráva 2004 Krajský soud v Brně 12.4.2005 20.7.2005 24 B 2727/SL 18 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 18.6.2004 21.7.2004 12 B 2727/SL 17 stanovy společnosti -změna Krajský soud v Brně 18.6.2004 21.7.2004 1 B 2727/SL 16 notářský zápis -jednání VH Krajský soud v Brně 16.8.2004 21.7.2004 7 B 2727/SL 15 účetní závěrka 2003 Krajský soud v Brně 18.6.2004 21.7.2004 50 B 2727/SL 14 výroční zpráva 2002 Krajský soud v Brně 17.3.2003 18.6.2003 44 B 2727/SL 13 účetní závěrka 2001 Krajský soud v Brně 25.3.2002 10.6.2002 24 B 2727/SL 9 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 28.6.2001 1.2.2002 34 B 2727/SL 12 podpisové vzory + ČP Krajský soud v Brně 1.8.2001 1.2.2002 8 B 2727/SL 11 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 28.6.2001 1.2.2002 3 B 2727/SL 10 notářský zápis - rozhodnutí VH Krajský soud v Brně 28.6.2001 1.2.2002 5 B 2727/SL 8 notářský zápis - rozhodnutí Krajský soud v Brně 13.12.2000 26.1.2001 2 B 2727/SL 7 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 13.12.2000 26.1.2001 13 B 2727/SL 6 stanovy společnosti Krajský soud v Brně 30.6.2000 13.9.2000 13 B 2727/SL 5 notářský zápis - rozhodnutí Krajský soud v Brně 30.6.2000 1.8.2000 5 B 2727/SL 4 stanovy společnosti - 2x Krajský soud v Brně 18.11.1998 24.2.1999 13 B 2727/SL 3 notářský zápis - VH Krajský soud v Brně 18.11.1998 14.12.1998 7 B 2727/SL 2 notářský zápis Krajský soud v Brně 21.5.1998 28.8.1998 3 B 2727/SL 1 notářský zápis - ZL, stanovy Krajský soud v Brně 21.5.1998 28.8.1998 16 Hodnocení VSP Group, a.s. Výpis dat pro firmu VSP Group, a.s. obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy VSP Group, a.s., 25536346 na obchodním rejstříku výpis firmy VSP Group, a.s., 25536346 na živnostenském rejstříku VSP Group, a.s. - 25536346 - Olešnice , náměstí Míru 117 VSP advokátní kancelář, s.r.o. - 02714736 - Praha , Jugoslávská 620/29 VSP STAV s.r.o. - 27579930 - Praha , K dubu 2330/2 institut vsp, spol. s r.o. - 25320271 - Brno , Šaldova 380/3 VSP Development spol. s r.o. - 25290274 - Pardubice , Svaté Anežky České 32 VSP EXIM s.r.o. - 63319748 - Ostrava , Za Ještěrkou 429/5 VSP - TRUHLÁŘSTVÍ spol. s r.o. - 26114283 - Trhové Sviny , Nové město 1178 VSP servis s.r.o. - 28398823 - Praha , Křovinovo náměstí 9/12 VSP corp, s.r.o. - 25347233 - Brno , Tuřanka 574/34
https://iudictum.cz/2177/1-afs-106-2004-57
2020-08-10T00:01:28
[ " soud ", " soud\n", " soud ", " § 6", " zákona č. 357", " § 7", " soud ", " § 6", " § 657", " § 103", " § 6", " § 657", " § 658", " § 6", " § 6", " § 658", " § 6", " soud ", " § 6", " soud ", " soud ", " § 110", " § 120", " § 120", " soud " ]
1 Afs 106/2004 - 57 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 1 Afs 106/2004 - 57 - Daň darovací: jiný majetkový prospěch 28. 04. 2005, Nejvyšší správní soud 1 Afs 28/2004 Smlouva o uzavření bezúročné půjčky není právním úkonem, na jehož základě by dlužník nabýval majetkový prospěch, který by podléhal zdanění daní darovací [§ 6 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí]. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28.04.2005, čj. 1 Afs 106/2004 - 57) Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně Z. P., proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Plzni se sídlem Hálkova 14, Plzeň, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2003, č. j. 7921/140/2003, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 6. 2004, č. j. 30 Ca 7/2004 – 28, III. Žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Finanční úřad v Domažlicích (dále též „správce daně“) vydal dne 17. 7. 2003, č. j. 40305/03/118960/0881, platební výměr, jímž žalobkyni vyměřil daň darovací ve výši 66 885 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, jež žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 11. 2003 zamítl. Rozhodnutí žalovaný odůvodnil tím, že žalobkyně uzavřela dne 14. 12. 1996 s P. K. smlouvu o bezúročné půjčce částky 1 300 000 Kč s ujednáním, že splátky budou prováděny průběžně. Žalovaný dospěl k závěru, že byla-li žalobkyni poskytnuta půjčka bez jakéhokoliv protiplnění (bez úroku), vznikl jí z titulu bezúplatného užívání peněžních prostředků jiný majetkový prospěch, který je ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále též „daňový zákon“) předmětem daně darovací. Majetkovým prospěchem bylo podle žalovaného ušetření obvyklého úroku, jímž byl úrok ve výši 140 % diskontní sazby Č. který v době získání bezúročné půjčky činil 191 100 Kč ročně, půjčka byla poskytnuta na dobu neurčitou a proto základ daně darovací ve smyslu § 7 odst. 1 a 2 daňového zákona stanovil z ceny obvyklé, která činila pětinásobek ceny ročního plnění. Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného. Krajský soud shledal žalobu důvodnou a rozsudkem ze dne 30. 6. 2004 rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správce daně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Podle soudu z dikce § 6 odst. 1 písm. b) daňového zákona je třeba dovodit, že vždy musí jít o bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, jehož předmětem je právě toto nabytí majetku, tedy musí být přímo předmětem plnění z právního úkonu, nikoli pouze jeho „vedlejším produktem“. Poukázal na to, že smlouva o půjčce byla uzavřena podle ustanovení § 657 a 658 občanského zákoníku, která sjednání úroků připouštějí, úroky však nejsou esenciální náležitostí každé smlouvy o půjčce (na rozdíl od obchodního zákoníku, upravujícího smlouvu o úvěru, která placení úroků za součást dlužníkova závazku považuje); na obsah závazku nemá vliv, zda smluvní vztah vznikl mezi osobami blízkými, rovněž jakékoli protiplnění, ať už ve formě úroku nebo jiné, není pojmovým znakem smlouvy o půjčce a je na vůli účastníků smlouvy, zda si něco takového ujednají nebo ne. Přisvědčil proto žalobkyni, že nezaplacením obvyklého bankovního úroku za půjčení peněž od jiné fyzické osoby majetkový prospěch podléhající darovací dani nevzniká. Rozhodnutí krajského soudu napadl žalovaný (dále též „stěžovatel“) včasnou kasační stížností, opírající se o důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (tj. tvrzenou nezákonnost, spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení). Za onu nesprávně posouzenou právní otázku označil výklad ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) daňového zákona a právní závěr krajského soudu, že v případě nezaplacení obvyklého bankovního úroku za půjčení peněž od jiné fyzické osoby nevzniká majetkový prospěch podléhající darovací dani. Žalobkyně se k podané kasační stížnosti nevyjádřila. Po stránce skutkové není sporu o tom, že žalobkyně uzavřela s P. K. smlouvu o půjčce ve výši 1 300 000 Kč s tím, že splátky budou provedeny průběžně, žádné úroky sjednány nebyly. Nesporné je i to, že účastníci smlouvy uzavřeli smlouvu o půjčce, spravující se ustanoveními § 657 a § 658 občanského zákoníku. Spor je o to, zda v případě, kdy je smlouva o půjčce sjednána, aniž by se strany smlouvy dohodly na úrocích, je neexistence sjednaného úroku majetkovým prospěchem vzniklým na straně dlužníka, který je dán hodnotou obvyklého úroku a je tak předmětem daně darovací ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) daňového zákona. Předmětem daně darovací je podle § 6 odst. 1 daňového zákona bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele, přičemž majetkem pro účely daně darovací je - vedle věcí nemovitých a movitých – též i jiný majetkový prospěch. Předmět daně darovací je tak charakterizován tím, že na základě právního úkonu daňový subjekt bezúplatně získal majetkový prospěch, tedy určitou majetkovou výhodu, která může spočívat jednak v tom, že se majetek daňového subjektu zvýší či rozmnoží nebo naopak v tom, že se jeho majetek nezmění a určité majetkové hodnoty ušetří, ač by je jinak měl či musel vynaložit. Nepochybně se lze se stěžovatelem ztotožnit, charakterizuje-li podstatu konstrukce daně darovací tak, že jedna strana právního vztahu „něco“ dostává, aniž za to „cokoli“ poskytuje a poukazuje-li na to, že základní a neopominutelnou podmínkou vzniku předmětu daně darovací je absence úplaty, přičemž úplata může spočívat nejen v penězích, ale i v jiné formě. Ve vztahu k napadenému rozhodnutí krajského soudu je však jeho argumentace nepřípadná. Smlouva o půjčce (§ 657 občanského zákoníku) je smlouvou, kterou věřitel přenechává dlužníkovi věc určenou podle druhu a dlužník se zavazuje vrátit věc stejného druhu. Dlužník je tak oprávněn s těmito věcmi volně nakládat a předmětem jeho závazku je vrácení věcí téhož množství a druhu. Dochází tak k převodu vlastnického práva k předmětu smlouvy na dlužníka a vzniká dlužníku povinnost vrátit jinou věc téhož druhu a množství. Podstatou tohoto smluvního vztahu je tak převedení vlastnictví k druhově určeným věcem a po uplynutí doby zpětný převod vlastnictví věcí totožného druhu a množství zpět původnímu vlastníkovi. Ustanovení § 658 občanského zákoníku dovoluje ujednat při půjčce úplatu v podobě úroku, jde-li o půjčku peněžitou, případně při půjčce nepeněžité úplatu ve formě vrácení většího množství věcí nebo ve vrácení věcí lepší kvality. Smlouva o půjčce je smlouvou úplatnou jen tehdy, jestliže v rámce dovolené smluvní volnosti se strany smlouvy na úplatě shodly a úplatnost vyplývá z jejího obsahu. Občanský zákoník upravuje smlouvu o půjčce tedy tak, že nespojuje s vrácením věci plnění nad rámec hodnoty věci půjčené. Věřiteli se má dostat po dohodnuté době vrácení věcí stejného druhu a množství jaké byly dlužníkovi půjčeny a žádná ze stran smlouvy tak nemá ze smluvního vztahu získat majetkovou výhodu či na něm tratit; jen jestliže v rámci dovolené smluvní volnosti strany sjednají úplatu, má věřitel právo na majetkovou výhodu z tohoto právního úkonu v podobě úroku či většího množství nebo kvality vrácené věci. Jestliže tedy strany smlouvy sjednají smlouvu o půjčce, aniž by současně dohodly úplatu, nezakládá takový právní úkon dlužníkovi majetkový prospěch, neboť do obsahu smlouvy vtělily zákonem předvídaný stav, který, bez modifikace formou dovolené úplaty, nepředpokládá protiplnění, ale ani majetkový prospěch žádné ze stran smlouvy. Věřitel není na svém majetku zkrácen a ani se nevzdává něčeho, čím by měl svůj majetek zmnožit, dlužníkův majetek (při splnění závazku) se nezvětší a nedostal ani nic, za co by měl úplatu poskytnout. Skutečnost, že zákon dovoluje úplatu sjednat (a dovoluje tak věřiteli získat ze smlouvy o půjčce majetkový prospěch) nečiní ze smlouvy o půjčce smlouvu, která by, při absenci takového ujednání, zakládala, a to bezúplatně, majetkový prospěch dlužníka. Ze znění ustanovení § 6 odst. 1 daňového zákona (….nabytí majetku na základě právního úkonu“) vyplývá, že předmětem zdanění je jen takový bezúplatně nabytý majetek, jehož nabytí je předmětem právního úkonu. Ve shodě s krajským soudem má kasační soud za to, že má-li jít o zdanitelný jiný majetkový prospěch ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) daňového zákona, musí být přímo předmětem plnění z právního úkonu. Tak tomu bude tehdy, spojuje-li zákon s určitým právním úkonem nabytí majetkové výhody jednou ze smluvních stran anebo tehdy, jestliže je v konkrétním případě dovoleným právním úkonem plnění ve prospěch jedné ze smluvních stran omezeno nebo vyloučeno. K založení daňové povinnosti tak nepostačuje, pokud v souvislosti s právním úkonem (nikoliv však bezprostředně na jeho základě) případně vznikne jedné ze smluvní stran majetková výhoda, v předmětné věci spočívající v právu dlužníka po časově omezenou dobu disponovat s věcí. Dovozovat, že nesjednáním úroku nabývá dlužník bezúplatně jiný majetkový prospěch v podobě bezplatného užívání cizích peněžních prostředků a jeho hodnotu odvíjet od výše obvyklého bankovního úroku je popřením smyslu a účelu smlouvy o půjčce, který musí respektovat i daňové předpisy. Ze shora uvedeného vyplývá, že smlouva o uzavření bezúročné půjčky není právním úkonem, na jehož základě by dlužník nabýval majetkový prospěch, který by podléhal zdanění daní darovací. Pokud žalovaný dospěl k závěru, že nesjednáním úroku vzniká dlužníkovi jiný majetkový prospěch v podobě bezplatného užívání cizích peněžních prostředků a jeho hodnotu odvíjel od ušetření obvyklého úroku, pochybil a krajský soud postupoval v souladu se zákonem, jestliže napadené rozhodnutí zrušil a žalovaného zavázal právním názorem, že nezaplacením obvyklého bankovního úroku za půjčení peněz od jiné fyzické osoby majetkový prospěch podléhající dani darovací nevzniká. Kasační stížnost byla proto shledána nedůvodnou a Nejvyšší správní soud ji podle § 110 odst. 1 věty poslední zamítl. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nenáleží mu proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 a contr. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Žalobkyni, jíž by jinak právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti příslušelo (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.), soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť z obsahu spisu vyplývá, že jí náklady řízení nevznikly. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2005, sp. zn. 1 Afs 106/2004 - 57, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.
http://docplayer.cz/105935747-Uplne-zneni-zrizovaci-listiny-ve-zneni-ke-dni-1-ledna-v-y-d-a-v-a-zrizovaci-listinu.html
2020-03-31T11:19:38
[ " zákona č. 157", " čl. 3", " čl. 7", " zákona č. 183", " zákona č. 20", " zákona č. 139" ]
1 ÚPLNÉ ZNĚNÍ ZŘIZOVACÍ LISTINY ve znění ke dni 1. ledna 2018 Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice IČO zastoupený hejtmankou Mgr. Ivanou Stráskou dále jen zřizovatel tuto v y d á v á Zřizovací listinu příspěvkové organizace Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92 (dále jen organizace ) schválenou usnesením zastupitelstva Budějovického kraje č. 32/2001/ZK ze dne , ve znění dodatku č. 1 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 56/2001/ZK ze dne , dodatku č. 2 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 98/2002/ZK ze dne , dodatku č. 3 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č.260/2003/zk ze dne , dodatku č. 4 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 363/2003/ZK ze dne , dodatku č. 5 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č.103/2004/zk ze dne , dodatku č. 6 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 255/2004/ZK ze dne , dodatku č. 7 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 143/2004/ZK ze dne , dodatku č. 8 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 319/2004/ZK ze dne , dodatku č. 9 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 283/2004/ZK ze dne , dodatku č. 10 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 81/2005/ZK ze dne , dodatku č. 11 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 257/2005/ZK ze dne , dodatku č. 12 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 21/2005/ZK ze dne , dodatku č. 13 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 276/2006/ZK ze dne , 2 dodatku č. 14 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 305/2006/ZK ze dne , dodatku č. 15 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 305/2006/ZK ze dne a č. 127/2007/ZK ze dne , dodatku č. 16 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 197/2007/ZK ze dne , dodatku č. 17 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 202/2006/ZK ze dne , dodatku č. 18 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 160/2008/ZK ze dne , dodatku č. 19 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 239/2007/ZK ze dne , dodatku č. 20 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 445/2009/ZK ze dne , dodatku č. 21 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 568/2009/ZK ze dne , dodatku č. 22 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 317/2011/ZK ze dne , dodatku č. 23 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 105/2012/ZK ze dne , dodatku č. 24 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 234/2012/ZK-32 ze dne , dodatku č. 25 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 304/2014/ZK-12 ze dne , dodatku č. 26 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 198/2015/ZK-17 ze dne , dodatku č. 27 schváleného usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 190/2016/ZK-23 ze dne Článek 1 Označení zřizovatele Zřizovatelem organizace je Jihočeský kraj, U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice. Organizace byla převedena na Jihočeský kraj na základě zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů. Článek 2 Název, sídlo a identifikační číslo organizace Název organizace: Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92 Sídlo organizace: Rudolfovská 92, České Budějovice Identifikační číslo: Článek 3 Hlavní účel a předmět činnosti Hlavním účelem organizace je: Organizace rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. 3 Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Organizace poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou. Organizace poskytuje jazykové vzdělávání v cizích jazycích ukončené státní jazykovou zkouškou a mezinárodně uznávanými jazykovými zkouškami. Organizace dále poskytuje žákům a studentům ubytování, výchovně vzdělávací činnost, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování a celodenní výchovu. Může provozovat tuto činnost i ve dnech pracovního volna nebo v období školních prázdnin. Zabezpečuje stravování žáků a studentů a závodní stravování zaměstnanců škol a školských zařízení v souladu s platnými právními předpisy. Předmět činnosti: Organizace vykonává činnost střední odborné školy, domova mládeže, školní jídelny a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Článek 4 Statutární orgán organizace Statutárním orgánem organizace je ředitel jmenovaný radou kraje. Organizaci zastupuje ředitel v souladu s právními předpisy a v rámci oprávnění daných zřizovací listinou tak, že k otisku razítka organizace připojí vlastnoruční podpis. Článek 5 Vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se organizaci předává k hospodaření (dále jen svěřený majetek ) Svěřený majetek, v členění na nemovitý majetek, movitý majetek, zásoby, finanční majetek, práva a závazky, je uveden v Příloze č. 1 ke zřizovací listině, která je nedílnou součástí zřizovací listiny. Článek 6 Vymezení práv a povinnosti organizace ke svěřenému majetku Organizace hospodaří se svěřeným majetkem tak, aby mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena. Organizace je povinna ve vztahu ke svěřenému majetku: efektivně a ekonomicky účelně jej využívat, pečovat o jeho ochranu a zvelebování, provádět jeho inventarizaci v souladu s příslušnými právními předpisy, hospodařit s ním v souladu s příslušnými právními předpisy a pokyny zřizovatele. Veškerý majetek (včetně majetku získaného vlastní činností, darem nebo děděním) nabývá organizace pro svého zřizovatele. Podrobnější vymezení práv a povinností je uvedeno v Příloze č. 2 ke zřizovací listině, která je nedílnou součástí této zřizovací listiny. Majetková práva neupravená zřizovací listinou vykonává organizace samostatně v rámci platné právní úpravy. Organizace je dále povinna řídit se vnitřním předpisem Jihočeského kraje, pokud je v tomto předpisu stanovena působnost pro organizace zřízené Jihočeským krajem. Článek 7 Doplňková činnost 4 Povolené okruhy doplňkové činnosti navazující bezprostředně na hlavní účel a předmět činnosti organizace: Provozování autoškoly; Hostinská činnost; Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (Obory činnosti: Pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti; Ubytovací služby; Teoretická a praktická výuka svářečů; Chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb; Výuka jazyků; Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví; Poskytování služeb pro hospodaření v lesích a pro myslivost). Organizace je zřízena na dobu neurčitou. V Českých Budějovicích, dne 1. června 2001 Článek 8 Doba, na kterou je organizace zřizována Mgr. Ivana Stráská v. r. hejtmanka Jihočeského kraje Úplné znění zřizovací listiny vydal dne 1. ledna 2018 Jihočeský kraj krajský úřad Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Hana Šímová v. r. Poznámka: Příloha č. 1 a doplňky přílohy majetku dle příslušných dodatků zřizovací listiny jsou v listinné podobě k nahlédnutí v příslušné příspěvkové organizaci. 5 Příloha č. 2 Vymezení práv a povinností příspěvkové organizace ke svěřenému majetku ke zřizovací listině příspěvkové organizace Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92 (dále jen organizace ) 1. Vymezení práv a povinností příspěvkové organizace ke svěřenému majetku Organizace hospodaří se svěřeným majetkem (dále jen majetek ), uvedeným v Příloze č. 1 ke zřizovací listině příspěvkové organizace včetně majetku získaného vlastní činností nebo darem výlučně pro svého zřizovatele, i s peněžními prostředky získanými vlastní činností, přijatými z rozpočtu zřizovatele, ze státního rozpočtu, prostředky svých fondů, peněžními dary od fyzických a právnických osob včetně prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí, z rozpočtu Evropské unie a podle mezinárodních smluv z obdobných finančních mechanizmů. 2. Ke svěřenému majetku má následující práva a povinnosti: 2.1 Využívat veškerý majetek k zajištění hlavní činnosti, pro kterou byla organizace zřízena. K doplňkové činnosti je oprávněna majetek využívat pouze v případech, nenaruší-li tím svoji hlavní činnost a nepoškodí zájmy vlastníka. 2.2 Pečovat o ochranu, rozvoj a zvelebení majetku. 2.3 Provádět zákonné revize a kontroly majetku. 2.4 Provádět řádnou inventarizaci majetku minimálně v termínech stanovených zákonem o účetnictví a mimořádnou inventarizaci na základě požadavku a pokynů zřizovatele. 2.5 Umožnit zřizovateli kontrolu majetku kdykoliv, pokud o to zřizovatel požádá. 2.6 Provádět odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle zřizovatelem schváleného odpisového plánu. 2.7 Vzdát se práva a prominout pohledávku v jednotlivých případech do výše 80 tis. Kč včetně, jedná-li se o nedobytnou pohledávku, nebo jestliže náklady na vymáhání pohledávky by prokazatelně přesáhly její výtěžek. 2.8 Uzavírat smlouvy k zajištění provozu organizace v souvislosti s činnostmi uvedenými v čl. 3 zřizovací listiny a povolenými doplňkovými činnostmi v čl. 7 zřizovací listiny podle skutečné potřeby organizace. 2.9 Provádět běžné opravy, údržbu a zajišťovat investiční potřeby majetku Samostatně zadávat veřejné zakázky, vybírat nejvhodnější nabídky a uzavírat příslušné smlouvy v souladu s limity stanovenými vnitřními předpisy zřizovatele pro zadávání veřejných zakázek (veřejné zakázky na stavební práce, dodávky a služby neinvestičního a investičního charakteru) Při nakládání s majetkem jednat a samostatně zastupovat zřizovatele v právních vztazích, zastupovat zřizovatele v řízeních před soudy a orgány státní správy zejména podle: zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, v rámci daném schválenou územně plánovací
http://kraken.slv.cz/22Cdo1485/2005
2018-01-21T03:13:34
[ " § 79", " § 43", " § 126", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", "\nSoud ", " soud ", " soud ", " § 126", " soud ", " soud ", " soud ", " § 43", "\nSoud ", "\nSoud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 95", " § 95", " § 43", " soud ", " soud ", " § 43", " soud ", " soud ", " § 43", " § 95", " soud ", " § 43", " § 43", " § 95", " soud ", " § 95", " soud ", " § 43", " soud ", " § 5", " soud ", " soud ", " soud ", " § 242", " § 42", " § 43", " § 43", " soud ", " soud ", " § 126", " § 126", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
22 Cdo 1485/2005 Dotčené předpisy: § 79 předpisu č. 99/1963Sb., § 43 předpisu č. 99/1963Sb., § 126 předpisu č. 40/1964Sb. Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudkyň JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce J. H., zastoupeného advokátem, proti žalovaným: 1) T. H. a 2) J. H., zastoupeným advokátem, o zdržení se zásahů do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 3 C 685/95, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. prosince 2004, č. j. 49 Co 370/2003-172, takto: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. prosince 2004, č. j. 49 Co 370/2003-172, a usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 4. září 2003, č. j. 3 C 685/95-163, se zrušují a věc se vrací Okresnímu soudu ve Vyškově k dalšímu řízení. Žalobce se žalobou došlou Okresnímu soudu ve Vyškově (dále jen soud prvního stupně ) 9. 8. 1995 domáhal, aby žalovaným bylo uloženo zdržet se jakýchkoliv zásahů do vlastnických práv žalobců k domu čp. 45, v ulici K., ve V., zapsaného na LV č. 2593, pro obec V., katastrální území D., zejména zdržet se jakýchkoliv zásahů do štítové zdi tohoto domu, sousedící s pozemkem žalovaných- parcelou č. 76/2, st. pl. v obci V. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem domu čp. 45, jehož součástí je štítová zeď. Štítová zeď je bývalou příčkou, která oddělovala konírnu od spižírny ještě v době, kdy byl dům čp. 45 zemědělskou usedlostí, jejíž součástí byly obytné a hospodářské stavby, které byly v roce 1967 odděleny a byly převedeny do vlastnictví žalovaných. Faktickým rozdělením chlévů, kterými obě části dřívější společné usedlosti na sebe navazovaly a demolicí chlévů, které po rozdělení připadly žalovaným, se stala nezbouraná dělící zeď příčnou obvodovou zdí, uzavírající nyní víceúčelový provozní objekt - posilovnu, jehož vlastníkem je žalobce. Vlastní štítová zeď není po demolici provedena a je vytvořena obitím prkny. Žalobce v žalobě dále uvedl, že žalovaní zpochybňují jeho vlastnictví ke štítové zdi tvrzením, že jim patří pozemek pod demolovanými chlévy a tedy i pod štítovou zdí, kterou žalovaní nestihli z finančních důvodů rovněž zbourat a že štítová zeď ohraničuje volný prostor, který vznikl demolicí. Přitom poškozují zastřešení nad štítovou zdí tím, že odstraňují plechy, které slouží jako provizorní oprava střechy, a střešní krytinu. Při jednání 5. 8. 1998 žalobce rozšířil žalobní petit tak, že žalovaní jsou povinni zdržet se jakýchkoliv zásahů i do zastřešení domu čp. 45 a soud prvního stupně usnesením rozšíření žaloby připustil (i když tak učinil nepřesným výrokem, že připouští specifikaci žaloby). O takto zformulovaném žalobním petitu pak soud prvního stupně rozhodl rozsudkem z 5. 8. 1998, č. j. 3 C 685/95-66a, tak, že žalobu zamítl. V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobce neprokázal jakýkoliv jiný zásah než jen zásah do štítové zdi a do střešní krytiny nad touto zdí a že štítová zeď je podle jeho právního posouzení ve vlastnictví žalovaných. Žalobu tak neshledal po právu. Krajský soud v Brně jako odvolací soud usnesením z 10. 5. 1999, č. j. 44 Co 175/99-84, zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu s pokynem provést další důkazy ke zjištění skutkového stavu. V této fázi řízení žalobce při jednání před soudem prvního stupně 14. 6. 2000 zpřesnil žalobní petit, ale jen ohledně umístění štítové zdi tak, že zeď nesousedí s pozemkem žalovaných, a to s parcelou č. 76/2, nýbrž že se přímo nachází na tomto pozemku. Soud prvního stupně znovu rozsudkem z 23. 6. 2000, č. j. 3 C 685/95-112, žalobu ze stejných důvodů zamítl. V řízení před odvolacím soudem žalobce písemným podáním z 25. 4. 2002 zpřesnil žalobní petit tak, že štítovou zeď označil jako obvodovou zeď a svislou dřevěnou konstrukci nacházející se v místě štítu . Odvolací soud opět usnesením z 30. 12. 2002, č. j. 49 Co 168/2001-152, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Kromě výhrad k meritu věci odvolací soud vytkl soudu prvního stupně, že řízení zatížil vadou, když ve věci ve věci jednal, aniž předtím odstranil vady žalobního petitu. Poukazoval na to, že negatorní žaloba podle § 126 odst. 1 ObčZ je prostředkem ochrany vlastnického práva směřující proti konkrétním rušivým zásahům (mimo zadržování věci). V petitu žaloby je proto třeba neoprávněný zásah konkretizovat, a to tak, aby bylo zřejmé, jakého neoprávněného rušení se má žalovaný zdržet, případně jaké následky už vykonaných rušivých zásahů má odstranit. Petit žaloby, který přesné vymezení rušivých zásahů neobsahuje, je neurčitý a z tohoto důvodu nevykonatelný. Za takový odvolací soud pokládal i stávající petit, podle něhož se mají žalovaní zdržet jakýchkoliv zásahů do štítové zdi a do zastřešení domu . Dále odvolací soud spatřoval vadu žaloby i v tom, že pokud jde o spornou zeď, postrádá žaloba skutková tvrzení o rušivých zásazích, jimiž mají žalovaní do vlastnického práva žalobce zasahovat (žalobce vymezil pouze zásahy do zastřešení domu). Bez tohoto skutkového vylíčení nelze posoudit, zda se žalobce domáhá ochrany proti rušivým zásahům dotýkajících se jen sporné zdi nebo domu jako celku. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně shora uvedené vady žaloby odstranit postupem podle § 43 OSŘ. Soud prvního stupně poté vyzval žalobce, aby doplnil neurčitý žalobní petit tak, aby specifikoval konkrétní rušivé zásahy, jichž se žalovaní mají zdržet, případně konkretizoval následky už vykonaných rušivých zásahů, jež požaduje odstranit, dále aby doplnil skutková vylíčení žaloby o konkrétní rušivé zásahy žalovaných do sporné zdi a aby k doplněným skutkovým tvrzením navrhl důkazy. Současně poučil žalobce o procesních následcích (odmítnutí žaloby), které budou vyvozeny, nebudou-li vady žaloby odstraněny. Žalobce na výzvu doplnil podáním z 9. 4. 2003 žalobní petit tak, že se domáhal, aby žalovaným bylo uloženo zdržet se zásahů do vlastnických práv žalobce k domu čp. 45, v ulici K. ve V., postaveném na pozemku parc. č. 76/1 v obci V., k. ú. D., zapsaném na listu vlastnictví č. 2593 v katastru nemovitostí pro obec V., katastrální území D., část obce V. a to tak, že žalovaní jsou povinni zdržet se poškozování nenosné obvodové zdi tohoto domu a svislé dřevěné konstrukce z prken tvořící výplň otvoru v místě štítu a dále, že jsou povinni zdržet se zásahů a poškozování střešní konstrukce uložené na podélných obvodových zdech tohoto domu, vše v části situované do pozemku parcely č. 76/2, který je ve vlastnictví žalovaných. Pokud jde o doplnění skutkových vylíčení v žalobě odkázal na tvrzení obsažená v žalobě doplněná o tvrzení přednesená žalobcem při jednání 3. 9. 1997. Soud prvního stupně nato usnesením z 4. 9. 2003, č. j. 3 C 685/95-163, odmítl žalobu ve znění žalobního petitu, aby byli žalovaní 1) T. H. a 2) J. H. zavázáni zdržet se jakýchkoliv zásahů do vlastnických práv žalobce J. H. k domu čp. 45, na ulici K. ve V., postaveném na pozemku parc. č. 76/1 v obci V., k. ú. D. zapsáno na LV č. 2593 v katastru nemovitostí pro okres a obec V., katastrální území D., a to tak, že jsou povinni zdržet se jakýchkoliv zásahů do štítové zdi a do zastřešení domu č. p. 45, situované do pozemku parc. č. 76/2, přičemž štítová zeď se nachází na pozemku ve vlastnictví žalovaných parc. č. 76/2, stavební plocha v obci V. a k. ú. D. . Dovodil, že upřesnění žalobního petitu provedené na výzvu soudu podáním z 9. 4. 2003 žalobce jen zkonkretizoval místa rušivých zásahů nikoliv však rušivé zásahy samotné. Za nedostačující shledal použití obratu poškozování , neboť i ten je neurčitý stejně jako použitý termín jakékoliv zásahy . Současně rozhodl o nákladech řízení. K odvolání žalobce odvolací soud usnesením z 23. prosince 2004, č. j. 49 Co 370/2003-172, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud neakceptoval žalobcovu námitku, že soud prvního stupně postupoval nesprávně, když žalobu odmítl, aniž by nejprve připustil upřesnění žaloby podle § 95 OSŘ. Vysvětlil, že podle § 95 OSŘ se postupuje tehdy, jestliže žalující strana za řízení změní žalobu v tom, čeho se domáhá (v žalobním petitu), nebo ve skutkovém základu žaloby. Od změny žaloby je však třeba odlišit podání, kterým žalující strana odstraňuje vady žaloby. Ke změně žaloby totiž může dojít jen tehdy, jestliže žalobní petit, popřípadě vylíčení rozhodujících skutečností, ohledně nichž se navrhuje změna, nevykazují takové vady, které brání pokračování v řízení. Naopak odstraňování vad žaloby, které brání jejímu projednání má režim podle § 43 OSŘ. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že pokud žalobce nahradil podáním z 9. 4. 2003 v žalobním petitu pojem zdržet se jakýchkoliv zásahů pojmem zdržet se poškozování , odstranil tím neurčitost ve vymezení rušivých zásahů. Termín poškozování je odvozený od slova poškoditi , které znamená způsobit někomu škodu, ztrátu nebo újmu, popřípadě něco porušit, pokazit, porouchat nebo polámat. Význam slova poškozování tedy spočívá ve způsobování škody, ztráty nebo újmy tudíž ve škození, lámání, kazení (něčeho) a vystihuje konkrétní okruh rušivých zásahů. Nicméně v případě střešní konstrukce se žalobce v upřesněném petitu žaloby domáhá nejen toho, aby se žalovaní zdrželi jejího poškozování, ale též zásahů ( . dále jsou povinni zdržet se zásahů a poškozování střešní konstrukce ). V případě střešní konstrukce se tak žalobce nadále domáhá neurčitého okruhu jednání. Žalobce neodstranil vady žaloby beze zbytku. Odvolací soud proto uzavřel, že odmítl-li soud prvního stupně žalobu, postupoval v souladu s § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále OSŘ ), neboť žaloba nadále trpěla vadou bránící pokračování v řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dosavadní vývoj řízení ve věci shrnul tak, že žalobu podanou 9. 8. 1995, kterou se domáhal ochrany svého vlastnického práva, soudy obou stupňů několikrát věcně projednaly, přičemž mu žádné vady žaloby nevytkly. Až teprve po více než sedmiletém řízení zaujal odvolací soud právní názor, že žaloba trpí vadou neurčitosti a nevykonatelnosti případného rozsudku. Přestože vady žaloby na výzvu soudu podáním z 9. 4. 2003 odstranil, došlo nakonec k jejímu odmítnutí. Je přesvědčen, že zmíněným postupem soudů obou stupňů došlo k porušení procesních předpisů upravujících občanské soudní řízení a k odnětí práva žalobce na spravedlivý proces. Základní porušení zákona spatřuje v tom, že soud prvního stupně odmítl žalobu ve znění petitu, jehož se nedomáhal. Jeho původní znění obsahovala žaloba z 9. 8. 1995. Tento petit žalobce upravil 5. 8. 1998, poté 25. 4. 2002 a naposled k výzvě soudu prvního stupně 9. 4. 2003. Tyto úpravy mohly být z procesního hlediska buď odstraněním vad žaloby podle § 43 odst. 1 OSŘ nebo změnou návrhu na zahájení řízení podle § 95 odst. 1 OSŘ. Ať šlo o to, či ono, měl soud prvního stupně rozhodovat jen o návrhu ve znění obsaženém v písemném podání z 9. 4. 2003 a k ostatním předchozím návrhům nepřihlížet za předpokladu, že toto podání bylo bez vad a v řízení bylo možno pokračovat - § 43 odst. 2 OSŘ &#224; contrario. Pokud podáním z posléze uvedeného data žalobu opravoval či doplňoval podle § 43 odst. 1 OSŘ, pak toto podání v případě jeho způsobilosti anulovalo všechny jeho předchozí úpravy návrhu, aniž by o přípustnosti takové změny bylo nutné soudem procesně rozhodovat. Dovolatel dále uvádí, že bylo-li jeho podání z 9. 4. 2003 změnou návrhu podle § 95 odst. 1 OSŘ, byl soud prvního stupně povinen o změně rozhodnout podle § 95 odst. 2 OSŘ, a pouze v případě, že by takovou změnu nepřipustil, mohl žalobu odmítnout, resp. zamítnout. O nepřipuštění změny by ale musel rozhodnout a ve vlastním řízení by se pokračovalo po právní moci usnesení o nepřipuštění změny návrhu na zahájení řízení. Přestože splnil pokyn soudu prvního stupně obsažený v usnesení z 27. 2. 2003, č. j. 3 C 685/95-157, a písemným podáním z 9. 4. 2003 řádně opravil návrh a v řízení se mohlo pokračovat, soud prvního stupně k tomuto podání nepřihlédl a naopak rozhodl o odmítnutí žaloby, a to v rozporu s § 43 odst. 2 OSŘ, neboť nerozhodl o původním návrhu z 9. 8. 1995, ale o změně z 25. 4. 2002. Odvolací soud pak porušil zákon, když toto pochybení nenapravil. S odkazem na poučení, jehož se mu dostalo od soudu prvního stupně, že má opravit žalobní petit tak, aby z něj konkrétně vyplývaly rušivé zásahy, kterých se mají žalovaní zdržet, případně jaké následky už vykonaných rušivých zásahů mají žalovaní odstranit a s tím související sémantický rozbor rušivých zásahů , dovolatel konstatuje, že postup soudů obou stupňů je formalistický, když pod nedůvodnou záminkou neurčitosti formulace podání z 9. 4. 2002 byla odmítnuta žaloba a nebyla mu naopak poskytnuta soudní ochrana. Připomíná § 5 OSŘ a povinnost soudu jej za dané situace poučit, jaká slova měl ke konkretizaci žaloby použít. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil jak napadené usnesení odvolacího soudu, tak rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že přípustné dovolání (§ 239 odst. 3 OSŘ) bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení, přezkoumal napadené usnesení podle § 242 odst. l a 3 OSŘ a dospěl k závěru, že dovolání je důvodné. Žaloba musí obsahovat kromě obecných náležitostí podání uvedených v ustanovení § 42 odst. 4 OSŘ mimo jiné vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, a musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (§ 79 odst.1 věta druhá OSŘ). Podle § 43 odst. l OSŘ předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba podání opravit nebo doplnění provést. Podle § 43 odst. 2 OSŘ není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen. Podle § 126 odst. 1 Obč.Z vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. V dané věci žalobce uplatnil zápůrčí žalobou nárok na ochranu vlastnického práva proti žalovaným, o nichž tvrdí, že do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahují. Zápůrčí žaloba je žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotněprávní povinnosti, která vznikla žalovaným tím, že neoprávněně zasáhli do vlastnického práva žalobce. Na neoprávněný zásah do vlastnického práva, který spočívá v jiném rušení než neoprávněném zadržování věci, váže hmotné právo povinnost zdržet se tohoto zásahu a odstranit jeho následky. Zákaz neoprávněného rušení vlastníka věci podle § 126 odst. 1 ObčZ přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 4. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1626/96, publikovaný v časopisu Soudní rozhledy v sešitu 7, ročník 1999). Tehdejší Nejvyšší soud Slovenské republiky již ve stanovisku Cpj 59/71 publikovaném pod R 65/72 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry jsou dosud použitelné, uvedl, že rušební činnost musí být konkretizovaná nejen ve skutkovém ději uvedeném v žalobě, ale i v žalobním petitu. Negatorní žaloba by ale nesplnila svůj účel, kdyby zákaz rušební činnosti formulované v žalobním petitu, mohl pokrývat jen ten konkrétní rušební čin, ke kterému již došlo, a nepostihl by činnost podobného druhu, která podle okolností hrozí. Příliš úzké vymezení by totiž nezakázalo zásahy prováděné jiným způsobem, které nicméně znamenají stejné rušení. Proto soudní rozhodovací praxe připouští formulovat zákaz i obecněji než jen pouhým uvedením rušivého zásahu, ke kterému došlo. Například ve zmíněném stanovisku publikovaném pod R 65/72 Nejvyšší soud Slovenské republiky vyslovil názor, že je projednatelný i takový petit negatorní žaloby, kterým se žalobce domáhá, aby bylo žalovanému zakázáno uskladňovat nejen stavební matriál ale i jiné blíže neurčené věci na pozemku žalovaného. V jiné věci, o které rozhodoval Nejvyšší soud České republiky v dovolacím řízení rozsudkem ze dne 6. 3. 2001, pod sp. zn. 22 Cdo 2162/99, publikovaném v časopisu Soudní rozhledy, ročník 2001, sešit 5, soud prvního stupně i odvolací soud projednaly negatorní žalobu s žalobním petitem, že žalovaný je povinen zdržet se zásahů do vodovodní a kanalizační přípojky vedené po pozemku č. parc. 1242/2, které by vedly k přerušení dodávky vody a odvodu odpadních vod z té části dvojdomku stojícího na pozemcích č. parc. 1242/1 a 1242/2, která stojí na pozemku č. parc. 1242/1 . Spokojily se tedy s vymezením rušivé činnosti označené předmětem zásahu a uvedením negativního důsledku, ke kterému nesmí dojít. Jestliže tedy žalobce na výzvu soudu prvního stupně doplnil podáním z 9. 4. 2003 žalobu (nejednalo se o změnu žaloby, jak správně dovodil odvolací soud) tak, že požadoval, aby žalovaným bylo uloženo zdržet se zásahů do vlastnických práv žalobce k domu č. p. 45 na ulici K. ve V., postaveném na pozemku parc. č. 76/1 v obci V., katastrální území D., zapsáno na listu vlastnictví č. 2593 v katastru nemovitostí pro obec V., katastrální území D., část obce V., a to tak, že jsou povinni zdržet se poškozování nenosné obvodové zdi tohoto domu a svislé dřevěné konstrukce z prken tvořící výplň otvoru v místě štítu, dále jsou povinni zdržet se zásahů a poškozování střešní konstrukce uložené na podélných obvodových zdech tohoto domu, vše v části situované do pozemku parc. č. 76/2, který je ve vlastnictví žalovaných , konkretizoval rušební činnost jednak jejím předmětem a jednak výsledkem této činnosti (jejími nežádoucími důsledky). Z takto formulovaného petitu je zřejmé, že žalovaní nesmí činit zásahy, jimiž by znehodnotili (způsobili újmu, zhoršili stav) nenosnou obvodovou zeď domu žalobců, výplně otvoru ve štítu a střešní konstrukce na podélných obvodových zdech. To postačuje k tomu, aby mohl být žalobní petit shledán přesným, určitým a srozumitelným. Ostatně tentýž názor zaujal i odvolací soud. Ten spatřoval neprojednatelnost žaloby jen v tom, že ani doplněním žaloby nebyly v žalobním petitu konkretizovány ostatní rušivé zásahy, které nespočívají v poškozování a které se týkají jen střešní konstrukce. Tato vada se však váže jen k samostatné části předmětu řízení (k ochraně před ostatními zásahy do střešní konstrukce) a nepůsobí neprojednatelnost celé žaloby. Právní posouzení věci soudy obou stupňů tak není správné. Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, 3 a 6 OSŘ).
http://www.msdubnany.cz/novinky/nejcastejsi-dotazy-k-zapisu-do-materske-skoly
2019-04-19T02:34:02
[ " § 50", " zákona č. 258", " § 165", " zákona č. 561", " zákona č. 500", " § 50", " zákona č. 258", " § 50", " § 64" ]
NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY k zápisu do mateřské školy | Mateřská škola I Dubňany NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY k zápisu do mateřské školy Co Vás zajímá ohledně zápisu do MŠ.... Kdy proběhne zápis? Zápis do obou mateřských škol v Dubňanech proběhne v úterý 7. května 2019 od 8.00 do 16.00 v budově mateřských škol. Co bude třeba doložit u zápisu? Rodič přinese vyplněnou žádost o přijetí, potvrzenou lékařem, svůj občanský průkaz a rodný list dítěte. Pokud má dítě zdravotní postižení, je nutné přinést i doporučení lékaře, školského zařízení, kde bylo dítě vyšetřeno. Kdy si mohu vyzvednout žádost o přijetí dítěte do mateřské školy? Žádost o přijetí dítěte do mateřské školy bude k dispozici od 8.dubna 2019 na webových stránkách školy. V listinné podobě bude možné žádost vyzvednout i v mateřské škole. Jak bude ředitelka postupovat, pokud se přihlásí víc dětí, než bude možné do školy přijmout? Ředitelka bude postupovat podle Kritérií pro přijetí dětí do MŠ, která předem zveřejní. Přednostně budou přijaty děti, na které se vztahuje povinné předškolní vzdělávání, s místem trvalého pobytu v Dubňanech a ve školském obvodu MŠ I Dubňany. Přijímáte i děti dvouleté? Děti, které k 31.8.2019 nedosáhnou věku tří let, mohou být přijaty, pokud bude mít MŠ volné místo (až po přijetí všech tříletých, spádových i nespádových). Které ulice patří do obvodu Mateřské školy I Dubňany na sídlišti? Do školského obvodu MŠ I patří: ul. 9.května, Fr. Vlacha, Havlíčkova, Horní huť, Hornická, Husova, Luční, Na Pískách, Nádražní, Palackého, U Studánky, U Traktorky, V. Nezvala, Vrchlického. Mohu si vybrat Vaši mateřskou školu, i když nespadáme do jejího obvodu? Ano, rodiče mohou zvolit i školu, kde obvodově nespadají. Jaké mám šance na přijetí v nespádové mateřské škole? Ředitelka musí přijat nejdříve spádové děti. Podle počtu volných míst pak doplní dětmi, které se hlásí do MŠ jako nespádové. Mohu si podat přihlášku i do obou mateřských škol v Dubňanech současně? Ano, lze podat přihlášku i do více škol. Co se stane, pokud by bylo moje dítě přijato do obou mateřských škol v Dubňanech? V žádosti o přijetí zaznačíte, které škole dáváte přednost v případě přijetí do obou škol. Kdy bude jasné, zda-li bylo dítě přijato do mateřské školy? Rozhodnutí o přijetí/nepřijetí do mateřské školy vydávají obě mateřské školy 27.5.2019. Chtěl bych se podívat do mateřské školy, bude k tomu příležitost? Ano, každý měsíc pořádáme v MŠ I „Hravé odpoledne“ pro rodiče a děti, které ještě nechodí do školky. Dne 10. dubna 2019 plánujeme den otevřených dveří, kde rádi uvidíme rodiče i děti, které se k nám chystají k zápisu. Ředitelka školy Vám zodpoví případné dotazy. Předškolní vzdělávání je povinné pro dítě, které do začátku školního roku dovrší pěti let. Zápis je povinný pro děti, které dovrší věku 5 let do konce srpna stávajícího roku, pokud ještě do mateřské školy nedocházejí. O znění dalších kritérií rozhoduje ředitel konkrétní školy a jejich stanovení je zcela v jeho kompetenci. Konkrétní kritéria pro přijetí dítěte zveřejní ředitel školy před termínem zápisu. V případě, že má mateřská škola volná místa do kapacity stanovené v rejstříku škol a školských zařízení, přijímá děti až do tohoto počtu (v souladu se stanovenými kritérii), tzn., že je možné již nyní přijmout děti od dvou let věku. Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku. Pokud je pro dítě předškolní vzdělávání povinné, nepožaduje škola doklad o očkování. U dětí mladších 5 let škola vyžaduje v souladu s § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, doklad o tom, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkování, nebo o tom, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. Doplňují informace k přijímání dětí do mateřské školy Přijímání dětí do mateřských škol, které byly zřízeny státem, krajem nebo svazkem obcí, probíhá ve správním řízení v souladu s § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Přijetím dítěte k docházce do mateřské školy se tedy rozumí vydání „Rozhodnutí o přijetí dítěte do mateřské školy“ (dále jen „Rozhodnutí“) ve správním řízení dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů nikoliv fyzický nástup dítěte k docházce do zařízení (např. od 1. září). V řízení o vydání Rozhodnutí musí ředitel/ka vycházet z podkladů, ze kterých je zřejmé, že jsou splněny požadavky § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon 258“). Ustanovení § 50 zákona 258 stanoví, že do mateřské školy, s výjimkou dětí, pro které je docházka povinná (§ 46 odst. 4 věta druhá zákona 258), mohou ředitelé/ředitelky přijmout pouze dítě, které: a) se podrobilo stanovenému pravidelnému očkování, b) má doklad, že je proti nákaze imunní nebo c) se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci. V případě, že poklady pro rozhodnutí nejsou dostatečné pro tvrzení, že dítě je řádně očkováno, případně splňuje výjimku z předpokladu řádného očkování, umožňuje § 64 správního řádu řízení přerušit na dobu nezbytně nutnou, např. k upřesnění čí doplnění informací. Co je pravidelné očkování pro účely přijetí do mateřské školy: Podle stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR je třeba, aby dítě bylo očkováno proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám v rozsahu nejméně jedné dávky očkovací látky a dále proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně a virové hepatitidě typu B; v případě očkování hexavakcínou ve schématu minimálně 2+1 dávka. Toto se týká i dětí, které se podrobily nebo zahájily očkování v jiné zemi. V následujících odkazech naleznete materiály pro snadnější orientaci v problematice pravidelného očkování: Přehledová tabulka očkování vztažená k věku dítěte (od 1.1.2018) http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Ockovani/2018_Ockovaci_kalendat_v_CR.pdf Očkovací kalendář vybraných zemí https://vaccine-schedule.ecdc.europa.eu/ Internetový odkaz na stanoviska Ministerstva zdravotnictví ČR k problematice očkování a přijímání dětí do mateřských škol https://www.mzcr.cz/obsah/ockovani-pro-prijeti-do-materskych-skol-v-r2017_3673_5.html Bližší informace poskytnou pracovníci odboru hygieny dětí a mladistvých ve spolupráci s odborem protiepidemickým.
http://kraken.slv.cz/30Cdo1414/2002
2018-07-18T01:36:29
[ " soud ", " soud ", " soud ", " § 219", "\nSoud ", " § 50", " soud ", " § 237", " § 50", " § 143", " § 20", " § 241", " soud ", " soud ", " soud ", " § 237", " soud ", " § 237", " § 237", " § 241", " § 241", " soud ", " soud ", " § 50", " § 50", " § 46", " soud ", " § 50", " soud ", " § 44", " § 43", " § 237", " soud ", " § 243", " § 218", " § 243", " § 224", " § 146", " § 151" ]
30 Cdo 1414/2002 Datum rozhodnutí: 30.10.2002 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky, v právní věci žalobců A/ M. K., B/ P. K., C/ J. M., D/ S. K. a E/ I. K., všech zastoupených advokátem, proti žalovanému R. T., a. s., zastoupenému advokátkou, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 5 C 667/2001, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. května 2002, č. j. 22 Co 695/2002-91, t a k t o : Okresní soud v Jindřichově Hradci rozsudkem ze dne 8. února 2002, č. j. 5 C 667/2001-64, zamítl žalobu, aby žalovanému byla uložena povinnost uzavřít se žalobci kupní smlouvu, ve znění vyhotoveném dne 10. října 2001, která tvoří přílohu uvedeného rozsudku. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobců Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 14. května 2002, č. j. 22 Co 695/2002-91, rozsudek soudu prvního stupně s odkazem na ustanovení § 219 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") jako správný v celém rozsahu potvrdil. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soud druhého stupně se při svém rozhodování plně ztotožnil se skutkovými a právními závěry soudu prvního stupně. Vycházel z úvahy, že bylo třeba posoudit úkony účastníků z hlediska, zda byla nebo nebyla jimi uzavřena smlouva o budoucí smlouvě podle § 50a občanského zákoníku (dále jen "o. z."). Zde zejména připomněl, že z obsahového hlediska zákon požaduje, aby ve smlouvě o smlouvě budoucí byla stanovena doba, kdy bude budoucí smlouva uzavřena a byl určen předmět plnění, kterého se bude budoucí smlouva týkat. Po formální stránce zákon vyžaduje, aby smlouva o smlouvě budoucí měla pod sankcí neplatnosti vždy písemnou formu, přičemž jde-li o smlouvu o převodu nemovitostí, musí být podpisy účastníků vždy na téže listině. Vyžaduje-li zákon písemnou formu pro určitý typ smlouvy, musí mít tuto písemnou formu i smlouva o budoucí smlouvě. Stejně tak tomu je i tehdy, vyžaduje-li zákon pro určitý typ smlouvy projev účastníků na téže listině, jak je tomu u smluv, které se týkají převodu nemovitostí. Proto v posuzovaném případě musí mít režim kupní smlouvy i smlouva o budoucí smlouvě kupní (což v daném případě nebylo splněno). Odvolací soud se se soudem prvního stupně ztotožnil i v tom, že projev vůle žalobců byl neurčitý, protože akceptace (návrhu žalovaného) žalobci ze dne 22. srpna 2001 je (sice) podepsána (prvními třemi) žalobci, avšak z jejího obsahu vyplývá, že kupujícím bude pouze první žalobce s tím, že po nabytí vlastnického práva k nemovitostem převede dohodnutý podíl na ostatní nájemce. Žalobní petit též neodpovídá akceptaci nabídky, pokud jde o počet kupujících a velikost jejich podílů na nemovitosti. Kromě toho nedošlo ke shodě stran ani v případě kupní ceny. Podle názoru odvolacího soudu v posuzovaném případě šlo ze strany žalovaného pouze o určitý právně nevymahatelný příslib, zatímco ze strany žalobců byla podána "přihláška do této akce". Nelze však učinit závěr, že došlo k uzavření smlouvy o budoucí smlouvě. Rozsudek krajského soudu nabyl právní moci dne 19. června 2002. Proti uvedenému rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dne 25. června 2002 včasné dovolání v souladu s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť mají zato že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelé především nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu, pokud dovodil, že i v případě smlouvy o smlouvě budoucí týkající se nemovitostí, musí být podpisy jejích účastníků na téže listině. Ustanovení § 50a o. z. však takovýto požadavek nestanoví. Zdůraznili, že smlouvou o budoucí smlouvě kupní vzniká jejím účastníkům pouze povinnost do dohodnuté doby uzavřít kupní smlouvu, avšak nedochází tak ke změně vlastnického práva k předmětu koupě. Projevy vůle žalobců a žalovaného proto nemusely být na téže listině a k uzavření této smlouvy o budoucí smlouvě kupní v posuzovaném případě došlo. Nesprávný je i závěr odvolacího soudu týkající se kupní ceny. Jestliže totiž žalovaný v nabídce uvedl, že jedním z kritérií je "nejvyšší nabídka" a žalobci nejvyšší nabídku učinili ve výši 1,860.000,- Kč, pak je logická dohoda o kupní ceně a o její výši. Ke konstatování soudu, že v žalobním petitu neodpovídá počet kupujících ve srovnání s akceptací nabídky, pak dovolatelé odkazují na ustanovení § 143 o. z. a na § 20 zákona o rodině. Dovolatelé takto uplatňují dovolací důvod ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. a navrhují, aby dovolací soud napadené rozhodnutí (a stejně tak i rozhodnutí soudu prvního stupně) zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. K podanému dovolání se žalovaný nevyjádřil. Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu - jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, - jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak, než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, - jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle poslední z již uvedených možností, a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na zjištění obsahu spisu je pak třeba dovodit, že v této věci není přípustnost dovolání založena ustanovením § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., neboť napadeným rozsudkem nebyl změněn rozsudek soudu prvního stupně, resp. rozsudku soudu prvního stupně nepředcházel jiný, a později zrušený rozsudek téhož soudu. Z uvedeného proto vyplývá, že přípustnost dovolání v označené věci by mohla být založena jedině v případě, pokud by dovolací soud v této věci skutečně dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.). Tak tomu však v posuzované věci ve skutečností není. Rozhodnutí odvolacího soudu má totiž po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Tyto předpoklady však naplněny nejsou. Zmíněným ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. procesní předpis umožňuje dovolacímu soudu v konkrétní věci zvážit, zda význam rozhodnutí vyžaduje jeho přezkoumání v dovolacím řízení. Přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu tímto způsobem má přesto v zásadě povahu výjimečného opatření, a je vyhrazeno jen pro řešení závažných právních otázek, přičemž je nezbytné, aby šlo o takové otázky, které se staly vlastním právním podkladem rozhodnutí odvolacího soudu. Jestliže zákon uděluje toto oprávnění za výslovného předpokladu, že jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, pak dovolání v těchto případech může být připuštěno jen pro řešení právních otázek. Z této zákonné zásady je proto třeba dovodit, že dovolatel je oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu za podmínek ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jen z důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tj. pouze proto, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Pokud pak se týče samotného dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., pak je třeba zkoumat, zda rozhodnutí skutečně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Bylo již naznačeno, že soud druhého stupně své rozhodnutí, kterým potvrdil zamítavé rozhodnutí soudu prvního stupně, založil na několika okolnostech. Z nich každá - byla-li by skutečně dána - by sama o sobě samostatně odůvodnila to, jakým způsobem tento soud rozhodl napadeným rozsudkem. Především jde o závěr, podle něhož vyžaduje-li zákon pro určitý typ smlouvy projev vůle účastníků na téže listině, jak je tomu u smluv, které se týkají převodu nemovitostí, musí mít tento režim kupní smlouvy i smlouva o budoucí smlouvě kupní (což v daném případě nebylo splněno). Podle ustanovení § 50a odst. 1 o. z. se účastníci mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu. Musí se však dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Zde je třeba uvážit, že občanský zákoník dává v institutu smlouvy o smlouvě budoucí ve svém ustanovení § 50a účastníkům této smlouvy širokou smluvní volnost při jejím uzavírání, při stanovení jejího obsahu. Její účastníci se však musí dohodnout na podstatných náležitostech příslušné budoucí smlouvy. To znamená, že v případě budoucí kupní smlouvy se takto musí dohodnout o jejím předmětu a o kupní ceně. Přitom forma tohoto závazku musí být vždy písemná (bez ohledu na to, zda budoucí smlouva sama písemnou formu vyžaduje či ne). Pokud jde o odvolacím soudem předpokládaný požadavek, aby i u smluv o smlouvě budoucí, pokud se týkají převodu nemovitostí, byl projev vůle účastníků (podpisy) vždy na téže listině, je třeba uvést, že smyslem institutu smlouvy o smlouvě budoucí je uzavření smlouvy hlavní. Současně je ovšem nutno konstatovat, že jejím účelem není vklad vlastnického práva na základě této smlouvy do katastru nemovitostí, nýbrž právě jen uzavření proponované budoucí smlouvy. Tato budoucí smlouva samozřejmě musí vyhovovat jak příslušným požadavkům obsaženým v občanském zákoníku, tak i odpovídajícím ustanovením katastrálních předpisů (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. července 2000 sp. zn. 30 Cdo 1244/99). Avšak pokud se týče smlouvy o smlouvě budoucí, týkající se převodu nemovitostí, je u ní třeba trvat na již uvedeném předpokladu zachování písemné formy této smlouvy a vymezení předmětu a kupní ceny, avšak požadavek ustanovení § 46 odst. 2 věta druhá o. z. se neuplatní. Přes tuto skutečnost však odlišný právní názor odvolacího soudu neměl vliv na věcnou správnost napadeného rozsudku. Je totiž třeba se ztotožnit s tím, pokud odvolací soud shodně se soudem prvního stupně přihlédl při svém rozhodování ke skutečnosti, že v posuzovaném případě byla akceptace sice podepsána prvními třemi žalobci, avšak z jejího obsahu vyplývá, že kupujícím bude pouze první žalobce s tím, že po nabytí vlastnického práva k nemovitostem převede dohodnutý podíl na ostatní nájemce. Žalobní petit tak neodpovídá akceptaci nabídky, pokud jde o počet kupujících a velikost jejich podílů na nemovitosti, a tedy smlouvou o smlouvě budoucí předpokládaným vymezením práv a povinností účastníků vlastní budoucí smlouvy. Proto v předmětné věci při rozhodování o požadavku žalobců vycházejícího z ustanovení § 50a odst. 2 věta první o. z. nebyly nepochybně dány předpoklady pro to, aby jejich návrhu bylo vyhověno. V opačném případě by totiž došlo k nepřípustnému rozporu mezi textem tvrzené smlouvy o smlouvě budoucí a vlastní budoucí smlouvou, pokud by takto byla smlouva soudy "dotvořena". Proto, jestliže odvolací soud posoudil danou věc tímto způsobem, již to samo o sobě vede (bez ohledu na ostatní jeho právní názory vztahující se k projednávané věci) k závěru, že takto postupoval a rozhodl správně. Významu pro posouzení důvodnosti podaného dovolání proto již postrádá i otázka případného určení ceny předmětu budoucí kupní ceny. Kromě toho je třeba pro úplnost odkázat i na ustanovení § 44 o. z. - zejména jeho druhý a třetí odstavec - zejména s přihlédnutím k zásadě, že přijetí návrhu, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh; nelze přehlédnout ani skutečnost, že není-li návrh na uzavření smlouvy určen konkrétní osobě, resp. konkrétním osobám, nejde o návrh podle § 43a odst. 1 o. z., ale o pouhou výzvu k podávání návrhů na uzavření smlouvy. Nelze proto mít zato, že by dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích naplňoval zákonný předpoklad obsažený v ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., totiž, že by se v daném případě jednalo o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu. Z tohoto pohledu proto není proti němu dána přípustnost dovolání. Protože tedy v případě dovolání žalobců nebyly dány předpoklady jeho přípustnosti, dovolací soud proto podané dovolání odmítl jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. c) o. s. ř., aniž se tak mohl zabývat věcnou správností napadeného rozhodnutí. Rozhodoval přitom, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 ve spojení s § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 o. s. ř. za situace, když dovolatelé neměli se svým dovoláním úspěch, zatímco žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly. V Brně dne 30. října 2002
http://blogreneo.blogspot.com/2014/10/spolecne-casti-domu-dle-noz.html
2020-02-19T01:49:40
[ " §1222", " § 1169", " §1160", " § 1160", "\n§ 1160", " Zákona č. 89", "\n§ 5", " §6", " § 1189", " §1183" ]
Reneo: Společné části domu dle NOZ V minulých článcích Jsou dražba a aukce synonyma? a Chystáme se koupit nemovitost v aukci či dražbě jsme se zabývali tím, jaký je rozdíl mezi dražbou a aukcí. Dnes se přesuneme k jinému tématu, a to konkrétně k Zákonu č. 89/2012 Sb., občanskému zákoníku (dále jen NOZ). Byt, bytová jednotka, bytové spoluvlastnictví či společné části domu – to jsou pojmy, které v Novém občanském zákoníku hrají významnou roli. NOZ, jež prošel kompletní proměnou a jehož nové znění vešlo v platnost dne 1. ledna 2014, společně s jeho prováděcím předpisem, jímž je v tomto případě Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých náležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (dále jen NV), na něž je odkazováno v §1222 NOZ, pak tvoří dvojici právních předpisů, které se bytového spoluvlastnictví a hlavního tématu tohoto článku – společných částí domu - dotýkají. Kdo se řídí NOZ a kdo i nadále Zákonem o vlastnictví bytů? Nový občanský zákoník stanovuje, že práva a povinnosti, které souvisejí s vlastnictvím bytu (nyní s bytovým spoluvlastnictvím), se nově řídí právě NOZ. Ale pozor, i zde existují výjimky. Vlastnické právo k bytovým jednotkám v domě totiž bude i nadále vznikat podle zákona o vlastnictví bytů v tom případě, pokud přede dnem nabytí účinnosti NOZ (tedy 1. 1. 2014) nabyl alespoň jeden z vlastníků vlastnické právo k jednotce podle zákona o vlastnictví bytů. To znamená, že nyní zároveň existují dva právní režimy vlastnictví jednotek, a to takové, které jsou upraveny: Zákonem o vlastnictví bytů a Novým občanským zákoníkem. Podle této právní úpravy by to znamenalo, že převod vlastnického práva (předmět převodu a povinné náležitosti smlouvy) se dle Zákona o vlastnictví bytů bude podle tohoto zákona řídit do doby, než bude převedeno vlastnictví poslední bytové jednotky v bytovém domě. Datum, od kterého by se ,,započítávalo“ převedení vlastnického práva jednotky, je považován 1. leden 2014, přičemž rozhodující je datum zápisu vlastnického práva do Katastru nemovitostí. Lze tedy předpokládat, že doba, po kterou by se převod jednotek řídil Zákonem o vlastnictví bytů, by mohla být velice dlouhá. Existuje ale i druhý způsob, jak změnit, podle kterého zákona se převod vlastnických práv bytu bude řídit, a to změnou Prohlášení vlastníka budovy. Pokud vlastníci jednotek změní prohlášení dle § 1169 NOZ, dojde k transformaci ze starých jednotek na nové bytové jednotky. Byt a společné části domu = bytová jednotka V NOZ najdeme termín bytové spoluvlastnictví, což je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek a které může vzniknout v takovém případě, kdy je součástí nemovité věci dům[1] alespoň se dvěma byty. Jak už z termínu bytové spoluvlastnictví vyplývá, jednou ze zamýšlených úprav NOZ bylo změnit vnímání bytové jednotky. Bytová jednotka totiž dle zákona o vlastnictví bytů zahrnuje pouze byt jako přesně vymezenou část domu. Nový občanský zákoník ale bytovou jednotku vnímá jinak, pojímá ji širším způsobem. Jednotka jako taková se skládá z bytu jako prostorově vymezené části domu, jež slouží k bydlení, tak ale i z podílu na společných částech nemovité věci, čímž je poukazováno na to, že byt a spoluvlastnický podíl k němu náležející jsou vzájemně spojené a neoddělitelné a že nelze zvlášť převést vlastnické právo buď pouze k bytu či samostatně k podílu na společných částech nemovité věci. Obecně jsou za společné části dle NOZ považovány alespoň ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně. A jaké to jsou? §1160 odstavec 2 NOZ definuje společné části domu oproti dřívější právní úpravě relativně volně, jelikož je bráno v potaz, že jednotlivé bytové domy se méně či více liší, a proto nelze sestavit úplný výčet společných částí domu, který by mohl být použit pro všechny domy zároveň. Určení a popis společných částí je přitom provedeno se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze. Podle NOZ jsou společnými částmi domu vždy pozemek, na němž byl dům zřízen, nebo věcné právo, jež vlastníkům jednotek zakládá právo mít na pozemku dům, stavební části podstatné pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí, a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu. To platí i v případě, že se určitá část přenechá některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání. Poslední věta je dosti důležitá – dokazuje, že nejen takové části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně, se mohou stát společnými částmi domu. Typickým příkladem společné části domu, jež je přenechána k výlučnému užívání, je balkón přístupný pouze z jednoho bytu. Odchýlení se od zmíněného znění paragrafu však není možné například ani v prohlášení vlastníka budovy. Výčet částí domu však není taxativní a ani jiný právní předpis takovýto výčet neobsahuje. Demonstrativní výčet je obsažen v prováděcím právním předpisu NOZ, tedy v NV. Všechny zde vyjmenované části domu jsou za části domu považovány do doby, dokud není prokázán opak. Pokud tedy například není v prohlášení vlastníka uvedeno, že některé společné části domu vyjmenované v NV do společných částí domu nepatří, předpokládá se, že tam patří. Dle NV společnými částmi nemovité věci může být vedle pozemku, na němž je dům postaven, také pozemek funkčně související s provozem a správou domu a s užíváním jednotek, na němž jsou zejména zpevněné plochy, předzahrádky, parkovací plochy, dvory nebo na němž jsou umístěny drobné stavby, zejména čistička odpadních vod, septik, trafostanice, domovní kotelna a další stavby, které jsou nezbytné k zajištění provozu a správy domu. Společnými částmi domu, jako částmi podstatnými pro zachování domu včetně jeho hlavních konstrukcí a jeho tvaru i vzhledu, jakož i pro zachování bytu jiného vlastníka jednotky, a zařízení sloužící i jinému vlastníku jednotky k užívání bytu podle § 1160 odst. 2 NOZ, jsou zejména: Společnými částmi domu jsou vždy obvodové stěny prostorově ohraničující byt i v případě, že jde o nenosné svislé konstrukce, dále všechny nosné svislé konstrukce uvnitř bytu, jako jsou zejména stěny, sloupy a pilíře, vždy s výjimkou povrchových úprav, jako jsou vnitřní omítky, malby a případné krytiny na stěnách, tapety, dřevěné či jiné obložení, kazetové stropy a podobné vnitřní obložení stěn nebo stropů, a dále konstrukce zabudovaných skříní ve stěnách. Společné části domu dle prohlášení vlastníka Výčet společných částí domu se zdá být dosti podrobný. Jak už ale bylo zmíněno výše, díky rozmanitosti bytových domů nelze sestavit takový seznam společných částí domu, který by mohl být použit u všech. Vlastník bytového domu je však povinen vymezit veškerý prostor v rámci celého domu - prostory, které jsou jednotkami (buď byty či nebytovými prostory) a dále právě i ty části, které jsou všem vlastníkům jednotek společné v Prohlášení vlastníka budovy. Prohlášení vlastníka je proto nejpodrobnějším dokumentem, který popisuje veškeré společné části domu. Kompletní seznam společných částí domu je sestaven z následujících dokumentů: § 1160 Zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (platí vždy) § 5 a §6 Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých náležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím (platí, pokud není vyvráceno v Prohlášení vlastníka budovy) prohlášení vlastníka budovy (platí vždy, pokud není v rozporu s NOZ) Prohlášení vlastníka budovy je vždy uloženo na Katastru nemovitostí a lze ho získat za úplatu (cena se odvíjí od počtu stran prohlášení) například prostřednictvím Czech POINTu. Výjimečně ho lze získat i jiným způsobem (např. některá společenství vlastníků ho mají na svých webových stránkách) a zdarma. Jak jsou určeny podíly na společných částech domu? NOZ dále popisuje, jakým způsobem jsou určeny podíly jednotlivých vlastníků bytových jednotek na společných částech domu - neurčí-li se podíly na společných částech se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytu nebo jako stejné, platí, že jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě. Jak je vypočítávána podlahová plocha bytu se ale dozvíte až v našem dalším článku. Hrazení nákladů na společné části domu Náklady spojené se správou, údržbou a opravou bytového domu jsou hrazeny z příspěvků jednotlivých spoluvlastníků. Výše příspěvků je stanovena poměrně dle podílu na společných částech domu, který je vyjádřen zlomkem, v jehož čitateli je velikost podlahové plochy bytu a ve jmenovateli celková podlahová plocha všech bytů v domě (pokud se podíly na společných částech neurčí jinak - se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytu nebo jako stejné). Z těchto příspěvků (fondu oprav) je tak hrazeno vše, co je v NOZ, NV a Prohlášení vlastníka budovy definováno jako společná část domu, což podle § 1189 odstavce 2 NOZ platí i v případě takových společných částí domu, které jsou ve výlučném užívání některého ze spoluvlastníků. To je ale podmíněno dodržením §1183 odstavce 1 NOZ: ,, Vlastník jednotky se zdrží všeho, co brání údržbě, opravě, úpravě, přestavbě či jiné změně domu nebo pozemku, o nichž bylo řádně rozhodnuto; jsou-li prováděny uvnitř bytu nebo na společné části, která slouží výlučně k užívání vlastníka jednotky, umožní do nich přístup, pokud k tomu byl předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu. To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.“ Jiný způsob úhrady nákladů na opravu a údržbu společných částí domu nebo i částí, které nejsou společnými a jsou součástí jednotlivých jednotek, si může společenství vlastníků (nebo bytové družstvo) po společném rozhodnutí spoluvlastníků upravit dle vlastních potřeb a je zaspán ve stanovách SVJ (bytového družstva) či jiných vnitřních předpisech SVJ (bytového družstva). Typicky může jít o způsob financování výměny oken v bytových jednotkách, zasklení lodžií apod. Rozdílná pravidla platící pro jednotlivé bytové domy tak mohou mít v některých případech zásadní vliv jak na cenu jednotky, tak i výši jejích provozních nákladů. Pečlivé prozkoumání vnitřních předpisů SVJ (bytového družstva) je proto nutnou součástí právní kontroly stavu nemovitosti před její koupí. [1] Dům dle NOZ se ale významově neshoduje s nemovitostí. Dům totiž není považován za samostatnou věc, nýbrž je součástí věci nemovité, jíž je buď pozemek, nebo právo stavby. Vystavil Unknown v 20:11
http://kraken.slv.cz/21Cdo549/2006
2018-07-21T17:46:36
[ " soud ", " soud ", " Soud ", " § 71", " zákona č. 220", " § 144", " zákona č. 221", " § 7", " soud ", " § 51", " zákona č. 220", " zákona č. 220", " soud ", " § 104", " § 56", " zákona č. 220", " § 56", " zákona č. 220", " soud ", " § 7", " soud ", " zákona č. 220", " § 56", " soud ", " § 51", " zákona č. 150", " § 80" ]
21 Cdo 549/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně České republiky - Ministerstva obrany (Vojenského úřadu pro právní zastupování), proti žalovanému P. P., o 6.002,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp.zn. 26 C 70/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. listopadu 2005, č.j. 16 Co 403/2005-15, takto: Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 6.8.2004 u Okresního soudu v Ostravě, aby jí žalovaný zaplatil 6.002,- Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě Dohod o náhradě škody (vzniklé žalobkyni na výstrojním materiálu) a její úhradě uzavřených mezi účastníky dne 7.9.2000 na částku 2.828,- Kč, dne 31.10.2000 na částku 744,- Kč a dne 20.3.2001 na částku 3.180,- Kč žalovaný jako voják základní služby uvedené částky uznal co do důvodu a výše za svůj pravý a splatný dluh vůči žalobkyni a zavázal se jej uhradit ve lhůtách tam uvedených; z pohledávky v pořadí první zaplatil pouze 750,- Kč a zbytek ve výši 6.002,- Kč žalobkyni dluží. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 8.8.2005, č.j. 26 C 70/2005-4 řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že po právní moci usnesení bude věc postoupena Ministerstvu obrany České republiky jako služebnímu orgánu pravomocnému věc projednat a rozhodnout . Soud prvního stupně dospěl k závěru, že § 71 odst. 4 zákona č. 220/1999 Sb. ve spojení s § 144 a násl. zákona č. 221/1999 Sb. stanoví pro právní vztahy náhrady škody způsobené na majetku Armády ČR vojákem základní služby vzniklé od 1.12.1999 pravomoc k projednání a rozhodnutí věci služebním orgánům , a že vzhledem k tomu nejsou soudy dle § 7 odst. 1 o.s.ř. pravomocné tuto věc projednat a rozhodnout . K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 2.11.2005, č.j. 16 Co 403/2005-15 usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Vycházel ze zjištění, že žalovaný jako voják základní služby uzavřel se žalobkyní celkem tři dohody o náhradě škody (dne 7.9.2000 na částku 2.828,- Kč, dne 31.10.2000 na částku 744,- Kč a dne 20.3.2001 na částku 3.180,- Kč), kterou způsobil ztrátou vojenské výstroje. V těchto dohodách se zavázal zaplatit uvedené částky žalobkyni jako škodu, za kterou je odpovědný podle ustanovení § 51 zákona č. 220/1999 Sb.; zaplatil však pouze částku 750,- Kč. Protože v posuzovaném případě došlo ke škodě za účinnosti zákona č. 220/1999 Sb. , odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, jestliže řízení podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil a rozhodl o postoupení věci pravomocnému služebnímu orgánu . Na správnosti rozhodnutí soudu prvního stupně podle názoru odvolacího soudu nic nemění ani ustanovení § 56 odst. 1 zákona č. 220/1999 Sb. , neboť z tohoto ustanovení vyplývá pravomoc služebních orgánů rozhodnout o náhradě škody ve všech případech, v nichž je dána odpovědnost vojáka za škodu způsobenou státu podle části páté tohoto zákona, a to bez ohledu na to, zda k dohodě o náhradě škody došlo či nikoli. Smyslem ustanovení § 56 odst. 1 věty první zákona č. 220/1999 Sb. není rozštěpení pravomoci rozhodování o náhradě škody mezi služební orgány a soud podle toho, zda došlo nebo nedošlo k dohodě o náhradě škody. Z citovaného zákonného ustanovení se podává podle názoru odvolacího soudu pouze zdůraznění pravomoci služebních orgánů rozhodnout o náhradě škody, pokud k dohodě o náhradě škody nedojde. Uvedenému je třeba rozumět tak, že, pokud k dohodě o náhradě škody dojde, není třeba, aby služební orgán rozhodoval, a nelze dovozovat, že v případě, že dohoda o náhradě škody uzavřena byla a posléze z ní nebylo plněno, je bez dalšího dána pravomoc soudů podle § 7 odst. 1 o.s.ř. . Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítá, že odvolací soud nerozlišuje dva rozdílné procesy, a to zvláštní řízení ve věci služebního poměru a rozhodování ve věcech občanskoprávních . Již při tvorbě zákona č. 220/1999 Sb. a konstrukci ustanovení § 56 odst. 1 vycházel zákonodárce z možnosti ve věci náhrady škody rozhodnout nebo se s tím, kdo škodu způsobil, dohodnout na její náhradě . Podle názoru dovolatelky tedy služební orgány rozhodují o náhradě škody za té podmínky, nedojde-li k dohodě o náhradě škody. Z dikce tohoto zákonného ustanovení lze dovodit, že pravomoc služebního orgánu je dána pouze v těch případech, pokud nedošlo k dohodě o náhradě škody , a v ostatních případech je dána pravomoc soudu. Podle názoru dovolatelky jde totiž z každého pohledu o majetkovou (občanskoprávní) věc, byť i jde o vztah, který je jinak upraven jiným právním předpisem než občanským zákoníkem. Žalobkyně jako věřitelka se svého práva na plnění z uzavřené dohody a řádné zaplacení dluhu dlužníkem nemůže domáhat jinde než u soudu . Opačný názor by znamenal, že, kdyby měl rozhodovat služební orgán, musel by zřejmě - jak dovolatelka zdůrazňuje - nejdříve dohodu o náhradě škody, kterou je předmětný závazek stále zajištěn, jednostranně vypovědět, přičemž by tato možnost nebyla v dohodě sjednána. Kdyby mělo přesto dojít k jednostrannému odstoupení od dohody, nastal by problém s promlčením nároku, neboť škoda byla způsobena již v měsících září a říjen 2000 a v březnu 2001 a jednostranným odstoupením (zrušením) by došlo k anulaci písemného uznání dluhů a současně by došlo ke zrušení prolongace desetileté promlčecí lhůty . Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud usnesení obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V posuzované věci žalobkyně uplatnila žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 6.8.2004 nárok na náhradu škody za ztrátu svěřeného vojenského výstrojního materiálu, který žalovaný převzal na základě písemného potvrzení, za niž je žalovaný odpovědný podle § 51 zák. č. 220/1999 Sb. . Protože ze žaloby a z obsahu spisu nepochybně vyplývá, že žalobkyně nepodává žalobu proti rozhodnutí správního orgánu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, je pro posouzení věci především významné, zda je pro rozhodnutí o tomto nároku uplatněném žalobou na peněžité plnění podle ustanovení § 80 písm. b) o.s.ř. dána pravomoc soudu.
http://kraken.slv.cz/11Tcu99/2009
2018-07-20T01:24:23
[ " soud ", " § 422", " § 250", " § 248", " § 221", " čl. 25", " § 250", " § 248", " § 221", " soud ", " soud " ]
11 Tcu 99/2009 Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Slovenské republiky o povolení průvozu P. B. , a rozhodl v neveřejném zasedání dne 4. prosince 2009, podle § 422 tr. ř. t a k t o : Povoluje se p r ů v o z předávané osoby P. B. , státního občana Slovenské republiky, územím České republiky do Slovenské republiky pro účely trestního stíhání pro trestný čin úvěrového podvodu podle § 250a odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky č. 140/1961 Sb., trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 trestního zákona Slovenské republiky č. 140/1961 Sb., a trestný čin podvodu podle § 221 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky č. 300/2005 Sb. Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo dne 2. prosince 2009 pod č. j. 31692/2009-8305-SJ, na základě čl. 25 Rámcového rozhodnutí Rady Evropské unie ze dne 13. června 2002, o evropském zatýkacím rozkazu a o předávání mezi členskými státy Evropské unie, o povolení průvozu slovenského státního občana P. B. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci předání jmenovaného ze Španělského království do Slovenské republiky na základě evropského zatýkacího rozkazu vydaného dne 3. září 2009 Okresním soudem v Brezně, Slovenská republika, k trestnímu stíhání pro trestný čin úvěrového podvodu podle § 250a odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky č. 140/1961 Sb., trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, 3 trestního zákona Slovenské republiky č. 140/1961 Sb., a trestný čin podvodu podle § 221 odst. 1 trestního zákona Slovenské republiky č. 300/2005 Sb., za které předávanému hrozí maximální trest odnětí svobody tři roky za trestný čin úvěrového podvodu a pět roků za trestný čin zpronevěry a trestný čin podvodu. Průvoz se má uskutečnit dne 10. prosince 2009. 1) dne 24. června 2004 v N. , Slovenská republika, na ulici M. v prodejně A. , uzavřel se společností H. C. S. , a. s., P. , úvěrovou smlouvu pro účely poskytnutí revolvingového úvěru prostřednictvím platební karty YES ve výši 29.914,- Sk (992,96 EUR), přičemž se zavázal poskytnutý úvěr uhradit měsíčními splátkami ve výši 1.200,- Sk (39,83 EUR), avšak zaplatil pouze sedm splátek a při uzavření smlouvy uvedl, že je zaměstnancem firmy D. , M. K. , Š. , P. , s čistým měsíčním příjmem ve výši 11.800,- SK (391,69 EUR), ačkoliv se tato informace nezakládala na pravdě, a způsobil tak společnosti H. C. S. P. škodu ve výši 995,82 EUR. 2) dne 1. března 2005 jako živnostník pod obchodním jménem P. B. B. , R. , uzavřel se společností A. S. , s. r. o., K. , kupní smlouvu a v souladu s touto smlouvou na základě vystavených faktur v době od 27. ledna 2005 do 12. listopadu 2005 převzal od uvedené společnosti zboží v celkové hodnotě 304.341,- Sk (10.102,27 EUR), své smluvní povinnosti však nesplnil a dohodnutou kupní cenu za zboží ve stanovených termínech neuhradil, čímž způsobil společnosti A. S. , s. r. o., K., škodu ve výši 304.341,- Sk (10.102,27 EUR), 3) v období od 24. ledna 2006 do 2. srpna 2006, na různých místech Slovenské republiky, jako živnostník pod obchodním jménem P. B. A. B. , R. , a zhotovitel, v celkem 13 případech uzavřel smlouvu o dílo na výrobu a montáž různého zboží (výklopných garážových bran, hliníkových dveří a oken, rolet, parapetů, betonového obložení, plastových oken se žaluziemi a parapety nebo plastových vchodových dveří), od objednavatelů převzal zálohu celkem ve výši 435.700,- Sk (14.462,59 EUR), svůj závazek však nesplnil, objednané dílo nedodal, ani objednavatelům nevrátil uhrazenou zálohu na cenu díla a celkem jim tak způsobil škodu ve výši 435.700,- Sk (14.462,59 EUR). Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek a náležitostí vyžadovaných vnitrostátní úpravou (§ 422 tr. ř.). Zjistil, že v posuzovaném případě jde o předání ze Španělského království do Slovenské republiky za účelem trestního stíhání ve Slovenské republice. Z výpisu z centrální evidence obyvatel je pak zřejmé, že předávaná osoba není státním občanem České republiky. Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu předávaného územím České republiky pro účely jeho trestního stíhání ve Slovenské republice, tak Nejvyšší soud České republiky předmětné žádosti vyhověl.
https://firmy.euro.cz/subjekt-axiawood-construct-s-r-o-01806891
2019-10-24T04:46:06
[ " zákona č. 101", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud " ]
Axiawood construct s.r.o. IČO: 01806891, Uherské Hradiště, výpis z rejstříku (24.10.2019) | Euro.cz Firma Axiawood construct s.r.o. IČO 01806891 Axiawood construct s.r.o. má aktuální nebo historický záznam v těchto rejstřících: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík. Axiawood construct s.r.o. (01806891) je Společnost s ručením omezeným. Sídlí na adrese Leoše Janáčka 180, 686 01 Uherské Hradiště Česká republika. Do obchodního rejtříku byla zapsána dne 24. 6. 2013 a je stále aktivní. Axiawood construct s.r.o. nemá žádnou provozovnu a dvě živnosti. Jako zdroj dat o Axiawood construct s.r.o. nám sloužily tyto stránky: Detailní informace o Axiawood construct s.r.o. na Justice.cz Detailní informace o Axiawood construct s.r.o. na rzp.cz Výpis dat pro Axiawood construct s.r.o. na portále firmy.euro.cz obsahuje pouze takové informace, které lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. Základní údaje Axiawood construct s.r.o. C 79472 01806891 Aktuální kontaktní údaje Axiawood construct s.r.o. Kapitál Axiawood construct s.r.o. Sídlo Axiawood construct s.r.o. Leoše Janáčka 180, 686 01 Uherské Hradiště 24.6.2013 Předmět podnikání Axiawood construct s.r.o. vedení firmy Axiawood construct s.r.o. Statutární orgán Axiawood construct s.r.o. Ivan Bernátek 24.6.2013 - 12.8.2014 247 , 687 31 Šumice Česká republika č.p. 247, 687 31 Šumice Pavel Kadlčík 24.6.2013 - 14.4.2015 335 , 687 09 Boršice Česká republika č.p. 335, 687 09 Boršice Dalibor Rajnoch 14.4.2015 - 16.7.2015 Větrná 619 , 568 02 Svitavy Česká republika Větrná 619/7, Lány, 568 02 Svitavy Dalibor Rajnoch 16.7.2015 - 23.7.2015 Slovenská 505 , 568 02 Svitavy Česká republika Slovenská 505/1, Lány, 568 02 Svitavy Sbírka Listin Axiawood construct s.r.o. C 79472/SL 5 notářský zápis [NZ 348/2015] rozhod. jed. spol., změna zaklad. listiny Krajský soud v Brně 27.2.2015 17.3.2015 21.4.2015 7 C 79472/SL 4 insolvenční rozhodnutí insolvenční řízení se zastavuje Krajský soud v Brně 6.2.2015 12.3.2015 17.3.2015 2 C 79472/SL 3 insolvenční rozhodnutí zahájení ins. řízení Krajský soud v Brně 3.10.2014 9.10.2014 21.11.2014 2 C 79472/SL 2 notářský zápis rozhod. jedin. spol., změna ZL, NZ 267/2014 Krajský soud v Brně 30.7.2014 1.8.2014 24.10.2014 6 C 79472/SL 1 zakladatelské dokumenty, notářský zápis NZ 93/2013 Krajský soud v Brně 7.6.2013 17.6.2013 25.6.2013 5 Živnosti a provozovny Axiawood construct s.r.o.
http://zpravy.idnes.cz/diskuse.aspx?iddiskuse=A050517_214943_domaci_pol
2017-10-17T07:23:24
[ " Soud ", " § 125", " § 125", " § 179", " § 257", " § 202", " § 201" ]
Pro opilé řidiče budou vyšší tresty Jen pokuta hrozí muži, kterého v neděli chytili policisté v Semilech, jak řídí auto a v krvi má pět promile alkoholu. Už příští rok má být trest za takový čin až rok vězení. Do zákona se má totiž dostat nový trestný čin - jízda pod vlivem alkoholu. Ať tu budem mít sebevychytanější zákony, bude to prd plátné dokud tu budou ignoranti a blbci, kteří myslí jen na sebe a nemají respekt k ostatním lidem, životu a dodržování jístých pravidel potřebných pro soužití lidí a fungování společnosti. Dokud budou u lidí co mají něco dělat pro společnost a stát na prvním místě peníze a moc, sebelepší zákon pomůže jen zanedbatelně. 19.5.2005 11:14 Ja se obavam, ze ignoranti a blbci jsou a budou vsude. Prave proto by tu mely byt dobre zakony a zejmena dobre a rychle fungujici justice. Dokud budou tem stejnym lidem prochazet dokola ty stejne veci, nikam se nepohnem. A ani to nebude odstrasujici pro ostatni 20.5.2005 0:47 Proč tak brzo ? 19.5.2005 10:28 jestli take pujdou do vezeni politici, co jezdi ozrali. Sem to ale hlupak, maji imunitu. Hmm. co když mne zastaví, řeknu, že jsem všechny doklady zapomněl doma nadiktuji jim r.č. člověka, který řidičák má, samozřejmě další údaje, jako je trvalá afdresa, místo narození či jméno matky za svobodna...jak mi dokážou, že to nejsem?? Mam za to, ze pokud u sebe nemate doklady, meli by vas predvest a vasi totoznost si zjistit.... Jak bych byl za řízení za volantem v podnapilém stavu za doživotní zákaz řízení motorových vozidel. Když to člověk udělá jendou tak může kdykoli znovu. Je to jako když pes pozná chuť lidské krve >> Utratit. Pro skutečně vysokou podnapilost by se dalo uvažovat o pětil nebo desetiletém zákazu. To by stačilo. Nemám rád absolutní řešení. Na druhou stranu si nemyslím, že by mne na silnici chtěli zabít jen podnapilí řidiči. Za záměrnou bezohlednou jízdu na červenou, předjíždění po dálnici zprava dvoustovkou a podobně bych odnímal řidičák úplně stejně. Tito "lidé" jsou nesvéprávnou hrozbou bez úcty k čemukoli živému a čistě z pudu sebezáchovy je třeba se proti nim bránit. Ohrožrní pod vlivem návykové látky To je takový hezký paragraf, do kterého se toho spousta vejde, třeba tenhle pán úplně stoprocentně. Že ale někdo nepracuje tak, jak by měl, to není problém legislativy :-( 18.5.2005 14:49 Re: Pro opilé řidiče budou vyšší tresty Pleteš se: Jednomu Polakovi namerili 12.3 promile, to je borec to je hruza tady si uz clovek nemuze dat ani panacka na cestu.poradte v jaky zemi se netresta chlastani za volantem jeden rozumný návrh. Jinak stanovit hranici 0,5 promile, to by se potom taky musely stanovit tresty za nehody způsobené v této hranici. Takže třeba nehoda bez následků s 0,4 promile = 1 rok bez řidičáku. Nehoda s ublížením na zdraví s 0,4 promile = 10 let bez řidičáku, náhrada škody do výše platu poškozeného do doby úplného vyléčení. Nehoda s následkem smrti s 0,4 promile = doživotně bez řidičáku, náhrada škody, v případě osiřelých dětí příspěvek na výchovu za zemřelého rodiče do doby než budou mít zaměstnání. Pokud nebude mít peníze, zabavuje se veškerý majetek, prodá se v dražbě, stát poskytne holobyt, povinnost pracovat. A jen tak na okraj, pokud někdo dostane při přestupkovém řízení pokutu 50,- Kč, patří vyhodit toho úředníka, co mu ji dal. Uvědomme si, že v podstatě dotujeme toho provinilce my všichni, protože náklady řízení jdou do tisíců, za což mohl být třeba kus nového chodníku. 18.5.2005 17:14 foto tantiemy? tohle ilustracni foto je nejake slavne, kdykoli se objevi nejaky clanek o alkoholu, nikdy nechybi ................. chabé tresty v kocourkovském Bordelu=ČR současnost= ožralství a porušování ostatních předpisů=směšná pokuta, kterou při nezaplacení úřad po 6 letech odepíše pro nedobytnost, ŘP nikdo neodebere. Jízda zlitý jako puma by měla být automaticky obecním ohrožením na nepodmíněný trest. Pokuty by neměly být promlčitelné a po nezaplacení do třech měsíců by mělo následovat automaticky vězení. Rozhodně by pomohlo pro ,,nezkrotné machry" zavést baštonádu, t.j. zřezání chodidel holemi, to by přešel humor různé zbohatlíky, kteří ,,podají policajtovi rukavici". Vše by se mělo natáčet na kameru, jako v USA. Pokuty by ukládal soudce a do doby uložení by měla být zadržovací vazby (např. od pátku do pondělí rána, do příchodu soudce)....... Je jedno, jaké jsou zákony ... záleží na tom, kde máš známý. Můj exmanžel jel ožralý - 1,7 prom. služebním autobusem pro lidi k hotelu, cestou někoho odřel. Škoda cca 35.000,- Kč. Policajti to předali soudu jako obecné ohrožení. Tam to skoro 2 roky leželo. Řidičák mu nesebrali ani na 1/2 dne!!! Soud rozhodl, že po tak dlouhé době už se zákař řízení míjí účinkem, tak ho odsoudili k 250 hod.veřejně prospěš.prací a zaplacení nákladů řízení, asi 4000,-Kč. Veřejně prospěšné práce může konat kdekoli, tedy i v místě bydliště, a místostarosta je ten, který s ním ten den chlastal a hospoda, ve které denně vysedává mu taky patří Takže s prací se namáhat nemusí, to se nějak udělá. Jediným trestem tedy byla náhrada škody, kterou po něm vymáhá pojišťovna. A to mu ještě známý, co to zařizoval řekl, že měl říct dřív, že se to nemuselo vůbec k soudu dostat, že se to dalo stáhnout už od policie. Skvělý, ne Re: Je jedno, jaké jsou zákony ... No je videt, ze tvuj Ex v tom umi chodit a mela ses ho drzet ;-) na to jde říci jediné: Obálkistán! 18.5.2005 17:16 Je jedno, jaké jsou zákony- Hele a co takhle za každou naměřenou promili 10 ran bičem?Nebo 10 ran holí přes chodidla.A bylo by po ptákách.Veřejně s cedulí na krku.Jel jsem ožralej jako čuně. Myslím že prostředků jak potrestat opilce za volantem je dost.Jenom je chtít použít.Což se nikomu nechce.Ani policii, ani úřadům.Za ty prachy přeci nechcete aby policajt či ouřada něco dělali.A žádný vyjímky.Viz Kavan.Za volantem nemáš co dělat ožralej. Takze se vratime zpet do stredoveku ! Nekde na uroven nicotneho statu v Jizni Africe ! Koukam svoboda vyjadrovani bere za sve a ukazuje i stinne stranky ;-)))) Nojo, to ty jenom tak ryješ, ale až ti někdo vožralej sundá na přechodě kamaráda, popř. někoho z rodiny, přestaneš blbě kydat a zvedneš obě ruce za tvrdší postihy alkoholu za volantem.......Pokud je pro tebe chlast za volantem projevem svobody, patřilo by ti nakopat do pr**le!!!! ja bych pozval na reorganizaci naseho statu Rude Kmery.....Pol Pot by se tady vyradil pochopte jedno, přitvrzení proti opilcům za volantem by znamenalo snížení prodeje alkoholu a tím menší příjem ze spotřební daně, to si vláda s takovými schodky dovolit nemůže to: Joshuaboy :-))))) Kdyz jsi byl maly, rad jsi se motal v kuchyni..... Motala se taky mama a motal se i tata ...... a kdyz jsi se v 15 rozhodoval co dal....... RUM byl ta prava volba ;-))) 18.5.2005 10:58 Problém naší republiky Kontrolní mechanizmy všech stupňů nepracují, tak jak by měly. Pro ty pracovníky to znamená jen a jen starosti. Logicky, jde jim plat tak jako tak a pokud k tomu připočteme ještě možné známosti nadřízených, tak je lepší nedělat nic. Vždyť vyskočit po kamarádovi šéfa je pitomost ! Za to se u policie chodilo a chodí do civilu. A dále si vzpomeňme na Velkou pardubickou, kde ministr vnitra pochválil zásahovou jednotku policie, aby je do jednoho za tři neděle potrestal ! Jakou má policie podporu svých šéfů ? Žádnou. Připočteme-li k tomu ještě různé imunity všeho druhu, tak se nedivme, kde jsme. Marně se snaží policie vymlouvat, že nemá podporu v zákonech, je to jen o tom chtít ! Zákon o provozu 361 / 2000 Sb., § 125 ! Zde je možnost pokuty až 100 000,-Kč. No jo, ale ta pokuta by šla do rozpočtu obce a tudíž proto policie nehne ani prstem. BLBÁKOV. TAK ŽE BY ZBYLA JEN DEFENESTRACE ? ( když dehet a peří mají amíci ) Re: Problém naší republiky Šmankote, nestačí si najít zákon a tam pokutu 100.000 a říct, že to je ten nástroj a když bude využíván, bude to fajn. Je potřeba to číst celé. Nebuď zbrklý Re: Re: Problém naší republiky Nejsem zbrklý, jen se snažím ukázat, že cesty jsou, ale není nikoho, kdo by je hledal ! Re: Re: Re: Problém naší republiky Budeme-li chtít najít jádro pudla, tak zase musíme dospět k našemu slavnému parlamentu, protože tam je podstata všeho toho bordelu ve státě. 18.5.2005 10:20 Re: Re: Re: Re: Problém naší republiky Tam, jak naznačuješ, cesty nevedou. Sorry, jediná cesta je tvrdá represe pro všechny bez rozdílu národnosti, vyznání a stranické knížky. Re: Re: Re: Re: Re: Problém naší republiky To je možné, ale ne přes § 125 zákona, který uvádíš. Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problém naší republiky Jasně, ale v návrhu zákona 361 v parlamentě to bylo bez omezení pro podnikate. Jasně, ale původní návrh byl bez omezení pro podnikatele. Zase parlament. Na ja, die Fernster politik ! :-)))))) Jsem pro. Čufíre, dáme si nějaké pralinky a bude to lítat jedna dvě OK, v zasade nejsem proti....... ;-))) Ty jsi úplně mimo. Na základě tohoto paragrafu chceš postihovat řidiče jezdící bez ŘP? medved 59 K čemu zpřísnění postihů? Já nechápu co tady řešíte, protože dnes nejsou úřady schopny viníky trestat ani současně platnými postihy. Stačí jenom nepřebírat předvolání k přestupkové komisi a jste prakticky beztrestní, úředníci ani policie se ani v nejmenším nenamáhají předat viníkovi předvolání třeba v zaměstnání kde by ho našli určitě. A vím o čem mluvím, mám ve svém okolí několik takových co se zákonům jen vysmívají. Zákony nejsou až tak špatné, jenom policajti a úředníci jsou líní a neschopní na dodržování zákonů dohlížet. Re: K čemu zpřísnění postihů? Přesně.Nezaplatil jsem za parkování a trvalo jim téměř rok a půl než mě dostali k nějakýmu řízení a tam jsem nakonec dostal pokutu 50kaček.Neschopnost úředníků a naší policie je do nebe volající. 18.5.2005 11:47 další paragraf? Tak tohle opravdu, ale opravdu nechápu... V TZ máme § 179 - obecné ohrožení, § 257 - poškozování cizí věci, § 202 - výtržnictví, a hlavně § 201a - trestný čin opilství. A my prostě potřebujeme zase nový paragraf, a určitě novou prováděcí vyhlášku, a nedivil bych se, kdyby na každým soudě jednu tetu do kanclu navíc... Kdyby byla vůle, tak tomu hovadu napaří takový flastr, že bude mít dost času vydejchat i 1000 promile. A zákaz řízení i na koloběžku. 18.5.2005 9:52 Re: další paragraf? No, Tome, je to sice pěkné, co píšeš, ale jakou to má spojitost s chlastem za volantem (mimo obecného ohrožení v některých případech)... Re: Re: další paragraf? Třeba s chlastem ne, ale poškozování cizí věci to bylo, ne? Čili trestat podle současných předpisů nejen ten chlast samotný, ale především způsobené následky. A obecné ohrožení (pokud v okolí byli další lidé) nebo pokus o ublížení na zdraví (pokud tam byla jen ta jediná řidička) to zřejmě taky bylo ... No co tak ho odsoudějí a do kriminálu stejně nenastoupí jako cca 400 odsouzených lidí kteří to už takto praktikují,lvymlouvají se na kde co a ono jim to v pohodičce prochází.Je to tady všechno k smíchu. 18.5.2005 9:51 ty fabii asi nepomuze ani rovnaci stolice Já bych to ještě nějak odstupňoval, do 0,1% přestupek 10 000 pokuta a potom za každou 0,01% 1 měsíc na tvrdo + samozřejmě těch 10 000 pokuta, nemáš na zaplacení, seberem ti auto prodá se ve veřejné dražbě a z toho se zaplatí pokuta a ty dostaneš zbytek. To by se nám to tu ale rychle vyčistilo. Ty ochlastové co nemakaj a mají nějakou starou popelnici by konečně neměli čím jezdit a byl by klid 18.5.2005 9:37
https://iudictum.cz/94828/iv-us-3191-12
2020-02-28T20:13:39
[ " soud ", " soud ", " § 34", " zákona č. 182", " čl. 36", " soud ", " zákona č. 82", " soud ", " soud ", " § 220", " soud ", " § 243", " § 218", " § 243", " Soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " SbNU 205", " soud ", " soud ", " soud ", " § 229", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", "in fine", " soud ", " soud " ]
IV. ÚS 3191/12 — Ústavní soud — Iudictum.cz IV. ÚS 3191/12 Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Tomáše Lichovníka ve věci ústavní stížnosti Dr. Trung Kien Pham, zastoupeného Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem Charvátova 11, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 30 Cdo 914/2011-211 ze dne 31. 5. 2012 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 19 Co 294/2010-183 ze dne 1. 9. 2010, takto: Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení § 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených soudních rozhodnutí, jimiž mělo dojít zejména k porušení ustanovení čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Z napadených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že žalobou ze dne 7. 2. 2008 se stěžovatel domáhal zaplacení celkové částky 890.875,20 Kč s příslušenstvím podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného postupu Policie ČR v trestním řízení ve výši 500.000,- Kč (100.000,- Kč za nezákonnou domovní prohlídku, 220.000,- Kč za 22 dnů vazby, 110.000,- Kč za protiprávní postup příslušníků policie především s ohledem na medializaci případu, 90.000,- Kč za celou dobu trestního stíhání), dále částku 362.125,20 Kč sestávající z nákladů obhajoby v průběhu trestního řízení, z hotových výdajů, z úroku z finančních prostředků zadržených při domovní prohlídce, z úroku ze složené jistiny a z náhrady za vazbu a částku 28.750,40 Kč za náklady na právní zastoupení při uplatňování nároku u příslušného orgánu státní správy. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 11. 2. 2010 č. j. 25 C 71/2008-93, výrokem I. uložil vedlejšímu účastníkovi povinnost zaplatit stěžovateli částku 210.000,- Kč, výrokem II. zamítl žalobu co do zaplacení částky 290.000, výrokem III. zamítl žalobu o zaplacení částky 390.825,20 Kč s úrokem z prodlení od 14. 7. 2007 do zaplacení a výrokem IV. rozhodl o nákladech řízení. K odvolání stěžovatele proti zamítavému výroku II., výroku III. v rozsahu částky 256.850,10 Kč a výroku IV a žalované proti vyhovujícímu výroku I co do částky 88.000,- Kč, tedy co do zaplacení nemajetkové újmy za postup policie ve výši 50.000,- Kč a nemajetkové újmy za vykonanou vazbu ve výši 38.000,- Kč Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem podle ustanovení § 220 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu (dále též "o. s. ř.") změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 88.000,- Kč (výrok I.), v zamítavém výroku II. o zaplacení částky 290.000,- Kč a úroku z prodlení jej potvrdil a dále změnil tak, že žalované uložil zaplatit přesně specifikovaný úrok z prodlení (výrok II.) a v zamítavém výroku III. tento potvrdil co do částky 28.750,- Kč s úrokem z prodlení, co do částky 228.100,10 Kč a ve výroku o nákladech řízení jej zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok III.). Odvolání vedlejšího účastníka na straně žalobce odmítl (výrok IV.). Proti rozsudku odvolacího soudu, a to proti výroku I., pokud jím byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, tak, že byla zamítnuta žaloba co do částky 88.000,- Kč a proti výroku II., pokud jím bylo potvrzeno zamítnutí žaloby o zaplacení částky 290.000,- Kč, podal stěžovatel dovolání, jež Nejvyšší soud výše uvedeným rozsudkem podle ustanovení § 243b odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31. 12. 2012 jako nedůvodné zamítl, ve zbývající části jej za aplikace 243b odst. 5 ve spojení s § 218 písm. c) a § 243c odst. 2 téhož zákona jako nepřípustné odmítl. Proti rozhodnutím obecných soudů brojí stěžovatel ústavní stížností, domáhaje se jejich kasace. Stěžovatel tvrdí, že mu nebyla přiznána rozhodnutím odvolacího soudu a dovolacího soudu žádná částka zadostiučinění a za zásah do osobnostní sféry stěžovatele, a to i navzdory tomu, že toto zadostiučinění požadoval svou žalobou. Soud prvního stupně ve věci původně rozhodl, že právě za zásah do osobnostní sféry stěžovatele náleží částka 88.000,- Kč, avšak odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž by to bylo jakkoliv odůvodněno s ohledem na skutkové okolnosti případu či na provedené důkazy. Ve vztahu k rozhodnutí Nejvyššího soudu stěžovatel namítl, že napadený rozsudek "je ukázkovým projevem zjevného porušení práva na spravedlivý proces a na předvídatelnost rozhodnutí", kdy o totožných věcech je stejným soudem i stejným senátem rozhodováno zcela jinak. Takovéto rozhodování prý postrádá složku předvídatelnosti a právní jistoty pro stěžovatele a činí z rozhodování soudu rozhodování založené na principu náhodného výběru. K tomu stěžovatel doplnil, že je namístě pochybovat, zda o stěžovatelově věci bylo rozhodnuto jinak i z důvodu jeho státní příslušnosti k Vietnamské socialistické republice, kdy "poslední dobou jsou v médiích šířeny o vietnamské komunitě jen negativní zprávy". Stěžovatel vedle toho vznesl námitku nezákonného soudce, maje za to, že senát odvolacího soudu 19 Co není senátem, kterému měla věc napadnout a který měl věc projednat, resp. soudci tvořící tento senát neměli být zákonnými soudci ve věci. Tuto svoji argumentaci stěžovatel v ústavní stížnosti blíže rozvedl. Závěrem navrhl, aby Ústavní soud napadená soudní rozhodnutí zrušil. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře zcela zřetelně akcentuje doktrínu minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci, která je odrazem skutečnosti, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů (čl. 83 Ústavy). Proto mu nepřísluší zasahovat do ústavně vymezené pravomoci jiných subjektů veřejné moci, pokud jejich činností nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod, a to i v případě, že by na konkrétní podobu ochrany práv zakotvených v podústavních předpisech měl jiný názor. Ústavní soud dále ve své rozhodovací praxi vyložil, za jakých podmínek má nesprávná aplikace či interpretace podústavního práva za následek porušení základních práv a svobod. Jedním z těchto případů jsou případy interpretace právních norem, která se jeví v daných souvislostech svévolnou [srov. kupř. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2519/07 ze dne 23. ledna 2008 (N 19/48 SbNU 205)]. Výše popsaná situace, v níž by byl Ústavní soud oprávněn zasáhnout a zrušit naříkaná rozhodnutí, v projednávané věci nenastala. Ústavní soud je nucen konstatovat, že ústavní stížnost je vesměs opakováním argumentů, s nimiž se zejména obecné soudy uspokojivě vypořádaly. Pokud jde o námitku nezákonného soudce, resp. nesprávného senátu, je Ústavní soud nucen konstatovat, že stěžovatel jí uplatňuje tzv. zmatečnostní vadu řízení, jak ji má na mysli ustanovení § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř., podle kterého lze žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát. Posledně uvedená výjimka přirozeně není na stěžovatelův případ použitelná, protože Městský soud v Praze rozhodoval jako soud odvolací, a proto o odvolání nemohl rozhodnout samosoudce (§ 36a odst. 3 věta za středníkem o. s. ř.). Stěžovatel však vyčerpání tohoto procesního institutu nedoložil (ani tuto námitku nevznesl v dovolacím řízení), a proto se Ústavní soud nemohl předmětnou námitkou s ohledem na princip subsidiarity ústavní stížnosti zabývat (nadto by ústavní stížnost musela ze své podstaty směřovat právě proti rozhodnutím soudů vzešlým z řízení o této žalobě). Pokud jde o zbylé výhrady, nemohl jim Ústavní soud přisvědčit. Tvrzení stěžovatele, že odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž by to bylo jakkoliv odůvodněno s ohledem na skutkové okolnosti případu či na provedené důkazy, neobstojí, jelikož Městský soud v Praze své rozhodnutí v této části založil na stejných důkazech, z nichž vycházel i nalézací soud, ale jinak je hodnotil, přičemž své hodnocení dostatečně a ústavně konformním způsobem odůvodnil (str. 10). Výtka stěžovatele adresovaná Nejvyššímu soudu, podle které o totožných věcech je stejným soudem i stejným senátem rozhodováno zcela jinak, není důvodná, neboť jednak skutkové okolnosti případů, které Nejvyšší soud řešil ve stěžovatelem uváděných rozhodnutích (judikáty 30 Cdo 4280/2011 a 30 Cdo 2813/2011), jsou odlišné od nyní posuzovaného případu, a to zejména co do "dospělosti" nezákonného či jinak vadného trestního řízení, kdy ve věcech řešených odkazovanými rozsudky trestní řízení skončilo až zproštěním obžaloby soudem, což nutně vedlo nejen k déletrvajícím účinkům takového trestního řízení, nýbrž i k zesílení intenzity zásahu do práv poškozených. Totiž v momentu, kdy trestní řízení dospěje do stádia podané obžaloby a věc je soudem veřejně projednávána, mnohdy ještě v odvolacím, popřípadě i dovolacím řízení, není možno odhlédnout od jejích inherentních difamačních účinků, které mají zpravidla dalekosáhlejší důsledky, nežli kdyby byla věc skončena v přípravném řízení. Rovněž otázka stěžovatelem tvrzené medializace ze strany orgánů činných v trestním řízení byla soudy zohledněna, přičemž ani jeden z nich nedospěl k závěru o tom, že nebylo prokázáno, že by orgány činné v trestním řízení nepravdivě informovaly média o probíhajícím trestním stíhání žalobce, popřípadě nerespektovaly zásadu presumpce jeho neviny (srov. str. 6 rozsudku dovolacího soudu, str. 10 in fine rozsudku odvolacího a zejména str. 5 - 6 rozsudku nalézacího soudu). Konečně je také třeba uvést, že rozhodnutí o stěžovatelově dovolání bylo učiněno dříve, než byla vydána vzpomínaná vyhovující rozhodnutí. Pochybnost stěžovatele stran údajného (rasově motivovaného) diskriminačního rozhodování Nejvyššího soudu o jeho dovolání se neopírá o žádné konkrétní poznatky, což stěžovatel sám připouští, pročež se jí Ústavní soud ani blíže zaobírat nemohl. Krom toho ústavní stížností napadený rozsudek dovolacího soudu nevykazuje žádné nestandardní formulace či jinak netypické prvky, z nichž by snad bylo možno na onu pochybnost alespoň zčásti usuzovat (byť samotná mysl soudců se přirozeně ocitá vně jakéhokoli přezkumu). Skutečnost, že Nejvyšší soud ve shora citovaných judikátech vyhověl podaným dovoláním, ještě neznamená, že postupoval diskriminačně, tedy zamítl, resp. odmítl dovolání jen pro stěžovatelův původ, a sice z důvodu nezanedbatelných odlišností jednotlivých kauz. Zdroj: Rozsudek Ústavního soudu ze dne 8. 7. 2014, sp. zn. IV. ÚS 3191/12, dostupné na nalus.usoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.
http://kraken.slv.cz/4Nd165/2009
2018-09-24T04:41:48
[ " soud ", " soud ", " § 12", " soud ", " § 12", " soud ", " soud ", " soud " ]
4 Nd 165/2009 Nejvyšší soud České republiky rozhodl jako soud společně nejblíže nadřízený v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Petra Šabaty ve věci žalobce: 1) L. D. , bytem Starý Plzenec, Radyňská 288, PSČ 332 02, 2) T. D. , bytem Starý Plzenec, Radyňská 288, PSČ 332 02, oba zastoupeni Mgr. L. H. , advokátkou, proti žalovaným: 1) Mgr. K. Č. , bytem Starý Plzenec, Radyňská 288, PSČ 332 02 pro doručování Plzeň, U Borského parku 22B, PSČ 301 00, 2) J. T. , bytem Karlovy Vary, Chebská 2118 pro doručování Plzeň, U Borského parku 22B, PSČ 301 00, ve věci o vyklizení bytu, vedeno u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 11 C 54/2007, o návrhu na přikázání věci podle § 12 odst. 2 o. s. ř. t a k t o : Věc vedená u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 11 C 54/2007 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné. Okresní soud Plzeň-město předložil podle ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu návrh žalovaných, aby věc, která je u tohoto soudu vedena pod sp. zn. 11 C 54/2007, byla přikázána Okresnímu soudu v Karviné. Návrh žalovaní odůvodnili tím, že jiný soudce na jiném uvedeném soudu by byl schopen zajistit zamítnutí vystěhování z bytu v kratší době a zamítl by nestranněji žalobu jako neopodstatněnou. Žalovaní budou pobývat v L. D. , okr. K. , kde se bude žalovaná podrobovat léčení kožních problémů a žalovaný ji bude doprovázet a též se v daném místě bude léčit. Bylo podáno trestní oznámení na soudce Okresního soudu Plzeň-město, který rozhoduje danou kauzu, pro podezření z mučení. Mimo daného soudce jsou v trestním oznámení jmenováni další soudní funkcionáři Okresního soudu Plzeň-město. Zástupkyně žalobců ve svém vyjádření k podání žalovaných uvedla, že žalobci nesouhlasí s delegací věci na Okresní soud v Karviné. Kroky žalovaných jsou cílenou obstrukcí a průtahy v řízení. Námitky žalovaných považují za liché a účelové. Skutečnost, že oba žalovaní doložili lékařskou zprávu o jejich nevhodném zdravotním stavu, považují žalobci za pokus o prodloužení již tak dlouhého soudního řízení. Ošetřující lékař žalovaných sdělil, že zdravotní stav žalované je zcela v pořádku, po cca 1 měsíci náhle cca tři dny před ústním jednáním sděluje, že zdravotní stav obou žalovaných je téměř kritický. Žalobci neuznávají lékařskou zprávu za pravdivou. Jestliže je stav žalovaných natolik vážný, nechť je jim ustanoven opatrovník. O návrzích na delegaci vhodnou již soudy rozhodovaly v minulosti a neshledaly důvody pro delegaci. Spor se týká nemovitosti v soudním obvodu Okresního soudu Plzeň-město. Účastníci mají bydliště v katastru města P. a soudní řízení je zde vedeno po dobu více než 2 let. Z tohoto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat určitou mimořádností. Okolnosti uváděné žalovanými, tj. budoucí pobyt a léčení žalovaných v uvedených lázních a podání trestního oznámení na soudce, jemuž je věc u nalézacího soudu přidělena, nelze označit za skutečnosti, v nichž by bylo možno bez dalšího spatřovat důvod k odnětí a přikázání věci. Léčebný pobyt žalované v lázeňském zařízení mimo její bydliště v žádném případě není důvodem pro delegaci věci. Rovněž takovou skutečností není podání trestního oznámení. Trestní oznámení není rozhodnutím ve věci a nijak nevypovídá o tom, zda se osoba, na níž bylo podáno, skutečně protiprávního jednání dopustila. Pokud žalovaní vyslovují, že by jiný soudce věc rozhodl nestranněji a rychleji, tak ani tato námitka není v existující podobě delegačním důvodem, neboť jde o jejich ryze subjektivní názor, bez jakýchkoli reálných podkladů. K rozhodnutí o nestrannosti soudu, resp. o jeho případné podjatosti není Nejvyšší soud příslušný. V neposlední řadě nelze ani pominout vyjádření žalobce, který s delegací věci nesouhlasí. Taktéž požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Okresní soud Plzeň-město je s věcí obeznámen a již v ní učinil procesní úkony.
https://www.zakonyprolidi.cz/ms/2011-31
2020-02-26T17:31:35
[ " Čl. 110", " Čl. 121", " Čl. 127", " Čl. 131", " Čl. 135", " Čl. 11", " Čl. 27", " Čl. 35", " Čl. 38", " Čl. 9", " Čl. 17", " Čl. 20", " čl. 14", " čl. 17", " čl. 18", " čl. 14", " čl. 14", " čl. 2", " čl. 20", " čl. 124", " čl. 1", " čl. 20", " čl. 8", " čl. 20", " čl. 102", " čl. 29", " čl. 29", " čl. 116", " čl. 29", " čl. 116", " čl. 29", " čl. 124", " čl. 21", " čl. 21", " čl. 115", " čl. 118", " čl. 32", " čl. 9" ]
31/2011 Sb. m. s. Náhrada sdělení č. 29/2011 Sb. m. s. 31/2011verze 1 Sdělení č. 31/2011 Sb. m. s.Sdělení Ministerstva zahraničních věcí, kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2011 Sb. m. s. HLAVA I - Činnost orgánů Unie (Čl. 101 - Čl. 110) HLAVA II - Mezinárodní úřad (Čl. 111 - Čl. 121) HLAVA III - Postup při předkládání a projednávání návrhů (Čl. 122 - Čl. 127) HLAVA IV - Finance (Čl. 128 - Čl. 131) HLAVA V - Rozhodčí řízení (Čl. 132) HLAVA VI - Závěrečná ustanovení (Čl. 133 - Čl. 135) Článek 2 - Delegace Článek 3 - Plné moci delegátů Článek 4 - Zasedací pořádek Článek 5 - Pozorovatelé podle práva Článek 6 - Hosté Článek 7 - Doyen Kongresu Článek 8 - Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí Článek 9 - Předsednictvo kongresu Článek 10 - Členové komisí Článek 11 - Pracovní skupiny Článek 12 - Sekretariát kongresu a komisí Článek 13 - Jednací jazyky Článek 14 - Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu Článek 15 - Návrhy Článek 16 - Projednávání návrhů na kongresu a v komisích Článek 17 - Diskuse Článek 18 - Pořádkové návrhy a procedurální návrhy Článek 19 - Kvórum Článek 20 - Zásada a postup při hlasování Článek 21 - Podmínky pro schvalování návrhů Článek 22 - Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu Článek 23 - Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu Článek 24 - Zprávy Článek 25 - Odvolání proti rozhodnutím přijatým komisemi a kongresem Článek 26 - Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.) Článek 27 - Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu Článek 28 - Výhrady k Aktům Článek 29 - Podpis Akt Článek 30 - Změny Řádu PRVNÍ ČÁST - Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu (Čl. 1 - Čl. 11) DRUHÁ ČÁST - Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky (Čl. 12 - Čl. 27) TŘETÍ ČÁST - Odměna (Čl. 28 - Čl. 35) ČTVRTÁ ČÁST - Závěrečná ustanovení (Čl. 36 - Čl. 38) Článek I - Vlastnictví poštovních zásilek. Vracení. Změna nebo oprava adresy Článek II - Sazby Článek III - Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky Článek IV - Základní služby Článek V - Balíčky Článek VI - Oznámení o dodání (dodejka) Článek VII - Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS) Článek VIII - Zákazy (listovní zásilky) Článek IX - Zákazy (poštovní balíky) Článek X - Věci podléhající clu Článek XII - Sazba za předložení celnímu úřadu Článek XIII - Podávání listovních zásilek v zahraničí Článek XIV - Výjimečné příchodní pozemní podíly Článek XV - Zvláštní sazby HLAVA I - Úvodní ustanovení (Čl. 1) HLAVA II - Poštovní poukázky (Čl. 2 - Čl. 9) HLAVA III - Poštovní převody (Čl. 10 - Čl. 17) HLAVA IV - Spojovací účty, měsíční účty, reklamace, odpovědnost (Čl. 18 - Čl. 20) HLAVA V - Elektronické sítě (Čl. 21) HLAVA VI - Různá ustanovení (Čl. 22) HLAVA VII - Závěrečná ustanovení (Čl. 23) kterým se nahrazuje sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 29/2011 Sb. m. s. Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 5. října 2004 byla v Bukurešti přijata a jménem České republiky podepsána následující Akta Světové poštovní unie: Listina o schválení uvedených Akt Světové poštovní unie Českou republikou byla uložena u generálního ředitele Mezinárodního úřadu Světové poštovní unie, depozitáře Akt, dne 30. června 2006. Akta Světové poštovní unie vstoupila v platnost dne 1. ledna 2006. Pro Českou republiku vstoupila v platnost podle článku 16 Vídeňské úmluvy o smluvním právu1) dne 30. června 2006. Tato Akta nahradila Akta Světové poštovní unie přijatá v Pekingu dne 15. září 1999, vyhlášena pod č. 29/2011 Sb. m. s. Přihlížejíce k článku 22 odst. 2 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy v tomto Generálním řádu následující ustanovení, zajišťující provádění Ústavy a činnost Unie. Činnost orgánů Unie (Ústava čl. 14, 15) 1. Zástupci členských zemí se scházejí na kongresu nejpozději čtyři roky po skončení roku, v jehož průběhu se konal předchozí kongres. 2. Každá členská země je na kongresu zastupována jedním nebo několika zplnomocněnci, vybavenými od své vlády potřebnými plnými mocemi. Podle potřeby se může dát zastupovat delegací jiné členské země. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další členskou zemi. 3. S výhradou sankcí uvedených v článku 129 má při jednáních každá členská země jeden hlas. 4. V zásadě každý kongres určí zemi, v níž se bude konat příští kongres. Ukáže-li se toto určení jako neuskutečnitelné, je Administrativní rada oprávněna, aby určila zemi, kde bude kongres zasedat, po dohodě s dotčenou zemí. 5. Po dohodě s Mezinárodním úřadem stanoví zvoucí vláda konečné datum a přesné místo zasedání kongresu. V zásadě jeden rok před tímto datem zasílá zvoucí vláda pozvání vládám všech členských zemí. Toto pozvání může být zasláno přímo, prostřednictvím jiné vlády nebo prostřednictvím generálního ředitele Mezinárodního úřadu. 6. Jestliže se kongres musí sejít, aniž by zde byla zvoucí vláda, učiní Mezinárodní úřad se souhlasem Administrativní rady a po dohodě s vládou Švýcarské konfederace nutná opatření ke svolání a organizaci kongresu v sídelní zemi Unie. V tomto případě vykonává Mezinárodní úřad funkci zvoucí vlády. 7. Místo zasedání mimořádného kongresu určí po dohodě s Mezinárodním úřadem členské země, které daly podnět ke svolání tohoto kongresu. 8. Pro mimořádné kongresy platí analogicky odstavce 2 až 6. Složení, činnost a zasedání Administrativní rady (Ústava čl. 17) 1. Administrativní rada se skládá ze čtyřiceti jednoho člena, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy. 2. Předsednictví náleží z moci práva hostitelské zemi kongresu. Zřekne-li se tato země tohoto práva, stává se právoplatným členem Rady, a proto zeměpisná skupina, k níž tato země náleží, získává další místo v Radě, na něž se nevztahují omezení uvedená v odstavci 3. V tomto případě zvolí Administrativní rada za předsedu jednoho z členů náležejících do zeměpisné skupiny, do které patří hostitelská země. 3. Ostatních čtyřicet členů Administrativní rady je voleno kongresem na základě spravedlivého zeměpisného rozdělení. Alespoň polovina členů se obnovuje na každém kongresu; žádná členská země nemůže být zvolena třemi po sobě jdoucími kongresy. 4. Každý člen Administrativní rady určí svého zástupce, který musí být kompetentní v oboru poštovnictví. 5. Funkce členů Administrativní rady jsou bezplatné. Výdaje na činnost této Rady nese Unie. 6. Administrativní rada má následující působnost: 6.1 dohlížet na veškerou činnost Unie v období mezi kongresy s přihlédnutím k rozhodnutím kongresu a studovat otázky týkající se vládní politiky v oboru poštovnictví s přihlédnutím k mezinárodní regulační politice vztahující se k obchodování ve službách a ke konkurenci; 6.2 v rámci svých kompetencí projednávat a schvalovat veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodních poštovních služeb a jejich modernizaci; 6.3 podporovat, koordinovat a dohlížet na všechny formy poštovní technické pomoci v rámci mezinárodní technické spolupráce; 6.4 projednávat a schvalovat rozpočet a roční účty Unie; 6.5 dávat souhlas, vyžadují-li to okolnosti, k překročení limitu výdajů podle článku 128 odst. 3 až 5; 6.6 stanovit finanční řád Světové poštovní unie; 6.7 stanovit pravidla pro rezervní fond; 6.8 stanovit pravidla pro speciální fond; 6.9 stanovit pravidla pro fond zvláštních činností; 6.10 stanovit pravidla pro dobrovolný fond; 6.11 zajišťovat kontrolu činnosti Mezinárodního úřadu; 6.12 povolovat, je-li o to požádána, výběr nižší příspěvkové třídy podle podmínek stanovených v článku 130 odst. 6; 6.13 povolovat změnu zeměpisné skupiny, jestliže o to země požádá, s přihlédnutím k názorům zemí, které jsou členy dotčených zeměpisných skupin; 6.14 stanovit personální statut a služební podmínky volených funkcionářů; 6.15 vytvářet nebo rušit v Mezinárodním úřadu pracovní místa s přihlédnutím k omezením, která vyplývají ze stanoveného limitu výdajů; 6.16 stanovit řád sociálního fondu; 6.17 schvalovat dvouleté zprávy o činnosti Unie a o finančním řízení sestavované Mezinárodním úřadem a popř. k nim dávat připomínky; 6.18 rozhodovat o navazování styků s poštovními správami pro zajištění výkonu svých funkcí; 6.19 po konzultaci s Radou poštovního provozu rozhodovat o navázání styků s organizacemi, které nejsou pozorovateli z moci práva, projednávat a schvalovat zprávy Mezinárodního úřadu o stycích Světové poštovní unie s ostatními mezinárodními organizacemi, přijímat rozhodnutí, jež pokládá za vhodná, o způsobu těchto styků a o opatřeních z nich vyplývajících; určit ve vhodné době po konzultaci s Radou poštovního provozu a s generálním sekretářem mezinárodní organizace, sdružení, podniky a kompetentní osoby, které mají být pozvány k účasti na konkrétních zasedáních kongresu a jeho komisí, jestliže to je v zájmu Unie nebo ku prospěchu pracím kongresu a pověřit generálního ředitele Mezinárodního úřadu, aby rozeslal potřebná pozvání; 6.20 stanovit, považuje-li to za vhodné, zásady, k nimž musí přihlížet Rada poštovního provozu při studiu otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek a podávání listovních zásilek v cizině), pozorně sledovat studie a projednávat a schvalovat návrhy Rady poštovního provozu týkající se těchto otázek v souladu s výše uvedenými zásadami; 6.21 studovat na žádost kongresu, Rady poštovního provozu nebo poštovních správ problémy správního, legislativního a právního rázu týkající se Unie nebo mezinárodní poštovní služby; Administrativní radě přísluší, aby ve výše uvedených oblastech rozhodla, zda je vhodné či nikoli provést studie požadované poštovními správami v období mezi kongresy; 6.22 vypracovat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu, nebo poštovním správám podle článku 125; 6.23 je-li to nezbytné, schvalovat v rámci svých kompetencí doporučení Rady poštovního provozu, která se týkají přijetí, předpisu nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres; 6.24 projednávat roční zprávu Rady poštovního provozu a popř. návrhy, které tato Rada předkládá; 6.25 předkládat náměty studií k projednání Radě poštovního provozu podle ustanovení článku 104 odst. 9.16; 6.26 stanovit zemi, kde bude zasedat příští kongres v případě uvedeném v článku 101 odst. 4; 6.27 určit ve vhodné době a po konzultaci s Radou poštovního provozu počet komisí potřebných pro úspěšné vedení prací kongresu a stanovit jejich kompetence; 6.28 stanovit po konzultaci s Radou poštovního provozu a s výhradou schválení kongresem členské země, které by mohly: - zastávat funkce místopředsedů kongresu, jakož i funkce předsedů a místopředsedů komisí, s přihlédnutím k pokud možno spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí; - být členy užších komisí kongresu; 6.29 projednávat a schvalovat návrh strategického plánu předkládaného kongresu a zpracovaného Radou poštovního provozu za pomoci Mezinárodního úřadu; projednávat a schvalovat roční revize plánu schváleného kongresem na základě doporučení Rady poštovního provozu a spolupracovat s Radou poštovního provozu na zpracování a roční aktualizaci plánu; 6.30 stanovit rámec pro organizační uspořádání Poradního výboru a schvalovat jeho organizační uspořádání podle ustanovení článku 106; 6.31 stanovit kritéria pro přístup k Poradnímu výboru a schvalovat nebo odmítat žádosti o přístup podle těchto kritérií a současně zajistit, aby tyto žádosti byly mezi zasedáními Administrativní rady urychleně vyřizovány; 6.32 určit členy, kteří se stanou členy Poradního výboru; 6.33 přijímat a projednávat zprávy a doporučení Poradního výboru a posuzovat jeho doporučení pro předložení kongresu. 7. Na svém prvním zasedání, které svolává předseda kongresu, zvolí Administrativní rada mezi svými členy čtyři místopředsedy a stanoví svůj jednací řád. 8. Administrativní rada, kterou svolává její předseda, se schází zpravidla jednou ročně v sídle Unie. 9. Předseda, místopředsedové, předsedové komisí Administrativní rady, jakož i předseda skupiny strategického plánování tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Administrativní rady. Jménem Administrativní rady schvaluje roční zprávu o činnosti Unie sestavenou Mezinárodním úřadem a zajišťuje všechny ostatní úkoly, které se mu Administrativní rada rozhodla svěřit nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování. 10. Zástupce každého člena Administrativní rady, který se zúčastní zasedání tohoto orgánu s výjimkou zasedání, která se konají během kongresu, má právo na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo zpáteční jízdenky 1. třídy po železnici, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě. Stejné právo je poskytováno zástupci každého člena v jejích komisích, pracovních skupinách nebo jiných jejích orgánech, jestliže se scházejí mimo kongres nebo zasedání Rady. 11. Předseda Rady poštovního provozu zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jsou-li na pořadu jednání otázky týkající se orgánu, který řídí. 12. Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Administrativní rady, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor. 13. Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Rada poštovního provozu jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Administrativní rady jako pozorovatelé. 14. Poštovní správa země, kde zasedá Administrativní rada, je pozvána k účasti jako pozorovatel, pokud tato země není členem Administrativní rady. 15. Administrativní rada může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva kteroukoli mezinárodní organizaci, zástupce kterékoli asociace nebo podniku nebo kteroukoli kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací. Za stejných podmínek může rovněž pozvat jednu nebo více poštovních správ členských zemích majících zájem na otázkách zařazených na pořad jejího jednání. 16. Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit na plenárních zasedáních a na zasedáních komisí Administrativní rady bez hlasovacího práva: 16.1 členové Rady poštovního provozu; 16.2 členové Poradního výboru; 16.3 mezivládní organizace zajímající se o činnost Administrativní rady; 16.4 ostatní členské země Unie. 17. Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse. 18. Členové Administrativní rady se aktivně podílejí na její činnosti. Pozorovatelům může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzvány k předsednictví pracovních skupin a projekčních týmů. Účast pozorovatelů je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii. 19. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit. Informace o činnosti Administrativní rady 1. Po každém zasedání Administrativní rada informuje členské země Unie, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí. 2. Administrativní rada předkládá kongresu souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílá ji poštovním správám členských zemí a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Složení, činnost a zasedání Rady poštovního provozu (Ústava čl. 18) 1. Rada poštovního provozu se skládá ze čtyřiceti členů, kteří vykonávají své funkce v období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy. 2. Členové Rady poštovního provozu jsou voleni kongresem na základě specifického geografického rozdělení. Dvacet čtyři míst je vyhrazeno rozvojovým zemím a šestnáct zemím rozvinutým. Nejméně jedna třetina členů je obnovena na každém kongresu. 3. Každý člen Rady poštovního provozu určí svého zástupce, který zajišťuje povinnosti uvedené v Aktech Unie pokud jde poskytování služeb. 4. Náklady na činnost Rady poštovního provozu hradí Unie. Její členové nedostávají žádnou odměnu. Náklady na cestu a pobyt zástupců poštovních správ, jež se účastní Rady poštovního provozu, nesou tyto správy. Nicméně zástupce každé ze zemí považovaných za znevýhodněné podle seznamu Organizace spojených národů má právo, s výjimkou zasedání během kongresu, na úhradu ceny buď zpáteční letenky v ekonomické třídě, nebo jízdenky po železnici 1. třídy, nebo na úhradu cestovních nákladů jakýmkoli jiným dopravním prostředkem s podmínkou, že tato částka nebude vyšší než cena zpáteční letenky v ekonomické třídě. 5. Na svém prvním zasedání, které svolává a zahajuje předseda kongresu, si Rada poštovního provozu zvolí mezi svými členy předsedu, místopředsedu, předsedy komisí a předsedu skupiny strategického plánování. 6. Rada poštovního provozu si stanoví svůj jednací řád. 7. Rada poštovního provozu se zpravidla schází každoročně v sídle Unie. Datum a místo zasedání určí předseda po dohodě s předsedou Administrativní rady a generálním ředitelem Mezinárodního úřadu. 8. Předseda, místopředseda, předsedové komisí Rady poštovního provozu, jakož i předseda skupiny strategického plánování, tvoří řídící výbor. Tento výbor připravuje a řídí práce každého zasedání Rady poštovního provozu a plní všechny úkoly, které se mu Rada rozhodla svěřit, nebo jejichž potřeba vznikla v procesu strategického plánování. 9. Rada poštovního provozu má následující působnost: 9.1 řídit studium nejdůležitějších provozních, obchodních, technických, ekonomických problémů a technické spolupráce, které jsou předmětem zájmu poštovních správ všech členských zemí Unie, především otázek, které mají závažné finanční dopady (sazby, terminální výdaje, tranzitní výdaje, základní sazba za leteckou přepravu poštovních zásilek, podíly za poštovní balíky a podávání listovních zásilek v cizině), vypracovávat k nim informace a posudky a doporučovat opatření, která je nutno ve vztahu k nim přijmout; 9.2 revidovat Rády Unie ve lhůtě šesti měsíců po skončení kongresu, jestliže tento nerozhodl jinak; v případě naléhavé potřeby může Rada poštovního provozu uvedené Rády měnit také na jiných zasedáních; pokud jde o základní záměry a principy, zůstává v obou případech Rada poštovního provozu podřízena směrnicím Administrativní rady; 9.3 koordinovat praktická opatření pro rozvoj a zlepšení mezinárodních poštovních služeb; 9.4 vyvíjet s výhradou schválení Administrativní radou v rámci jejích kompetencí veškerou činnost, kterou považuje za nezbytnou pro zachování a zlepšení kvality mezinárodní poštovní služby a její modernizaci; 9.5 zpracovávat návrhy, které budou předloženy ke schválení buď kongresu nebo poštovním správám podle článku 125; schválení Administrativní radou je požadováno, jestliže se tyto návrhy týkají otázek, které patří do její kompetence; 9.6 projednávat na žádost poštovní správy kterékoli členské země jakýkoli návrh, který tato poštovní správa zašle Mezinárodnímu úřadu podle článku 124, připravit k němu připomínky a pověřit Mezinárodní úřad, aby tyto připomínky připojil k danému návrhu před tím, než jej předloží ke schválení poštovním správám členských zemí; 9.7 doporučovat, je-li to nutné a po případném schválení Administrativní radou a po konzultaci všech poštovních správ, přijetí předpisu nebo nové praxe do doby, než o nich rozhodne kongres; 9.8 vypracovávat a předkládat poštovním správám formou doporučení normy z oblasti technické, provozní i z dalších oblastí své působnosti, kde je nezbytný jednotný postup; v případě potřeby stejně tak přistupovat ke změnám norem, které již dříve stanovila; 9.9 projednávat v konzultaci s Administrativní radou a s jejím souhlasem, návrh strategického plánu Světové poštovní unie zpracovaný Mezinárodním úřadem a předkládaný kongresu; ve spolupráci se skupinou strategického plánování a s Mezinárodním úřadem a se schválením Administrativní rady každoročně revidovat plán schválený kongresem; 9.10 schvalovat ty části roční zprávy Mezinárodního úřadu o činnosti Unie, které se vztahují k odpovědnosti a funkcím Rady poštovního provozu; 9.11 rozhodovat o navázání styků s poštovními správami nutných k výkonu svých funkcí; 9.12 studovat problematiku výuky a odborného výcviku, o něž mají zájem nové a rozvojové země; 9.13 činit potřebná opatření ke studiu a šíření zkušeností a pokroku, jichž některé země dosáhly v oblastech techniky, provozu, ekonomiky a odborného výcviku zajímající obor poštovnictví; 9.14 studovat daný stav a potřeby poštovních služeb v nových a rozvojových zemích a vypracovávat vhodná doporučení o způsobech a prostředcích zlepšení poštovních služeb v těchto zemích; 9.15 činit po dohodě s Administrativní radou vhodná opatření v oblasti technické spolupráce se všemi členskými zeměmi Unie, zejména pak s novými a rozvojovými zeměmi; 9.16 projednávat všechny ostatní otázky, jež jí předloží některý člen Rady poštovního provozu, Administrativní rada nebo poštovní správa kterékoli členské země; 9.17 přijímat a projednávat zprávy, jakož i doporučení Poradního výboru k otázkám, které se Rady poštovního provozu týkají, posuzovat a připomínkovat doporučení Poradního výboru předkládaná Kongresu; 9.18 určovat členy, kteří budou členy Poradního výboru. 10. Na základě Strategického plánu Světové poštovní unie přijatého kongresem a zejména jeho části, která se týká strategií stálých orgánů Unie, připraví Rada poštovního provozu na svém prvním zasedání po kongresu základní pracovní program zahrnující několik taktik směřujících k realizaci strategií. Tento základní program, zahrnující omezený počet prací na aktuální témata společného zájmu, je každoročně revidován v závislosti na nových skutečnostech a prioritách, jakož i na změnách zanesených do Strategického plánu. 11. Aby byla zajištěna potřebná návaznost mezi pracemi obou orgánů, může Administrativní rada jmenovat zástupce, kteří se zúčastní zasedání Rady poštovního provozu jako pozorovatelé. 12. Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit na plenárních zasedáních a na zasedáních komisí Rady poštovního provozu bez hlasovacího práva: 12.1 členové Administrativní rady; 12.2 členové Poradního výboru; 12.3 mezivládní organizace zajímající se o činnost Rady poštovního provozu; 12.4 ostatní členské země Unie. 13. Z logistických důvodů může Administrativní rada omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse. 14. Členové Rady poštovního provozu se aktivně účastní její činnosti. Pozorovatelům může být na základě jejich žádosti umožněno spolupracovat na prováděných studiích při respektování podmínek, které může Rada stanovit, aby zajistila účinnost a efektivnost své práce. Jestliže je k tomu jejich znalosti nebo zkušenosti opravňují, mohou být vyzvány k předsednictví pracovních skupin a projekčních týmů. Účast pozorovatelů je zajišťována bez dodatečných nákladů pro Unii. 15. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit. 16. Předseda Poradního výboru zastupuje tento orgán na zasedáních Rady poštovního provozu, jestliže program zahrnuje otázky zajímající Poradní výbor. 17. Rada poštovního provozu může pozvat na svá zasedání bez hlasovacího práva: 17.1 kteroukoli mezinárodní organizaci nebo kvalifikovanou osobu, kterou si přeje zapojit do svých prací; 17.2 poštovní správy členských zemí, které nejsou členy Rady poštovního provozu; 17.3 kteroukoli asociaci nebo podnik, se kterými si přeje konzultovat otázky, které se týkají jejích činností. Informace o činnosti Rady poštovního provozu 1. Po každém zasedání Rada poštovního provozu informuje členské země Unie, užší unie a členy Poradního výboru o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy, jakož i svých rezolucí a rozhodnutí. 2. Rada poštovního provozu vypracovává pro Administrativní radu roční zprávu o své činnosti. 3. Rada poštovního provozu vypracovává pro kongres souhrnnou zprávu o své činnosti a zasílají poštovním správám členských zemí Unie a členům Poradního výboru alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Složení, činnost a zasedání Poradního výboru 1. Cílem Poradního výboru je zastupovat zájmy poštovního sektoru v celé jeho šíři a poskytovat rámec pro efektivní dialog mezi všemi zainteresovanými stranami. Skládá se z nevládních organizací zastupujících zákazníky, poskytovatelů doručovacích služeb, organizací pracovníků, dodavatelů zboží a služeb pro sektor poštovních služeb a podobných organizací sdružujících jednotlivce a společnosti, které jsou zainteresovány na mezinárodních poštovních službách. Jestliže jsou tyto organizace zaregistrovány, musí být zaregistrovány v členské zemi Unie. Administrativní rada a Rada poštovního provozu určí své příslušné členy za členy Poradního výboru. Kromě členů Poradního výboru určených Administrativní radou a Radou poštovního provozu je přístup k Poradnímu výboru stanoven na základě procesu podání žádosti a jejího přijetí stanoveného Administrativní radou a uskutečněného v souladu s článkem 102.6.31. 2. Každý člen Výboru určí svého vlastního zástupce. 3. Náklady na činnost Poradního výboru se dělí mezi Unii a členy Výboru způsobem stanoveným Administrativní radou. 4. Členové poradního výboru nedostávají žádnou náhradu nebo kompenzaci. 5. Poradní výbor se obnovuje po každém kongresu podle rámce stanoveného Administrativní radou. Předseda Administrativní rady předsedá organizačnímu zasedání Poradního výboru, v jehož průběhu se přistoupí k volbě předsedy tohoto výboru. 6. Poradní výbor určí svou vnitřní organizaci a stanoví svůj vlastní jednací řád se zřetelem na obecné zásady Unie a s výhradou schválení Administrativní radou po konzultaci s Radou poštovního provozu. 7. Poradní výbor se schází dvakrát za rok. V zásadě se zasedání konají v sídle Unie v době zasedání Administrativní rady a Rady poštovního provozu. Datum a místo konání každého zasedání jsou stanoveny předsedou Poradního výboru v dohodě s předsedy Administrativní rady a Rady poštovního provozu a s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu. 8. Výbor stanoví svůj vlastní program v rámci následujícího seznamu pravomocí: 8.1 projednávat dokumenty a příslušné zprávy Administrativní rady a Rady poštovního provozu; ve výjimečných případech může být právo dostávat určité texty a dokumenty omezeno, jestliže to důvěrnost tématu jednání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit; 8.2 vést studie a diskutovat o otázkách důležitých pro členy Poradního výboru; 8.3 projednávat otázky týkající se sektoru poštovních služeb a předkládat zprávy k těmto otázkám; 8.4 přispívat k činnosti Administrativní rady a Rady poštovního provozu, zejména předkládáním zpráv a doporučení a na žádost obou Rad předkládáním svého názoru; 8.5 předkládat doporučení kongresu s výhradou schválení Administrativní radou a u otázek, které zajímají Radu poštovního provozu, prostřednictvím jejího posouzení a komentáře. 9. Předseda Administrativní rady a předseda Rady poštovního provozu zastupují tyto orgány na zasedáních Poradního výboru, jestliže jsou na programu jednání otázky zajímající tyto orgány. 10. Pro zajištění účinného spojení s orgány Unie může Poradní výbor určit zástupce k účasti na zasedáních kongresu, Administrativní rady a Rady poštovního provozu, jakož i jejich komisí v postavení pozorovatele bez hlasovacího práva. 11. Jestliže o to požádají, mohou se členové Poradního výboru zúčastnit na plenárních zasedáních a na zasedáních komisí Administrativní rady a Rady poštovního provozu v souladu s články 102.16 a 104.12. Mohou se rovněž zúčastnit na pracích projekčních týmů a pracovních skupin v mezích článků 102.18 a 104.14 . Členové Poradního výboru se mohou zúčastnit kongresu jako pozorovatelé bez hlasovacího práva. 12. Jestliže o to požádají, mohou se následující pozorovatelé zúčastnit na plenárních zasedáních a na zasedáních Poradního výboru bez hlasovacího práva: 12.1 členové Administrativní rady a Rady poštovního provozu; 12.2 mezivládní organizace zajímající se o činnost Poradního výboru; 12.3 užší unie; 12.4 ostatní členové Unie. 13. Z logistických důvodů může Poradní výbor omezit počet zúčastněných pozorovatelů. Může rovněž omezit jejich právo vystupovat v průběhu diskuse. 14. Za výjimečných okolností mohou být pozorovatelé vyloučeni ze zasedání nebo z jeho části. Rovněž jejich právo dostávat určité dokumenty může být omezeno, jestliže to důvěrnost tématu zasedání nebo dokumentu vyžaduje; rozhodnutí týkající se takovéhoto omezení může být přijato případ od případu jakýmkoli dotčeným orgánem nebo jeho předsedou; různé případy jsou oznámeny Administrativní radě a Radě poštovního provozu, jestliže se jedná o otázky zvláštního zájmu tohoto orgánu. Jestliže to považuje za nezbytné, může Administrativní rada, v odpovídajících případech po poradě s Radou poštovního provozu, následně omezení prověřit; 15. Mezinárodní úřad, pod vedením generálního ředitele, zajišťuje sekretariát Poradního výboru. Informace o činnosti Poradního výboru 1. Po každém zasedání Poradní výbor informuje Administrativní radu a Radu poštovního provozu o své činnosti zejména zasláním podrobné zprávy ze svých zasedání, jakož i svých doporučení a názorů předsedům těchto orgánů. 2. Poradní výbor předkládá Administrativní radě roční zprávu o své činnosti a jeden její exemplář zasílá Radě poštovního provozu. Tato zpráva je zahrnuta v dokumentaci Administrativní rady poskytované členským zemím Unie a užším uniím v souladu s článkem 103 Generálního řádu. 3. Poradní výbor předkládá kongresu zprávu o své činnosti a zasílá ji poštovním správám členských zemí Unie alespoň 2 měsíce před zahájením kongresu. Jednací řád kongresů (Ústava čl. 14) 1. K organizaci svých prací a pro vedení svých jednání používá kongres jednacího řádu kongresů. 2. Každý kongres může tento řád měnit za podmínek stanovených samotným jednacím řádem. Pracovní jazyky Mezinárodního úřadu Pracovními jazyky Mezinárodního úřadu jsou jazyky francouzský a anglický. Jazyky používané pro dokumentaci, pro ústní jednání a pro služební korespondenci 1. Pro dokumentaci Unie se používají jazyky francouzský, anglický, arabský a španělský. Používají se rovněž jazyky německý, čínský, portugalský a ruský s podmínkou, že reprodukce v těchto jazycích je omezena na nejdůležitější základní dokumentaci. Jiné jazyky se používají rovněž s podmínkou, že členské země, které o ně žádají, nesou všechny náklady. 2. Členská země nebo členské země požadující jiný jazyk než oficiální tvoří jazykovou skupinu. 3. Dokumentace j e vydávána Mezinárodním úřadem v oficiálním jazyce a v jazycích ustavených jazykových skupin buď přímo, nebo prostřednictvím oblastních kanceláří těchto skupin, způsobem sjednaným s Mezinárodním úřadem. Reprodukce v jiných jazycích je prováděna analogicky. 4. Dokumentace vydávaná přímo Mezinárodním úřadem je pokud možno distribuována současně v různých požadovaných jazycích. 5. Písemnosti mezi poštovními správami a Mezinárodním úřadem a mezi tímto úřadem a třetími osobami se mohou vyměňovat ve všech jazycích, pro něž má Mezinárodní úřad překladatelskou službu. 6. Náklady na překlad do jakéhokoli jazyka včetně nákladů, které vyplývají z aplikace ustanovení odstavce 5, nese jazyková skupina, která o daný jazyk požádala. Členské země, které používají oficiální jazyk, hradí za překlad neoficiálních dokumentů paušální příspěvek, jehož výše na příspěvkovou jednotku se rovná částce, kterou platí členské země používající druhý pracovní jazyk Mezinárodního úřadu. Všechny ostatní náklady spojené s dodáváním dokumentů nese Unie. Limit nákladů, které má uhradit Unie na vydávání dokumentů v němčině, čínštině, portugalštině a ruštině, je stanoven rezolucí kongresu. 7. Náklady, které má hradit jazyková skupina, se rozdělují mezi členy této skupiny úměrně k jejich členským příspěvkům na výdaje Unie. Tyto náklady mohou být rozděleny mezi členy jazykové skupiny podle jiného rozdělovacího klíče za podmínky, že se zúčastněné správy na tom dohodnou a oznámí své rozhodnutí Mezinárodnímu úřadu prostřednictvím mluvčího skupiny. 8. Mezinárodní úřad vyhoví ve lhůtě, která nesmí překročit dva roky, jakékoli žádosti členské země o změnu ve výběru jazyka. 9. Pro ústní jednání na zasedáních orgánů Unie se dovoluje jazyk francouzský, anglický, španělský a ruský pomocí tlumočnického systému - s elektronickým zařízením nebo bez něj -Jehož volba je ponechána na uvážení organizátorů zasedání po konzultaci s generálním ředitelem Mezinárodního úřadu a zúčastněnými členskými zeměmi. 10. Pro ústní jednání a zasedání uvedená v odstavci 9 se dovolují i jiné jazyky. 11. Delegace, které používají jiných jazyků, zajišťují simultánní tlumočení do jednoho z jazyků vyjmenovaných v odstavci 9 buď pomocí systému uvedeného v témže odstavci, pokud mohou být provedeny potřebné technické úpravy, nebo pomocí zvláštních tlumočníků. 12. Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země používající téhož jazyka poměrným dílem podle jejich členských příspěvků na výdaje Unie. Náklady na instalaci a na údržbu technického zařízení však nese Unie. 13. Poštovní správy se mohou dohodnout na jazyku, který má být používán pro služební korespondenci v jejich vzájemných stycích. Není-li taková dohoda, používá se jazyka francouzského. Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu 1. Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu jsou voleni kongresem na období mezi dvěma po sobě jdoucími kongresy; minimální doba jejich mandátu činí čtyři roky. Znovu zvoleni mohou být pouze jednou. Pokud nerozhodne kongres jinak, datum jejich nástupu do funkce je stanoven na 1. leden roku následujícího po kongresu. 2. Nejméně sedm měsíců před zahájením kongresu zašle generální ředitel Mezinárodního úřadu vládám členských zemí notu, v níž je vyzve, aby předložily případné kandidatury na funkce generálního ředitele a jeho náměstka, a zároveň jim sdělí, zda mají generální ředitel nebo náměstek generálního ředitele, kteří jsou ve funkci, zájem o případné obnovení svého mandátu. Kandidatury provázené životopisem musí Mezinárodní úřad obdržet alespoň dva měsíce před zahájením kongresu. Kandidáti musejí být státními příslušníky členských zemí, které jejich kandidaturu předkládají. Mezinárodní úřad zpracuje potřebnou dokumentaci pro kongres. Volba generálního ředitele a náměstka generálního ředitele se koná tajným hlasováním, jako první se provádí volba do funkce generálního ředitele. 3. Uprázdní-li se místo generálního ředitele, přebírá jeho funkce náměstek generálního ředitele až do konce mandátu generálního ředitele; může být zvolen na toto místo a je přijat z moci úřední jako kandidát s výhradou, že jeho původní mandát jako náměstka generálního ředitele nebyl již jednou prodloužen předešlým kongresem a že ohlásí svůj zájem, aby byl považován za kandidáta na místo generálního ředitele. 4. Uprázdní-li se současně místo generálního ředitele a náměstka generálního ředitele, zvolí Administrativní rada na podkladě kandidatur, které jí byly předloženy po vypsání konkursu, náměstka generálního ředitele na období do příštího kongresu. Pro předkládání kandidatur se analogicky aplikuje ustanovení odstavce 2. 5. Uprázdní-li se místo náměstka generálního ředitele, pověří Administrativní rada na návrh generálního ředitele jednoho z ředitelů hodnosti D 2 v Mezinárodním úřadě, aby až do příštího kongresu vykonával funkce náměstka generálního ředitele. Funkce generálního ředitele 1. Generální ředitel organizuje, spravuje a řídí Mezinárodní úřad, jehož je zákonným představitelem. Je oprávněn přiřazovat pracovní místa k hodnostem G 1 až D 2 a jmenovat a povyšovat zaměstnance do těchto hodností. Při jmenování do hodností P 1 až D 2 musí brát v úvahu odbornou kvalifikaci kandidátů doporučených poštovními správami členských zemí, jejichž jsou příslušníky, nebo ve kterých vykonávají svou odbornou činnost, s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení podle světadílů a jazyků. Místa hodnosti D 2 musí být v mezích možností obsazována kandidáty z různých regionů a z jiných regionů, než ze kterých pocházejí generální ředitel a náměstek generálního ředitele, přičemž se v prvé řadě dbá na zajištění výkonnosti Mezinárodního úřadu. V případě, kdy místo vyžaduje speciální kvalifikaci, může se generální ředitel obracet vně Mezinárodního úřadu. Při jmenování nových zaměstnanců přihlíží rovněž k tomu, že osoby zaujímající místa hodností D 2, D 1 a P 5 musí být v zásadě příslušníky různých členských zemí Unie. Tento princip nemusí aplikovat při povyšování pracovníka Mezinárodního úřadu do hodností D 2, D 1 a P 5. Mimo to se k požadavkům na spravedlivé zeměpisné a jazykové rozdělení při jmenování přihlíží až po ocenění zásluh. Generální ředitel informuje jednou ročně Administrativní radu o jmenováních a povýšeních do hodností P 4 až D 2. 2. Generální ředitel má následující pravomoci: 2.1 zajišťovat funkce depozitáře Akt Unie a prostředníka v procesu přistoupení a přijetí do Unie, stejně jako vystoupení z ní; 2.2 oznamovat rozhodnutí přijatá kongresem vládám všech členských zemí; 2.3 oznamovat všem poštovním správám Řády vyhotovené nebo revidované Radou poštovního provozu; 2.4 připravovat návrh ročního rozpočtu Unie na nejnižší možné úrovni slučitelné s potřebami Unie a ve vhodné době ho předložit k posouzení Administrativní radě; po schválení Administrativní radou rozesílat rozpočet členským zemím Unie a plnit jej; 2.5 vykonávat specifické činnosti požadované orgány Unie a ty, které mu stanoví Akta; 2.6 přijímat opatření pro realizaci cílů určených orgány Unie v rámci stanovené politiky a disponibilních finančních prostředků; 2.7 předkládat připomínky a návrhy Administrativní radě nebo Radě poštovního provozu; 2.8 po skončení kongresu předložit Radě poštovního provozu návrhy týkající se změn řádů, vyplývající z rozhodnutí kongresu v souladu s jednacím řádem Rady poštovního provozu; 2.9 připravovat pro Radu poštovního provozu a na základě jí daných direktiv návrh strategického plánu pro předložení kongresu a návrh každoroční revize; 2.10 zajišťovat reprezentaci Unie; 2.11 sloužit jako prostředník ve vztazích mezi: - Světovou poštovní unií a užšími uniemi; - Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů; - Světovou poštovní unií a mezinárodními organizacemi, na jejichž činnosti má Unie zájem; - Světovou poštovní unií a mezinárodními orgány, asociacemi nebo podniky, se kterými si orgány Unie přejí vést konzultace nebo se připojit k jejich pracím; 2.12 vykonávat funkci generálního sekretáře orgánů Unie a z tohoto titulu dbát se zřetelem na zvláštní ustanovení tohoto Rádu zejména na: - přípravu a organizaci prací orgánů Unie; - zpracování, výrobu a distribuci dokumentů, zpráv a protokolů; - fungování sekretariátu během zasedání orgánů Unie; 2.13 být přítomen zasedání orgánů Unie a účastnit se jednání bez hlasovacího práva, s možností dát se zastupovat. Funkce náměstka generálního ředitele 1. Náměstek generálního ředitele pomáhá generálnímu řediteli a je mu odpovědný. 2. Při nepřítomnosti nebo zaneprázdnění generálního ředitele vykonává náměstek generálního ředitele jeho pravomoci. Stejně je tomu v případě uprázdnění místa generálního ředitele uvedeném v článku 111 odst. 3. Sekretariát orgánů Unie (Ústava čl. 14, 15, 17, 18) Sekretariát orgánů Unie je zajišťován Mezinárodním úřadem pod odpovědností generálního ředitele. Úřad rozesílá všechny dokumenty publikované pro každé zasedání poštovním správám, které jsou členy dotyčného orgánu, poštovním správám zemí, které, aniž jsou členy orgánu, spolupracují na prováděných studiích, užším uniím a poštovním správám dalších členských zemí, které o to požádají. Seznam členských zemí (Ústava čl. 2) Mezinárodní úřad sestavuje a udržuje v aktuálním stavu seznam členských zemí Unie, v němž je u každé země uvedena její příspěvková třída, zeměpisná skupina a její situace ve vztahu k Aktům Unie. Informace. Dobrozdání. Žádosti o výklad a změnu Akt. Ankety. Zprostředkování při vyrovnávání účtů. (Ústava čl. 20, Generální řád čl. 124, 125, 126) 1. Mezinárodní úřad je trvale k dispozici Administrativní radě, Radě poštovního provozu a poštovním správám, aby jim poskytoval všechny potřebné informace ke služebním otázkám. 2. Zejména je pověřen, aby shromažďoval, koordinoval, publikoval a distribuoval informace všeho druhu, které zajímají obor mezinárodního poštovnictví; aby na žádost zúčastněných stran podával dobrozdání o sporných otázkách; aby vyhovoval žádostem o výklad a změnu Akt Unie a obecně, aby prováděl studie a redakční nebo dokumentační práce, jež mu uvedená Akta ukládají nebo které mu byly svěřeny v zájmu Unie. 3. Na žádost poštovních správ provádí ankety, jejichž cílem je zjistit názor ostatních poštovních správ na určitou otázku. Výsledek ankety nemá povahu hlasování a není formálně závazný. 4. Může působit jako zúčtovací místo při vyrovnávání účtů všeho druhu týkajících se poštovních služeb. (Ústava čl. 1) Mezinárodní úřad je pověřen, aby v rámci mezinárodní technické spolupráce rozvíjel poštovní technickou pomoc ve všech jejích formách. Tiskopisy dodávané Mezinárodním úřadem (Ústava čl. 20) Mezinárodní úřad je pověřen, aby zařídil výrobu mezinárodních odpovědek a zásoboval jimi za výrobní cenu poštovní správy, které o to požádají. Akta užších unií a zvláštní ujednání (Ústava čl. 8) 1. Úřady užších unií nebo jedna ze smluvních stran jsou povinny zasílat Mezinárodnímu úřadu dvě vyhotovení Akt těchto unií a zvláštních ujednání uzavřených podle ustanovení článku 8 Ústavy. 2. Mezinárodní úřad dohlíží na to, aby Akta užších unií a zvláštní ujednání nestanovovala méně výhodné podmínky pro veřejnost, než jaké jsou obsaženy v Aktech Unie, a informuje poštovní správy o existenci užších unií a zmíněných ujednání. Oznamuje Administrativní radě každou nepravidelnost zjištěnou na podkladě tohoto ustanovení. Mezinárodní úřad vydává s pomocí dokumentů dávaných mu k dispozici časopis v jazyce německém, anglickém, arabském, francouzském a ruském. Dvouletá zpráva o činnosti Unie (Ústava čl. 20, Generální řád čl. 102 odst. 6.17) Mezinárodní úřad vypracovává jednou za dva roky zprávu o činnosti Unie, která je po schválení Administrativní radou zasílána poštovním správám, užším uniím a Organizaci spojených národů. Postup při předkládání a projednávání návrhů Postup při předkládání návrhů kongresu (Ústava čl. 29) 1. Pro předkládání návrhů všeho druhu kongresu poštovními správami členských zemí platí, s výhradou výjimek uvedených v odstavcích 2 a 5, následující postup: a) přijaty jsou návrhy, které dojdou Mezinárodnímu úřadu alespoň šest měsíců před datem stanoveným pro kongres; b) žádný návrh redakční povahy se nepřijme v období šesti měsíců před stanoveným datem kongresu; c) návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi šesti a čtyřmi měsíci před stanoveným datem kongresu, se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň dvěma poštovními správami; d) návrhy na věcné změny, které dojdou Mezinárodnímu úřadu v období mezi čtyřmi a dvěma měsíci před stanoveným datem kongresu se přijmou jen tehdy, jsou-li podporovány alespoň osmi poštovními správami; později došlé návrhy se již nepřijmou; e) podpůrná prohlášení musí dojít Mezinárodnímu úřadu ve stejné lhůtě jako návrhy, jichž se týkají. 2. Návrhy týkající se Ústavy nebo Generálního řádu musejí dojít Mezinárodnímu úřadu nejméně šest měsíců před zahájením kongresu; návrhy, které dojdou později, avšak před zahájením kongresu, mohou být vzaty v úvahu jen tehdy, jestliže o tom kongres rozhodne dvoutřetinovou většinou zemí zastoupených na kongresu a jsou-li dodrženy podmínky stanovené v odstavci 1. 3. Každý návrh musí mít v zásadě jen jeden cíl a obsahovat jen změny odůvodnitelné tímto cílem. 4. Návrhy redakční povahy opatří poštovní správy, které je předkládají, v záhlaví poznámkou „Návrh redakční povahy“ a Mezinárodní úřad je uveřejní pod číslem, za nímž následuje písmeno „R“. Návrhy, které nemají toto označení, ale podle názoru Mezinárodního úřadu se týkají jen redakční úpravy, se uveřejní s vhodnou poznámkou; Mezinárodní úřad sestaví seznam těchto návrhů pro potřebu kongresu. 5. Postup předepsaný v odstavcích 1 a 4 se nevztahuje na návrhy týkající se jednacího řádu kongresů ani na pozměňovací návrhy k návrhům již podaným. Postup při předkládání návrhů týkajících se přípravy nových řádů Radě poštovního provozu s ohledem na rozhodnutí přijatá kongresem 1. Řády Světové poštovní úmluvy a Řád poštovních peněžních služeb jsou stanoveny Radou poštovního provozu s přihlédnutím k rozhodnutím přijatým kongresem. 2. Návrhy, které jsou výsledkem navrhovaných změn Úmluvy nebo Ujednání o poštovních peněžních službách, se Mezinárodnímu úřadu předkládají současně s návrhy pro kongres, ke kterým se vztahují. Mohou být předloženy poštovní správou jediné členské země Unie bez podpory poštovních správ dalších členských zemí. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím nejpozději měsíc před kongresem. 3. Jiné návrhy týkající se řádů, které mají být posouzeny Radou poštovního provozu při přípravě nových řádů ve lhůtě šesti měsíců po kongresu, musí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před kongresem. 4. Návrhy týkající se změn řádů v důsledku rozhodnutí kongresu, předkládané poštovními správami členských zemí, musí být zaslány Mezinárodnímu úřadu nejpozději dva měsíce před zahájením Rady poštovního provozu. Takové návrhy musí být zaslány všem členským zemím nejpozději měsíc před zahájením Rady poštovního provozu. Postup při předkládání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116) 1. Každý návrh k Úmluvě nebo k ujednáním podávaný některou poštovní správou mezi dvěma kongresy musí být podporován, aby byl vzat v úvahu, alespoň dvěma dalšími poštovními správami. Tyto návrhy se nevyřizují, neobdrží-li k nim Mezinárodní úřad zároveň potřebná podpůrná prohlášení. 2. Tyto návrhy se zasílají ostatním poštovním správám prostřednictvím Mezinárodního úřadu. 3. Návrhy týkající se Řádů nepotřebují podporu, ale Rada poštovního provozuje projednává pouze tehdy, uzná-li jejich neodkladnost. Projednávání návrhů mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 116, 124) 1. Pro každý návrh týkající se Úmluvy, ujednání a jejich závěrečných protokolů platí tento postup: jestliže poštovní správa členské země zašle návrh Mezinárodnímu úřadu, zašle ji tento všem poštovním správám členských zemí k přezkoumání. Členské země mají dvouměsíční lhůtu k přezkoumání návrhu a případnému zaslání svých připomínek Mezinárodnímu úřadu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Po uplynutí této dvouměsíční lhůty Mezinárodní úřad zašle poštovním správám členských zemí všechny připomínky, které dostal a vyzve poštovní správu každé země, která má hlasovací právo, k hlasování pro, nebo proti návrhu. O těch poštovních správách členských zemí, které ve lhůtě dvou měsíců neoznámily své rozhodnutí, se má za to, že se zdržely hlasování. Uvedené lhůty se počítají od data oběžníků Mezinárodního úřadu. 2. Návrhy na změnu Řádů projednává Rada poštovního provozu. 3. Týká-li se návrh některého ujednání nebo jeho závěrečného protokolu, mohou se jednání podle odstavce 1 zúčastnit jen poštovní správy těch členských zemí, které jsou účastníky daného ujednání. Oznamování rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy (Ústava čl. 29, Generální řád čl. 124, 125) 1. Změny v Úmluvě, ujednáních a závěrečných protokolech k těmto Aktům se potvrzují oznámením generálního ředitele Mezinárodního úřadu vládám členských zemí. 2. Změny provedené Radou poštovního provozu v Řádech a jejich závěrečných protokolech jsou poštovním správám oznamovány Mezinárodním úřadem. Totéž platí pro výklady uvedené v článku 36.3.2 Úmluvy a pro příslušná ustanovení ujednání. Nabytí účinnosti Řádů a dalších rozhodnutí přijatých mezi dvěma kongresy 1. Řády nabývají účinnosti stejným dnem a platí na stejné období jako Akta příslušného kongresu. 2. S výhradou případů uvedených v odstavci 1 nabývají rozhodnutí o změnách Akt Unie přijatá mezi dvěma kongresy účinnosti nejdříve tři měsíce po jejich oznámení. Stanovení a úhrada výdajů Unie (Ústava čl. 21) 1. Roční výdaje na činnost orgánů Unie nesmějí, s výhradou ustanovení odstavců 2 až 6, překročit níže uvedené částky pro rok 2005 a následující léta: 37000000 švýcarských franků pro roky 2005 až 2008. Základní limit pro rok 2008 platí rovněž pro další léta, bude-li kongres plánovaný na rok 2008 odložen. 2. Náklady na zasedání příštího kongresu (přemístění sekretariátu, dopravní náklady, náklady na technické vybavení pro simultánní tlumočení, náklady na pořizování dokumentů během kongresu apod.) nesmějí překročit limit 2900000 švýcarských franků. 3. Administrativní rada je oprávněna překročit limity stanovené v odstavcích 1 a 2, musí-li přihlédnout ke zvýšení platových stupnic, penzijních příspěvků nebo odškodnění včetně funkčních přídavků uznaných Organizací spojených národů pro její zaměstnance v Ženevě. 4. Administrativní rada je rovněž oprávněna upravovat každoročně částku nákladů jiných než personálních v závislosti na švýcarském indexu spotřebitelských cen. 5. Odchylkou od ustanovení odstavce 1 může Administrativní rada nebo v případě krajní naléhavosti generální ředitel dát souhlas k překročení stanovených limitů za účelem provedení důležitých a nepředvídaných oprav budovy Mezinárodního úřadu, aniž by však částka překročení byla vyšší než 125000 švýcarských franků. 6. Ukáží-li se částky uvedené v odstavcích 1 a 2 nedostatečnými pro zajištění dobrého chodu Unie, mohou být tyto limity překročeny se souhlasem většiny členských zemí Unie. Každá konzultace musí obsahovat podrobný rozbor skutečností ospravedlňujících takovou žádost. 7. Země, které přistoupí k Unii nebo jsou přijaty za členy Unie, jakož i země, které z Unie vystoupí, musí zaplatit svůj příspěvek za celý rok, v jehož průběhu vstoupilo jejich přijetí nebo vystoupení v platnost. 8. Členské země platí své příspěvky na roční náklady Unie předem na podkladě rozpočtu stanoveného Administrativní radou. Tyto příspěvky musejí být zaplaceny nejpozději prvního dne finančního období, jehož se rozpočet týká. Po tomto termínu se z dlužných částek počítají úroky ve prospěch Unie, a to 3 % ročně za prvních šest měsíců a 6 % ročně počínaje sedmým měsícem. 9. Jestliže nedoplatky povinných příspěvků bez úroků dlužené Unii členskou zemí jsou rovny nebo vyšší než částka příspěvků této země za předchozí dvě finanční období, může tato členská země nenávratně postoupit Unii své celé pohledávky vůči jiným členským zemím nebo jejich část způsoby stanovenými Administrativní radou. Podmínky postoupení pohledávek musí být stanoveny společnou dohodou mezi členskou zemí, jejími dlužníky/věřitel i a Unií. 10. Členské země, které z právních nebo jiných důvodů nemohou provést takové postoupení, se zaváží uzavřít plán splácení svých nevyrovnaných účtů. 11. S výhradou výjimečných případů nemůže vyrovnání nedoplatků povinných příspěvků trvat více než 10 let. 12. Administrativní rada může ve výjimečných případech osvobodit členskou zemi od všech nebo části dlužných úroků, jestliže tato země plně vyrovnala své nezaplacené dluhy. 13. V rámci plánu splácení svých nevyrovnaných účtů schváleného Administrativní radou může být členská země rovněž osvobozena od všech nebo části akumulovaných nebo nabíhajících úroků; takové osvobození je však podřízeno úplnému a přesnému dodržování plánu splácení v dohodnuté lhůtě maximálně deseti let. 14. S cílem čelit nedostatku finančních prostředků Unie je zřizován rezervní fond, jehož částka je stanovena Administrativní radou. Tento fond je dotován v první řadě rozpočtovými přebytky. Může rovněž sloužit k vyrovnání rozpočtu nebo ke snížení částky příspěvků členských zemí. 15. Při přechodném nedostatku finančních prostředků poskytne vláda Švýcarské konfederace krátkodobé potřebné zálohy za podmínek, které budou sjednány společnou dohodou. Tato vláda dohlíží bezplatně na vedení finančních účtů, jakož i na účetnictví Mezinárodního úřadu v rámci úvěrových limitů stanovených kongresem. Automatické sankce 1. Každá členská země, která nemůže provést postoupení uvedené v článku 128 odst. 9 a která nepřijme plán splácení navržený Mezinárodním úřadem podle článku 128 odst. 10, nebo tento plán nedodržuje, automaticky ztrácí své hlasovací právo na kongresu a na zasedáních Administrativní rady a Rady poštovního provozu a není od té doby volitelná do těchto dvou rad. 2. Automatické sankce se ruší z moci úřední s okamžitou účinností, jakmile příslušná členská země plně vyrovná své nedoplatky povinných příspěvků dlužených Unii včetně úroků nebo jestliže souhlasí s tím, že se podřídí plánu splácení svých nezaplacených účtů. Příspěvkové třídy (Ústava čl. 21, Generální řád čl. 115, 128) 1. Členské země přispívají na krytí výdajů Unie podle příspěvkové třídy, do které patří. Tyto třídy jsou: třída 50 jednotek; třída 45 jednotek; třída 40 jednotek; třída 35 jednotek; třída 30 jednotek; třída 25 jednotek; třída 20 jednotek; třída 15 jednotek; třída 10 jednotek; třída 5 jednotek; třída 3 jednotky; třída 1 jednotka; třída 0,5 jednotky vyhrazená pro nejméně rozvinuté země vyjmenované Organizací spojených národů a pro jiné země určené Administrativní radou. 2. Mimo příspěvkové třídy uvedené v odstavci 1 může každá členská země podle své volby platit vyšší počet příspěvkových jednotek než 50. 3. Členské země jsou zařazeny do jedné z výše uvedených příspěvkových tříd při svém přistoupení nebo přijetí do Unie podle postupu uvedeného v článku 21 odst. 4 Ústavy. 4. Členské země mohou následně změnit příspěvkovou třídu pod podmínkou, že tato změna bude oznámena Mezinárodnímu úřadu nejméně dva měsíce před zahájením kongresu. Toto oznámení, které se předloží kongresu, vstupuje v platnost dnem, kdy nabývají účinnosti finanční opatření přijatá kongresem. Členské země, které neoznámily své přání změnit příspěvkovou třídu v předepsaných lhůtách, jsou ponechány v příspěvkové třídě, do které dosud patří. 5. Členské země nemohou požadovat najednou snížení příspěvkové třídy o více než jeden stupeň. 6. Za mimořádných okolností, jako jsou přírodní katastrofy vyžadující si programy mezinárodní pomoci, může však na žádost členské země Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy o jeden stupeň jedenkrát mezi dvěma kongresy, jestliže tato země prokáže, že nemůže nadále platit svůj příspěvek podle původně vybrané třídy. Za stejných okolností může rovněž Administrativní rada dát souhlas k dočasné změně příspěvkové třídy členských zemí, které nepatří do kategorie nejméně vyspělých zemí a jsou již zařazeny ve třídě s 1 jednotkou, na třídu s 0,5 jednotky. 7. Dočasná změna příspěvkové třídy podle odstavce 6 může být Administrativní radou povolena na období nejvýše dvou let nebo do příštího kongresu, jestliže bude zasedat před koncem tohoto období. Po uplynutí stanoveného období je příslušná země automaticky zařazena do své původní třídy. 8. Na rozdíl od odstavců 4 a 5 pro přeřazení do vyšší třídy neplatí žádné omezení. Placení za dodávky od Mezinárodního úřadu (Generální řád čl. 118) Dodávky, které zasílá poštovním správám za úplatu Mezinárodní úřad, musejí být zaplaceny v nejkratší možné lhůtě a nejpozději do šesti měsíců od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy Mezinárodní úřad zaslal účet. Po uplynutí této lhůty se dlužné částky úrokují 5 % ročně ve prospěch Unie ode dne, kdy prošla uvedená lhůta. Postup při rozhodčím řízení (Ústava čl. 32) 1. V případě sporu, který má být řešen rozhodčím řízením, zvolí si každá z poštovních správ ve sporu některou poštovní správu členské země, která nemá ve sporu přímý zájem. Tvoří-li strany ve sporu společně několik poštovních správ, pokládají se ve smyslu tohoto ustanovení za správu jedinou. 2. Jestliže jedna z poštovních správ ve sporu nepřijme návrh na rozhodčí řízení ve lhůtě šesti měsíců, vyzve Mezinárodní úřad, je-li o to požádán, poštovní správu, která je v prodlení, aby určila rozhodčího, nebo jej z moci úřední určí sám. 3. Strany ve sporu se mohou dohodnout na určení jediného rozhodčího, kterým může být Mezinárodní úřad. 4. Rozhodnutí rozhodčích se přijímá většinou hlasů. 5. Při rovnosti hlasů zvolí rozhodčí k vyřešení sporné otázky jinou poštovní správu, která rovněž nemá žádný zájem na rozepři. Nedojde-li k dohodě o této volbě, určí Mezinárodní úřad takovou poštovní správu z poštovních správ, které nebyly navrženy rozhodčími. 6. Jde-li o spornou otázku týkající se některého z ujednání, mohou být za rozhodčí určeny jen ty poštovní správy, které jsou účastníky daného ujednání. Podmínky schvalování návrhů týkajících se Generálního řádu Návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Generálnímu řádu nabudou účinnosti po schválení většinou členských zemí zastoupených na kongresu a které mají hlasovací právo. Při hlasování musejí být přítomny nejméně dvě třetiny členských zemí, které mají hlasovací právo. Návrhy týkající se dohod s Organizací spojených národů (Ústava čl. 9) Podmínky schvalování uvedené v článku 133 platí rovněž pro návrhy na změny dohod sjednaných mezi Světovou poštovní unií a Organizací spojených národů, pokud tyto dohody samy neurčují podmínky pro změny svých ustanovení. Nabytí účinnosti a doba platnosti Generálního řádu Tento Generální řád nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti po neurčitou dobu. Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tento Generální řád v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie. Tento Jednací řád (dále jen „Řád“) se vydává na základě Akt Unie a je jim podřízen. Při rozporu mezi některým z jeho ustanovení a ustanovením Akt, jsou směrodatná Akta. 1. Výrazem „delegace“ se rozumí osoba nebo skupina osob určených členskou zemí k účasti na Kongresu. Delegace se skládá z vedoucího delegace, jakož i popřípadě ze zástupce vedoucího delegace, z jednoho nebo několika delegátů a případně z jednoho nebo několika doprovázejících úředníků (včetně expertů, sekretářů atd.). 2. Vedoucí delegací, jejich zástupci, jakož i delegáti jsou zástupci členských zemí ve smyslu článku 15 odst. 2 Ústavy, jsou-li vybaveni plnými mocemi odpovídajícími podmínkám stanoveným v článku 3 tohoto Rádu. 3. Doprovázející úředníci se mohou zúčastnit zasedání a mají právo zúčastnit se rokování, ale v zásadě nemají hlasovací právo. Mohou však být svým vedoucím delegace zmocněni, aby hlasovali jménem své země na zasedáních komisí. Taková zmocnění musejí být předána písemně před začátkem zasedání předsedovi příslušné komise. Plné moci delegátů 1. Plné moci delegátů musejí být podepsány hlavou státu nebo předsedou vlády nebo ministrem zahraničních věcí příslušné země. Musejí být sepsány ve správné a náležité formě. Plné moci delegátů zmocněných k podpisu Akt (zplnomocněnci) musejí obsahovat dosah tohoto podpisu (podpis s výhradou ratifikace nebo schválení, podpis „ad referendum“, definitivní podpis). Chybí-li toto upřesnění, je podpis považován za podléhající ratifikaci nebo schválení. Plné moci opravňující k podpisu Akt zahrnují v sobě automaticky právo zúčastnit se jednání a hlasovat. Delegáti, kterým příslušné orgány udělily plné moci bez upřesnění jejich dosahu, jsou oprávněni rokovat, hlasovat a podepsat Akta, pokud z textu plných mocí výslovně nevyplývá opak. 2. Plné moci musejí být od zahájení Kongresu uloženy u orgánu, který je k tomu určen. 3. Delegáti, kteří nejsou vybaveni plnými mocemi nebo své plné moci nepředloží, se mohou, pokud byli svou vládou ohlášeni vládě zvoucí země, zúčastnit rokování a hlasovat od okamžiku, kdy se začnou zúčastňovat prací kongresu. Stejně je tomu u těch, jejichž plné moci nebyly uznány z důvodu určitých nepravidelností. Tito delegáti pozbudou oprávnění hlasovat od okamžiku, kdy kongres schválí poslední zprávu komise pro ověřování plných mocí, v níž je uvedeno, že jejich plné moci chybějí nebojsou v nich nepravidelnosti, až do doby, kdy dojde k nápravě. Poslední zpráva musí být kongresem schválena před volbami, s výjimkou volby předsedy kongresu, a před schválením návrhů Akt. 4. Plné moci členské země, která je zastupována na kongresu delegací jiné členské země (zmocnění), musejí mít stejnou formu jako plné moci uvedené v odstavci 1. 5. Plné moci a zmocnění zaslané telegraficky nejsou přípustné. Naproti tomu se uznávají telegramy odpovídající na žádost o informaci ve věci plných mocí. 6. Delegace, která se po předložení svých plných mocí nemůže zúčastnit jednoho nebo více zasedání, má možnost nechat se zastupovat delegací jiné země za podmínky, že to písemně ohlásí předsedovi příslušného zasedání. Jedna delegace však může zastupovat kromě své země pouze jednu další zemi. 7. Delegáti členských zemí, které nejsou účastný některého ujednání, se mohou bez hlasovacího práva zúčastnit jednání kongresu týkajícího se tohoto ujednání. 1. Na zasedáních kongresu a komisí jsou delegace seřazeny podle francouzského abecedního pořádku přítomných členských zemí. 2. Předseda Administrativní rady určí ve vhodné době losem jméno země, která zaujme při zasedáních kongresu a komisí místo v čele před předsednickým stolem. Pozorovatelé podle práva 1. Zástupci Organizace spojených národů jsou zváni jako pozorovatelé k účasti najednání kongresu. 2. Užší unie jsou na zasedání kongresu a jeho komisí připouštěni jako pozorovatelé. 3. Liga arabských států a Africká unie jsou na jednání kongresu a jeho komisí připouštěni jako pozorovatelé. 4. Členové Poradního výboru jsou na jednáni kongresu a jeho komisí připouštěni jako pozorovatelé. 5. Pozorovatelé uvedení v odstavcích 1 až 4 nemají právo hlasovat, se souhlasem předsedy zasedání však mohou vystupovat. 6. Jestliže to důvěrnost projednávané záležitosti vyžaduje, může být za výjimečných okolností právo pozorovatelů k účasti na určitých zasedáních nebo částech zasedání uvedené v odstavci 4 omezeno. Musí o tom být informováni co možná nejdříve. Rozhodnutí o takovémto omezení může být přijato případ od případu kterýmkoli z dotčených orgánů nebo jeho předsedou. Takováto rozhodnutí jsou projednávána předsednictvem kongresu, který má právo je potvrdit nebo zrušit prostou většinou hlasování. 1. Zástupci specializovaných institucí Organizace spojených národů a mezivládních organizací mohou být Administrativní radou jmenováni k účasti na zvláštních zasedáních kongresu nebo jeho komisí, jsou-li projednávány otázky, na nichž mají tyto organizace zájem. 2. Zástupci jakéhokoli mezinárodního orgánu, asociace nebo podniku, nebo jakákoli kvalifikovaná osoba, řádně jmenováni Administrativní radou, jsou připuštěni na zvláštní zasedání kongresu nebo jeho komisí. 3. Hosté uvedení v odstavcích 1 a 2 nemají právo hlasovat, se souhlasem předsedy zasedání však mohou vystupovat. Doyen Kongresu 1. Poštovní správa hostitelské země kongresu navrhne v dohodě s Mezinárodním úřadem doyena kongresu. Administrativní rada přikročí ve vhodné době k přijetí tohoto návrhu. 2. Při zahájení prvního plenárního zasedání každého kongresu zastává doyen funkci předsedy kongresu až do jeho zvolení. Navíc vykonává funkce, kterými ho pověřuje tento Rád. Předsedové a místopředsedové kongresu a komisí 1. Na svém prvním plenárním zasedání zvolí kongres na návrh doyena předsedu kongresu, pak schválí na návrh Administrativní rady členské země, které budou zajišťovat funkce místopředsedů kongresu, jakož i předsedů a místopředsedů komisí. Tyto funkce jsou přidělovány pokud možno s přihlédnutím ke spravedlivému zeměpisnému rozdělení členských zemí. 2. Předsedové zahajují a ukončují zasedání, kterým předsedají, řídí diskuse, udělují slovo řečníkům, dávají hlasovat o návrzích a oznamují většinu požadovanou pro hlasování, vyhlašují rozhodnutí a s výhradou schválení kongresem podávají případně výklad těchto rozhodnutí. 3. Předsedové dbají na dodržování toho Rádu a dodržování pořádku v průběhu zasedání. 4. Každá delegace se může odvolat ke kongresu nebo komisi proti rozhodnutí předsedy kongresu nebo komise na základě ustanovení Řádu nebo jeho výkladu; rozhodnutí předsedy však zůstává v platnosti, nebylo-li zrušeno většinou přítomných a hlasujících členů. 5. Nemůže-li členská země pověřená předsednictvím nadále zajišťovat tuto funkci, je kongresem nebo komisí určen pro její nahrazení jeden z místopředsedů. Předsednictvo kongresu 1. Předsednictvo je ústředním orgánem pověřeným řídit práce kongresu. Skládá se z předsedy a místopředsedů kongresu, jakož i z předsedů komisí. Schází se pravidelně, aby projednalo postup prací kongresu a jeho komisí a aby formulovalo doporučení podporující dobrý průběh. Pomáhá předsedovi při vypracování programu každého plenárního zasedání a při koordinaci prací komisí. Činí doporučení, která se vztahují k zakončení kongresu. 2. Generální sekretář kongresu a zástupce generálního sekretáře, kteří jsou uvedeni v článku 12 odst. 1, se zúčastní zasedání předsednictva kongresu. 1. Členské země zastoupené na kongresu jsou z moci práva členy komisí pověřených projednáním návrhů týkajících se Ústavy, Generálního řádu a Úmluvy. 2. Členské země zastoupené na kongresu, které jsou účastný jednoho nebo více fakultativních ujednání, jsou z moci práva členy komise nebo komisí pověřených revizí těchto ujednání. Hlasovací právo členů této komise nebo těchto komisí je omezeno na ujednání, jejichž jsou účastníky. 3. Delegace, které nejsou členy komisí projednávajících ujednání, mají možnost být přítomny na zasedáních těchto komisí a účastnit se jednání bez hlasovacího práva. Kongres a každá komise mohou vytvářet pracovní skupiny ke studiu určitých otázek. Sekretariát kongresu a komisí 1. Generální ředitel a náměstek generálního ředitele Mezinárodního úřadu vykonávají funkci generálního sekretáře a zástupce generálního sekretáře kongresu. 2. Generální sekretář a zástupce generálního sekretáře jsou přítomni na zasedáních kongresu a předsednictva kongresu, kde se zúčastní jednání bez hlasovacího práva. Za stejných podmínek se mohou účastnit zasedání komisí nebo se tam dát zastoupit některým vyšším úředníkem Mezinárodního úřadu. 3. Práce sekretariátu kongresu, předsednictva kongresu a komisí zajišťují pracovníci Mezinárodního úřadu ve spolupráci s poštovní správou hostitelské země. 4. Vyšší úředníci Mezinárodního úřadu vykonávají funkce sekretářů kongresu, předsednictva kongresu a komisí. Pomáhají předsedovi během zasedání a odpovídají za sepsání zpráv. 5. Sekretářům kongresu a komisí pomáhají zástupci sekretářů. 1. S výhradou odstavce 2 jsou pro jednání prostřednictvím systému simultánního nebo následného tlumočení připuštěny jazyky francouzský, anglický, španělský a ruský. 2. Jednání redakční komise probíhají ve francouzském jazyce. 3. Pro jednání uvedená v odstavci 1 se povolují i jiné jazyky. V tomto ohledu má přednost jazyk hostitelské země. Delegace, které používají jiné jazyky, zajistí simultánní tlumočení do některého z jazyků uvedených v odstavci 1 buď pomocí systému simultánního tlumočení, pokud je možno provést technické úpravy, nebo zvláštními tlumočníky. 4. Náklady na instalaci a údržbu technického zařízení nese Unie. 5. Náklady na tlumočnickou službu se rozdělují mezi členské země užívající téhož jazyka v poměru k jejich příspěvku na výdaje Unie. Jazyky, v nichž jsou pořizovány dokumenty kongresu 1. Dokumenty vypracované během kongresu, včetně návrhů rozhodnutí předkládaných ke schválení kongresu, publikuje sekretariát kongresu ve francouzském jazyce. 2. K tomuto účelu musejí být dokumenty pocházející od delegací členských zemí předkládány v tomto jazyce buď přímo, nebo prostřednictvím překladatelských služeb při sekretariátu kongresu. 3. Tyto služby, provozované na jejich vlastní náklady jazykovými skupinami, jež jsou zřízeny podle příslušných ustanovení Generálního řádu, mohou též překládat dokumenty kongresu do jejich příslušných jazyků. 1. Všechny otázky předkládané kongresu jsou předmětem návrhů. 2. Všechny návrhy publikované Mezinárodním úřadem před zahájením kongresu se považují za předložené kongresu. 3. V období dvou měsíců před zahájením kongresu nebude brán v úvahu žádný návrh kromě těch, které směřují ke změně původních návrhů. 4. Za pozměňovací návrh se pokládá každý návrh na změnu, který, aniž změní podstatu návrhu, obsahuje zrušení, doplnění části původního návrhu nebo revizi části tohoto návrhu. Žádný návrh na změnu nebude považován za pozměňovací návrh, je-li neslučitelný se smyslem nebo záměrem původního návrhu. V případech pochybností přísluší rozhodnutí v této otázce kongresu nebo komisi. 5. Pozměňovací návrhy předložené kongresu ve věci již podaných návrhů musí být předloženy sekretariátu písemně ve francouzském jazyce do 12 hodin dva dny přede dnem, kdy budou projednávány tak, aby mohly být téhož dne distribuovány delegátům. Tato lhůta neplatí pro pozměňovací návrhy vyplývající přímo z diskuse na kongresu nebo v komisi. V takovém případě musí autor, je-li to požadováno, předložit svůj text písemně ve francouzském jazyce, nebo v případě obtíží, v jakémkoli jiném jednacím jazyce. Příslušný předseda návrh přečte nebo jej dá přečíst. 6. Postup uvedený v odstavci 5 platí rovněž pro předkládání návrhů, které nemají za cíl změnu textu Akt (návrhy rezolucí, doporučení, přání atd.). 7. Každý návrh nebo pozměňovací návrh musí obsahovat konečné znění textu, který má být zařazen do Akt Unie, samozřejmě s výhradou upřesnění redakční komisí. Projednávání návrhů na kongresu a v komisích 1. Návrhy redakční povahy (za jejichž číslem následuje písmeno „R“) se přidělují redakční komisi buď přímo, nemá-li Mezinárodní úřad žádné pochybnosti o jejich povaze (jejich seznam pro redakční komisi sestavuje Mezinárodní úřad), nebo, má-li Mezinárodní úřad pochybnosti o jejich povaze, teprve poté, co ostatní komise potvrdily jejich povahu jako čistě redakční (seznam takových návrhů je také sestavován pro příslušné komise). Jsou-li však takové návrhy vázány na jiné návrhy věcných změn, které mají být projednávány kongresem nebo jinými komisemi, zahájí redakční komise jejich projednávání až poté, co se kongres nebo ostatní komise vysloví k příslušným návrhům věcných změn. Návrhy, jejichž číslo není doplněno písmenem „R“, jež však jsou podle názoru Mezinárodního úřadu návrhy redakční povahy, se předávají přímo komisím, které projednávají příslušné návrhy na věcné změny. Tyto komise při zahájení svých prací rozhodnou, které z těchto návrhů budou přiděleny přímo redakční komisi. Mezinárodní úřad sestavuje seznam těchto návrhů pro komise, kterých se to týká. 2. Je-li k jedné otázce podáno několik návrhů, rozhodne předseda o pořadí jejich projednávání; v zásadě se začíná návrhem, který se nejvíce odchyluje od základního textu a který obsahuje největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu. 3. Lze-li návrh rozdělit na několik částí, může být každá z nich se souhlasem autora nebo shromáždění projednávána a dána k hlasování odděleně. 4. Každý návrh, který jeho autor na kongresu nebo v komisi vzal zpět, může být znovu předložen delegací jiné členské země. Stejně tak, byl-li autorem původního návrhu přijat pozměňovací návrh, může jiná delegace znovu předložit původní nezměněný návrh. 5. Každý pozměňovací návrh, který byl přijat delegací, jež předložila původní návrh, se ihned začlení do textu původního návrhu. Ne-přijme-li autor původního návrhu pozměňovací návrh, rozhodne předseda, zda se má hlasovat nejprve o pozměňovacím návrhu nebo o návrhu původním; začíná při tom zněním, jež se nejvíce odchyluje od smyslu nebo cíle základního textu a které přináší největší změnu ve vztahu k dosavadnímu textu. 6. Způsobem uvedeným v odstavci 5 se postupuje i tehdy, je-li k jednomu návrhu podáno více pozměňovacích návrhů. 7. Předseda kongresu a předsedové komisí zařizují po každém zasedání odevzdání písemných textů návrhů, pozměňovacích návrhů nebo přijatých rozhodnutí redakční komisi. 1. Delegáti se mohou ujmout slova teprve tehdy, když obdrželi souhlas předsedy zasedání. Je jim doporučeno, aby mluvili beze spěchu a zřetelně. Předseda musí dát delegátům možnost vyjádřit svobodně a plně svůj názor na projednávanou věc, pokud je to slučitelné s normálním chodem jednání. 2. Nerozhodne-li většina přítomných a hlasujících členů jinak, nesmějí vystoupení trvat déle než pět minut. Předseda má právo přerušit každého řečníka, který překročil uvedenou dobu. Může také vyzvat delegáta, aby se neodchyloval od tématu. 3. V průběhu diskuse může předseda se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů prohlásit seznam přihlášených řečníků za uzavřený, když jej předtím přečetl. Když je seznam vyčerpán, prohlásí diskusi za skončenou s výhradou, že autorovi projednávaného návrhu náleží i po uzavření diskuse právo odpovědět na jakákoli vystoupení. 4. Předseda také může se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů omezit počet vystoupení jedné a téže delegace k určitému návrhu nebo skupině návrhů; autor návrhu musí však mít možnost svůj návrh uvést a vystoupit později, požádá-li o to, aby uvedl nové skutečnosti jako odpověď na vystoupení jiných delegací, a to tak, aby mohl mít poslední slovo, požádá-li o to. 5. Se souhlasem většiny přítomných a hlasujících členů může předseda omezit počet vystoupení k určitému návrhu nebo skupině návrhů; toto omezení nesmí být nižší než pět pro a pět proti projednávanému návrhu. Pořádkové návrhy a procedurální návrhy 1. Během diskuse o kterékoli otázce, dokonce popř. i po skončení diskuse, může kterákoli delegace podat pořádkový návrh, v němž požaduje: - vysvětlení k průběhu diskuse; - dodržování Jednacího řádu; - změnu pořadí diskuse o návrzích stanovených předsedou. Pořádkový návrh má přednost před všemi otázkami včetně procedurálních návrhů uvedených v odstavci 3. 2. Předseda okamžitě podá požadovaná upřesnění nebo učiní rozhodnutí, které pokládá za vhodné ve věci pořádkového návrhu. V případě námitky se ihned přikročí k hlasování o rozhodnutí předsedy. 3. Kromě toho může delegace během diskuse o jakékoli otázce uvést procedurální návrh s cílem navrhnout: a) přerušení zasedání; b) ukončení zasedání; c) odložení diskuse o projednávané otázce; d) ukončení diskuse o projednávané otázce. Procedurální návrhy mají přednost ve shora uvedeném pořadí před všemi ostatními návrhy, kromě pořádkových návrhů uvedených v odstavci 1. 4. O podaných návrzích na přerušení nebo ukončení zasedání se nevede diskuse, ale ihned se o nich hlasuje. 5. Navrhne-li některá delegace odložení nebo ukončení diskuse o projednávané otázce, je dáno slovo pouze dvěma řečníkům, kteří jsou proti odložení nebo ukončení diskuse, a pak se o návrhu hlasuje. 6. Delegace, která podá pořádkový nebo procedurální návrh, nemůže ve svém vystoupení hovořit o podstatě projednávané otázky. Autor procedurálního návrhu jej může vzít zpět ještě před tím, než o něm bylo hlasováno, a každý takový návrh, který byl vzat zpět, může převzít, pozměněný či beze změn, jiná delegace. 1. S výhradou odstavců 2 a 3 je kvórum nezbytné pro zahájení zasedání a pro hlasování tvořeno polovinou členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo. 2. Při hlasování o změně Ústavy a Generálního řádu tvoří požadované kvórum dvě třetiny členských zemí Unie, které mají hlasovací právo. 3. Pokud jde o ujednání, tvoří požadované kvórum pro zahájení zasedání a pro hlasování polovina členských zemí zastoupených na kongresu, které jsou účastníky příslušného ujednání a které mají hlasovací právo. 4. Přítomné delegace, které se určitého hlasování nezúčastní nebo které prohlásí, že se hlasování nechtějí zúčastnit, se nepovažují při určování kvóra požadovaného podle odstavců 1, 2 a 3 za nepřítomné. Zásada a postup při hlasování 1. Otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují hlasováním. 2. Hlasování se provádí buď tradičním způsobem nebo elektronickým hlasovacím zařízením. Zpravidla se provádí elektronickým hlasovacím zařízením, má-li je shromáždění k dispozici. Při tajném hlasování je však možné postupovat podle tradičního systému, požádá-li o to některá delegace a je-li její žádost podporována většinou přítomných a hlasujících delegací. 3. Při tradičním způsobu se hlasuje takto: a) zdvižením ruky: zavdá-li výsledek tohoto hlasování příčinu k pochybnostem, může předseda z vlastní vůle nebo na žádost některé delegace přikročit ihned k jmenovitému hlasování o téže otázce; b) jmenovitě: na žádost některé delegace nebo podle vůle předsedy; vyvolávání zastoupených zemí se provádí podle francouzské abecedy počínaje zemí, jejíž jméno předseda určil losem; výsledek hlasování, seznam zemí a údaj, jak hlasovaly, se uvádí ve zprávě ze zasedání; c) tajným hlasováním: hlasovacím lístkem na žádost dvou delegací; v tomto případě předseda určí tři skrutátory a učiní potřebná opatření, aby zajistil tajnost hlasování. 4. Při použití elektronického zařízení se hlasuje takto: a) nezaznamenána hlasování: nahrazuje hlasování zdvižením ruky; b) zaznamenané hlasování: nahrazuje jmenovité hlasování; k jmenovitému hlasování se však přikročí pouze tehdy, požádá-li o to některá delegace a je-li tento návrh podporován většinou přítomných a hlasujících delegací; c) tajné hlasování: nahrazuje tajné hlasování hlasovacími lístky. 5. Při jakémkoli používaném způsobu má tajné hlasování přednost před všemi ostatními způsoby hlasování. 6. Jakmile je hlasování zahájeno, nemůže je žádná delegace přerušit s výjimkou, že se jedná o pořádkový návrh týkající se způsobu, jímž se hlasování provádí. 7. Po hlasování může předseda umožnit delegátům, aby své hlasování vysvětlili. Podmínky pro schvalování návrhů 1. Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu Akt schváleny: a) jde-li o Ústavu: nejméně dvěma třetinami členských zemí Unie, které mají hlasovací právo; b) jde-li o Generální řád: většinou členských zemí zastoupených na kongresu, které mají hlasovací právo; c) jde-li o Úmluvu: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají hlasovací právo; d) jde-li o ujednání: většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které jsou účastníky příslušných ujednání a které mají hlasovací právo. 2. Procedurální otázky, které není možno vyřešit společnou dohodou, se rozhodují většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají hlasovací právo. Stejný postup platí pro rozhodnutí, jež se netýkají změny Akt, ledaže by kongres rozhodl většinou přítomných a hlasujících členských zemí, které mají hlasovací právo, jinak. 3. S výhradou odstavce 5 se výrazem „přítomné a hlasující členské země“ rozumějí členské země, které mají hlasovací právo, hlasující „pro“ nebo „proti“, přičemž ty, jež se hlasování zdržely, se neberou v úvahu při počítání potřebných hlasů pro většinu, stejně jako se při tajném hlasování neberou v úvahu bílé nebo neplatné lístky. 4. Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý. 5. Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování a bílých nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících (pro, proti, zdržení se), odloží se projednávání otázky na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování, stejně jako bílé nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu. Volba členů Administrativní rady a Rady poštovního provozu Dostane-li několik zemí při volbách členů Administrativní rady nebo Rady poštovního provozu stejný počet hlasů, rozhodne mezi nimi předseda losem. 1. Volby generálního ředitele a náměstka generálního ředitele Mezinárodního úřadu se provádějí tajným hlasováním postupně na jednom nebo více zasedáních v témže dni. Je zvolen kandidát, který dostal většinu hlasů přítomných a hlasujících členských zemí. Hlasování se opakuje podle potřeby, dokud určitý kandidát nedosáhne této většiny. 2. Za přítomné a hlasující členské země se považují ty, které hlasují pro některého z řádně ohlášených kandidátů; ty, které se hlasování zdržely, se neberou v úvahu při počítání hlasů potřebných pro dosažení většiny, stejně jako se neberou v úvahu bílé nebo neplatné hlasovací lístky. 3. Pokud počet těch, kdo se zdrželi hlasování, a bílých nebo neplatných hlasovacích lístků přesáhne polovinu hlasujících podle odstavce 2, odloží se volba na následující zasedání, při kterém zdržení se hlasování, stejně jako bílé nebo neplatné lístky nebudou již brány v úvahu. 4. Kandidát, který v jednom hlasovacím kole získal nejméně hlasů, je vyřazen. 5. Při rovnosti hlasů se přikročí k prvnímu, popř. k druhému dodatečnému hlasování, aby bylo mezi kandidáty spravedlivě rozhodnuto, přičemž se hlasuje pouze o těchto kandidátech. Je-li výsledek negativní, rozhoduje los. Losování provádí předseda. 1. Zprávy z plenárních zasedání kongresu zaznamenávají průběh zasedání, shrnují stručně vystoupení, uvádějí návrhy a výsledek jednání. 2. Jednání zasedání komisí jsou předmětem zpráv pro kongres. Pracovní skupiny sestavují obvykle zprávu pro orgán, který je vytvořil. 3. Každý delegát má však právo požádat, aby do zpráv bylo pojato ve zkrácené podobě nebo v plném znění jakékoli prohlášení, jež učinil, s podmínkou, že odevzdá jeho francouzský nebo anglický text sekretariátu nejpozději do dvou hodin po ukončení zasedání. 4. Od okamžiku, kdy byl rozdán prvý text zpráv, mají delegáti lhůtu dvaceti čtyř hodin, aby předložili své připomínky sekretariátu, který slouží jako prostředník mezi účastníkem a předsedou daného zasedání. 5. S výhradou odstavce 4 předloží předseda zpravidla na začátku každého zasedání kongresu zprávu z předcházejícího zasedání ke schválení. Stejně je tomu u zpráv komisí. Zprávy z posledních zasedání, které nemohly být schváleny na kongresu nebo v komisi, schvalují příslušní předsedové těchto zasedání. Mezinárodní úřad přihlíží rovněž k případným připomínkám, které mu delegáti členských zemí sdělí ve lhůtě čtyřiceti dnů od odeslání zmíněných zpráv. 6. Mezinárodní úřad je oprávněn opravit ve zprávách o zasedáních kongresu a komisí věcné chyby, které nebyly zjištěny při jejich schvalování podle odstavce 5. Odvolání proti rozhodnutím přijatým komisemi a kongresem 1. Jakákoli delegace se může odvolat proti návrhům (Akt, rezolucí atd.), které byly přijaty nebo zamítnuty v komisi. Odvolání musí být oznámeno předsedovi kongresu písemně ve lhůtě čtyřiceti osmi hodin po uzavření zasedání komise, na které byl návrh přijat nebo odmítnut. Odvolání bude projednáno na následujícím plenárním zasedání. 2. Návrh, který byl přijat nebo odmítnut kongresem, může být týmž kongresem projednán znovu jen tehdy, je-li odvolání podporováno nejméně deseti delegacemi. Takové odvolání musí být schváleno dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících členů, kteří mají hlasovací právo. Tato možnost se týká pouze návrhů předkládaných přímo plenárním zasedáním, přičemž platí, že jedna a táž otázka může být předmětem pouze jednoho odvolání. Schvalování návrhů rozhodnutí kongresem (Akta, rezoluce, atd.) 1. Každý návrh Akt předložený redakční komisí je zpravidla posuzován po jednotlivých článcích. Se souhlasem většiny může předseda užít rychlejší postup, např. po jednotlivých kapitolách. Může být pokládán za přijatý až po kladném hlasování o celém návrhu. Pro toto hlasování platí ustanovení článku 21 odst. 1. 2. Mezinárodní úřad j e oprávněn opravovat v definitivních Aktech věcné chyby, které nebyly zjištěny při projednávání návrhů Akt, číslování článků a paragrafů, jakož i odvolávek. 3. Návrhy jiných rozhodnutí než těch, která upravují Akta, předložené redakční komisí, se obvykle projednávají jako celek. Ustanovení odstavce 2 platí rovněž pro návrhy těchto rozhodnutí. Přidělování studií Administrativní radě a Radě poštovního provozu Na doporučení svého předsednictva přiděluje kongres studie Administrativní radě a Radě poštovního provozu s přihlédnutím k složení a pravomoci těchto dvou orgánů tak, jak jsou popsány v článcích 102 a 104 Generálního řádu. Výhrady k Aktům 1. Výhrady se musí předkládat ve formě návrhu sekretariátu písemně v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu (návrhy týkající se Závěrečného protokolu) co možná nejdříve po přijetí návrhu, který se vztahuje ke článku, který je předmětem výhrady. 2. Aby bylo možné zajistit distribuci návrhů, které se týkají výhrad, všem členským zemím před přijetím Závěrečného protokolu kongresem, sekretariát stanoví lhůtu pro předložení výhrad a oznámí ji členským zemím. 3. K výhradám k Aktům Unie předloženým po lhůtě stanovené sekretariátem nepřihlíží ani sekretariát ani kongres. Akta definitivně schválená kongresem se předkládají k podpisu zplnomocněncům. Změny Řádu 1. Každý kongres může měnit Jednací řád. Návrhy na změnu tohoto Řádu, pokud nejsou předkládány orgánem Světové poštovní unie, který je k jejich podávání oprávněn, musejí být na kongresu podporovány nejméně deseti delegacemi, aby je bylo možno projednat. 2. Aby mohly být přijaty, musejí být návrhy na změnu tohoto Rádu schváleny nejméně dvěma třetinami členských zemí zastoupených na kongresu, které mají hlasovací právo. Přihlížejíce k článku 22 odst. 3 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy v této Úmluvě pravidla pro mezinárodní poštovní službu. Společná pravidla pro mezinárodní poštovní službu JEDINÁ HLAVA 1. Pro účely Světové poštovní úmluvy jsou níže uvedené výrazy definovány takto: 1.1 univerzální poštovní služba: trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě území členské země všem zákazníkům a za dostupné ceny; 1.2 přímý závěr: pytel nebo soubor pytlů či jiných schrán opatřených vlaječkou, zapečetěných nebo zaplombovaných, s obsahem poštovních zásilek; 1.3 otevřený průvoz: průvoz zásilek prostřednictvím jiné země, jestliže jejich počet nebo hmotnost nejsou důvodem k vytvoření přímého závěru pro zemi určení; 1.4 poštovní zásilka: obecný termín označující cokoli zasílaného prostřednictvím poštovních služeb (listovní zásilka, poštovní balík, poštovní poukázka atd.); 1.5 terminální výdaje: odměna dlužná odesílající poštovní správou poštovní správě určení jako úhrada nákladů spojených se zpracováním došlých listovních zásilek v zemi určení; 1.6 průvozní výdaje: odměna za služby poskytnuté dopravcem v průvozní zemi (poštovní správa, jiná služba či kombinace obojího) v souvislosti s pozemním, námořním a/nebo leteckým průvozem závěrů; 1.7 příchodní pozemní podíl: odměna dlužná odesílající poštovní správou poštovní správě určení jako úhrada nákladů spojených se zpracováním došlých balíků v zemi určení; 1.8 průvozní pozemní podíl: odměna dlužná za služby poskytnuté dopravcem v průvozní zemi (poštovní správa, jiná služba či kombinace obojího) v souvislosti s pozemním a/nebo leteckým průvozem balíků přes její území; 1.9 námořní podíl: odměna dlužná za služby poskytnuté dopravcem (poštovní správa, jiná služba či kombinace obojího) podílejícím se na námořní dopravě balíků. Označení subjektu nebo subjektů pověřených plněním povinností vyplývajících z přístupu k Úmluvě 1. Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení Kongresu název a adresu vládního orgánu zodpovědného za dohled nad poštovními záležitostmi. Dále členské země do šesti měsíců po ukončení Kongresu sdělí Mezinárodnímu úřadu název a adresu operátora nebo operátorů oficiálně ustanovených k provozování poštovních služeb a plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na svém území. V období mezi kongresy se veškeré změny vládních orgánů a oficiálně ustanovených operátorů oznámí Mezinárodnímu úřadu co nejdříve. Univerzální poštovní služba 1. S cílem posílit pojetí jednotného poštovního území Unie dbají členské země na to, aby všichni uživatelé/zákazníci měli právo na univerzální poštovní službu, znamenající trvalé poskytování kvalitních základních poštovních služeb v každém místě jejich území a za dostupné ceny. 2. K dosažení tohoto cíle stanoví členské země v rámci své poštovní legislativy nebo jinými obvyklými prostředky rozsah nabízených poštovních služeb, jakož i požadavky na kvalitu a dostupné ceny, s přihlédnutím jak k potřebám obyvatelstva, tak ke svým vnitrostátním podmínkám. 3. Členské země dbají na to, aby operátoři odpovědní za poskytování univerzální poštovní služby dodržovali nabídku služeb a normy kvality. 4. Členské země zajistí, aby univerzální poštovní služba byla poskytována uskutečnitelným způsobem zaručujícím její trvalou udržitelnost. Svoboda průvozu 1. Zásada svobody průvozu je vyjádřena v článku 1 Ústavy. Znamená pro každou poštovní správu povinnost směrovat přímé závěry a listovní zásilky v otevřeném průvozu, které jí předá jiná poštovní správa, vždy nejrychlejšími cestami a nejspolehlivějšími prostředky, jež používá pro své vlastní zásilky. Tato zásada platí rovněž pro chybně směrované zásilky nebo závěry. 2. Členské země, které se neúčastní výměny psaní obsahujících biologické látky podléhající zkáze nebo radioaktivní látky, mají možnost nedovolit přepravu těchto zásilek v otevřeném průvozu přes své území. Totéž platí pro jiné listovní zásilky než psaní, dopisnice a slepecké zásilky. To se vztahuje i na tiskoviny, periodika, časopisy, balíčky a tiskovinové pytle, jejichž obsah nevyhovuje právním ustanovením, jimiž se řídí podmínky jejich vydávání nebo oběhu v průvozní zemi. 3. Svoboda průvozu poštovních balíků, které mají být směrovány pozemní a námořní cestou, je omezena na území zemí účastnících se této služby. 4. Svoboda průvozu leteckých balíků je zaručena na celém území Unie. Členské země, které neposkytují službu poštovních balíků, však nemusejí zajišťovat přepravu leteckých balíků pozemní cestou. 5. Nedodržuje-li některá členská země ustanovení týkající se svobody průvozu, mají ostatní členské země právo zrušit poštovní styk s touto zemí. Vlastnictví poštovních zásilek. Vrácení. Změna nebo oprava adresy na žádost odesílatele. Dosílka. Vracení zásilek, které nelze dodat, odesílateli 1. Každá poštovní zásilka náleží odesílateli, dokud není dodána oprávněné osobě, s výjimkou případu, kdy byla zásilka zabavena podle předpisů země původu nebo určení a v případě aplikace článku 15.2.1.1 nebo 15.3 podle předpisů průvozní země. 2. Odesílatel poštovní zásilky může požádat o její vrácení nebo o změnu či opravu adresy. Sazby a další podmínky jsou stanoveny v Řádech. 3. Členské země zajistí dosílku poštovních zásilek, jestliže adresát změnil adresu, a vrácení zásilek, které nelze dodat, odesílateli. Sazby a další podmínky jsou stanoveny v Řádech. 1. Sazby za různé mezinárodní a zvláštní služby jsou stanoveny poštovními správami v souladu se zásadami vyjádřenými v Úmluvě a v Řádech. Obecně musejí být odvozeny od nákladů na poskytování těchto služeb. 2. Poštovní správa původu určí sazby výplatného za dopravu listovních zásilek a balíků. Sazby výplatného pokrývají dodání zásilek do místa bydliště adresáta za předpokladu, že v zemi určení předmětných zásilek je tato dodávací služba provozována. 3. Vybírané sazby včetně těch, které jsou uvedeny v Aktech jako orientační, musejí být přinejmenším stejné jako sazby používané ve vnitrostátním styku pro zásilky stejného charakteru (druh, množství, doba zpracování atd.). 4. Poštovní správy jsou oprávněny překročit jakékoli orientační sazby uvedené v Aktech. 5. Minimální hranice sazeb uvedená v odstavci 3 může být poštovními správami překročena tím, že připustí snížené sazby založené na jejich vnitrostátních předpisech pro listovní zásilky a balíky podané v jejich zemích. Mají zejména možnost poskytnout zvýhodněné sazby svým zákazníkům podávajícím velké objemy poštovních zásilek. 6. Od zákazníků se nesmějí vybírat žádné jiné poštovní sazby nežli ty, které jsou uvedeny v Aktech. 7. Není-li v Aktech uvedeno jinak, ponechává si každá správa sazby, které vybrala. Osvobození od poštovních sazeb 1.1 Případy osvobození od poštovních sazeb jakožto osvobození od úhrady výplatného jsou výslovně uvedeny Úmluvou. Nicméně Rády mohou stanovit osvobození od úhrady jak výplatného, tak průvozních výdajů, terminálních výdajů a příchodních podílů u listovních zásilek a balíků vztahujících se k poštovní službě, odesílaných poštovními správami a užšími uniemi. Kromě toho jsou listovní zásilky a balíky odesílané Mezinárodním úřadem SPU užším uniím a poštovním správám považovány za zásilky vztahující se k poštovní službě a jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb. Poštovní správa původu však může u posledně zmíněných zásilek vybírat letecké příplatky. 2. Váleční zajatci a civilní internované osoby 2.1 Ode všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků jsou osvobozeny listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb adresované válečným zajatcům nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách. Válčící osoby zadržené a internované v některé neutrální zemi jsou postaveny na roven válečným zajatcům jako takovým, pokud jde o aplikaci předchozích ustanovení. 2.2 Ustanovení uvedená v odstavci 2.1 platí také pro listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky poštovních peněžních služeb pocházející z jiných zemí, adresované civilním internovaným osobám definovaným Ženevskou konvencí ze dne 12. srpna 1949 o ochraně civilních osob v době války, nebo jimi odesílané buďto přímo nebo prostřednictvím úřadů zmíněných v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách. 2.3 Úřady uvedené v Řádech Úmluvy a Ujednání o poštovních peněžních službách jsou rovněž osvobozeny od poštovních sazeb za listovní zásilky, poštovní balíky a zásilky peněžních služeb týkající se osob uvedených v odstavcích 2.1 a 2.2, které odesílají nebo dostávají buď přímo nebo jako prostředníci. 2.4 Balíky se přijímají jako osvobozené od sazeb do hmotnosti 5 kg. Hranice hmotnosti se zvyšuje na 10 kg u balíků, jejichž obsah je nedělitelný, a u balíků, které jsou adresovány táboru nebo tamním zástupcům zajatců („hommes de confiance“) k dodání zajatcům. 2.5 Při vyrovnávání účtů mezi poštovními správami se nepřiznávají podíly za služební balíky a za balíky válečných zajatců a civilních inter-novaných osob s výjimkou výdajů na leteckou přepravu u leteckých balíků. 3. Slepecké zásilky 3.1 Slepecké zásilky jsou osvobozeny od všech poštovních sazeb s výjimkou leteckých příplatků. 1. Název „poštovní známka“ je chráněn na základě této Úmluvy a je vyhrazen výlučně pro známky, které splňují podmínky tohoto článku a Řádů. 2. Poštovní známky: 2.1 jsou vydávány výhradně oprávněným emisním orgánem v souladu s Akty SPU; vydávání známek rovněž zahrnuje jejich uvedení do oběhu; 2.2 jsou projevem suverenity a zakládají: 2.2.1 důkaz uhrazení výplatného odpovídajícího jejich skutečné hodnotě, jsou-li nalepeny na poštovních zásilkách v souladu s Akty Unie; 2.2.2 zdroj doplňkových příjmů poštovních správ jakožto filatelistické předměty; 2.3 pro použití jako výplatné nebo pro filatelistické účely musejí být v oběhu na původním území správy, která je vydala. 3. Jakožto projev suverenity poštovní známky obsahují: 3.1 latinkou název státu nebo území, pod které vydávající poštovní správa spadá; 3.1.1 fakultativně oficiální symbol státu, pod který vydávající poštovní správa spadá; 3.1.2 obecně svou nominální hodnotu latinkou a arabskými číslicemi; 3.1.3 fakultativně slovo „Pošty“ latinkou nebo jiným písmem. 4. Symboly státu, úřední kontrolní znaky a loga mezivládních organizací objevující se na poštovních známkách jsou chráněny ve smyslu Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. 5. Náměty a motivy poštovních známek: 5.1 musejí být v souladu s duchem preambule Ústavy a s rozhodnutími přijatými orgány Unie; 5.2 musejí být úzce spojeny s kulturní identitou země nebo území, pod které vydávající poštovní správa spadá, nebo musejí přispívat k šíření kultury nebo zachování míru; 5.3 v případě známek vydávaných u příležitosti výročí osobností nebo událostí, jež jsou v zemi nebo území, pod které vydávající poštovní správa spadá, cizí, musejí mít k příslušné zemi nebo území blízký vztah; 5.4 měly by se v každém případě snažit vyhnout tématům a námětům urážlivého charakteru, pokud se týče některé osoby nebo země; 5.5 musejí mít velký význam pro zemi či území, pod které vydávající poštovní správa spadá, nebo pro tuto poštovní správu. 6. Jakožto předmět práv duševního vlastnictví mohou poštovní známky obsahovat: 6.1 označení oprávnění vydávající poštovní správy k užívání příslušných práv duševního vlastnictví, např.: 6.1.1 autorská práva - připojením symbolu pro copyright ©, kterým se označuje vlastnictví autorských práv a udává rok vydání; 6.1.2 značku zaregistrovanou na území členské země, pod kterou vydávající poštovní správa spadá - připojením symbolu pro ochrannou známku ® za názvem značky; 6.2 jméno umělce; 6.3 název tiskárny. 7. Poštovní výplatní znaky, otisky výplatních strojů a otisky tiskařského lisu či jiné způsoby tisku nebo razítkování odpovídající ustanovením Aktům SPU mohou být používány jen se souhlasem poštovní správy. Poštovní bezpečnost 1. Členské země přijmou a realizují na všech úrovních poštovního provozu aktivní bezpečnostní strategii, aby udržely a posílily důvěru veřejnosti v poštovní služby, v zájmu všech zúčastněných pracovníků. Tato strategie zahrnuje výměnu informací týkajících se zajištění bezpečné a spolehlivé dopravy a průvozu závěrů mezi členskými zeměmi. 1. Členské země přijmou a realizují na všech úrovních poštovního provozu aktivní strategii ve vztahu k životnímu prostředí a podporují povědomí o problematice životního prostředí v poštovních službách. 1. Poštovní zásilky 1.1 Členské země se zavazují, že přijmou nezbytná opatření k zabránění dále uvedeným činům a k soudnímu stíhání a potrestání jejich pachatelů: 1.1.1 vkládání omamných a psychotropních látek, jakož i látek výbušných, zápalných nebo jiných nebezpečných látek do poštovních zásilek, pokud jejich vkládání není Úmluvou výslovně povoleno; 1.1.2 vkládání předmětů pedofilního charakteru nebo dětské pornografie do poštovních zásilek. 2. Výplatné obecně a prostředky výplatného 2.1 Členské země se zavazují, že přijmou nezbytná opatření k zabránění, k soudnímu stíhání a potrestání jakýchkoli přestupků týkajících se prostředků výplatného stanovených touto Úmluvou, např.: 2.1.1 poštovních známek, ať v oběhu nebo stažených z oběhu; 2.1.2 výplatních znaků; 2.1.3 otisků výplatních strojů nebo tiskařských lisů; 2.1.4 mezinárodních odpovědek. 2.2 Pro účely této Úmluvy se přestupkem týkajícím se prostředků výplatného rozumí kterýkoli z dále uvedených činů spáchaný s úmyslem nezákonného obohacení sebe sama nebo třetí strany. Trestné jsou následující činy: 2.2.1 falšování, napodobování nebo padělání jakýchkoli výplatních prostředků nebo jakékoli nezákonné či trestné jednání spojené s jejich neoprávněnou výrobou; 2.2.2 používání, uvedení do oběhu, uvedení na trh, rozesílání, šíření, doprava, prezentace nebo vystavování včetně propagace jakýchkoli falšovaných, napodobených nebo padělaných výplatních prostředků; 2.2.3 používání nebo uvedení do oběhu pro poštovní účely jakýchkoli výplatních prostředků, které již byly použity; 2.2.4 jakékoli pokusy o spáchání těchto přestupků. 3.1 Co se týče postihů, nečiní se žádný rozdíl mezi skutky uvedenými v odstavci 2 ve vztahu k tomu, zda jde o výplatní prostředky vnitrostátní či zahraniční; toto ustanovení nepodléhá žádné zákonné či dohodnuté podmínce reciprocity. Pravidla pro listovní zásilky a poštovní balíky 1. Členské země zajišťují přijímání, zpracování, přepravu a dodávání listovních zásilek. 2. Listovní zásilky jsou: 2.1 prioritní a neprioritní zásilky do 2 kg; 2.2 psaní, dopisnice, tiskoviny a balíčky do 2 kg; 2.3 slepecké zásilky do 7 kg; 2.4 zvláštní pytle obsahující noviny, periodika, knihy a podobné tištěné dokumenty pro stejného adresáta na stejném místě určení nazývané „tiskovinové pytle“ (pytle M) do 30 kg. 3. Listovní zásilky se dělí buďto podle rychlosti zpracování zásilek nebo podle jejich obsahu v souladu s Řádem listovních zásilek. 4. Vyšší limity hmotnosti než jsou uvedeny v odstavci 2 se nepovinně vztahují na určité druhy listovních zásilek podle podmínek specifikovaných v Řádu listovních zásilek. 5. Členské země rovněž zajišťují přijímání, zpracování, přepravu a dodávání poštovních balíků do 20 kg buďto podle ustanovení Úmluvy nebo, v případě balíků vypravovaných do zahraničí a po dvoustranné dohodě, jakýmkoli jiným způsobem, který je pro jejich zákazníky výhodnější. 6. Vyšší limity hmotnosti než 20 kg se nepovinně vztahují na určité druhy balíků za podmínek specifikovaných v Rádu poštovních balíků. 7. Každá země, jejíž poštovní správa nezajišťuje přepravu balíků, může dát provádět ustanovení Úmluvy dopravními podniky. Zároveň může tuto službu omezit na balíky pocházející z míst nebo určené do míst obsluhovaných těmito podniky. 8. Odchylkou od ustanovení odstavce 5 nejsou země, které nebyly před 1. lednem 2001 účastníky Ujednání o poštovních balících, povinny poskytovat službu poštovních balíků. 1. Členské země poskytují následující povinné doplňkové služby: 1.1 službu doporučených zásilek u prioritních a leteckých listovních zásilek do zahraničí; 1.2 službu doporučených zásilek u neprioritních a pozemních listovních zásilek na místa určení, kde neexistuje služba prioritních nebo leteckých listovních zásilek; 1.3 službu doporučených zásilek u všech listovních zásilek ze zahraničí. 2. Poskytování služby doporučených zásilek u neprioritních a pozemních listovních zásilek na místa určení, kde existuje prioritní nebo letecká listovní služba, je nepovinné. 3. Členské země mohou poskytovat následující nepovinné doplňkové služby ve styku mezi správami, které se na poskytování těchto služeb dohodly: 3.1 službu zásilek s udanou cenou u listovních zásilek a balíků; 3.2 službu ověřených zásilek u listovních zásilek; 3.3 službu zásilek na dobírku u listovních zásilek a balíků; 3.4 službu spěšných zásilek u listovních zásilek a balíků; 3.5 službu dodání do vlastních rukou u doporučených, ověřených nebo cenných listovních zásilek; 3.6 službu zásilek dodávaných bez sazeb a poplatků u listovních zásilek a balíků; 3.7. službu křehkých a neskladných balíků; 3.8 službu konsignace u sdružených zásilek od jednoho odesílatele určených do zahraničí. 4. Tři dále uvedené doplňkové služby mají jak povinné, tak nepovinné složky: 4.1 služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS), která je v podstatě nepovinná. Všechny správy jsou však povinny zajišťovat „zpáteční“ službu těchto zásilek; 4.2 služba mezinárodních odpovědek, které lze vyměnit ve kterékoli členské zemi. Prodej mezinárodních odpovědek je však nepovinný; 4.3 dodejka u doporučených a ověřených listovních zásilek, balíků a zásilek s udanou cenou. Všechny poštovní správy přijímají dodejky u zásilek ze zahraničí. Poskytování služby zásilek s dodejkou u zásilek do zahraničí je však nepovinné. 5. Popis těchto služeb a jejich sazby jsou uvedeny v Řádech. 6. Pokud se za níže uvedené prvky služeb vybírají zvláštní sazby ve vnitrostátním styku, jsou poštovní správy oprávněny vybírat stejné sazby u mezinárodních zásilek za podmínek uvedených v Řádech: 6.1 dodání balíčků o hmotnosti nad 500 gramů; 6.2 podání listovních zásilek na poslední chvíli; 6.3 podání zásilek mimo běžnou otvírací dobu přepážek; 6.4 převzetí v místě bydliště odesílatele; 6.5 vyzvednutí listovní zásilky mimo běžnou otvírací dobu přepážek; 6.6 poste restarte; 6.7 úložné za listovní zásilky o hmotnosti nad 500 g a za balíky; 6.8 dodání balíků na žádost adresáta jako reakce na oznámení o jejich příchodu; 6.9 odpovědnost pro případ vyšší moci. Elektronická pošta, služba zásilek EMS, integrovaná logistika a nové služby 1. Poštovní správy se mohou vzájemně dohodnout, že se budou podílet na následujících službách popsaných v Řádech: 1.1 elektronická pošta, což je poštovní služba zahrnující elektronický přenos zpráv; 1.2 služba zásilek EMS, což je expresní poštovní služba určená pro dokumenty a zboží představující co možná nejrychlejší poštovní službu zajišťovanou fyzickými prostředky; poštovní správy mohou tuto službu poskytovat na základě Mnohostranné standardní dohody o EMS nebo na základě dvoustranných dohod; 1.3 integrovaná logistika, což je služba, která plně odpovídá požadavkům zákazníků v oblasti logistiky a obsahuje etapu předcházející fyzické přepravě zboží a dokumentů a etapu po ní následující; 1.4 elektronické poštovní razítko, které poskytuje stanoveným způsobem a ve stanoveném čase přesvědčivý důkaz o uskutečnění elektronické události, jejímiž účastníky je jedna nebo více stran. 2. Poštovní správy mohou na základě společné dohody vytvořit novou službu, jež není výslovně uvedena v Aktech Unie. Sazby za tuto novou službu stanoví každá zúčastněná správa s přihlédnutím k nákladům na její provozování. Nepřípustné zásilky. Zákazy 1.1 Zásilky, které nesplňuj í podmínky vyžadované Úmluvou a Řády, j sou nepřípustné. Zásilky odeslané s podvodným úmyslem nebo s úmyslem vyhnout se zaplacení náležitých sazeb jsou rovněž nepřípustné. 1.2 Výjimky ze zákazů uvedených v tomto článku jsou stanoveny v Řádech. 1.3 Všechny poštovní správy mají možnost rozšířit zákazy uvedené v tomto článku a tyto zákazy mohou být uplatněny neprodleně po jejich zahrnutí do příslušného seznamu. 2. Zákazy platné pro všechny druhy zásilek 2.1 Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek dále uvedené předměty: 2.1.1 omamné a psychotropní látky; 2.1.2 oplzlé nebo nemravné předměty; 2.1.3 předměty, jejichž dovoz nebo oběh je v zemi určení zakázán; 2.1.4 předměty, které mohou svou povahou nebo svým obalem ohrozit pracovníky či veřejnost nebo pošpinit či poškodit ostatní zásilky, poštovní zařízení nebo majetek třetí osoby; 2.1.5 písemnosti mající charakter aktuální a osobní korespondence vyměňované mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí. 3. Výbušné, hořlavé nebo radioaktivní materiály a jiné nebezpečné látky 3.1 Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek výbušné, hořlavé nebo jiné nebezpečné látky, jakož i radioaktivní materiály. 3.2 Výjimečně jsou dovoleny následující látky a materiály: 3.2.1 radioaktivní materiály zasílané v listovních zásilkách a poštovních balících uvedené v článku 16.1; 3.2.2 biologické látky zasílané v listovních zásilkách uvedené v článku 16.2. 4. Živá zvířata 4.1 Je zakázáno vkládat do všech druhů zásilek živá zvířata. 4.2 Výjimečně je dovoleno zasílat v jiných listovních zásilkách než cenných: 4.2.1 včely, pijavice a housenky bource morušového; 4.2.2 cizopasníky a hubitele škodlivého hmyzu určené k regulaci tohoto hmyzu a vyměňované mezi úředně uznanými ústavy; 4.2.3 mouchy čeledi Drosophilidae (octomilky) pro biomedicínský výzkum vyměňované mezi úředně uznanými ústavy. 4.3 Výjimečně je dovoleno zasílat v balících: 4.3.1 živá zvířata, jejichž přeprava v poštovních zásilkách je povolena poštovními předpisy zúčastněných zemí. 5. Vkládání korespondence do balíků 5.1 Do poštovních balíků je zakázáno vkládat dále uvedené předměty: 5.1.1 dokumenty mající charakter aktuální a osobní korespondence; 5.1.2 korespondenci všeho druhu vyměňovanou mezi jinými osobami než odesílatelem a adresátem nebo osobami, které s nimi bydlí. 6. Mince, bankovky a jiné cenné předměty 6.1 Je zakázáno vkládat mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty: 6.1.1 do listovních zásilek bez udané ceny; 6.1.1.1 pokud to však vnitrostátní předpisy zemí původu a určení dovoluj í, mohou být tyto předměty zasílány v uzavřené obálce jako doporučené zásilky; 6.1.2 do balíků bez udané ceny, ledaže to vnitrostátní předpisy zemí původu a určení dovolují; 6.1.3 do balíků bez udané ceny vyměňovaných mezi dvěma zeměmi, které dovolují cenné balíky; 6.1.3.1 každá správa může navíc zakázat vkládání zlatých prutů do balíků s udanou cenou nebo bez udané ceny pocházejících z jejího území či na její území určených nebo přepravovaných přes její území v otevřeném průvozu; skutečnou hodnotu takovýchto zásilek může omezit. 7. Tiskoviny a slepecké zásilky 7.1. Tiskoviny a slepecké zásilky: 7.1.1 nesmějí být opatřeny žádnou poznámkou ani obsahovat žádnou korespondenci; 7.1.2 nesmějí obsahovat poštovní známky ani formy výplatného, oražené nebo neoražené, ani žádný dokument představující nějakou hodnotu, s výjimkou případů, kdy je do zásilky vložena dopisnice, obálka nebo páska s vytištěnou adresou odesílatele zásilky nebo jeho zástupce v zemi podání nebo určení původní zásilky, předplacená pro cestu zpět. 8. Zacházení s neprávem přijatými zásilkami 8.1 Zacházení s neprávem přijatými zásilkami je upraveno v Řádech. Zásilky obsahující předměty uvedené v odstavcích 2.1.1, 2.1.2 a 3.1 však nejsou v žádném případě směrovány na místo určení, dodávány adresátům ani vraceny na místo původu. V případě, že jsou při průvozu zásilek objeveny předměty zmíněné v odstavcích 2.1.1 a 3.1, zachází se s takovými zásilkami v souladu s vnitrostátními předpisy průvozní země. Přípustné radioaktivní a biologické materiály 1. Radioaktivní materiály jsou dovoleny v listovních zásilkách a balících ve styku mezi poštovními správami, které vyslovily svůj souhlas s jejich přijímáním buďto vzájemně nebo jen v jednom směru, za následujících podmínek: 1.1 radioaktivní materiály jsou upraveny a zabaleny v souladu s příslušnými ustanoveními Řádů; 1.2 jsou-li zasílány v listovních zásilkách, vybírá se za ně sazba jako za prioritní zásilky nebo jako za psaní a doporučné; 1.3 radioaktivní materiály obsažené v listovních zásilkách nebo poštovních balících musejí být směrovány nejrychlejší cestou, obvykle leteckou, s výhradou zaplacení příslušných leteckých příplatků; 1.4 radioaktivní materiály smějí podávat pouze k tomu oprávnění odesílatelé. 2. Biologické materiály jsou dovoleny v listovních zásilkách za následujících podmínek: 2.1 Zkáze podléhající biologické látky, infekční látky a tuhý oxid uhličitý (suchý led), pokud je používán k chlazení infekčních látek, se mohou zasílat pouze ve styku mezi oprávněnými úředně uznávanými laboratořemi. Toto nebezpečné zboží může být podáno jako letecká poštovní zásilka za předpokladu, že to dovolují vnitrostátní předpisy, platné technické pokyny Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a předpisy IATA týkající se nebezpečného zboží. 2.2. Za zkáze podléhající biologické látky a infekční látky upravené a zabalené v souladu s příslušnými ustanoveními Řádu se vybírá sazba jako za prioritní zásilky nebo za psaní a doporučné. Je dovoleno vybírat příplatek za zpracování těchto zásilek. 2.3 Přijímání zkáze podléhajících biologických látek a infekčních látek se týká pouze členských zemí, jejichž poštovní správy s tím vyjádřily souhlas, a to ve vzájemném styku nebo pouze v jednom směru. 2.4 Zásilky s tímto obsahem se směrují nejrychlejší cestou, obvykle letecky, pod podmínkou zaplacení příslušných leteckých příplatků, a mají přednost při dodávání. 1. Každá poštovní správa j e povinna přij ímat reklamace týkaj ící se jaké-koli zásilky podané v její službě nebo ve službě jiné poštovní správy za předpokladu, že tyto reklamace jsou uplatněny ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky. Lhůta šesti měsíců se týká vztahů mezi reklamujícími a poštovními správami a nezahrnuje předání reklamací mezi poštovními správami. 1.1 Přijímání reklamací týkajících se nedodání obyčejných listovních zásilek však není povinné. Poštovní správy, které přijímají reklamace týkající se nedodání obyčejných listovních zásilek, tedy mají možnost omezit své šetření na pátrání na poštovní úložně. 2. Reklamace se přijímají za podmínek stanovených v Řádech. 3. Vyřizování reklamací je bezplatné. Avšak dodatečné náklady způsobené požadavkem na odeslání službou EMS jdou obecně k tíži žadatele. Celní kontrola. Clo a jiné poplatky 1. Poštovní správy země původu a země určení jsou oprávněny předkládat zásilky k celní kontrole podle předpisů těchto zemí. 2. Zásilky předkládané celní kontrole mohou být zatíženy poštovní sazbou za předložení celnímu úřadu, jejíž orientační výše je stanovena v Řádech. Tato sazba se vybírá pouze za předložení celnímu úřadu a celní projednání těch zásilek, které byly zatíženy clem nebo jakýmkoli jiným poplatkem téhož charakteru. 3. Poštovní správy, které jsou oprávněny zajišťovat celní projednávání zásilek jménem svých zákazníků, mohou od zákazníků vybírat sazbu odvozenou od skutečných nákladů na tuto činnost. 4. Poštovní správy j sou oprávněny vybírat podle okolností od odesílatelů nebo příjemců zásilek clo a veškeré jiné dlužné poplatky. Výměna přímých závěrů s vojenskými jednotkami 1. Přímé listovní závěry mohou být vyměňovány prostřednictvím pozemních, námořních nebo leteckých služeb jiných zemí: 1.1 mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky vojenských jednotek daných k dispozici Organizaci spojených národů; 1.2 mezi velícími důstojníky těchto vojenských jednotek; 1.3 mezi poštami kterékoli členské země a velícími důstojníky námořních, leteckých či pozemních oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země rozmístěných v zahraničí; 1.4 mezi velícími důstojníky námořních, leteckých či pozemních oddílů, válečných plavidel nebo vojenských letadel téže země. 2. Listovní zásilky obsažené v závěrech uvedených v odstavci 1 musejí být adresovány výlučně příslušníkům vojenských jednotek nebo štábů a posádkám plavidel nebo letadel, pro něž jsou závěry určeny nebo z nichž jsou odesílány, nebo musejí být těmito osobami odeslány. Tarify a zasílací podmínky pro tyto zásilky stanoví podle svých předpisů poštovní správa té země, která dala vojenskou jednotku k dispozici nebo které plavidla nebo letadla patří. 3. Není-li zvláštní dohody, je poštovní správa té země, která dala vojenskou jednotku k dispozici nebo které patří válečná plavidla nebo vojenská letadla, odpovědná vůči zúčastněným správám za zaplacení průvozních výdajů za závěry, terminálních výdajů a výdajů na leteckou přepravu. Normy a cíle týkající se kvality služby 1. Správy stanoví a zveřejňují normy a cíle týkající se dodávání listovních zásilek a balíků došlých ze zahraničí. 2. Tyto normy a cíle, ke kterým se připočte doba obvykle nutná pro celní projednání, nesmějí být méně výhodné než normy a cíle stanovené pro srovnatelné zásilky vnitrostátního styku. 3. Správy původu rovněž stanoví a zveřejňují „end-to-end“ (od podání až po dodání) normy pro prioritní a letecké listovní zásilky a balíky a pro ekonomické/pozemní balíky. 4. Poštovní správy vyhodnocují aplikaci norem pro kvalitu služby. Odpovědnost poštovních správ. Náhrady 1.1 S výjimkou případů uvedených v článku 22 poštovní správy odpovídají za: 1.1.1 ztrátu, poškození nebo úbytek obsahu doporučených zásilek, obyčejných balíků a zásilek s udanou cenou; 1.1.2 ztrátu ověřených zásilek; 1.1.3 vrácení balíku, na němž není uveden důvod vrácení. 1.2 Za jiné zásilky než uvedené v odstavcích 1.1.1 a 1.1.2 poštovní správy neodpovídají. 1.3 Ve všech dalších případech, které nejsou stanoveny touto Úmluvou, poštovní správy neodpovídají. 1.4. Jestliže je ztráta nebo úplné zničení obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou následkem vyšší moci a neposkytuje se za ně náhrada, má odesílatel nárok na vrácení zaplacených sazeb s výjimkou sazby za udanou cenu. 1.5 Výše náhrady, která se vyplatí, nesmí překročit částky stanovené v Řádu listovních zásilek a v Řádu poštovních balíků. 1.6 V případě odpovědnosti se při výplatě náhrady nepřihlíží k nepřímým škodám nebo ušlým ziskům. 1.7 Veškerá ustanovení vztahující se k odpovědnosti poštovních správ jsou nekompromisní, závazná a vyčerpávající. Poštovní správy nejsou v žádném případě - dokonce ani v případě závažné chyby - odpovědné nad rámec limitů stanovených v Úmluvě a v Řádech. 2.1 V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem listovních zásilek. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu listovních zásilek, mohou správy vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných správ. 2.2. V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu doporučené zásilky má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající skutečné výši škody způsobené poškozením nebo úbytkem obsahu. 3. Ověřené zásilky 3.1 V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu ověřené zásilky má odesílatel nárok pouze na vrácení zaplacených sazeb. 4. Obyčejné balíky 4.1 V případě ztráty, úplného úbytku obsahu nebo úplného zničení obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu ve výši stanovené Řádem poštovních balíků. Požaduje-li odesílatel nižší náhradu, než je částka stanovená v Řádu poštovních balíků, mohou správy vyplatit tuto nižší částku a dostat pak odpovídající vyrovnání od ostatních zúčastněných poštovních správ. 4.2 V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu obyčejného balíku má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu. 4.3 Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou ve vzájemném styku používat částku za balík stanovenou Řádem poštovních balíků, bez ohledu na hmotnost balíku. 5. Zásilky s udanou cenou 5.1 V případě ztráty, úplného zničení nebo úplného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu v zásadě odpovídající částce udané ceny v DTS. 5.2. V případě částečného poškození nebo částečného úbytku obsahu zásilky s udanou cenou má odesílatel nárok na náhradu odpovídající v zásadě skutečné výši škody vzniklé poškozením nebo úbytkem obsahu. Náhrada však nesmí v žádném případě převyšovat částku udané ceny v DTS. 6. V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 se náhrada vypočte podle běžné tržní ceny předmětů nebo zboží téhož druhu v místě a době podání v přepočtu na DTS. Není-li běžná cena známa, vypočte se náhrada podle obvyklé ceny předmětů nebo zboží ohodnocených na stejném základě. 7. Poskytuje-li se náhrada za ztrátu, úplné zničení nebo úplný úbytek obsahu doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou, má odesílatel nebo případně adresát navíc nárok na vrácení zaplacených sazeb, s výjimkou doporučného nebo sazby za udanou cenu. Totéž platí o doporučených zásilkách, obyčejných balících nebo zásilkách s udanou cenou odmítnutých příjemci kvůli špatnému stavu, pokud lze tento špatný stav přičíst poštovní službě a pokud zakládá její odpovědnost. 8. Odchylkou od ustanovení odstavců 2, 4 a 5 má adresát nárok na náhradu po převzetí doporučené zásilky, obyčejného balíku nebo zásilky s udanou cenou s poškozením nebo úbytkem obsahu. 9. Poštovní správa původu má možnost vyplácet odesílatelům ve své zemi náhrady stanovené jejími vnitrostátními předpisy pro doporučené zásilky a balíky bez udané ceny pod podmínkou, že nebudou nižší než náhrady uvedené v odstavcích 2.1 a 4.1. Totéž platí pro poštovní správu určení, pokud se náhrada vyplácí adresátovi. Částky uvedené v odstavcích 2.1 a 4.1 však zůstávají v platnosti: 9.1 v případě postihu proti odpovědné správě; 9.2 zřekne-li se odesílatel svých práv ve prospěch adresáta nebo naopak. 10. K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu týkající se výplaty náhrady poštovním správám, s výjimkou případu dvoustranné dohody. Zproštění poštovních správ odpovědnosti 1. Poštovní správy přestávají být odpovědné za doporučené zásilky, ověřené zásilky, balíky a zásilky s udanou cenou, které dodaly za podmínek stanovených jejich vnitrostátními předpisy pro zásilky téhož druhu. Odpovědnost však trvá: 1.1 jsou-li poškození nebo úbytek obsahu zjištěny buď před dodáním, nebo při dodání zásilky; 1.2 pokud prohlásí adresát nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel při převzetí zásilky s poškozením nebo úbytkem obsahu, že ji přijímá s výhradou, dovolují-li to vnitrostátní předpisy; 1.3 pokud, dovoluj í-li to vnitrostátní předpisy, byla doporučená zásilka dodána do domovní schránky a při reklamačním řízení adresát prohlásí, že zásilku neobdržel; 1.4 pokud - nehledě k obvyklému zproštění odpovědnosti - příjemce nebo v případě vrácení na místo původu odesílatel balíku nebo zásilky s udanou cenou oznámí neprodleně správě, která mu zásilku dodala, že zjistil škodu; musí přitom prokázat, že k poškození nebo úbytku obsahu nedošlo po dodání. Výraz „neprodleně“ je třeba vykládat v souladu s vnitrostátní legislativou. 2. Poštovní správy jsou zproštěny odpovědnosti: 2.1 v případě vyšší moci, s výhradou článku 13.6.9; 2.2 nemohou-li z důvodu zničení služebních dokladů z vyšší moci podat vysvětlení, co se se zásilkami stalo, a nebyla-li jejich odpovědnost prokázána jiným způsobem; 2.3 byla-li škoda způsobena chybou nebo nedbalostí odesílatele nebo vznikla z povahy zasílaného obsahu; 2.4 jde-li o zásilky, které spadají pod zákazy uvedené v článku 15; 2.5 v případě zabavení podle předpisů země určení na základě oznámení správy této země; 2.6 jde-li o zásilky s udanou cenou, jejichž cena byla podvodně udána vyšší částkou než je skutečná hodnota obsahu; 2.7 jestliže odesílatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání zásilky; 2.8 jde-li o balíky válečných zajatců a civilních internovaných osob; 2.9 existuje-li podezření, že odesílatel jednal s podvodným úmyslem, aby získal odškodnění. 3. Poštovní správy nepřijímají žádnou odpovědnost za celní prohlášky vyhotovené v jakékoli formě ani za rozhodnutí, která učinily celní orgány při prohlídce zásilek podléhajících celní kontrole. 1. Odesílatel zásilky je odpovědný za újmu na zdraví způsobenou poštovním zaměstnancům a za jakoukoli škodu způsobenou na jiných poštovních zásilkách a poštovním zařízení v důsledku odeslání předmětů nepřípustných k přepravě nebo nedodržení zasílacích podmínek. 2. V případě škody způsobené na jiných poštovních zásilkách je odesílatel odpovědný za každou poškozenou zásilku ve stejném rozsahu jako poštovní správy. 3. Přijetí zásilky podací poštou nezprošťuje odesílatele odpovědnosti. 4. Naproti tomu pokud odesílatel dodržel zasílací podmínky, není odpovědný, jestliže došlo k chybě nebo nedbalosti ze strany poštovních správ anebo dopravců při zacházení se zásilkami po jejich převzetí. 1. S výhradou práva postihu vůči odpovědné správě má povinnost vyplatit náhradu a vrátit zaplacené sazby a poplatky podle okolností buďto správa původu nebo správa určení. 2. Odesílatel se může vzdát svých práv na náhradu ve prospěch adresáta. Naopak adresát se může zříci svých práv ve prospěch odesílatele. Odesílatel nebo adresát mohou zmocnit k převzetí náhrady třetí osobu, dovolují-li to vnitrostátní předpisy. Případné vrácení náhrady odesílatelem nebo adresátem 1. Jestliže se po vyplacení náhrady najde doporučená zásilka, balík nebo zásilka s udanou cenou nebo část obsahu, jež byly předtím považovány za ztracené, vyrozumí se podle okolností odesílatel nebo adresát, že si může zásilku převzít ve lhůtě tří měsíců proti vrácení částky vyplacené náhrady. Zároveň se dotáže, komu má být zásilka dodána. V případě, že odmítne nebo neodpoví během předepsané lhůty, postupuje se stejným způsobem u adresáta, případně odesílatele, přičemž se mu na odpověď poskytne stejná lhůta. 2. Pokud odesílatel i adresát odmítnou zásilku převzít nebo neodpovědí ve lhůtě stanovené v odstavci 1, stává se zásilka vlastnictvím správy, případně správ, které nesly škodu. 3. Zjistí-li se v případě dodatečného nalezení zásilky s udanou cenou, že hodnota jejího obsahuje nižší, než je částka vyplacené náhrady, musí podle okolností odesílatel nebo adresát vrátit částku této náhrady proti předání zásilky, aniž je to na újmu důsledkům vyplývajícím z podvodného udání ceny. Reciprocita vztahující se na výhrady týkající se odpovědnosti 1. Odchylkou od ustanovení článků 22 až 25 všechny členské země, které si vyhrazují právo nevyplácet náhradu z titulu odpovědnosti, nemají nárok na náhradu ze strany jiných členských zemí, které přijímají odpovědnost v souladu s ustanoveními výše uvedených článků. Zvláštní ustanovení pro listovní zásilky Podávání listovních zásilek v zahraničí 1. Žádná členská země není povinna přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé sídlící na jejím území podávají nebo dávají podat v cizí zemi s cílem využít tamějších výhodnějších tarifních podmínek. 2. Ustanovení odstavce 1 se vztahují bez rozdílu jak na listovní zásilky připravené v sídelní zemi odesílatele a poté přepravené přes hranice, tak na listovní zásilky vyhotovené v cizí zemi. 3. Správa určení má právo vyžadovat od odesílatele a, není-li uveden, od správy podání zaplacení vnitrostátních sazeb. Pokud ve lhůtě stanovené správou určení ani odesílatel ani správa podání nesvolí k zaplacení těchto sazeb, může správa určení zásilky buďto vrátit správě podání s právem na úhradu nákladů za zpáteční přepravu nebo s nimi zacházet podle vlastních předpisů. 4. Žádná členská země není povinna přepravovat ani dodávat adresátům listovní zásilky, které odesílatelé podali nebo dali podat ve velkém množství v jiné zemi, než ve které sídlí, jestliže je částka terminálních výdajů, kterou má dostat, nižší než částka, kterou by dostala, kdyby byly zásilky podány v sídelní zemi odesílatelů. Správy určení mají právo vyžadovat od správy podání odměnu úměrnou vzniklým nákladům, která nesmí překročit vyšší ze dvou následujících částek: buď 80 procent vnitrostátní sazby platné pro rovnocenné zásilky, nebo 0,14 DTS za zásilku plus 1 DTS za kilogram. Pokud ve lhůtě stanovené správou určení správa podání nesvolí k zaplacení požadované částky, může správa určení zásilky buďto vrátit správě podání s právem na úhradu nákladů za zpáteční přepravu, nebo s nimi může zacházet podle vlastních předpisů. Terminální výdaje. Všeobecná ustanovení 1. S výhradou výjimek stanovených v Řádech má každá správa, která dostává od jiné správy listovní zásilky, právo vybírat od odesílající správy platbu na úhradu výdajů vzniklých v souvislosti s převzatými mezinárodními listovními zásilkami. 2. Pro aplikaci ustanovení týkajících se úhrady terminálních výdajů se poštovní správy dělí na země a území v cílovém systému nebo země a území oprávněné být v přechodném systému podle seznamu sestaveného za tímto účelem Kongresem v jeho rezoluci 12/2004. V ustanoveních o terminálních výdajích se země i území nazývají „zeměmi“. 3. Ustanovení této Úmluvy týkající se placení terminálních výdajů představují přechodná opatření, jež povedou k přijetí systému placení přihlížejícímu ke specifickým faktorům každé země. 4. Přístup k vnitrostátní službě 4.1 Každá správa dá ostatním správám k dispozici veškeré tarify, lhůty a podmínky, které nabízí za stejných podmínek tuzemským zákazníkům ve vnitrostátním styku. 4.2 Odesílající správa může podobně požádat správu země určení v cílovém systému, aby jí poskytla stejné podmínky, jaké nabízí u rovnocenných zásilek tuzemským zákazníkům. 4.3 Správy zemí v přechodném systému musejí oznámit, zda dovolují přístup za podmínek uvedených v odstavci 4.1. 4.3.1 Jestliže správa země v přechodném systému prohlásí, že dovoluje přístup za podmínek nabízených ve vnitrostátním styku, platí toto dovolení pro všechny správy Unie bez rozdílu. 4.4 Je na správě určení, aby rozhodla, zda správa původu dodržuje podmínky přístupu k její vnitrostátní službě. 5. Sazby terminálních výdajů za hromadně podávané zásilky nesmějí být vyšší nežli jsou nejvýhodnější sazby používané správou určení na základě dvoustranných či mnohostranných ujednání o terminálních výdajích. Je na správě určení, aby posoudila, zda správa původu dodržuje podmínky přístupu či nikoli. 6. Odměna terminálních výdajů je založena na plnění kvality služby v zemi určení. Rada poštovního provozuje proto oprávněna v období mezi dvěma kongresy přiznat příplatky k odměně uvedené v odstavcích 29 a 30 s cílem povzbudit k účasti v systému kontroly a odměnit správy, které plní své cíle kvality. Rada poštovního provozu může rovněž stanovit penále v případě nedostatečné kvality, avšak odměna nemůže být nižší než odměna uvedená v článcích 29 a 30. 7. Každá správa se může zcela nebo částečně zříci odměny uvedené v odstavci 1. 8. Zúčastněné správy mohou na základě dvoustranné nebo mnohostranné dohody při vyrovnávání účtů týkajících se terminálních výdajů používat jiné systémy odměňování. Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na výměny mezi zeměmi v cílovém systému 1. Odměna za listovní zásilky včetně hromadně podávaných zásilek s výjimkou tiskovinových pytlů se stanoví na základě použití sazeb za zásilku a za kilogram, odrážejících náklady na zpracování v zemi určení; tyto náklady musejí být ve vztahu k vnitrostátním sazbám. Výpočet sazeb se provádí v souladu s podmínkami blíže vymezenými v Rádu listovních zásilek. 2. Sazby za zásilku a za kilogram se vypočítají na základě dále uvedené procentuální sazby za 20gramové prioritní psaní vnitrostátního styku: 2.1 pro r. 2006: 62 %; 2.2 pro r. 2007: 64 %; 2.3 pro r. 2008: 66 %; 2.4 pro r. 2009: 68 %. 3. Tyto sazby nesměj í překročit: 3.1 pro r. 2006: 0,226 DTS za zásilku a 1,768 DTS za kilogram; 3.2 pro r. 2007: 0,231 DTS za zásilku a 1,812 DTS za kilogram; 3.3 pro r. 2008: 0,237 DTS za zásilku a 1,858 DTS za kilogram; 3.4 pro r. 2009: 0,243 DTS za zásilku a 1,904 DTS za kilogram. 4. Pro období let 2006 až 2009 nesmějí být používané sazby nižší než 0,147 DTS za zásilku a 1,491 DTS za kilogram. Pokud zvýšené sazby nepřekročí 100 % sazby za 20gramové prioritní psaní vnitrostátního styku příslušné země, minimální sazby se zvyšují na: 4.1 pro r. 2006: 0,151 DTS za zásilku a 1,536 DTS za kilogram; 3.2 pro r. 2007: 0,154 DTS za zásilku a 1,566 DTS za kilogram; 3.3 pro r. 2008: 0,158 DTS za zásilku a 1,598 DTS za kilogram; 3.4 pro r. 2009: 0,161 DTS za zásilku a 1,630 DTS za kilogram. 5. U tiskovinových pytlů se používá sazba 0,793 DTS za kilogram. 5.1 Tiskovinové pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení ter-minálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg. 6. U doporučených zásilek je stanoven příplatek 0,5 DTS za zásilku a u cenných zásilek 1 DTS za zásilku. 7. Ustanovení používaná mezi zeměmi v cílovém systému se vztahují na každou zemi oprávněnou být v přechodném systému, která vyjádří své přání připojit se k cílovému systému. Rada poštovního provozu může stanovit přechodná opatření v Rádu listovních zásilek. 8. K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu s výjimkou případu dvoustranné dohody. Terminální výdaje. Ustanovení vztahující se na toky zásilek do a ze zemí v přechodném systému a mezi nimi navzájem 1.1 Odměna za listovní zásilky s výjimkou tiskovinových pytlů je 0,147 DTS za zásilku a 1,491 DTS za kilogram. 1.1.1 U objemů nižších než 100 tun ročně se obě složky převedou na celkovou sazbu 3,727 DTS za kilogram na základě celosvětového průměrného počtu 15,21 zásilek na kilogram. 1.1.2 U objemů vyšších než 100 tun ročně se použije celková sazba 3,727 DTS za kilogram, jestliže ani správa určení ani správa původu nepožaduje změnu sazby na základě skutečného počtu zásilek na kilogram v dané relaci. Kromě toho se tato sazba použije v případě, že skutečný počet zásilek připadající najeden kilogram je mezi 13 a 17. 1.1.3 Pokud jedna ze zúčastněných správ požádá o aplikaci skutečného počtu zásilek připadajícího najeden kilogram, vypočte se odměna za příslušný objem podle opravného mechanismu specifikovaného v Rádu listovních zásilek. 1.1.4 Země v cílovém systému se nemůže dovolávat změny celkové sazby uvedené v odstavci 1.1.2 směrem dolů ve vztahu k zemi v přechodném systému, pokud ta nepožaduje změnu v opačném směru. 1.2 U tiskovinových pytlů se používá sazba 0,793 DTS za kilogram. 1.2.1 Tiskovinové pytle o hmotnosti nižší než 5 kg se pro účely placení ter-minálních výdajů považují za pytle vážící 5 kg. 1.3 U doporučených zásilek je stanoven příplatek 0,5 DTS za zásilku a u cenných zásilek 1 DTS za zásilku. 2. Mechanismus harmonizace systémů 2.1 Jestliže správa určení v cílovém systému s objemem zásilek vyšším než 50 tun ročně zjistí, že roční hmotnost v tomto toku přesahuje práh vypočítaný podle podmínek stanovených v Řádu listovních zásilek, může na zásilky přesahující tento práh aplikovat systém odměňování uvedený v článku 29 za předpokladu, že neuplatnila opravný mechanismus. 2.2 Jestliže správa v přechodném systému, která dostává ročně od jiné země v přechodném systému více než 50 tun ročně, zjistí, že roční hmotnost v tomto toku přesahuje práh vypočítaný podle podmínek stanovených v Řádu listovních zásilek, může na zásilky přesahující tento práh aplikovat dodatečnou odměnu uvedenou v článku 31 za předpokladu, že neuplatnila opravný mechanismus. 3. Hromadně podávané zásilky 3.1 Odměna za hromadně podávané zásilky zemím v cílovém systému se stanoví aplikací sazeb za zásilku a za kilogram uvedených v článku 29. 3.2 Správy v přechodném systému mohou požadovat za došlé hromadně podávané zásilky odměnu ve výši 0,147 DTS za zásilku a 1,491 za kilogram. 4. K tomuto článku nelze uplatnit žádnou výhradu s výjimkou případu dvoustranné dohody. Fond kvality služby 1. S výjimkou tiskovinových pytlů a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné všemi zeměmi a územími klasifikovanými Hospodářskou a sociální radou (ECOSOC) jako nejméně rozvinuté země (Least Developed Countries - LDC) zvyšují o 16,5 % ze sazby 3,727 DTS za kilogram uvedené v článku 30 pro účely financování Fondu kvality služby ke zvyšování kvality služby v nejméně rozvinutých zemích. Mezi těmito zeměmi navzájem se žádné navýšení neaplikuje. 2. Členské země SPU a území zahrnutá do Unie mohou předkládat Administrativní radě opodstatněné žádosti, aby byly považovány za potřebné, pokud jde o další dodatečné zdroje. Země klasifikované jako TRAC 1 - Target for Resources Assignment from the Core (bývalé rozvojové země) mohou zažádat Administrativní radu o poskytnutí zdrojů z Fondu kvality služby za stejných podmínek jako nejméně rozvinuté země. Kromě toho země, klasifikované Programem Spojených národů pro rozvoj (UNDP) jako Net Contributor Countries (NCC - čistí přispěvatelé) mohou požádat Administrativní radu o čerpání prostředků Fondu kvality služby za stejných podmínek jako země TRAC 1. Přijaté žádosti udělené podle tohoto článku nabudou účinnosti prvního dne kalendářního roku následujícího po roce, kdy Administrativní rada přijala rozhodnutí. Administrativní rada posoudí žádost a rozhodne podle přísných kritérií, zda příslušná země může být ve vztahu k Fondu kvality služby považována za nejméně rozvinutou zemi nebo případně zemi TRAC 1. Administrativní rada každý rok zkontroluje a aktualizuje seznam členských zemí SPU a území zahrnutých do Unie. 3. S výjimkou tiskovinových pytlů a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné zeměmi a územími klasifikovanými pro účely terminálních výdajů Kongresem jako rozvinuté země zemím a územím klasifikovaným UNDP jako země TRAC 1 kromě nejméně rozvinutých zemí zvyšují o 8 % ze sazby 3,727 DTS za kilogram uvedené v článku 30 pro účely financování Fondu kvality služby ke zvyšování kvality služby v zemích TRAC 1 kromě LDC. 4. S výjimkou tiskovinových pytlů a hromadně podávaných zásilek se terminální výdaje splatné zeměmi a územími klasifikovanými pro účely terminálních výdajů Kongresem jako rozvinuté země zemím a územím klasifikovaným stejným Kongresem jako rozvojové země, kromě zemí uvedených v odstavcích 1 a 3, zvyšují o 1 % ze sazby 3,727 DTS za kilogram uvedené v článku 30 pro účely financování Fondu kvality služby ke zvyšování kvality služby. 5. Země a území oprávněné čerpat ze zdrojů TRAC 1 se mohou snažit zvyšovat kvalitu své služby pomocí regionálních nebo mnohonárodních projektů ve prospěch nejméně rozvinutých zemí nebo zemí s nízkým příjmem. Tyto projekty by přinášely užitek přímo všem stranám přispívajícím k jejich financování prostřednictvím Fondu kvality služby. 6. Regionální projekty by měly podporovat zejména realizaci programů SPU na zvýšení kvality služby a zavedení provozních účetních systémů v rozvojových zemích. Rada poštovního provozu schválí nejpozději v r. 2006 postupy při financování těchto projektů. Průvozní výdaje 1. Za přímé závěry a zásilky v otevřeném průvozu vyměňované mezi dvěma správami nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím služby jedné nebo více dalších správ (služby třetí strany) platí průvozní výdaje. Tyto výdaje představují odměnu za služby poskytnuté v souvislosti s pozemní, námořní nebo leteckou přepravou. Základní sazby a ustanovení týkající se výdajů na leteckou přepravu 1. Základní sazba používaná pro vyrovnávání účtů za leteckou přepravu mezi správami je schvalována Radou poštovního provozu. Vypočte ji Mezinárodní úřad podle vzorce uvedeného v Rádu listovních zásilek. 2. Výpočet leteckých přepravních výdajů za přímé závěry, prioritní zásilky, letecké zásilky a letecké balíky v otevřeném průvozu, jakož i příslušné způsoby odpočtu, vyplývají z Řádu listovních zásilek a z Řádu poštovních balíků. 3. Výdaje na leteckou přepravu za celý úsek jdou k tíži: 3.1 správy země původu, jde-li o přímé závěry, včetně případu, kdy jsou tyto závěry převáženy přes jednu nebo více průvozních zemí; 3.2 správy, která předává zásilky jiné správě, jde-li o prioritní zásilky a letecké zásilky v otevřeném průvozu včetně chybně směrovaných zásilek. 4. Stejná pravidla platí pro zásilky osvobozené od pozemních a námořních průvozních výdajů, jsou-li přepravovány letecky. 5. Každá správa určení, která zajišťuje leteckou přepravu zásilek mezinárodního styku uvnitř své země, má právo na úhradu dodatečných nákladů způsobených touto přepravou za předpokladu, že vážený průměr vzdálenosti leteckých úseků přesahuje 300 kilometrů. Rada poštovního provozu může nahradit vážený průměr vzdálenosti jinými vhodnými kritérii. Neexistuj e-li dohoda o bezplatnosti, musejí být výdaje jednotné pro všechny prioritní a letecké závěry přicházející ze zahraničí, ať jsou dále směrovány leteckou cestou či nikoli. 6. Jsou-li však terminální výdaje vybírané správou určení založeny výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách, žádná dodatečná úhrada výdajů za vnitrostátní leteckou přepravu se nevybírá. 7. Při výpočtu váženého průměru vzdálenosti správa určení vyjme hmotnost všech závěrů, u kterých je výpočet náhrady terminálních výdajů založen výslovně na nákladech nebo na vnitrostátních sazbách správy určení. Pozemní a námořní balíkové podíly 1. Za balíky vyměňované mezi dvěma poštovními správami se vybírají příchodní pozemní podíly vypočítané kombinací základní sazby za balík a základní sazby za kilogram, stanovené v Rádu. 1.1 S přihlédnutím k výše uvedeným základním sazbám mohou být správy navíc oprávněny požadovat další sazby za balík a za kilogram v souladu s ustanoveními uvedenými v Rádu. 1.2 Podíly uvedené v odstavcích 1 a 2 jdou k tíži správy země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady. 1.3 Příchodní pozemní podíly musejí být jednotné pro celé území každé země. 2. Za balíky vyměňované mezi dvěma správami nebo mezi dvěma poštami téže země prostřednictvím pozemních služeb jedné nebo více dalších správ se vybírají ve prospěch zemí, jejichž služby se účastní pozemní přepravy, průvozní pozemní podíly stanovené Řádem podle příslušného stupně vzdálenosti. 2.1 Za balíky v otevřeném průvozu j sou zprostředkuj ící správy oprávněny požadovat paušální podíl za zásilku stanovený Řádem. 2.2 Průvozní pozemní podíly jdou k tíži správy země původu, pokud Rád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady. 3. Každá ze zemí, jejíž služby se podílejí na námořní přepravě balíků, je oprávněna požadovat námořní podíly. Tyto podíly jdou k tíži správy země původu, pokud Řád poštovních balíků nestanoví odchylky od této zásady. 3.1 Za každé použití námořní přepravy stanoví Řád poštovních balíků námořní podíl podle příslušného stupně vzdálenosti. 3.2 Poštovní správy mohou zvýšit námořní podíl vypočítaný podle odstavce 3.1 maximálně o 50 %. Naproti tomu jej mohou libovolně snížit. Pravomoc Rady poštovního provozu stanovit výdaje a podíly 1. Rada poštovního provozu je oprávněna stanovit následující výdaje a podíly splatné poštovními správami v souladu s podmínkami vyjádřenými v Řádech: 1.1 průvozní výdaje za zpracování a přepravu listovních závěrů jednou nebo více zprostředkujícími zeměmi; 1.2 základní sazbu a výdaj e na leteckou přepravu vztahuj ící se k leteckým zásilkám; 1.3 příchodní pozemní podíly za zpracování příchozích balíků; 1.4 průvozní pozemní podíly za zpracování a přepravu balíků zprostředkující zemí; 1.5 námořní podíly za námořní přepravu balíků. 2. Každá revize provedená na základě metodiky zajišťující spravedlivou odměnu správám vykonávajícím služby se musí opírat o spolehlivé a reprezentativní ekonomické a finanční údaje. Případná změna, o níž se rozhodne, nabude účinnosti dnem určeným Radou poštovního provozu. Podmínky schvalování návrhů týkajících se Úmluvy a Rádu 1. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k této Úmluvě schváleny většinou přítomných členských zemí, které mají hlasovací právo. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo. 2. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Rádu listovních zásilek a Řádu poštovních balíků schváleny většinou členů Rady poštovního provozu majících hlasovací právo. 3. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k této Úmluvě a jejímu Závěrečnému protokolu získat: 3.1 dvě třetiny hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí Unie majících hlasovací právo, jde-li o změny; 3.2 většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení. 4. Nehledě k ustanovení uvedenému v odstavci 3.1 má každá členská země, jejíž vnitrostátní předpisy jsou dosud neslučitelné s navrhovanou změnou, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže tuto změnu přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení této změny. Výhrady předložené během kongresu 1. Jakákoli výhrada neslučitelná s cílem a posláním Unie není dovolena. 2. Obecně platí, že jakákoli členská země, jejíž stanoviska ostatní členské země nesdílejí, se pokud možno vynasnaží přizpůsobit názoru většiny. Výhrady by se měly uplatňovat pouze tehdy, je-li to naprosto nezbytné a podložené pádnými důvody. 3. Výhrady k článkům této Úmluvy se předkládají Kongresu v podobě písemného návrhu v jednom z pracovních jazyků Mezinárodního úřadu v souladu s příslušnými ustanoveními Jednacího řádu kongresů. 4. Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k výhradám schváleny předepsanou většinou vyžadovanou ke změně článku, jehož se výhrada týká. 5. Výhrady se obecně uplatňují na základě reciprocity mezi členskou zemí, která je předložila, a ostatními členskými zeměmi. 6. Výhrady k této Úmluvě budou zařazeny do jejího Závěrečného protokolu na základě návrhů schválených kongresem. Nabytí účinnosti a doba platnosti Úmluvy 1. Tato Úmluva nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu. Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád členských zemí tuto Úmluvu v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeden jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie. ZÁVĚREČNÝ PROTOKOL SVĚTOVÉ POŠTOVNÍ ÚMLUVY Přistupujíce k podpisu Světové poštovní úmluvy sjednané s datem dnešního dne se níže podepsaní zplnomocněnci dohodli na následujícím: Vlastnictví poštovních zásilek. Vracení. Změna nebo oprava adresy 1. Ustanovení článku 5.1 a 2 se nevztahují na Antiguu a Barbudu, Bahrajn (království), Barbados, Belize, Botswanu, Brunej Darussa-lam, Dominiku, Egypt, Fidži, Gambii, Grenadu, Guyanu, Hongkong, Irsko, Jamajku, Kanadu, Keňu, Kiribati, Kuvajt, Lesotho, Malajsii, Malawi, Mauricius, Nauru, Nigérii, Nový Zéland, Papuu-Novou Guineu, S. Kitts a Nevis, S. Lucii, S. Vincence a Grenadiny, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Seychely, Sierru Leoně, Singapur, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Tanzanii (Sjed. rep.), Trinidad a Tobago, Tuvalu, Ugandu, Vanuatu, Zambii a na Západní Samou. 2. Článek 5.1 a 2 se nevztahuje rovněž na Dánsko, Írán (Islámskou rep.) a Rakousko, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele od okamžiku, kdy byl adresát informován o příchodu zásilky na jeho adresu. 3. Článek 5.1 se nevztahuje na Austrálii, Ghanu a Zimbabwe. 4. Článek 5.2 se nevztahuje na Bahamy, Korejskou lidově demokratickou republiku, Irák a Myanmar, jejichž předpisy nedovolují vrácení nebo změnu adresy listovních zásilek na žádost odesílatele. 5. Článek 5.2 se nevztahuje na Spojené státy americké. 6. Článek 5.2 se vztahuje na Austrálii pouze do té míry, pokud je slučitelný s vnitrostátními předpisy této země. 7. Odchylkou od článku 5.2 jsou Filipíny, Konžská demokratická republika, Panama (Rep.), Salvador a Venezuela oprávněny nevracet balíky poté, co adresát požádal o jejich celní projednání, neboť je to v rozporu s celními předpisy těchto zemí. 1. Odchylkou od článku 6 jsou poštovní správy Austrálie, Kanady a Nového Zélandu oprávněny vybírat jiné poštovní sazby než ty, které jsou stanoveny v Řádech, pokud jsou tyto sazby přípustné podle předpisů jejich zemí. Výjimka z osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky 1. Odchylkou od článku 7 mohou poštovní správy Indonésie, Sv. Vincence a Grenadin a Turecka, které ve svém vnitrostátním styku nepovolují osvobození od poštovních sazeb pro slepecké zásilky, vybírat výplatné včetně sazeb za zvláštní služby, jež však nesmějí být vyšší než sazby ve vnitrostátním styku. 2. Odchylkou od článku 7 mohou poštovní správy Austrálie, Japonska, Kanady, Německa, Rakouska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spojených států amerických a Švýcarska vybírat sazby za zvláštní služby, které vybírají za slepecké zásilky ve svém vnitrostátním styku. 1. Nehledě k ustanovením článku 12 Austrálie nesouhlasí s rozšířením základních služeb na poštovní balíky. 2. Ustanovení článku 12.2.4 se nevztahují na Velkou Británii, jejíž vnitrostátní předpisy ukládají nižší hranice hmotnosti. Legislativa Velké Británie týkající se zdraví a bezpečnosti omezuje hmotnost poštovních pytlů na 20 kg. 1. Odchylkou od článku 12 Úmluvy je poštovní správa Afghánistánu oprávněna omezit maximální hmotnost balíčků v příchodu i odchodu na 1 kg. Oznámení o dodání (dodejka) 1. Poštovní správa Kanady je oprávněna nedodržovat článek 13.4.3, pokud jde o poštovní balíky, vzhledem k tomu, že neposkytuje tuto službu pro balíky ve svém vnitrostátním styku. Služba odpovědních zásilek v mezinárodním styku (CCRI - IBRS) 1. Odchylkou od článku 13.4.1 poštovní správa Bulharska poskytuje službu CCRI po projednání s příslušnou poštovní správou. Zákazy (listovní zásilky) 1. Poštovní správy Korejské lid. dem. republiky a Libanonu nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty. Nejsou povinny důsledně dodržovat ustanovení Řádu listovních zásilek, pokud jde o jejich odpovědnost v případě poškození nebo úbytku obsahu doporučených zásilek, nebo pokud jde o zásilky obsahující skleněné nebo křehké předměty. 2. Poštovní správy Bolívie, Číny (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, Iráku, Nepálu, Pákistánu, Saudské Arábie, Súdánu a Vietnamu nepřijímají z titulu výjimky doporučené zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy, šperky a jiné cenné předměty. 3. Poštovní správa Myanmaru si vyhrazuje právo nepřijímat cenné zásilky obsahující cenné předměty uvedené v článku 15.6, neboť je to v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy. 4. S výhradou zvláštní dohody uzavřené pro tento účel nepřijímá poštovní správa Nepálu doporučené zásilky nebo cenné zásilky obsahující papírové peníze nebo mince. 5. Poštovní správa Uzbekistánu nepřijímá doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, šeky, poštovní známky nebo cizí měnu a odmítá jakoukoli odpovědnost v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. 6. Poštovní správa Íránu (Islámské rep.) nepřijímá zásilky obsahující předměty odporující zásadám islámského náboženství. 7. Poštovní správa Filipín si vyhrazuje právo nepřijímat žádné listovní zásilky (obyčejné, doporučené nebo cenné) obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty. 8. Poštovní správa Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky. Dále nepřijímá doporučené zásilky adresované do Austrálie ani zásilky v otevřeném průvozu obsahující cennosti jako šperky, drahé kovy, drahokamy nebo polodrahokamy, cenné papíry, mince nebo jakékoli převoditelné cenné papíry. Odmítá veškerou odpovědnost, pokud jde o zásilky porušující tuto výhradu. 9. Poštovní správa Číny (Lid. rep.) s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong nepřijímá v souladu se svými vnitrostátními předpisy cenné zásilky obsahující mince, bankovky, papírové peníze, jakékoli cenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky. 10. Poštovní správy Lotyšska a Mongolská si vyhrazují právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky, cenné papíry na doručitele a cestovní šeky vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními předpisy. 11. Poštovní správa Brazílie si vyhrazuje právo nepřijímat obyčejné, doporučené nebo cenné zásilky obsahující mince, bankovky v oběhu a jakékoli cenné papíry na doručitele. 12. Poštovní správa Vietnamu si vyhrazuje právo nepřijímat psaní obsahující nějaké předměty nebo zboží. Zákazy (poštovní balíky) 1. Poštovní správy Kanady, Myanmaru a Zambie jsou oprávněny nepřijímat cenné balíky obsahující cenné předměty uvedené v článku 15.6.1.3.1 vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejich vnitrostátními předpisy. 2. Poštovní správy Libanonu a Súdánu nepřijímají z titulu výjimky balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty. Nejsou povinny dodržovat příslušná ustanovení Řádu poštovních balíků. 3. Poštovní správa Brazílie je oprávněna nepřijímat cenné balíky obsahující mince a papírové peníze v oběhu, jakož i veškeré cenné papíry na doručitele, vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy. 4. Poštovní správa Ghany je oprávněna nepřijímat cenné balíky obsahující mince a papírové peníze v oběhu vzhledem k tomu, že to je v rozporu s jejími vnitrostátními předpisy. 5. Kromě předmětů uvedených v článku 15 poštovní správa Saudské Arábie dále nepřijímá balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy a jiné cenné předměty. Rovněž nepřijímá balíky obsahující léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem, výrobky určené k hašení ohně, chemické tekutiny nebo předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství. 6. Kromě předmětů uvedených v článku 15 poštovní správa Omanu dále nepřijímá balíky obsahující: 6.1 léky všeho druhu, pokud nejsou provázeny lékařským předpisem vystaveným příslušným úředním orgánem; 6.2 výrobky určené k hašení ohně a chemické tekutiny; 6.3 předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství. 7. Kromě předmětů uvedených v článku 15 je poštovní správa Iránu (Islámské rep.) dále oprávněna nepřijímat balíky obsahující předměty, které jsou v rozporu se zásadami islámského náboženství. 8. Poštovní správa Filipín je oprávněna nepřijímat balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty, nebo obsahující tekutiny a snadno zkapalňující látky nebo předměty ze skla a podobných materiálů nebo jiné křehké předměty. 9. Poštovní správa Austrálie nepřijímá žádné poštovní zásilky obsahující zlaté nebo stříbrné pruty nebo bankovky. 10. Poštovní správa Číny (Lid. rep.) nepřijímá obyčejné balíky obsahující mince, papírové peníze nebo jakékoli cenné papíry na doručitele, cestovní šeky, platinu, zlato nebo stříbro, zpracované či nezpracované, drahokamy nebo jiné cenné předměty. Dále rovněž nepřijímá, s výjimkou zvláštní správní oblasti Hongkong, cenné balíky obsahující mince, papírové peníze, jakékoli cenné papíry na doručitele nebo cestovní šeky. 11. Poštovní správa Mongolská si vyhrazuje právo nepřijímat, v souladu se svými vnitrostátními předpisy, balíky obsahující mince, bankovky, cenné papíry na doručitele a cestovní šeky. 12. Poštovní správa Lotyšska nepřijímá obyčejné ani cenné balíky obsahující mince, bankovky, jakékoli cenné papíry (šeky) na doručitele nebo cizí měnu a zříká se veškeré odpovědnosti v případě ztráty nebo poškození takovýchto zásilek. Věci podléhající clu 1. S odvoláním na článek 15 nepřijímají poštovní správy následujících zemí zásilky s udanou cenou obsahující věci podléhající clu: Bangladéš a Salvador. 2. S odvoláním na článek 15 nepřijímají poštovní správy následujících zemí obyčejná a doporučená psaní obsahující věci podléhající clu: Afghánistán, Albánie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Estonsko, Chile, Itálie, Kambodža, Kolumbie, Korejská lid. dem. republika, Kuba, Lotyšsko, Nepal, Peru, S. Marino, Salvador, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán a Venezuela. 3. S odvoláním na článek 15 nepřijímají poštovní správy následujících zemí obyčejná psaní obsahující věci podléhající clu: Benin, Burkina Faso, Džibutsko, Mali, Mauritánie a Pobřeží slonoviny (Rep.). 4. Nehledě na ustanovení odstavců 1 až 3 se ve všech případech dovoluje zasílání sér, očkovacích látek a naléhavě potřebných léků, jež si je obtížné opatřit. 1. Odchylkou od článku 17.3 si poštovní správy Bulharska, Čadu, Egypta, Filipín, Gabonu, Íránu (Islámské rep.), Kapverd, Korejské lid. dem. republiky, Kyrgyzstánu, Mongolská, Myanmaru, Řecka, Saudské Arábie, Súdánu, Sýrie (Arabské rep.), Turkmenistánu, Ukrajiny, Uzbekistánu, zámořských území Velké Británie a Zambie vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek. 2. Odchylkou od článku 17.3 si poštovní správy Argentiny, Ázerbájdžá-nu, České republiky, Rakouska a Slovenska vyhrazují právo vybírat zvláštní sazbu v případě, zjistí-li se při uzavření pátrání provedeného na základě reklamace, že tato reklamace byla neoprávněná. 3. Poštovní správy Afghánistánu, Bulharska, Egypta, Gabonu, Iránu (Islámské rep.), Kapverd, Konga (Rep.), Kyrgyzstánu, Mongolská, Myanmaru, Saudské Arábie, Súdánu, Surinamu, Sýrie (Arabské rep.), Turkmenistánu, Ukrajiny, Uzbekistánu a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se balíků. 4. Odchylkou od článku 17.3 si poštovní správy Brazílie, Panamy (Rep.) a Spojených států amerických vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za reklamaci týkající se listovních zásilek a balíků podaných v zemích, které na základě odstavců 1 až 3 sazbu tohoto druhu aplikují. Sazba za předložení celnímu úřadu 1. Poštovní správa Gabonu si vyhrazuje právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení celnímu úřadu. 2. Poštovní správy Konga (Rep.) a Zambie si vyhrazují právo vybírat od svých zákazníků sazbu za předložení balíků celnímu úřadu. 1. Poštovní správy Austrálie, Nového Zélandu, Rakouska, Řecka, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických si vyhrazují právo vybírat sazbu odpovídající nákladům na zpracování od každé poštovní správy, jež jí v souladu s ustanoveními článku 27.4 vrátí předměty, které původně nebyly jejich službami vypraveny jako poštovní zásilky. 2. Odchylkou od článku 27.4 si poštovní správa Kanady vyhrazuje právo vybírat od správy původu odměnu, která jí umožní pokrýt minimálně náklady na zpracování takovýchto zásilek. 3. Článek 27.4 opravňuje poštovní správu určení požadovat od správy podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství. Austrálie a Spojené království Velké Británie a Severního Irska si vyhrazují právo omezit tuto platbu na částku odpovídající sazbě vnitrostátního styku používané v zemi určení pro zásilky stejného druhu. 4. Článek 27.4 opravňuje poštovní správu určení požadovat od správy podání přiměřenou odměnu za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství. Následující země si vyhrazují právo omezit tuto platbu na limity schválené v Řádu pro hromadně podávané zásilky: Bahamy, Barbados, Brunej Darussalam, Čína (Lid. rep.), Grenada, Guyana, Indie, Malajsie, Nepal, Nizozemské Antily a Aruba, Nizozemsko, Nový Zéland, S. Lucie, S. Vincenc a Grenadiny, Singapur, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zámořská území Velké Británie, Spojené státy americké, Srí Lanka, Surinam a Thajsko. 5. Nehledě na výhrady uvedené v odstavci 4, vyhrazují si následující země právo plně aplikovat ustanovení článku 27 Úmluvy na zásilky došlé z členských zemí Unie: Argentina, Benin, Brazílie, Burkina Faso, Dánsko, Egypt, Francie, Guinea, Itálie, Izrael, Japonsko, Jordánsko, Kamerun, Kypr, Libanon, Lucembursko, Mali, Mauritánie, Maroko, Monako, Německo, Norsko, Pobřeží slonoviny (Rep.), Portugalsko, Rakousko, Řecko, Senegal, Saudská Arábie, Sýrie (Arabská rep.) a Togo. 6. Za účelem aplikace článku 27.4 si poštovní správa Německa vyhrazuje právo vyžadovat od poštovní správy země podání zásilek odměnu ve stejné výši, jakou by dostala od poštovní správy sídelní země odesílatele. 7. Nehledě na výhrady učiněné v článku XIII si Čína (Lid. rep.) vyhrazuje právo omezit veškeré platby za dodání listovních zásilek podaných v zahraničí ve velkém množství na limity stanovené v Úmluvě SPU a v Řádu listovních zásilek pro hromadně podávané zásilky. Výjimečné příchodní pozemní podíly 1. Odchylkou od článku 34 si poštovní správa Afghánistánu vyhrazuje právo vybírat dodatečný výjimečný příchodní pozemní podíl ve výši 7,50 DTS za balík. 1. Poštovní správy Belgie, Norska a Spojených států amerických mohou vybírat za letecké balíky vyšší pozemní podíly než za balíky pozemní. 2. Poštovní správa Libanonu je oprávněna vybírat za balíky do 1 kg sazbu používanou pro balíky od 1 do 3 kg. 3. Poštovní správa Panamy (Rep.) je oprávněna vybírat za pozemní balíky přepravované v průvozu leteckou cestou (S.A.L.) 0,20 DTS za kilogram. Na důkaz toho sepsali níže uvedení zplnomocněnci tento Protokol, který bude mít stejnou účinnost a stejnou platnost, jako kdyby jeho ustanovení byla pojata do vlastního textu Úmluvy, a podepsali jedno jeho vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie. Přihlížejíce k článku 22 odst. 4 Ústavy Světové poštovní unie, sjednané ve Vídni dne 10. července 1964, stanovili níže podepsaní zplnomocněnci vlád členských zemí Unie společnou dohodou a s výhradou článku 25 odst. 4 uvedené Ústavy následující Ujednání. Předmět Ujednání a produkty, kterých se Ujednání týká 1. Toto Ujednání upravuje veškeré poštovní služby pro převody peněžních částek. Smluvní země se společně dohodnou na tom, které z produktů tohoto Ujednání hodlají zavést ve svých vzájemných stycích. 2. Výměny upravené ustanoveními tohoto Ujednání se mohou účastnit i nepoštovní organizace, a to prostřednictvím poštovní správy, žirové služby nebo instituce provozující síť pro převody peněžních částek. Je na těchto organizacích, aby se dohodly s poštovní správou své země tak, aby bylo zajištěno plné provádění všech článků Ujednání a aby v rámci této dohody uplatňovaly svá práva a plnily své povinnosti jako poštovní správy vymezené tímto Ujednáním. Poštovní správa jim slouží jako prostředník ve styku s poštovními správami ostatních smluvních zemí a s Mezinárodním úřadem. Pokud by některá poštovní správa neposkytovala finanční služby popsané v tomto Ujednání nebo pokud by kvalita služby nevyhovovala požadavkům zákazníků, mohou poštovní správy spolupracovat s nepoštovními organizacemi dané země. 3. Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení Kongresu název a adresu vládního orgánu zodpovědného za dohled nad poštovními finančními službami, jakož i název a adresu operátora nebo operátorů oficiálně ustanovených k provozování poštovních finančních služeb a plnění povinností vyplývajících z Akt Unie na svém území. 3.1 Členské země oznámí Mezinárodnímu úřadu do šesti měsíců po ukončení Kongresu kontaktní údaje osob zodpovědných za provoz poštovních finančních služeb a za službu reklamací. 3.2 V období mezi kongresy se změny vládních orgánů, oficiálně ustanovených operátorů a zodpovědných osob oznámí Mezinárodnímu úřadu co nejdříve. 4. Toto Ujednání upravuje následující poštovní peněžní produkty: 4.1 poštovní poukázky včetně dobírkových poukázek; 4.2 převody z účtu na účet. 5. Na základě dvoustranných nebo mnohostranných smluv mezi zúčastněnými poštovními správami je možné poskytovat další služby. 1. Obyčejná poukázka 1.1 Zákazník - plátce složí peněžní částku u poštovní přepážky nebo dá příkaz k jejímu odepsání ze svého účtu a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti příjemci. 2. Převodová poukázka 2.1 Zákazník - plátce složí peněžní částku u poštovní přepážky a požádá o její připsání bez jakékoli srážky na účet příjemce vedený poštovní správou nebo na účet vedený jinými finančními organizacemi. 3. Dobírková poukázka 3.1 Adresát „zásilky na dobírku“ složí peněžní částku nebo dá příkaz k jejímu odepsání ze svého účtu a požádá o vyplacení celé částky bez jakékoli srážky v hotovosti odesílateli „zásilky na dobírku“. Podávání příkazů 1. Není-li zvláštní dohody, částka poukázky se uvede v měně země určení. 2. Poštovní správa podání stanoví přepočítací kurz své měny k měně země určení. 3. Maximální částka poštovních poukázek se stanoví bilaterálně. 4. Poštovní správa podání má naprostou volnost při stanovení dokladů a způsobů podávání poštovních poukázek. Mají-li být poukázky zaslány prostřednictvím poštovního závěru, musejí být použity pouze tiskopisy předepsané v Rádu. 1. Poštovní správa podání svobodně stanoví sazbu, která se má vybrat při podání. 2. Za poštovní poukázky vyměňované mezi smluvní a nesmluvní zemí prostřednictvím země, která podepsala toto Ujednání, může zprostředkující poštovní správa vybírat dodatečnou sazbu, kterou stanoví na základě nákladů vzniklých činnostmi, jež vykonává; na výši této sazby se zúčastněné poštovní správy dohodnou a odečte se od částky poštovní poukázky. Tato sazba však může být vybrána od odesílatele ve prospěch poštovní správy zprostředkující země, jestliže se zúčastněné poštovní správy takto dohodly. 3. Doklady, platební nástroje a platební příkazy vztahující se k poštovním peněžním převodům vyměňovaným mezi poštovními správami v poštovních závěrech za podmínek uvedených v článcích RL 110 a 111 jsou osvobozeny od veškerých sazeb. Povinnosti poštovní správy podání 1. Pro poskytování vyhovujících služeb zákazníkům se poštovní správa podání řídí normami služby specifikovanými v Řádu. Přeprava příkazů 1. Výměny poštovních poukázek se provádějí prostřednictvím elektronických sítí poskytnutých Mezinárodním úřadem SPU nebo jinými subjekty. 2. Elektronické výměny se provádějí odesláním přímo vyplácející nebo vyměňovací poště. Bezpečnost a kvalita výměn musí být zajištěny buďto technickými specifikacemi vztahujícími se k použitým sítím, nebo dvoustrannou dohodou mezi poštovními správami. 3. Poštovní správy se mohou dohodnout, že si budou vyměňovat poukázky pomocí papírových tiskopisů uvedených v Rádu a odeslaných jako prioritní zásilky. 4. Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou používat jiné způsoby výměny. Zacházení v zemi určení 1. Výplata poštovních poukázek se provádí podle předpisů země určení. 2. Příjemci se zpravidla vyplatí celá částka poštovní poukázky; pokud příjemce žádá dodatečné zvláštní služby, lze od něho vybrat fakultativní sazby. 3. Platnost elektronických poukázek se stanoví na základě dvoustranných dohod. 4. Platnost papírových poukázek trvá zpravidla nejpozději do konce prvního měsíce následujícího po měsíci podání. 5. Po uplynutí výše uvedené lhůty se nevyplacená poukázka neprodleně vrátí zpět poštovní správě podání. Odměna vyplácející poštovní správě 1. Poštovní správa podání přiznává vyplácející správě za každou vyplacenou poukázku odměnu, jejíž výše je stanovena v Řádu. 2. Namísto paušální částky uvedené v Řádu se poštovní správy mohou dohodnout na jiné výši odměny. 3. Za peněžní převody osvobozené od sazeb nevzniká nárok na odměnu. 4. Souhlasí-li s tím zúčastněné poštovní správy, převody peněžitých podpor osvobozené poštovní správou podání od sazeb mohou být vyňaty z odměny. Povinnosti vyplácející poštovní správy 1. Pro poskytování vyhovujících služeb zákazníkům se vyplácející poštovní správa řídí normami služby specifikovanými v Rádu. Poštovní převody 1. Majitel poštovního účtu požádá, aby byla peněžní částka odepsána z jeho účtu a připsána ve prospěch účtu příjemce vedeného poštovní správou nebo jiného účtu prostřednictvím poštovní správy země určení. 1. Částka převodu se uvede v měně země určení nebo v jakékoli jiné měně podle dohody mezi podací a přijímající poštovní správou. 2. Poštovní správa podání stanoví přepočítací kurz své měny k měně, ve které je vyjádřena částka převodu. 3. Částka převodů je neomezená, nerozhodnou-li se zúčastněné poštovní správy jinak. 4. Poštovní správa podání má naprostou volnost při stanovení dokladů a způsobů podávání převodů. 5. Poukázky a platební příkazy, které mají být zaslány telekomunikační cestou, podléhají ustanovením Mezinárodního telekomunikačního řádu. 1. Poštovní správa podání svobodně stanoví sazbu, která se má vybrat při podání. K této základní sazbě se případně připočítají sazby týkající se zvláštních služeb poskytnutých odesílateli. 2. Za peněžní převody vyměňované mezi smluvní a nesmluvní zemí prostřednictvím země, která podepsala toto Ujednání, může zprostředkující správa vybírat dodatečnou sazbu. Na výši této sazby se zúčastněné správy dohodnou a odečte se od vplacené částky. Tato sazba však může být vybrána od odesílatele ve prospěch správy zprostředkující země, jestliže se zúčastněné poštovní správy takto dohodly. 3. Doklady, platební nástroje a platební příkazy vztahující se k peněžním převodům realizovaným mezi poštovními správami v poštovních závěrech za podmínek uvedených v článcích RL 110 a 111 jsou osvobozeny od veškerých sazeb. 1. Převody se provádějí prostřednictvím elektronických sítí poskytnutých Mezinárodním úřadem SPU nebo jinými subjekty na základě technických specifikací schválených zúčastněnými správami. 2. Bezpečnost a kvalita výměn musí být zajištěny buďto technickými specifikacemi vztahujícími se k použitým sítím, nebo dvoustrannou dohodou mezi poštovní správou podání a vyplácející poštovní správou. 3. Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou uskutečňovat převody pomocí papírových tiskopisů uvedených v Řádu a odeslaných jako prioritní zásilky. 1. S došlými převody se zachází podle předpisů země určení. 2. Poplatky vymahatelné v zemi určení zpravidla hradí příjemce; tato sazba však může být v souladu s dvoustrannou dohodou vybrána od odesílatele a přiznána poštovní správě země určení. 1. Za každý převod může vyplácející poštovní správa požadovat zaplacení příchodní sazby. Tato sazba může buďto být odepsána z účtu příjemce nebo jde na vrub poštovní správy podání odepsáním z jejího spojovacího účtu. 2. Za peněžní převody osvobozené od sazeb nevzniká nárok na odměnu. 3. Souhlasí-li s tím zúčastněné poštovní správy, převody peněžitých podpor osvobozené poštovní správou podání od sazeb mohou být vyňaty z odměny. 1. Pro poskytování vyhovujících služeb zákazníkům se vyplácející poštovní správa řídí normami služby specifikovanými v Řádu. Spojovací účty, měsíční účty, reklamace, odpovědnost Finanční vztahy mezi zúčastněnými poštovními správami 1. Poštovní správy si mezi sebou dohodnou technologii, kterou budou používat při vyrovnávání svých pohledávek. 2. Spojovací účty 2.1 Obecně platí, že mohou-li poštovní správy vést vlastní účty, zařídí si každá z nich u partnerské správy otevření spojovacího účtu, jehož prostřednictvím se vyrovnávají vzájemné dluhy a pohledávky vyplývající z výměn uskutečňovaných prostřednictvím služby převodů a poštovních poukázek a jakýchkoli jiných operací, jejichž vyrovnávání si poštovní správy tímto způsobem mohou dohodnout. 2.2 Pokud poštovní správa země určení nemůže vést účty, může být spojovací účet otevřen u jiné poštovní správy. 2.3 Poštovní správy se mohou dohodnout, že budou provádět svá finanční vyrovnání prostřednictvím správ určených mnohostrannou dohodou. 2.4 Je-li spojovací účet přečerpán, úročí se dlužné částky sazbou, která je stanovena v Řádu. 2.5 Aktivní saldo spojovacího účtu může být úročeno. 3. Měsíční účty 3.1 Neexistuje-li spojovací účet, vyhotovuje každá vyplácející správa pro každou vydávající správu měsíční účet částek vyplacených za poštovní poukázky. Měsíční účty se pravidelně zahrnují do hlavního účtu, na jehož základě se stanoví saldo. 3.2 Vyrovnávání účtů se může rovněž provádět na základě měsíčních účtů bez kompenzace. 4. Žádné jednostranné opatření, jako je moratorium, zákaz převodu atd. nesmí být na újmu ustanovením tohoto článku a z nich vyplývajícím ustanovením Řádu. 1. Reklamace se přijímají ve lhůtě šesti měsíců ode dne následujícího po dni podání poštovní poukázky nebo po provedení převodu. 2. Poštovní správy jsou oprávněny vybírat od zákazníků sazbu za reklamaci poštovních poukázek nebo převodů. 1. Zásada a rozsah odpovědnosti 1.1 Poštovní správa je odpovědná za částky vplacené u přepážky nebo odepsané z účtu plátce až do okamžiku, kdy byla částka řádně vyplacena nebo připsána na účet příjemce. 1.2 Poštovní správa je odpovědná za chybné informace, které poskytla a které způsobily buďto nevyplacení nebo chyby při provedení peněžního převodu. Odpovědnost se vztahuje na chyby v přepočtu a chyby při přepravě. 1.3 Poštovní správa je zproštěna veškeré odpovědnosti: 1.3.1 v případě zpoždění, k němuž může dojít při přepravě, odeslání a výplatě poukázek a příkazů; 1.3.2 nemohou-li kvůli zničení služebních dokladů způsobenému vyšší mocí doložit provedení peněžního převodu, pokud nebyla jejich odpovědnost prokázána jinak; 1.3.3 jestliže odesílatel neuplatnil reklamaci ve lhůtě předepsané v článku 19; 1.3.4 po uplynutí promlčecí lhůty poukázek v zemi podání. 1.4 V případě vrácení bez ohledu na jeho důvod nesmí částka vracená odesílateli překročit částku, kterou vplatil nebo která byla odepsána z jeho účtu. 1.5 Poštovní správy si mohou mezi sebou dohodnout používání rozšířených podmínek odpovědnosti přizpůsobených požadavkům jejich vnitrostátního styku. 1.6 Podmínky pro uplatnění zásady odpovědnosti a zvláště otázky vymezení odpovědnosti, placení dlužných částek, postih, lhůta pro výplatu a ustanovení týkající se úhrady správě, která vyplatila náhradu, jsou stanoveny v Řádu. 1. Při přepravě platebních příkazů elektronickou cestou používají poštovní správy síť SPU nebo jakoukoli jinou síť umožňující rychlé, spolehlivé a bezpečné provádění převodů. 2. Elektronické finanční služby SPU se mezi poštovními správami řídí dvoustrannými dohodami. Všeobecná pravidla provozování elektronických finančních služeb SPU podléhají příslušným ustanovením Akt Unie. Žádost o otevření žirového účtu v zahraničí 1. V případě otevření žirového účtu nebo jiného typu účtu v zahraničí nebo je-li v zahraničí požadován některý finanční produkt, poštovní organizace zemí, které podepsaly toto Ujednání, se dohodnou o pomoci, kterou si mohou poskytovat při používání těchto produktů. 2. Účastníci se mohou dvoustranně dohodnout, že si budou vzájemně nápomocni při podrobných postupech, a domluvit se o nákladech na poskytování takovéto pomoci. 1. Ve všem, co není výslovně upraveno tímto Ujednáním, platí v případě potřeby analogicky Úmluva. 2. Na toto Ujednání se nevztahuje článek 4 Ústavy. 3. Podmínky schvalování návrhů týkajících se tohoto Ujednání a jeho Řádu. 3.1 Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy předložené kongresu a vztahující se k tomuto Ujednání schváleny většinou přítomných a hlasujících členských zemí - signatářů tohoto Ujednání, které mají hlasovací právo. Při hlasování musí být přítomna nejméně polovina těchto členských zemí zastoupených na kongresu a majících hlasovací právo. 3.2 Aby mohly nabýt účinnosti, musejí být návrhy vztahující se k Řádu schváleny většinou členů Rady poštovního provozu - signatářů tohoto Ujednání, kteří mají hlasovací právo. 3.3 Aby mohly nabýt účinnosti, musejí návrhy předložené mezi dvěma kongresy a vztahující se k tomuto Ujednání získat: 3.3.1 dvě třetiny hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí zúčastněných na tomto Ujednání a majících hlasovací právo, jde-li o připojení nových ustanovení; 3.3.2 většinu hlasů za předpokladu, že se hlasování zúčastnila nejméně polovina členských zemí zúčastněných na tomto Ujednání a majících hlasovací právo, jde-li o změny ustanovení tohoto Ujednání; 3.3.3 většinu hlasů, jde-li o výklad ustanovení tohoto Ujednání. 3.4 Nehledě k ustanovení uvedenému v článku 3.3.1 má každá členská země, jejíž vnitřní předpisy jsou dosud neslučitelné s navrhovaným připojením, možnost učinit písemné prohlášení generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu uvádějící, že nemůže toto připojení přijmout, a to ve lhůtě devadesáti dní ode dne oznámení tohoto připojení. 4. Toto Ujednání nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006 a zůstane v platnosti až do nabytí účinnosti Akt příštího kongresu. Na důkaz toho podepsali zplnomocněnci vlád smluvních zemí toto Ujednání v jediném vyhotovení, které je uloženo u generálního ředitele Mezinárodního úřadu. Jeho opis bude odevzdán každé straně Mezinárodním úřadem Světové poštovní unie.
http://lekarnici.cz/Pro-verejnost/Informace-pro-verejnost/Spolecne-stanovisko-Ministerstva-zdravotnictvi-CR,.aspx
2017-08-20T04:16:22
[ " § 31", " zákona č. 123", " § 72", " zákona č. 258", " § 74", " zákona č. 258", " § 5", " § 4", " § 5", " § 8", " § 17", " § 72", " zákona č. 258", " § 74" ]
Společné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR, Státního zdravotního ústavu - Národní referenční | Česká lékárnická komora Navigace: Pro veřejnost > Informace pro veřejnost > Společné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR, Státního zdravotního ústavu - Národní referenční Společné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR, Státního zdravotního ústavu - Národní referenční laboratoře pro AIDS Vzhledem k neustávající výrazné mediální kampani posledních měsíců, která se týká problematiky AIDS a možností testování HIV protilátek, která je často nepřesná a zavádějící, v některých konkrétních případech dokonce klamavá, se Ministerstvo zdravotnictví ČR rozhodlo ve spolupráci s Národní referenční laboratoří pro AIDS ve Státním zdravotním ústavu a Společností infekčního lékařství České Lékařské Společnosti J. E. Purkyně vydat toto společné stanovisko. Oblast zdravotní péče a kvalifikace týkající se problematiky AIDS je upravena v mnoha legislativních předpisech: zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích, v platném znění (dále jen zákon č. 123/2000 Sb.), nařízení vlády č. 453/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na in vitro diagnostické zdravotnické prostředky, v platném znění (dále jen n.v. 453/2004 Sb.), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění (dále jen zákon č. 258/2000 Sb.), vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, v platném znění, metodické doporučení č. ZP36/2007 k nakládání s odpady ze zdravotnictví, zákon č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění, zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, v platném znění a vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, v platném znění (dále jen vyhláška č. 55/2011 Sb.). Z těchto legislativních předpisů vyplývají následující konkrétní povinnosti: Požadavky na kvalitu a bezpečnost in vitro diagnostického zdravotnického prostředku Veškeré in vitro diagnostické zdravotnické prostředky (IVD), které jsou používány v České republice, respektive v Evropské unii musí vyhovovat požadavkům daných zákonem č. 123/2000 Sb., a n.v. 453/2004 Sb. Ve zkratce lze říci, že u všech zdravotnických prostředků IVD musí být provedeno posouzení shody vlastností výrobku se základními požadavky stanovenými v příloze 1 n.v. 453/2004 Sb., ověření funkční způsobilosti a výrobce musí vydat prohlášení o shodě. Vzhledem k tomu, že diagnostické testy určené ke stanovení HIV protilátek v krvi jsou definované jako vysoce rizikové a jsou vyjmenované v seznamu A přílohy 2 n.v. 453/2004 Sb., musí se posouzení shody vždy účastnit notifikovaná osoba (zkušebna jmenovaná v rámci EU k provádění této konkrétní činnosti). Výstupem takového posouzení shody je CE certifikát. Zdravotnický prostředek IVD pak dále musí být opatřen CE označením a musí být registrován v té zemi EU, kde má evidováno své sídlo podnikání výrobce daného IVD nebo jeho zplnomocněný zástupce (pochází-li výrobce ze zemí mimo Evropskou unii). Dále musí být daný IVD zdravotnický prostředek notifikován (oznámen) ve všech zemích EU, kde je uváděn na trh. V ČR je tato povinnost upravena ustanovením § 31 výše uvedeného zákona č. 123/2000 Sb., ze kterého vyplývá, že oznamovací povinnost musí mít v ČR splněnu kromě výrobce či zplnomocněného zástupce také distributor IVD. Ve vztahu k distribuci IVD a plnění národních požadavků na české znění návodu k použití a štítků umožňujících identifikaci IVD je nutno zdůraznit, že výrobcem určený účel použití in vitro diagnostického zdravotnického prostředku je při jeho uvádění na trh a používání zcela závazný! To znamená, že není přípustné, aby byl text českého návodu k použití jakýmkoliv způsobem upravován a distributor zodpovědný za uvádění daného IVD na český trh je povinnen zajistit, aby české znění návodu k použití včetně informací na obalu a štítcích, bylo zcela identické s originálním zněním. Pokud by toto nebylo zajištěno nebo došlo k odchylce v textu návodu k použití, jednalo by se o deliktní jednání a neoprávněné uvádění IVD na český trh, neboť český návod k použití by neodpovídal znění, které podléhalo posouzení shody a tedy certifikaci. Požadavky na subjekty provádějící testování HIV protilátek Každý subjekt provádějící testování HIV protilátek ze vzorku lidské krve musí vyhovovat ustanovením § 72 zákona č. 258/2000 Sb., ze kterého vyplývá, že zdravotnické zařízení, které hodlá testovat přítomnost HIV protilátek v lidské krvi, musí mít k této činnosti povolení hlavního hygienika ČR. Pověřený zdravotnický personál tohoto zdravotnického zařízení musí absolvovat povinné školení v Národní referenční laboratoři pro AIDS (dále jen NRL AIDS). Každý výše uvedený subjekt současně musí respektovat hygienicko-epidemiologické požadavky a musí dodržovat pravidla daná metodickým doporučením č. ZP36/2007 k nakládání s odpady ve zdravotnictví. Všechny tyto zásady musí být splněny i u tzv. „near patient“ či „rychlých“ testů, které umožňují rychlé orientační vyšetření v blízkosti pacienta. Zásady odběru krve na vyšetření HIV protilátek Při odběrech krve na vyšetření HIV protilátek, musí být plně respektovány následující zásady, které vycházejí z ustanovení § 74 zákona č. 258/2000 Sb., a z ustanovení § 5 vyhlášky č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, v platném znění: Každý odběr krve musí být vždy spojen s předtestovým i potestovým poradenstvím. Odběr krve může být proveden pouze k tomu odborně způsobilým zdravotnickým pracovníkem, přičemž odběr venozní krve může být proveden pouze lékařem a na základě indikace lékaře všeobecnou sestrou dle ustanovení § 4 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 55/2011 Sb., porodní asistentkou dle ustanovení § 5 odst. 5 vyhl. č. 55/2011 Sb., zdravotním laborantem dle ustanovení § 8 odst. 2 písm. a) vyhl. č. 55/2011 Sb. a zdravotnickým záchranářem dle ustanovení § 17 odst. 2 písm. e) vyhl. č. 55/2011 Sb.. Tento pracovník musí být dále řádně seznámen s problematikou AIDS a zajistit odběr krve s ohledem na nutný časový interval od rizikového momentu nákazy AIDS, aby se minimalizovalo nebezpečí falešně negativního výsledku vyšetření. V případě negativního výsledku je po zvážení konkrétní situace nutné u příslušného klienta zajistit opakovaný odběr. V případě reaktivního výsledku vyšetření na virus lidského imunodeficitu provedeného v laboratoři zdravotnického zařízení, je vždy toto zařízení povinno předat biologický materiál ke konfirmaci do NRL AIDS. Fyzická osoba se považuje za HIV pozitivní až po potvrzení výsledku konfirmačním testem. Zde je vždy nezbytně nutné podat pacientovi náležité potestové poradenství. Po potvrzení přítomnosti HIV protilátek v krvi má příslušné zdravotnické zařízení (pověřený zdravotnický pracovník) povinnost odeslat pacienta k dispenzarizaci do příslušného AIDS centra. Každé zdravotnické zařízení musí provádět povinná hlášení o provedeném počtu vyšetření na přítomnost HIV protilátek do NRL AIDS za účelem sběru dat pro další povinné hlášení souvisejících statistických informací do vnitrostátních i celoevropských databází. Tato povinnost je dána ustanovením § 72 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. Vyšetření „rychlým“ testem není možné provádět bez erudovaného poradenství. V případě negativního výsledku je nutné, po zvážení konkrétní situace, provést opakované vyšetření, nejlépe klasickými testy v laboratoři zdravotnického zařízení. V případě reaktivního výsledku „rychlého“ vyšetření na virus lidského imunodeficitu má zdravotnické zařízení povinnost dle ustanovení § 74 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. zajistit klasický odběr krve ke konfirmačnímu vyšetření v laboratoři NRL AIDS. Tomuto požadavku nemohou vyhovovat zařízení lékárenské péče, která dále dostatečně nesplňují požadavky na likvidaci infekčního biologického materiálu tj. lidské krve a touto krví kontaminovaného materiálu. Rizika při provádění sebetestování na přítomnost HIV protilátek v krvi a při absenci kvalitního poradenství jsou vysoká, a to nejen pro testovanou fyzickou osobu, ale také pro veřejnost. Hrozí možnost výskytu falešně negativních výsledků, z důvodu provedení testu v nesprávném časovém intervalu od rizikového momentu. Současně ale také hrozí, že někteří pacienti nebudou respektovat reaktivní, výsledek testu, nebude provedena konfirmace a řádná dispenzarizace v příslušném AIDS centru. Je důležité zmínit, že při pozdním zahájení léčby bývá terapie náročnější a mnohdy již neúspěšná. In vitro diagnostické testy určené k vyšetření přítomnosti HIV protilátek ve vzorku pacientovi krve tedy v žádném případě nepatří na základě výše popsaných důvodů do rukou laické veřejnosti !!! Přísná kritéria popsaná v tomto stanovisku v současné době splňují pouze zdravotnická zařízení. Toto společné stanovisko schválili: Odbor farmacie, Mgr. Filip Vrubel, ředitel Odbor ochrany veřejného zdraví, MUDr. Anežka Sixtová, pověřena řízením odboru Odbor zdravotních služeb, MUDr. Helena Sajdlová, ředitelka Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví, MUDr. Viera Šedivá, vrchní ředitelka Odbor vzdělávání a vědy, JUDr. Pavel Janda, pověřen řízením odboru Státní zdravotní ústav ČR / Národní referenční laboratoř pro AIDS RNDr.Vratislav Němeček, CSc. Pro veřejnost Informace pro veřejnost Společné stanovisko Ministerstva zdravotnictví ČR, Státního zdravotního ústavu - Národní referenční
https://rejstrik.penize.cz/00027545-mechanika-prahadruzstvo
2019-09-15T09:42:03
[ " soud ", " zákona č. 455", " čl.21", " čl.2", " § 91", " §91", " čl.8", " §36" ]
Mechanika Praha,družstvo, IČO: 00027545, 15. 9. 2019 - Obchodní rejstřík | Peníze.cz Datum zápisu 15. 6. 1951 od 25. 2. 1966 do 15. 9. 1993 "Mechanika, výrobní družstvo mechaniků v Praze." od 19. 5. 1956 do 25. 2. 1966 "Mechanika,lidové výrobní družstvo mechaniků v Praze." od 21. 1. 1954 do 19. 5. 1956 Mechanika výrobní družstvo mechaniků v Praze. od 15. 6. 1951 do 21. 1. 1954 Mechanika,výrobní družstvo mechaniků,zapsané společenstvo s ručením omezeným. Praha - Žižkov, Lukášova 311/5, PSČ 130 00 od 25. 10. 2016 do 31. 1. 2018 od 15. 6. 1951 do 6. 12. 1995 Identifikátor datové schránky: qzxrbff od 15. 6. 1951 Spisová značka 119 DrXCIX, Městský soud v Praze od 6. 6. 2001 do 2. 3. 2004 - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma zboží uvedeného v přílohách zákona č. 455/91 Sb. a zboží tímto zákonem vyloučeno od 6. 6. 2001 do 10. 11. 2009 - lakýrník - natěrač od 11. 4. 1995 do 6. 3. 1998 - nanášení nekovových technických povlaků od 11. 4. 1995 do 6. 6. 2001 od 11. 4. 1995 do 10. 11. 2009 od 15. 9. 1993 do 11. 4. 1995 - výroba a opravy el. strojů a přístrojů - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma zboží uvedeného v příl.zák.č.456/91 Sb. o živnostenském podnikání a zboží tímto zákonem vyloučeného od 15. 9. 1993 do 6. 3. 1998 od 15. 9. 1993 do 6. 6. 2001 - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma zboží uvedeného v příl. zák.č.456/91 Sb o živnostenském podnikání a zboží tímto zákonem vyloučeného - broušení a leštění kovů s vyjímkou nožů,nůžek a jednoduchých nástrojů - výroba,instalace a opravy el.strojů a přístrojů - výroba výrobků z plastů koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej vyjma zboží uvedeného v příl.zák.č.456/91 Sb o živnostenském podikání a zboží tímto zákonem vyloučeného - lakýrník a natěrač od 15. 9. 1993 do 2. 3. 2004 od 15. 9. 1993 do 10. 11. 2009 od 5. 11. 1991 do 15. 9. 1993 - poskytování rychlého občerstvení jako doplňkové služby zákazníkům v rychloopravnách a při pronajímání společenských místností družstva jiným právnickým a fyzickým osobám,poskytování ubytovacích a stravovacích služeb v rozsahu volné kapacity ve vlastních rekreačních zařízeních podle povolení příslušného úřadu - zajišťování nepravidelné autobusové dopravy pro cizí osoby v rámci platných právních předpisů a povolení příslušného úřadu - přeprava nákladů pro cizí osoby v rámci platných právních předpisů a povolení příslušného úřadu - zahraniční obchodní činnost povolená rozhodnutím FMZO ze dne 1.10.1990 čj.13/11126/90 reg.č. 108002490 - maloobchodní a velkoobchodní činnost v oboru elektro,kovo,dřevo podle zvláštního oprávnění od 17. 5. 1989 do 5. 11. 1991 - zajišťování nepravidelné autobusové dopravy pro jiné socialistické organizace s platností do 31.12.1990 od 14. 12. 1988 do 15. 9. 1993 - montáž televizních antén od 17. 6. 1988 do 17. 5. 1989 - zajišťování nepravidelné autobusové dopravy pro jiné socialistické organizace s platností do 31.3.1989 od 17. 6. 1988 do 5. 11. 1991 - poskytování rychlého občerstvení jako doplňkové služby zákazníkům v rychloopravnách a při pronajímání společenských místností družstva pro kulturně-politické akce jiným soc.organizacím,poskytování ubytovacích a stravovacích služeb v rozsahu volné kapacity ve vlastních rekreačních zařízeních podle povolení příslušného NV - přeprava nákladů pro cizí s platností do 31.12.1990. od 14. 3. 1988 do 5. 11. 1991 - provádění stavebních a údržbářských prací od 14. 3. 1988 do 15. 9. 1993 - celostátní servis náhradních dílů včetně technicko poradenské činnosti podle zvláštního oprávnění a v jeho rámci pro : - elektrické brusky a jejich příslušenství - měřící techniku - hydrauliku od 19. 6. 1985 do 5. 11. 1991 - maloobchodní prodej-vlastních výrobků,doplňkový prodej výrobků související s poskytovanými službami od 19. 6. 1985 do 15. 9. 1993 - výroba v odvětví elektrotechnický a kovodělný průmysl,strojírenství,hutnictví neželeznýc kovů a ostatní průmyslová výroba - zejména elektro a mechan.výrobky,spotřební zboží,výrobky pro mechanizaci domácích prací,zařízení pro motorismus a turistiku,autopřívěsy,zařízení pro fotolaboratoře a ateliéry,fotoblesky,reprodukční technika,letištní a zabezp.zařízení vč.pom.výroby a výroby dřevěných doplňků. - poskytování služeb v oborech: opravy tepelných a rotačních elektrospotřebičů,elektromotorů podle zvláštního oprávnění a v rámci, šicích a pletacích strojů,výrobků a zařízení vlastní výroby pro fotolaboratoře a fotoateliery,fotoblesků,horských sluncí,osobních vah,sekaček na trávu,malých vodních elektráren a zařízení mlýnů,elektrických stříkacích a dobíjecích zařízení, el.metronomů,sifonových lahví,zapalovačů,drobných kancelářských potřeb a výrobků vlastní produkce,půjčování a servis osobních a nákladních autopřívěsů,servis zařízení chemických čistíren,separátorů,zařízení pro zemědělství a potravinářský průmysl. - celostátní servis náhradních dílů včetně technicko-poradenské činnosti podle zvláštního oprávnění a v jeho rámci pro : - elektrické spotřebiče na zpracování potravin,pro úklid,klimatizaci a ohřev vzduchu,osobní hygienu - ostatní elektrické spotřebiče pro domácnost - elektrická topná a varná zařízení - horské slunce - valivá ložiska,jejich komponenty a příslušenství - doplňková příslušenství pro textilní průmysl od 3. 6. 1981 do 19. 6. 1985 - zhotovování dřevěných doplňků k zařízení naší výroby pro fotolaboratoře a fotoateliéry včetně nábztku pro obytné přívěsy a opravy spojené s toutu činností od 12. 1. 1976 do 19. 6. 1985 - výroba v oborech kovo a elektro,zejména elektro a mechanické výrobky,spotřební zboží pro motorismus,autopřívěsy,fotolaboratoře a ateliéry,fotoblesky,reprodukční technika,letištní zabezpečovací zařízení a s tím spojená pomocná výroba,výrobky pro mechanizaci domácích prací - poskytování služeb v oborech : půjčovní servis autopřívěsů,servis zařízení chemických čistíren,servis separátorů,dojících a stájových zařízení,celostátní servis náhradních dílů,opravy rotačních a tepelných elektrospotřebičů,elektromotorů,šicích strojů,drobných kancelářských potřeb a výrobků vlastní produkce. - maloobchodní prodej vlastních výrobků,doplňkový prodej výrobků souvisící s poskytovanými službami a dále maloobchodní činnost v oborech elektro a kovo,především z produkce výrobních družstev. od 14. 1. 1971 do 12. 1. 1976 - Obchodní činnost souvisící s výrobou,opravářskými a udržbářskými pracemi,se zajišťováním služeb. - Výroba,opravářské a udržbářské práce v odvětví kovodělném,zejména v těchto základních oborech : - elektro a mechanické výrobky,spotřební zboží a s tím spojená pomocná výroba - Zajišťování služeb obyvatelstvu v oborech : opravy a údržba elektrospotřebičů rotačních a tepelných,šicích strojů pro domácnost,drobných kancelářských strojků,rýsovadel,mechanických holicích strojků,plnicích per a tužek,opravy a údržba průmyslových šicích strojů,výroba,opravy a údržba zařízení pro motorismus od 15. 6. 1951 do 14. 1. 1971 - V souladu se schváleným projektem rozdělení ze dne 16.11.2016 došlo k rozdělení družstev (i) STAVBA PRAHA družstvo, se sídlem Praha 3, Sudoměřská 32, IČ 00027707, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXCIX 99, (ii) Mechanika Praha, družstvo, se sídlem Praha 3, Malešická 47, IČ 00027545, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXCIX 119, (iii) NAPAKO, výrobní družstvo, se sídlem Magistrů 1275/13, Michle, 140 00 Praha 4, IČ 0002757 0, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXCIX 59, (iv) Směr, výrobní družstvo, se sídlem Praha 10-Petrovice, Bellova 124, IČ 00028410, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXC IX 178, (dále společně jen Rozdělovaná družstva), jako rozdělovaných družstev, přičemž Rozdělovaná družstva nezanikla a vyčleněná část jejich jmění přejde na SNVD družstvo, se sídlem Sokolovská 371/1, Karlín, 186 00 Praha 8, IČ 05517362, jako nástupnické družstvo. od 1. 1. 2017 do 24. 3. 2017 - V souladu se schváleným projektem rozdělení ze dne 16.11.2016 došlo k rozdělení družstev (i) STAVBA PRAHA družstvo, se sídlem Praha 3, Sudoměřská 32, IČ 00027707, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXCIX 99, (ii) Mechanika Praha, družstvo, se sídlem Praha 3, Malešická 47, IČ 00027545, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXCIX 119, (iii) NAPAKO, výrobní družstvo, se sídlem Magistrů 1275/13, Michle, 140 00 Praha 4, IČ 0002757 0, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXCIX 59, (iv) Směr, výrobní družstvo, se sídlem Praha 10-Petrovice, Bellova 124, IČ 00028410, zapsaného v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. DrXC IX 178, (dále společně jen Rozdělovaná družstva), jako rozdělovaných družstev, přičemž Rozdělovaná družstva nezanikla a vyčleněná část jejich jmění přejde na SNVD družstvo, se sídlem Sokolovská 371/1, Karlín, 186 00 Praha 8, IČ 62915916, jako nástupnické družstvo. od 2. 3. 2004 do 9. 7. 2010 - Výše nedělitelného fondu 10,000.000,- Kč od 11. 4. 1995 do 9. 7. 2010 - Stanovy schválené na čl.schůzi dne 26.10.1992 ve znění doplňků,schválených na čl. schůzích konaných ve dnech :6.8,13.9 1993 a 21.4.1994. - Stanovy schválené na členské schůzi dne 26.10.1992 ve znění doplňku,schváleného na členské schůzi konané ve dnech 6,8,9 a 13.9.1993. - Výše nedělitelného fondu 83,212.000,- Kč od 15. 9. 1993 do 9. 7. 2010 - Transformační projekt schválený na členské schůzi 28.9.1992. od 5. 11. 1991 do 9. 7. 2010 - Usnesením členské schůze konané dne 14.3.1991 byly přijaty nové stanovy družstva od 17. 5. 1989 do 9. 7. 2010 - Usnesením výroční členské schůze družstva konané dne 29.3.1989 byla přijata změna čl.21 odst.1) stanov družstva.Změny se týkají vnitřních poměrů družstva. od 14. 12. 1988 do 9. 7. 2010 - Usnesením pololetní schůze delegátů družstva konané dne 5.10.1988 byly přijaty nové stanovy družstva s účinností od 1.1.1989. - Členský podíl činí Kčs 1000,- a je splatný do 1 roku. od 19. 6. 1985 do 9. 7. 2010 - Usnesením výroční členské schůze ze dne 20.3.1985 byly přijata změna čl.2 odst.1) stanov družstva schválená Českým svazem výrobních družstev v Praze dne 14.5.1985. od 3. 6. 1981 do 9. 7. 2010 - Usnesením výroční členské schůze ze dne 30.3.1981 byly přijaty změny článků 2,4,45,49,66,67 stanov družstva schválené Českým svazem výrobních družstev dne 20.5.1981. od 7. 6. 1978 do 9. 7. 2010 - Usnesením výroční členské schůze ze dne 10.4.1978 byla přijata změna č.1.43 odst.2,čl.72 odst.2) stanov družstva schválená Českým svazem výrobních družstev ze dne 11.5.1978. Změny se týkají vnitřních poměrů družstva. od 12. 1. 1976 do 9. 7. 2010 - Usnesením shromáždění delegátů ze dne 2.10.1975 byly přijaty nové stanovy schválené Českým svazem výrobních družstev dne 3.12.1975. od 10. 6. 1975 do 9. 7. 2010 - Usnesením shromáždění delegátů konaném dne 30.9.1974 ve smyslu dohody a se souhlasem Městského výboru Českého svazu výrobních družstev v Praze ze dne 18.11.1974 č.j. 0442/23-18928/74 sloučilo se bez likvidace podle § 91 odst.1/hosp.zák.č.109/64 Sb ke dni 1.1.1975 družstvo : Dělba,družstvo pro mechanizaci výroby,Praha 2, Hálkova 1 jako družstvo přejímané s družstvem : Mechanika,výrobní družstvo mechaniků v Praze,Praha 1,Opletalova 8 jako družstvem přejímajícím. od 30. 6. 1972 do 9. 7. 2010 - Rozhodnutím Českého svazu výrobních družstev v Praze ze dne 6.6.1972 č.j. E 0442/23-28/72 bylo podle ustanovení §91 odst.2/hosp.zák.č.109/64 Sb sloučeno s tímto družstvem,jako přejímajícím,družstvem ASTRA,družstvo pro montáže a servis se sídlem Praha 3 Vinohrady,Perunova 19 jako družstvo přejímané ke dni 30.6.1972. Tímto sloučením přejímané družstvo ASTRA,družstvo pro montáž a servis se sídlem Praha 3 Vinohrady,Perunova 19 zaniklo bez likvidace a bylo proto vymazáno. od 23. 7. 1971 do 9. 7. 2010 - Usnesením výroční členské schůze ze dne 26.4.1971 byly přijaty změny a doplňky stanov družstva schválené Českým svazem výrobních družstev dne 5.7.1971. od 15. 9. 1970 do 9. 7. 2010 - Usnesením výroční členské schůze ze dne 22.4.1970 byly přijaty změny stanov a to čl.8,9,11,12,13,14,17,18,20,26,27,28,29,30,31,33,35a,36,36a,37,37 a,39,42,48,53,58,59,60,61,63,65,66. Tyto změny byly schváleny Českým svazem výrobních družstev v Praze dne 31.7.1970 a týkají se vnitřních poměrů družstva. od 8. 10. 1969 do 9. 7. 2010 - Usnesením členské schůze ze dne 28.4.1969 byly změněny články 39 odst.1/a 2/,47 odst.1/,58 odst.1/3/4/ a 5/stanov družstva.Změny s e týkají vnitřních poměrů družstva. od 10. 5. 1967 do 9. 7. 2010 - Usnesením členské schůze ze dne 11.4.1967 byly změněny články 1,2 odst.1/,6 odst.2/a 3/,9 odst.1/písm.c,d a odst.2/,14,42 odst.1/,44 odst.4/,nově 47 a/53 odst.3/,54 poslední odstavec,59,60,61,62 a další drobnější úpravy článků 3,5,7,8,9,12,13,15,16,36,37,39,49,54,58,63 a 66 stanov družstva. Tyto změny byly schváleny představenstvem Svazu výrobních družstev dne 22.2.1967 a týkají se vnitřních poměrů družstva. od 10. 5. 1966 do 9. 7. 2010 - Usnesením členské schůze ze dne 21.4.1966 byl změněn článek 60 stanov,týkající se vnitřních poměrů družstev. od 25. 2. 1966 do 9. 7. 2010 - Usnesením schůze delegátů ze dne 6.12.1965 byly přijaty nové stanovy družstva,schválené MSVD v Praze dne 22.2.1966. - Představenstvo se skládá z předsedy a 4-10 členů. od 24. 4. 1963 do 9. 7. 2010 - Usnesením valné hromady ze dne 5.4.1963 byly změněny články 30,33 odst.6/,34 odst.3/,36 odst.4/ a 37 stanov družstva. od 16. 5. 1962 do 9. 7. 2010 - Usnesením valné hromady družstva konané dne 20.12.1961 se schválením Městského svazu výrobních družstev v Praze sloučilo se bez likvidace,podle §36,37 zák.č.53/1954 Sb. ve znění zák.č.20/1956 Sb. ke dni 1.1.1962 toto družstvo jako přejímající s družstvem "ASTRA,lidové družstvo pro montáž,opravy a údržbu mlékařských a chladících přístrojů", jako družstvem přejímaným. od 16. 10. 1958 do 9. 7. 2010 - Rozhodnutím valné hromady konané dne 17.9.1958 byly přijaty nové stanovy dle nichž je výbor nyní představenstvem. od 19. 5. 1956 do 9. 7. 2010 - Usnesením valné hromady ze dne 29.3.1956 byly přijaty nové stanovy. - Ručení :Členové ručí částkou rovnající se nejvýše dvojnásobku členského podílu. - Členové ručí svým členským podílem a další částkou ve výši dvojnásobku podílu. od 21. 1. 1954 do 14. 12. 1988 - Členský podíl činí 500,-Kčs a je splatný do jednoho roku od přijetí za člena. od 21. 1. 1954 do 9. 7. 2010 - Usnesením valné hromady ze dne 8.12.1953 byly přijaty nové stanovy . od 15. 6. 1951 do 9. 7. 2010 - Dosud zapsáno ve společenstevním rejstříku Dr.XXXVIIII 191. Smlouva společenstevní ze dne 25.1.1936. - Stanovy lidového družstva přijaty valnou hromadou 30.11.1950. od 9. 7. 2010 do 7. 8. 2014 Zapisovaný základní kapitál 611 000 Kč. od 15. 6. 1951 do 15. 9. 1993 ALEŠ PEJSAR - předseda JITKA KUREKOVÁ - místopředseda Ing. Aleš Pejsar - předseda družstva Jitka Kureková - místopředseda družstva od 10. 11. 2009 do 9. 7. 2010 Praha 8 - Troja, Lešenská 535, PSČ 181 00 den vzniku členství: 23. 9. 2009 - 20. 5. 2010 den vzniku funkce: 23. 9. 2009 - 20. 5. 2010 Jaromír Odvárka - místopředseda představenstva Praha 10 - Vršovice, Na Křivce 1074, PSČ 101 00 Jaroslav Soukup - člen představenstva Praha 2 - Vyšehrad, Neklanova 27, PSČ 128 00 Hana Vedralová - člen představenstva Praha 9 - Hrdlořezy, Mezitraťová 6, PSČ 190 00 Jana Javorská - člen představenstva Praha 10 - Vršovice, V Předpolí 1449, PSČ 100 00 od 25. 11. 2005 do 10. 11. 2009 den vzniku členství: 20. 9. 2005 - 23. 9. 2009 den vzniku funkce: 20. 9. 2005 - 23. 9. 2009 Jiří Březina - místopředseda představenstva Praha 4 - Nusle, třída 5.května 1035, PSČ 140 00 Zdeněk Bujárek - člen představenstva Praha 10 - Vršovice, Přípotoční 836, PSČ 101 00 Božena Trnková - člen představenstva Praha 10 - Vršovice, Sevastopolská 340, PSČ 101 00 od 23. 2. 2002 do 25. 11. 2005 Petr Šejna - člen Praha 6, Kladenská 276/57 den vzniku funkce: 14. 6. 2001 - 20. 9. 2005 od 6. 3. 1998 do 25. 11. 2005 Jiří Březina - člen Praha 4, tř. 5.května 1035/41 Luboš Müller - člen Cyril Mareš - člen Praha 3, Čajkovského 1/289 Jan Maršálek - člen Jindřich Hejkal - člen Praha 10, Káranská 378 od 15. 9. 1993 do 23. 2. 2002 od 15. 9. 1993 do 25. 11. 2005 Praha 10, Srbínská 10 Ing. Aleš Pejsar - místopředseda Jindřich Růžek - místopředseda Praha 10, Starostrašnická 1210 Bohumil Děd - člen Praha 7, Heřmanova 12/408 Ing. Jindra Kyšperská - člen od 25. 6. 1990 do 5. 11. 1991 Antonín Dvořák - místopředseda Praha 10, Srbínská 1211/10 Vladimír Hora - člen Ing. Miroslav Kouble - člen JUDr. Michaela Novotná - člen Roztoky u Prahy, Masarykova 617 Jiří Velebil - člen Praha 4, tř.5 května 856 Ing. Jan Vlasák - člen Praha 4, Modřanská 20 Jindřich Růžek - člen od 25. 6. 1990 do 15. 9. 1993 Stanislav Horák - předseda Kněževes, 88 Miloslav Lehký - člen Praha 4, Oldřichova 37 od 14. 5. 1987 do 25. 6. 1990 Oldřich Jiras - místopředseda Praha 8-Karlín, Sokolovská 97 Jana Javorská - člen Václav Jirmus - člen Pavel Matiášek - člen Praha 4-Lhotka, Vzdušná 773 Augustin Sitta - člen Úhonice, Na Kosti 243 od 20. 9. 1982 do 14. 5. 1987 Marie Karbusická - člen Praha 10, Práčská 2675 Oldřich Jiras - člen od 20. 9. 1982 do 25. 6. 1990 Praha 4, Bítovská 16 od 1. 8. 1978 do 25. 6. 1990 Václav Sottner - předseda Praha 4 Chodov-Opatov, Kolského 1436 od 10. 5. 1977 do 20. 9. 1982 Jana Boháčová - člen Václav Pitaš - člen od 10. 5. 1977 do 14. 5. 1987 Antonín Veselý - místopředseda Praha 8, S.K.Neumanna 7 od 10. 5. 1977 do 25. 6. 1990 Antonín Havlan - člen Praha 9, Jablonecká 357 Jan Petrách - člen Praha 3, Na Florenci 1023/21 od 17. 6. 1974 do 10. 5. 1977 Praha 4, Bitovská 1214 od 17. 6. 1974 do 14. 5. 1987 Jiřina Steiningerová - člen Praha 1, Václavské nám. 35 od 17. 6. 1974 do 25. 6. 1990 Marie Humlová - člen Praha 7, Havanská 15/136 od 23. 7. 1971 do 17. 6. 1974 Jaroslav Huml - člen Kladno 2, 5.května 1825/2 od 23. 7. 1971 do 10. 5. 1977 Antonín Pour - místopředseda Praha 2, Pod Slovany 8 od 30. 12. 1970 do 17. 6. 1974 Jaroslav Kadič - člen Praha 4-Lhotka, Novodvorská 412 od 30. 12. 1970 do 14. 5. 1987 Jindřiška Kadlecová - člen od 15. 9. 1970 do 17. 6. 1974 Karel Baierl - člen Praha 2, Engelsovo nábř. 16 od 2. 7. 1968 do 15. 9. 1970 Zdeněk Šmíd - člen Úhonice, 236 od 2. 7. 1968 do 30. 12. 1970 Božena Cibulková - člen od 2. 7. 1968 do 23. 7. 1971 Antonín Pour - člen od 2. 7. 1968 do 17. 6. 1974 Josef Chmelík - člen Praha 1, K.Světlé 8 od 4. 7. 1964 do 2. 7. 1968 Václav Sottner - člen Praha 3, sídliště Jarov, Pod lipami 2563 od 16. 5. 1962 do 2. 7. 1968 Miloslav Nůsek - člen Praha 3, Perunova 17 od 16. 5. 1962 do 17. 6. 1974 Karel Kubišta - člen Panenské Břežany, 3 od 19. 5. 1959 do 4. 7. 1964 Jaromír Krása - místopředseda Radotín, ul.K.Světlé 813 od 19. 5. 1959 do 2. 7. 1968 Miroslav Tvrz - člen Libčice II, Turská 140 Amalie Herzingerová - člen Praha 1, Hroznova 499 od 19. 5. 1959 do 30. 12. 1970 Antonín Ejem - místopředseda Líšnice, 54 od 19. 5. 1959 do 10. 5. 1977 Antonín Veselý - člen Praha-Jinonice, Jinonická 74 od 19. 5. 1959 do 1. 8. 1978 Václav Ulrich - předseda představenstva Praha-Modřany, 264 od 19. 5. 1959 do 20. 9. 1982 Neratovice, Štěpná 135 od 19. 5. 1958 do 19. 5. 1959 Jaroslav Mikolášek - člen výboru Praha 12, Francouzská 74 Antonín Ejem - zástupce předsedy výboru Amalie Herzingerová - člen výboru Karel Svoboda - člen výboru od 19. 5. 1956 do 19. 5. 1958 Miroslav Budský - člen výboru Anežka Fabiánová - člen výboru Praha 15, Grafická 44 Josef Chmelík - člen výboru Antonín Ejem - člen výboru od 19. 5. 1956 do 19. 5. 1959 Oldřich Filip - člen výboru Praha 8, V Holešovičkách 1491 Jaromír Krása - zástupce předsedy výboru Miroslav Tvrz - člen výboru Václav Ulrich - předseda výboru Ing. Oktavián Pohl - zástuoce předsedy výboru Praha 12, Dykova 31 Karel Víšek - předseda výboru Měchenice p.Davle, Vladimír Strnad - člen výboru František Černohorský - člen výboru Čakovice u Prahy, Jungmannova 21 d Miloslav Vilhelm - člen výboru Praha 15, Branická 221 od 21. 1. 1954 do 19. 5. 1959 Karel Hrubý - člen výboru od 3. 4. 1953 do 21. 1. 1954 Vladimír Strnad - člen od 15. 6. 1951 do 3. 4. 1953 Ing. Josef Pohl - člen Leo Hendrich - člen Praha 19, Ovenecká 23 Praha 13, Ruská 110 Ing. Oktavián Pohl - člen Karel Víšek - člen Václav Holrich - člen od 15. 6. 1951 do 19. 5. 1956 Václav Ulrich - člen od 14. 9. 2010 do 7. 8. 2014 Za družstvo jedná navenek předseda a místopředseda společně. od 9. 7. 2010 do 14. 9. 2010 Za družstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda samostatně Pro právní úkony, které činí družstvo v písemné formě, je třeba společného podpisu předsedy a místopředsedy družstva. od 3. 4. 2002 do 9. 7. 2010 Za představenstvo družstva jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva. Při podpisování jménem družstva připojí členové představentva k obchodní firmě družstva své funkce a podpis. od 15. 9. 1993 do 3. 4. 2002 Za představenstvo družstva jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li však pro právní úkon,který činí představenstvo předepsána písemná forma,je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva.Při podpisování jménem družstva připojí členové představenstva k obchodnímu jménu družstva své funkce a podpis. Za družstvo jedná předseda/místopředseda/. K názvu družstva připojí svůj podpis předseda nebo místopředseda a další člen představenstva. od 25. 2. 1966 do 14. 12. 1988 Za družstvo jedná předseda/místopředseda/. Za družstvo podpisuje předseda a další člen představenstva. od 21. 1. 1954 do 25. 2. 1966 Družstvo zastupuje předseda výboru nebo jeho zástupce a další člen výboru. Podpisování se děje tak,že k názvu družstva připojí své podpisy předseda výboru nebo jeho zástupce a další člen výboru. Družstvo zastupují dva členové představenstva společně. K názvu družstva připojí své podpisy dva členové představenstva. Mechanika Praha,družstvo, odštěpný závod Dopravní služby Praha 4, U Michelského lesa 373 Praha 4, Podjavorinská 1605 Mechanika Praha,družstvo, odštěpný závod Zdeněk Bujárek Praha 8-Bohnice, Radomská 469 Mechanika Praha,družstvo, odštěpný závod Servis Praha 4, Zelený Pruh 1090 Praha 5 sídl.Lužiny, Trávníčkova 1765
https://www.euro.cz/byznys/novy-zakonik-prace-877895
2017-11-18T12:39:22
[ " §38", " § 6", "\n§ 13", " § 13", "\n§ 13", "\n§ 13", "\n§ 13", " § 13", " § 13", " § 13", " § 13", "\n§ 24", " § 24", " § 24", " § 25", " § 24", "\n§ 34", " § 34", " § 34", " § 32", " § 37", " § 37", " § 40", " § 41" ]
NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE - Euro.cz 12. prosince 2005, 00:00 - Ing. Radovan Burkovič připomínky k vládnímu návrhu Přibližně 2000 různých připomínek přišlo od podnikatelů, odborů a dalších subjektů k vládnímu návrhu nového zákoníku práce. Návrh má nyní projednávat Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny. připomínky k vládnímu návrhu Přestože následující rozbor obsahuje pouze názory jediné tuzemské společnosti, podle dosavadních reakcí čtenářů Profitu vystihuje tento komentář ve velké míře i časté připomínky mnoha dalších tuzemských firem. Připomínky k vládnímu návrhu nového zákoníku práce (sněmovní tisk 1153) VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Hlava I Odůvodnění návrhu na změnu paragrafu o agenturní práci: Zákoník práce (ZP) platný do 30. 9. 2004 umožňoval pracovním agenturám přidělovat pracovníky dvojím způsobem - buď na základě §38 ZP dočasným přidělením na pracovní smlouvu, nebo jako dodávku prací vykonat činnosti svými pracovníky na základě obchodního zákoníku, k čemuž pracovní agentury musely mít příslušný živnostenský list. Pak bylo na jejich uvážení, zda uzavřou se svými pracovníky pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Obvykle se při rozhodování, co se zaměstnancem uzavřít, agentury řídily předpokládanou délkou prací objednaných klientem. Při krátkodobých využívaly některou z dohod, při dlouhodobějších pak pracovní smlouvy na dobu určitou. Novela ZP platná od 1. 10. 2004 zakázala agenturám práce používat dohody o provedení práce, čímž velmi zkomplikovala zaměstnávání osob na krátkodobé práce a uložila zaměstnanci i zaměstnavateli plnit veškeré povinnosti vztahující se na dlouhodobé pracovní poměry. Tak i práce trvající pár hodin (například stěhování, roznos letáků a podobně) nebo práce osob s omezeným časovým fondem (například studenti středních a vysokých škol, ženy na mateřské či rodičovské dovolené, důchodci, zaměstnanci pracující jako výpomoc v tzv. druhém zaměstnání) zahrnují pro zaměstnance i zaměstnavatele všechny povinnosti jako běžný pracovní poměr a stávají se administrativně a finančně neúnosnými. Jednak je požadováno placení zdravotního a sociálního pojištění (z hrubé mzdy 12,5 % zaměstnanec + 35 % agentura práce) u skupin osob, za něž už je plátcem stát, jednak jsou požadovány úkony pro např. dvouhodinovou práci ve stejné míře jako u pracovního poměru trvajícího několik let (zdravotní prohlídka, souhlas rodičů, nahlášení na úřady při započetí práce, odhlášení při ukončení práce, určení přesné pracovní doby, příplatky za odpolední a noční směny u osob, které stejně nemohou pracovat na ranních, protože jsou ve škole atd.). ZP diskriminuje část podnikatelských subjektů oproti ostatním a zakazuje jim používat část platných zákonů. Kdo není agenturou práce, může používat všechny smlouvy a dohody dle ZP, a tím v podstatě agenturám práce nekale konkurovat. Tak si může firma dovolit zaměstnat nyní na dobu 100 hodin ročně (cca 12 osmihodinových směn - přitom v návrhu ZP je zvýšit toto číslo na 150 hodin, tedy 18 směn) zaměstnance na Dohodu o provedení práce a náklady firmy například na práci studenta, který si podepíše Daňové prohlášení a přinese Potvrzení o studiu, jsou do výše studentovy hrubé mzdy 4120 Kč měsíčně právě a jen tato hrubá měsíční mzda. Student u firmy dostane ve stejné výši i mzdu čistou. Bez jakýchkoliv dalších administrativních omezení a nákladů. Pokud stejný student bude pracovat u firmy prostřednictvím agentury práce, pak musí být zaměstnán jen na Pracovní smlouvu (PS) nebo Dohodu o pracovní činnosti (DPČ). K pracovní smlouvě se váže povinné lékařské vyšetření pro nástup do práce, povinné periodické roční lékařské vyšetření pro noční práce, povinné periodické roční lékařské vyšetření pro práce mladistvých, povinný písemný souhlas rodičů s prací mladistvého, nahlášení na OSSZ a zdravotní pojišťovnu při započetí a ukončení práce. Tedy hodně administrativních omezení, kdy velká část Potvrzení je zpoplatněna od 100 do 300 Kč/kus. U PS a DPČ je navíc povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění. Tak si tentýž student místo 4120 Kč čistého odnese jen 3605 Kč (po zaplacení zdravotního a sociálního pojištění 12,5 % z hrubé mzdy). A agentura práce za něj jako jeho zaměstnavatel odvede navíc dalších 1442 Kč zdravotního a sociálního pojištění (35 % z hrubé mzdy). Součet 4120 Kč + 1442 Kč + provize agentury práce (obvykle 20 % hrubé mzdy) + DPH 19 % je pak finanční náklad, který uhradí firma za toho samého pracovníka a tu samou práci agentuře. Náklad pro firmu je tak 7599,30 Kč oproti původním 4120 Kč a student si vydělá jen 3605 Kč místo původních 4120 Kč. Navrhovaná změna odstraňuje vzájemný rozpor v ustanoveních ZP, diskriminaci v postavení zaměstnavatelských subjektů při zaměstnávání pracovníků, administrativně zjednodušuje krátkodobá zaměstnání (nazýva ná obecně brigády), odstraňuje poplatky a administrativu pro pracovníky a odstraňuje platovou diskriminaci zaměstnanců v okamžiku, kdy se nechají na stejnou práci ve stejném místě zaměstnat různými subjekty. Odůvodnění návrhu na změnu paragrafu o hranici zákazu dětské práce : Zákoník práce (ZP) platný do 30. 9. 2004 umožňoval žákům základních škol práci o prázdninách, následujících po absolvování 9. tříd a to v režimu pro mladistvé osoby s dalšími omezeními mezi 15.-16., respektive 16.-18. rokem života. Novela ZP platná od 1. 10. 2004 zakázala práci starších 15 let do skončení povinné školní docházky. Tou je dle platných předpisů (školský zákon, zákon o dani z příjmu, zákon o sociálním pojištění atd.) doba docházky do školy včetně navazujících prázdnin, tedy i měsíce červen a srpen. Žáci nyní absolvují základní školu převážně v 16, stále větší procento až v 17 letech, ojediněle i 18 letech. Tito lidé jsou pak diskriminováni ve vstupu na pracovní trh a nemohou bezprostředně po ukončení základní školní docházky ani na „prázdninovou brigádu“, natož nastoupit do trvalého pracovního poměru (pokud nestudují dále střední školu nebo učiliště) a dokonce se ani přihlásit na Úřadu práce. Díl 1 Zaměstnanec § 6 (1) Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. Do povinné školní docházky se pro účely tohoto odstavce nezapočítávají měsíce červenec a srpen následující bezprostředně po ukončení povinné školní docházky a práce mladistvých fyzických osob je v tomto období povolena. Odůvodnění návrhu na změnu definice zaměstnance : Důvody jsou podobné jako u výše uvedeného návrhu. Hlava III § 13 (2) Zaměstnavatel : a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, Navrhujeme § 13 odst.2 písm. a) vypustit. Odůvodnění návrhu na vypuštění: Zákoník práce (ZP) je v tomto odstavci a písmenu nejasný, proklamativní. Ustanovení odporuje zásadě, že zákon má být jasný a srozumitelný bez dalších výkladů běžnému občanovi s průměrným vzděláním. V opačném případě je zákon zbytečný. ZP zde v podstatě říká, že pracovník nesmí pocítit v žádném případě rizika podnikání jako takového. Že je to nesmysl, uvádějí hned další paragrafy téhož ZP, kde například za prostoj z důvodu nepřízně počasí, závady na strojích nebo chyby v organizaci práce pracovník místo 100 % obdrží jen 60 % nebo 80 % průměrné mzdy a podobně. Dokonce v okamžiku, kdy zaměstnavatel nemá zakázky, může zaměstnanci nařídit nucenou dovolenou s 60% náhradou mzdy. Postižen riziky podnikání tedy zaměstnanec jednoznačně je, protože zaměstnavatel a zaměstnanec nemohou existovat odděleně a už vůbec ne odděleně od podnikání jako takového. § 13 (2) Zaměstnavatel: f) nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá, ledaže mu porušením povinnosti vznikne škoda nebo dodatečné náklady, což musí být zaměstnanci předem sděleno ve vnitřních předpisech zaměstnavatele Odůvodnění návrhu doplnění § 13 odst. 2 písm. f): Zaměstnanci často porušují povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů beztrestně a paradoxně s velkými postihy pro zaměstnavatele. Ten je pokutován příslušnými státními kontrolními orgány (např. nedodání zákonem požadovaných potvrzení včas nebo vůbec, nedodržování bezpečnosti práce v souvislosti s nošením předepsaných oděvů, užívání ochranných pomůcek a prostředků, používání vykázaných cest, bezpečná obsluha strojů, zákaz donášení a konzumace alkoholických nápojů, kouření na zakázaných místech nebo v přítomnosti nekuřáka, požívání jiných návykových látek a podobně), penalizován finančními úřady či OSSZ (nedodržování lhůt k odevzdání vyúčtování pracovních cest, docházkových listů, nemocenských listů atd.) nebo přímo finančně postižen penálem od odběratele (nedodržování technologických postupů, kvality práce, norem styku se zákazníky a podobně). Přičemž se nemá proti takovému postupu zaměstnance podle ZP jak bránit. Ovšem kromě písemných výtek a propuštění zaměstnance. Což na jedné straně obvykle nevede k odstranění takových jevů ze strany zaměstnance, protože písemné výtky jej z jeho hlediska nepostihují, na straně druhé nedává šanci zaměstnanci odstranit porušování povinností. Protože následuje jeho propuštění. Předem známý systém finančních postihů zaměstnance za vyjmenovaná porušení povinností, vyplývající mu z pracovněprávního vztahu, spolu se systémem odměn za jeho plnění a plnění nad rámec povinností, jednoznačně zaměstnanci umožňuje se porušení vyhýbat, případně si z něj vzít ponaučení a naopak se snažit získávat odměny. Nehledě na fakt, že je zaměstnanci předem dáno jasně na srozuměnou, jakých rizik si při výkonu své práce musí být vědom a jaké škody jejím nekvalitním výkonem může způsobit. § 13 (5) Zaměstnavatelé jsou spolu se zaměstnanci vzájemně povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. Odůvodnění návrhu na doplnění § 13 odst. 5: Celý § 13 zákoníku práce (ZP) hovoří pouze o povinnostech zaměstnavatelů a obsáhle je vyjmenovává. ZP je právní norma upravující vztah dvou navzájem se potřebujících a bez sebe neexistujících skupin na trhu práce, zaměstnanců a zaměstnavatelů. Povinnosti zaměstnanců v něm uvedeny nejsou, přestože Hlava III Základní zásady pracovněprávních vztahů, kde je § 13 zakotven, hovoří o zásadách vztahů, tedy minimálně dvou veličin. Proto by alespoň proklamativní odst. 5 § 13 ZP měl uvést, že zaměstnavatelé se nemohou snažit (cituji) „pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy“ bez podpory téhož z druhé strany, tedy od zaměstnanců. § 24 (1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. Pokud tito zaměstnanci písemně neoznámí zaměstnavateli svůj nesouhlas s uzavřenou kolektivní smlouvou. Odůvodnění návrhu na doplnění § 24 odst. 1: Všeobecně se má za to, že odborová organizace má za úkol a cíl zastupovat zaměstnance v jejich prospěch a jednat tak jejich jménem. To se samozřejmě týká všech v odborové organizaci organizovaných zaměstnanců. Ne vždy tomu bohužel tak je. Nelze spravedlivě požadovat, aby neorganizovaní zaměstnanci podléhali kolektivní smlouvě, do jejíhož znění jim nebylo umožněno zasáhnout. Protože jako neorganizovaní nebyli k projednávání kolektivní smlouvy přizváni, respektive nedelegovali tuto pravomoc na své zástupce, aby tito projevili jejich vůli směrem k zaměstnavateli. To je velmi nebezpečná věc v duchu nechvalně známého hesla „postarám se o vás, i kdyby se vám to stokrát nelíbilo“, prosazeného zde silou zákona. Navíc je znění § 24 v přímém rozporu se zněním § 25 odst. 1, že „Kolektivní smlouva je závazná pro její účastníky.“ Z jakého titulu (kromě § 24 ZP) je s ohledem na občanský zákoník účastníkem smlouvy ten, kdo se neúčastní osobně jejího projednávání a nikoho k tomu nezmocnil? Doplnění odstavce zrovnoprávňuje organizované a neorganizované zaměstnance a chrání neorganizované zaměstnance před důsledky jednání, do něhož nemohli zasáhnout. ČÁST druhá § 34 (3) Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Jde-li však o sjednání pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc, je povinen tak učinit, jen jestliže o to zaměstnanec požádá nebo jde-li o zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena. Odůvodnění návrhu na doplnění § 34 odst. 3: Zde jde zřejmě o chybu faktickou, asi při opisu vypadla druhá věta § 34 odst. 3 nového zákoníku práce. Stejný paragraf, ovšem s uvedením chybějící věty druhé, nalezneme ve stávajícím zákoníku práce pod číslem § 32 odst. 1 „Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Jde-li však o sjednání pracovního poměru na dobu kratší než jeden měsíc, je povinen tak učinit, jen jestliže o to zaměstnanec požádá nebo jde-li o zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla rozhodnutím soudu omezena.“ Na chybějící větu druhou usuzujeme i s ohledem na následující ustanovení nového zákoníku práce, konkrétně Informování o obsahu pracovního poměru dle § 37 odst. 1 „Nebyla-li pracovní smlouva uzavřena písemně anebo neobsahuje-li údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. …“. Následně i s ohledem na § 37 odst. 4 „Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc.“ Dále i § 40 odst. 1 „Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Vznikl-li pracovní poměr na základě písemné pracovní smlouvy, je nutné provést písemně i její změnu.“ Nebo též § 41 odst. 7 „Zaměstnavatel je povinen předem projednat se zaměstnancem důvod převedení na jinou práci a dobu, po kterou má převedení trvat; byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně a dochází-li převedením zaměstnance k její změně, je zaměstnavatel povinen vydat mu písemné potvrzení o důvodu převedení na jinou práci a době jeho trvání, s výjimkou případ
http://www.sobesice.cz/3_oburad/4_vyhlasky/vyh_2000_2.html
2018-12-14T12:55:22
[ " § 29", " zákona č. 50", " § 24", " § 45", " § 87", " § 102", " § 108", " § 17", " § 16" ]
Starosta obce Soběšice na základě usnesení zastupitelstva obce č. 20/00 ze dne 4. 5. 2000 vydává 4. 5. 2000 podle ustanovení § 29, odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění následných změn a doplňků vyhlášeném v úplném znění zákonem č. 197/1998 Sb. a v souladu s ustanovením § 24, odst. 1 a § 45, písm. 1) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů tuto obecně závaznou vyhlášku. 1) Vyhláška vymezuje závazné části řešení územního plánu Soběšic, schváleného obecním zastupitelstvem v Soběšicích dne 4. 5. 2000 (dále jen „územní plán“). /2/ Vyhláška stanoví závazné regulativy pro změny funkčního a prostorového uspořádání území, omezující podmínky a režim využívání místního systému ekologické stability a stanoví podmínky pro upřesnění rozsahu a polohy veřejně prospěšných staveb. 1) Vyhláška platí pro území řešené územním plánem Soběšic tak, jak je vymezují jeho grafické přílohy. 1) Na území obce jsou územním plánem rozlišovány: a) z hlediska funkčního uspořádání: polyfunkční území monofunkční plochy b) z hlediska zastavitelnosti: území zastavitelná území nezastavitelná c) z hlediska prostorového uspořádání: území a plochy s rozdílnými limity intenzity využití území d) z hlediska požadavků na další územně plánovací dokumentaci a podklady: území stabilizovaná území rozvojová území zvýšených nároků na výstavbu. 2) Na území obce jsou územním plánem označeny: a) z hlediska zajištění veřejných zájmů: plochy veřejně prospěšných staveb. 3) Pro účely této vyhlášky se dále vymezují pojmy: a) chov drobného zvířectva: Chovem drobného zvířectva se rozumí chov drůbeže, holubů, králíků, kůzlat, jehňat, psů, koček a včel, v počtu omezeném veterinárními předpisy a pouze pro vlastní potřebu chovatele. Chov jiných zvířat je možný považovat za chov drobného zvířectva ve smíšeném území venkovského charakteru, pokud nedochází k narušení životního prostředí sousedů. b) nerušící zařízení, podstatně nerušící zařízení: Nerušícím zařízením se rozumí zařízení, kdy negativní účinky a vlivy staveb a zařízení nenarušují provoz a užívání staveb a zařízení ve svém okolí a nezhoršuje kvalitu životního prostředí v okolí a okolních stavbách nad přípustnou míru. Podstatně nerušícím zařízením se rozumí zařízení, které nezhoršuje kvalitu životního prostředí s výjimkou zvýšeného zatížení hlukem, způsobeným provozem zařízení nebo s ním souvisejícím dopravním provozem a to v míře povolené hygienickým předpisem pro smíšené zóny 1). c) drobná výroba a služby, řemeslná výroba: Drobnou výrobou a službami se rozumí výrobní zařízení nebo zařízení výrobních služeb v malém rozsahu co do výměry pozemku, počtu zaměstnanců a objemu přepravy. Za zařízení drobné výroby a služeb je považováno zařízení, jehož velikost nepřesahuje 250 m2 plochy pozemku, 10 zaměstnanců, 5 tun nebo 10 m3 objemu přepravy v jednom dni. Řemeslnou výrobou se rozumí výroba řemeslného charakteru zajišťovaná členy rodiny, případně dalšími maximálně čtyřmi pracovníky. d) veřejné ubytování: Veřejným ubytováním se rozumí ubytování v hotelech, motelech a dalších podobných zařízeních a v penzionech, s dobou pobytu zpravidla ne delší než 2 týdny, nebo sezónní ubytování ve stanových a chatových táborech a autocampech. 1) Obec Soběšice plní funkce obytnou, výrobní a obslužnou. 2) Obec Soběšice bude rozvíjena jakou souvisle urbanizovaný celek venkovského charakteru. 3) Jako samostatná venkovská sídla se budou rozvíjet Damíč a Mačice. 4) Jako sídlení lokality se budou stabilizovat Damíčské Chalupy. /5/ Ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla, sídelní lokality a samoty ani lokality rekreační výstavby. 1) Funkční uspořádání území sídelního útvaru stanoví územní plán v grafické příloze „Funkční využití území“. 2) Územní plán vymezuje tyto druhy polyfunkčního území: území bydlení – rodinné domy (Br) 1) Vyhláška č. 13/1972 Sb. území bydlení – bytové domy (Bm) území smíšené – venkovské (Sv) území výrobní – drobná výroba a služby (Vd) území výrobní – zemědělská výroba (Vz) 3) Pro každé polyfunkční území jsou stanoveny základní funkce plochy a druhy staveb a zařízení, které je v něm možno umisťovat. 4) Územní plán vymezuje tyto druhy monofunkčních ploch: a) plochy občanského vybavení vodní plochy plochy zeleně plochy zemědělsky využívaného půdního fondu dopravní plochy a komunikace plochy technického vybavení plochy rezerv. 5) Pro každou monofunkční plochu jsou stanoveny druhy ploch, staveb a zařízení, které zahrnuje a které je v ní možno umisťovat. 6) Podrobnější druh občanského nebo technického zařízení a využití ploch je v územním plánu vyznačen číselným odkazem. 7) Důležitá zařízení občanského a technického vybavení o malé ploše nebo integrovaná ve smíšeném území jsou v grafické příloze „Funkční využití ploch“ vyznačena číselným odkazem. Území bydlení – rodinné domy 1) Toto území je určeno pro bydlení. 2) V tomto území je přípustné umisťovat: stavby plnící doplňkovou funkci bydlení (garáže pro obsluhu tohoto území, zahradní altány, skleníky do 25 m2) 3) V tomto území je výjimečně přípustné umisťovat: kulturní, sportovní, sociální a zdravotní zařízení a zařízení školství – sloužící pro obsluhu tohoto území zařízení maloobchodu a veřejného stravování – sloužící pro obsluhu tohoto území zařízení veřejného ubytování do 12 lůžek nerušící zařízení řemeslné výroby a služeb – sloužící pro obsluhu tohoto území Území bydlení - bytové domy 1) Území je určeno převážně pro bydlení. kulturní, církevní, sportovní, sociální a zdravotnické zařízení a zařízení školství a výchovy garáže – sloužící pro obsluhu tohoto území. zařízení správy, administrativy, vědy a výzkumu zařízení veřejného ubytování ostatní zařízení maloobchodu a veřejného stravování. Území smíšené – venkovské 1) Území je určeno pro bydlení, podstatně nerušící zařízení drobné výroby a služeb, podstatně nerušící zařízení zemědělské výroby, skladů. bydlení rodinného charakteru ve spojení s užitkovým využitím zahrad a chovu drobného zvířectva a s drobnými zařízeními vedlejší zemědělské výroby zařízení místní správy, školství, vědy a výzkumu kulturní, církevní, sportovní, sociální a zdravotnické zařízení zařízení maloobchodu, veřejného ubytování a stravování podstatně nerušící zařízení zemědělské, lesnické a rybářské výroby podstatně nerušící zařízení drobné výroby a služeb zařízení pro výkup a zpracování produkce zemědělské výroby rekreační domky a chalupy. Území výrobní – drobná výroba a služby 1) Území je určeno pro zařízení drobné výroby a služeb, která by mohla mít rušivé účinky pro bydlení. obchodní, administrativní a správní budovy a zařízení všechny druhy zařízení drobné výroby a služeb zařízení vědy a výzkumu veřejné čerpací stanice pohonných hmot byty pohotovostní, služební a majitelů zařízení zařízení maloobchodu, nákupní střediska zařízení veřejného stravování zábavní zařízení. Území bydlení – zemědělská výroba 1) Území je určeno pro zařízení zemědělské výroby, která mají podstatné rušivé účinky na okolí a která proto není možné umisťovat v jiných územích. všechny druhy zařízení zemědělské, lesnické a rybářské výroby všechny druhy zařízení drobné výroby a služeb, sklady, stavební dvory byty pohotovostní, služební a majitelů zařízení. 1) Plochy občanského vybavení jsou určeny pro umisťování zařízení: - požární ochrany - sociální péče - vědy a výzkumu - obchodu - jeslí a mateřských škol - nevýrobních služeb - pošt - veřejného ubytování -veřejného stravování 2) Na plochách s podrobněji určeným druhem zařízení je přípustné umisťovat jen takové zařízení občanského vybavení, pro které jsou určeny. Na plochách neupřesněných je možno umisťovat zařízení kteréhokoliv z uvedených druhů občanského vybavení. 1) Jsou vymezeny plochy: rybníků, jezer, požárních a víceúčelových nádrží, přehrad. 2) Podrobnější vymezení využití plochy je určeno odkazem v grafické příloze „Funkční využití ploch“. Plochy zeleně 1) Plochy zeleně jsou podrobněji rozčleněny na: parky a veřejnou zeleň krajinnou zeleň zahrady a vyhrazenou areálovou zeleň 2) Plochy zeleně jsou přípustné využívat jen ve shodě s jejich podrobnějším určením. Plochy zemědělsky využívaného půdního fondu 1) Jako plochy zemědělsky využívaného půdního fondu jsou vymezeny plochy obhospodařovaného a dočasně neobhospodařovaného zemědělského půdního fondu – plochy orné půdy, luk a pastvin, sadů, dalších speciálních kultur, zelinářské plochy apod. – s výjimkou zahrad, které jsou součástí polyfunkčních území a ostatních monofunkčních ploch. Dopravní plochy a komunikace 1) Jako dopravní plochy jsou vymezeny: plochy zařízení automobilové dopravy, parkoviště, garáže plochy pěšího provozu – pěší zóny, veřejná prostranství apod. Na plochách s přesněji určeným druhem zařízení je přípustné umisťovat jen takové dopravní zařízení, pro které jsou určeny. 2) Jako komunikace jsou vymezeny: místní komunikace. 1) Plochy technického vybavení jsou určeny pro umisťování zařízení: pro zásobování elektrickou energií. 1) Plochy rezerv jsou zvlášť vymezené části nezastavitelných ploch určených pro výhledové rozšíření zastavěného území obce. 2) Plochy rezerv funkčně upřesněné jsou vymezeny se stanovením výhledového polyfunkčního území nebo monofunkční plochy. 3) Plochy rezerv je možno zastavovat a pro výhledové funkce využívat až po jejich převedení na polyfunkční území nebo monofunkční plochu a to změnou nebo doplňkem územního plánu. 1) Na pozemcích, v zařízeních a objektech je dále možno provozovat stávající funkce, i když nejsou v souladu s charakteristikou území nebo plochy, pokud nebudou negativně ovlivňovat základní funkce území nebo plochy nad přípustnou míru a nejsou zde dány důvody pro opatření podle zákona 2). 2) Stavby a zařízení umisťovat – to znamená povolovat, povolovat jejich změny a povolovat změny jejich užívání a rozhodovat o změně využití území je možno pouze v souladu s charakteristikou území nebo plochy. 3) O umisťování výjimečně přípustných staveb a zařízení v polyfunkčním území rozhoduje – s přihlédnutím k místním podmínkám a ke každému jednotlivému případu zvlášť – stavební úřad. 4) Umisťování zařízení technického vybavení, sloužících pro obsluhu jednotlivých území nebo ploch je přípustné, pokud případné nežádoucí vlivy na bydlení nebo jejich základní funkce nepřekročí přípustnou míru. 5) Umisťování parkovišť, odstavných ploch a garáží pro osobní vozidla sloužící pro obsluhu jednotlivých území a ploch je přípustné, pokud případné nežádoucí vlivy na bydlení nebo jejich základní funkce nepřekročí přípustnou míru. 6) Ve všech druzích polyfunkčních území a zastavitelných monofunkčních ploch je přípustné umisťovat: komunikace vozidlové a pěší sloužící pro obsluhu tohoto území 7) Výčet přípustných a výjimečně přípustných objektů, staveb a zařízení stanovených vyhláškou je možno upřesnit v podrobnější územně-plánovací dokumentaci (regulační plán). Zastavitelné území obce 1) Zastavitelné území obce zahrnuje všechny plochy a území vymezené územním plánem jako funkční využití s výjimkou ploch zeleně, ZPF a vodních ploch. 2) Zastavitelné území obce je z hlediska využití v čase rozděleno na: stabilizovaná území. 1) Rozvojové území je územním plánem zvláště vymezené polyfunkční území nebo monofunkční plocha. V grafické příloze „Funkční využití území“ označeno jako návrh. 2) V rozvojovém území dojde k podstatné změně ve funkčním využití pozemků a objektů nebo ke změně charakteru zastavění. 2) § 87 a § 102 odst. 3 stavebního zákona. 3) Pro rozsáhlejší území nebo území zastavované stavbami více investorů může stavební úřad požadovat zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace nebo urbanistické studie. 4) Běžná údržba a nutné opravy stávajících objektů v rozvojovém území nejsou omezeny. 1) Stabilizované území je územním plánem vymezeno v grafické příloze „Funkční využití území“ negativně vůči území rozvojovému (označeno jako stav). 2) Funkční využití a struktura zastavění stabilizovaného území se nebude podstatně měnit. 3) Ve stabilizovaném území je možno stavby a zařízení umisťovat – to znamená povolovat, povolovat jejich změny a povolovat změny jejich užívání – a rozhodovat o změně využití území – jen pokud jejich nová funkce odpovídá charakteristice území nebo plochy a hmota objektu hmotám okolní zástavby. 4) Regulační podmínky stanoví stavební úřad pro stavby ve stabilizovaném území v územním řízení jejich odvozením z okolní zástavby. 1) Obec Soběšice bude mít i nadále venkovský charakter s nízkou zástavbou solitérními objekty. Zástavba bude kompaktní využívající stávající uliční sítě, doplněna zelení. 1) Objekty je možno stavět, přistavovat a nastavovat jen v takovém objemu a hustotě, aby nebyly překročeny limity prostorového využití území. 2) Jednotlivé, společensky významné objekty mohou být výjimečně vyšší, než je stanoveno limitem jen v případě, že taková komplexně posouzená výjimka bude schválena v podrobnější územně plánovací dokumentaci. Limity prostorového využití 1) Pro regulaci prostorového využití území se stanoví tyto limity prostorového využití území: a) koeficient zastavění pozemku b) koeficient podlažní plochy c) koeficient obestavěného prostoru d) maximální podlažnost 2) Koeficient zastavění pozemku udává maximální procentní podíl zastavěné plochy objekty k celkové ploše pozemku. 3) Koeficient podlažní plochy vyjadřuje maximální poměr součtu všech podlažních ploch k ploše pozemku. 4) Koeficient obestavěného prostoru vyjadřuje maximální poměr obestavěného prostoru (m3) k celkové ploše pozemku (m2). 5) Maximální podlažnost udává maximální počet nadzemních podlaží objektu v podkroví. 6) Pro jednotlivé druhy polyfunkčních území se stanoví tyto limity: Funkční území Koeficient zastavění pozemku Koeficient podlažní plochy Koeficient obestavěn. prostoru Maximální Br 25 0,45 1,50 1 Bd 30 0,60 4,00 2 Sv 40 0,75 3,00 1 Vd 80 1,20 4,00 1 Vz 60 1,00 3,00 2 7) V centru mohou být významné objekty dvoupodlažní. 8) Limity prostorového využití území je možno upřesnit v podrobnější územně plánovací dokumentaci. 9) Pro zastavitelné monofunkční plochy stanoví limity prostorového využití území: b) podrobnější územně-plánovací dokumentace. Neurbanistické limity využití území Neurbanistické limity 1) V řešeném území jsou obecně závaznými předpisy stanoveny další – neurbanistické – limity využití území: a) území chráněná pro následný návrh místního systému ekologické stability 3) b) ochranná pásma komunikací 4) c) ochranná pásma vedení a zařízení technické infrastruktury 5) d) podmínky ochrany zemědělského a lesního půdního fondu 6) e) chráněný přírodní výtvor „Na Volešku“ 7) Vymezení ploch 1) Jako veřejně prospěšné jsou územním plánem vymezeny: a) Objekty, plochy a zařízení technické infrastruktury: plochy čistíren odpadních vod zařízení zásobování pitnou vodou včetně ochranných pásem b) Komunikace: veškeré veřejné vozidlové komunikace c) Trasy a koridory vedení technické infrastruktury: rozvody elektrické energie a veřejného osvětlení trasy vodovodu a kanalizace spojová vedení 2) Rozsah a poloha nově navrhované veřejně prospěšné stavby mohou být upřesněny v podrobnější územně plánovací dokumentaci (regulačním plánu) nebo v územním řízení. 1) Vyznačení veřejně prospěšné stavby v územním plánu je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle § 108 odst. 2 písm. a) zákona FS č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou 3) stanoveno územním plánem 4) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikací, Vyhláška č. 104/1997 Sb., k provádění zákona o pozemních komunikací 5) Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci 6) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 13/1994 Sb., zák.č. 289/95 Sb. 7) Vyhláška ONV Klatovy z 1. 12. 1988. 1) Dokumentace územního plánu Soběšice je uložena na Obecním úřadě v Soběšicích, Stavebním úřadě v Sušici a na Referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Klatovech. 1) Nedílnou součásti této Obecně závazné vyhlášky jsou přílohy: - Grafickáčást 1. Funkční využití 3a. Vodovod 3b. Kanalizace 4. Energetika 5. Zájmová území 6. ZPF 1) Změny územního plánu budou prováděny v souladu s § 17 Vyhlášky č. 131/1998 Sb. 1) Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po jejím vyhlášení dle § 16 zákona ČNR číslo 367/1990 Sb., o obcích. 2) Platnost územního plánu je omezena návrhovým obdobím do roku 2015. 3) Dnem účinnosti této vyhlášky se ruší Směrný územní plán sídelního útvaru Soběšice včetně změn, doplňků a navazujících vyhlášek, schválený radou bývalého Okresního národního výboru v Klatovech z roku 1973. starosta zástupce starosty Vyvěšeno dne: 18. 5. 2000 Sejmuto dne: 2. 6. 2000
http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2015/101/judikat-ns-30-Cdo-187-2015-GNS20071869/
2018-03-21T18:39:37
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 219", " soud ", " soud ", " § 804", " Soud ", " soud ", " soud ", " § 243", " § 241", " § 237", " § 237", " soud ", " § 237", " soud ", " § 237", " § 241", " § 243" ]
30 Cdo 187/2015, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu - Zákony.cz 30 Cdo 187/2015, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu 17.4.2007 - Účinný 30 Cdo 187/2015 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci návrhu I. K. , zastoupené JUDr. Bedřichem Hájkem, advokátem se sídlem v Kadani, B. Němcové 70, na nezrušitelné osvojení nezletilé M. K. , dcery matky L. N., a otce M. K., vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 15 Nc 1205/2013, o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. srpna 2014, č. j. 13 Co 142/2014-31, takto: Okresní soud v Chomutově (dále již soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 9. prosince 2013, č. j. 15 Nc 1205/2013-14, zamítl návrh I. K. (navrhovatelky) na nezrušitelné osvojení nezletilé M. K., (dále již nezletilá ). Dospěl k závěru, že založení osvojeneckého poměru by ztrácelo svůj smysl a tím i své odůvodnění tam, kde mezi těmito osobami určitý blízký druh přirozeného pokrevního poměru se stanovenými právy a povinnostmi již existuje. Tak je tomu v daném případě, kdy navrhovatelka je s navrhovatelkou v příbuzenském poměru v řadě přímé, neboť je babičkou nezletilé ze strany její matky. Kromě toho tomuto osvojení brání i nepřiměřený věkový rozdíl mezi navrhovatelkou a nezletilou, který činí 47 let. K odvolání navrhovatelky Krajský soud v Ústí nad Labem (dále již odvolací soud ) rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem ze dne 26. srpna 2014, č. j. 13 Co 142/2014-31, dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěry a důvody zamítnutí návrhu soudem prvního stupně. Ve shodě se soudem prvního stupně konstatoval, že vyslovení osvojení brání blízký příbuzenský vztah mezi navrhovatelkou a nezletilou, přičemž není ani ku prospěchu dítěte, kdyby v důsledku osvojení mělo dojít k záměně příbuzenských vztahů. Nelze z posuzování vyloučit faktické biologické rodičovství, které je vždy pro svou povahu i základní sociální hodnotu provázeno určitými právy a povinnostmi rodičů, jež jsou nezrušitelné i přes případné soudní rozhodnutí. V daném případě ztrácí smysl založení osvojeneckého poměru, neboť mezi účastníky blízký druh přirozeného pokrevního poměru se stanovenými právy a povinnostmi již existuje a nachází své vyjádření i v jiných právních oblastech. V závěru svého rozhodnutí odvolací soud poukázal na současnou právní úpravu dané materie, kdy § 804 o. z. zakotvuje, že je osvojení vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatní v případě náhradního mateřství. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka (dále již dovolatelka ) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, jímž se domáhá změny napadeného rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu jejího návrhu. Dovolatelka vytýká oběma soudům, že se zaměřily pouze na formální znaky, tj. určitý existující příbuzenský poměr a věkový rozdíl mezi dovolatelkou a nezletilou, a nezohlednily zvláštní okolnosti tohoto případu. Soud při svém rozhodování má rozhodovat tak, aby rozhodnutí bylo především ku prospěchu dítěte, což podle názoru dovolatelky v tomto případě splněno nebylo. Biologická matka opakovaně potvrdila, že nemá zájem o výchovu nezletilé, stejně jako její manžel O. N., jehož otcovství k nezletilé bylo popřeno rozhodnutím soudu. Rozsudkem téhož soudu prvního stupně ze dne 18. ledna 2013, č. j. 15 Nc 93/2012-50, byla nezletilá svěřena do společné výchovy dovolatelky a jejího manžela M. K. Dovolatelka připomíná, že je manželkou otce nezletilé a zároveň i babičkou nezletilé, o kterou pečuje již od jejího narození, neboť matka se nezletilé fakticky zřekla již před porodem nezletilé. Podle dovolatelky formální překážky nemohou převažovat při vydání rozsudku nad zájmy dítěte, tj. aby nezletilá žila v úplné rodině, v níž by byla matkou osoba, která fakticky o nezletilou již od jejího narození pečuje. Je tedy v zájmu nezletilé, aby se stala osvojencem dovolatelky, i když tomu podle soudů obou stupňů brání formální překážky. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolání je třeba podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnout, neboť dovolatelka v dovolání nevymezila dovolací důvod způsobem stanoveným v § 241a odst. 1 ve vazbě na § 237 o. s. ř., takže pro tuto vadu nelze v dovolacím řízení pokračovat (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013; všechna zde označená rozhodnutí dovolacího soudu jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz ). Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, je totiž podle § 237 dána pouze tehdy, pokud se odvolací soud 1. odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo 2. která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo 3. je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo 4. má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Z uvedeného vyplývá, že na dovolání je možno pohlížet jako na přípustné jen tehdy, je-li v něm alespoň naznačena existence právní otázky odpovídající požadavkům stanoveným v § 237 o. s. ř., jejímž zodpovězením by se měl Nejvyšší soud zabývat. Z obsahu podaného dovolání je zřejmé, že dovolatelka polemizuje s právním názorem odvolacího soudu (resp. obou soudů), přičemž přehlíží, že přípustnost dovolání nezakládá okolnost, že dovolatel se neztotožňuje s právním posouzením věci odvolacím soudem, resp. jím řešenou právní otázkou, jež byla zásadně významná pro meritorní rozhodnutí, nýbrž až s posouzením naplnění jedné ze čtyř variant předvídaných v již shora cit. § 237 o. s. ř., a to při splnění zákonem stanovených náležitostí dovolání dle § 241 o. s. ř. Dovolatelka ovšem žádnou z těchto variant zakládajících přípustnost dovolání ve svém dovolání (prostřednictvím shora vymezeného dovolacího důvodu) neuvádí; pak tedy nezbývá, než takové dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítnout. Nad rozsah odůvodnění možno uvést, že rozhodnutí odvolacího soudu v řešení otázky přípustnosti osvojení dítěte jeho prarodičem není v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu, který např. ve svém usnesení ze dne 7. prosince 2006, sp. zn. 30 Cdo 2787/2005, zaujal právní názor, že Má-li být osvojením založen takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodiči a dětmi, nemohou být uvedené osoby v takovém příbuzenském poměru, který by byl v rozporu se vztahem založeným osvojením. Nebylo by ani k prospěchu dítěte, kdyby v důsledku osvojení mělo dojít k záměně již existujících příbuzenských vztahů, jak je tomu především v případě, kdyby se prarodiče dítěte stali jeho rodiči. Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.4.2007, čj. 30 Cdo 187/2015, www.nsoud.cz.
https://iudictum.cz/15315/9-afs-95-2009-104
2019-08-17T23:09:19
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 105", " zákona č. 150", " soud ", " § 46", " § 120", " soud ", " § 103", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 72", " zákona č. 337", " § 63", " zákona č. 337", " § 70", " § 70", " § 70", " zákona č. 230", " § 63", " zákona č. 337", " zákona č. 230", " § 70", " soud ", " soud ", " § 70", " § 70", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 63", " zákona č. 337", " zákona č. 230", " § 63", " § 63", " § 63", " zákona č. 337", " zákona č. 230", " § 63", " § 70", " § 63", " § 70", " § 63", " § 70", " § 70", " soud ", " soud ", " soud ", " § 18", " zákona č. 357", " soud ", " § 70", " soud ", " soud ", " § 109", " soud ", " soud ", " § 109", " § 109", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 109", " § 110", " soud ", " § 46", " § 120", " soud ", " § 109", " soud ", " § 60", " § 120", " § 60", " § 120", " soud " ]
9 Afs 95/2009 - 104 — Nejvyšší správní soud — Iudictum.cz 9 Afs 95/2009 - 104 Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobců: a) P. Ž., a b) J. H., zastoupený JUDr. Pěvou Skýbovou, advokátkou se sídlem Bartošova 4, Brno, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Ostravě, se sídlem Na Jízdárně 3, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2008, č. j. 7148/08- 1400-801762, ve věci daňového penále, o kasační stížnosti žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2009, č. j. 22 Ca 271/2008 – 28, I. Kasační stížnost žalobce a) se odmítá. II. Kasační stížnost žalobce b) se zamítá. Dne 9. 7. 2009 podala J. W. kasační stížnost, kterou se domáhala zrušení shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým tento soud zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 7. 2008, č. j. 7148/08- 1400-801762, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Hranicích (dále jen „správce daně“) ze dne 12. 5. 2008, č. j. 41763/08/394960/3410, kterým jí bylo předepsáno daňové penále na dani z převodu nemovitostí za období od 23. 4. 1997 do 12. 5. 2008 ve výši 2 562 296 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že J. W. (dále též „původní stěžovatelka“) po podání kasační stížnosti dne 22. 10. 2009 zemřela, pokračuje Nejvyšší správní soud v řízení o předmětné kasační stížnosti na základě usnesení ze dne 25. 3. 2011, č. j. 9 Afs 95/2009 - 85, které nabylo právní moci dne 31. 3. 2011, s právními nástupci zemřelé J. W., tj. se žalobci a) a b) [dále jen „stěžovatelé a) a b)“]. Následně Nejvyšší správní soud zjistil, že není na straně stěžovatelů a) a b) splněna podmínka řízení podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), tj. jejich právní zastoupení pro řízení o kasační stížnosti, a proto je vyzval usnesením ze dne 8. 6. 2011, č. j. 9 Afs 95/2009 - 95, aby v souladu s citovaným ustanovením zdejšímu soudu předložili do deseti dnů od doručení předmětné výzvy plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v řízení o kasační stížnosti nebo doložili své vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatel a) na tuto výzvu nijak nereagoval a plnou moc ani doklad o svém vysokoškolském právnickém vzdělání nedoložil. Nesplnil tak podmínky nutné k řízení o jeho kasační stížnosti. Na základě toho byl Nejvyšší správní soud nucen jeho kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítnout. Stěžovatel b) ve stanovené lhůtě předložil Nejvyššímu správnímu soudu plnou moc, z níž vyplývá, že je pro řízení o kasační stížnosti zastoupen JUDr. Pěvou Skýbovou, advokátkou se sídlem Bartošova 4, Brno. V jeho případě tak byly podmínky řízení řádně splněny, a proto Nejvyšší správní soud přistoupil k meritornímu přezkumu kasační stížnosti podané původní stěžovatelkou. Kasační stížnost byla podána z důvodu obsaženého v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tj. pro nezákonnost napadeného rozsudku spočívající v nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem v předcházejícím řízení. Kasační stížnost brojí proti názoru krajského soudu, že daňové penále nebylo promlčeno ani částečně, jakož proti názoru, že se v daném řízení již nelze úspěšně bránit proti rozhodnutí, kterým byla vyměřena daň z převodu nemovitostí. Krajský soud nesprávně vyhodnotil důkazy, které měl k dispozici ze správního spisu, a rozhodoval tak na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu. Vůbec se nezabýval otázkou, zda byly tvrzené úkony učiněné k vymožení daňového nedoplatku řádně doručeny, přičemž teprve jejich doručení může přerušovat běh promlčecí lhůty. Krajský soud rovněž nesprávně posoudil námitku nesprávného a nezákonného vyměření daně z převodu nemovitostí. Pokud správní orgány trvají na splnění nezákonného rozhodnutí, porušují tak „listinu základních lidských práv a svobod“. Proti rozhodnutí o vyměření daně nebylo odvolání podáno, neboť původní stěžovatelka měla za to, že správní orgány při svém postupu respektují zákon. Nezabýval-li se krajský soud těmito námitkami, odmítl tak poskytnout ústavně zaručenou soudní ochranu. Z těchto důvodů bylo navrženo, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Žalovaný ke kasační stížnosti zaslal vyjádření, přičemž se zcela ztotožnil se závěry krajského soudu. Nesouhlasí se stížní námitkou, že by příslušné úkony správce daně v předmětném daňovém řízení nebyly řádně doručeny. Řádné doručení výzvy k zaplacení nedoplatku na dani z převodu nemovitostí ze dne 12. 6. 1997, exekučního příkazu ze dne 9. 2. 1998, jakož i rozhodnutí o zřízení zástavního práva ze dne 29. 7. 2002, dokládají vlastnoručně podepsané doručenky původní stěžovatelkou J. W. Proti těmto uvedeným úkonům nebyly podány žádné opravné prostředky. Navíc žalovaný podotýká, že ani v odvolání proti rozhodnutí správce daně, kterým bylo penále předepsáno, ani v žalobě proti rozhodnutí žalovaného nebylo správné doručování napadáno. Ve vztahu k námitce o nezákonnosti rozhodnutí, kterým byla vyměřena daň z převodu nemovitostí, žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2008, č. j. 8 Afs 161/2006 - 93 (všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), podle kterého nelze namítat nezákonnost předpisu penále v případě, že pravomocný platební výměr na daň zákonem předepsaným způsobem nebyl zrušen. V daném případě byla daň z převodu nemovitostí vyměřena na základě platebního výměru ze dne 13. 3. 1997, doručeného dne 24. 3. 1997, proti kterému původní stěžovatelka nepodala odvolání ani nevyužila žádný jiný opravný prostředek. Nereagovala ani na přípis Ministerstva financí ze dne 18. 8. 1997, v němž jí bylo sděleno, že má možnost předložit revizní znalecký posudek, který by zpochybnil správnost znaleckého posudku vypracovaného M. D. na hodnotu převáděné nemovitosti za účelem případného použití mimořádných opravných prostředků. Na základě výše uvedeného žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti. Zesnulá J. W. převedla jako prodávající na základě kupní smlouvy ze dne 4. 1. 1995 na kupujícího Ing. M. Š. nemovitosti za kupní cenu 6 000 000 Kč. Ze správního spisu vyplývá, že předmětné nemovitosti byly znaleckým posudkem ze dne 2. 1. 1995 vypracovaným M. D. oceněny na částku ve výši 56 666 270 Kč. Po několika výzvách správce daně původní stěžovatelka podala dne 17. 2. 1997 daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí. Následně dne 13. 3. 1997 byl správcem daně vydán platební výměr, č. j. 14167/97/394960/3410, na daň z převodu nemovitostí ve výši 2 833 315 Kč, který nabyl právní moci dne 23. 4. 1997. Daň byla vyměřena z částky uvedené ve znaleckém posudku. Jelikož původní stěžovatelka tuto daň nesplatila, vydal správce daně rozhodnutím ze dne 9. 2. 1998, č. j. 10031/98/394920/1124-B237, exekuční příkaz, který nabyl právní moci dnem 3. 3. 1998. Dne 29. 7. 2002 vydal správce daně rozhodnutí č. j. 44337/02/394920/801124, o zřízení zástavního práva podle § 72 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě daní a poplatků“), k nemovitostem v k. ú. Lipník nad Bečvou, které byly ve spoluvlastnictví J. W. Původní stěžovatelka podala dne 31. 5. 2006 žádost o prominutí daně z převodu nemovitostí, která byla zamítnuta rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 12. 9. 2006, č. j. 49/83 650/2006-493. Dne 22. 6. 2007 podala J. W. novou žádost o prominutí části vyměřené daně, která byla rozhodnutím ze dne 7. 9. 2007, č. j. 49/70 241/2007-493, rovněž zamítnuta. Následně vydal správce daně platební výměr ze dne 12. 5. 2008, č. j. 41763/08/394960/3410, kterým předepsal J. W. výše uvedené daňové penále na daň z převodu nemovitostí za období od 23. 4. 1997 do 12. 5. 2008. Proti tomuto rozhodnutí podala původní stěžovatelka dne 27. 5. 2008 odvolání. V něm uvedla, že správce daně pochybil, když jí předepsal penále za více jak 11 let, přestože podle § 63 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném od 1. 1. 2007, lze úrok z prodlení uplatnit nejdéle za dobu 5 let prodlení. Dále namítala promlčení nároku na daňové penále, neboť podle § 70 odst. 1 citovaného zákona se předmětný nárok promlčí po šesti letech po roce, v němž se stal splatný. Původní stěžovatelka měla za to, že se předmětný nárok stal splatným v roce 1997, promlčecí doba tak marně uplynula dnem 31. 12. 2003. Jako poslední námitku přednesla, že daňové penále jí nemělo s ohledem na okolnosti vzniku daňové povinnosti být vůbec předepsáno, přičemž podrobně vylíčila okolnosti vzniku daňové povinnosti, kdy daň byla vyměřena na základě výše uvedeného znaleckého posudku, přestože nemovitost byla převedena za cenu ve výši 6 000 000 Kč. Žalovaný odvolání rozhodnutím ze dne 16. 7. 2008, č. j. 7148/08-1400- 801762, zamítl. Posledně zmiňovanou námitku považoval za nedůvodnou, neboť platební výměr na daň z převodu nemovitostí nabyl právní moci, když původní stěžovatelka proti uvedenému rozhodnutí nevyužila žádných opravných prostředků. Žalovanému nepřísluší se v daném řízení o daňovém penále rozhodnutím o vyměření daně z převodu nemovitostí zabývat. K námitce promlčení žalovaný uvedl, že vzhledem k rozhodnutí o zřízení zástavního práva k zajištění daňového nedoplatku na dani z převodu nemovitostí začala podle § 70 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků běžet nová šestiletá lhůta pro vybrání a vymáhání daňového nedoplatku na předmětné dani z převodu nemovitostí, přičemž podle § 70 odst. 5 téhož zákona nelze na základě výše uvedené skutečnosti do třiceti let po zápisu zástavního práva proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení daňového nedoplatku. Důvodnou žalovaný neshledal ani námitku o možnosti maximálního předepsání úroku z prodlení na dobu 5 let. Na rozdíl od původní stěžovatelky má žalovaný za to, že vzhledem k tomu, že den splatnosti daně (23. 4. 1997) nastal přede dnem účinnosti zákona č. 230/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 230/2006 Sb.“), tj. přede dnem 1. 1. 2007, použije se na daný případ ustanovení § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění platném do 31. 12. 2006, jak stanoví přechodné ustanovení čl. VI bod 3. zákona č. 230/2006 Sb. Žalovaný následně podrobně rozebral výpočet předepsaného penále. Téhož dne jako odvolání podala J. W. žádost o prominutí předepsaného daňového penále, která byla Ministerstvem financí dne 15. 9. 2008, č. j. 49/73 242/2008-493, zamítnuta. Proti rozhodnutí žalovaného podala J. W. žalobu, ve které namítala nesprávné posouzení otázky promlčení nároku na daňové penále. Nesouhlasila s názorem žalovaného, že úkon vedoucí k zajištění úhrady jistiny daňového nedoplatku (rozhodnutí o zřízení zástavního práva k nemovitostem) je způsobilý přerušit promlčecí lhůtu pro vyměření daňového penále za pozdní úhradu tohoto daňového nedoplatku. Podle ní je totiž daňové penále samostatným nárokem s vlastní promlčecí lhůtou. Zřízení zástavního práva bylo způsobilé přerušit toliko běh promlčecí lhůty jistiny daňového nedoplatku, nikoli však nároku na daňové penále za neuhrazení tohoto nedoplatku. V daném případě daňového penále došlo podle § 70 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků k promlčení práva po šesti letech po roce, v němž se stal daňový nedoplatek splatným. Dále v žalobě uvedla a podrobně zopakovala, že správní orgány nesprávně posoudily také námitku, že jí daňové penále vůbec nemělo být předepsáno. Krajský soud žalobu zamítl kasační stížností napadeným rozsudkem a ztotožnil se se závěry žalovaného. K námitce promlčení uvedl, že lhůta pro sdělení předpisu penále je vždy závislá na běhu šestileté promlčecí lhůty pro vybrání daně včetně přerušení běhu lhůty pro vybrání daně, které dopadá nejen na výběr daně samotné, ale také na sdělení předpisu penále. Odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2007, č. j. 1 Afs 142/2005 - 35, v němž Nejvyšší správní soud uvedl, že rozhodnutí o zřízení zástavního práva je úkonem správního orgánu přerušujícím běh šestileté promlčecí lhůty s tím, že přerušuje nejen běh šestileté promlčecí lhůty k vybrání daňového nedoplatku, ale též ke sdělení předpisu penále. V daném případě byl běh promlčecí lhůty přerušen nejprve vydáním exekučního příkazu ze dne 9. 2. 1998 a následně vydáním rozhodnutí o zřízení zástavního práva ze dne 29. 7. 2002. Podle § 70 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků tedy začala běžet od konce roku 2002 nová promlčecí šestiletá lhůta, a navíc tím bylo na základě § 70 odst. 5 téhož zákona znemožněno do třiceti let po zápisu zástavního práva v katastru nemovitostí proti uplatnění zajištěného práva namítat promlčení nedoplatku. Námitku vztahující se k okolnostem vzniku samotné daňové povinnosti krajský soud rovněž zamítl s tím, že v řízení o přezkumu o stanovení penále již nelze přezkoumávat zákonnost vyměření vlastní daňové povinnosti. Odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 Afs 161/2006 - 93, podle kterého nebylo-li pravomocné rozhodnutí ukládající daňovému subjektu zaplatit daň předepsaným způsobem zrušeno, nelze v žalobě proti rozhodnutí o předepsání penále k této dlužné dani úspěšně namítat jeho nezákonnost spočívající v neoprávněném stanovení daňové povinnosti. Krajský soud uvedl, že v nyní projednávané věci původní stěžovatelka proti platebnímu výměru na daň z převodu nemovitostí ze dne 13. 3. 1997 žádným způsobem nebrojila, proto předmětný platební výměr nabyl právní moci a v tomto řízení již nelze jeho nezákonnost přezkoumávat. Proti rozsudku krajského soudu byla podána kasační stížnost. Nejvyšší správní soud se nejdříve zabýval námitkou směřující proti zákonnosti platebního výměru, kterým byla vyměřena daň z převodu nemovitostí, a s tím související námitkou odepření soudní ochrany, když se krajský soud touto otázkou odmítl zabývat. Zdejší soud se plně ztotožňuje s názorem krajského soudu, který v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu, konkrétně s rozsudkem ze dne 29. 5. 2008, č. j. 8 Afs 161/2006 - 93, na který odkázal, uvedl, že v daném řízení již nelze uplatňovat námitky směřující do nesprávného vyměření daně z převodu nemovitostí. Podle citovaného rozhodnutí totiž nelze v žalobě proti rozhodnutí o předepsání daňového penále k dlužné dani namítat nezákonnost pravomocného rozhodnutí ukládajícího daňovému subjektu dlužnou daň zaplatit z důvodů neoprávněného stanovení této daňové povinnosti, nebylo-li toto rozhodnutí předepsaným způsobem zrušeno. Devátý senát s tímto názorem souhlasí a nemá žádného důvodu se od něho odchýlit. V daném případě ke zrušení pravomocného platebního výměru, kterým byla vyměřena daň z převodu nemovitostí, nedošlo, a proto v tomto řízení již nelze neoprávněnost a nesprávnost jejího stanovení namítat. Naopak je nutno konstatovat, že původní stěžovatelka neuplatnila vůči platebnímu výměru na daň z převodu nemovitostí možnost podání odvolání, proto zmiňovaný platební výměr nabyl právní moci uplynutím lhůty pro odvolání, tj. 23. 4. 1997. Jakkoliv lze přisvědčit tomu, že problematika daňového penále s otázkou vyměření daně z převodu nemovitostí bezprostředně souvisí a rozhodnutí o předepsání penále je rozhodnutím sekundárním k rozhodnutí o vyměření daně, jde o dvě samostatná řízení. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že daňové penále není daní, proto se nevyměřuje, nýbrž nabíhá ze zákona, jakmile jsou splněny zákonem stanovené předpoklady. K jeho výši dospívá správce daně matematickou operací na základě pravomocně vyměřené daně, kterou daňovému subjektu sděluje formou platebního výměru (§ 63 zákona o správě daní a poplatků). V řízení, jehož výsledkem je předpis daňového penále, se již nezjišťují skutečnosti rozhodné pro určení výše původní daňové povinnosti tak, jak je tomu u daně při vyměřovacím řízení, vytýkacím řízení či daňové kontrole, neboť v každém okamžiku daňového řízení nastalém po splatnosti daně lze penále vypočíst na základě již učiněného rozhodnutí o dani. Žalovaný i krajský soud tak postupovaly zcela v souladu s právě uvedeným, když při rozhodování o daňovém penále vycházely z pravomocného rozhodnutí, kterým byla penalizovaná daň z převodu nemovitostí vyměřena, a ke skutečnostem brojícím proti této dani v řízení o daňovém penále již nepřihlížely. Kasační námitku směřující proti nezákonnosti vyměření daně z převodu nemovitostí zdejší soud z výše uvedených důvodů nemohl přezkoumávat. V návaznosti na to nelze přisvědčit ani kasační námitce, že by krajský soud svým postupem odepřel spravedlnost a soudní ochranu, když se otázkou nezákonnosti platebního výměru na daň z převodu nemovitostí při svém přezkumu odmítl z výše uvedených důvodů zabývat. Je sice pravdou, že otázka zákonnosti vyměření předmětné daně z převodu nemovitostí nebyla soudy nikdy věcně projednána, stalo se tak ovšem pouze v důsledku jednání původní stěžovatelky, která proti platebnímu výměru, kterým jí byla tato daň vyměřena, nevyužila řádných ani mimořádných opravných prostředků a tím se sama zbavila možnosti soudního přezkumu vyměření předmětné daně z převodu nemovitostí. V důsledku toho zdejší soud konstatuje, že k žádnému odepření soudní ochrany v daném případě nedošlo. Následně Nejvyšší správní soud posuzoval námitku „promlčení práva“ na předpis předmětného daňového penále ve věci nesplacené daně z převodu nemovitostí, čímž je z obsahu kasační stížnosti míněna skutečnost, zda byl či nebyl správce daně oprávněn předmětné daňové penále předepsat. Nejvyšší správní soud tuto námitku posoudil následovně, přičemž vycházel z těchto zákonných ustanovení. Ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2006 [které je nutno na daný případ aplikovat v důsledku čl. VI bodu 3. přechodných ustanovení zákona č. 230/2006 Sb., podle kterého úprava obsažená v § 63 tohoto zákona (míněn § 63 zákona o správě daní a poplatků v novelizovaném znění - pozn. Nejvyššího správního soudu) se použije prodaně, jejichž původní den splatnosti nastane po účinnosti tohoto zákona. Prodaně, jejichž původní den splatnosti nastal do účinnosti tohoto zákona, se použije § 63 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění účinném do účinnosti tohoto zákona. V daném případě nastal den splatnosti daně z převodu nemovitostí již v roce 1997 (na základě platebního výměru ze dne 13. 3. 1997), tedy před účinností zákona č. 230/2006 Sb., a proto se na nyní posuzovanou věc aplikuje § 63 zákona o správě daní a poplatků ve znění účinném do 31. 12. 2006],stanoví, že je daňový dlužník v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti. Dle odstavce 4 téhož ustanovení penále je splatné dnem, kdy byly splněny zákonem stanovené podmínky pro jeho uplatnění. Předpis penále sdělí správce daně daňovému dlužníkovi platebním výměrem. Proti platebnímu výměru se daňový dlužník může odvolat do třiceti dnů od jeho doručení. O tomto předpisu se daňový dlužník může vyrozumět kdykoliv, pokud to vyžaduje stav jeho účtu, zejména při daňové exekuci; o předpisu se daňový dlužník zpravidla vyrozumí do třiceti dnů poté, kdy daňový nedoplatek byl zcela vyrovnán, nejpozději však ve lhůtě, v níž se promlčuje vybrání daně. Penále uvedené v platebním výměru je splatné v náhradní lhůtě patnácti dnů ode dne doručení platebního výměru, pokud nebylo již uhrazeno. Podle § 70 odst. 1 zákona o správě daní a poplatků právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným. Dle odstavce druhého tohoto ustanovení je-li proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven; daňové nedoplatky lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným, s výjimkou daňových nedoplatků zajištěných podle odstavců 4 a 5. Z výše citovaného ustanovení § 63 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2006, vyplývá, že o předpisu se daňový dlužník zpravidla vyrozumí do třiceti dnů poté, kdy daňový nedoplatek byl zcela vyrovnán, nejpozději však ve lhůtě, v níž se promlčuje vybrání daně. Pokud tedy lze předpis penále sdělit nejpozději ve lhůtě, v níž se promlčuje vybrání daně, je nutno posouzení oprávněnosti správce daně daňové penále na tuto daň předepsat vždy odvíjet od běhu promlčecí lhůty k vybrání a vymožení této daně. Při jejím posouzení je třeba vycházet ze všech ustanovení, která tuto promlčecí lhůtu upravují. Ustanovení § 70 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků připouští na základě určitých úkonů, které správce daně učiní za účelem vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku na dani, přerušení promlčecí lhůty k vybrání daně. Skutečnost, zda nedošlo v konkrétním případě k přerušení promlčecí lhůty, je nutno vždy posoudit a zohlednit při aplikaci § 63 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2006. Toto ustanovení totiž nemá na mysli pouze promlčecí lhůtu na vybrání daně původní, jak se pravděpodobně domnívá stěžovatel b), toto ustanovení reflektuje rovněž ustanovení § 70 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, který počítá s možností nově započaté promlčecí lhůty k vybrání daně v důsledku tam uvedeného úkonu správce daně. Názor, že je nutno lhůtu na předpis penále počítat vždy jen podle původní šestileté promlčecí lhůty, by vedl k absurdní situaci, kdy by lhůta ke sdělení daňového penále uplynula dříve než lhůta k vybrání samotné daně, ze které toto penále vzniká. Přitom je nutno podotknout, že se dlužná daň penalizuje až do zaplacení posledního dílčího nedoplatku, a celkový předpis penále tak nelze sdělit dříve než po poslední splátce dlužné daně. To však nebrání tomu, aby správce daně předepisoval dlužné penále rovněž v průběhu do doby splacení celého daňového nedoplatku (§ 63 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků, ve znění účinném do 31. 12. 2006), jak tomu bylo i v daném případě. Lze tedy uvést, že úkony přerušující běh promlčecí lhůty pro vybrání či vymožení penalizovaného daňového nedoplatku podle § 70 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků mají relevantní účinky na běh lhůty pro možnost sdělení předpisu penále. Pokud nastaly právní účinky přerušení promlčecí lhůty k vybrání daně z převodu nemovitostí, potom je nutno tyto účinky aplikovat i pro případ předpisu penále k této dani se vztahujícího. Je tedy zřejmé, že lhůta k předpisu penále je ve vztahu k promlčecí lhůtě pro vybrání a vymáhání daňových nedoplatků lhůtou sekundární a při posuzování lhůty pro možnost sdělení předpisu penále musí být předně zkoumán běh promlčecí lhůty pro vybrání daně, neboť teprve od běhu této základní lhůty se odvíjí lhůta ke sdělení předpisu penále. V tomto smyslu již Nejvyšší správní soud judikoval ve shora citovaném rozsudku ze dne 24. 1. 2007, č. j. 1 Afs 142/2005 - 35, ze kterého krajský soud zcela správně při svém rozhodování vycházel. Nejvyšší správní soud proto přistoupil k aplikaci výše uvedeného na daný případ. V projednávané věci začala šestiletá promlčecí lhůta na vybrání daně z převodu nemovitostí běžet následující rok po roce, v němž nastala splatnost daně z převodu nemovitostí. Podle § 18 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném do 31. 12. 1995, na základě daňového přiznání, ve kterém poplatník uvede údaje rozhodné pro vyměření daně, a podle výsledků vyměřovacího řízení správce daně daň vypočte a vyměří platebním výměrem. Podle odstavce druhého téhož ustanovení daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí je poplatník povinen zaplatit nejpozději do 30 dnů ode dne, v němž mu byl doručen platební výměr o vyměření daně. V daném případě nastala splatnost v roce 1997 na základě platebního výměru ze dne 13. 3. 1997, který nabyl právní moci uplynutím lhůty pro podání odvolání, tj. dne 23. 4. 1997. Promlčecí lhůta na vydání či vymožení daně z převodu nemovitostí začala běžet v roce 1998, přičemž měla končit v roce 2003. Tato promlčecí lhůta však byla nepochybně přerušena úkony správce daně (exekuční příkaz ze dne 9. 2. 1998 a rozhodnutí o zřízení zástavního práva ze dne 29. 7. 2002), přičemž zdejší soud nemá pochyb o tom, že tyto úkony lze v souladu s § 70 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků za úkony přerušující promlčecí lhůtu k vybrání či vymožení daně považovat (k tomu srovnej rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 24. 1. 2007, č. j. 1 Afs 142/2005 - 35, a ze dne 29. 4. 2011, č. j. 5 Afs 64/2010 – 45). V důsledku zmiňovaných úkonů správce daně začala běžet promlčecí lhůta na vybrání daně z převodu nemovitostí znovu dnem 1. 1. 1999, a posléze dnem 1. 1. 2003, která končila dne 31. 12. 2008. Platební výměr na předpis daňového penále na tuto daň byl vydán dne 12. 5. 2008, tedy v době běhu předmětné promlčecí lhůty na vybrání či vymožení daně z převodu nemovitostí. Podle výše uvedeného je správce daně oprávněn daňové penále předepsat nejpozději ve lhůtě, v níž se promlčuje vybrání daně. Vzhledem k tomu, že daňové penále bylo předepsáno před uplynutím běhu promlčecí lhůty na vybrání a vymožení daně z převodu nemovitostí, bylo daňové penále na tuto daň ve světle výše předestřeného rovněž předepsáno oprávněně. Stížní námitka „promlčení práva“ předmětné daňové penále předepsat je nedůvodná. Pokud je v kasační stížnosti namítáno, že krajský soud se vůbec nezabýval tím, zda byly předmětné úkony přerušující běh promlčecí doby na vybrání daně z převodu nemovitostí řádně doručeny, potom Nejvyšší správní soud uvádí, že tato námitka byla poprvé uplatněna až v řízení o kasační stížnosti, ačkoli nic nebránilo tomu, aby byla uplatněna již v předchozím řízení před krajským soudem. Z ustanovení § 109 odst. 4 s. ř. s. přitom vyplývá, že ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží. Bylo-li v kasační stížnosti namítáno „promlčení lhůty k předepsání daňového penále“ ze zcela nových důvodů dříve neuplatněných, tj. z důvodů, že úkony, jimiž měla být promlčecí lhůta přerušena, nebyly řádně doručeny, tím nenabyly právní moci, a proto nebyly způsobilé běh promlčecí lhůty přerušit, je nutno tyto důvody považovat za skutečnosti nové, k nimž kasační soud při svém rozhodování podle ustanovení § 109 odst. 4 s. ř. s. nepřihlíží (k tomu blíže např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2005, č. j. 5 Afs 45/2004 - 48). Smyslem omezení stanoveného v § 109 odst. 4 s. ř. s. je zamezit situaci, kdy by Nejvyšší správní soud rozhodoval o kvantitativně i kvalitativně bohatším návrhu stěžovatele, než o jakém mohl rozhodovat soud v předchozím řízení. V opačném případě by byl porušen kasační princip soudního přezkumu před zdejším soudem (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2004, č. j. 4 Azs 1/2004 - 68). Nejvyšší správní soud proto z výše uvedených důvodů k předmětné námitce nepřihlédl. Nad rámec přezkumu kasační stížnosti však uvádí, že ze správního spisu je patrno, že předmětné úkony správce daně, tj. exekuční příkaz, jakož i rozhodnutí o zřízení zástavního práva, byly správcem daně původní stěžovatelce řádně doručeny, což vyplývá z doručenek ve správním spise založených a původní stěžovatelkou vlastnoručně podepsaných. Co se týká námitky, že krajský soud neměl správně vyhodnotit důkazy, které měl k dispozici, a to zejména ze správního spisu, na základě čehož nezjistil správně skutkový stav věci, ze kterého vyvodil nesprávné závěry, Nejvyšší správní soud podotýká, že z takto předestřené námitky není vůbec patrno, které důkazy neměl krajský soud vyhodnotit, v čem spočívalo nesprávné zjištění skutkového stavu a v jakém ohledu to mělo vliv na posouzení nyní projednávané věci. Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že nemá povinnost domýšlet, jak byla tato námitka myšlena, k čemu se vztahovala, jaké důkazy měl stěžovatel b) na mysli, ani v jakém smyslu měl být zjištěný skutkový stav nesprávně zjištěn. Takto obecně koncipovaná námitka není způsobilá bližšího přezkoumání, a proto se touto námitkou zdejší soud více nezabýval. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že stěžovatelem b) uplatněné kasační námitky nejsou ve vztahu k napadenému rozsudku krajského soudu důvodné. Protože v řízení nebyly shledány ani jiné nedostatky, ke kterým Nejvyšší správní soud podle § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. přihlíží z úřední povinnosti, kasační stížnost byla v souladu s § 110 odst. 1, větou poslední, s. ř. s. zamítnuta. Stěžovatel a) nesplnil podmínky řízení o kasační stížnosti, a proto Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., jeho kasační stížnost odmítl. O věci přitom rozhodl zdejší soud bez jednání postupem podle § 109 odst. 1 s. ř. s., podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje soud zpravidla bez jednání. Výrok o náhradě nákladů řízení se ve vztahu ke stěžovateli a) opírá o § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Kasační stížnost stěžovatele a) byla z výše uvedených důvodů odmítnuta, proto mu náhrada nákladů nepřísluší. Ve vztahu ke stěžovateli b) se výrok o náhradě nákladů řízení opírá o ustanovení § 60 odst. 1, větu první, s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel b) v soudním řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Správnímu orgánu podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Zdroj: Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2011, sp. zn. 9 Afs 95/2009 - 104, dostupné na www.nssoud.cz. Jedná se o neautentické znění, které bylo soudem poskytnuto bezplatně.
http://kraken.slv.cz/Konf95/2003
2018-05-22T12:14:30
[ " § 86", " soud ", " § 86", " soud ", " § 86", " § 86", " § 86", " soud ", " soud ", " § 86", " § 7", " soud ", " soud ", " § 7", " § 86", " § 95", " § 1", " § 3", " § 86", " § 95", " § 102", " § 7", " § 7", " § 86", " § 7", " § 86" ]
Konf95/2003 Konf 95/2003-15 USNESENÍ Zvlá¹tní senát zøízený podle zákona è. 131/2002 Sb., o rozhodování nìkterých kompetenèních sporù, rozhodl ve slo¾ení: pøedseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Marie ®i¹ková, JUDr. Petr Pøíhoda, JUDr. Roman Fiala a JUDr. Pavel Pavlík, o návrhu Èeského telekomunikaèního úøadu na rozhodnutí sporu o pravomoc mezi Èeským telekomunikaèním úøadem a Obvodním soudem pro Prahu 9, za úèasti ¾alobkynì E. P., spol. s r. o., a ¾alované B. i. s., ve vìci ¾aloby o urèení, zda je ¾alovaná osobou oprávnìnou ve smyslu § 86 odst. 1 zákona è. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 8 C 65/2002, takto: Pøíslu¹ný vydat rozhodnutí ve vìci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 8 C 65/2002, je Èeský telekomunikaèní úøad. Odùvodnìní: Podáním doruèeným zvlá¹tnímu senátu Nejvy¹¹ího správního soudu v Brnì dne 3. 11. 2003 se obrátil Èeský telekomunikaèní úøad na tento soud s návrhem na rozhodnutí sporu o pravomoc podle zákona è. 131/2002 Sb., o rozhodování nìkterých kompetenèních sporù (kompetenèního sporu), který vznikl mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 9 ve vìci tohoto soudu, u nìho¾ napadla ¾aloba ¾alobkynì E. P., spol. s r. o., proti ¾alované B. i. s., o urèení, zda je ¾alovaná osobou oprávnìnou ve smyslu § 86 odst. 1 zákona è. 151/2000 Sb., o telekomunikacích, v platném znìní. ®alobním návrhem ze dne 18. 4. 2002 (upraveným podáním doruèeným Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 8. 11. 2002) se ¾alobkynì domáhala vydání rozhodnutí, jím¾ by soud urèil, ¾e ¾alovaná není orgánem oprávnìným ve smyslu § 86 odst. 1 zákona è. 151/2000 Sb., v platném znìní, a není oprávnìna ¾ádat ¾alobce (správnì ¾alobkyni) ani dle § 86 odst. 1 zákona è. 151/2000 Sb., v platném znìní, ani dle § 86 odst. 2 zákona è. 151/2000 Sb., v platném znìní, aby jí ¾alobce (správnì ¾alobkynì) sdìlil informace o skuteènostech, které jsou pøedmìtem telekomunikaèního tajemství anebo na nì¾ se vztahuje ochrana osobních a zprostøedkovacích dat, zejména údaje o ve¹keré komunikaci kteréhokoli u¾ivatele v uplynulých nejménì dvou mìsících v rozsahu volané a volající èíslo, pou¾itá slu¾ba, datum, èas, doba trvání komunikace a místo pøipojení , a to ani na základì zákona è. 154/1994 Sb., o Bezpeènostní informaèní slu¾bì, v platném znìní, ani na základì povolení k pou¾ití zpravodajské techniky vydaného soudem, a ani na základì povolení soudu, kterým soud roz¹iøuje práva ¾alovaného (správnì ¾alované) stanovená zákonem è. 154/1994 Sb., o Bezpeènostní informaèní slu¾bì, nad rámec práv stanovených tímto zákonem. Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 29. 11. 2002, èj. 8 C 65/2002-48, øízení o ¾alobì zastavil s tím, ¾e po právní moci usnesení bude vìc postoupena Èeskému telekomunikaènímu úøadu. V odùvodnìní uvedl, ¾e povinnost ¾alobce (správnì ¾alobkynì) poskytovat informace podle § 86 odst. 1 telekomunikaèního zákona a pravomoc oprávnìného orgánu tyto informace vy¾adovat má veøejnoprávní povahu , ¾e se nejedná o obèanskoprávní, pracovní, rodinný, dru¾stevní ani obchodní vztah ve smyslu § 7 odst. 1 o. s. ø. a ¾e soud není ve vìci pravomocný rozhodnout. K odvolání ¾alobkynì rozhodl Mìstský soud v Praze usnesením ze dne 30. 6. 2003, èj. 62 Co 67/2003-64, tak, ¾e usnesení soudu prvního stupnì potvrdil (výrok I.) a rozhodl, ¾e ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù odvolacího øízení (výrok II.). Dospìl k závìru, ¾e se nejedná o spor ani o jinou právní vìc ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ø. . V návrhu na øe¹ení kompetenèního sporu Èeský telekomunikaèní úøad popøel svoji pøíslu¹nost k projednání a rozhodnutí pøedmìtné vìci a uvedl, ¾e se neztoto¾òuje s názory obecných soudù, nebo» má zato, ¾e v ustanovení § 86 odst. 1 ani v jiných ustanoveních zákona o telekomunikacích není stanoveno, ¾e Èeský telekomunikaèní úøad je tím, kdo urèuje, kdo je orgán oprávnìný podle zvlá¹tních právních pøedpisù ; ¾e vìc není sporem, na který se vztahuje ustanovení § 95 bod 1. písm. c) zákona o telekomunikacích, nebo» ¾alobou je po¾adován výklad zákona smìøující k urèení práv a povinností ; a ¾e urèování, kdo je oprávnìnou èi povinnou osobou pøi poskytování informací o skuteènostech, které jsou pøedmìtem telekomunikaèního tajemství, nelze podøadit pod podmínku pro zøizování a provozování telekomunikaèních zaøízení a sítí ani pod podmínku pro poskytování telekomunikaèních slu¾eb (§ 1 zákona o telekomunikacích). Pøi øe¹ení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úøadem a obecným soudem je nutno postupovat podle zákona è. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o zmìnì dal¹ích zákonù, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále té¾ jen zákon o telekomunikacích ). Je tøeba pøedeslat, ¾e obecné otázky øízení o kompetenèních sporech, formy rozhodování, stanovení okruhu úèastníkù atd. jsou nyní upraveny zákonem è. 131/2002 Sb., o rozhodování nìkterých kompetenèních sporù. Podle § 1 zákona o telekomunikacích upravuje tento zákon ve vìcech telekomunikací: a) podmínky pro zøizování a provozování telekomunikaèních zaøízení a telekomunikaèních sítí, b) podmínky pro poskytování telekomunikaèních slu¾eb a c) výkon státní správy vèetnì regulace. Podle § 3 odst. 1 zákona o telekomunikacích je Èeský telekomunikaèní úøad správním úøadem pro výkon státní správy vèetnì regulace ve vìcech telekomunikací. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o telekomunikacích jsou právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikaèní èinnosti, povinny na vlastní náklady sdìlit orgánùm oprávnìným k tomu zvlá¹tními právními pøedpisy informace o skuteènostech, které jsou pøedmìtem telekomunikaèního tajemství anebo na nì¾ se vztahuje ochrana osobních a zprostøedkovacích dat, zejména údaje o ve¹keré komunikaci kteréhokoli u¾ivatele v uplynulých nejménì dvou mìsících v rozsahu volané a volající èíslo, pou¾itá slu¾ba, datum, èas, doba trvání komunikace a místo pøipojení. U poskytovaných datových celkù (databází) jsou tyto osoby povinny provádìt jejich aktualizaci podle po¾adavkù orgánù oprávnìných k tomu zvlá¹tními právními pøedpisy, nejménì jednou za ¹est mìsícù. Podle § 95 bod 1. písm. c) zákona o telekomunikacích Èeský telekomunikaèní úøad v rámci své v¹eobecné pùsobnosti rozhoduje ve sporech, nestanoví-li zákon jinak. Podle § 102 zákona o telekomunikacích se v øízení ve vìcech upravených tímto zákonem postupuje podle obecných pøedpisù o správním øízení, pokud jednotlivá ustanovení tohoto zákona nestanoví jinak. Podle § 7 odst. 1 obèanského soudního øádu, v platném znìní (dále té¾ jen o. s. ø. ), projednávají a rozhodují soudy v obèanském soudním øízení spory a jiné právní vìci, které vyplývají z obèanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahù, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Podle § 7 odst. 3 o. s. ø. jiné vìci projednávají a rozhodují soudy v obèanském soudním øízení, jen stanoví-li to zákon. V posuzovaném pøípadì vznikl spor mezi ¾alobkyní E. P., spol. s r. o., se sídlem P. 4, V. 1442/1b, a ¾alovanou B. i. s., P. 57, o to, zda je ¾alovaná osobou oprávnìnou ve smyslu § 86 odst. 1 zákona è. 151/2000 Sb., o telekomunikacích. Tento spor, s ohledem na jeho veøejnoprávní povahu, je sporem, jeho¾ projednání a rozhodnutí je v pùsobnosti Èeského telekomunikaèního úøadu [§ 95 bod 1. písm. c) zákona o telekomunikacích, § 7 o. s. ø. a contr.], nebo» jeho pøedmìt vychází z ustanovení § 86 odst. 1 zákona è. 151/2000 Sb. Zvlá¹tní senát proto rozhodl tak, ¾e k vyøízení vìci je pøíslu¹ný Èeský telekomunikaèní úøad. V Brnì dne 7. øíjna 2004
http://docplayer.cz/39646858-Odbor-hlavniho-architekta-oznameni-zahajeni-uzemniho-rizeni.html
2018-07-19T01:04:05
[ " zákona č. 183", " zákona č.500", " zákona č. 183", " zákona č. 183", " zákona č. 183", " zákona č. 183", " zákona č.500", " zákona č.500" ]
ODBOR HLAVNÍHO ARCHITEKTA OZNÁMENÍ ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ - PDF Download "ODBOR HLAVNÍHO ARCHITEKTA OZNÁMENÍ ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ" 1 ODBOR HLAVNÍHO ARCHITEKTA VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: /2015/HA/Ba NAŠE Č.j.: MMHK/050032/2015 VYŘIZUJE: TEL.: Petra Baková oprávněná úřední osoba na úseku stavebního úřadu DLE ROZDĚLOVNÍKU DATUM: OZNÁMENÍ ZAHÁJENÍ ÚZEMNÍHO ŘÍZENÍ ČEZ Distribuce, a. s., IČO , Teplická 874, Děčín, kterou zastupuje MATEX HK s.r.o., IČO , Kladská 181, Hradec Králové (dále jen "žadatel") podal dne žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: Kabelové vedení NN HK, Pekařova ul., rekonstrukce NN (součástí předloženého záměru jsou dále stavební úpravy kabelového vedení, které se neumisťují) na pozemcích p.č. 214/37 v katastrálním území Hradec Králové, st.p.č. 608, p.č. 351/1 v katastrálním území Malšovice u Hradce Králové, st.p.č. 906, p.č. 744/1, 747/51, 747/56 v katastrálním území Nový Hradec Králové. Uvedeným dnem bylo zahájeno územní řízení. Magistrát města Hradec Králové - odbor hlavního architekta, jako stavební úřad příslušný podle 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), oznamuje podle 87 odst. 1 stavebního zákona dotčeným orgánům a známým účastníkům řízení zahájení územního řízení. Jelikož jsou stavebnímu úřadu známy poměry v území, žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru, záměr se nachází v území, pro které byl vydán územní plán, a záměr nevyžaduje posouzení ve zjišťovacím řízení ani pro něj nebylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí, upouští stavební úřad v souladu s 87 odst. 1 stavebního zákona od ústního jednání a ohledání na místě. Vzhledem k tomu, že stavební úřad upouští od ústního jednání, stanovuje lhůtu 15 dnů od doručení tohoto oznámení, ve které mohou účastníci řízení uplatnit námitky k územnímu řízení a dotčené orgány závazná stanoviska. Závazná stanoviska dotčených orgánů (podle 4 odst. 4 stavebního zákona) a námitky účastníků řízení k územnímu řízení musí být uplatněny ve stanovené lhůtě, jinak k nim v souladu s 89 odst. 1 stavebního zákona nebude stavební úřad přihlížet. 2 Č.j. MMHK/050032/2015 str. 2 Po uplynutí výše uvedené lhůty se účastníci řízení mohou v souladu s ustanovením 36 odst. 3 zákona č.500/2004 Sb. (správní řád) vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Po uplynutí 5 dnů od výše uvedené lhůty správní orgán ve věci rozhodne. Stavební úřad upozorňuje účastníky řízení, že tato pěti denní lhůta slouží pouze k seznámení s kompletním spisem před vydáním rozhodnutí a nejedná se o další lhůtu pro uplatnění námitek. Případné námitky uplatněné v rámci této pěti denní lhůty by byly námitkami opožděnými, k nimž stavební úřad nepřihlíží ve smyslu koncentrace řízení zakotvené v ustanovení 89 odst. 1 stavebního zákona. Účastníci řízení mohou nahlížet do podkladů rozhodnutí (Magistrát města Hradec Králové - odbor hlavního architekta, úřední dny: Po a St 8 17hodin). Účastníci řízení dle 85 odst.1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb. ČEZ Distribuce, a. s., IČO , Teplická 874, Děčín Účastníci řízení dle 85 odst.1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb. Statutární město Hradec Králové, zastoupené odborem strategického plánování a projektového řízení, Československé armády č.p. 408, Hradec Králové 3 Účastníci řízení dle 85 odst. 2 písm a) zákona č. 183/2006 Sb. Statutární město Hradec Králové, odbor správy majetku města, Československé armády č.p. 408/51, Hradec Králové 3 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Rašínovo nábřeží 390/42, 128 Praha 2 Alena Kosťová, Pekařova č.p. 897/1, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 9 Alena Turečková, Pekařova č.p. 897/1, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 9 Josef Dvořák, Na Kotli č.p. 2076/20a, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 9 Soňa Vrabcová, Hršelova 897, Hradec Králové Hypoteční banka, a.s., Radlická 333/150, Praha 5 ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 874, Děčín RWE GasNet, s.r.o., Klišská 940/96, Ústí nad Labem Královéhradecká provozní, a.s., Víta Nejedlého 893, Hradec Králové O2 Czech Republic a.s., Za Brumlovkou 266/2, Praha UPC Česká republika, s.r.o., Závišova 5, Praha 4 Technické služby Hradec Králové, Na Brně 362, Hradec Králové RWE Distribuční služby, s.r.o., Plynárenská 499/1, Brno Účastníci řízení dle 85 odst. 2 písm b) zákona č. 183/2006 Sb. MUDr. Jan Škarda, Trnková č.p. 220/5, Malšova Lhota, Hradec Králové 9 MUDr. Ivana Škardová, Trnková č.p. 220/5, Malšova Lhota, Hradec Králové 9 Zdeněk Doležal, Nad údolím č.p. 304/13, Praha 4-Hodkovičky, Praha 47 Luděk Doležal, Nad údolím č.p. 304/13, Praha 4-Hodkovičky, Praha 47 DOBRÉ BYDLENÍ s.r.o., Akademika Heyrovského 1171/2, Hradec Králové Irena Vítová, Jana Masaryka č.p. 1354/1, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 12 Ing. Jiří Nun, Brožíkova č.p. 1684/21, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 12 Emilie Šálená, Golčův Jeníkov č.p. 294 Poučení: Účastníci jsou oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí. Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Účastníci se mohou před vydáním rozhodnutí vyjádřit k podkladům rozhodnutí, popřípadě navrhnout jejich doplnění. 1. Závazná stanoviska, která mohou dotčené orgány uplatňovat podle 4 odst. 4 stavebního zákona, a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději do 15 dnů od doručení této písemnosti, jinak se k nim nepřihlíží. 2. K závazným stanoviskům dotčených orgánů a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží. 3. Účastník řízení ve svých námitkách uvede skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení, a důvody podání námitek; k námitkám, které překračují rozsah stanovený v níže uvedených odstavcích (podle 89 odst.4 stavebního zákona) se nepřihlíží. 3 Č.j. MMHK/050032/2015 str. 3 Účastník tohoto řízení dle 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona - obec může uplatnit námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Účastník tohoto řízení podle 85 odst. 2 písm. a) a b) stavebního zákona - vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě, nebo osoba, jejíž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno, může v územním řízení uplatňovat námitky proti projednávanému záměru v rozsahu, jakým je její právo přímo dotčeno. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Osobě, která není známa dle 32 odst. 2 písm. e) a dle 32 odst. 3 zákona č.500/2004 Sb. (správní řád), která je účastníkem řízení, a které není v řízení uložena povinnost nebo odňato právo je doručováno veřejnou vyhláškou dle 25 odst. 1 zákona č.500/2004 Sb. (správní řád). Účastník tohoto řízení podle 85 odst. 2 písm. c) stavebního zákona - osoba, která je účastníkem řízení podle zvláštního právního předpisu, může v územním řízení uplatňovat námitky pouze v rozsahu, v jakém je projednávaným záměrem dotčen veřejný zájem, jehož ochranou se podle zvláštního právního předpisu zabývá. K námitkám, které nesplňují uvedené požadavky, se nepřihlíží. Pověřený zaměstnanec stavebního úřadu je podle 172 odst. 1 stavebního zákona oprávněn při plnění úkolů vstupovat na cizí pozemky, stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků při zjišťování stavu stavby a pozemku nebo opatřování důkazů a dalších podkladů pro vydání správního rozhodnutí nebo opatření. Stavební úřad může podle 173 odst. 1 stavebního zákona uložit pořádkovou pokutu do Kč tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení anebo plnění úkolů podle 172 odst. 1 stavebního zákona tím, že znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu. Nechá-li se některý z účastníků zastupovat, předloží jeho zástupce písemnou plnou moc. Účastník nebo jeho zástupce je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. Každý, kdo činí úkony jménem právnické osoby, musí prokázat své oprávnění. V téže věci může za právnickou osobu současně činit úkony jen jedna osoba. Příloha: Celková situace 1:500 Ing. arch. Petr Brůna vedoucí odboru oprávněná úřední osoba na úseku stavebního úřadu otisk úředního razítka Obdrží: účastníci (dodejky) ČEZ Distribuce, a. s., IDDS: v95uqfy cestou zmocněnce: MATEX HK s.r.o., IDDS: ejkkhy2 Statutární město Hradec Králové, odbor strategického plánování a projektového řízení, Československé armády č.p. 408, Hradec Králové 3 4 Č.j. MMHK/050032/2015 str. 4 Statutární město Hradec Králové, odbor správy majetku města, Československé armády č.p. 408/51, Hradec Králové 3 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, IDDS: 96vaa2e Alena Turečková, Pekařova č.p. 897/1, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 9 Alena Kosťová, Pekařova č.p. 897/1, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 9 Soňa Vrabcová, Hršelova 897, Hradec Králové Josef Dvořák, Na Kotli č.p. 2076/20a, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 9 MUDr. Jan Škarda, Trnková č.p. 220/5, Malšova Lhota, Hradec Králové 9 MUDr. Ivana Škardová, Trnková č.p. 220/5, Malšova Lhota, Hradec Králové 9 Zdeněk Doležal, Nad údolím č.p. 304/13, Praha 4-Hodkovičky, Praha 47 Luděk Doležal, Nad údolím č.p. 304/13, Praha 4-Hodkovičky, Praha 47 Irena Vítová, Jana Masaryka č.p. 1354/1, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 12 Ing. Jiří Nun, Brožíkova č.p. 1684/21, Nový Hradec Králové, Hradec Králové 12 DOBRÉ BYDLENÍ s.r.o., IDDS: vyxzb7a Královéhradecká provozní, a.s., IDDS: he9eugn O2 Czech Republic a.s., IDDS: d79ch2h RWE Distribuční služby, s.r.o., IDDS: jnnyjs6 Technické služby Hradec Králové, IDDS: 3aak9xj UPC Česká republika, s.r.o., IDDS: 4hds44f RWE GasNet, s.r.o., IDDS: rdxzhzt Hypoteční banka, a.s., IDDS: 5azegu5 Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, IDDS: yvfab6e Magistrát města Hradec Králové, odbor dopravy, Československé armády č.p. 408, Hradec Králové 11 Magistrát města Hradec Králové, odbor životního prostředí, Československé armády č.p. 408, Hradec Králové 3 Magistrát města Hradec Králové, odbor památkové péče, Československé armády č.p. 408/51, Hradec Králové 3 účastníci (veřejnou vyhláškou): osoba, která není známa v katastru nemovitostí uvedena bez identifikátoru: Emilie Šálená, Golčův Jeníkov č.p. 294 Toto oznámení musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů na úřední desce a též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyvěšeno na úřední desce dne:... Sejmuto dne:... Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení na úřední desce: Vyvěšeno na elektronické úřední desce:.. Sejmuto dne: Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení způsobem umožňujícím dálkový přístup: 5 Č.j. MMHK/050032/2015 str. 5 6 Č.j. MMHK/050032/2015 str. 6 7 Č.j. MMHK/050032/2015 str. 7
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2006.328.01.0001.01.CES&toc=OJ:L:2006:328:FULL
2020-01-23T22:48:07
[ " čl. 71", " čl. 80", " čl. 3", " čl. 2", " čl. 10", " čl. 10", " čl. 10", " čl. 5", " čl. 10", " ČL. 2", " ČL. 5" ]
EUR-Lex - 32006R1692 - EN - EUR-Lex EUR-Lex - 32006R1692 - EN Document 32006R1692 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1692/2006 ze dne 24. října 2006 , kterým se zavádí druhý program Marco Polo pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí ( Marco Polo II ) a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1382/2003 (Text s významem pro EHP) Special edition in Bulgarian: Chapter 15 Volume 018 P. 20 - 32 Special edition in Romanian: Chapter 15 Volume 018 P. 20 - 32 Special edition in Croatian: Chapter 15 Volume 010 P. 170 - 182 ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2006/1692/oj NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1692/2006 kterým se zavádí druhý program „Marco Polo“ pro poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí („Marco Polo II“) a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1382/2003 s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 a čl. 80 odst. 2 této smlouvy, Bílá kniha Komise o společné dopravní politice ze září 2001 klade důraz na rozvoj intermodality jako praktického a účinného prostředku pro dosažení vyváženého dopravního systému a navrhuje nejen rozvoj „mořských dálnic“, vysoce kvalitní integrované intermodální námořní varianty, ale také intenzivnější využívání železniční dopravy a vnitrozemské plavby jako klíčových složek této strategie. Evropská rada na svém zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 prohlásila, že jádrem strategie udržitelného rozvoje je změna poměru mezi jednotlivými druhy dopravy. Dále na svém zasedání v Barceloně konaném ve dnech 15. a 16. března 2002 Evropská rada zdůraznila nutnost omezování výskytu dopravních neprůjezdností v místech zhuštěné dopravy v několika regionech, a to zejména v Alpách, Pyrenejích a Baltském moři – znamení toho, že námořní trasy mořských dálnic jsou nedílnou a důležitou součástí transevropské dopravní sítě. Tržně orientovaný program financování intermodality je ústředním nástrojem pro další rozvoj intermodální dopravy a měl by zvláště podporovat vytváření mořských dálnic a mimo jiné zajišťovat zlepšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a železniční a vnitrozemské vodní dopravy. Nebude-li přijato rozhodné opatření, vzroste do roku 2013 celková silniční nákladní doprava v Evropě o více než 60 %. Pro období let 2007–2013 to znamená nárůst mezinárodní silniční nákladní dopravy asi o 20,5 miliard tunokilometrů ročně pro 25 členských států Evropské unie, s negativními důsledky z hlediska dodatečných výdajů na silniční infrastrukturu, nehodovosti, dopravních neprůjezdností, místního a globálního znečištění, spolehlivosti zásobovacího řetězce a logistických postupů a škod na životním prostředí. Aby bylo možné zvládnout nárůst silniční nákladní dopravy, musí být ještě více než dosud využívána pobřežní plavba, železnice a vnitrozemské vodní cesty a je nezbytné podporovat další silné podněty z dopravního a logistického odvětví, např. vývoj technických inovací vozového parku, aby se omezovaly dopravní neprůjezdnosti na silnicích. Program zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1382/2003 ze dne 22. července 2003 o poskytování finanční pomoci Společenství za účelem zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí (program Marco Polo) (3) by proto měl být rozšířen o nové akce zaměřené na skutečné omezování mezinárodní silniční dopravy. Komise proto navrhla důraznější program (dále jen „program Marco Polo II“ nebo „program“) pro rozšíření intermodality, omezení dopravních neprůjezdností na silnicích a zlepšení vlivu systému nákladní dopravy na životní prostředí ve Společenství. Pro dosažení tohoto cíle by program měl podporovat akce na trhu nákladní dopravy, logistiky a na ostatních příslušných trzích, a to s přihlédnutím k potřebám malých a středních podniků. Měl by pomoci převést alespoň očekávaný celkový nárůst v mezinárodní silniční nákladní dopravě, ale pokud možno více, na pobřežní plavbu, železniční a vnitrozemskou vodní dopravu nebo na kombinaci druhů dopravy s co nejkratšími silničními úseky. Program Marco Polo zavedený nařízením (ES) č. 1382/2003 by tedy měl být nahrazen. Program Marco Polo II zahrnuje různé typy akcí, které by měly přispět k měřitelné a udržitelné změně podílu jednotlivých druhů dopravy a lepší spolupráci na trhu intermodální dopravy. Dále by akce v rámci programu Marco Polo II měly přispět rovněž ke skutečnému snížení mezinárodní silniční nákladní dopravy. Akce financované v rámci programu Marco Polo II by měly být ze zeměpisného hlediska mezinárodní. Za účelem vyjádření evropského rozměru akcí by projekty měly být předkládány podniky usazenými v různých zemích ve formě konsorcia podávajícího akci. Účastníky tohoto konsorcia by v souladu s vnitrostátními předpisy měly mít možnost být i veřejnoprávní subjekty, pokud se zabývají hospodářskou činností. Žadatelé by měli mít možnost předložit nový nebo případně stávající projekt, který co nejlépe odpovídá současným potřebám trhu. Vhodné projekty, zejména projekty zohledňující potřeby malých a středních podniků, by neměly být odrazovány jakýmkoliv příliš strnulým vymezením způsobilých akcí. V některých případech může být přínos rozvíjení stávající služby z hlediska další změny podílu jednotlivých druhů dopravy, kvality, vlivu na životní prostředí a životaschopnosti přinejmenším stejný jako přínos zavedení nové služby, které představuje značné výdaje. Aby podpora spuštění akcí převodu na jiný druh dopravy byla průhledná, objektivní a jasně vymezená, měla by být založena na úsporách společenských nákladů vyvolaných užíváním pobřežní plavby, železniční a vnitrozemské vodní dopravy namísto samotné silniční dopravy. Z tohoto důvodu by toto nařízení mělo stanovit orientační částku finanční pomoci ve vztahu k převedeným tunokilometrům v silniční nákladní dopravě. Finanční pomoc Společenství stanovovanou na základě tunokilometrů převedených ze silnice na pobřežní plavbu, železnici nebo vnitrozemské vodní cesty nebo na základě omezení počtu tunokilometrů nebo vozových kilometrů silniční nákladní dopravy by mělo být možné upravovat tak, aby byly odměňovány vysoce kvalitní projekty nebo projekty, které jsou skutečným přínosem pro životní prostředí. Při rozdělování finančních prostředků by se zvláštní pozornost měla věnovat také citlivým a městským oblastem v rámci zeměpisné oblasti působnosti programu. Výsledky všech akcí programu by měly být odpovídajícím způsobem šířeny, aby byla zajištěna publicita, průhlednost a výměna osvědčených postupů. Během procesu výběru akcí a během jejich trvání je nezbytné zajistit, aby zvolená akce skutečně přispívala ke společné dopravní politice a nevedla, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže. Komise by proto měla vyhodnotit provádění obou programů. Nejpozději do 30. června 2007 by měla předložit hodnotící zprávu o výsledcích programu Marco Polo za období 2003–2006. Akce by neměly vést, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže, zejména mezi druhy dopravy jinými než silniční doprava nebo v rámci jednotlivých alternativních druhů dopravy. Takovému zamezování narušování by měla být věnována zvláštní pozornost, aby tyto akce přispěly k převodu nákladní dopravy ze silnice na alternativní druhy dopravy namísto stažení nákladní dopravy ze současných služeb poskytovaných železnicí, pobřežní plavbou a vnitrozemskými vodními cestami. Jelikož cíle programu Marco Polo II nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej vzhledem k oblasti působnosti programu může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedeného cíle. Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (5). V zájmu zabezpečení návaznosti a průhlednosti programu Marco Polo by měla být stanovena přechodná ustanovení týkající se smluv a postupu výběru akcí, Toto nařízení zřizuje finanční nástroj (dále jen „program Marco Polo II“ nebo „program“), jehož cílem je omezit dopravní neprůjezdnosti, zlepšit vliv dopravního systému na životní prostředí a rozšířit intermodální dopravu a tím přispět k účinnému a udržitelnému dopravnímu systému s přidanou hodnotou na úrovni EU, bez negativního dopadu na hospodářskou, sociální nebo územní soudržnost. Tento program potrvá od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 s cílem dosáhnout na konci programu takový převod dopravy na pobřežní plavbu, železniční a vnitrozemskou vodní dopravu nebo na kombinaci druhů dopravy s co nejkratšími silničními úseky, který činí podstatnou část očekávaného celkového ročního nárůstu v mezinárodní silniční nákladní dopravě, měřeno v tunokilometrech. „akcí“ projekt, který je prováděný podniky a v systému silniční nákladní dopravy přispívá k omezování výskytu dopravních neprůjezdností nebo ke zlepšení vlivu systému dopravy na životní prostředí na území členských států nebo zúčastněných zemí; zprostředkující akce, akce k převodu na jiný druh dopravy a všeobecné vzdělávací akce mohou zahrnovat několik koordinovaných projektů; „zprostředkující akcí“ inovační akce zaměřená na překonání významných strukturálních překážek pro Společenství na trhu nákladní dopravy, jež narušují účinné fungování trhu, konkurenceschopnost pobřežní plavby, železniční nebo vnitrozemské vodní dopravy nebo účinnost přepravních řetězců využívajících těchto druhů doprav, včetně úpravy nebo vytvoření pomocné infrastruktury; pro účely této definice se takovou strukturální překážkou rozumí každá překážka, která nevyplývá z prováděcích předpisů, je konkrétní, není dočasná a brání řádnému fungování řetězce nákladní přepravy; „akcí mořské dálnice“ inovační akce, jejímž přímým důsledkem je převod nákladů ze silnice na pobřežní plavbu nebo na kombinaci pobřežní plavby s jinými druhy dopravy s co nejkratšími silničními úseky; akce tohoto druhu mohou zahrnovat úpravy nebo vytvoření pomocné infrastruktury, která je nutná pro provádění velkoobjemové služby intermodální námořní přepravy s vysokou frekvencí a která zahrnuje, pokud možno, využívání druhů dopravy, které jsou nejšetrnější k životnímu prostředí, jako je například železniční a vnitrozemská vodní doprava pro vnitrozemskou nákladní dopravu a zajištění integrovaných služeb „z domu do domu“; začleněny by měly být, je-li to možné, rovněž zdroje nejvzdálenějších regionů; „akcí k převodu na jiný druh dopravy“ akce, jejímž přímým, měřitelným a okamžitým důsledkem je převod nákladů ze silnice na pobřežní plavbu, železnici, vnitrozemské vodní cesty nebo na kombinaci jednotlivých druhů dopravy s co nejkratšími silničními úseky a která není zprostředkující akcí; to případně zahrnuje akce, u kterých k převodu na jiný druh dopravy dochází v důsledku rozvoje existující služby; Komise prozkoumá možnost podpory projektů týkajících se pomocných infrastruktur; „akcí k zamezení dopravy“ inovační akce, jejímž důsledkem je začlenění dopravy do výrobní logistiky s cílem zabránit vysokému procentuálnímu podílu silniční nákladní dopravy, aniž by tím byly nepříznivě dotčeny výrobní kapacity nebo pracovní síly; akce tohoto typu mohou zahrnovat úpravy nebo vytvoření pomocné infrastruktury a zařízení; „všeobecnou vzdělávací akcí“ akce zaměřená na zlepšení spolupráce při strukturální optimalizaci pracovních metod a procesů v řetězci nákladní přepravy, přičemž se zohlední požadavky logistiky; „inovační akcí“ akce, která zahrnuje prvky, jež doposud na daném trhu neexistovaly; „pomocnou infrastrukturou“ infrastruktura, která je nezbytná a dostatečná pro dosažení cílů akcí, včetně zařízení pro nákladní a osobní dopravu; „doprovodným opatřením“ opatření, jehož cílem je připravit nebo podporovat současné nebo budoucí akce, mimo jiné činnosti související s šířením informací, sledování a vyhodnocování projektů a sběr a analýza statistických údajů; opatření zaměřená na obchodování s výrobky, procesy nebo službami, odbytové činnosti a propagace doprovodnými opatřeními nejsou; „přípravným opatřením“ opatření na přípravu zprostředkující akce, akce mořské dálnice nebo akce k zamezení dopravy, jako jsou technické, provozní nebo finanční studie proveditelnosti a zkoušky zařízení; „podnikem“ subjekt zabývající se hospodářskou činností bez ohledu na právní postavení subjektu a způsob jeho financování; „konsorciem“ sdružení alespoň dvou podniků, které společně uskutečňují akci a sdílejí riziko s ní spojené; „tunokilometrem“ přeprava jedné tuny nákladu nebo jejího objemového ekvivalentu na vzdálenost jednoho kilometru; „vozovým kilometrem“ přemístění naloženého nebo prázdného silničního nákladního vozidla na vzdálenost jednoho kilometru; „blízkou třetí zemí“ země, která není členem Evropské unie a která má společnou hranici s Evropskou unií nebo pobřeží u uzavřeného nebo polouzavřeného moře sousedícího s Evropskou unií. 1. Program zahrnuje akce: týkající se území alespoň dvou členských států týkající se území alespoň jednoho členského státu a území blízké třetí země. 2. Týká-li se akce území třetí země, pak výdaje vzniklé na území této země nejsou programem hrazeny, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 a 4. 3. Program je otevřen účasti zemí kandidujících na přistoupení k Evropské unii. Účast se řídí podmínkami stanovenými v dohodách o přidružení uzavřených s těmito zeměmi a probíhá na základě pravidel stanovených v rozhodnutích vydaných Radou přidružení pro každou dotyčnou zemi. 4. Program je otevřen účasti členských států Evropského sdružení volného obchodu a Evropského hospodářského prostoru a blízkých třetích zemí, a to na základě dodatečných prostředků a v souladu s postupy dohodnutými s těmito zeměmi. ZPŮSOBILÍ ŽADATELÉ A AKCE 1. Akce jsou zpravidla předkládány konsorciem dvou nebo více podniků usazených alespoň ve dvou různých členských státech nebo alespoň v jednom členském státě a jedné blízké třetí zemi, nebo je může v případě dopravního spojení s blízkou třetí zemí ve výjimečných případech předložit jediný podnik usazený v členském státě. 2. Podniky, které nejsou usazeny v zúčastněné zemi uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4, mohou být k projektu přidruženy, avšak nesmí být v rámci programu za žádných okolností financovány Společenstvím. Způsobilé akce a podmínky financování 1. Způsobilé pro financování v rámci programu jsou tyto akce: zprostředkující akce; zvláštní pozornost si zaslouží zejména akce zaměřené na zlepšení synergie v oblastech železniční a vnitrozemské vodní dopravy a pobřežní plavby (včetně mořských dálnic) lepším využíváním stávajících infrastruktur; akce mořské dálnice; v rámci Evropské unie takové akce využívají transevropské sítě vymezené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (6); akce k převodu na jiný druh dopravy; akce k zamezení dopravy; všeobecné vzdělávací akce. 2. Konkrétní podmínky financování a další požadavky na různé akce jsou stanoveny v příloze I. Podmínky financování pomocných infrastruktur ve smyslu čl. 2 písm. h) jsou stanoveny v příloze II. 3. Finanční pomoc Společenství se zakládá na smlouvách sjednaných mezi Komisí a příjemcem. Podmínky těchto smluv se pokud možno snaží udržet finanční a administrativní zátěž na minimální výši, například usnadněním bankovních záruk, které jsou příznivé pro podnikání, předpokládaných na základě příslušných pravidel a předpisů, zejména nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (7), aby se dosáhlo co nejvyšší správní účinnosti a pružnosti. 4. Aniž jsou dotčeny celkové cíle politiky uvedené v článku 1, roční priority ve výzvě k předkládání žádostí týkající se zprostředkujících akcí a všeobecných vzdělávacích akcí stanoví a případně přezkoumá Komise, které je nápomocen výbor uvedený v článku 10, postupem podle čl. 10 odst. 2. Podrobná pravidla týkající se předkládání a výběru akcí v rámci programu se přijmou postupem podle čl. 10 odst. 2. Finanční pomoc Společenství pro akce, na něž se program vztahuje, nevylučuje, aby těmto akcím byla poskytnuta státní podpora na celostátní, regionální nebo místní úrovni, je-li tato podpora slučitelná s pravidly pro státní podpory stanovenými Smlouvou a je-li v rámci úhrnných limitů stanovených v příloze I pro každý druh akce. Celková podpora poskytnutá ve formě státní podpory a finanční pomoci Společenství nepřekročí v případě pomocné infrastruktury 50 % způsobilých nákladů. PŘEDKLÁDÁNÍ A VÝBĚR AKCÍ Předkládání akcí Akce se předkládají Komisi v souladu s podrobnými pravidly vydanými podle článku 6. Podání musí obsahovat veškeré nezbytné informace, které Komisi umožní provést výběr v souladu s článkem 9. Výběr akcí pro poskytnutí finanční pomoci Komise vyhodnotí předložené akce. Při výběru akce pro poskytnutí finanční pomoci v rámci programu Komise zohlední: cíle uvedené v článku 1; podmínky stanovené v příloze I a případně v příloze II; příspěvek akcí k omezení výskytu dopravních neprůjezdností; relativní přínos akcí pro životní prostředí, včetně jejich příspěvku k omezení negativních účinků na životní prostředí způsobených pobřežní plavbou a železniční a vnitrozemskou vodní dopravou. Zvláštní pozornost bude věnována projektům, které jdou nad právně závazné environmentální požadavky; celkovou udržitelnost akce. Rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci se přijme postupem podle čl. 10 odst. 2. Komise o svém rozhodnutí informuje příjemce. Finanční krytí na provádění programu Marco Polo II v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 se stanoví na 400 milionů EUR (8). Roční rozpočtové položky schválí rozpočtový orgán v mezích finančního rámce. Rezerva pro doprovodná opatření a vyhodnocení programu Na doprovodná opatření a nezávislé vyhodnocení provádění článku 5 se vyčlení až 5 % rozpočtu stanoveného tímto nařízením. Ochrana finančních zájmů Evropských společenství 1. Při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení Komise zajistí, aby byly chráněny finanční zájmy Evropských společenství použitím preventivních opatření zaměřených proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, účinnými kontrolami a vymáháním neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, a to v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (9), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (10) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (11). 2. U akcí financovaných na základě tohoto nařízení se „nesrovnalostí“ uvedenou v článku 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí jakékoli porušení právního předpisu Společenství nebo jakékoliv nesplnění smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované. 3. Smlouvy a dohody, jakož i dohody s dotčenými třetími zeměmi vyplývající z tohoto nařízení stanoví zejména dohled a finanční kontrolu prováděné Komisí nebo jí pověřeným zástupcem a audity prováděné Účetním dvorem, a to podle potřeby i na místě. 1. Alespoň dvakrát ročně Komise informuje výbor o finančním provádění programu a poskytne nejnovější informace o stavu všech akcí financovaných v rámci programu. Komise provede průběžné i závěrečné hodnocení programu, aby bylo možné zhodnotit jeho přínos pro cíle dopravní politiky Společenství a efektivní využití rozpočtových prostředků. 2. Do 30. června 2007 Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů hodnotící zprávu o výsledcích programu Marco Polo za období 2003–2006. Pokud ze zprávy vyplyne nutnost program Marco Polo II upravit, předloží Komise odpovídající návrhy. Nařízení (ES) č. 1382/2003 se zrušuje s účinkem od 14. prosince 2006. Smlouvy týkající se akcí založených na nařízení (ES) č. 1382/2003 se až do svého provozního a finančního uzavření nadále řídí uvedeným nařízením. Nařízením (ES) č. 1382/2003 se rovněž řídí celé hodnocení a výběr akcí pro rok 2006, a to i pokud tento proces skončí v roce 2007. Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 14. prosince 2006. (1) Úř. věst. C 234, 22.9.2005, s. 19. (2) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. května 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2006. (3) Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 788/2004 (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 17). (4) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11). (6) Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 884/2004/ES (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1). (8) Tato částka je založena na údajích z roku 2004 a podléhá technickému přezkumu pro zohlednění inflace. (9) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. (10) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. (11) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. Podmínky a požadavky financování podle čl. 5 odst. 2 A. Zprostředkující B. Mořské dálnice C. Převod na jiný druh dopravy D. Zamezení dopravy E. Všeobecné vzdělávání 1. Podmínky financování Zprostředkující akce dosáhne svých cílů nejdéle za 60 měsíců a podle realistického obchodního plánu zůstane po tomto období životaschopná; Akce „mořské dálnice“ (MD) dosáhne svých cílů nejdéle za 60 měsíců a podle realistického obchodního plánu zůstane po tomto období životaschopná; Akce k převodu na jiný druh dopravy dosáhne svých cílů nejdéle za 36 měsíců a podle realistického obchodního plánu zůstane po tomto období životaschopná; Akce k zamezení dopravy dosáhne svých cílů nejdéle za 60 měsíců a podle realistického obchodního plánu zůstane po tomto období životaschopná; Všeobecná vzdělávací akce povede ke zlepšení na trhu obchodních dopravních služeb, zejména podpoří nebo usnadní zamezení silniční nákladní dopravy nebo převod nákladní dopravy ze silnice na pobřežní plavbu, železnici a vnitrozemské vodní cesty, a to zlepšením spolupráce a sdílením know-how; bude trvat nejdéle 24 měsíců; zprostředkující akce má na evropské úrovni inovační charakter, pokud jde o logistiku, technologii, metody, zařízení, výrobky, infrastrukturu nebo poskytované služby; akce MD má na evropské úrovni inovační charakter, pokud jde o logistiku, technologii, metody, zařízení, výrobky, infrastrukturu nebo poskytované služby; bude se zohledňovat také vysoká kvalita služeb, zjednodušené procesy a inspekce, splnění bezpečnostních norem, dobrý přístup do přístavů, účinná spojení ve vnitrozemí a pružné a účinné služby v přístavech; akce k převodu na jiný druh dopravy nevede, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže na příslušných trzích, zejména mezi alternativními druhy dopravy a silniční dopravou nebo v rámci jednotlivých druhů dopravy; akce k zamezení dopravy má na evropské úrovni inovační charakter, pokud jde o začlenění výrobní logistiky do dopravní logistiky; akce má na evropské úrovni inovační charakter; zprostředkující akce povede ke skutečnému, měřitelnému a udržitelnému převodu dopravy ze silnice na pobřežní plavbu, železnici či vnitrozemské vodní cesty; cílem akce MD je podpořit velkoobjemové intermodální služby pobřežní plavby s vysokou frekvencí pro nákladní dopravu, včetně případné smíšené osobní a nákladní dopravy, nebo kombinaci pobřežní plavby s jinými druhy dopravy s co nejkratšími silničními úseky; akce by pokud možno měla zahrnovat služby integrované nákladní dopravy ve vnitrozemí po železnici nebo vnitrozemských vodních cestách; akce k převodu na jiný druh dopravy navrhuje realistický plán určující konkrétní etapy, kterými se snaží dosáhnout svých cílů; cílem akce k zamezení dopravy je podpořit vyšší účinnost mezinárodní nákladní dopravy na evropských trzích, bez narušení ekonomického růstu, zaměřením se na úpravu výrobních nebo distribučních procesů, a tím dosáhnout kratších přepravních vzdáleností, vyšších faktorů ložnosti, snížení jízd prázdných vozidel, snížení objemu nebo hmotnosti nebo jiného účinku vedoucího k významnému omezení silniční nákladní dopravy, aniž by byla negativně ovlivněna výrobní kapacita nebo pracovní síly; akce nevede, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže na příslušných trzích, zejména mezi alternativními druhy dopravy a silniční dopravou nebo v rámci jednotlivých druhů dopravy; zprostředkující akce navrhuje realistický plán určující konkrétní etapy, kterými se snaží dosáhnout svých cílů, a stanoví potřebu pomoci Komise v oblasti řízení; akce MD povede ke skutečnému, měřitelnému a udržitelnému převodu dopravy, vyššímu než předpokládaná míra růstu nákladní dopravy na silničních trasách, ze silnice na pobřežní plavbu a vnitrozemské vodní cesty nebo železnici; jestliže akce spoléhá na služby poskytované třetími osobami, které nejsou účastníky konsorcia, podá žadatel důkaz o tom, že postup výběru dotyčných služeb je průhledný, objektivní a nediskriminující. akce k zamezení dopravy povede ke skutečnému, měřitelnému a udržitelnému zamezení dopravy nejméně ve výši 10 procent množství nákladu měřeného v tunokilometrech nebo vozových kilometrech; všeobecně vzdělávací akce navrhuje realistický plán určující konkrétní etapy, kterými se snaží dosáhnout svých cílů, a stanoví potřebu pomoci Komise v oblasti řízení. zprostředkující akce nevede, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže na příslušných trzích, zejména mezi alternativními druhy dopravy a silniční dopravou nebo v rámci jednotlivých druhů dopravy; akce MD navrhuje realistický plán určující konkrétní etapy, kterými se snaží dosáhnout svých cílů, a stanoví potřebu pomoci Komise v oblasti řízení; akce k zamezení dopravy navrhuje realistický plán určující konkrétní etapy, kterými se snaží dosáhnout svých cílů, a stanoví potřebu pomoci Komise v oblasti řízení; akce MD nevede, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže na příslušných trzích, zejména mezi alternativními druhy dopravy a silniční dopravou nebo v rámci jednotlivých druhů dopravy; akce k zamezení dopravy nevede, v míře poškozující společné zájmy, k narušení hospodářské soutěže na příslušných trzích, zejména mezi alternativními druhy dopravy a silniční dopravou; jestliže akce MD spoléhá na služby poskytované třetími osobami, které nejsou účastníky konsorcia, podá žadatel důkaz o tom, že postup výběru dotyčných služeb je průhledný, objektivní a nediskriminující. jestliže akce k zamezení dopravy spoléhá na služby poskytované třetími osobami, které nejsou účastníky konsorcia, podá žadatel důkaz o tom, že postup výběru dotyčných služeb je průhledný, objektivní a nediskriminující. Výše a rozsah financování Finanční pomoc poskytovaná Společenstvím na zprostředkující akce je omezena nejvýše na 35 % celkových výdajů nezbytných k dosažení cílů akce a vynaložených v důsledku akce, včetně přípravných opatření a pomocné infrastruktury. Tyto výdaje jsou způsobilé pro finanční pomoc Společenství v míře, v jaké se přímo vztahují k provedení akce; Finanční pomoc poskytovaná Společenstvím na akce MD je omezena nejvýše na 35 % celkových výdajů nezbytných k dosažení cílů akce a vynaložených v důsledku akce, včetně přípravných opatření a pomocné infrastruktury. Tyto výdaje jsou způsobilé pro finanční pomoc Společenství v míře, v jaké se přímo vztahují k provedení akce; Finanční pomoc poskytovaná Společenstvím na akce k převodu na jiný druh dopravy je omezena nejvýše na 35 % celkových výdajů nezbytných k dosažení cílů akce a vynaložených v důsledku akce. Tyto výdaje jsou způsobilé pro finanční pomoc Společenství v míře, v jaké se přímo vztahují k provedení akce; Finanční pomoc poskytovaná Společenstvím na akce k zamezení dopravy je omezena nejvýše na 35 % celkových výdajů nezbytných k dosažení cílů akce a vynaložených v důsledku akce, včetně přípravných opatření, pomocné infrastruktury a zařízení. Tyto výdaje jsou způsobilé pro finanční pomoc Společenství v míře, v jaké se přímo vztahují k provedení akce; Finanční pomoc poskytovaná Společenstvím na všeobecné vzdělávací akce je omezena nejvýše na 50 % celkových výdajů nezbytných k dosažení cílů akce a vynaložených v důsledku akce. Tyto výdaje jsou způsobilé pro finanční pomoc Společenství v míře, v jaké se přímo vztahují k provedení akce; Výdaje vynaložené v rámci výběrového řízení v den podání žádosti nebo později jsou způsobilé pro finanční pomoc Společenství, je-li dán konečný souhlas s financováním Společenstvím. Příspěvek na cenu movitých věcí závisí na závazku využívat tyto věci po dobu trvání pomoci, v prvé řadě pro akci, v souladu s dohodou o financování; Výdaje vynaložené v rámci výběrového řízení v den podání žádosti nebo později jsou způsobilé pro finanční pomoc Společenství, je-li dán konečný souhlas s financováním Společenstvím; finanční pomoc Společenství na akce k zamezení dopravy nesmí být použita k podporování obchodní nebo výrobní činnosti, která nemá žádný přímý vztah k dopravě nebo distribuci; podmínky financování pomocné infrastruktury jsou stanoveny v příloze II. finanční pomoc Společenství, kromě přípravných opatření a pomocné infrastruktury, stanovená Komisí na základě tunokilometrů převedených ze silnice na pobřežní plavbu, železnici nebo vnitrozemské vodní cesty je zpočátku stanovená na 1 EUR pro převod každých 500 tunokilometrů silniční nákladní dopravy. Tato orientační částka může být upravena zejména podle kvality projektu nebo získaného skutečného přínosu pro životní prostředí; finanční pomoc Společenství, kromě pomocné infrastruktury, stanovená Komisí na základě tunokilometrů převedených ze silnice na pobřežní plavbu, železnici nebo vnitrozemské vodní cesty je zpočátku stanovená na 1 EUR pro převod každých 500 tunokilometrů silniční nákladní dopravy. Tato orientační částka může být upravena zejména podle kvality projektu nebo získaného skutečného přínosu pro životní prostředí; finanční pomoc Společenství, kromě přípravných opatření, pomocné infrastruktury a zařízení, je zpočátku stanovená na 1 EUR pro zamezení každých 500 tunokilometrů nebo 25 vozových kilometrů silniční nákladní dopravy. Tato orientační částka může být upravena zejména podle kvality projektu nebo získaného skutečného přínosu pro životní prostředí; podmínky financování pomocné infrastruktury: nepoužijí se. Komise může postupem podle čl. 10 odst. 2 podle potřeby kdykoliv přezkoumat aktuální stav položek, na kterých je tento výpočet založen, a podle toho v případě potřeby upravit částku finanční pomoci Společenství; podmínky financování pomocné infrastruktury, pokud jsou použitelné, jsou stanoveny v příloze II. Forma a doba trvání dohody o financování Finanční pomoc Společenství pro zprostředkující akce je poskytována na základě dohod o financování obsahujících příslušná ustanovení o řízení a sledování. Doba trvání těchto dohod je zpravidla nejvýše 62 měsíců. Finanční pomoc Společenství pro akce MD je poskytována na základě dohod o financování obsahujících příslušná ustanovení o řízení a sledování. Doba trvání těchto dohod je zpravidla nejvýše 62 měsíců. Finanční pomoc Společenství pro akce k převodu na jiný druh dopravy je poskytována na základě dohod o financování. Doba trvání těchto dohod je zpravidla nejvýše 38 měsíců. Finanční pomoc Společenství pro akce k zamezení dopravy je poskytována na základě dohod o financování obsahujících příslušná ustanovení o řízení a sledování. Doba trvání těchto dohod je zpravidla nejvýše 62 měsíců. Finanční pomoc Společenství pro všeobecné vzdělávací akce je poskytována na základě dohod o financování obsahujících příslušná ustanovení o řízení a sledování. Doba trvání těchto dohod je zpravidla nejvýše 26 měsíců. Finanční pomoc Společenství nelze prodloužit za tuto nejdelší možnou dobu 62 měsíců. Finanční pomoc Společenství nelze prodloužit za tuto nejdelší možnou dobu 38 měsíců. Finanční pomoc Společenství nelze prodloužit za tuto nejdelší možnou dobu 26 měsíců. Prahová hodnota smlouvy Minimální orientační prahová hodnota příspěvku na jednu zprostředkující akci je 2 000 000 EUR. Minimální orientační prahová hodnota příspěvku na jednu akci MD je 1,25 miliardy tunokilometrů nebo jejich objemový ekvivalent, které jsou převedeny na jiný druh dopravy, nebo orientační částka finanční pomoci vyjádřená v eurech, tedy 2 500 000 EUR. Minimální orientační prahová hodnota příspěvku na jednu akci k převodu na jiný druh dopravy je 250 milionů tunokilometrů nebo jejich objemový ekvivalent, které jsou převedeny na jiný druh dopravy, orientační částka finanční pomoci vyjádřená v eurech, tedy 500 000 EUR. Minimální rámcová orientační hodnota příspěvku na jednu akci k zamezení dopravy je 500 milionů tunokilometrů nebo 25 milionů vozových kilometrů zamezené nákladní dopravy orientační částka finanční pomoci vyjádřená v eurech, tedy 1 000 000 EUR. Minimální rámcová orientační hodnota příspěvku na jednu všeobecnou vzdělávací akci je 250 000 EUR. V souladu s plánem šíření jsou šířeny výsledky a metody zprostředkujících akcí a je podporována výměna osvědčených postupů, a to s cílem napomáhat dosažení cílů tohoto nařízení. V souladu s plánem šíření jsou šířeny výsledky a metody akcí MD a je podporována výměna osvědčených postupů, a to s cílem napomáhat dosažení cílů tohoto nařízení. U akcí k převodu na jiný druh dopravy se nepředpokládají žádné zvláštní činnosti týkající se šíření. V souladu s plánem šíření jsou šířeny výsledky a metody akcí k zamezení dopravy a je podporována výměna osvědčených postupů, a to s cílem napomáhat dosažení cílů tohoto nařízení. V souladu s plánem šíření jsou šířeny výsledky a metody všeobecných vzdělávacích akcí a je podporována výměna osvědčených postupů, a to s cílem napomáhat dosažení cílů tohoto nařízení. PODMÍNKY FINANCOVÁNÍ POMOCNÉ INFRASTRUKTURY PODLE ČL. 2 PÍSM. h) A ČL. 5 ODST. 2 Pomocná infrastruktura je způsobilá pro financování v rámci programu, jsou-li splněny tyto podmínky: akce vyžaduje práce na infrastruktuře pro včasné provedení dopravní služby, kterou se převádí silniční nákladní doprava na jiný druh dopravy nebo se zamezuje nákladní dopravě na silnici; práce na infrastruktuře jsou dokončeny do 24 měsíců od zahájení akce; dopravní služba nebo zamezení dopravy jsou zahájeny do tří měsíců od dokončení prací na infrastruktuře; u akcí k zamezení dopravy je navíc celkového dohodnutého zamezení dosaženo během doby trvání dohody o financování; jsou dodrženy příslušné právní předpisy Společenství, zejména s ohledem na životní prostředí. Nejdelší možná doba trvání smluv uzavřených pro jednotlivé typy akcí uvedené v článku 5 může být prodloužena o dobu nezbytnou pro dokončení prací na infrastruktuře, ale v žádném případě nesmí celkově přesáhnout dobu 74 měsíců. Má-li být infrastruktura financována v rámci programu, je tím vyloučeno financování téže infrastruktury z jiných programů Společenství, zejména financování na základě rozhodnutí č. 1692/96/ES.
https://esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?DR=SB&CP=32016R0101
2020-07-08T12:09:31
[ " čl. 105", " čl. 105", " čl. 105", " čl. 105", " čl. 105", " čl. 338", " čl. 3", " čl. 105", " čl. 4", " čl. 8", " čl. 9", " čl. 10", " čl. 11" ]
(EU) 2016/101 - Nařízení Komise v přenesené pravomoci … | Esipa.cz (EU) 2016/101Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/101 ze dne 26. října 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14 (Text s významem pro EHP) Publikováno: Úř. věst. L 21, 28.1.2016, s. 54-65 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci Přijato: 26. října 2015 Autor předpisu: Evropská komise Platnost od: 17. února 2016 Nabývá účinnosti: 17. února 2016 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2016/101 kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy ohledně obezřetného oceňování podle čl. 105 odst. 14 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 105 odst. 14 třetí pododstavec uvedeného nařízení, Ustanovení článku 105 nařízení (EU) č. 575/2013 hovoří o zásadách obezřetného oceňování, jimiž se řídí veškeré pozice v obchodním portfoliu. Článek 34 uvedeného nařízení však vyžaduje, aby instituce uplatňovaly požadavky článku 105 na veškerá aktiva oceněná reálnou hodnotou. Ze spojení výše uvedených článků vyplývá, že požadavky obezřetného oceňování platí pro všechny pozice oceňované reálnou hodnotou bez ohledu na to, zda jsou drženy v obchodním portfoliu, či nikoli, pokud pojem „pozice“ označuje pouze finanční nástroje a komodity. Pokud by uplatnění obezřetného oceňování vedlo k nižší absolutní účetní hodnotě aktiv nebo k vyšší absolutní účetní hodnotě závazků, než jaká je evidována v účetnictví, měla by být vypočtena dodatečná úprava ocenění (additional valuation adjustment, AVA) ve výši absolutní hodnoty rozdílu mezi oběma hodnotami, neboť obezřetná hodnota by měla být v případě aktiv vždy nejvýše rovna a v případě závazků vždy nejméně rovna reálné hodnotě. U oceňovaných pozic, jejichž změna účetního ocenění má pouze částečný nebo nulový dopad na kmenový kapitál tier 1, by měla být AVA uplatněna jen proporcionálně podle poměru, v jakém se změna účetního ocenění do kmenového kapitálu tier 1 promítá. Jedná se o pozice, jež jsou předmětem zajišťovacího účetnictví, realizovatelné pozice v míře, v jaké změny v jejich ocenění podléhají obezřetnostnímu filtru, a přesně odpovídající kompenzující pozice. AVA se určuje pouze pro účely výpočtu úprav kmenového kapitálu tier 1 v případě nezbytnosti. AVA nemá vliv na stanovování kapitálových požadavků podle článku 92 nařízení (EU) č. 575/2013 (pokud se nepoužije výjimka pro malá obchodní portfolia podle článku 94 uvedeného nařízení). S cílem vytvořit jednotný rámec, podle něhož budou instituce výpočet AVA provádět, je nutno jednoznačně definovat cílovou hladinu jistoty a prvky nejistoty ocenění, jež by měly být při určování obezřetné hodnoty brány v úvahu, a nutno je rovněž vymezit metodiky, s jejichž pomocí lze požadované hladiny jistoty dosáhnout na základě aktuálních tržních podmínek. AVA, která má zohlednit nejistotu tržních cen, náklady na uzavření pozice a riziko modelů, by měla být vypočtena na základě oceňovaných expozic, které plynou z finančních nástrojů nebo portfolií těchto nástrojů. Pro tyto účely lze finanční nástroje slučovat do portfolií, jestliže – v případě AVA zohledňující nejistotu tržních cen a náklady na uzavření pozice – jsou tyto nástroje oceňovány na základě téhož rizikového faktoru nebo jestliže – v případě AVA zohledňující riziko modelů – jsou oceňovány podle téhož modelu oceňování. Vzhledem k tomu, že některé druhy AVA prováděné v souvislosti s nejistotou ocenění nejsou aditivní, měl by být v některých kategoriích AVA povolen agregační přístup, který může zohlednit výhody diverzifikace, přičemž týkat by se měl těch prvků AVA, které nesouvisejí s určitým prvkem očekávaných nákladů na uzavření pozice, který není zahrnut do reálné hodnoty. Pro účely agregace AVA by mělo být rovněž umožněno využívat výhod diverzifikace, jestliže mezi očekávanou a obezřetnou hodnotou vznikne rozdíl, tak aby bankám vykazujícím reálnou hodnotu, která již je obezřetnější než hodnota očekávaná, neplynuly menší výhody diverzifikace než bankám, které používají očekávanou hodnotu jako hodnotu reálnou. Jelikož instituce s malými portfolii oceňovanými reálnou hodnotou budou zpravidla vystaveny jen omezené nejistotě ocenění, mělo by jim být dovoleno uplatňovat při odhadu AVA jednodušší postup než institucím, jejichž portfolia tohoto druhu jsou větší. Aby bylo možno určit, zda lze jednodušší postup uplatnit, měla by být velikost portfolia oceňovaného reálnou hodnotou posuzována na všech úrovních, pro něž jsou počítány kapitálové požadavky. Aby mohly příslušné orgány posoudit, zda instituce uplatnily požadavky na posouzení celkového objemu požadované AVA správně, měly by tyto instituce uchovávat příslušnou dokumentaci a mít zavedeny příslušné systémy a kontrolní mechanismy. Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2), Metodika výpočtu dodatečných úprav ocenění (AVA) Instituce jsou povinny provádět výpočet celkových dodatečných úprav ocenění (AVA), které jsou nezbytné k přizpůsobení reálné hodnoty hodnotě obezřetné, a to čtvrtletně v souladu s metodou uvedenou v kapitole 3, pokud nesplňují podmínky pro použití metody uvedené v kapitole 2. „oceňovanou pozicí“ se rozumí finanční nástroj, komodita nebo portfolio finančních nástrojů či komodit, které jsou drženy v obchodním nebo investičním portfoliu a jsou oceňovány reálnou hodnotou; „vstupním údajem pro ocenění“ se rozumí parametr nebo matice parametrů ovlivňující reálnou hodnotu oceňované pozice, bez ohledu na to, zda jsou, nebo nejsou pozorovatelné na trhu; „oceňovanou expozicí“ se rozumí hodnota oceňované pozice, která je citlivá vůči pohybu určitého vstupního údaje pro ocenění. Zdroje tržních údajů 1. Provádí-li instituce výpočet AVA na základě tržních údajů, musí zohlednit tutéž škálu relevantních tržních údajů jako v případě nezávislého ověřování cen podle čl. 105 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, s výhradou úprav uvedených v tomto článku. 2. Za účelem určení obezřetné hodnoty zohlední instituce celou škálu dostupných a spolehlivých zdrojů tržních údajů, včetně všech těchto zdrojů, jsou-li relevantní: burzovních cen na likvidním trhu; obchodů s přesně týmž nebo velmi podobným nástrojem, a to buď podle vlastních záznamů instituce nebo na základě obchodů na trhu, jsou-li údaje o nich k dispozici; kotací od brokerů a dalších účastníků trhu; dat shodové služby; indikativních kotací od brokerů; ocenění kolaterálu protistrany. 3. Je-li pro účely článků 9, 10 a 11 použit odborný úsudek, je nutno zohlednit alternativní metody a zdroje informací, včetně všech těchto metod a zdrojů, jsou-li relevantní: používání zástupných údajů o podobných nástrojích, k nimž je k dispozici dostatek údajů; uplatnění obezřetnostních šoků na vstupní údaje pro oceňování; identifikace přirozených limitů hodnoty určitého nástroje. ZJEDNODUŠENÝ POSTUP URČOVÁNÍ AVA Podmínky použití zjednodušeného postupu 1. Instituce mohou uplatnit zjednodušený postup popsaný v této kapitole pouze tehdy, pokud součet absolutních hodnot aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou, které jsou uvedeny v jejich účetní závěrce podle použitelného účetního rámce, je nižší než 15 miliard EUR. 2. Z výpočtu podle odstavce 1 je nutno vyloučit přesně odpovídající kompenzující aktiva a závazky oceňované reálnou hodnotou. V případě aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou, jejichž změna účetního ocenění má jen částečný nebo nulový dopad na kmenový kapitál tier 1 („kapitál CET1“), se jejich hodnota zohlední jen proporcionálně podle dopadu, jaký příslušná změna ocenění na kapitál CET1 má. 3. Prahová hodnota podle odstavce 1 se použije na individuální i konsolidované bázi. Je-li tato prahová hodnota na konsolidované bázi překročena, použije se vůči všem subjektům zahrnutým do konsolidace základní postup. 4. Pokud instituce uplatňující zjednodušený postup neplní podmínky odstavce 1 po dobu dvou po sobě jdoucích čtvrtletí, neprodleně to oznámí příslušnému orgánu a sjednají plán, jak během dvou následujících čtvrtletí zavést postup uvedený v kapitole 3. Určení AVA zjednodušeným postupem Podle zjednodušeného postupu počítají instituce AVA jako 0,1 % ze součtu absolutních hodnot aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou, které vstupují do výpočtu prahové hodnoty podle článku 4. Určení celkové AVA vypočtené zjednodušeným postupem Pro instituce uplatňující zjednodušený postup se celkovou AVA pro účely článku 1 rozumí AVA, jež plyne z výpočtu podle článku 5. ZÁKLADNÍ POSTUP URČOVÁNÍ AVA Přehled o základním postupu 1. Instituce provádějící výpočet AVA základním postupem postupují ve dvou fázích takto: postupem podle odstavce 2 tohoto článku vypočtou AVA za každou z kategorií uvedených v čl. 105 odst. 10 a 11 nařízení (EU) č. 575/2013 („AVA na úrovni kategorie“); hodnoty AVA na úrovni kategorie získané výpočtem podle písmene a) sečtou, čímž získají celkovou AVA pro účely článku 1. 2. Pro účely odst. 1 písm. a) počítají instituce AVA na úrovni kategorie jedním z těchto způsobů: podle článků 9 až 17; není-li použití článků 9 až 17 u některých pozic možné, použijí instituce „záložní postup“, kdy identifikují příslušné finanční nástroje a vypočtou AVA jako součet následujících hodnot: 100 % čistého nerealizovaného zisku z příslušných finančních nástrojů; v případě derivátů 10 % pomyslné hodnoty příslušných finančních nástrojů; v případě nederivátových nástrojů 25 % absolutní hodnoty rozdílu mezi reálnou hodnotou a nerealizovaným ziskem z příslušného finančního nástroje podle bodu i). Pro účely písm. b) bodu i) se „nerealizovaným ziskem“ rozumí kladná změna reálné hodnoty od zahájení obchodování zjištěná metodou first-in-first-out. Obecná ustanovení o základním postupu výpočtu AVA 1. V případě aktiv a závazků oceňovaných reálnou hodnotou, jejichž změna účetního ocenění má jen částečný nebo nulový dopad na kapitál CET1, se AVA vypočte jen proporcionálně podle dopadu, jaký změna jejich účetního ocenění na kapitál CET1 má. 2. Pokud jde o AVA na úrovni kategorie uvedenou v článcích 14 až 17, jsou instituce povinny usilovat o to, aby obezřetnou hodnotou dosáhly hladiny jistoty, která je rovnocenná hladině podle článků 9 až 13. 3. AVA je nutno uvažovat jako částku, o kterou úpravy ocenění potřebné k dosažení stanovené obezřetné hodnoty překračují úpravy, které daná instituce uplatnila na reálnou hodnotu a které lze identifikovat jako řešení téhož zdroje nejistoty ocenění, jaké nabízí AVA. Jestliže nelze určitou úpravu, kterou daná instituce uplatnila na reálnou hodnotu, identifikovat jako řešení určité kategorie AVA na úrovni, na níž jsou příslušné AVA počítány, pak tato úprava nevstupuje do výpočtu AVA. 4. AVA musí být vždy kladná, a to i na úrovni oceňované expozice a na úrovni kategorie, před i po agregaci. Výpočet AVA zohledňující nejistotu tržních cen 1. AVA zohledňující nejistotu tržních cen se počítá na úrovni oceňované expozice („individuální AVA zohledňující nejistotu tržních cen“). 2. AVA zohledňující nejistotu tržních cen se ocení nulovou hodnotou, jsou-li splněny obě tyto podmínky: instituce má v případě oceňované expozice přesvědčivý důkaz o obchodované ceně nebo lze cenu určit ze spolehlivých údajů z likvidního obousměrného trhu uvedeného v čl. 338 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013; zdroje tržních údajů podle čl. 3 odst. 2 nenaznačují, že je dán důvod k významné nejistotě ocenění. 3. Jestliže nelze u oceňované expozice prokázat, že jí vyvolaná AVA má nulovou hodnotu, musí instituce při zjišťování AVA zohledňující nejistotu tržních cen používat zdroje údajů vymezené v článku 3. V tomto případě se výpočet AVA zohledňující nejistotu tržních cen provede postupem podle odstavců 4 a 5. 4. Instituce počítají AVA u oceňovaných expozic, které jsou vázány na jednotlivé vstupní údaje pro ocenění, jež jsou použity v příslušném modelu oceňování. Údaje, z nichž je AVA zjišťována, mají tuto zrnitost: všechny vstupní údaje pro ocenění potřebné k výpočtu výstupní ceny oceňované pozice, jedná-li se o samostatné vstupní údaje; nebo cena nástroje. Každý ze vstupních údajů pro ocenění uvedených v písm. a) bodě i) se posuzuje samostatně. Je-li vstupním údajem pro ocenění matice parametrů, vypočte se AVA z oceňovaných expozic, které se váží k jednotlivým parametrům v této matici. Pokud se určitý vstupní údaj pro ocenění netýká obchodovatelných nástrojů, instituce přiřadí tento vstupní údaj a související oceňovanou expozici k souboru nástrojů obchodovatelných na trhu. Počet parametrů vstupních údajů pro ocenění pro účely výpočtu AVA mohou instituce pomocí vhodné metodiky zredukovat, jestliže takto redukované parametry budou splňovat všechny tyto požadavky: celková hodnota redukované oceňované expozice je tatáž jako celková hodnota původní expozice; redukovaný soubor parametrů lze přiřadit k souboru nástrojů obchodovatelných na trhu; poměr níže vymezeného rozptylu 2 k níže vymezenému rozptylu 1, který vychází z historických údajů za posledních 100 obchodních dnů, činí méně než 0,1. Pro účely tohoto odstavce se „rozptylem 1“ rozumí rozptyl zisků a ztrát plynoucích z oceňované expozice, která je počítána z neredukovaných vstupních údajů pro ocenění, a „rozptylem 2“ se rozumí rozptyl zisků a ztrát plynoucích z oceňované expozice, která je počítána z neredukovaných vstupních údajů pro ocenění, minus oceňovaná expozice, která je počítána z redukovaných vstupních údajů pro ocenění. Je-li pro účely výpočtu AVA použit redukovaný počet parametrů, pak konstatování, že jsou splněna kritéria písmene b), musí nejméně jednou ročně přezkoumat nezávislý kontrolní útvar v rámci revize metodiky započítávání expozic a interní validace. 5. AVA zohledňující nejistotu tržních cen se určí takto: jsou-li k dispozici údaje dostatečné k tomu, aby bylo sestaveno rozmezí věrohodných hodnot určitého vstupního údaje pro ocenění, v případě vstupního údaje pro ocenění, kde rozmezí věrohodných hodnot vychází z výstupních cen, odhadnou instituce v tomto rozmezí bod, kde jsou si na 90 % jisty, že by mohly tuto oceňovanou expozici uzavřít za danou nebo lepší cenu; v případě vstupního údaje pro ocenění, kde je rozmezí věrohodných hodnot vytvořeno ze středových cen, odhadnou instituce v tomto rozmezí bod, kde jsou si na 90 % jisty, že by středová hodnota, jíž by mohly dosáhnout uzavřením této oceňované expozice, odpovídala dané nebo lepší ceně; nejsou-li k dispozici údaje dostatečné k tomu, aby bylo sestaveno rozmezí věrohodných hodnot určitého vstupního údaje pro ocenění, použijí instituce odborný úsudek, který pracuje s dostupnými kvalitativními i kvantitativními informacemi s cílem dosáhnout obezřetnou hodnotou vstupního údaje pro ocenění takové hladiny jistoty, která je rovnocenná cílové hladině podle písmene a). Instituce uvědomí příslušné orgány o oceňovaných expozicích, na něž tento postup uplatňují, spolu s metodikou k určení AVA; AVA zohledňující nejistotu tržních cen počítají instituce jedním z těchto postupů: na oceňovanou expozici plynoucí z jednotlivých oceňovaných pozic použijí rozdíl mezi hodnotami vstupních údajů pro ocenění, jež byly odhadnuty podle písmene a), nebo písmene b), a hodnotami vstupních údajů pro ocenění, které jsou používány k výpočtu reálné hodnoty; hodnoty vstupních údajů pro ocenění, jež byly odhadnuty podle písmene a), nebo písmene b), zkombinují a na základě těchto hodnot provedou přecenění oceňovaných pozic. Poté instituce použijí rozdíl mezi přeceněnými pozicemi a pozicemi oceněnými reálnou hodnotou. 6. Celkovou AVA zohledňující nejistotu tržních cen na úrovni kategorie vypočtou instituce tím způsobem, že na individuální AVA zohledňující tuto nejistotu použijí vzorce dle metody 1, nebo metody 2, které jsou stanoveny v příloze. Výpočet AVA zohledňující náklady na uzavření pozice 1. AVA zohledňující náklady na uzavření pozice se počítá na úrovni oceňované expozice („individuální AVA zohledňující náklady na uzavření pozice“). 2. AVA zohledňující náklady na uzavření pozice lze ocenit nulovou hodnotou, jestliže instituce vypočetla v případě oceňované expozice AVA zohledňující nejistotu tržních cen na základě výstupní ceny. 3. Pokud instituce využívají odchylky podle čl. 105 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, lze AVA zohledňující náklady na uzavření pozice ocenit nulovou hodnotou za podmínky, že instituce prokáže svou 90 % jistotu, že disponuje likviditou dostatečnou na to, aby mohla související oceňované expozice uzavřít za středovou cenu. 4. Jestliže nelze u oceňované expozice prokázat, že jí vyvolaná AVA zohledňující náklady na uzavření pozice má nulovou hodnotu, musí instituce používat zdroje údajů vymezené v článku 3. V tomto případě se výpočet AVA zohledňující náklady na uzavření pozice provede postupem podle odstavců 5 a 6 tohoto článku. 5. Instituce počítají AVA zohledňující náklady na uzavření pozice u oceňovaných expozic, které se váží k jednotlivým vstupním údajům pro ocenění, jež jsou použity v příslušném modelu oceňování. Údaje, z nichž je AVA zohledňující náklady na uzavření pozice zjišťována, mají tuto zrnitost: Každý ze vstupních údajů pro ocenění uvedených v písm. a) bodu i) se posuzuje samostatně. Je-li vstupním údajem pro ocenění matice parametrů, určí instituce AVA zohledňující náklady na uzavření pozice na základě oceňovaných expozic, které se váží k jednotlivým parametrům v této matici. Pokud se určitý vstupní údaj pro ocenění netýká obchodovatelných nástrojů, instituce explicitně přiřadí tento vstupní údaj a související oceňovanou expozici k souboru nástrojů obchodovatelných na trhu. Počet parametrů vstupních údajů pro ocenění pro účely výpočtu AVA mohou instituce pomocí vhodné metodiky zredukovat, jestliže takto redukované parametry budou splňovat všechny tyto požadavky: poměr rozptylu 2 k rozptylu 1, který vychází z historických údajů za posledních 100 obchodních dnů, činí méně než 0,1. Pro účely tohoto odstavce se rozptylem 1 rozumí rozptyl zisků a ztrát plynoucích z oceňované expozice, která je počítána z neredukovaných vstupních údajů pro ocenění, a rozptylem 2 se rozumí rozptyl zisků a ztrát plynoucích z oceňované expozice, která je počítána z neredukovaných vstupních údajů pro ocenění, minus oceňovaná expozice, která je počítána z redukovaných vstupních údajů pro ocenění. Je-li pro účely výpočtu AVA použit redukovaný počet parametrů, pak konstatování, že jsou splněna kritéria písmene b), musí nejméně jednou ročně přezkoumat nezávislý kontrolní útvar v rámci revize a interní validace. 6. AVA zohledňující náklady na uzavření pozice se určí takto: jsou-li u určitého vstupního údaje pro ocenění k dispozici údaje dostatečné k tomu, aby bylo sestaveno rozmezí věrohodných hodnot rozpětí nákup/prodej, odhadnou instituce v tomto rozmezí bod, kde jsou si na 90 % jisty, že by rozpětí, jehož by mohly dosáhnout uzavřením oceňované expozice, odpovídalo dané nebo lepší ceně; nejsou-li k dispozici údaje dostatečné k tomu, aby bylo sestaveno rozmezí věrohodných hodnot rozpětí nákup/prodej, použijí instituce odborný úsudek, který pracuje s dostupnými kvalitativními i kvantitativními informacemi s cílem dosáhnout obezřetnou hodnotou takové hladiny jistoty, která je rovnocenná cílové hladině v případě, že je rozmezí věrohodných hodnot k dispozici. Instituce uvědomí příslušné orgány o oceňovaných expozicích, na něž tento postup uplatňují, spolu s metodikou k určení AVA; instituce počítají AVA zohledňující náklady na uzavření pozice tím způsobem, že na oceňované expozice, které se váží k vstupním údajům pro ocenění podle odstavce 5, uplatní 50 % odhadovaného rozpětí nákup/prodej, vypočteného postupem podle písmene a), nebo písmene b). 7. Celkovou AVA zohledňující náklady na uzavření pozice na úrovni kategorie vypočtou instituce tím způsobem, že na individuální AVA zohledňující tyto náklady použijí vzorce dle metody 1, nebo metody 2, které jsou stanoveny v příloze. Výpočet AVA zohledňující riziko modelů 1. U každého modelu ocenění odhadnou instituce AVA zohledňující riziko modelů („individuální AVA zohledňující riziko modelů“) tím způsobem, že posoudí riziko modelů ocenění, které plyne z potenciální existence řady různých modelů či kalibrací modelů, které účastníci trhu používají, a z neexistence pevné výstupní ceny konkrétního oceňovaného produktu. Riziko modelů oceňování, které v důsledku kalibrace plyne z parametrů odvozených z tržních údajů, instituce nezohledňují, nýbrž podchycují postupem podle článku 9. 2. AVA zohledňující riziko modelů se vypočte jedním z postupů vymezených v odstavcích 3 a 4. 3. Je-li to možné, počítá instituce AVA zohledňující riziko modelů tím způsobem, že určí rozmezí věrohodných hodnot ocenění, k nimž lze dospět vhodnými alternativními postupy modelování a kalibrace. V tomto případě odhadnou instituce ve výsledném rozmezí hodnot ocenění bod, kde jsou si na 90 % jisty, že by mohly danou oceňovanou expozici uzavřít za danou nebo lepší cenu. 4. Nejsou-li instituce schopny použít postup podle odstavce 3, použijí k odhadu AVA zohledňující riziko modelů odborný úsudek. 5. Při použití odborného úsudku je nutno zohlednit: složitost produktů, které jsou pro model relevantní; rozmanitost možných matematických přístupů a parametrů modelů v případě, že tyto parametry nejsou vázány na tržní proměnné; míru, v jaké je trh relevantních produktů „jednosměrný“; existenci nezajistitelných rizik plynoucích z relevantních produktů; vhodnost modelu k zachycení toho, jak se vyvíjí splácení produktů v portfoliu. Instituce uvědomí příslušné orgány o modelech, u nichž je tento postup uplatňován, spolu s metodikou k určení AVA. 6. Používají-li instituce metodu podle odstavce 4, musí její obezřetnost každoročně potvrzovat tím způsobem, že porovnají: AVA vypočtenou pomocí metody podle odstavce 4, pokud by byla tato metoda používána na významný vzorek modelů oceňování, u nichž instituce používá metodu podle odstavce 3; a AVA vypočtenou pomocí metody podle odstavce 3 u téhož vzorku modelů oceňování. 7. Celkovou AVA zohledňující riziko modelů na úrovni kategorie vypočtou instituce tím způsobem, že na individuální AVA zohledňující toto riziko použijí vzorce dle metody 1, nebo metody 2, které jsou stanoveny v příloze. Výpočet AVA zohledňující nepodchycená úvěrová rozpětí 1. Instituce počítají AVA zohledňující nepodchycená úvěrová rozpětí, aby vzaly v úvahu nejistotu ocenění úpravy, která je podle platného účetního rámce nezbytná k tomu, aby zohlednila aktuální hodnotu očekávaných ztrát ze selhání protistrany u derivátových pozic. 2. Prvek AVA, který se váže k nejistotě tržních cen, instituce zahrnou do kategorie AVA zohledňující nejistotu tržních cen. Prvek AVA, který se váže k nejistotě nákladů na uzavření pozice, zahrnou do kategorie AVA zohledňující náklady na uzavření pozice. Prvek AVA, který se váže k riziku modelů, zahrnou do kategorie AVA zohledňující riziko modelů. Výpočet AVA zohledňující investiční náklady a náklady na financování 1. Instituce počítají AVA zohledňující investiční náklady a náklady na financování, aby vzaly v úvahu nejistotu ocenění nákladů na financování, které používají při zjišťování výstupní ceny podle platného účetního rámce. Výpočet AVA zohledňující koncentrované pozice 1. Jedná-li se o koncentrované oceňované pozice, odhadnou instituce AVA zohledňující tyto pozice („individuální AVA zohledňující koncentrované pozice“) tímto třífázovým postupem: identifikují koncentrované oceňované pozice; u každé koncentrované oceňované pozice, kterou identifikují, odhadnou v případě, že není k dispozici tržní cena použitelná na daný objem oceňované pozice, obezřetné období pro uzavření této pozice; překračuje-li obezřetné období pro uzavření pozice deset dnů, provedou odhad AVA s přihlédnutím k volatilitě vstupních údajů pro ocenění, volatilitě rozpětí nákup/prodej a vlivu hypotetické výstupní strategie na tržní ceny. 2. Pro účely odst. 1 písm. a) je při identifikaci koncentrovaných oceňovaných pozic nutno zohlednit: objem všech oceňovaných pozic ve srovnání s likviditou příslušného trhu; schopnost instituce na tomto trhu obchodovat; průměrný denní objem trhu a typický denní objem obchodování instituce. Instituce zavedou a zdokumentují metodiku, podle níž určují koncentrované oceňované pozice, pro něž se AVA zohledňující koncentrované pozice počítá. 3. Celkovou AVA zohledňující koncentrované pozice na úrovni kategorie vypočtou instituce jako součet individuálních AVA zohledňujících tyto pozice. Výpočet AVA zohledňující budoucí administrativní náklady 1. Pokud instituce počítá k určité oceňované expozici AVA zohledňující nejistotu tržních cen a náklady na uzavření pozice, která implikuje úplné uzavření expozice, může tato instituce ocenit AVA zohledňující budoucí administrativní náklady nulovou hodnotou. 2. Jestliže nelze u oceňované expozice podle odstavce 1 prokázat, že jí vyvolaná AVA má nulovou hodnotu, vypočtou instituce AVA zohledňující budoucí administrativní náklady („individuální AVA zohledňující budoucí administrativní náklady“), která zohlední administrativní náklady a budoucí náklady na zajištění za očekávanou dobu trvání oceňovaných expozic, u nichž se pro účely AVA zohledňující náklady na uzavření pozice nepoužívá přímá výstupní cena, s tím, že tyto náklady diskontují sazbou, která se blíží bezrizikové sazbě. 3. Budoucí administrativní náklady pro účely odstavce 2 zahrnují veškeré dodatečné osobní a fixní náklady, které při správě portfolia pravděpodobně vzniknou, avšak současně se snižováním objemu portfolia lze předpokládat snížení těchto nákladů. 4. Celkovou AVA zohledňující budoucí administrativní náklady na úrovni kategorie vypočtou instituce jako součet individuálních AVA zohledňujících tyto náklady. Výpočet AVA zohledňující předčasné ukončení Instituce odhadnou AVA zohledňující předčasné ukončení s přihlédnutím k potenciálním ztrátám, jež plynou z předčasného mimosmluvního ukončení obchodů klientů. Při výpočtu AVA zohledňující předčasné ukončení přihlédnou k procentnímu podílu obchodů klientů, které byly v historii předčasně ukončeny, a ke ztrátám, které z těchto případů plynuly. Výpočet AVA zohledňující operační riziko 1. Instituce odhadnou AVA zohledňující operační riziko tím způsobem, že ocení potenciální ztráty plynoucí z operačního rizika spojeného s postupy oceňování. Při tomto odhadu musí být oceněny oceňované pozice, které jsou při sestavování rozvahy vyhodnoceny jako ohrožené, mj. z důvodu právních sporů. 2. Používá-li instituce pokročilý přístup k měření podle části třetí hlavy III kapitoly 4 nařízení (EU) č. 575/2013 v případě operačního rizika, může vykázat nulovou AVA zohledňující operační riziko, jestliže prokáže, že operační riziko podle odstavce 1 spojené s postupy oceňování je při výpočtu podle pokročilého přístupu k měření plně zohledněno. 3. S výjimkou případů podle odstavce 2 počítá instituce AVA zohledňující operační riziko jako 10 % ze součtu agregovaných AVA zohledňujících nejistotu tržních cen a náklady na uzavření pozice na úrovni kategorie. DOKUMENTACE, SYSTÉMY A KONTROLNÍ MECHANISMY 1. Instituce musí náležitě zdokumentovat metodiku obezřetného oceňování. Tato dokumentace musí obsahovat interní zásady, které budou vodítkem k těmto aspektům: spektru metodik ke kvantifikaci AVA jednotlivých oceňovaných pozic; hierarchii metodik k jednotlivým kategoriím aktiv, produktům nebo oceňovaným pozicím; hierarchii zdrojů tržních údajů, které jsou v metodice AVA používány; požadovaným charakteristikám tržních údajů, které u jednotlivých kategorií aktiv, produktů nebo oceňovaných pozic opodstatňují nulovou AVA; metodice použité v případě, že je AVA určována na základě odborného úsudku; metodice, podle níž je určováno, zda oceňovaná pozice vyžaduje provést AVA zohledňující koncentrované pozice; v relevantních případech k předpokládanému horizontu uzavření pozice pro účely výpočtu AVA zohledňující koncentrované pozice; aktivům a závazkům oceňovaným reálnou hodnotou, jejichž změna účetního ocenění má jen částečný nebo nulový dopad na kapitál CET1 podle čl. 4 odst. 2 a čl. 8 odst. 1. 2. Instituce dále musí vést záznamy, které umožňují analyzovat výpočet AVA na úrovni oceňované expozice, a vrcholnému vedení musí být předkládány informace o postupu výpočtu AVA, tak aby bylo obeznámeno s úrovní nejistoty, která je spojena s oceněním portfolia pozic oceněných reálnou hodnotou, jež instituce drží. 3. Dokumentace podle odstavce 1 musí být nejméně jednou ročně přezkoumávána a musí být schválena vrcholným vedením. Požadavky na systémy a kontrolní mechanismy 1. AVA musí být nejprve schváleny a následně sledovány nezávislým kontrolním útvarem. 2. Instituce musí mít zavedeny účinné mechanismy, jimiž je kontrolováno řízení všech pozic oceňovaných reálnou hodnotou, musí disponovat adekvátními zdroji, aby tuto kontrolu uplatňovaly, a musí zajistit spolehlivé postupy oceňování, a to i během krizového období. Uvedené obnáší: přezkum fungování modelu oceňování prováděný nejméně jednou ročně; schvalování všech významných změn zásad oceňování ze strany vedení; jednoznačné prohlášení k ochotě instituce riskovat, jedná-li se o expozici vůči pozicím zatíženým nejistotou ocenění, která je sledována na úrovni celé instituce; nezávislost mezi útvary přijímajícími riziko a kontrolními útvary při oceňování; komplexní vnitřní audit související s postupy oceňování a kontrolními mechanismy. 3. Instituce zajistí, aby byly na postup oceňování pozic oceňovaných reálnou hodnotou důsledně uplatňovány účinné kontrolní mechanismy. Tyto kontrolní mechanismy jsou předmětem pravidelného přezkumu při vnitřním auditu. Tyto kontrolní mechanismy musí obsahovat: přesně vymezený seznam produktů instituce, který zajišťuje, aby každá oceňovaná pozice byla jedinečně přiřazena k definici určitého produktu; metodiky oceňování každého z produktů na seznamu, které upravují volbu a kalibraci modelu, úpravy reálné hodnoty, AVA, metodiky nezávislého ověřování cen produktu a měření nejistoty ocenění; postup validace, který zajišťuje, aby metodiky na úrovni produktu podle písmene b) schvaloval a jejich soulad se skutečným postupem u každé oceňované pozice odpovídající tomuto produktu ověřoval jak útvar přijímající riziko, tak příslušný kontrolní útvar, a to v případě každého jednotlivého produktu; definované prahové hodnoty, které vycházejí z pozorovaných tržních údajů a podle nichž je určováno, kdy modely ocenění již nejsou dostatečně spolehlivé; formální postup nezávislého ověřování cen, který vychází z cen nezávislých na obchodním útvaru; postupy schvalování nových produktů, které váží na seznam produktů a upravují účast všech interních zúčastněných stran, které jsou příslušné pro měření rizik, řízení rizik, účetní výkaznictví a přidělování a ověřování ocenění finančních nástrojů; postup přezkumu nových obchodů, který zajišťuje, aby údaje o cenách z nových obchodů sloužily k vyhodnocení toho, zda ocenění podobných oceňovaných expozic zůstává náležitě obezřetné. Vzorce, které se použijí pro účely agregace AVA podle čl. 9 odst. 6, čl. 10 odst. 7 a čl. 11 odst. 7 Σ APVA, reálná hodnota odpovídající úrovni oceňované expozice po účetní úpravě, kterou daná instituce uplatnila na reálnou hodnotu a kterou lze identifikovat jako řešení téhož zdroje nejistoty ocenění, jaké nabízí příslušná AVA, obezřetná hodnota odpovídající úrovni oceňované expozice určená v souladu s tímto nařízením, očekávaná hodnota odpovídající úrovni oceňované expozice převzatá z rozmezí možných hodnot, AVA odpovídající úrovni oceňované expozice po úpravě pro účely agregace, celková AVA na úrovni kategorie po úpravě pro účely agregace.
http://www.portalsvj.cz/diskuse/pravnicka-osoba-ve-statutarnim-organu
2020-04-04T04:49:22
[ " § 1180", " § 1", " § 1180", " soud ", " § 1205", " zákona č. 89", " §9", " §9", " §9", " §9" ]
Právnická osoba ve statutárním orgánu | Portál společenství vlastníků jednotek Mně to není jasno....aby bylo jasno | 4 hodiny 15 min. Má místopředseda pravduJustitianus | 7 hodin 35 min. K pochopení významu § 1180 musíte znát § 1Justitianus | 7 hodin 54 min. Vy zřejmě nerozumíteJaVa | 11 hodin 35 min. Problém foraDiskutér | 12 hodin 2 min. Nevím koho to bavíTy debile... | 12 hodin 7 min. Mají koloběžky duši? - 2Tobias | 13 hodin 26 min. Silnice do vlastnictví SVJ?Tobias | 13 hodin 27 min. Podle JaVa mohu měnit stanovy!Jen | 13 hodin 36 min. „Připouští-li toJaVa | 13 hodin 42 min. Pronajímatel je zároveňLudmila | 14 hodin 6 min. „Možné řešení tedyJaVa | 14 hodin 35 min. Pozemek a Miroslav. | 15 hodin 42 min. Jen po dobu mimořádných opatřeníJen | 16 hodin 33 min. K významu odst. 1 § 1180Miroslav. | 16 hodin 35 min. » Právnická Osoba Ve Statutárním Orgánu (zdroj informace: http://www.pravo-a-nemovitosti.cz/…-vyboru-svj/) Zdá se, že mnohá SVJ budou muset poněkud přepsat své stanovy. Bohužel rozsudek obsahuje i další (podle mne neodůvodněné) tvrzení o tom, že členem výboru údajně může být pouze člen SVJ. Nic takového však ze znění ZoVB neplyne, ani to není možno ze ZoVB odvodit. Je mnoho společenství, v nichž jsou ve výboru i nevlastníci. Rozsudek VS nyní jejich mandát zpochybňuje. Pokud bychom připustili, že i tento názor VS platí, musely by rejstříkové soudy zahájit hromadné vyškrtávání tisíců členů výborů v tisících SVJ. Vznikl by problém zda rozhodnutí těchto výborů lze zpětně označit za platná či zda jsou absolutně neplatná. Takže 7 Cmo 323/2011 přinesl více problémů než kolik jich vyřešil. Ještě že to je pouhý vrchní soud … Dokument dat Vložil c957f1 Pokorný Pavel (bez ověření), 27. Říjen 2019 - 11:38 Právnická osoba ve statutárním orgánu 2 Vložil lake, 5. Květen 2012 - 2:40 Nový Občanský zákoník (89/2012 Sb.) nabude účinnosti dne 1.1.2014. Podívejme se, jak vyřeší otázku nevlastníka ve výboru. Podle § 1205 odst. 2 platí: "Způsobilý být členem voleného orgánu nebo zástupcem právnické osoby jako člena takového orgánu je ten, kdo je plně svéprávný a je bezúhonný ve smyslu jiného právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání." Z uvedeného plyne, že nový Občanský zákoník nijak nespojuje členství ve výboru s členstvím v SVJ. Jedinou zákonnou podmínkou je svéprávnost a bezúhonnost. Bude tedy možné volit do výboru nevlastníka, tak jako je tomu dosud. Namísto nynějšího pověřeného vlastníka zavádí nový ObčZ jenočlenný statutární orgán "předseda". Pro předsedu není stanovena žádná podmínka - nejen že nemusí být členem SVJ, ale podle zákona č. 89/2012 Sb. nemusí být ani svéprávný, ani bezúhonný. Vložil Dušan, 7. Květen 2012 - 10:55 Je pravda, že „Bude tedy možné volit do výboru nevlastníka“ jak uvedl lake. Ale také platí možnost stanovami vyloučit volbu nevlastníka do výboru, jak je uvedeno v důvodové zprávě NObčz.: „Mlčení zákona nevylučuje, aby stanovy určily i další podmínky způsobilosti, např. že členem statutárního orgánu může být jen vlastník jednotky.“ Relevantnost odkazů... Vložil NeznáIek˙ (bez ověření), 4. Květen 2012 - 14:30 „…tvrzení o tom, že členem výboru údajně může být pouze člen SVJ. Nic takového však…“ já bych to neviděl tak černo-bíle. Dost možná je to ukryto v §9/5 a §9/11. V §9/5 se definičně stanovuje „jak vzniká členství“ z čehož logicky plyne kdo „člen“ je a kdo „člen“ není. A na to navazuje §9/11 který již staví na tomto výrazu jako na pojmu, …takto lze stanovisku VS porozumět. ten rozsudek „7 Cmo 323/2011“ na uvedeném odkazu není. Těžko lze tedy o něm polemizovat
http://codexisuno.cz/2E1
2018-03-19T20:04:14
[ " § 2", " § 2", " § 9", " § 12", " § 2", " § 9", " § 10", " § 11", " § 12", " § 13", " zákona č. 15", " zákona č. 216", " zákona č. 14" ]
znění účinné od 1. září 2017 ve znění zákonů č. 216/2008 Sb., č. 158/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 350/2009 Sb., č. 167/2012 Sb., č. 503/2012 Sb., č. 131/2015 Sb., č. 190/2016 Sb., č. 298/2016 Sb., č. 302/2016 Sb., č. 14/2017 Sb. a č. 183/2017 Sb. (3) V oznámení o majetku veřejný funkcionář dále uvede způsob nabytí a cenu majetku uvedeného v odstavci 2 písm. a) a d), s výjimkou ceny u věcí nemovitých podle odstavce 2 písm. a), jde-li o oznámení podle odstavce 1 písm. a). U jiných věcí movitých podle odstavce 2 písm. d) se v oznámení podle odstavce 1 písm. a) uvádí cena, která je v daném místě a čase obvyklá. V oznámení podle odstavce 1 písm. b) se uvádí cena, za kterou veřejný funkcionář věc nemovitou nebo jinou věc movitou nabyl. m) Ministerstvo spravedlnosti, jde-li o veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 2 písm. f); zápis je povinno bez prodlení oznámit Nejvyššímu soudu. a) § 2 odst. 1 v rozsahu všech skutečností oznámených podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci, nebo b) § 2 odst. 2 pouze v rozsahu skutečností oznámených podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4, s výjimkou data a místa narození veřejného funkcionáře a identifikace nemovité věci. (4) Evidenční orgán je oprávněn při výkonu své činnosti podle § 13 odst. 7 využít z katastru nemovitostí údaje o ČÁST PRVNÍ - Střet zájmů a neslučitelnost některých funkcí HLAVA I - Úvodní ustanovení Předmět úpravy Veřejný funkcionář HLAVA II - Střet zájmů HLAVA III - Omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi HLAVA IV - Podávání oznámení o osobním zájmu, o činnostech, majetku, příjmech a závazcích Čestné prohlášení Oznámení o osobním zájmu Oznámení o činnostech Oznámení o majetku Oznámení o příjmech a závazcích Lhůty a způsob podávání oznámení HLAVA V - Evidence oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích a její vedení Registr oznámení Vedení registru oznámení Zápis do registru oznámení Rozsah nahlížení do registru oznámení Oprávnění evidenčního orgánu nahlížet do dalších registrů a informačních systémů veřejné správy HLAVA VI Řízení HLAVA VII - Přestupky Přestupky fyzických osob Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob Společná ustanovení k přestupkům HLAVA VIII - Přechodná ustanovení HLAVA IX - Zrušovací ustanovení ČÁST DRUHÁ - Změna soudního řádu správního ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o bankách ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 15/2002 Sb. ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích ČÁST SEDMÁ - Účinnost Čl. II - zákona č. 216/2008 Sb. Čl. II - zákona č. 14/2017 Sb.
https://happysandals.cz/obchodni-podminky/
2020-01-23T23:23:33
[ " § 1732", " § 2119", " § 1837", " zákona č. 89", " § 1829", " § 1833", " § 2099", " čl. 8", " zákona č. 634", " zákona č. 634" ]
Obchodní podmínky | Barefoot sandály Happy Sandals Všeobecné obchodní podmínky fyzické osoby Ing. Renata Nimmrichterová pro poskytování produktů a služeb Happy Sandals. Obchodní podmínky fyzické osoby Ing. Renata Nimmrichterová, IČ 69497885, sídlo Kloboučnická 1408/19, Praha 4, PSČ 140 00, pro prodej zboží prostřednictvím on-line obchodu umístěného na internetové adrese www.happysandals.cz. 1.1
. Tyto obchodní podmínky (dále jen „obchodní podmínky“) fyzické osoby Ing. Renata Nimmrichterová, IČO 69497885, se sídlem Kloboučnická 1408/19, Praha 4, PSČ 140 00 (dále jen „prodávající“) upravují vzájemná práva a povinnosti smluvních stran vzniklé v souvislosti nebo na základě kupní smlouvy (dále jen „kupní smlouva“) uzavírané mezi prodávajícím a jinou fyzickou či právnickou osobou (dále jen „kupující“) prostřednictvím internetového obchodu prodávajícího. Internetový obchod je prodávajícím provozován na internetové adrese www.happysandals.cz, a to prostřednictvím webového rozhraní (dále jen „webové rozhraní obchodu“). 1.2.
Obchodní podmínky dále upravují práva a povinnosti smluvních stran při využívání webové stránky prodávajícího umístěné na adrese www.happysandals.cz (dále jen „webová stránka“) a další související právní vztahy. Součástí obchodních podmínek jsou i informace zveřejněné na webové stránce. 1.3.
Odchylná ujednání v kupní smlouvě mají přednost před ustanoveními obchodních podmínek. Ujednání obchodních podmínek mají přednost před ustanoveními na webových stránkách. 1.4.
Ustanovení obchodních podmínek jsou nedílnou součástí kupní smlouvy a to ve znění účinném ke dni jejího uzavření. 2.1. Prodávající je Ing. Renata Nimmrichterová, IČO: 69497885, se sídlem Kloboučnická 1408/19, Praha 4, PSČ 140 00. Ing. Renata Nimmrichterová je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Je to podnikatelka, která přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodává kupujícímu výrobky nebo poskytuje služby. 2.3. Kupujícím spotřebitelem, nebo jen spotřebitelem je člověk, který na rozdíl od prodávajícího při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své podnikatelské činnosti, ani v rámci samostatného výkonu svého povolání. 2.4. Kupující, který není spotřebitel, je podnikatel. Za podnikatele se považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. 2.5. Nabídka je právní jednání směřující k uzavření smlouvy, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. 2.6. Má se za to, že návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný při podnikatelské činnosti reklamou, v katalogu nebo vystavením zboží je nabídkou s výhradou vyčerpání zásob nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit. 3.3. Přístup k uživatelskému účtu je zabezpečen uživatelským jménem a heslem. Kupující je povinen zachovávat mlčenlivost ohledně informací nezbytných k přístupu do jeho uživatelského účtu a znemožnit jeho užití třetí osobou a bere na vědomí, že prodávající nenese odpovědnost za porušení této povinnosti ze strany kupujícího. 3.4. Prodávající může zrušit uživatelský účet, a to zejména v případě, kdy kupující svůj uživatelský účet déle než 1 rok nevyužívá, či v případě, kdy kupující poruší své povinnosti z kupní smlouvy (včetně obchodních podmínek). 4.1. Veškeré nabídky prodeje zboží umístěné ve webovém rozhraní obchodu jsou nezávazné a prodávající není povinen uzavřít kupní smlouvu ohledně tohoto zboží. Ustanovení § 1732 odst. 2 občanského zákoníku se nepoužije. 4.2. Webové rozhraní obchodu obsahuje informace o zboží, a to včetně uvedení cen jednotlivého zboží a nákladů za navrácení zboží, jestliže toto zboží ze své podstaty nemůže být navráceno obvyklou poštovní cestou. Ceny zboží jsou uvedeny bez daně z přidané hodnoty a včetně všech souvisejících poplatků. Nabídka prodeje zboží a ceny tohoto zboží zůstávají v platnosti po dobu, kdy jsou zobrazovány ve webovém rozhraní obchodu. Tímto ustanovením není omezena možnost prodávajícího uzavřít kupní smlouvu za individuálně sjednaných podmínek. - objednávaném zboží (objednávané zboží kupující specifikuje v elektronické objednávce na webového rozhraní obchodu), 4.8. Smluvní vztah mezi prodávajícím a kupujícím vzniká přijetím objednávky (akceptací). Objednávka je přijata předáním zboží prvnímu dopravci nebo odesláním zprávy kupujícímu o tom, že zboží je připraveno k vyzvednutí v provozovně prodávajícího. Vše, co si strany kupní smlouvy poskytnout před přijetím objednávky, se považuje za zálohu. 4.10. Kupující souhlasí s použitím komunikačních prostředků na dálku při uzavírání kupní smlouvy. Náklady vzniklé kupujícímu při použití komunikačních prostředků na dálku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy (náklady na internetové připojení, náklady na telefonní hovory) si hradí kupující. bezhotovostně převodem na účet prodávajícího č. 2101561535/2010, IBAN CZ22 2010 0000 0021 0156 1535, BIC/SWIFT FIOBCZPPXXX, vedený u Fio banka a.s. (dále jen „účet prodávajícího“); 5.3. Prodávající nepožaduje od kupujícího zálohu či jinou obdobnou platbu. Tímto není dotčeno ustanovení těchto obchodních podmínek ohledně povinnosti uhradit kupní cenu zboží předem. 5.4. Kupní cena je splatná do data splatnosti uvedeného na faktuře. 5.6. Prodávající je oprávněn, zejména v případě, že ze strany kupujícího nedojde k dodatečnému potvrzení objednávky, požadovat uhrazení celé kupní ceny ještě před odesláním zboží kupujícímu. Ustanovení § 2119 odst. 1 občanského zákoníku se nepoužije. 5.8. Na dárky, které jsou poskytovány zcela zdarma, nelze uplatňovat jakákoliv práva spotřebitele. Takové zboží splňuje podmínky darovací smlouvy a veškeré normy dle platné legislativy ČR. 5.10. Prodávající si vyhrazuje právo neuzavřít smlouvu s kupujícím se sídlem v zahraničí, z tohoto je vyjmuta pouze Slovenská republika, kam prodávající zasílá bez ohledu na výši objednávky. 6.5. Nepřevezme-li kupující zboží při dodání ani v přiměřené dodatečné lhůtě určené prodávajícím, kupní smlouva se od počátku ruší a prodávající je oprávněn po kupujícím požadovat poplatek za uskladnění a správu objednávky ve výši 50 Kč (slovy: padesát korun českých). Toto ujednání nebrání stranám uzavřít např. výměnou elektronické korespondence novou kupní smlouvu se stejným předmětem plnění. 7.1. S výjimkou případů upravených v ust. § 1837 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) či o jiných případů, kdy nelze od kupní smlouvy odstoupit, má kupující v souladu s ustanovením § 1829 občanského zákoníku právo od kupní smlouvy odstoupit, a to do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží. Odstoupení od kupní smlouvy musí být prodávajícímu prokazatelně doručeno do čtrnácti (14) dnů od převzetí zboží, a to na adresu sídla prodávajícího či na adresu elektronické pošty prodávajícího [email protected]. K odstoupení je možné použít níže uvedený vzorový formulář pro odstoupení. Ing. Renata Nimmrichterová, Kloboučnická 1408/19, 140 00, Praha 4, IČ 69497885 Oznamuji/oznamujeme(*), že tímto odstupuji/odstupujeme(*) od smlouvy o nákupu tohoto
zboží(*) 7.2. Do doby převzetí zboží kupujícím je prodávající oprávněn kdykoliv od kupní smlouvy odstoupit. V takovém případě vrátí prodávající kupujícímu kupní cenu bez zbytečného odkladu, a to bezhotovostně na účet určený kupujícím. 7.3. V případě odstoupení od smlouvy se kupní smlouva od počátku ruší. Zboží musí být prodávajícímu zasláno nebo předáno bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti (14) dnů od odstoupení. Zboží musí být prodávajícímu vráceno nepoškozené a neopotřebené a, je-li to možné, v původním obalu. 7.4. Kupující bere na vědomí, že pokud zboží vrácené kupujícím bude poškozeno, opotřebeno či částečně spotřebováno, vzniká prodávajícímu vůči kupujícímu nárok na náhradu škody jemu tím vzniklé. Nárok na úhradu vzniklé škody je prodávající oprávněn jednostranně započíst proti nároku kupujícího na vrácení kupní ceny. Ustanovení § 1833 občanského zákoníku tím není dotčeno. 7.5. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, prodávající není povinen vrátit přijaté peněžní prostředky kupujícímu dříve, než mu kupující zboží vrátí nebo prokáže, že zboží prodávajícímu odeslal. 7.6. Odstoupí-li kupující od kupní smlouvy, nese kupující náklady spojené s navrácením zboží prodávajícímu, a to i v tom případě, kdy zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou. 8.3. V případě, že má zboží při převzetí kupujícím vadu, náleží kupujícímu práva z vadného plnění dle ust. § 2099 občanského zákoníku. 8.4. Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí. Záruční doba 24 měsíců se vztahuje výlučně na kupujícího spotřebitele, nikoliv na kupujícího podnikatele. Záruční doba počíná běžet od okamžiku předání věci kupujícímu. Kupující nemá právo ze záruky, pokud byla vada na zboží způsobena vnější událostí po jeho převzetí. 8.5. Ustanovení uvedená v čl. 8.2 obchodních podmínek se nepoužijí u zboží prodávaného za nižší cenu na vadu, pro kterou byla nižší cena ujednána, na opotřebení zboží způsobené jeho obvyklým užíváním, u použitého zboží na vadu odpovídající míře používání nebo opotřebení, kterou zboží mělo při převzetí kupujícím, nebo vyplývá-li to z povahy zboží. 8.6. Právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, nebo tuto vadu sám způsobil. 8.6.1. Právo kupujícího při podstatném porušení smlouvy. Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy má kupující právo: 8.6.1.1. Kupující sdělí prodávajícímu při oznámení vady bez zbytečného odkladu po oznámení vady, jaké právo si zvolil. Provedenou volbu nemůže kupující následně změnit bez souhlasu prodávajícího. Toto neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že je neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny nebo může od smlouvy odstoupit. 8.6.1.2. Pokud kupující nezvolí své právo včas, má práva jako v případě nepodstatného porušení kupní smlouvy (viz dále). 8.6.1.3. Kupující spotřebitel má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, kdy prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli způsobilo značné obtíže. 8.6.2. Právo kupujícího při nepodstatném porušení smlouvy. Pokud je vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy má kupující právo: - nebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. 8.6.2.1. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od kupní smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci. 8.6.3.1. Pokud prodávající neodstraní vadu věci včas, nebo vadu odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny nebo může od kupní smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující bez souhlasu prodávajícího změnit. 8.6.3. Právo na dodání nové věci nebo na výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující právo i od smlouvy odstoupit. 8.6.4. Při dodání nové věci vrátí kupující prodávajícímu na jeho náklady zboží původně dodané. 8.7. Práva z vadného plnění uplatňuje kupující u prodávajícího na výše kontaktní adrese: Kloboučnická 1408/19, Praha 4, PSČ 140 00. 8.8. Za okamžik uplatnění reklamace se považuje okamžik, kdy prodávající obdržel od kupujícího reklamované zboží. 8.9. Reklamace vady bude vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud nebude mezi prodávajícím a spotřebitelem dohodnuto jinak. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu, kterou nelze odstranit. 8.10. V případě oprávněné reklamace má spotřebitel nárok na náhradu nákladů, které mu v souvislosti s reklamací vznikly. 8.11. V případě zjevně neoprávněné reklamace nemá spotřebitel nárok na náhradu svých nákladů, které na uplatnění práva z vad vynaložil. Současně nemá prodávající nárok na náhradu nákladů, které vznikly na jeho straně, pokud ze strany spotřebitele nedošlo k jednání, z něhož se dá dovozovat, že se z jeho strany jednalo o zneužití práv. 8.12. Spotřebitel bude písemně vyrozuměn o způsobu a lhůtě, ve které prodávající potvrdil, kdy spotřebitel právo z vadného plnění uplatnil. Po odeslání reklamace bude spotřebitel/kupující telefonicky nebo elektronicky kontaktován a vyrozuměn o způsobu vyřízení reklamace. 8.13. Prodávající nezaručuje záruční a pozáruční servis. 9.3. Mimosoudní vyřizování stížností spotřebitelů zajišťuje prodávající prostřednictvím elektronické adresy [email protected]. Informaci o vyřízení stížnosti kupujícího zašle prodávající na elektronickou adresu kupujícího. 9.6. Balík s produktem, zakoupeným, ale nepřevzatý zákazníkem, který se vrátí na adresu skladu, bude ve skladu skladován po dobu 3 měsíců. Poté bude obsah balíku naskladněn. 10. Ochrana osobních údajů a zasílání obchodní sdělení 10.1. Kupující souhlasí se zpracováním těchto svých osobních údajů: jméno a příjmení, adresa bydliště, identifikační číslo, daňové identifikační číslo, adresa elektronické pošty, telefonní číslo, uživatelské informace o jeho chování ve webovém rozhraní, nastavení využívaných programů, chování na internetu a tzv. cookies (dále společně vše jen jako „osobní údaje“) a to k marketingovým a obchodním účelům prodejce a třetích osob. 10.2
. Kupující souhlasí se zpracováním osobních údajů prodávajícím, a to pro účely realizace práv a povinností z kupní smlouvy a pro účely zasílání informací a obchodních sdělení prodávajícímu. Zpracováním osobních údajů kupujícího může prodávající pověřit třetí osobu, jakožto zpracovatele. Kromě osob dopravujících zboží nebudou osobní údaje prodávajícím bez předchozího souhlasu kupujícího předávány třetí osobě. 10.3. Kupující bere na vědomí, že je povinen své osobní údaje (při registraci na webové stránce, ve svém uživatelském účtu, při objednávce provedené z webového rozhraní obchodu) uvádět správně a pravdivě a že je povinen bez zbytečného odkladu informovat prodávajícího o změně ve svých osobních údajích. 10.4. Osobní údaje budou zpracovávány po dobu neurčitou. Osobní údaje budou zpracovávány v elektronické podobě automatizovaným způsobem nebo v tištěné podobě neautomatizovaným způsobem. 10.5. Kupující potvrzuje, že poskytnuté osobní údaje jsou přesné a že byl poučen o tom, že se jedná o dobrovolné poskytnutí osobních údajů. Kupující prohlašuje, že byl poučen o tom, že souhlas se zpracováním osobních údajů může ve vztahu k prodávajícímu odvolat písemným oznámením zaslaném elektronicky na adresu prodávajícího. 10.6. Požádá-li kupující o informaci o zpracování svých osobních údajů, je mu prodávající povinen tuto informaci poskytnout. Prodávající má právo za poskytnutí informace podle předchozí věty požadovat přiměřenou úhradu nepřevyšující náklady nezbytné na poskytnutí informace. 10.7. Kupující souhlasí se zasíláním informací souvisejících se zbožím, službami nebo podnikem prodávajícího na elektronickou adresu kupujícího a dále souhlasí se zasíláním obchodních sdělení prodávajícím na elektronickou adresu kupujícího. Vytvořením uživatelského účtu (registrací) souhlasí kupující se zasíláním obchodních nabídek a výzev k dokončení kupujícím nedokončeného nákupu tedy se zasíláním nabídek k uzavření kupní smlouvy na zboží vložené kupujícím do elektronického nákupního košíku webového rozhraní obchodu avšak následně neobjednané. 10.8. Působnost dozorového a dohledového úřadu pro oblast ochrany osobních údajů vykonává Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze, na který se může kupující obrátit při porušení ochrany jeho osobních údajů prodávajícím. 10.9.
V podrobnostech jsou podmínky zpracování osobních údajů a nakládání s nimi zpracovány v dokumentu Zásady pro zpracování osobních údajů účinného od 1. 1. 2019 a zveřejněného na webových stránkách prodávajícího. 11.2. Kupující, který je spotřebitelem, má podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb. Subjektem, který je oprávněn mimosoudní řešení sporu provádět, je Česká obchodní inspekce. Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách www.coi.cz. 11.4. Spotřebitel má právo zahájit mimosoudní řešení sporu online prostřednictvím platformy ODR dostupné na webové stránce https//ec.europa.eu/consumers/odr/. 11.5. Dozor nad dodržováním povinností podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, vykonává Česká obchodní inspekce (www.coi.cz). 12.1. Kupujícímu může být doručováno na jeho elektronickou adresu. 13.4. Kontaktní údaje prodávajícího a adresa pro doručování: Ing. Renata Nimmrichterová, Kloboučnická 1408/19, Praha 4, PSČ 140 00. Adresa elektronické pošty: [email protected].
http://public.psp.cz/sqw/ischuze.sqw?o=6&s=5
2019-12-05T21:53:56
[ " zákona č. 283", " zákona č. 100", " zákona č. 281", " § 90", " § 90", " zákona č. 455", " § 90", " § 90", " § 90", " § 90", " zákona č. 171", " zákona č. 168", " zákona č. 307", " § 90", " zákona č. 110", " zákona č. 296", " zákona č. 76", " zákona č. 124", " zákona č. 41", " zákona č. 110", " zákona č. 417", " zákona č. 179", " zákona č. 110", " zákona č. 296", " zákona č. 76", " zákona č. 124", " zákona č. 41", " zákona č. 110", " zákona č. 417", " zákona č. 179" ]
Schválený pořad a stav projednávání 5. schůze Od 21. 9. 2010 14:00 do 24. 9. 2010 15:00 Aktuální stav k 29. 9. 2010, 09:32 1.Út 21. 9., 1. bod Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 65/ - prvé čtení (přikázán) 2.Út 21. 9., 2. bod Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 70/ - prvé čtení (přikázán) 3.Út 21. 9., 3. bod Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony /sněmovní tisk 81/ - prvé čtení (přikázán) 4.Út 21. 9., 4. bod Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 45 ve výborech Poslanecké sněmovny 5.Út 21. 9., 5. bod Návrh poslanců Petra Nečase, Karla Schwarzenberga, Radka Johna, Miroslavy Němcové, Miroslava Kalouska, Kristýny Kočí, Petra Tluchoře, Petra Gazdíka a Víta Bárty na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů /sněmovní tisk 11/ - prvé čtení (přikázán) 6.Út 21. 9., 6. bod Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění zákona č. 281/2009 Sb., a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 74/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (souhlas) Návrh poslanců Bohuslava Sobotky, Jaroslava Krákory, Davida Ratha, Lubomíra Zaorálka, Zdeňka Škromacha, Milana Urbana a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a některé další zákony /sněmovní tisk 9/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (zamítnut) Návrh poslanců Pavla Hojdy, Karla Šidla, Marie Rusové, Vojtěcha Filipa, Vojtěcha Adama a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 30/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (zamítnut) 9.St 22. 9., 1. bod odpoledne Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 82/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (souhlas) 10.St 22. 9., 1. bod dopoledne Vládní návrh zákona o finančním zajištění /sněmovní tisk 84/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (přikázán) 11.St 22. 9., 2. bod dopoledne Vládní návrh zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění /sněmovní tisk 85/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (přikázán) 12.St 22. 9., 3. bod dopoledne Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 17/ - prvé čtení (přikázán) 13.St 22. 9., 2. bod odpoledne Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 53/ - prvé čtení (přikázán) 14.St 22. 9., 3. bod odpoledne Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 83/ - prvé čtení (přikázán) Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury /sněmovní tisk 24/ - prvé čtení (přikázán) Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 347/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 25/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2 (přikázán) Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 26/ - prvé čtení (přikázán) Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 27/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Indickou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 8. června 2010 v Praze /sněmovní tisk 14/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Austrálií o sociálním zabezpečení, podepsaná v Canbeře 16. září 2009 /sněmovní tisk 18/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Černé Hory o změně Dohody mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 3. června 2010 v Podgorice /sněmovní tisk 19/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Libanonskou republikou pozměňující Dohodu mezi Českou republikou a Libanonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. března 2010 v Bejrútu /sněmovní tisk 20/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko o změnách Dohody mezi vládou České republiky a federální vládou Svazové republiky Jugoslávie o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsané dne 4. června 2010 v Bělehradě /sněmovní tisk 34/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi vládou České republiky a vládou Republiky Srbsko ke Smlouvě mezi vládou České republiky a radou ministrů Srbska a Černé Hory o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, který byl podepsán v Praze dne 8. září 2009 /sněmovní tisk 35/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Pekingu dne 28. srpna 2009 /sněmovní tisk 36/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Královstvím Saúdské Arábie o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 18. listopadu 2009 v Rijádu /sněmovní tisk 39/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Uzbeckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaný dne 24. srpna 2009 v Taškentu /sněmovní tisk 40/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o změně Dohody mezi Českou republikou a Guatemalskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 20. srpna 2009 v Praze /sněmovní tisk 41/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Estonskou republikou o změnách a ukončení platnosti Dohody mezi Českou republikou a Estonskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsané dne 24. října 1994 v Tallinnu, která byla sjednána formou výměny nót /sněmovní tisk 42/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi Českou republikou a Gruzií o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná dne 29. srpna 2009 v Tbilisi /sněmovní tisk 43/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 81, o inspekci práce v průmyslu a v obchodě, a Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 129, o inspekci práce v zemědělství /sněmovní tisk 44/ - prvé čtení (přikázán) 40.St 22. 9., 6. bod dopoledne Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol, kterým se mění Protokol o přechodných ustanoveních, připojený ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podepsaný dne 23. června 2010 v Bruselu /sněmovní tisk 48/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bulharské republiky o spolupráci v boji proti trestné činnosti a při ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, podepsaná dne 30. listopadu 2009 v Bruselu /sněmovní tisk 49/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o předávání a přebírání osob pobývajících neoprávněně na jejich území, podepsaná dne 17. září 2009 v Praze /sněmovní tisk 50/ - prvé čtení (přikázán) 43.St 22. 9., 4. bod dopoledne Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu návrh na ukončení platnosti Úmluvy vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o používání informační technologie pro celní účely a souvisejících protokolů /sněmovní tisk 52/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ázerbájdžánské republiky o letecké dopravě /sněmovní tisk 54/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o údržbě a opravách silničních mostních objektů a úseků silnic na česko - slovenských státních hranicích /sněmovní tisk 55/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Arménské republiky o letecké dopravě /sněmovní tisk 56/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Návrh na přístup České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu /sněmovní tisk 57/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací změna Přílohy II Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu /sněmovní tisk 58/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o společných státních hranicích ze dne 4. ledna 1996, podepsaná dne 13. května 2010 v Bratislavě /sněmovní tisk 59/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Republiky Makedonie o spolupráci v boji proti trestné činnosti, podepsaná dne 9. února 2010 v Praze /sněmovní tisk 60/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Arménskou republikou o předávání a přebírání protiprávně pobývajících osob, podepsaná dne 17. května 2010 v Jerevanu /sněmovní tisk 61/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Statut Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie /sněmovní tisk 62/ - prvé čtení (přikázán) 53.St 22. 9., 7. bod dopoledne Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Srbsko na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 29. dubna 2008 /sněmovní tisk 63/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Dodatkový protokol mezi Českou republikou a Marockým královstvím o změně Dohody mezi Českou republikou a Marockým královstvím o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaný dne 19. března 2010 v Rabatu /sněmovní tisk 71/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva o sociálním zabezpečení mezi Českou republikou a Indickou republikou, podepsaná v Praze 8. června 2010 /sněmovní tisk 72/ - prvé čtení (přikázán) Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Syrskou arabskou republikou o sociálním zabezpečení, podepsaná v Praze 25. března 2010 /sněmovní tisk 73/ - prvé čtení (přikázán) 57.St 22. 9., 5. bod dopoledne Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Úmluva o centralizovaném celním řízení týkající se přerozdělení ponechaných vnitrostátních nákladů na výběr při uvolňování tradičních vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie /sněmovní tisk 86/ - prvé čtení (přikázán) 62.St 22. 9., 1. bod ve 12.45 hod 63.St 22. 9., 2. bod ve 12.45 hod 64.St 22. 9., 3. bod ve 12.45 hod 65.St 22. 9., 4. bod ve 12.45 hod 90.St 22. 9., 8. bod dopoledne Návrh poslankyň Kristýny Kočí a Karolíny Peake na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., a zákona č. 179/2010 Sb. /sněmovní tisk 45/ - druhé čtení (ukončena) Návrh poslankyň Kristýny Kočí a Karolíny Peake na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 76/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., a zákona č. 179/2010 Sb. /sněmovní tisk 45/ - třetí čtení (souhlas)
http://www.nativel.cz/nativel/index.php/cs/component/content/article?id=33
2020-02-24T07:37:53
[ " ČL. 6", " ČL. 21", " ČL. 21", " čl. 21", " čl. 6", " čl. 6", " čl.6", " čl.6" ]
Následující informace poskytují jednoduchý přehled toho, co se stane s vašimi osobními údaji, když navštívíte tyto webové stránky. Osobní údaje jsou všechna data, která vás mohou osobně identifikovat. Podrobné informace o ochraně údajů naleznete v našich zásadách ochrany osobních údajů. Sběr dat na této webové stránce Kdo je zodpovědný za sběr dat na této stránce? Zpracování dat na této stránce provádí provozovatel webové stránky. Jeho kontaktní údaje naleznete v tiráži této webové stránky. Vaše údaje budou shromažďovány jednak tím, že nám je sdělíte. zde se může jednat např. o údaje, které zadáte do kontaktního formuláře. Další údaje se shromažďují automaticky při návštěvě webu prostřednictvím našich IT systémů. Jedná se především o technická data (např. internetový prohlížeč, operační systém nebo čas zobrazení stránek). Shromažďování těchto informací probíhá automaticky, jakmile navštívíte naši webovou stránku. Část údajů se shromažďuje k zajištění bezchybného poskytování webové stránky. Jiné údaje mohou být použity k analýze chování uživatelů. Máte kdykoli parvo na získání bezplatné informace o původu, příjemci a účelu Vašich uložených osobních údajů. Máte také právo požádat opravu, blokování nebo vymazání těchto údajů. Za tímto účelem, jakož i v případě dalších otázek týkajících se ochrany dat, nás můžete kdykoli kontaktovat na adrese uvedené v tiráži. Kromě toho máte právo na stížnost k příslušnému dozorčímu úřadu. Kromě toho máte parvo za určitých okolností požádovat omezení zpracování Vašich osobních údajů. Podrobnosti naleznete v prohlášení o ochraně osobních údajů v části „Právo na omezení zpracování“. Provozovatelé těchto stránek berou ochranu Vašich osobních údajů velmi vážně. S Vašimi údaji zacházíme důvěrně a v souladu se zákonnými předpisy o ochraně údajů, jakož I podle tohoto prohlášení o ochraně dat. Používáte-li tento web, budou shromažďovány různé osobní údaje. Osobní údaje jsou data, kterými můžete být osobně identifikováni. Tyto zásady ochrany osobních údajů vysvětlují, jaká data shromažďujeme a k čemu je využíváme. Rovněž vysvětlují, jak a za jakým účelem se to děje. Upozorňujeme, že přenos dat přes internet (např. při komunikaci e-mailem) může vykazovat bezpečnostní mezery. Úplná ochrana údajů před přístupem třetích stran není možná. Odpovědný subjekt zpracovávající údaje na tomto webu je: J. Dundra 408 273 03 Stochov Czech Republic Odpovědným orgánem je fyzická nebo právnická osoba, která sama nebo ve shodě s ostatními rozhoduje o účelech a prostředcích zpracování osobních údajů (např. Jména, e-mailové adresy atd.). Mnoho operací zpracování dat je možné pouze s Vaším výslovným souhlasem. Již udělený souhlas můžete kdykoli odvolat. K tomu nám postačí neformální sdělení e-mailem. Zákonnost zpracování údajů prováděná až do momentu odvolání zůstává odvoláním nedotčena. Právo na odvolání proti shromažďování údajů ve zvláštních případech a pro účely přímého marketingu (článek 21 GDPR) POKUD JSOU ÚDAJE ZPRACOVÁVÁNY NA ZÁKLADĚ ČL. 6 ODST. 1 PÍSM. E NEBO F GDPR, MÁTE KDYKOLI PRÁVO VZNÉST NÁMITKU PROTI ZPRACOVÁNÍ VAŠICH ÚDAJŮ Z DŮVODŮ, KTERÉ VYPLÝVAJÍ Z VAŠÍ ZVLÁŠTNÍ SITUACE; TOTO PLATÍ TAKÉ PRO PROFILOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ TĚCHTO USTANOVENÍ. PŘÍSLUŠNÝ PRÁVNÍ ZÁKLAD, NA KTERÉM JE ZPRACOVÁNÍ ZALOŽENO, NALEZNETE V TOMTO PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ DAT. POKUD VZNESETE NÁMITKU, PŘESTANEME ZPRACOVÁVAT VAŠE OSOBNÍ ÚDAJE, POKUD NEPROKÁŽEME ZÁVAŽNÉ OPRÁVNĚNÉ DŮVODY PRO ZPRACOVÁNÍ, KTERÉ PŘEVAŽUJÍ NAD VAŠIMI ZÁJMY NEBO PRÁVY A SVOBODAMI, NEBO PRO URČENÍ, VÝKON NEBO OBHAJOBU PRÁVNÍCH NÁROKŮ (OPATŘENÍ PODLE ČL. 21 ODST. 1 GDPR). POKUD JSOU VAŠE OSOBNÍ ÚDAJE ZPRACOVÁVÁNY PRO ÚČELY PŘÍMÉHO MARKETINGU, MÁTE PRÁVO VZNÉST KDYKOLI NÁMITKU PROTI ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ PRO ÚČELY TAKOVÉHO MARKETINGU; TOTO PLATÍ ROVNĚŽ PRO PROFILOVÁNÍ, POKUD JE SPOJENO S TAKOVÝM MARKETINGEM. POKUD PODÁTE NÁMITKU, NEBUDOU NÁSLEDNĚ VAŠE OSOBNÍ ÚDAJE ZPRACOVÁVÁNY PRO ÚČELY PŘÍMÉHO MARKETINGU (NÁMITKA PODLE ČL. 21 ODST. 2 GDPR). Právo na stížnost k příslušnému dozorčímu úřadu V případě porušení GDPR mají dotyčné osoby právo podat stížnost k dozorovému úřadu, zejména v členském státě obvyklého pobytu, místa výkonu zaměstnání nebo místa, kde došlo k údajnému porušení. Právo podat stížnost se nedotýká žádných jiných správních nebo soudních opravných prostředků. Máte právo údaje, které automaticky zpracováváme na základě vašeho souhlasu nebo na základě plnění smlouvy, ve standardním strojově čitelném formátu převzít nebo předat třetí straně. Pokud požadujete přímý přenos údajů jiné odpovědné osobě, bude to provedeno pouze v technicky proveditelném rozsahu. V rámci příslušných zákonných ustanovení máte právo na bezplatné informace o Vašich uložených osobních údajích, jejich původu, příjemcích a účelu zpracování údajů, a v případě potřeby právo na opravu, blokování nebo výmaz těchto údajů. Za tímto účelem, jakož I pro další informace o osobních údajích nás můžete kdykoli kontaktovat na adrese uvedené v tiráži. Máte právo požádat o omezení zpracování vašich osobních údajů. Za tímto účelem nás můžete kdykoli kontaktovat na adrese uvedené v tiráži. Právo omezit zpracování existuje v následujících případech: Pokud popíráte správnost vašich osobních údajů uložených u nás, potřebujeme obvykle čas k prověření. Po dobu trvání prověření máte právo požádat o omezení zpracování vašich osobních údajů. Pokud se zpracování Vašich osobních údajů provádělo/ provádí protiprávně, můžete místo výmazu požadovat omezení zpracování údajů. Pokud již nepotřebujeme Vaše osobní údaje, ale Vy je potřebujete pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků, máte právo požádat namísto vymazání údajů omezení jejich zpracování. Pokud jste podali námitku podle čl. 21 odst. 1 GDPR, je třeba posoudit Vaše a naše zájmy. Pokud není ještě stanoveno, čí zájmy převládají, máte právo požadovat omezení zpracování vašich osobních údajů. Pokud jste omezili zpracování vašich osobních údajů, mohou být tyto údaje - kromě jejich uložení - použity pouze: a) s vaším souhlasem b) z důvodů určení, výkonu nebo obhajobu právních nároků c) z důvodů ochrany práv jiné fyzické nebo právnické osoby Tímto se podává námitka proti používání kontaktních údajů uvedených v rámci tiráže k zasílání výslovně nevyžádané reklamy a informačních materiálů. Provozovatelé stránek si výslovně vyhrazují právo podniknout právní kroky v případě nevyžádaného zasílání reklamních informací, jako jsou spamové e-maily. 3. Sběr dat na tomto webu Naše webové stránky používají tzv. „Cookies“.Cookies jsou malé textové soubory a nepoškozují vaše zařízení. Jsou uloženy buď dočasně po dobu trvání relace (relační soubory cookies), nebo trvale (trvalé soubory cookies) ve vašem zařízení. Relační soubory cookies jsou automaticky smazány na konci Vaší návštěvy. Trvalé soubory cookies zůstávají ve Vašem zařízení uloženy, dokud je sami neodstraníte nebo dokud nedojde k automatickému zrušení prostřednictvím webového prohlížeče. V některých případech mohou být také uloženy na vašem zařízení soubory cookies třetích stran, když vstoupíte na naše stránky (Third-Party-Cookies). Umožňují nám nebo vám používat určité služby třetích stran (například soubory cookies pro zpracování platebních služeb). Cookies mají různé funkce. Mnoho souborů cookie je technicky nezbytné, protože některé funkce webových stránek by bez nich nefungovaly (např. Funkce nákupního košíku nebo zobrazení videí). Jiné soubory cookies se používají k vyhodnocení chování uživatelů nebo k zobrazení reklamy. Technicky nezbytné cookies (např. Cookies nákupního košíku) jsou uloženy na základě čl. 6 odst. 1 písm. f GDPR. Máme oprávněný zájem na ukládání cookies k technicky bezvadnému a optimalizovanému poskytování našich služeb. Ostatní cookies budou ukládány pouze s Vaším souhlasem na základě čl. 6 odst. 1 písm. a GDPR. Souhlas lze kdykoli do budoucna odvolat. Můžete si svůj prohlížeč nastavit tak, abyste byli informováni o používání cookies a cookies byly povoleny pouze v jednotlivých případech, aby bylo přijetí cookies vyloučeno, byť jen pro určité případy nebo všeobecně. Rovněž aby bylo aktivováno automatické mazání cookies při zavření prohlížeče. Při deaktivaci cookies může být omezena funkčnost této webové stránky. Pokud jsou používány soubory cookie třetích stran nebo pro účely analýzy, budeme vás informovat samostatně v souvislosti se zásadami ochrany osobních údajů a v případě potřeby požádáme o váš souhlas. Poskytovatel stránek automaticky získává a ukládá informace v takzvaných souborech Server-Log, které nám automaticky předá Váš prohlížeč. Jsou to: • použitý provozní system • Název hostitele přístupového počítače Sdružení těchto údajů s jinými zdroji údajů se neprovádí. Shromažďování těchto údajů se provádí na základě čl.6 odst.1 písm.f GDPR. Provozovatel webové stránky má oprávněný zájem na technicky bezchybném zobrazení a na optimalizaci své webové stránky – k tomuto musí být evidovány soubory Server-Log. Poptávka e-mailem, telefonem nebo faxem Pokud nás kontaktujete e-mailem, telefonem nebo faxem, bude u nás Vaše poptávka včetně všech z toho vyplývajících údajů (jméno, poptávka) uložena a zpracována za účelem zpracování Vaší záležitosti. Tyto údaje nebudeme sdílet bez Vašeho souhlasu. Zpracování těchto údajů se provádí na základě čl.6 odst.1 písm.b GDPR, pokud Vaše poptávka souvisí s plněním smlouvy nebo pokud je požadována k provádění předsmluvních opatření. Ve všech ostatních případech se zpracování zakládá na Vašem souhlasu (čl.6 odst.1 písm.a GDPR)a nebo na našich oprávněných zájmech (čl.6 odst.1 písmeno f GDPR), protože máme oprávněný zájem na efektivním zpracováním nám adresovaných poptávek. Data, která odešlete prostřednictvím kontaktních poptávek, zůstanou u nás do té doby, dokud nás nevyzvete ke smazání, neodvoláte svůj souhlas s uložením nebo nezanikne účel pro ukládání dat (např.po ukončeném zpracováním Vaší záležitosti). Naléhavá zákonná ustanovení – obzvláště zákonné lhůty pro uchovávání – zůstanou nedotčena.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/za-napadeni-policisty-dostala-aktivistka-krejcova-podminku-uctu-si-vynucuji-represi-komentuje-rozsudek_201702151126_mzak
2019-05-20T21:25:10
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " Soud " ]
Za napadení policisty dostala aktivistka Krejčová podmínku. Úctu si vynucují represí, komentuje rozsudek | iROZHLAS - spolehlivé zprávy Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: policie soud napadení aktivistka Obvodní soud pro Prahu 1 ve středu znovu potrestal levicovou aktivistku Kateřinu Krejčovou měsíční podmínkou s ročním odkladem, a to za to, že při demonstraci na podporu migrace v roce 2015 napadla policistu. Stejný trest dostala už loni, odvolací soud ji následně obžaloby zprostil. Proti pravomocnému rozsudku podal státní zástupce dovolání, kterému vyhověl Nejvyšší soud. 11:26 15. února 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa V rozhodnutí tehdy uvedl, že jednání aktivistky teoreticky nemuselo být trestným činem, nelze je ale bagatelizovat natolik, aby neskončilo ani přestupkovým řízením. Podle soudkyně Edity Beranové se ale čin z hlediska intenzity pohyboval těsně nad hranicí přestupku a přečinu. I proto zvolila nejnižší možný trest, řekla. 'Nejde o mě, ale o vynucení autority' Krejčovou středeční rozhodnutí nepřekvapilo. „Pochopila jsem, že v téhle kauze vůbec nejde o mě, o moji osobu. Má to být exemplární potrestání a je to příklad toho, jakým způsobem se tady snaží moc, která autoritu a úctu nemá, tu úctu a autoritu formou represe vynutit," řekla po skončení jednání novinářům. Aktivistka podle obžaloby napadla policistu poté, co na zemi zaklekl jejího přítele. Krejčová policistovi údajně nalehla na záda a trhla mu ramenem, policista si později stěžoval na bolest. Kvůli pohmoždění kloubu prý musel být týden na neschopence. Ramenem zapáčila, tvrdí obžaloba Podle obhájce Pavla Uhla se Krejčová dotkla zasahujícího policisty až ve chvíli, kdy ji uchopil druhý policista. Tím ji prý vyvedl z rovnováhy, a proto žena na policistu nalehla. V závěrečné řeči také zopakoval, že zákrok policie proti demonstrantům nebyl přiměřený, a Krejčová se proto mohla domnívat, že je nezákonný. Státní zástupkyně však trvá na tom, že Krejčová policistu zranila. Na záběrech z incidentu je podle ní vidět, jak policistovi ramenem "zapáčila". Stejně jako při posledním projednávání případu navrhla, aby soud aktivistce uložil měsíční podmínku. Krejčová kvůli postupu policie při demonstraci podala správní žalobu na policii, soudy jí však za pravdu nedaly. Městský soud v Praze loni dospěl k závěru, že shromáždění nikdo nerozpustil, policie totiž zakročila jen proti několika lidem sedícím na zemi. Nejvyšší správní soud rozhodnutí potvrdil. Uhl pak ČTK řekl, že rozsudek je v rozporu s ústavním pořádkem a že Krejčová proti němu podá ústavní stížnost. Justice se bude znovu zabývat kauzou aktivistky Krejčové. Soud zrušil osvobozující verdikt Aktivistka Krejčová se žalobou neuspěla. Podle soudu policie demonstraci nerozpustila
http://zbranekvalitne.cz/zbrojni-prukaz/podminky-pro-ziskani
2018-01-23T23:24:52
[ " § 19", " § 21", " zákona č. 115", " § 20", " § 22", " § 23" ]
Podmínky pro získání zbrojního průkazu | ZbraněKvalitně.cz Pokud je žadatel členem sportovní organizace zabývající se střelbou, může mu být ZP sk. B vydán po dosáhnutí 15 let, pokud je žadatel žákem školy, kde je v osnovách zahrnuta výuka myslivosti, může zístkat ZP sk. C od 16 let věku, pokud je žadatel žákem školy, kde je v osnovách zahrnuta výuka puškařského oboru nebo střeliva, může mu být vydán ZP sk. D je-li starší 18 let. V prvních dvou jmenovaných případech je navíc vyžadován písemný souhlas zákonného zástupce (rodičů) a doporučení příslušného sportovního sdružení respektive školy. Držitel ZP mladší 18 let smí se zbraní a/nebo střelivem manipulovat jen pod dohledem (viz § 19, odst. 6 zákona o zbraních). Více v sekci o postupu získání zbrojního průkazu či § 21 zákona o zbraních, druhé části zákona č. 115/2014 Sb a zákonu č. 315/2011 Sb.. Zdravotní způsobilost se musí prokazovat každých deset let při obnovování zbrojního průkazu, držitelé ZP sk. D pak každých pět let. Více viz § 20 zákona o zbraních. Příloha 1 - ČÁST I Poznámka: Posouzení eventuální způsobilosti vyžaduje nejméně tříletou abstinenci od ukončení odvykací léčby a je podmíněno posouzením psychiatra i psychologa epilepsie, epileptické syndromy nekompenzované nebo částečně kompenzované, tzn. že délka bezzáchvatového období je kratší než 1 rok nebo stav po prvním epileptickém záchvatu, pokud byla nasazena antiepileptická léčba, po dobu minimálně 1 roku od tohoto záchvatu, Příloha 1 - ČÁST II poruchy duševní a poruchy chování - viz část I oddíl 2 položka 2, Viz § 22 zákona o zbraních: Požadavek na spolehlivost brání získat ZP "problémovým" osobám, které např. nadměrně pijí alkohol, požívají drogy nebo se opakovaně dopouští závažnějších přestupků. Viz § 23 zákona o zbraních:
http://www.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mrqgayf6nbwhewti
2019-09-18T06:08:22
[ "\n§ 2", "\n§ 3", " § 73", " zákona č. 455", " zákona č. 356", "\n§ 73" ]
469/2000 Sb. - Beck-online Nařízení vlády, kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností 469/2000 Sb.: 1. 8. 2006 - 13. 8. 2008 § 2 Zrušovací ustanovení § 3 Účinnost Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 469/2000 Sb. Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 469/2000 Sb. Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 469/2000 Sb. Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 469/2000 Sb. 469/2000 Sb. znění účinné od 1. 8. 2006 do 13. 8. 2008 nařízením č. 278/2008 Sb. nařízením č. 324/2006 Sb. nařízením č. 100/2005 Sb. nařízením č. 491/2004 Sb. ze dne 8. listopadu 2000, kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností Vláda nařizuje podle § 73a odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 356/1999 Sb.: Toto nařízení stanoví obsahové náplně jednotlivých živností takto: v příloze č. 1 obsahové náplně řemeslných živností, v příloze č. 2 obsahové náplně vázaných živností, v příloze č. 3 obsahové náplně koncesovaných živností, v příloze č. 4 obsahové náplně volných živností. Zrušuje se nařízení vlády č. 28/1998 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně řemeslných živností. OBSAHOVÉ NÁPLNĚ ŘEMESLNÝCH ŽIVNOSTÍ SKUPINA 101: Kovy a kovové výrobky Odborné práce při výrobě a opravách strojních součástí, nástrojů, nářadí, popřípadě dalších výrobků ručním nebo strojním kováním, zahrnující zejména volné kování a zápustkové kování materiálů, válcování v kovacích válcích a lisování profilů, klenutých a plochých den z oceli nebo neželezných kovů a jejich slitin, tvarování listových per a pružin, rovnání výkovků, výstřižků, výpalků a svařenců. Ohřívání vsázkového materiálu v pecích a výhních. V rámci živnosti lze dále provádět činnosti k odstraňování výrobků, otřepů a podobně, včetně základních prací ručního třískového opracování materiálů. Lisování za studena. Jednoduché montážní a demontážní práce nezbytné pro dokončení výrobku po provedených kovářských pracích. Povrchová úprava kovářských výrobků, plamenové nebo obloukové svařování. Základní práce tepelného zpracování materiálu. Podkovářské práce. Strojní a ruční výroba podkov různých velikostí a typů (dostihové, parkurové, lehké sportovní a podobně), podkování koní chovaných pro účely jezdecké, kočárové i tažné a související činnosti. V rámci živnosti lze provádět úpravy a ošetřování paznehtů skotu, ovcí, koz a prasat. Odborné práce zaměřené na zhotovování součástí a dílů nezbytných pro montáž a opravu příslušného stroje či strojního zařízení ručním a jednoduchým strojním obráběním. Montážní a demontážní práce při opravách, údržbě a seřizování strojů a strojních zařízení, kromě strojů a strojních zařízení spadajících do působnosti jiné řemeslné, popřípadě vázané živnosti. Zhotovení, montáž, demontáž, osazování, opravy, údržba a seřizování stavebních zámečnických výrobků a konstrukcí z kovových materiálů s využitím unifikovaných a normalizovaných dílů a výrobků ve stavbách. V rámci živnosti lze dále zhotovovat jednoduché součástky a díly pro montáž a opravy strojů a strojních zařízení zpracováním kovů tvářením za tepla a za studena. Činnosti pro povrchovou ochranu výrobků, plamenové nebo obloukové svařování. Nástrojářství Zhotovování, dohotovování, sestavování, opravy a seřizování řezných a tvářecích nástrojů, nestanovených měřidel, upínacích, montážních, svařovacích kontrolních a jiných přípravků, forem pro zpracování plastů, tlakové lití kovů a kovových slévárenských modelů technologiemi ručního třískového zpracování kovů a plastů a základními operacemi strojního třískového obrábění. V rámci živnosti lze dále provádět tepelné zpracování kovů k zabezpečení potřebných vlastností výrobků. Nové technologie opracování kovů (například elektrojiskrové, laserové). Práce přesné mechaniky. Výroba a montáž nástrojů a pomůcek pro humánní a veterinární lékařství. Povrchové úpravy výrobků. Technologie výrob a oprav kovových a plastových polotovarů, dílů a jednotlivých výrobků všemi způsoby strojního třískového obrábění, to je především soustružením, frézováním, broušením, hoblováním, obrážením, vrtáním, vyvrtáváním, protahováním a dalšími speciálními způsoby obrábění na obráběcích strojích, včetně nově zaváděných technologií obrábění materiálů (například laser). V rámci živnosti lze dále provádět základní způsoby ručního třískového opracování materiálů nezbytných pro dokončení výroby součástí, otryskávání, tváření materiálu za studena (válcování závitů) a povrchovou ochranu konečného výrobku. Galvanizérství Chemická a elektrochemická úprava povrchu součástí strojů a strojních zařízení, užitkových předmětů, hudebních nástrojů a uměleckých předmětů individuální technikou nebo hromadným způsobem na linkách odmašťováním, mořením, elektrolytickým leštěním, fosfátováním a pokovováním (chromování, mědění, niklování, zinkování, cínování, stříbření, zlacení, eloxování a podobně) v kovových lázních a žárovými a plasmovými nástřiky kovových i nekovových materiálů. Příprava lázní pro chemickou a elektrochemickou povrchovou úpravu. V rámci živnosti lze dále provádět ruční a strojní třískové obrábění nezbytné pro přípravu polotvarů, dílů a výrobků na chemickou a elektrochemickou úpravu povrchu. Základní způsoby povrchové ochrany výrobků laky, tmely a podobně. Smaltérství Příprava smaltovacích suspenzí, nanášení základních krycích vrstev na kovové díly, součásti a výrobky, zejména technologiemi máčení, polévání, stříkání nebo práškování, a následné vypalování skelného nebo keramického povlaku ve smaltérské peci, včetně přípravy povrchu a nanášení vrstev různými dekoračními technikami jako stříkáním přes šablony, stínováním, sítotiskem, lemováním. V rámci živnosti lze dále provádět činnosti spojené s přípravou povrchu výrobku pro provedení jednotlivých smaltovacích prací. Odlévání taveniny do forem a kokil při výrobě odlitků z železných i neželezných kovů a jejich slitin a nekovových materiálů, včetně výroby slévárenských forem a jader z písku či jiného materiálu, nebo do kovových forem a kokil včetně kontinuálního lití a speciálních způsobů lití. Tavení, úpravy a udržování roztaveného materiálu. Příprava, opravy, údržba žáruvzdorných technologických agregátů. Uvolňování odlitků z forem a kokil. Odstraňování povrchových vad a opravy odlitků zavařováním, tmelením, těsněním a jinými technologiemi. Tepelné zpracování odlitků, úprava a ochrana povrchu odlitků. Součástí slévárenství jsou i kontrola odlitků a zpracování technických podkladů pro výrobu. V rámci živnosti lze dále provádět čištění odlitků, odstraňování licích soustav a otřepů urážením, uřezáváním, upalováním, ostřihováním a dalšími speciálními technologiemi povrchové úpravy odlitků nanášením nekovových a kovových povlaků různými technologiemi. Výroba a opravy slévárenských modelů, jaderníků a modelových zařízení ze dřeva, kovů, epoxidových pryskyřic, PVC a sádry, pro ruční i strojní zhotovování pískových licích forem. Zhotovení kovových forem (kokil) pro odlévání. V rámci živnosti lze zhotovovat dřevěné makety a provádět jednoduché bednářské a truhlářské práce. Zhotovovat formy pro zpracování plastů, jednoduché formy pro tlakové lití kovů a kovových slévárenských modelů technologiemi ručního třískového zpracování kovů a plastů a základními operacemi strojního třískového obrábění. SKUPINA 103: Motorové a ostatní dopravní prostředky V rámci živnosti lze dále provádět opravy, úpravy a výměny elektrických skupin a podskupin, montáž a opravy zařízení pro pohon motorových vozidel plynem (LPG), výměny pneumatik, vyvažování kol, aplikace antikorozivních prostředků, výměnu provozních náplní a údržbu povrchu vozidel. Demontáž a montáž rozebíratelným způsobem vyměnitelných částí karoserie. Plamenové nebo obloukové svařování. Opravy karoserií motorových i nemotorových osobních, nákladních, speciálních a přípojných vozidel, pracovních strojů samojízdných a přípojných, účelových nástaveb a jejich dílů, opravy poškozených částí ručním nebo strojním tvářením, rovnáním, vytahováním, vyklepáváním nebo vyvařováním, jejich povrchová úprava a vystrojování. V rámci živnosti lze dále provádět povrchovou úpravu karoserií a jejich částí tmelením, broušením a lakováním (stříkání), výměnu čelních skel a oken vozidel, těsnících prvků karoserie a opravy vnitřního vybavení karoserií. Bodové, švové, plamenové a obloukové svařování. Aplikace antikorozivních prostředků. Provádění ochrany laku karoserie, včetně doplňkových částí, proti povětrnostním vlivům. Opravy ostatních dopravních prostředků Opravy jiných než silničních vozidel (například vozík pro invalidy s ručním nebo elektrickým pohonem), opravy drážních vozidel, vozů, motorových vozů a lokomotiv, demontáže, opravy a montáže jejich dílů a agregátů, opravy lodí. V rámci živnosti lze dále provádět opravy jízdních kol a dopravních prostředků určených zejména pro sportovní účely. Opravy pracovních strojů Opravy pracovních strojů (to je strojů, které jsou vybaveny zařízením sloužícím k provádění pracovních činností) a jejich funkčních celků. Demontáž, kontrola a opravy jednotlivých součástí a skupin a jejich montáže; všechny stupně opravárenských prací. Funkční kontrola po provedené opravě a uvádění opravených strojů do provozu. Provádění základních ručních a strojních operací při rozpojování, spojování a opravách strojních částí. V rámci živnosti lze dále provádět údržbářské práce a výměnu vadných dílů elektrické výzbroje příslušného zařízení. SKUPINA 104: Zdravotnické výrobky a výrobky jemné mechaniky Sestavování, seřizování, diagnostika a opravy mechanických, elektromechanických a elektronických časoměrných přístrojů. Montáž, demontáž, údržba, čištění, mazání, zkoušení a seřizování hodinových strojů a výroba, opravy, úpravy a údržba jednotlivých mechanických součástí těchto přístrojů s využitím technologických postupů z oblasti jemné mechaniky ručním nebo strojním obráběním. V rámci živnosti lze dále provádět výměnu skel, řemínků, tahů a baterií včetně jejich prodeje. Doplňkový prodej barometrů a vlhkoměrů pro domácnost, bižuterie a zboží z drahých kovů. SKUPINA 105: Elektrické stroje a přístroje Montáž, opravy a rekonstrukce chladících zařízení a tepelných čerpadel V rámci živnosti lze dále provádět opravy a seřizování strojů a zařízení pro mechanické úpravy součásti pro vakuové a polovodičové výrobky, seřizování výrobních strojů, zařízení nebo linek. Montáž, demontáž, opravy a komplexní zkoušení součástí chladicích okruhů. Provádění oprav elektrických a elektronických součástí chladicích zařízení, klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel. Výroba, opravy, instalace, oživování, zapojování a zkoušení nevyhrazených elektrických strojů, přístrojů a elektrické výzbroje, zejména elektromotorů, transformátorů, regulátorů, vypínačů, usměrňovačů, elektrických zdrojů světla, akumulátorů a baterií, přičemž jde o zařízení pracující na střídavém napětí vyšším než 50 V nebo stejnosměrném napětí vyšším než 75 V. Výroba a opravy elektrických spotřebičů pro domácnost. Výroba a opravy elektrických částí kolejových vozidel a trolejbusů, elektrických zdrojů tepla, elektrických silnoproudých regulačních, kontrolních a ovládacích přístrojů a spotřebičů. Provádění revizí a kontrol elektrických spotřebičů. V rámci živnosti lze dále provádět opravy a výrobu elektrických přístrojů provozovaných na střídavém napětí nižším než 50 V nebo stejnosměrném napětí nižším než 75 V. Opravy, úpravy a výměny elektrických skupin a podskupin silničních motorových vozidel a pracovních strojů, které nejsou připojeny k síti nízkého napětí. Výroba elektronických výrobků a zařízení spotřební, průmyslové, lékařské a investiční elektroniky, kancelářských strojů a počítačů, připojovaných do sítě nízkého napětí (to je 230 V střídavých), jejich instalace, opravy, údržba, demontáž a montáž. Přestavba elektronických zařízení, řízení demontáží a montáží investiční elektroniky. V rámci živnosti lze dále vyrábět elektronické součástky a provádět opravy, úpravy a výměny elektronických skupin a podskupin silničních motorových vozidel a pracovních strojů, pracujících na střídavém napětí nižším než 50 V nebo stejnosměrném napětí nižším než 75 V. SKUPINA 106: Zpracování kameniva a zemin, keramika Kamenické práce spojené s ruční nebo strojní přípravou, úpravou a zpracováním přírodního a umělého kamene, polotovarů a výrobků dělením (například řezáním, štípáním, lámáním), opracováním a povrchovou úpravou kamene (například leštěním), údržba a povrchové úpravy dekoračních a užitkových výrobků z kamene, zhotovování profilů a nápisů, osazování a spárování kamenných dílců a bloků. Zhotovování slohových, figurálních a monumentálních výrobků podle zvláštních požadavků, osazování konstrukčních stavebních a slohových výrobků při obnově památkových objektů. SKUPINA 107: Chemická výroba Výroba kosmetických prostředků Zpracování základních organických a anorganických surovin, polotovarů a pomocných látek při výrobě polotovarů a jednotlivých druhů a forem tuhých i kapalných kosmetických prostředků, jejich modifikace a zušlechťování v různých technologických a tepelných režimech. Kosmetickými prostředky jsou zejména: mýdla (toaletní, dezodorační a další), prostředky do koupele a na mytí (soli, pěny, oleje a další výrobky), pasty a jiné prostředky pro péči o zuby a dutinu ústní, prostředky na čištění zubních náhrad, přípravky k holení (před i po holení), prostředky k masáži, kožní prostředky repelentní, prostředky k omezování pocení, prostředky dezodorační, prostředky k depilaci, prostředky ke změkčování kůže a na kuří oka, kamence a prostředky na zastavování krvácení, emulze, krémy, lotiony, gely a roztoky na kůži, prostředky k líčení a odličováni, pleťové masky a zábaly, kolínské vody, toaletní vody, parfémy, prostředky k opalování (ochranné i po opalování), pudry práškové, pevné, tekuté, zásypy, prostředky k barvení, krášlení a pro péči o rty, šampony na vlasy a pokožku hlavy, prostředky k barvení a odbarvování, formování a péči o vlasy, vousy, řasy a obočí (vody, roztoky, emulze, brilantiny, laky a další prostředky), prostředky k trvalé ondulaci pro tzv. studenou vlnu, prostředky k úpravě nehtů a péči o nehty, prostředky pro tmavnutí pokožky bez účasti záření, prostředky pro zesvětlení pokožky, prostředky proti vráskám, prostředky pro vnější osobní intimní hygienu, čisticí prostředky kožní, líčidla, lepidla, laky a plastické hmoty k maskování a odličování, prostředky na bělení zubů. V rámci živnosti lze dále provádět příslušné vývojové činnosti a laboratorní analýzy chemických látek pro výrobu kosmetiky a kosmetických prostředků. SKUPINA 108: Potraviny a nápoje V rámci živnosti lze dále provádět jateční opracování drůbeže, králíků, zvěřiny a zpracování vajec, včetně výroby polotovarů, konzerv, polokonzerv a dalších výrobků z nich. Zpracování ryb včetně výroby polotovarů, konzerv, polokonzerv a dalších výrobků z nich. Příprava a prodej teplých mas a uzenin k bezprostřední spotřebě formou rychlého občerstvení a s tím související doplňkový prodej potravin (chléb, pečivo, hořčice, křen, okurky a podobně) a nápojů (pivo, nealkoholické nápoje), pokud jsou prováděny v provozovně, v níž je provozována předmětná živnost. Přejímka, čištění, třídění a technologické zpracování (mechanicko-fyzikálním, šaržovým nebo kontinuálním způsobem) zrnin na mouku a další mlýnské výrobky (krupici, dehydrovanou krupičku, fortifikované výrobky, sypké polotovary, vločky, kroupy, jáhly a podobně) a jejich mísení. Řízení a obsluha chemicko-fyzikálních a biologických technologických procesů v pivovarnické a sladovnické výrobě. Výroba základní suroviny, sladu - přejímka sladovnického ječmene, čištění, třídění, ošetřování, máčení, klíčení, hvozdění, odkličování, u speciálních druhů pražení a konečná úprava sladu. Vaření piva - šrotování sladu, rmutování, vystírání, scezování sladiny, chmelovar, čiření a chlazení mladiny, zakvašování, hlavní kvašení na spilkách, dokvašování v ležáckých sklepích (alternativně řízení kvašení v cylindrokónických tancích), filtrace, stabilizace, pasterace, stáčení piva. Výroba nápojů na bázi piva. V rámci živnosti lze dále provádět prodej čepovaného piva v provozovnách, které j sou součástí pivovaru. V rámci živnosti lze dále provádět výrobu zmrzlin na bázi mléka. Úpravu mlékárenských výrobků k bezprostřední spotřebě (kokteily, pomazánky, zmrzliny) a doplňkový prodej pečiva, pokud jsou prováděny v provozovně, v níž je provozována předmětná živnost. Míchání mléčných krmných směsí. SKUPINA 109: Textilie a oděvy Barvení všech druhů textilních materiálů a jejich směsí v různé formě (volný materiál, příze v přadenech, na cívkách nebo osnovních válech, tkaniny, pleteniny, netkané textilie a podobně) na všech druzích strojů a zařízení s použitím různých druhů barviv. Připravování chemikálií, barev a barvících lázní a roztoků podle předepsaných receptur. Zhotovování vzorků vybarvením textilních materiálů s výpočtem potřebné receptury. Upravování volného materiálu, přízí a plošných textilií kalandrováním, egalisováním, odvodňováním na kalandrech, foulardech a odstředivkách, vyvářením, bělením, lícováním, postřihováním, sušením, impregnováním, mercerováním, opalováním, pařením, praním a vyvíjením, sanforizováním, valchováním a podobně. Příprava apretačních lázní, vzorování a povrstvení nebo potažení technických textilií. Řízení a obsluha kombinovaných úpravárenských linek včetně zkoušení zušlechťovaných textilních výrobků. SKUPINA 110: Kůže, kožené výrobky, pryžové výrobky a výrobky z plastických hmot SKUPINA 111: Dřevařská výroba, výroba nábytku, hudebních nástrojů a ostatních výrobků Rukodělné odborné práce a práce na dřevoobráběcích strojích při výrobě nábytku, stavebně truhlářských výrobků (oken, dveří, stěn a podobně), dřevěných konstrukcí a rozmanitých průmyslových i užitkových výrobků ze dřeva. Provádění oprav a rekonstrukcí všech druhů výrobků v celém rozsahu truhlářské technologie. Výběr, rozměřování, dělení i opracování řeziva a sestavování dílců nebo součástí do finálních produktů, včetně povrchové úpravy. Stavebně truhlářské práce (osazování stavebních truhlářských výrobků, vestavěného nábytku, provedení palubového, deskového, kazetového obložení stěn a stropů, montáž a úpravy příček, dřevěných schodů, dřevěných akustických zástěn, kabin a obložení). V rámci živnosti lze dále provádět zhotovování dřevěných nástaveb dopravních prostředků. Jednoduché bednářské a modelářské činnosti. Montáž sériově vyráběného nábytku. Zhotovování a opravy šperků, klenotů a drobných ozdobných předmětů ve všech povolených kombinacích drahých i obecných kovů. Pokovování drahými kovy, zasazování šperkových kamenů. Výroba plastických ozdob z drahých kovů, výroba ručně tepaných výrobků (kazet, podnosů a podobně) a šperků a jejich povrchová úprava nejrůznějšími pracovními technikami a technologiemi. Opravy historicky cenných klenotů. Hodnocení ryzosti drahých kovů. V rámci živnosti lze dále provádět nákup a prodej zboží z drahých kovů včetně zlomkového zlata a drahých kamenů a doplňkový prodej bižuterie, drobných upomínkových předmětů a hodinek. Odborné práce při opravách akordeonů a foukacích harmonik různého druhu, opravy jejich součástí ze dřeva, kovů, kůže, plátna, plsti, celuloidu a plastů, povrchová úprava součástí a výrobků mořením, lakováním, smaltováním, měděním, niklováním, chromováním a podobně, úprava funkce a seřizování chodu akordeonů a foukacích harmonik, ladění a intonování akordeonů. Odborné práce při opravách dechových a bicích hudebních nástrojů ze dřeva, kovů, plastů a jiných materiálů, povrchová úprava součástí a celých výrobků pokovováním chrómem, niklem, stříbrem, mosazí a leštěním na zrcadlový lesk, ladění. Odborné práce při opravách klávesových hudebních nástrojů - pianin, klavírů a varhan ze dřeva, kovů i jiných materiálů, opravy jejich součástí ze dřeva, kovů, kůže, plsti, slonové kosti, plastů a podobně, povrchová úprava mořením, nanášením laků a leštěním, ladění a intonování. Odborné práce při opravách smyčcových, drnkacích a trsacích hudebních nástrojů ze dřeva, kovů, perleti, plastů i jiných hmot, povrchová úprava nástrojů včetně uměleckého opracování dřeva, intarzie a vykládání ozvučných otvorů i dílců perletí. SKUPINA 112: Papírenská a polygrafická výroba Všechny druhy tiskařské výroby. Provádění všech tiskařských technik, zejména knihtisku, hlubotisku, ofsetového tisku a litografie. Tradiční nebo nově zaváděné technologie při výrobě novin, časopisů, knih, kartografických děl, plakátů, obálek, not, popřípadě dalších tiskovin, na příslušných strojích a zařízeních. V rámci živnosti lze dále provádět vazby knih, paspartizace, běžné xerografické práce, kopírování originálů kancelářskou rozmnožovací technikou a tiskárnami, které jsou napojeny na kancelářskou výpočetní techniku. SKUPINA 113: Stavebnictví Provádění zednických, kladečských a obkladačských, betonářských, šamotářských a komínářských prací při výstavbě, rekonstrukcích, adaptacích a opravách novodobých i historických objektů. Jedná se o odborné práce zaměřené na vyzdívání nosných a výplňových zdí, příček i kleneb z cihel, tvárnic a kamene, vyzdívání kanalizačních a vodovodních objektů, provádění vnitřních i vnějších omítek, torkretování. Osazování prefabrikovaných překladů, schodů, zárubní, oken, zábradlí, římsových desek, komínových dvířek a podobně, včetně betonování stavebních konstrukcí. Provádění konstrukcí ze sklobetonu, provádění dodatečné izolace zdiva historických i jiných objektů, náročných omítek nebo vícebarevných sgrafit. Zhotovování a opravy vnějších i vnitřních dlažeb z dlaždic i mozaik různých druhů a velikostí, vnitřních obkladů stěn, stropů a pilířů v běžném provedení, obkladů schodišťových stupňů, provádění teracových podlah nebo teracových obkladů, kladení dlažeb z kamenných desek nebo tak zvané benátské dlažby, provádění vnitřních obkladů mozaikou (plavecké bazény, operační sály a podobně) či venkovních obkladů soklů nebo průčelí všemi druhy obkladových materiálů tradičními a nově zaváděnými technologiemi, provádění dlažeb s obrazci a nápisy nebo prací podle uměleckých návrhů. V rámci živnosti lze dále provádět bourání zděných konstrukcí nebo jejich sanace. Šamotářské práce včetně oprav vyzdívek průmyslových pecí. Vložkování komínů keramickými materiály. Ruční a strojní opracování dřeva s prováděním všech druhů tesařských spojů, zhotovování, osazování (montáž) a opravy různých tesařských výrobků a konstrukcí a práce při obnově památek. Tesařské konstrukce podle výkresů, bednění při zakládání staveb a stavebních konstrukcí a konstrukčních prvků, zhotovování a osazování krovů, sbíjených nosníků a vazníků, bednění střech pod krytinu, provádění stropů. Provedení venkovního nebo vnitřního obložení hoblovanými prkny, kladení a opravy tesařských podlah, zhotovení a osazení schodů a podobně. Kladení hoblovaných palubových podlah ve sportovních zařízeních (haly, cyklistické dráhy a podobně), provedení stěn z hoblovaného materiálu. Podbíjení či obkládání stěn a stropů izolačními deskami. Zhotovování dřevěných výrobků, například čepovaných stolů a lavic, tesařských dveří, okenních žaluzií, žebříkových schodů, posuvných a otočných vrat, dřevěných vozů a saní, různých druhů historických krytin, kopií historických střešních oken, vikýřů a podobně. V rámci živnosti lze zhotovovat oje, rozvory, hrábě a kosišťata, dále provádět jednoduché truhlářské a bednářské práce (například zhotovení poličky, sesazování a lepení mozaikových parket jednoduchých vzorů, ruční sbíjení beden, stříhání, dírkování, kroužení a nýtování obručí na sudy a lehké kádě). Zhotovování a opravy měkkých a tvrdých krytin střech a střešních konstrukcí z různých materiálů, například lepenek, osinkocementových desek, vlnovek, tašek, přírodních břidlic, laminátů, asfaltů a různých izolačních vložek na bednění, laťování na betonových podkladech střech různých tvarů a sklonů. Úprava krytin na hřebenech, nárožích, v úžlabích a u okapů. Provádění, opravy, osazování a obekrývání atypické nástřešní kovové výstroje (okrasných korouhviček, hrotů, křížů, střešních oken, vikýřů, volských ok a jiných) s uplatněním původní techniky krytí nebo podle historických slohů a vzorů při obnově památek. V rámci živnosti lze dále provádět odstraňování námraz ze střech a čištění střech. Jednoduché zednické práce při opravách krytin střech. Ruční a strojní dělení a tváření jemných ocelových plechů a plechů z neželezných kovů. Zhotovování, montáž a opravy stavebních klempířských výrobků z těchto materiálů stříháním, ohýbáním, děrováním, stáčením a drážkováním, například žlabů, odpadních trub a kolen, střešních oken, dále pak oplechování střech, zhotovení, montáž a opravy plechových krytin a podobně. Zhotovování výrobků a polotovarů z profilového materiálu menších průřezů. Sestavování dílů do montážních celků pájením, svařováním a nýtováním. Zhotovování plechových nádob, nádrží, vzduchotechnických zařízení, krytů a různých plechových dílů strojů. V rámci živnosti lze dále provádět jednoduché rukodělné zámečnické práce. Osazování a opravy plastových okapů a žlabů a dalších stavebních prvků. Vložkování komínů kovovými vložkami. Uměleckořemeslné zpracování sádry pro jemné stavební práce, práce při zhotovování interiérových a exteriérových výzdob budov ze sádry, umělého kamene nebo jiných hmot, modelování a odlévání členitých soch, reliéfů a plastik, vytváření složitých maket a miniaturních modelů pro filmové a divadelní účely, zhotovování sgrafit. V rámci živnosti lze dále provádět snímání masek a posmrtných masek. Kladení a opravy podlah různého druhu, například vlysových, parketových, palubkových, korkových, mozaikových, stěrkových a litých na dřevěném, betonovém, škvárobetonovém nebo izolačním podkladu. Třídění a úprava kladečského materiálu. Kladení, lepení a svařování podlahových povlaků, provádění izolačních a vyrovnávacích vrstev, provádění potěru, broušení, leštění a napouštění povrchu, upevňování krycích lišt a podobně. Lepení podlahových povlaků na schodištích, obkládání soklíky. Zhotovování podlah z dýhovaných desek, provádění stěrkových, litých nebo stříkaných podlahovin. Pokládání plovoucích podlah z různých druhů materiálů (laminátových, dřevěných a podobně). V rámci živnosti lze dále provádět kladení koberců a dalších podlahových krytin. Příprava podkladů pro kladení podlah, provádění jejich izolací a vyrovnávání. Čištění, zkoušení a revize komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, čištění a kontroly kouřových tahů kotlů na paliva pevná, kapalná a plynná, čištění a kontroly technologických spotřebičů - pekařských, cukrářských a jiných průmyslových pecí, včetně parních a kremačních. Čištění a kontroly kouřových kanálů, provádění technických prohlídek topenišť a zjišťování závad topných zařízení v průmyslových objektech. Provádění kolaudačních prohlídek komínů, kouřovodů a topných zařízení, provádění prohlídek bezpečnostních zařízení kouřových cest, provádění kontroly spolehlivosti všech komínových konstrukcí a vydávání zpráv o jejich stavu, měření účinnosti spalovacího procesu - komínové ztráty, zjišťování množství škodlivin vypouštěných do ovzduší. Montáž, opravy a revize zařízení sloužících pro regulaci a optimalizaci komínového tahu. V rámci živnosti lze dále provádět drobné opravy topných zařízení na tuhá paliva, opravy kouřovodů a komínů. Montáž a opravy komínových lávek a stupadel. Základní šamotářské práce při opravách topidel. Vložkování komínů. Montáž a demontáž stavebnicových keramických i kovových komínů a komínových systémů. Provádění montáží nosných příček, rovných a šikmých stropních zavěšených podhledů, suchých podlah a obkladů stěn a sloupů konstrukcemi ze sádrokartonu dle stanovených technologických postupů, včetně konstrukcí s požadavky na protipožární odolnost při rekonstrukcích, nástavbách, vestavbách i novostavbách obytných a průmyslových objektů. Provádění zateplování obvodových plášťů budov kontaktními a nekontaktními zateplovacími systémy. V rámci živnosti lze dále provádět zhotovování lehkých přestavitelných příček, dvojitých instalačních podlah, instalačních šachet, příček ze sádrových či jiných obdobných bloků nebo panelů a speciálních akustických konstrukcí. Povrchová úprava konstrukcí z materiálů obsahujících sádrovec (stěrkováním, štuky a podobně). Montáž doplňkových konstrukcí - zárubní včetně dveřních křídel, osazování střešních oken, fabionů, rolet, žaluzií, větracích mřížek, ozdobných lišt a podobně. Navrhování, stavby, rekonstrukce, montáž, demontáž a opravy kachlových kamen, sporáků na pevná paliva, krbů, udíren, pecí, grilů, včetně zařízení pro odvod spalin, a ostatních individuálně konstruovaných i sériově vyráběných lokálních topidel na pevná paliva. Stavba, opravy a rekonstrukce historických lokálních topidel. Připojování lokálních topidel včetně teplovzdušných a teplovodních výměníků ke komínovým průduchům. Malířství, lakýrnictví a natěračství Malířské, lakýrnické a natěračské práce v interiéru a exteriéru novodobých i historických objektů; příprava podkladů pro malbu, odstraňování starých maleb, úprava povrchů pomocí malířských směsí a stěrek, jejich uhlazení, přebroušení, bandážování, penetrování a izolace skvrn․ Provádění maleb vápenných, klihových, disperzních, silikátových, včetně jejich tónování; provádění a obnova linkrust, zdobné malířské techniky, válečkování, linkování, šablonování, batikování, dekorační nástřiky, speciální malířské techniky. Lakování a natírání kovů, dřeva, plastů, omítek a betonů. Aplikace speciálních laků, nátěrů a technik (patinování, mramorování, fládrování, nástřiky a podobně). V rámci živnosti lze provádět veškeré tapetářské práce s úpravou podkladů, lepení dekoračních prvků (lišty, rozety, bordury a jiné), zlacení, písmomalířské práce, přípravu podkladů pod laky a nátěry (tmelení, broušení, napouštění a podobně), odstraňování starých laků a nátěrů mechanickou nebo chemickou cestou. SKUPINA 114: Ostatní Čištění textilu a oděvů Chemickotechnologické procesy čistění plošných metrových textilií a hotových textilních výrobků (prádla, oděvů, závěsů, záclon, předložek, koberců a jiných výrobků), včetně přípravy základních chemických substancí a pomocných látek, technologický proces čištění, barvení a případná následná další chemická úprava (impregnace, apretace a podobně). V rámci živnosti lze dále provádět praní a žehlení prádla, oděvů a dalších výrobků ručně nebo strojem, zhotovování plizovacích forem a plizování. Čištění peří, surové vlny, příze, netkaného textilu, kůže a kožešin. Veškeré pořizování, zpracování a úprava fotografií analogovou i digitální technologií, zařízením a technikou s tím související. Zhotovování černobílých a barevných snímků průmyslových, reklamních, portrétních, figurálních a reportážních fotografií. Zpracování fotografií ručně nebo pomocí strojních zařízení. Úpravy fotografických snímků pomocí retuše, kopírování, zmenšování, zvětšování pozitivů a diapozitivů všech formátů; vyvolávání a úprava vyvolaných filmů; kolorování a příprava fotografických roztoků. Zhotovování snímků v ateliérech, interiérech i exteriérech s výtvarným zaměřením, a to na všechny druhy fotografických materiálů. V rámci živnosti lze dále provádět praní, čištění, sušení, leštění, stříhání, montáž a další úpravy pozitivních i diapozitivních fotografií a fotografických filmů. Provozování samoobslužných fotografických automatů. Činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, vyjma podávání snídaní hostům ubytovaným v jiných kategoriích staveb dle zvláštního právního předpisu (bytových domech, rodinných domech, stavbách pro individuální rekreaci) s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek). Činnost může být provozována buď samostatně, nebo společně s poskytováním ubytování ve zvláštním právním předpisem stanovených ubytovacích zařízeních, která poskytují stravovací služby (například hotel, motel, penzion). V rámci živnosti je možno poskytovat ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách) a v jiných kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci), a pokud se jedná o ubytování v jiných kategoriích staveb s kapacitou do 10 lůžek, podávat i snídaně ubytovaným hostům. Prodej pomocí automatů (nápojové, občerstvovací), doplňkový prodej (tabákové výrobky, upomínkové předměty, základní hygienické potřeby), prodej pokrmů a nápojů přes ulici, půjčování novin a časopisů, půjčování stolních společenských her (například karty, šachy), provozování her (například kulečník), pokud zůstane zachována povaha živnosti. Aplikace kosmetických přípravků určených pro péči o kůži celého těla za účelem zlepšení a udržování jejího vzhledu, zpomalení příznaků stárnutí (pěsticí kosmetika) s vyloučením masérských postupů. Zdobení kůže těla včetně líčení a zdobení pomocí speciálních tužek a barev probarvujících dočasně povrch kůže (dekorativní kosmetika). Aplikace masek a nezahřívajících zábalů, konečná úprava, odborné líčení, barvení řas a obočí, lepení řas, úprava obočí, depilace a epilace. Kosmetická masáž v oblasti obličeje, krku a dekoltu – s vyloučením masáže oční bulvy přes oční víčko. K výkonu kosmetických služeb se používají odpovídající kosmetické přístroje, kosmetické prostředky, kosmetické postupy a technologie (například diagnostika pleti, povrchové čištění pleti, peeling, napářka, odstraňování komedonů a mílií nekrvavou cestou). Nelze provádět ošetřování sliznic, manipulace s mateřskými znaménky, porušování integrity lidské kůže vpravováním cizorodých látek, manikúru, pedikúru a masérské služby. V rámci živnosti lze dále provádět poradenské služby, včetně poradenství barevné typologie, líčení pro modeling, fotografii, film, televizi, divadlo, vyhodnocování kosmetických prostředků. Péče o nohy a ruce, změkčování kůže a upravování, lakování, stříhání a broušení nehtů. Modeláž nehtů. Nanášení masek a masáže rukou včetně předloktí, provádění speciálních koupelí nohou a rukou. Speciální úkony při péči o nehty a pokožku (například uvolňování zarostlých nehtů, obrušování ztvrdlé kůže pat a nehtů). Odborné poradenství. Zhotovování pánských, dámských a dětských účesů zahrnující provádění plastických, tupých nebo speciálních módních střihů vlasů, mytí vlasů a jejich tvarování vodovou, foukanou, trvalou a jinou ondulací, odbarvování, tónování, melírování a barvení vlasů. Holení vousů a úprava knírů a plnovousů střihem a jejich tónování a barvení. Barvení obočí. Provádění různých druhů masáží vlasové pokožky s použitím kosmetických přípravků. Preparace a regenerace vlasů. Úprava řas a obočí. Tvorba vývojových střihů a účesů. V rámci živnosti lze dále provádět zhotovování a aplikaci jednoduchých vlásenek (polovlásenek), vlasových doplňků a příčesků. OBSAHOVÉ NÁPLNĚ VÁZANÝCH ŽIVNOSTÍ Dále uvedené vázané živnosti obsahují též poradenskou činnost, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. SKUPINA 201: Kovy a kovové výrobky Výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely Výroba slitin drahých kovů pro klenotnické a dentální účely zahrnuje přípravu výchozích surovin, tavení a rafinaci, výrobu slitin, výrobu polotovarů ručním nebo strojním odléváním do forem a následné mechanické a tepelné zpracování, výrobu forem a kokil, provozní a laboratorní diagnostiku včetně stanovování ryzosti slitin. SKUPINA 202: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví Montáž, opravy, rekonstrukce, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení a periodické zkoušky nádob na plyny Činnosti spojené s montáží, opravami, rekonstrukcemi a revizemi parních a kapalinových kotlů nebo jejich částí, jejichž konstrukční přetlak přesahuje 0,07 MPa a teplota pracovní látky převyšuje bod varu při tomto přetlaku, tlakových nádob stabilních, jejichž nejvyšší pracovní přetlak přesahuje 0,07 MPa a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, jedovaté a výbušné kapaliny o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při přetlaku 0,07 MPa, kovových tlakových nádob na plyny, jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C, nebo na plyny, u nichž při teplotě +50 °C je absolutní tlak (tenze par) vyšší než 0,3 MPa (například hasících přístrojů). Zkoušky uvedených zařízení, provádění periodických zkoušek nádob na plyny, řízení montáží a oprav uvedených zařízení. Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení, jimiž jsou zdvihadla a pojízdná zdvihadla o nosnosti nad 5 000 kg (kladkostroje, kočky a podobně), jeřáby o nosnosti nad 5 000 kg, pohyblivé pracovní plošiny s výškou zdvihu nad 3 m, stavební výtahy s výškou zdvihu nad 3 m, jimiž se dopravují také osoby, výtahy, které jsou trvalou součástí staveb o nosnosti nad 100 kg a s výškou zdvihu nad 2 m, regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy. Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení a plnění nádob plyny Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení, jimiž jsou zařízení pro výrobu a úpravu plynů, skladování a přepravu plynů, plnění nádob plyny, včetně tlakových stanic, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvod plynů, spotřebu plynů spalováním (za plyny pro účely tohoto nařízení se považují látky, jejichž kritická teplota je nižší než +50 °C, nebo látky, u nichž je při teplotě +50 °C absolutní tlak (tenze) par vyšší než 0,3 MPa). Plnění nádob plyny, provozování čerpacích stanic na propan-butan a stlačené plyny. Provádění veškerých plynoinstalatérských prací, zhotovení přípojek pro plynové spotřebiče, montáž domovních plynovodů s příslušenstvím, montáž spotřebičů trvale připojených na rozvod plynu a veškeré plnící stanice na propan-butan, zemní plyn a podobně. SKUPINA 203: Motorové a ostatní dopravní prostředky Revize, prohlídky a zkoušky technických zařízení, tlakových, plynových, elektrických, zdvihacích, dopravních, pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny, pro ochranu před negativními účinky zpětných trakčních proudů, která slouží k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy nebo lyžařských vleků. Vývoj, projektování, výroba, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů, vrtulí, letadlových částí a zařízení a leteckých pozemních zařízení Vývoj, projektování, výroba, zkoušky, instalace, údržba, opravy, modifikace a konstrukční změny letadel, motorů, vrtulí, letadlových částí a zařízení určených pro použití v civilním letectví a leteckých pozemních zařízení podle zvláštního právního předpisu. SKUPINA 204: Zdravotnické výrobky, přesné a optické přístroje Výroba, opravy a montáž měřidel Výroba, opravy a montáž měřidel, etalonů a pracovních měřidel stanovených (Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví) k povinnému ověření, certifikovaných referenčních materiálů a ostatních referenčních materiálů, pokud jsou určeny k funkci etalonu nebo stanoveného nebo pracovního měřidla. V rámci této živnosti lze dále provádět výrobu, opravy a montáž pracovních měřidel nestanovených. Metrologický výkon, o jehož výsledku vydává autorizovaná organizace doklad, který je veřejnou listinou. SKUPINA 205: Elektrické stroje a přístroje Montáž, opravy, zkoušky a veškeré revize elektrických zařízení (provozovaných na napětí od 50 V) občanské, průmyslové a zemědělské výstavby, elektráren, transformačních stanic, rozvoden, montáže a rekonstrukce trakčního vedení, rozvodů elektrické energie, zařízení napájecích a spínacích stanic a pevných zařízení elektrické trakce. Provádění elektroinstalací, montážní dozor a ověřovací zkoušky navržených soustav, sítí, obvodů a instalací. Údržba veřejného osvětlení. Montáž, údržba a servis zařízení pro vysílání, přenos a p2íjem informací jakéhokoli druhu po vedení radiovými, optickými či jinými prostředky využívajícími elektromagnetických vln. Základními skupinami telekomunikačních zařízení jsou zejména drátová telekomunikační vedení v místních sítích včetně kabelových souborů, drátová telekomunikační vedení v dálkových sítích včetně kabelových souborů, kabelová vedení s optickými vlákny v místních a dálkových sítích včetně kabelových souborů, telefonní ústředny včetně příslušných kabelových rozvodů (telefonní ústředny veřejné, pobočkové, zařízení pro datovou síť integrovaných služeb), radioreléová zařízení (analogová, digitální), přenosové systémy (analogové a digitální včetně linkového traktu, výstavba linkového traktu), koncová telekomunikační zařízení (telefonní přístroje, záznamníky, dálnopisné stroje, telefaxy, karty faxové, modemové), kabelové rozvody pro jednosměrné šíření televizního a rozhlasového signálu (společné televizní antény včetně domovních rozvodů, telekomunikační kabelové rozvody), rádiová zařízení pro rozhlasové a televizní vysílání (rozhlasové vysílače s frekvenční modulací a s amplitudovou modulací, TV vysílače a převaděče, distribuční rozhlasová zařízení, anténní systémy, vysílače systému mnohabodového, mnohakanálového distribučního systému), speciální telekomunikační zařízení (klasické signálové rozvody a zařízení, komunikátory pro poplachové systémy), vysílací a přijímací rádiová zařízení (stanice a sítě pozemní pohyblivé služby, občanské radiostanice, telemetrické stanice, rádiová přenosová zařízení pro poplachové systémy“., systémy pro předávání zpráv, rádiové vysílače pro přenos dat, pohyblivé vysílací rádiové stanice digitálního radiotelefonního systému a analogového radiotelefonního systému, základnové stanice a zařízení digitálního radiotelefonního systému a analogového radiotelefonního systému). Opravy mobilních telefonních přístrojů, odblokování mobilních telefonních přístrojů. SKUPINA 207: Chemická výroba Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extremně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující a prodej chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické Výroba a dovoz chemických látek (to je chemických prvků a jejich sloučenin v přírodním stavu nebo získaných výrobním postupem včetně případných přísad nezbytných pro uchování jejich stability a jakýchkoliv nečistot vznikajících ve výrobním procesu, s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látek oddělena bez změny jejich složení nebo ovlivnění jejich stability) a chemických přípravků (to je směsí nebo roztoků složených ze dvou nebo více chemických látek), které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které jsou klasifikovány zvláštním právním předpisem jako výbušné (pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité látky a přípravky, které mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňují plyny, a které, pokud jsou v částečně uzavřeném prostoru, za definovaných zkušebních podmínek detonují, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchují), oxidující (látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými), extremně hořlavé (kapalné látky a přípravky, které mají extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku), vysoce hořlavé (1. látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie, 2. pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely po jeho odstranění, 3. kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí, 4. látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích), hořlavé (kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí), vysoce toxické (látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví), toxické (látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobují smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví), karcinogenní (látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat rakovinu nebo zvýšit její výskyt), mutagenní (látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat dědičné genetické poškození nebo zvýšit jeho výskyt), toxické pro reprodukci (látky nebo přípravky, které při vdechnutí nebo požití nebo průniku kůží mohou vyvolat nebo zvýšit výskyt nedědičných nepříznivých účinků na potomstvo nebo zhoršení mužských nebo ženských reprodukčních funkcí nebo schopností), nebezpečné pro životní prostředí (látky nebo přípravky, které při vstupu do životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí), zdraví škodlivé (látky nebo přípravky, které při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží mohou způsobit smrt nebo akutní nebo chronické poškození zdraví), žíravé (látky nebo přípravky, které mohou zničit živé tkáně při styku s nimi), dráždivé (látky nebo přípravky, které mohou pří okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemají žíravé účinky), senzibilizující (látky nebo přípravky, které jsou schopné při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici danou látkou nebo přípravkem vzniknou charakteristické nepříznivé účinky). Prodej chemických látek a chemických přípravků, které jsou klasifikovány podle zvláštního právního předpisu jako vysoce toxické nebo toxické. V rámci této živnosti lze provádět nákup a prodej chemických látek a chemických přípravků za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti. Řízení a obsluha technologických procesů za účelem výroby ropy a ropných produktů (paliv a maziv) s využitím velkokapacitních jednotek nebo jednotlivých částí technologických komplexů s prvky běžné automatizace, měření a regulace, včetně kontroly technologického režimu výroby. Ovládání procesů chemicko-fyzikálních přeměn ve všech skupenstvích ručním nebo mechanickým ovládáním prvků řízení. Obsluha čerpacích zařízení s potrubními rozvody, skladovací a manipulační práce. Používání chemických činidel a sloučenin pro zušlechťování polotovarů a hotových výrobků. Shromažďování, zpracování a přenos informací o průběhu výroby i o změnách chemických a fyzikálně-chemických vlastností meziproduktů a hotových výrobků při realizaci technologických úkolů a integrované řízení výrobního procesu. Výroba biopaliv mícháním směsí komponentů uhlovodíkového a neuhlovodíkového (rostlinného) původu (například směsné nafty). Výroba mazacích olejů a plastických maziv. Výroba kapalných uhlovodíkových paliv ze surovin neropného původu. Přepracování odpadních uhlovodíkových produktů (například použitých a odpadních minerálních olejů) na kapalná paliva (topné oleje) a znovupoužitelné mazací oleje (motorové a převodové). Nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetně jejich dovozu s výjimkou provozování čerpacích stanic a výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení Nákup uhlovodíkových paliv a maziv za účelem prodeje a jejich následný prodej s výjimkou provozování čerpacích stanic a výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spotřebitelském balení do 50 kg na jeden kus balení. Stáčení a skladování uhlovodíkových paliv a maziv (provozování tak zvaného olejového hospodářství), servisní služby v této oblasti. Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách a) nad 1000 kg skladovací kapacity, b) nad 40 kg náplně tlakové nádoby, c) do 40 kg náplně tlakové nádoby a do 1000 kg skladovací kapacity včetně Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, to je nádobách k dopravě plynů (nádoby na plyny), s výjimkou tlakových nádob do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součin nepřevyšuje 10, a dále nádoby na plyny o tlakovém objemu do 0,22 litru včetně. Živnost nezahrnuje obchodování s plynem, pokud tato činnost podléhá státnímu souhlasu (licenci). SKUPINA 213: Stavebnictví Zpracování územně plánovací dokumentace a dále zpracování dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. Provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti, které jsou předmětem živností řemeslných, případně vázaných nebo volných souvisejících s realizací staveb. Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování Provádění jednoduchých a drobných staveb, jejich změn (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržby a odstraňování takových staveb podle stavebního zákona. Při provádění jednoduchých a drobných staveb mohou být vykonávány i činnosti, které jsou předmětem živností řemeslných, případně vázaných nebo volných souvisejících s realizací staveb. Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování Zpracování dokumentace jednoduchých staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb, a stavebních výkresů drobných staveb. SKUPINA 214: Ostatní Poskytování výuky předpisů o provozu vozidel, ovládání a údržbě vozidla, teorie řízení a zásad bezpečné jízdy a výuky zdravotnické přípravy, výcviku v řízení vozidla, v praktické údržbě vozidla a zdravotnické přípravě k získání řidičského oprávnění. Základní školení žadatelů o profesní osvědčení ve smyslu zvláštního právního předpisu. Zhotovení, prodej a opravy korekčních očních pomůcek, zjištění polohy zornic uživatele v očnicích brýlí, měření a vyhodnocení parametrů hlavy ke zhotovení brýlí, přepočet lékařem udané hodnoty astigmatické korekce a výpočet změny korekce vzhledem k její konečné poloze před okem, přizpůsobení zhotovené pomůcky rozměrům hlavy uživatele tak, aby splňovaly funkční, hygienické i estetické požadavky, podávání odborných informací o způsobu používání pomůcek a jejich údržbě, poradenství při výběru brýlových obrub, doporučení vhodných druhů a úprav brýlových čoček. Individuální prodej a opravy brýlových obrub a prodej pomůcek a prostředků k údržbě oční optiky. Výkon zeměměřických činnosti Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, tzn. zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Vlivy stavební činnosti nebo technologie se posuzují pro období jejich přípravy, provádění a užívání (provozu), odstraňování, popřípadě i po jejich odstranění s přihlédnutím k podmínkám v daném území a hodnocení vlivu, jak při běžném provozu, tak při případných haváriích. Technicko-organizační činnosti, kterými jsou zajišťovány některé povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob stanovené podle zvláštního právního předpisu, například zpracování některé dokumentace požární ochrany, provádění školení a odborné přípravy zaměstnanců o požární ochraně, stanovení podmínek požární bezpečnosti provozovaných činností, kontrola dodržování předpisů o požární ochraně. a) horská, b) tělovýchovná a sportovní, c) v oblasti cestovního ruchu Průvodcovskou činností horskou je činnost průvodce po horách, která spočívá v organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském prostředí, s výjimkou oblastí ledovců, skal, kaňoningu a všech dalších terénů, v nichž postup vyžaduje použití horolezecké techniky, horolezeckých pomůcek a materiálu (zejména stoupacích želez, cepínů, lan, jistících prostředků), kdy v zasněžených horských terénech je provádění možné pouze ve zvlněných terénech severského typu, kromě terénních zlomů a je vyloučena realizace jakýchkoli lyžařských, skialpinistických a obdobných činností s výjimkou chůze na sněžnicích, a činnost horského vůdce, kterou je organizování a provádění jednotlivců nebo skupin v horském a vysokohorském prostředí, včetně ledovců, při skalním lezení a horolezectví na zajištěných cestách, umělých lezeckých stěnách, při skialpinistických túrách, vedení a organizování vysokohorských expedic, včetně zajišťování bezpečnosti. V rámci živnosti je možno uskutečňovat činnost informační, poskytování poradenských služeb při výrobě lezecké, horolezecké, skialpinistické a obdobné výzbroje a výstroje, včetně půjčování takové výzbroje a výstroje. Průvodcovskou činností tělovýchovnou a sportovní je realizace programů pohybově rekreačních, programů na redukci tělesné váhy či extrémně sportovních (například rafting), včetně nezbytné instruktáže dovedností příslušného sportovního odvětví. Průvodcovskou činností v oblasti cestovního ruchu je doprovázení skupiny osob nebo jednotlivců, při němž je v jazyku dle jejich výběru poskytován výklad o kulturním a přírodním dědictví země. Výklad obsahuje zejména informace o kultuře (historické, umělecké, archeologické, folkloristické, etnologické, gastronomické a podobně), životním prostředí (geologické, přírodní, klimatické a podobně}, jednotlivých lokalitách (historických, průmyslových, městských centrech a podobně), místech (muzea, kostely a podobně) a oblastech (turistických regionech, krajích a podobně) a s tím spojené zajištění dalších nezbytných činností spojených s doprovodem skupiny osob nebo jednotlivců, vedením a kontrolou itineráře, zajištěním programu, obstaráním základních informací během cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytováním základní pomoci doprovázeným osobám. Provádění veřejných dražeb movitých věcí prováděných na návrh vlastníka věci, přičemž dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu vlastníka tohoto předmětu, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví předmětu dražby, nebo totéž jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání. Dále činnosti směřující k zabezpečení organizace dražby (zejména zajištění uveřejnění dražby dražební vyhláškou, zajištění odhadu ceny předmětu dražby, vedení evidence o dražbách a zajištění uložení písemností podniku, jestliže je předmětem dražby). Činnost zaměřená na překonání psychologických problémů jedince a rozvoj jeho osobnosti. Pomoc dětem a mládeži s poruchami chování, zdravotně postiženým, při volbě povolání, dále pak poradenství manželské, sportovní, sociální a jiné. Využívaní relaxační techniky při pedagogicko-psychologickém poradenství, jako doplňkové služby, nikoliv však s terapeutickým cílem či efektem. Diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin Detekce a diagnostika škodlivých organismů, rostlinných produktů a poruch způsobených na rostlinách v důsledku fyzikálních a chemických faktorů, sledování výskytu a vývoje škodlivých organismů rostlin, včetně prognostické činnosti a určování optimálních termínů ochranných opatření, koncepce integrované ochrany rostlin pro zemědělské podniky. Poradenská činnost týkající se metod boje proti škodlivým organismům včetně poskytování údajů o ekonomické účelnosti ošetření rostlin. Ošetřování rostlin (porostů) proti škodlivým organismům a poruchám abiotického původu (postřik pozemků přípravky za pomoci traktorových nebo samojízdných postřikovačů, letecké ošetření, postřik zádovými postřikovači, moření osiv v mořičkách, zálivka rostlin roztokem přípravku a podobně), ošetřování rostlinných produktů proti chorobám a poruchám abiotického původu (postřik dřeva proti škůdcům, ošetření obilí přípravky proti škůdcům při naskladňování nebo zjištění jejich výskytu, ošetření brambor proti klíčení a podobně), ošetření objektů proti škodlivým organismům rostlin a rostlinných produktů (ošetření prázdných bramboráren před sklizní brambor, ošetření obilních sil po vyčištění, ošetření skladů osiv a podobně) a ošetření půdy (zapravení granulovaných přípravků do půdy proti půdním škůdcům a chorobám a podobně). Nabízení, prodej a zprostředkování prodeje jednotlivých služeb cestovního ruchu a organizování, nabízení, prodej a zprostředkování prodeje kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu, vyjma prodeje zájezdů. Jednotlivými službami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpečení dopravy, ubytování, stravování, průvodcovských služeb, prodeje a rezervace letenek, prodeje a rezervace železničních a autobusových jízdenek včetně místenek, prodeje a rezervace lodních lístků včetně kajut, zprostředkování víz, nabídky a prodeje balneologických služeb za účelem relaxace a rekondice, nabídky a prodeje sportovních aktivit za účelem relaxace a rekondice - například jízda na koni, půjčování kol a dalších sportovních potřeb, pobyt ve fitcentrech, zprostředkování a zajištění účasti na sportovních a společenských akcích a zprostředkování prodeje dalších služeb spojených s rekreací, odpočinkem a služebním, obchodním jednáním. V rámci této živnosti lze prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Geologické práce v oblasti ... Geologickými pracemi, s výjimkou geologických prací, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem, jsou činnosti spojené se zkoumáním, hodnocením, dokumentováním a zobrazováním vývoje a složení geologické stavby území a jejich zákonitostí, vyhledáváním a průzkumem ložisek nerostů (kromě ložisek vyhrazených nerostů), ověřováním jejich zásob a zpracováním geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu, vyhledáváním a průzkumem zdrojů podzemních vod, včetně přírodních vod léčivých, stolních, minerálních a termálních, ověřováním jejich využitelných zásob, zkoumáním negativních vlivů na jejich jakost a množství, jakož i zpracováváním geologických podkladů pro jejich využívání a ochranu (kromě činností prováděných hornickým způsobem), zajišťováním a ověřováním inženýrskogeologických poměrů území, zejména pro účely územního plánování, dokumentace prováděných staveb včetně stabilizace sesuvných území (kromě činností prováděných hornickým způsobem), zajišťováním a ověřováním geologických podmínek pro zřizování, provoz a likvidaci zařízení k uskladňování plynů, kapalin a odpadů v přírodních horninových strukturách a podzemních prostorech, pro průmyslové využívání tepelné energie zemské kůry a pro zajišťování a likvidaci starých důlních děl (kromě činností prováděných hornickým způsobem), zjišťováním a hodnocením geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, uváděním použitých pozemků do předešlého stavu. Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti ... Výuka dovedností příslušného sportovního odvětví a s tím spojené organizování sportovní činnosti pro jednotlivce a skupiny, včetně půjčování sportovního nářadí, náčiní a technických prostředků. Vedení veřejných tělovýchovných a sportovních škol. Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízeni sloužících regeneraci a rekondici Zabezpečování provozu tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici (například atletických a zimních stadionů, tělocvičen, plaveckých bazénů, koupališť, fit-center) a jejich pronajímání k bezprostřednímu použití spotřebiteli k provozování sportovní a tělovýchovné činnosti a k regeneraci a rekondici. Při provozování tělovýchovných zařízení a zařízení pro regeneraci a rekondici kromě výše uvedených činností i činnosti spojené s poradenstvím a metodikou nabízené služby. Služby spojené s poskytováním pomoci a zajištěním prevence při nehodách a tonutí v bazénech, umělých a přírodních koupalištích při rekreaci, sportu a soutěžích na velkých vodních plochách a na turisticko-sportovních akcích a vodáckých soutěžích na tekoucí („divoké“) vodě. Poskytování rad v otázkách vedení účetnictví a daňové evidence v rámci právních předpisů, zejména v otázkách používání účetních metod, vyhotovování účetních dokladů, sestavování účtového rozvrhu, účtování o účetních případech v účetních knihách, sestavování účetní uzávěrky a konsolidované účetní uzávěrky, výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy, provádění analýz finanční situace účetních jednotek, jakož i zpracování podkladů (návodu) pro systém vedení účetnictví. Provádění účetních operací dle zvláštního právního předpisu. Vedení daňové evidence. Zastupování v celním řízení Zastupování osob v řízení o přidělení celně schváleného určení na základě zmocnění ve formě zastoupení přímého, kdy zástupce jedná jménem a ve prospěch zastoupené osoby. Zástupce vyplňuje, potvrzuje a celnímu úřadu předkládá celní prohlášení na propuštění zboží do příslušného celního režimu, nebo žádost o přidělení jiného celně schváleného určení spolu s potřebnými doklady a poskytuje celnímu úřadu potřebnou součinnost v souvislostí s předložením celního prohlášení nebo žádosti a po jejich přijetí. Dekorativní výkony na zdravé lidské kůži s cílem estetické úpravy jejího vzhledu, při kterých je porušována celistvost kůže. Vpravování schválených zdravotně nezávadných cizorodých látek jako pigmentů, kovových předmětů a obdobných materiálů do kůže pomocí sterilních nástrojů a speciálních přístrojů nebo pomůcek na jednorázové použití. Provádění permanentního make-upu, tetováže, piercingu, nastřelování náušnic a podobně. Obsahem živnosti není vpravování dalších látek používaných při zdravotním ošetření pleti, jako je například kyselina hyaluronová, botulotoxin a další chemické přípravky. Individuální výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním režimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních, výtvarných schopností a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci. Poskytování sportovních, rekondičních a regeneračních masáží (které jsou prováděné na zdravých jedincích a nenavodí léčebný proces), s vyloučením techniky reflexní masáže, a poskytování regeneračních služeb. Aplikace, výroba a opravy a) protéz, b) trupových ortéz, c) končetinových ortéz, d) měkkých bandáží V rámci jednotlivých zaměření (protézy, končetinové ortézy, trupové ortézy, měkké bandáže) se provádí odběr měrných podkladů, zhotovování negativů a pozitivů jednotlivých výrobků, popřípadě zhotovování šablon a střihů, včetně jejich korekce, stavba a výroba jednotlivých protéz, ortéz a měkkých bandáží po stránce druhové, konstrukční a materiálové a jejich zkoušky. Úpravy a veškeré opravy protéz, ortéz a měkkých bandáží a kontrola jejich funkčnosti, včetně aplikace, a jejich výdej. Restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty Nákup za účelem dalšího prodeje a prodej kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty, na základě jejich posouzení z hlediska stáří, původu, autorského určení, materiálu, techniky zhotovení a stavu zachování, a v souvislosti s tím určování ceny odpovídající charakteru, kvalitě a stavu zachování kulturní památky nebo předmětu kulturní hodnoty, zpracování dokumentace pro realizaci jejich nákupu nebo prodeje a sledování cen předmětů kulturní hodnoty na vnitřním i mezinárodním trhu. Dodržování klimatických a dalších podmínek, nutných pro zachování stavu předmětů před jejich prodejem, a znalost a dodržování zvláštních právních předpisů upravujících nákup a prodej kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty. Zprostředkování nákupu a prodeje kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty. Služby spojené se zabezpečením úkolů vyplývajících z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví, předpisů stanovujících pracovní podmínky a základní požadavky na pracovní prostředí a ochranu zdraví při práci, zejména činnosti spojené s prevencí rizik, včetně navrhování opatření na minimalizaci a odstraňování rizik u jejich zdrojů, podávání odborných stanovisek k bezpečnostně technické úrovni strojů a technických zařízení při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách a údržbě. Činnosti spojené se zaváděním a realizací prvků v systému řízení bezpečností a ochrany zdraví při práci v daném objektu. Provádění školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně ověřování znalostí právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, poradenská a organizační činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pří práci, pomoc při šetření pracovních úrazů. Nákup za účelem dalšího prodeje a prodej zvířat určených pro zájmové chovy (akvarijních ryb, malých hlodavců a zajíců, psů, koček, exotických zvířat, zejména ptáků, plazů, obojživelníků a bezobratlých a podobně) a v souvislosti s tím i prodej zvířat z vlastního chovu a nákup, nabídka a prodej krmiv, chovatelských zařízení a pomůcek pro zvířata v zájmovém chovu. Speciální ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace bez použití toxických nebo vysoce toxických chemických látek a chemických přípravků s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech a speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech Odborná činnost, cílená na likvidaci původců nákaz a přenašečů infekčních onemocnění, epidemiologicky významných a škodlivých členovců, hlodavců a dalších živočichů, k ochraně zdraví fyzických osob a ochraně životních a pracovních podmínek. Činnost spočívá v hubení původců a přenašečů infekčních onemocnění, škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů s použitím chemických látek a přípravků, které nejsou klasifikovány jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinfekce prováděné zdravotnickým zařízením v jeho objektech, speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace v potravinářských a zemědělských provozech a odborných činností na úseku rostlinolékařské péče. Odborná činnost cílená na likvidaci původců nákaz a přenašečů infekčních onemocnění, epidemiologicky významných a škodlivých členovců, hlodavců a dalších živočichů, k ochraně zdraví fyzických osob a ochraně životních a pracovních podmínek. Činnost spočívá v hubení původců a přenašečů infekčních onemocnění, škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů v potravinářských nebo zemědělských provozech. Odborná činnost cílená na likvidaci původců nákaz a přenašečů infekčních onemocnění, epidemiologicky významných a škodlivých členovců, hlodavců a dalších živočichů, k ochraně zdraví fyzických osob a ochraně životních a pracovních podmínek.Činnost spočívá v hubení původců a přenašečů infekčních onemocnění, škodlivých a epidemiologicky významných členovců, hlodavců a dalších živočichů s použitím chemických látek a přípravků, klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, s výjimkou speciální ochranné dezinsekce a deratizace v potravinářských nebo zemědělských provozech. Soubor činností spočívajících ve zpracovávání charakteristických údajů o výrobku, výrobci a dodavateli podle jednotného systému katalogizace ve smyslu zvláštního právního předpisu. Odborný dohled nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod - balneotechnik Ochrana a využívání přirozeně se vyskytujících minerálních vod, plynů nebo peloidů, které mají vlastnosti pro léčebné využití, a to zejména k účelům lázeňské péče a k výrobě balených minerálních vod. Jedná se zejména o vyhledání zdrojů, zajištění hydrologického dohledu nad zdrojem, sledování chemických, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastností zdroje a výtěžku a jejich zdravotní nezávadnosti a kontrolu dodržování dalších povinností stanovených povolením k využívání zdroje. Technologické postupy a pracovní operace, kterými se z tabákových listů získává surový tabák vhodný pro výrobu tabákových výrobků (kromě zemědělské prvovýroby). Technologické postupy a pracovní operace, při kterých se ze zpracovaného tabáku vyrábějí finální výrobky určené ke kouření, žvýkání nebo šňupání. Shromažďování, přeprava, skladování a zneškodňování nebezpečných odpadů (přičemž zneškodňováním nebezpečných odpadů se rozumí takové nakládání s nimi, které vede k trvalému zabránění škodlivým vlivům na složky životního prostředí; jde zejména o termickou a chemickou úpravu, fyzikální a biologickou stabilizaci, jakož i ukládání na skládku a do podzemních prostor), včetně péče o místo zneškodňování. Sběr, výkup, úprava, třídění a využívání nebezpečných odpadů (přičemž využíváním nebezpečných odpadů se rozumí činnost vedoucí k získání druhotných surovin, k recyklaci odpadů, případně jiné využití fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností odpadů). Provozování zařízení na úpravu, využívání, zneškodňování nebezpečných odpadů a provozování zařízení ke sběru a výkupu nebezpečných odpadů. Dovoz a vývoz nebezpečných odpadů. Nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků a) třídy IIb a III, s výjimkou kondomů, b) třídy I a IIa, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků Nákup za účelem prodeje, skladování a prodej zdravotnických prostředků a) třídy IIb a III, s výjimkou kondomů, b) třídy I a IIa, které mohou být prodávány prodejci zdravotnických prostředků, přičemž zdravotnickým prostředkem se rozumí zejména nástroj, přístroj, pomůcka, zařízení, materiál nebo jiný předmět anebo výrobek používaný samostatně nebo v kombinaci, včetně potřebného programového vybavení, který je výrobcem nebo dovozcem určen pro použití u člověka pro účely diagnózy, prevence, monitorování, léčby nebo mírnění nemoci, diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení, vyšetřování, náhrady anebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, kontroly početí a který nedosahuje své hlavní zamýšlené funkce v lidském organismu nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým účinkem nebo ovlivněním metabolismu, jehož funkce však může být takovými účinky podpořena. V rámci živnosti lze nakupovat, skladovat a prodávat kondomy, pokud tato činnost není provozována na základě jiného živnostenského oprávnění. Měření znečišťujících a pachových látek, ověřování množství emisí skleníkových plynů a zpracování rozptylových studií Autorizované měření a vyhodnocování emisí, tj., metrologický výkon, uskutečňovaný prostřednictvím měřidel odpovídajících požadavkům státní metrologické kontroly, o jehož výsledku se vydává odborný posudek, který je veřejnou listinou. Měření a vyhodnocování emisních koncentrací u zdrojů znečišťování, včetně kontroly tmavosti kouře. Měření a vyhodnocování dodržování emisních limitů jednotlivými zdroji znečišťování. Plošná měření zátěže životního prostředí emisemi škodlivin. Ověřování množství emisí skleníkových plynů ze zařízení, na které se vztahuje povolení k emisím skleníkových plynů, a ověřování všech souvisejících údajů, které jsou podkladem pro vykazované množství emisí skleníkových plynů. Zpracování rozptylových studií. Obsahem živnosti není měření emisí motorových vozidel. Měření účinnosti spalovacího zdroje, měření množství vypouštěných látek a kontrola stavu spalinových cest Měření účinnosti spalování malých spalovacích zdrojů znečišťování ovzduší, kontrola stavu a zkoušení komínů, kouřovodů a spotřebičů, včetně technologických, na plynná, kapalná a tuhá paliva. Revize a zkoušení spalinové cesty, vypracování odborných posudků. Provozování lyžařských vleků Doprava osob lyžařskými vleky. Činnosti spojené se zabezpečením provozu a údržby lyžařských vleků, spočívající zejména v obsluze příslušného technického zařízení. Obsahem živnosti nejsou činnosti spočívající v provádění oprav, revizí, prohlídek a zkoušek lyžařských vleků. OBSAHOVÉ NÁPLNĚ KONCESOVANÝCH ŽIVNOSTÍ Dále uvedené koncesované živnosti obsahují též poradenskou činnost, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. SKUPINA 302: Výroba strojů a přístrojů všeobecná a pro určitá hospodářská odvětví Vývoj, výroba, opravy, úpravy, přeprava, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, znehodnocování a ničení zbraní Vývoj a výroba zbraní, opravy a úpravy zbraní, zejména odstraňování závad zbraní a měnění jejich vlastností podle objednávky. Provádění údržby, montáže a seřizování zbraní, přeprava zbraní do určeného místa. Nákup a prodej zbraní, půjčování zbraní, skladování, uchovávání a řádné opatrování zbraní převzatých do úschovy. Znehodnocování a ničení zbraní. Vývoj, výroba, opravy, úpravy, nákup, prodej, půjčování, uschovávání, přeprava, znehodnocování a ničení střeliva Vývoj a výroba střeliva, opravy, úpravy, nákup, prodej a půjčování střeliva, přeprava střeliva do určeného místa a vydávání určitému příjemci, skladování, uschovávání a řádné opatrování do úschovy převzatého střeliva, ničení a znehodnocování střeliva. Provozování střelnic Poskytování prostorů střelnice k výuce a nácviku střelby a provádění ostrých střeleb ze střelných zbraní. SKUPINA 307: Výroba chemických výrobků Výzkum, vývoj, výroba, ničení, zneškodňování, zpracování, nákup a prodej výbušnin Výzkum, vývoj a výroba výbušnin a výbušných předmětů, zpracování výbušnin a výbušných předmětů, zneškodňování výbušnin a ničení výbušných předmětů (jen v rámci procesu výzkumu, vývoje a výroby), nákup a prodej výbušnin a výbušných předmětů. Nákup, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků, které se mohou podle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny Nákup za účelem dalšího prodeje přímému spotřebiteli, skladování a prodej hromadně vyráběných léčivých přípravků, které se mohou podle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékařského předpisu i mimo lékárny. SKUPINA 314: Ostatní Provádění trhacích a ohňostrojných prací Odborná manipulace s výbušnými předměty a výbušninami a jejich používání pro provádění trhacích prací pro průmyslové účely, s výjimkou hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem. Odborná manipulace s pyrotechnickými předměty a jejich používání pro účely vyvolání světelných a zvukových účinků. Směnárenská činnost - nákup cizí měny, to je bankovek, mincí nebo šeků v cizí měně, za bankovky, mince nebo šeky v české měně. Silniční motorová doprava osobní Souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob silničními motorovými vozidly pro cizí potřebu, jakož i přemísťování silničních motorových vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Může být provozována jako vnitrostátní nebo mezinárodní doprava a je dále členěna na příležitostnou osobní silniční dopravu, mezinárodní kyvadlovou dopravu, veřejnou linkovou dopravu, zvláštní linkovou dopravu, přičemž definice těchto doprav stanoví zvláštní právní předpis. Souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava věcí a zvířat silničními motorovými vozidly pro cizí potřebu, jakož i přemísťování silničních motorových vozidel samých po dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích a volném terénu. Může být provozována jako vnitrostátní nebo mezinárodní doprava, která se dále člení na dopravu provozovanou vozidly do 3,5 t celkové hmotnosti nebo provozovanou vozidly nad 3,5 t celkové hmotnosti. Veřejná silniční doprava, kterou se zajišťuje bezprostřední přeprava osob a jejich zavazadel osobními vozidly s obsaditelností nejvýše devíti osob včetně řidiče; přepravní služby se nabízejí a objednávky k přepravě se přijímají prostřednictvím řidiče na stanovištích taxislužby, na veřejně přístupných pozemních komunikacích a jiných veřejných prostranstvích nebo prostřednictvím dispečinku taxislužby. Souhrn činností, jimiž se zajišťuje přeprava osob, věcí, případně zvířat, jakož i přemísťování plavidel samých po vnitrozemských vodních cestách pro cizí potřebu s výjimkou plovoucích strojů, plovoucích zařízení a jiných ovladatelných plovoucích těles podle zvláštního právního předpisu. Výuka a výcvik ve střelbě se zbraní Výuka teorie střelby včetně vyučování souvisejících právních předpisů, bezpečnostního a zdravotnického minima, vedení nácviku a provádění střelby ze zbraní a svěření zbraně za dohledu. Projektování, montáž, kontrola, údržba a opravy elektronických poplachových systémů (zejména systémů zabezpečovacích, tísňových, protipožárních, kontroly vstupu, přivolání pomoci, integrovaných a kamerových), určených k ochraně majetku a osob před neoprávněnými zásahy, včetně poplachových systémů a zařízení umožňujících sledování pohybu a projevů osob v objektech a jejich okolí. Montáž, údržba, revize a správa mechanických zábranných systémů, dodatečně zvyšujících účinnost běžných standardů zabezpečení majetku a osob. Poskytování služeb spojených se sjednáváním smlouvy o pohřbení, přepravou lidských pozůstatků, jejich uložením do rakve, úpravou, přechodným uložením v prostorách k tomu určených a pohřebním obřadem (pietním aktem) a další činnosti spojené s pohřbením, s výjimkou provozování pohřebiště, provozování balzamací a konzervací a zpopelňování lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků, úpravy popela a jeho ukládání do uren. Převozy lidských pozůstatků pro potřebu zdravotnického zařízení, policejních orgánů nebo jiných orgánů činných v trestním řízení. Činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků zamezující rozvoji posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem. Napuštění antiseptickými látkami, aby se zabránilo rozkladu (balzamace). Činnosti spojené s úpravou lidských pozůstatků zpomalující rozvoj posmrtných změn vyvolaných hnilobnými bakteriemi nebo hmyzem (konzervace), které nespočívají v pouhém chlazení lidských pozůstatků v chladících zařízeních. Provozování krematorií zahrnuje poskytování služeb spojených se zpopelňováním lidských pozůstatků nebo exhumovaných lidských ostatků a souvisejícím nakládáním s nimi, úpravou popela, jeho ukládání do uren a předání objednateli pohřbu, evidencí provozu krematoria, jakož i dalšími souvisejícími činnostmi (například zabezpečení hudebního doprovodu, úschova uren a podobně). Služby spojené s hledáním majetku a osob, zjišťováním skutečností, které mohou sloužit jako důkazní prostředky v řízení před soudem nebo správním orgánem, získáváním informací týkajících se osobního stavu občanů, fyzických nebo právnických osob nebo jejich majetkových poměrů, získáváním informací v souvislosti s vymáháním pohledávek, vyhledáváním protiprávních jednání ohrožujících obchodní tajemství. Podniky zajišťující ostrahu majetku a osob Poskytování služeb spojených s ostrahou a ochranou nemovitého a movitého majetku, ostrahou při přepravě peněz, cenností či jiného majetku, ochranou osob a vymezených zájmů, zajišťováním pořádku v místech konání veřejných shromáždění, slavností, sportovních podniků nebo lidových zábav podle pokynů objednatele, vyhodnocováním bezpečnostních rizik a zpracováním plánů ochrany, provozováním centrálních pultů ochrany. Kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin Přezkoušení funkční způsobilosti mechanizačních prostředků, s výjimkou prostředků stanovených zákonem o rostlinolékařské péči, pro správnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin podle technologických požadavků stanovených zvláštním právním předpisem a vydání dokladu o funkční způsobilosti mechanizačních prostředků. Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) Výroba lihu destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukernatých roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukernatých surovin, nebo z jiných surovin obsahujících kvasný líh, úprava lihu takto získaného jeho zušlechťováním nebo denaturací a výroba alkoholických nápojů, při jejichž výrobě přímo vzniká destilací výše uvedených surovin alespoň část etanolu obsaženého v těchto nápojích (destilátů pravých, destilátů řezaných a destilátů vyrobených zvláštním tradičním způsobem), s výjimkou výroby ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením. Výroba konzumního lihu a lihovin studenou cestou (mícháním) a výroba ostatních alkoholických nápojů, s výjimkou výroby piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny. Nabízení a prodej zájezdů. Nabízení, prodej a zprostředkování prodeje jednotlivých služeb cestovního ruchu a organizování, nabízení, prodej a zprostředkování prodeje kombinací jednotlivých služeb cestovního ruchu. Jednotlivými službami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpečení dopravy, ubytování, stravování, průvodcovských služeb, prodeje a rezervace letenek, prodeje a rezervace železničních a autobusových jízdenek včetně místenek, prodej a rezervace lodních lístků včetně kajut, zprostředkování víz, nabídky a prodeje balneologických služeb za účelem relaxace a rekondice, nabídky a prodeje sportovních aktivit za účelem relaxace a rekondice - například jízda na koni, půjčování kol a dalších sportovních potřeb, pobyt ve fit-centrech, zprostředkování a zajištění účasti na sportovních a společenských akcích a zprostředkování prodeje dalších služeb spojených s rekreací, odpočinkem a služebním, obchodním jednáním. V rámci této živnosti lze dále prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Oceňování majetku pro: a) věci movité, b) věci nemovité, c) nehmotný majetek, d) finanční majetek, e) podnik Činnosti spojené s oceňováním věcí movitých a nemovitých (stavby, byty a nebytové prostory, pozemky, trvalé porosty včetně lesů), nehmotného a finančního majetku a podniku (například oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických poznatků, oceňování práv odpovídajících věcným břemenům) pro fyzické a právnické osoby. Podle požadavku zadavatele zjištění ceny podle zákona o oceňování majetku nebo cenou tržní či jiným způsobem. Činnosti spojené s prováděním veřejných dražeb, přičemž dražbou je veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví předmětu dražby, nebo totéž jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání, přičemž předmětem dražby může být věc nemovitá, podnik nebo jeho organizační složka, převoditelná majetková práva a dále věc nebo soubor věcí movitých, pokud navrhovatelem dražby není vlastník těchto věcí. Dále činnosti směřující k zabezpečení organizace dražby (zejména zajištění uveřejnění dražby dražební vyhláškou, zajištění odhadu ceny předmětu dražby, vedení evidence o dražbách, zabezpečení uložení písemností podniku, jestliže je tento předmětem dražby). Dále lze provádět i dobrovolné dražby věcí movitých. Pořádání odborných kurzů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace, zejména organizační zajištění těchto kurzů, zajištění obsahu a rozsahu kurzu v souladu se zvláštním právním předpisem, zajištění lektorů a vlastní lektorská činnost. Vydání dokladu o absolvování kurzu. Výroba a rozvod tepelné energie, na kterou se neuděluje licence podle zvláštního právního předpisu, přičemž rozvodem tepelné energie je doprava, akumulace, přeměna parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením. Instalovaným výkonem jednoho zdroje u této živnosti se rozumí celkový výkon kotelny, ve které může být instalován jeden zdroj s výkonem nad 50 kW, nebo více zdrojů o nižším výkonu, které ve svém součtu překročí hodnotu 50 kW. Obsahem živnosti není dodávka tepla, kterou zajišťují vlastníci domů (pronajímatelé) pro své vlastní nájemníky jako základní službu spojenou s pronájmem. Zajištění odborné správy dokumentů původce, popřípadě jeho právních předchůdců, zahrnující jejich příjem od původce, úschovu a řádnou péči o ně, evidenci, výkon nahledací agendy a vyřazování ve skartačním řízení. OBSAHOVÉ NÁPLNĚ VOLNÝCH ŽIVNOSTÍ 1. Poskytování služeb pro zemědělství a zahradnictví Poskytování služeb nezemědělskými subjekty pro zemědělce zemědělskou technikou, zejména při sezonních pracích a provádění posklizňové úpravy rostlinných komodit. Provozování závlahových systémů a melioračních zařízení. Provádění zahradních a parkových úprav (zejména úpravy korun stromů a jiných porostů, vysazování květin, úpravy trávníků, kácení stromů v parcích a sadech), s výjimkou architektonických úprav. Vazba věnců a kytic. Sběr hub, sběr rostlin. Stříhání ovcí, ošetřování paznehtů skotu a malých přežvýkavců . Další obdobné činnosti. Poskytování služeb při chovu a lovu ryb. 2. Poskytování služeb pro hospodaření v lesích a pro myslivost Služby spojené s pěstební činností v lese, zejména se zpracováním lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov. Těžba dřeva a lesní doprava, zejména přibližování dřeva, uskladnění dřeva a jeho odvoz po lesních cestách a ostatních komunikacích na sklady nebo místa spotřeby, pokud je tento spojen s těžbou, přibližováním a uskladněním dřeva v lese. Poskytování služeb v myslivosti, čímž se rozumí zejména poskytování odchytových zařízení pro přemísťování odchycené nebo usmrcené zvěře, služby při produkci (stažení, očištění, vypnutí a podobně) kůží a kožešin z usmrcené zvěře a úpravy loveckých trofejí, umělé chovy drobné zvěře, pokud nejsou realizovány v rámci výkonu práva myslivosti a nejsou farmovým chovem zvěře. Další obdobné činnosti. 3. Chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb Chov psů, koček a jiných drobných domácích zvířat, zoologických a laboratorních zvířat a prodej zvířat z tohoto vlastního chovu. Výcvik psů a případně jiných drobných domácích zvířat pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Výcvik jezdeckých koní, případně výcvik koní pro jiné účely, než jsou artistická vystoupení. Provozování hotelů, útulků a jiných obdobných zařízení pečujících o zvířata. Provádění kadeřnických a jiných kosmetických úprav drobných domácích a jiných zvířat. Další činnosti související s chovem domácích a zoologických zvířat. Obsahem živnosti není obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy, drezúra zvířat, veterinární činnost a provozování zoologických zahrad. 4. Úprava nerostů a dobývání rašeliny a bahna a jejich úprava Obsahem živnosti není dobývání nerostných surovin (vyjma rašeliny) a úprava těchto surovin prováděná subjekty, které tyto dobývají. 5. Výroba potravinářských výrobků Výroba potravinářských výrobků zpracováním rostlinných a živočišných surovin a potravních doplňků, přídatných a pomocných látek na potraviny určené k lidské výživě, zejména zpracování drůbeže, králíků a zvěřiny, zpracování ryb a vodních živočichů, zpracování vajec, zpracování medu, zpracování ovoce, skořápkových plodů, zeleniny, včetně výroby čistých šťáv a koncentrátů z ovoce a zeleniny, zpracování brambor a hub, výroba jedlých tuků a olejů, výroba cukru a přírodních sladidel, výroba kakaového prášku a směsí kakaa s cukrem, výroba cukrovinek, čokolády a čokoládových bonbónů, úprava rýže a luštěnin, úprava kávy, čaje, koření, výroba potravních doplňků, přídatných a pomocných látek, potravin určených pro zvláštních výživu (dětskou, kojeneckou výživu, pro bezlepkové, redukční, nízkoproteinové diety a podobně), kvasného octa a droždí, výroba škrobu a potravin na bázi škrobu, výroba těstovin, müsli a směsí obilovin, výroba konzervovaných a dehydratovaných výrobků. Výroba pokrmů bez možnosti přímé konzumace v hostinské provozovně. Obsahem živnosti není výroba nápojů, zpracování masa velkých a malých jatečných zvířat, kromě drůbeže, králíků a zvěřiny, zpracování masa na polotovary a masné výrobky, zpracování zrnin na mouku a další mlýnské výrobky a zpracování mléka na mléčné výrobky, výroba pekařských a cukrářských výrobků, výroba zmrzliny. 6. Výroba nápojů Výroba vína, ovocných vín a medoviny. Výroba nealkoholických nápojů, stáčení a úprava balených vod a výroba dalších nápojů. Obsahem živnosti není výroba kvasného lihu, destilátů, lihových nápojů vyrobených studenou cestou, piva, mléka a mléčných nápojů, instantních nealkoholických nápojů. 7. Výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů Obsahem živnosti není výroba průmyslově nezpracovaných krmiv pro hospodářská zvířata produkovaná zemědělskými prvovýrobci (pícniny, seno, krmné obilí a podobně). 9. Výroba škrobárenských výrobků pro nepotravinářské účely Výroba škrobu a škrobárenských výrobků, zejména dextrinových a škrobových lepidel, hydrolyzovaných a modifikovaných škrobů pro impregnační, ztužovací a jiné nepotravinářské účely. 10. Výroba textilních vláken a tkanin Výroba textilních přízí úpravou a spřádáním bavlněných vláken, vlněných vláken, chemických vláken a ostatních textilních vláken (lněných, jutových, konopných, vigoňových, papírových a podobně), soukáním a úpravou hedvábí, soukáním a tvarováním syntetických a umělých přízí, výroba nití. Výroba tkanin bavlnářských, vlnařských, hedvábnických, lnářských, jutařských, tkanin z chemických vláken a ostatních tkanin. Obsahem živnosti není konečná úprava textilií spočívající v barvení a chemické úpravě textilií, výroba textilních podlahových krytin, výroba pletených a háčkovaných materiálů, spřádání a tkaní azbestových vláken a výroba skleněných vláken. 11. Výroba textilního zboží (kromě oděvů, oděvních doplňků a prostředků ortopedické povahy) Výroba ložního prádla z různých plošných textilií, dětských zavinovaček, bytových a stolních konfekčních textilních výrobků, zejména prošívaných přikrývek, polštářů a spacích pytlů, bytových kusových textilií (pokrývek, záclon, závěsů, nástěnek, rohožek a podobně), textilních výrobků (ubrusů, ručníků, prachovek, plachet, stanů, pytlů, sáčků z textilního materiálu, padáků, praporů, vlajek a podobně) a textilní galanterie, koberců a podlahových krytin z textilního materiálu, lan, provazů, síťovaných výrobků (rybářských sítí, provazů, kotevních lan a podobně), netkaných textilních materiálů včetně impregnovaných, pletených a háčkovaných materiálů, potažených a ostatních textilií (kordových tkanin pro pneumatiky, dopravníkových pásů, vaty a podobně). Obsahem živnosti není výroba oděvů a oděvních doplňků a výroba textilního zboží ortopedické povahy. 12. Výroba oděvů a oděvních doplňků (kromě kožešinových) Výroba svrchního ošacení (včetně společenských oděvů) vyráběného z tkaných, pletených a háčkovaných textilií a materiálů, a to jak průmyslově, tak formou zakázkové výroby. Výroba pracovního a ochranného ošacení, spodního prádla, punčochového zboží, kožených oděvů a oděvních doplňků (z usně i z imitace), kloboučnických výrobků a oděvních doplňků, klobouků, čepic a ošacení pro sport a volný čas (teplákových souprav, lyžařského oblečení a dalších sportovních oděvů). Aplikace zdobných prvků na oděvy a oděvní doplňky. Střihová služba. Obsahem živnosti není výroba kožešinových obleků a doplňků, výroba umělých kožešin a výrobků z nich a výroba oděvních doplňků ortopedické povahy. 13. Výroba a opravy kožešinových výrobků Výroba a opravy kožešinových obleků, doplňků, pokrývek, předložek a různého zboží z kožešin, umělých kožešin a výrobků z nich. Obsahem živnosti není zpracování kůží a kožešin. 14. Výroba pletených a háčkovaných výrobků, řemeslné zpracování textilií Výroba pletených oděvů, oděvních doplňků a dalšího zboží ručním nebo strojním pletením, výroba háčkovaných oděvů, doplňků, pokrývek, záclon a dalšího zboží. Vyšívání, paličkování, drhání a další rukodělné zpracování textilních materiálů. Malba na textilie, batikování a jiné uměleckořemeslné zpracování textilií a navazující výroba oděvů a dalších výrobků z těchto materiálů. Obsahem živnosti není průmyslová výroba pletených materiálů. 15. Výroba brašnářského a sedlářského zboží (kromě prostředků ortopedické povahy) Výroba brašen, aktovek, kabelek a podobných zavazadel z usně, náhražky nebo jiných materiálů, pokud byla použita stejná technologie jako u výrobků z usni, nekovových pásků k hodinkám a dalších výrobků z usní nebo jejich náhražek (hnacích řemenů, těsnění a podobně) a sedlářských výrobků. Barvení těchto výrobků z kůže. Obsahem živnosti není výroba prostředků ortopedické povahy, obuvi, oděvů z usně, vyčiňování kůží. 16. Výroba obuvi (kromě ortopedické) Výroba obuvi a částí obuvi. Obsahem živnosti není výroba ortopedické obuvi, obuvi z azbestových vláken a obuvi se svrškem z textilních materiálů bez podešví. 17. Výroba pilařská a impregnace dřeva 18. Výroba dřevěných výrobků (kromě truhlářských a tesařských, nábytku a hraček) Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků, dřevěných obalových beden, krabic, palet nebo nákladových podložek ze dřeva, barelů, sudů, kádí, rour a jiných bednářských výrobků, kolářských výrobků, dřevěných cívek na kabely a ostatních drobných výrobků ze dřeva (dřevěných držáků a násad pro nástroje, obuvnických kopyt, kuchyňských výrobků ze dřeva, vřeten a podobně). Zpracování přírodního korku a výroba zboží z přírodního aglomerovaného korku. Výroba slaměného pletiva a výrobků z něho (rohoží, rohožek a podobně). Výroba košíkářského zboží a košatin. Obsahem živnosti není výroba stavebně truhlářská, výroba nábytku, uměleckořemeslné zpracování dřeva, výroba dřevěných hraček, bižuterie a zápalek. 19. Uměleckořemeslné zpracování dřeva Činnosti spojené s uměleckořemeslným zpracováním dřeva vytvářením dřevěných výrobků (sošek, ozdob, marketerie, pouzder, skříněk a podobně). Zhotovování dřevěných architektonických modelů pro různé účely. Obsahem živnosti není zhotovování nábytku na zakázku. 20. Výroba vlákniny, papíru a lepenky a zboží z těchto materiálů Obsahem živnosti není výroba her, hraček, hracích karet z papíru a lepenky. 21. Vydavatelské a nakladatelské činnosti Činnosti spojené s vydáváním novin, časopisů a ostatních periodik, knih a brožur, hudebnin a hudebních rukopisů, fotografií, pohlednic, slovníků, telefonních seznamů, map, atlasů, plakátů, inzertních katalogů, prospektů a jiných tištěných náborových materiálů, diářů, kalendářů, formulářů a jiných tištěných materiálů. Vydavatelská činnost na Internetu. Provádění korektur a technická redakce. Obsahem živnosti není vydávání a nahrávání zvukových a zvukově-obrazových záznamů, polygrafická výroba ani rozmnožování tištěných podkladů počítačovými tiskárnami a rozmnožovacími stroji. 22. Výroba, rozmnožování, nahrávání a distribuce zvukových a zvukově - obrazových záznamů Výroba, rozmnožování, nahrávání a distribuce zvukových a zvukově-obrazových záznamů, zejména činnosti spojené s pořizováním originálních fonogramů a záznamů audiovizuálních děl za účelem komerčního využívání jejich rozmnoženin, činnost vydavatelů zvukových záznamů a výrobců audiovizuálních děl a jiných filmů. Obsahem živnosti není výroba nenahraných nosičů zvukových a zvukově-obrazových záznamů a poskytování počítačového software. 23. Vázání a konečné zpracování knih a dalších tiskovin Vázání a konečné zpracování knih a dalších tiskovin dokončováním tiskových archů (do knih, brožur, katalogů a podobně), skládáním, sesazováním, šitím, lepením, porovnáváním, vázáním provazem, zdobením zlatým tiskem a dokončování tisku papíru nebo kartonu pro obchodní dopisy a formuláře nebo děrování, slepování, laminování a jiné práce směřující ke kompletaci knih a tiskovin. Obsahem živnosti nejsou práce spojené s tiskem knih, periodických a neperiodických tiskovin, sazba tisku a zhotovování tiskařských předloh. 24. Grafické práce a kresličské práce Zpracování grafických návrhů a grafických úprav textů, projekčních folií, náčrtků, návrhů, příprava digitálních vstupů, přenos digitalizovaných údajů z databáze na procesory a další grafické práce. Zhotovování technických výkresů, náčrtků a webových stránek. Písmomalířství. Obsahem živnosti není projektová činnost v investiční výstavbě a příprava a vypracovávání technických návrhů a projektů. 25. Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv Obsahem živnosti není výroba chemických látek a chemických přípravků. 26. Výroba chemických látek a chemických přípravků Výroba chemických látek a přípravků (plastů, syntetického kaučuku, nátěrových hmot, barviv a pigmentů, mýdla, saponátů, pracích, čistících a leštících přípravků, destilované vody a dalších chemických látek pro výrobní a laboratorní účely a podobně). Obsahem živnosti není výroba chemických látek a přípravků klasifikovaných jako výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé a senzibilizující, paliv a maziv, syntetického a kvasného lihu, léčiv, kosmetických prostředků (včetně toaletních a dezodoračních mýdel), chemických vláken a hnojiv. 27. Výroba nenahraných nosičů údajů Výroba nenahraných nosičů, zvukových a zvukově-obrazových záznamů, disket a pásků pro počítače, osobních magnetických karet a dalších nenahraných nosičů údajů. Obsahem živnosti není výroba papíru. 28. Výroba chemických vláken Výroba syntetického nekonečného vlákna, spřádacích kabelů, jednoduchých vláken, včetně vysoce houževnatých a tvarovaných přízí, monofilů, vláken, střiže, kabelů, vložek a pásků z celulózy a přírodních polymerů obsahujících dusík a dalších chemických umělých vláken. 29. Výroba plastových výrobků a pryžových výrobků Výroba polotovarů a hotových výrobků z plastů (plastové desky, bloky, fólie, profily, filmy, hadice, trubky, potravinářská umělá střeva a podobně), obalů z plastů, plastových výrobků pro stavebnictví (dveře, okna, rolety, obložení, podlahy, sanitární zboží a podobně), plastového nádobí a jiného zboží pro domácnost a obdobné užití, plastových toaletních, kancelářských a školních potřeb, součástí ošacení, strojních dílů tvářených z plastů a nábytkového kování z plastů a podobně. Výroba plastového nábytku. Výroba gumárenských výrobků vyráběných studenou cestou. Obsahem živnosti není výroba plastů v základní formě, zpracování gumárenských směsí vulkanizací. Výroba plastových hraček, sportovních potřeb, zdravotnických a dentálních přístrojů a pomůcek, výroba plastové obuvi. 30. Výroba a zpracování skla Výroba tvrzeného nebo laminovaného plochého skla, skleněných zrcadel, vrstvených izolačních elementů ze skla, dutého, obalového, užitkového, osvětlovacího a ozdobného skla, skleněných vláken včetně skleněné vaty a skleněné příze, skleněných výrobků pro laboratorní, technické a hygienické účely, hodinových skel, optického skla, skleněných izolátorů, tyčí, trubic a podobně. Malování užitkových skel sodnodraselných či olovnatých, zabarvování povrchů skel listry a lazurami, nanášení vysokého smaltu na povrchy skel včetně navazujícího vypalování ve vypalovacích pecích. Obsahem živnosti není broušení, leptání a rytí skla. 31. Výroba porcelánových, keramických a sádrových výrobků (kromě pro stavebnictví) Výroba užitkového a ozdobného porcelánu, keramiky, hrnčířských a sádrových výrobků, elektrických izolátorů a součástí k nim, laboratorních, chemických a průmyslových výrobků z keramiky, keramických nádob používaných k přepravě a balení tekutin a jiných keramických výrobků pro technické účely, žáruvzdorných cementů a žáruvzdorného keramického zboží (tepelně izolačního keramického zboží z křemenných zemin, žáruvzdorných cihel, tvarovek, keramických retort, kelímků, muflí, trubic a podobně). Dekorace porcelánu a keramiky. Obsahem živnosti není výroba keramických a sádrových výrobků pro stavebnictví, s výjimkou žáruvzdorných, keramické bižuterie a hraček. 32. Výroba stavebních hmot a stavebních výrobků Výroba keramických výrobků pro sanitární účely, nežáruvzdorných keramických kachlí, obkladaček, mozaikových kostek, dlaždic, nežáruvzdorných konstrukčních stavebních materiálů z pálené hlíny (cihel, střešní krytiny, trubkových komínových nástavců, rour, podlahových tvarovek), kameniny pro stavebnictví, cementu (slínku, hydraulického cementu, struskového cementu, fosfátového, aluminozního a podobně), nehašeného vápna, práškové malty, stavebních prvků z betonu, výrobků z cementu nebo umělých kamenů, sádrových výrobků pro stavební účely, transportního betonu, stavebních materiálů z osinku nebo z rostlinných substancí spojovaných cementem nebo sádrou nebo jinými minerálními pojivy, předmětů z celulózo-vláknitých cementů a podobně. Obsahem živnosti není zpracování přírodního kamene a výroba žáruvzdorných keramických výrobků pro stavebnictví. 33. Výroba brusiv a ostatních minerálních nekovových výrobků Výroba mlýnských kamenů, ostřících a lešticích kamenů z přírodních nebo umělých brusiv (včetně brusných výrobků na měkkém základě) a výroba vláken, tkanin, oděvů, ochranných přileb, obuvi, šňůr, provazů, lan, plsti z minerálních materiálů, minerálních izolačních materiálů vyráběných ze struskové vlny, skalní vlny a podobných minerálních vln, vermikulitové vlny, rozpínavé hlíny a podobných tepelně izolačních hmot, zvukově izolačních nebo zvuk absorbujících materiálů a předmětů z různých minerálních substancí (přepracované slídy, výrobků ze slídy, rašeliny a grafitu pro jiné než elektrotechnické účely). Obsahem živnosti není výroba skleněné vlny, práce spojené s ručním a strojním zpracováním přírodního a umělého kamene (pro stavebnictví, hřbitovy, cesty a obdobné účely). 34. Broušení technického a šperkového kamene Obsahem živnosti nejsou práce spojené se zpracováním přírodního kamene (pro stavebnictví a podobně) a klenotnické práce spojené s osazováním šperkového kamene. 35. Výroba a hutní zpracování železa a oceli Výroba surového železa, slévárenského surového železa, surového železa pro výrobu ocele, houbovitého železa (v kusech, granulích a podobně). Výroba ocele v konvertorech, elektrických a martinských pecích a jinými metodami, vysokouhlíkového feromanganu, vysokopecní zrcadloviny v základních tvarech a litin. Výroba za tepla a za studena válcovaných ocelových výrobků z ingotů, zejména širokých i úzkých pásů, desek, plechů, folií, drátů, tyčí, profilů a štětovnic, kolejnic a jiných výrobků pro železnici. Výroba litinových a ocelových trub a trubek všemi druhy hutních technologií, výroba fitinků, svařovaných ocelových trubek a ocelových trubkových spojek. Výroba tyčí a profilů kováním. Výroba ocelového drátu tažením nebo protahováním za studena. Jiné hutní zpracování materiálu, zejména výroba feroslitin, železného prášku a granulovaného železa, materiálu pro železniční svršky, kovových písků pro pískování. Obsahem živnosti není odlévání hotových výrobků a polotovarů ze surového železa a ocele, odlitků ze šedých litin, tvarovaných odlitků do grafitových forem. 36. Výroba a hutní zpracování neželezných kovů a jejich slitin Výroba hliníku a hliníkových slitin a hutních výrobků a polotovarů z hliníku a jeho slitin a oxidu hlinitého. Výroba olova, zinku, cínu, mědi z rudy a elektrolyticky čištěného odpadu a šrotu, výroba slitin těchto kovů a výrobků a polotovarů z těchto kovů a jejich slitin. Výroba chrómu, manganu, niklu a dalších neželezných kovů z rud, oxidů nebo elektrolyticky a aluminotermicky čištěného odpadu a šrotu, slitin těchto kovů a hutních výrobků a polotovarů z těchto kovů a jejich slitin. Výroba drahých kovů (výroba a rafinace zlata, stříbra, platiny a podobně, nikoli ve slitcích), výroba slitin drahých kovů pro technické účely, výroba hutních výrobků a polotovarů z drahých kovů, plátování obecných kovů stříbrem, plátování obecných kovů nebo stříbra zlatem, plátování zlata, stříbra nebo obecného kovu platinou (nebo kovy její skupiny). Výroba niklových kamínků. Obsahem živnosti není výroba slitin drahých kovů pro klenotnictví a dentální účely. 37. Výroba kovových konstrukcí, kotlů, těles a kontejnerů Výroba kovových dílů a konstrukcí pro průmyslové účely (pro vysoké pece, zvedací a manipulační zařízení), výroba kovových dílů a konstrukcí pro stavebnictví a prefabrikovaných stavebních částí převážně vyrobených z kovu, kovových dveří, oken a jejich rámů, okenic, rolet, vrat a podobně. Výroba tlakových nádob, nádrží, zásobníků a kontejnerů z kovů, včetně kovových kontejnerů na stlačený nebo tekutý plyn, topných těles a kotlů ústředního topení, generátorů vodní páry a jiných par, pomocných zařízení k parním generátorům (kondenzátory, přehřívače, parní kolektory a akumulátory), reaktorů. Obsahem živnosti nejsou činnosti spojené s montáží, opravami a rekonstrukcí vyhrazených tlakových zařízení, kotlů a tlakových nádob a vyhrazených zdvihacích zařízení a výroba drobných kovových obalů. 38. Výroba kovového spotřebního zboží Výroba nožířského zboží (kuchyňských příborů, břitev, žiletek, nůžek, pracovních a kapesních nožů a podobně), sériově vyráběných ručních nástrojů (kleští, šroubováků, pil a podobně), kovářského nářadí (kladiv, palic, kovadlin a podobně), zemědělského ručního nářadí a ručního nářadí pro stavebnictví, sériově vyráběných klíčů a zámků, drobných kovových obalů (plechovek, konví, tub a podobně, kovových uzávěrů), výrobků z drátu (kovových kabelů, pásků, ostnatého drátu, drátěného pletiva, roštů, síťoviny, pleteniny, hřebíků, a podobně), spojovacích součástek (nýtů, podložek, svorníků, šroubů s maticí, matic), pružin, řetězů. Výroba kovového zboží pro domácnost (pánví, pekáčů, stolního kovového náčiní, kuchyňských kovových strojků, drobných kovových pomůcek, a drobných kovových doplňků a podobně), kovových výrobků sanitárních (van, výlevek, dřezů a podobně), drobného kovového zboží pro kancelářské použití, dekoračních předmětů z kovu, sériově vyráběných trezorů, bezpečnostních skříní, pancéřových dveří, kovových spojek, přezek, háků, patentů, tabulek s orientačními nápisy, žebříků, schodů, klecí, košíků, nákupních vozíků a podobně. Výroba kovového nábytku. Obsahem živnosti není zhotovování nástrojů a přípravků pro strojírenskou výrobu. 39. Uměleckořemeslné zpracování kovů Uměleckořemeslná činnost, při níž jsou tradičními, speciálními převážně rukodělnými technologiemi (kovolijectví, kovotepectví, umělecké kovářství a zámečnictví, cizelérství, zvonařství, pasířství, platnéřství, medailérství a rytí kovů, cínařství atd.) zpracovávány kovy za účelem vytvoření kusových kovových předmětů, například zvonů, plastik, liturgických předmětů, přileb, štítů, rektorských řetězů, medailí a odznaků, svícnů a konvic historizujícího charakteru. Obsahem živnosti není výroba šperků, klenotů, ozdob a ručně tepaných výrobků z drahých kovů a jejich kombinací s obecnými kovy. 40. Povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů Provádění jednotlivých způsobů tepelného zpracování kovů (kalení, žíhání a podobně) a dalších způsobů povrchové úpravy výrobků, zejména pískování, otryskávání, provádění základní povrchové ochrany výrobků , potahování kovových předmětů nekovovými materiály. Jednotlivé technologie tavného a tlakového svařování kovů a dalších materiálů. Obsahem živnosti není chemická a elektrochemická úprava povrchu kovů pokovováním v kovových lázních a žárovými a plazmovými nástřiky kovových i nekovových materiálů a technologie spojené s přípravou a nanášením smaltovacích suspensí a vypalování skelného nebo keramického povlaku ve smaltérské peci. 41. Výroba strojů a zařízení pro využití mechanické energie Výroba spalovacích motorů a jejich dílů (vyjma leteckých, automobilových a motocyklových), lodních motorů, motorů pro lokomotivy a motorů stacionárních a jejich dílů, parních, plynových a vodních turbín, vodních kol a jejich regulátorů, dmychadel a exhaustorů, kompresorů, čerpadel, zařízení s hydraulickým nebo pneumatickým pohonem nebo motorů na větrný pohon, uzavíracích a regulačních částí potrubí (kohouty, ventily, šoupátka), výtokových armatur a armatur k topení. Výroba valivých ložisek a jejich dílů, zařízení pro převod otáčivého pohybu (hřídelů, čepů, kluzných ložisek), převodových skříní a jiných druhů zařízení pro převod rychlosti, spojek a spojovacích hřídelů, setrvačníků, kloubových spojení, řetězů, zařízení pro hydraulickou transmisi a podobně. Obsahem živnosti není výroba klimatizačních a chladírenských zařízení a tepelných čerpadel. 42. Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely Činnosti spojené s výrobou pecí, sušáren průmyslových i laboratorních, hořáků, spaloven, mechanických překládacích zařízení, roštů, vykladačů popela. Výroba ručních, motorových zvedacích, manipulačních, nakládacích a vykládacích zařízení, kladkostrojů, zdviží, jeřábů, pojízdných zvedacích rámů, pracovních vozíků vybavených nebo nevybavených zvedacím nebo jiným manipulačním zařízením s vlastním nebo bez vlastního pohonu používaných pro dílenskou přepravu, mechanických manipulátorů nebo průmyslových robotů speciálně konstruovaných pro zvedání, manipulaci nakládání a vykládání dopravníků, kapalinových zdviží, výtahů, eskalátorů nebo pohyblivých schodišť. Výroba chladírenského a mrazírenského průmyslového zařízení, klimatizačních zařízení, výměníků tepla, ventilátorů, zařízení na rozptylování a rozprašování tekutin nebo prášků (vodních děl, hasicích přístrojů, strojů na pískování a čištění vodní parou). Výroba filtračních a čistících zařízení, balicích a obalových strojů (plnicích, zavíracích, tvarovacích, těsnicích, kapslovacích, značkovacích a podobných zařízení), strojů pro čištění a sušení lahví a pro sycení nápojů oxidem uhličitým, zařízení pro destilaci nebo rektifikaci v rafinériích ropy, v chemickém nebo nápojovém průmyslu, plynových generátorů, kalandrovacích a jiných válcovacích strojů a válců pro ně, odstředivek, prodejních automatů a podobných zařízení. Výroba zařízení pro lunaparky a dalších prostředků lidové zábavy (kolotočů, houpaček, střelnic a podobně). Obsahem živnosti není výroba tlakových zařízení, výroba zařízení pro domácnost a strojů a zařízení pro určitá hospodářská odvětví. 43. Výroba strojů a zařízení pro určitá hospodářská odvětví Výroba traktorů a malotraktorů používaných v zemědělství, zahradnictví a lesnictví a ostatních strojů pro zemědělství a lesnictví (zejména žacích strojů, samonakladačů a samovykladačů, přívěsů a návěsů, zemědělských strojů na úpravu půdy, pěstování rostlin nebo zúrodňování, sklizňových strojů a mlátiček, dojicích přístrojů, rozprašovačů pro zemědělské použití, strojního vybavení pro drůbežárny, včelařství, míchání krmiv, čištění, třídění a značkování vajec, plodů, semen a podobných zařízení). Výroba obráběcích strojů (zejména obráběcích strojů pro třísková obrábění včetně strojů pracujících s laserem, ultrazvukem, elektrickým výbojem, obráběcích strojů, které neodebírají materiál, obráběcích strojů pro osazování hřebíků, šití drátem, lepení, strojů pro sváření, tvrdé a měkké pájení, výroba upínadel, držáků nástrojů a speciálního vybavení pro obráběcí stroje, mechanických nástrojů s vlastním motorovým nebo pneumatickým pohonem), strojů a zařízení pro metalurgii (zejména strojů a zařízení pro manipulaci s roztavenými kovy a válcovacích stolic a válců pro ně), strojů a zařízení pro chemický průmysl, stavebních a důlních strojů (nepřetržitých elevátorů a dopravníků, vrtacího, řezacího, hloubícího a tunelovacího zařízení, strojního zařízení pro zpracování minerálů, jejich sítování, třídění, míchačů na beton a malty, strojů na odstraňování zeminy, beranidel a vytahovačů pilot, stříkaček na maltu, rozstřikovačů živce, strojů na betonování povrchů, radlic pro buldozery a podobně), strojů pro potravinářský průmysl a pro zpracování tabáku (zejména zemědělských sušáren, strojů na zpracování mléka, výrobu sýrů, strojů pro průmyslové mletí zrna, lisů a drtičů na výrobu vína a ovocných šťáv a džusů, strojního zařízení pro pekárenský průmysl, neelektrických pekárenských pecí, hnětačů, porcovačů těsta, strojů a zařízení pro zpracování masa, drůbeže, ryb, ovoce, ořechů, zeleniny, strojů pro výrobu cukrovinek, kakaa, čokolády, cukru, nápojů, pro extrakci a zpracování tuků nebo olejů, strojů pro zpracování tabáku, strojů a zařízení pro pivovary, strojů pro přípravu jídel v restauracích), strojů pro textilní, oděvnický a kožedělný průmysl (zejména textilních strojů, pomocných strojů pro textilní strojní park, strojů pro zpracování vláken, strojního vybavení pro velkoprádelny, šicích strojů, jehel do šicích strojů, strojů pro zpracování hotových kožešinových výrobků nebo usní, kožedělných strojů), strojů pro papírenský průmysl (zejména strojů pro přípravu papíroviny, zařízení pro výrobu papíru a kartonu, strojů a zařízení na výrobky z papíru a kartonu), strojů a zařízení pro zpracování pryže, plastů a výrobků z těchto materiálů, strojů a přístrojů pro tisk, brožování a vazbu knih, strojů a zařízení pro výrobu obkladaček, cihel, formovacích desek, a dalších speciálních strojů a přístrojů. Výroba zařízení na likvidaci radioaktivního odpadu. Obsahem živnosti není výroba strojů a přístrojů pro domácnost a výroba elektrických strojů a přístrojů. 44. Výroba a opravy elektrických strojů a přístrojů a elektronických zařízení pracujících na malém napětí a výroba elektrického vybavení Výroba a opravy elektrických strojů a přístrojů a elektronických zařízení pracujících na střídavém napětí menším než 50 V nebo stejnosměrném napětí menším než 75 V (například kapesních kalkulaček). Výroba elektronického vybavení zejména pro silniční motorová vozidla a pracovní stroje. Obsahem živnosti není výroba telekomunikačních zařízení a výroba elektrických hraček. 45. Výroba rozvaděčů, baterií, kabelů, vodičů a antén Výroba rozvaděčů nízkého a vysokého napětí a elektrického zařízení pro spínání a ochranu elektrických obvodů nebo pro vytváření spojení do nebo uvnitř elektrického obvodu (zejména vypínačů, pojistek, omezovačů napětí, tlumičů proudových nárazů, zásuvek, zástrček, objímek, ovládacích panelů). Výroba vodičů, kabelů, lamel a jiných izolovaných vodičů zakončených nebo nezakončených přípojkami, kabelů z optických vláken pro přenos kódovaných dat pro telekomunikace, video a podobně. Výroba galvanických článků a baterií. Výroba antén. Obsahem živnosti není montáž vyhrazených elektrických zařízení. 46. Výroba neelektrických zařízení pro domácnost Obsahem živnosti není stavba krbů, kachlových a historických kamen. 47. Výroba elektronických součástek Výroba elektronických součástek, zejména žhavených nebo studených katod nebo fotokatodových elektronek nebo obrazovek, televizních obrazovek, snímacích elektronek, elektronických převáděčů a multiplikátorů mikrovlnných elektronek, přijímacích a zesilovacích výbojek nebo elektronek, diod, tranzistorů, tyristorů a podobných polovodičových prvků, polovodičových prvků citlivých na světlo včetně hradlových fotonek, instalovaných piezoelektrických krystalů, elektronických instalovaných obvodů a mikrosestav, monolitických integrovaných obvodů, hybridních integrovaných obvodů a elektronických mikrosestav v litých obvodech, mikromodulů, tištěných obvodů, elektrických kondenzátorů a odporů včetně reostatů a potenciometrů. Obsahem živnosti není výroba elektronických strojů a přístrojů. 48. Projektování elektrických zařízení Projektování a řízení projektování vyhrazených elektrických zařízení, to je v oblasti elektrických rozvodných soustav, sítí a instalací, zařízení určených pro přímé připojení na zařízení veřejného rozvodu elektřiny a zapojení dalších vyhrazených i nevyhrazených zařízení pro výrobu, přeměnu a užití elektrické energie. Zahrnuje koncepční návrhy, výpočty a vypracování schémat zapojení, technologické a materiálové rozpočty. 49. Výroba zdravotnických prostředků Obsahem živnosti není výroba protéz, trupových ortéz, končetinových ortéz a měkkých bandáží, brýlí a kontaktních čoček, teploměrů a jiných měřidel. 50. Výroba optických a fotografických zařízení Výroba kompletovaných nebo nekompletovaných optických prvků (zejména čoček, optických zrcadel, polarizačních elementů, optických vláken a kabelů z nich pro přenos obrazů nebo jejich osvětlení), optických přístrojů (zejména optických mikroskopů, zařízení pro mikrofotografii a mikroprojekci, zvětšovacích skel, dalekohledů), fotografických a kinematografických zařízení a podobně. Obsahem živnosti není zhotovení korekčních očních pomůcek, výroba stanovených optických měřidel. 51. Výroba motorových a přípojných vozidel Výroba osobních a nákladních automobilů, autobusů, trolejbusů, traktorů a speciálních vozidel, motorů k motorovým vozidlům, ostatních motorových vozidel (zejména dopravních prostředků k jízdě po sněhu, obojživelných vozidel, požárních automobilů, čistících vozů, pojízdných knihoven a podobně). Výroba přípojných vozidel. Výroba dílů a příslušenství k motorovým vozidlům a karosérií motorových vozidel. Činností spojené s výrobou motocyklů, mopedů a jiných dvoukolových vozidel, motocyklů s přívěsným vozíkem, součástek a příslušenství pro motocykly. 52. Výroba karosérií Výroba karosérií včetně kabin pro motorová vozidla, vnějšího vybavení pro všechny typy motorových vozidel (včetně tahačů), přípojných vozidel, podvalníků a přepravních kontejnerů. Výroba skříní hnacích drážních vozidel a skříní železničních vozů, karosérií strojů pro různá odvětví průmyslu a podobně. 53. Stavba a výroba plavidel Obsahem živnosti není výroba obojživelných vozidel, motorů pro plavidla a výroba navigačních přístrojů. 54. Výroba drážních hnacích vozidel a drážních vozidel na dráze tramvajové, trolejbusové a lanové a železničního parku Výroba elektrických a dieselových kolejových lokomotiv, samohybných železničních a tramvajových vozů, vozů lanových drah, železničního a tramvajového parku bez vlastního pohonu (zejména osobních, nákladních a cisternových vozů, samovykládacích vozů a vagonů, opravárenských a jeřábových vozů a tendrů). Výroba specializovaných částí železničních a tramvajových lokomotiv nebo vozového parku (zejména podvozků, náprav a kol, brzd a dílů k nim, háků a spojovacích elementů, nárazníků) a podobných zařízení. Obsahem živnosti není výroba elektromotorů, motorů a turbin, elektrického signalizačního a dopravně kontrolního zařízení, nesmontovaných kolejí a podobně. 55. Výroba jízdních kol, vozíků pro invalidy a jiných nemotorových dopravních prostředků Obsahem živnosti není výroba jízdních kol s přídavným motorem, výroba dětských tříkolek a jiných kolových hraček. 56. Výroba a opravy čalounických výrobků Obsahem živnosti není zhotovování dřevěného nábytku a zakázková výroba a opravy dřevěných částí židlí, sedadel a podobně. 57. Výroba hudebních nástrojů Výroba hudebních nástrojů strunných, klávesových strunných nástrojů, klávesových trubkových varhan, akordeonů, dechových nástrojů, bicích hudebních nástrojů a dalších hudebních nástrojů. Výroba dílů a příslušenství k hudebním nástrojům (metronomů, ladiček, strun a podobně). Výroba hudebních nástrojů, jejichž zvuk je vytvářen elektronicky, flašinetů, parních varhan a podobně. Obsahem živnosti není výroba mikrofonů, reproduktorů, gramofonů, magnetofonů, zvonů, hudebních hraček a výroba hracích skříní. 58. Výroba sportovních potřeb Výroba zboží a vybavení pro sport (zejména míčů, raket, pálek, holí, lyží, lyžařského vázání, hůlek, sáněk, bobů, potřeb pro sportovní rybaření, loveckých potřeb, horolezecké výzbroje, sportovních rukavic, bruslí, luků, samostřílů, kuší), vybavení tělocvičen a atletických zařízení. Výroba sportovních létajících zařízení. Výroba potápěčských dýchacích přístrojů. Obsahem živnosti není výroba sportovního oblečení, obuvi, přileb, sedlářského a brašnářského zboží, prostředků ortopedické povahy, zbraní a munice, člunů a sportovních lodí, jízdních kol a sportovních vozidel. 59. Výroba her, hraček a dětských kočárků Výroba panenek a jejich oblečení, zvířátek, hračkových vybavení domácnosti, mechanických hraček, zejména vláčků, autíček, kolových hraček používaných k jízdě, tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, stolních nebo společenských her, hracích karet, modelů, elektrických vláčků, stavebnic, skládaček, elektronických her a podobně. Výroba dětských kočárků a kočárků pro panenky. 60. Výroba školních a kancelářských potřeb kromě výrobků z papíru Výroba psacích per a tužek, náplní do per a tužek, razítek, ručních tiskáren nebo etiketovacích strojků, potiskovacích souprav a dalších školních a kancelářských potřeb. Obsahem živnosti není výroba kancelářského papíru, školních sešitů, a brašnářského zboží. 61. Výroba bižuterie Výroba bižuterie a ozdob z obecných kovů, skla, dřeva, kůže nebo jiných materiálů. 62. Výroba kartáčnického a konfekčního zboží, deštníků, upomínkových předmětů a dalších výrobků zpracovatelského průmyslu Výroba košťat a kartáčů, ručních mechanických smetáků, mopů a péřových prachovek, kartáčků, malířských válečků, štětců a podobně. Výroba konfekčních zapínadel (knoflíků, patentek, zdrhovadel, šicích potřeb a podobně), vycházkových holí, deštníků, slunečníků, markýz, žaluzií, s výjimkou dřevěných, a podobně. Výroba zápalek, cigaretových zapalovačů, dýmek, hřebenů, vakuovaných lahví, termosek, svíček, umělých květin, výroba upomínkových a dekorativních předmětů a podobně. Výroba dalších výrobků zpracovatelského průmyslu. 63. Výroba a opravy zdrojů ionizujícího záření 64. Výroba hnojiv Činnosti spojené s výrobou minerálních, organických a organominerálních hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů. 65. Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) Činnosti spojené se shromažďováním, skladováním, sběrem, výkupem, úpravou, tříděním, využíváním a zneškodňováním kovového a nekovového odpadu a šrotu. Přeprava fekálních odpadů fekálními vozy. Obsahem živnosti není shromažďování, přeprava, skladování, zneškodňování, využívání, sběr, výkup, třídění a úprava nebezpečných odpadů. 66. Provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod užitkové vody Obsahem živnosti není správa majetku ani rozvoj v oblasti vodovodů a kanalizací. 67. Přípravné práce pro stavby Úprava terénu pro stavby a v okolí staveb a přípravné práce pro stavby, zejména zemní práce, terénní úpravy prováděné v souvislosti se stavební činností, výkopové práce, průzkumné vrtné práce sloužící k získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb, odvodňování staveniště, provádění technické rekultivace (využití skrývaných zemin, terénní úpravy pozemků, výsypek, odvalů včetně přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci, úprava vodního režimu, meliorační opatření, vybudování pozemních, příjezdových a provozních komunikací) a podobně. Provádění lešenářských prací (montáže a demontáže lešení a pracovních plošin). Činnosti spojené s prováděním drobných bouracích prací a úklidových prací na stavbách. Obsahem živnosti nejsou zednické práce, odstraňování staveb, ani zemní práce, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem. 68. Specializované stavební činnosti Specializované stavební činnosti, zejména studnařské práce (čištění a dezinfekce studní, zřizování trubních, to je vrtaných studní v délce do 30 m, pokud nejde o hydrogeologický průzkum, vystrojování trubních studní, rekonstrukce povrchových studní, pramenních jímek z prefa výpustí, podchycování a odvádění pramenů trubkami, zachycování plošných průsaků vybetonováním a podobně), dlaždičské práce (zhotovování dlažeb pozemních komunikací a podobně), potrubářské práce, šamotářské práce, včetně provádění vyzdívek průmyslových pecí, vložkování komínů a jiná obdobná činnost. Obsahem živností nejsou zednické, stavebně-tesařské, pokrývačské, kamnářské a další práce, jež jsou předmětem řemeslných živností, ani hloubení studní hornickým způsobem. 69. Dokončovací stavební práce Činnosti spojené zejména s dokončováním, úpravou a obnovou staveb prováděné bez přímé vazby na vlastní stavební činnost, zejména tapetování, pokládání textilních podlahových krytin, montáž okenního a dveřního těsnění, markýz, rolet, žaluzií, protislunečních fólií, čištění fasád domů horkou párou, pískem, spárování panelů a další obdobné práce. Obsahem živnosti není kladení podlah vlysových, parketových, palubových, korkových, mozaikových, stěrkových a litých, obkladačství, štukatérství, malířství, natěračství, obkládání sádrokartonem a podobně. 70. Sklenářské práce, rámování a paspartování 71. Inženýrská činnost v investiční výstavbě Činnost spočívající v obstarávání záležitostí, případně provádění některých prací a výkonů (zejména poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek) k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Technická investorskoinženýrská činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Obsahem živnosti není projektování staveb ani jejich provádění. 72. Zprostředkování obchodu a služeb Zprostředkování nákupu a prodeje věcí movitých, včetně případného provádění obchodních transakcí na účet jiných nebo v zastoupení jiného. Zprostředkování služeb v dopravě (dopravní dispečink a podobně), v oblasti řemeslných prací (například rychlých služeb zámečníků, instalatérů a podobně), zprostředkování stavebního spoření, zprostředkování úvěrů, zahraničně-studijních pobytů (au-pair) a zprostředkování jiných služeb. Obsahem živnosti není zprostředkováni nákupu a prodeje nemovitostí, zprostředkování nákupu a prodeje kulturních památek a předmětů kulturní hodnoty, zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví, zprostředkování zaměstnání, činnost zprostředkovatelů a rozhodců kolektivních sporů, zprostředkování prodeje zájezdů a jiných služeb cestovního ruchu, zprostředkování přepravy nákladů (zasilatelství) a podobně. 73. Velkoobchod Nákup a prodej zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti. Obsahem živnosti není nákup a prodej paliv a maziv nad 50 kg na jeden kus balení, zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, hospodářských zvířat prodávaných jejich chovateli, zvířat určených pro zájmové chovy, střelných zbraní a střeliva, výbušnin, toxických a vysoce toxických látek a přípravků, léčiv a distribuce zvukových a zvukově-obrazových záznamů. 74. Specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím Činnosti spojené s nákupem a prodejem užšího sortimentu zboží stejného nebo obdobného charakteru za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli a jeho prodej ve specializovaných prodejnách nebo nákup smíšeného zboží za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli a prodej tohoto zboží. Prodejem smíšeného zboží se rozumí prodej potravinářského a spotřebního zboží v obchodních domech a v prodejnách se širokým sortimentem zboží a dále v prodejnách zboží s převahou potravin, v nichž je doplňkově prodáváno další zboží (drogistické, papírenské, kosmetické a podobně). Obsahem živnosti není nákup a prodej paliv a maziv nad 50 kg na jeden kus balení, zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, hospodářských zvířat prodávaných jejich chovateli, zvířat určených pro zájmové chovy, střelných zbraní a střeliva, výbušnin, toxických a vysoce toxických látek a přípravků, léčiv a zdravotnických prostředků prodávaných prodejci zdravotnických prostředků, prodej motorových vozidel a jejich příslušenství, zvukových a zvukově-obrazových záznamů, použitého zboží, prodej paliv a maziv v čerpacích stanicích a stánkový, zásilkový, internetový a podobný prodej zboží realizovaný mimo stavby podléhající kolaudačnímu rozhodnutí. 75. Maloobchod motorovými vozidly a jejich příslušenstvím Nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli a prodej veškerých motorových vozidel z výroby (dvoukolových, čtyřkolových a jiných vícekolových), ojetých motorových vozidel, přípojných vozidel, příslušenství těchto vozidel a součástek těchto vozidel, pomůcek k údržbě těchto vozidel a pomůcek pro motoristy. 76. Maloobchodní prodej a pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a jejich nenahraných nosičů Nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli a prodej zvukových a zvukově-obrazových záznamů a prodej nenahraných nosičů těchto záznamů. Pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů. Obsahem živnosti není prodej softwaru pro počítače a rozmnožování zvukových a zvukově-obrazových záznamů. 77. Maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny Nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje přímému spotřebiteli a prodej provozovaný mimo stavby určené k tomuto účelu podléhající kolaudačnímu rozhodnutí. Jedná se zejména o zásilkový prodej zboží, stánkový prodej zboží na tržištích, v mobilních zařízeních a pojízdných prodejnách, podomní a pochůzkový prodej. Prodej zboží pomocí prodejních automatů umístěných mimo prodejny prodejce provozujícího prodejní automat. Nákup zboží za účelem dalšího prodeje a prodej zboží prostřednictvím Internetu. Obsahem živnosti není prodej potravin a jiného zboží při slavnostech, sportovních podnicích a podobných akcích konaných v obci, v níž má prodejce provozovnu podléhající kolaudačnímu rozhodnutí, v níž obdobné zboží prodává. 78. Maloobchod použitým zbožím Nákup použitého spotřebního zboží, antikvárních knih a dalších tiskovin a jiného použitého zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Obsahem živnosti není nákup a prodej nemovitostí, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, ojetých motorových vozidel, použitých střelných zbraní a podobně. 79. Provozování čerpacích stanic s pohonnými hmotami Činnosti spojené s nákupem pohonných hmot, provozních kapalina maziv za účelem jejich prodeje a prodej přímým spotřebitelům. Obsluha čerpacích stanic, zabezpečování provozování čerpacích stanic v souladu s bezpečnostními, hasičskými, ekologickými předpisy a českými technickými normami, zajišťování drobných poradenských služeb ve vztahu k prodávanému sortimentu pohonných hmot, provozních kapalin a maziv, prodeje drobného sortimentu zboží, který má vztah k motorovým vozidlům (drobné autodoplňky a autokosmetika, automapy, mazací oleje v malém balení, nemrznoucí kapaliny do chladícího systému pro chlazení motoru, kapaliny do ostřikovačů, kapaliny do brzdového systému a podobně), prodej zboží jako suvenýry, potraviny, nápoje, tiskoviny a další drobné zboží běžné spotřeby jako doplněk hlavní činnosti, drobná údržba motorových vozidel (výměna a doplnění provozních kapalin, mytí aut ručně i pomocí myček). Zprostředkování prodeje pohonných hmota maziv. Obsahem živnosti není provozování čerpacích stanic na stlačený plyn (LPG) k pohonu motorových vozidel. 80. Údržba motorových vozidel a jejich příslušenství Mytí a běžná údržba motorových vozidel, spočívající v ochraně těchto vozidel proti povětrnostním vlivům, zejména provozování myček automobilů, provádění povrchové úpravy karoserií tmelením, broušením, výměnou čelních skel, oken vozidel, těsnících prvků karoserie. Opravy pneumatik studenou cestou a montáž pneumatik, vyvažováním kol, výměna provozních náplní, montáž autopříslušenství a obdobné činnosti. Montáž, opravy, servis, zkoušky a revize plynového zařízení na LPG k pohonu motorových vozidel a jiné podobné činnosti. Obsahem živnosti nejsou opravy motorových vozidel (zejména opravy mechanických, pneumatických, hydraulických a elektrických skupin a podskupin), opravy karoserií vozidel a opravy pneumatik spojené s vulkanizací. 81. Opravy obuvi, brašnářského a sedlářského zboží Opravy obuvi s výjimkou ortopedické obuvi a opravy brašnářského a sedlářského zboží (zejména brašen, aktovek, kabelek, nekovových pásků, sedel). Obsahem živnosti není výroba obuvi, brašnářského a sedlářského zboží (včetně zakázkové výroby), ani opravy ortopedické (zdravotní) obuvi a opravy prostředků ortopedické povahy. 82. Praní, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží Praní, žehlení a mandlování prádla, plizování, opravy oděvů a oděvních doplňků, prádla a punčoch, opravy, čištění (vyjma chemického) a údržba bytového textilu, včetně koberců, vytahování deček, a dalších textilních výrobků. Činnost sběren textilu a oděvů pro prádelny a pro chemické čištění. Čištění peří, surové vlny, příze a netkaného textilu. Úschova kožichů. Opravy deštníků, slunečníků a opravy a údržba jiného osobního zboží. Obsahem živnosti není chemické čištění plošných metrových textilií a hotových textilních výrobků. 83. Opravy a údržba potřeb pro domácnost, sportovních potřeb a výrobků jemné mechaniky Opravy a údržba potřeb pro domácnost, zejména broušení nožů, nůžek a dalších nástrojů pro použití v domácnosti. Opravy mechanických šicích strojů, mechanických psacích strojů a počítacích strojů, fotografických, promítacích a optických přístrojů, opravy a údržba dalších mechanických strojů a přístrojů převážně pro domácnosti včetně oprav elektrických a elektronických strojů a přístrojů pracujících na napětí nižším než 50 V střídavých nebo 75 V stejnosměrných. Opravy a údržba hraček a dětských kočárků; opravy, údržba a servis sportovních potřeb a jízdních kol. Obsahem živnosti nejsou opravy telekomunikačních zařízení, opravy sportovních motorových dopravních prostředků, opravy časoměrných zařízení. 84. Ubytovací služby Poskytování ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních stanovených zvláštním právním předpisem, neposkytujících stravovací služby (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách). Poskytování ubytování v jiných kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci a podobně), pokud jsou současně s ubytováním poskytovány i jiné než základní služby, a poskytování snídaní v těchto stavbách s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek). Obsahem živnosti nejsou činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, vyjma podávání snídaní hostům ubytovaným v jiných kategoriích staveb (bytových domech, rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci) s kapacitou do 10 lůžek, a poskytování ubytování v ubytovacích zařízeních poskytujících stravovací služby. Obsahem živnosti dále není pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. 85. Pozemní doprava vyjma železniční a silniční motorové dopravy Doprava osob kočárem a jinými nemotorovými dopravními prostředky, doprava nákladů potahem a jinými nemotorovými dopravními prostředky, přeprava břemen nosiči včetně přepravy nábytku a bytových doplňků při stěhování, doprava zásilek (vyjma písemných zpráv určených konkrétní osobě) poslem a další související činnosti. Doprava nestandardními dopravními prostředky (například traktory). 86. Skladování zboží a manipulace s nákladem Nakládání a vykládání železničních vozů a kontejnerů, lodních nákladů, překládka sypkých a kusových zásilek bez ohledu na způsob přepravy. Provoz nákladních vah. Skladování všech druhů zboží. 87. Technické činnosti v dopravě Technické činnosti spojené s přepravou osob, zvířat a nákladů, zejména provozování parkovišť a garáží bez ostrahy, zajišťování a realizace dopravního značení, prověřování tras pro přepravu zvlášť těžkých a rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, logistické služby (vyhledávání optimální dopravní trasy) a další činnosti. 88. Potrubní doprava Potrubní doprava ropy, dalších produktů, případně jiných zásilek. Obsahem živnosti není rozvod plynu a tepla a provozování poštovních služeb. 89. Zasilatelství Zprostředkování přepravy věcí z určitého místa do určitého místa, přičemž alespoň buď místo, z nějž se přepravuje, nebo to, do nějž se přepravuje, musí být na území České republiky a činnosti s tím spojené, zejména uzavření smluv o přepravě věcí do dohodnutého místa určení, obstarání dokladů (náložného nebo nákladního listu), zajištění naložení a uložení zásilky, doprovod zásilky, vybavení reklamací z přepravy. Obsahem živnosti není vlastní přeprava nákladů, zastupování v celním řízení, činnost celních deklarantů a podobně. 90. Zastavárenská činnost Poskytování úvěrů oproti zástavě a případný následný prodej zastavené věci. Obsahem živnosti není prodej zastavené věci, která je kulturní památkou a předmětem kulturní hodnoty, zvířetem určeným pro zájmové chovy a podobně, toxickou nebo vysoce toxickou látkou, léčivem nebo vyhrazeným zdravotnickým prostředkem, střelnou zbraní, střelivem, pyrotechnickým výrobkem a podobně. 91. Realitní činnost Nákup nemovitostí za účelem jejich dalšího prodeje, prodej nemovitostí, zprostředkování nákupu, prodeje a pronájmu nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, pokud jsou pronajímatelem poskytovány jiné než základní služby zajišťující řádný provoz těchto prostor. Obsahem živnosti není správa a údržba nemovitostí pro třetí osoby (pokud tato není vázána na vlastnictví nemovitosti), krátkodobé ubytování osob v bytech, rekreačních objektech a podobně, zařízeních, majících charakter ubytovací služby (převážně jako služby cestovního ruchu, agroturistika a podobně). 92. Správa a údržba nemovitostí Správa a základní údržba nemovitostí pro třetí osoby, zejména administrativní zajištění řádného provozu nemovitostí, domovnická činnost, úklid bytů i nebytových prostor, čištění interiérů a exteriérů budov, čištění oken, úklid chodníků a podobně. Obsahem živnosti není čištění exteriérů budov vodní párou, pískem a podobně, opravy a údržba nemovitostí vyžadující řemeslnou zručnost nebo zvláštní odbornou kvalifikaci (například opravy výtahů, zednické, obkladačské, pokrývačské, instalatérské, elektroinstalatérské práce, chemické čištění koberců a textilií). 93. Pronájem a půjčování věcí movitých Pronájmem věcí movitých s následnou koupí najatých věcí (finanční leasing, a podobně). Pronájem a půjčování věcí movitých, zejména dopravních prostředků (osobních a nákladních automobilů, jízdních kol a podobně), strojů a zařízení pro zemědělství, stavebních strojů (bez obsluhy), spotřebního zboží, oděvů, sportovních potřeb, technických přístrojů pro domácnost. Pronájem koní (k pracovním, sportovním a podobným účelům) a jiných, zejména hospodářských, zvířat bez obsluhy. Obsahem živnosti není pronájem nemovitostí, pronájem věcí movitých s obsluhou, půjčování zbraní a střeliva, pronájem software a půjčování zvukových a zvukově-obrazových záznamů. 94. Poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software Poskytování užití (prodej a pronájem) a implementace software. Rozmnožování počítačových programů. Poradenství v oblasti hardware a software. Poradenství v oblasti komunikací a počítačových sítí. Obsahem živnosti není prodej hardware, zpracování dat na počítači, správa počítačových sítí. 95. Kopírovací práce Rozmnožování tiskových předloh kopírovacími stroji nebo počítačovými tiskárnami (včetně scanování), potisk různých materiálů tamponovým tiskem a podobně. Obsahem živnosti není polygrafická výroba (provádění tiskařských technik, zejména knihtisku, hlubotisku, ofsetového tisku, litografie a podobně) při výrobě knih, novin a dalších periodických a neperiodických tiskovin, rozmnožování software a zvukových a zvukově- obrazových záznamů. 96. Zpracování dat, služby databank, správa síti Zpracování dat pomocí programu, zejména kompletní zpracování dat, služby pro vstup údajů, řízení a vedení činnosti zařízení na zpracování dat, případně jiným způsobem. Činnosti související s provozem databank (sestavení databáze, sběr dat, uložení dat, příprava počítačového záznamu pro požadované informace, výběr dat z databáze, umožnění dostupnosti dat pro uživatele, třídění dat podle požadavků a podobně). Správa počítačových sítí, odvirování software a další činnosti vztažené k počítači. Obsahem živnosti není poskytování (prodej) software a hardware ani opravy hardware. 97. Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd Obsahem živnosti není výzkum v oblasti zdravotnictví, včetně výzkumu léčiv, vývoj zbraní, střeliva, výbušnin, a letecké techniky. 98. Činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců Poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně), podnikatelských aktivit, organizačních a ekonomických otázek v obchodních záležitostech, při plánování, organizaci, kontrole, v oblasti řízení a podobně. Obsahem živnosti není daňové a účetní poradenství ani právní porady (zejména zastupování zájmů jedné strany proti zájmům strany druhé před soudem nebo jinými právními institucemi nebo pod dozorem advokátů nebo jiných pracovníků soudu). 99. Činnost technických poradců v oblasti ... Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, strojírenství, hutnictví, energetice (například činnost energetického auditora), chemii, potravinářství, textilním a oděvním průmyslu a dalších průmyslových odvětvích, zemědělství a lesnictví. Obsahem živnosti není vlastní realizace technických činností, technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany, poradenská činnost při ochraně rostlin, poradenská činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 100. Poradenská činnost v oblasti společenských věd a rozvoje osobnosti Poradenská činnost v oblasti společenských věd (sociologie, filosofie, historie, demografie, lingvistiky a podobně). Poradenství v oblasti společenského vystupování, rozvoje osobnosti a udržování fyzické kondice, vizážistika, barvové poradenství, logopedie s výjimkou klinické logopedie a podobně. Obsahem živnosti není psychologické poradenství a poradenství v oblasti ekonomie. 101. Testování, měření, analýzy a kontroly Testování, měření a chemické, fyzikální a mikrobiologické analýzy v různých oblastech lidské činnosti, zejména provozování středisek kalibrační služby, výkon hydrometeorologických a meteorologických činností, chemické analýzy různých materiálů, mikrobiologické analýzy potravin, vod, měření radonu, služby osobní dozimetrie, posuzování vlastností zdrojů ionizujícího záření, měření hluku a vibrací, defektoskopické zkoušky a podobně. Kontrola technických a sportovních zařízení. Obsahem živnosti nejsou zkoušky vyhrazených tlakových, zdvihacích, plynových zařízení, technických zařízení v drážním provozu, zkoušky letadel a výrobků letecké techniky, úřední měření, měření emisí a imisí, výkon zeměměřických činností, diagnostická činnost v ochraně rostlin, kontrolní testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin. 102. Reklamní činnost a marketing Zpracování a výroba návrhů reklamy, šíření reklamy různými způsoby, zejména umístěním na venkovních reklamních poutačích, šířením sdělovacími prostředky, Internetem, distribuce nebo dodávka reklamních materiálů a vzorků, obstarávání míst pro inzerci a reklamu a podobně. Průzkum trhu za účelem zjištění možnosti odbytu, vhodnosti a běžnosti výrobků a nákupních zvyklostí zákazníků za účelem podpory prodeje a vývoje nových výrobků a průzkumu veřejného mínění (kolektivních názorů veřejnosti o politických, ekonomických a sociálních otázkách) a jejich statistické vyhodnocení. Obsahem živnosti není tisk reklamních materiálů. 103. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy Služby v oblasti administrativní správy, zejména sekretářské a podobné služby. Služby organizačně hospodářské povahy, zejména poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty, odkup pohledávek, přebírání závazků a jejich úhrada, postoupení pohledávek, operace směřující k řešení platební neschopnosti, poskytování ručení za bankovní úvěry nebankovními subjekty, vypořádání mezipodnikových závazků a pohledávek, poskytování certifikačních služeb v oblastí elektronického podpisu (to je plnění funkce důvěryhodné třetí strany při elektronické komunikaci s využitím elektronického podpisu, vydávání certifikátů, které spojují data pro ověřování elektronického podpisu, s podepisující osobou a umožňují ověřit její totožnost, uchovávání certifikátů, zneplatnění certifikátů, provozování veřejně přístupného seznamu vydaných certifikátů a seznamu certifikátů, které byly zneplatněny, vedení dokumentace o vydaných certifikátech, zajišťování provozu bezpečných systémů a nástrojů elektronického podpisu a bezpečností postupů, které tyto systémy a nástroje podporují a podobně), poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a další služby obdobné povahy. Certifikace systémů řízení jakostí a ověřování odborné způsobilosti personálu. 104. Balicí činnosti Balení zboží mechanizovaným způsobem, ruční kompletace obalů, ruční balení zboží a další obdobné činnosti. 105. Příprava a vypracování technických návrhů Příprava a vypracování technických návrhů strojních a technologických zařízení pro různá odvětví hospodářství, zejména konstruktérská činnost ve strojírenství, vypracování technologických návrhů a projektů zařízení pro chemický, hutní, potravinářský průmysl a další odvětví průmyslu a pro zemědělskou výrobu, vypracování návrhů protipožárního vybavení provozů a rozvodů počítačových sítí. Obsahem živnosti není projektová činnost ve výstavbě včetně projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňování, projektování pozemkových úprav, projektování letadel, jejich součástí a výrobků letecké techniky, vývoj střelných zbraní, ani projektování elektrických zařízení. 106. Překladatelská a tlumočnická činnost Překlady z jednoho jazyka do jiného jazyka pro účely cestovního ruchu, mezinárodního styku, obchodní jednání a jiné komerční účely. Tlumočení z jednoho jazyka do druhého a tlumočení do a ze znakové řeči pro účely cestovního ruchu, obchodní jednání a podobně. Obsahem živnosti není tlumočení sloužící potřebám řízení před soudy a správními orgány nebo v souvislosti s právními úkony fyzických a právnických osob, překlady literárních děl jako využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti jejich autory. 107. Agenturní činnost v oblasti kultury a umění Činnost agentů nebo agentur zastupujících jiné osoby za účelem získání účasti v hraných filmech, divadelních představeních, koncertech nebo jiných druzích uměleckých a zábavních představení, vyhledávání nakladatelů či výrobců knih, divadelních her, uměleckých výtvarných děl a podobně. Obsahem živnosti není výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským. 108. Pořádání výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí Pořádání výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí spočívající v organizačním a technickém zajištění jejich průběhu. Obsahem živnosti není zajištění zpracování, výroba a tisk reklamních materiálů. 109. Návrhářská, designérská a aranžérská činnost 110. Výuka jazyků Výuka jazyků, případně znakové řeči. Obsahem živnosti není výuka jazyků realizovaná v rámci výchovy a vzdělávání ve školách, školských a předškolních zařízeních zařazených do sítě škol, předškolních a školských zařízení a školách a zařízeních poskytujících vzdělávání studiem v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech ani výuka jazyků v zařízeních a školách nezařazených do sítě škol, u nichž poskytované vzdělání není výhradně zaměřeno na výuku jazyků. 111. Výuka v oblasti umění a společenského tance Výuka hry na hudební nástroj, výtvarného umění (malířství, sochařství, umělecké fotografie a podobně), baletu, uměleckého tance, herectví, mimického projevu a podobně. Společenská výchova a s ní spojená výuka společenského tance. Obsahem živnosti není výchova a vzdělávání v oblasti umění a společenského tance provozovaná ve školách, školských a předškolních zařízeních zařazených do sítě škol, ani ve školách a předškolních zařízeních nezařazených do sítě škol, u nichž výuka v oblasti umění není hlavním cílem vzdělávání zaměřeného převážně na jiné obory, ani příprava soutěžních tanečních páru a skupin. 112. Pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti Pořádání odborných kurzů blíže specifikovaných (například výpočetní techniky, šití, vaření, pěstování rostlin) a pořádání seminářů a školení v různých oblastech, zejména organizační zajištění kurzů a školení, zajištění prostor pro konání akce, příprava materiálů a podkladů pro školení, zajištění lektorů a vlastní lektorská činnost. Kondiční a zdokonalovací výcvik držitelů řidičského oprávnění, zdokonalování odborné způsobilosti řidičů. Obsahem živnosti není pořádání kurzů a školení subjekty zřízenými za tím účelem dle zvláštních právních předpisů, výcvik střelby ze zbraní, výuka řízení motorových vozidel, letadel, poskytování tělovýchovných služeb, výuka jazyků a výuka v oblasti umění a společenského tance. Dále obsahem živnosti není pořádání kurzů a školení podle zvláštních předpisů školami a školskými zařízeními zařazenými do sítě škol. 113. Výuka obsluhy (řízení) technických zařízení Výuka obsluhy a řízení technických zařízení sloužících pro různé účely (výtahů, zdvižných vozíků, lyžařských vleků a dalších technických zařízení). Výuka řízení sportovních létajících zařízení. Obsahem živnosti není zaškolení obsluhy technického zařízení jeho výrobcem v souvislosti s uvedením zařízení do provozu, výuka obsluhy technických zařízení provozovaná ve školách a školských zařízeních zařazených do sítě škol, výcvik střelby ze zbraní, výuka řízení motorových vozidel, letadel. 114. Mimoškolní výchova a vzdělávání Výchova dětí nad tři roky věku v předškolních zařízeních, výuka v soukromých školách a zařízeních sloužících odbornému vzdělávání, pokud tato nejsou zařazena do sítě škol, školských a předškolních zařízení. Jiná mimoškolní výchova a vzdělávání, doučování žáků a studentů, výchovně vzdělávací činnost na dětských táborech a jiných zotavovacích akcích, zejména vedení těchto akcí, zajišťování výchovných, relaxačních a vzdělávacích programů pro účastníky těchto akcí, dohled nad dětmi a podobně. Obsahem živnosti není pořádání kurzů, školení a seminářů, výuka jazyků a předmětů z oblasti umění, výuka řízení motorových vozidel, letadel a ve střelbě ze zbraní a dohled nad dětmi v rodinách. Obsahem živnosti dále není zprostředkování ani prodej zájezdů, poskytování hostinské činnosti, ubytovacích služeb, tělovýchovných a sportovních služeb. Obsahem živnosti dále nejsou rekreačně-vzdělávací činnosti realizované v rámci výchovy a vzdělávání ve školách, předškolních a školských zařízeních zařazených do sítě škol. 115. Opravy a údržba předmětů kulturní povahy (s výjimkou restaurování děl z oboru výtvarných umění, která nejsou kulturními památkami, ale jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií nebo se jedná o předměty kulturní hodnoty a s výjimkou obnovy kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi) Opravy a údržba věcí z nejrůznějších oborů lidské činnosti, dokládajících historický vývoj, kulturní vyspělost a životní styl společnosti a společenských vrstev, a určených zejména ke spotřebnímu využití, s cílem zajistit jejich další uchování. 116. Provozování kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení Provozování divadel a koncertních sálů, kin, audiovizuálních představení pro veřejnost, zejména organizační, pořadatelské a technické. Zajištění provozu těchto zařízení. Provozování muzeí, zejména shromažďování přírodnin nebo lidských výtvorů, katalogizování sbírek muzejní povahy a jejich zpřístupňování veřejnosti ve stálých expozicích a na tématických výstavách, kulturně-výchovná, průvodcovská a publikační činnost (vydávání katalogů a propagačních tiskovin) a prodej produktů, souvisejících s vlastními sbírkovými fondy a výstavami, případně se sbírkovými fondy a výstavami jiných muzeí. Provozování galerií, zejména shromažďování děl výtvarných umění, jejich odborné zpracování, zpřístupňování veřejnosti ve stálých expozicích a formou přechodných výstav, kulturně-výchovná, průvodcovská a publikační činnost (vydávání katalogů a propagačních tiskovin) a prodej produktů souvisejících s vlastními sbírkovými fondy a výstavami, případně se sbírkovými fondy jiných galerií a zprostředkování prodeje děl výtvarných umění a jejich prodej. Provozování botanických zahrad. Provozování knihoven, zejména získávání, uchovávání, ochrana a zpřístupnění knihovních fondů a poskytování knihovnických informačních služeb, půjčování dokumentů, poskytování bibliografických a faktografických informací a s tím související pořádání kulturně-vzdělávacích akcí. Provozování jiných kulturních a kulturně-vzdělávacích zařízení. Obsahem živnosti není provozování zoologických zahrad, divadel, muzeí, knihoven a dalších kulturně-vzdělávacích zařízení zřízených podle zvláštních právních předpisů vykonávané v souladu s účelem, pro který byly zřízeny, veřejné předvedení divadelních představení, koncertů a dalších kulturních představení účinkujícími, pořádání aukcí, poskytování dalších služeb v souvislosti s provozováním uvedených zařízení (provozování barů, občerstvení a podobně), kromě provozování nezbytného sociálního zázemí (šaten, WC, parkovišť a podobně). 117. Pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě Pořádání divadelních představení, koncertů, filmových a audiovizuálních představení a estrádních produkcí, zejména veřejné předvedení divadelních představení, koncertů a audiovizuálních, estrádních a jiných produkcí účinkujícími na stálé scéně i jako hostující na nejrůznějších akcích svého druhu. Pořádání filmových a audiovizuálních představení (promítání a doprovodné akce pořadatele filmového představení, není-li tento provozovatelem kina). Pořádání tanečních zábav a diskoték. Činnost konferenciéra a diskžokeje, moderování různých kulturních, společenských akcí. Činnost zvukařů, osvětlovačů, kameramanů, produkčních, garderobiérů a další podpůrné činnosti související s realizací uměleckých výkonů. Provozování a pořádání cirkusových představení, varieté a podobných akcí. Provozování pouťových atrakcí, zábavních parků, kulečníkových heren, minigolfových drah, bowlingových center a kuželen, pokud slouží komerčním účelům, počítačových heren, hracích automatů a dalších zařízení a akcí sloužících zábavě. Obsahem živnosti není činnost organizací zřízených podle zvláštních právních předpisů vykonávaná v souladu s účelem, pro který byly zřízeny, činnost výkonných umělců ve smyslu provedení uměleckého výkonu ani drezúra zvířat. Obsahem živnosti dále není pořádání loterií a jiných podobných her, ani provozování výherních automatů. 118. Organizování sportovních soutěží Organizování a pořádání sportovních soutěží a činnosti sloužící podpoře a propagaci sportu. Činnost agentů a agentur zastupujících výkonné sportovce za účelem zajištění účasti na sportovních soutěžích a podobně. Činnost výkonných sportovců, případně rozhodčích, provozovaná samostatně a za účelem dosažení zisku. Obsahem živnosti není poskytování tělovýchovných služeb (činnost trenérů) ani činnost amatérských výkonných sportovců. 119. Činnost informačních a zpravodajských kanceláří Obsahem živnosti není rozhlasové a televizní zpravodajství ani činnost novinářů ve smyslu využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti jejich původci a autory. 120. Poskytování technických služeb Poskytování technických služeb a jiných činností obdobné povahy, zejména čištění ulic a udržování veřejných prostranství, udržování pozemních komunikací, výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepelné energie nepodléhající licenci podle zvláštního právního předpisu nebo nevyžadující koncesi, čištění kotlů a tlakových nádob, dozor a mazání zdvihacích zařízení, potápěčské práce, práce s pracovními stroji a mechanismy, kopání hrobů, jednoduché přípravné a montážní práce, renovace tonerů, činnosti spojené se správou tržiště (s výjimkou ostrahy) a další obdobné služby. 121. Poskytování služeb pro osobní hygienu a služeb souvisejících s péčí o vzhled osob Poskytování služeb pro osobní hygienu a služeb souvisejících s péčí o vzhled osob, zejména provozování veřejných lázní, umýváren, WC, veřejných prádelen a podobně. Poskytování služeb a zakázkových výrob souvisejících s péčí o vzhled osob, zejména líčení pro modeling, fotografii, film, televizi a divadlo, vlásenkářství, zhotovování charakterových masek pro divadlo a film a podobné. Obsahem živnosti není poskytování kosmetických služeb, manikúra, pedikúra, modeláž nehtů, holičství a kadeřnictví, a činnosti, při nichž je porušována integrita lidské kůže, provozování solárií, poskytování masérských, regeneračních a rekondičních služeb ani provozování bazénů, saun, fit-center a jiných sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici. 122. Poskytování služeb pro rodinu a domácnost Poskytování služeb pro rodinu a domácnost, zejména zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní, žehlení, péče o zahradu a podobně), individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby vyžadující zvýšenou péči, obstarávání nákupů a jiných záležitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost. Obsahem živnosti není péče o děti do tří let věku v denním režimu, ostraha osob a objektů (osobní strážci, hlídači a podobně) a další činnosti související s chodem domácnosti, jež jsou předmětem živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. 123. Poskytování služeb osobního charakteru Poskytování služeb osobního charakteru, zejména činnost seznamovacích a svatebních kanceláří, astrologů, grafologů, kartářek a numerologů, vyhotovování rodokmenů, provoz šaten, provozování samoobslužných fotografických automatů, práce čističů bot a další služby osobního charakteru. Doprovodné služby (hostesky, společnice a podobně) a doprovodné služby v oblasti cestovního ruchu, jimiž se rozumí doprovod skupiny osob nebo jednotlivců, zejména vedení a kontrola itineráře, zajištění programu, obstarání základních informací během cesty, včetně praktických informací vztahujících se k místu pobytu, a poskytování základní pomoci doprovázeným osobám. Obsahem živnosti není poskytování výkladu o kulturním a přírodním dědictví země a poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb. 124. Provozování poštovních a zahraničních poštovních služeb Činnost prováděná na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poštovní zásilky nebo poukázané peněžní částky. Činnost při poskytování zahraniční poštovní služby, kterou se rozumí služba svou povahou obdobná poštovním službám, jejíž poskytnutí bylo sjednáno v zahraničí a jejímž účelem je dodání věcí nebo peněžní částky v České republice. 125. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené v oblasti ... Výroba, obchod a služby v oblastech, které nejsou předmětem živností koncesovaných, vázaných a řemeslných, ani nespadají pod jiný obor uvedený v nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných, ve znění pozdějších předpisů. Přehled souvislostí Verze(5) Předpis zrušen (7) Články (1) Judikatura (2) Novelizováno (4) Ruší (1) Nadřazené předpisy (1) Aktuální k datu Historie Editorial Záložky Souvislosti k 469/2000 Sb. bez vazby na § Verze (5) 01.08.2006 - 13.08.2008 01.07.2006 - 31.07.2006 01.04.2005 - 30.06.2006 01.11.2004 - 31.03.2005 01.01.2001 - 31.10.2004 324/2006 Sb. Předpis zrušen (7) 278/2008 Sb. Nařízení vlády o obsahových náplních jednotlivých živností Nařízení č. 278/2008 Sb. 01.07.2019 - Elektronický podpis a notář (Richard Brázda) NS, 23 Cdo 3408/2009 Ruší (1) 455/1991 Sb. [Živnostenský zákon] § 73a [Zmocňovací ustanovení] 01.08.2010 -
http://docplayer.cz/3091572-Mile-kolegyne-mili-kolegove-mike-corbat-generalni-reditel.html
2016-12-06T14:15:33
[ " soud ", " zákona č. 458", " zákona č. 253", " čl. 3", " čl. 10", " zákona č. 129", " čl. 1", " čl. 2", " čl. 3" ]
⭐Milé kolegyně, milí kolegové, Mike Corbat Generální ředitel Milé kolegyně, milí kolegové, Mike Corbat Generální ředitel Download "Milé kolegyně, milí kolegové, Mike Corbat Generální ředitel" 1 Etický KODEX 20132 Milé kolegyně, milí kolegové, Již 200 let budujeme pevné vztahy s našimi klienty, akcionáři a komunitami díky tomu, že poskytujeme vynikající služby a podnikáme v souladu s těmi nejvyššími etickými normami, ať už je to kdekoli a v jakékoli situaci. Naše oddanost principům společného cíle, zodpovědného vedení financí, vynalézavosti a vedení lidí nám pomáhá překonat výzvy, jimž čelíme, a udržovat si důvěru zainteresovaných lidí na celém světě. Etický kodex společnosti Citi popisuje normy, kterými se musí naše chování řídit. V dnešním hospodářském prostředí je zodpovědné a etické podnikání nezbytné k ochraně naší pověsti čestné společnosti a k tomu, abychom si udrželi konkurenční výhodu. Pokud máte jakékoli otázky nebo obavy týkající se vašeho vlastního chování nebo chování jiných osob, vyhledejte prosím radu a pomoc u některého ze zdrojů, které jsou uvedeny v tomto Kodexu. Naši lidé si musí Kodex nejen přečíst, ale musí dodržovat i jeho literu a ducha. Kultura a pověst Citi jsou definovány našimi činy a rozhodnutími, která každý den přijímáme. Prostřednictvím našeho vlastního individuálního závazku dodržovat tento Kodex udržujeme odkaz Citi a zajišťujeme svou budoucnost coby špičkové bankovní instituce. Děkuji Vám za vše, co pro naši společnost a naše klienty děláte. Mike Corbat Generální ředitel3 Pouze pro nové zaměstnance: Potvrzuji, že jsem obdržel/a Etický kodex Citi a plně jsem porozuměl/a své povinnosti Kodex si přečíst a jednat v naprostém souladu s principy, předpisy a zákony uvedenými v Etickém kodexu, včetně dodatků provedených společností Citi. Jsem si vědom/a toho, že nejnovější verze Etického kodexu je zveřejněna na webové stránce Citi. Jsem srozuměn/a s tím, že můj souhlas s dodržováním Etického kodexu Citi nepředstavuje pracovní smlouvu na dobu určitou nebo záruku trvalého pracovního poměru a nesmí tak být vykládán. Podpis: Datum: Jméno tiskacím písmem: GEID číslo: Podepsaný a vyplněný formulář předejte zástupci personálního oddělení do 30 dnů od obdržení této brožury. Etický kodex a všechny jeho části se na vás vztahují i v případě, že tak neučiníte. 014 5 Obsah Úvod 04 Etické otázky 07 Jak kontaktovat Etickou horkou linku Citi 08 Zákaz odvety na pracovišti 09 Trestný čin nebo podvod 09 Vyšetřování 09 Jak podnikáme 10 Oznamování obchodních problémů 10 Spravedlivé a volné trhy 11 Ochrana majetku Citi 11 Boj proti uplácení a korupci 11 Hlášení podezřelých aktivit 12 Dodržování předpisů týkající se legalizace výnosů z trestné činnosti 13 Antibojkotové zákony 14 Sankce a embarga 14 Boj proti monopolům a spravedlivá soutěž 15 Obchodní smlouvy vázané dalšími podmínkami 15 Důvěrnost a zabezpečení klientských údajů 15 Spravedlivé jednání 17 Povinnosti při správě cizího majetku 17 Vztahy s dodavateli 17 Finanční a daňové výkaznictví 18 Havarijní plánování 18 Závazek vůči životnímu prostředí 19 Závazek respektování lidských práv 19 Naše chování na pracovišti 20 Ochrana osobních údajů pracovníků Citi 20 Diskriminace a obtěžování 21 Zásady stejné pracovní příležitosti a různorodosti 22 Komunikační prostředky, zařízení, systémy a služby 22 Bezpečnost na pracovišti 23 Pracoviště bez drog 23 Ochrana osobních, soukromých a důvěrných informací 23 Řízení výdajů 24 Kontakt s médii a veřejná vystoupení 25 Použití jména Citi, jejích zařízení nebo vztahů 26 Pořizování a správa informací a záznamů 26 Obchodování na základě veřejně nedostupných informací 27 Informační bariéry 28 Osobní investování do cenných papírů Citi a jiných podnikatelských subjektů 28 Ohlašovací povinnost 29 Závazek platit právní výlohy 29 Plány, programy a opatření týkající se odměn 29 Střet zájmů 30 Dary a pohoštění 31 Politické aktivity a příspěvky 32 Charitativní příspěvky 32 Podnikatelské aktivity mimo společnost 33 Zaměstnávání příbuzných 33 Firemní příležitosti 34 Transakce s osobami blízkými 34 Osobní obchodní transakce 34 Závěr 35 Užitečné adresy a telefonní čísla 36 Etická horká linka 37 036 Úvod Jako zaměstnanci a zástupci společnosti Citi jsme společně povinni chránit pověst Citi jako čestné společnosti. Vždy musíme dávat najevo své odhodlání dodržovat při jednání s klienty, obchodními kolegy, akcionáři, komunitami a mezi sebou navzájem ty nejvyšší standardy etiky a profesionálního chování. Žádáme vás, abyste tento Kodex používali, když budete potřebovat pomoct se správným rozhodnutím, a abyste všechny své případné obavy nebo otázky týkající se vašeho chování nebo chování ostatních vyjádřili buď prostřednictvím Etické horké linky Citi, nebo některým jiným způsobem kontaktu, které jsou v Kodexu uvedeny.7 Jak podnikáme Prostřednictvím finančních řešení, která jsou jednoduchá, kreativní a odpovědná, se pro své klienty, akcionáře a komunity snažíme vytvořit co nejlepší výsledky. Čestné a nediskriminační zacházení se zákazníky je hluboce zakořeněno v naší základní zásadě odpovědných financí. Všechny naše produkty, služby a programy odrážejí náš závazek jednat se zákazníky poctivě, transparentně, prozíravě a spolehlivě. Tento závazek musíme naplnit prostřednictvím naslouchání zákazníkům, porozumění jejich potřebám a nabízení vhodných řešení, abychom mohli i nadále získávat to nejdůležitější jejich důvěru. Musíme respektovat kulturu a zaujmout aktivní postoj ke společnosti, ve které pracujeme a žijeme. Musíme se chovat transparentně, prozíravě a spolehlivě, abychom ctili a udržovali odkaz značky Citi. Naše chování na pracovišti Snažíme se být meritokracií, tvořenou talentovanými lidmi, kteří neustále vykazují znamenitost, iniciativu a kuráž. Proto se svým zaměstnancům snažíme poskytovat nejlepší příležitosti k realizaci jejich potenciálu a využívat své úžasné různorodosti. Očekává se od nás, že budeme vždy respektovat členy týmu, sdílet společnou radost v případě úspěchu a nést společnou odpovědnost za případné neúspěchy. Střet zájmů Dlouhodobé zájmy Citi stavíme vždy před krátkodobé zisky. Pro akcionáře vytváříme skvělé výsledky. Očekává se, že jako zaměstnanci nebo představitelé Citi budeme vždy jednat v souladu s nejvyššími standardy osobní a profesní bezúhonnosti, v souladu se všemi příslušnými zákony, předpisy a postupy a zásadami skupiny Citi. Tyto zásady nesmíme nikdy porušit, ať v náš osobní prospěch nebo v domnělý prospěch Citi. Přijetím pracovního vztahu nebo obdobného smluvního vztahupoměru v Citi se každý z nás stává odpovědným za své chování a dodržování zákonů, včetně tohoto Etického kodexu, zásad skupiny Citi i zásad a postupů konkrétního obchodního útvaru a právního subjektu. Čestné jednání Etický kodex přináší přehled klíčových zásad skupiny Citi. Váš konkrétní obchodní útvar a právní subjekt může mít také vlastní zásady a postupy, které musíte dodržovat. Zejména banky, makléři a další finanční subjekty fungující na základě licence se musí řídit předpisy a omezeními, jež regulují jejich činnost. Tato omezení se pak odráží v konkrétních pravidlech/zásadách. Pokud se tato pravidla/zásady liší od zásad Citi, jež se týkají stejné problematiky, pak mají přednost přísnější pravidla/zásady. Vy sami odpovídáte za to, že se s nimi seznámíte a budete je dodržovat, stejně jako další zásady a postupy uplatňované ve vašich obchodních útvarech a právních subjektech. Pokud máte nějaké dotazy nebo obavy týkající se toho, jak pro vás nebo jiné osoby platí tento Kodex nebo zásady skupiny Citi, měli byste si o nich pohovořit se svým nadřízeným, s pracovníkem právního útvaru vaší organizační složky, pracovníkem Compliance nebo zástupcem personálního oddělení. Dojde-li k rozporu mezi ustanoveními Etického kodexu a ustanoveními místních právních norem nebo v případě dotazů ohledně interpretace příslušných zákonů, obraťte Otázka: Kde najdu předpisy/zásady a postupy skupiny Citi? Odpověď: V adresáři Citi předpisů Citi Policy Directory umístěném na adrese citigroup.net/. Je vaší povinností zásadám a postupům skupiny Citi porozumět a dodržovat je. Pokud máte nějaké otázky ohledně toho, jak se na vás tyto předpisy/zásady a postupy vztahují, obraťte se na svého nadřízeného nebo na osoby uvedené v příslušných předpisech/zásadách. se na interní právní útvar. Obecně platí, že dojde-li k rozporu mezi předpisy skupiny Citi, jež se na vás vztahují, a zákony jurisdikcí, v nichž vyvíjíte svoji obchodní činnost, pak rozhodující budou ty požadavky, které jsou přísnější. 058 Nedodržení zásad stanovených Etickým kodexem, pravidel, předpisů a zásad skupiny Citi nebo zásad a postupů platných ve vašem obchodním útvaru nebo právním subjektu může vyústit v disciplinární opatření, a to včetně okamžitého rozvázání pracovního poměru nebo ukončení jiného vztahu k Citi, v souladu s globálním předpisem Citi o disciplinárním řízení, dostupném na adrese Kromě toho může porušení zásad Etického kodexu představovat porušení zákona a může mít za následek občanskou nebo trestní odpovědnost vaši, vašich nadřízených a/nebo Citi. Další informace o zásadách skupiny Citi najdete v Přehledu zásad skupiny Citi na adrese a v příručce pro zaměstnance, která se vás týká. Abychom mohli poskytovat služby našim klientům a partnerům a plnit své povinnosti v oblasti dodržování zákonů a předpisů, od každého z nás se očekává, že bude mít a udržovat si dovednosti a znalosti, které jsou relevantní pro naše pracovní povinnosti, a rozumět pravidlům a zásadám, které pro tyto povinnosti platí. V této snaze vám pomůže školení k Etickému kodexu a další školení. Pokud je pro vaši roli vhodné nebo nutné nějaké školení, měli byste ho absolvovat co nejdříve. Navíc se od vás očekává, že splníte veškeré požadavky na školení nebo certifikaci, které jsou stanoveny regulačními orgány nebo vyžadovány zákonem. závazek společnosti Citi podnikat v souladu s nejvyššími standardy etického chování přesahuje hranice států. Všichni zaměstnanci, členové představenstva a vedoucí pracovníci Citi si tudíž musejí Etický kodex přečíst a dodržovat ho. K dodržování tohoto kodexu mohou být smluvně zavázány i další osoby, které poskytují společnosti Citi služby. Jakékoli výjimky ze zásad/předpisů Citi jsou podrobně popsány v konkrétních předpisech spolu s postupem, jak se v takových případech zachovat. U ostatních předpisů může výjimku udělit pouze vedoucí právního útvaru (General Counsel) nebo vedoucí pracovník útvaru pro dodržování pravidel (Chief Compliance Officer). Jakékoli výjimky z Etického kodexu týkající se výkonných manažerů nebo členů představenstva může udělit pouze představenstvo nebo příslušný výbor představenstva formou písemného zápisu, který musí být bez prodlení uveřejněn. Předložený Etický kodex nepředstavuje a nesmí být interpretován tak, že by představoval pracovní smlouvu na dobu určitou nebo záruku stálého/trvalého pracovního poměru. Etický kodex je k dispozici v několika jazycích na adrese corporate_governance.html Tento Etický kodex přijalo představenstvo společnosti a vztahuje se na všechny členy představenstva, vedoucí pracovníky i řadové zaměstnance Citigroup Inc. (dále jen Citi ) a její konsolidované dceřiné společnosti, včetně Citibank N.A. I když skupina Citi působí v zemích po celém světě a naši kolegové jsou občany států s různými zákony, předpisy a zvyky, 069 Etické otázky Dodržování nejvyšších etických norem je kriticky důležitým prvkem vašich povinností a každý z nás je povinen dodržovat tento Etický kodex. Citi důrazně vyzývá ke zvýšení zájmu o etické otázky, problematiku diskriminace a obtěžování a nahlášení veškerých podezření na porušení těchto a dalších platných zákonů, pravidel nebo předpisů. Včasná identifikace a vyřešení těchto záležitostí jsou velmi důležité pro udržení pevných vztahů skupiny Citi s jejími klienty, zaměstnanci a akcionáři. Etický kodex předkládá přehled nejdůležitějších zásad, které byste měli znát. Kromě toho musíte být seznámeni i s podrobnými předpisy, postupy a směrnicemi, které jsou specifické pro vaši konkrétní pracovní činnost, pozici a právní subjekt. Kodex nemůže předvídat veškeré situace, jež mohou nastat. Na pracovišti mohou nastat situace, které jsou vám nepříjemné nebo ve kterých si nejste jisti, jak se zachovat. Pokud se setkáte se situací, která se vám nezdá úplně v pořádku, měli byste se zastavit a zamyslet. Zdá-li se vám něco být neetické nebo nepatřičné, patrně tomu tak je. Než podniknete další kroky, zeptejte se sami sebe: Cítím, že je na této situaci něco podivného, resp. nevhodného? Bude mé jednání v souladu s Etickým kodexem, platnými předpisy, postupy a zákony? Jaký dopad by mohlo mít mé rozhodnutí na ostatní? Mohlo by mé jednání nebo opominutí jednat mít za následek i jen zdání nevhodnosti? Jaké by mohly být důsledky mého jednání nebo opominutí jednat? Máte-li jakékoli dotazy ohledně nejlepšího řešení dané situace nebo v případě důvodného podezření či zjištění možného porušení zákona, předpisů, zásad nebo etických standardů Citi, neprodleně kontaktujte některou z následujících osob: Osobu pověřenou řešením konkrétní problematiky podle příslušných místních postupů Vlastníka předpisu/zásad nebo kontaktní osobu uvedenou v dokumentu zásad Vašeho nadřízeného nebo jiného člena vedení Zástupce personálního oddělení, oddělení pro zaměstnance nebo pracovní vztahy Pracovníka interního právního útvaru Pracovníka oddělení pro dodržování předpisů (Compliance) Telefonní číslo horké linky pro zaměstnance zřízené pro tyto účely ve vaší organizační jednotce (číslo lze obvykle najít v příručce pro zaměstnance nebo v podobné publikaci) Oddělení vnitřního auditu (IA) Bezpečnostní služby a oddělení vyšetřování Citi (Citi Security and Investigative Services CSIS) Představenstvo Citi prostřednictvím sekretariátu Citi 0710 Jak kontaktovat Etickou horkou linku Citi Jestliže nechcete své obavy sdělit uvedeným kontaktním osobám, obraťte se na Kancelář pro etické otázky (Citi Ethics Office), která má sídlo v USA. Kancelář pro etické otázky lze kontaktovat takto: zavoláním na následující bezplatné telefonní číslo etické horké linky Citi (Citi Ethics Hotline), která je k dispozici 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a hovoří se zde několika jazyky: 866 ETHIC 99 ( ) nebo vytočte přístupový kód vaší země a číslo nebo číslo (přímé volání nebo na účet volaného) elektronickou poštou na adresu písemně prostřednictvím webové stránky: poštou na adresu: Citi Ethics Office One Court Square Long Island City, NY USA faxem na číslo: Otázka: Jak jinak než po telefonu mohu nahlásit své obavy Kanceláři pro etické otázky? Odpověď: Můžete poslat ovou zprávu na adresu použít webovou stránku na adrese citi/corporategovernance/ ethicsconcern.htm, svou obavu můžete Kanceláři pro etické otázky rovněž sdělit dopisem nebo faxem. Všechny kontaktní informace a vyšetřování jsou do maximální možné míry důvěrné v souladu s potřebami vyšetřování a řešení případu podléhá platným zákonům a předpisům. Citi vás důrazně vyzývá, abyste otevřeně informovali o možných problémech. Stížnosti můžete uvádět anonymně, pokud to umožňují platné zákony a předpisy. Uvědomte si však, že jestliže chcete zůstat v anonymitě, nebudeme možná schopni získat další informace, které jsou potřebné pro vyšetření nebo vyřešení problému, který jste uvedli. Další možnosti kontaktů jsou uvedeny v závěru Etického kodexu. Upozorníte-li na jakýkoli etický problém a máte-li pocit, že problém nebyl dostatečně řešen, obraťte se na další osobu z uvedeného seznamu. Úplný seznam přístupových kódů zemí pro etickou horkou linku najdete na webu etické horké linky na webových stránkách 0811 Zákaz odvety na pracovišti Citi zakazuje odvetná opatření proti pracovníkům, kteří v dobré víře vyjádřili obavy nebo se účastní vyšetřování. Pokud se domníváte, že jste vy nebo jiný pracovník byli vystaveni odvetě za vyjádření obav v dobré víře, měli byste záležitost nahlásit na Etickou horkou linku nebo kterékoli z kontaktních osob uvedených v tomto Kodexu. I když se může zdát snazší zůstat zticha, když se setkáte s potenciálním nesprávným jednáním, nezákonným či neetickým chování, je správné obavy nebo otázky týkající se vašeho chování nebo chování jiných lidí vyjádřit. Citi spoléhá na to, že budete podporovat a dodržovat hodnoty a standardy uvedené v tomto Kodexu a v zásadách skupiny Citi a budete prostřednictvím otevřené komunikace chránit pověst Citi jako čestné společnosti. V rámci vyšetřování plně respektujeme práva všech zúčastněných stran případu podle platných zákonů a předpisů. Citi zakazuje represivní opatření proti komukoli, kdo v dobré víře upozorňuje na problém nebo klade otázky týkající se etiky, diskriminace nebo obtěžování, či kdo oznámí podezření na porušení jiných platných zákonů, předpisů nebo pravidel nebo kdo se účastní následného vyšetřování takových problémů. Vůči tomu, kdo činí odvetné opatření proti kolegovi, který v dobré víře upozornil na problém nebo kladl otázky může být zahájeno disciplinární řízení, které může vyústit v ukončení pracovního poměru nebo jiného vztahu k Citi v souladu s požadavky předpisu Citi o disciplinárním řízení, který je dostupný na Trestný čin nebo podvod Jste povinni okamžitě nahlásit jakékoli Měli byste rovněž neprodleně nahlásit podezření z podvodu či pokusu o podvod, jakékoli výhrůžky nebo násilí na pracovišti, jakékoli nevysvětlitelné zmizení peněz nebo jak je uvedeno v Zásadách bezpečnosti a cenných papírů nebo podezření na jakoukoli požární bezpečnosti (Security and Fire Safety jinou trestnou činnost tak, jak je uvedeno Policy) skupiny Citi, jež jsou k dispozici na v Zásadách a standardech Citi pro řešení webové stránce podvodů (Citi Fraud Management Policy and Referral Standards), které jsou k dispozici na Můžete volat na bezplatnou horkou linku CSIS webové stránce ve Spojených státech na číslo či na účet volaného na číslo nebo Můžete kontaktovat kteroukoli z osob poslat na adresu uvedených na straně 7 tohoto Kodexu, Úplný seznam telefonních čísel regionálních a včetně útvaru bezpečnostních služeb a globálních čísel CSIS je k dispozici na stránce oddělení vyšetřování Citi (CSIS). Vyšetřování Vyžadujeme, abyste plně spolupracovali při řádně nařízeném interním nebo externím vyšetřování týkajícím se například etických otázek nebo stížností na projevy diskriminace nebo obtěžování. Nikdy byste v souvislosti s vyšetřováním neměli zadržovat, pozměňovat nebo zamlčovat relevantní informace. Navíc se očekává, že budete v maximálním možném rozsahu udržovat a chránit důvěrnost vyšetřování. Poskytnutí nepravdivých informací nebo jiné klamání interních nebo externích auditorů, vyšetřovatelů, pracovníků právního útvaru, představitelů Citi, dozorujících orgánů nebo jiných státních/vládních subjektů může být důvodem k okamžitému rozvázání pracovního poměru či jiného vztahu s Citi, případně může být pokládáno za trestný čin, za který mohou být uloženy vysoké sankce. 0912 Jak podnikáme Oznamování obchodních problémů Pro pověst Citi a jejích dceřiných a spřízněných organizací je naprosto nezbytné, abychom používali zdravý rozum a důkladně zvažovali všechny svoje kroky a při rozhodování o realizaci transakce brali v úvahu všechny aspekty případných dopadů konkrétního rozhodnutí. Je vaší odpovědností oznámit vašemu nadřízenému, internímu právnímu útvaru, vedoucímu útvaru pro dodržování předpisů (Compliance) nebo nezávislému manažerovi odpovědnému za řízení rizik jakékoli obavy týkající se potenciálního rizika pro skupinu nebo její pověst. Každý z nich může záležitost dále postoupit příslušnému Výboru pro obchodní postupy. Výbory Citi pro obchodní postupy (Business Practice Committee) na úrovni skupiny a v každém obchodním útvaru prověřují obchodní aktivity, prodejní postupy, návrhy produktů, potencionální střety zájmů a další otázky týkající se naší pověsti. Poskytují doporučení, jež zajišťují, aby obchodní postupy skupiny Citi splňovaly ty nejvyšší standardy etiky, poctivosti a profesionálního chování. Tyto výbory, jejichž členy jsou představitelé našeho nejvyššího vedení, se zaměřují na možné ohrožení pověsti, zatímco obchodní útvary jsou odpovědné za zajišťování dodržování našich zásad a předpisů a potvrzují náš závazek dodržovat zásady odpovědných financí a chránit skupinu. Základem identity a pověsti skupiny Citi je dělání správných věcí. Všichni jsme povinni vyjádřit obavy ohledně skutečných nebo potenciálních rizik pro skupinu Citi, abychom mohli i nadále žít v souladu se svými standardy.13 Spravedlivé a volné trhy Citi se zavazuje podporovat volné a konkurenční tržní prostředí. Nebude proto tolerovat žádné pokusy pracovníků Citi o manipulaci nebo jiné ovlivňování trhů nebo kurzů cenných papírů, opcí, termínovaných obchodů nebo jiných finančních nástrojů. Cílem Citi je transparentnost, nestrannost a bezúhonnost všech realizovaných transakcí včetně obchodních případů uzavřených s americkými federálními, státními či místními vládními orgány či zahraničními vládami nebo samosprávnými organizacemi, jejichž je Citi nebo kterákoli z jejích přidružených organizací členem, a s veřejností. Ochrana majetku Citi Nesete odpovědnost za ochranu hmotných i nehmotných aktiv Citi a našich klientů, dodavatelů a distributorů, které máte v rámci svých pracovních povinností na starosti. Majetek Citi, klientů, dodavatelů, distributorů a dalších třetích stran smí být používán pouze ke schváleným účelům a v souladu s platnými licencemi a podmínkami. Aktiva zahrnují hotovost, cenné papíry, fyzický majetek, služby, obchodní plány, informace o klientech a zaměstnancích, údaje o dodavatelích a distributorech, duševní vlastnictví (počítačové programy, modely a další položky) a veškeré ostatní osobní, soukromé a důvěrné informace. Před nástupem do zaměstnání u Citi byste měli svého nadřízeného informovat o veškerých svých právech nebo podílech na technologiích či vynálezech, které se mohou týkat vašeho zaměstnání u Citi. Můžete být požádáni, abyste taková práva postoupili Citi. Stejně tak jste povinni Citi informovat a postoupit v její prospěch veškeré podíly na jakýchkoli technologiích, softwaru, vynálezech, výtvorech, zlepšeních, objevech, know-how, designech, dílech chráněných autorským právem nebo autorských dílech, které vytvoříte či vymyslíte vy nebo skupina, jejímž jste členem, a které vzniknou na základě vašeho pracovního poměru nebo úkolu v Citi či ve spojení s ním nebo ve vztahu k němu. Dále musíte Citi pomáhat při veškerém úsilí o dokonalou realizaci takového postoupení a zajištění příslušné ochrany duševního vlastnictví pro výše uvedená díla. V případě ukončení vašeho vztahu k Citi z jakéhokoli důvodu veškerá práva k majetku, technologiím a informacím, které jste získali v rámci vašeho vztahu k Citi, zůstávají ve výlučném vlastnictví Citi. Zneužití nebo neoprávněné prozrazení aktiv skupiny Citi je považováno za porušení vašich povinností vůči Citi a může představovat skutkovou podstatu podvodu vůči Citi. Nedbalost, plýtvání nebo neoprávněné používání v souvislosti s majetkem Citi je rovněž považováno za porušení povinností vůči Citi. Další informace naleznete v Zásadách a standardech Citi pro řešení podvodů (Citi Fraud Management Policy and Standards) na adrese Boj proti uplácení a korupci Téměř všechny země zakazují uplácení veřejných činitelů. Pro všechny organizační jednotky Citi platí protikorupční zákony zemí, ve kterých působí, i Zákon Spojených států amerických proti uplácení zahraničních činitelů z roku 1977 (FCPA). Zákon FCPA platí i mimo území Spojených států a zakazuje uplácení zahraničních činitelů (mimo USA). Zákon Velké Británie o uplácení rovněž platí mimo území Spojeného království a zakazuje uplácení kohokoli. Citi vytvořila zásady, postupy a interní kontrolní mechanismy pro dodržování zákonů, které se týkají korupce a boje s uplácením, a zakazuje jakékoli nečestné poskytnutí nebo příslib platby nebo nabídku zaměstnání nebo poskytnutí čehokoli hodnotného státním/vládním činitelům (včetně osob, které pracují pro vládu nebo jsou jejími zástupci, činitelů politických stran, představitelů veřejných mezinárodních organizací, kandidátů na úřady a zaměstnanců státem vlastněných podniků a dalších osob) nebo jakékoli jiné osobě za účelem získání nebo udržení zakázek nebo ovlivnění úředních kroků. Nesmíte poskytovat, slibovat ani nabízet cokoli hodnotného zahraničnímu státnímu/vládnímu činiteli nebo členovi rodiny zahraničního státního/vládního činitele bez předchozího písemného souhlasu příslušného schvalovatele pro boj s uplácením a korupci (regionálního schvalovatele) nebo pověřené osoby, pokud vám regionální schvalovatel neudělil předem písemnou výjimku z tohoto požadavku. Poskytování čehokoli hodnotného veřejnému činiteli USA vyžaduje předchozí písemné schválení globálního oddělení pro dodržování předpisů (Compliance) sekce politických aktivit. Za žádných okolností nesmíte nabízet, slibovat nebo poskytovat cokoli hodnotného, včetně pracovních příležitostí, státnímu/ vládnímu činiteli nebo jakýmkoli osobám nebo členům jeho rodiny nebo třetí straně nebo charitativní organizaci, kterou navrhne, s cílem ovlivnit příjemce, aby přijal nebo zamítl určité oficiální opatření nebo realizoval spolupráci s Citi. Nepřímé platby prostřednictvím právního zástupce, poradce, makléře, dodavatele nebo jiné třetí osoby podléhají stejným omezením a je vaší povinností rozumět tomu, co taková strana vaším jménem dělá 1114 Otázka: Co je cokoli hodnotného? Odpověď: Cokoli hodnotného zahrnuje jakýkoli prospěch, ať finanční nebo jiný, a kromě hotovosti zahrnuje také dary, pohoštění, služby, vybavení, nabídky zaměstnání atd. Neexistuje žádná minimální částka ani mezní hodnota, kterou je nutno překročit, aby bylo možno nějakou platbu nebo dar považovat za nezákonné. Navíc nesmíte provádět usnadňující platby jakéhokoli druhu, bez ohledu na ustanovení platných zákonů. Pomocné platby jsou malé poplatky státním úředníkům, které mají urychlit nebo zajistit běžný rutinní úkon státního úřadu, jako je získání povolení nebo jiných úředních dokumentů umožňujícího Žádný kolega ani nikdo jiný, kdo jedná jménem Citi, nikdy nesmí nabídnout, slíbit nebo poskytnout platbu nebo cokoli hodnotného, co má nepatřičně ovlivnit nebo i jen vyvolává zdání, že má nepatřičně ovlivnit státního/vládního činitele nebo jakoukoli jinou osobu nebo získat nepoctivou obchodní výhodu. podnikání, zpracování úředních dokumentů, jako jsou víza, nebo poskytování poštovních či technických služeb. Abyste splnili platné zákony týkající se boje proti uplácení a korupce, je vaší povinností dodržovat všechny požadavky Citi na předchozí schválení a hlášení. Další informace najdete v Zásadách Citi pro boj s uplácením a korupcí (Citi Anti-Bribery and Corruption Policy (AB&C)), Zásadách Citi pro dary a pohoštění (Citi Gifts and Entertainment Policy), Zásadách pro činnosti zahrnující veřejné činitele USA (Policy on Activities Involving U.S. Public Officials), Zásadách pro legislativní lobování a příspěvky politickým skupinám zahrnující vládní činitele mimo USA (Policy on Legislative Lobbying and Corporate Political Contributions Involving Non- U.S. Government Officials) a Zásadách Citi pro řízení výdajů (Citi Expense Management Policy). Všechny tyto dokumenty jsou k dispozici na adrese Hlášení podezřelých aktivit Ve většině zemí a také ve Spojených státech jsou finanční instituce povinny prostřednictvím svých zaměstnanců identifikovat a ohlašovat státním/vládním orgánům veškeré podezřelé účty nebo transakce, které mohou souviset s možným porušením zákona, včetně případů praní špinavých peněz, financování terorismu, obchodování na základě vnitřních informací, zpronevěry, podvodu a defraudace finančních prostředků. Citi od svých obchodních útvarů požaduje, aby zavedly postupy pro monitorování podezřelých aktivit na účtech nebo transakcí klientů a v případě potřeby informovaly o těchto podezřelých aktivitách příslušné státní/vládní orgány. Jste povinni porozumět postupům proti praní špinavých peněz a postupům ohlašování podezřelých aktivit, které byly přijaty ve vašem obchodním útvaru a právním subjektu, a tyto postupy dodržovat. To je zvláště důležité, pokud pracujete s klienty, transakcemi nebo finančními záznamy. Pokud si nejste svými povinnostmi jisti, obraťte se na pracovníka útvaru boje proti praní špinavých peněz v rámci vašeho obchodního útvaru. 1215 Dodržování předpisů týkajících se legalizace výnosů z trestné činnosti Praní špinavých peněz je globální problém, který může mít potenciálně zničující důsledky. Praní špinavých peněz je proces konverze nezákonně získaných finančních prostředků tak, aby získaly zdání legitimity, a tudíž mohly vstupovat do obchodních toků. Není omezeno pouze na hotovostní transakce, ale může zahrnovat peněžní nástroje a další zisky z nezákonných činností. Financování terorismu zahrnuje financování teroristů, V souladu s Globálními zásadami boje proti praní špinavých peněz (Citi Global AML Policy) musí všechny organizační útvary Citi vypracovat a zavést efektivní programy boje proti praní špinavých peněz, které budou v souladu s platnými zákony a ochrání Citi před zneužitím pro praní špinavých peněz nebo financování terorismu. Tyto programy zdůrazňují, jak je důležité znát a pochopit, s kým Citi jedná ( Poznejte své zákazníky ), identifikovat kterými se řídí váš konkrétní obchodní útvar a právní subjekt, a tyto požadavky plnit. K vašim povinnostem patří vynaložit příslušnou úroveň odborné péče, když vstupujete do vztahu s klientem, a pokud je to vhodné, i při jednotlivých transakcích. Žádný klientský vztah nestojí za to, abychom udělali kompromis v našem odhodlání bojovat proti praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším Otázka: Co když se s některým kolegou neshodnete na tom, zda by se měla oznámit určitá neobvyklá zákaznická transakce? Odpověď: Měli byste záležitost oznámit svému nadřízenému nebo pracovníkovi útvaru boje proti praní špinavých peněz v rámci vašeho obchodního útvaru. Každý je odpovědný za identifikaci a nahlášení potenciálně neobvyklých nebo podezřelých transakcí. Tím můžete pomoci ochránit sebe i Citi před jakýmkoli zapojením do pochybných nebo nezákonných aktivit. teroristických činů a teroristických organizací. Financování terorismu může zahrnovat příjmy z nezákonných i zákonných zdrojů. Citi a její zaměstnanci se musí aktivně snažit zabránit tomu, aby byly naše produkty a služby používány k podpoře praní špinavých peněz a financování terorismu, a odhalovat veškeré podezřelé aktivity v souladu s příslušnými zákony a předpisy. Citi přijímá zásady globálního boje proti praní špinavých peněz s cílem podpořit roli, kterou by finanční instituce mohly a měly hrát v boji proti praní peněz a financování terorismu. Citi je odhodlána bojovat proti praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším trestným činům v plném rozsahu, který zákon připouští. všechny strany účastnící se transakce, sledovat určité činnosti a transakce a hledat v nich neobvyklé aktivity. Měli byste se dobře seznámit s požadavky, které jsou stanoveny v Globálních zásadách boje proti praní špinavých peněz a v souvisejících zásadách a postupech, včetně těch, trestným činům. Další informace najdete v Globálních zásadách boje proti praní špinavých peněz (Citi Global Anti-Money Laundering Policy) na adrese K vašim povinnostem patří vynaložit příslušnou úroveň odborné péče, když vstupujete do vztahu s klientem, a pokud je to vhodné, i při jednotlivých transakcích. Žádný klientský vztah nestojí za to, abychom udělali kompromis v našem odhodlání bojovat proti praní špinavých peněz, financování terorismu a dalším trestným činům. 1316 Sankce a embarga Antibojkotové zákony Zákony Spojených států zakazují americkým osobám, aby se účastnily nebo vstupovaly do smluvních vztahů, které by mohly dále podpořit neschválený bojkot země, která má přátelské vztahy se Spojenými státy. Tento zákaz platí pro osoby se sídlem ve Spojených státech (jednotlivce i společnosti), občany a rezidenty Spojených států kdekoli na světě a také se vztahuje na mnohé činnosti, které v zahraničí vyvíjejí dceřiné společnosti amerických firem. Citi vytvořila zásady, postupy a interní kontrolní mechanismy pro plné dodržování ekonomických sankcí a embarg uvalených vládou Spojených států, které zakazují americkým osobám, podnikům a v některých případech i zahraničním dceřiným společnostem realizaci obchodní činnosti s určitými zeměmi, skupinami, subjekty a jednotlivci včetně organizací propojených s teroristickou činností, pašováním narkotik a šíření jaderných zbraní. Pokud Úřad Ministerstva financí USA pro kontrolu zahraničních aktiv (U.S. Treasury Department s Office of Foreign Assets Control) nebo jiný federální úřad výslovně nepovolí něco jiného, ekonomické sankce zakazují provozovat jakoukoli obchodní činnost s cíli sankcí nebo s osobami, které vlastní či kontrolují tyto subjekty, stejně jako s jednotlivci a firmami, které jejich jménem jednají. Sankční zákazy mohou rovněž omezovat investování do takto sankcionované země a také obchodování se zbožím, technologiemi a službami (včetně finančních služeb) s touto zemí. Rovněž platí, že americké osoby nesmějí prostřednictvím třetí strany schvalovat nebo umožnit realizaci transakce, kterou nemohou uskutečnit přímo. Obchodní útvary Citi mohou být také povinny dodržovat sankce uvalené dle místních zákonů země, ve které se nachází. Sankce nařízené Organizací spojených národů nebo Evropskou unií mohou rovněž znamenat další omezení pro Citi. Obecně platí, že tyto zákony zakazují následující činnosti (stejně jako uzavírání smluv o realizaci takových činností), které by mohly podporovat jakoukoli formu bojkotu neschváleného vládou Spojených států: (1) odmítnutí realizovat obchod s jinou osobou nebo firmou (například z důvodu národnosti); (2) diskriminace v zaměstnávání osob; (3) poskytování informací o rase, vyznání, pohlaví nebo etnickém původu kterékoli americké osoby; (4) poskytování informací o spojení jakékoli osoby nebo jejím obchodním vztahu k bojkotované zemi nebo k jakékoli osobě, o níž se má za to, že byla uvedena na černou listinu bojkotované země; nebo (5) využití akreditivů, které obsahují zakázaná ustanovení o bojkotu. Citi je povinna nahlásit jakoukoli žádost o úkon nebo pokus o dohodu, které by porušily uvedené zákazy. Uvědomte si, že žádosti týkající se bojkotu mohou být někdy rafinované a skryté. Je vaší povinností porozumět zásadám skupiny Citi v zemích, kde se nacházíte, i zákonům USA a dodržovat je. Pokud existuje rozpor mezi místními zákony a zákony USA, měli byste na to upozornit svého pracovníka interního právního útvaru i pracovníka útvaru pro dodržování předpisů (Compliance). Další informace o ekonomických sankcích a obchodních embargách uvalených vládou USA naleznete v Zásadách a standardech Citi pro dodržování sankcí (Sanctions Screening Policy and Standards) na adrese Další informace o právním poradenství a dodržování zákonů proti bojkotu najdete v Příručce o právním poradenství a dodržování zákonů proti bojkotu na adrese 1417 Boj proti monopolům a spravedlivá soutěž V mnoha zemích musí Citi dodržovat složitou legislativu, která má za úkol chránit konkurenční prostředí mezi podniky a chránit zákazníky před nekalými obchodními praktikami. Očekáváme, že tyto zákony budete znát a budete je dodržovat za všech okolností. Měli byste se vyhýbat situacím, které vytvářejí potenciál pro nezákonné potírání konkurence. K takovým situacím například patří: Nabídky konkurence na vzájemnou výměnu cenových nebo jiných konkurenčních marketingových informací nebo na rozdělení trhu nebo klientů; Pokusy zákazníků nebo potenciálních zákazníků zabránit Citi v realizaci obchodní činnosti nebo uzavření smluvního vztahu s jiným zákazníkem; Diskuse na jednáních profesionálních asociací z odvětví o tématech citlivých z hlediska konkurence, jako jsou ceny, zásady tvorby cen, náklady a marketingové strategie. V případě, že se konkurent nebo klient pokusí s vámi hovořit o tématech, jež mohou být z hlediska konkurenčního jednání citlivá, rozhovor odmítněte a požádejte o okamžité ukončení takové diskuse. Bude-li to nezbytné, odejděte nebo jiným způsobem rozhovor ukončete a neprodleně informujte o celé záležitosti své interní právní oddělení nebo právní útvar Citi (Corporate Law Department). Obchodní smlouvy vázané dalšími podmínkami Informovat klienta, že cena nebo dostupnost určitého produktu nebo služby Citi závisí na tom, zda se klient zaváže, že bude od Citi nakupovat nebo Citi poskytovat jiný produkt nebo službu ( vázání ), je v určitých případech nezákonné. Pokud máte nějaké otázky ohledně dodržování zákonů zakazujících vázání, včetně jejich platnosti pro určitou situaci, nebo příslušných obchodních zásad nebo postupů, měli byste požádat o radu interní právní útvar, právní útvar orgánu dohledu nebo pracovníka útvaru pro dodržování předpisů (Compliance). Další informace najdete v Zásadách Citi proti vázání (Citi Anti-Tying Policy) na adrese Důvěrnost a zabezpečení klientských údajů Citi se zavazuje chránit osobní a důvěrné údaje klientů a nakládat s nimi patřičným způsobem. Osobní informace našich klientů shromažďujeme, uchováváme a používáme tak, abychom jim mohli nabízet různé možnosti a výběr z produktů a služeb, jak připouští zákon. Za tímto účelem se snažíme používat vhodné systémy a technologie a odpovídajícím způsobem školit pracovníky, kteří mají k takovým informacím přístup. Jestliže využíváme k poskytování služeb jiné firmy, požadujeme, aby chránily osobní a důvěrné informace, které dostanou k dispozici. Citi musí dodržovat mnoho zákonů a předpisů, které se týkají ochrany soukromí a zabezpečení informací. Současně se řídíme vlastními vysokými standardy zabezpečení Citi, mezi které kromě jiného patří Zásady pro řízení informačních technologií (Citi Information Technology Management Policy), Standardy pro řízení informačních technologií (Citi Information Technology Management Standards) a Standardy zabezpečení informací (Citi Information Security Standards). Všechny tyto dokumenty lze najít na adrese Musíte chránit veškeré osobní a důvěrné informace o našich klientech a zajistit, aby byly používány pouze k oprávněným účelům týkajícím se vaší práce, aby k nim měly přístup pouze oprávněné osoby a organizace a aby byly řádně a bezpečně uchovávány. V mnoha zemích platí zákony na ochranu osobních údajů a utajování informací, které definují shromažďování, používání, uchovávání a předávání osobních a důvěrných údajů klientů. Tato oblast legislativy se vyvíjí velice rychle a o všech otázkách týkajících se náležitého nakládání s osobními údaji klientů byste se měli poradit s interním právním útvarem nebo s pracovníkem útvaru pro dodržování předpisů. 1518 Jste odpovědni za ochranu osobních, soukromých a důvěrných informací, které se týkají klientů, dodavatelů a distributorů Citi. Za tímto účelem: Musíte řádně zabezpečit přístup k vašemu pracovišti, počítači, notebooku, telefonům, hlasové schránce, zařízení BlackBerry a faxu v souladu se Standardy pro zabezpečení informací Citi (Information Security Standards). Nikdy nesmíte sdělovat hesla jiným kolegům, přihlašovat se k počítači jiného kolegy nebo jinému kolegovi dovolit přihlásit se k vašemu počítači, i když zůstanete v bezprostřední blízkosti a často měníte svá hesla. Nesmíte diskutovat o obchodně citlivých otázkách nebo soukromých či důvěrných informacích na veřejných místech, včetně otevřených pracovišť oddělených pouze přepážkami nebo přes telefonní přístroje s hlasitým odposlechem, ve veřejné dopravě nebo na internetu. Buďte obezřetní při používání mobilních telefonů nebo jiných komunikačních zařízení či služeb pro zasílání zpráv. Nepoužívejte je způsobem, který není v souladu s platnými zákony nebo se zásadami a postupy společnosti Citi. 1619 Spravedlivé jednání Citi se zavazuje jednat se svými klienty, dodavateli, distributory, konkurenty i zaměstnanci poctivě a spravedlivě. Žádná osoba, která jedná jménem Citi, nesmí získat nepoctivou výhodu nad jinou osobou manipulací s důvěrnými informacemi, jejich utajením nebo zneužitím, zkreslením významných skutečností nebo jiným nepoctivým jednáním či postupy. Citi se rovněž zavazuje poskytovat spravedlivý přístup k úvěrům a přijímat úvěrová rozhodnutí na základě objektivních kritérií. Citi dodržuje zákony i předpisy o spravedlivém poskytování úvěrů a spravedlivém přístupu, které platí ve stále více zemích a výslovně zakazují diskriminaci potencionálních nebo současných klientů na základě rasy, pohlaví, vyznání nebo jiných nerizikových faktorů. Související informace naleznete v Zásadách a standardech spravedlivého poskytování úvěrů v USA (Citi U.S. Fair Lending Policy and Standards) a v Zásadách spravedlivého jednání se spotřebiteli v USA (U.S. Consumer Fairness Policy) na adrese Povinnosti při správě cizího majetku V určitých druzích investičního poradenství i v jiných vztazích jedná Citi se zákazníky ve funkci správce cizího majetku. Měli byste stanovit, kdy povinnosti správce vznikají, a mít na paměti, že správce cizího majetku má zákonem uloženou povinnost jednat v nejlepším zájmu svých klientů. Musí dávat přednost zájmům svých klientů před vlastními zájmy nebo zájmy přidružených organizací či zaměstnanců. Správce cizího majetku je rovněž povinen postupovat obezřetně, jednat s klienty poctivě a spravedlivě, zachovávat důvěrnost jejich informací, chránit svěřený majetek a poskytovat kompletní informace. Součástí této povinnosti je informovat klienty o veškerých střetech zájmů nebo se takovým střetům zcela vyhýbat, pokud to zákony vyžadují. Další informace naleznete v dokumentech Činnosti Citi podléhající předpisu OCC 9 (Citi Activities Subject to OCC Regulation 9) a Zásady činností a standardů při správě cizího majetku (Fiduciary Activities and Standards Policy) na adrese Vztahy s dodavateli Aby Citi co nejlépe využila svá aktiva a kupní sílu s cílem vytvářet hodnoty pro své klienty a akcionáře, nakupuje veškeré zboží a služby podle jejich ceny, kvality, dostupnosti, podmínek a kvality souvisejících služeb. Všechny obchodní útvary musí dodržovat Zásady pro výběr a správu dodavatelů Při jednání s dodavatelem nebo klientem nesmíte nabízet nebo přijímat něco za něco nebo navrhovat, že by transakce nebo služba mohla být realizována či zrušena výměnou za jakoukoli finanční či jinou výhodu. (Citi Supplier Selection and Management Policy). Pokud některý podnik nebo region potřebuje nějaký produkt nebo službu, měl by kontaktovat Oddělení strategického zásobování a nákupních služeb (Strategic Sourcing and Procurement Services SS&PS ) a domluvit se na příslušné strategii výběru dodavatele. Výsledné smlouvy na dodávku zboží nebo služeb musí být uzavřeny prostřednictvím oddělení SS&PS. Pokud Citi jedná/obchoduje s jinými subjekty ze skupiny Citi nebo s jejich klienty, musí transakce odpovídat tržním podmínkám a platným zákonům. Zvláštní zákony platí pro transakce mezi dceřinými a přidruženými organizacemi bank. Neměli byste pověřit dodavatele dodáním zboží nebo služeb, aniž byste získali řádné souhlasy v souladu se Zásadami pro výběr a správu dodavatelů Citi. Citi vyzývá k aktivnímu angažování dodavatelů z řad žen a minoritních skupin tak, jak je uvedeno v Programu diverzifikace dodavatelů Citi (Citi Supplier Diversity Program). 1720 Dodavatelé musí dodržovat všechny příslušné zákony, tento Etický kodex a zásady Citi a musí souhlasit, že budou zachovávat mlčenlivost o svém obchodním vztahu s Citi, pokud Citi zveřejnění vztahu neschválí a dodavatele k němu nezmocní. Dodavatelům se doporučuje, aby o etických, sociálních a ekologických pravidlech, která jsou stanovena v Prohlášení Citi o zásadách spolupráce s dodavateli, informovali ve svých organizacích a širších dodavatelských řetězcích a dodržovali je. Tyto vztahy nebo jejich zveřejňování mohou být dále předmětem dalších omezení podle zákona o cenných papírech a dalších příslušných zákonů. Jestliže odpovídáte za vztahy s klienty nebo dodavateli, nikdy nesmíte dopustit, aby dodavatel nebo klient nabyl dojmu, že může nepřijatelným způsobem ovlivnit rozhodnutí Citi. Při jednání o obchodu s dodavatelem nebo klientem byste neměli nabízet něco za něco nebo navrhovat, aby transakce nebo služba byla zrušena či realizována jako odměna za jinou obchodní transakci. Skutečným nebo domnělým střetům zájmů v obchodním procesu je třeba se především vyhýbat, a pokud se jim nelze vyhnout nebo k nim dojde neúmyslně, je nutno je neprodleně nahlásit. S informacemi, které se týkají procesu nákupu zboží a služeb v Citi, se musí zacházet v souladu se zásadami a postupy Citi pro nakládání se soukromými a důvěrnými informacemi. Takové informace lze předávat pouze interně těm osobám, které byly určeny pověřenými pracovníky, a není možné je zveřejňovat navenek mimo Citi s výjimkou povolených případů. Při sdělování informací o dodavatelích je nutné řídit se místními platnými zákony a předpisy. Další informace naleznete v Zásadách pro výběr a správu dodavatelů (Citi Suppliers Selection and Management Policy) na adrese a v Prohlášení Citi o zásadách spolupráce s dodavateli (Citi Statement of Supplier Principles) na adrese procurement/statement.htm. Finanční a daňové výkaznictví Účetní závěrka musí být vždy zpracovaná podle obecně platných účetních pravidel a musí ve všech ohledech poskytovat pravdivý obraz finanční situace a výsledků činnosti Citi. Citi se dále zavazuje předkládat přesné záznamy pro daňové účely v souladu se záměrem a literou příslušného zákona. Kromě tohoto Kodexu se musí finanční odborníci Citi řídit i Etickým kodexem finančních odborníků (Code of Ethics for Financial Professionals), který se nachází na adrese investor/corporate_governance.html. Havarijní plánování Citi provádí havarijní plánování (COB), aby minimalizovala finanční ztráty a reagovala na potřeby klientů i trhu v případech, kdy dojde k výpadkům proudu, požáru nebo jiným katastrofám, k různým krizím, narušením provozu nebo dalším mimořádným stavům. Citi musí být připravena reagovat na jakoukoli událost, která by mohla ovlivnit běžný průběh obchodních operací. Měli byste znát jméno vašeho koordinátora pro případy krizových stavů, znát postupy řešení krizových situací a obnovy chodu vašeho obchodního útvaru a vědět, jak se vás týkají. Další informace najdete v Předpisu pro havarijní plánování (Continuity of Business Policy) na adrese 18 Zobrazit více Pravidla chování SCA 1 Pravidla chování Pravidla chování SCA SCA se zavazuje k vytváření hodnot pro své partnery, jakož i k budování vztahů se svými zaměstnanci, zákazníky, spotřebiteli, akcionáři a ostatními Více Naše zásady podnikání Chceme být úspěšnou a důvěryhodnou společností Naše zásady podnikání Proto děláme věci jednoduše s důrazem na smysluplnost, osobní odpovědnost každého z nás a férový přístup. Abychom dosáhli tohoto cíle, Více Etický kodex zaměstnance ČD Cargo Etický kodex zaměstnance ČD Cargo Účel kodexu Účelem Etického kodexu je podporovat žádoucí standardy našeho chování a informovat veřejnost o chování, jež je oprávněna od nás očekávat. Základními hodnotami, Více Pravidla obsažená v Kodexu zároveň ctí směrnice OECD pro nadnárodní podniky a Deklaraci MOP o základních zásadách a právech při práci. Kodex jednání Kodex jednání Skupiny Husqvarna vychází ze zásad úmluvy OSN Global Compact, které mají sladit podnikání s lidskými právy, zájmy zaměstnanců, s péčí o životní prostředí a s protikorupčními Více Naše vize. Společnost, kde chtějí pracovat ti nejlepší. Uppförandekod Naše vize Společnost, kde chtějí pracovat ti nejlepší. Přední světový distributor chemických látek zajišťující jedinečnou komunikaci a spojení mezi zákazníky a dodavateli. 2 Základní principy Více estné jednání čestné jednání Kodex chování pro dodavatele společnosti Monsanto Czech estné jednání čestné jednání ž c hránit více zvyšovat kvalitu života produkovat více Kodex chování pro dodavatele společnosti Monsanto Czech OBSAH ÚVOD....1 ZÁKLAD KODEXU JEDNÁNÍ PRO DODAVATELE SPOLEČNOSTI Více Kodex jednání společnosti DACHSER Kodex jednání společnosti DACHSER 1. Preambule Základem všech aktivit ve společnosti Dachser je dodržování veškerých závazných předpisů na národních i na mezinárodní úrovni, stejně jako všech závazků, Více B. Braun Melsungen AG - představenstvo CODE OF CONDUCT Kodex zásad chování pro dodavatele a obchodní partnery 1 OBSAH PŘEDMLUVA... 3 1 Společenská zodpovědnost... 4 2 Transparentní obchodní vztahy...5 3 Poctivé tržní jednání...5 4 Ochrana dat, Více PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ PRAVIDLA UŽÍVÁNÍ POČÍTAČOVÉ SÍTĚ na Střední škole automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková organizace Úvodní ustanovení Střední škola automobilní, mechanizace a podnikání, Krnov, příspěvková Více ZÁSADY ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ Radlická 333/150, 150 57 Praha 5, IČ: 25677888 Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 5446 Tel: 224 116 702 Fax: 224 119 548 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Společnost ČSOB Více ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA KOREKTNÍ A SPRÁVNÉ KOMUNIKACE ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA KOREKTNÍ A SPRÁVNÉ KOMUNIKACE POLITIKA KOREKTNÍ A SPRÁVNÉ KOMUNIKACE Tato politika je určena k tomu, aby pomáhala zaměstnancům a dalším osobám, které jednají jménem společnosti Více Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv Více Preambule. Článek 1 Zákonnost Etický kodex zaměstnanců Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydaný v souladu s usnesením vlády ČR ze dne 9. května 2012 č. 331 o Etickém kodexu úředníků a zaměstnanců veřejné správy Preambule Každý Více Úvod. Naše filozofie a hodnoty 2015 - Czech Úvod Skupina Heitkamp & Thumann Group klade největší důraz na bezúhonnost svých společností a jednotlivých ředitelů, vedoucích pracovníků, zaměstnanců a zástupců. Ti všichni zodpovídají za Více ETICKÝ KODEX 2015. [Revize 1] ETICKÝ KODEX 2015 [Revize 1] ETICKÝ KODEX OBSAH 1. ÚVOD 2. HODNOTY Applus+ 1 3 3. ETICKÝ KODEX: ZARUČENÍ NAŠICH HODNOT 3.1. Co je účelem Kodexu? 3.2. Kdo se musí tímto Kodexem řídit? 3.3. Vedoucí pracovníci Více Etický kodex. ALTRON GROUP, a.s. Etický kodex ALTRON GROUP, a.s. V Praze, dne 01. 06. 2012 IČ: 28501209 Městský soud Praha, oddíl B, vložka 14894 1 1 Obsah 1 Úvod 3 2 Základní principy společnosti AG 3 2.1 Dodržovat zákony a nařízení Více Blue Book. Shrnutí zásad společnosti Pfizer týkajících se obchodního chování Blue Book Shrnutí zásad společnosti Pfizer týkajících se obchodního chování Bezúhonné jednání nám pomáhá získat důvěru a úctu lidí, kterým sloužíme. Vážení kolegové, My všichni, kdo jsme součástí společnosti Více XEROX GLOBAL ETHICS HELPLINE ROZSAH Xerox Corporation a její dceřiné společnosti. SHRNUTÍ Tento dopis se zásadami popisuje etické obchodní chování, které společnost Xerox vyžaduje od svých zaměstnanců při práci pro společnost Xerox Více SKUPINA HUSQVARNA KODEX JEDNÁNÍ SKUPINA HUSQVARNA KODEX JEDNÁNÍ Hans Linnarson, Prezident a generální ředitel Skupina Husqvarna se těší neocenitelné pověsti, která byla vybudována v průběhu dlouhých a prestižních dějin. Náš způsob podnikání Více DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ Více STANDARDNÍ POSTUP POSTUP Č.: REVIZE: 02 STRANA: 1 z 10 GLOBÁLNÍ PROTIKORUPČNÍ A PROTIÚPLATKÁŘSKÝ POSTUP SPOLEČNOSTI KENNAMETAL INC. REVIZE: 02 STRANA: 1 z 10 Upozornění: Informace obsažené v tomto dokumentu jsou majetkem společnosti Kennametal Inc. a/nebo dceřiné společnosti společnosti Kennametal Inc. a mohou obsahovat patentované Více Kodex obchodního chování společnosti Nestlé Kodex obchodního chování společnosti Nestlé Úvod Již od doby založení se podnikání společnosti Nestlé řídí čestností, upřímností, poctivým obchodním stykem a dodržováním zákonů daných zemí. Od té doby Více ETICKÝ KODEX Asociace poskytovatelů personálních služeb Asociace poskytovatelů personálních služeb usilujíc o vytvoření zdravého a stabilního trhu pracovních sil s ohledem na práva a při respektování oprávněných zájmů jednotlivců i podnikajících subjektů, zejména Více Jiří Tvrdý Finanční analytický útvar Ministerstvo financí 10. dubna 2013 Povinnosti NNO vyplývající ze zákona proti praní peněz Jiří Tvrdý Finanční analytický útvar Ministerstvo financí 10. dubna 2013 Škody z trestné činnosti svět 1 500 000 000 000 až 6 500 000 000 000 USD/rok Více OBECNÉ ZÁSADY. s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 127 a 128 této smlouvy, 2.6.2015 L 135/23 OBECNÉ ZÁSADY OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/855 ze dne 12. března 2015, kterými se stanoví zásady etického rámce Eurosystému a zrušují obecné zásady ECB/2002/6 o minimálních Více ETICKÝ KODEX. Preambule ETICKÝ KODEX Vydání: 1 Datum vydání: 9.12.2014 Revize: 0 Datum revize: - společnost TENZA cast, a.s.; se sídlem Brno, Svatopetrská č.p. 35.,or.č. 7, 617 00 Brno; IČ 29370931 I. Preambule 1.1 Společnost Více Profesní a etický kodex odhadce majetku Strana1/8 OBSAH 1. Úvod... 2 2. Slovo prezidenta... 2 3. Naše hodnoty... 3 4. Obecné zásady... 4 5. Protikorupční politika... 4 6. Zaměstnanci... 4 7. Mlčenlivost... 5 8. Prodejní činnost... 6 9. Nákupní Více PRAVIDLA PŘIJÍMÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ PRAVIDLA PŘIJÍMÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ POKYNŮ Vnitřní směrnice č. 5/2015 Určena: Vytvořil: Schválil: Pro zákazníky Zprostředkovatele Compliance Jednatelka společnosti Platnost od: 1. 2. 2015 Účinnost od: 1. 2. Více Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami EIOPA-BoS-12/069 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností pojišťovnami 1/7 1. Obecné pokyny Úvod 1. Podle článku 16 nařízení o orgánu EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority, Evropského Více PPG GLOBÁLNÍ PROTIKORUPČNÍ ZÁSADY Jako od zaměstnance společnosti PPG se od vás očekává, že si přečtete Globální protikorupční zásady společnosti PPG. V případě jakýchkoli dotazů týkajících se těchto Zásad nebo vašich závazků k jejich Více Směrnice tajemníka č. 17 T V Liberci dne 25. června 2013 Směrnice tajemníka č. 17 T Kodex zaměstnance Statutárního města Liberec Jméno Datum Zpracoval Ing. Jindřich Fadrhonc 14. 5. 2013 Odsouhlasil Ing. Jindřich Fadrhonc 16. 5. Více Obchodní podmínky www.skoleni-online.eu Obchodní podmínky www.skoleni-online.eu 1) OBECNÁ USTANOVENÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Tyto obchodní podmínky platí pro poskytování služeb na internetovém portálu www.skolenionline.eu Podmínky blíže vymezují a Více Tento kodex chování je datován 21. prosince 2010 a může být časem aktualizován. Úvod základní pravidla a jejich platnost Neochvějným závazkem společnosti Takeda Pharmaceutical Company Limited a jejích dceřiných společností (společně nazývaných Takeda ) je dodržovat všechny platné Více Vyhodnocení Rezortního interního protikorupčního programu Ministerstva životního prostředí (RIPP MŽP) za rok 2014 Vyhodnocení Rezortního interního protikorupčního programu Ministerstva životního prostředí (RIPP MŽP) za rok 2014 září 2014 Obsah: Úvod... 2 1. Vytváření a posilování protikorupčního klimatu... 2 2. Transparentnost... Více E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2007 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního Více OZNÁMENÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH DAT UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ OZNÁMENÍ O OCHRANĚ OSOBNÍCH DAT UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ Obsah 1. Účel... 3 2. Jaké osobní informace ADM shromažďuje... 3 3. Jak ADM používá Vaše osobní informace... 4 4. Jak ADM chrání Vaše osobní informace... Více Etická charta. Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. Obsah: Deklarace našich etických zásad 3 Naše strategie v oblasti etiky 3 Jmenování manažera pro etické záležitosti 4 Pomoc a reporting 4 ŠPVS, a.s. Více Příkaz ředitele PŘ - 04/14/1. Etický kodex LOM PRAHA s.p. Příkaz ředitele PŘ - 04/14/1 Ročník: 2014 Dne: 9.1.2014 Počet listů: 5 Počet příloh: - N á z e v: Etický kodex LOM PRAHA s.p. I. Úvodní ustanovení Pro zdokonalení etické kultury v LOM PRAHA s.p. (dále Více PRAVIDLA ŘÍZENÍ STŘETU ZÁJMŮ Etický kodex zaměstnanců České republiky Ministerstva financí Předmět úpravy a rozsah působnosti 1. Touto směrnicí se stanovují základní pravidla profesionálního chování zaměstnanců České republiky Ministerstva Více Kodex chování poradce [ Poslání Hodnoty ] Kodex chování poradce [ Poslání Hodnoty ] Leden 2009 Vážený kolego, To, co děláme v Edolo Consult každý den, má zásadní dopad na mnohé lidi. Jako společnost zajišťující pro svoje zákazníky poradenské služby Více Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 31 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Více ETICKÝ KODEX OBCHODNÍKA V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH. Preambule ETICKÝ KODEX OBCHODNÍKA V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH Preambule Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace v energetice, v jehož působnosti je podle ustanovení 17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Více Seminář Asociace inkasních agentur Praha, 31. leden 2013 Seminář Asociace inkasních agentur Praha, 31. leden 2013 PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ - proškolení ve smyslu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování Více Etický kodex. zaměstnanců podniku Lesy České republiky, s.p. Příloha č.6 Pracovního řádu 01/2013 Etický kodex zaměstnanců podniku Lesy České republiky, s.p. 1. Poslání Lesy České republiky s.p. (dále jen LČR nebo též podnik) se tímto etickým kodexem hlásí k definovaným Více Plus500CY Ltd. Prohlášení o politice konfliktu zájmů Plus500CY Ltd. Prohlášení o politice konfliktu zájmů Shrnutí prohlášení o politice konfliktu zájmů 1. Úvod 1.1. Toto prohlášení o politice konfliktu zájmů uvádí, jak společnost Plus500CY Ltd. (dále jen Více Legislativa investičního bankovnictví Legislativa investičního bankovnictví Vymezit investiční bankovnictví není úplně jednoduchou záležitostí. Existuje totiž několik pojetí definice investičního bankovnictví. Obecně lze ale říct, že investiční Více náměstek ministra financí Příloha č. 3 a) náměstek ministra financí V Praze dne Č.j.: /******/20yy-pm PID: Název projektu/sub projektu/iniciativy: název projektu/sub projekt/iniciativy č. (dále jen projekt/sub Více ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO ZÁLEŽITOSTI ÚPLATKŮ & NENÁLEŽITÝCH PLATEB ETICKÝ A OBCHODNÍ ŘÁD POLITIKA PRO ZÁLEŽITOSTI ÚPLATKŮ & NENÁLEŽITÝCH PLATEB Magna International Inc. Policy on Gifts & Entertainment 1 POLITIKA PRO ZÁLEŽITOSTI ÚPLATKŮ & NENÁLEŽITÝCH PLATEB Magna zakazuje Více Plus500UK Limited. Zásady ochrany soukromí Plus500UK Limited Zásady ochrany soukromí Zásady ochrany soukromí Prohlášení o zásadách zachování soukromí Plus500 Ochrana soukromí a osobních a finančních informací našich klientů a návštěvníků webových Více Pokyn pro nesrovnalosti PROGRAM ŠVÝCARSKO-ČESKÉ SPOLUPRÁCE POKYN č. 5 NÁRODNÍ KOORDINAČNÍ JEDNOTKY Pokyn pro nesrovnalosti Schváleno / revize: 19. května 2010 / 2. května 2013 (1. revize) Národní koordinační jednotka Ministerstvo Více Obchodní podmínky a reklamační řád Obchodní podmínky a reklamační řád 1) OBECNÁ USTANOVENÍ A VYMEZENÍ POJMŮ Tyto obchodní podmínky platí pro poskytování služeb a prodej zboží na internetovém portálu www.cstzb.cz. Podmínky blíže vymezují Více Etický kodex. Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Část A pro společnosti působící v oblasti investičního managementu Etický kodex Asociace pro kapitálový trh (AKAT) Část A pro společnosti působící v oblasti investičního managementu Základní principy a doporučené postupy 1/21 I. ÚVOD, CÍLE, ROZSAH A PLATNOST Etický kodex Více Děláme, co je správné. Etický kodex Etický kodex Děláme, co je správné Etický kodex 2 Obsah 1. Řídíme se zákonem 4 Všude, kde podnikáme, se řídíme platnými zákony a nařízeními. 2. Úcta k sobě navzájem 6 Respektujeme práva všech zaměstnanců Více 1 Prohlášení. 2 Proti-úplatkářské zákony. 3 Politika společnosti Euromedic o platbách jakož to nevhodných výhodách Euromedic Česká republika, s. r. o. Politika o poskytování nepatřičných (nevhodných) výhod (zahrnující přístup k dárkům, pohoštění, kulturní zábavě a politické a charitativní příspěvky) 1 Prohlášení Společnost Více Etický kodex pracovníků v Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Šneček Etický kodex pracovníků v Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Šneček Platnost a účinnost: od 1.1.2015 Vypracovala: Marie Vondráčková Schválila: Funkce: MUDr. Jana Tytlová ředitelka Počet stran: Více P ř í k a z ředitele Kanceláře Akademie věd České republiky P ř í k a z ředitele Kanceláře Akademie věd České republiky Číslo: 4/2012 V Praze 25. června 2012 Čj.: KAV-170/06-ŘKAV/2012 Věc: Kodex etiky zaměstnanců Akademie věd ČR Kanceláře AV ČR Zpracovatel: správní Více ZÁSADY SPOLEČNOSTI ESSILOR ZÁSADY SPOLEČNOSTI ESSILOR Každý z nás se ve svém profesním životě podílí na odpovědnosti a prestiži společnosti Essilor. Musíme tudíž znát a dodržovat zásady, které platí pro všechny. To znamená, že musíme Více Úvodní slova generálního ředitele Úvodní slova generálního ředitele Reputace naší skupiny společností a důvěra našich současných a budoucích zákazníků, zaměstnanců, akcionářů, subdodavatelů a ostatních zainteresovaných stran je rozhodujícím Více Kodex společnosti ArcelorMittal l Kodex společnosti ArcelorMittal l Společnost ArcelorMittal (dále je společnost) má dobrou pověst díky poctivým a čestným praktikám při svém vlastním řízení a při všech svých obchodních jednáních. Pro společnost, Více Nechte starost o Vaše investice IKS INVESTIČNÍ MANAŽER Nechte starost o Vaše investice na profesionálech PŘEDSTAVUJEME PRODUKT IKS INVESTIČNÍ MANAŽER IKS Investiční manažer je moderní produkt správy klientského portfolia. Prostředky Více Etický kodex. Etický kodex zaměstnanců Centra služeb pro silniční dopravu, s. p. o. Centrum služeb pro silniční dopravu, s.p.o. Etický kodex Datum účinnosti: 1. 10. 2014 Etický kodex zaměstnanců Centra služeb pro silniční dopravu, s. p. o. Schváleno rozhodnutím ředitele Dne 18. 9. 2014 Více STANOVISKO KOMISE. ze dne 30.11.2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.11.2012 C(2012) 8867 final STANOVISKO KOMISE ze dne 30.11.2012 podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009 a čl. 10 odst. 6 směrnice 2009/73/ES Česká republika Certifikace Více 1 Etický kodex - ČESKÁ RAFINÉRSKÁ, a.s. Lidé a bezpečnost Lidé a bezpečnost Ochrana zdraví, bezpečnost práce, ochrana majetku a ochrana životního prostředí a sociální zodpovědnost Zavazujeme se dosáhnout cíle chránit zdraví lidí a životní prostředí. Snažíme se Více Český telekomunikační úřad Čj. ČTÚ-80 127/2012-601 Český telekomunikační úřad Čj. ČTÚ-80 127/2012-601 ZÁVAZNÝ POKYN ČTÚ č. 23/2012, kterým se vydává Etický kodex úředníků a zaměstnanců Českého telekomunikačního úřadu ČÁST PRVNÍ Úvodní ustanovení Tímto Více Společnost AB Facility se zavazuje vycházet ve všech činnostech ze svých firemních hodnot, etického kodexu a dodržování právních principů. ETICKÝ KODEX Etický kodex společnosti AB Facility a.s (dále jen společnost AB Facility ) reprezentuje stanovisko přístupu společnosti AB Facility k chování, korektnímu přístupu, profesionálnímu jednání Více EIOPA(BoS(13/164 CS. Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA(BoS(13/164 CS Obecné pokyny k vyřizování stížností zprostředkovateli pojištění EIOPA WesthafenTower Westhafenplatz 1 60327 Frankfurt Germany Phone: +49 69 951119(20 Fax: +49 69 951119(19 [email protected] Více Politika řízení lidských zdrojů společnosti COM PLUS CZ a.s. V souladu s ustanovením 69 odst. 2 písm. e) a f) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a v souladu s usnesením vlády ČR č. 331/2012 ze dne 9.5.2012, dalšími Více Přínosy spolupráce interního a externího auditu Přínosy spolupráce interního a externího auditu Konference ČIA 14. 5. 2015 Libuše Müllerová KA ČR 2014 1 Přínosy spolupráce interního a externího auditu Obsah: Srovnání interního a externího auditu ISA Více E.ON Distribuce, a.s. Zpráva o plnění programu opatření v roce 2009 Zpráva o přijatých opatřeních a plnění programu opatření k vyloučení diskriminačního chování, pravidel pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem a opatření k zajištění organizačního a informačního Více DNE [...] 2010 PHILIP MORRIS ČR A.S. [...] DNE [...] 2010 PHILIP MORRIS ČR A.S. A [...] SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE ČLENA VÝBORU PRO AUDIT OBSAH ČLÁNEK STRANA 1. PŘEDMĚT SMLOUVY... 1 2. ROZSAH OPRÁVNĚNÍ ČLENA... 2 3. DŮVĚRNOST... 3 4. ODMĚNA ČLENA Více Protikorupční politika ADP často kladené otázky Protikorupční politika ADP často kladené otázky KOMUNIKACE MEZI PRÁVNÍKEM A KLIENTEM JE PŘÍSNĚ DŮVĚRNÁ Účelem tohoto dokumentu je odpovědět na otázky, které zaměstnance mohou napadnout v průběhu studia Více Kodex etiky zaměstnanců Kodex etiky zaměstnanců VÝCHOVNÝ ÚSTAV, DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLA, STŘEDNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA HOSTOUŇ CHODSKÉ NÁM. 131, 345 25 HOSTOUŇ Preambule Základními hodnotami, které má každý zaměstnanec Více CERTIFIKACE PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ IPMA ETICKÝ KODEX PROFESIONÁLA V OBLASTI PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ CERTIFIKACE PROJEKTOVÝCH MANAŽERŮ IPMA ETICKÝ KODEX PROFESIONÁLA V OBLASTI PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ Stran 5 Distribuce: Místo uložení Odpovědná osoba Podpis převzetí Certifikační orgán SPŘ President SPŘ Manažer Více ETICKÝ KODEX zaměstnanců Ministerstva zemědělství ČR Příloha Pracovního řádu MZe. Preambule ETICKÝ KODEX zaměstnanců Ministerstva zemědělství ČR Příloha Pracovního řádu MZe Preambule Etický kodex (dále jen Kodex ) navazuje na standardy chování a jednání zaměstnanců Ministerstva zemědělství ČR Více Program opatření k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím k vyloučení diskriminačního chování a pravidel provozovatele distribuční soustavy pro zpřístupňování informací neznevýhodňujícím způsobem () Obsah 1. Úvod... 2 1.1. Účel programu opatření... 2 1.2. Právní Více Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U Více RWE Kodex chování - 1 - Preambule Správa Krkonošského národního parku Vyhodnocení Interního protikorupčního programu Správy Krkonošského národního parku (IPP Správy KRNAP) za rok 2015 říjen 2015 Stránka 1 z 6 Obsah: Úvod... 3 1. Vytváření Více ZPRACOVÁNÍ KLIENTSKÝCH ÚDAJŮ OTÁZKY A ODPOVĚDI ZPRACOVÁNÍ KLIENTSKÝCH ÚDAJŮ OTÁZKY A ODPOVĚDI Vážený kliente, Komerční banka si velmi váží Vaší důvěry v její bankovní produkty a služby, a proto předkládá následující výňatek z Oznámení, kterým se zavazuje Více Politika bezpečnosti informací ORGANIZAČNÍ SMĚRNICE Název : Politika bezpečnosti informací Číslo dokumentu: OS4402 Vydání č.: 04 Výtisk č.: 01 Platnost od: 03.06.2013 Účinnost od : 18.06.2013 Platnost do: Zpracoval: Ing. Vladimír Fikejs Více VÝZVA K ÚČASTI VE VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ. vyhlášeném společností sanofi-aventis, s.r.o. VÝZVA K ÚČASTI VE VÝBĚROVÉM ŘÍZENÍ vyhlášeném společností sanofi-aventis, s.r.o. 1 1. Společnost sanofi-aventis, s.r.o., identifikační číslo: 448 48 200, se sídlem Evropská 846/176a, Praha 6 Vokovice, Více FRANKLIN ELECTRIC CO., INC. ZÁSADY OCHRANY SOUKROMÍ. Září 2010 FRANKLIN ELECTRIC CO., INC. ZÁSADY OCHRANY SOUKROMÍ A. Účel Září 2010 Společnost Franklin Electric Co., Inc. a její pobočky a partneři (souhrnně nazývanými společnost ) jsou zavázáni chránit soukromí osob, Více OPATŘENÍ PŘEDSEDY, kterým se vydává Etický kodex zaměstnanců v resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Čl. I Český úřad zeměměřický a katastrální V Praze dne 28. června 2012 Č.j. ČÚZK-15198/2012-12 OPATŘENÍ PŘEDSEDY, kterým se vydává Etický kodex zaměstnanců v resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Více Interní protikorupční program Státní Léčebné Lázně Janské Lázně, s.p. Interní protikorupční program Státní Léčebné Lázně Janské Lázně, s.p. 1. Úvodní ustanovení Dne 2. října 2013 schválila vláda ČR svým usnesením č. 752 Rámcový rezortní interní protikorupční program (dále Více Zásady etiky. Aktualizace prosinec 2013 1 / 7 Zásady etiky Aktualizace prosinec 2013 1 / 7 Zásady etiky Příručka pro dodavatele Úvodní slovo Vážení obchodní přátelé, portfolio společností skupiny SABMiller do něhož náleží i společnost Plzeňský Prazdroj Více Etický kodex pro dodavatele společnosti Microsoft Etický kodex pro dodavatele společnosti Microsoft Microsoft se snaží být více než jen dobrou společností snaží se být vynikající společností. Na cestě k tomuto cíli jsme odhodláni plnit naše poslání spočívající Více AUDIT. Zimní semestr 2014/2015 TUL EF - KFÚ AUDIT Zimní semestr 2014/2015 TUL EF - KFÚ Ing. Monika Händelová, MBA (auditor) [email protected] [email protected] Mobil: 602 428 466 Konzultační hodiny: po dohodě AUDIT_PR1 1 Tematické okruhy Více ČESKÁ KOMORA ODHADCŮ MAJETKU, profesní sdružení znalců a odhadců. Profesní a etický kodex znalce a odhadce majetku ČESKÁ KOMORA ODHADCŮ MAJETKU, profesní sdružení znalců a odhadců Profesní a etický kodex znalce a odhadce majetku ŘÍJEN 2009 O B S A H čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ... 3 čl. 2 VZTAH KE SPOLEČNOSTI... 3 čl. 3 Více Příloha k č.j.: 1893/M/14, 32286/ENV/14. Rezortní interní protikorupční program Ministerstva životního prostředí (RIPP MŽP) Příloha k č.j.: 1893/M/14, 32286/ENV/14 Rezortní interní protikorupční program Ministerstva životního prostředí (RIPP MŽP) červenec 2014 Obsah: Úvod... 3 1. Vytváření a posilování protikorupčního klimatu... Více MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO PROFESNÍ PRAXI INTERNÍHO AUDITU Základní standardy 1000 Účel, pravomoci a odpovědnosti Účel, pravomoci a odpovědnosti interního auditu musí být formálně stanoveny ve statutu interního Více ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ Střední školy Euroinstitut, Neprobylice 18, Třebíz SPC, Fričova 199, Slaný ETICKÝ KODEX ZAMĚSTNANCŮ Střední školy Euroinstitut, Neprobylice 18, Třebíz SPC, Fričova 199, Slaný Základní hodnoty: ctít a vytvářet základ pro vybudování a udržení důvěry veřejnosti dodržovat zákonnosti, Více Závazná podniková pravidla ochrany osobních údajů společnosti Johnson Controls Závazná podniková pravidla ochrany osobních údajů společnosti Johnson Controls Obsah 1. Úvod 2. Rozsah působnosti a uplatnění 3. Transparentnost a prohlášení 4. Spravedlnost a omezení účelu 5. Kvalita Více Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace Více Směrnice pro nakládání s osobními údaji. Městský úřad Vamberk Směrnice pro nakládání s osobními údaji Městský úřad Vamberk Copyright Pro IT, a. s., 2010 Obsah 1. Úvodní ustanovení... 3 2. Citlivé údaje... 4 3. Pověřené osoby... 5 4. Bezpečnost informací... 6 4.1. Více ppesystem Elektronický nástroj pro řízení firemních nákupních operací a veřejných zakázek modul B2B a VZ verze 1.01 Provozní a obchodní podmínky ppesystem Elektronický nástroj pro řízení firemních nákupních operací a veřejných zakázek modul B2B a VZ verze 1.01 Provozní a obchodní podmínky Poslední aktualizace 01/2014 Centrum klientské podpory: Více 2016 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář
http://pravo4u.cz/judikatura/nejvyssi-soud-cr/6-tdo-1245-2008/
2018-03-22T10:14:09
[ " soud ", " § 265", " soud ", " § 234", " § 234", " § 234", " § 35", " § 39", " § 57", " § 55", " § 228", " § 229", " § 258", " soud ", " § 259", " § 234", " § 234", " § 35", " § 39", " § 57", " § 55", " § 35", " § 228", " § 229", " § 265", " § 265", " § 234", "in dubio", " § 158", " § 265", " § 265", " soud ", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " soud ", " § 2", " soud ", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " § 23", " § 31", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265", " soud ", " § 265", " § 265", " § 265", " soud ", " § 265", " soud ", " soud ", " § 265", " § 265", " § 265", " soud ", " soud ", " § 263", " soud ", " § 265", " § 265", " soud ", " § 2", " § 254", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 265", " soud ", " soud ", " § 234", " čl. 36", " čl. 90", " § 265", " § 265", " § 31", " § 34", " § 265", " § 265", " § 265", " § 23", " § 31", " § 58", " soud ", " soud ", " soud ", " § 265", " § 265", " § 265", " § 265" ]
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 1245/2008 | Judikatura | Pravo4u.cz - služby pro právníky Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 6 Tdo 1245/2008 Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. října 2008 dovolání, které podal obviněný M. O., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 61 To 537/2007, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 10/2007, a rozhodl t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného M. O. o d m í t á . Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 2. 5. 2007, sp. zn. 3 T 10/2007, byl obviněný M. O. uznán vinným, že dne 4. 4. 2006 kolem 21.45 hod. v P., před domem společně s dosud neztotožněným spolupachatelem napadli poškozenou Mgr. M. K., tak, že po společném příchodu na místo přepadení jí obžalovaný M. O. chytil zezadu rukou, do oblasti pravé tváře a za pravé ucho jí přiložil zapnutý elektrický paralyzér, kterým ji omráčil, až ztratila na nezjištěnou dobu vědomí, přičemž jí vzali tašku, kterou nesla na rameni, v hodnotě 100,- Kč, obsahující fotoaparát Olympus C 4000 s dvěma paměťovými kartami v hodnotě celkem 10.390,- Kč, flash disk o velikosti 1 Gb v hodnotě 1.490,- Kč, peněženku v hodnotě 350,- Kč s finanční hotovostí nejméně 500,- Kč, občanský průkaz, řidičský průkaz a další doklady, učebnici němčiny v hodnotě 150,- Kč, manikúru v hodnotě 290,- Kč, sluneční brýle v hodnotě 50,- Kč, které měla na hlavě, poté jí jeden z pachatelů řekl, že mu má dát mobil, který držela v ruce, a když mu poškozená vydala mobilní telefon Nokia se SIM kartou v hodnotě 1.090,- Kč, z místa činu utekli. Takto popsané jednání soud prvního stupně právně kvalifikoval jako trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Za tento trestný čin a za sbíhající trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 2 T 134/2006, který nabyl právní moci dne 19. 9. 2006, byl obviněný odsouzen podle § 234 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. byl obviněnému uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci, a to l ks elektrického paralyzéru zn. POWER Max, se dvěma kusy baterií zn. Energizer 9 V. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Mgr. M. K., škodu ve výši 13.910,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla jmenovaná poškozená odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Proti konstatovanému rozsudku podal obviněný M. O. odvolání. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 61 To 537/2007, byl napadený rozsudek podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušen toliko ve výroku o uložených trestech a ve výroku o náhradě škody. Dále odvolací soud podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl a obviněného M. O. při nezměněném výroku o vině trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. odsoudil podle § 234 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti roků, pro jehož výkon jej podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zák. byl obviněnému uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí l ks elektrického paralyzéru zn. POWER Max, se dvěma kusy baterií zn. Energizer 9 V. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 2 T 234/2006, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost nahradit poškozené Mgr. M. K., škodu ve výši 12.820,- Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Citované rozhodnutí odvolacího soudu, a to ve všech výrocích, napadl obviněný prostřednictvím obhájkyně dovoláním, které opřel o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. Podle jeho názoru rozhodnutí soudů obou stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku a uložený trest je nepřiměřený vybočující z mezí ústavně zaručené proporcionality. V podání obviněný připomněl dosavadní průběh trestního řízení před soudy obou stupňů. Pokud jde o dovolací důvod zakotvený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. namítl, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávné právní kvalifikaci skutku jako trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., neboť zjištěný skutkový stav vyvozovaný z provedených důkazů nelze posuzovat jako uvedený trestný čin. Zdůraznil, že soudy obou stupňů neprokázaly naplnění jeho skutkové podstaty, a pokud jej takto kvalifikovaly, dopustily se porušení zásady „in dubio pro reo“. Odvolacímu soudu obviněný vytkl, že řádně nepřezkoumal rozsudek prvostupňového soudu a řízení mu předcházející, a to z hlediska vad vytýkaných v odvolání. Taktéž se nezabýval jeho tvrzením, že svědecká výpověď poškozené Mgr. M. K. není s ohledem na její duševní rozpoložení v době spáchání předmětného trestného jednání věrohodná, kdy dokonce omdlela a po dobu násilného jednání vůbec nevěděla, co se děje. Podle obviněného nelze tvrzení jmenované brát v potaz, jelikož její schopnost správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat rozhodné skutečnosti byla silně ovlivněna, jak vyplývá i ze skutečností uvedených v úředním záznamu o podaném vysvětlení, který bohužel nebylo možné ve smyslu § 158 odst. 5 tr. ř. použít jako obhajobu. Podotkl, že jeho vinu nelze dovozovat ze závěru odborného vyjádření z oboru metody pachové identifikace, jelikož z něj nelze jednoznačně a bez důvodných pochybností dovodit, že se trestného činu dopustil. Toto nevyplývá ani z ostatních důkazů provedených soudem. Obviněný uvedl, že si je sice vědom toho, že v rámci dovolacího řízení lze ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přezkoumávat jen právní kvalifikaci skutku nebo jiné hmotně právní posouzení učiněné soudy nižších stupňů. Současně vyjádřil přesvědčení, že by bylo nepřípustně restriktivním zúžením jeho práva na soudní ochranu, pokud by nebylo možné v rámci systému vyšších opravných prostředků napadnout mimo čistě právního posouzení též skutkový základ, z něhož právní posouzení vychází, popř. vady řízení, které mu předcházely. Dále obviněný konstatoval, že je namístě přezkoumat i trest, který mu byl napadeným rozsudkem uložen. Podotkl, že si je vědom toho, že při výkladu ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. by bylo možno přezkoumávat pouze zákonnost druhu uloženého trestu, popř. jeho rozpor s výměrou uvedenou v aplikovaném ustanovení trestního zákona. S poukazem na nálezy Ústavního soudu (např. sp. zn. III. ÚS 715/06, sp. zn. I. ÚS 603/06) uvedl, že dovolání lze podat, neboť uložený trest v daném případě vybočuje z mezí přiměřenosti podle norem ústavních. Za situace, kdy mu byl uložen jednak trest odnětí svobody v trvání šesti let se zařazením do věznice s ostrahou, tj. trest v horní polovině trestní sazby a jednak trest vyhoštění na dobu neurčitou, má za to, že trest z mezí ústavnosti pro nepřiměřenost vybočuje. Současně obviněný odkázal na judikaturu Ústavního soudu. Zdůraznil, že základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci (čl. 4. Ústavy), a proto jsou obecné soudy povolány k tomu, aby poskytovaly právní ochranu nejenom na podústavní úrovni, ale i na úrovni ústavního pořádku. Pokud se jedná o uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, je vždy třeba zkoumat, zda zásah do osobní svobody jedince, obecně ústavním pořádkem předvídaný, je proporcionální. Je třeba zkoumat vztah veřejného statku, který je představován účelem trestu a základním právem na osobní svobodu, které je omezitelné jen zákonem a dále za předpokladu, že jde o opatření v demokratické společnosti nezbytné a nelze-li sledovaného cíle dosáhnout mírnějšími prostředky. Podle obviněného i zákonem předvídané omezení základních práv je třeba interpretovat ústavně konformním způsobem tak, aby jejich aplikace obstála v testu proporcionality. V souvislosti s tím dospěl k názoru, že uložený trest je natolik nepřiměřeně přísný, že vybočuje z naznačených ústavně přípustných mezí proporcionality. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a podle § 265l tr. ř. tomuto soudu věc vrátil k novému projednání a rozhodnutí. K podanému dovolání se ve smyslu ustanovení § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Uvedl, že podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., které obviněný uplatnil, lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Konstatoval, a to s poukazem na příslušné pasáže mimořádného opravného prostředku, jež citoval, že obviněný v rozporu s hmotně právní povahou dovolacího důvodu brojí proti skutkovému stavu zjištěnému soudem prvního stupně a verifikovanému soudem odvolacím i způsobu, jakým soudy obou stupňů shromážděné důkazy hodnotily. Ve své podstatě v dovolání tvrdí, že soud druhého stupně při hodnocení důkazů nepostupoval v souladu s ustanoveními § 2 odst. 5, 6 tr. ř. a domáhá se toho, aby dovolací soud hodnotil důkazy jiným (pro jeho osobu příznivějším způsobem) a polemizuje s tím, jak soudy některé skutkové okolnosti posuzovaly. Podle státního zástupce nelze takové výhrady pod uplatněný dovolací důvod podřadit. V této souvislosti podotkl, že z vymezení obsahu dovolání v § 265f odst. 1, 2 tr. ř. a zejména ze znění ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. je třeba dovodit, že z hlediska znění § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být skutečně v podaném dovolání tvrzen a odůvodněn [srov. přiměřeně např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 412/02, sp. zn. III. ÚS 732/02 a sp. zn. III. ÚS 282/03]. Zdůraznil, že uplatněné námitky by mohly mít z hlediska dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. význam pouze v případě, pokud by bylo možné dospět k závěru o existenci extrémního nesouladu mezi zjištěnými skutkovými okolnostmi a právními závěry učiněnými soudy obou stupňů činnými v předmětné trestní věci, a pokud by obviněný takový extrémní nesoulad odůvodněně namítl, což neučinil. Dále státní zástupce uvedl, že z obsahu mimořádného opravného prostředku je zřejmé, že obviněný rovněž brojí proti pravomocnému výroku o trestu z rozsudku soudu druhého stupně. I v případě této argumentace však dospěl k názoru, že jde o námitky, které nelze subsumovat pod žádný z dovolacích důvodů zakotvených v § 265b tr. ř. Ve vztahu k výroku o uloženém trestu, který obviněný napadl, sice přichází v úvahu ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., které se však týká uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení přípustného druhu trestu mimo zákonnou trestní sazbu. Státní zástupce podotkl, že tento dovolací důvod není naplněn námitkami v tom smyslu, že uložený nepodmíněný trest je nepřiměřený, a to i z hlediska ústavního rámce, jak tvrdí obviněný. I v případě, že by výrokem o trestu byla porušena ustanovení § 23 odst. 1 tr. zák. (o účelu trestu) a § 31 odst. 1, 2 tr. zák. (o obecných zásadách pro ukládání trestu), není to dovolacím důvodem, pokud byl uložen přípustný druh trestu, a pokud jeho výměra byla stanovena v rámci zákonné trestní sazby, jak je tomu u obviněného. Námitky vůči pravomocnému výroku o trestu nelze uplatnit ani v rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jako „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, tj. jiné než je právní kvalifikace skutku. Jelikož zákon ve vztahu k výroku o trestu výslovně stanoví jen dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., resp. podle § 265b odst. 1 písm. i) tr. ř. (upuštění od potrestání) nebo podle § 265b odst. 2 tr. ř. (uložení trestu na doživotí), znamená to „a contrario“ tolik, že z jiných než těchto důvodů nelze výrok o trestu dovoláním napadat. Pokud obviněný v souvislosti s dovolacím důvodem podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. zmiňuje nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2007, sp. zn. III. ÚS 715/2006, a ze dne 12. 4. 2007, sp. zn. I. ÚS 603/2006, státní zástupce zdůraznil, že tyto odkazy postrádají v daných souvislostech právní relevanci, protože zmíněné nálezy sice řešily problematiku přiměřenosti trestu, avšak výlučně vzhledem ke zjištěné délce řízení, kdy je třeba způsob rozhodování o trestu podrobit tzv. testu proporcionality, což však není případ aplikovatelný v předmětné trestní věci. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti státní zástupce uzavřel, že obviněný napadenému rozsudku soudu druhého stupně, jakož i řízení, jež jeho vydání předcházelo, nevytkl žádnou vadu, která by zakládala některý z taxativně stanovených důvodů dovolání zakotvených v § 265b odst. 1 tr. ř. včetně těch, o které své dovolání opřel. Proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. a podle § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání. Pro případ, že by dovolací soud dospěl k závěru, že je namístě rozhodnout jiným způsobem, než je specifikován v ustanoveních § 265r odst. 1 písm. a), b) tr. ř., vyslovil souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) předně shledal, že dovolání obviněného M. O. je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 3 tr. ř.). Protože dovolání je možné podat jen z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda obviněným vznesené námitky naplňují jím uplatněné zákonem stanovené dovolací důvody. Podle § 265b odst. 1 písm. g), h) tr. ř. dovolání lze podat, jen je-li tu některý z následujících důvodů V rámci citovaného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jímž se rozumí zhodnocení otázky nespočívající přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva (např. občanského, obchodního, trestního apod.). Z dikce předmětného ustanovení přitom plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat pouze vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat úplnost dokazování a posuzovat postup při hodnocení důkazů soudy obou stupňů. Při rozhodování vychází z konečného skutkového zjištění soudu prvního eventuálně druhého stupně a v návaznosti na tento skutkový stav posuzuje správnost aplikovaného hmotně právního posouzení, přičemž skutkové zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Těžiště dokazování je v řízení před prvostupňovým soudem a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen odvolací soud (§ 259 odst. 3, § 263 odst. 6, 7 tr. ř.). Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou k přezkoumávání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a není oprávněn přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět nebo opakovat (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle § 265r odst. 7 tr. ř.). Podle názoru Nejvyššího soudu obviněný M. O. uplatňuje v dovolání výhrady, které jím deklarovaný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a ani žádný jiný v zákoně taxativně zakotvený důvod dovolání obsahově nenaplňují. Obviněný uvádí, že prvostupňový soud nedostatečně zjistil skutkový stav věci, na jehož základě vyvodil nesprávné právní závěry a vydal i nesprávné rozhodnutí ve věci samé. Zpochybňuje názor odvolacího soudu, pokud shledal závěry soudu prvního stupně správnými. Konstatuje, že výpověď poškozené není věrohodná s ohledem na její omezenou schopnost správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat rozhodné skutečnosti, neboť omdlela a po dobu násilného jednání vůbec nevěděla, co se děje. Vytýká, že jeho vinu nelze bez důvodných pochybností dovozovat ze závěru odborného vyjádření z oboru metody pachové identifikace. Nutno zdůraznit, že všechny vznesené námitky, které jsou v dovolání podrobněji rozvedeny, primárně zpochybňují správnost soudy učiněných skutkových zjištění včetně úplnosti dokazování a hodnocení provedených důkazů. Přitom z tvrzených procesních nedostatků (nedodržení ustanovení § 2 odst. 5, 6, § 254 tr. ř.) a vlastní verze celé události obviněný dovozuje vady ve smyslu uplatněného důvodu dovolání, tj. že svým jednáním nenaplnil znaky trestného činu, jímž byl uznán vinným. Jak již bylo výše řečeno, ve vytýkaném směru nelze v dovolacím řízení napadená rozhodnutí přezkoumávat. V posuzované trestní věci je pro dovolací soud rozhodující zjištění, podle něhož obviněný předmětný skutek spáchal tak, jak je popsán ve výroku o vině v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 a rozveden v odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů. Z odůvodnění rozsudku prvostupňového soudu plyne, jaké skutečnosti soud vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídil, zejména pokud si vzájemně odporovaly. Z odůvodnění rozhodnutí je rovněž patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou obviněného a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona. S těmito závěry se ztotožnil, popřípadě některé i rozvedl Městský soud v Praze, který rozhodoval o odvolání obviněného. V odůvodnění napadeného rozsudku k jednání obviněného M. O. mimo jiné konstatoval: „…je zcela bezpečně usvědčován výpovědí poškozené K., která jej bezpečně poznala jako pachatele, otiskem své pachové stopy na jejím oděvu i okolností, že za tři dny po činu dle kupní smlouvy použité rovněž k důkazu prodal mobilní telefon poškozené do bazaru. Nelze přehlédnout také úplně stejný způsob spáchání trestného činu loupeže provedené obžalovaným o osm dní později za užití paralyzéru, jakož i skutečnosti plynoucí z rozsáhlého šetření policie – několik minut po přepadení poškozené a odcizení jejího mobilního telefonu byla totiž do něho vložena SIM karta užívaná obžalovaným a následně z něho byly posílány desítky SMS zpráv do L. (viz např. úřední záznam č. l. 55 spisu). Proto výrok o vině jako zákonný a dostatečně odůvodněný v odvolacím řízení obstál (vše na str. 3 rozsudku soudu druhého stupně). Nejvyšší soud konstatuje, že námitky obviněného M. O., které prostřednictvím důvodu dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. uplatnil, směřují výlučně vůči konečným skutkovým zjištěním, na jejichž podkladě Obvodní soud pro Prahu 6 (následně i Městský soud v Praze) učinil právní závěr, že svým jednáním naplnil všechny zákonné znaky trestného činu loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. Přitom pouze v případě, kdy jsou právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí považovat za stojící v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i s čl. 90 Ústavy (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2005, sp. zn. III. ÚS 578/04). Současně je zjevné, že v předmětné trestní věci se o takovou situaci nejedná. V této části bylo dovolání podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí lze v dovolání úspěšně uplatnit pouze v rámci zákonného důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tj. jen tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v § 31 až § 34 tr. zák. a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 tr. ř. Za jiné nesprávné hmotně právní posouzení, na němž je založeno rozhodnutí ve smyslu důvodu uvedeného v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je možno, pokud jde o výrok o trestu, považovat jen jiné vady tohoto výroku záležející v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest nebo úhrnný trest, popř. společný trest za pokračování v trestném činu (viz rozhodnutí č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Obviněný M. O. vznáší v mimořádném opravném prostředku námitky, jež uplatněný důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a ani jiný zákonný dovolací důvod obsahově nenaplňují. V dovolání obviněný nesouhlasí s uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání šesti let a trestu vyhoštění na dobu neurčitou. Vytýká, že trest vybočuje z mezí přiměřenosti podle norem ústavních, přičemž odkazuje na judikaturu Ústavního soudu. Nutno zdůraznit, že zmíněné námitky se ve své podstatě týkají nesprávného vyhodnocení kritérií pro ukládání trestu stanovených zejména v § 23 odst. 1, § 31 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zák. a nikoliv, že by obviněnému byl uložen trest, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. V tomto směru nelze v rámci dovolání napadený rozsudek přezkoumávat. Městský soud v Praze v odůvodnění napadeného rozsudku k trestu uloženému obviněnému mimo jiné uvedl: „Jde o trest souhrnný, zahrnující v sobě potrestání za dva mimořádně závažné trestné činy loupeže za užití paralyzéru schopného značně ohrozit oběť přepadení na zdraví, byť v daném případě jen zřejmě náhodou kontaktní elektrody elektrického paralyzéru obžalovaný přiložil do oblasti obličeje, kde se bezprostředně nenacházely životně důležité orgány… Současně odvolací soud zdůraznil: „V důsledku jednání obžalovaného v přesile s dalším mužem dokonce na čas poškozená ztratila vědomí a měla silný strach o život. Při přepadení ztratila řadu velmi cenných osobních věcí včetně výsledků dlouhodobé pracovní činnosti. Proto trest odnětí svobody uložený v polovině zákonné trestní sazby jistě není nepřiměřeně přísný. Výrok o trestu vyhoštění, kterým se má především docílit ochrana občanů České republiky před obžalovaným páchajícím na jejím území závažnou násilnou trestnou činnost, i výrok o trestu propadnutí věci byly v rámci řešení vztahu souhrnnosti odůvodněny již předchozím odsouzením obžalovaného“ (vše na str. 3 a 4 rozsudku soudu druhého stupně). Pokud obviněný v dovolání poukazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 715/06, a sp. zn. I. ÚS 603/06, tak je potřebné uvést, že tato rozhodnutí, se týkají zohlednění průtahů v trestním řízení při úvaze soudu o trestu u obviněné osoby, a tudíž na předmětnou věc nedopadají, jak důvodně uvádí i státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k mimořádnému opravnému prostředku. Vzhledem k popsaným skutečnostem Nejvyšší soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného M. O. odmítl, neboť bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b tr. ř. Proto nebyl oprávněn postupovat podle § 265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat), přičemž rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
http://www.enviweb.cz/94896
2019-11-14T01:54:46
[ " zákona č. 185", " §3", " zákona č. 185", " §3", " § 3", " § 3", " § 3", " § 3", " § 78", " § 3", " § 3", " § 78", " § 3", " §3", " § 3", " § 78", " § 3", " § 3", " § 78", " § 3", " § 3", " § 3", " § 3" ]
Nerez odstřižky jako vedlejší produkt - EnviWeb.cz Dotaz k paragrafu 3 (5)a) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech... Mám dotaz ohledně §3 (5)a) zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, kde je uvedeno: "5) Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud a) vzniká jako nedílná součást výroby." Chtěl bych si toto ověřit na příkladu, když firma vyrábí nerezové výrobky a při výrobě jim, jako nedílná součást výroby vznikají nerezové odstřižky, jsou tyto odstřižky odpadem nebo vedlejším produktem? Podle výše uvedeného by se o odpad nemělo jednat, ale zase podle §3 (1) ano. Jedna a ta samá věc může a nemusí být odpadem, a to dokonce i tehdy, vzniká-li při stejném procesu, za stejných podmínek a má stejné složení a vlastnosti. Jestliže podle § 3 odst. 1 zákona č, 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech") je odpad každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit, a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, potom tatáž věc, které se osoba (její vlastník) nezbavuje, ani nemá úmysl nebo povinnost se jí zbavit ve smyslu zákona o odpadech (tj. jako odpadu), se nemusí stát odpadem, pokud splní požadavky zákona o odpadech a jiných právních předpisů, především s ohledem na ochranu životního prostředí a zdraví lidí při zamýšleném způsobu jejího dalšího využití např. jako suroviny, výrobku apod). Rozhodnutí, zda konkrétní věc je nebo není odpadem, na který se vztahují ustanovení zákona o odpadech, tedy nezávisí jen na podmínkách objektivních, ale při jejich splnění i na subjektivním rozhodnutí vlastníka věci. Je možné konstatovat, že odpadem, se kterým je nutné nakládat podle zákona o odpadech je pouze věc: 1) movitá 2) nevyloučená z působnosti zákona o odpadech (§ 2) 3) příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech, a to pouze v tom případě, že 4) vlastník se věci zbavuje nebo projeví úmysl se jí zbavit nebo má povinnost se jí zbavit. Ustanovení odstavců 2, 3 a 4 v § 3 zákona o odpadech nejsou součástí definice pojmu odpad, ale jsou interpretačními ustanoveními, která upřesňují tři možnosti stanovené v definici v odst. 1, tj. upřesňují, co je považováno za zbavování se věci (ve smyslu zákona o odpadech - tedy jako odpadu), kdy se úmysl zbavit se věci jako odpadu předpokládá a kdy nastává povinnost zbavit se věci ve smyslu zákona o odpadech. Váš dotaz se týká především ustanovení § 3 odst. 3 zákona o odpadech. Toto ustanovení bylo vždy problematické, neboť pouze vlastník věci ví, jaký má úmysl. Proto rozhodování, kdy vlastník věci má nebo nemá úmysl zbavit se jí jako odpadu, bylo tímto ustanovením upřesněno tím, že přímo zákon stanoví, kdy se tento úmysl vždy předpokládá. A to je podle § 3 odst. 3 vždy u věcí - vzniklých jako vedlejší produkt při výrobě nebo přeměně energie, při výrobě látek nebo výrobků, při nakládání s látkami nebo výrobky, při využívání látek nebo výrobků, při poskytování služeb, nebo u věcí - jejichž původní účelové určení odpadlo nebo zaniklo, pokud jejich vlastník neprokáže opak v řízení podle § 78 odst. 2 písm. h). Změnou zákona o odpadech změnovým zákonem č. 154/2010 Sb. byla v souladu se směrnicí EP a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic o odpadech (dále jen "směrnice o odpadech") doplněna ustanovení § 3 zákona o odpadech, tj. definice pojmu "odpad" (odst. 1) a jeho interpretační ustanovení (odst. 2 až 4), novými ustanoveními (odst. 5 až 7), upravujícími vztah odpadu a vedlejšího produktu a odpadu a z něj získaného výrobku v souladu s článkem č. 5 a 6 směrnice o odpadech). V souladu se směrnicí o odpadech, stanoví § 3 odst. 5 zákona o odpadech obecné podmínky, které musejí být splněny, aby látku nebo předmět vzniklé při výrobním procesu, jehož prvotním cílem není výroba tohoto předmětu, bylo možné považovat za vedlejší produkt a nikoliv za odpad. Vlastník věci v tom případě nemusí prokazovat svůj úmysl ve výše zmíněném řízení podle § 78 odst. 8 písm. h) zákona o pdpadech. Dále podle § 3 odst. 7 zákona o odpadech musí vedlejší produkt splnit kritéria pro konkrétní způsob využití odpovídajícího druhu odpadu, pokud jsou stanovena a podle §3 odst. 8 může Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu stanovit vyhláškou další kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem. Shrneme-li výše uvedené, odpověď na Váš dotaz, zda nerezové odstřižky vznikající při výrobě nerezových výrobků, jsou odpadem, nebo vedlejším produktem, je následující: Movitá věc (nerezové třísky), která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci a podle § 3 odst. 3 zákona o odpadech se předpokládá úmysl zbavit se takové movité věci, pokud zároveň přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu o odpadech: 1) je odpadem, pokud: a) vlastník se jí zbavuje jako odpadu, b) vlastník neprokáže v řízení o odstranění pochybností podle § 78 odst. 2 písm. h) úmysl zbavit se movité věci příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, c) věc nesplňuje podmínky § 3 odst. 5 zákona o odpadech, nebo kriteria podle § 3 odst. 7 a 8, jsou-li stanovena. 2) nestává se odpadem, ale od svého vzniku je vedlejším produktem výroby, pokud: a) se jí vlastník nezbavuje jako odpadu, nemá úmysl, ani povinnost zbavit se jí jako odpadu (v režimu zákona o odpadech, b) vlastník buď prokáže v řízení o odstranění pochybností podle § 78 odst. 2 písm. h), že nemá úmysl zbavit se movité věci příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo c) věc splňuje podmínky § 3 odst. 5 zákona o odpadech, případně i kriteria podle § 3 odst. 7 a 8, jsou-li stanovena. Podmínky § 3 odst. 5 zákona o odpadech pro vedlejší produkt jsou obecně platné a musí být vždy splněny všechny. Jsou to: a) movitá věc vzniká jako nedílná součást výroby, d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví, Jako doplňující kriteria podle § 3 odst. 7 zákona o odpadech, by pro tento případ mohla být použita některá technická kriteria z nařízení Rady (EU) č. 333/2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES. Protože jde o druhý případ (§ 3 odst. 6 zákona o odpadech) jednalo by se zřejmě pouze o ustanovení omezující znečištění kovových třísek. Lze však předpokládat, že popisovaným způsobem vzniklé třísky nebudou znečištěny. I v tom případě, že je reálné, že by mohly být splněny všechny požadavky a kriteria právních předpisů, která musí splnit vedlejší produkt výroby, aby nemusel být zařazován jako odpad v režimu zákona o odpadech, není povinností vlastníka věci, splnění podmínek prokazovat ani jako s vedlejším produktem s věcí také nakládat. Je-li přesvědčen, že je z nějakého důvodu pro něj výhodnější s věcí nakládat jako s odpadem, není jeho povinností ani prokazovat v řízení o odstranění pochybností, že nemá v úmyslu se jí jako odpadu zbavovat, ani splnění požadavků a kriterií pro vedlejší produkty. Autor: Mgr. Věra Dubanská CSc., Zdroj: Verlag Dashöfer
https://cz.jooble.org/pr%c3%a1ce-elektrik%C3%A1%C5%99/Nesovice
2016-10-23T03:15:41
[ " § 5", " §6", " §6", " §7", " § 6", " §6", " §5", " § 8", " § 6" ]
Práce Elektrikář Nesovice, nabídky práce | Jooble Práce Elektrikář Nesovice 1-20 z 210 Výsledky PříchoviceVelké AlbrechticeKlobukyPlavyBystrovanyKarloviceNová VesStřítežVelichovkyHavraňJiné města Podobné dotazy: ředitel Nesoviceasistent pedagoga Nesoviceškolství Nesovicestravování Nesovicepracovník stravování Nesovice Jiné dotazy: asistent pedagogaškolstvístravovánípracovník stravovánímgr Freelance inzeráty: Společnost European Data Project s.r.o. hledá vhodného kandidáta na pozici Stavební a provozní elektrikáři - elektrikář. Požadavky: vzdělání vyučení, praxe výhodou, vyhláška č.50 § 5, řp. sk. B - aktivní řidič Pracoviště: Komořany + ČR Kontakt: Ing. Petra Durajová, tel:... >> elektrikář slaboproud GT net s.r.o. Společnost GT net s.r.o. hledá vhodného kandidáta na pozici Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení - elektrikář slaboproud. 13300 - 24000 Kč/hod místo výkonu práce: Elektrárna Počerady u Loun platné oprávnění dle vyhl. 50/78 Sb. min. §6, do i nad 1000V, praxe cca 5 - 10 let příspěvek zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění, stravenky kontakt:tel.: 601318224, e-mail: [email protected], osobně v Elektrárně... >> Informace Nabídka práce Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení v obci/městě: Kyjov nástup od: 2016-11-01 požadované minimální vzdělání: ÚSO (vyučení s maturitou) Volné místo pro elektrikář slaboproud lokalitu Kyjov. Činnosti dle vyhlášky 50/78 Sb. - samostatné činnosti na elektrických zařízeních dle §6 vyhl. 50/78 Sb., Řidičský průkaz - řízení osobních automobilů - skupina B - aktivní řidič Nástup možný od: 01. 11. 2016 Směnovost... >> Stavební elektrikář ...výše v elektrotechnickém oboru, jazykové dovednosti výhodou, svědomitost, odpovědnost Pracoviště na místě stavby po území ČR, SR Popis práce: stavební elektrikář, bytová a průmyslová elektroinstalace Kontakt: Jiří Pötsch, tel.: 739 570 830, doba k zastižení 7 - 19 hod. Elektrikář silno a slabo proud ELEKTROCENTRUM, spol. s r.o. Společnost ELEKTROCENTRUM, spol. s r.o. hledá vhodného kandidáta na pozici Stavební a provozní elektrikáři - elektrikář silno a slabo proud. Požadavky: vzdělání vyučení v oboru elektro, praxe výhodou, vyhláška 50 §7 - výhodou, možno dodělat, ŘP sk.B podmínkou, aktivní řidič... >> mlynář/ka (elektrikář - strojník) GoodMills Česko s.r.o. Společnost GoodMills Česko s.r.o. hledá vhodného kandidáta na pozici Obsluha strojů na zpracování mouky - mlynář/ka (elektrikář - strojník). Společnost GoodMills Česko s.r.o. patří mezi největší výrobce mouky v České republice. Pro mlýn v Kyjově hledáme vhodné uchazeče... >> Stavební elektrikář / Stavební a provozní elektrikáři ELMATMONT s.r.o. ...oboru, jazykové dovednosti výhodou, svědomitost, odpovědnost Požadujeme: minimální... >> ...Česko s.r.o. patří mezi největší výrobce mouky v České republice. Pro mlýn v Kyjově hledáme vhodné uchazeče na pracovní pozici - Elektrikář. Požadujeme vyučení v oboru, délka praxe 5 let - vyhláška 50/1978 Sb. § 6, technické zaměření, zkušenosti s elektroůdržbou strojů... >> 13300 - 24000 Kč Elektrikář slaboproud / Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení 19000 - 26000 Kč/hod Požadujeme: požadované zkušenosti a praxe: Činnosti dle vyhlášky 50/78 Sb. - samostatné činnosti na elektrických zařízeních dle §6 vyhl. 50/78 Sb., Řidičský průkaz - řízení osobních automobilů - skupina B, aktivní řidič, minimální požadované vzdělání: ÚSO (vyučení s... >> Stavební a provozní elektrikáři - elektrikář místo výkonu práce:Počerady č.p. 54,Výškov, Louny 1 činnosti dle vyhlášky 50/78 Sb. - pracovník znalý dle §5 vyhl. 50/78 Sb. Minimálně střední odborné vzdělání (vyučen), praxe vítána (není podmínkou) řidičské oprávnění sk. B vítáno kontakt: osobně... >> Požadavky: vzdělání vyučení v oboru, vyhláška 50 § 8 - podmínkou, zkušenosti s výstavbou SVE Popis práce: montáže v rámci jihomoravského kraje Mzda od 18 000 dle praxe a zkušeností Kontaktní osoba: Knotková Diana, tel.: 730 896 260, e-mail: kovovyroba@zamecnictviknotek.... Dělník navíječky vinutí cívek, prvků elektrických strojů Společnost VUES Brno s.r.o. hledá vhodného kandidáta na pozici Montážní dělníci elektrických a energetických zařízení - dělník navíječky vinutí cívek, prvků elektrických strojů. V jednosměnném režimu práce na naší provozovně ve Slavkově u Brna při navíjení statorových... >> PROVOZNÍ ELEKTRIKÁŘI, ÚDRŽBÁŘI / Stavební a provozní elektrikáři BULL MEAT FOOD s.r.o. Nástup ihned. Osobní kontakt POUZE po tel. domluvě p. Francsák, tel. 774 767 980 v době: Po-Pá 8:00-16:00 hod. Požadavky: vyučení v oboru a zkušenosti v oboru, základní znalost práce na PC. ŘP sk. B, C je výhodou. PD: Po-Pá 6:00-15:00hod. Doba určitá s možností prodloužení... elektrikář pro výrobu a montáž technologického zařízení Šebesta, spol. s r.o. ...Kyjov. § 6 vyhl. č. 50/78 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ŘP sk. B. Kontakt na mail: [email protected] Volné místo elektrikář pro výrobu a montáž technologického zařízení pro lokalitu Kyjov. Nástup možný od: 08. 09. 2016 Směnovost: Jednosměnný provoz 08.... >> Dělník navíječky vinutí cívek, prvků elektrických strojů Slavkov u Brna V jednosměnném režimu práce na naší provozovně ve Slavkově u Brna při navíjení statorových svazků servomotorů a lineárních motorů Tě bude bavit. -Bude fajn, pokud Ti doma leží výuční list v příbuzném oboru. Ale mnohem podstatnější pro nás je, jestli jsi manuálně zručný,... Elektromontér silnoproud / Montéři a opraváři silnoproudých elektrických vedení ARI s.r.o. Požadavky: vyhláška 50, vhodné i pro absolventy Zaměstnavatel nabízí příplatky až 30% Kontaktní osoba: Kachlík Karel, tel.: 777 333 813, e-mail: [email protected], nutno předem sjednat schůzku telefonicky v době od 6 - 18 hod. Montéři a opraváři slaboproudých elektrických vedení Vhodné i pro absolventy elektrikář, Nesovice
http://www.zakony.cz/soudni-rozhodnuti/nejvyssi-soud/2010/1001/judikat-ns-11-Td-48-2010-GNS20123212/
2017-07-22T06:41:23
[ " § 25", " soud ", " § 25", " § 25", " § 99", " § 25", " Soud ", " soud ", " § 25", " soud ", " § 25", " § 25", " § 25", " čl. 38", " čl. 38", " § 25", " § 25" ]
11 Td 48/2010, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu - Zákony.cz Nákupní košíkPřihlášeníZÁKONYPrávní předpisyPředpisy dle oborového členěníZákonyZměny v předpisechVybrané zákonyČSN NormyMezinárodní smlouvyFinanční zpravodajeJUDIKATURASoudní rozhodnutí Ústavního souduSoudní rozhodnutí Nejvyššího správního souduSoudní rozhodnutí Nejvyššího souduČlánkyAKTUALITYADRESÁŘVZORY SMLUVSLUŽBYPrávní poradnaOddlužení osobPrávnická literaturaZákony.cz OnlineGDPRPODPORAPodporaVideaE-SHOPPrávnická literaturaPrávní softwareDomůPRÁVNÍ PŘEDPISYPrávní předpisyPředpisy dle oborového členěníZákonyZměny v předpisechČSN NormyMezinárodní smlouvyFinanční zpravodajeJUDIKATURASoudní rozhodnutí Ústavního souduSoudní rozhodnutí Nejvyššího správního souduSoudní rozhodnutí Nejvyššího souduČLÁNKYAKTUALITYADRESÁŘVZORY SMLUVSLUŽBYPrávní poradnaOddlužení osobPrávnická literaturaGDPRPODPORAPodporaVideaE-SHOPPrávnická literaturaPrávní software11 Td 48/2010, Soudní rozhodnutí Nejvyššího soudu28.3.2012 - Účinný11 Td 48/2010Účinný11 Td 48/2010 Datum rozhodnutí: 30.09.2010 Dotčené předpisy: § 25 tr. ř. 11 Td 48/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud v trestní věci obviněné A. K. projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 9. 2010 návrh na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu a rozhodl t a k t o : Podle § 25 tr. řádu se trestní věc obviněné A. K., vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 19 Nt 72/2010 tomuto soudu o d n í m á a p ř i k a z u j e se k projednání Okresnímu soudu v Litoměřicích. O d ů v o d n ě n í : Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Opavě podal dne 1. 9. 2010 Okresnímu soudu v Opavě návrh na uložení ochranného ambulantního psychiatrického léčení podle § 99 odst. 1 tr. zákoníku. Podáním ze dne 6. 9. 2010 navrhl samosoudce Okresního soudu v Opavě odnětí trestní věci obviněné A. K. podle § 25 tr. řádu tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu v Litoměřicích s tím, že obviněná má trvalé i faktické bydliště v Lovosicích, tj. v obvodu Okresního soudu v Litoměřicích. Vzhledem k jejímu vysokému věku a velké vzdálenosti místa bydliště od sídla soudu v Opavě lze předpokládat, že v Litoměřicích bude možno efektivněji zajistit její účast u úkonů trestního řízení, resp. sama obviněná bude schopna se k těmto úkonům dostavit. Soud příslušný dle místa bydliště obviněné bude také pravděpodobně lépe schopen zjišťovat aktuální osobní a sociální poměry s cílem posouzení společenské nebezpečnosti jejího pobytu na svobodě. V této věci přibraný znalec má své sídlo v obvodu Okresního soudu v Litoměřicích. Z obsahu spisu nevyplývá, že by bylo třeba provádět dokazování výslechy osob, které se zdržují v obvodu Okresního soudu v Opavě. Také pokud budou podmínky pro uložení ochranného léčení shledány a toto bude v ambulantní formě uloženo, stane se Okresní soud v Litoměřicích výlučně příslušným ve vykonávacím řízení. Ze všech těchto okolností vyplývá oprávněnost návrhu na odnětí předmětné trestní věci Okresnímu soudu v Opavě a její přikázání dle § 25 tr. řádu Okresnímu soudu v Litoměřicích. Nejvyšší soud podle § 25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru. Podle § 25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem důležité důvody sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. V projednávané věci existují důležité důvody k odnětí věci místně příslušnému soudu a jejímu přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně. Jedním z hledisek určujících důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu je, při současném respektování zásad rychlosti a hospodárnosti řízení, též zájem na zajištění ústavního práva obviněného, vyjádřeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, aby jeho věc byla projednána v jeho přítomnosti, a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Za situace, kdy trestní věc obviněné A. K., ve které má být posouzen a rozhodnut návrh státního zástupce na uložení ochranného ambulantního psychiatrického léčení, bude nutno projednat v její přítomnosti, je nutné zajistit optimální podmínky k uplatnění plných práv obhajoby obviněné a její účasti u úkonů trestního řízení, které by nemohly být splněny, s ohledem na její vysoký věk, zdravotní stav a vzdálenost místa současného pobytu obviněné a místně příslušného soudu. Projednání trestní věci obviněné A. K. u Okresního soudu v Litoměřicích by mělo vést ke značnému urychlení řízení a hospodárnějšímu procesu. Všechny tyto důvody lze považovat za natolik závažné, že odůvodňují použití § 25 tr. řádu pro změnu místní příslušnosti soudu k projednání věci. Za tohoto stavu lze považovat návrh samosoudce Okresního soudu v Opavě na odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. řádu za důvodný, a proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 30. září 2010 Předseda senátu: JUDr. Pavel Kučera Zdroj: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2012, čj. 11 Td 48/2010, www.nsoud.cz.Objednat právní informační systém Zákony.czVybrané zákonyAutorský zákonDaňový řádExekuční řádObčanský soudní řádObčanský zákoník (nový)Insolvenční zákonSprávní řádStavební zákonTrestní řádTrestní zákoníkZákon o dani z přidané hodnotyZákon o daních z příjmůZákon o krajíchZákon o obchodních korporacíchZákon o obcíchZákon o svobodném přístupu k informacímZákon o účetnictvíZákoník práceŽivnostenský zákonDalší vybrané zákonyZOBRAZIT PRÁVNÍ PŘEDPISZadejte číslo předpisu (např.: 1/1993 Sb.).Zákony.cz OnlineOnline práce s předpisy - vstoupitZákony podle roků201620152014201320122011201020092008200720062005200420032002200120001999199819971996199519941993199219911990Předpisy dle oborového členěníLUSTRACE OSOBYZadejte jméno a příjmení.Odběr novinekZadejte svůj email.PRÁVNICKÁ LITERATURAZákon o přestupcích a přestupkové řízení - Komentář, 2. vydání1 290,00 KčKoupit
http://kraken.slv.cz/1As147/2014
2017-10-17T20:37:57
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 35", " soud ", " § 103", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 46", " § 65", " soud ", " soud ", " soud ", " § 36", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 36", " § 138", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 35", " soud ", " § 110", "in fine", " soud ", " § 60", " § 120", " § 35", " § 7", " § 9", " § 11", " § 11", " § 13", " soud " ]
1As147/2014 1 As 147/2014-35 Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Josefa Baxy a soudcù JUDr. Filipa Dienstbiera a JUDr. Marie ®i¹kové v právní vìci ¾alobce: B. V., zastoupen JUDr. Ladislavem Ko¾eným, advokátem se sídlem Sladkovského 13, Kolín, proti ¾alovanému: Krajský úøad Støedoèeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o ¾alobì proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 26. 5. 2014, è. j. 075134/2014/KUSK-DOP/Lac, sp. zn. SZ_075134/2014/KUSK a proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 12. 6. 2014, è. j. 085613/2014/KUSK, sp. zn. SZ_077110/2014/KUSK-REG/Pe, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 9. 2014, è. j. 45A 45/2014-28, II. ®alobce n e m á p r á v o na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti. IV. Ustanovenému zástupci ¾alobce JUDr. Ladislavu Ko¾enému, advokátovi se sídlem Sladkovského 13, Kolín, s e p ø i z n á v á odmìna za zastupování ve vý¹i 8.228 Kè, která bude vyplacena z úètu Nejvy¹¹ího správního soudu do 30 dnù od právní moci tohoto rozsudku. [1] ®alobce se ¾alobou domáhal zru¹ení v záhlaví specifikovaných rozhodnutí, jimi¾ ¾alovaný zamítl odvolání a potvrdil napadená prvoinstanèní rozhodnutí [stavební povolení na stavbu RETAIL PARK Èáslav, ulice Jeníkovská -SO 10-komunikace, zpevnìné plochy, koneèné terénní úpravy, na poz. parc. è. PK (360/2), PK (361), 361/37, 361/38, 361/50, 361/51, 1966/6a, 1975/2 v k. ú. Èáslav a stavební povolení na stavbu RETAIL PARK Èáslav, ulice Jeníkovská na pozemcích parc. è. 361/37, 361/38, 361/50361/51, 1966/6, 1975/2, p. p. k. 360/2 a 361]. V ¾alobì rovnì¾ po¾ádal o plné osvobození od soudních poplatkù a o bezplatné pøidìlení právní pomoci. [2] Usnesením oznaèeným v záhlaví Krajský soud v Praze odmítl ¾alobu proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne ze dne 26. 5. 2014, è. j. 075134/2014/KUSK-DOP/Lac, sp. zn. SZ_075134/2014/KUSK, proto¾e pøed krajským soudem ji¾ v té¾e vìci øízení probíhá. [3] Dal¹ími výroky pak zamítl návrh ¾alobce na osvobození od soudních poplatkù a návrh na ustanovení zástupce a vyzval ¾alobce k zaplacení soudního poplatku za podání ¾aloby. [4] Uvedl, ¾e ve vyplnìném tiskopisu Prohlá¹ení ¾alobce o osobních, majetkových a výdìlkových pomìrech pouze odkázal na spisovou znaèku jiné vìci vedené u tého¾ soudu a v rámci samostatného podání pak pouze konstatoval, ¾e mu zdej¹í soud ve vìci sp. zn. 45 A 9/2014 neposkytl právní ochranu proti podvodu ¾alovaného + zdej¹í kom. sfér . ®alobce tvrdí, ¾e krajský soud jedná v rozporu s èl. 90 Ústavy, a proto musí se uvedené dít na náklady ÈR . [5] Krajský soud se v usnesení nejprve zabýval posouzením návrhu na osvobození od soudních poplatkù. Konstatoval, ¾e je mu z úøední èinnosti známo, ¾e ve vìci pod sp. zn. 45 A 9/2014 rozhodl tentý¾ soud usnesením ze dne 9. 9. 2014, è. j. 45 A 9/2014-125, ¾alobci odejmul èásteèné osvobození od soudních poplatkù a zamítl jeho návrh na osvobození od soudních poplatkù v plném rozsahu, a to s ohledem na závìr, ¾e postup ¾alobce vykazuje znaky zneu¾ití práva. [6] Byl si vìdom, ¾e citované závìry byly uèinìny v øízení o jiné ¾alobì týkající se jiného (by» souvisejícího) rozhodnutí. Dospìl v¹ak k názoru, ¾e jsou, s ohledem na formální i obsahovou podobu ¾aloby, opìtovnì vznesenou námitku podjatosti a s pøihlédnutím k dal¹ím okolnostem plnì aplikovatelné i v projednávané vìci. Návrh ¾alobce na osvobození od soudních poplatkù proto zamítl. [7] Pokud jde o návrh na ustanovení zástupce, krajský soud se nejprve zabýval podmínkami v § 35 odst. 8 zákona è. 150/2002 Sb., soudního øádu správního (dále jen s. ø. s. ). Zdùraznil zpøísnìní tohoto ustanovení v dùsledku novelizace provedené zákonem è. 303/2011 Sb. Vzhledem k rozhodnutí o neosvobození od soudních poplatkù a s pøihlédnutím k mimoøádnosti institutu ustanovení zástupce dospìl krajský soud k závìru, ¾e ¾alobce podmínky pro ustanovení zástupce nesplòuje, a proto i tento návrh zamítl. [8] Proti usnesení krajského soudu podal ¾alobce (dále jen stì¾ovatel ) kasaèní stí¾nost, kterou podøadil pod dùvody dle § 103 odst. 1 písm. a), b), d) a e) s. ø. s. Navrhl, aby Nejvy¹¹í správní soud napadené usnesení zru¹il a vìc vrátil krajskému soudu k dal¹ímu øízení. Rovnì¾ po¾ádal o osvobození od soudních poplatkù a ustanovení advokáta. [9] Namítl, ¾e v øízení pod sp. zn. 45 A 45/2014 nebylo rozhodnuto o druhém ¾alobou napadeném rozhodnutí ¾alovaného a o celé kasaèní stí¾nosti ¾alobce, a proto je øízení zatí¾eno vadou. Má za to, ¾e je povinností soudu rozhodnout o celém pøedmìtu ¾aloby, pokud tak neuèinil, dopustil se nezákonného kroku. [10] Dále uvedl, ¾e rozhodování soudu o návrhu na osvobození od soudních poplatkù a o ustanovení zástupce v jiné vìci, ne¾ ve které je rozhodováno, není právnì relevantní. Podle judikatury nemù¾e být dùvodem pro zamítnutí ¾ádosti skuteènost, ¾e ¾alobce uèinil více podání. Ka¾dý pøípad je nutno posuzovat individuálnì a konkrétnì dle okolností konkrétního pøípadu. Má proto za to, ¾e osvobození od povinnosti platit soudní poplatek mìlo být stì¾ovateli pøiznáno. Postupem krajského soudu bylo poru¹eno právo stì¾ovatele na spravedlivý proces. [11] Rovnì¾ rozhodnutí o neustanovení zástupce shledává stì¾ovatel nezákonným. Je toho názoru, ¾e správní orgány svým postupem uèinily vìc slo¾itou a nepøehlednou, a proto není v silách stì¾ovatele se v ní bez pomoci právního zástupce orientovat a vzhledem k pomìrùm ¾alobce je proto ustanovení ¾alobce nezbytné k ochranì jeho práv. [12] Za situace, kdy stì¾ovatel brojí proti usnesení o neosvobození od soudních poplatkù a zamítnutí ¾ádosti o ustanovení zástupce, není podle konstantní judikatury namístì trvat na zaplacení soudního poplatku za kasaèní stí¾nost ani na povinném zastoupení stì¾ovatele advokátem. Nejvy¹¹í správní soud toti¾ konstatoval, ¾e v øízení u Nejvy¹¹ího správního soudu o kasaèní stí¾nosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce ¾alobci není dùvodem pro odmítnutí kasaèní stí¾nosti nedostatek právního zastoupení (viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 4. 2004, è. j. 6 Azs 27/2004-41, publikovaný pod è. 486/2005 Sb. NSS) a ¾e by opìtovné trvání jak na podmínce uhrazení poplatku pro toto øízení, tak i na podmínce povinného zastoupení ve svém dùsledku znamenalo jen dal¹í øetìzení tého¾ problému, co¾ by popíralo smysl samotného øízení, a zároveò by nesvìdèilo ani zásadì hospodárnosti a rychlosti øízení, která se obecnì uplatòuje ve vztahu k výkonu celé veøejné správy (srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 13. 9. 2007, è. j. 9 As 43/2007-77). Kasaèní stí¾nost lze tedy i pøi absenci tìchto podmínek projednat a jedná se rovnì¾ o kasaèní stí¾nost pøípustnou. [13] V projednávaném pøípadì v¹ak stì¾ovatel po¾ádal o ustanovení zástupce pro øízení o kasaèní stí¾nosti. Proto¾e v posuzovaném pøípadì dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e doplnìní kasaèní stí¾nosti by mohlo mít vliv na její úspì¹nost, usnesením ze dne 2. 2. 2015, è. j.-17, vyhovìl ¾ádosti stì¾ovatele o ustanovení zástupce. [15] Z provedené rekapitulace je zøejmé, ¾e v posuzované vìci se jedná o posouzení otázky, zda krajský soud správnì rozhodl o odmítnutí ¾aloby a ¾ádosti stì¾ovatele o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce. [16] Nejprve kasaèní soud posoudil námitku tvrzené vady spoèívající v nerozhodnutí o celém návrhu stì¾ovatele. Krajský soud postupoval správnì, jestli¾e ¾alobu proti jednomu z rozhodnutí odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ø. s., proto¾e øízení o ¾alobì stì¾ovatele vùèi tému¾ rozhodnutí ji¾ pøed krajským soudem v den podání ¾aloby probíhalo. Jak vyplývá z rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 28. 2. 2008, è. j. 5 Afs 69/2007-64: [s]plnìní procesních podmínek pro projednání ¾aloby podle § 65 a násl. s. ø. s. podané proti vícero správním rozhodnutím se posuzuje ve vztahu ke ka¾dému z takto napadených rozhodnutí samostatnì, bez ohledu na to, zda jsou ¾alobou napadená rozhodnutí soudem pøezkoumávána spoleènì v jednom øízení, anebo po jejich vylouèení k samostatnému projednání (§ 39 odst. 2 s. ø. s.) ve vícero oddìlených øízeních . Dojde-li soud k závìru, ¾e ve vztahu k jednomu z napadených správních rozhodnutí je ¾aloba nepøípustná, mù¾e o jejím odmítnutí, v souladu se zásadami procesní ekonomie a pøedvídatelnosti soudního rozhodnutí, rozhodnout samostatnì. Z usnesení krajského soudu je pøitom dostateènì zøejmé, ¾e v øízení ve vìci ¾aloby proti druhému ¾alobou napadenému rozhodnutí ¾alované bude soud pokraèovat. Námitka stì¾ovatele je proto nedùvodná. [17] Následnì se Nejvy¹¹í správní soud zabýval posouzením návrhu na osvobození od soudních poplatkù a námitkami stì¾ovatele ve vztahu k nìmu. [18] Podle § 36 s. ø. s. [ú]èastník, který dolo¾í, ¾e nemá dostateèné prostøedky, mù¾e být na vlastní ¾ádost usnesením pøedsedy senátu zèásti osvobozen od soudních poplatkù. Pøiznat úèastníkovi osvobození od soudních poplatkù zcela lze pouze výjimeènì, jsou-li pro to zvlá¹» záva¾né dùvody, a toto rozhodnutí musí být odùvodnìno. Dospìje-li v¹ak soud k závìru, ¾e návrh zjevnì nemù¾e být úspì¹ný, takovou ¾ádost zamítne. [19] Krajský soud si pro posouzení návrhu stì¾ovatele vy¾ádal vyplnìní formuláøe Prohlá¹ení ¾alobce o osobních, majetkových a výdìlkových pomìrech . V nìm v¹ak stì¾ovatel uvedl toliko odkazy na jinou vìc, projednávanou u tého¾ soudu pod sp. zn. 45 A 9/2014. [20] Krajský soud dostateènost prostøedkù nehodnotil. Pøi posuzování návrhu stì¾ovatele vycházel ze závìrù uèinìných tým¾ soudem v usnesení ze dne 9. 9. 2014, è. j. 45 A 9/2014-125, v nìm¾ soud dospìl k závìru, ¾e postup stì¾ovatele v této vìci vykazuje znaky zneu¾ití práva. [21] Pøi svých úvahách v citovaném usnesení èerpal krajský soud z rozsudku Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 24. 3. 2010, è. j. 8 As 22/2010-91, ve kterém Nejvy¹¹í správní soud mimo jiné uvedl: má-li soud v ka¾dém jednotlivém pøípadì vá¾it konkrétní specifické okolnosti ¾ádosti o osvobození od soudních poplatkù a individuální pomìry ¾adatele, musí se v rámci tohoto postupu zabývat i otázkou, zda ¾adatel neuplatòuje svá práva svévolnì èi ¹ikanózním zpùsobem. Jakkoliv § 36 odst. 3 s. ø. s. oproti § 138 odst. 1 o. s. ø. výslovnì nereprobuje osvobození úèastníka øízení od povinnosti platit soudní poplatek v pøípadì svévolného uplatòování práva , úvaha v naznaèeném smyslu musí být imanentní souèástí posouzení specifických okolností ¾ádosti a individuálních pomìrù ¾adatele a uplatní se tedy i v soudním øízení správním. Opaèný závìr by byl v pøímém rozporu s úèelem tohoto institutu, jen¾ primárnì brání tomu, aby úèastník øízení nemohl pouze pro svou nepøíznivou majetkovou situaci uplatòovat své právo u soudu. Usnesení, kterým mìstský soud nevyhoví ¾ádosti o osvobození od soudních poplatkù v pøípadì evidentního zneu¾ívání práva na pøístup k soudu, nemù¾e být s poslednì jmenovaným právem úèastníka øízení v rozporu [22] Postup krajského soudu vùèi stì¾ovateli v¹ak byl v øízení, vedeném pod sp. zn. 45 A 9/2014, jiný. Krajský soud nejprve stì¾ovateli vzhledem k omezeným pøíjmùm pøiznal èásteèné osvobození od soudních poplatkù v rozsahu 90%, pøièem¾ vymìøený poplatek ve sní¾ené vý¹i byl posléze zaplacen. A¾ poté, co ¾alobce zatí¾il prùbìh øízení opakovanými bì¾nì zpoplatnìnými návrhy (zde nikterak neodùvodnìnými návrhy na pøiznání odkladného úèinku), o nich¾ s ohledem na dal¹í podání stì¾ovatele (námitky podjatosti, návrhy na plné osvobození od soudních poplatkù) nemohl krajský soud rozhodovat v zákonných lhùtách, pøistoupil k odnìtí èásteèného osvobození od soudních poplatkù, a to s platností do budoucna. [23] Krajský soud tak pøi svém rozhodování vycházel ze závìrù uèinìných v jiném øízení, pøièem¾ tyto závìry aplikoval s ohledem na formální i obsahovou podobnost ¾aloby, opìtovnì vznesenou námitkou podjatosti a podání stì¾ovatele ze dne 28. 8. 2014 a 30. 8. 2014. [24] Nejvy¹¹í správní soud se ztoto¾òuje s námitkou stì¾ovatele, ¾e ka¾dý pøípad je v zásadì nutné posuzovat individuálnì. Kromì zcela výjimeèných situací extrémního poètu samoúèelných ¾alob a dal¹ích podání (srovnej napø. usnesení Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 13. 11. 2014, è. j. 10 As 226/2014-16) nelze závìry o zneu¾ití procesních práv ¾alobcem èinit pouze s ohledem na to, jak stì¾ovatel postupoval v jiném øízení a a priori pøedjímat, ¾e tomu tak bude i v posuzované vìci. Takový postup by znamenal omezení pøístupu k soudu. Tím spí¹e, jestli¾e pøedmìtem øízení je ochrana skuteèných práv stì¾ovatele (zde vlastnické právo k pozemku), která mohou být ¾alobou napadeným rozhodnutím (povolením stavby na sousední pozemku) reálnì dotèena. [25] Na druhou stranu, postup stì¾ovatele ve vìci sp. zn. 45 A 9/2014, resp. odkaz na nìj v napadeném rozhodnutí krajského soudu, nebyl jediným dùvodem rozhodnutí krajského soudu, a z odùvodnìní napadeného usnesení je to zøejmé. Navíc, byl to sám stì¾ovatel, kdo opakovanì odkazoval soud na svá podání v citované vìci. [26] I v projednávané vìci se ¾aloba stì¾ovatele vyznaèovala obvyklými znaky sériovosti (zatímco èetnost ¾alob sama o sobì je jistì oprávnìnou reakcí na více správních rozhodnutí). S výjimkou oznaèení napadeného rozhodnutí je tato ¾aloba nejen formálnì, ale pøedev¹ím obsahovì prakticky identická jako dal¹í ¾alobcova podání v té¾e vìci i v jiných pøípadech. Obsahem jsou obecné výtky na tvrzené køivdy spáchané v¹emi mo¾nými aktéry jednotlivých øízení na stì¾ovateli. Témìø absentují jakékoliv relevantní námitky týkající se posuzované vìci. [27] Toté¾ platí o stì¾ovatelových opakovaných námitkách podjatosti soudcù. Bylo jistì právem stì¾ovatele v øízení pøed krajským soudem takovou námitku podat, souèasnì si ale musel být vìdom, ¾e tím vytváøí pøeká¾ku napøíklad pro vèasné rozhodnutí o jeho souèasném návrhu na pøiznání odkladného úèinku podané ¾alobì. Navíc námitkou zcela neodùvodnìnou. [28] Stì¾ovatelem zvolená procesní taktika tak byla i v posuzované vìci zjevnì nejvìt¹í pøeká¾kou toho, aby mohl soud posoudit tvrzené dotèení jeho práv a pøípadnì k jejich ochranì úèinnì zasáhnout. [29] Vý¹e uèinìné závìry plnì dopadají i na posouzení rozhodnutí krajského soudu o neustanovení zástupce a stì¾ovatelových námitek vùèi nìmu. Podle § 35 odst. 8 je toti¾ jednou z podmínek pro ustanovení zástupce splnìní pøedpokladù pro osvobození ¾alobce od soudních poplatkù. [30] Nejvy¹¹í správní soud z vý¹e uvedených dùvodù kasaèní stí¾nost podle § 110 odst. 1 in fine s. ø. s. jako nedùvodnou zamítl. [31] O náhradì nákladù øízení Nejvy¹¹í správní soud rozhodl podle § 60 odst. 1 za pou¾ití § 120 s. ø. s. ®alobce nemá právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti, nebo» ve vìci nemìl úspìch; ¾alovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jako¾to úspì¹nému úèastníku øízení právo na náhradu nákladu øízení pøíslu¹elo, náklady øízení nad rámec jeho bì¾né úøední èinnosti nevznikly. [32] Stì¾ovateli byl pro øízení o kasaèní stí¾nosti ustanoven zástupce JUDr. Ladislav Ko¾ený, advokát se sídlem Sladkovského 13, Kolín. Podle § 35 odst. 8 èást vìty prvé za støedníkem s. ø. s. platí hotové výdaje a odmìnu za zastupování ustanoveného advokáta stát. Podle § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) vyhlá¹ky è. 177/1996 Sb., o odmìnách advokátù a náhradách advokátù za poskytování právních slu¾eb (advokátní tarif), nále¾í ustanovenému zástupci stì¾ovatele odmìna za dva úkony právní slu¾by [první porada s klientem vèetnì pøevzetí a pøípravy zastoupení nebo obhajoby, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem podle § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu a písemné doplnìní kasaèní stí¾nosti podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu] ve vý¹i 3.100 Kè a podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu náhrada hotových výdajù v pau¹ální èástce 300 Kè za dva úkony, tedy celkovì èástka 6.800 Kè. Proto¾e ustanovený advokát je plátcem danì z pøidané hodnoty, zvy¹ují se náklady øízení o èástku 1.428 Kè, odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odmìny za zastupování a z náhrad hotových výdajù odvést podle zákona è. 235/2004 Sb., o dani z pøidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ø. s.). Ustanovenému zástupci se tedy pøiznává náhrada nákladù v celkové vý¹i 8.228 Kè. K výplatì této èástky pak Nejvy¹¹í správní soud stanovil lhùtu v délce 30 dnù.
http://www.trestni-rizeni.com/forum/novy-trestni-zakonik-a-zmeny-s-tim-souvisejici/zruseni-trestnosti-rizeni-bez-ridicskeho-prukazu
2017-09-23T00:26:23
[ " soud ", " soud ", " § 180", " soud ", " soud ", " Soud ", " soud " ]
Zrušení trestnosti řízení bez řidičského průkazu - Nový trestní zákoník a změny s tím související - www.trestni-rizeni.com - Otázky čtenářů - Fórum | www.trestni-rizeni.com Zrušení trestnosti řízení bez řidičského průkazu Dobrý den,chci se zeptat jak to bude v lednu probíhat s propouštěním věznů.?V září mělo proběhnout co jsem se doslechla nějaké školení pro soudce odhledně zrušení trestu řízení bez řidičáku...Víte prosím ohledně tohoto tématu více?Případně kam se obrátit..Děkuji cela řekl/a:Dobrý den,chci se zeptat jak to bude v lednu probíhat s propouštěním věznů.?V září mělo proběhnout co jsem se doslechla nějaké školení pro soudce odhledně zrušení trestu řízení bez řidičáku…Víte prosím ohledně tohoto tématu více?Případně kam se obrátit..Děkuji Tak trestní soudci samozřejmě v této době postupně prodělávají školení týkající se nového trestního zákoníku, protože se jedná o zcela nový předpis a bude proto velmi náročné ho aplikovat. Navíc na trestné činy spáchané do konce roku 2009 se ještě bude vztahovat starý trestní zákon, tedy pokud nový trestní zákoník nebude pro pachatele příznivější, takže každý soudce jednotlivých případech bude muset porovnávat oba zákony a rozhodnout, který použije. Minimálně prvního půl roku bude tedy práce soudů podstatně pomalejší. Ke zpomalení pak přispěje i to, že soudci si budou muset „vytáhnout" i již odsouzené věci a zkoumat, zda to, co bylo trestné dříve, je trestné i podle nového trestního zákona a případně bude třeba zkracovat tresty nebo dokonce tresty rušit a ty odsouzené, jimž byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, propouštět z vězení. Tím se blíže dostávám k vaší otázce. Řízení bez řidičského oprávnění skutečně není od nového roku 2010 trestným činem. Pokud někdo byl jedním rozsudkem odsouzen jen za tento samotný trestný čin, tak soud rozhodne, že trest nebude vykonán. To znamená, že je-li odsouzený ve vězení, musí být okamžitě propuštěn, byl-li mu uložen trest zákazu řízení, tak tento zákaz přestane platit, byly-li mu uloženy obecně prospěšné práce, tak je bude moci přestat vykonávat. O tom všem rozhodne soud velmi rychle, protože to bude moci udělat tzv. od stolu, tedy bez nařízení veřejného zasedání.Tohle všechno ale platí, jen pokud pachatel byl odsouzen za samotný trestný čin řízení motorového vozidla podle § 180d trestního zákona. To ale neplatí, pokud byl zároveň odsouzen i za další trestné činy, kterých se ale pachatel dopustil jiným činem, než řízením motorového vozidla (k tomu viz blíže odpověď zde). V takovém případě soud nebude rozhodovat o tom, že se trest nevykoná, ale rozhodne o poměrném zkrácení trestu. Toto rozhodnutí bude muset soud udělat ve veřejném zasedání, tj. bude muset obeslat odsouzeného i státního zástupce a provést dokazování. To zabere již více času a může to tak trvat i několik týdnů. Bude záležet na množství takových věcí u jednotlivých soudů, ale odhadoval bych, že nejpozději do konce února 2010 by i toto mohlo být vyřízeno. Slyšela jsem že již do konce roku by měli opustit věznici,když nový zákon je od 1.1.2010a prý tudýž po 1.1.2010tam nemají co dělat. cela řekl/a: Také jsem něco podobného četl v novinách, ale není to pravda. Rozhodování o nevykonání trestu uloženého za trestný čin, který podle novéhotrestního zákoníku přestává být trestným činem (tedy i řízení motorového vozidla bez řidičského oprávněníú) je upraveno právě novým trestním zákoníkem. Ten ale začne být účinný až od 1.1. 2010. Soud tedy nemůže podle tohoto zákona rozhodvoat dříve než v lednu 2010, rozhodně není možné, aby podle tohoto zákona rozhodovaly soudy o nevykonání trestu např. již v prosinci 2009. Soudy samozřejmě v lednu 2010 jako první začnou přezkoumávat ty spisy, kde byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Takových případů není zase tolik, takže pokud někdo byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pouze za trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění, bude propuštěn hned v prvních lednových dnech. Obávám se, ale, že takové případy se budou moci v celé republice (řečeno s trochou nadsázky) spočítat na prstech jedné ruky. Těch případů, kdy byl obviněný odsouzen výlučně pro trstný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění je málo a jen nepatrný zlomek z nich skončil nepodmíněným odsouzením. Naprostá většina obviněných byla odsouzena zároveň i za další trestný čin (nejčastěji maření výkonu úředního rozhodnutí nebo ohrožení pod vlivem návykové látky), který i nadále zůstává trestným činem i v roce 2010. Tresty těchto lidí se tedy nebudou "rušit", ale budou se jen poměrně krátit. Samozřejmě, že zkrácení může být i takové, že odsouzený bude muset být okamžitě propuštěn. krifin Dobrý den,ráda bych se zeptala jak to bude po Novém roce když jsem řídila bez řp.a pak se bohužel svezla ještě jednou-čili maření rozhodnutí.Ale dostala jsem odklad jelikož jsem čekala miminko,malá má nyní pul roku a já nevím co mě čeká po Novém roce.Odklad mám na rok po porodu,ale malá je o měsíc dřív ,ale jsme v podstatě sami a nedokáži si představit,že bych s malou šla na 4 měsíce-víte kam ani napsát to nemohu.Nikomu jsem neublížila,nehoda žádná ani alkohol.Prosím dokážete mi poradit co dělat,kam se obrátit-myslíte,že se s tím dá něco dělat?Někam se odvolat?Nepřežila bych tam nastoupit a s malou už vubec ne,je jediné co mám.Děkuji za reakci popřípadnou radu. Napiš sem: Zrušení trestnosti řízení bez řidičského průkazu vazba skutkové podstaty svědek nový trestní zákoník náhrada škody obviněný trestný čin pojmy policie trest rozsudek státní zástupce odnětí svobody poškozený ublížení na zdraví obecně prospěšné práce věznice média vzory mladistvý podmíněný trest Právnické vtipy rejstřík trestů opravné prostředky amnestie zákaz činnosti soudnictví soud zákaz řízení zákon
http://kraken.slv.cz/26Cdo5419/2016
2018-01-20T13:32:51
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 237", " zákona č. 293", " soud ", " soud ", " zákona č. 102", " soud ", " zákona č. 102", " zákona č. 102", " soud ", " soud ", " soud ", " § 241", " soud ", " § 243" ]
26 Cdo 5419/2016 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Feráka a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně JAKUB a. s. , se sídlem v Praze 9 Hloubětíně, Kolbenova 568/29, IČO: 47784547, zastoupené JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem se sídlem v Praze 2 Novém Městě, Botičská 1936/4, proti žalovanému P. Š. , zastoupenému JUDr. Soňou Rákosovou, advokátkou se sídlem v Ústí nad Labem, Dobětická 2333/10, o zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 7 C 208/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. listopadu 2015, č. j. 12 Co 121/2014-187, takto: II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 8.954,- Kč k rukám JUDr. Soni Rákosové, advokátky se sídlem v Ústí nad Labem, Dobětická 2333/10, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Okresní soud v Ústí nad Labem (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. listopadu 2013, č. j. 7 C 208/2011-161, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 150.000,- Kč s příslušenstvím (z titulu bezdůvodného obohacení ve výši nájemného v místě a čase obvyklém, které mu mělo vzniknout užíváním tam označeného bytu bez právního důvodu v době od 1. listopadu 2008 do 30. listopadu 2010); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací rozsudkem ze dne 11. listopadu 2015, č. j. 12 Co 121/2014-187, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků. Dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu, k němuž se žalovaný prostřednictvím své advokátky písemně vyjádřil, není přípustné podle § 237 o. s. ř. (zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2013 /viz čl. II bod 2. ve spojení s čl. VII zákona č. 293/2013 Sb./ dále opět jen o. s. ř. ), neboť v něm nastolenou otázku, za jakých předpokladů lze uvažovat o zajištění bytové náhrady ve formě přisouzeného náhradního bytu, vyřešil odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) v souladu s dlouhodobě ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit. Ustálená soudní praxe (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. srpna 1994, sp. zn. 2 Cdo 102/94, uveřejněné pod č. 41 v sešitě č. 7 z roku 1996 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) dovodila, že jestliže oprávněný při soudním výkonu rozhodnutí vyklizením bytu tvrdí, že bytovou náhradu pro povinného zajistil sám, nemusí se obracet na obec se žádostí o zajištění bytové náhrady podle zákona č. 102/1992 Sb., ale musí toto zajištění náhrady doložit věrohodným způsobem. Lze tak učinit např. doložením prohlášení vlastníka domu o tom, že je ochoten s povinným uzavřít nájemní smlouvu ohledně náhradního bytu, popřípadě doložením toho, že uzavřel s vlastníkem domu nájemní smlouvu ve prospěch povinného. Jde-li o byt, k němuž má oprávněný sám nájemní právo, bylo by možné doložit i uzavření dohody o skončení nájmu s odkládací podmínkou pro případ vyhovění návrhu na provedení výkonu rozhodnutí vyklizením bytu. K obsahově shodným závěrům dospěl také Nejvyšší soud např. v rozsudku z 28. listopadu 1996, sp. zn. 2 Cdon 138/96, uveřejněném pod č. 15/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a přihlásil se k nim např. i v rozsudcích z 18. října 2011, sp. zn. 26 Cdo 2354/2010 (na nějž dovolatelka odkázala) a nejnověji z 18. října 2016, sp. zn. 26 Cdo 1511/2016. Je zapotřebí dodat, že uvedené závěry jsou využitelné v projednávané věci i přesto, že v důsledku změny právní úpravy již není zákonem upravena působnost obce při zajišťování bytové náhrady (§ 1 - 6 zákona č. 102/1992 Sb., který byl s účinností od 1. 1. 2014 zrušen). Ingerence obce byla i za účinnosti zákona č. 102/1992 Sb. jen podpůrná, obci byla povinnost poskytnout součinnost při zajišťování bytové náhrady uložena až pro případ, že oprávněný nemohl zajistit bytovou náhradu sám (srov. již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2016, sp. zn. 26 Cdo 1511/2016). Přiměřeností takto zajištěné bytové náhrady se Nejvyšší soud zabýval rovněž v řadě svých rozhodnutí (v nich dospěl k závěru, že náhradní byt musí být zpravidla zajištěn na dobu neurčitou a že jedním z hledisek je i výše nájemného v zajišťované bytové náhradě /srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2005, sp. zn. 20 Cdo 823/2004/, které se neposuzuje ve vztahu k sociálním poměrům povinného, nýbrž ve vztahu k vyklizovanému bytu /srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 26. 1edna 2006, sp. zn. 20 Cdo 2488/2005, a nález Ústavního soudu z 23. září 2004, sp. zn. IV. ÚS 524/2003/). V projednávané věci se odvolací soud otázkou zajištění přisouzené bytové náhrady pro žalovaného zabýval ve vztahu k oběma tam uvedeným nabídkám, v intencích uvedené judikatury popsal důvody, pro něž žádná z nabídek neodpovídá požadavkům na zajištění této formy bytové náhrady, jeho úvahy v tomto směru odpovídají rovněž zásadám logiky a vzhledem ke zjištěným skutečnostem nejsou zjevně nepřiměřené. Lze uzavřít, že odvolací soud posoudil otázku věrohodného zajištění bytové náhrady pro žalovaného v intencích dlouhodobě ustálené judikatury dovolacího soudu. Vzhledem k charakteru dalších uplatněných dovolacích námitek zbývá dodat, že skutkové námitky a vady řízení nejsou podle současné právní úpravy způsobilým dovolacím důvodem (viz § 241a odst. 1 o. s. ř. a contrario ). Za této situace Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl se souhlasem všech členů senátu (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) pro nepřípustnost.
http://docplayer.cz/1791398-Deti-v-ustavni-peci-children-in-institutional-care.html
2017-02-26T07:41:49
[ " zákona č. 359", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 117", " Soud ", " zákona č. 359", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 359", " zákona č. 94", " soud ", " soud ", " Soud " ]
DĚTI V ÚSTAVNÍ PÉČI CHILDREN IN INSTITUTIONAL CARE - PDF DĚTI V ÚSTAVNÍ PÉČI CHILDREN IN INSTITUTIONAL CARE Download "DĚTI V ÚSTAVNÍ PÉČI CHILDREN IN INSTITUTIONAL CARE" 1 Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: Studijní program: Studijní obor: Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky Speciální pedagogika Speciální pedagogika pro vychovatele DĚTI V ÚSTAVNÍ PÉČI CHILDREN IN INSTITUTIONAL CARE Bakalářská práce: 09 FP-KSS 1009 Autor: Markéta FOŘTOVÁ Podpis: Adresa: Klostermannova Varnsdorf Vedoucí práce: Mgr. Jana Pittnerová Konzultant: Počet stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh CD V Liberci dne:2 3 4 5 Poděkování Velmi děkuji vedoucí práce Mgr. Janě Pittnerové práce za trpělivost, odborné vedení a poskytnutí cenných informací a připomínek při zpracování bakalářské práce.6 Název bakalářské práce: DĚTI V ÚSTAVNÍ PÉČI Název bakalářské práce: CHILDREN IN INSTITUTIONAL CARE Název bakalářské práce: DIE STATIONÄR BEHANDELTEN KINDER Jméno a příjmení autora: MARKÉTA FOŘTOVÁ Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2009/2010 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Pittnerová Resumé: Bakalářská práce sledovala problematiku dětí umístěných do ústavního zařízení. Samotnou práci tvořily dvě stěžejní oblasti. Jednalo se o část teoretickou, která se zabývala právními normami, přiblížila druhy ústavních zařízení a formy náhradní rodinné péče. Další kapitoly byly věnovány postupům orgánů sociálně právní ochrany dětí při umísťování dětí do ústavní péče, syndromu CAN, rizikovým skupinám dětí a dospělých. Praktická část obsahovala stanovení předpokladů, charakteristiku výběrového souboru, použité metody práce a rozbor získaných informací. Předmětem této části bylo analyzovat chování dětí v dětských domovech, zjistit jaké jsou nejčastější důvody pro nařízení ústavní výchovy a v neposlední řadě byla práce zaměřena na psychologické aspekty a dopady ústavní péče na vývoj chování dětí. Za největší přínos práce vzhledem k řešené problematice bylo možné považovat získání a zpracovaní názorů odborníků z praxe na umisťování dětí do ústavních zařízení. Klíčová slova: ústavní výchova, právní rámec problematiky, sociálně právní ochrana dětí, náhradní rodinná péče, ústavní zařízení, syndrom CAN, deprivace.7 Résumé: The bachelor paper is focused on the issues of children in institutional care. There are two major areas to be analyzed, i.e. the theoretical part observing legal rules, types of institutions, forms of substitutive family care. The following chapters are dedicated to procedures of authorities for socially-legal protection of children (OSPOD) regarding placement of children into institutional care, CAN syndrome, risk groups of children and adults. The practical part includes expectations, a selection set and its characteristics, used methods, information analysis. This part is mainly dedicated to analysis of children`s behavior in children`s homes, reasons for institutional care orders, psychological aspects and impacts of institutional care on children`s behavioral development. The most valuable asset of the BP has been cooperation with experts dealing with placement of children into institutional care. Key words: institutional care, problems` legal framework, socially-legal protection of children, substitutive family care, institutions, CAN syndrome, deprivation.8 Zusammenfassung: Die Bachelorarbeit beschäftigte sich mit der Problematik der Kinder, die stationär behandelt werden. Die Arbeit besteht aus zwei grundlegenden Teilen aus dem theoretischen Teil und dem praktischen Teil. Im theoretischen Teil werden folgende Themen behandelt: die Rechtsnormen, verschiedene Arten von stationären Behandlungen und die Formen der alternativen elterlichen Sorge. Die folgenden Kapitel wurden dem Verfahren der Kinderschutzbehörde während der Unterbringung der Kinder in Anstalten und Heimen, dem CAN- Syndrom (Syndrom der misshandelten Kinder) und den Risikogruppen von Kindern und Erwachsenen gewidmet. Im praktischen Teil werden die Voraussetzungen festgelegt, die Selektionsdatei wird charakterisiert, die verwendeten Arbeitsmethoden werden beschrieben und die Ergebnisse werden analysiert. Das Ziel dieses praktischen Teiles war, das Verhalten der Kinder in den Kinderheimen zu analysieren, die häufigsten Gründe, die zur Unterbringung der Kinder in die Kinderheime führen, festzustellen und die psychologischen Aspekte und die Wirkung der stationären Behandlung auf die Entwicklung des Verhaltens der Kinder zu analysieren. Einer der wichtigsten Beiträge dieser Arbeit sind die Einbringung und Verarbeitung der Ansichten auf die Unterbringung der Kinder in die Anstalten und Heime von Experten, die in der Praxis tätig sind. Schlüsselwörter: stationäre Behandlung, der Rechtsrahmen der Problematik, der Sozial und Rechtsschutz von Kindern, alternative elterliche Sorge, die Anstalten und Heime, das Syndrom der misshandelten Kinder (CAN), die Deprivation.9 Obsah 1 Úvod TEORETICKÁ ČÁST Právní normy na ochranu dětí Právní normy na ochranu dětí v ČR Zákony upravující problematiku práv dětí a ústavní výchovy Sociálně právní ochrana dětí Role sociálního pracovníka Postup při umísťování dětí do ústavní péče Náhradní rodinná péče Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče Pěstounská péče Osvojení Poručenství a opatrovnictví Hostitelská péče Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Zařízení pro výkon ústavní výchovy Ústavní zařízení v resortu zdravotnictví Ústavní zařízení v resortu školství Ústavní zařízení v resortu sociálních věcí Dopad ústavní výchovy na osobnost dítěte Důvody umístění dětí do ústavní péče Syndrom CAN Týraní Zanedbávání Sexuální zneužívaní Zvláštní formy týrání a zneužívání Rizikové děti Rizikový dospělý...3410 2.5.4 Deprivace Následky deprivace PRAKTICKÁ ČÁST Cíl praktické části Stanovené předpoklady Použité metody a metodika průzkumů Nestandardizovaný dotazník Metoda rozhovoru a pozorování Metoda analýzy sekundárních zdrojů a spisové dokumentace Statistické metody Charakteristika zkoumaného vzorku Vyhodnocení dotazníkového šetření Vyhodnocení nestandardizovaného dotazníku vzorku A Vyhodnocení nestandardizovaného dotazníku vzorku B Vyhodnocení předpokladů Závěr Závěrečná doporučení Seznam použitých zdrojů Seznam příloh... 6611 Seznam zkratek DD dětský domov DDŠ dětský domov se školou DDÚ dětský diagnostický ústav DÚM diagnostický ústav pro mládež OM označení spisové dokumentace dítěte v evidenci obecního úřadu obce s rozšířenou působností obsahující základní údaje o dítěti OSPOD oddělení sociálně právní ochrany dítěte SPO zákon o sociálně právní ochraně dětí VTOS výkon trestu odnětí svobody 1112 1 Úvod Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou dětí umístěných do ústavního zařízení. Umístění dítěte do ústavní péče je vždy až tím posledním možným řešením. Přes veškerou snahu bohužel nemají vychovatelé v ústavních zařízeních šanci věnovat dítěti tolik potřebné lásky, péče, pocitu jistoty a bezpečí, jaká by mu byla poskytnuta v rodině. Dětí, které byly umístěny a vyrůstají v ústavní péči, pochází většinou z nepodnětného rodinného prostředí, z dysfunkčních rodin, v nichž byly vystaveny týrání nebo zanedbávání. Taková špatná zkušenost z dětství může dítě vést k zanevření na dospělé osoby, dále k výchovným problémům, k poruchám chování a k potížím v mezilidských vztazích. Tyto potíže mohou přetrvávat po celý život. Bakalářskou prací navazuji na své povolání sociální pracovnice oddělení sociálně právní ochrany dětí. Denně se setkávám s problémy týkajícími se péče o děti, spolupracuji se soudy, policií, školami, pediatry, psychology, dětskými domovy a dalšími. Především však navštěvuji děti ze sociálně slabých rodiny, z dysfunkčních rodin, a ohrožené zanedbáváním, týráním a zneužíváním (syndromem CAN). Snažím se dohlížet na to, aby si jejich rodiče plnili svoji rodičovskou zodpovědnost a nezanedbávali péči o ně. Někdy však rodiče selžou nebo se dostanou do takové tíživé životní situace, že je nezbytné umístit dítě do péče jiné osoby než rodiče nebo do ústavního zařízení. Tyto děti poté v diagnostických domovech, dětských domovech či ústavech sociální péče navštěvuji. Prostřednictvím průzkumného šetření se pokusíme zmapovat prostředí, ve kterém děti vyrůstaly a popsat vztahy v rodině, především mezi rodiči a dětmi. Zároveň bychom chtěli zjistit, jak děti reagují na nepříznivou situaci v rodině, která vedla k jejich umístění do ústavního zařízení. Jaká je prognóza dalšího vývoje dítěte v ústavní péči a zda se dítě chce po pobytu v ústavu vrátit domů ke svým rodičům. Předkládaná práce se snaží o okolnostech života dětí podat určité svědectví. Snaží se zmapovat neradostný život dětí prostřednictvím různých poznatků, které se o životě dítěte podařilo zjistit. Část informací o dítěti byla získána standardními postupy dotazníkového šetření, část byla pořízena studiem spisové dokumentace a rozhovory se sociálními pracovníky dětských domovů. V neposlední řadě jsme vycházeli z pozorování chování dětí samotných. Hlavním cílem naší práce je analýza chování dětí v dětských domovech, které byly umístěny do ústavní péče z důvodu ohrožení syndromem CAN. 1213 Dílčími cíli našeho šetření jsou ale i důvody pro nařízení ústavní výchovy, psychologické aspekty, které ovlivňují vývoj dítěte v ústavní péči. Teoretická část práce se bude zabývat právními normami, přiblíží druhy ústavních zařízení a formy náhradní rodinné péče. Další kapitoly jsou věnovány postupům orgánů sociálně právní ochrany dětí při umísťování dětí do ústavní péče, syndromu CAN, rizikovým dětem a dospělým. Praktická část je zcela zaměřena na dotazníková šetření, kterými budou potvrzeny nebo vyvráceny naše předpoklady. 1314 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Právní normy na ochranu dětí Pro lepší orientaci v dané problematice, stručně připomínáme nejdůležitější právní předpisy, které se dotýkají ústavní výchovy u nezletilých dětí v České republice Právní normy na ochranu dětí v ČR Listina základních práv a svobod (usnesení č. 2/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zaručuje každému občanovi v ČR základní lidská a politická práva. Výklad jednotlivých článků nalezneme v judikatuře Ústavního soudu ČR. Na práva dětí a rodičů zaměřuje především článek 32, který zajišťuje ochranu rodičovství rodině, dětem a mladistvím, vymezuje práva např. právo dětí narozených v manželství a mimo manželství. (Bittner, Havigerová, Janišová, 2007, s. 9) Úmluva o právech dítěte (sdělení č. 104/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) je dohodou Organizace spojených národů. Úmluva byla přijata 2. listopadu 1989 valným shromážděním OSN. U nás vstoupila v platnost v září Úmluva vyjadřuje rozsah práv, která dávají dětem právo na život, na přežití, na osobní rozvoj a požaduje, aby byly chráněny před zneužíváním a vykořisťováním. Zdůrazňuje především zájem a blaho dítěte. (Bittner, Havigerová, Janišová, 2007, s. 9) Úmluva o právech dítěte je založena na čtyřech základních principech: právo na přežití, právo na rozvoj, právo na ochranu a právo na účast. (Hartl, 1994, s. 250) Zákony upravující problematiku práv dětí a ústavní výchovy Zákon o rodině (č. 94/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje zejména vztahy mezi rodiči a dětmi, rodičovskou zodpovědnost (včetně jejího omezení, pozastavení a zbavení), vyživovací povinnost, výchovná opatření, pěstounskou péči, nařízení ústavní výchovy, určení rodičovství, osvojení, poručnictví a opatrovnictví. Zákon o sociálně právní ochraně dětí (č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje opatření sloužící k ochraně dětí a postup orgánů vykonávajících sociálně právní ochranu. Sociálně právní ochranou se rozumí ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte včetně ochrany jeho jmění a působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. 1415 Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních (č. 109/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravuje výkon ústavní výchovy v těchto typech zařízení: diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav. Zákon dále upravuje práva a povinnosti dětí umístěných v ústavní výchově, osob odpovědných za výchovu, práva a povinnosti ústavních zařízení. (Bittner, Havigerová, Janišová, 2007, s. 9) Další zákonné předpisy, které se k této problematice vztahují, jsou: Zákon č. 99/ 1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon (nejnovější verze zákona) Zákon č.141/1961 Sb., o trestním řízení, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. (Všechny uvedené zákony jsou již v praxi novelizovány, uvádíme jejich původní znění) 2.2 Sociálně právní ochrana dětí OSPOD je zkratka orgánů sociálně právní ochrany dětí, které zahrnují krajské úřady, obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí se sídlem v Brně. Dle zákona č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů se sociálně právní ochranou dětí rozumí zejména: ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Sociálně právní ochrana se zaměřuje zejména na děti: a) jejichž rodiče: 1. zemřeli, 2. neplní si povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, 3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí ze své rodičovské zodpovědnosti. b) které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud si tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; 1516 c) které vedou zahálčivý nebo nemravný život zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin (děti mladší patnácti let, které spáchaly čin jiný než trestný), opakovaně nebo soustavně páchají přestupky; d) které se opakovaně dopouští útěků od rodičů či jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za jejich výchovu; e) na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj, nebo je podezření ze spáchání takového činu. (Zákon č. 359/1999 Sb., SPO, ve znění pozdějších předpisů) Popis činnosti oddělení sociálně právní ochrany dětí: navštěvuje děti v místě jejich bydliště, zjišťuje jejich rodinné, sociální a bytové podmínky a péči rodičů o ně, poskytuje a zprostředkovává poradenství při výchově a vzdělávání dětí, pomáhá rodičům při řešení výchovných problémů jejich dětí, je soudem ustanovováno opatrovníkem dítěte, které nemůže zastoupit žádný z rodičů v soudním řízení nebo při určitém právním úkonu /kolizní opatrovník/, podává soudu návrhy a podněty na nařízení předběžného opatření, na nařízení, prodloužení či zrušení ústavní výchovy, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, policii ČR podává návrh na zahájení trestního stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu proti dítěti, navštěvuje nejméně jednou za tři měsíce děti, nad kterými byla nařízena ústavní výchova a děti ve věku do jednoho roku, které jsou v zařízení vyžadující okamžitou pomoc, navštěvuje l x měsíčně, vydává souhlas s jejich pobytem těchto dětí mimo ústavní zařízení, usiluje o to, aby si rodiče těchto dětí vytvořili podmínky pro návrat dětí do domácího prostředí, při svěření dítěte do výchovy jiných fyzických osob sleduje jeho vývoj a pravidelně rodinu navštěvuje, na úseku náhradní rodinné péče vyhledává děti vhodné do osvojení a do pěstounské péče a fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny, 1617 připravuje veškerou dokumentaci dětí vhodných do náhradní rodinné péče, rovněž shromažďuje veškerou dokumentaci žadatelů o osvojení či pěstounkou péči a úzce spolupracuje s příslušným krajským úřadem, žadatelům o náhradní rodinnou péči poskytuje poradenskou službu a zprostředkovává odbornou pomoc i jiných odborníků, zajišťuje činnost komise sociálně právní ochrany dětí, vyměřuje příspěvek na úhradu pobytu a péče poskytované v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, vyměřuje příspěvek na úhradu za stravu a péči dítěti s nařízenou ústavní výchovou, které je umístěno v domově pro osoby se zdravotním postižením, a další Role sociálního pracovníka V každé profesi je velmi důležité, aby si lidé uvědomovali své povinnosti a řídili se určitými pravidly. Není tomu jinak ani u sociálních pracovníků. Etický kodex sociálních pracovníků ČR Dokument schválený Svazem sociálních pracovníků, účinný od (v plném znění přístupný na Pomáhá řešit jednotlivé problémy, s nimiž se sociální pracovník může ve své práci setkat, definuje cíle a poslání sociální práce (dbát na dodržování lidských práv, lidské důstojnosti, respekt k právům jednotlivce). Pravidla etického chování sociálního pracovníka ve vztahu ke klientovi sociální pracovník jedná tak, aby chránil důstojnost a lidská práva svých klientů, chrání klientovo právo na soukromí a důvěrnost jeho sdělení, klientovi sděluje všechny informace, které se ho týkají, informuje ho o způsobu použití informací, žádnou informaci neposkytuje bez souhlasu klienta (výjimka u osob bez právní způsobilosti např. nezletilé děti). (Hrubá, Stejskalová, 2007, s. 35) Etická a bezpečnostní doporučení pro kontakt s klienty (vydala Světová zdravotnická organizace, WHO) je použitelná i v sociální práci: netraumatizovat, nezhoršit situaci oběti, mít připraveny informace pro případ rozpoznání možné oběti (předat jí základní informace a kontakty, kam se může obrátit o pomoc), 1718 být připraven na odpovědné vyhodnocení situace (intenzita nebezpečí pro oběť, alternativy řešení), zodpovědně vybírat spolupracovníky, minimalizovat systémové týrání, dodržovat přísný režim práce s osobními a citlivými daty, respektovat názor oběti na situaci, plně ji informovat, postupovat jen s jejím informovaným souhlasem. (Hrubá, Stejskalová, 2007, s. 35) Postup při umísťování dětí do ústavní péče OSPOD ve většině případů s rodinou, kde hrozí umístění dětí do ústavní péče dlouhodobě spolupracuje. Rodinu navštěvuje, provádí pohovory s nezletilými dětmi i rodiči, obrací se na školu a zajímá se, v jakém stavu chodí dítě do školy, jak se chová v kolektivu ostatních dětí a o další věci, které by mohly napomoci v posouzení dané situace. Při rozhovorech s dětmi sociální pracovníci zjišťují, zda dítě chce zůstat doma a případně probírají různé možnosti, jak zabránit tomu, aby byla nad výchovou dítěte nařízena ústavní výchova. Poté OSPOD (nebo soud na základě podnětu) navrhne řešení situace psychologická či psychiatrická vyšetření a výchovná opatření (napomenutí či soudní dohled). Pokud však i tyto možnosti selžou a v rodině nadále přetrvává pro dítě nepříznivá situace, je soud povinen zkoumat, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí, tj. svěřením do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, do pěstounské péče nebo osvojením, protože náhradní rodinná péče má vždy přednost před péčí ústavní. Této problematice je dále věnována samostatná kapitola. V případech, kdy z různých důvodů nemůže být možnost náhradní rodinné péče využita nebo se nezdaří, nařídí soud nad výchovou dítěte ústavní výchovu. V případě nařízení ústavní výchovy má soud povinnost nejméně jednou za 6 měsíců přezkoumat, zda trvají důvody pro nařízení tohoto opatření nebo zda není možné zajistit dítěti náhradní rodinnou péči. V rámci přezkoumávání si soud zejména vyžádá zprávy od příslušného orgánu sociálně právní ochrany, opatří si vyjádření dítěte, je-li to možné s ohledem na věk a rozumovou vyspělost dítěte, a vyzve rovněž rodiče k vyjádření jejich stanoviska. Ústavní výchova může být nařízena jen u nezletilého dítěte a z důležitých důvodů ji může soud prodloužit až o 1 rok po dosažení jeho zletilosti. (zdroj z <http://www.mpsv.cz>) 1819 2.3 Náhradní rodinná péče Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především povinností obou rodičů. Bohužel ne všichni rodiče se však chtějí nebo mohou o své děti starat. V situacích, kdy děti nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině, je potřeba hledat vhodnou formu náhradní péče. Formy náhradní výchovy upravené zákonem č. 94/1963 Sb., zákonem o rodině, ve znění pozdějších předpisů, jsou tyto: svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče, pěstounská péče, osvojení (adopce), poručenství, ústavní výchova, umístění a pobyt dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče Orgánem sociálně právní ochrany dětí je tato forma náhradní výchovy velmi často využívána a mnohdy zabrání tomu, aby bylo dítě umístěno do ústavního zařízení. Dle 45 zákona o rodině je svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče možné v případě, že je toto v zájmu nezletilého dítěte a dále, poskytuje-li fyzická osoba záruku řádné výchovy dítěte. Fyzická osoba si sama nebo prostřednictvím OSPOD podá návrh k místně příslušnému soudu, který ve věci rozhoduje. V rámci soudního řízení o svěření dítěte do výchovy jiné osoby než rodiče vždy soud vymezí rozsah jejich práv a povinností k dítěti. Zejména se jedná o právo a povinnost zajistit péči o osobu dítěte a zastupovat dítě v běžných záležitostech. Zároveň se stanoví, že osoba, která pečuje, je oprávněna přijímat pro dítě výživné od rodičů, hospodařit s ním a v případě neplacení výživného má právo toto výživné po rodičích vymáhat. V těchto případech i nadále trvá vyživovací povinnost rodičů k dítěti. Rodiče by měli platit výživné právě k rukám osoby, které soud svěřil jejich dítě. Není-li soudem rozhodnuto jinak, zůstává rodičům zachována také rodičovská zodpovědnost k dítěti a rodiče jsou nadále zákonnými zástupci dítěte. (zdroj z <http://www.mpsv.cz>) 1920 2.3.2 Pěstounská péče Další formou náhradní rodinné péče je svěření dítěte do pěstounské péče. Dle zákona o rodině 45 odst. a) d) se do pěstounské péče svěřují děti, jejichž výchovu nemohou z nejrůznějších důvodů zajistit rodiče a vyžaduje-li toto zájem nezletilého dítěte. Pěstoun je povinen o nezletilé dítě osobně a řádně pečovat. Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záležitosti pouze v běžných věcech, k výkonu mimořádných záležitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) žádá souhlas zákonného zástupce dítěte. Pěstoun nemá k dítěti vyživovací povinnost. Pěstounská péče zajišťuje dostatečné hmotné zabezpečení dítěte i přiměřenou odměnu těm, kteří o dítě pečují. Dítěti v pěstounské péči náleží podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči a pěstounovi za výkon pěstounské péče měsíční odměna za každé svěřené dítě. Dále se pěstounům poskytuje jednorázový příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla. Na ten má však nárok pouze pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. V praxi se uplatňují dva typy pěstounské péče individuální a skupinová. Individuální probíhá v běžném rodinném prostředí, skupinová v tzv. zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo v SOS dětských vesničkách. (Fórum náhradních rodin, 2009, s. 2) Pěstounská péče na přechodnou dobu Soud může také na návrh orgánu sociálně právní ochrany dětí svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám, které jsou podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, zařazeny do evidence osob vhodných k výkonu pěstounské péče po přechodnou dobu. Jedná se o: dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat, dobu, po jejímž uplynutí lze podle 68 odst. a) zákona o rodině dát souhlas rodiče s osvojením, nebo dobu do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení ( 68 zákona o rodině). V těchto případech je soud povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda přetrvávají důvody pro svěření dítěte do pěstounské péče. Zároveň si soud vyžádá zprávy 2021 od příslušného orgánu sociálně právní ochrany, který je s rodinou v kontaktu. (Fórum náhradních rodin, 2009, s. 2) Osvojení Adopce neboli osvojení je nejvyšší a pro dítě z právního hlediska nejvýhodnější typ náhradní rodinné péče. Jde o označení situace, kdy dospělý přijme dítě za vlastní. Osvojenec tak získává stejné právní postavení jako vlastní dítě osvojitele. Adopce se dělí na zrušitelnou a nezrušitelnou. (zdroj z <http://www.mpsv.cz>) Existují dva typy adopce: 1. Zrušitelná adopce, tj. adopce 1. stupně (prosté osvojení), je péče, kdy přecházejí práva a povinnosti rodičů na osvojitele, ale v rodném listu dítěte zůstávají uvedeni původní rodiče dítěte. Prosté osvojení lze zrušit. Vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a původní rodinou osvojením zanikají. Tento typ osvojení je využíván, respektive je podmínkou, v případě přijetí dítěte mladšího jednoho roku, neboť nezrušitelně osvojit lze pouze dítě starší jednoho roku. 2. Nezrušitelná adopce, tj. adopce 2. stupně je v praxi častěji využívána a od prosté adopce se odlišuje tím, že osvojitelé jsou zapsáni do rodného listu dítěte namísto rodičů. Toto osvojení nelze zrušit. Osvojit dítě může manželská dvojice, manžel (ka) rodiče dítěte nebo jedinec. Osvojení jedincem je podle zákona možné v případě, že je předpoklad, že toto osvojení bude plnit svoje společenské poslání. O osvojení rozhoduje soud. (Fórum náhradních rodin, 2009, s. 3) Osvojení dětí do ciziny a z ciziny, tj. mezinárodní osvojení Tato forma náhradní rodinné péče je vhodným řešením v případě, kdy se pro dítě nedaří najít náhradní rodinu v zemi původu. Mezinárodní osvojení je zakotveno v Úmluvě o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a zároveň přijala Haagská konference mezinárodního práva dne Ode dne je tato úmluva platná i v ČR. Společně se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje osvojení dětí do ciziny a z ciziny. Haagská úmluva jasně vymezuje postup při osvojování dítěte do zahraničí, stanoví povinnosti a kompetence jednotlivých institucí, přesně určuje právo dítěte na přednostní osvojení v zemi svého původu, zaručuje biologickým rodičům anonymitu a především zakazuje jakýkoliv zisk z adopce. Zároveň ukládá jednotlivým státům povinnost, zřídit ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do zahraničí zodpovědný. V naší zemi 2122 je k těmto účelům zřízen Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. (Matějček, Koluchová, Bubelová, 2002, s ) Poručenství a opatrovnictví Mezi další formy náhradní rodinné péče patří poručenství a opatrovnictví. Poručenství se ustanovuje soudem v případě, že: rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, byl pozastaven výkon jejich rodičovské odpovědnosti, nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Poručník je zákonným zástupcem dítěte. Mezi poručníkem a dítětem však nevzniká stejný právní vztah, jako mezi rodičem a dítětem. Práva a povinnosti v tomto případě také stanový zákon o rodině: výchovu dítěte, zastupování dítěte, spravování majetku dítěte. Výkon této funkce je pod pravidelným dohledem soudu. Poručník podává soudu o poručenci zprávy vždy jednou za rok. Poručnictví zaniká dnem zletilosti dítěti nebo dříve, a to na základě žádosti poručníka, kterou schvaluje soud. (zdroj z <http://www.mpsv.cz>) Opatrovnictví je další forma náhradní rodinné péče. O ustanovení opatrovníka rozhoduje soud usnesením, v němž vymezí rozsah jeho práv a povinností vůči dítěti, a to vždy s ohledem na důvod, pro který byl dítěti opatrovník ustanoven. Opatrovník vykonává pouze některá rodičovská práva stanovená soudním rozhodnutím není však zákonným zástupcem dítěte. Opatrovník ve srovnání s poručníkem nahrazuje rodiče pouze v omezeném rozsahu a vykonává jen některá práva a povinnosti rodičů. (Matějček, Koluchová, Bubelová, 2002, s. 15, 16) Hostitelská péče Novotná, 2009, s. 2, uvádí, že naše legislativa nezná pojem hostitelská péče, ale k její realizaci vede snaha odpovědných pracovníků umožnit život v rodině těm dětem, které nejsou právně volné. Je vždy krátkodobá, časově omezená (víkend, prázdniny, svátky, ). U hostitelské péče je podmínkou stejné prověření, jako u osvojení či pěstounské péče. 2223 2.3.6 Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Dle 42 zákona o sociálně právní ochraně dětí poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy, anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku ( 15 zákona o SPO), dále dítěti tělesně nebo duševně týranému nebo zneužívanému nebo dítěti, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc spočívá v uspokojování základních životních potřeb, včetně ubytování, a v zajištění lékařské péče zdravotnickým zařízením, psychologické a jiné obdobné nutné péče. Dítě se v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc umisťuje: na základě rozhodnutí soudu, na základě žádosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností, na základě žádosti zákonného zástupce dítěte, nebo požádá-li o to dítě. 2.4 Zařízení pro výkon ústavní výchovy Ústavní zařízení v resortu zdravotnictví Do resortu zdravotnictví spadají kojenecké ústavy, dětské domovy do 3 let věku a dětské psychiatrické léčebny. Kojenecký ústav a dětský domov pro děti do 3 let Tato zařízení jsou určena dětem mladším 3 let, které nemohou z nejrůznějších důvodů vyrůstat ve vlastní rodině. Do kojeneckých ústavů jsou umisťovány děti, jejichž vývoj je ohrožen nevhodným domácím prostředím (Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi). Dětské domovy do tří let jsou určeny dětem, o něž nemá kdo pečovat nebo jimž nelze ze sociálních důvodů zajistit péči ve vlastní rodině, popřípadě náhradní rodinnou péči (Vyhláška č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi). Dětem je zde poskytována komplexní zdravotnická a sociální péče. Kojenecké ústavy i dětské domovy spolupracují s příslušnými orgány sociálně právní ochrany dětí při vyjasňování situace v rodině dítěte, případně zabezpečují umisťování dítěte do náhradní rodinné péče. 23 Zobrazit více Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním Více Leták OSPOD Šternberk Leták OSPOD Šternberk Sociálně-právní ochranou dětí se rozumí zejména: ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující Více Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných Více Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci Více Pracovní profily jednotlivých pozic Pracovní profily jednotlivých pozic Péče o dítě opatrovník Splňuje vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru se zaměřením na sociální práci, sociální pedagogiku, sociálně-právní činnost, sociální Více standard číslo 4 Účinnost od: Vyhlášeno dne: Novelizace: Schvalovatel: Mgr Monika Legnerová vedoucí odboru sociálních věcí standard číslo 4 PŘÍLOHA Č. 1 Účinnost od: Vyhlášeno dne: Novelizace: 1.1.2015 1.1.2015 0 Zpracovatel: Tomáš Lukačina, DiS koordinátor zavádění standardů Garant: Mgr. Jana Maťková vedoucí oddělení sociálně-právní Více Náhradní rodinná péče. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Náhradní rodinná péče Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Rodiči Více Standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí poskytované Poradnou pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Centrum sociálních služeb Vyškov, o. p. s. PORADNA PRO RODINU, MANŽELSTVÍ A MEZILIDSKÉ VZTAHY Smetanovo nábřeží 27, Vyškov, tel.: 517 333 909, mobil: 733 525 998 [email protected] www.psychologie.vys.cz Více REFERENT SOCIÁLNÍCH VĚCÍ 10. platová třída 3. Zajišťování sociálně- právní ochrany dětí. MĚSTSKÝ ÚŘAD KRNOV datum tisku: 1. 1. 2014 platí od : 1. 1. 2014 POPIS PRACOVNÍHO MÍSTA odbor a oddělení: pracovní zařazení: zaměstnanec: Odbor sociální, oddělení sociálně právní ochrany dětí a rodiny Více Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem Více PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním Více CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. Více JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC BRANSOUZE PREVENCE 7a) Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky Více OBČANSKÁ VÝCHOVA TÉMA: PRÁVNÍ OCHRANA. CÍLOVÁ SKUPINA: 9. ročník POČET HODIN: 2 TÉMA: PRÁVNÍ OCHRANA CÍLOVÁ SKUPINA: 9. ročník POČET HODIN: 2 ZAŘAZENÍ TÉMATU V RVP Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vzdělávací obor: Občanská výchova KOMPETENCE Kompetence k učení Kompetence k řešení Více Sociálně právní ochrana dětí M V S P ultikulturní zdělávání ociálních racovníků JUDr. Věra Novotná Sociálně právní ochrana dětí Obsah strana Úvod.. 4 Kapitola I. Základní principy sociálně-právní ochrany dětí a významné ústavní a Více září 14 Náhradní rodinná péče zadal Odbor sociální péče graficky zpracoval Odbor vnitřních věcí Informační středisko tisk CCB, spol. s r.o. náklad 5 000 ks vydal Magistrát města Brna 2. vydání září 2014 Magistrát města Brna Dominikánské Více Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel Více OVĚŘENO: Datum: 15.5. 2013 třída: 2.KOP VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 16, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 15.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní Více Násilí na dětech a co s tím!? Víkendové vzdělávání Násilí na dětech a co s tím!? Trojanovice 16.10.-18.10.2009 Vypracovala: Mgr. Taťána Gelnarová Sociálněprávníochrana dětí Zákon č. 359/99 Sb. SPO se rozumí zejména: Ochrana práva dítěte Více SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí je ucelený systém, fungující v systému českého práva. Účelem je poskytnout zvýšenou ochranu státu nezletilým dětem, tedy těm občanům, kteří se Více Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Rodinné právo III/2 VY_32_INOVACE_197 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu Více NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném Více VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ OBEC DALOVICE Hlavní 99 362 63 VYBRANÉ STANDARDY KVALITY PRO ORGÁNY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ( dále jen SPOD) ve znění pozdějších předpisů, Více MM MB má k pro výkon SPO 20 pracovních míst. Rozdělení dle pracovních pozic v tabulce: 4a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany Více Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Více Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Více Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_13_RODINNÉ PRÁVO II_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077 Více Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM Více Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Kritérium Standard č. 3 3a Základní orientace zaměstnanců i klientů v systému písemně zpracovaných vnitřních pravidel a postupů pracoviště a její dostupnost. 3b Srozumitelnost a dostupnost informačního materiálu. Více Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných Více 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí 3. Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Obsah kritéria standardu 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla Více Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. Ročník: 1.-4. ročník studijních oborů, 1.-3. ročník učebních oborů Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.07 Téma sady: Rodinné právo rodiče a děti Ročník: 1.-4. ročník Více KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou Více Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském Více Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Typy náhradní rodinné péče: pěstounská péče pěstounská péče na přechodnou dobu Pěstounská péče - pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat a při péči o osobu dítěte vykonávat přiměřeně Více Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do Více Sociálně-právní ochrana dětí. Radovan Dávid, 2008 Sociálně-právní ochrana dětí Radovan Dávid, 2008 ÚVOD 2 Program přednášky Obecný úvod Vztah soukromého a veřejného práva Blaho dítěte Sociálně-právní ochrana dětí Vymezení pojmu Projevy v právním řádu Více ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 RODINNÉPRÁVO Upravuje vznik a zánik manželství, vztahy mezi manžely, rodiči, dětmi Více Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel ne všichni rodiče Více Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to Více Sociálně právní ochranou dle 1 odst. 1 zákonač. 359/199 Sb., se rozumí zejména Sociálně právní ochranou dle 1 odst. 1 zákonač. 359/199 Sb., se rozumí zejména 1. Ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu 2. Ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění Více Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla Více P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, Více V ztah rodičů a školy V ztah rodičů a školy pohledem práva Vztah rodičů a školy pohledem práva Podle ustanovení 32 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, mají ve výchově dětí rozhodující úlohu Více 14. SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ VYMEZENÍ POJMŮ, RODINNÉ PRÁVO A DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ Eva Slováčková 14. SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ VYMEZENÍ POJMŮ, RODINNÉ PRÁVO A DOKUMENTY SOUVISEJÍCÍ Eva Slováčková Rodinné právo můžeme vymezit jako souhrn právních norem upravující manželské a rodinné vztahy. Základním Více Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Opatrovnické řízení 1) Podpůrná opatření a svéprávnost (platí pro zletilé osoby) a) Podpůrná opatření Více LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ A MLÁDEŽE LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ A MLÁDEŽE Zpracovatel: Moravskoslezský kraj (odbor školství, mládeže a sportu) Název projektu: Vytváření pozitivního sociálního prostředí ve školách Registrační Více Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je Více Odbor sociálních věcí Odbor sociálních věcí Odbor sociálních věcí plní úkoly v rámci samostatné působnosti i přenesené působnosti (státní správu) v oblasti sociálního zabezpečení, sociálně-právní ochrany dětí, vykonává funkci Více Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až Více PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2008 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to Více OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA OPRÁVNĚNÍ A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ PŘI VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ DLE ZÁKONA 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších Terénní sociální pracovníci výchovu dítěte a dalšími Více Městský úřad Rychnov nad Kněžnou odbor sociální a zdravotní oddělení sociálně právní ochrany, Havlíčkova 136, Rychnov nad Kněžnou Městský úřad Rychnov nad Kněžnou odbor sociální a zdravotní oddělení sociálně právní ochrany, Havlíčkova 136, 516 01 Rychnov nad Kněžnou V Rychnově nad Kněžnou dne 9.3.2007 Úkoly zdravotnických zařízení Více MĚSTO BROUMOV třída Masarykova 239, Broumov Městský úřad Broumov, odbor sociálních věcí, oddělení sociálně-právní ochrany dětí Název standardu Kritéria standardu Závazné pro: Vypracovala: Schválil: Datum a podpis: 4. Personální zabezpečení výkonu Více Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Systém náhradní rodinné péče byl do konce roku 2013 upraven v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Od 01.01.2014 nabyl účinnosti zákon č. 82/2012 Sb., občanský Více Kapitoly z rodinného a trestního práva. přednáška 2. 4. 2009 Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška 2. 4. 2009 Vztahy dítěte k nevlastnímu rodiči Na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte (tzv. nevlastní rodič ), za předpokladu, že Více STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí STANDARD č. 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí Agenda sociálně-právní ochrany dětí (dále jen SPOD) je svěřena dle vnitřní směrnice Organizačního řádu Městského úřadu v Českém Více Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu Jak na pěstounskou péči na Co je pěstounská péče na Ve stávajícím systému náhradní rodinné péče se od 1. 6. 2006 objevuje nový institut, kterým je pěstounská péče na. Více Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou Více Základní informace o poskytování sociálně-právní ochrany dětí na území Města Hranic a správního obvodu obce s rozšířenou působností Základní informace o poskytování sociálně-právní ochrany dětí na území Města Hranic a správního obvodu obce s rozšířenou působností Co znamená sociálně-právní ochrana dětí? Výkon sociálně-právní ochrany Více Obec Janovice. Standard č Rizikové a nouzové situace Standard č. 11 - Rizikové a nouzové situace 11a Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně právní ochrany k výkonu sociálně právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou Více PŘEDNÍM HLEDISKEM SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ JE ZÁJEM A BLAHO DÍTĚTE! Součástí odboru sociálních věcí je orgán sociálně-právní ochrany dětí, jehož činnost je zakotvena v zákoně č. 359/1999 S., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Městský úřad Bystřice Více SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANA DĚTÍ Uzavření manželství Náležitosti sňatku Narození dítěte cizinci Rozvod, výživa a výchova nezletilých dětí v době po rozvodu manželství Rozvod manželství Více Sociálně právní ochrana dětí Sociálně právní ochrana dětí Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem dítěte a blaho dítěte. Oblast řešené problematiky úseku: V rámci platné legislativy je úřadem na tomto úseku zajišťováno Více Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče Velké Meziříčí Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Výchovný ústav, základní škola, střední škola a středisko výchovné péče Velké Meziříčí, K Rakůvkám 1, 594 01 tel., fax.: 566 523 132, e-mail: [email protected] Středisko výchovné péče Velké Meziříčí Náměstí Více STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ STANDARDY KVALITY SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Dle ustanovení 4 zákona 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí ve znění pozdějších předpisů je obecní úřad orgánem SPO zajišťující ochranu práva dítěte Více Etický kodex sociálních pracovníků Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období Více Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, Choceň. Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu) Základní škola Sv. Čecha, Choceň Sv. Čecha 1686, 565 01 Choceň Program proti šikanování (je součástí minimálního preventivního programu) Charakteristika šikanování: Šikanování je jakékoliv chování, jehož Více Část první. Úvodní ustanovení Instrukce Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5.4.2007 č.j. 142/2007-ODS-Org, Více preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem, Více PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ. Ústí nad Labem Mgr. Ilja Hradecký PŘÍČINY VZNIKU BEZDOMOVSTVÍ U MLADÝCH LIDÍ Ústí nad Labem 5.11.2014 Mgr. Ilja Hradecký PŘEHLED Souvislosti Současný rámec Struktura péče a související problémy Počty chovanců a jejich struktura Výstup Více Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2011 Mgr.Olga Čadilová Týrané, zneužívané a zanedbávané Více ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl Více 6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství, Více Výchova a výchovná opatření Výchova a výchovná opatření 101 - První rozhodnutí o výchově dítěte - svěřeno 142 113 88 135 283 124 194 166 168 102 - První rozhodnutí o výchově dítěte - svěřeno otci 187 139 135 157 257 144 227 189 187 Více 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Název standardu. Kritéria standardu. Závazné pro: Vypracovala: Schválila: Dne a podpis: Název standardu 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4a) Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní Více Čl. I Prevence záškoláctví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V Praze dne 11.března 2002 Čj.: 10 194/2002-14 Metodický pokyn k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví Více -trvalé spojení muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem Otázka: Rodinné právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): iluska Rodinné právo - tvoří právní normy, které upravují manželství, vztahy mezi manželi, rodiči a dětmi, mezi dalšími příbuznými -soukromé Více b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Více NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra sociální práce a sociální politiky Studijní opora předmětu NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE oboru Sociální práce ve veřejné správě KS Více Údaje o poskytované sociální službě Příloha č. 4a Výkaz poskytovaných služeb: Průběžná zpráva o průběhu poskytování sociální služby Projekt "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji " CZ.1.04/3.1.00/05.00009 Údaje Více Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II Více Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost Více Program proti šikanování ve škole Program proti šikanování ve škole Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 4. Prevence proti šikanování a) program b) vzdělávání c) informování d) spolupráce Více Děti a mladiství v adiktologických službách. Mgr. Bc. Božena Havlová Sociální pedagog, adiktolog Metha, z.ú. Jindřichův hradec Děti a mladiství v adiktologických službách Mgr. Bc. Božena Havlová Sociální pedagog, adiktolog Metha, z.ú. Jindřichův hradec www.osmeta.cz Co děti chtějí? Aby na ně mohli být rodiče hrdí Dělat rodičům Více "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva Více STANDARD č. 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí STANDARD č. 3 Informovanost o výkonu sociálně-právní ochrany dětí Oddělení sociálně-právní ochrany dětí (dále jen OSPOD) se nachází na Odboru školství, sportu a mládeže Městského úřadu v Českém Krumlově, Více Způsobilost k právním úkonům. Právní ochrana lidí s postižením Způsobilost k právním úkonům Právní ochrana lidí s postižením 1 Rozhodování lidí s postižením Autonomní - Člověk rozhoduje samostatně, nese důsledky svých rozhodnutí sám a je za ně odpovědný. Náhradní Více Násilí na dětech a co s tím!? Víkendové vzdělávání Násilí na dětech a co s tím!? Trojanovice 16.10.-18.10.2009 Vypracovala: Mgr. Taťána Gelnarová Syndrom CAN (Child Abuse and Neglect) =Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného Více Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální Více Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo Více Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE Více ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ POBYTOVÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Podání žádosti: č.j., datum: ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ POBYTOVÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Domov PETRA Mačkov Mačkov 79, 388 01 Blatná Tel.: 383 413 121, 383 413 102 - soc. pracovnice E-mail: [email protected] Internet: Více Soud může něčí svéprávnost omezit ze závažného důvodu, např. pro jeho duševní poruchu. Takovému člověku současně jmenuje opatrovníka. 2 0. O b č a n s k é p r á v o I Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y Občanské právo je souhrn soukromoprávních ustanovení, upravujících osobní stav, právní postavení a vzájemná práva a povinnosti Více 2017 © DocPlayer.cz Ochrana osobních údajů | Podmínky obsluhování | Kontaktní formulář
http://kraken.slv.cz/6As46/2013
2018-04-24T16:11:24
[ " soud ", " § 129", " § 64", " § 129", " soud ", " § 70", " § 103", " § 129", " § 129", " § 129", " § 4", " § 11", " soud ", " soud ", " soud ", " § 36", " § 9", " § 9", " soud ", " soud ", " § 47", " soud ", " § 47", " § 120", " § 9", "in fine", " soud ", " § 9", "in fine", " soud ", " soud ", " § 102", " § 103", " § 104", " soud ", " soud ", " § 103", " § 70", " § 65", " § 129", " § 129", " § 111", " § 129", " § 111", " § 129", " § 129", " § 129", " § 68", " § 46", " soud ", " soud ", " § 46", " § 68", " § 70", " soud ", " § 103", " § 110", " soud ", " § 60", " § 120", " soud ", " Soud ", " § 60", " § 120" ]
6As46/2013 6 As 46/2013-28 ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvy¹¹í správní soud rozhodl v senátu slo¾eném z pøedsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudcù JUDr. Tomá¹e Langá¹ka a Mgr. Evy ©onkové v právní vìci ¾alobcù: a) Jm. G., b) J. G., zastoupených Mgr. Vlastimilem Louèkem, advokátem, se sídlem Osvoboditelù 2649, 440 01 Louny, proti ¾alovanému správnímu orgánu: Magistrát hlavního mìsta Prahy, se sídlem Jungmannova 35/29, 111 21 Praha 1, týkající se ¾aloby proti rozhodnutí ¾alovaného ze dne 16. srpna 2012, è. j. S-MHMP 946179/2012/OST/Ca, v øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobcù proti usnesení Mìstského soudu v Praze ze dne 27. února 2013, è. j. 6 A 165/2012-23, I. Øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì a) s e z a s t a v u j e . II. Kasaèní stí¾nost ¾alobce b) s e z a m í t á . III. ®alobkynì a) n e m á právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti. IV. ®alovaný n e m á právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobkynì ad a). V. ®alobce b) n e m á právo na náhradu nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti. VI. ®alovanému s e n e p ø i z n á v á náhrada nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti ¾alobce b). [1] Pøípisem ze dne 22. února 2012 oznámil Úøad mìstské èásti Praha 4, odbor stavební (dále jen stavební úøad ), zahájení øízení z moci úøední o odstranìní stavby-zmìna stavby rodinného domu v sousedství ¾alobcù v P., spoèívající v pøístavbì a nástavbì související se zøízením obytných místností v podkroví, postavené v rozporu s dodateèným povolením è. j. P4/69179/09/OST/VAS/300 ze dne 2. èervna 2009 (dále jen stavba )-podle § 129 odst. 3 zákona è. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním øádu (stavební zákon), ve znìní úèinném do 31. prosince 2012. Usnesením è. j. P4/037296/12/OST/LAXA ze dne 19. dubna 2012 bylo stavebním úøadem podle § 64 odst. 1 písm. e) zákona è. 500/2004 Sb., správní øád, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, pøeru¹eno øízení o odstranìní stavby do pravomocného rozhodnutí ve vìci dodateèného povolení této stavby v øízení dle § 129 odst. 3 zákona è. 182/2006 Sb. [2] Proti shora uvedenému usnesení podali ¾alobci odvolání ze dne 9. kvìtna 2012, které bylo rozhodnutím ¾alovaného ze dne 16. srpna 2012, è. j. S-MHMP 946179/2012/OST/Ca, zamítnuto a usnesení stavebního úøadu potvrzeno. [3] Citované rozhodnutí ¾alovaného (dále jen napadené rozhodnutí ) napadli ¾alobci ¾alobou ze dne 26. øíjna 2012 u Mìstského soudu v Praze (dále jen mìstský soud ), který ¾alobu usnesením è. j. 6 A 165/2012-23 ze dne 27. února 2013 odmítl s odùvodnìním, ¾e usnesení o pøeru¹ení øízení je vylouèeno ze soudního pøezkoumání ve správním soudnictví dle § 70 písm. c) zákona è. 150/2002 Sb., soudní øád správní, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù (dále jen s. ø. s. ). [4] Proti usnesení mìstského soudu podali ¾alobci (dále jen stì¾ovatelé ) kasaèní stí¾nost ze dne 27. bøezna 2013 z dùvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., tj. z dùvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Stì¾ovatelé vyjádøili nesouhlas s právním názorem mìstského soudu; podle nich rozhodnutí o pøeru¹ení øízení nemá povahu rozhodnutí správního orgánu, kterým se pouze upravuje vedení øízení, proto nesouhlasí se závìrem mìstského soudu o vylouèení napadeného rozhodnutí ze správního pøezkumu. [5] V doplnìní kasaèní stí¾nosti ze dne 5. dubna 2013 stì¾ovatelé rozvedli argumentaci týkající se nesouhlasu s právním závìrem mìstského soudu. Odkázali na § 129 odst. 3 stavebního zákona, ve znìní úèinném do 31. prosince 2012, který stanoví, ¾e zahájené øízení o odstranìní stavby je mo¾né pøeru¹it, jestli¾e stavebník nebo vlastník u staveb specifikovaných v § 129 odst. 2 stavebního zákona po¾ádá o dodateèné povolení stavby a pøedlo¾í podklady ve stejném rozsahu jako k ¾ádosti o stavební povolení. Dle názoru stì¾ovatelù usnesení o pøeru¹ení øízení o odstranìní stavby tak ve svém dùsledku zakládá konkrétní právo stavebníkù neodstranit pøedmìtnou stavbu, èím¾ dochází k újmì stì¾ovatelù spoèívající v omezení a ohro¾ení práv jako¾to vlastníkù sousední nemovitosti, zejména práva vlastnického. Dle názoru stì¾ovatelù napadené rozhodnutí bylo vydáno za situace, kdy nebyly splnìny zákonné pøedpoklady pro pøeru¹ení øízení o odstranìní stavby, nebo» uvedená ¾ádost neobsahovala podklady ve stejném rozsahu jako ¾ádost o stavební povolení, jak vy¾aduje § 129 odst. 3 stavebního zákona, ve znìní úèinném do 31. prosince 2012. [6] Ke kasaèní stí¾nosti a jejímu doplnìní se ¾alovaný vyjádøil pøípisem ze dne 17. èervna 2013 tak, ¾e v celém rozsahu odkázal na napadené rozhodnutí mìstského soudu. II. Zastavení øízení o kasaèní stí¾nosti stì¾ovatelky a). [7] Kasaèní stí¾nost stì¾ovatelù ze dne 27. bøezna 2013 nesplòovala podmínky øízení podle zákona è. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù. V souladu s § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích je s podáním kasaèní stí¾nosti spojen vznik poplatkové povinnosti, není-li navrhovatel, èi vìc, které se návrh týká, od soudního poplatku osvobozen podle § 11 tohoto zákona. Podle polo¾ky è. 19 sazebníku soudních poplatkù, který je pøílohou uvedeného zákona, je kasaèní stí¾nost zpoplatnìna èástkou 5 000 Kè. [8] Kasaèní stí¾nost stì¾ovatelù je tøeba pova¾ovat za samostatný úkon ka¾dého z nich. Ka¾dý z úèastníkù, kteøí podali spoleènou kasaèní stí¾nost, je proto povinen zaplatit soudní poplatek zvlá¹», nebo» ka¾dý z nich vystupuje v øízení samostatnì (srov. napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu 1 As 74/2011-251 z 10. srpna 2011, publikovaný pod è. 2410/2011 Sb. NSS a na www.nssoud.cz). [9] Pøi podání kasaèní stí¾nosti ¾ádný ze stì¾ovatelù soudní poplatek ve vý¹i 5000 Kè neuhradil. Nejvy¹¹í správní soud proto usnesením è. j.-6 ze dne 2. dubna 2013 vyzval výrokem I. stì¾ovatelku a) Jm. G., aby ve lhùtì dvou týdnù od doruèení tohoto usnesení zaplatila soudní poplatek podle zákona o soudních poplatcích za kasaèní stí¾nost ve vý¹i 5 000 Kè. Výrokem II. vyzval Nejvy¹¹í správní soud stì¾ovatele b) J. G., aby ve lhùtì dvou týdnù od doruèení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek podle zákona o soudních poplatcích za kasaèní stí¾nost ve vý¹i 5 000 Kè. Stì¾ovatelé byli v usnesení pouèeni o zpùsobech platby. Byli té¾ pouèeni o tom, ¾e stì¾ovatelé mohou ve lhùtì stanovené pro zaplacení poplatku po¾ádat soud o osvobození od soudních poplatkù a ¾e podle § 36 odst. 3 s. ø. s. mù¾e být úèastník, který dolo¾í, ¾e nemá dostateèné prostøedky, na vlastní ¾ádost usnesením pøedsedy senátu zèásti osvobozen od soudních poplatkù a ¾e lze-jsou-li pro to zvlá¹» záva¾né dùvody-úèastníkovi pøiznat osvobození od soudních poplatkù zcela. Stì¾ovatelé byli koneènì pouèeni o následcích nesplnìní své poplatkové povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. [10] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, nebyl-li poplatek za øízení splatný podáním kasaèní stí¾nosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhùtì, kterou mu urèí; po marném uplynutí této lhùty soud øízení zastaví. Podle § 47 písm. c) s. ø. s. soud øízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvlá¹tní zákon. [11] Usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku bylo právnímu zástupci stì¾ovatelù doruèeno v pátek 12. dubna 2013, lhùta dvou týdnù pro splnìní poplatkové povinnosti tedy uplynula v pátek 26. dubna 2013. Do dne uplynutí této lhùty v¹ak uhradil soudní poplatek pouze stì¾ovatel b) J. G. z úètu vedeného na jméno stì¾ovatele b) a s poznámkou soudni poplatek G. . Do dne vydání tohoto rozhodnutí v¹ak nebyl zaplacen soudní poplatek za kasaèní stí¾nost stì¾ovatelky a) Jm. G. [12] Dle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ø. s. lze øízení o kasaèní stí¾nosti zastavit, stanoví-li tak soudní øád správní nebo zvlá¹tní zákon. Tímto zvlá¹tním zákonem je i zákon è. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, který v § 9 odst. 1 in fine stanoví, ¾e pokud stì¾ovatel neuhradí soudní poplatek ve lhùtì stanovené ve výzvì soudu, soud øízení zastaví. V daném pøípadì jsou ve vztahu ke stì¾ovatelce a) splnìny podmínky pro aplikaci § 9 odst. 1 in fine zákona o soudních poplatcích, a proto Nejvy¹¹í správní soud výrokem I tohoto rozsudku zastavil øízení o kasaèní stí¾nosti stì¾ovatelky a). III. Posouzení kasaèní stí¾nosti stì¾ovatele b) Nejvy¹¹ím správním soudem [13] Nejvy¹¹í správní soud hodnotí kasaèní stí¾nost stì¾ovatele b) (dále jen kasaèní stí¾nost ) jako pøípustnou, nebo» byla podána osobou oprávnìnou podle § 102 s. ø. s., a její dùvod se opírá o § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s. Kasaèní stí¾nost není nepøípustná ani z jiných dùvodù plynoucích z § 104 s. ø. s. [14] Podstatu stí¾nostních námitek tvoøí nesouhlas s názorem mìstského soudu, nebo» napadené rozhodnutí dle stì¾ovatele ve svém dùsledku zakládá právo neodstranit pøedmìtnou stavbu, èím¾ dochází k pøímému zásahu do jeho práv. Z tohoto dùvodu by mìlo být pøezkoumatelné ve správním soudnictví. [15] S tímto východiskem se Nejvy¹¹í správní soud neztoto¾òuje. [16] Nejvy¹¹í správní soud v prvé øadì pøipomíná, ¾e usnesení krajského soudu o odmítnutí ¾aloby lze napadnou kasaèní stí¾ností pouze z dùvodu dle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., tedy z dùvodu nezákonnosti takového rozhodnutí (viz napø. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 21. dubna 2005 è. j. 3 Azs 33/2004-98, v¹echna zde cit. rozhodnutí jsou pøístupná na www.nssoud.cz). Nezákonnost rozhodnutí mù¾e spoèívat té¾ v chybném posouzení právní otázky, zda je dùvod pro odmítnutí ¾aloby dán (viz rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 6. prosince 2005 è. j. 6 As 4/2004-53). [17] Ve správním soudnictví jsou kontrole zákonnosti podrobena rozhodnutí orgánù veøejné správy, jimi¾ bylo rozhodnuto o právech a povinnostech fyzických a právnických osob ve smyslu generální klauzule obsa¾ené v èl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Souèasnì v¹ak uvedené ustanovení pøipou¹tí mo¾nost, aby na základì výjimek zákonem výslovnì stanovených byla nìkterá rozhodnutí z pøezkoumání vylouèena. Jedná se napø. o kompetenèní výluku uvedenou v § 70 písm. c) s. ø. s., kdy ze soudního pøezkumu jsou vylouèeny úkony správního orgánu, jimi¾ se upravuje vedení øízení pøed správním orgánem. Aèkoliv soudní øád správní ani správní øád tento pojem blí¾e nespecifikují, soudní praxe se ustálila na výkladu, ¾e se jedná o úkony, jimi¾ se správní orgán nedotkl pøímo tìch práv úèastníka, která zakládají hmotné právo, ale zasáhl jen do práv daných pro vlastní vedení øízení (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 14. èervence 1999 sp. zn. 5 A 48/99, publikované ve sbírce Soudní judikatura pod è. 664/2000). Tyto úkony tedy nadále nezakládají, nemìní, neru¹í ani závaznì neurèují práva ani hmotnìprávní povinnosti, pouze se jimi upravuje vedení správních øízení; nemají povahu meritorního rozhodnutí, tj. rozhodnutí ve vìci samé. [18] V dané vìci jde o posouzení otázky, zda rozhodnutí ¾alovaného o pøeru¹ení øízení o odstranìní stavby je rozhodnutím, jím¾ se upravuje vedení øízení, èi zda se jedná o rozhodnutí ve smyslu § 65 odst. 1 s. ø. s., které podléhá soudnímu pøezkumu. [19] Dle èl. II bodu 14 zákona è. 350/2012 Sb., kterým se mìní zákon è. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním øádu (stavební zákon), ve znìní pozdìj¹ích pøedpisù, a nìkteré související zákony, se správní øízení, která nebyla pravomocnì skonèena pøede dnem nabytí úèinnosti tohoto zákona (1. ledna 2013), dokonèí podle dosavadních právních pøedpisù, s výjimkou a) stavebních øízení neukonèených v prvním stupni, která se týkají staveb, u nich¾ podle nové právní úpravy postaèí ohlá¹ení; na takové stavby se hledí jako na ohlá¹ené podle tohoto zákona, za ohlá¹ení se v tomto pøípadì pova¾uje ¾ádost o vydání stavebního povolení a za den ohlá¹ení den nabytí úèinnosti tohoto zákona, b) øízení o správním deliktu spáchaném pøede dnem nabytí úèinnosti tohoto zákona, pokud nová právní úprava je pro obvinìného pøíznivìj¹í. [20] Øízení ve vìci odstranìní stavby podle § 129 odst. 3 stavebního zákona, které se týká provedené zmìny stavby v rozporu s dodateèným povolením stavby, se tedy dokonèí podle právní úpravy úèinné do 31. prosince 2012. V následujícím výkladu proto bude odkazováno na stavební zákon v pøíslu¹ném èasovém znìní. [21] Dle § 129 odst. 3 stavebního zákona: U stavby provádìné èi provedené bez rozhodnutí nebo opatøení stavebního úøadu vy¾adovaného tímto zákonem anebo v rozporu s ním, stavební úøad zahájí øízení o jejím odstranìní. Pokud pùjde o stavbu uvedenou v odstavci 2, stavebník nebo vlastník po¾ádá o její dodateèné povolení a pøedlo¾í podklady ve stejném rozsahu jako k ¾ádosti o stavební povolení, stavební úøad pøeru¹í øízení o odstranìní stavby a vede øízení o podané ¾ádosti; v tomto øízení postupuje podle § 111 a¾ 115. Bude-li stavba dodateènì povolena, øízení o odstranìní stavby zastaví. [22] Jak vyplývá ze shora uvedeného, nebyla práva stì¾ovatele, která vyplývají z hmotnìprávních pøedpisù, napadeným rozhodnutím nikterak dotèena, nebo» øízení o odstranìní stavby se napadeným rozhodnutím pouze pøeru¹uje. Dùvodem pøeru¹ení øízení podle § 129 odst. 3 stavebního zákona je pøeká¾ka, která brání vydání meritorního rozhodnutí o odstranìní stavby, a to podaná ¾ádost a jí zahájené øízení o dodateèné stavební povolení této zmìny (k tomu srov. rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 27. ledna 2010 è. j. 1 Ans 9/2009-87). [23] Po pøeru¹ení øízení vede následnì stavební úøad øízení o dodateèném povolení (zmìny) stavby; v tomto øízení postupuje stavební úøad podle § 111 a¾ 115 stavebního zákona. Stavební úøad je zpùsobilý zasáhnout do hmotných práv stì¾ovatele a¾ následným meritorním rozhodnutím o tom, ¾e se zmìna stavby dodateènì povoluje (nebo» a¾ právní mocí dodateèného povolení je realizováno stì¾ovatelem uvádìné právo stavebníkù neodstranit pøedmìtnou stavbu ) a nikoliv rozhodnutím o pøeru¹ení øízení, jak se domnívá stì¾ovatel. S ohledem na mo¾ný zásah do stì¾ovatelových hmotných veøejných subjektivních práv se stì¾ovatel, jako vlastník sousední stavby, daného øízení za úèelem ochrany svých práv úèastní (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravì è. j. 22 A 92/2010-26 ze dne 23. kvìtna 2012, publ. pod è. 2828/2013 Sb. NSS.). Ze stejných dùvodù podléhá meritorní rozhodnutí o dodateèném povolení stavby soudnímu pøezkumu ve správním soudnictví (srov. napøíklad rozsudek Nejvy¹¹ího správního soudu ze dne 4. dubna 2013 è. j. 1 As 186/2012-39). Právì v øízení o dodateèném povolení stavby je prostor pro uplatnìní stì¾ovatelem uvádìných námitek, které se týkaly (ne)dostateènosti pøedlo¾ených podkladù. Rozhodnutí o dodateèném povolení (zmìny) stavby rovnì¾ vede k tomu, ¾e stavební úøad øízení o odstranìní stavby (které bylo do právní moci rozhodnutí o povolení pøeru¹eno) zastaví (srov. § 129 odst. 3 stavebního zákona). [24] Ze znìní § 129 odst. 3 stavebního zákona dále vyplývá, ¾e jestli¾e zmìna stavby dodateènì povolena nebude, bude pøíslu¹ný stavební úøad v øízení o odstranìní stavby pokraèovat a následnì odstranìní stavby rozhodnutím meritornì naøídí. To ostatnì vyplývá rovnì¾ z výroku napadeného rozhodnutí o pøeru¹ení øízení, které trvá do doby pravomocného rozhodnutí ve vìci dodateèného povolení vý¹e uvedené stavby v øízení vedeném podle § 129 odst. 3 stavebního zákona . O hmotných veøejných subjektivních právech je tedy stavebním úøadem následnì rozhodnuto a¾ v meritorním naøízení odstranìní stavby, které je proto rovnì¾ pøezkoumatelné ve správním soudnictví. [25] Rozhodnutí ¾alovaného o pøeru¹ení øízení je tak (pouze) rozhodnutím, jím¾ se upravuje vedení øízení a jako takové toto rozhodnutí ve správním soudnictví pøezkoumatelné není. [26] Uvedenému právnímu názoru ostatnì odpovídá i konstantní a jednotná judikatura Nejvy¹¹ího správního soudu, dle které se rozhodnutí o pøeru¹ení správního øízení pova¾uje za rozhodnutí, jím¾ se pouze upravuje vedení øízení [§ 70 písm. c) s. ø. s.]. ®aloba proti tomuto rozhodnutí je proto dle § 68 písm. e) s. ø. s. nepøípustná a musí být na základì § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s. odmítnuta (viz napø. rozsudek ze dne 30. dubna 2008 è. j. 3 As 64/2007-62, dále rozsudek 30. ledna 2009 è. j. 4 As 48/2008-23, rozsudek ze dne 16. èervence 2009 è. j. 1 As 48/2009-54 èi rozsudek ze dne 26. srpna 2010 è. j. 1 As 52/2010-61). [27] Vzhledem k vý¹e uvedenému dospìl Nejvy¹¹í správní soud k závìru, ¾e Mìstský soud v Praze postupoval zcela v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s. ø. s., jestli¾e ¾alobu stì¾ovatele odmítl jako nepøípustnou na základì § 68 písm. e) a § 70 písm. c) s. ø. s. Nejvy¹¹í správní soud uzavøel, ¾e napadené usnesení Mìstského soudu v Praze netrpí nezákonností z dùvodu tvrzeného stì¾ovatelem podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ø. s., a kasaèní stí¾nost stì¾ovatele b) proto podle § 110 odst. 1 s. ø. s. jako nedùvodnou zamítl. [28] O náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti stì¾ovatele b) rozhodl soud na základì § 60 odst. 1 s. ø. s. ve spojení s § 120 s. ø. s. Stì¾ovatel b) nebyl v øízení úspì¹ný, a proto nemá právo na náhradu nákladù øízení. ®alovanému, který úspì¹ný byl, nevznikly v øízení náklady pøevy¹ující bì¾nou administrativní èinnost, a proto mu soud náhradu nákladù øízení nepøiznal. Øízení o kasaèní stí¾nosti stì¾ovatelky a) bylo zastaveno. Soud tedy rozhodl o náhradì nákladù øízení o kasaèní stí¾nosti na základì § 60 odst. 3 vìty první, podle ní¾ ¾ádný z úèastníkù nemá právo na náhradu nákladù øízení, bylo-li øízení zastaveno, ve spojení s § 120 s. ø. s.
http://kraken.slv.cz/28Cdo253/2006
2018-06-23T20:08:12
[ " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 100", " soud ", " soud ", " § 261", " soud ", " § 37", " § 558", " § 497", " § 261", " § 558", " § 323", " soud ", " soud ", " soud ", " § 241", " § 237", " § 241", " soud ", " § 261", " soud ", " § 558", " § 497", " soud ", " § 237", " soud ", " § 243", " § 218", " § 243", " § 146", " § 15", " § 18" ]
28 Cdo 253/2006 Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce Z., s.r.o., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému Ing. P. L., zastoupenému advokátem, o 320.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 7 C 25/2002, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 8. 9. 2005, č.j. 14 Co 317/2004-148, takto: II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení o dovolání v částce 9.150,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce. Rozsudkem Krajského soudu v Brně výše označeným byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne 31. 3. 2004, č.j. 7 C 25/2002-117, ve výroku I., kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, podle něhož by byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 320.000,- Kč s příslušenstvím, tedy s úroky z úvěru ve výši 15 % p.a. ode dne 1. 4. 1995 do zaplacení. Krajský soud v Brně změnil výrok II. rozsudku soudu prvního stupně tak, že žalobce zavázal zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení stejnou částku 18.225,- Kč jak před soudem prvního stupně, tak před soudem odvolacím. Odvolací soud vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně; ten zjistil, že dne 9. 6. 2000 uzavřelo Z. d. V. B. jako postupitel a žalobce jako postupník smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 320.000,- Kč s úroky ve výši 15 % p.a. a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % z nezaplacené částky za každý den prodlení a že pohledávka je dokládána smlouvou o nájmu nebytových prostor a movitého majetku ze dne 24. 2. 1993, dodatkem I/94 k této smlouvě ze dne 8.2.1994, fakturou č. 400496 ze dne 4. 1. 1995 a smlouvou o půjčce č. 5/95 ze dne 16.7.1995, uzavřenou mezi výše uvedeným zemědělským družstvem a žalovaným. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor a movitého majetku, uzavřené mezi Z. d. ve V. B. jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem dne 24. 2. 1993, odvolací soud zjistil, že předmětem pronájmu byl Hotel Ž. ve V. B. Žalovaný se zavázal platit pronajímateli nájemné ve výši 1.000.000,- Kč ročně, a to v měsíčních splátkách ve výši 83.333,- Kč. Účastníci si sjednali, že vztahy smlouvou výslovně neupravené se řídí občanským zákoníkem a zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Z listiny nazvané Smlouva o půjčce č. 5/95 ze dne 16. 7. 1995 bylo zjištěno, že Z. d. h. V. B. jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o poskytnutí (dlužníkovi) prostor a služeb ve fakturované výši 320.000,- Kč s tím, že tyto prostředky žalovaný považoval za nesporné co do obsahu a výše a zavázal se je splácet; vztahy smlouvou výslovně neupravené se měly řídit obchodním zákoníkem (§ 497 a násl.). Domáhal-li se žalobce zaplacení žalované částky s příslušenstvím na základě tvrzení, že se jedná o dlužné nájemné za shora popsané nebytové prostory (hotel ve V. B.), ve výši k 31. 12. 1994, které měl žalovaný uznat dne 16. 7. 1995 v listině nazvané smlouva o půjčce , pak soud prvního stupně žalobu zamítl z důvodu promlčení nároku podle ustanovení § 100 odst. 1 obč. zák. Odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil, neboť dne 4. 1. 1995 byla žalovanému vyfakturována částka 320.000,- Kč jako nájemné za měsíce září až prosinec 1994, faktura se stala splatnou dne 18. 1. 1995, a protože nebyla uhrazena, dostal se žalovaný následujícího dne do prodlení a právnímu předchůdci žalobce poté marně uplynula tříletá obecná promlčecí doba k uplatnění nároku u soudu. Odvolací soud se také ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, že vztah mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, založený smlouvou o nájmu a dalšími listinami, je nutno posoudit jako vztah občanskoprávní. Přestože obě smluvní strany byly v době uzavření nájemní smlouvy podnikatelé, jejich právní vztahy ohledně movitých věcí se řídily pouze příslušnými ustanoveními občanského zákoníku o nájemní smlouvě (srov. § 261 odst. 6 obch. zák.), neboť v obchodním zákoníku (kromě smlouvy o nájmu dopravního prostředku) není tento smluvní typ obsažen. Vztahy k nebytovým prostorům se spravovaly zákonem č. 116/1990 Sb. jako předpisem občanskoprávním, a navíc Z. d. V. B. nemělo v předmětu podnikání zapsán nájem nebytových prostor. Odvolací soud souhlasil i s dalším závěrem soudu prvního stupně, že právní úkon, jímž mělo dojít podle žalobce v listině nazvané Smlouva o půjčce č. 5/95 k uznání dluhu žalovaným, je neurčitý podle § 37 odst. 1 obč. zák. Řídil-li se závazkový vztah normou občanského práva, bylo nutné posoudit případné uznání závazku podle občanského zákoníku. Podle § 558 obč. zák. uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. Uznání dluhu v listině výše označené však nelze považovat za platné, neboť uznávací projev neobsahoval určité a jednoznačné vymezení důvodu dluhu žalovaného nelze za něj považovat slovní vyjádření prostory a služby ve fakturované výši . Navíc bylo toto vyjádření užito ve vztahu k půjčce, jež se měl podle výslovného určení smluvních stran řídit ustanoveními § 497 a násl. obch. zák. (smlouva o úvěru). S ohledem na tyto nejasnosti vyjádření vůle stran nedovoloval písemný projev vůle dovodit, jaký závazek měl žalovaný uznat. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovodil v něm jeho přípustnost pro zásadní právní význam napadeného rozsudku s tím, že soudy obou stupňů posoudily věc neprávně po právní stránce. Dovolatel nesouhlasil s názorem soudů, které posoudily vztah mezi účastníky jako občanskoprávní, a vytýkal jim, že nevzaly v úvahu ustanovení § 261 odst. 6 obch. zák., podle kterého se smlouvy mezi podnikateli, které nejsou upraveny jako smluvní typ v obchodním zákoníku, řídí příslušnými ustanoveními o tomto smluvním typu v občanském zákoníku a obchodním zákoníkem. Dovolatel byl toho názoru, že z předpisů práva občanského se použijí pouze ustanovení pro určitý smluvní typ, avšak celý závazkový vztah (i jeho zajištění) se řídí zákoníkem obchodním. Soudy obou stupňů také nesprávným výkladem občanského zákoníku dovodily, že ujednání mezi účastníky v listině resp. smlouvě o půjčce nesplňuje náležitosti uznání dluhu dle § 558 obč. zák. Smlouva však měla však být posuzována podle § 323 obchodního zákoníku, jenž klade na uznání dluhu jako projev vůle menší obsahové nároky. Závazek uznaný žalovaným byl podle dovolatele vymezen určitě, uvedením konkrétní dlužné částky, důvodu dluhu i závazku tento dluh zaplatit ve splátkách. Dovolatel žádal, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a současně i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalovaný se k dovolání písemně vyjádřil. Ztotožnil se se závěry soudů obou stupňů a žádal, aby dovolací soud dovolání nevyhověl. Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 o. s. ř.). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a uplatněný dovolací důvod, jenž by byl dovolacím soudem přezkoumán v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, bylo možné podřadit pod § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Dovolací soud se nejprve zabýval výchozí otázkou, zda byl vztah mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, založený smlouvou o nájmu nebytových prostor resp. movitých věcí, vztahem občanskoprávním či obchodněprávním. Z ustanovení § 261 odst. 6 obch. zák. zajisté vyplývá, že smlouvy, upravené jako smluvní typ v občanském zákoníku (či jeho prováděcím předpise), se řídí kromě relevantních občanskoprávních ustanovení též obchodním zákoníkem. To ovšem platí jen pro smlouvy uzavřené mezi podnikateli v souvislosti s jejich podnikatelskou činností (§ 261 odst. 1 obch. zák.). Právní předchůdce žalobce však neměl zapsán jako předmět podnikání nájem nebytových prostor; nelze tedy považovat smlouvu o nájmu nebytových prostor za uzavřenou v souvislosti s jeho podnikatelskou činností, a proto se předmětný závazkový vztah spravoval občanským zákoníkem resp. zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor. Dovolací soud dále sdílí právní závěr odvolacího soudu, že listina nazvaná jako Smlouva o půjčce č. 5/95 je jako právní úkon neplatná, neboť popisuje tvrzený závazek jinak, než ve skutečnosti vznikl, tj. dluhem na nájemném a nikoliv poskytnutím prostor a služeb ve fakturované výši 320.000,- Kč ; neobstojí ani neurčitě naznačené zajištění závazku, při němž zřejmě mělo jít o uznání dluhu na nájemném ve smyslu § 558 obč. zák. Posledně zmíněné ujednání však protiřečí označené smlouvě o půjčce, která se navíc měla podle výslovného určení smluvních stran řídit ustanoveními § 497 a násl. obch. zák. upravujícími smlouvu o úvěru tedy smlouvu, která mezi účastníky zjevně uzavřena nebyla. Tyto vady projevu vůle stran současně znamenaly, že věřiteli ze závazkového vztahu ve skutečnosti nikoli z půjčky či úvěru, ale ze smlouvy o nájmu nebylo přípustné poskytnout dobrodiní delší (desetileté) promlčecí doby relevantní při uznání závazku, ale že mu vzniklo právo žalovat na plnění, v případě nezaplacení dlužného nájemného, ve tříleté obecné lhůtě. Dovolal-li se pak dlužník promlčení, nemohl být právní nástupce původního pronajímatele po postoupení pohledávky se svou žalobou úspěšný. Odvolací soud tedy posoudil rozhodné hmotněprávní otázky věci správně a tyto nevykazují ani judikatorní novost či kontradikci ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. Dovolací soud proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. dovolání žalobce odmítl. Úspěšnému žalovanému vzniklo podle § 243c odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu nákladů, vynaložených v řízení o dovolání. Tyto náklady představovala odměna za jeden úkon právní služby, a to za písemné vyjádření k dovolání. Výchozí sazba odměny tu činila 36.300,- Kč podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. Tuto výchozí částku však bylo nutné dvakrát krátit, poněvadž v řízení byl protistranou učiněn jediný úkon a dovolání bylo odmítnuto (§ 14 odst. 1, § 15, § 18 odst. 1 cit. vyhl.). Po této redukci představovala definitivní výše odměny za úkon částku 9.075,- Kč, a po přičtení 75,- Kč režijního paušálu činila konečná výše nákladů dovolacího řízení na straně žalovaného 9.150,- Kč.
https://www.lidovky.cz/domov/centrum-klinika-se-opet-otevre-pro-lidi-soud-zrusil-predbezne-opatreni.A160707_104102_ln_domov_ele
2019-02-18T02:57:00
[ " Soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " Soud ", " Soud " ]
Centrum Klinika se opět otevře pro lidi. Soud zrušil předběžné opatření | Domov | Lidovky.cz 7. července 2016 10:55 Lidovky.cz > Zprávy > Domov Noční zásah na Klinice. | foto: Michal Šula, MAFRA PRAHA Autonomní sociální centrum Klinika v Praze se ve čtvrtek po několika týdnech znovu otevře veřejnosti. Pražský městský soud zrušil předběžné opatření, které provozování centra zakazovalo. Informoval o tom aktivista Jakub Ort. O žalobě, kterou kvůli údajně nelegálnímu působení Kliniky podal správce budovy, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), zatím soud nerozhodl. O budovu v Jeseniově ulici na Žižkově se vedou spory několik měsíců. V aktuálním rozhodnutí odvolací soud podle Orta odmítl argumentaci ÚZSVM, která je postavena na tom, že Klinika funguje v rozporu s kolaudačním rozhodnutím. „Žádné kolaudační rozhodnutí doopravdy neexistuje,“ tvrdí Ort. Kvůli nerespektování předběžného opatření dostala Klinika v uplynulé době několik pokut. Soud řeší případ jako občanskoprávní spor. ÚZSVM podal žalobu kvůli nedodržování smlouvy o výpůjčce. Dohoda podle Orta možná není. „Pozice úřadu je úplně neprůchozí. Není žádný prostor pro vyjednávání,“ řekl Ort. Opuštěný dům na Žižkově obsadili aktivisté na konci roku 2014, později jim ÚZSVM budovu na rok vypůjčil. Smlouva skončila začátkem března. Od té doby je podle správce objekt využíván nelegálně. Nedávno někdo na Klinice čtyřikrát nahlásil bombu. Policie budovu evakuovala, ale žádné výbušné nařízení nenašla. Situaci řeší i policie, bylo podáno několik trestních oznámení. O budovu projevila zájem Praha. Kolektiv Kliniky budovu na Žižkově neopustí. ‚Sociální centrum je důležitější než kanceláře‘ Komunitní centrum Klinika | Soudní řízení | Klinika | Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových | budova | veřejnost | předběžné opatření | Žižkov | policie | Komunitní centrum V. Grycz Ubytovna zadarmo. Náklady zaplatí daňoví poplatníci. 16:29 7.7.2016 K. Vážný A není to tím, že prostě žalující strana včas nedodala nějaké podklady? To mi... 14:56 7.7.2016 J. Hanke tak tolik srandy tu ještě nebylo:Soudce - extrémista, rozhoduje ve prospěch... 14:06 7.7.2016 Y. Volny Soud zrušil-,-zrušte soud. 12:40 7.7.2016 J. Mrázek Je třeba si uvědomit, že zde nejde o žádné autonomní spontánní hnutí. Klinikáři... 12:10 7.7.2016
https://sbirka.nssoud.cz/cz/rizeni-pred-soudem-prezkum-rozhodnuti-o-spravnim-vyhosteni.p1293.html
2020-05-25T14:32:30
[ " § 171", " zákona č. 326", " § 171", " zákona č. 326", " § 119", " § 3", " zákona č. 325", " soud ", " § 171", " soud ", " § 68", " § 46", " § 103", " § 171", " § 171", " soud ", " čl. 36", " soud ", " čl. 6", " čl. 1", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " § 171", " soud ", " soud ", " čl. 4", " soud ", " čl. 1", " § 171", " zákona č. 161", " § 171" ]
Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o správním ... | Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu Řízení před soudem: přezkum rozhodnutí o správním vyhoštění Ej 285/2006 k § 171 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (v textu též "zákon o pobytu cizinců")*) Rozhodnutí o správním vyhoštění je podle § 171 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ze soudního přezkumu vyloučeno pouze tehdy, pokud cizinec pobýval neoprávněně na území České republiky nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště bezprostředně před zahájením řízení o vyhoštění, nikoli v tom případě, kdy před zahájením správního řízení byl již pobyt cizince legalizován. (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 9. 2006, čj. 4 Azs 419/2005-65) Viktoriya P. (Ruská federace) proti Policii České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie o správní vyhoštění, o kasační stížnosti žalobkyně. Žalobkyně pobývala na území České republiky na základě víza, jehož platnost skončila dne 7. 2. 2004. Od 8. 2. 2004 pak pobývala v České republice neoprávněně, a to až do 11. 7. 2004, kdy projevila úmysl požádat na území České republiky o azyl. Dne 11. 7. 2004 jí bylo uděleno vstupní vízum opravňující ji k pobytu na území České republiky od 11. 7. 2004 do 20. 7. 2004. Dne 19. 7. 2004 bylo s žalobkyní zahájeno správní řízení ve věci udělení správního vyhoštění z území České republiky, přičemž ještě téhož dne obdržela rozhodnutí o vyhoštění na dva roky z důvodu neoprávněného pobývání na území České republiky v době od 8. 2. 2004 do 11. 7. 2004. Rozhodnutí vydala Policie České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ostrava, odbor pátrání a kontroly pobytu Frýdek-Místek, na základě § 119 odst. 1 písm. c) bodu 2 zákona o pobytu cizinců. Žalobkyně podala vůči rozhodnutí o vyhoštění odvolání k žalovanému, který jej dne 15. 9. 2004 zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze. V žalobě se mj. dovolávala nezákonnosti rozhodnutí orgánu I. stupně, neboť toto bylo vydáno v době platnosti vstupního víza (tj. v období od 11. 7. 2004 do 20. 7. 2004). Tato skutečnost je podle názoru žalobkyně v rozporu s § 3c odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, který brání tomu, aby po dobu, kdy je cizinec oprávněn k pobytu na území České republiky na základě vstupního víza, bylo možno mu ukončit pobyt na základě úředního rozhodnutí. Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. 7. 2005 žalobu odmítl s konstatováním, že podle § 171 písm. c) zákona o pobytu cizinců jsou ze soudního přezkumu vyloučena rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. Jelikož se žalobkyně v době od 8. 2. 2004 do 11. 7. 2004, tedy před zahájením správního řízení o vyhoštění, skutečně zdržovala na území České republiky neoprávněně, městský soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí žalovaného je z přezkoumání soudu vyloučeno. Podanou žalobu proto podle § 68 písm. e) s. ř. s. považoval za nepřípustnou a v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ji odmítl. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. b) a e) s. ř. s. Stěžovatelka především namítla, že § 171 písm. c) zákona o pobytu cizinců se má vztahovat pouze na neoprávněný pobyt cizince na území České republiky v době zahájení správního řízení, a nikoli na neoprávněný pobyt kdykoli v minulosti před zahájením správního řízení. Proto v případě, že cizinec pobývá v okamžiku zahájení správního řízení na území České republiky na základě platného víza, není rozhodnutí správního orgánu vyloučeno ze soudního přezkumu. Ustanovení § 171 písm. c) zákona o pobytu cizinců stanoví, že z přezkoumání soudem jsou vyloučena rozhodnutí o správním vyhoštění, pokud se před zahájením řízení o tomto vyhoštění zdržoval cizinec na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně. Zákon o pobytu cizinců tak připouští soudní přezkum uděleného vyhoštění pouze pro ty, kteří na území České republiky před zahájením správního řízení pobývali oprávněně (na základě uděleného víza, povolení k pobytu apod.), zatímco osobám, které na území České republiky před zahájením správního řízení pobývaly neoprávněně, je soudní přezkum odepřen. Nejvyšší správní soud vychází z toho, že soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu v otázkách rozhodování o veřejných subjektivních právech fyzických i právnických osob je, jak vyplývá z platné právní úpravy správního soudnictví dané především soudním řádem správním, jednou ze základních a pravidelných záruk zákonnosti výkonu veřejné správy, jíž je realizován čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), podle kterého kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak; z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Jak vyplývá z judikatury Evropského soudu pro lidská práva [např. ve věci Maaouia v. Francie (Velký senát) ze dne 5. 10. 2000, č. 39652/98, Sbírka rozsudků a rozhodnutí 2000-X], mezinárodní ochrana základních lidských práv a svobod, jíž je Listina vnitrostátní reflexí, nechápe právo cizince na pobývání na určitém území jako základní lidské právo, a tudíž absence soudního přezkumu vyhoštění z území státu není nedostatkem standardů ochrany, jež by základní práva a svobody měly požívat. Evropský soud pro lidská práva dovodil, že na vyhoštění cizince z území státu se nevztahuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod týkající se práva na spravedlivý proces ("Každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.") , vyhlášené jako sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí pod č. 206/1992 Sb., nýbrž že základní procesní záruky jsou upraveny v čl. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě ["Cizinec, který má povolen pobyt na území některého státu, může být vyhoštěn pouze na základě výkonu rozhodnutí přijatého v souladu se zákonem a musí mít možnost: a) uplatnit námitky proti svému vyhoštění; b) dát přezkoumat svůj případ; c) dát se zastupovat za tímto účelem před příslušným úřadem nebo před osobou nebo osobami tímto úřadem určenými."]. Nejvyšší správní soud tak právní úpravu, která nepřipouští soudní přezkum u některých případů vyhoštění - u těch, kdy vyhošťovaný cizinec nepobývá na území České republiky před zahájením správního řízení oprávněně -, pokládá za přípustnou výjimku ze soudního přezkumu rozhodování veřejné správy o otázkách veřejných subjektivních práv. Sporný v souzené věci je však výklad zákonodárcem zvoleného kritéria, na základě něhož má či nemá dojít k soudnímu přezkumu. Je nepochybné, že otázku přípustnosti žaloby si musí soud posoudit sám. Skutečnost, že cizinec se před zahájením řízení o vyhoštění zdržoval na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště neoprávněně, musí soud zkoumat bez ohledu na skutečnosti, jimiž je vyhoštění cizince odůvodněno. Toto Nejvyšší správní soud zdůrazňuje s ohledem na to, že v dané věci je textové znění skutkového základu vyhoštění [§ 119 odst. 1 písm. c) bod 2 zákona o pobytu cizinců] podobné důvodům, které vylučují rozhodnutí o vyhoštění ze soudního přezkumu. V případě § 171 písm. c) zákona o pobytu cizinců je třeba vycházet z toho, že toto ustanovení tvoří výjimku z jinak pravidelného soudního přezkumu rozhodování veřejné správy. Je tedy třeba při aplikaci této výluky dbát zásady, že v případě pochybností je zapotřebí jakékoli výluky ze soudního přezkumu interpretovat restriktivně, tj. ve prospěch soudního přezkumu; jiný přístup by ve svých důsledcích mohl být odepřením spravedlnosti - (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2005, čj. 3 As 28/2005-89, č. 809/2006 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku rovněž poukázal na to, že i Ústavní soud uvedl k výlukám ze soudního přezkumu vztahujícím se ještě k části páté občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2002, že z čl. 4 odst. 4 Listiny nutno dovodit, že žádné ustanovení vylučující soudní přezkum správních rozhodnutí nelze vykládat extenzivně; na místě je naopak maximální zdrženlivost, tedy v pochybnostech postup ve prospěch zachování práva na přístup k soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2001, sp. zn. IV. ÚS 393/2000, zveřejněný pod č. 76 ve svazku č. 22 Sb. ÚS). Stěžovatelka se dovolává špatné aplikace výluky soudního přezkumu městským soudem, který dovodil, že podmínka "před zahájením řízení o tomto vyhoštění" byla splněna, neboť stěžovatelka se v době od 8. 2. 2004 do 11. 7. 2004, tedy před zahájením správního řízení o vyhoštění, zdržovala na území České republiky neoprávněně, ačkoli v době zahájení správního řízení (19. 7. 2004) již stěžovatelka na území České republiky pobývala oprávněně. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že městským soudem zvolená a časově těžko definovatelná široká "před zahájením" je z hlediska shora uvedené zásady, jakož i celkového pojetí soudní ochrany v případě vyhošťování, nesprávná. Zaprvé, je-li třeba výjimky interpretovat restriktivně, pak není možné zaujmout jiné stanovisko, než že podmínka výluky soudního přezkumu bude splněna jen tehdy, pokud cizinec bezprostředně před zahájením řízení o vyhoštění, tj. v den zahájení správního řízení, bude na území České republiky pobývat neoprávněně. Pokud ještě před zahájením správního řízení o vyhoštění bude již pobyt cizince na území České republiky legalizován (v případě stěžovatelky udělením vstupního víza), pak nelze rozhodnutí o správním vyhoštění ze soudního přezkumu vyloučit. Jen taková totiž poskytuje požadovanou míru právní jistoty a předvídatelnosti a brání nežádoucí extenzi výluky soudního přezkumu. Učiněný závěr má i své racionální odůvodnění, které ospravedlňuje procesní diferenciaci. Jakkoli principy moderního demokratického státu odporují projevům svévole ze strany státních orgánů, i v rámci mezinárodní ochrany lidských práv a svobod se přiznává státům právo kontrolovat vstup a pobyt cizinců na svém území a případně vyhostit cizince, je-li to v souladu se zákonem, jsou-li sledovány legitimní cíle a je-li to v demokratické společnosti nezbytné (viz např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. 2. 1998, Dalia v. Francie , č. 26102/95, Sbírka rozsudků a rozhodnutí 1998-I). Mezi cizinci je však činěn rozdíl v tom, zda stát souhlasil (byť třeba konkludentně) s jejich pobytem na svém území, či zda se na jeho území vyskytují bez tohoto souhlasu. Důkazem toho jsou i samotná minimální procesní pravidla stanovená v čl. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě, která se vztahují pouze na "cizince, který má povolen pobyt na území některého státu..." . Kritérium zvolené v § 171 písm. c) zákona o pobytu cizinců tak vyjadřuje podobný postoj. Vyjadřuje ochotu státu poskytnout více procesních záruk těm, jimž pobyt na území České republiky povolil či s ním jakoukoliv formou souhlasil. *) S účinností od 27. 4. 2006, tj. ve znění zákona č. 161/2006 Sb., označovaný jako § 171 odst. 1 písm. c).
https://www.fulsoft.cz/33/4-2018-sb-rozh-tr-r-4-2018-tr-padelani-a-pozmenovani-penez-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTj2qk2bXruFjGf028a8op9KVdaLTRYHmJQ/?uri_view_type=4
2018-04-20T18:20:21
[ "\n§ 233", " § 233", " § 233", " § 138", " soud ", " § 233", " zákona č. 40", " § 233", " § 209", " § 233", " § 43", " § 56", " § 80", " § 228", " § 226", " § 229", " soud ", " soud ", " § 258", " § 259", " § 233", " § 233", " § 233", " § 43", " § 56", " § 80", " § 228", " § 256", " § 265", " § 233", " § 233", " § 138", " § 233", " soud ", " § 138", " § 265", " § 265", " soud ", " § 233", " § 233", " soud ", " soud ", " § 138", " § 138", " § 138", " § 138", " § 138", " § 138", " § 42", " § 234", " § 240", " § 246", " § 251", " § 268", " § 279", " § 280", " § 281", " § 283", " § 293", " § 298", " § 311", " § 316", " § 342", " § 410", " § 212", " § 138", " § 240", " § 140", " § 212", " § 140", " § 138", " § 410", " § 342", " § 251", " § 283", " § 233", " § 234", " § 209", " § 234", " § 234", " § 233", " § 233", " § 233", " § 140", " zákona č. 140", " § 140", " § 140", " § 233", " § 233", " § 138", " § 140", " § 138", " § 138", " § 138", " § 89", " § 88", " soud ", " soud ", " § 233", " soud ", " § 234", " § 233", " § 234", " § 233", " soud ", " § 233", " § 138", " § 233", " § 138", " § 209", " § 233", " § 233", " soud ", " soud ", " soud ", " Soud ", " soud ", " § 233", " § 265", " soud ", " § 265" ]
R 4/2018 (tr.); Padělání a pozměňování peněz | Fulsoft.cz - Zákony, judikatura a literatura 2018 R 4/2018 (tr.); Padělání a pozměňování peněz R 4/2018 (tr.) Padělání a pozměňování peněz č. 4/2018 Sb. rozh. tr. § 233 odst. 2, odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku Při posuzování otázky, zda byl trestný čin padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 tr. zákoníku spáchán ve značném rozsahu nebo velkém rozsahu ve smyslu § 233 odst. 3 písm. b), resp. odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, je třeba zohlednit nejen celkový souhrn nominálních hodnot padělaných peněz, jejich množství a měnu, ale též další okolnosti trestného činu, jako jsou četnost případů padělání peněz či jejich udání jako pravých, časové období, po které byl takový čin páchán, tj. zda šlo o čin ojedinělý, či naopak byla trestná činnost páchána dlouhodobě, soustavně, tzv. po živnostensku, dále rozsah oblasti zasažené padělky a pravděpodobnost jejich úspěšného udání jako pravých, a to i s ohledem na jejich kvalitu. Totéž přiměřeně platí pro pozměněné peníze. Souhrn nominálních hodnot padělaných či pozměněných peněz je zde sice významným kritériem, nelze jej pominout, nicméně není nezbytné, aby tento souhrn dosáhl – s analogickým odkazem na § 138 odst. 1 tr. zákoníku – částky 500 000 Kč v případě značného rozsahu, resp. částky 5 000 000 Kč v případě velkého rozsahu. Uvedené částky sice není možné ignorovat, avšak jde pouze o jedno z více kritérií, takže pro spáchání činu ve značném nebo velkém rozsahu nemusejí být nutně dosaženy, je-li takový rozsah odůvodněn vzhledem k míře naplnění ostatních výše zmíněných okolností. V případech padělaných či pozměněných peněz vyšší nominální hodnoty tedy mohou pro naplnění znaku značného rozsahu dostačovat desítky případů, u peněz nižších nominálních hodnot pak nemusí stačit ani několik málo stovek případů. Při spáchání činu ve velkém rozsahu ve srovnání se spácháním činu ve značném rozsahu musí jít o několikanásobně větší rozsah, zpravidla vyšší o jeden řád (tj. desetinásobek). Tento větší rozsah je odůvodněn nejen vyšším souhrnem nominálních hodnot padělaných či pozměněných peněz, resp. jejich množstvím, ale též i intenzitou naplnění dalších rozhodných kritérií určujících takový rozsah (k tomu viz obdobný přístup v rozhodnutí pod č. 44/2013 Sb. rozh. tr., jakož i v usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 15 Tdo 1491/2016). (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2017, sp. zn. 5 Tdo 232/2017, ECLI:CZ:NS:2017:5.TDO.232.2017.1) Nejvyšší soud odmítl dovolání obviněného M. S. proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 5 To 33/2016, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 1 T 9/2015. 1. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2016, sp. zn. 1 T 9/2015, byl obviněný M. S. uznán vinným pod body I. a III. výroku o vině zvlášť závažným zločinem padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ve zkratce „tr. zákoník“), pod body II./182, 483, 494 zločinem padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 2 tr. zákoníku a pod bodem II. přečinem podvodu podle § 209 odst. 1 tr. zákoníku. Za tyto trestné činy mu byl podle § 233 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání pěti a půl roku, pro jehož výkon byl zařazen podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen také trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost, aby s dalším obviněným Š. B., který byl týmž rozsudkem také odsouzen, společně a nerozdílně uhradil poškozené Komerční bance, a. s., se sídlem P. 1, na náhradu škody částku ve výši 18 500 Kč. Tímto rozsudkem byl obviněný M. S. (spolu s obviněným Š. B.) podle § 226 písm. c) tr. ř. zproštěn obžaloby krajského státního zástupce v Brně ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 1 KZV 26/2014, pro skutky popsané pod body A/734 a 745 obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že je spáchali obvinění. Podle § 229 odst. 3 tr. ř. byla poškozená Komerční banka, a. s., odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Proti shora uvedenému rozsudku podali oba obvinění odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Olomouci ve veřejném zasedání konaném dne 24. 8. 2016 rozsudkem pod sp. zn. 5 To 33/2016 následovně. Z podnětu odvolání obviněného M. S. tento soud zrušil částečně rozsudek soudu prvního stupně podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. ve výroku o vině pod bodem II., v celém výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. současně sám ve věci rozhodl tak, že uznal obviněného M. S. vinným zločinem padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 2 tr. zákoníku, přičemž upravil popis tohoto skutku. Za tento trestný čin a za zvlášť závažný zločin padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, ohledně něhož zůstal napadený rozsudek ve výrocích o vině pod body I. a III. nezměněn, uložil obviněnému podle § 233 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání pět a půl roku, pro jehož výkon byl obviněný zařazen podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému M. S. uložena povinnost společně a nerozdílně s obviněným Š. B. nahradit poškozené Komerční bance, a. s., škodu ve výši 18 500 Kč. Jinak zůstal napadený rozsudek soudu prvního stupně ohledně obviněného M. S. nedotčen. Odvolání obviněného Š. B. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto. 6. Proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Olomouci podal obviněný M. S. prostřednictvím svého obhájce dovolání, a to z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Tento dovolací důvod spatřoval v nesprávném hmotněprávním posouzení znaků subjektivní a objektivní stránky skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, pro který byl odsouzen pod body I. a III. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně. 7. Obviněný především s odkazem na odbornou literaturu a judikaturu namítl, že nebyl naplněn znak „značného rozsahu“ uvedený v § 233 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Soudy nižších stupňů vzaly za prokázané, že se obviněný M. S. podílel na padělání 790 ks bankovek v nominální hodnotě 500 Kč, tedy v celkové hodnotě 395 000 Kč. Tato částka však podle obviněného nedosahuje výše značné škody, resp. značného prospěchu, jak je definována v § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku, v němž zákonodárce počítá s částkou nejméně 500 000 Kč. Z této částky je podle obviněného třeba vycházet i při výkladu znaku „rozsahu“ ve smyslu § 233 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. Nedostačuje tak podle něj padělání peněz v souhrnné hodnotě 395 000 Kč, což je pouze 79 % z uvedené zákonodárcem předpokládané částky. 8. S ohledem na výše uvedené, jakož i na další námitky obsažené v podaném dovolání, obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 5 To 33/2016, i rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 4. 2016, sp. zn. 1 T 9/2015, a věc přikázal Krajskému soudu v Brně k novému projednání a rozhodnutí. 9. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného nesouhlasil s tím, že by nebyl naplněn znak „značného rozsahu“. Obviněný podle něj kladl přehnaný důraz na nominální hodnotu padělků a pominul, že znak „značného rozsahu“ se neomezuje na nominální hodnotu padělaných bankovek, nýbrž je třeba jej posuzovat především z hlediska počtu padělaných bankovek a z hlediska doby, po kterou byla trestná činnost páchána. Proto státní zástupce souhlasil se závěry soudů, že „značný rozsah“ byl naplněn vzhledem k počtu 800 ks padělků a k relativně dlouhému období, po které obviněný páchal trestnou činnost. Nominální hodnota bankovek 395 000 Kč sice nekoresponduje s hranicí „značné škody“ ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku, uvedené dva pojmy se ale nekryjí a citované ustanovení nelze užít. Rozsah činu je třeba dovozovat z více kritérií, nikoliv pouze z nominální hodnoty padělků. Závěrem svého vyjádření navrhl státní zástupce dovolání odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. 11. Obecně lze konstatovat, že dovolání z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Jde tedy o nesprávný výklad a použití norem trestního práva hmotného, případně na něj navazujících hmotněprávních norem jiných právních odvětví. Podstatou je vadné uplatnění příslušných ustanovení hmotného práva na skutkový stav zjištěný soudem prvního a druhého stupně. 12. Předně se Nejvyšší soud vypořádal s dovolacími námitkami, které jsou nepřípustné a neodpovídají uplatněnému ani žádnému jinému dovolacímu důvodu. Ovšem i v rámci nesouhlasu s výkladem pojmu značný rozsah žádal dovolatel subsumpci právní normy na jiný než soudy zjištěný skutkový stav, což je nepřípustné. 13. Zvlášť závažného zločinu padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku se dopustí, kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, a spáchá takový čin ve značném rozsahu. Z více alternativ uvedených v této skutkové podstatě bylo (pod body I. a III. výroku rozsudku soudu prvního stupně) obviněnému kladeno za vinu, že „padělal peníze v úmyslu udat je jako pravé a spáchal takový čin ve značném rozsahu“. Obviněný ve vztahu k právní kvalifikaci skutku vytýkal, že nebyl naplněn znak podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě značného rozsahu spáchání činu. Proti tomu, že byly naplněny znaky základní skutkové podstaty tohoto trestného činu, nic konkrétního ve svém dovolání nenamítal, stejně tak nebrojil ani proti naplnění znaků skutkové podstaty zločinu padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 2 tr. zákoníku, který byl spatřován ve skutku popsaném pod bodem II. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně a následně i soudu odvolacího. Proto se ani Nejvyšší soud nebude věnovat výkladu jednotlivých znaků základní skutkové podstaty citovaného trestného činu a odkazuje na přiléhavý výklad soudů nižších stupňů. 14. Nejvyšší soud se proto dále vyjádří jen k výkladu okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě spáchání činu ve značném rozsahu, neboť výhrady proti závěrům soudů nižších stupňů ohledně tohoto znaku učinil obviněný předmětem dovolacího řízení. I v tomto směru lze však souhlasit se správnými závěry soudů nižších stupňů. 15. Zákonodárce pro kvantifikaci určitých trestných jednání a pro současné odlišení jejich typové závažnosti používá různé pojmy, jako je škoda, prospěch, hodnota, náklady, popř. újma, rozsah apod. s adjektivy jako nikoli nepatrný, malý, větší, značný, velkého rozsahu. Jen některá z uvedených kvantifikačních kritérií jsou však spojena s určitým finančním obnosem, jak vyplývá z § 138 tr. zákoníku (jde o škodu, prospěch, náklady k odstranění poškození životního prostředí a hodnotu věci), pro adjektivum „značný“ pak stanoví spodní hranici 500 000 Kč. Dosažení alespoň uvedené částky je přímo určující pro vymezení výše škody podle § 138 odst. 1 tr. zákoníku, ve vztahu k určení výše prospěchu, nákladů k odstranění poškození životního prostředí a hodnoty věci se této částky užije obdobně, jak vyplývá z § 138 odst. 2 tr. zákoníku. Zákonodárce, ač si byl dobře vědom, že užívá týchž adjektiv i u jiných kvantifikačních znaků (např. právě „rozsah“ či „újma“), záměrně pro ně nestanovil ani obdobné užití § 138 odst. 1 tr. zákoníku (výklad § 138 odst. 1, 2 tr. zákoníku a contrario), neboť pro naplnění těchto znaků hrají zásadní roli zcela, převážně či alespoň též i jiná hlediska, která nejsou jednoduše vyjádřitelná určitou peněžní částkou (může jít o délku páchání činnosti, množství útoků, velikost zasažené oblasti, počet obětí apod.). 16. Znak rozsahu trestné činnosti (a to i s různými adjektivy, která jsou jinak uvedena v § 138 odst. 1 tr. zákoníku) užil zákonodárce jako obecně přitěžující okolnost v § 42 písm. m) tr. zákoníku, dále pak i jako typový znak, ať základní skutkové podstaty, či jako okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v ustanoveních zvláštní části trestního zákoníku, která směřují k ochraně různých objektů, byť nejpočetnější z nich jsou zařazeny v hlavě VI (trestné činy hospodářské), např. § 234 odst. 4 písm. b), resp. odst. 5 písm. b), § 240 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 písm. a), § 246 odst. 2 písm. a), § 251 odst. 1, § 268 odst. 3 písm. b) a odst. 4 písm. b), dále též v hlavě VII (trestné činy obecně nebezpečné), např. § 279 odst. 4 písm. b), § 280 odst. 3 písm. b), § 281 odst. 2 písm. b), § 283 odst. 2 písm. c) a d), odst. 3 písm. c) a d), v hlavě VIII (trestné činy proti životnímu prostředí), např. § 293 odst. 1 a § 298 odst. 2 písm. c), lze je však nalézt i v hlavě IX (trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci), např. § 311 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. d) a § 316 odst. 3 písm. c), dokonce i v hlavě X (trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných), např. § 342 odst. 1, a v hlavě XII (trestné činy vojenské) v § 410 odst. 1. Dále pojem „rozsah“ s adjektivem „nikoli malý“ užil zákonodárce i pro použití finančních prostředků v § 212 odst. 2 tr. zákoníku. 17. Jen spíše výjimečně lze při výkladu těchto kvantifikačních kritérií jednoduše vycházet z analogického užití § 138 odst. 1 tr. zákoníku, resp. z finančních částek tam uvedených, pokud v takových případech jde zásadně o použití peněžních prostředků, o finanční rozsah spáchání činu a jiná než finanční hlediska zde nemají význam. Tak je tomu při výkladu rozsahu spáchání tzv. daňového podvodu podle § 240 tr. zákoníku (k tomu srov. ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2430, s. 2434; shodně DRAŠTÍK, A., FREMR, R., DURDÍK, T., RŮŽIČKA, M., SOTOLÁŘ, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 1683, 1686; z judikatury též rozhodnutí č. 20/2002-I. Sb. rozh. tr.), podobně je tomu i v případech výkladu znaku rozsahu použití finančních prostředků v § 212 odst. 2 tr. zákoníku (ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2125; DRAŠTÍK, A., FREMR, R., DURDÍK, T., RŮŽIČKA, M., SOTOLÁŘ, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 1278). 18. V jiných případech však takový postup užít nelze a částky uvedené v § 138 odst. 1 tr. zákoníku mohou hrát roli jen podpůrnou, subsidiární, anebo dokonce ani takovou roli mít nemohou. Například v případě jednání ve stanoveném větším rozsahu u přečinu porušení mezinárodních sankcí podle § 410 odst. 1 tr. zákoníku se hledisko finanční kvantifikace vůbec nemůže uplatnit, neboť jde o rozsah porušení příkazu, zákazu či omezení, a to z hlediska četnosti porušení, popř. závažnosti příkazu, zákazu či omezení, anebo škodlivosti či nebezpečnosti takového porušení apod. Jen marginální roli mohou hrát finanční hlediska při posouzení rozsahu spáchání činu například u přečinu neoprávněného zaměstnávání cizinců podle § 342 odst. 1 tr. zákoníku, kde se vychází primárně z výsledků provozované činnosti, množství zaměstnaných osob, délky jejich zaměstnání, formy a četnosti náboru zaměstnanců, ale i výše dosaženého zisku (jen zde jde o finanční kritérium). Podobně je tomu při výkladu rozsahu spáchání přečinu neoprávněného podnikání podle § 251 odst. 1 tr. zákoníku, kde významnou roli hraje (vedle dalších kritérií) časové hledisko spáchání činu (srov. rozhodnutí č. 5/1996 Sb. rozh tr., které žádá délku spáchání v trvání alespoň šesti měsíců), hledisko zisku je jen podpůrné, postihovat jako trestný čin lze i neoprávněné podnikání ztrátové. Výkladu pojmu rozsahu spáchání trestného činu se judikatura opakovaně věnovala zejména u drogových deliktů, a sice u trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku, přičemž finanční kritéria ani zde nejsou určující, stěžejní je především množství účinných látek, významná, avšak spíše podpůrná jsou i další hlediska jako délka období páchání trestného činu, finanční obnos za drogu utržený, okruh osob, pro něž byla droga určena, či jiné okolnosti (srov. k tomu z poslední doby zejména rozhodnutí č. 1/2006, 12/2011 a 44/2013 Sb. rozh. tr. a stanovisko č. 15/2014 Sb. rozh. tr.). 19. Již z uvedeného je patrná značná variabilita hledisek, která je třeba zohlednit pro stanovení rozsahu spáchání každého trestného činu, neboť tato hlediska se u různých typů trestných činů budou značně lišit i s ohledem na různorodost jejich typových znaků a míru jejich významu pro posouzení jednání jako trestného činu. 20. Jedním z typově podobných trestných činů k nyní projednávanému padělání a pozměnění peněz podle § 233 tr. zákoníku je hned následující trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku, který má stejný druhový objekt (a blízký individuální) a některé znaky objektivní stránky skutkové podstaty. Znaku rozsahu spáchání činu se s ohledem na nejednoznačnou rozhodovací praxi senátů Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2016, sp. zn. 6 Tdo 463/2016) v nedávné době věnoval i jeho velký senát trestního kolegia, který v usnesení ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 15 Tdo 1491/2016, dospěl k následujícím závěrům. V případě trestného činu, k němuž došlo použitím zařízení sloužícího ke sběru, uchování a přenosu dat z platebních karet (tzv. skimmovacího zařízení), je nutno otázku, zda byl tento čin spáchán „ve značném rozsahu“ [§ 234 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku], nebo „ve velkém rozsahu“ [§ 234 odst. 5 písm. b) tr. zákoníku], vždy posoudit na základě širšího spektra kritérií, a to podle konkrétních okolností případu. Základním hlediskem je sice počet padělaných nebo pozměněných platebních prostředků, avšak nikoli vyčerpávajícím. Dalšími kritérii s přihlédnutím k dosaženému vývojovému stadiu daného trestného činu, resp. pokračování v něm, jsou též: a) rozsah zjištěných dat k platebním prostředkům při využití tzv. skimmovacího zařízení nebo jiných prostředků sloužících pro padělání nebo pozměnění platebního prostředku, b) počet použití padělaných nebo pozměněných platebních prostředků v bankomatech nebo při placení v obchodech, restauracích apod., c) škoda způsobená na cizím majetku jejich použitím, d) počet využitých tzv. skimmovacích zařízení nebo jiných nástrojů, předmětů, počítačových programů a dalších prostředků sloužících pro padělání nebo pozměnění platebního prostředku, včetně rozsahu a délky doby jejich využití, e) počet bankovních subjektů, vůči jejichž účtům byly takové padělané nebo pozměněné platební prostředky použity, f) rozsah územního použití padělaných nebo pozměněných platebních prostředků, ale i tzv. skimmovacích zařízení či jiných předmětů sloužících pro padělání nebo pozměnění platebního prostředku, a to včetně území jiných států a počtu těchto států, g) doba trvání padělání a pozměňování platebních prostředků a jejich následného využívání (včetně přípravné fáze), včetně skutečnosti, zda byla trestná činnost ukončena z vlastního rozhodnutí pachatelů nebo až zásahem orgánů činných v trestním řízení, h) prognózy dalšího jednání pachatelů a míra následného zamýšleného ohrožení fungování bezhotovostního platebního styku. Podle uvedených kritérií pak k naplnění pojmu „značný rozsah“ zpravidla postačí velké množství získaných údajů k platebním prostředkům a v návaznosti na to desítky padělaných či pozměněných platebních prostředků a desítky neoprávněných transakcí a pro naplnění pojmu „velký rozsah“ je nutné, aby šlo o stovky takových případů. Nelze vycházet jen z výše škody způsobené či zamýšlené použitím padělaných nebo pozměněných platebních prostředků, kterou lze vyjádřit zpravidla souběhem s trestným činem podvodu podle § 209 tr. zákoníku. Uvedené rozlišení mezi značným rozsahem a velkým rozsahem spáchaného trestného činu odpovídá i tomu, že pro naplnění základní skutkové podstaty trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea 1 tr. zákoníku postačí padělání či pozměnění i jen jednoho platebního prostředku. Ve srovnání se spácháním činu ve značném rozsahu tedy musí jít v případě velkého rozsahu o několikanásobně větší rozsah, a to zejména z hlediska množství padělaných nebo pozměněných, popřípadě použitých platebních prostředků, i s přihlédnutím k rozsahu provedených akcí či operací. Všechna zmíněná rozhodná kritéria se ovšem vzájemně prolínají, což znamená, že naplnění jednoho z nich v menší míře (méně intenzivně) může být vyváženo výrazným naplněním některého z ostatních, není tak třeba, aby byla všechna naplněna stejnou intenzitou. Tyto závěry týkající se značného nebo velkého rozsahu spáchaného trestného činu se přiměřeně uplatní též u dalších alternativ trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku. 21. Pokud jde o stanovení kritérií pro posouzení rozsahu spáchání trestného činu padělání a pozměnění peněz podle § 233 tr. zákoníku, ať jde o značný rozsah podle § 233 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, nebo velký rozsah podle § 233 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, je třeba připomenout následující. 22. Současný trestní zákoník i podle důvodové zprávy (srov. k tomu např. FENYK, J., HÁJEK, R., STŘÍŽ, I., POLÁK, P. Trestní zákoník a trestní řád: Průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou. 1. díl. Trestní zákoník. Praha: Linde Praha, a. s., 2010, s. 908) vycházel z dosavadní koncepce trestnosti daného jednání v § 140 předchozího trestního zákona, zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, účinného do 31. 12. 2009 (dále jen „tr. zák.“). Z dřívějšího znění byla převzata i okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě značného rozsahu spáchání činu uvedená v § 140 odst. 3 písm. b) tr. zák., resp. původně (do 31. 12. 1993) v § 140 odst. 2 písm. b) tr. zák., nově byla do trestního zákoníku zařazena další okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě velkého rozsahu zařazená do § 233 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Pro určení kritérií pro posouzení rozsahu spáchání činu (alespoň jde-li o značný rozsah) je tak použitelná i starší judikatura a odborná literatura. 23. Současná odborná literatura zpravidla nespojuje výklad pojmu rozsahu spáchání trestného činu padělání a pozměnění peněz podle § 233 tr. zákoníku přímo s § 138 odst. 1 tr. zákoníku, tedy s tím, že součet nominálních hodnot padělaných či pozměněných peněz musí dosáhnout v případě značného rozsahu nejméně částky 500 000 Kč, resp. v případě velkého rozsahu nejméně částky 5 000 000 Kč, popř. že dokonce v takových výších musí být současně způsobena škoda. Naopak dovozuje, že je třeba vždy posoudit konkrétní okolnosti případu, zejména počet padělaných nebo pozměněných bankovek nebo mincí a jejich nominální hodnotu, důležitá však je i okolnost, zda pachatel jednal ojediněle, nebo zda se jednalo o soustavnou nebo déletrvající činnost. K tomu srov. především ŠÁMAL, P. a kol. Trestní zákoník II. § 140 až 421. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 2340–2341. Shodně k této problematice přistupovala i starší odborná literatura [srov. např. ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 784; podobně i DOLENSKÝ, A. a kol. Trestní zákon (stručný komentář). Praha: EUROUNION, s. r. o., 1995, s. 194]. Sice v úvodu podobně vykládá pojem značného rozsahu i další současný komentář (DRAŠTÍK, A., FREMR, R., DURDÍK, T., RŮŽIČKA, M., SOTOLÁŘ, A. a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2015, s. 1512), avšak následně tyto závěry značně relativizuje a zpochybňuje, když uvedená kritéria doplňuje nejen o praktickou použitelnost padělků, a to s ohledem na jejich provedení a kvalitu, ale i o zohledňování částky získané či získatelné šířením takových padělaných či pozměněných peněz, která by měla podle tohoto komentáře dosahovat nejméně 500 000 Kč v případě značného rozsahu, resp. 5 000 000 Kč v případě velkého rozsahu, s odkazem na podpůrné užití § 138 odst. 1 a 2 tr. zákoníku. Poněkud nejasné jsou přitom formulace téhož komentáře, podle nichž na jednu stranu má jít o hledisko fakultativní, k němuž je možno přihlédnout, ale zřejmě není takový postup nezbytný, na druhou stranu striktně vyžaduje dosažení uvedených částek, a to navíc zřejmě jako prospěchu, neboť hovoří o částce, kterou lze získat šířením, jež je zpravidla značně odlišná od součtu nominálních hodnot padělaných či pozměněných peněz, neboť je třeba zohlednit náklady na páchání této trestné činnosti. Zcela jednoznačně (a podle přesvědčení Nejvyššího soudu nikoli přiléhavě, jak bude vysvětleno níže) pak ztotožňuje znak velkého rozsahu spáchání tohoto trestného činu se znakem škody velkého rozsahu ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku další publikace autorů FENYK, J., HÁJEK, R., STŘÍŽ, I., POLÁK, P. Trestní zákoník a trestní řád: Průvodce trestněprávními předpisy a judikaturou. 1. díl. Trestní zákoník. Praha: Linde Praha, a. s., 2010, s. 908. 24. Připomenout je možno i dosavadní relevantní judikaturu, zejména pak Nejvyššího soudu. Z publikovaných rozhodnutí a stanovisek lze zmínit rozhodnutí č. 3/1980-II. Sb. rozh. tr. (které však bylo učiněno za právní úpravy, kdy trestní zákon neobsahoval žádné výkladové ustanovení k výši škody, tj. obdobu § 138 tr. zákoníku, resp. § 89 odst. 11 tr. zák.), podle jehož závěru udávání 120 kusů padělaných padesátidolarových bankovek (měny USA) zpravidla nenaplní znaky okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, že trestný čin byl spáchán ve značném rozsahu. Dále z téhož rozhodnutí vyplývá, že při výkladu tohoto znaku nelze vycházet z peněžité částky v tuzemské měně, za kterou měly být padělané peníze cizí měny prodány, jestliže jde o cenu na černém trhu neodpovídající kurzovní hodnotě cizí měny (jde tak o zjevnou reakci na tehdejší stav ekonomiky se značnou odchylkou reálného tržního kurzu a oficiálního státem určovaného kurzu). Dále bylo dovozeno, že otázku značného rozsahu spáchání činu je třeba posuzovat nejen se zřetelem k množství a nominální hodnotě padělaných, popř. pozměněných peněz, ale i se zřetelem k dalším okolnostem, zejména důsledkům činu v oblasti hospodářských vztahů uvnitř státu i vůči cizině, zda šlo o peníze padělané nebo pozměněné apod. Bylo třeba vzít též v úvahu, že trestní sazba stanovená v zákoně vyjadřuje vysoký stupeň nebezpečnosti činu pro společnost a že tomu musí také odpovídat rozsah škodlivých následků (k tomu však srov. tehdejší § 88 tr. zák.). Naproti tomu byl značný rozsah shledán v opatření si 547 kusů padesátidolarových bankovek (měny USA) v úmyslu udat je jako pravé (srov. „Zhodnocení poznatků o soudní praxi při rozhodování o trestných činech proti měně a trestných činech daňových“ ze dne 8. 7. 1982, sp. zn. Tpjf 50/81, uveřejněné pod č. 29/1982 Sb. rozh. tr., v němž bylo předtím jako správné shledáno i shora uvedené rozhodnutí č. 3/1980 Sb. rozh. tr.). Na tyto názory navázal Nejvyšší soud např. i v usnesení ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. 6 Tdo 668/2003, popř. později v usnesení ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 5 Tdo 1091/2016. 25. Nejvyšší soud v nyní projednávané věci vycházel především z vlastní judikatury k této otázce vztahující se přímo k § 233 tr. zákoníku, jakož i z další relevantní judikatury ke znaku rozsahu spáchání činu, jak byla stručně nastíněna shora, především přiměřeně využil též aktuální závěry velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu uvedené v usnesení ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 15 Tdo 1491/2016, jimiž Nejvyšší soud sjednocoval vlastní rozhodovací praxi při výkladu značného a velkého rozsahu spáchání trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 tr. zákoníku. Současně je ovšem třeba mít na paměti, že jde o trestný čin odlišný od padělání a pozměnění peněz podle § 233 tr. zákoníku, závěry týkající se prvně uvedeného trestného činu nelze bez dalšího zcela převzít a aplikovat i na případy jiného trestného činu, neboť jde o trestné činy sice typově blízké, ale stále odlišné, navíc § 234 tr. zákoníku postihuje výrazně širší škálu jednání oproti § 233 tr. zákoníku, proto i závěry jej se týkající musí být flexibilnější. Je totiž zejména výrazný rozdíl v neoprávněném opatření, padělání či pozměnění šeku, směnky či příkazu k zúčtování, u nichž je přímo uvedena konkrétní částka, tj. nominální hodnota padělaného či pozměněného platebního prostředku, oproti sběru dat tzv. skimmovacím zařízením umístěným na bankomatu k jejich pozdějšímu využití, kdy údaje o jedné platební kartě umožní pachateli přístup k peněžním částkám na bankovním účtu, zpravidla v řádově vyšších hodnotách, než jsou běžně padělané a do oběhu udávané bankovky. Navíc v době tzv. skimmování není předem zřejmé, k jak vysokým částkám si pachatel tím zjedná přístup a jak vysokou škodu i s ohledem na obranná opatření poškozeného uživatele platební karty i jeho banky může pachatel způsobit, padělanou platební kartu (na rozdíl od padělaných peněz) může také pachatel užít opakovaně, a navyšovat tak způsobenou škodu a prohlubovat narušení hospodářské soustavy. Padělání a pozměnění peněz se z uvedených variant více blíží padělání a pozmění šeku, směnky či příkazu k zúčtování tím, že je v době padělání zřejmé, jaká je nominální hodnota takového platebního prostředku, na druhou stranu v případě šeků, směnek či příkazů k zúčtování jde zpravidla o částky řádově vyšší, než mají obvykle padělaná oběživa. I z těchto důvodů je možné pouze přiměřené použití závěrů z citovaného usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu. 26. Při zohlednění výše uvedené odborné literatury i judikatury Nejvyšší soud uzavřel, že souhrn nominálních hodnot je významnou veličinou pro určení, zda jde o značný, či dokonce velký rozsah spáchání činu ve smyslu § 233 odst. 3 písm. b), resp. odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, nejde však o kritérium jediné, jak bylo naznačeno shora. Je třeba hodnotit nejen množství a nominální hodnotu padělaných peněz, tj. ve výsledku právě i souhrn nominálních hodnot všech padělaných peněz, ale též další okolnosti spáchání činu. Zejména musí být zohledněna četnost případů padělání peněz či jejich udání jako pravých. S tím souvisí i časové období, po které byl takový čin páchán, tj. zda šlo o čin ojedinělý, či naopak byla trestná činnost páchána dlouhodobě, soustavně, tzv. po živnostensku. Bez významu není ani rozsah místní oblasti zasažené padělky. Pozornost je třeba dále věnovat kvalitě padělaných peněz a z toho plynoucí pravděpodobnosti jejich úspěšného udání jako pravých. To vše jsou doprovodná kritéria, která je třeba zohlednit při posouzení, zda čin byl spáchán ve značném rozsahu, či dokonce v rozsahu velkém. 27. Kritérium souhrnu nominálních hodnot padělaných či pozměněných peněz je sice významné, nelze jej zcela pominout, nicméně není nezbytné, aby tento souhrn dosáhl částky 500 000 Kč v případě značného rozsahu, resp. 5 000 000 Kč v případě velkého rozsahu, a to s analogickým odkazem na § 138 odst. 1 tr. zákoníku, jak požadoval obviněný M. S. Shora nastíněná kritéria se totiž vzájemně prolínají, naplnění některého v menší míře může být vyváženo tím, že jiná jsou naplněna ve vyšší míře. Ostatně uvedená kritéria jsou do značné míry též vzájemně provázána, neboť při padělání či pozměňování bankovek nižších nominálních hodnot je potřeba více útoků pro dosažení téhož souhrnu než u bankovek vyšších nominálních hodnot. Podobně se do této otázky promítá i zvolená měna padělaných bankovek. Tak např. v případě švýcarských franků, které obviněný také padělal a byl za to na Slovensku odsouzen, a bankovky v nominální hodnotě 1 000 švýcarských franků by stačilo při kurzu převyšujícím 23,32 Kč za 1 frank pouhých 22 bankovek k dosažení v souhrnu 500 000 Kč, zatímco bankovek nominální hodnoty 500 Kč by muselo být 1 000 kusů. Souhrn nominálních hodnot padělaných či pozměněných peněz je tak veličinou významnou, nikoli jedinou, určující a nepřekročitelnou. I při nižším souhrnu nominálních hodnot padělaných či pozměněných peněz, než je hranice 500 000 Kč, resp. 5 000 000 Kč, tak může být znak značného rozsahu či velkého rozsahu shledán jako naplněný. Podobně ale mohou nastat situace, jakkoliv méně pravděpodobné, kdy vzhledem k ostatním doprovodným hlediskům nedojde k naplnění příslušného znaku rozsahu ani při dosažení uvedených částek představujících nominální hodnoty peněz. 28. Z těchto důvodu proto nelze v případě padělaných či pozměněných peněz bez dalšího převzít závěr velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 15 Tdo 1491/2016, jak byl rozveden shora, že pro naplnění znaku značného rozsahu zpravidla postačí desítky padělaných pozměněných platebních prostředků (v případě § 233 tr. zákoníku peněz), a v návaznosti na to desítky neoprávněných transakcí, rozuměj udání padělaných nebo pozměněných peněz, resp. pro naplnění pojmu velký rozsah stovky takových případů. Přece jen s ohledem na zpravidla nižší nominální hodnoty padělaných peněz a nižší škodu touto trestnou činností způsobenou jiným uživatelům oběživa je třeba zvýšit požadavky na počty padělaných bankovek, a to i vzhledem k jejich nominální hodnotě. Není tedy možné zcela ignorovat částku 500 000 Kč pro značný rozsah, resp. 5 000 000 Kč pro velký rozsah, avšak jde pouze o jedno z více kritérií, tyto částky pro shledání uvedeného rozsahu nemusejí být nutně dosaženy, jak bylo rozvedeno shora, a to vzhledem k míře naplnění dalších znaků pro určení rozsahu rozhodujících (jako je počet padělků, jejich nominální hodnota, období, po které je trestná činnost páchána, trestnou činností zasažené území apod.). Přesto však výsledná suma nominálních hodnot padělaných peněz s uvedenými částkami musí korelovat, musí se jim alespoň více či méně blížit, a to i vzhledem k míře naplnění dalších kritérií (viz výše). V případech padělaných či pozměněných bankovek vyšší nominální hodnoty tak skutečně mohou pro naplnění znaku značného rozsahu dostačovat desítky případů (jak bylo shora naznačeno v příkladu se švýcarskými franky), u bankovek nižších nominálních hodnot pak nemusí stačit ani několik málo stovek případů (např. v případě padělaných bankovek v hodnotě 100 Kč by 200 případů nedostačovalo). 29. Při spáchání činu ve velkém rozsahu ve srovnání se spácháním činu ve značném rozsahu musí jít o několikanásobně větší rozsah, v zásadě lze vycházet z myšlenky, že musí jít o řád vyšší rozsah (tj. desetinásobek), bude-li se přihlížet ke kritériu souhrnu nominálních hodnot padělaných peněz, resp. jejich množství, úměrně tomu musí být v násobně vyšší míře naplněna i další shora uvedená kritéria (k tomu srov. obdobně týž přístup v rozhodnutí č. 44/2013 Sb. rozh. tr., jakož i v již citovaném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 15 Tdo 1491/2016). 30. Rozhodně však nelze spáchání činu ve značném či velkém rozsahu ztotožňovat se způsobením škody značné nebo velkého rozsahu ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku, jak namítá obviněný (a jak se někdy uvádí v odborné literatuře – viz shora), neboť toto kritérium není jediné, ba dokonce ani rozhodující. Předně je třeba uvést, že výše škody je určující pro majetkový delikt v podobě podvodu podle § 209 tr. zákoníku, který bývá spolu s udáváním padělaných peněz páchán v jednočinném souběhu. Také je na místě poznamenat, že nikoli veškerá jednání postižitelná podle § 233 tr. zákoníku nutně vedou ke konkrétní škodě způsobené konkrétnímu subjektu, neboť padělání nebo pozměnění peněz je trestné i bez toho, že by následně došlo k jejich udání jako pravých, postačí totiž tzv. úmysl přesahující objektivní stránku skutkové podstaty v podobě jednání s úmyslem je udat jako pravé, v případě opatření a přechovávání padělaných nebo pozměněných peněz se dokonce ani tento úmysl nežádá. V tomto smyslu tak jde o tzv. předčasně dokonaný trestný čin, který je formálně dokonán, aniž by materiálně byl způsoben pachatelem zamýšlený výsledek. Mnohem výstižnější než kalkulovat se způsobenou škodou je vycházet při posuzování rozsahu spáchání činu ze souhrnu nominálních hodnot padělaných či pozměněných peněz, a to ve všech variantách trestných jednání podle § 233 tr. zákoníku, ovšem ani tyto hodnoty nejsou jediné a je třeba zohlednit i okolnosti další, jak bylo rozvedeno shora. 31. Jde-li o případ obviněného M. S., soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku správně uvedl, z jakých kritérií vycházel při posouzení, zda čin byl spáchán ve značném rozsahu. Předně vycházel ze souhrnu nominálních hodnot padělaných bankovek obviněným, což bylo 790 kusů bankovek nominální hodnoty 500 Kč, tj. v souhrnu 395 000 Kč. Není ovšem pravdou, jak uvedl soud prvního stupně, že by tato částka odpovídala způsobené škodě, protože uvedená částka je dána souhrnem hodnot bankovek padělaných obviněným spolu s obviněným Š. B., a jimi též udaných do oběhu, jak vyplývá z bodu I. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně (tj. 782 kusů bankovek v nominální hodnotě 500 Kč), a hodnot padělaných bankovek nalezených u obviněného M. S. při domovní prohlídce, jak vyplývá z bodu III. výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně (tj. 8 kusů bankovek v nominální hodnotě 500 Kč). Proto škoda způsobená obviněným jeho trestnou činností popsanou v rozsudku je nižší, a to 391 000 Kč (bez oněch 4 000 Kč, tj. 8 bankovek po 500 Kč). K tomu je možno ve spojitosti se shora uvedeným rozborem doplnit, že obviněný byl odsouzen za padělání (a udávání padělaných) bankovek nikoliv v desítkách, ale ve stovkách případů, dokonce počet dílčích útoků se již blíží tisíci, tj. počtu o řád vyššímu, což nepochybně výrazně zvyšuje závažnost a rozsah jeho trestné činnosti. Jen proto, že padělal bankovky s nominální hodnotou 500 Kč, nedošlo ani při takto vysokém počtu útoků v souhrnu k dosažení částky 500 000 Kč, nicméně celková suma hodnot padělaných bankovek se této výši již znatelně blíží (chybí pouhých 105 000 Kč). Dále soud prvního stupně správně poukázal na doprovodná určující kritéria, jako je doba páchání činu. Soud prvního stupně nevycházel z toho, že obviněný nutně páchal svou trestnou činnost po celé období, kdy docházelo k záchytu padělaných peněz uvedených obviněnými do oběhu, jak vyplývá z popisu skutku ve výrokové části rozsudku soudu prvního stupně. Nicméně i s ohledem na počet padělaných bankovek, nároky na jejich výrobu, ale i potřebu jejich následného uvedení do oběhu dospěl odůvodněně k závěru, že k padělání bankovek docházelo po dlouhou dobu v řádu nejméně měsíců. Z přehledu v tabulce č. 1 ve výroku rozsudku soudu prvního stupně jednoznačně vyplývá, že k záchytu padělaných bankovek docházelo pravidelně od 28. 3. 2010 po celou dobu tohoto roku, jakož i po celý následující rok 2011, a to zejména v jarních a letních měsících, poté již sporadicky v počátečním období roku 2012 (v tomto směru skutečně může jít o zachycení padělaných bankovek uvedených do oběhu v dřívějším období), z čehož lze správně usuzovat na největší aktivitu obviněného právě v letech 2010 a 2011, tj. v období v řádu měsíců, a to dokonce přesahujícím délku jednoho roku, resp. dokonce blížící se délce dvou let. Takové provedení činu obviněným M. S. soudy nižších stupňů správně označily za dlouhodobé a soustavné, v podstatě prováděné po živnostensku, a nikoli ojedinělé, výjimečné. I to svědčí pro závěr, že obviněný páchal činnost ve značném rozsahu. Ve prospěch takového závěru hovoří i fakt, že padělky byly znalcem označeny jako velmi kvalitní, dokonce jedny z nejkvalitnějších za poslední léta, ohodnocené stupněm č. 2 na stupnici od 1 do 5, o jejich kvalitě svědčí též rozsah jejich zdařilého udání do oběhu a až jejich pozdější záchyt, tedy nikoli při jejich prvotním udání, které bylo úspěšné. Z tabulky č. 1 výrokové části rozsudku soudu prvního stupně též vyplývá, že rozsah zasažené oblasti byl velký, k záchytu padělaných bankovek po jejich delším či kratším užívání jako oběživa docházelo prakticky na území celé České republiky. I tyto skutečnosti zvyšují závažnost trestného činu obviněného a promítají se i do posouzení znaku značného rozsahu spáchání, neboť tato doprovodná kritéria byla v daném případě naplněna výrazně vyšší měrou ve srovnání s jinými případy obdobného typu. 32. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší soud shledal, že soudy nižších stupňů nepochybily, pokud skutky obviněného M. S., jak byly popsány ve výroku rozsudku soudu prvního stupně pod body I. a III., právně kvalifikovaly jako zvlášť závažný zločin padělání a pozměnění peněz podle § 233 odst. 2 alinea 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, taková právní kvalifikace byla správná, odpovídající zákonu, a to včetně naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě spáchání činu ve značném rozsahu. Z tohoto důvodu byly námitky obviněného sice podřaditelné pod jím uplatněný dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak nebyly opodstatněné, jak vyplývá ze závěrů shora rozvedených. Proto Nejvyšší soud odmítl jeho dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné. '); } var ajaxParams = {action: 'fulsoftGetDocument', id : id, ctx : ctx, set : 'DontWarry', coll : coll}; if (uriType == 'legal'){ var ajaxParams = {action: 'fulsoftGetDocument', id : id, ctx : ctx, set : 'DontWarry', coll : coll, uniqueid: 'OhwOuzC33qe_hFd_-jrpTj2qk2bXruFjGf028a8op9KVdaLTRYHmJQ'}; } lawPageLoading = true; if (typeof(lawPageStillLoading)=='function') setTimeout(function(){lawPageStillLoading();}, 6500); jQuery.post('/searchcontent.phtml',ajaxParams,function(docdata){ lawPageLoading = false; var keepHeight = jQuery('#srch_document,#srch_document2,#srch_document3,#docContent,.tt-contents').height(); if (typeof scrollPositionAfterLoad!='undefined'){ jQuery('#srch_document,#srch_document2,#srch_document3,#docContent,.tt-contents').css('height', keepHeight); } jQuery('#srch_document,#srch_document2,#srch_document3,#docContent,.tt-contents').html(docdata); jQuery('.fulsoft-strike').show(); jQuery('.deltext').hide(); jQuery('.icon-remove').hide(); if (typeof scrollPositionAfterLoad!='undefined'){ jQuery('html, body').animate({ scrollTop: scrollPositionAfterLoad}, 10, function(){ jQuery('#srch_document,#srch_document2,#srch_document3,#docContent,.tt-contents').css('height', ''); jQuery(document.body).trigger("sticky_kit:recalc"); }); } initInlinePopups('a'); if (typeof(disableTimeVersions)=='function') disableTimeVersions(); if(typeof(showLawActionsCell)=='function'){ showLawActionsCell(jQuery('#law_identification').html()); } if (typeof(lawPageLoaded)=='function') lawPageLoaded(); }); } function lawPageStillLoading(){ if (lawPageLoading){ if (jQuery('#lawPageStillLoadingNotice').length==0){ jQuery('#lawPageLoader').after(' '); }, load: function(event, ui) { var tabKey=ui.tab.find('a').attr('rel'); if (typeof docBodyTabLoadCallbacks=='object' && typeof docBodyTabLoadCallbacks[tabKey]=='function'){ docBodyTabLoadCallbacks[tabKey](); } }, activate: function(event, ui) { var activated=jQuery('#docBodyTabs').tabs('option', 'active'); if (activated==0){ if ('pushState' in history){ history.pushState('', document.title, window.location.pathname+window.location.search); }else{ window.location.hash=''; } }else{ window.location.hash=ui.newPanel.attr('id'); } var top=jQuery('#searchcontent').offset().top-jQuery('#head').height(); jQuery('html,body').animate({scrollTop: top}, 'fast'); } }); jQuery('#legislation_versions').load('/searchcontent.phtml',{ action : 'fulsoftGetDocumentVersions', id : 'OhwOuzC33qe_hFd_-jrpTj2qk2bXruFjGf028a8op9KVdaLTRYHmJQ' },function(){ var optionsCount=0; var prevenabled=0; var nextenabled=0; var first=1; var someSelected=0; jQuery("#legislation_versions option").each(function(){ if(someSelected) prevenabled=1; if(jQuery(this).attr('selected')){ if(!first) nextenabled=1; someSelected=1; } first=0; optionsCount++; }); if(!prevenabled){ jQuery('.law-navigation .prev').addClass('disabled'); }else{ jQuery('.law-navigation .prev').removeClass('disabled'); } if(!nextenabled){ jQuery('.law-navigation .next').addClass('disabled'); }else{ jQuery('.law-navigation .next').removeClass('disabled'); } if(optionsCount>1){ jQuery('.law-navigation').show(); jQuery('.lawtreebuttons').show(); jQuery('#showlawchanges').hide(); jQuery('#hidelawchanges').show(); // if(jQuery('#hidelawchanges').css('display')=='none') jQuery('#showlawchanges').show(); } jQuery('#legislation_versions').change(function(){ document.location=GetPortalUriLink(jQuery('#legislation_versions').val())+document.location.hash; }); jQuery('.law-navigation .next').click(function(){ var previous=''; jQuery("#legislation_versions option").each(function(){ var thisVal=jQuery(this).val(); if(jQuery('#legislation_versions').val()==thisVal){ if(previous!='') document.location=GetPortalUriLink(previous)+document.location.hash; } previous=thisVal; }); }); jQuery('.law-navigation .prev').click(function(){ var useNext=0; jQuery("#legislation_versions option").each(function(){ var thisVal=jQuery(this).val(); if(useNext==1){ document.location=GetPortalUriLink(thisVal)+document.location.hash; useNext=0; } if(jQuery('#legislation_versions').val()==thisVal) useNext=1; }); }); }); jQuery('#versions-timeline-container').load('/searchcontent.phtml?action=fulsoftGetDocumentVersionsTimeline', {id : 'OhwOuzC33qe_hFd_-jrpTj2qk2bXruFjGf028a8op9KVdaLTRYHmJQ', ctx: getHashParameter('ctx')}, function(){ jQuery('.lawtreebuttons').show(); if (jQuery("#versions-timeline > ul li").length>0 & jQuery('#showlawchanges').css('display')=='none' & jQuery('#hidelawchanges').css('display')=='none'){ jQuery('#showlawchanges').hide(); jQuery('#hidelawchanges').show(); } activated = 0; jQuery('#docBodyTabs').tabs({ activate: function(event,ui){ activated = jQuery('#docBodyTabs').tabs('option','active'); if (activated==0){ if ('pushState' in history){ history.pushState('', document.title, window.location.pathname+window.location.search); }else{ window.location.hash=''; } }else{ window.location.hash=ui.newPanel.attr('id'); } fixTabsOnScroll('#docBodyTabs .ui-tabs-nav','#documentHeading','200','fixed','#documentHeading h1','#contentPartTextWithoutVersions','#docBodyTabs',activated); var top = jQuery('#searchcontent').offset().top-jQuery('#navig_bar').height();jQuery('html,body').animate({scrollTop: top}, 'fast'); } }); fixTabsOnScroll('#docBodyTabs .ui-tabs-nav','#documentHeading','200','fixed','#documentHeading h1','#contentPartTextWithoutVersions','#docBodyTabs',activated); }); if(jQuery('#hidelawchanges').css('display')!='none') jQuery('.fulsoft-strike').show(); if (typeof('initFontsize')!='undefined'){ initFontsize(); } if (typeof window.initLawChangesCell=='function'){ initLawChangesCell(); } } jQuery(function(){lawPageLoaded();}); var dontReact=0; var selectLawTreeItem=''; function lawtopdf(){ var ctx=getHashParameter('ctx'); var changes=0; if(jQuery('#hidelawchanges').css('display')!='none') changes=1; link='/searchcontent.phtml?action=lawtopdf&incl_changes='+changes+'&uri=OhwOuzC33qe_hFd_-jrpTj2qk2bXruFjGf028a8op9KVdaLTRYHmJQ&ctx='+ctx; window.open(link); } function lawpageload(){ if(dontReact){ dontReact=0; return 0; } var ctx=getHashParameter('ctx'); if (ctx==''){ } if(ctx!=''){ selectLawTreeItem=currentLaw+'_ctx='+ctx; var ar=currentLaw.split("_"); var link=ar[0]+'_'+ar[1]+'_ctx='+ctx; selectLawDocument(link); } } jQuery(function(){ jQuery('.fulsoft-strike').show(); jQuery('.deltext').hide(); jQuery('.icon-remove').hide(); if (typeof(jQuery.historyInit)=='function') jQuery.historyInit(lawpageload); jQuery('#showlawchanges').click(function(){ jQuery('#hidelawchanges').show(); jQuery('#showlawchanges').hide(); law_tree.deleteChildItems(0); law_tree.loadXML(sourcefilelaw+'&showchanges=1',function(){ if (typeof ToggleAjaxHighlight!='undefined' && jQuery('#highLightHandle1').text()=='') ToggleAjaxHighlight('highLightHandle1'); jQuery('.fulsoft-strike').show(); jQuery('.deltext').hide(); jQuery('.icon-remove').hide(); if (typeof(WaitBoxOff)=='function') WaitBoxOff(); }); }); jQuery('#hidelawchanges').click(function(){ jQuery('#showlawchanges').show(); jQuery('#hidelawchanges').hide(); law_tree.deleteChildItems(0); law_tree.loadXML(sourcefilelaw+'&showchanges=0',function(){ if (typeof ToggleAjaxHighlight!='undefined' && jQuery('#highLightHandle1').text()=='') ToggleAjaxHighlight('highLightHandle1'); jQuery('.fulsoft-strike').hide(); jQuery('.deltext').show(); jQuery('.icon-remove').show(); if (typeof(WaitBoxOff)=='function') WaitBoxOff(); }); }); }); function lawUriLinksLoaded(type){ if (type==3){ jQuery('#judicalSourceSelect input').change(function(){ var enabledCheckboxesCount = jQuery('#judicalSourceSelect input:enabled').length; var checkedCheckboxesCount = jQuery('#judicalSourceSelect input:checked').length; if (enabledCheckboxesCount==checkedCheckboxesCount+1 && jQuery(this).not(':checked').length==1){ jQuery('#judicalSourceSelect input:enabled').removeAttr('checked'); jQuery(this).prop('checked',true); } jQuery('#judicalSourceSelect input').each(function(){ var sourceId = jQuery(this).attr('id'); if (jQuery(this).is(':checked')){ jQuery(this).siblings('label[for='+sourceId+']').addClass('sourceInputChecked'); jQuery('.lawUriLinks[rel=3] div.'+sourceId).show().parent('div').show(); }else{ jQuery(this).siblings('label[for='+sourceId+']').removeClass('sourceInputChecked'); jQuery('.lawUriLinks[rel=3] div.'+sourceId).hide(); jQuery('.lawUriLinks[rel=3] div.lawUriLinksCtx').each(function(){ if (jQuery(this).children(':visible').length<2){ jQuery(this).hide(); } }); } }); }); } }
https://rejstriky.finance.cz/firma-zemedelske-druzstvo-chysky-00112381
2018-03-19T03:18:11
[ " soud ", " čl. 12", " čl. 13", " čl. 12", " čl. 9", " čl.3", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " soud ", " zákona č. 101" ]
Zemědělské družstvo Chyšky Chyšky IČO 00112381 kontakty (19.03.2018) | Finance.cz Zemědělské družstvo Chyšky Chyšky IČO: 00112381 Tato stránka obsahuje výpis dat z různých rejstříků pro firmu Zemědělské družstvo Chyšky, která sídlí v obci Chyšky a bylo jí přiděleno IČO 00112381. Výpis obsahuje aktuální i historická data z obchodního rejstříku (Justice.cz) včetně sbírky listin a živnostenského rejstříku (RŽP). Pokud firma Zemědělské družstvo Chyšky má i datovou schránku, pak zde naleznete i údaje o její datové schránce. Firma s názvem Zemědělské družstvo Chyšky se sídlem v obci Chyšky byla založena v roce 1990. Společnost je stále aktivní. V jejím vedení se dosud vystřídalo 18 osob. Společnost podniká v oboru Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona , Zámečnictví, nástrojářství , Opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů a další. Základní údaje o Zemědělské družstvo Chyšky IČO: 00112381 Krajský soud v Českých Budějovicích 12.10.1990 DrXXXXII 2246 00112381 Družstvo 12.10.1990 Družstvo se řídí stanovami schválenými členskou schůzí dne 16.6.2014. Družstvo se podřizuje zákonu č. 90/2012 Sb. jako celku. 11.9.2014 Počet členů statutárního orgánu: 7 11.9.2014 - 24.7.2016 Počet členů kontrolní komise: 3 11.9.2014 - 24.7.2016 Družstvo se řídí stanovami upravenými dle zák. č. 513/91 Sb. a schválenými na členské schůzi konané dne 4.12.1992, jejich změny a doplňky členskými schůzemi konanými ve dnech 9.2.1996, 20.3.1998, 14.4.2000, 6.4.2001 a 25.4.2008. 3.9.2008 - 11.9.2014 Výše zapisovaného základního jmění činí 1 000 000,-Kč. 15.8.2001 - 3.9.2008 Výše zapisovaného základního jmění činí 2 000 000,- Kčs. 15.7.1996 - 15.8.2001 Výše zapisovaného základního jmění činí 5 740 000,- Kčs. 1.1.1993 - 15.7.1996 Družstvo se řídí novými stanovami, upravenými dle zák. č. 513/91 Sb. a schválenými na členské schůzi konané dne 4.12.1992. 1.1.1993 - 3.9.2008 Způsob jednání jménem družstva: Statutárním orgánem družstva je představenstvo. Za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva. 1.1.1993 - 3.9.2008 Výše základních členských vkladů činí 20.000,- Kčs. 1.1.1993 - 3.9.2008 Na základě rozhodnutí výroční členské schůze konané dne 16.12.1990 zapisuje se zrušení čl. 12 stanov a změna čl. 13 odst. 1 stanov družstva. Změny se týkají vnitřních poměrů v družstvu. 27.2.1990 - 1.1.1993 Na základě rozhodnutí členské schůze konané dne 27.10.1989 zapisuje se změna čl. 12 odst. 3 písm b/ tak, že se ruší text "Jejich změn a doplňků". Dále se zapisuej změna čl. 9 odst. e/, který nyní zní takto: 9e/ ručit za případnou ztrátu družstva svým nárokem na výplatu podílů na hospodářských výsledcích do výše 1% z částky vyčleněné na podílovou účast za rok, v němž byla ztráta vykázána. 17.11.1989 - 1.1.1993 Družstvo se řídí stanovami upravenými dle zák. č. 90/1988 Sb. a schválenými výroční členskou schůzí dne 17.2.1989. Zastupování a podpisování: Za družstvo je oprávněn jednat ve všech věcech předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda družstva. Písemnosti za družstvo podepisuje předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda družstva. 6.4.1989 - 1.1.1993 Družstvo bylo ustaveno usnesením ustavující schůze dne 29.6.1972 v důsledku sloučení JZD v Chyškách, Ratiboři a Květuši, jejichž dosavadní činnost sloučením zanikla. Jejich sloučení a ustavení nového družstva bylo schváleno usnesením rady ONV v Písku ze dne 12.7.1972. 23.8.1972 hx4cv8a CZ00112381 CHYŠKY 28 398 53 CHYŠKY 100535715/0300 1.4.2013 43-7681500247/0100 1.4.2013 2616271/0100 1.4.2013 CZ2601000000437681500247 1.4.2013 Kontakty na Zemědělské družstvo Chyšky IČO: 00112381 28 , Chyšky 398 53 24.7.2016 28 , Chyšky 398 53 3.9.2008 - 24.7.2016 28 , Chyšky 398 53 1.1.1993 - 3.9.2008 Chyšky , Písek Česká republika 12.10.1990 - 1.1.1993 28, Chyšky 398 53 č.p. 28, 39853 Chyšky Obory činností Zemědělské družstvo Chyšky IČO: 00112381 prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin 11.9.2014 zámečnictví, nástrojařství 3.9.2008 silniční motorová doprava nákladní 3.9.2008 zednictví 3.9.2008 opravy silničních vozidel 3.9.2008 opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů 3.9.2008 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona 3.9.2008 provádění staveb, jejich změn a odstraňování 3.9.2008 - 11.9.2014 Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy 15.7.1996 - 3.9.2008 podnikání v zemědělské výrobě a v lesnictví, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských a lesních výrobků za účely zpracování a dalšího prodeje 1.1.1993 práce traktory a samojízdnými mechanismy 1.1.1993 - 3.9.2008 výroba a opravy zemědělských strojů 1.1.1993 - 3.9.2008 zámečnictví 1.1.1993 - 3.9.2008 obchodní činnost - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 1.1.1993 - 3.9.2008 silniční motorová doprava ve znění přílohy ke koncesní listině č.j. 00/92/02059 vydané dne 18.12.1992 okr. živnostenským úřadem v Písku 1.1.1993 - 3.9.2008 rozšíření činnosti odst. 3 o: - obchodní činnost 20.2.1991 - 1.1.1993 Na základě usnesení výroční členské schůze dne 17.2.1989 zapisuje se doplněk čl.3 odst. 3 stanov družstva, podle něhož družstvo provádí tuto hospodářskou činnost: - výroba truhlářských a tesařských výrobků /obor JK POV 611+615/ - instalace a montáže těchto výrobků 11.9.1989 - 1.1.1993 1/ Družstvo provozuje zemědělskou výrobu a v zájmu jejího dalšího rozvoje racionálně a efektivně hospodaří na zemědělské půdě, vodních plochách a rybnících s chovem ryb, které užívá. 6.4.1989 - 1.1.1993 2/ Družstvo a/ zpracovává zemědělské suroviny a vyrábí z nich potravinářské výrobky, b/ vykonává činosti a vyrábí výrobky sloužící potřebám zemědělské výroby a potravinářské výroby c/ poskytuje práce a služby pro občany d/ prodává vlastní vyrobené zboží 6.4.1989 - 1.1.1993 3/ Předmět jiné hospodářské činnosti je: a/ stavebně montážní práce b/ úklidové práce c/ designérství, výstavní a propagační činnosti d/ poradenské, školící a zprostředkovatelské činnosti pro automatizované a automatické řízení a pro modely socialistického podnikání e/ vytváření komplexních generelů rozvoje 6.4.1989 - 1.1.1993 f/ zavádění a rozšiřování modelového fotofilmového a videopočítačového technického a programového vybavení a metaexpertními systémy a soustavami g/ keramické výrobky h/ neveřejná silniční doprava podle zvl. povolení 6.4.1989 - 1.1.1993 1007042826 1007115777 28 , Chyšky 398 53 1007042818 Živnost č. 11 Práce traktory a samojízdnými mechanismy Živnost č. 15 Provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy Živnost č. 17 Zprostředkování obchodu a služeb Živnost č. 18 Výroba koksu, surového dehtu a jiných pevných paliv Vedení firmy Zemědělské družstvo Chyšky IČO: 00112381 Statutárním orgánem družstva je představenstvo. Za představenstvo jedná navenek předseda nebo místopředseda. Je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu alespoň dvou členů představenstva. 31.12.1992 Vladimír Benda 24.7.2016 108, Chyšky 398 53 Jaroslav Kolář 24.7.2016 Jiří Lívanec 24.7.2016 79, Chyšky 398 53 Jiří Němeček 24.7.2016 5, Chyšky 399 01 Ing. Jan Málek 26.7.2017 141, Chyšky 398 53 Ing. Ludmila Hejnová 26.7.2017 mísopředsedkyně představenstva 146, Chyšky 398 53 Miloslav Šetina 26.7.2017 10, Chyšky 399 01 ing. Pavla Kolářová 5.3.1981 - 31.12.1991 131, Kovářov 398 55 ing. Bohumil Hálek 23.4.1987 - 31.12.1991 14 , Záluží Česká republika Josef Kortánek 1.1.1993 - 15.7.1996 75, Chyšky 398 53 Josef Pěšička 1.1.1993 - 15.7.1996 9, Chyšky 399 01 Marta Peterková 1.1.1993 - 15.7.1996 21, Chyšky 399 01 Jaroslav Holan 1.1.1993 - 30.4.1998 2 , Kuníček Česká republika František Mašek 15.7.1996 - 15.8.2001 J. A. Komenského 1128, Milevsko 399 01 František Procházka 1.1.1993 - 19.9.2006 6 , Záluží Česká republika Ing. Bohumil Málek 31.12.1991 - 3.9.2008 Ing. Vladimír Koranda 31.12.1991 - 3.9.2008 12, Chyšky 398 53 Ing. Ludmila Hejnová 15.8.2001 - 3.9.2008 od 6.4.2001 Jaroslava Drozdová 15.7.1996 - 17.5.2011 od 9.2.1996 51 , Nálesí Česká republika Miloslav Šetina 15.7.1996 - 17.5.2011 od 9.2.1996 do 15.4.2011 10, Ratiboř 377 01 Jiří Němeček 30.4.1998 - 17.5.2011 od 20.3.1998 Jiří Lívanec 19.9.2006 - 17.5.2011 Ing. Bohumil Málek 3.9.2008 - 17.5.2011 od 17.12.1991 Ing. Vladimír Koranda 3.9.2008 - 17.5.2011 Ing. Ludmila Hejnová 3.9.2008 - 17.5.2011 Ing. Bohumil Málek 17.5.2011 - 24.7.2016 od 15.4.2011 do 17.6.2016 14, Chyšky 399 01 Ing. Vladimír Koranda 17.5.2011 - 24.7.2016 12 , 399 01 Chyšky Česká republika Jiří Němeček 17.5.2011 - 24.7.2016 Jaroslava Drozdová 17.5.2011 - 24.7.2016 51, Chyšky 399 01 Ing. Ludmila Hejnová 17.5.2011 - 24.7.2016 Jiří Lívanec 17.5.2011 - 24.7.2016 Jaroslav Kolář 17.5.2011 - 24.7.2016 Ing. Bohumil Málek 24.7.2016 - 7.4.2017 od 17.6.2016 do 28.3.2017 Ing. Jan Málek 24.7.2016 - 26.7.2017 od 17.6.2016 do 23.6.2017 Ing. Ludmila Hejnová 24.7.2016 - 26.7.2017 Ing. Ludmila Hejnová Sbírka Listin Zemědělské družstvo Chyšky IČO: 00112381 DrXXXXII 2246/SL 33 účetní závěrka [2014] 2014 - příloha Krajský soud v Českých Budějovicích 20.7.2015 20.7.2015 5 DrXXXXII 2246/SL 32 účetní závěrka [2014] 2014 - ro Krajský soud v Českých Budějovicích 20.7.2015 20.7.2015 4 DrXXXXII 2246/SL 30 zpráva auditora 2014 Krajský soud v Českých Budějovicích 20.7.2015 20.7.2015 1 DrXXXXII 2246/SL 28 zpráva auditora 2013 Krajský soud v Českých Budějovicích 3.3.2015 4.3.2015 1 DrXXXXII 2246/SL 27 účetní závěrka [2013] 2013 - ro Krajský soud v Českých Budějovicích 3.3.2015 4.3.2015 2 DrXXXXII 2246/SL 26 účetní závěrka [2013] 2013 Krajský soud v Českých Budějovicích 3.3.2015 4.3.2015 5 DrXXXXII 2246/SL 25 účetní závěrka [2013] 2013- Cash flow Krajský soud v Českých Budějovicích 3.3.2015 4.3.2015 2 DrXXXXII 2246/SL 24 notářský zápis NZ 93/2014 Krajský soud v Českých Budějovicích 30.6.2014 3.7.2014 23 DrXXXXII 2246/SL 23 ostatní Krajský soud v Českých Budějovicích 30.6.2014 3.7.2014 4 DrXXXXII 2246/SL 22 ostatní Krajský soud v Českých Budějovicích 30.6.2014 3.7.2014 4 DrXXXXII 2246/SL 21 zpráva auditora 2012 Krajský soud v Českých Budějovicích 2.2.2014 3.2.2014 1 DrXXXXII 2246/SL 20 účetní závěrka [2012] 2012 - příl. Krajský soud v Českých Budějovicích 2.2.2014 3.2.2014 7 DrXXXXII 2246/SL 19 účetní závěrka [2012] 2012 - ro, vzz Krajský soud v Českých Budějovicích 2.2.2014 3.2.2014 4 DrXXXXII 2246/SL 18 zpráva auditora -r.2011 Krajský soud v Českých Budějovicích 8.1.2013 9.1.2013 1 DrXXXXII 2246/SL 17 účetní závěrka -r.2011 Krajský soud v Českých Budějovicích 8.1.2013 9.1.2013 11 DrXXXXII 2246/SL 16 účetní závěrka r. 2010 Krajský soud v Českých Budějovicích 24.5.2011 7 DrXXXXII 2246/SL 15 účetní závěrka r. 2010 Krajský soud v Českých Budějovicích 24.5.2011 4 DrXXXXII 2246/SL 14 podpisové vzory Krajský soud v Českých Budějovicích 18.5.2011 1 DrXXXXII 2246/SL 13 ostatní - zápis z jednání čl. schůze Krajský soud v Českých Budějovicích 18.5.2011 6 DrXXXXII 2246/SL 12 stanovy společnosti Krajský soud v Českých Budějovicích 25.4.2008 15.8.2008 9 DrXXXXII 2246/SL 11 notářský zápis 92/2008 Krajský soud v Českých Budějovicích 28.4.2008 15.8.2008 7 DrXXXXII 2246/SL 10 ostatní -Čl.schůze + Podpis.vzor Krajský soud v Českých Budějovicích 21.4.2006 29.9.2006 7 DrXXXXII 2246/SL 9 účetní závěrka -r.2002 Krajský soud v Českých Budějovicích 3.6.2003 4.6.2003 19 DrXXXXII 2246/SL 8 ostatní - Čestné prohlášení Krajský soud v Českých Budějovicích 7.12.2001 6.2.2002 1 DrXXXXII 2246/SL 7 stanovy společnosti Krajský soud v Českých Budějovicích 6.4.2001 19.10.2001 10 DrXXXXII 2246/SL 6 ostatní - Zápis z čl.schůze Krajský soud v Českých Budějovicích 6.4.2001 19.10.2001 11 DrXXXXII 2246/SL 5 stanovy společnosti - změna stanov družstva Krajský soud v Českých Budějovicích 20.3.1998 30.11.1998 2 DrXXXXII 2246/SL 4 účetní závěrka Krajský soud v Českých Budějovicích 20.3.1998 30.11.1998 1 DrXXXXII 2246/SL 3 ostatní - plné moci Krajský soud v Českých Budějovicích 20.3.1998 30.11.1998 19 DrXXXXII 2246/SL 2 ostatní - prezenční listina Krajský soud v Českých Budějovicích 20.3.1998 30.11.1998 11 DrXXXXII 2246/SL 1 ostatní - zápis z výr.čl.sch. + usn. Krajský soud v Českých Budějovicích 20.3.1998 30.11.1998 4 Hodnocení Zemědělské družstvo Chyšky Výpis dat pro firmu Zemědělské družstvo Chyšky obsahuje pouze taková data, která lze dle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, zveřejňovat i bez souhlasu subjektu těchto údajů. výpis firmy Zemědělské družstvo Chyšky, 112381 na obchodním rejstříku výpis firmy Zemědělské družstvo Chyšky, 112381 na živnostenském rejstříku výpis firmy Zemědělské družstvo Chyšky, 112381 na Datových schránkách Základní škola a Mateřská škola Skalice nad Svitavou, příspěvková organizace - 70886270 - Skalice nad Svitavou 101 Stavebniny Vratislav Matyáš s.r.o. - 04553357 - Valtice, Břeclavská630 Kristýna Blehová - 72934328 - Slatiňany, Souběžná180 Radek Votýpka - 40754481 - Protivín, Krčská509
http://kraken.slv.cz/103VSPH120/2012
2018-07-16T16:52:10
[ " soud ", " soud ", " § 43", " § 43", " § 107", " soud ", " soud ", "\nSoud ", "\nSoud ", " § 43", " § 44", " § 142", " soud ", " soud ", " § 44", " soud ", " § 212", " § 212", " § 205", " § 211", " § 214", " § 43", " § 43", " § 43", " § 44", " § 224", " § 231", " § 243", " § 225", " soud ", " soud ", " § 213", " soud ", " soud ", " soud ", " § 43", " § 44", " § 524", " soud ", " soud ", " soud ", " § 219", " soud ", " soud ", " § 151", " § 151", " § 142", " § 220", " § 6", " § 7", " § 9", " § 7", " § 9", " soud ", " § 239", " § 240" ]
103 VSPH 120/2012-176 77 ICm 502/2010 103 VSPH 120/2012-176 (KSUL 77 INS 4352/2008) Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátď složeném z p edsedy JUDr. Michala Kubína a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v právní vďci žalobce: Ing. Rostislav anonymizovano , anonymizovano , bytem Bílý Kostel nad Nisou, zast. JUDr. Markem Pavlovským, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 5, Plzeěská 4, proti žalovanému: INSOLV, v.o.s. se sídlem Praha 1, R žová 1416/17, IyO: 28398483, insolven ní správce dlužníka LIBES, s.r.o. se sídlem Liberec XXX, Tanvaldská 38, IyO: 62743732, o vylou ení pohledávky ze soupisu majetkové podstaty dlužníka, o odvolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16.listopadu 2011, .j. 77 ICm 502/2010-126, I. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16.listopadu 2011, .j. 77 ICm 502/2010-126, se v bodu I. výroku potvrzuje. II. Tento rozsudek se v bodu II. výroku mďní tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu náklad ízení p ed soudem I. stupnď do t í dn od právní moci rozhodnutí k rukám JUDr. Marka Pavlovského, Ph.D., ástku 13.133,-K . III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu náklad odvolacího ízení do t í dn od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám JUDr. Marka Pavlovského, Ph.D., ástku 12.342,-K . O d v o d n ď n í: Žalobce se žalobou proti žalovanému domáhal vylou ení pohledávky ve výši 1.500.000,--K zajištďnou zástavním právem k nemovitostem zapsaných na LV . 4923 u Katastrálního ú adu pro Liberecký kraj, Katastrální pracovištď yeská Lípa, ze soupisu majetkové podstaty dlužníka (dále jen sporná pohledávka), jež má za spole ností KVARTET, s.r.o. se sídlem Okna 90 (dále jen úpadce), a již nabyl úplatnď za ástku 600 tis. K od dlužníka (LIBES, s.r.o.) na základď smlouvy o postoupení pohledávky (dále jen Smlouva). Konstatoval, že na majetek úpadce byl prohlášen konkurs, v jehož rámci byla sporná pohledávka p ihlášena a zjištďna. 77 ICm 502/2010 (KSUL 77 INS 4352/2008) Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s od vodnďním, že jednatel dlužníka J.Dolanský návrh na uzav ení Smlouvy podepsal 26.2.1999, avšak žalobce ji dle jejího data vystavení podepsal až 1.8.1999. S odkazem na § 43b odst. 1 písm. a) ob . zák. dovodil, že návrh na uzav ení Smlouvy z 26.2.1999 zanikl d íve, než jej žalobce podepsal z d vodu uplynutí p imď ené lh ty k její akceptaci, takže nikdy platnď nevznikla. S odkazem na § 43c odst. 2 ob . zák. pak namítl, že se Smlouva nikdy nedostala do dispozice dlužníka a nenabyla ú innosti, což je další d vod, že nevznikla. Pokra oval, že z dlužníkova jednání po roce 1999 je z ejmé, že údajný nárok žalobce na základď Smlouvy neuznával a mďl za to, že její ú inky nikdy nenastaly, když dlužník odmítl navrhnout zmďnu v osobď vď itele podle § 107a o.s. . v ízení vedeném na úpadce pod sp. zn. 27 K 22/98 u insolven ního soudu. Dovodil, že žalobce žádným zp sobem nedoložil, že by dlužníku zaplatil úplatu za postoupení pohledávky, nebo jím p edložené d kazy úhradu neprokazují, a pro p ípad, že by soud shledal Smlouvu existen ní a platnou, z d vodu jejího porušení podstatným zp sobem spo ívajícím v nezaplacení úplaty za postup od Smlouvy, prohlásil, že od ní odstupuje. Napadeným rozsudkem soud žalobď na vylou ení sporné pohledávky ze soupisu majetkové podstaty dlužníka vyhovďl (bod I. výroku) a zavázal žalovaného k náhradď náklad ízení žalobci ve výši 19.032,-K (bod II. výkroku). Soud prvního stupnď zjistil, že: -na majetek úpadce byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem (insolven ní soud) prohlášen 27.3.1998 konkurs pod .j. 27 K 22/98-31, do nďjž dlužník (p vodnď vystupující pod firmou AGENTURA D&D, s.r.o.), zastoupený jednatelem Jaromírem Dolanským, dne 15.4.1998 p ihlásil spornou pohledávku s právem na oddďlené uspokojení ze shora uvedených nemovitostí, jež byla v tomto ízení zjištďna; -dlužník, jako postupitel jednající svým jednatelem J. Dolanským, podepsal p ed notá em dne 26.2.1999 Smlouvu opat enou datem 1.8.1999, v níž prohlásil, že má spornou pohledávku za úpadcem, jež byla ádnď do konkursu na majetek úpadce p ihlášena, že ke dni podpisu Smlouvy dlužník postupuje spornou pohledávku žalobci za úplatu 600 tis. K , již se žalobce zavázal zaplatit v ástce 500 tis. K p i podpisu, zbytek 100 tis. K do konce b ezna 1999, že jejím podpisem se žalobce stává vď itelem úpadce a že byla vyhotovena ve dvou stejnopisech, které si žalobce až do skon ení konkursního ízení na majetek úpadce ponechá ve svém držení, což potvrdili ve svých výpovďdích svďdek J.Dolanský a žalobce; -dne 26.2.1999 p edal žalobce J.Dolanskému ástku 500 tis. K a dne 26.3.1999 ástku 100 tis. K , jak potvrzují výdajové pokladní doklady z uvedených dn a svďdek Dolanský a žalobce ve svých výpovďdích; -dlužník nabyl shora uvedené nemovitosti na základď kupní smlouvy z 1.9.1999 do svého vlastnictví i se zástavními právy t ech vď itel pro pohledávky v celkové výši 10 mil. K , jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí; -dlužník k datu 31.12.2002 a 31.12.2003 nevykazoval v ú etnictví žádné dlouhodobé závazky, jak se podává z ú etních závďrek dlužníka za roky 2002 a 2003; -v seznamu pohledávek z 29.10.2008, vyhotoveného pro ú ely insolven ního ízení, dlužník spornou pohledávku neuvedl; -žalovaný spornou pohledávku zapsal do soupisu majetkové podstaty dlužníka dne 20.4.2010. 77 ICm 502/2010 (KSUL 77 INS 4352/2008) Soud dospďl k závďru, že na základď Smlouvy dlužník p evedl úplatnď spornou pohledávku žalobci a že žalobce zaplatil dlužníku sjednanou úplatu za tento postup ve výši 600 tis. K , jak bylo prokázáno p edloženými výdajovými doklady a výpovďdí svďdka a žalobce. P ijetí návrhu Smlouvy ze strany žalobce ve smyslu § 43c odst. 1 ob . zák. považuje za v asné, nebo v souladu s ní jednal a provedl úhradu ceny postupu ve sjednaných termínech, tedy již dne 26.2.1999 po provedení první úhrady ceny nabyla Smlouva ú innosti ve smyslu § 44 odst. 1 ob . zák. Pokra oval, že není rozhodující, zda se do dispozice dlužníka dostala i listina s písemnou podobou Smlouvy s podpisem žalobce, nebo v p ípadď smlouvy o postoupení pohledávky není písemná forma její zákonnou náležitostí a p ijetím návrhu bylo jednání žalobce spo ívající v ádném zaplacení sjednané ceny. Dovodil, že Smlouva byla uzav ena dne 26.2.1999 platnď, na jejím základď došlo k p evodu sporné pohledávky žalobci, jenž se stal jejím vlastníkem, takže nebyl d vod, aby ji žalovaný zahrnul do soupisu majetkové podstaty dlužníka, nebo právo k ní svďd í žalobci, a proto žalobď vyhovďl. Výrok o náhradď náklad ízení od vodnil § 142 odst. 1 o.s. . a žalobci p iznal právo na náhradu za právní zastupování advokátem. V zákonem stanovené lh tď napadl shora uvedený rozsudek žalovaný odvoláním, v nďmž navrhl, aby ho odvolací soud zrušil a vďc vrátil soudu prvního stupnď k dalšímu ízení. Zopakoval v pr bďhu ízení prezentovanou argumentaci a zd raznil, že z p edložených výdajových doklad nelze seznat, komu bylo placeno a za jakým ú elem, zejména v p ípadď platby 500 tis. K ozna ené jako záloha, což znamená áste nou úhradu vyplacenou p edem pro celkovou pozdďji splatnou ástku. Uvedené koresponduje i s výpovďdí žalobce, z níž se podává, že p edmďtná ástka byla vyplacena jednateli dlužníka p ed podpisem Smlouvy, což je v rozporu se závďry soudu o v asné následném jednání žalobce. Uzav el, že závďry soudu o v asném p ijetí návrhu Smlouvy v d sledku platby z 26.2.1999 nejsou správné, nebo se soud nezabýval tvrzeními ú astník a skute nostmi ohlednď dne podpisu Smlouvy žalobcem a dojití podepsaného návrhu Smlouvy do dispozi ní sféry dlužníka. Vyslovil, že v d sledku toho neobstojí závďr soudu o ú innosti p ijetí návrhu Smlouvy dle § 44 odst. 1 ob . zák., a proto má za to, že Smlouva nebyla platnď a ú innď uzav ena. Doplnil, že žalobce mohl mít právní zájem na tom, aby mu pohledávka byla postoupena až poté, co odkoupil 1.9.1999 nemovitosti zajiš ující spornou pohledávku v konkursu vedeném na majetek úpadce, a že Smlouvu akceptoval až 1.8.1999. Žalobce navrhl napadený rozsudek jako vďcnď správný potvrdit s tím, že výraz záloha na výdajovém pokladním dokladu nemá žádnou právní relevanci pro závďry soudu a tento termín se bďžnď používá k ozna ení první ásti úhrady, pakliže následují další plnďní. Odvolací soud p ezkoumal napadený rozsudek v etnď ízení, které jeho vydání p edcházelo, a to podle § 212 a § 212a o.s. ., p ihlédl p itom k omezením, která jsou uvedena v § 205a odst. 1 a § 211a o.s. ., na ídil jednání v souladu s § 214 odst. 1 o.s. . a po doplnďní ízení dospďl k závďru, že odvolání žalovaného není opodstatnďné. Podle § 43a ob . zák. projev v le, smď ující k uzav ení smlouvy, jenž je ur en jedné nebo více ur itým osobám, je návrhem na uzav ení smlouvy (dále jen návrh ), jestliže je dostate nď ur itý a vyplývá z nďj v le navrhovatele, aby byl vázán v p ípadď jeho p ijetí (odst. 1). Návrh p sobí od doby, kdy dojde osobď, které je ur en. Návrh, i když je neodvolatelný, m že navrhovatel zrušit, dojde-li projev o zrušení osobď, které je ur en, d íve nebo alespoě sou asnď s návrhem (odst. 2). 77 ICm 502/2010 (KSUL 77 INS 4352/2008) Podle § 43c odst. 1 ob . zák. návrh, i když je neodvolatelný, zaniká a) uplynutím lh ty, která v nďm byla ur ena pro p ijetí, b) uplynutím p imď ené doby s p ihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prost edk , které navrhovatel použil pro zaslání návrhu, nebo c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli. Podle § 43c ob . zák. v asné prohlášení u inďné osobou, které byl návrh ur en, nebo jiné její v asné jednání, z nďhož lze dovodit její souhlas, je p ijetím návrhu (odst. 1). V asné p ijetí návrhu nabývá ú innosti okamžikem, kdy vyjád ení souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. P ijetí lze odvolat, jestliže odvolání dojde navrhovateli nejpozdďji sou asnď s p ijetím (odst. 2). Podle § 44 odst. 1 ob . zák. smlouva je uzav ena okamžikem, kdy p ijetí návrhu na uzav ení smlouvy nabývá ú innosti. Ml ení nebo ne innost samy o sobď neznamenají p ijetí návrhu. Podle § 224 odst. 1 IZ do soupisu se zapisují i vďci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim t etí osoba uplatěuje práva, která to vylu ují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k nďmu uplatěuje své právo; tuto osobu insolven ní správce písemnď vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvďd ení. Osvďd ení musí vždy obsahovat i uvedení d vodu, pro který insolven ní správce tento majetek sepsal. Podle uvedeného ustanovení soupis majetkové podstaty m že zahrnovat nejen majetek dlužníka, nýbrž za splnďní zákonných podmínek, daných zejména ustanoveními § 231 až § 243 IZ je možno do soupisu majetkové podstaty pojmout i vďci, práva a pohledávky i jiné majetkové hodnoty, které dlužníku nenáleží. Dále je možná i situace, kdy dochází k soupisu majetku u nďhož je sporné, zda sepsán být má, nebo v i tomuto majetku uplatěuje práva t etí osoba. V p ípadď soupisu tohoto sporného majetku je nutno respektovat práva t etích osob. Insolven ní správce u takového majetku vždy uvádí, komu náleží a kdo k nďmu uplatěuje své právo. Podle § 225 odst. 1 IZ osoby, které tvrdí, že ozna ený majetek nemďl být do soupisu zahrnut proto, že to vylu uje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný d vod, pro který nemďl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolven ního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylu uje z majetkové podstaty. Z obsahu výpovďdi žalobce provedené p ed soudem prvního stupnď se podává, že návrh Smlouvy byl zpracován jeho právním zástupcem JUDr.Landou a p edán k podpisu dlužníku, resp. jeho jednateli J.Dolanskému, což je v rozporu s tvrzením žalovaného, že to byl právď dlužník, jenž p edložil návrh Smlouvy žalobci k podpisu, a ímž se soud prvního stupnď nezabýval. Z uvedených d vod odvolací soud doplnil ízení (ve smyslu § 213 odst. 4 o.s. .) o výslech svďdka JUDr.Ji ího Landy. Z nďj zjistil, že v dobď podpisu Smlouvy vykonával advokacii a p íležitostnď zastupoval žalobce, jenž mu zadával též sepsat r zné smlouvy, ada z nich se týkala i smluv o postoupení pohledávek. Takové listiny vyhotovil, avšak nikdy nebyl p ítomen jakéhokoliv jednání o uzav ení smluv s druhou stranou, nebo to bylo 77 ICm 502/2010 (KSUL 77 INS 4352/2008) vďcí žalobce, a ani mu nebylo známo, zda k uzav ení smluv došlo. Pokud jde o samotnou Smlouvu, p ipustil, že ji mohl sepsat, nebo mďl advokátní kancelá vedle kancelá e notá ky Mgr.Truhlá ové (u níž byl ovď en podpis J.Dolanského na Smlouvď), jež s ním spolupracovala v tom smďru, že ovď ovala podpisy na listinách, které svým klient m vyhotovoval. Žalobce zastupoval jen pro ur ité úkony, zda-li žalobce Smlouvu p edložil k akceptaci druhé stranď mu není známo. Dále z výpovďdi svďdka odvolací soud zjistil, že si nevybavuje okolnost, že by p ijímal do depozita ástku 500 tis. K , výdajové pokladní doklady mu nic ne íkají, na J.Dolanského si nevzpomíná, ani na jméno AGENTURY D&D s tím, že Smlouva p ed ním nebyla podepisována. Pokud by mďl sám potvrdit, že nďjaká smlouva byla podepsána v ur itý den, muselo by být to ve smlouvď výslovnď formulováno a své prohlášení by podepsal. Po doplnďní dokazování o výslech svďdka JUDr.Landy ohlednď vypracování návrhu (oferty) Smlouvy a jeho p ijetí (akceptace) je dán dostate ný podklad k závďru o zp sobu uzav ení Smlouvy. Odvolací soud dovodil, že ze všech uvedených souvislostí, zejména skute nosti, že si žalobce nechával zpracovávat návrhy smluv u advokáta, jenž spolupracoval se shora jmenovanou notá kou v p ípadď ovď ování podpis na smlouvách jím vyhotovených pro své klienty, se podává, že ofertu k zav ení Smlouvy u inil žalobce, nikoliv dlužník, jenž ji akceptoval podpisem u shora jmenované notá ky. Tento skutkový závďr je podložen provedenými d kazy, jež tvo í logický etďz svďd ící o tom, že Smlouva byla uzav ena na základď akceptace dlužníka. Odvolací soud považuje za nelogické tvrzení žalovaného, že dlužník p estal mít po uplynutí ur ité doby zájem o postoupení pohledávky na základď Smlouvy, p i emž nďjaká konkrétní tvrzení, jež by podpo il d kazy, k tomu neuvedl a nenabídl. Je tedy z ejmé, že mezi žalobcem a dlužníkem byla k datu 26.2.1999 uzav ena Smlouva ve smyslu § 43c, § 44 odst. 1 a § 524 a násl. ob . zák. v písemné formď, jež je obligatorní (odvolací soud považuje právní hodnocení Smlouvy soudem prvního stupnď, že písemná forma smlouvy o postoupení pohledávky není zákonnou náležitostí za nep esné, nebo pro postupní smlouvu je p edepsána písemná forma pod sankcí neplatnosti takového úkonu, nikoliv zákonná náležitost ). Je tedy namístď závďr, že žalobce prokázal, že mu právo ke sporné pohledávce svďd í, a proto soud prvního stupnď správnď rozhodl, že se sporná pohledávka vylu uje z majetkové podstaty dlužníka (§ 225 odst. 1 IZ). Na základď shora uvedeného proto odvolací soud napadený rozsudek jako vďcnď správný podle § 219 o.s. . potvrdil ve vďci samé. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, uve ejnďným pod íslem 116/2013 Sb. zrušil (s ú inností od 7. kvďtna 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákon ) vyhlášku . 484/2000 Sb. jako neústavní a s p ihlédnutím ke sdďlení Ústavního soudu ze dne 30. dubna 2013, . Org. 23/13, k onomu nálezu, uve ejnďnému pod íslem 117/2013 Sb., je t eba podrobit revizi rozhodnutí o nákladech ízení p ed soudem prvního stupnď, by o nich soud rozhodl v souladu v dobď rozhodnutí ú innou právní úpravou zrušené vyhlášky. P i absenci zvláštního právního p edpisu o sazbách odmďny za zastupování stanovených paušálnď pro ízení v jednom stupni je tedy namístď postup dle § 151 odst. 2 vďty první ásti vďty za st edníkem o.s. . (srov. shodnď též d vody rozsudku velkého senátu ob anskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. kvďtna 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010). O náhradď náklad ízení bylo rozhodnuto podle § 151 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 1 o.s. . Náhradu náklad úspďšného žalobce v ízení p ed soudem prvního stupnď tedy podle § 220 77 ICm 502/2010 (KSUL 77 INS 4352/2008) o.s. . zmďnil v ásti odmďny advokáta za zastupování, jež iní 4.000,-K za ty i úkony právní služby po 1.000,-K z tarifní hodnoty 5.000,-K [§ 1 odst. 2 vďty první, § 6 odst. 1, § 7 bod a § 9 odst. 1 vyhl. . 177/1996 Sb., o odmďnách advokát a náhradách advokát za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znďní ú inném do 31.12.2012] a paušální ástky náhrady hotových výdaj advokáta ve výši 1.200,-K za ty i úkony po 300,-K (§ 13 odst. 3 vyhl. . 177/1996 Sb., ve znďní pozdďjších p edpis ), tj. 5.200,-K . Ve zbývající ásti z staly p iznané náhrady za promeškaný as ve výši 1.200,-K a jízdného k jednání ve výši 3.627,-K nedot eny. Dohromady tedy náhrada advokátu iní 10.027,-K , s p ipo tením 21% danď z p idané hodnoty ve výši 2.106,-K (§ 137 odst. 3 o. s. .) pak 12.133,-K , se soudním poplatkem 1.000,-K je kone ná náhrada 13.133,-K . Náhrada náklad odvolacího ízení byla stanovena podle shodných ustanovení, jako v ízení p ed soudem prvního stupnď s tím, že výše sazby odmďny byla stanovena podle advokátního tarifu v jeho znďní od 1.1.2013 a tarifní hodnota za jeden úkon právní služby byla stanovena podle § 7 bod 5 a § 9 odst. 4 písm. c), jehož výše iní 3.100,-K z tarifní hodnoty 50.000,-K . Právní zástupce žalobce u inil v odvolacím ízení t i úkony právní služby (vyjád ení k odvolání a ú ast na jednáních dne 29.5. a 20.6.2013), takže mu p ísluší odmďna ve výši 9.300,-K a náhrada hotových režijních výdaj v paušální ástce 300,-K za úkon, tj. 900,-K , což dohromady iní 10.200,-K a s p ipo tením 21 % DPH ve výši 2.142,-K celkem iní 12.342,-K . P o u e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání p ípustné ve lh tď 2 mďsíc ode dne jeho doru ení k Nejvyššímu soudu prost ednictvím soudu prvního stupnď, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnď anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .). V Praze dne 21. ervna 2013 JUDr. Michal K u b í n, v.r. p edseda senátu